4 ročník 17 tevet 5778 prosinec 2017 – leden 2018 www.maskil.cz

Izrael zespoda O fotografické výstavě, která představuje Izrael z nezvyklého úhlu, čtěte na straně 5

Chanuka a zajímavé pasáže z knih Měli jsme to štěstí setkat se Chatam Sofer ...... 10 Jews News Makabejských (2.) ...... 2 s brontosaury (za Ruth Bondyovou) . . 7 Někde ještě svítí slunce: (Rozhovor s Pavlem Štinglem) . . . . 14 Donald Trump: „Jeruzalém je hlavním Dětství ve stínu holokaustu ...... 11 Apikojres ...... 8 Franz Kafka: Řeč o jazyce jidiš . . . . . 16 městem Státu Izrael“...... 4 Haličské muzeum uchovává památku Anketa na aktuální téma ...... 4 Staronová Tóra v Olomouci ...... 8 na bohatý život polského židovstva . . 12 Kulturní program ...... 18 Teplický cimes: pro každého něco . . . . 6 Půdní divadlo v domě č. p. 266 . . . . . 9 Minikurz hebrejského jazyka...... 13 Ma’oz cur ...... 20 Fotografie na titulní straně: Ručně sekané dobývky měděných dolů připomínají tvarem jeskyně, ale jde o lidské dílo. (foto: L. Falteisek) úvodník židovský rok

Chanuka a zajímavé pasáže 2. část z knih Makabejských V úterý 12. prosince večer jsme zažehnutím první svíce a pronesením tří požehnání zahájili náš osmidenní svátek Chanuka.

Chanuka místo svátku Sukot – Chybí zázrak s olejem – 1. Makabejská 2. Makabejská 10,5-8 4,38–59 „K očištění chrámu došlo ve výročí V těchto verších se popisuje postup dne, kdy cizáci chrám poskvrnili: dvacá- prací, které Židé museli vykonat při očistě tého pátého dne měsíce kislevu. Slavnost Chrámu, než mohlo dojít k znovuzasvě- .חנוכת המזבח (הבית) – (trvala osm dní s veselím jako o slavnosti cení oltáře (Chrámu stánků, kterou, jak vzpomínali, trávili Verš 50 uvádí, že na oltáři zapálili kadidlo ještě před krátkým časem v horách a jes- a zažehli světla na svícnu, aby osvětlovala Chanuka sameach! Veselé Vánoce! kyních jako divá zvěř. Proto nesli pruty vnitřek Chrámu. Tedy zázrak s olejem, jak ovinuté listím, rozkvetlé ratolesti a také jej uvádí pozdější talmudický traktát Dárky, oslavy, vaření, smažení, nerváky palmy a zpívali písně tomu, který je Šabat 21b, v textu Makabejské knihy spojené s koncem roku v práci, dokon- šťastně přivedl k očištění Místa jemu chybí. V 59. verši je ustavení svátku Cha- zasvěceného.“ (verše 5–7) nuka: „Juda, jeho bratři a celé shromáž- čení projektů, vyúčtování projektů, návštěvy příbuzenstva, zima, možná sníh, svíčky, stromečky, kapři, latkes, brambory na latkes i na salát, koblihy, cukroví, děti, zpívání, pohádky, chrám, Santa Claus, moře, hory… a co dalšího vás napadne ve spojení s Chanukou a Vánoci. Toto číslo je spíše oddechové, váž- nější témata si necháváme až na zimu. Anketa je právě na téma Vánoc, což je v mnoha více či méně židovských čes- kých rodinách téma ožehavé. Jak slavit a co a kde a s kým. Nutno podotknout, že Vánoce tak či onak povětšinou slavily české (i ty německy mluvící) židovské Zde se uvádí nejbližší svátek, který dění Izraele se usnesli, že každoročně, od rodiny už před druhou světovou válkou. předcházel dni očištění (zasvěcení) dvacátého pátého dne měsíce kislevu Hlavní je se nebát. Nebát se slavit tak Chrámu – 25. kislevu, což byl právě svá- budou osmidenním veselím a díkůvzdá- tek Sukot, do něhož je zde započten ním slavit posvěcení oltáře.“ nějak celkově. Protože vždycky je co i Osmý závěrečný den sromáždění – Šmini – אם הבנים – slavit. aceret. Zde není důvodem k osmidenní Matka a jejích sedm synů slavnosti zázrak s olejem, který hořel ve 2. Makabejská 7,1–42 Dále vás čeká rozhovor o izraelském svícnu místo jednoho osm dní (viz traktát Tragický příběh z doby násilné heleni- podzemí s pozvánkou na výstavu, rozho- Šabat 21b), ale oslava znovuzasvěcení zace a pronásledování Židů věrných Hos- Chrámu, která tehdy na sebe vzala podobu podinu, který se udál těsně před zaháje- vor o nové knize nejen pro děti, cesta do svátku stánků – Sukot, který do té doby ním povstání Makabejských. Je to příběh v Chrámu nebylo možné slavit. o hrdinství a mučednictví sedmi bratrů Haličského muzea, rozhovor z Teplic, „Za souhlasu všech pak vydali spo- a jejich matky, kteří všichni zemřeli pro aniž ,על קידוש ה' – rodinná tajemství Chatama Sofera, jidiš lečné rozhodnutí, kterým se celému židov- posvěcení Božího jména skému národu nařizovalo slavit tyto dny by přestoupili přikázání Boží Tóry. přísloví a mnoho dalšího. každého roku.“ (verš 8) Toto je vlastně Tento příběh o mučednické smrti sedmi Hezké svátky. halacha, kterou ustanovil bejt din Judy bratrů a jejich matky se později dostal Makabejského, dle níž jsou povinni v různých variantách do Talmudu a mid- ◗ Kateřina Mikulcová, šéfredaktorka všichni Židé slavit Chanuku. rašů. Například v traktátu Gitin 57b rabi ➤

2 • prosinec 2017 – leden 2018 ➤ Jehuda hovoří o matce sedmi synů, kteří Je docela dobře možné, že v oné době podstoupili mučednickou smrt, když se používali pro svátek Púrim dva názvy – odmítli poklonit modle. Tyranem zde není Púrim i Den Mordechajův. král Antiochos, ale římský císař Hadria- Program Bejt Simcha nus (117–138 o. l.), který krutě pronásle- Skrytý autor chanukové písně Maoz cur – ָמעוֹז צוּר doval Židy během a po potlačení bar Kochbova povstání. V midraši Ejcha Tato chanuková píseň byla napsána ve prosinec 2017 – Raba 1:49–50 se uvádí jméno matky 13. století v Německu. Jejím autorem je Miriam bat Nachtom. V midraši Tana Mordechaj, jehož jméno je skryto v akro- leden 2018 d‘vej Elijáhu Raba 30:16 zde je tyranem stichu prvního písmena slov, jímiž každá – Náboženské akce מעוז רעות דביר כרות :opět císař Hadrianus a matka sedmi synů z pěti slok začíná :bohoslužby .מרדכי .t. j ,יוונים .je uvedena jako vdova Poslední, později přidaná šestá sloka první pís- Rodinný Kabalat Šabat – חשוף זרוע קדשך :jiný název začíná slovy – יום מרדכי – Mordechajův den – חזק„ svátku Púrim – 2. Makabejská 15,36 mena těchto tří slov tvoří slovo Všichni víme, že svátek Púrim slavíme silný“, Tedy „Mordechaj silný“. Většinou pátek 29. prosince 14. dne měsíce adaru a Šušan Púrim 15. se uvádí, že více není o něm známo. Může pátek 26. ledna adaru, což vychází z Mordechajova usta- se však jednat o rabína Mordechaje ben od 18.30 h v Bejt Simcha novení, kterým uložil všem Židům slavit Hilela Ha-Kohena (1240?–1298) z Norim- (Maiselova 4, Praha 1). tyto dva dny, které jim přinesly odpočinutí berku, který byl zavražděn spolu se svou od nepřátel. (Est 9,21–28) ženou a pěti syny během Rintfleischova Pro děti bude připravena zkrácená Král Demétrios I. Sótér (162–150 př. o. pogromu. bohoslužba a následný program l.) vyslal do Judska svého vynikajícího a pohoštění. a velmi obávaného vojevůdce Nikánora, Z čeho lze usuzovat, že autorem Maoz cur kterého však Juda Makabejský porazil je rabi Mordechaj ben Hilel? Kabalat Šabat v bitvě u Bét-chorónu . V bitevní vřavě Rabi Mordechaj žil v Norimberku ve 13. byl zabit též vojevůdce Nikánor. Bitva se století. Napsal Sefer Mordechaj – velké každý pátek od 18.30 h udála 13. adaru, den před Mordechajovým kompendium na talmudické a halachické dnem. „Všichni rozhodli společným usne- problémy. V kompendiu se nacházejí též Vzdělávací akce – kurzy: a ve všech je קינות – sením, aby tento den nebyl nikdy bez pijuty a žalozpěvy oslavy, aby se slavnost konala třináctého skryto jeho jméno Mordechaj, podobně jako dne dvanáctého měsíce, který se syrsky v Maoz cur. Ivrit – hodiny hebrejštiny jmenuje adar, jeden den přede dnem Spolu s ním a jeho rodinou bylo během pro začátečníky každé úterý od 18 h Mordechajovým.“ norimberského pogromu roku 1298 zavraž- pro pokročilé ve čtvrtek od 18 h (O Nikánorově konci se též dočteme děno dalších asi sedm set Židů. Ve všech pro středně pokročilé v talmudickém traktátu Ta‘anit 18b.) žalozpěvech na památku obětí tohoto pogromu je jeho jméno vyvýšeno. Kromě ve čtvrtek od 19.30 h Přestože Chanuka již končí, roz- toho je ve výčtu zavražděných obětí Úvod do judaismu נקמת דם„ hodli jsme se ještě zařadit celý text napsáno, že jejich počet byl pomsti) „mstou krev svých slu- každé úterý od 19.45 h) – “עבדיך chanukové písně Ma’oz cur. Najdete žebníků“, což v gematrii dává číselnou ho již tradičně na zadní straně časo- hodnotu 740, tedy pravděpodobný počet pisu, a to v hebrejštině (kde můžete obětí. Bejt Simcha sledovat akrostych Mordechajova V dodatečně přidané šesté sloce čteme: jména, o němž se píše v článku) Maiselova 4, 110 00 Praha 1 – ְדּ ֵחה ְאַדמוֹן ְבּ ֵצל ַצ ְלמוֹן ָה ֵקם ָלנוּ ִרוֹעים ִשׁ ְב ָעה„ a s českým překladem. Zapuď Edom do nejhlubšího stínu a sedm je Ezau, telefon: 603 393 558 ְאַדמוֹן “.Jak už tomu bývá, i tato píseň zís- pastýřů ustanov pro nás e-mail: [email protected] – אדמוני kala postupem času hned několik kterého Tóra v Gn 25,25 nazývá červený. Edom je synonymem pro Řím. nápěvů. Ten, který uvádíme na straně web: www.bejtsimcha.cz se může též skrývat ְאַדמוֹן Za slovem dvacet, je s přehledem nejpopulár- římský císař a německý král Fridrich I. nější a nejznámější. Uvedená melodie Barbarossa (Rudovous), který roku 1190 JAK ZÍSKÁVAT MASKIL? silně připomíná typické křesťanské zahynul na 3. křížové výpravě. Za slovy a) v elektronické podobě na www.maskil.cz בצל„ mohou být skryta slova ְבּ ֵצל ַצ ְלמוֹן -chorály a skutečně je několikrát dolo tedy „ve stínu kříže“. Římský císař b) v tištěné podobě za cenu poštovného ,“צלב -ženo použití stejné melodie v 16. sto letí například Lutherem. Podle někte- Fridrich I. Barbarossa byl jedním z orga- a balného; pošlete, prosím, svoji žádost rých muzikologů však kořeny tohoto nizátorů 3. křížové výpravy. na adresu Bejt Simcha, Maiselova 4, 110 00 Sedm pastýřů – ty postavíme proti Praha 1, telefon: 603 393 558, e-mail: nápěvu sahají mnohem dál do minu- [email protected]; výše poštovného Ašúrovi, když vtrhne do naší země losti a původně se jednalo o melodii a balného je v ČR minimálně 250 Kč ročně; (Micheáš 5,4). Podle talmudického trak- staré německé (podle jiných české) uvedený obnos nám laskavě zašlete složen- tátu Suka 52b se jedná o Davida, Adama, kou nebo na bankovní účet číslo: lidové písně. Šeta, Metušelacha, Abrahama, Jakoba 86-8959560207/0100 u Komerční banky, Redakce a Mojžíše. variabilní symbol je 88888 (5x8), v popisu platby uveďte, prosím, své jméno. ◗ rabín Daniel Mayer

tevet 5778 • 3 Izrael Donald Trump: „Jeruzalém je hlavním městem Státu Izrael“

eště dřív, než se Donald Trump stal Jeruzalém je hlavním městem Státu Izrael, je a proto představitel palestinského militant- Jv lednu loňského roku americkým prezi- jen hlasitým vyslovením něčeho, co si patrně ního hnutí Hamas Ismaíl Haníja vyzval dentem, sliboval celému světu, že oficiálně mnozí mysleli už před ním. palestinský lid k intifádě. uzná Jeruzalém hlavním městem Izraele. Ve skutečnosti se 6. prosince nezměnilo Co všechno Trumpovo „symbolické kon- Nyní už víme, že v tomto případě nezůstalo vůbec nic; Jeruzalém je hlavním městem statování“ ještě přinese, není jasné. Co je ale jen u slibů. Co se však skutečně změnilo ve pravděpodobné (a co potvrzuje i většina středu 6. prosince po Trumpově projevu? analytiků a zahraničních komentátorů), Americký prezident v něm prohlásil, že můžeme nyní očekávat demonstrace ze Izrael, stejně jako každý jiný suverénní stát, strany Palestinců a nárůst nepokojů v Izraeli. má právo na to, určit si sám své hlavní Už nyní jsou také známy odmítavé reakce město. A faktem je, že přesně to Izrael dělá. představitelů některých států, kteří se ohra- Jeruzalém je sídlem hlavy státu i izraelského dili proti prohlášení prezidenta Trumpa parlamentu Knesetu a drtivé většiny minis- (typicky jsou to například Turecko, Egypt či terstev (s výjimkou ministerstva obrany). Saudská Arábie, ale svou kritiku záhy pro- Musíme chtě nechtě připustit, že Trump má nesl také francouzský prezident Emmanuel zcela pravdu v tom, že prohlásit, že Jeruza- Macron). Otázkou také zůstává, co bude lém je hlavním městem Státu Izrael, není nic následovat až (a jestli) Trump dostojí svému víc než prosté konstatování faktu… Trump Izraele stejně tak, jako jím byl i předtím, dalšímu slibu a přesune americkou amba- dále v projevu zmínil, že by chtěl přesunout a americká ambasáda se prozatím stále sádu do Jeruzaléma. americkou ambasádu z Tel Avivu do Jeruza- nachází na svém místě v Tel Avivu. (Navíc Na závěr ještě dodejme, že v reakci na léma, kde se dnes nenachází ambasáda žád- není bez zajímavosti, že prezident Trump ve americké prohlášení projevil i prezident ného světového státu, jen několik konzulátů svém projevu nikde neuvedl, zda míní hlav- Miloš Zeman své přání přesunout české vel- (včetně amerického). Zákon o přesunu ním městem jen tzv. Západní Jeruzalém, vyslanectví do Jeruzaléma a totéž doporučil ambasády do „hlavního města státu Izrael“ anebo mluví o celém Jeruzalému, včetně Evropské unii. Ještě 6. prosince večer zve- přitom byl schválen americkým Kongresem jeho východní části, kterou Izrael dobyl řejnilo MZV ČR své oficiální stanovisko již v roce 1995 a realizovat se měl do roku v „šestidenní válce“ a kterou považují za své k otázce Jeruzaléma a na svých webových 1999. Od té doby až dodnes každý americký budoucí hlavní město Palestinci.) Trumpovo stránkách uvedlo, že ČR považuje Jeruzalém prezident pravidelně po šesti měsících pode- prohlášení je jednoduše pouhým symbolem, za budoucí hlavní město obou států (jak pisoval odklad platnosti tohoto zákona avšak právě tyto symboly mají na Blízkém Izraele, tak Palestiny), a že o přesunu amba- a stejně tak učinil letos v červnu i Donald východě často velký význam. Proto izrael- sády může uvažovat až na základě výsledků Trump. Ve světle toho všeho by se dalo říci, ský premiér Benjamin Netanjahu okomento- jednání s klíčovými partnery. že Trumpovo nedávné „konstatování“, že val Trumpovo prohlášení jako „historické“ ◗ Ráchel Polohová Anketa Maskilu Slavíte nějakým způsobem Vánoce? Co obvykle děláte ve dnech volna během vánočních svátků?

Michal Spevák (předseda Bejt Simcha): Jako pro rodiče jsou pro mě Vánoce dobrou z Polska a byli tradičními židy. Maminčini Ano, slavím, jestli se to dá nazvat oslavou. příležitostí k tomu, jak učit svoje židovské rodiče byli oba slovenští židé. Po válce Většinou navštěvuji blízké a přátelé. Jsem děti respektu ke křesťanským tradicím nebyli moc pobožní, ale Vánoce nikdy nesla- zpravidla pozvaný na nějakou štědrovečerní a pozitivnímu vnímání odlišností v české vili. Máma mi vyprávěla, že doma v Žilině, večeři k příbuzným, kteří slaví Vánoce tra- společnosti. kde vyrostla, vždycky 24. 12. smažili latkes, dičně, česky, tedy jako svátek rodiny, klidu aby to všichni sousedi cítili. Nevím moc, a pojídání dobrot. Když jsou ke mně ohledu- Eva Erbenová (přeživší šoa žijící v Izraeli): proč to dělali, měli docela dobré vztahy se plní, tak mi udělají místo kapra třeba tresku, O Vánocích se kochám vánoční atmosférou, sousedy, ale možná chtěli ukázat, že jsou protože kapr mi nechutná… sváteční náladou a obdivuji rozsvícené židy, a proto neslaví Vánoce. Neměla jsem stromky. Poslouchám koledy a připomínám ani kamarády, kteří by slavili Vánoce, a stro- Tereza Gafna Váňová (zástupkyně ředitele si dávné dětství, kdy doma byla chanukia meček jsem poprvé zblízka viděla, až když pro judaismus na Lauderových školách): i vánoční stromeček. Vždy to byl (a stále je) jsem se přistěhovala do Prahy. (V bytě, který Vánoce u nás v rodině sice neslavíme vůbec, krásný svátek plný lásky. Náboženství do něj jsem měla pronajatý, byl malý stromeček. ale máme je moc rádi. Často říkáme, že jsme nemíchám. Letos na Vánoce jsem Česku Nevěděla jsem, co s ním, tak jsem ho odnesla jedni z mála, u koho je to opravdu čas „klidu v Postřekově a půjdu s „postřekovskými“ na kolegyním!) Koncem roku býváme často a pohody“. Těšíme se z volných dní, jsme půlnoční. s rodinou v Izraeli. Letos už jsme v Izraeli rádi, že můžeme být v klidu spolu. Užíváme byli v říjnu, takže zůstaneme v Praze si světel, hudby a pečených kaštanů v ulicích, Elise Peter -Apelbaum (rebecin): Vánoce a budeme spolu doma. často jezdíme na výlety do přírody. jsem nikdy neslavila. Tátova rodina pochází ◗ redakce

4 • prosinec 2017 – leden 2018 výstava Jak vypadá Izrael zespoda?

Až do 29. prosince je v prostorách Oddělení pro vzdělávání a kulturu Židovského muzea v Praze, v Maiselově 15, k vidění fotografická výstava Izrael zespoda, která představuje Izrael z nezvyklého úhlu. Mladý biolog Lukáš Falteisek často navštěvuje zejména pouštní oblasti Izraele a ve spolupráci s jedním izraelským kolegou provádějí průzkum podzemí, jež v této zemi dosud příliš zmapované není. Fotografie, které přitom vznikají, jsou z míst, kam se jako běžní turisté jen těžko dostaneme. Za čím jezdíte do Izraele? Zdejší jeskyňáři, a asi i velká část okolní Všechno začalo běžným turistickým společnosti, chápou výzkum jeskyní jako zájmem o tuto zemi, která se vyznačuje součást sžívání se s novou domovinou značnou koncentrací památek a turistických a podporují ho jakožto téměř vlastenecký zajímavostí, a navíc je tak akorát exotická úkol. Při práci v Judských horách se nám a zároveň bezpečná, jako kdyby její parame- například několikrát stalo, že jsme večer try někdo ladil na míru. Bylo nám jasné, že u auta našli zásoby jídla a vody. A dokonce běžná „foťáková“ turistika hlubší poznání i místní policisté se nás jezdili ptát, jestli země neumožňuje. Naštěstí jsme brzy zjis- nám něco nechybí! To je velký rozdíl tili, že je zde hustá síť turistických tras v porovnání s Českou republikou, kde se ze a téměř kdekoliv se dá přespat pod širákem. speleologie stále více stává čistá zábava To nám samozřejmě rozšířilo obzory, ale a adrenalinový sport. i tak jsme se brzy rozhodli jít ještě dál. Platí, že zcela novou a smysluplnou interakci Co se stane, když objevíte nový pod- s krajinou člověk získá, pokud v ní začne zemní objekt? Nestane se, že si to obje- něco zkoumat. vitel nechá pro sebe? V Izraeli nikoho nenapadne objevenou Vy ovšem nejste běžný turista, který se jeskyni utajovat a chovat se k ní jako ke prochází exotickou krajinou a obdivuje svému majetku, což je u nás bohužel její krásu. poměrně běžné. Naopak je tu mezi speleo- Jelikož jsme speleologové, přirozeně nás logy normální velká otevřenost k jakékoliv přitahovalo izraelské podzemí. Zprvu nás logickém kongresu v roce 2013 v Brně jsem účelné spolupráci. A to je velmi příjemné. poněkud limitoval fakt, že jsme o žádném si ze sborníku vypsal kontakty na izraelské izraelském podzemí nevěděli. Pomohly nám účastníky a některé z nich oslovil. Do Objevili jste něco také vy? však dva nečekané zážitky, které jakoby nás začátku naší další cesty však nepřišla žádná Během působení v Izraeli jsme přispěli měly přesvědčit, že jsme se rozhodli správně. odpověď, tak jsme se rozhodli pokračovat k objevu Arazimovy jeskyně, která leží Oba souvisely se solným krasem. O jeho v návštěvách jeskyní, o kterých jsme věděli nedaleko Jeruzaléma. Na povrchu nad jejími existenci jsme latentně věděli, tušili jsme i to, od minula. Přijeli jsme tam večer a před prostorami jsme začali otevírat nadějnou že v něm jsou jedny z největších solných jedním vchodem jsme přespali. Ráno nás rozsedlinu plnou skalní suti, izraelští speleo- jeskyní na světě. Že je však nalezneme bez vzbudil pohyb neznámých osob, které na logové pak pronikli dovnitř po rozšíření místního průvodce, na to jsme si nedělali moc sobě měly speleologické vybavení. Předsta- komína jen o pár metrů vedle. Tahle jeskyně velké naděje. Při jedné z prvních výprav jsme vili jsme se a jeskyňář, který vypadal, že cizí je zajímavá tím, že skrývala neobvykle jeli autem podél Mrtvého moře na jih. Téměř skupinu vede, překvapivě reagoval na mé velký počet zvířecích kostí. Nalezli jsme na konci tohoto jezera nás zastihla tma, a tak jméno. Prý mi právě chtěl odepsat na mail… v ní i vlčí zub opracovaný patrně pravěkým jsem zastavil v touze po noční fotografii. Od té doby s Boazem Langfordem a dalšími člověkem. Přítelkyně, motivovaná jinou potřebou, zatím členy centra pro výzkum jeskyní při Hebrej- navštívila strž kousek od silnice. A tam našla ské univerzitě v Jeruzalémě spolupracujeme A jaký byl váš poslední objev? otvor vedoucí dolů do země… pravidelně. Letos jsme nedaleko Meronu odkryli ústí propasti předběžně nazvané Šalamounova. Kam vás ten otvor dovedl? Jak vlastně fungují speleologové Tu se zatím nepodařilo prozkoumat, je v ní Byl průchozí a dovedl nás do poměrně v Izraeli? totiž nedýchatelná atmosféra, takže čekáme velké solné jeskyně. Byli jsme u cíle. Uká- Izraelská speleologie se liší od té naší na přirozenou výměnu vzduchu v zimním zalo se, že jsme správnou oblast našli úplnou v mnoha směrech. Skutečně aktivních spele- období. Kromě toho jsme zmapovali nebo náhodou a že do slavných jeskyní vedou ologů tu je jen několik desítek a nemají pomohli zmapovat několik převážně vertikál- otvory zející přímo u silnice. Všechny solné žádnou zastřešující organizaci. Většina je ních jeskyní hlubokých až 100 metrů. Samo- jeskyně jsou v Har Sdom u Mrtvého moře, sdružená kolem zmíněného univerzitního zřejmě navštěvujeme i místní doly, kterých zpřístupněná ale není žádná z nich. Jedna centra, někteří z nich však bádají jen jako sice není mnoho, ale zase pocházejí z mnoha kdysi přístupná pro veřejnost byla, ale padají amatéři. Přitom krasové oblasti tu jsou velmi časových období od chalkolitu (závěrečná v ní závaly, tak už asi znova otevřená rozsáhlé a stále se daří nacházet nové jes- fáze doby kamenné, když už znali měď, ale nebude. Obdobných jeskyní tu je mnoho kyně – třeba tak, že někdo zvedne ten ještě ne bronz) až po druhou polovinu 20. desítek a stále se objevují nové. správný kámen nebo vleze do otvoru, kde století. Hlubinné doly dnes už v Izraeli před ním nikdo nebyl. nejsou, existují jen ty staré, žádný není činný. Tím to ale jistě neskončilo… Doly z doby kamenné, kde se těžila měď, Nedaleko tohoto místa se nám stal další Takže zažívají tu pravou objevitelskou jsou rozhodně opuštěné už nějaký pátek… iniciační zážitek. Po mezinárodním speleo- vášeň mnohem častěji než u nás? ◗ elf, foto Lukáš Falteisek

tevet 5778 • 5 festival Teplický cimes: pro každého něco O festivalu Teplický cimes, který se v listopadu konal již po sedmé, jsme si poví- dali s jeho zakladateli Robertem Appelem a Michalem Lebovičem.

Jak vůbec nápad na podobnou akci v Teplicích vznikl? Letos se konal již sedmý ročník festivalu Teplický cimes – Dny židovské kultury, který pořádá pod záštitou Velvyslanectví Státu Izrael spolek Ulpan . Před sedmi lety bylo hlavní náplní spolku výuka hebrejštiny, veřejné oslavy svátků Purim a Chanuka, pořádání koncertů židovské hudby či výletů za židovskými památkami v Evropě. Chtěli jsme se někam posunout, a tak přišla manželka s návrhem zorganizo- vat festival s židovskou tematikou. S ohle- dem na teplickou minulost – skvělý nápad.

Co všechno bylo k vidění, ochutnání a poslechu a jaká byla návštěvnost a vůbec ohlasy? Tento ročník byl rozvržen do deseti akcí ve třech týdnech. Začali jsme průvodním pohovořila Alice Aronová o proměnách 700 návštěvníků. Návštěvnost ovšem nelze slovem rabína Daniela Mayera, kterého si židovské tematiky v české hrané tvorbě. srovnávat s většími městy. osobně velmi vážím. Slavnostní ráz zahájení Každoročně uvádíme projekci filmu ve festivalu podtrhlo vystoupení mezzosopra- spolupráci s Teplickým filmovým klubem. Akci pořádá Ulpan Teplice. Co je to za nistky Barbory Poláškové s písněmi Gustava Tentokrát jsme zvolili film Na konci světa sdružení a jaký má vztah k teplické Mahlera. Následovalo divadelní představení doleva zapůjčený z izraelské ambasády. židovské obci? Obchod na korze pražského Divadla X10. V rokokovém sále Regionálního muzea Jak jsem již zmínil, Teplický cimes Stálicí našeho festivalu se stává tandem v Teplicích vystoupila s hebrejskými písněmi pořádá spolek Ulpan Teplice. Skoro každý rabína brněnské židovské obce Štěpána cimbálová muzika Capella z moravského rok je nutné to vysvětlovat. Náš spolek Menaše Klimenta a pracovnice místního Slovácka. Pro zpříjemnění atmosféry jsme vznikl po neobnovení kurzu hebrejštiny na muzea Pavlíny Bouškové. Letos tato dvojice hudbu doplnili o ochutnávku vín. Prezentaci Židovské obci Teplice. Již tam jsme se sna- vystoupila s tématy České židovské osob- nedalekého chrámeckého vinařství a vše žili být aktivní, nacvičili jsme např. puri- nosti a Židovské osobnosti Teplicka (napří- o výrobě košer vína uvedl vinař Franta Moše mové písně, scénky apod. V našem spolku klad roku 1902 v Teplicích narozený ame- Váňa. Pro nejmladší školní generaci jsme jsou čtyři lidé zároveň členy teplické obce rický filmový agent a producent Paul Kohner v jedné z teplických základních škol připra- včetně mne. Vztah k obci bych charakterizo- zastupující mimo jiné herecké osobnosti vili loutkovou pohádku na motivy starých val slovy: platíme jen členské příspěvky. jako , , Yul židovských pověstí pražského Studia Da mú za Teplická židovská obec se na festivalu nikte- Brynner, , či Henry Golem. Komentátor Českého rozhlasu Jan rak nepodílí. Fonda). Na přednášku s ochutnávkou izrael- Fingerland uvedl přednášku na téma Sou- ských pokrmů šéfkuchaře, vystudovaného časný Stát Izrael nejprve pro studenty míst- Zajímají se tepličtí občané o historii konceptuálního umělce a kamaráda v jedné ního gymnázia a poté pro veřejnost v Regio- města včetně té židovské? Jaký je vztah osobě, pana Noama Daroma, jsme byli nální knihovně Teplice – tam byli lidé k němčině, kterou se zde před válkou nuceni dvojnásobně navýšit kapacitu. Zájem opravdu nadšeni. Naší ideou je vždy předsta- mluvilo především? o prezentaci izraelské gastronomie opravdu vit v Teplicích zahraniční kvalitní hudební O historii města včetně té židovské je. Zúčastnila se také konzulka Velvyslanec- skupinu tematicky související s naším festi- zájem přiměřeně je. Každý rok produku- tví Státu Izrael v České republice Lili Ben valem. Letos nám vypomohl náš učitel heb- jeme ve formě přednášky část z teplické Harush s manželem Josim. Ohledně kuchař- rejštiny Žeňja Neymar, který zprostředkoval židovské historie. Nedávná několikaletá ského umění bych ještě dodal, že k téměř nizozemský Amsterdam klezmer band. spolupráce s drážďanským festivalem Jüdis- každé části programu festivalu připravují Vypovídajícím ohlasem snad může být che Musik und Theaterwoche Dresden členky spolku pohoštění podle židovských vysoká návštěvnost festivalu. Snažíme se a hojně navštěvovaná vystoupení několika kulinářských receptů. k jednotlivým akcím přiřadit historicky, německých hudebních skupin na Cimesu Ve Fokus kafe Teplice, v kavárně, ve tematicky, ale i kapacitně vhodné prostory. dokazují, že otázku na němčinu považuji které pracují lidé se zdravotním postižením, Teplický cimes navštíví každý rok 600 až dnes za irelevantní. ➤

6 • prosinec 2017 – leden 2018 nekrolog

➤ Teplice mají v médiích často příchuť nice. Teplický cimes má za hlavního part- V tuto dobu je již dramaturgický plán města s nesnášenlivou atmosférou. nera Gymnázium Teplice, kde studují men- příštího Teplického cimesu připraven. Protesty proti arabským turistům, šiny vietnamské, ruské, arabské i jiné. Občas Držíme se zavedeného schématu: koncert, nedávná rasistická facebooková kam- se projeví negativní tendence, ale myslím, že divadelní představení, přednášky, program paň proti teplické škole s romskými, nepřekračují četnost jako v jiných městech pro mladší generace, výstava apod. V sou- vietnamskými a arabskými žáky. Je to ČR. Letos lázeňských arabských hostů časné době se pokoušíme o další model čin- jenom špatný mediální obraz? Jak se rapidně ubylo, ani se o tom nikde nepíše. nosti spolku směrem k nejširší veřejnosti, žije židům v takovém městě a jaká je Osobně jsme se na festivalu s negativními věc je v jednání. Díky Maskilu za zájem. odezva na „multikulti“ akce, jako je reakcemi prozatím nesetkali. To ovšem Teplický cimes? neznamená, že neexistují. Také děkujeme a přejeme hodně úspě- Teplice mají své specifické problémy chů v dalších ročnících. a také je to způsobeno netečností místní rad- Jaké jsou plány na další ročník? ◗ Ptala se Kateřina Mikulcová

Měli jsme to štěstí setkat se s brontosaury Osobní ohlédnutí za Ruth Bondyovou

pisovatelka, překladatelka, novinářka a Vršovic (ulice Jana Masaryka, Varšavská, Je velkým darem, že poslední dinosauři Sa v neposlední řadě také vysokoškolská Ruská, Havlíčkovy sady, tzv. Grébovka). i přes kataklysmata 20. století tady stále jsou kantorka Ruth Bondyová (19. 6. 1923 – 14. Jejich přátelství bylo svého druhu intimní či odcházejí teprve nyní a my máme či jsme 11. 2017) o sobě v posledních desetiletích spolčení proti hrubiánství světa, do něhož svého života mluvila a psala, např. ve svých byly vrženy. Dokázalo přetrvat téměř osm- pamětech Víc štěstí než rozumu, jako o dino- desát let. Pratetiny vzpomínky jsem Ruth po saurovi před konečným vyhynutím. Dodnes Bolině smrti v únoru 2015 zaslal a měla těžko myslitelnou a pochopitelnou katastro- z nich obrovskou radost i smutek zároveň, fu 20. století přežili z jejího rodu nemnozí. neboť jejich pravidelným telefonátům byl už Snad také proto nedokázala věřit v Boha, bohužel konec. i když tematika víry je v jejích vzpomínkách Když jsem se s Ruth Bondyovou u tety nejednou přítomná. setkal, byl jsem na začátku svého doktorátu Ruth jsem znal díky své pratetě Bole a obtěžoval jsem ji s nepříliš povedeným (Boženě Balíkové, provdané Reimannové, textem o stereotypech. Zřejmě s ohledem na později Horecké), s níž chodila před válkou Bolu byla ke mně docela mírná, přestože do obchodní školy. Jejich přátelství bylo jsem si to nezasloužil. Když jsem později Stylizovaná momentka z obchodní akademie (Bola neuvěřitelně pevné. Poprvé bylo přerušeno začal pro potřeby své knihy přepracovávat, zcela vpravo, Ruth vlevo za ní) z rodinného fotoalba v roce 1942 Ruthiným vězněním v Terezíně opravovat, doplňovat jí sesbíranou etno- Boženy Horecké. a dále přes Osvětim na odklízecí práce do lektní slovní zásobu (Mezi námi řečeno), měli to štěstí se jich ještě na leccos zeptat. Hamburku. Druhá a mnohem delší přestávka byla mi oporou, nevadilo jí, že ji někdo Na Ruth byl obdivuhodný její přísný racio- ve vzájemných stycích nastala po Ruthině opravuje, upřesňuje, naopak byla ráda, že se nální věcný přístup. Jakákoliv alogičnost, odchodu s brigádou československých dob- specifickými židovskými výrazy někdo nepřesnost, mytické konstrukty, a to i ty tý- rovolníků do Izraele na konci roku 1948 zabývá, že její myšlenky mají pokračování. kající se šoa, naivní představy, opravovala, a zatčením pratetina manžela Ludvíka Rei- Bylo skvělé, že jsem se prostřednictvím pra- uváděla na pravou míru, nebo bez servítků manna; Ruth nechtěla Bole korespondencí tety také mohl na leccos zeptat. Po Bolině shazovala ze stolu. Bylo obdivuhodné, jak z Izraele přitížit. Po oboustranném úsilí se smrti jsem pak svoji knihu věnoval právě vás tato dáma v letech dokázala bryskně obě našly až po roce 1989. Jak vyplývá ze jejich přátelství. Ruth byla potěšena, napsala zastavit a setřít, pokud člověk něco nepro- zmínek v Ruthiných pamětech i v nevyda- mi dva dopisy, v nichž zase trefně opravo- myšleného plácnul. ných pratetiných vzpomínkách, síla jejich vala či upřesňovala mé závěry. (Např. podle Shodou okolností několik dní před její přátelství se opírala o neustálou leckdy až Ruth orl „nežid“ byl u Bondyů běžnějším smrtí jsem se konečně odhodlal k první pubertální schopnost smát se všem životním výrazem než goj; navíc jsem u něj opomněl důkladné návštěvě Terezína, místa, kde Ruth příkořím, schopnost mít distanc od samé zmínit podstatnou motivaci pojmenování, Bondyová prožila rok a půl se svým prvním sebe. Obě měly slabost pro náročnější litera- neboť označuje primárně někoho „neobřeza- manželem Honzou, kde se naposledy loučila turu a obě měly, překročivši devadesátku, ného“.) Několikrát jsem jí pak ještě zavolal, se svou maminkou Franzi, která náhle také stále neobyčejnou paměť. „Ruth četla radil jsem se s ní o poezii v terezínském ze mřela na otravu krve. Když jsem s ní mlu- modernější literaturu, Čapek, Huxley, Man- ghettě, ale hlavně jsme mluvili o Bole, která vil v červenci naposledy, říkala, že kdyby se nové, Feuchtwanger atd. To mi otevřelo jí chyběla. na druhé straně telefonu nikdo příště neo- nový svět a jsem jí za to dodnes vděčná. zval, je už na druhém břehu. Nějak jsem už Měly jsme svůj specifický způsob humoru neměl sílu jí zavolat, bál jsem se, že by zas Štěpán Balík (1976) je kantor, a dá se říct, že přes všechny peripetie, kte- měla pravdu. Možná kdybych ji zase nějak ale víc učí, než zpívá. Napsal rými nás život obdařil, ho máme dodnes.“ popíchl, třeba že můj dědeček se nejmenoval (Božena Horecká: vzpomínky – bez názvu; knihu o řeči českých Židů. Se sku- Láďa, jak píše ve svých pamětech, ale Karel, nepublikováno) Obě spojovala také jejich pinkou nadšenců luští každé pon- možná by ještě počkala… „malá vlast“ – oblast na přechodu Vinohrad dělí od 20.00 v českobudějovické ◗ Štěpán Balík kavárně Měsíc ve dne jidiš texty. Také tam občas pořádá večery věnované židovským svátkům a aškenázské kultuře. tevet 5778 • 7 judaismus Apikojres

Jak ovlivnila řecká filozofie židovské myšlení? Na jedné straně je snaha se od řeckého životního stylu distan- covat, jak vypráví chanukový příběh. Na straně druhé byla přejata některá jména nebo termíny (Alexander, synagoga, afikoman) nebo došlo k inspiraci řeckým myšlením pro vývoj vlastních tradičních konceptů (duše, posmrtný život, vzkříšení).

htěl bych zmínit jméno jednoho řeckého asketický hédonismus či omezení potřeb na tečně bohatým nikoliv díky svému majetku, Cfilozofa, kterému se nepodařilo být v ži- to nejnutnější, jak píše R.D. Precht ve své ale když omezí svá přání. Mišna se ptá dovské tradici přijat v pozitivním světle. knize Dějiny filosofie. Potěšení jako cíl „Ejzehu ašír“, kdo je bohatý? a odpovídá: Tato osobnost je zmíněna v Mišně v Pirkej života? Ano, ale to pro Epikúra znamená „Hasaméach bechelkó“, ten, kdo je spokojen avot (Výrocích otců): „Rabín Eleazar říká: absenci bolesti těla a absenci nepokoje se svým podílem.2 (PA 4:1). To rovněž zna- Čti Tóru vytrvale a měj na mysli, co bys v duši. mená vychutnat si každý den, dokonce upro- odpověděl Epikúrovi.“ (PA 2:19) V tomto Tyto dva komponenty epikurejského střed pracovního týdne i s jeho povinnostmi kontextu také toto slovo přešlo do jidiš, štěstí jsou již blízko židovskému myšlení. a radovat se z maličkostí, i když všední den a sice s významem skeptik a agnostik, K prvnímu komponentu halacha říká: Bolest často žádné radostné zprávy nepřináší. dokonce kacíř nebo nevěřící. Jeden příběh není vítána a v případě velké bolesti se smí „Pro Epikúra je moudrý člověk ten, který vypráví o studentovi, který vyhledal svého podat tolik morfinu, než bolest zmizí. To se se naučil regulovat své potřeby a ovládat rabína a řekl mu: „Musím se přiznat, že se ze smí i v případě, že se tím nepřímo zkrátí sám sebe. Osvobozen od falešných tužeb mě stal Apikojres.“ „A jak dlouho jsi studo- život, ale nikdy se tak nesmí stát se záměrem a zbytečných obav svobodně hledí do světa val Talmud?“ zeptal se rabín. „Pět let.“ život zkrátit (Ziz Eliezer, XIII: 87). Druhý a těší se z mnohých maličkostí.“ (R.D. „Teprve pět let, a to se opovažuješ nazývat komponent je v siduru, který každé ráno Precht) se Apikojrem?“ opěvuje naši duši (nešama), která je čistá Toto je židovská verze této výpovědi: Epikúros žil v době kolem roku 300 a která tak má zůstat. A o každém svátku „Bechól dór vadór chajav adam lir’ót“, př. o. l., tedy mezi purimovým a chanuko- zpíváme halel a přejeme si „šuví nafší lim- v každé generaci by měl každý člověk při- vým příběhem a krátce před přeložením nuchajchí“, nechť má duše dojde pokoje.1 jmout představu, „ke’ilu hú jacá mimicra- Tóry do řečtiny (Septuaginta, 250 př.n.l.), (Ž 116,7) jim“, jako kdyby byl on sám vysvobozen v Alexandrii. V běžné mluvě je spojován Je pravdou, že nemůžeme akceptovat celé z otroctví.3 (pesachová Hagada) s hédonismem a je vnímán jako prostopáš- Epikúrovo učení s jeho ne zcela monoteistic- ◗ Rabín Tom Kučera, z němčiny přeložila ník. Cílem člověka je podle něj slast a poži- kým přístupem. Je ale také pravdou, že jeho Eliška Pekárková tek. Zdá se, že je tato známá informace výpovědi jsou často podobné těm v Mišně o Epikúrovi vytržena z kontextu. To, co říká, (je to tedy argument pro Epikúra, nebo pro 2 ֵאיזֶהוּ ָע ִשׁיר – ַה ָשּׂ ֵמ ַח ְבּ ֶח ְלקוֹ -je vcelku přijatelné přesvědčení, že štěstí je Mišnu?) Podle Epikúra se člověk stává sku 3 ְבּ ָכל דּוֹר ָודוֹר ַחיָּב ָאָדם ִל ְראוֹת ֶאת ַע ְצמוֹ ְכּ ִאלוּ aponie (absence fyzické bolesti) a ataraxie הוּא יָ ָצא ִמ ִמּ ְצ ַריִם 1 ִשׁוּבי נַ ְפ ִשׁי ִל ְמ ָנוּחיְ ִכי absence duševního nepokoje). Je to spíše)

Staronová Tóra v Olomouci

Již více než měsíc má olomoucká žen ve sbírkách nově vzniklého Ústředního židovská obec možnost předčítat židovského muzea. To, co následovalo, je už z vlastního svitku Tóry, který jí byl poměrně známou historií. Roku 1950 bylo navrácen po téměř osmdesáti muzeum zestátněno a několik let poté bylo letech. komunistickou vládou prodáno do zahraničí Po zániku synagogy v roce 1939 byl olo- velké množství svitků (téměř 1600) do té moucký svitek odvezen do Prahy, kde byl doby uložených v michelské synagoze. Tyto (podobně jako mnoho dalších svitků a jiných svitky dodnes oficiálně vlastní britská organi- předmětů ze synagog po celém Česku) ulo- zace Memorial Scrolls Trust, které se se stará o jejich revitalizaci a zapůjčuje je do užívání obcím po celém světě. České svitky tak dnes nalezneme například v USA, Kanadě, Jižní 22. října byl po odborných restaurátor- Americe, Austrálii, Velké Británii… ských pracích a opravách provedených pro- Olomoucký svitek, jehož stáří se odha- fesionálním soferem svitek Tóry slavnostně duje na 137 let, byl zapůjčen obci Peninsula vnesen do olomoucké modlitebny židovské Sinai Congregation ve Foster City v Kalifor- obce. Samotnému vnesení předcházelo na nii od roku 1970. Letos na podzim byl navrá- místě nezbytné dopsání posledních slov do cen olomoucké obci (resp. zapůjčen do svitku a celá událost byla následně oslavena trvalého užívání jejím vlastníkem – Memo- v prostorách židovské obce. To vše za pří- rial Scroll Trust) a stal se tak vůbec první tomnosti delegátů z Memorial Scroll Trust svitkem, který byl ze zahraničí vrácen zpět a Peninsula Sinai Congregation. do Česka. ◗ Redakce , foto: archiv ŽO Olomouc

8 • prosinec 2017 – leden 2018 kultura

V pátek 13. 10. 2017 se na půdě domu č. p. 266 v Palackého ulici v Terezíně zaplnily po 72 letech lavice hlediště půdního divadla. Půdní divadlo v domě č. p. 266 období ghetta se v těchto prostorách Hodinu před prvním představením se jící diváci zataženi do děje. Člověk lehce Vnacházel kabaret. Pomyslel by někdo na pomalu zaplňuje část ulice před domem, zapomene, že je to už dávno. Pochmurnou to, že se tam někdy vrátí divadlo? která je pro jistotu uzavřena pro parkování. atmosféru tehdejší doby doplňují kufry těch A přeci jenom. Nápad, přání, prosba… V 17.15 jsou první zájemci uváděni do mladých lidí, které ukrývaly vše, co si mohli kombinace všeho. Na jaře tohoto roku po improvizovaného hlediště půdního prostoru. vzít do transportu. Jak výmluvná a děsivá dohodě vstupují na půdu studenti Přírodní Zájem diváků je neuvěřitelně a nečekaně dekorace. A mladí herci s Davidovými hvěz- školy Praha se svým profesorem Františkem velký, jsou tu rodiče s dětmi, je tu slyšet dami na hrudi hrají tak, až se lidem kolem Tichým k prozkoumání pro ně neznámého slovenština. Hlediště je zaplněné do posled- tlačí slzy do očí. Tak přesvědčivá je hra mladých, které dělí generace od smutného osudu jejich vrstevníků před mnoha lety. Přes všechnu tu vrstvu beznaděje a pochyb- nosti v budoucnost prosvítají záblesky radosti z obyčejných věcí, z okamžitého prožitku přátelství, kamarádského škádlení, ve kterém je zašifrováno i první snad milostné vzplanutí. Vřelý cit, kterému neza- brání nicota připravených kufrů, povely k nástupu ani pravidelný klapot kolejnic. Představení končí v ohromeném tichu hledících diváků, které po chvilce vystřídá hlasitý a dlouhotrvající potlesk. Po přestávce a přeskupení lavic v hledišti začíná představení divadelní hry prof. Fran- tiška Tichého z pražské Přírodní školy Mladí herci s Tomanem Brodem pamětníkem terezínského ghetta. s názvem Terezínské zvony. Hra o životě tajemství. Odkrývají vrstvy prachu na ního místečka, všechny lavice, dodané židle chlapců z terezínského domova Nešarim pozedním trámu, objevují papírové tabulky jsou obsazené a řada lidí stojí. v době druhé světové války. Silný příběh s číslicemi, fotí si Davidovu hvězdu, zkou- Ještě než setmělo hlediště, předstoupil o tom, jak se kamarádství a odvaha utkaly mají každý trám, omítku, vše pečlivě zazna- před diváky prof. František Tichý, jeden s temným osudem. Děj vycházející z dobo- menávají. A pak přišla otázka, jestli by se z aktérů večera, aby upozornil přítomné na vých reálií doplňuje několik zhudebněných tady dalo zahrát znova divadlo jako tenkrát, hebrejský nápis zdobící zeď půdního pro- básní napsaných dětmi v terezínském ghettu. v době ghetta? Co na to spolumajitelé domu, storu. Ten nápis, který se podařilo organizá- Chlapci a děvčata z Přírodní školy nejsou kteří dlouhá léta odmítali jakoukoliv snahu torům po více než 70 letech rozluštit, je žalm herci v pravém slova smyslu, ale hrají jako o rehabilitaci těchto prostor jak ze strany č. 136 Oslavujte Hospodina, nebo jest o život. Jejich dialogy a projev na improvi- Památníku Terezín, tak i jiných subjektů? dobrý… A tak je spěšně vyhledáno hudební zovaném jevišti jsou spontánní a srší energií. Souhlas majitelů domu byl přeci jen zpracování, natištěn text a ten rozdán pří- Příběh chlapců z domova Nešarim není vydán pro jednou a navždy! Příprav na tomným. V doprovodu komorní kytary zní o začínající lásce, je ale prodchnutý obrazy jediný den hraní v unikátním prostoru se z hrdel překvapených diváků v hledišti každodenního života v podmínkách tak těž- ujímá Nadace Terezín. Dva dny se provádí teskné tóny žalmu a zpěv, tu nesmělý a tu kých, že si je dnešní děti ani v nejhorších úklid, metrák smeteného prachu s hoblovač- sebejistý prochází skrze tašky střechy snech nedokáží představit. Stínohra, zhudeb- kami z podlahy, každý trám a latě se vysávají a stoupá k nebesům večerní oblohy jako něné verše, sborový zpěv. Některé obrazy průmyslovým vysavačem, dolů se stěhují symbolická modlitba za dobrou myšlenku, nám připomněly Rychlé šípy. Závěrečná poslední zaprášené krámy a nahoru zase jako prosba o spojení dob minulých s dneš- píseň končila v bouřlivém potlesku. lavice a prkna na improvizované pódium. kem a jeho pochopení. Ale večer ještě neskončil. Další překva- Pátek třináctého. 13. 10. 2017 po dvou Začíná představení litoměřické ZUŠ. Jak pení čekalo užaslé obecenstvo. Z první řady dnech příprav půdního prostoru. Budou se daleko je daleko aneb léto Ludvíčka Adlera. před jevištěm k přítomným promluvil pan hrát dvě divadelní představení. První vystou- Hra Lenky Pařízkové, učitelky literárně dra- Toman Brod. Muž, který jako dítě prožil čas pila ZUŠ Litoměřice s hrou Jak daleko je matického oboru, na motivy knihy Arnošta v terezínském ghettu. Pan Brod v tom oka- daleko aneb léto Ludvíčka Adlera a potom Lustiga Zloděj kufrů. Ústřední linií předsta- mžení umocnil dojmy všech přítomných Přírodní škola Praha s představením Terezín- vení je příběh Ludvíčka a Markétky, kteří se a stal se dalším velkým protagonistou tohoto ské zvony. Na facebooku mají obě předsta- snažili přežít a nezoufat v době segregace, večerního představení, kdy svou přítomností vení neuvěřitelných dvěstěsedmdesát sdílení transportů a válečného běsnění. Inscenace a svědectvím spojil minulost se současností. během pár dnů po zveřejnění. Na předsta- není ani tak „oživením“ prostředí terezín- Nebe nad střechou půdního divadla ztem- vení je vytvořena rezervace. Obavy, zda ského ghetta, jako spíše zpodobnění křeh- nělo do fialova a objevily se první hvězdy. vůbec někdo přijde, střídá nejistota, zda ten kého a silného vztahu dvou mladých lidí, Odešel poslední divák a chlapci a děvčata avizovaný zájem přetavený do divácké který balancuje na hranici přátelství a první z Přírodní školy spěšně balili kulisy. Nako- účasti zvládne technicky dům a konstrukce lásky. Představení se hraje v kruhu obklope- nec i půda osiřela… půdy. ném hledištěm. Tak jsou okolo sedící i sto- ◗ Libor Beránek, Nadace Terezín

tevet 5778 • 9 historie Chatam Sofer

Údajne to bol „malý, chudý čer- tvárať tu manželstvo. Chatam venobradý muž so žiariacimi očami, Sofer preto uvažoval, že vyho- nad ktorými bolo husté obočie“; vie matke a zásnuby zruší. Podľa iného zdroja „nedosiahol ani Napísal do Frankfurtu rabínovi len strednú výšku a nebol ani mocne Horowitzovi, keď ale nedostal stavaný, bledú tvár lemovala ne- odpoveď, na sviatok Lag ba veľká ryšavá brada“. Vynikali v nej Omer v roku 1787 sa v Stráž- oči, ktoré „z bledého obličaja žiarili nici, teda za riekou Moravou, miernym nebeským ohňom“. oženil. Rabínova negatívna Napriek nízkemu vzrastu si zís- odpoveď prišla už neskoro. kal obdiv a autoritu. Ako spomínal Manželia nemali vlastné Josef Grünsfeld: „Pisateľ týchto deti, ale adoptovali sirotu riadkov mal to šťastie, že mohol z príbuzenstva. V roku 1812 hovoriť s múdrymi starcami, ktorí Sára zomrela a Sofer sa o nie- boli žiakmi tohto kniežaťa vedo- koľko mesiacov znovu oženil. mostí. Keď hovorili o svojom veľ- Druhá manželka Seril, ovdo- kom majstrovi, vždy na znak úcty vená dcéra slávneho rabína povstali zo svojho miesta a trasúcim Akivu Egera z Poznane, sa hlasom potvrdzovali, že Chatam zomrela v roku 1832 vo veku Sofer bol Maloch ha Šem Zebooth 42 rokov. Ešte predtým sa (anjel pána zástupov).“ Napísal manželom narodilo 11 detí. uznávané komentáre Tóry a Tal- O tri roky neskôr sa Sofer tretí mudu, Responzá Chatama Sofera sa raz oženil. Zobral si vdovu po dodnes študujú v ortodoxných ješi- talmudickom učencovi Cvi vách. Nezmieriteľne bojoval proti Hirsch Hellerovi a žili spolu až Haskale, ale napísal aj básnickú do jeho smrti. zbierku Širat Moše (Mošeho pie- Chatam Sofer vieru pokla- seň), ktorá vyšla až po jeho smrti. dal za najvyššiu hodnotu. Kniha pamäti (Sefer hazikaron) pri- Venoval množstvo času mod- bližuje napoleonské obliehanie Bra- litbám a štúdiu Tóry. Bol som tislavy, ale aj význam, aký pripisoval snom obchodníkom. Podľa Barucha Myersa zvedavý, ako skĺbi tieto priority, keď sa mu a znameniam. Tieto (a mnohé ďalšie akti- (1997: 27) „dohodli sa, že budú štyri roky v zrelom veku postupne narodili štyria syno- vity) tvoria rabínsku zložku osobnosti Cha- žiť v Hirschovom dome, aby umožnili Cha- via a sedem dcér. Odpoveď priniesol život: tama Sofera.1 Nehovoria ale, akým bol tamovi Soferovi pokračovať v štúdiu bez V roku 1819 všetky deti vážne ochoreli a on synom, manželom, otcom. toho, aby si musel zarábať na živobytie“. sa intenzívne modlil za ich vyliečenie. Ako Narodil sa v roku 1762 vo Frankfurte nad Mladý snúbenec odcestoval do Frankfurtu, uvádza B. Myers (1997: 35): „Prejavila sa tu Mohanom. Už ako štvorročný žiačik v che- aby si vyžiadal matkino požehnanie. Prv než aj jeho nadľudská schopnosť kontrolovať deri spochybnil melamedov výklad verša stihol vysvetliť dôvod svojej cesty, matka svoje emócie, pretože nezameškal ani hodinu Tóry. Keď mal 10 rokov, otvorene nesúhlasil vyslovila želanie, aby sa vrátil domov. vo svojom pravidelnom študijnom progra- s názormi frankfurtských rabínskych autorít. S otázkou či ju má poslúchnuť, alebo dodr- me.“ Podobne reagoval o niekoľko rokov, Výsledkom bol konflikt s otcom, ktorý žať sľub, ktorý dal Sáre Jerwitzovej, sa keď zomrel štvorročný syn Jicchak Lejb. musel riešiť bejt din. Rozhodol, že otec so obrátil na rabínov N. Adlera a P. Horowitza. „Pretože Sukot je, čas radosti‘, prikázal svo- synom nesmú spolu preberať náboženské Výsledok napovedá o Soferovej osobnosti: jej rodine zanechať smútok a radovať sa po otázky. Aj preto chlapec odišiel z rodičov- „Obaja dospeli k názoru, že zásnuby boli celý týždeň trvania tohto sviatku, aby splnili ského domu k svojmu učiteľovi Natanovi veľkou chybou, pretože sa uskutočnili bez b-žie prikázanie,vo sviatok sa budeš rado- Adlerovi. Po štúdiách na ješive v Mainzi sa súhlasu matky, ktorý je podľa príkazu Tóry vať‘. Až po skončení sviatku začal smútiť. vrátil domov, ale zakrátko spolu s rabínom rozhodujúci: ‚cti svoju matku‘. Chatam Všetky ostatné deti sa vyliečili.“ Adlerom opustil rodné mesto. Sofer však nechcel za žiadnu cenu porušiť Chatam Sofer hlásal, že všetko nové Tóra Moše Schreiber žil vo svete Tóry či Tal- svoje slovo, ktoré bolo pre neho viac ako zakazuje, v osobnom živote však musel mudu, ale v dôležitých chvíľach dokázal všetky rady a želania jeho vlastnej matky v dôsledku premien spoločnosti a židovskej presadzovať netradičné riešenia. Potvrdilo a názory jeho najbližších a najváženejších komunity zvládnuť množstvo kritických sa to, keď sa v roku 1785 zasnúbil so Sárou učiteľov.“ (Myers 1997)2 situácií. Študoval a pracoval v Mainzi, Jerwitzovou, ovdovenou dcérou prostejov- Soferove rozhodovanie ešte viac skompli- Frankfurte, Boskovicích, Prostějove, Stráž- ského rabína. Jej brat Hirsch bol úspešným koval familiantský zákon, ktorý Židom naro- nicích, v Novom Meste nad Váhom či deným mimo územia Moravy zakazoval uza- v rakúskom Mattersburgu. Mal 3 manželky 1 Jeho otec bol zbožným pisárom Tóry. Z toho a 11 detí. Zomrel v roku 1839 v Bratislave, vzniklo priezvisko Sofer (hebr.) alebo Schreiber 2 Možno ešte lepším dokladom týchto schopností kde bol 33 rokov hlavným rabínom. Ani po (nem.), čo v preklade znamená „pisár“. Akronym je fakt, že presvedčil súčasníkov, aby schválili post smrti však nenašiel pokoj… Chatam sa skladá zo začiatočných písmen jeho naj- hlavného rabína mesta ako dedičný v jeho rode. Až ◗ slávnejšieho diela Chidušet Tora Moše (Mošeho do šoa túto funkciu zastávali ďalšie 4 generácie Peter Salner, Ústav etnológie SAV, komentáre Tóry). Soferových potomkov. repro: archiv P. Salnera

10 • prosinec 2017 – leden 2018 literatura Někde ještě svítí slunce: Dětství ve stínu holokaustu

nakladatel to odmítl! Pak našli Todda. Přijel a mnoha dalších zemích, etnické čistky se mne navštívit na pár dní. Zrovna přebíral dějí stále, a když je to někde daleko, lidi cenu za své dílo v Londýně a tak se vydal tomu nevěnují pozornost. i do Prahy a Terezína a všechno si prohléd- nul. Trval jsme na tom, aby kniha začínala Když jste v padesátých letech přijeli v době, než jsme museli do Terezína a dal- s matkou a sestrou do USA, vyprávěli ších lágrů. Cítil jsem, že o tomhle období jste o svých zážitcích? Jak na to lidé toho nebylo mnoho napsáno. reagovali? Když mi Todd začal posílat první texty, O naší zkušenosti během druhé světové paměť se nastartovala a začal jsem si vyba- války jsme nikomu neříkali. Nemluvil jsem vovat zapomenuté události. Neměli jsme o tom ani se svými třemi syny, protože jsem mnoho neshod, kromě jedné věci. Totiž Todd měl pocit, že nikdo, kdo nebyl v takové situ- si vybájil kapitolu o tom filmu, který jsem aci, nemůže pochopit, co se nám přihodilo. ozoruhodnou knihu (nejen) pro mládež viděl tajně v kině. Byla to zábavná historka, Změnilo se to, až když se moje žena Thelma Pvydalo nakladatelství P3K. Kniha Ně - ale nemělo to nic společného s příběhem. rozhodla udělat rozhovory se všemi přeživ- kde ještě svítí slunce je na rozdíl od Chtěl jsem ukázat hlavně, jak bylo nebez- šími kluky z mého pokoje 7 v L417 v Tere- mnoha jiných psána skutečně pohledem dva- zíně. Najezdili jsme přes 45 000 mil po náctiletého kluka, a to od doby ještě předvá- celém světě, abychom „kluky“ vyzpovídali. lečné až po osvobození. Americký spoluau- Emigrovali do různých zemí, Austrálie, Bra- tor Todd Hasak-Lowy, který zpracoval zílie, několik zemí v Evropě, Kanada, USA. Míšovy vzpomínky, dokázal dát knize přímo Napsala pak knihu Nesarim: Child Survivors „foglarovskou“ formu. Historky v „deníku“ of Terezin. jsou vtipné, napínavé, živé a uvěřitelné, zdánlivě se stále nic neděje. Přesto je čtenář Je knih a filmů o holocaustu málo, vtažen do napínavého příběhu, kde jde však nebo už moc? o víc než o ježka v kleci. Pokud tedy nevíte, Netřeba dodávat, že naše generace se jak o holocaustu mluvit s dětmi, vnoučaty chystá zmizet ze scény, a proto je životně nebo žáky, je to ideální výchozí bod. důležité získat ještě co nejvíc informací od Michael Gruenbaum se narodil v roce těch, kteří přežili. Tyto informace musí být 1930 v Praze a dětství prožil v Holešovicích. veřejně dostupné, tedy jako knihy nebo V roce 1942 byl s matkou a sestrou deporto- filmy. Je to pro mě úplný obrat oproti tomu, ván do Terezína, kde se díky matčině odvaze co jsem dělal celý život. Jsou tady kluby a šikovnosti udrželi až do osvobození. Michael Gruenbaum. „Německo židovského dialogu“, kde děti V roce 1948 emigrovali z Československa pečné vůbec jít tehdy do kina. Tedy pro nacistů zkouší diskutovat o tom, co dělali a po dvou letech na Kubě se konečně dostali židovského kluka. jejich rodiče a prarodiče. Ačkoliv oni za to do USA, kde Michael vystudoval, oženil se nenesou žádnou zodpovědnost. Zrovna včera a žije zde dodnes. Má tři syny a čtyři vnou- Ten příběh je vlastně velmi jednoduchý. v noci jsem viděl moc dobrý izraelský film. čata. S matkou i sestrou si v USA vybudovali Hrdina neopustí Terezín a ty největší Agent je vyslán, aby našel a zabil starého nový hezký život. S Míšou jsme si povídali hrůzy se mu vyhnou. Přesto je atmo- nacistu. Najde ho na večírku u jeho přítele. o práci na knize, vlastní paměti a psaní pro sféra strachu všudypřítomná a stoupá. Syn toho muže nemůže plán splnit, ale vnuk mládež. Jsou už dnes lidi otrlí a zvyklí na nacisty svého dědu tak nenávidí za to, co všechno? udělal, že vypne přívod kyslíku, který Jaká byla spolupráce s panem Hassak- Když mě zvou, abych někde mluvil o své dědečka držel při životě. -Lowy? Bylo těžké odevzdat mu své knize, beru s sebou i kamaráda Míšu Krause vzpomínky, nebo jste tvořili spolu? z Náchoda. Byl také v Terezíně, ale měl tu Je to kniha pro mládež. Bylo těžké psát Nebo nezaujatý spoluautor pomáhá smůlu, že byl poslán do Osvětimi, Mauthau- pro tuhle skupinu? Jak děti na knihu i s vybavováním a oživováním vlastní senu a po pochodu smrti osvobozen v Gun- reaguji? paměti? skirchenu. Cítím, že můj příběh je jen částí Máme přes 100 hodnocení na Amazonu, Původně příběh vyprávěl plyšový med- příběhu holocaustu. Vyprávím o podmín- většinou od dospělých. Todd je spisovatel věd, který nám zachránil život. Dva a půl kách v Terezíně a životě před tím. Kamarád knih pro mládež, takže ví jak na to. Společ- roku jsem zkoušel najít nakladatele a bez pak pokračuje vyprávěním o tom, co se stalo nost Scholastic, což je skvělý kanál do škol úspěchu. Obeslal jsem asi 80 literárních s lidmi poslanými „na východ“. Myslím, že a knihoven, začne s distribucí příští měsíc. agentů a nic. Pak jsem napsal přímo asi 80 na téma našeho strachu v Terezíně je nejlepší Facing History & Ourselves je organizace, nakladatelům a taky žádný úspěch. Po dvou film Transport z ráje. Ačkoliv cítím, že holo- která se přes 40 let zaměřuje na výuku a půl letech smůly mi zavolal editor caust je trochu pasé, je jasné, že si ho lidé o holocaustu a je napojena na asi 15 000 z Aladdin books, odkud mi poslali profesio- mají připomínat stále. A navzdory našim učitelů po celém světě. Nás také podporují nálního spisovatele. Když vybraná spisova- stálým připomínkám se podívejte na sou- a budou knihu šířit do škol. telka odevzdala část první verze textu, časný svět. Co se děje v Jemenu, Myanmaru ◗ Ptala se Kateřina Mikulcová

tevet 5778 • 11 výstava Haličské muzeum uchovává památku na bohatý život polského židovstva

Kdo navštíví židovský Krakov, neměl by v žádném případě opomenout Haličské židovské muzeum, které se nachází jen pár kroků od obvyklých turistických cílů.

aličské muzeum vzniklo roku 2004 Na několika stovkách snímků s krátkým Lypszyc byla uvězněna v Lodžském ghettu Hv budově, která začátkem 20. století popiskem výstava představuje vše, co zbylo a po smrti otce, který byl nacisty ubit přímo sloužila jako mlýn. Dnes moderní, post- z dob největšího rozkvětu haličského židov- na ulici, se o děti matka starala sama. Po -industriální budova svědčí o pestrém životě stva, neopomíjí život ve městech ani na smrti matky se Riwka stala hlavou rodiny, židů polské části Haliče. Zakladateli muzea vesnici, ukazuje také vše, co zůstalo po kon- velmi blízké jí byly také její sestřenice Ester, byli Chris Schwarz, fotograf, dobrodruh centračních táborech, stejně jako hroby pol- Hana a Mina, které pro ni byly v nelehkých a cestovatel a antropolog Jonathan Weber. ských obyvatel, kteří židům během války situacích největší útěchou. Riwčin popis Weber se intenzivně zabýval studiem polské pomáhali. V neposlední řadě snímky zachy- života v ghettu výstava doplňuje odbornými židovské Haliče, mnoho let putoval od místa cují život moderního polského židovstva. výklady lékařek, historiček, psycholožek k místu a mapoval doposud viditelné památ- a také rabínek. Návštěvník tak získá ucelený ky na židovský život v haličských městech, Deník Riwky Lypszyc svědectvím o životě pohled na život v Lodžském ghettu a na vesnicích, ale i na polích a v lesích. Jeho v Lodžském ghettu způsob, kterým jej náctiletá dívka mohla výzkum měl být završen publikací Traces of Mimo stálé výstavy Traces of Memory prožívat. Výstava zdůrazňuje ženský pohled Memory: The Ruins of Jewish Civilization in muzeum pravidelně hostí také výstavy na válku a nelehkou roli dospívající ženy Polish Galicia (kniha vyšla roku 2006 sezónní. Do 31. března je možné navštívit v krajních životních situacích. Veškeré v nakladatelství Littman Library of Jewish výstavu The girl in the diary. Searching for komentáře, které výstavu doprovázejí, byly Civilization), pro kterou Weber potřeboval Rywka from the Łódź ghetto, která mapuje totiž sepsány výhradně ženami. Výstava tak pořídit také fotografickou dokumentaci. příběh malé Riwky Lipszyc. Roku 1945 usiluje o představení opačného pohledu, než Právě tato potřeba svedla oba muže dohro- nalezla ruská lékařka Zinaida Berezovska - se kterým se běžně v souvislosti s druhou mady a dala vzniknout projektu Traces of ja v osvobozeném koncentračním táboře světovou válkou setkáváme. Svět Riwky byl světem ryze ženským, ve kterém ženy hrály ústřední roli a ve kterém se struktura světa rozvíjí především na pozadí vztahů mezi ženami. Výstava se soustředí právě na tento okamžik a přivádí návštěvníky do společen- ství žen, které Riwka popisuje ve svém deníku a sleduje jejich společný osud. Příběh Riwky ale nekončí v Lodži. Po likvidaci ghetta roku 1944 byla Riwka spolu se svou sestrou Cyporou a třemi sestřeni- cemi deportovány do koncentračního tábora Auschwitz-Birkenau, kde byla Cypora ihned polána do plynové komory. Riwka tak zůstala poslední z rodiny pouze se svými sestřenicemi. Spolu s nimi byla před postu- pující sovětskou armádou odeslána to tábora Sezónní výstava mapující příběh malé Riwky Lipszyc potrvá do 31. března. Gross-Rosen, kde byla přiřazena k nuceným Memory. A Contemporary Look at the Au schwitz-Birkenau pohozený školní sešit. pracím. Roku 1945 dívky přežily pochod Jewish Past in Poland, který se nakonec stal Na své objevení si ale deník Riwky Lipszyc smrti do německého tábora Bergen-Belsen, permanentní výstavou muzea. Na projektu musel počkat dalších šedesát let, dokud jej kde se dožily osvobození. Riwčina stopa oba muži pracovali téměř deset let, během v knihovně tou dobou již zesnulé lékařky končí v nemocnici ve městě Niendorf, kam kterých pořídili na tisíc snímků zachycují- neobjevila její vnučka. Jen její zásluhou se byla přesunuta kvůli nemoci a přílišné sla- cích zbytky židovského osídlení polské části deník dostal do Spojených států, kde byl bosti, která zabraňovala v evakuaci do Švéd- Haliče. přeložen z polštiny do angličtiny a kde zapo- ska. Poslední nalezenou zprávou o Riwce Výstava zachycuje lokální židovskou his- čala zdlouhavá práce pátrání po stopách byl vysídlovací dokument z 10. září roku torii velmi neotřelým způsobem. Na rozdíl Riwky a její rodiny. Deník si Riwka začala 1945. Žádný dokument dokazující její úmrtí od většiny židovských muzeí prezentují cích psát v říjnu roku 1943 v Lodžském ghettu, nebyl nikdy nalezen. židovské artefakty, které byly již dávno na sto dvaceti stranách se tak rozehrává Text deníku Riwky Lipszyc byl přeložen vyřazeny z běžného užívání, nebo kusé velmi citlivý popis každodenního života do angličtiny a publikován pod názvem The informace o židovských zvyklostech a kalen- v ghettu. Riwčiny zápisky ale neobsahují jen Diary of Riwka Lipszyc roku 2014 v San dáři, nabízí haličské muzeum pohled popis jejího života, zachycují především její Francisku. Deník sám byl věnován pozůsta- opravdu čerstvý. Muzeum se snaží uvést na vlastní úvahy nad životem, vírou v Boha lým a v současnosti je uschován v památ- pravou míru zažité stereotypy a mylná pře- a později i nad ztrátou rodičů a sourozenců. níku Yad Vašem. svědčení, která jsou v Polsku dodnes spojo- Riwka byla nejstarší ze čtyř dětí Jakuba ◗ Text a foto: Kamila Kohoutová vána s židovskou minulostí. Lypszyce a Sary Miriam Zelewer. Rodina www.galiciajewishmuseum.org/en

12 • prosinec 2017 – leden 2018 hebrejština Minikurz hebrejského jazyka pro samouky 5. lekce Psaní a čtení samohlásek

V hebrejštině existuje systém vokali- poloviční zace, tzv. tiberiadská punktace, která se dlouhá krátká ale v běžných textech nevyužívá. Setkat („malé“ a, e, o) ֲמ ** ַמ * ָמ se s ní můžeme například v biblických ma nebo liturgických textech (které se píší ֱמ ֶמ ֵמ zásadně s punktací proto, aby nemohlo me dojít k případnému zkomolení slova) ִמ ִמי nebo také ve slovnících a učebnicích mi ֳמ מ ֹ מוֹ hebrejštiny, kde slouží pro výuku mo správné výslovnosti neznámého slova. ֻמ מוּ Uvádíme jako příklad slabiky s použi- mu tím písmene „m“. To, zda je samohláska krátká nebo dlouhá, souvisí s určitými * v některých případech (v nepřízvučné slabice končící souhláskou) se znak vyslovuje jako o -se vyslovuje před tímto pís ,ח gramatickými pravidly, v běžné výslov- ** znak pro krátké „a“ psaný na konci slova pod písmenem nosti se ale rozdíl mezi nimi stírá. menem (tedy „-ach“ namísto „-cha“)

Další znaky a pravidla: Až si budete jistější, můžete přečíst biblický text מּ (dageš) s tečkou uprostřed písmene jsme se již setkali z 1. knihy Mojžíšovy (1. kapitola, verše 1–5): v prvních lekcích v souvislosti se změnou výslovnosti u pís- .ב, כ, פ men ְבּ ֵר ִאשׁית ָבּ ָרא ֱא ִֹלהים ֵאת ַה ָשּׁ ַמיִם ְו ֵאת ָה ֶאָרץ. u těch se ale do dnešní – ג, ד, ת Stejnou funkci má u písmen ְו ָה ֶאָרץ ָהיְ ָתה ת ֹהוּ ָוב ֹהוּ ְוח ֹ ֶשְׁך ַעל- ְפּנֵי ְתהוֹם; ְו ַרוּח doby nezachoval rozdíl ve výslovnosti. Všechna tato písmena se však řídí stejnými pravidly: tečka se v nich píše na začátku ֱא ִֹלהים ְמ ַר ֶח ֶפת ַעל- ְפּנֵי ַה ָמּיִם. .slova, po souhlásce a ve zdvojené hlásce ַויּ ֹ ֶאמר ֱא ִֹלהים יְ ִהי אוֹר; ַויְ ִהי-אוֹר. Tečka v písmenu může znamenat také zdvojení, ke kterému) dochází např. v souhlásce, která následuje po samohlásce.) ַויַּ ְרא ֱא ִֹלהים ֶאת- ָהאוֹר ִכּי-טוֹב; ַויַּ ְב ֵדּל ֱא ִֹלהים ֵבּין א, ה, ח, ע, ר Zpravidla se nepíše u písmen ָהאוֹר ֵוּבין ַהח ֹ ֶשְׁך. na konci ה mapik) znamená výjimečné vyslovení písmene) הּ ַויִּ ְק ָרא ֱא ִֹלהים ָלאוֹר יוֹם ְו ַלח ֹ ֶשְׁך ָק ָרא ָליְ ָלה; ַויְ ִהי- ֶע ֶרב -slova jako „h“ (i v tomto případě čteme krátké „a“ před sou ַויְ ִהי-ב ֹ ֶקר, יוֹם ֶא ָחד . .(“jako „-ah ַהּ hláskou, tedy

-ševa) označuje absenci samohlásky. V některých přípa) ְמ Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi. dech (na začátku slova, pokud jsou dvě ševa za sebou a pod zdvojenou hláskou) se čte jako malé „e“. Země byla pustá a prázdná a nad propastnou tůní byla .kde bychom čekali tma. Ale nad vodami vznášel se duch Boží) א, ה, ח, ע, ר Zpravidla se nepíše u písmen ševa, najdeme u nich obvykle znak pro malé a, případně e I řekl Bůh: „Buď světlo!“ A bylo světlo. nebo o). Viděl, že světlo je dobré, a oddělil světlo od tmy.

Nutno podotknout, že ze všeho existují výjimky. Nicméně Světlo nazval Bůh dnem a tmu nazval nocí. Byl večer seznámení se základními pravidly vám stačí na to, abyste se a bylo jitro, den první. nyní pustili do čtení: (Český ekumenický překlad)

Zkuste přečíst několik mezinárodních slov i s punktací: ◗ Připravila Ráchel Polohová klíč k řešení najdete na straně 17 ַר ְדיָאטוֹר... ֲחנֻ ָכּה ... ֶדּ ַאוֹדוֹרנְט ... ֶסוּפּ ְר ַמ ְר ֶקט ...

tevet 5778 • 13 Pavel Štingl: české instituce pracující s pamětí poněkud drtí každodennost

a že rád odprezentuji postupné fáze vývoje projektu. Obec bohužel moc nejeví zájem o to, co se v Bubnech děje. Na naše kulturní akce přicházejí jednotlivci, pamětníci z Tere- zínské iniciativy. Nedávno se situace po čtyřech letech trochu zlepšila, sepsali jsme společné memorandum, že různé instituce podporují, aby tento památník vzniknul. Podepsala jej také pražská obec, Federace židovských obcí, NFOH a další subjekty, které jsou s tématem spojené. Také musím zdůraznit, že památník v Bubnech bude muset někdo provozovat. Neříkám, že to budu já, a neříkám, že to bude naše společnost (ops. se dnes statu- tárně na provozování objektů nehodí). Teď hlavně vím, že tato věc má vznik- nout a my ji musíme dotáhnout do života- schopného stádia. To je rolí této neziskové Co vás přivedlo k nádraží Bubny? Jak nepřátelsky, všichni souhlasí s tím, že něco společnosti. I když by takové zadání měl jste přišel na myšlenku památníku ticha takového jako památník v Bubnech vzniká, vlastně řešit stát. Současná situace zbytnělé v Bubnech? ale ve chvíli, kdy se střetneme na jednom byrokracie však ukazuje, že vývoj nového Se mnou je to takový jednoduchý vývoj. rozpočtu grantů Ministerstva kultury, tak je památníku je snadnější udělat pokud možno Když jsem totiž už natočil tolik dokumentů, z toho v některých případech docela nepří- jinde než na státní půdě. Podívejme se třeba které jsou o příbězích, kterým říkáme velký jemný souboj. jen na to, jak dlouho se diskutuje o Letech příběh 20. století, tak člověk už dost dobře Když jsem s projektem památníku v Bub- u Písku… Proto je třeba jít cestou, která se ví, jak se s tímto tématem dá pracovat, co lze nech začínal, tak jsem ihned šel na židov- nabízí, a teprve pak bych rád hovořil o tom, nalézt v archivech a co jak využít. skou obec. Řekl jsem, že toto téma nelze kdo to převezme a kdo s tím bude dál praco- dělat bez nich a že mám v úmyslu z toho vat systematicky. Narazil jste během vašeho projektu na nádraží udělat kvalitní památník. Zdůraznil Nicméně se domnívám, že nás konečně nějaké problémy? Při získávání pod- jsem, že toto není prostor ke konkurenci, na přestávají instituce spojené tématem válečné pory nebo při zajištění potřebných tomto tématu nelze soutěžit, toto není téma, historie vidět jako konkurenci, a byť se formalit? na kterém bychom mohli pracovat každý všechno děje pomalu, tak všem začíná dochá- Pokud máte nějaký objekt k celkové zvlášť. Navrhl jsem, že rád objasním v prů- zet, že naše záměry nejsou prvotně komerční, rekonstrukci, musíte nejprve zajistit projekt běhu vývoje cokoliv, co jim nebude jasné, ani nesledujme jen nové povrchní gesto. a pro ten pak stavební a územní povolení. To jsou obvyklé a ne úplně snadné procedury. Paradoxně u památníku v Bubnech to bylo o něco jednoduší. Vše okolo drážního území je totiž většinou šíleně složité a pro nás i nepochopitelné. Železnice je stát ve státě. Náš záměr je ovšem pro vlakový provoz tak atypický, že mnoho věcí se schvaluje na výjimky. Naštěstí náš záměr kvitují dráhy i správa železnic s porozuměním. V mno- hých věcech nám vyšli vstříc, přestože jejich obvyklá role je úplně jiná, nikdy se s podob- ným záměrem nesetkali. Daleko horší je otázka financování. Zažil jsem devadesátá léta, kdy převážně panovala dobrá vůle a na vše se našly peníze i ve chvíli, kdy ony projekty byly zdánlivě velmi riskantní. Jsme v situaci, kdy experimentu- jeme nejen s vůlí. Bohužel vstupujeme do konkurenčního prostoru s muzei, se kterými bych docela rád spolupracoval a nikoli sou- těžil. Nikdo se k nám nestaví vyloženě

14 • prosinec 2017 – leden 2018 Jews News

Myslíte si, že židovská obec udržuje tých částí expozic. Dokázal bych si předsta- dobře. Myslím, že to udělala ze svého titulu s vaším projektem vlažné vztahy mimo vit, že by na sebe mohly tyto dvě instituce vystudované kunsthistoričky a že zareago- jiné i kvůli tomu, aby zůstala nad věcí? skvěle navazovat. To se podle mne určitě vala na dobře vypracovanou studii. Nemluvě Aby si uhájila svoji výsostnou pozici? jednou stane. Všechno potřebuje svůj vývoj. o tom, že teď je na magistrátě problém s pře- Židovské muzeum je nejnavštěvovanější Všechno má také svůj rytmus. Docela chápu, visem investičních financí, protože politická památka v Praze a stejně tak Terezín má že instituce, které zatěžuje každodenní pro- diskuse o investicích už dlouho nemá nějaký svou stálou klientelu. Návštěvníci do těchto voz a musí řešit všechny současné byrokra- výrazný směr. V každém případě primátorka institucí přicházejí sami, a proto nejsou tické šikany státu, nemají čas na kvalitní Prahy pochopila, že když dá do tohoto pro- nuceny k nějakému výraznému vlastnímu rozvoj. Proto jsem k nim taky tehdy nepřišel jektu peníze, tak to nebude trapné. rozvoji. I když teď se mi zdá, že také hledají a neřekl: „Podívejte, mám tady takové V Praze se v posledních letech nedaří nové cesty komunikace, hlavně v souvislosti nádraží, super projekt a teď se toho uspokojivě zakládat nové projekty. Nám se s odchodem válečné generace. V poslední ujměte.“ Hledáme pomalu cestu, jak spolu- povedlo v průběhu tohoto léta uspořádat době se snaží už taky reflektovat současnější pracovat s Muzeem hlavního města Prahy, architektonickou soutěž na realizační studii. témata. Dokážu si dost dobře představit, že Židovským muzeem a dalšími. Naším hlav- Jasné, pečlivě připravené zadání, přineslo tragická epizoda válečné historie i její kul- ním partnerem vývoje je DOX. kvalitní výsledek a dnes máme v rukou turní dopad – tedy rozpad meziválečné iden- záměr, který dává naději, že v příštích letech tity Prahy typické svým česko -židovsko- Co politici, angažovali se nějak? Praha nabídne veřejnosti nové místo paměti -německým dialogem – se klidně může Vždycky jsou politici, kteří to vezmou za spojené s příběhy Šoa, kam se nebude chodit v Bubnech řešit s naprosto jasnou návaz- své. Musím říct, že spektrum se úží. Před „pouze“ na významný obsah, ale také na ností na pražské Židovské muzeum. Můžeme lety jsem spoluzaložil společnost s Tomášem kvalitní architekturu. z Památníku tichu v Bubnech logicky odka- Töpfrem, který byl tehdy senátorem a měl zovat návštěvníky do Židovského muzea na díky tomu docela slušnou podporu, řekl to, aby se tam se zájmem dozvěděli zase bych, „těch slušných“. ◗ Jakub Kuthan něco víc o předválečné minulosti židovské Kdo si Bubny překvapivě vzal za své, je komunity. Vyžaduje to určitou koordinaci současná primátorka Adriana Krnáčová. Ta a případně společnou práci na scénáři urči- nám slíbila financování a zatím to vypadá

Tango

tango na asfaltu

tango tanků

na pobřeží Baltu

tango v kouři

letadel a děl

tango 200

tango cínu

tango těl

tango chlóru

tango z plných plic

tango bezesporu

patří do ulic

tango států

tango vět

tango z MP5

tango

tancují všichni občané starší 18 let

a mladší šedesáti.

◗ Tim Postovit

Jews News je časopisem studentů Lauderových škol. Tato dvojstrana vychází jako příloha měsíčníku Maskil s laskavou péčí Bejt Simcha. Redakce: Jakub Kuthan, šéfredaktor; Amálie Vystavělová, zástupkyně šéfredaktora; Matěj Knop, editor; Šárka Kvasničková, editor; Atur E. Efrati, korektor a další. Kontakt: www.lauderky.cz, e-mail: [email protected]. tevet 5778 • 15 literatura Řeč o jazyce jidiš Franz Kafka

(projev proslovený 18. února 1912 v sále Židovské radnice v Praze)

ež zazní první verše východních židov- zachovávají si spěch a životnost, se kterou Nských básníků, rád bych vám, vážené byla převzata. Stěhování národů prošla žar- dámy a vážení pánové, řekl, že žargonu1 gonem od jednoho konce k druhému. rozumíte víc, než si myslíte. Nemám ani tak Všechno to německé, hebrejské, francouz- starost o účinek, který každému z vás dnešní ské, anglické, slovanské, holandské, rumun- večer připraví, ale chtěl bych, aby na vás ské a dokonce latinské je do žargonu zahr- mohl působit volně, jak si zaslouží. To se ale nuto s lehkostí a zvědavostí a je v něm síla, nemůže stát, dokud někteří z vás budou mít která v takovém stavu jazyky drží pohro- ze žargonu strach, strach, který je na vašich madě. Proto se také nikdo rozumný nedo- tvářích téměř patrný. O těch lidech, kteří mnívá, že by se z žargonu dal udělat světový k žargonu přistupují přezíravě, už vůbec jazyk, i když by to vlastně bylo nasnadě. nemluvím. Ale o strachu ze žargonu, který Pouze řeč zločinců ho ráda přebírá, protože pramení z jisté nevole, můžeme říci, že je ta nepotřebuje o moc větší jazykové struk- vlastně pochopitelný. tury než jednotlivá slova. Však byl také žar- Když se letmo podíváme na naše západo- gon dlouho opovrhovaným jazykem. evropské poměry, jsou už tak zkrátka uspo- V tomto jazykovém shonu ovšem panují řádány; všechno běží svým poklidným tem- i zlomky známých jazykových zákonitostí. pem. Žijeme takřka v radostném souladu, Žargon například ve svých počátcích pochází když je to nutné, rozumíme si navzájem, z doby, kdy střední horní němčina přechá- když se nám to hodí, obejdeme se jeden bez zela do nové horní němčiny. A tam, kde byla druhého, ale i pak si navzájem rozumíme; možnost volby, zvolila si střední němčina kdo by mohl v takovém řádu věcí rozumět jednu a žargon druhou variantu. Jindy žar- tomu zmatenému žargonu? Kdo by k tomu gon rozvinul středohornoněmecké formy měl vůbec chuť? důsledněji než sama nová němčina; tak se Žargon je nejmladší evropskou řečí, starý například vyvinulo v žargonu užívané „mir pouze čtyři sta let, vlastně ještě mnohem seinen“2 (v nové němčině „wir sind“) ze mladší. Nevytvořil si ještě jazykové formy středohornoněmeckého „sîn“ přirozeněji tak jasné, jak bychom potřebovali. Jeho než novohornoněmecké „wir sind“. Někdy vyjadřování je krátké a překotné. zas zůstal žargon u středohornoněmeckých Franz Kafka se svým psem (rok 1910). Nemá gramatiky. Jeho milovníci se ji sice forem nové němčině navzdory. Co se jednou pokoušejí sepsat, ale žargonem se neustále dostane do ghetta, to odsud zase hned tak A do tohoto jazykového útvaru, slože- mluví, nezastaví se. Lid ho nepřenechává nezmizí. Tak zůstaly zachovány formy jako ného ze svévole a zákonitosti, proudí ještě autorům gramatik. Skládá se také ze samých „Kerzlach“, „Blümlach“, „Liedlach“. dialekty žargonu. Ano, celý žargon sestává cizích slov. Ta v něm ale klidně nespočívají, pouze z dialektu, dokonce i jeho spisovná podoba, i když v pravopise už bylo z velké 2 Zachováváme Kafkův nestandardní germanizo- 1 „Žargon“ je jedním z mnoha termínů pro jazyk vaný pravopis jidišismů, který neodpovídá stan- části dosaženo shody. Tím jsem vás, vážené jidiš. Pozn. překl. dardnímu YIVO zápisu jidiš latinkou. Pozn. překl. dámy a vážení pánové, zřejmě prozatím pře-

Namísto básní vám zde přinášíme Lang geborgn iz alc nit gešenkt. Mit der cajt lernt men a ber ojch ojs tancen. ukázku několika jidiš přísloví. Uvá- Dlouho půjčené vůbec neznamená Když je dost času, tak se i medvěd naučí díme je v přepisu do latinky, může- darované. tancovat. te si tedy vychutnat jidiš tak, jak o ní mluví Kafka. Některá přísloví jsou doplněna krátkým výkladem. Nit gedavent, nit gelerent, abi got nit Mame iz vi a mezuze. Maminka je jako mezuza. (Přejato z připravované publikace dercerent. Ochraňuje dům a každé dítě, když přichází Tomáše Novotného 1000 jidiš Nemodlit se, nestudovat – jenom Boha nebo odchází, ji políbí. přísloví.) nerozčílit. Údajná chasidská výmluva. Borgele – Lachele; Colele – Vejnele Půjčováníčko – Smáníčko; Gis bojml af der lomp, ozoj lang Platěníčko – Plakáníčko zi brent noch. Jidiš miluje zdrobněliny. V tomto přísloví An ajnredeniš iz erger vi a krenk. Lij olej do lampy, dokud ještě svítí. si hraje dokonce se zdrobnělinami To, co si člověk namluví, je horší než Pomoc je potřeba poskytnout, dokud je ještě podstatného jména slovesného. nemoc. co platná.

16 • prosinec 2017 – leden 2018 literatura

složitého. To by bylo vše. Mohl bych vám by byl ale zničen. „Toit“ totiž není totéž co například říci: „tot“ a „Blüt“ není v žádném případě Pan Löwy nyní – a ono to tak i skutečně „Blut“. bude – přednese tři básně. Nejprve Rosenfel- Ale žargonu můžete, vážené dámy dovy „Die Grine“. Grine, to jsou zelenáči, a vážení pánové, porozumět i jinak než jen greenhorni, nově příchozí do Ameriky. Malá z tohoto odstupu německého jazyka; smíte skupina takových nových židovských emi- přijít o krok blíž. Ještě před nedlouhou grantů prochází v této básni se svými zašpině- dobou byl dorozumívací jazyk německých nými zavazadly newyorkskou ulicí. K tomu Židů více či méně předstupněm žargonu, se samozřejmě shromáždí publikum, podi- podle toho, zda člověk žil ve městě nebo na vuje se jim, jde za nimi a směje se. Básník, venkově, spíše na východě nebo na západě. rozrušený tímto pohledem, promlouvá skrze A mnohé dozvuky toho stavu se ještě docho- onu pouliční scénu k židovstvu i k lidstvu. valy. Historický vývoj žargonu můžeme Člověk má dojem, že se skupina imigrantů proto sledovat stejně tak do hloubi historie, zastavuje, zatímco básník mluví, i když je jako i po šíři přítomnosti. daleko a nemůže ho slyšet. Druhá báseň je od Docela blízko se pak k žargonu dosta- Fruga a jmenuje se „Písek a hvězdy“. nete, když si uvědomíte, že krom znalostí Je to trpký výklad jednoho biblického jsou ve vás činné i síly a jejich vazby, které zaslíbení. V něm se říká, že budeme jako vám umožňují porozumět citem. Teprve tady písek v moři, jako nebeské hvězdy. Pošla- vám může pomoci někdo, kdo vás uklidní, páni jako písek už jsme, tak kdy se naplní takže se už nebudete cítit vyloučeni a nebu- i to s hvězdami? dete si moci stěžovat, že žargonu nerozu- Třetí báseň je od Frischmanna a jmenuje míte. To je totiž nejdůležitější, protože s kaž- se „Noc je tichá“. Milenecký pár potkává dou výhradou se porozumění umenšuje. v noci zbožného učence, který je na cestě do Zůstanete-li ale v klidu, jste najednou přímo modlitebny. Polekají se, že jsou prozrazeni, uprostřed žargonu. Jakmile vás jednou žar- ale později se zase navzájem uklidní. gon uchvátí – a žargon je vše, slovo, chasid- Jak vidíte, jsou takovéto výklady k ni- ská melodie, a i samo bytí východního čemu. Ponořeni do nich, budete při přednesu židovského herce –, pak svůj původní klid hledat to, co už sami víte, a to, co tam sku- vůbec nepoznáte. Budete zakoušet s žargo- tečně je, neuvidíte. Naštěstí je ale každý, kdo nem takovou jednotu, že na vás padne je mocen německého jazyka, schopen poro- hrůza – ale ne už ze žargonu, ale z vás zumět i žargonu. Protože když se podíváme samých. Nebudete schopni tu bázeň snést, s dostatečným odstupem, je vnější srozumi- pokud nebudete zároveň z žargonu čerpat telnost žargonu odvozená z němčiny, to je sebedůvěru, která ji nejen dokáže překonat, oproti všem ostatním jazykům světa jeho ale je ještě silnější. Užijte si ji, jak jen doká- výhoda. Právem má ale oproti ostatním jazy- žete! A když se tato sebedůvěra posléze kům i jednu nevýhodu. Žargon totiž nelze do vytratí – jak by totiž mohla vzpomínka na němčiny překládat. Spojitost mezi žargonem jediný večer vytrvat –, pak bych vám přál, svědčil o tom, že z žargonu nebudete rozu- a němčinou je tak jemná a tak významná, abyste spolu s ní dokázali zapomenout i onu mět ani slovo. než aby ji nebylo třeba roztrhnout, má-li být bázeň. Protože trestat bychom vás nechtěli. Neočekávejte ale pomoci od výkladu žargon převeden zpět do němčiny. To by ◗ z němčiny přeložil Petr Jan Vinš básní. Pokud vůbec nejste připraveni poro- totiž znamenalo, že se již nepřevádí žargon, zumět žargonu, nepomůže vám žádné rychlé ale cosi nepodstatného. Například překla- Originál: Kafka, Franz. „Rede über die jiddische vysvětlení. Přinejlepším byste porozuměli dem do francouzštiny může být žargon při- Sprache“. Gesammelte Werke, Band 6. Frankfurt výkladu a získali dojem, že má přijít něco blížen Francouzům, překladem do němčiny a. M.: S. Fischer, 306–309.

Bejde in ejnem iz nit do baj kejnem. Minikurz hebrejštiny – řešení Obojí v jednom není u žádného. Čtení mezinárodních slov Myslí se na (náboženské) vzdělání radiátor, Chanuka, deodorant, supermarket a bohatství, které se málokdy vyskytnou zároveň u jednoho člověka. Biblický text Beréšít bárá elohím et haššámajim ve’ét Bejn kach uven kach hot men nit v renkach. (Srovnej s Bible, Přísloví 27, 17 + 19: há‘árec. e Buď to anebo ono – a v rukách nemá nic. Vehá‘árec hájtá tohú vávohú v chošech 17 e e e e Kdo se moc rozmýšlí, tak nakonec nemá nic. Železo se ostří železem a jeden ostří tvář al-pnéj t hóm; v rúach lohím m rachefet druhého. al-pnéj hammájím. Vajjomer elohím jehí ór; vajhí-ór. Vi men blozt arajn, azoj blozt zich arojs. 18 Kdo hlídá fíkovník, bude jíst jeho plody, Vajjar’ elohím et-há‘ór, kí-tóv; vajjavdél Jak se fouká dovnitř, tak to vychází ven. a kdo střeží svého pána, získá vážnost. elohím bejn há‘ór úvéjn hachošech. Tak jako zní šofar podle toho, jak se na něj Vajjikrá‘ elohím lá‘ór jóm velachošech fouká, tak jednají lidé s námi podle toho, jak 19 Jako se na vodě zrcadlí tvář, tak srdce kárá‘ lájlá; vajhí erev vajhí voker, jóm s nimi jednáme my. člověka na člověku.) echád

tevet 5778 • 17

kultura

Kulturní program – leden 2018

Židovské muzeum v Praze, kulturu různých národních, etnických, nábo- nikající hudební pedagožky pražské Akade- Oddělení pro vzdělávání ženských a sociálních skupin na území dneš- mie múzických umění. V den jejích a kulturu ního Izraele. Ta představuje jeden z důleži- nedožitých jednadevadesátých narozenin na tých komunikačních nástrojů, v němž se Zuzanu Růžičkovou zavzpomínají její žáci Maiselova 15, Praha 1, dodnes odehrává diskuze o velkých téma- a blízcí přátelé: předsedkyně Terezínské ini- tel.: (+420) 222 325 172, tech izraelské společnosti. Vstup volný. ciativy Dagmar Lieblová, violoncellista [email protected], Bohuslav Pavlas, varhaník Václav Peter www.jewishmuseum.cz úterý 30. 1. v 18 h: a cembalistka Giedrė Lukšaitė -Mrázková, The Return of the Portuguese Nation to v jejímž podání zazní ukázky z díla J. S. the True Homeland: Portuguese Jews Bacha. Moderuje tajemník Federace židov- Auditorium OVK ŽMP from Salonika (Návrat portugalského ná - ských obcí v ČR Tomáš Kraus. Vstup Maiselova 15, 3. patro: roda do skutečné domoviny: Portugalští volný. Židé ze Soluně). Přednáška portugalské his- Nedělní program pro děti a jejich rodiče: toričky a současné velvyslankyně Portugal- neděle 14. 1. ve 20 h: 14. 1. ve 14 h: ské republiky v České republice J. E. Bachův palác věčnosti: Pocta prof. Růžič- Lvíček Arje se setkává s postavami Tóry: Manuely Franco se soustředí na příběh kové. Koncert jednoho z posledních žáků Lvíček Arje se společně s vámi seznámí „levantských Izraelitů portugalského prof. Zuzany Růžičkové, íránsko-ame- s postavami Tóry – Abrahámem, Izákem, původu“ (jak byl označován neurčitý počet rického cembalisty Mahana Esfahaniho, Jákobem, Davidem a dalšími. Dozvíte se osob z Otomanské říše), kteří získali rozhod- během něhož zazní díla J. S. Bacha (1685– například, proč praotec Abrahám opustil nutím portugalské vlády v r. 1913 během 1750), V. Kalabise (1923–2006) a K. Saari- svou zemi, jak se Židé dostali do Egypta balkánských válek portugalskou státní pří- aho (*1952). Host: Tomáš Jamník, violon- a kdo byl prvním židovským králem. Vyro- slušnost. Tato skutečnost se stala klíčovou cello. Koncert se koná s podporou Nadačního bíte si jednotlivé postavy a sehrajete diva- v době druhé světové války, kdy Portugal- fondu Viktora Kalabise a Zuzany Růžič- dlo. Prohlídka: pražské Židovské Město. sko muselo chránit své občany před antise- kové. Kompletní program koncertu nalez- Jednotné vstupné: 50 Kč mitskou politikou Třetí říše a vichistické nete na webových stránkách ŽMP. Z důvodu Francie. V angličtině. Vstup volný. omezené kapacity synagogy je nutná rezer- pondělí 15. 1. v 18 h: vace na adrese education@jewishmuseum. Veliká novina o hrozném mordu Šimona Maiselova synagoga cz. Vstup volný. Abelese. Vernisáž výstavy na motivy stejno- Maiselova 10, Praha 1: jmenné knihy Marka Tomana ve výtvar- úterý 16. 1. v 19 h: ném ztvárnění Luboše Drtiny, která nabízí středa 10. 1. v 18 h: „Stylus phantasticus“. Virtuózní instru- svébytný pohled na případ Šimona Abelese Židé v poválečném Slovensku. Do konce mentální hudba S. Rossiho a jeho součas- i na křesťansko -židovské soužití v atmo- ledna lze v Galerii Roberta Guttmanna níků/Verba chordis. Koncert barokní hud - sféře konce 17. století. V roce 1694 proběhl zhlédnout výstavu Labyrintem normalizace, by souboru Verba chordis houslistky Lenky v Praze proces sledovaný širokou veřejností. zaměřenou na postavení židovských obcí Torgersen, gambistky Hany Flekové a teor- Židovský obchodník Lazar Abeles byl obža- v Československu v posledních dvou deká- bisty Jana Krejčy. Vedle židovského raně lován z vraždy svého syna Šimona – důvo- dách komunistického režimu. Tato výstava barokního skladatele Salamona Rossiho (c. dem mělo být, že chlapec chtěl údajně pře- a stejnojmenná publikace Martina Šmoka se 1570–1630) a jeho virtuózních sonát jsou na stoupit ke křesťanství. Do dnešních dnů se přitom soustřeďují na situaci v českých programu skladby, jejichž autory jsou G. A. dochovaly tehdejší propagandistické tisky, zemích. Poutavým doplňkem k jejich téma- Pandolfi Mealli (c. 1630–c. 1670), J. H. výslechové protokoly, pitevní zprávy a jiné tice je nová publikace bratislavského etno- Schmelzer (c. 1620–1680), A. Stradella materiály. Výstavu uvede jeden z autorů, loga Petera Salnera Židia na Slovensku po (1639–1682), H. I. F. Biber (1644–1704), G. spisovatel Marek Toman. Vstup volný. roku 1945. Komunita medzi vierou a reali- Muffat (1653–1704), A. Kertzinger (1610– Výstavu bude možné navštívit v prostorách tou (VEDA, 2016). Na základě dokumentů 1678) nebo J. H. Kapsberger (1580–1651). OVK od 16. 1. do 28. 2. v po–čt 12–16 h, pá z archívu Svazu židovských obcí na Sloven- Vstupenky na koncert možno zakoupit 10–12 h, během večerních programů a po sku skýtá dosud nejpodrobnější pohled na v předprodeji v Maiselově synagoze, v Infor- domluvě. snahy o zachování židovských tradic v zemi mačním a rezervačním centru ŽMP (Maise- pod Tatrami a na napjaté vztahy mezi židov- lova 15, Praha 1), v síti Ticket Art a na úterý 23. 1. v 18 h: skou menšinou a stranickými a státními webových stránkách ŽMP, kde naleznete Biblické sandály, ruský šinel a jemenská orgány na východ od Moravy. Autor srovná i kompletní program koncertu. Vstupné 230 košile: Oděvnictví a móda jako zrcadlo poměry v obou částech ČS/S/R v rozhovoru Kč/150 Kč. identit, ideologií a konfliktů na území s publicistou Petrem Brodem. Vstup volný. Izraele od roku 1880 až do současnosti. středa 31. 1. v 18 h: V rámci nového cyklu Izrael 70 připomína- neděle 14. 1. v 16.30 h: Tobě zahynouti nedám… Uvedení stejno- jícího sedmdesát let existence Státu Izrael Vzpomínkový večer na prof. Zuzanu jmenné antologie povídek inspirovaných budeme po celý rok 2018 přinášet před- Růžičkovou (1927–1917). V září roku 2017 šoa, které byly publikovány výhradně časo- nášky, diskuze a projekce, které představují se skončila dlouhá a bohatá životní pouť pisecky v letech 1945–1989. Antologii obsa- často neobvyklé pohledy na historii a kul- prof. Zuzany Růžičkové, statečné vycho- hující tři desítky prozaických textů vydalo turu moderního Izraele. Architekt Daniel vatelky v terezínském rodinném táboře v roce 2016 pražské nakladatelství Akropo- Ziss (Ústav Blízkého východu a Afriky v Osvětimi-Birkenau, po válce jedné z nej- lis ve spolupráci s Univerzitou Palackého FFUK) se ve své přednášce zaměří na oděvní významnějších světových cembalistek a vy- v Olomouci. O celém projektu pohovoří ➤

18 • prosinec 2017 – leden 2018 kultura

➤ jeden z editorů literární historik Erik Gilk proti záměrům nacistic- (Univerzita Palackého v Olomouci), který kého režimu. Lenka naznačí kompozici publikace a upozorní na Geidt z Historického některé výjimečné povídky v ní obsažené. ústavu FF MU se ve své Ukázky vybraných povídek zazní v podání přednášce zaměří pře- herečky, režisérky a pedagožky Hany devším na širší souvis- Kofránkové. Publikace bude k prodeji za losti působení vychova- zvýhodněnou cenu. Vstup volný. telů a opatrovníků a jejich odkaz. Galerie Roberta Guttmanna U Staré školy 3, Praha 1 TIC ŽOB Nezamyslova 27, Výstava „Labyrintem normalizace: židov- Brno-Židenice ská obec jako zrcadlo většinové společnosti“ do 28. 1. 2018. neděle 21. 1. 2018, 10.30–12.00 h Pro děti – O potopě. pobočka Brno V jedné známé písničce se zpívá „já mám třída Kapitána Jaroše 3, Brno, kocábku náramnou“. tel. + 420 544 509 651 Komu toto plavidlo pat- [email protected] řilo? K čemu jej potře- boval? Koho na něm sál OVK vezl a proč? Dílna pro třída Kapitána Jaroše 3, Brno rodiče s dětmi od 5 let se uskuteční v prosto- Vernisáž výstavy fotografií Jiřího Kovanice, rách sálu Turistického představitele současné výtvarně dokumentární a informačního centra fotografie. Snímky absolventa katedry umě- ŽOB na židovském lecké fotografie pražské FAMU z druhé polo- hřbitově v Brně-Žideni- viny sedmdesátých a osmdesátých let 20. sto- cích. letí mimo jiné umělecky ilustrují knihu Jana Otčenáška Romeo, Julie a tma.

úterý 16. 1. 2018, 17.00–19.00 h Centrum experimentálního divadla Návrat do Osvětimi. Dokument režiséra Zelný trh 294/9, Brno Akce v obcích: Karla Snopa a reportéra Martina Hlaváčka z roku 2016 je vystavěn na svědectví Eriky pondělí 22. 1. 2018, 19.00–21.00 h ŽO Liberec Bezdíčkové, která byla ve svých třinácti Divadelní představení Hygiena krve. Hra letech deportována do vyhlazovacího tábora brněnského divadla Líšeň je inspirována Osvětim-Březinka. Po pracovním nasazení svědectvími a vzpomínkami přeživších holo- středa 31. ledna v německém Genshagenu se jí podařilo caustu, ale také dobovými dokumenty, pro- uprchnout z pochodu smrti. Po projekci jevy nacistických vůdců a texty ze součas- 2018 v 17 h: filmu bude následovat beseda s Erikou ných militantních neonacistických webů. Bezdíčkovou. Divadlo Líšeň experimentuje s rozličnými Přednáška Pavla divadelními formami. Využívá loutky, pondělí 29. 1. 2018, 17.00–19.00 h masky, objekty a pracuje s pohybovou a zvu- Avrahama Vrátného: Vychovatelé a opatrovníci v terezínském kovou stylizací. Program se uskuteční ve ghettu. Vychovatelé a opatrovníci zastávali spolupráci s Muzeem romské kultury při „Úvod do kabaly“, v terezínském ghettu významnou roli. Na příležitosti Mezinárodního dne památky jedné straně byli součástí správy ghetta pod- obětí holocaustu a předcházení zločinům Rumjancevova 1362, řízené nacistickým orgánům, na straně druhé proti lidskosti. Rezervace vstupenek na se v rámci svých možností snažili působit e-mailu [email protected]. Liberec 1

tevet 5778 • 19 Ma’oz cur O: 61385735, Č eská republika, I eská republika, Č tem Holocaustu (NFOH), European tem Holocaustu (NFOH), European ě ní banky, variabilní symbol: 88888 (5x8). ní banky, ísla 11. 1. 2018. ísla 11. č č ní fond ob č íštího ř R, Nada Č rka p ě ra Razáková, Kamila Špinarová. Ilustrace: Lucie Lomová. ra Razáková, Kamila Špinarová. ě Uzáv R, Maiselova 4, 110 00 Praha 1, R, Maiselova 4, 110 Č et: 86-8959560207/0100 u Komer č ísla 11. 12. 2017. ísla 11. č R, Federace židovských obcí v Č rka tohoto ě 1. ָמעוֹז צוּר יְ ָשׁוּע ִתי ְלָך נָ ֶאה ְל ַשׁ ֵבּ ַח. .Mocná skálo spásy mé, Tebe chválit je příjemné .1 len Federace židovských obcí v Obnov Dům modlitby mé a tam oběti díků přinášet budeme. č ástkou na bankovní ú

č יִכּוֹן ֵבּית ְתּ ִפ ָלּ ִתי ְו ָשׁם ָתּוֹדה נְזַ ֵבּ ַח. Až pomstu uchystáš těm modlářským psům, ְל ֵעת ָתּ ִכין ַמ ְט ֵבּ ַח ִמ ָצּר ַה ְמנַ ֵבּ ַח.

tehdy za zpěvu žalmů bude oltář zasvěcen. idružený ř אָז ֶאגְמוֹר ְבּ ִשׁיר ִמזְמוֹר ֲחנֻ ַכּת ַה ִמּזְ ֵבּ ַח: ní rada: Pavlína Schultz, Tomáš Novotný, Fedor Gál, V ní rada: Pavlína Schultz, Tomáš č

2. Nesnáze zahltily duši mou, když mou sílu pozřel žal. kova 36, Praha 1. Uzáv č stníku libovolnou

ě 2. ָרעוֹת ָשׂ ְב ָעה נַ ְפ ִשׁי ְבּיָגוֹן כּ ֹ ִחי ָכּ ָלה .Můj život zhořkl těžkostmi, jako dobytče jsem byl spoután ַחיַּי ֵמ ְררוּ ְבק ֹ ִשׁי ְבּ ִשׁ ְעבּוּד ַמ ְלכוּת ֶעגְ ָלה ,Ale Svou silnou rukou vyvedl ven své předrahé faraonovo vojsko a všechno jeho plémě padlo jako kámen za laskavé podpory Ministerstva kultury ě n

č ְוּביָדוֹ ַה ְגּ ָדוֹלה ִהוֹציא ֶאת ַה ְסּגֻ ָלּה

do hlubin. sí ě ֵחיל ַפּ ְרע ֹה ְו ָכל זַ ְרעוֹ יָ ְרדוּ ְכּ ֶא ֶבן ִבּ ְמ ָצוּלה: t na vydávání v ě

3. K příbytku Své svatosti mě přivedl, avšak ani tam jsem isp ř 3. ְדּ ִביר ָק ְדשׁוֹ ֱה ִביאַנִי ְוגַם ָשׁם ֹלא ָשׁ ַק ְט ִתּי .nenalezl klid ָוּבא נוֹגֵשׂ ְו ִהגְ ַלנִי ִכּי זָ ִרים ָע ַב ְד ִתּי Tyran přišel, do vyhnanství mě uvrhl za to, že jsem modlám sloužil. Bejt Simcha, p židovská kongregace Vydává

ina Mikulcová, Ráchel Polohová. Redak ְויֵין ַר ַעל ָמ ַס ְכ ִתּי ִכּ ְמ ַעט ֶשׁ ָע ַב ְר ִתּי Jak po silném vínu jsem se třásl, když jsem svou zemi opouštěl, ř íprava a tisk: Trilabit Studio, s. r. o., Vodi Studio, s. r. íprava a tisk: Trilabit ř ֵקץ ָבּ ֶבל זְ ֻר ָבּ ֶבל ְל ֵקץ ִשׁ ְב ִעים ַנוֹשׁ ְע ִתּי: avšak konec Babylona nastal se Zerubavelem, po sedmdesáti . E 14877. letech jsem byl zachráněn. č R Č

edtisková p 4. ְכּרוֹת ַקוֹמת ְבּרוֹשׁ ִבּ ֵקּשׁ ֲאגָגִי ֶבּן ַה ְמּ ָד ָתא ř . Redakce: Kate

4. Vysoké cypřiše zatoužil i s kořeny vytrhnout Agagovec, syn č K

ְונִ ְהיָ ָתה לוֹ ְל ַפח ְוּל ֵמוֹקשׁ ְוגַ ֲא ָותוֹ נִ ְשׁ ָבּ ָתה Hamdatův, ר ֹאשׁ יְ ִמינִי נִ ֵשּׂ ָאת ְואוֹיֵב ְשׁמוֹ ָמ ִח ָית

však léčkou se mu jeho záměr stal, jeho zpupnost byla umlčena. : https://maskil.cz/kontakt.html. Maskil vychází m ř ר ֹב ָבּנָיו ְו ִקנְיָנָיו ַעל ָה ֵעץ ָתּ ִל ָית: Hlavu Benjaminovce jsi povýšil, avšak nepřítele, jeho jméno, jsi

zadupal, ní poplatek 10 č 5. יְ ָונִים נִ ְק ְבּצוּ ָע ַלי ֲאזַי ִבּ ֵימי ַח ְשׁ ַמנִּים .množství jeho synů a vše, co nabyl, na dřevě pověsil stník Maskil – registrace MK ě Union for Progressive Judaism (EUPJ). Zájemci mohou p Union for Progressive kontaktní formulá V Korektury: Jitka Kroupová. P Jitka Kroupová. Korektury: Manipula ָוּפ ְרצוּ חוֹמוֹת ִמגְ ָדּ ַלי ְו ִט ְמּאוּ ָכּל ַה ְשּׁ ָמנִים 5. Řekové se proti mně shromáždili, tehdy za dnů Chašmonejců, ִוּמ ַנּוֹתר ַקנְ ַקנִּים נַ ֲע ָשׂה נֵס ַלשּׁ ַוֹשׁנִּים .prolomili zdi mých věží a všechen olej znesvětili ְבּנֵי ִבינָה יְ ֵמי ְשׁמוֹנָה ָק ְבעוּ ִשׁיר ְוּרנָנִים: .Z jediné nádoby, co zbyla, však stal se zázrak liliím A muži moudří pak ustanovili k písni a jásotu těch osm dní. 6. ֲחשׂוֹף זְ ַרוֹע ָק ְד ֶשָׁך ְו ָק ֵרב ֵקץ ַהיְ ָשׁוּעה נְק ֹם נִ ְק ַמת ֲע ָב ֶדיָך ֵמ ֻא ָמּה ָה ְר ָשׁ ָעה ,Odhal Svou svatou paži a přibliž spásu konečnou .6 pomsti krev Svého služebníka od národa svévolného. ִכּי ְאָר ָכה ַה ָשּׁ ָעה ְו ֵאין ֵקץ ִל ֵימי ָה ָר ָעה ,Dlouho už trvá tento čas a zlé dny konce nemají ְדּ ֵחה ְאַדמוֹן ְבּ ֵצל ַצ ְלמוֹן ָה ֵקם ָלנוּ ִרוֹעים zapuď Edom do nejhlubšího stínu a sedm pastýřů ustanov ִשׁ ְב ָעה: .pro nás