SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE Tunisko

Souhrnná teritoriální informace Tunisko

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským ú řadem ČR v Tunisu ke dni 01.09.2009

Seznam kapitol souhrnné teritoriálné informace:

1. Základní informace o teritoriu 2. Vnitropolitická charakteristika 3. Zahrani čně-politická orientace 4. Ekonomická charakteristika zem ě 5. Finan ční a da ňový sektor 6. Zahrani ční obchod zem ě 7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR 8. Základní podmínky pro uplatn ění českého zboží na trhu 9. Investi ční klima 10. Očekávaný vývoj v teritoriu

© Zastupitelský ú řad Tunis (Tunisko) 1. Základní informace o teritoriu

1.1. Oficiální název státu

• Tuniská republika • Al Džumhúrija At Tunisia • La République Tunisienne

1.2. Rozloha

• 162 155 km 2 (z toho 25 000 km 2 pouš ť)

1.3. Po čet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva

• Po čet obyvatelstva 10.326 600 tis. (r. 2008) • Hustota na 1 km 2 63,8 obyv. (r. 2005) • Podíl ekonomicky činného obyvatelstva 46,4 %

1.4. Pr ůměrný ro ční p řír ůstek obyvatelstva a jeho demografické složení

• Pr ůměrný ro ční p řír ůstek obyvatelstva, 0,99 % (r. 2006) • Demografické složení obyvatelstva 0–4 roky 8,0 %0–14 let 24,6 % • 15–64 let 68,6 % • 65 let a více 6,7 %

1.5. Národnostní složení

• Arabové 97 %, Berbe ři 1 %, Evropané 1 %, Židé 1 %

1.6. Náboženské složení

• 98 % muslimové (islám sunnitského ritu), k řes ťané 1 %, židé a ostatní 1 %

1.7. Úřední jazyk a ostatní nej čast ěji používané jazyky

• arabština • ostatní nej čast ěji používané jazyky: francouzština, mén ě angli čtina, italština a n ěmčina

1.8. Administrativn ě správní člen ění zem ě, hlavní m ěsto a další velká m ěsta

• 24 guvernorát ů :Tunis, Ariana, Ben Arous, Manouba, Nabeul, Zaghouan, Bizerte, Béja, Jendouba, Le Kef, Siliana, Kairouan, Kasserine, Sidi Bouzid, Sousse, Monastir, Mahdia, Sfax, Gafsa, Tozeur, Kébili, Gabès, Médenine, Tataouine • Hlavní m ěsto Tunis (986,1 tis. obyv. v r. 2007), tzv. velký Tunis (2,2 mil. v r. 2006) • Další velká m ěsta: Sfax (260 tis.), Sousse (147 tis.), Kairouan (114 tis.), Bizerte (110 tis.), Gabès (107 tis.), Gafsa (79 tis.), Monastir (57 tis.), Nabeul (56 tis.) a Mahdia (43 tis.)

1.9. Pen ěžní jednotka a její člen ění, používání jiných m ěn

• tuniský dinár (TND) = 1 000 millim ů • používání jiných cizích m ěn zákon nedovoluje

1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba

Hlavní státní svátky:

• 1. leden Nový rok • 20. b řezen Svátek nezávislosti (státní svátek) • 21. b řezen Den mládeže • 9. duben Den mu čedník ů • 1. kv ěten Svátek práce • 25. červenec Den republiky • 13. srpen Den žen (rodiny) • 7. listopad Den zm ěny (nástup prezidenta Ben Aliho k moci) Náboženské svátky:

Krom ě státních svátk ů jsou v Tuniské republice dny volna 4 muslimské pohyblivé svátky, závislé na lunárním kalendá ři :

• Aid Esseghir (El-Fitr) 2 dny • Aid El Kebir (El-Idha) 2 dny • Ras El Am El Hijri 1 den • Mouled l den Pozn.: Doporu čuje se, zejména p řed první návšt ěvou teritoria, se informovat, bu ď na Velvyslanectví Tuniska v Praze nebo u svého tuniského partnera, zda v termínu p ředpokládané cesty nejsou v Tunisku dny pracovního klidu (svátky státní nebo náboženské), p říp. jiná omezení pracovní aktivity (nap ř.Ramadán).

Obvyklá pracovní doba a prodejní doba

Instituce, nap ř. ministerstva, banky apod. mají v pond ělí až pátek pracovní dobu podobnou pracovní dob ě v České republice, tzn. v pond ělí až čtvrtek od 8.00 do 12.00 hod. a odpoledne od 14.00 do 18.00 hod. V pátek pracovní doba za číná v 8.00 a kon čí ve 14.00 hod. N ěkteré instituce i v pátek pracují až do 18 hod. V sobotu je pracovní doba stanovena od 9.00 hod. do 13.00 hod. Sobota je také dnem školní docházky.

V letních m ěsících ( červenec a srpen) je z d ůvodu extrémn ě vysokých teplot (40 až 50 stup ňů Celsia) a také v pr ůběhu postního m ěsíce Ramadánu zkrácena pracovní doba (z d ůvodu celodenního p ůstu) do 13.00 hodin.

Prodejní doba ve v ětšin ě obchod ů je do 19.00 hod, a to i v sobotu. V některých prodejních st řediscích probíhá prodej i v ned ěli, avšak pouze do 13.00 hod.. V supermarketech (Carrefour) a hypermarketech (Geant) je prodejní doba srovnatelná s Evropou, tj. po celý týden od 9.00 hod. do 22.00 hod. (v postním m ěsíci Ramadánu je prodejní doba upravována, v ětšinou od 9.00 nebo 10.00 hod. do západu slunce a pak, po hodinové p řestávce, až do 23.00 nebo 24.00 hodin).

1.11. Místní zvyklosti d ůležité pro obchodní kontakty

Geografická poloha v blízkosti Evropy a bohatá historie řadí Tunisko mezi zem ě, které byly po staletí ovliv ňovány různými civiliza čními proudy. Etnický základ dnešních Tunisan ů tvo ří Berbe ři, kte ří se b ěhem staletí mísili s Féni čany, Římany, Byzantinci, Araby, Špan ěly, Turky, Italy a Francouzi. Ti všichni zde zanechali své stopy a více či mén ě ovlivnili následný vývoj.

K vyhlášení samostatné Tuniské republiky došlo v roce 1957 poté, co byl ukon čen francouzský protektorát (1881 – 1956). Samostatná tuniská spole čnost je proto mladá, ale platí, že tuniská klasická i moderní spole čnost lpí na rodinných tradicích a spole čenské hierarchii, v níž dominuje nejstarší člen rodiny. Na druhé stran ě nelze p řehlédnout emancipovanost tuniských žen. Ty se dnes již na ve řejnosti pohybují voln ě, b ěžn ě jsou uzavírána smíšená manželství. Tuniské ženy dnes mají volný p řístup ke vzd ělání a zastávají vysoké funkce v hospodá řském i politickém život ě. Je t řeba k nim p řistupovat s náležitým respektem a projevit jim minimáln ě tolik úcty jako muž ům ve srovnatelném postavení.

Co do postavení žen ve spole čnosti a jejich uplatn ění ve ve řejném a profesním život ě zaujímá Tunisko první místo nejen v Africe, ale i v celém arabském sv ětě. Tuniské ženy jsou zastoupeny 72 % ve farmacii, 42 % v léka řských profesích, 40 % ve vysokém školství, 35 % ve v ědě a výzkumu, 32 % v advokacii a 27 % v justici. V poslanecké sn ěmovn ě je 12 % žen, ve vlád ě jsou ženy zastoupeny 14 %.

V poslední dob ě lze zaznamenat projevy zvýšené náboženské radikalizace, pro niž je charakteristická stoupající ú čast na modlitbách v pr ůběhu dne, zejména v pátek odpoledne. Návrat k muslimským tradicím dokresluje i masov ější nošení šátk ů, zakrývajících hlavy žen. Vzhledem k těmto zkušenostem je velmi t ěžké stanovit specifika platná pouze pro Tunisko, p ůjde spíše o specifika platná v arabském sv ětě. Sou časn ě lze konstatovat, že Tunisko má nejstabiln ější politický systém v zemích severní Afriky.

Obchodní jednání

Český obchodní partner by m ěl p ředevším v ědět, že:

• profesní jednání a chování tuniského partnera vychází z tradic a je determinováno arabskou kulturou a muslimským náboženstvím. • česká strana musí být p ři jednání vyzbrojena trp ělivostí, adaptabilitou k prost ředí, v kritických okamžicích musí ovládat své reakce a zvládat psychologii tuniské spole čnosti a arabské mentality • před zahájením jednání je vhodné získat (z věrohodných zdroj ů místních či zahrani čních) dostatek informací o svém prot ějšku, o jeho solventnosti a obchodních praktikách • nejvyšší tuniské obchodní kruhy vznikaly po staletí, proto je t řeba po čítat s tím, že mnohé rodiny obchodník ů jsou v rámci zemí Maghrebu často propojené a vzájemn ě sp řízn ěné. Není proto vhodné poukazovat na negativní rysy, resp. problémy v jednáních s těmito národnostmi • při sjednávání obchodních sch ůzek a jejich pr ůběhu je t řeba po čítat ze strany tuniského partnera s velkým smyslem pro improvizaci a se zm ěnou plán ů a dohod na poslední chvíli • tuniský obchodní partner rád vede dlouhé rozhovory, b ěhem nichž si prov ěř uje kvality svého prot ějšku, p řipravenost na jednání a postupn ě si tvo ří celkový úsudek • česká strana musí tolerovat náboženské vyznání partnera a jím dodržované zvyklosti, tj. návšt ěvu mešity v ur čeném čase, páte ční ú čast na polední velké modlitb ě a pracovní omezení v dob ě Ramadánu, která bývají důvodem k přerušení obchodního jednání • velká část jednání se odehrává v restauracích b ěhem ob ěda či ve čeře. P ři konverzaci se lze dotázat na rodinu, d ěti, nevhodné jsou dotazy na životní partnery (manželku, manžela). Nejv ětším ocen ěním d ůvěry je pozvání k návšt ěvě tuniské rodiny. V tomto p řípad ě je t řeba v ědět, že: • tuniská obchodní rodina je uzav řená a jednotliví členové dbají na její dobrou pov ěst. Proto jakákoliv (i objektivní) kritika n ěkterého člena rodiny je považována za krajn ě nezdvo řilou, úto čící na čest rodiny. • při návšt ěvě tuniské rodiny nelze podcenit sv ůj reprezentativní vzhled. Samoz řejmostí je čistota od ěvu a obuvi, neopominutelný je i reprezentativní dar pro hostitele (není vhodné p ředávat alkoholické nápoje, by ť luxusních zna ček). • tuniské spole čenské styky vyžadují od evropských partner ů náležitou pozornost už p ři navazování kontakt ů. Základní zdvo řilost, ob řadn ější pozdravy a podání ruky jsou pro Tunisana základem dojmu, který si vytvá ří o svém prot ějšku. • ob ědy, zejména ve čeře (z náboženských d ůvod ů neobsahují vep řové maso) se skládají z vícero chod ů a jsou zakon čeny podáváním kávy nebo čaje. Poté je vhodné, aby se host taktn ě rozlou čil a pod ěkoval za pohostinnost a to i v případ ě, že bude p řemlouván, aby se ješt ě zdržel. P ři lou čení nesmí být opomenut žádný člen rodiny, v ětší pozornost je t řeba v ěnovat starším rodinným p říslušník ům.

1.12. Podmínky využívání místní zdravotní pé če českými ob čany a ob čany EU

Mezi Českou republikou a Tuniskou republikou existuje dohoda o spolupráci v oblasti zdravotnictví. Nicmén ě je rozdíln ě vykládána jak českou tak i tuniskou stranou.

Tuniská strana odmítá výklad, podle kterého by m ěla poskytovat bezplatnou zdravotní pé či pro ob čany České republiky v p řípad ě jejich onemocn ění nebo úrazu. Proto je pro české ob čany, cestující do Tuniské republiky, nezbytné vybavit se zdravotním p řipojišt ěním pro pobyt v zahrani čí. Na druhé stran ě lze konstatovat, že léka řská pé če v Tuniské republice je na dobré úrovni a pom ěrn ě dob ře organizována, zvlášt ě v soukromých klinikách.V p řípad ě hledání léka řské pomoci je nejvhodn ější obrátit se na p říslušný personál hotelu, který zajistí p řevoz do zdravotnického za řízení. 1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Adresa Velvyslanectví Tuniské republiky v Praze: Nad kostelem 8, 147 00 Praha 4-Braník Tel.: 244.460.652-3, fax: 244.460.852

Konzulární odd ělení Velvyslanectví Tuniské republiky v Praze je otevřeno v pond ělí-pátek od 9.00 do 12.00 hod. Pro individuální turistiku jsou povinná víza; pro pobyt organizovaný cestovními kancelá řemi vízová povinnost odpadá. Vízum se vydává maximáln ě na 3 m ěsíce a vy řízení trvá zpravidla mén ě než jeden týden. K vystavení víza jsou nutné 2 fotografie ; poplatek pro jednorázové turistické vízum v roce 2009 činil 590,- K č, pro více vstup ů 1.180,- K č. Cestovní pas musí být platný minimáln ě 6 m ěsíc ů. Pozn.: P řesná výše poplatku za vízum závisí na kurzu koruny v ůč i dolaru.

K l. lednu 2000 vstoupila v platnost dohoda mezi vládou ČR a vládou Tuniské republiky o zrušení vízové povinnosti pro držitele diplomatických a služebních pas ů ČR a pro držitele diplomatických a zvláštních pas ů Tuniské republiky.

Podmínky vstupu ob čana ČR do Tuniska:

Doklady pot řebné pro vstup ob čan ů ČR na území Tuniské republiky :

• cestovní pas, jehož platnost p řesahuje 3 m ěsíce od data plánovaného ukon čení pobytu, • vízum • vypln ěná hrani ční pr ůvodka, jejíž 1. část se odevzdává pohrani ční kontrole p ři p říjezdu do zem ě, 2. část p ři odjezdu ze zem ě (hrani ční pr ůvodky distribuuje letecká p řed p řistáním nebo lodní spole čnost po vstupu na lo ď Bližší informace jsou uvedeny na webové stránce www.mzv.cz/tunis

Celní a devizové p ředpisy

Dovoz

• dovoz alkoholu : bezceln ě je možné dovézt alkoholické nápoje a) do obsahu 25 % alkoholu 2 litry na osobu, b) nad 25 % alkoholu 1 litr na osobu • dovoz tabákových výrobk ů je povolen osobám nad 17 let: bezceln ě je povolen dovoz 400 ks cigaret, 100 ks doutník ů nebo 250g tabáku na osobu • ostatní p ředm ěty: bezceln ě je možné dovézt 1/4 litru parfému a 1 litr toaletní vody na osobu, dále jednotlivé dárky, jejichž hodnota nep řesahuje cca 220 K č za kus • do časný dovoz: do časn ě lze dovézt a poté vyvézt bezceln ě - osobní automobil, karavan, soukromé letadlo, motocykl, motorový člun, z osobních v ěcí - max. 2 fotoaparáty, 20 film ů pro vlastní pot řebu, 1 kameru s max. 20 filmy, p řenosné rádio, sportovní pot řeby, campingové vybavení, hudební nástroje, jeden dalekohled, jeden p řenosný psací stroj, 1 p řenosný p řehráva č, dva d ětské ko čárky, 1 jízdní kolo a 1 osobní po číta č Zákaz dovozu:

• zbran ě, krom ě řádn ě registrovaných loveckých, explozivní materiál, omamné a psychotropní látky, pornografii a jiné předm ěty ohrožující bezpe čnost, zdraví a morálku

Finance :

Je povolen dovoz veškerých cizích deviz, cestovních šek ů, platebních i kreditních karet, existuje však limitní částka dovozu hotovosti, která odpovídá cca 22 000 K č,v případ ě částky p řevyšující uvedenou hodnotu, je t řeba o tom informovat p ři celním a devizovém odbavení p ři p říjezdu, p řípadný vývoz nedeklarované částky deviz je sankcionován odebráním pen ěz a pokutou ve výši odebrané částky, p řípadn ě dalšími ú ředními pr ůtahy.

Vým ěnu voln ě sm ěnitelných m ěn na místní m ěnu se doporu čuje uskute čnit bu ď v letištních sm ěnárnách po p říletu, nebo v hotelové sm ěnárn ě v míst ě ubytování. Pro p řípad neutracení veškerých dinár ů p řed odletem se jeví jako užite čné uschování dokladu o provedené sm ěně, na jehož základ ě lze p řed opušt ěním zem ě provést sm ěnu z místní m ěny na voln ě sm ěnitelnou m ěnu zp ět. Výše zp ětné vým ěny by nem ěla p řekro čit částku odpovídající 100 TND. Sm ěnný kurz 1. srpna 2009

1 EUR = 1,873 TND

1 USD = 1,331 TND

Vývoz

K vývozu místní flóry a fauny je zapot řebí potvrzení ministerstva zem ědělství, vývoz antických starožitností je možný pouze se souhlasem ministerstva kultury, které vydá k tomuto ú čelu povolení.

Z Tuniska není povolen vývoz deviz v hodnot ě p řesahující 22 000 Kč, stejn ě tak není povolen jakýkoliv vývoz tuniských dinár ů. V p řípad ě z ůstatku pen ěžní hotovosti v TND je možné za podmínky p ředložení dokladu o nákupu TND provést sm ěnu. Kontrolu vývozu deviz a dinár ů pravideln ě provádí celní kontrolo ři po pasovém odbavení na mezinárodních letištích.

Zdravotní pé če

Do Tuniska je t řeba cestovat s řádným zdravotním a cestovním pojišt ěním. Tunisko disponuje státními i soukromými zdravotnickými za řízeními. V p řípad ě zdravotních obtíží se doporu čuje žádat o radu a eventuální p řivolání léka řské pomoci ubytovací za řízení (zprost ředkuje zpravidla recepce v hotelu). Pokud dochází k hospitalizaci, ob čané ČR mívají problémy v komunikaci s místním personálem z d ůvodu jazykové bariéry. Partne ři asisten čních služeb, kte ří vy řizují pojistnou událost, v ětšinou nejednají dostate čně operativn ě. Léka řský personál je v ětšinou na dobré profesionální úrovni, soukromá i státní za řízení v ětšinou disponují moderními zdravotnickými p řístroji. V obou sektorech však zaostává pé če st ředního zdravotnického a administrativního personálu.

Povinné o čkování neexistuje, pouze se doporu čuje o čkování proti hepatitid ě A a B.

Řidi č motorového vozidla musí p ři vstupu do Tuniska p ředložit potvrzení o vlastnictví motorového vozidla (p říp. zmocn ění od majitele vozidla), platný řidi čský pr ůkaz a doklad o mezinárodním pojišt ění.

Pro turisty, ubytované v hotelech, není povinnost se na policii p řihlašovat; turisté ubytovaní v soukromí jsou povinni tak učinit do t ří dn ů.

1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince – vhodnost návšt ěvy s ohledem na politickou či jinou situaci v zemi

Specifika zem ě

Tunisko je hospodá řsky zna čně závislé na turistice, z čehož plyne i zájem oficiálních míst zajistit maximální bezpe čnost zahrani čním návšt ěvník ům na v ětšin ě svého území. Sou časný politický režim praktikuje maximální možnou policejní kontrolu celého území se zvláštním zam ěř ením na turistické oblasti. Turisté se mohou v ětšinou obrátit na místní policii a při řešení nap ř. krádeží mohou požádat o sou činnost vedení hotelu, které vyhodnotí, které policejní složce je t řeba případ oznámit a pom ůže i v komunikaci (policejní zam ěstnanec má v ětšinou jen omezenou znalost cizích jazyk ů). Na policii je t řeba si vyžádat doklad o oznámení krádeže či ztráty.

Vzhledem k charakteru politického režimu, je t řeba striktn ě respektovat zákaz fotografování vojenských a policejních objekt ů, nádraží, letiš ť a dalších budov ozna čených tuniskou státní vlajkou, což platí rovn ěž pro prezidentský palác a hlavní sídla místních HSP, sídlo tuniské státní televize nevyjímaje. Od roku 1980 je p řísn ě zakázáno fotografovat židovské objekty, které jsou st řeženy policií; k posílení ostrahy židovských objektů došlo naposledy na ja ře 2004. Je třeba respektovat zákaz vstupu do okolí t ěchto objekt ů, pokud je vy člen ěn kolem nich prostor s policejní hlídkou. V Tunisku je t řeba vzít na v ědomí muslimský charakter zem ě a p řísnost náboženského sm ěru, která zapovídá vstup nemuslim ů do mešity. B ěhem modlitby je zakázáno fotografovat v ěř ící, a to i tehdy, když sv ůj rituál provád ějí mimo mešitu.

Fotografování b ěžných ob čan ů ve starobylých částech m ěst m ůže vyvolat konflikt, proto je t řeba požádat o svolení fotografovaného.

Přestože Tunisko pat ří mezi muslimské zem ě liberálního typu, je nezbytné p řizp ůsobit chování a oblékání zvyk ům této zem ě. To platí zejména pro konzumaci alkoholu mimo místa k tomu ur čená.

Ubytování

V míst ě ubytování je t řeba p ři registraci up řesnit dobu odjezdu a termín opušt ění pokoje. Doporu čuje se také ov ěř it předem, které služby jsou či nejsou zahrnuty v cen ě ubytování. P ři p říjezdu a odjezdu je t řeba pamatovat na spropitné jak pro nosi če (cca 2 TND), tak pro pokojskou (cca 3 TND).

Hotely v Tunisku sice bývají dle úrovn ě služeb ozna čeny p říslušným po čtem hv ězdi ček, toto ozna čení však zpravidla neodpovídá evropskému standardu hodnocení.

Jazyk

Místní obyvatelstvo hovo ří tuniskou hovorovou arabštinou, avšak ú ředníci, pedagogové, či duchovní komunikují i spisovnou arabštinou. V turistických zónách a kongresových centrech se cizinec b ěžn ě dorozumí francouzsky. Dalším jazykem, který však nedosahuje míry rozší řenosti srovnatelné s francouzštinou, je angli čtina, pop ř. italština a n ěmčina.

1.15. Kontakty na zastupitelské ú řady ČR v teritoriu (v četn ě generálních či honorárních konzulát ů) – popis spojení z letišt ě a z centra m ěsta

Adresa ZÚ ČR Tunis: Ambassade de la République Tchèque 98, rue de Palestine, 1002 Tunis-Belvédère tel.: 00 216/ 71.780.456; 71.781.916 fax: 00 216/ 71.793.228 E-mail: [email protected]

Velvyslanec: Ing. Jaromír P řívratský (do 25. 09. 2009)

JUDr. Alexander Slabý (od 25. 10. 2009)

Konzulární odd.: Mgr. Jana Zelingerová tel.: 00 216/ 71.780.456; 71.781.916 fax: 00 216.71.802.090,

E-mail: [email protected]

Obchodn ě ekonomický úsek: Ing. Pavel Bursa tel.: 00 216.71.286.827 fax: 00 216.71.285.452

E-mail: [email protected]

Pracovní doba pond ělí - pátek 7.45–16.15 hod. Spojení z letišt ě na zastupitelský ú řad

Po p říletu na mezinárodní letišt ě Tunis-Carthage je jedinou možností pro p řesun do hotelu nebo na ZÚ ČR použití místních taxík ů. Na letišti není zastávka m ěstské hromadné dopravy, ani kyvadlové p řepravy do centra. Cesta jízdného taxíkem je cca 9,- TND. Doporu čuje se zeptat se p ředem na cenu, protože n ěkte ří taxiká ři argumentují tím, že jim nefunguje taxametr a cenu jízdného upravují sm ěrem nahoru.

Z centra m ěsta (z Avenue Bourguiba) vede nejkratší trasa na ZÚ ČR takto: u velkých hodin na kruhovém objezdu na konci Avenue Bourguiba odbo čit vlevo na Avenue Mohamed V. a pokra čovat p římo sm ěrem na Place Pasteur. Na 6. semafóru (u benzinové pumpy) odbo čit vlevo a pokra čovat p římo až k 2. semafóru. U n ěj odbo čit vpravo do rue de Palestine a dojet po ní až na Place d´Afrique, naproti n ěmuž leží ZÚ.

1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí ( Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism)

V sou časné dob ě nemá žádná z výše uvedených českých institucí v Tunisku své zastoupení.

1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.)

Praktická tel. čísla (m ěsto Tunis)

• policie: 197 • dopravní policie : 71 281 577 ; 71 284 420 (Police de circulation; Direction Générale) • odtahová služba SOS Remorque 801 211, 255 024 • ambulance (SAMU): 190 • rychlá zdravotní služba v Tunisu: 71 724 080, 71 725 555, 21 380 884 • léka řská pohotovost 24 hod. : Clinique de la Liberté, 134, Avenue de la Liberté, 1002 Tunis, tel. : 71 800 288 • letišt ě Tunis-Carthage : 71 754 000; 71 755 000 • informace : 1200 • požárníci : 198

1.18. Internetové informa ční zdroje

• vláda: www.ministeres.tn • všeobecná stránka: www.infotunisie.comwww.tunisiaonline.com/neros (angl.) • www.ati.tn (Agence tunisienne d´Internet) • hlavní stránka: www.tunisie.com • ekonomická: www.investintunisia.comwww.tunisiaonline.com • www.cepex.nat.tn • www.tunisiaindustry.nat.tn. • www.tunisieinfo.com • www.tunisieinfo.com/privatisation • statistika: www.ins.nat.tn • centrální banka (BCT) www.bct.gov.tn • turistika: www.tourismtunisia.com • pošta a telekomunikace: www.annuaires.tn

1.19. Adresy významných institucí

Chambre de Commerce et d´Industrie de Tunis 1, Rue des Entrepreneurs, 100 Tunis, tel. 00 216.71/242.810, fax 354.744, e-mail: [email protected], web: www.ccitunis.org.tn

Chambre de Commerce et d´Industrie du Nord 46, Rue Ibn Khaldoun, 7000 Bizerte Ennouri, tel. 00 216.72/ 431.044, fax 439.033

Chambre de Commerce et d´Industrie du Centre Rue Chedly Khaznadar, 4000 Sousse Medina, tel.00 216.73/225.044, fax 224.227

Chambre de Commerce et d´Industrie du Sud 127 Rue Haffouz, 3000 Sfax Bab Bhar, tel. 00 216.74/ 296.122

UTICA - Union Tunisienne de l´Industrie, du Commerce et de l´Artisanat sdružení podnik ů a podnikatel ů s celostátní p ůsobností 103, Avenue de la Liberté, 1002 Tunis, tel. 00 216.71/ 780.366, fax 795.528, web: www.utica.org.tn

API - Agence de Promotion de l´Industrie - vládní agentura sloužící k realizaci cíl ů státní strukturální politiky 63, Rue de Syrie, 1002 Tunis, tel.00 216.71/ 782.971, fax 782.482, e-mail: [email protected], web: www.tunisieindustrie.nat.tn

APIE (nebo anglicky FIPA) - Agence de Promotion des Investissements Extérieurs agentura pro podporu zahrani čních investic 63, Rue de Syrie, 1002 Tunis, tel. 00 216.71/ 782.971, fax 782.482, e-mail: [email protected], web: www.investintunisia.tn

CEPEX - Centre de Promotion des Exportations vládní organizace na podporu exportu 28, Rue Ghandi, 1001 Tunis, tel. 00 216.71/ 350.344, fax 353.683, e-mail: [email protected], web: www.cepex.nat.tn

2. Vnitropolitická charakteristika

2.1. Stru čná charakteristika politického systému

Tunisko je republikou prezidentského typu, kde prezident disponuje silnými osobními pravomocemi.

Národn ě osvobozenecký boj Tuniska s koloniální velmocí Francií, který za čal koncem 30. let minulého století, skon čil 20. b řezna 1956, kdy Tunisko získalo úplnou nezávislost. Poté nastalo krátké období vlády tuniského beje (vládce), které skon čilo 25. července 1957, kdy Tunisko bylo vyhlášeno republikou. Prezidentem se stal Habib Bourguiba, dlouholetý bojovník a v ůdce za nezávislost Tuniska. V čele státu stál plných 30 let.

Zhoršující se zdravotní stav H. Bourguiby, “ne čitelnost” n ěkterých jeho rozhodnutí v posledním období jeho vlády a obava z oslabení vnitropolitické scény (možnost vypuknutí nepokoj ů a mocenského boje mezi jednotlivými vnit řními znesvá řenými mocenskými skupinami) vedly tehdejšího p ředsedu tuniské vlády Zine El Abidine Ben Aliho 7.listopadu 1987 k provedení nekrvavého palácového p řevratu.Tento den byl pozd ěji oficiáln ě pojmenován dnem ”Zm ěny” a 7.listopad byl vyhlášen státním svátkem.

Nov ě nastupující prezident Ben Ali se na arabské pom ěry zachoval k odstoupivšímu prezidentovi H. Bourguibovi velkoryse a ponechal jej, i když v politické izolaci, d ůstojn ě dožít. Habib Bourguiba zem řel 7.dubna 2000 ve v ěku 97 let.

Zákonodárná moc náleží dvoukomorovému parlamentu - Poslanecké sn ěmovn ě Parlamentu (Chambre des Députés, předseda Fouad M´Bazaa) a Sn ěmovn ě poradc ů (Chambre des Conseillers). Parlament má v sou časné dob ě 189 poslanc ů. Drtivou v ětšinu k řesel (152, tj. 80%) má v parlamentu RCD (Rassemblement Constitutionel Démocratique - Demokratické ústavní sdružení). Poslanecký mandát je p ětiletý.

Hlavou exekutivy je prezident, volený v p římých volbách, s mandátem na 5 let.

Tunisko má pluralitní politický systém. Na vnitropolitické scén ě dlouhodob ě dominuje strana RCD sou časného prezidenta Ben Aliho. Ostatní politické strany, formáln ě řazené k tzv. opozici, mají zanedbatelný vliv na politický život zem ě. Registrované opozi ční strany mají od r. 1998 ústavn ězaru čeno minimáln ě 20% k řesel bez ohledu na volební výsledky.

Poslední parlamentní volby v Tunisku se konaly 24. října 2004. Do Parlamentu kandidovalo celkem 7 politických stran a 7 nezávislých uskupení. Podle o čekávání zvít ězila vládnoucí strana RCD, která získala 152 k řesel z celkového po čtu 189 křesel.

Z nevládních politických stran získaly na základ ě volebních výsledk ů zastoupení v Parlamentu:

Hnutí socialistických demokrat ů (MDS) 14 k řesel, Strana lidové jednoty (PUP) 11 k řesel, Unionistický demokratický svaz (UDU) 7 k řesel, Ettajdid Al-tadždíd - Demokratická iniciativa) 3 k řesla, Liberáln ě sociální strana (PSL) 2 k řesla. S parlamentními volbami probíhaly sou časn ě i druhé pluralitní volby hlavy státu v historii Tuniské republiky. Dle očekávání ve volbách zvít ězil s drtivou p řevahou a na čtvrté p ětileté funk ční období byl op ětovn ě zvolen Zine El Abidine Ben Ali, který získal 94,48 % hlas ů. Prezidentských voleb se zú častnili i Tunisané, žijící v zahrani čí. P říští volby se budou konat v říjnu 2009. Na tuniské vnitropolitické scén ě v sou časné dob ě dominuje stávající prezident Zine El Abdine Ben Ali jako jediná výrazná osobnost.

Hlavní politické strany

Rassemblement Constitutionnel Démocratique (RCD) Demokratické ústavní sdružení:

Založeno v roce 1920 pod názvem Parti Libéral Constitutionnaliste Tunisie (Destour). V roce 1934 sdružení p řijalo název Neo-Destour. Rozhodnutím kongresu, konaném v Bizert ě v říjnu 1964, zm ěnilo název na Parti Socialiste Destourien (PSD) - Destúrovskou socialistickou stranou. Sou časný název Rassemblement Constitutionnel Démocratique p řijal úst řední výbor PSD dne 27.2.1988. V ůdčí postavou a p ředsedou RCD, která je v sou časné dob ě vládní stranou, je nyn ější prezident Ben Ali.

Stranický deník : „Al Hourriya (La Liberté)“ - v arabském jazyce a ve francouzštin ě „Le Renouveau“.

Le Mouvement des Démocrates Socialistes (MDS) - Hnutí socialistických demokrat ů.

Legáln ě uznané l9. listopadu 1983. Stranický deník – „Al Moustakbal“.

Le Parti de l´Unité Populaire (PUP) - Strana lidové jednoty

Legáln ě uznaná 19. listopadu 1983. Stranický deník „Al Wahda“.

Le Parti Social Libéral (PSL) - Liberáln ě sociální strana.

Legáln ě uznaná 12. zá ří 1988. Stranický deník „Al Ofok“.

Parti Démocratique Progressiste (PDP) - Lidová demokratická strana (bývalé Rassemblement Socialiste Progressiste - Pokrokové socialistické sdružení).

Legáln ě uznaná 12. zá ří 1988. Stranický deník „Al Mawqif“. Union Démocratique Unioniste (UDU) - Unionistický demokratický svaz.

Legáln ě uznaný 30. listopadu 1988. Stranický deník „Al Watan“.

Le Mouvement „At-tajdid“ - Hnutí Obnova.

Založeno 23. dubna 1993. Nahradilo Parti Communiste Tunisien. Stranický deník „At-tariq Al Jadid“.

Le Forum Démocratique pour le Travail et les Libertés (FDTL) - Demokratické fórum práce a svobod.

Legáln ě bylo uznáno 25.02.2002

Vedle výše uvedených politických stran existují v Tunisku také 3 asociace na obranu lidských práv: La ligue Tunisienne de Défense des Droits de l´Homme (ustavena 7.5.1977), L´Association Tunisienne de Défense des Droits de l´Homme et des Libertés Publiques (5.5.1987) a Section tunisienne d´Amnesty International (12.4.1988).

2.2. Hlava státu (jméno, kompetence)

Zine El Abidine Ben Ali – prezident

Moci se ujal dne 7. listopadu 1987 nekrvavým palácovým p řevratem (oficiáln ě ozna čovaným „Le Changement“ – Zm ěna) po sesazení prvního (dle tehdejší ústavy doživotního) prezidenta, zakladatele tuniského státu, Habiba Bourguiby. Jako prezident republiky byl Ben Ali prvn ě legislativn ě zvolen ve volbách dne 2.4.1989, následn ě 20.4.1994 a 24.10.1999. Zvít ězil i v posledních prezidentských volbách, které se konaly 24.10.2004. Je rovn ěž hlavním kandidátem pro volby, které se budou konat v říjnu 2009.

Prezident je dominantní postavou vnitropolitického života zem ě. Legislativn ě je vybaven rozsáhlými osobními pravomocemi, které mu dávají možnost rozhodovat o všech zásadních otázkách týkajících se života zem ě. Oporou jsou přitom po četné a dob ře organizované bezpe čnostní složky a jeho vládnoucí strana RCD. Členové této strany tvo ří asi 60 % registrovaných voli čů .

Kompetence prezidenta:

je hlavou exekutivy za asistence vlády, vedené jejím p ředsedou; je vrchním velitelem ozbrojených sil akredituje tuniské velvyslance v zahrani čí a p řijímá akreditace cizích velvyslanc ů v Tuniské republice vyhlašuje výjime čný stav p ři ohrožení republiky schvaluje mezistátní smlouvy vyhlašuje válku a sjednává mír se souhlasem Parlamentu má právo ud ělovat milosti má právo referenda k důležitým projekt ům zákon ů menuje p ředsedu vlády a na jeho návrh další členy vládního kabinetu předsedá zasedání vládního kabinetu odvolává vládu nebo n ěkterého z člen ů vládního kabinetu a to bu ď z vlastní iniciativy, nebo na návrh p ředsedy vlády schvaluje ústavní zákony má právo vracet návrhy zákon ů zp ět do Parlamentu k dalšímu projednání. V případ ě, že Parlament op ětovn ě schválí takovýto zákon 2/3 v ětšinou, zákon je vyhlášen ve Sbírce zákon ů (Journal Officiel de la République Tunisienne) Prognóza dalšího vývoje v roce 2009-2010 Prezident Ben Ali si bude dále udržovat p řísný dohled nad legislativou,exekutivou i soudnictvím zem ě. V prezidentských volbách nebude mít vážného soupe ře, i když velkým pokrokem je to, že na základ ě zm ěny ústavy mohou proti n ěmu kandidovat p ředsedové nebo generální tajemníci legálních politických stran, kte ří jsou ve funkci více než 2 roky.

Prezidentské i legislativní volby jsou plánovány na 25. října 2009. 2.3. Složení vlády

Vládní kabinet, jmenovaný dne 10.11.2004 (po parlamentních volbách 24.10.2004) a po zm ěnách provedených 17. srpna 2005, 3. zá ří 2007 a 30. srpna 2008:

předseda vlády (Premier ministre): Mohamed GHANNOUCHI ministr, zmocn ěnec p ředsedy vlády, pov ěř ený stykem s ve řejností a administrativním rozvojem (ministr délégué auprès du Premier ministr chargé de la Fonction publique et du Développement administratif): Ridha Touiti generální tajemník vlády (Secrétaire Général du Gouvernement): Abdelhakim BOURAOUI státní tajemník u p ředsedy vlády, pov ěř ený privatizací (Secrétaire d´Etat auprès du Premier ministre chargé de la privatisation): Moncef HERGLI státní ministr, zvláštní poradce prezidenta republiky a oficiální mluv čí kancelá ře prezidenta (Ministre d´Etat, conseiller spécial auprès du Président de la République et Porte-parole officiel de la Présidence de la République): Abdelaziz BEN DHIA ministr, ředitel prezidentské kancelá ře (Ministre Directeur du Cabinet présidentiel): Ahmed Iyadh OUEDERNI ministr národní obrany (Ministre de la Défense nationale): Kamel MORJANE ministr dopravy (Ministre du Transport): Abderrahim ZOUARI ministr obchodu a řemesel (Ministre du Commerce et de l´Artisanat) : Ridha Ben Mosbah státní tajemník pov ěř ený řemesly (Secrétaire d´Etat auprès du Ministre du Commerce chargé du commerce extérieur): Chooukri Mamoghli ministr pro náboženské záležitosti (Ministre des Affaires religieuses): Boubaker EL AKHZOURI ministr zahrani čních v ěcí (Ministre des Affaires Etrangères): Abdelwaheb ABDALLAH státní tajemník zahrani čních v ěcí pov ěř ený evropskými záležitostmi (Secrétaire d´Etat auprès du ministre des Affaires Etrangères chargé des Affaires européennes): vakantní od 30.8. 2008 státní tajemnice zahrani čních v ěcí pov ěř ená americkými a asijskými záležitostmi (Secrétaire d´Etat auprès du ministre des Affaires Etrangères chargé des Affaires américaines et asiatiques): pí Saïda CHTIOUI státní tajemník zahrani čních v ěcí pov ěř ený maghrebskými,arabskými a africkými záležitostmi (Secrétaire d´Etat auprès du ministre des Affaires Etrangères chargé des Affaires maghrébines, arabes et africaines): Abdelhafidh Harguem ministr spravedlnosti a lidských práv (Ministre de la Justice et des Droits l´homme): Béchir TEKKARI ministr vnitra a oblastního rozvoje (Ministre de l´Intérieur et du Développement local): Rafik Belhaj KACEM státní tajemník pov ěř ený regionálními záležitostmi a obcemi (Secrétaire d´Etat auprès du ministre de l´Intérieur et du Développement local chargé des Affaires régionales et des collectivités locales): Mongi CHOUCHENE ministr státního majetku a pozemkových záležitostí (Ministre des domaines de l´Etat et des Affaires foncières): Ridha GRIRA ministr školství a výchovy kádr ů (Ministre de l´Education et de la Formation): Hatem BEN SALEM státní tajemník pov ěř ený odborným vzd ěláváním (Secrétaire d´Etat auprès du ministre de l´Education et de la Formation chargé de la Formation professionnelle): Mongi Bédoui ministr zam ěstnanosti a pracovního za řazování mládeže (Ministre de l´Emploi et de l´Insertion professionnelle de la jeunesse): Slimi TLATLI ministr rozvoje a mezinárodní spolupráce (Ministre du Développement et de la Coopération internationale): Mohamed Nouri JOUINI státní tajemník pov ěř ený mezinárodní spoluprací a zahrani čními investicemi (Secrétaire d´Etat auprès du ministre du Développement internationale et de la Coopération internationale chargé de la Coopération et de l´Investissement extérieur): Abdelhamid Triki ministr pov ěř ený resortem komunikací a stykem s Sn ěmovnou poslanc ů a Sn ěmovnou poradc ů (Ministre chargé des Communications et des Relations avec la Chambre des Députés et la Chambre des Conseilllers): Rafaâ DEKHIL ministr mládeže, sportu a t ělovýchovy (Ministre de la Jeunesse, des Sports et de l´Education physique): Samir LABIDI státní tajemník pov ěř ený mládeží (Secrétaire d´Etat auprès du ministre de la Jeunesse, des Sports et de l´Education physique chargé de la Jeunesse): Béchir ELOUZIR ministr zem ědělství a vodních zdroj ů (Ministre de l´Agriculture et des Ressources hydrauliques): Abdessalem MANSOUR státní tajemník pov ěř ený vodními zdroji a rybolovem (Secrétaire d´Etat auprès du ministre de l´Agriculture et des Ressources hydrauliques, chargé de la Pêche): Abdelrrazak DAÂLOUL ministr financí (Ministre des Finances): Mohamed Rachid KCHICH státní tajemník pov ěř ený dan ěmi (Secrétaire d´Etat auprès du ministre des Finances chargé de la Fiscalité): Moncef Bouden ministr tkomunika čních technologií spoj ů (Ministre des Technologies de la Communication): Haj KLAII státní tajemnice pov ěř ená informatikou, internetem a softwarem (Secrétaire d´Etat auprès du ministre des Technologies de la communication chargée de l´Informatique, de l´Internet et des Logiciels libres): pí Lamia Chaffai Sghaier ministryn ě výstavby, bydlení a územního plánování (Ministre de l´Equipement, de l´Habitat et de l´Aménagement du territoire): pí Slaheddine MALOUCHE státní tajemnik (Secrétaire d´Etat auprès de la ministre de l´Equipement, de l´Habitat et de l´Aménagement du territoire): Mohamed Néjib Berriche ministryn ě pro záležitosti žen, rodiny, d ětí a starých osob (Ministre des Affaires de la femme, de la famille, de l´enfance et des personnes âgées): pí Sarra Kamnoun JARRAYA státní tajemnice pov ěř . záležitostmi d ětí a d ůchodc ů (Secrétaire d´Etat auprès de la Ministre des Affaires de la femme, de la famille, de l´enfance et des personnes âgées, chargée de l´enfence et des personnes âgkées): pí Saloua Tarzi Ben Attia ministr v ědeckého výzkumu, technologií a rozvoje kompetencí (Ministre de la Recherche scientifique, de la Technologie et du développement des compétences): Ta їeb HADHRI ministr životního prost ředí a trvalého rozvoje (Ministre de l´Environnement et du développement durable): Nadhir HAMADA ministr sociálních v ěcí a solidarity a Tunisan ů v zahrani čí (Ministre des Affaires sociales, de la Solidarité et des Ttunisiens à l´etranger): Ali CHAOUCH státní tajemnice pov ěř ená sociální podporou (Secrétaire d´Etat auprès du ministre des Affaires sociales, de la solidarité et des Tunisiens à l´étranger, chargé de la Promotion sociale: pí Najah Belkhiria KAROUI ministr kultury a ochrany národního d ědictví (Ministre de la Culture et de la Sauvegarde du patriomoine): Abderraouf EL BASTI ministr turistiky (Ministre du tourisme): Khélil LAAJIMI státní tajemník pov ěř ený zvýšením úrovn ě turistiky (Secrétaire d´Etat auprès du ministre du Tourisme, chargé de la Mise à niveau touristique) : Slim TLATLI ministr zdravotnictví (Ministre de la Santé Publique): Mondher ZENAIDI státní tajemnice pro nemocni ční za řízení (Secrétaire d´Etat auprès du ministre de la Santé Publique, chargée des Institutions hospitalières): pí Najoua Miladi ministr vysokého školství a v ědec. výzkumu (Ministre de l´Enseignement supérieur et de la Recherche scient.): Lazhar BOUOUNI Státní tajemník pov ěř ený v ědeckým výzkumem a technologiemi (Sécretaire d´Etat auprês du ministre de l´Enseignement supérieur et de la Recherche scientifique, chargé de la Recherche scientifique et de la Technologie): Ridha Ben Mosbah ministr pr ůmyslu, energie a malých a st ředních podnik ů (Ministre de l´Industrie, de l´Energie et des Petites et Moyennes entreprises): Afif CHELBI státní tajemník pov ěř ený obnovitelnými zdroji energie a potraviná řským pr ůmyslem (Secrétaire d´Etat auprès du ministre de l´Industrie, de l´Energie et des Petites et moyennes entreprises, chargé de l´Energie renouvelable et des Industries alimentaires): Abdelaziz Rassaa Post guvernéra Centrální banky Tuniska (Banque Centrale de Tunisie - BCT) zastává Taufik BACCAR , bývalý ministr financí.

3. Zahrani čně-politická orientace Tuniská republika se v mezinárodních vztazích snaží hrát významn ější roli než odpovídá jejímu reálnému potenciálu, jak politickému, tak ekonomickému. V oblasti zahrani ční politiky jsou pro Tunisko prioritami:

partnerství s EU a jeho maximální využití ve prosp ěch vlastního rozvoje snaha o získávání zahrani čních investic a nových trh ů pro odbyt tuniských výrobk ů snaha o vytvá ření trvale pozitivního obrazu zem ě v zahrani čí oživení UMA (Svaz arabského Maghrebu) a dobré vztahy s jeho členskými zem ěmi snaha o vlastní p řínos k politickému řešení palestinské otázky posilování ekonomické a politické pozice Tuniska v zahrani čí a v mezinárodních organizacích. spolupráce s tuniskou diasporou v zahrani čí (více než 700.000 Tunisan ů) V zahrani ční obchodn ě-politické oblasti je pro Tunisko p řízna čná silná orientace na západoevropské zem ě, zejména na Evropskou unii, se kterou 17. července 1995 uzav řelo, jako první zem ě Maghrebu a arabských zemí v ůbec, Asocia ční dohodu o partnerství s EU. Dohoda byla parafována 12.dubna 1995 v Bruselua oficiáln ě vstoupila v platnost 1.b řezna 1998.

Asocia ční dohoda stanoví:

postupné odstra ňování cel a tax, uplat ňovaných Tuniskem na unijní výrobky, a to podle dohodnutého kalendá ře ve vzájemných vztazích nebude zavedeno žádné nové dovozní clo nebo ekvivalentní taxa a žádné dovozní kvantitativní restrikce nebo jejich ekvivalent postupné odstra ňování všech kvantitativních restrikcí v dovozu výrobk ů p ůvodem jedné ze smluvních stran úplné odstran ění veškerých celních tarif ů pro vstup pr ůmyslových výrobk ů tuniské provenience do unijních stát ů S ú činností od 1. ledna 2008 je mezi Tuniskem a Evropskou unií pln ě liberalizován pohyb pr ůmyslového zboží uvedeného ve čty řech seznamech Asocia ční dohody z roku 1995. Volný pohyb zboží se netýká zem ědělských a potraviná řských výrobk ů, které jsou zatím chrán ěny celními bariérami. Jednání o volném obchodu se zem ědělskými výrobky a službami budou pokra čovat tak, aby do roku 2012 bylo dosaželo úplné liberalizace obchodu mezi Tuniskem a Evropskou unií.

V oblasti bilaterálních obchodních vztah ů z ůstává pro Tunisko nadále nejvýznamn ějším partnerem Francie, se kterou v roce 2008 dosáhla rekordního obratu 12,295 mld. TND (6,8 mld eur, meziro ční nár ůst 7,2 %). Tuniské vývozy do tohoto teritoria dosáhly 5,560 mld. TND (3,1 mld. eur, meziro ční nár ůst 6,3 %), tuniské dovozy z Francie činily 6,735 mld. TND (3,7 mld. eur, meziro ční nár ůst 8,0 %). Vzájemná obchodní bilance skon čila p řebytkem ve prosp ěch Francie ve výši 1,175 mld. TND (0,65 mld. eur).

Francie v roce 2008 pat řila také mezi hlavní zahrani ční investory v Tunisku. Objem vzájemné vým ěny je úzce svázán s přítomností francouzského kapitálu. V sou časné dob ě p ůsobí v zemi zhruba 1.150 francouzských nebo smíšených podnik ů, které zam ěstnávají více než 100 tisíc pracovník ů. P řibližn ě 50 % francouzských spole čností vyvíjí svou podnikatelskou činnost v odv ětví “textil a oble čení”, ozna čovaném za “rodinné st říbro” tuniského pr ůmyslu.

Podle obchodního obratu je mezi zem ěmi EU na druhém míst ě Itálie (10,1 mld.TND), dále N ěmecko (3,8 mld. TND), Špan ělsko (2,3 mld. TND) a Belgie (1,1 mld. TND). Mezi důležité obchodní partnery Tuniska se v roce 2008 za řadila i V.Británie (1,7 mld. TND). Z arabských zemí byla nejvýznamn ějším obchodním partnerem Libye (obrat 2,4 mld. TND) a Alžírsko (obrat 1,4 mld. TND).

Významnou roli v tuniské zahrani čně obchodní politice hrají USA, které poskytují rovn ěž významnou vojensko-materiální a technickou pomoc.USA v relaci s Tuniskem úsp ěšn ě usilují o to, aby Tuniská republika vystupovala v rámci arabských zemí z umírn ěných pozic, zejména pokud jde o mírový proces na Blízkém východ ě a vztahy s Izraelem a vytvá řela tak protiváhu radikálním režim ům.

Po ekonomické stránce nepředstavovalo Tunisko pro USA nikterak významného partnera. Také pro Tunisko byly hlavní partnerem evropské státy, zejména členské zem ě Evropské unie . Od roku 2006 však došlo k výrazné zm ěně v obchodních vztazích poté, co vzájemná obchodní vým ěna se zvýšila trojnásobn ě. USA se tak za řadily mezi 8 nejvýznamn ějších obchodních partner ů Tuniska.

3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních

Tuniská republika je členem řady mezinárodních organizací, p ředevším Organizace spojených národ ů (aktivn ě se podílí na činnosti prakticky všech specializovaných organizací OSN). Na mezinárodním politickém poli se snaží hrát aktivní roli.

Tunisko se mj. aktivn ě zapojilo do operací OSN na udržení míru v Bosn ě a Hercegovin ě, Somálsku, Kambodži a na Západní Saha ře. Je také aktivním členem Ligy arabských stát ů (LAS), Organizace africké jednoty (OAJ) a Organizace islámské konference (OIK). V roce 2001 bylo Tunisko nestálým členem Rady bezpe čnosti Organizace spojených národ ů. Podporuje program reforem OSN. Prosazuje v ětší efektivnost a transparentnost RB OSN a její v ětší reprezentativnost s ohledem na zájmy rozvojových zemí..

V rámci Ligy arabských stát ů p řistoupilo Tunisko k dohod ě o vytvo ření panarabské zóny volného obchodu s cílem vytvo řit arabský ekonomický blok, který by byl silným partnerem dalším regionálním celk ům.

Ve vztahu k NATO dosp ělo Tunisko nejdále z arabských stát ů Maghrebu a ve vzájemných vztazích neexistují žádné výrazn ější „t řecí“ plochy. Potenciál k rozvoji a posílení vzájemné spolupráce existuje, ur čitou brzdou je pouze neexistence bezpe čnostní dohody mezi NATO a Tuniskou republikou. Tuniská strana se dosud nikdy nezú častnila spole čných vojenských cvi čení a tato forma spolupráce není na po řadu dne. Tunisko se také nepodílí na aktivitách, jichž se ú častní Izrael. Jazyková, odborná a organiza ční p řipravenost tuniské armády je ze strany NATO vysoce hodnocena (v regionu 2.místo za izraelskou armádou, daleko p řed egyptskou).

Ze strany Evropské unie je Tunisko hodnoceno pozitivn ě pro svou konstruktivní zahrani ční politiku, politickou stabilitu a pro p říznivé výsledky v sociáln ě-ekonomické oblasti. Tunisko je zakládajícím ú častníkem tzv. „Barcelonského procesu“ z roku 1995. Jeho hlavním zájmem je vyt ěžit maximum v oblasti ekonomické a finan ční spolupráce. Tunisko pat ří mezi nejvýznamn ější p říjemce z fondu MEDA (finan ční instrument Evropské unie k provád ění euro-st ředomo řského partnerství) v p řepo čtu na jednoho obyvatel.Ve dnech 5.-6.prosince 2003 bylo Tunisko v rámci Barcelonského procesu hostitelskou zemí historicky prvního euro-maghrebského summitu „5+5“ za ú časti členských zemí Svazu arabského Maghrebu (Union du Maghreb Arabe – UMA. I když summit op ětovn ě potvrdil „tradi ční“ neshody v rámci Maghrebu, lze jej považovat za úsp ěch tuniské diplomacie. Činnost unie je v posledních letech paralyzována zejména sporem Alžírska a Maroka o budoucnost Západní Sahary.

Tunisko je jednou ze zemí, která je p řesv ědčena o nutnosti rekonstrukce LAS (Liga arabských stát ů) a k provedení nutných reforem, které by odpovídaly sou časným pom ěrům. V roce 2004 se Tunisko stalo p ředsednickou zemí LAS. V tomto duchu hostilo v kv ětnu 2004 17.summit Ligy arabských stát ů za ú časti hlav a p ředstavitel ů 22 členských zemí Ligy. Na záv ěr summitu jeho ú častníci parafovali tzv. Tuniskou deklaraci a Pakt svornosti a arabské solidarity.

Obava o osud a budoucnost textilního pr ůmyslu v prostoru euro-st ředomo řských stát ů a možná ztráta pozice tradi čních evropských trh ů po vypršení Dohody o textilu a vláknech (Accords multifibres) k datu 1.1.2005 a tím zrušení dovozních kvót pro textilní výrobky (obava z expanze laciných textilních výrobk ů z jihoasijských stát ů, zejména z Číny), vedla Tunisko k uspo řádání mezinárodní konference ministr ů v zá ří 2004 v Tunisu. Ú častníci konference p řijali tzv. Tuniskou deklaraci, v níž jsou stanoveny zásady solidarity v boji s levným asijským textilním zbožím, a p ředevším výzva sdružovat st ředomo řské zem ě k evropským iniciativám pro stimulaci konkurenceschopnosti v sektoru textil a odívání. Sou časn ě byl dohodnut systém pro sledování vývoje dovoz ů t řetích zemí mimo zónu Euromed.

Tunisko je rovn ěž členem Agadirské dohody o volném obchodu (Tunisko, Egypt, Jordánsko a Maroko). V červnu 2007 byl otev řen technický sekretariát této organizace, který jako první výkonný ředitel vede Tunisan.

3.2. Účast zem ě na mnohostranných smlouvách a dohodách

BEDA (Arab Bank bor Economic Development in Africa) ACCT (Agency for Cultural and Technical Cooperation - agency for the French-Speaking Community), AfDB (African Development Bank) AFESD (Arab Fund for Economic and Social Development) AL (Arab League) AMF (Arab Monetary Fund) AMU (Arab Maghreb Union) BSEC (Black Sea Economic Cooperation Zone -pozorovatel) CCC - (Customs Cooperation Council) ECE (Economic Commission for Europe) FAO (Food and Agriculture Organization) G-77 (Group of 77) IAEA (International Atomic Energy Agency) IBRD (International Bank for Reconstruction and Development) ICAO (International Civil Aviation Organization) ICC (International Chamber of Commerce) ICFTU (International Confederation of Free Trade Unions) ICRM (International Red Cross and Red Crescent Movement) IDA (International Development Association) IDB (Islamic Development Bank) IFAD (International Fund for Agricultural Development) IFC (International Finance Corporation) IFRCS (International Federation of Read Cross and Red Crescent Societies) IHO (International Hydrographic Organization) ILO (International Labour Organization) IMF (International Monetary Fund) IMO (International Maritime Organization) INMARSAT (International Mobile Satellite Organization) INTELSAT (International Telecommunication Satellite Organization) INTERPOL (International Criminal Police Organization) IOC (International Olympic Committee) IOM (International Organization for Migration - pozorovatel) ISO (International Organization for Standardization) ITU (International Telecommunication Union) LDCs (Less developed countries) NAM (Nonaligned Movement) OAS (Organisation of American states - pozorovatel) OAU (Organisation of African Unity) OIC (Organisation of the Islamic Conference) OPCW (Organization for the Prohibition of Chemical Weapons) OSCE (Organisation for Security and Cooperation in Europe - partner) UN (United Nations) UNCTAD (United Nations Conference on Trade and Development) UNESCO (United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization) UNHCR (United Nations High Commissioner for Refugees) UNIDO (United Nations Industrial Development Organization) UNITAR (United Nations Institute for Training and Research) UPU (Universal Postal Union) WFTU (World Federation of Trade Unions) WHO (World Health Organization) WIPO (World Intellectual Property Organization) WMO (World Meteorological Organization) WToO (World Tourism Organization) WTrO (World Trade Organization).

3.3. Přehled bilaterálních smluv s ČR (v četn ě data vstupu) – mimo smluv dle kap.7.1.

Vybrané smluvn ě právní dokumenty

Dohoda o v ědeckotechnické spolupráci mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Tuniské republiky (Tunis, dne 18.4.1963); Dohoda mezi Československou socialistickou republikou a Tuniskou republikou o letecké doprav ě (Tunis, dne 1.2.1963) ; č. 193/1964 Sb. Dohoda o kulturní spolupráci mezi Československou socialistickou republikou a Tuniskou republikou (Tunis, dne 6.4.1963); č. 103/1965 Sb. Dohoda o spolupráci v oblasti zdravotnictví mezi Československé socialistické republiky vládou a vládou Tuniské republiky (Praha, dne 29.5.1964); č. 11/1967 Sb. Protokol mezi Československou socialistickou republikou a Tuniskou republikou o úprav ě plat ů mezi ob ěma zem ěmi (Praha,dne 3.10.1973); č. 7/1975 Sb. Dohoda o hospodá řské spolupráci mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Tuniské republiky (Praha, dne 2.9.1976); č. 24/1977 Sb. Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Tuniskou republikou o právní pomoci ve v ěcech ob čanských a trestních, o uznání a výkonu justi čních rozhodnutí a o vydávání a Dodatkový protokol (Tunis, dne 12.4.1979); č. 40/1981 Sb. Konzulární úmluva mezi Československou socialistickou republikou a Tuniskou republikou (Tunis, dne 12.4.1979); č. 44/1981 Sb. Dodatkový protokol k Dohod ě o hospodá řské spolupráci mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Tuniské republiky z 2.9.1976 (Tunis, dne 20.2.1983); Smlouva mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Tuniské republiky o zamezení dvojího zdan ění a zabrán ění da ňovému úniku v oboru daní z p říjmu a majetku (Praha, dne 14.3. 1990), č. 419/1992 Sb. Dohoda o spolupráci v oblasti cestovního ruchu mezi vládou České a Slovenské Federativní republiky a vládou Tuniské republiky (Tunis, dne 4.12.1990); Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Tuniské republiky o sukcesi do dvoustranných smluv sjednaná vým ěnou nót (Tunis, 18.5. 1996), Dohoda mezi Českou republikou a Tuniskou republikou o podpo ře a vzájemné ochran ě investic (Tunis 6.1. 1997), č.203/1998 Sb. Dohoda o spolupráci mezi Ministerstvem vnitra České republiky a Ministerstvem vnitra Tuniské republiky Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Tuniské republiky o zrušemní vízové povinnosti pro držitele diplomatických a služebních pas ů České republiky a pro držitele diplomatických a zvláštních pas ů Tuniské republiky (Praha 8.10. 1999), č. 1/2000 Sb.m.s. Dohoda o spolupráci mezi Ministerstvem obrany České republiky a Ministerstvem národní obrany Tuniské republiky o spolupráci ve vojenské oblasti (Tunis dne 11.5.2000). č.51/2000 Sb. m.s. Obchodní dohoda mezi vládou České republiky a vládou Tuniské republiky (Tunis, dne 16.4. 1994). S ohledem na vstup ČR do EU bylo dohodnuto ukon čení její platnosti ke dni vstupu ČR do EU.

Smlouvy v jednání

Smlouva o sociálním zabezpe čení

V roce 2003 v Praze a téhož roku v Tunisu prob ěhla expertní jednání o uzav ření Smlouvy o sociálním zabezpe čení.Vzhledem k tomu, že jde pro českou stranu o první modelovou dohodu tohoto typu s arabskou zemí, stejn ě tak pro Tuniskou republiku se zemí st řední a východní Evropy, nebyla jednání zatím dokon čena.

Dohoda o podpo ře a ochran ě investic

V b řeznu 2009 prob ěhla v Tunisu renegociace Dohody mezi Českou republikou a Tuniskou republikou o podpo ře a vzájemné ochran ě investic z roku 1997. Cílem 1. kola jednání bylo dosáhnout harmonizace této dohody s komunitárním právem. MF ČR nyní o čekává stanovisko tuniské strany k p ředloženým návrh ům.

Spolupráce v oblasti láze ňství

Tuniská strana projevuje zájem o spolupráci v oblasti láze ňství a následn ě p ředložila návrh p říslušné mezivládní dohody. Ministerstvo zdravotnictví ČR již v sou časnosti neprojevuje o sjednání dohody p řílišný zájem z d ůvodu, že subjekty p ůsobící v oblasti láze ňství náleží v ČR p řevážn ě do soukromé sféry a v ětšina ustanovení návrhu dohody vychází za rámec p ůsobnosti MZ ČR. P řípadné zprost ředkování kontakt ů na nestátní subjekty jako je Svaz láze ňských měst či Svaz lé čebných lázní nebo vým ěna informací m ůže dle MZ ČR probíhat bez uzav ření mezinárodní smlouvy.

Smlouvy pro podporu exportu

K podpo ře vzájemné obchodní vým ěny, kvalitativn ě lepší vým ěně informací a tím posílení styk ů mezi českou a tuniskou podnikatelskou ve řejností byly 8. b řezna 2001 v Praze podepsány na úrovni agentur pro podporu exportu dv ě dohody, a to:

Protokol o spolupráci mezi SPD ČR (Svaz pr ůmyslu a dopravy České republiky) a tuniským svazem UTICA (Union tunisienne de l´Industrie, du Commerce et de l´ Artisanat; Dohoda o spolupráci mezi agenturou CzechTrade a tuniskou agenturou CEPEX (Centre pour Promotion de l´Exportation). V pr ůběhu pracovní návšt ěvy ministra pr ůmyslu a obchodu České republiky Milana Urbana v Tunisu podepsal prezident Hospodá řské komory ČR Jaromír Drábek dne 7.12.2004 následující dohody o spolupráci:

Dohodu o spolupráci mezi Hospodá řskou komorou ČR a Obchodní a pr ůmyslovou komorou Tunisu s prezidentem Obchodní a pr ůmyslové komory Tunisu (Agreement on Cooperation between the Economic Chamber of the Czech Republic and the Tunis Chamber of Commerce and Industry); Dohodu o z řízení „Podnikatelské rady“ mezi Hospodá řskou komorou ČR a tuniským svazem UTICA (Agreement Protocol establishing a Joint Business Council between the Tunisian Employers Association for Industry, Trade and Handcrafts and the Economic Chamber of Czech Republic).

4. Ekonomická charakteristika zem ě Tuniská republika, a č pat řící mezi zem ě t řetího sv ěta, bez význa čnějších p řírodních zdroj ů a surovinové základny ( pouze fosfáty – zásoby odhadované na 30 let, t ěžba cca 6,5 mil. tun ro čně; ropa – kvalitní lehký typ, odhad zásob 150 mil. tun, t ěžba cca 4,5 mil. tun ro čně; zemní plyn – z 80 % kryje domácí spot řebu; železo a barevné kovy – malé objemy zásob) dosahuje dlouhodob ě pozoruhodných výsledk ů na ekonomickém i sociálním poli. Díky t ěmto výsledk ům se Tunisko stalo v očích zahrani čních partner ů cílem investi čního a finan čního zájmu. Zem ě čerpá řadu p ůjček mezinárodních finan čních organizací, které investuje p ředevším do rozvoje sociální sféry, infrastruktury zem ě a restrukturalizace svého pr ůmyslu.

V posledních deseti letech (1997-2007) zaznamenávalo Tunisko konstantní r ůst, v roce 2008 však tuniská ekonomika za čala tempo mírn ě ztrácet a hospodá řský r ůst se zpomalil. R ůst HDP se na konci roku 2008 propadl o 1 procentní bod na 5,1 %. Tato regrese byla zp ůsobena snížením výkonu a slabšími výsledky n ěkolika sektor ů tuniské ekonomiky, zejména sektoru paliv a zem ědělského sektoru. Za o čekáváním z ůstala t ěžba ropy a zemního plynu, produkce textilu a oble čení, ale i produkce obilnin. Na druhé stran ě díky vysokým zahrani čním investicím spojeným s p řípravou rozsáhlých stavebních projekt ů a díky vysoké dynamice vývozu zboží odrážející exportní orientaci rychle se rozvíjejícího zpracovatelského pr ůmyslu se poda řilo pokles HDP zmírnit.

Příznivý dopad na vývoj tuniské ekonomiky m ěly zvýšené p říjmy v sektoru turistiky. Po čet zahrani čních turist ů poprvé přesáhl magickou hranici 7 milionu a vyšplhal se na rekordních 7,049 milionu. Devizové p říjmy, generované tímto sektorem, se zvýšily z 3,050 mld. TND (asi 2,5 mld.USD) v roce 2007 na 3,358 mld. TND (asi 2,8 mld. USD) v roce 2008, což p ředstavuje nár ůst o více než 9 %. Transfery úspor tuniských ob čan ů, žijících v zahrani čí (cca 700.000), reprezentovaly cca 5 % HDP.

Nízkou, 3% míru inflace, dosaženou v roce 2007, se tuniské vlád ě v roce 2008 udržet nepoda řilo. Na konci roku 2008 její míra meziro čně vzrostla na 5 %. Nep říznivý výsledek vykazuje i míra nezam ěstnanosti, která i v roce 2008 z ůstala nezm ěněna - 14,0 %.

Hrubý domácí produkt činil v roce 2008 46,652 mld. TND (v b ěžných cenách) a v p řepo čtu na 1 obyvatele dosáhl 4.456 TND (3.653 USD). Sv ětová banka vidí vyhlídky hospodá řského r ůstu Tuniska v roce 2009 ve srovnání s evropskými zem ěmi jako nad ějn ější, p ředevším z následujících d ůvod ů:

- Tunisko nadále t ěží z velkého p řílivu p římých zahranin čních investic

- má schopnost diversifikovat své vývozy

- je schopné rychle zavád ět nové technologie, zejména v oblasti informa ční a sd ělovací techniky

- o čekává se, že Agadirská dohoda o volném obchodu mezi Tuniskem, Marokem, Egyptem a Jordánskem, která vstoupila v platnost 1.1. 2008, by mohla být impulsem k dalšímu rozvoji obchodu mezi Tuniskem a t ěmito zem ěmi

Makro-ekonomické indexy jsou v posledních deseti letech uspokojivé, výjimku tvo ří míra nezam ěstnanosti, která v roce 2008 činila 14,2 % a ve srovnání s rokem 2007 se nezm ěnila. P řipravované stavební projekty a rozsáhlé zahrani ční investice nazna čují, že nezam ěstnanost by se mohla od roku 2009 velice mírn ě snížovat. S tím je spojeno zvyšování odbornosti a kvalifikace odborných kádr ů formou výstavby školicích st ředisek, a to jak z vlastních finan čních prost ředk ů, tak i za finan ční pomoci Evropské unie.

Tuniská republika je hodnocena jako rozvojová zem ě s rozvíjejícím se zpracovatelským pr ůmyslem; n ěkte ří ekonomi čtí experti ji řadí do kategorie nov ě se rozvíjejících zemí. Sv ětovou bankou je řazena mezi zem ě se st ředními p říjmy. Tuniská ekonomika si sice udržuje pom ěrn ě dobrou výkonnost, nyní se však nachází v citlivé fázi, kdy vzhledem k odbourávání cel (v kategorii pr ůmyslových výrobk ů) v souladu s Asocia ční dohodou a nabíháním vyššího objemu splátek z minulých p ůjček hrozí prohloubení deficitu ve řejných financí. Tuniská diplomacie se snaží pragmaticky využít sou časné situace a poukazujíc na rizika nestability dosáhnout zintenzivn ění finan čních tok ů od evropských partner ů.

Tunisko – Evropská unie

Tunisko projevilo zájem o vstup do ES již v roce 1987. Zem ě ES tehdy tuniskou snahu odmítly s poukazem na skute čnost, že Tunisko neleží na evropském kontinentu. Tunisko bylo první zemí z oblasti Maghrebu, která s EU podepsala asocia ční dohodu (dohoda byla podepsána v roce 1995, formáln ě byla uzav řena na za čátku roku 1998 a vstoupila v platnost 1. 3. 1998). Uzav řelo rovn ěž dohodu o volném obchodu pr ůmyslovými výrobky a po vzoru Maroka usiluje o povýšení vztah ů na kvalitativn ě vyšší úrove ň (tzv. „statut avancé”). V rámci Evropské sousedské politiky podepsalo v r. 2005 tzv. Ak ční plán, který mimo jiné obsahuje i závazky v oblasti demokracie, spolupráce v boji proti terorizmu a nelegální migraci.

Evropská unie p ředstavuje pro Tunisko nejv ětšího donora. Tuniská republika je ze strany EU pozitivn ě hodnocena pro svou konstruktivní zahrani ční politiku, politickou stabilitu a p říznivé výsledky v sociáln ě-ekonomické oblasti.

Oficiální postoj Tuniska k EU : význam vztah ů s EU považuje za strategický ( tém ěř 80% podíl na zahrani čním obchodu Tuniska, EU-jeden z nejv ětších investor ů, nejv ětší komunita Tunisan ů v zahrani čí) má primární cíl být jako jedna z prvních zemí jižního St ředomo ří integrována do zóny volného obchodu usiluje o zapojení do evropských výzkumných a v ědeckých program ů, aby se p řiblížilo i v této oblasti evropským zemím má zájem o zviditeln ění sousedské politiky, p řičemž chce p řesn ější indikace o cílech tohoto programu ve st ředn ědobém a dlouhodobém horizontu a vyhlídkách nejen svých, ale i dalších zemí jako Maroka a Alžírska v rámci této iniciativy má také zájem na spolupráci v oblasti migra ční politiky, což dosv ědčuje ve vztazích na bilaterální úrovni, nap ř. s Itálií

V roce 2008 se uskute čnilo zasedání Asocia ční rady, podvýboru pro spravedlnost a bezpe čnost, podvýboru pro sociální otázky, podvýboru pro vnit řní trh a ekonomický dialog a podvýboru pro lidská práva, spole čného výboru pro v ědu a techniku, podvýboru pro výzkum a inovace a podvýboru pro zem ědělství a rybolov.

Rok 2008 byl dalším rokem intenzivních jednání Tuniska s Evropskou unií. Jednání v ekonomickém sektoru se vyvíjela pom ěrn ě p řízniv ě, a to i p řes ur čitá zpožd ění v oblasti zem ědělství, zem ědělských výrobk ů a služeb. Jedenáctiletá bilance vzájemných vztah ů v rámci Asocia ční dohody ukazuje, že objem vzájemné obchodní vým ěny se v tomto období více než zdvojnásobil a dosáhl tém ěř 19 miliard eur.

Program MEDA

V rámci programu MEDA se Evropská unie v Tunisku podílí na modernizaci infrastruktury, zejména p řístav ů (Program PMI), na modernizaci zem ědělství (DRI - GRN), vodního hospodá řství, na reform ě bankovnictví, odborného vzd ělávání (MANFORME), celní služby a privatiza čního procesu. V letech 1995 - 2006 získalo Tunisko od Evropské unie celkem 946 milion ů eur ve form ě subvencí, tj. v pr ůměru 90 milion ů eur ro čně. Zem ě tak pat ří k nejúsp ěšn ějším p říjemc ům finan čních prost ředk ů z r ůzných program ů MEDA, ale i z Evropské investi ční banky, vzhledem k fungující ekonomice a schopnosti p ředkládat a následn ě realizovat p říslušné projekty. Objem finan čních prost ředk ů na podporu t ěchto projekt ů dosáhl v letech 2002 - 2006 celkem 405 milion ů eur.

Před ukon čením programu MEDA (1995 - 2006) byl na 99. zasedání výboru MED 14. 7.2006 v Bruselu schválen Národní finan ční plán 2007 pro Tunisko. Tento plán ur čil Tunisku podpo řit investice, snížit státní intervenci v ur čitých sektorech a omezit ekonomickou závislost na sektoru turismu a textilním sektoru. Dalším úkolem bylo restrukturalizovat státní sektor a snížit zát ěž na ve řejných financích. Vláda nyní klade na Asocia ční dohodu s EU velký d ůraz, sou časn ě však vyslovuje obavy nad rozší řením EU o n ěkteré východoevropské zem ě, které by mohlo snížit význam euro-st ředomo řské spolupráce. Na druhé stran ě EU poukazuje na dosud slabší výsledky jednání o snižování cel u zpracovaných zem ědělských výrobk ů a služeb, i když i zde je zaznamenáván ur čitý pokrok a zrychlování procesu.

S ú činností od 1. ledna 2008 je mezi Tuniskem a Evropskou unií pln ě liberalizován pohyb pr ůmyslového zboží uvedený ve čty řech seznamech Asocia ční dohody. Volný pohyb zboží se netýká zem ědělských a potraviná řských výrobk ů, které jsou zatím chrán ěny celními bariérami. Jednání o volném obchodu zem ědělskými výrobky a službami budou pokra čovat tak, aby do roku 2012 bylo dosaženo úplné liberalizace obchodu mezi Tuniskem a Evropskou unií.

Politika evropského sousedství a partnerství

Od roku 2007 je kooperace EU-Tunisko financována instrumentem ozna čovaným Politika evropského sousedství a partnerství (Instrument Européen de Voisinage et de Partenariat - IEVP), který funguje v rámci nového mandátu Evropské investi ční banky (BEI) pro poskytování p ůjček. Principy řízení p řitom z ůstávají stejné jako u programu MEDA. Programy kooperace financované Evropskou unií v rámci programu MEDA a IEVP jsou posuzovány spole čně Evropskou unií a tuniskou vládou a integrovány do spole čného koopera čního programu nazvaného Národní indikativní program (Programme Indicatif National - PIN). Sou časný PIN, který pokrývá období 2007 - 2010, má rozpočet 300 milion ů eur, přičemž všechny fondy p řid ělené v rámci PIN mají formu dar ů. Jako hlavní osy spolupráce byly vyty čeny” : hospodárné řízení, konkurenceschopnost, konvergence s EU, zvýšení zam ěstnanosti absolvent ů vysokých škol a trvalý rozvoj.

Tunisko - Unie pro St ředomo ří

Unie pro St ředomo ří (UfM) byla ustavena z iniciativy francouzského prezidenta N. Sarkozyho dne 13. července 2008 na Pa řížském summitu. Vznikla v návaznosti na Barcelonský proces, jehož bylo Tunisko zakládajícím a relativn ě konstruktivním členem. Nová Unie, čítající 44 člen ů v četn ě 27 ČS EU, je platformou k posílení spolupráce zemí st ředomo řského prostoru. K tomu mají sloužit dvouleté summity, institut spolup ředsednictví, spole čný sekretariát a zejména orientace na konkrétní regionální a subregionální projekty, zam ěř ené na obyvatelstvo regionu a na rozvoj konkrétn ější a viditeln ější spolupráce.

Pa řížský summit identifikoval šest prioritních oblastí vzájemné kooperace: a) vy čišt ění St ředozemního mo ře, b) rozvoj námo řních a pozemních dálnic, c) civilní ochrana, d) rozvoj alternativních zdroj ů energie (st ředomo řský solární plán), e) euro-st ředomo řská universita, f) st ředomo řská iniciativa pro rozvoj podnikání.

Na 2. pololetí 2009 Tunisko plánuje ministerskou konferenci UfM k obchodu.

4.1. Zhodnocení hospodá řského vývoje za minulý rok, p ředpov ěď dalšího vývoje

Rok 2008 byl druhým rokem XI. rozvojového plánu Tuniské republiky na léta 2007 až 2011. Dosažené hospodá řské výsledky lze i p řes silné vn ější ekonomické vlivy, jako sv ětová hospodá řská krize, výkyvy cen ropy a r ůst cen obilí na sv ětových trzích, hodnotit jako relativn ě p říznivé. Tempo hospodá řského r ůstu, i když kleslo o 1 procentní bod, se udrželo na 5 %, tedy pr ůměrném tempu za posledních 10 let. Podíl HDP na 1 obyvatele v roce 2008 vzrostl o 197 TND a v p řepo čtu na 1 obyvatele dosáhl 4.456 TND (3.759 USD).

K 5% hospodá řskému r ůstu v roce 2008 p řisp ěl p ředevším: vysoký p říliv zahrani čních investic, který na konci roku dosáhl 3,1 miliardy dinár ů (asi 2,5 miliardy dolar ů) a ve srovnání s rokem 2007 vzrostl o rekordních 50 %. vysoký r ůst vývozu o 21,8 % růst devizových p říjm ů v turistickém sektoru, které dosáhly 3,4 mld. TND (asi 2,8 mld. USD), což p ředstavuje meziro ční nár ůst o více než 9 %.

Přímé zahrani ční investice dosáhly v roce 2008 rekordní výše 3,1 miliardy dinár ů (asi 2,5 mld. USD). K nejv ětším investicím vedle investic do stavebních megaprojektů pat řily investice do turistiky a nemovitostí (Carthago Djerba a Carthago Hammamet) ve výši 130 milionu dinár ů (asi 100 mil. USD) libyjskou skupinou Layco. Vedle Libye jsou v Tunisku nejv ětšími investory Spojené arabské emiráty, Bahrain, Francie, Špan ělsko, Itálie, Velká Británie a N ěmecko. Tunisko o čekává, že po zapojení zem ě do volného obchodu s EU vzroste ješt ě výrazn ěji p říliv investic z Evropy.

Velmi dobré z ůstávají výsledky tuniského exportu jako celku. V d ůsledku sv ětové hospodá řské krize se však došlo k poklesu vývozu v n ěkolika nosných odv ětvích, jako je textil, oble čení, obuv, elektrovýrobky a n ěkteré skupiny potraviná řských produkt ů

Míra zadluženosti se podle p ředb ěžných údaj ů snížila ze 45,2 % HDP v roce 2007 na 39,1% v roce 2008, tj. o 6,1 procentních bod ů. B ěžný deficit se meziro čně zvýšil z 2,2 % na 3,0 % HDP.

Rating Tuniska

Japonská agentura “Rating and Investment Information Inc (R&I), která v červnu 2009 navštívila Tunisko a hodnotila jeho ekonomickou situaci, zejména finan ční a bankovní sektor, rozhodla ud ělit Tunisku rizikový stupe ň A se stabilní perspektivou.

Rating americké agentury Standard & Poor´s (b řezen 2008) BBB rating japonksé agentury R and I ( červen 2009) A Rating mezin. agentury Fitch (zá ří 2008) BBB Na základ ě velmi dobrých hospodá řských výsledk ů bylo Tunisko v zá ří 2008 vyhodnoceno Sv ětovým ekonomickým fórem v Davosu jako nejlepší ekonomika jak v zemích Maghrebu, tak i v rámci afrického kontinentu. Rovněž z hlediska konkurenceschopnosti zaujímá tato zem ě velmi dobrou pozici. Podle zprávy ze stejného zdroje se Tunisko řadí na 36.místo mezi 134 hodnocenými zem ěmi. Mezi arabskými zem ěmi zaujímá 5.místo (na 1.míst ě je Katar) a výrazn ě tak předstihlo nap ř. Maroko (73.místo), Egypt (81.místo), Libyi (91.místo) a Alžírsko (99.místo).

V publikaci MENA (Middle Est and North Africa) Report zaujímá Tunisko v žeb říčku nejnižší rizikovosti 2. místo (za Spojenými arabskými emiráty) v rámci 19 zemí regionu, a to p řed Marokem, Egyptem , Jordánskem, Alžírskem a dalšími zem ěmi.

Odhad vývoje pro rok 2009

Výsledky tuniské ekonomiky v roce 2009 budou závislé na vývoji mezinárodní ekonomiky, p ředevším v prostoru Evropské unie, kde Tunisko v uplynulém roce realizovalo 72,0 % svých vývoz ů a 57,2 % svých dovoz ů. Tuniská vláda je, co se tý če odhad ů vývoje národní ekonomiky pro rok 2009, i p řes dopady sv ětové hospodá řské krize, pom ěrn ě optimistická. Opírá se p řitom o p ředpokládaný pokra čující p říliv zahrani čních investic a p ředpokládaný r ůst devizových příjm ů z cestovního ruchu. O čekává, že p ředevším tyto faktory ji pomohou zmírnit dopady sv ětové hospodá řské krize na tuniskou ekonomiku.

Pro rok 2009 tuniská vláda p ředpokládá:

hospodá řský r ůst 3,5 - 4,0 % investice 1.800 mld. TND export výrobk ů a služeb - 10 % běžný deficit z HDP 3,0 % inflace 3,5 % zahrani ční zadluženost 39 % z HDP HDP na 1 obyvatele 4.000 TND (3.300 USD)

4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/obyv., vývoj objemu HDP, podíl odv ětví na tvorb ě HDP, míra inflace, míra nezam ěstnanosti)

v mil. TND (USD)

Rok 2004 2005 2006 2007 2008 HDP v mil.TND/USD - stálé ceny 20.517 21.384 22.509 23.968 25.440 1990

(16.476) (16.837) (16.897) (18.725) (20.852)

Přír ůstek HDP v % 5,8 4,2 5,3 6,3 5,1 HND/1ob.v TND/ USD 3.380,2 3.603,0 3.798,0 4.160,2 4.456,6

(2.714,3) (2.837,0) (2.922) (3.250) (3.653)

Míra inflace % 3,6 2,7 4.5 3.0 5,0 Pr ůměrný kursTND/USD 1,245 1,280 1,332 1,22 1,22 Zdroj: Státní statistický ú řad

VývojHDP za posledních 6 let - p řír ůstek v %

Rok 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Přír ůstek HDP v % 5,6 6,0 4,2 5,3 6,3 5,1 Bez zem ĕdĕlství 3,6 5,5 5,6 5,7 6,9 Bez zem ĕdĕlství a 3,7 5,2 5,9 5,7 6,3 agropotraviná řství Bez zem ĕdělství, 4,0 5,3 6,0 6,0 6,8 agropotrav., t ĕžby a energie Zdroj: Ministerstvo rozvoje a mezinárodní spolupráce

Struktura HDP v roce 2008 - podíl jednotlivých sektorů (b ěžné ceny r. 2008 ) v %

Sektor Podíl v % Zem ědělství a rybolov 10,5 % Zpracovatelský pr ůmysl 20,5 % Ostatní pr ůmyslovádv ětví 17,2 % Služby 38,4 % Ostatní sektory 13,4 % Celkem 100 % Zdroj: Ministerstvo rozvoje a mezinárodní spolupráce

Růst HDP

Rok 2004 2005 2006 2007 2008 v % 6,0 4,2 5,3 6,3 5,1 Zdroj: Státní statistický ú řad

Přehled vývoje rozpo čtového deficitu:

Rok 2004 2005 2006 2007 2008 v % 2,6 3,5 2,9 3,0 3,0 Zdroj: Státní statistický ú řad

Přehled vývoje míry nezam ěstnanosti

Rok 2004 2005 2006 2007 2008 v % 14,2 14,2 14,2 14,2 14,2 Zdroj: Státní statistický ú řad

Míru nezam ěstnanosti se ani v roce 2008 nepoda řilo snížit a z ůstává na 14,2 %. U kategorie mladých lidí, dále pak ve vnitrozemí a v jižní saharské oblasti však nezam ěstnanost dosahuje 20 až 25%.

4.3. Pr ůmysl – struktura, tempo r ůstu, nosné obory

Přes zpomalení r ůstu sv ětové ekonomiky v roce 2008 v d ůsledku sv ětové hodpodá řské krize, které zasáhlo i Tunisko, odolával tuniský pr ůmysl v roce 2008 specifickým potížím tuniské ekonomiky, a to díky mimo řádným opat řením, zavedeným tuniskou vládou.

Pozn.: Níže jsou uvedeny statistické výsledky týkající se pr ůmyslové výroby v roce 2007, oficiální výsledky za rok 2008 budou zve řejn ěny v zá ří/ říjnu 2009. V pr ůmyslové výrob ě, jejíž objem se meziro čně zvýšil o 4,1 %, zaznamenaly v roce 2007 nejvýrazn ějsí r ůst sektor strojírenský a elektro, v nichž se produkce zvýšila o 29,2 %, dále pak energetika, kde objem výroby vzrostl o 16,1 %.Produkce zpracovatelského pr ůmyslu se v roce 2007 oproti roku 2006 zvýšila o 8,2 %. Velmi dobrých výsledk ů bylo dosaženo rovn ěž v pr ůmyslu stavebním (+6,8 %), v pr ůmyslu chemickém, zejména v produkci kyseliny fosfore čné (+6,5 %) a v produkci a distribuci vody (+3,7 %). Textilní a kožed ělný pr ůmysl, které v tuniské ekonomice hrají významnou roli, zaznamenaly v roce 2007 r ůst produkce o 5,6 %. Pr ůmysl potraviná řský, sklá řský a keramický zvýšily svou produkci o 1,2 %.

4.4. Stavebnictví

Stavební pr ůmysl, zvlášt ě výroba stavebních materiál ů, keramiky a skla, zaznamenává v posledních letech trvalý r ůst, a to díky zvýšeným investicím do cementárenských výrobních jednotek ve m ěst ě Enfidha. Mimo řádné investice umožnily zvýšení výrobní kapacity, ale i vývoz ů v tomto sektoru (u bílého cementu zvýšení v roce 2007 o více než 10 %).Produkce ostatního cementu se zvýšila na více než 8 mil. tun, a to v přímé závislosti na domácí i zahrani ční poptávce. Vývoz této komodity vzrostl v roce 2007 o 39 %.

Aktuální údaje za rok 2008 budou k dispozici v ¨zá ří/ říjnu 2009.

Vzhledem k probíhajícímu stavebnímu boomu v Tunisku a projekt ům, které by se m ěly v Tunisku v p říštích letech realizovat, tj. nap ř. výstavba ultramoderního m ěsta, tzv. Malé Dubaje, investice 15 miliard USD výstavba M ěsta sportu na ploše 255 ha, investice 5 miliard USD

výstavba mezinárodního letišt ě Enfidha

výstavba nové rafinérie ve Skhi ře

turisticko-láze ňský komplex na severu zem ě, lze o čekávat prudce rostoucí poptávku po stavebních materiálech.

4.5. Zem ědělství – vývoj, struktura

Pozn.: Hodnocení se týká roku 2007, hodnocení za rok 2008 bude k dispozici v zá ří/ říjnu 2009, stejn ě jako statistické údaje z tohoto sektoru.

V prvním roce XI. hospodá řského plánu na léta 2007 - 2011 kladla tuniská vláda mimo řádný d ůraz na rozvoj agropotraviná řského pr ůmyslu s cílem zabezpe čit v základních produktech dostate čné uspokojování domácí pot řeby. I přes optimistickýc výhled ze za čátku roku 2007 se však u n ěkterých základních zem ědělských produkt ů nepoda řilo dosáhnout pot řebnou výši produkce a dovozy t ěchto komodit, spojené s prudkým r ůstem jejich cen (zejména obilí), siln ě zatížily státní rozpo čet.

Podle zprávy Sv ětové banky je relativní úsp ěšnost zem ědělství zajiš ťována prost ředky,které jdou na úkor celé dspole čnosti: subvence, vysoké ceny potravin, nízká úrove ň r ůstu. Podle této analýzy jsou 2/5 r ůstu zem ědělského sektoru pro národní hospodá řství ztrátou, protože jsou realizovány v komoditách, které je výhodn ější dovážet (chov hov ězího dobytka a produkce mléka). V komoditách, kde by mohlo být Tunisko konkurenceschopné (ovoce, zelenina), zem ě naopak zaostává. V sou časné dob ě není Tunisko schopné ani pln ě využít kvóty na dovoz t ěchto produkt ů, které mu poskytuje Evropská unie v rámci Asocia ční dohody.

Tuniské zem ědělství zam ěstnává 21% práceschopného obyvatelstva a spolu s rybolovem se podílí více než 12 % na tvorb ě HDP. Tunisko má 10 milion ů ha zem ědělské p ůdy, z toho 5 milion ů ha orné p ůdy. Um ěle zavlažována jsou pouze 4 % zem ědělské a 8 % orné p ůdy. 75 % zem ědělc ů obd ělává plochy menší než 10 ha. Zem ědělská produkce, zejména rostlinná výroba, je p řitom siln ě ovliv ňována množstvím deš ťových srážek. I p řes ur čitý nedostatek srážek v jarních měsících roku 2007 se poda řilo b ěhem roku 2007 dosáhnout pom ěrn ě dobrých výsledk ů, které p řisp ěly ke zvýšení vývozu zem ědělské a agropotraviná řské produkce. Vývoz agropotraviná řských produkt ů v roce 2007 dosáhl 1.882,7 mil. TND a oproti roku 2006 se zvýšil o 19%.

V produkci a vývozu olivového oleje, který je jednou z hlavních vývozních komodit, se nepoda řilo zopakovat výsledky dosažené v roce 2006. V roce 2007 byl zaznamenán vývoz v hodnot ě necelých 700 mil. TND (570 mil. USD), který představuje meziro ční pokles o 17 %. S plochou 1,6 milionu hektar ů (cca 30% celkové zem ědělské p ůdy) pat ří Tunisko nadále (spolu se Špan ělskem, Itálií a Řeckem) k nejv ětším producent ům olivového oleje na sv ětě.

Lepších výsledk ů dosáhlo Tunisko ve vývozu ryb a krevet, jichž vyvezlo 21,4 tis. tun v hodnot ě 232,8 mil. TND (191 mil. USD) tedy o 5,5 % váhov ě a 3,3 % hodnotov ě více. Na tomto p říznivém výsledku se podílelo p ředevším zvýšení prodej ů do Itálie.

Rovn ěž další významná vývozní komodita - datle, jejímž odb ěratelem je p ředevším Francie, N ěmecko a Maroko, zaznamenala v roce 2007 vysoký nár ůst o 80 %, poté co se jejich vývoz zvýšil ze 117 mil. TND v roce 2006 na 211 mil. TND (173 mil. USD) v roce 2007.

Vývoz agrum ů zaznamenal v roce 2007 pokles. Zatímco v roce 2006 činil 16,1 mil. TND, v roce 2007 klesl na 13,6 mil. TND (11,1 mil. USD), což p ředstavuje pokles o 16 %. Hlavními odb ěrateli agrum ů byla v roce 2007 Francie a Špan ělsko.

4.6. Služby

Sektor turistiky se podílí 7 % na tvorb ě HDP a pat ří k odv ětvím, jimž tuniská vláda v ěnuje stále v ětší pozornost. Díky ní se turistika stala rychle se rozvíjejícím odv ětvím tuniské ekonomiky. S příjmy 3,358 miliardy TND (asi 2,8 mld.eur) v roce 2008, které proti roku 2007p ředstavují nár ůst o více než 9 %, se toto odv ětví řadí k nejvýznamn ějším zdroj ům deviz do státního rozpo čtu. V sou časné dob ě zam ěstnává 380.000 pracovník ů.

V roce2008zaznamenala tuniská turistika další p říznivý r ůst. Po čet zahrani čních turist ů poprvé p řesáhl magickou hranici 7 milionu a vyšplhal se na rekordních 7,049 milionu.

Transfery úspor tuniských ob čan ů, žijících v zahrani čí (cca 700.000), reprezentovaly cca 5 % HDP.

Příjmy z turistického sektoru v mld. TND v mld. TND

Rok 2004 2005 2006 2007 2008 Příjmy 2,290 2,587 2,720 3,050 3,358 Zdroj: Ministerstvo rozvoje a mezinárodní spolupráce

Postavení Tuniska v oblasti turistiky

Podle indexu konkurenceschopnosti v oblasti turistiky zaujímá Tunisko 1. místo mezi africkými zem ěmi a 2.místo v arabském sv ětě – za Spojenými arabskými emiráty. V celosv ětovém m ěř ítku je postavení Tuniska následující:

Zem ě Postavení Spojené arabské 18. emiráty Tunisko 34. Katar 36. Jordánsko 46. Bahrajn 47. Maroko 52. Egypt 58. Kuvajt 67. Mauretánie 92. Alžírsko 93. Na p říznivých výsledcích v roce 2008 se podílela zejména hlavní turistická letoviska Djerba, Hammamet , Sousse, Monastir, Mahdia, Nabeul a Tabarka, která zaznamenala nejvíce zahrani čních návšt ěvník ů, dále pak m ěsta Tunis, Kairouan , Tozeur a další.

Z arabských zemí p řijelo do Tuniska nejvíce turist ů z Libye (1.700 tis ., jejich po čet meziro čně vzrostl o 14,4 %), dále z Alžírska (970 tis, -1,2 %), na t řetím míst ě se umístili návšt ěvníci z Maroka (32 tis., +11 % ) a na čtvrtém míst ě Mauretánci (12,5 tis., +25 %) . Z evropských zemí pocházelo nejvíce turist ů z Francie, dále z N ěmecka, Itálie a Velké Británie. Evropští turisté se na celkovém po čtu turist ů podíleli více než 50 %.

Z České republiky p řijelo v roce 2008 do Tuniska 125 tis. turist ů (-18,5 %).

V roce 2008 Tunisko disponovalo hotelovou kapacitou p řibližn ě 200 tis.l ůžek. V hotelích zahrani ční hosté strávili 37 371 572 tis. nocí, což ve srovnání s rokem 2006 p ředstavuje r ůst o 1,4 %. Pr ůměrná obsazenost hotel ů se meziro čně zvýšila z 51,5 na 51,6 %. Nejv ětší obsazenost zaznamenala zóna Mahdia (61,5 %), následována zónami Djerba - Zarzis (61,4 %), Yasmine - Hammamet (59,9 %) a Sousse (59,5 %).

4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná)

Silni ční sí ť

Silni ční sí ť tvo ří 19.000 km asfaltových silnic vyhovující kvality, na hlavních tazích je však zna čně p řetížená. Tuniskou dálni ční sí ť tvo ří 3 úseky: Tunis-Sfax (238 km), Tunis-Bizerta (53 km) a Tunis Oued Zarga (via Mejez El Bab-67 km). V říjnu 2008 byl otev řen nový úsek dálnice M´Saken-Sfax v délce 98 km, jehož výstavba si vyžádala náklady ve výši 430 mil. dinár ů (asi 350 mil USD).

Do roku 2016 by sí ť m ěla být rozší řena o další úseky: A 1 (sm ěr J) v délce 590 km, který spojí Tunis s libyjskou hranicí, A 2 v délce 53 km, spojující Tunis s Bizertou a A 3 (sm ěr SZ) v délce 207 km, který spojí Tunis s alžírskou hranicí.

V roce 2008 tuniská vláda uvolnila 69 milion ů eur na rozvoj a údržbu dálnic. Díky t ěmto prost ředk ům byla v říjnu 2008 zahájena dlouho o čekávaná výstavba dálnice Sfax-Gabès. Jde o prodloužení stávající dálnice A1 z Bizerty (na severu zem ě) do Gabès a dále až na tunisko-libyjskou hranici. O čekává se, že tento významný dopravní úsek, který si vyžádá celkové náklady 400 milion ů dinár ů (asi 340 mil. US D), bude uveden do provozu v červnu 2011. Výstavba nového úseku dálnice zkrátí dopravu zboží a osob z dosavadních 6 hodin na 3,5 hodiny a urychlí dopravu nejen mezi severem a jihem zem ě, ale p řisp ěje i ke zlepšení obchodní vým ěny mezi Tuniskem a Libyí. Soub ěžn ě s výstavbou dálnice má být zahájeno budování železni čního spojení mezi ob ěma zem ěmi.

Železni ční sí ť

V sou časné dob ě disponuje Tunisko 2.256 km železni ční sít ě. V roce 2004 byla zahájena rekonstrukce železni ční sít ě formou modernizace tratí, p ři níž bude několik hlavních tah ů zdvojeno. Od roku 2009 bude nákladem 38 mil. TND probíhat rekonstrukce 130 km železni čních tratí Tunis - Kasserine a Tunis - Ghar Dimaou. Sou časn ě bude zahájena i rekonstrukce bezpe čnostn ě-technického zabezpe čení. Z hlediska využívání je železni ční sí ť málo významná, v ětší využití má pouze na tahu Tunis - Sfax a Tunis - Bizerte.

Příjmy za p řepravu osob činily za rok 2008 celkem 50,6 mil. TND (42 mil. USD) a ve srovnání s předchozím rokem se zvýšily o 6,3 %. P říjmy za p řepravu zboží dosáhly v roce 2008 celkem 61 mil. TND (50,0 mil. USD) a oproti roku 2007 vzrostly o 1,7 %.

Mezinárodní letišt ě

Tunisko disponuje 7 mezinárodními letišti: Tunis-Cartage, Sfax-Thyna, Monastir Habib Bourguiba, Jerba-Zarzis, Tozeur- Nefta, 7 Novembre Tabarka a Gafsa-Ksar. Sou časná kapacita letiš ť je 10,5 mil. pasažér ů. P řibližn ě 112 leteckých spole čností z 28 zemí zabezpe čuje 170 let ů týdn ě.

V zá ří 2007 byly zapo čaty p řípravné práce k zahájení výstavby mezinárodního letišt ě ve m ěst ě Enfida (jih Tuniska) s po čáte ční kapacitou 5 mil. cestujících ro čně a s cílovou kapacitou 30 mil. pasažér ů ro čně. Zakázku na výstavbu a provozování letišt ě, které je jednou z nejvýznamn ějších staveb XI. rozvojového plánu (2007-2011), získala turecká spole čnost TAV.

Obchodní p řístavy

Tunisko disponuje 7 obchodními námo řními p řístavy: Tunis- La Goulette a Radès, Bizerte-Menzel Bourguiba, Sousse, Sfax-Sidi Youssef, Gabès a Zarzis. V pr ůměru p řístavy ro čně p řijmou cca 6.000 námo řních lodí a vyloží a naloží cca 29 mil. tun (v roce 2007 celkem 30,5 mil tun) zboží. Přístavy hrají významnou roli v zahrani čním obchod ě Tuniska, nebo ť jimi prochází 97 % vyváženého a dováženého zboží.

Telekomunikace

Tunisko má nejrozvinut ější telekomunika ční infrastrukturu v zemích severní Afriky.

V zemi p ůsobí 2 operáto ři :

státní spole čnost Telecom : v r. 2008 m ěla 1,062 mil. pevných tel. linek, tj. 10,6 telefonních linek na 100 obyvatel, a 4,324 milion ů abonent ů mobilní sít ě. V roce 2006 získalo dubajské konsorcium Tecom-Dig (Dubai Investment Group) za 1,893 miliardy eur 35% akcií Telecomum a realizovalo tak nejvýznamn ější finan ční operaci v rámci privatizace tuniských spole čností; soukromá spole čnost Tunisian a: v zá ří 2008 m ěla tato spole čnost 3,5 mil. abonent ů mobilní sít ě a jejich po čet dále výrazn ě roste.

Energetika

Elektrifikace v tzv. zastav ěných oblastech, tj. v m ěstských aglomeracích a vesnicích, dosahuje v sou časné dob ě 96%.

Výroba elekt řiny: 2.890 MW, plánována je výstavba elektrárny s kapacitou 350 až 500 MW. 96% z celkové produkce elekt řiny p řipadá na paroplynové elektrárny, 2% na vodní elektrárny a 2% na v ětrné elektrárny. Naprostá v ětšina elektráren je na zemní plyn nebo v kombinaci topný olej/plyn. 70% pot řeby je kryto domácí produkcí, zbývajících 30% tvo ří alžírský plyn. Již v roce 2005 se m ělo realizovat propojení el. sítí 400 KW Tunisko-Libye, výstavba sít ě však zatím nebyla zahájena.

Ve stádiu politického rozhodování je v sou časné dob ě návrh na výstavbu jaderné elektrárny v Tunisku. V listopadu 2006 pov ěř il tuniský prezident Ben Ali Tuniskou energetickou a plynárenskou spole čnost (STEG) vypracováním studie „Rozvoj elektrické energie na základ ě jaderné energie“. Bližší údaje o projektu jaderné elektrárny zatím nebyly zve řejn ěny, pouze její výkon - 900 MW a p ředpokládaný termín jejího dokon čení - rok 2020.

Distribu ční sí ť p řírodního plynu

Na tuniském území je celkem 790 km vysokotlakového potrubí. Zhruba 3/4 domácí spot řeby plynu jsou kryty tranzitními poplatky z plynovodu Alžírsko-Evropa. V prosinci 2007 vláda schválila další etapu p řechodu podnik ů a domácností na přírodní plyn.

Ropa a její deriváty

Těžba ropy stagnuje, nicmén ě z v ětší části pokrývá domácí spotřebu. Sou časný odhad ropných rezerv činí 425 milion ů tun. T ěžba ropy se v sou časné dob ě pohybuje kolem 70 000 barel ů denn ě. Americké ropné firmy ovládají 38 % tuniského trhu v oblasti pr ůzkumu i zpracování ropy. V zemi dále p ůsobí evropské, kanadské a arabské ropné spole čnosti. V ětšina kvalitní ropy je vyvážena do zemí EU, zatímco mén ě kvalitní je využívána k pokrytí pot řeby topných mazut ů.V letech 2007-2011 chce tuniská vláda otev řít 75 nových naftových vrt ů a ud ělit 44 licencí na naftový pr ůzkum.

V lednu 2008 ud ělila tuniská vláda australské spole čnosti Oil Search Limited 4-letou koncesi na ropný průzkum na ploše 4.852 km² mezi regiony Kef (severozápad země) a Siliana (st ředozápad zem ě). Tento pr ůzkum bude australská spole čnost provád ět ve spolupráci s tuniskou státní spole čností ETAP (Entreprise Publique d´Activités Pétrolières). Financování ve výši 8 milion ů dolar ů bude zajišt ěno ze strany australské spole čnosti.

V únoru 2008 ud ělila tuniská vláda dv ěma vietnamským spole čnostem (Petrovietnam Exploration Production Corporation LTD a Vistsoupetro Joint Venture) koncese na ropný pr ůzkum v oblasti Gabèského zálivu. Pr ůzkum na ploše 2436 km² v prvním p řípad ě a 1540 km² v druhém je podmín ěn spoluú častí tuniské státní spole čnosti ETAP (Entreprise Tunisienne d´Activités Pétrolières). O čekává se, ob ě vietnamské spole čnosti budou do pr ůzkumu investovat minimáln ě 14 milion ů dolar ů.

4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc

V oblasti rozvojové pomoci z ůstává Tunisko nadále pouze p říjemcem. Ta p řichází z v ětší části formou dar ů (cca 80 %) ze zemí EU; zbytek rozvojové pomoci pochází p ředevším z Japonska a jen malá část pak z ropných arabských zemí.

Významnou pomoc tuniské ekonomice p ředstavují nadále zvýhodn ěné úv ěry Evropské investi ční banky a ostatních regionálních rozvojových bank. B ěžné je rovn ěž poskytování tzv. m ěkkých úv ěrů na jednotlivé obchodní p řípady. 5. Finan ční a da ňový sektor

5.1. Státní rozpo čet – p říjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

R o k 2005 2006 2007 2008 2009* Příjmy: TND 12.299,8 14.210,0 14.460,0 15.342,0 17.206,0 (USD) (9.761,7) (10.930,8) (11.123,1) (13.340,0) (14,103,3)

Výdaje: TND 12.952,9 12.952,9 14.460,0 15.342,0 17.206,0 (USD) (10.280,0) (10.280,0) (11.123,1) (13.340,0) (14,103,3)

Saldo: TND - 653,1 0 0 0 0 (USD) (- 518,3) 0 0 0 0

Zdroj: Ministerstvo financí, Tunis

* odhad. Při p řepo čtech pro rok 2009 byl použit pr ůměrný kurz 1 USD = 1,22 TND

Státní rozpo čet pro rok 2009 byl vypracován jako vyrovnaný a po čítá s příjmovou stránkou ve výši 17.206 mil. TND (14.103 mil. USD).

5.2. Platební bilance (b ěžný, kapitálový, finan ční ú čet), devizové rezervy (za posledních 5 let)

Rok 2003 2004 2005 2006 2007 Bĕžný účet TND -941,0 -690,6 -405,2 -820,4 -1.185,3 (USD) (-705,7) (-543,8) (-311,7) (-633,8) (971,6)

Kapitálový ú čet TND +1.477,0 +1.951,6 +1.639,5 +3.647,8 +2.076,6 (USD) (+1.107,7) (+1.536,7) (+1.261,2) (+2.806,0) (+1.702,1)

Vyrov.operace TND -43,0 -31,4 -18,4 -50,1 - (USD) (-32,2) (-24,2) (-14,2) (-38,5)

Bilance TND +493,0 +1.212,9 +1.215,9 +1.779 +891,3 (USD) (+369,7) (+933,0) (+935,3) (+2.137,7) (+730,6)

Deviz. rezervy TND 3.503 3.503 5.872 8.625 9.689,4 (čisté) (USD) (2.627) (2.627) (4.372) (2.137,7) (7.942,1)

Krytí dovozu devizovými 91 dn ů 107 dn ů 124 dn ů 148 dn ů 141 dn ů rezervami

Pozn.: Oficiální údaje za rok 2008 nebyly dosud zve řejn ěny. Publikovány budou ve výro ční zpráv ě Tuniské centrální banky v zá ří/ říjnu 2009.

5.3. Zahrani ční zadluženost, dluhová služba

R o k 2004 2005 2006 2007 2008* zahrani ční zadluženost: TND 17.520 18.073 19.876 20.297 20.837 (USD) (14.018) (14.010) (15.289) (15.857) (17.080) zahr. zadluž. (% z HDP) 49,3 % 47,3 % 49,1 % 45,2 % 42,8 % dluhová služba: TND 2.620 2 .670 2.690 3.259 2.930 (USD) (2.103) (2.069) (2.070) (2.671) (2.401)

dluhová služba z b ěžných 14,4 % 14,9 % 17,1 % 11,9 % 9,9% příjm ů Zdroj: Státní statistický ú řad

* neoficiální údaje

5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojiš ťovny)

Bankovní soustavu tvo ří Centrální banka, Profesionální asociace tuniských bank, 14 vkladových bank, 8 investi čních bank, 2 obchodní banky, 7 leasingových spole čností, 8 nerezidentních (off-shore) bank, 4 státní pojiš ťovny, 8 soukromých pojiš ťoven, 3 vzájemné pojiš ťovny a 6 nerezidentních(off-shore) pojiš ťoven. Bankovní soustava Tuniské republiky - seznam institucí:

Cedulová banka:

La Banque Centrale de Tunisie (BCT) 25, rue Hédi Nouira, 1001 Tunis; tél. 00 216.71.340.588, 254.000; fax: 216.71.340.615, 354.214; e-mail: [email protected] ; webové stránky: [email protected]. L´Association Professionnelle des Banques de Tunisie L´Avenue Kheireddine Pacha, Cité Ennasim-Bourgel- BP 45, 1002 Tunis-Belvédère, Tunisie Tél.: 00 216.71.840.422, 840.876; fax: 00 216.71.845.844; e-mail: [email protected] Vkladové (obchodní) banky - celkem 14:

L´Arab Tunisian Bank (ATB) 9, rue Hédi Nouira, 1001 Tunis; Tunisie; Tél.: 00 216.71.351.155; Fax: 00 216.71.342.852, 348.150; E-mail: [email protected] ; webové stránky: www.atb.com.tn 100% vlastníkem je Arab Bank plc (Jordánsko).

L´Amen Banque (ex-CFCT) Av. Mohamed V, 1002 Tunis-Belvédère; Tunisie; Tél.: 00 216.71.835.500; Fax: 00 216.71.833.517 E-mail: [email protected] ; webové stránky: www.amenbank.com.tn Banka je ve 100% vlastnictví tuniských soukromých akcioná řů .

La Banque Franco-Tunisienne (BFT) Rue 8600 Montplaisir, 1002 Tunis, Tunisie; Tél.: 00 216.71.890.355; Fax: 00 216.71.890.624

Tato banka je ze 78,18 % vlastn ěna bankou STB. Zbytek drží tuniský stát.

La Banque Nationale Agricole (BNA) Rue Hédi Nouira, 1001 Tunis, Tunisie; Tél.: 00 216.71.831.200, 831.000; Fax: 00 216.71.831.205, 830.765; e-mail: [email protected] Tuniský stát, ve řejnoprávní a polove řejnoprávní instituce drží 67,43 % kapitálu, zbývajících 32,57 % je v soukromých rukou.

Attijari Bank (AB)9

5, Av. de la Liberté, 1002 Tunis-Belvédere; Tél.: 00 216.71.849.400, 792.400; Fax: 71847.352

54,57 % kapitálu drží konsorcium složené ze špan ělské Banco Santander central Hispano SA a marocká Attijari Wafa Bank. Zbytek kapitálu je v držení soukromých tuniských akcioná řů .

La Banque de Tunisie (BT) 2, rue de Turquie, Place du 7 Novembre, 1001 Tunis, Tunisie; Tél.: 00 216.71.332.188; Fax: 00 216.71.349.401, 347.704; E-mail: [email protected] 73,03 % kapitálu je v rukou soukromých tuniských akcioná řů (fyzické i právnické osoby), 26,92 % pat ří zahrani čním akcioná řů m. Hlavním z nich je Crédit industriel et commercial (CIC) de Paris s 20% ú častí.

La Banque Internationale Arabe de Tunisie (BIAT) 70-72, Av. Habib Bourguiba, A.P. 620, Tunis, Tunisie Tél.: 00 216.71.340.733; Fax: 00 216.71.340.680; webové stránky: www.biat.com.tn 99,84 % kapitálu je v soukromých rukou, z toho 71,93 % tvo ří podíl tuniských akcioná řů (fyzické i právní osoby), 27,91 % činí zahrani ční ú čast. 0,16 % akcií drží ve řejnoprávní instituce

La Banque de l´Habitat (BH) 21, Avenue Kheireddine Pacha, 1002 Tunis-Belvédère, Tunisie Tél.: 00 216.71.785.277; Fax: 00 216.71.788.181; E-mail: [email protected] 54 % kapitálu drží tuniský stát a ve řejnoprávní instituce, 46 % je v soukromých rukou.

La Société Tunisienne de Banque (STB) Rue Hédi Nouira, 1001 Tunis, Tunisie; tél.: 00 216.71.340.477; Fax: 00 216.71.340.009 webové stránky: www.stb.com.tn. 52,5 % kapitálu drží ve řejnoprávní a polove řejnoprávní instituce, 36,2 % kapitálu má v rukou soukromý sektor a 11,3 % akcií drží zahrani ční investo ři.

L´Union Bancaire pour le Commerce et l´Industrie (UBCI) 139, Avenue de la Liberté, 1002 Tunis, Tunisie; Tél.: 00 216.71.842.000; Fax: 00 216.71.849.312 webové stránky: www.ubci.com.tn 50 % kapitálu drží francouzská skupina BNP Paribas, která má 60 % hlasovacích práv v bance. 50% drží r ůzní tuniští soukromí akcioná ři.

L´Union Internationale des Banques (UIB) 65, Avenue Habib Bourguiba, 1001 Tunis, Tunisie; Tél.: 00 216.71.347 000, 340.763; Fax: 00 216.71.352.193, 340.763; e-mail: [email protected] Od privatizace 2002 je majoritním akcioná řem (52,34 %) francouzská Société Générale. V roce 2008 se zvažuje fúze s BNP Paris.

La Banque Tunisienne de Solidarité (BTS) 56, Av. Mohamed V, 1002 Tunis-Belvédère; Tél.: 00 216.71.844.040; Fax: 00 216.71.845.537 e-mail: [email protected] Založena v r. 1997 p ředevším pro poskytování mikroúv ěrů.

La CitiBank (on shore) 55, Av. Jugurtha, 1002 Tunis-Belvédère; tél.: 00 216.1.790.066-791.714; fax: 785.556

Je ve 100% vlastnictví americké skupiny Citigroup. Funguje jak na bázi on-shore, tak i off-shore.

L´Arab Banking Corporation (ABC) (on shore) ABC Building-les Berges du Lac, 2045 Tunis, Tunisie Tél.: 00 216.71.861.861; Fax: 00 216.71.860.921; e-mail: [email protected] Je ve 100% vlastnictví Arab Banking Corporation. Funguje jak na bázi on-shore, tak i off-shore.

Investi ční banky - celkem 8:

La Banque de Tunisie-Émirats d´Investissement (BTEI) 5-bis, Rue Mohamed Badra, 1002 Tunis, Tunisie Tél.: 00 216.71.783.600; Fax: 00 216.71.783.756; e-mal: [email protected] La Banque Tuniso-Quatari d´Investissement (BTQI) Centre urbain Nord, BP 320, 1080 Tunis Cedex, Tunisie Tél.: 00 216.71.713.555; Fax:00 216.71.713.111; e-mail: [email protected] La Banque Arabe Tuniso-Libyenne de Développement et du Commerce Extérieur (BTLD) 25, Avenue Kheireddine Pacha, BP.1002, 1002 Tunis-Belvédère, Tunisie Tél.: 00 216.71.781.500; Fax: 00 216.71.782.818

La Société Tuniso-Saoudienne d´Investissement et de Développement (STUSID) 32, Rue Hédi Karray, BP 20, 1002 Tunis-Belvédère, Tunisie Tél.: 00 216.71. 718.233, 717.968; Fax: 00 216.71.719.233; e-mail: [email protected] 50% kapitálu pat ří Tunisku, 50% Saudské Arábii. La Banque Tuniso-Koweitienne de Développement (BTKD) 10 bis, Avenue Mohamed V, BP 149, 1001 Tunis-Belvédère, Tunisie Tél.: 00 216.71.340.000; Fax: 00 216.71.343.106; webové stránky: www.btkd.bank.com La Banque de Développement Economique de Tunisie (BDET) 34, rue Hédi Karray, El-Menzah IV, BP 48, 1080 Tunis-Cedex, Tunisie Tél.: 00 216.71.718.000, 719.999; Fax: 00 216.71.713.744

La Banque Nationale du Développement Touristique (BNDT) Avenue Mohamed V, Montplaisir, 1002 Tunis, Tunisie Tél.: 00 216.71.785.322; Fax: 00 216.71.784.778; e-mail: [email protected] La Banque de Coopération du Maghreb Arabe (BCMA) Imm. BNDT, Avenue Mohamed V, Montplaisir, BP 46, 1002 Tunis-Belvédère, Tunisie Tél.: 00 216.71.780.311; Fax: 00 216.71.781.056

AL BARAKA Groupe „DALLA AL BARAKA” d´Investissement et de Développement Immeuble Best-Re, Zone Nord, Les Berges du Lac, BP 484, 1080 Tunis-Cedex Tél.: 00 216.71.860.355; Fax: 00 216.71.861.011 - 014; e-mail: [email protected] Nerezidentní banky (off shore) - celkem 8:

Beit Ettamouil Saoudi Tounsi (BEST Bank) 98, Avenue Hédi Chaker, 1002 Tunis, Tunisie; tél.: 00 216.71.790.000, fax: 00 216.71.780.235 e-mail: [email protected] North Africa International Bank (NAIB) Avenue Kheireddine Pacha-Lot Ennassim Bourjel, 1002 Tunis, Tunisie Tél.: 00 216.71.950.800, Fax: 00 216.71.950.840; e-mail: [email protected] AL-Ubaf International Bank (AIB) Rue 8807 Montplaisir, 1002-Tunis, Tunisie; Tél.: 00 216.71.783.500, Fax: 00 216.71.793.905 e-mal: [email protected] L´Union Tunisienne de Banques (UTB) Rue 8011 Espace Tunis Bloc 4-eme étage, Montplaisir 1002, Tunisie Tél.: 00 216.71.950.100; Fax: 00 216.71.950.016; e-mal: [email protected] Tunis International Bank (TIB) 18, Avenue des États Unis- BP. 81, 1002 Tunis-Belvédère, Tunisie Tél.: 00 216.71.782.411; Fax:00 216.71.782.479; e-mail: [email protected] Loan and Investment Company (LINC) Complex Mechtel, Avenue Ouled Haffouz, 1002 Tunis-Belvédère, Tunisie Tél.: 00 216.71.847.459; Fax: 00 216.71.847.459

CitiBank (of shore) 53, Avenue Jugurtha, 1002 Tunis, Tunisie; Tél.: 00 216.71.790.066; Fax: 00 216.71.785.556

Je ve 100% vlastnictví americké skupiny Citigroup. Funguje jak na bázi on-shore, tak i off-shore.

Arab Banking Corporation (ABC) (off shore) ABC Building-les Berges du Lac, 2045 Tunis, Tunisie Tél.: 00 216.71.861.861; Fax: 00 216.71.860.921; e-mail: [email protected] Je ve 100% vlastnictví Arab Banking Corporation. Funguje jak na bázi on-shore, tak i off-shore.

Zastoupení zahrani čních bank:

Bankers Trust Company The Arab Investment Company Credit Lyonnais Credit Bank Société Générale

Hlavní státní pojiš ťovny:

La Societé Tunisienne d´Assurance et de Reassurance (STAR) Square avenue de Paris, Tunis, Tunisie; Tél.: 00 216.71.256.800, 333.248; Fax: 00 216.71.340.835, 341.932

La Compagnie Tunisienne d´Assurance du Commerce Exterieur (COTUNACE) Rue 8006, Cité Monplaisir, 1002 Tunis, Tunisie; Tél.: 00 216.71.783.000; Fax: 00 216.71.782.539 E-mail: [email protected] ; webové stárnky: www.cotumace.com.tn Hlavní soukromé pojiš ťovny:

Le Groupement des Assurances de Tunisie (GAT)

La Société Tunisienne d´Assurance et de Reassurance (ASTREE) 45, Avenue Kheireddine Pacha, BP 780, 1080 Tunis-Cedex, Tunisie Tél.: 00 216.71.792.211; Fax: 00 216.71.794.723

La Compagnie Méditerranéenne d´Assurance et de Reassurance (COMAR) 26, Avenue Habib Bourguiba, 1001 Tunis; Tunisie Tél.: 00 216.71.340.899; Fax: 0 216.71.344.778; E-mail: [email protected] Poznámka: Za čátkem října 2001 byl v Tunisku zaveden celostátní systém plateb elektronickou cestou za podmínky trvalého aktiva na osobních ú čtech s cílem snížení pracnosti vy řizování velkého po čtu klasických šek ů.

5.5. Da ňový systém

Během minulých deseti let byla v Tunisku uskute čněna řada reforem s cílem postupn ě zavést da ňový systém, obvyklý ve vysp ělých zemích. Výsledkem reforem je nyn ější jednotný systém zdan ění p říjm ů fyzických osob, zjednodušení systému zdan ění rozd ěleného zisku a kapitálových výnos ů, zavedení dan ě z přidané hodnoty namísto dan ě z obratu. Proces reforem daní je nyní v zásad ě ukon čen. Míra otev řenosti tuniského trhu je v sou časné dob ě odhadována na 94 %.

Da ňový systém rozlišuje rovnou da ň pro p říjmy fyzických osob a odvody ze zisk ů pro spole čnosti a podniky. Da ň pro spole čnosti je všeobecn ě ve výši 30 % a 10 % pro zem ědělské podniky, řemeslnou výrobu a drobná řemesla. Da ň z přidané hodnoty (TVA – Taxe sur la valeur ajoutée) je aplikována ve výši 18 % všeobecn ě s dv ěma výjimkami: 6 % na tzv. citlivé produkty (především základní potraviná řské výrobky) a 10% pro n ěkterá za řízení a služby. Luxusní zboží, jehož seznam je limitován (v roce 2006 byl zredukován), podléhá 29 % dani.

Ke zlepšení situace v oblasti daní došlo od roku 2007, kdy na základ ě opat ření vyhlášených 21. listopadu 2006 prezidentem Ben Alim byla da ň ze zisku spole čností snížena z 35 na 30 %. Další zm ěny da ňového systému, které mají vést k větší liberalizaci tuniské ekonomiky, se o čekávají v pr ůběhu roku 2009.

6. Zahrani ční obchod zem ě

Zahrani ční obchod Tuniské republiky v roce 2008 navázal na dobré výsledky z roku 2007, p ředevším na vysokou poptávku po n ěkterých druzích tuniských výrobk ů, zejména elektro a elektrotechnických. O proti roku 2007 se tuniský vývoz zvýšil o 21,8 % a dosáhl hodnoty 23.630,0 mil. TND (19.369 mil. USD) p ři p řepo čítacím kurzu 1 USD = 1,22 TND. V záv ěru roku byly vývozy ovlivn ěny za čínající hospodá řskou krizí,která p řibrzdila export n ěkolika odv ětví, zejména textilu, oble čení a výrobk ů pro automobilový a elektrotechnický pr ůmysl. Dovozy dosáhly 30.200 mil. TND (24.754 mil. USD) a ve srovnání s rokem 2007 vzrostly o 23,7 %.

V sektoru zahrani čního obchodu zaznamenala tuniská ekonomika v roce 2008 i n ěkteré negativní tendence ve srovnání s rokem2007. Vývoz rostl nižším tempem (21,8 %) než dovoz (23,7 %), čímž se ješt ě více prohloubil vysoký obchodní deficit z roku 2007 ve výši 5,02 miliardy TND (asi 4,2 mld. USD) na 6,6 miliardy TND (asi 5,5 mld. USD) ke konci roku 2008. Rovn ěž pokrytí dovozu vývozem se zhoršilo, ze 79,4 % na 78,2 %, tj. o 1,2 procentního bodu. Tuniské ministerstvo obchodu odhaduje, že tento nep říznivý trend, spojený s růstem obchodního deficitu, bude pokra čovat i v roce 2009 v důsledku nastupující hospodá řské krize.

V roce 2008 vyvezlo Tunisko zboží do 155 zemí sv ěta a dovezlo ze 169 zemí. Vývoz do zemí Evropské unie se ve sledovaném období zvýšil o 10 %, dovoz z EU o 11 %.

6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka

v mil. USD (TND)

Rok 2004 2005 2006 2007 2008 Dovoz USD 12.738,9 13.155,0 15.387,3 20.016,4 24.754,1

(TND) (15.864,2) (17.101,5) (20.003,5) (24.420,0) (30.200,0)

Vývoz USD 9.680,0 10.467,5 11.967,8 15.901,6 19.368,8

(TND) (12.054,9) (13.607,7) (15.558,1) (19.400,0) (23.630,0)

Obrat USD 22.418,9 23.622,5 27.355,1 35.918,0 44.122,9

(TND) (27.919,1) (30.709,2) (35.561,6) (43.820,0) (53.830,0)

Saldo USD -3.058,9 -2.687,5 -3.419,5 -4.114,7 -5.385,2

(TND) (-3.809,3) (-3.493,8) (-4.445,4) (-5.020,0) (-6.570,0)

Pokrytí dovozu vývozem 76,0 % 79,7 % 77,8 % 79,4 % 78,2 % Pasivní saldo obchodní bilance v roce 2008 dosáhlo 6.570,0 mil. TND (5.385 mil. USD) a proti roku 2007 se zvýšilo o 31 %.

Při p řepo čtech TND na USD byl pro rok 2008 použit pr ůměrný statistický kurz 1 USD = 1,22 TND

6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU (v tis. TND)

Zem ě 2007 2008 2008/07 2008/07

export (%) import (%)

export import saldo export import saldo Belgie 458 359 611 568 -153 209 526 122 545 390 -19 268 +14.8 -10.0

Dánsko 7 474 60 611 -53 137 13 858 87 360 -73 502 +85.4 +44.1

Francie 6 239 199 5 232 581 1 006 618 6 735 289 5 560 425 1 174 864 +8.0 +6.3

Německo 1 596 679 1 596 679 -333 778 1 637 069 2 109 060 -471 991 +2.5 +32.1

Řecko 36 658 59 581 -22 923 43 274 77 753 -34 479 +18.0 +30.5

Irsko 22 667 92 234 -69 567 14 359 91 612 -77 253 -36.7 -0.7

Itálie 4 519 167 4 710 170 -191 003 4 883 875 5 228 830 -344 955 +8.1 +11.0

Lucembursko 7 241 7 820 -579 6 893 6 731 162 -4.8 -13.9

Nizozemsko 458 891 357 186 100 705 516 656 423 899 92 757 +12.6 +18.3

Portugalsko 62 325 124 625 -62 300 63 402 130 387 -66 985 +1.7 +4.6

Špan ělsko 1 002 762 1 143 015 -140 253 1 157 570 1 168 747 -11 177 +15.4 +2.3

V.Británie 835 463 459 860 375 603 1 099 419 560 359 539 060 +31.6 +21.9

Rakousko 22 813 148 939 -126 126 32 187 133 257 -101 070 +41.1 -10.5

Finsko 1.220 160 403 -159 183 940 154 686 -153 746 -23.0 -3.6

Švédsko 28 221 185 237 -157 016 62 069 198 667 -136 598 +119.9 +7.3

Česká republika 6 156 51 303 -45 147 6 433 82 392 -75 959 +4.5 +60.6

Ma ďarsko 3 670 97 643 -93 973 5 815 107 413 -101 598 +58.4 +10.0

Malta 8 506 56 752 -48 246 13 246 155 761 -142 515 +55.7 +174.5

Polsko 46 106 56 973 -10 867 104 610 83 414 21 196 +126.9 +46.4

Slovensko 1 511 13 672 -12 161 33 982 38 183 -4 201 +2149.0 +179.3

Slovinsko 1 401 17 174 -15 773 1 365 43 154 -41 789 -2.6 +151.3 Lotyšsko 95 18 392 -18 297 67 14 308 -14 241 -29.5 -22.2

Litva 483 17 347 -16 864 218 19 211 -18 993 -54.9 +10.7

Estonsko 2 800 613 2 187 4 509 398 4 111 +61.0 -35.1

Kypr 2 360 1 360 1 000 9 210 1 383 7 827 +290.3 +1.7

Bulharsko 3 950 76 585 -72 635 13 107 148 905 -135 798 +231.8 +94.4

Rumunsko 10 542 67 634 -57 092 42 592 128 209 -85 617 +304.0 +89.6

EU celkem 15 386 720 15 760 735 -374 015 17 028 136 17 299 894 -271 758 +10.7 +9.8

Island 13 433 301 13 132 1 694 800 894 -87.4 +165.8

Norsko 9 158 14 635 -5 477 6 388 12 789 -6 401 -30.2 -12.6

Švýcarsko 336 427 208 693 127 734 557 898 195 626 362 272 +65.8 -6.3

Turecko 231 371 640 625 -409 254 378 529 898 959 -520 430 +63.6 +40.3

Rusko 31 583 1 003 042 -971 459 28 183 2 316 557 -2 288 374 -10.8 +131.0

Srbsko a ČH 79 1 812 -1 733 136 1 999 -1 863 +72.2 +10.3

Ost.evr. zem ě 8 259 506 552 -498 293 34 464 887 119 -852 655 +317.3 +75.1

Evropa celkem 16 017 030 18 136 393 -2 119 365 18 035 428 21 613 743 -3 578 315 +12.6 +19.2

Alžírsko 367 293 383 546 -16 253 499 287 889 952 -390 665 +35.9 +132.0

Libye 892 702 826 704 65 998 1 065 203 1 319 172 -253 969 +19.3 +59.6

Maroko 221 309 96 907 124 402 286 484 109 949 176 535 +29.4 +13.5

Mauritanie 19 533 2 243 17 290 28 725 4 001 24 724 +47.1 +78.4

SAM celkem 1 500 837 1 309 400 191 437 1879699 2323074 -443 375 +25.2 +77.4

Kamerun 7 163 14 705 -7 542 10 323 19 953 -9 630 +44.1 +35.7

Ghana 9 518 287 9 231 11 557 48 11 509 +21.6 -83.3

Pob ř.slonoviny 23 384 38 546 -15 162 29 851 35 079 -5 228 +27.7 -9.0

Senegal 52 181 749 51 432 48 357 307 48 050 -7.3 -59.0

Zimbabwe 1 2 958 ¨-2 957 23 0 23 +2200.0 Sudán 3 443 12 837 -9 394 34 395 21 610 12 785 +899.0 +68.3

Egypt 111 431 261 394 -149 963 157 662 306 671 -149 009 +41.5 +17.3

Tanzánie 41 212 -171 12 631 1 709 10 922 30707.3 +706.1

Ost. afr. zem ě 184 951 70 726 114 225 243 663 46 905 196 758 +31.7 -33.7

Afrika celkem 1 892 950 1 711 814 181 136 2428161 2755356 -327195 +28.3 +61.0

Kanada 17 547 136 694 -119 147 17 404 81 892 -64 488 -0.8 -40.1

USA 214 038 722 845 -508 807 395 254 1 020 260 -625 006 +84.7 +41.1

Argentina 20 643 266 301 -245 658 18 845 497 003 -478 158 -8.7 +86.6

Brazílie 144 838 284 274 -139 436 232 293 371 187 -138 894 +60.4 +30.6

Chile 200 1 256 -1 056 233 3 053 -2 820 +16.5 +143.1

Mexiko 5 337 34 217 -28 880 7 637 54 959 -47 322 +43.1 +60.6

Uruguay 24 845 9 838 15 007 44 5 934 -5 890 -99.8 -39.7

Venezuela 1 190 6 077 - 4 887 386 34 344 -33 958 -67.6 +465.1

Kuba 0 184 -184 14 816 -802 +343.5

Ost. amer. zem ě 6 508 30 123 -23 615 7 791 26 426 -18 635 +19.7 -12.3

Amer. kont.celk. 435 146 1 491 809 -1 056 663 679 901 2095874 -1415973 +56.2 +40.5

Bahrain 21 946 22 373 -427 22 794 23 758 -964 +3.9 +6.2

Irák 1 550 0 1 550 7 934 7 934 +411.9

Jordánsko 7 703 20 843 -13 140 19 902 26 125 -6 223 +158.4 +25.3

Kuvajt 1 805 16 685 -14 880 2 203 122 590 -120 387 +22.0 +634.7

Libanon 8 198 19 760 -11 562 11 055 22 843 -11 788 +34.8 +15.6

Omán 468 4 272 -3 804 4 207 3 612 595 +798.9 -15.4

Katar 3 131 21 916 -18 785 4 491 18 982 -14 491 +43.4 -13.4

Saudská Arábie 41 468 184 463 -142 995 71 018 280 476 -209 458 +71.3 +52.1

Jemen 2 641 1 840 801 3 173 3 023 150 +20.1 +64.3 Sýrie 8 435 63 122 -54 687 12 921 24 015 -11 094 +53.2 -62.0

S.A.E. 45 457 46 612 -155 60 900 165 385 -104 485 +34.0 +254.8

Zem ě BV 142 801 401 887 -259 086 220598 690809 -470 211 +54.5 +71.9

Bangladéš 23 055 5 678 17 377 125 483 6 018 119 465 +444.3 +6.0

Čína 23 138 836 559 -813 421 72 351 1 129 163 -1 056 812 +212.7 +35.0

Taiwan 851 120 098 -119 247 2 148 136 941 -134 793 +152.4 +14.0

Hong Kong 9 441 53 055 -43 614 13 696 55 500 -41 804 +45.1 +4.6

Indie 180 517 207 962 -27 447 728 269 268 156 460 113 +303.4 +28.9

Indonésie 12 463 79 707 -67 244 11 835 135 163 -123 328 -5.0 +69.6

Irán 85 556 51 073 34 483 287 164 22 542 264 622 +235.6 -55.9

Japonsko 48 946 370 484 -321 538 89 857 399 913 -310 056 +83.6 +7.9

KLDR 319 1 318 -999 153 8 755 -8 602 -52.0 +564.3

Korea 4 533 147 797 -143 264 7 900 212 028 -204 128 +74.3 +43.5

Malajsie 11 736 68 487 -56 751 5 812 74 395 -68 583 -50.5 +8.6

Singapur 2 526 41 697 -39 171 1 106 53 172 -52 066 -56.2 +27.5

Thajsko 364 127 883 -127 519 12 244 181 961 -169 717 +3263.7 +42.3

Ost.asijské zem ě 57 139 66 698 -9 559 180 017 72 393 107 624 +215.1 +8.5

Asie celkem 603 385 2 580 383 -1 976 998 1758633 3446909 -1688276 +191.5 +33.6

Austrálie 4 115 25 573 -21 458 36 052 9 291 26 761 +776.1 -63.7

Nový Zéland 4 584 9 049 -4 465 13 927 12 548 1 379 +203.8 +38.7

Ost.zem ě Océan. 767 412 355 107 007 180 891 -73 884 13851.4 43805.6

Oceánie celkem 9 466 35 034 -25 568 156986 202730 -45 744 +1558.4 +478.7

Nerozlišené zem ě 451 623 483 296 -31 642 577 960 124 188 453 772 +28.0 -74.3

CELKEM 19 409 600 24 438 700 5 029 100 23637069 30238800 -6601731 +21.8 +23,7 6.3. Komoditní struktura

Hlavní vyvážené výrobky

(v mil.TND)

2007 2008 2008/07

v %

AGRO- POTRAVINÁ ŔSKÉ VÝROBKY

Olivový olej 696,0 759.1 +14.24

Ryby, krevety apod. 232,8 237.6 +2.06

Datle 211,0 209.2 -0.85

Agrumy 13,6 24.9 +83.09

ENERGIE A PALIVA

Ropa 2.613,8 3218.8 +22.30

Ropné výrobky 506,0 861.1 +70.18

SUROVINY, FOSFÁTY, DERIVÁTY

Surové fosfáty 71,0 180.5 +154.23

Kyselina fosfore čná 343,9 887.2 +157.98

Deriváty kys. fosfore čné 508,6 1074.3 +111.23

Superfosfát 324,9 767.0 +136.07

Ostatní fosfátové 11,9 23.1 +94.12 produkty 13,8 18.8 +36.23 Soli 0,1 Zinek

TEXTIL, OD ĚVY A Ů K ŽE Pleta řské výrobky 1.061,3 1166.7 +9.93

Konfekce 3461,4 3397.0 -1.86

Tkaniny 505,4 455.2 -9.93

Orient. koberce 2,4 2.8 +16.67

Vysoké boty a holínky 225,2 229.4 +1.87

Obuv nízká 505,5 503.7 -0.36

Výrobky z k ůže 100,5 115.4 +14.83

PRODUKTY STROJÍREN. ODV ĚTVÍ, ELEKTRO

A OSTATNÍCH PR ŮMYSL. SEKTOR Ů

Cement 151,7 187.4 +23.53

Papírenská surovina 17,3 17.2 -0.58

Oleje pro kosmetický 78,8 84.1 +6.73 pr ůmysl 26,1 29.7 +13.79 Farmaceutické výrobky 292,3 355.0 +21.45 Výrobky z plastu 64,9 63.4 -2.31 Pneumatiky a výrobky z č kau uku 94,4 93.2 -1.27

Keramické výrobky 1.003,1 1254.1 +25.02

Dráty a elektr. kabely 188,3 207.7 +10.30

Transformátory 18,1 23.7 +30.94

ř Chladicí za ízení 337,3 291.2 -13.67

Podvozky a náhradní díly

Zdroj: Státní statistický ú řad, Tunis

6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu

Tuniský celní systém je poznamenán ur čitou nepr ůhledností a z ůstává ter čem kritiky zahrani čních vývozc ů a tuniských dovozc ů. Také z tohoto d ůvodu se doporu čuje vstupovat na tuniský trh ve spolupráci s místním partnerem.

Koncem roku 2001, v rámci adaptace tuniské legislativy v duchu dohody s WTO, kterou tuniská strana ratifikovala, byla zavedena nová metoda oce ňování dovážených výrobk ů, tzv. taxace, za ú čelem stanovení celních poplatk ů, a to na základ ě reálné hodnoty zboží, uvád ěné na fakturách p ři dovozu zboží do Tuniska. P řed zavedením této metody ur čovaly tuniské celnice paušální poplatky na dovozy podle své vlastní moci, což bylo opakovan ě kritizováno. V rámci nového režimu je částka za celní odbavení na dovážené zboží ur čována z kontrakta ční hodnoty, tedy z ceny, která je uvedena na faktu ře.

V rámci opat ření pro posílení tuniské ekonomiky vydal prezident Ben Ali 21. listopadu 2006 rozhodnutí, podle n ěhož bude zkrácena doba pro odbavení zboží v přístavech a na letištích na nezbytné minimum, dojde ke zkrácení lh ůt pro proclení zboží na maximáln ě 24 hodin (od doby p ředložení celní deklarace) a ke snížení cel p ři dovozech zboží ze zemí mimo EU.

Tuniská strana často uplat ňuje tzv. technické kontroly, analýzy jakosti výrobků, složení materiál ů ap. Kontrolami se mj. snaží docílit, aby dovozy do Tuniska byly realizovány prost řednictvím tuniských dovozc ů, p řípadn ě spole čnostmi s minoritní zahrani ční ú častí. Praxe kompenza čních vývoz ů z ůstává nadále aktuální v oborech strojírenství, elektrotechniky, od ěvního pr ůmyslu a v oboru dopravních prost ředk ů.

Nový celní zákoník

Od nového celního zákoníku (Code des douanes), který vstoupil v platnost 1. ledna 2009, se o čekával p ředevším „grand lifting“ stávajícího celního zákoníku, p ředevším zkrácení a zjednodušení celní procedury. Nový celní zákoník vznikl jako reakce na zm ěny, k nimž došlo v Tunisku v posledních letech v oblasti práva, daní, zahrani čního obchodu, ale i na základ ě ústavních zm ěn. Tunisko muselo své celní p ředpisy p řizp ůsobit mezinárodním závazk ům, které vyplynuly z uzav ření Asocia ční dohody s EU, z otev ření Zóny volného obchodu či p řijetí zem ě do Sv ětové obchodní organizace. Nový zákoník p řináší p ředevším následující zm ěny:

• zvyšuje záruky podnikatel ů, zavádí vyšší transparentnost právního systému a posiluje roli soudc ů v případ ě stížností na činnost Celní správy

• zjednodušuje n ěkteré procedury celního řízení, vytvá ří specifický režim tzv. Zones d´activités logistiques (ZAL) umož ňujících pružn ěji operovat se zbožím v celním prostoru

• nahrazuje stávající režim do časného dovozu zboží „Admission temporaire“ novou formou, nazvanou „Régime de perfectionnement actif“

• zvyšuje ochranu domácí ekonomiky proti dumpingu

• poprvé se zam ěř uje na boj proti pad ělk ům a na ochranu obchodních zna ček

Nutno dodat, že s aplikací nového celního zákona nejsou zatím žádné zkušenosti a proto je t řeba p ři jeho zavád ění po čítat s ur čitými problémy.

S ú činností od 1. ledna 2008 je pohyb pr ůmyslového zboží, uvedeného ve 4 seznamech Asocia ční dohody z roku 1995, mezi Tuniskem a Evropskou unií, pln ě liberalizován. Volný pohyb zboží se netýká zem ědělských a potraviná řských výrobk ů, které jsou zatim chrán ěny celními bariérami. Jednání o volném obchodu se zem ědělskými výrobky a službami budou pokra čovat tak, aby do roku 2012 bylo dosaženo úplné liberalizace obchodu mezi Tuniskem a Evropskou unií.

6.5. Ochrana domácího trhu

Domácí trh je nadále deklarován jako otev řený, dovoz více než 90 % výrobk ů je liberalizovaný, celková výše celní ochrany domácího trhu se uvádí ve výši 25 % a je nepochybné, že otevírání budeí dále pokra čovat. To se týká především vztahu k zemím EU, kde se p ředpokládá odbourání všech cel do roku 2012.

Vzhledem k nevyvážené struktu ře zahrani čního obchodu a zatím nižší výkonnosti domácí ekonomiky je však tuniská ekonomika stále zranitelná. Stát proto sleduje a do ur čité míry reguluje vstupn ě, kterých výrobk ů na tuniský trh a snaží se vyvažovat rizika. Tyto zásahy se projevují zejména snahou spojovat perspektivu zvýšených dovoz ů s perspektivou zahrani čních investic nebo s jinými mimoobchodními výhodami.

6.6. Zóny volného obchodu

V Tunisku jsou v sou časné dob ě 2 zóny volného obchodu, kde zahrani ční firmy mohou umístit nejen svá distribu ční centra, ale i pr ůmyslovou výrobu zboží, ur čeného jak pro místní trh, tak pro reexport. První zóna, ve m ěst ě Bizerte, je ur čena pro sever, se sm ěrováním na Alžírsko, druhá, ve m ěst ě Zarzis, je ur čena pro jih, se sm ěrováním na Libyi.

7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR Tuniská republika se svým sou časným liberálním trhem (proces liberalizace tuniského trhu pokra čuje v souladu se závazky plynoucími z Asocia ční dohody uzav řené mezi Tuniskem a EU), který v zásad ě respektuje záv ěry uruguayského kola GATT a následn ě zásady WTO, p ředstavuje v regionu arabských stát ů Maghrebu pro Českou republiku tradi čního a spolehlivého obchodního partnera. Platí to o to víc v posledním období, kdy je prost řednictvím své Asocia ční dohody v trvalém ekonomickém a obchodním styku s vysp ělým trhem v ětšiny západoevropských zemí.

7.1. Smluvní základna

Tuniská strana p řijala rozd ělení bývalé ČSFR a bez pr ůtah ů bylo sukcedováno nástupnictví České republiky do všech smluvních dokument ů. Od po čátku 90. let byly uzavírány p ředevším prakticky orientované smluvní dokumenty.

V ekonomické oblasti byly uzav řeny následující bilaterální dohody:

Dohoda o zamezení dvojímu zdan ění a odstran ění da ňových únik ů v oblasti daní z p říjmu a z majetku z 14. 3. 1990, v platnosti od r. 1992; Obchodní dohodu z 16. 4. 1994, v platnosti od r. 1995 (v četn ě doložky nejvyšších výhod) Dohoda o podpo ře a ochran ě investic z 6.1.1997, v platnosti od r. 1997. V pr ůběhu 90. let minulého století byla vytvo řena dostate čná kompletní základna pro rozvoj vztah ů v obchodní a ekonomické oblasti.

V rámci oficiální návšt ěvy prezidenta V. Klause v Tunisku byla 16. dubna 2009 podepsána v Centru pro podporu vývozu (CEPEX) Dohoda o hospodá řské spolupráci mezi vládou Tuniské republiky a vládou České republiky. Za českou stranu dohodu podepsal nám ěstek ministra pr ůmyslu a obchodu Martin Tlapa, za tuniskou stranu jeho prot ějšek, státní tajemník Ministerstva obchodu a řemesel, pov ěř ený zahrani čním obchodem, Chokri Mamoghli. Dohoda by m ěla nahradit v oblasti ekonomické spolupráce Obchodní dohodu z r. 1994, která byla po vzájemné dohod ě zrušena a p řestala platit dnem vstupu České republiky do Evropské unie, tj. k 1.5. 2004.

Vzájemný platební styk ve volné m ěně je upraven mezivládní platební dohodou (Protokol mezi ČSSR a Tuniskou republikou o úprav ě plat ů mezi ob ěma zem ěmi, podepsaný v Praze dne 3.10.1973); platná od roku l976. Volnom ěnový styk ve smyslu této dohody vyhovuje ob ěma stranám.

Pojiš ťovací spole čností EGAP je Tunisko za řazováno do 3. kategorie rizikovosti pojiš ťování úv ěrů. V rámci arabských zemí se tak řadí ve spolehlivosti za zem ě Zálivu a Maroko. Tuniská republika pat ří mezi zem ě s dobrou platební morálkou. Z české strany neexistují žádné nedobytné pohledávky. Poskytnutý úv ěr z roku 1976 (75 mil. švýc. frank ů) byl tuniskou stranou v roce 1995 pln ě uhrazen, v četn ě úrok ů.

7.2. Bilance vzájemné obchodní vým ěny za posledních 5 let – tabulka

Obchodní vým ěna mezi ČR a Tuniskem

( v mil. USD)

Rok Vývoz Dovoz Obrat Bilance 2004 23,564 22,812 46,376 + 0,752 2005 30,247 34,205 64,452 -3,958 2006 40,312 52,290 92,602 -11,978 2007 39,515 41,836 81,351 -2,321 2008 49,811 31,299 81,110 +18,512 Zdroj: Český statistický ú řad, výsledky aktualizovány k 15.3. 2009

Po rozd ělení Československa došlo v relaci Česká republika – Tunisko k p řechodném poklesu obchodní vým ěny, který se však poda řilo zastavit již v roce 1994 a najít postupn ě nové možnosti odbytu b ěžného zboží. Rekordní výše vývozu do Tuniska bylo dosaženo v roce 1995, kdy český vývoz dosáhl hodnoty 42,640 mil. USD. Obchodní bilance skon čila přebytkem ve prosp ěch ČR ve výši 41,6 mil. USD. Ješt ě v následujícím roce 1996 byl český export do Tuniska na vysoké úrovni a dosáhl hodnoty 37,442 mil. USD. I v tomto roce obchodní bilance skon čila aktivním saldem ve prosp ěch ČR ve výši 33,1 mil. USD. (Pozn.: K vysokým export ům výrazn ě p řisp ěl kontrakt na dodávku letoun ů a nákladních vozidel Tatra pro tuniskou armádu ve výši 67 mil. USD).

Po čátkem devadesátých let minulého století došlo k poklesu, resp. stagnaci dovozu, po výpadku dodávek surových fosfát ů, které pro vysoký obsah t ěžkých kov ů p řestaly být odebírány. V 80. letech p řitom byly hlavní položkou dovozu. Navíc zpracovatelské kapacity po rozd ělení ČSFR z ůstaly na Slovensku. Je však t řeba poznamenat, že od roku 1996 objem dovoz ů z Tuniska trvale stoupá.

Vzhledem k tomu, že se nepoda řilo jinými komoditami hodnotov ě nahradit výše uvedený kontrakt, docházelo od roku 1997 ke každoro čnímu poklesu v českém vývozu, který trval až do roku 2001, kdy se český vývoz do Tuniska, ve srovnání s rokem 2000, zvýšil o 22 %, dovoz o 14 % a obrat o necelých 18 %. Obchodní bilance r. 2001 skon čila mírným deficitem v neprosp ěch České republiky ( o -343 tis. USD).

Výsledky roku 2002 tento trend potvrdily, když český vývoz do Tuniské republiky dosáhl hodnoty 10,733 mil. USD; r ůst proti r. 2001 o 23,5 %. Naproti tomu tuniský vývoz do ČR dosáhl p řekvapivých 20,287 mil. USD a oproti roku 2001 dosáhl zvýšení o více než 224 %; vzájemný obrat se zvýšil o 175 %.

V roce 2003 byl potvrzen stoupající trend vzájemné vým ěny, zejména na stran ě českého vývozu, kdy jeho celková hodnota dosáhla 20,8 mil. USD a byla tém ěř 2x vyšší než skute čnost roku 2002. Tuniského zboží se dovezlo za 21,9 mil. USD a v porovnání s rokem 2002 došlo k nár ůstu o 5,6 %. Vzájemný obrat dosáhl hodnoty 42,667 mil. USD.

Výsledky vzájemné obchodní vým ěny v roce 2004 op ětovn ě potvrdily vzestupný trend. České vývozy do tuniského teritoria dosáhly hodnoty 23,564 mil. USD a dovozy dosáhly výše 22,812 mil. USD. Celkový obrat se zvýšil proti roku 2003 o 8,% ; z toho vývozy o 13,6 % a dovozy o 8,0 %. Obchodní bilance skon čila s aktivem v prosp ěch České republiky o 752 tis. USD.

V roce 2005 vzájemná obchodní vým ěna pokra čovala ve vysoce vzestupném trendu. Vývoz ČR do Tuniska dosáhl 30,247 mil. USD, dovoz 34,245 mil. USD. Celkový obrat činil 64,452 mil. USD a oproti roku 2004 se zvýšil o 36,5%, z toho vývoz o 27,5% a dovoz o 46,5%. Obchodní bilance skon čila pro ČR pasívem ve výši 3,950 mil. USD.

V roce 2006 byl potvrzen vzestupný trend vzájemné obchodní vým ěny. Vývoz ČR do Tuniska dosáhl 40,312 mil. USD, zatímco dovoz do ČR zaznamenal p řekvapivých 52,290 mil. USD. Celkový obrat činil 92,602 mil. USD a oproti roku 2005 se zvýšil o 38,3%, z toho vývoz o 28,8% a dovoz o 46,7%. Obchodní bilance skon čila pro ČR pasívem ve výši 11,978 mil. USD. V roce 2007 došlo k mírnému (-2 %) snížení vývozu z ČR ze 40,312 mil. USD na 39,515 mil. USD. Sou časn ě došlo i k poklesu (-25 %) tuniského vývozu z 52,290 mil. USD na 41,836 mil USD a tím k výraznému snížení pasivní bilance z 11,978 mil. USD na 2,321 mil. USD.

Bilaterální obchodní vztahy mezi Tuniskem a Českou republikou zaznamenaly v roce 2008 velmi p říznivý vývoj. Vývoz do Tuniska za 12 m ěsíc ů roku 2008 dosáhl 49,8 mil. USD a vzrostl tak o 26 %, obchodní obrat dosáhl 81,1mil. USD a udržel se na úrovni roku 2007. Dovoz z Tuniska se snížil ze 41,8 na 31,3 mil. USD, tedy o více než 10 mil. USD, což představuje pokles o 25 %. Obchodní bilance skon čila aktivem na české stran ě ve výši 18,512 milion ů dolar ů.

Položky českého vývozu do Tuniska v roce 2008

První místo v českém vývozu, dle nomenklatury SITC, zaujaly stroje a dopravní prost ředky (t řída 7) v hodnot ě 29.627 mil. USD, s podílem 54,7% na celkovém vývozu. Dále následovaly tržní výrobky t říd ěné podle materiálu (t řída 6) v hodnot ě 12.719 mil. USD s podílem na celkovém vývozu 23,5 %. T řetí místo zaujala minerální paliva a maziva (t řída 3) v celkové hodnot ě 6.168 mil.USD a s podílem 11,4 %.

Z jednotlivých komodit to byla zejména dopravní a p řepravní prost ředky (díly letadel), letecký petrolej (kerosen), silni ční vibra ční válce, lešení a bedn ění pro stavby, elektrická za řízení, p řístroje a spot řebi če, železo a ocel, kabely, rozvad ěč e, elektrické kondenzátory, kancelá řské stroje a za řízení k automatickému zpracování dat, tkaniny a výrobky z nich, textilní, tiska řské a šicí stroje, v ědecké p řístroje a za řízení, zdravotnické výrobky, léky, pneumatiky, cigaretový papír a lepenka, výrobky ze skla, nepravé šperky, svítidla, plastické hmoty, nábytek a další.

Položky českého dovozu v roce 2008

V dovozu z Tuniska byla rozhodující t řída 8 (pr ůmyslové spot řební výrobky) v celkové hodnot ě 18,637 mil. USD a s podílem na celkovém českém dovozu 57,3%. Dále následovala t řída 7 (stroje a dopravní prost ředky) s podílem 30,9 % (10,048 mil. USD) a t řída 5 (chemikálie a p říbuzné výrobky) v celkové hodnot ě 2.628 mil. USD a s podílem na celkovém dovozu 8,1 %.

Z jednotlivých komodit to byly: od ěvní výrobky a dopl ňky, obuv, výrobky z kůže, elektrická za řízení, soupravy zapalovacích kabel ů, olejové filtry pro spalovací motory, p řístroje a spot řebi če, strojní za řízení, ovoce (datle čerstvé a sušené, grapefruity), zelenina, induktory, spína če, výrobky k fotografickým ú čel ům, p řístroje k ochran ě elektrických obvod ů, m ěř icí a kontrolní za řízení, fosfore čnany vápníku a další.

7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu

V ý v o z ( dle nomenklatury SITC )

Kód zboží Název zboží Hodnota

v tis.USD

77 Elektrická za řízení, 16 109 přístroje a spot řebi če, j.n. 33 Ropa, ropné výrobky a 6 168 příbuzné materiály 75 Kancel. stroje a za řízení 5 598 k autom. zpracování dat 69 Kovové výrobky, j.n. 3 534 72 Strojní za řízení pro 2 854 ur čitá odv ětví pr ůmyslu 62 Výrobky z pryže, j.n. 2 850 65 Textilní p říze, tkaniny, 2 469 tržní výrobky z nich j.n. 67 Železo a ocel 1 804 79 Ostatní dopravní a 1 728 přepravní prost ředky 74 Stroje a za řízení 1 547 užívané v pr ůmyslu 66 Výrobky z nekovových 1 221 nerost ů, j.n. 89 Různé výrobky, j.n. 1 127 54 Lé čiva a farmaceutické 1 073 výrobky 81 Prefabrikované 927 budovy,výrobky instala ční 71 Stroje a za řízení k 857 výrob ě energie 78 Silni ční vozidla 768 58 Plastické hmoty v 697 neprvotních formách 87 Odborné, v ědecké a 631 řídící p řístroje a za řízení 57 Plasty v prvotní form ě 385 64 Papír, lepenka a 370 výrobky z nich 26 Textilní vlákna a jejich 297 odpad 68 Neželezné kovy 266 61 Kůže a kožené výrobky, 199 j.n. a vyd ělané kožky 76 Za řízení k 142 telekomunikaci a záznamu a reprodukci zvuku 55 Silice a vonné látky, 136 lešticí a čisticí p řípravky 56 Hnojiva um ělá 99 82 Nábytek a jeho díly 94 83 Cestovní galanterie, 62 kabelky apod. výrobky 88 Fotografické p řístroje, 50 opticke výrobky, j.n.hodiny 52 Anorganické chemikálie 25 73 Kovozpracující stroje 25 59 Chemické prost ředky a 22 výrobky, j.n. 07 Káva, čaj, kakao, ko ření 20 a výrobky z nich 24 Korek a d řevo 18 63 Výrobky z korku a d řeva 6 (krom ě nábytku) 53 Barviva, t řísloviny a 5 pigmentyR 85 Obuv 4 06 Cukr, výrobky z cukru a 2 med 09 Různé jedlé výrobky a 2 přípravky 11 Nápoje 1 Sou čet 54 193

D o v o z ( dle nomenklatury SITC )

Kód zboží Název zboží Hodnota

v tis. USD

84 Od ěvní výrobky a 13 872 dopl ňky 77 Elektrická za řízení, 4 782 přístroje a spot řebi če, j.n. 85 Obuv 3 035 52 Anorganické chemikálie 2 612 76 Za řízení pro 1 869 telekomunikace a pro záznam zvuku 75 Kancel.stroje a za řízení 1 912 k automat. zpracování dat 89 Různé výrobky, j.n. 1 295 78 Silni ční vozidla 1 198 05 Zelenina a ovoce 569 72 Strojní za řízení pro 449 ur čitá odv ětví pr ůmyslu 81 Prefabrikované budovy, 207 výrobky zdravotnické instala ční 87 Odborné, v ědecké a 179 řídicí p řístroje a za řízení 74 Stroje a za řízení 172 všeobecn ě užívané v pr ůmyslu 06 Cukr, výrobky z cukru a 170 med 65 Textilní p říze, tkaniny, 110 tržní výrobky z nich, j.n. 69 Kovové výrobky, j.n. 101 62 Výrobky z pryže, j.n. 87 79 Ostatní dopravní a 70 přepravní prost ředky 61 Kůže, kožené výrobky, 53 j.n. a vyd ělané kožky 63 Výrobky z korku a d řeva 41 (krom ě nábytku) 66 Výrobky z nekovových 39 nerost ů, j.n. 83 Cestovní galanterie, 37 kabelky a podobné výrobky 01 Maso a masné výrobky 28 71 Stroje a za řízení k 17 výrob ě energie 64 Papír, lepenka a 15 výrobky z nich 82 Nábytek a jeho díly 11 54 Lé čiva a farmaceutické 10 výrobky 09 Různé jedlé výrobky a 9 přípravky 29 Suroviny živo čišného a 8 rostlinného p ůvodu, j.n. 55 Silicde a vonné látky, 6 lešticí a čisticí p řípravky 07 Káva, čaj, kakao a 2 výrobky z nich 88 Fotografické p řístroje, 2 optické výrobky, hodiny 04 Obiloviny a obilné 0 výrobky 56 Hnojiva um ělá 0 11 Nápoje 0 73 Kovozpracující stroje 0 68 Neželezné kovy 0 Sou čet: 32 546

7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu)

V posledním období klade tuniská vláda d ůraz na rozvoj nejmodern ější telekomunika ční techniky (mobilní sí ť a telekomunikace v ůbec).Z tradi čních komodit p řetrvává z tuniské strany zájem o dovozy p ředevším oceli a výrobk ů ze železa a oceli, dále o lisy, formy, obráb ěcí stroje a nástroje, chemické výrobky, strojírenská za řízení v četn ě náhradních díl ů, p řízi, textil, stavební stroje, zdravotnická za řízení a materiál, ploché sklo pro stavebnictví, progresivní stavební technologii a materiály, pneumatiky a ze zem ědělského sektoru o zem ědělskou techniku (zejména celá škála traktor ů od velkých až po malé s rozší řeným p říslušenstvím - klade se zejména požadavek na spolehlivost a dlouhou životnost v těžkých podmínkách) a o sušené mléko. Z investi čních dodávek je stále nejperspektivn ější strojírenství pro ekologii a z poslední doby je to také vše, co souvisí se sb ěrem, t říd ěním, zpracováním a ekologickou likvidací pevného komunálního a pr ůmyslového odpadu. Jako první pilotní projekt byla vybudována spalovna na okraji velkého Tunisu s nákladem cca 100 mil. USD s následným využitím odpadového tepla pro výrobu elektrické energie.

Samostatnou kapitolou z ůstává vodní hospodá řství, zejména otázka výroby, p řepravy a úpravy pitné vody pro velké aglomerace, odsolování mo řské vody k výrob ě pitné a užitkové vody, dále čisticích stanic (v četn ě pr ůmyslových odpadních vod), výstavba údolních p řehrad na zachycování deš ťové vody a její následné využívání na zavlažování zem ědělské p ůdy, zavlažovací systémy a budování silni ční a železni ční infrastruktury.

7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce

Ve vývozu v roce 2008 byly na tuniském trhu aktivní zejména tyto české firmy:

TECHNOEXPORT, a.s., Praha, AMMANN CZECH REPUBLIC, N. M ěsto n/M, SHELL CZ, a.s., Praha, BONTAZ C.CZ, s.r.o., Velká Dobrá, FRAENKISCHE CZ, s.r.o., Jihlava, DRIESSEN INTER., s.r.o., Plze ň, STV, SPOL, s.r.o., Vsetín, AMPHENOL, o.s., Ostrov, TRW VOLANT, a.s., Praha, TYCO ELECTRONICS CZECH, Ku řim, ASBICS, ORG.SL., Česlice, BARUM CONT. s.r.o., Otrokovice, REHAU, s.r.o., Čestlice, IVAX PHARMACEUTICALS, Opava.

V dovozu byly v roce 2008 aktivní tyto české firmy:

C&A MÓDA, v.o.s., Brno, VALEO AUTOKLIM, s.r.o., Rakovník, BATA, a.s., Zlín, BELLINDA, s.r.o., D. Řečice, PROVIT, a.s., Praha, ŠKODA AUTO, a.s., M. Boleslav, LA TORRE, s.r.o., Praha, DRE, s.r.o., M.Boleslav, ITW PRONOVIA, s.r.o., V.Bíteš, BULL, s.r.o., Praha, RIEKER BOHEMIA, s.r.o., Praha, SLAV. KRM.SM ĚSI, Bu čovice, PROMOD CZ, s.r.o., Praha, AGROPOL TRADING, s.r.o., Praha, TRW VOLANT, a.s., Praha

Do roku 2000 nep ůsobily v Tuniské republice žádné spole čné česko-tuniské podniky, pouze Škoda Plze ň vedla v roce 1996 jednání s tuniským partnerem o založení spole čného podniku Škoda Maghreb Trading, zam ěř eného na obchod. Vzhledem k neserióznímu p řístupu tuniského partnera a nemožnosti volného transferu zisku bylo od tohoto zám ěru v roce 1997 upušt ěno. V pr ůběhu roku 2001 krátkodob ě vyvíjela činnost smíšená česko-tuniská firma SAPS Tunisie, s.r.o., podnikající v oblasti stavebnictví ( česká ú čast 50 %). Své aktivity však v pr ůběhu roku 2002 ukon čila. V roce 2006 p řipravovala založení smíšené spole čnosti firma PINELLI Tunisie (distribuce energetických nápoj ů). Po roce zkušebního provozu svou činnost již neobnovila.

V sou časné dob ě vyvíjejí v Tunisku činnost 4 smíšené česko-tuniské spole čnosti, a to:

PLAZMA-GLASS Tunisie (úpravy tabulového skla dováženého z ČR),

ALUPLAST GLASS Tunisie (výroba a montáž aluminiových okenních a dve řních rám ů),

GEOSAN Tunisie (stavební práce),

RAVAK Tunisie (distribuce akrylátových van a sprchových kout ů)

Spole čnost GEOSAN GROUP, Kolín zvít ězila v lednu 2006 ve výb ěrovém řízení na výstavbu paláce „Cité de la Culture“ v Tunisu v hodnot ě 40 mil. eur. V březnu 2006 byla v centru hlavního m ěsta zahájena první etapa stavebních prací tohoto prezidentského projektu a po čátkem roku 2008 již byly dokon čeny již zhruba dv ě t řetiny prací. P ředání objektu tuniskému ministerstvu kultury se p ředpokládá ve druhém pololetí 2009.

Mimo řádnou aktivitu vyvíjí od roku 2008 na tuniském trhu akciová spole čnost PSJ, Jihlava, která ve 4. čtvrtletí 2008 podepsala s tuniskou firmou MTM nejv ětší stavební kontrakt v česko-tuniských obchodních vztazích. Podle kontraktu v hodnot ě 56 milion ů eur (asi 1,5 miliardy korun) postaví tato spole čnost v p římo řské reziden ční čtvrti Hammametu (70 km JV od Tunisu) celkem 569 apartmán ů. Finan ční krytí zajiš ťuje Česká exportní banka, Praha, generálním dodavatelem jsou PSJ, Jihlava.

Firma PSJ p ůsobí v Tunisku od b řezna 2008, kdy zvít ězila ve výb ěrovém řízení na rekonstrukci námo řního p řístavu Tunis – La Goulette. P ři rekonstrukci p řístavu byla zvýšena kapacita kotvišt ě a rozší řeno turistické zázemí komplexu v č. výstavby obchodního centra a nové celní zóny. Rozsáhlá stavební akce v hodnot ě 25 milion ů eur byla dokon čena v červnu 2009.

7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci

V roce 2007 vy řizoval OEÚ-ZÚ více než 200 obchodních poptávek (v č. telefonických dotaz ů). Z řad tuniských obchodník ů sm ěř ovaly dotazy a poptávky ke komoditám: broušené sklo, keramické výrobky, vodovodní kohouty, koupelnové vany a sprchy, nargile (pro vodní dýmky), poptávka na odborníky v láze ňství, elektromotory, šamot a vyzdívka, elektromateriál, osv ětlovací p řístroje, dieselové motory, koupelnové dopl ňky, za řízení na p řenos el. energie vysokého nap ětí, pozinkovaný plech, kancelá řský papír, novinový papír, cigaretový papír, stavební sklo, sklen ěné růžence, radiátory a chladicí za řízení, ocelové a železné roury, trubky, ru ční ná řadí, dále r ůzné produkty chemického pr ůmyslu, stroje pro stavební a zpracovatelský pr ůmysl, d řevoobráb ěcí stroje, textilní p říze a vlákna a dopravní prost ředky (zájem o zastoupení automobil ů Škoda).

V roce 2008 OEÚ ZÚ zaslal CzechTradu pro zve řejn ění na stránkách BusinessInfo informace o více než 220 mezinárodních tendrech vypsaných tuniskými ministerstvy a státními organizacemi.

Co se tý če výrobní kooperace, je obvyklé, že takové nabídky bývají tuniskou stranou vyslovovány již b ěhem úvodních kontakt ů. Zdrženlivost českých firem je však pochopitelná vzhledem k tomu, že nemívají praktické zkušenosti s vyššími formami spolupráce na tuniském trhu a významným faktorem, ovliv ňujícím výsledky jednání, je i disponibilita pot řebného finan čního kapitálu.

7.7. Zahrani ční rozvojová spolupráce

Neprobíhá 7.8. Vzájemná vým ěna v oblasti služeb

7.8.1. Bilance vzájemné vým ěny služeb

Statistické údaje ČNB v odv ětví služeb mezi Českou republikou a Tuniskem v letech 2001 až 2007 ukazují trvale vysokou pasivní bilanci České republiky. S výjimkou roku 2004 dosahuje pasivní saldo v pr ůměru tém ěř 1 miliardy K č. Vzhledem k tomu, že na výdajích se podílejí tém ěř výhradn ě služby spojené se zájezdy českých turist ů do tuniských letovisek, nelze ani v roce 2008 o čekávat v této oblasti výraznou zm ěnu.

7.8.2. Struktura exportu a importu služeb, nejvíce vyvážené a dovážené služby

Hlavní p říjmy sektoru služeb jsou spojeny s leteckou dopravou, která se na nich podílí tém ěř 50%. Mezi další poskytované služby v této oblasti pat ří silni ční nákladní doprava, podílející se na p říjmech 30% a také služby v oblasti spoj ů, zejména poštovní, kurýrní a telekomunika ční.

Na výdajích v sektoru služeb mají dominantní podíl (asi 80%) cesty českých turist ů do Tuniska v rámci zájezd ů českých cestovních kancelá ří. Zbývající podíl tvo ří služby v oblasti spoj ů (služby poštovní, kurýrní a telekomunika ční, franšízy a služby související s obchodem, částe čně i služby technické a kulturní.

7.8.3. České firmy p ůsobící v oblasti služeb a vyhodnocení jejich zájmu o Tunisko

V oblasti služeb provozovaných v relaci ČR – Tunisko p ůsobilo v roce 2008 n ěkolik desítek českých cestovních kancelá ří zajiš ťujících p ředevším rekrea ční pobyty turist ům z ČR na pob řeží St ředozemního mo ře v oblíbených tuniských letoviscích Hammamet, Sousse, Monastir, Mahdia, Djerba či Tabarka. K hlavním cestovním kancelá řím, nabízejícím destinaci Tunisko, pat řila v minulém roce CK Čedok, Fischer, Exim-Tour, Sunny Days, Hammamet Travel Service, Blue Style, Megapolis, Net Travel, Ulysses, New Travel, Redo, Invia, Kovotour, A-Tour, I´m travelling, Profi, AGM-Travel, NTC-Travel a mnoho dalších. Podle údaj ů Ministerstva turistiky p řicestovalo v roce 2008 do Tuniska 125 tisíc českých turist ů.

7.8.4 Vyhodnocení poptávky po českých službách

Jak dokládají statistické údaje ČNB v odv ětví služeb, má Česká republika s Tuniskem vysoce pasivní bilanci. Tento výsledek odráží reálný stav, kdy poptávka po službách poskytovaných tuniskou stranou ve spojitosti se zájezdy českých turist ů do Tuniska každoro čně stoupá, zatímco podobné služby poskytované tuniským ob čan ům p ři cestách do České republiky nezaznamenaly dosud v ětší rozvoj a jejich rozsah je velmi malý. Vzhledem k nízkému po čtu tuniských turist ů cestujících do České republiky nejsou v tomto sm ěru vedeny žádné statistiky. Poptávka po jiných typech služeb nebyla v roce 2008 na ZÚ Tunis zaznamenána.

7.8.5. P řekážky a bariéry bránící českým poskytovatel ů služeb proniknout na trh

Mezi hlavní p řekážky, bránící českým poskytovatel ům služeb proniknout na tuniský trh, pat ří vedle geografické vzdálenosti jazyková a kulturní bariéra, které zvyšují náklady poskytovatel ů služeb. Dalšími bariérami jsou do ur čité míry i doznívající ochraná řská politika státu, deficitní obchodní bilance, vysoká zahrani ční zadluženost, ale i neexistence stálého zastoupení velké české spole čnosti. Citeln ě také chybí smíšená česko-tuniská obchodní komora, která by byla zdrojem aktuálních informací a pomáhala ob ěma stranám p ři řešení p řípadných spor ů.

7.8.6. Perspektivy českých firem v oblasti služeb

Pro uplatn ění českých firem v oblasti služeb existuje v relaci Tunisko dostate čný prostor. Výhodou teritoria je pom ěrn ě dobrá infrastruktura, která se v poslední dob ě rozvíjí a kvalitativn ě zlepšuje. Na základ ě opat ření vyhlášených tuniským prezidentem v listopadu 2006 se v roce 2007 a 2008 mírn ě zlepšily podmínky pro zahrani ční investory a tím i prost ředí v oblasti služeb. Jako perspektivní se ukazuje zejména sektor letecké dopravy, silni ční nákladní dopravy a spoj ů.

7.9. Podmínky pro zam ěstnávání ob čan ů z ČR

Podmínky pro zam ěstnávání cizinc ů (v četn ě ob čan ů ČR) stanoví tuniský Zákoník práce v knize VII., kapitole II, čl. 258 a 259. Podle tohoto zákona musí každý cizinec, který chce vykonávat placenou práci v Tunisku, mít uzav řenou pracovní smlouvu (Contract de travail) a vlastnit pobytovou kartu (Carte de séjour), na níž je uvedeno: „oprávn ěn k výkonu placené práce v Tunisku“ („autorisé à exercer un travail salarié en Tunisie“).

Pracovní smlouvu lze uzav řít na dobu maximáln ě 1 rok s možností obnovení (prodloužení) o 1 rok. O další roky lze smlouvu prodloužit v případ ě, že se jedná o zam ěstnance zahrani ční firmy, která v Tunisku realizuje rozvojový projekt schválený kompetentními tuniskými orgány. Takováto pracovní smlouva a její prodloužení musí být vidováno ministrem zam ěstnanosti. Tuniská strana sou časn ě upozor ňuje, že zam ěstnání zahrani čního pracovníka není možné v případech, které jsou ve výlu čné kompetenci tuniských orgán ů. (Pozn. ZÚ: s cílem udržet pracovní místa pro tuniské ob čany.) Platí, že každý zahrani ční pracovník se musí do 48 hodin od zahájení práce v Tunisku zaregistrovat prost řednictvím svého zam ěstnavatele v pracovním registru. Zahrani ční pracovník také nesmí uzav řít novou pracovní smlouvu, pokud nebyla ukon čena p ředchozí pracovní smlouva. Všeobecn ě platí, že zam ěstnaný cizinec má stejná práva a povinnosti (podle tuniského zákoníku práce) jako tuniský zam ěstnanec.

Do budoucna lze o čekávat, že vzhledem ke snaze tuniské vlády řešit vysokou nezam ěstnanost se bude zvyšovat tlak na často um ělé zam ěstnávání místních sil zahrani čními spole čnostmi.

8. Základní podmínky pro uplatn ění českého zboží na trhu České zboží je možné uplatnit na tuniském trhu za p ředpokladu p ředchozího pr ůzkumu trhu, nejlépe prost řednictvím místního zástupce. Jeho úkolem je zajistit spolehlivé distribu ční a prodejní kanály.

Vzhledem ke komplikovanosti r ůzných vnit řních legislativních p ředpis ů a četným vnit řním vazbám v tuniské podnikatelské komunit ě a administrativ ě je t řeba, aby se vážný zájemce o vstup na místní trh osobn ě dob ře seznámil s místními podmínkami. Spolupráce s místním zástupcem je více než nutná. Chybou je litovat času na d ůkladné, avšak diskrétní prov ěř ení n ěkolika možností uplatn ění. Zahrani ční konkurence, zejména ze zemí EU, krom ě tradi čních vazeb, řeší problém jednozna čně zakládáním smíšených podnik ů (tato forma podnik ů je navíc podporována tuniským státem).

8.1. Distribu ční a prodejní kanály, využívání místních zástupc ů, další faktory ovliv ňující prodej

Vzhledem ke komplikovanosti vnit řních legislativních p ředpis ů a následných administrativních krok ů je pro zájemce o vstup na tuniský trh nezbytné, aby se nejprve osobně dob ře seznámil s místními podmínkami. Spolupráce s místním zástupcem je v tomto p řípad ě více než nutná. Sou časn ě se doporu čuje diskrétní, avšak d ůkladné, prov ěř ení více možností uplatn ění. Zahrani ční konkuren ční firmy, zvlášt ě ze zemí EU, vedle dosavadních tradi čních vazeb, řeší tuto problematiku zakládáním smíšených spole čností. Tato forma podnikání je navíc podporována tuniským státem.

Nejvýznamn ější spole čnosti zabývající se obchodem, distribucí a reprezentací:

SOMATRA: stavebnictví DALMAS: strojírenství a stavebnictví SAM: dopravní technika, silni ční stroje a traktory SCIT: obchod všeobecn ě, zprost ředkování vazeb na Afriku, Blízký a St řední východ SOTRADIES: náhradní díly a p říslušenství k dopravním prost ředk ům MONOPRIX: maloobchodní prodej - supermarkety ULYSSE NEGOCE: dovoz a distribuce r ůzného zboží CARREFOUR: maloobchodní prodej - hypermarkety GEANT: maloobchodní prodej – hypermarkety

8.2. Podmínky zam ěstnávání cizinc ů a místních sil

Stát v praxi up řednost ňuje zam ěstnávání místních sil, p římé institucionální p řekážky zam ěstnávání cizinc ů však neklade.

8.3. Podmínky pro z řízení kancelá ře, reprezentace, spole čného podniku

Přistoupit k založení spole čného podniku bez p ředchozích bohatých zkušeností z obchodování na tuniském trhu se nedoporu čuje. I když tuniská legislativa zakotvuje p řítomnost podniku se 100% zahrani čním kapitálem, prozatím se stále prosazuje minimáln ě 50% ú čast tuniského partnera. V roce 2006 došlo k ur čitému „zmírn ění“ podmínek pro založení podnikatelského subjektu v Tunisku, podle n ěhož by podmínky m ěly být stejné jak pro tuniského, tak pro zahrani čního podnikatele.

Spojení se správn ě zvoleným místním partnerem je nezbytné, nebo ť p ři pokusu o zcela samostatný a nezávislý postup m ůže český podnikatel narazit na zcela ne čekané obtíže, a to i v p řípadech, které se zdají být právn ě jednoznačně ošet řeny. V p řípadech, kdy se uvažuje o exportu nebo reexportu, je vhodné uvažovat o z řízení nerezidentní spole čnosti (off-shore), které však je spojeno se zna čnými investi čními náklady.

8.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP)

Pr ůnik na místní trh vyžaduje nemalé investice, z nichž podstatná část musí sm ěř ovat do propagace. Zkušenost ukazuje, že získání velkých, hlavn ě státních zakázek, vyžaduje stálé zastoupení v zemi. Vzhledem k nákladnosti reprezentace se jako teoreticky nejvýhodn ější jeví možnost zastupování zájm ů více partner ů jednou nebo n ěkolika firmami na smluvním základ ě.

8.5. Zp ůsoby řešení obchodních spor ů

Tuniský obchodn ě-právní systém se v hrubých rysech zásadn ě neliší od evropských standard ů - obecným problémem je však malá efektivnost obchodního soudnictví. Ve významných obchodních p řípadech je proto výhodné p římo do smlouvy zakotvit instanci, p říslušnou pro řešení p řípadných spor ů, nejlépe evropskou. Vzhledem k jazykové barié ře a odlišnosti právního systému je řešení spor ů právní cestou velmi obtížné, zdlouhavé a neefektivní. Proto, aby se p řípad p řed soud vůbec nedostal, se doporu čuje od samého po čátku spolupracovat s místní advokátní anebo konzulta ční kancelá ří.

8.6. Režim zadávání ve řejných zakázek

Státní sektor hraje v Tunisku stále velice významnou roli a podle zákona 89/442 z 22. dubna 1989 jsou ve řejné zakázky zadávány formou výb ěrového řízení. Oznámení o vypsání mezinárodního výb ěrového řízení je publikováno v celostátním tisku a od b řezna 2007 i na webových stránkách. Lh ůty pro p ředložení nabídky bývají pro českého dodavatele velice krátké, zpravidla kratší než 1 m ěsíc. Nedodržení termínu uzáv ěrky vede automaticky k vylou čení z mezinárodní sout ěže. Podmínkou ú časti ve výb ěrovém řízení bývá bankovní záruka, vystavovaná výhradn ě tuniskou bankou na základ ě protizáruky n ěkteré české banky, a to až na 6 m ěsíc ů. Výše záruky činí 1 - 3% hodnoty nabízeného zboží. Výb ěrové řízení probíhá výhradn ě v arabském a francouzském jazyce, pouze u technických částí se v ojedin ělých p řípadech p řipouští zpracování v angli čtin ě.

8.7. Problémy a rizika místního trhu

Geografická vzdálenost, ale i jazyková a kulturní bariéra zvyšují transak ční a marketingové náklady českých exportér ů při p římých vztazích. Vzhledem k často nízké kapitálové vybavenosti a mnohdy také nezkušenosti v mezinárodn ě obchodních operacích zatím jen malý po čet českých výrobc ů zpracovává tuniský trh p římo a aktivn ě. Systematická marketingová činnost českých firem nebyla v teritoriu zaznamenána. Zboží z České republiky je zpravidla nabízeno a propagováno pouze místním zástupcem. K problém ům tuniského trhu v sou časné dob ě pat ří:

trh je relativn ě malý, obchod se sousedními zem ěmi podléhá politickým vliv ům; obchodní a politické kruhy jsou propojeny; doznívající ochraná řská politika státu v období otevírání se Evropské unii; deficitní obchodní a napjatá platební bilance, vysoká zahrani ční zadluženost; neexistence stálého zastoupení velké české spole čnosti; tuniští dovozci jsou navyklí na praxi preferen čních cen; české ceny jsou často vysoké; citeln ě chybí smíšená česko-tuniská obchodní komora, která by byla po praktické stránce d ůvěryhodným zdrojem pro aktuální informace obchodního charakteru a sou časn ě by byla nápomocna ob ěma stranám p ři řešení specifických problém ů teritoria.

8.8. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Tunisko není členem Sv ětové organizace duševního vlastnictví (WIPO) a nezajiš ťuje tak dostate čnou ochranu práv v oblasti duševního vlastnictví. V teritoriu často dochází k porušování práv z ochranných známek. Na tržištích, v obchodech, ale i v supermarketech se lze velice často setkat s falzifikáty sv ětových zna ček, nej čast ěji u oble čení a hudebních nosi čů . Tuniská vláda si je tohoto problému v ědoma a p řislíbila z řízení komise, která se touto problematikou bude zabývat. Nelze však o čekávat, že b ěhem roku 2007 dojde v této oblasti k zásadním zm ěnám.

8.9. Obvyklé platební podmínky, platební morálka

I když platební morálka tuniských zákazník ů je v zásad ě dobrá, doporu čuje se, zejména p ři prvním kontraktu, potvrzený a neodvolatelný akreditiv. Tuniské zákony nedovolují platbu p ředem.

8.10. Významné veletrhy a výstavy v teritoriu

Termín Název veletrhu Město Organizátor 10.-14.2. SIHER - Hotelová a Tunis SOGEFOIRES restaura ční za řízení 13.-22.2. Meuble - Veletrh Tunis CIFCO nábytku 25.-28.2. SIEL - Elektrovýrobky a Tunis SOGEFOIRES elektronika 23.-26.4. ENERGIE - Energie a Tunis SOGEFOIRES životní prost ředí 30.4.-3.5. PROTECTION EXPO - Tunis SOGEFOIRES Security-Bezpe čnost 20.-23.5. Plastic Expo 2009 - Tunis CIFCO Plastické hmoty 20.-23.5. Salon International de Tunis CIFCO l´Emballage et de l´Imprimerie - Balení a tisk 27.-30.5. LE TRANSPORT EXPO Tunis SOGEFOIRES - Transport 10.-12.6. TEXMED TUNISIA - Tunis CIFCO Salon Euro- méditérranéen de l´habillement - Oble čení 8.-11.10. ETTISALETEXPO 09 - Tunis SOGEFOIRES Salon International des nouvelles technologies des communications - Nové komunika ční technologie 21.-24.10. Salon de la Santé - Tunis CIFCO Zdraví 28.-31.10 BANQUE ET Tunis SOGEFOIRES MONETIQUE – Bankovní a pen ěžní služby 3.-8.11. FESTIVAL DES Tunis SOGEFOIRES MEUBLES - Nábytek 17.-21.11. SIB 2009 - Salon de Tunis SOGEFOIRES l´Informatique et de la Bureautique - Informatika, kancelá řské za řízení 25.-29.11. SIAMAP – Salon Intern. Tunis CIFCO de l´Agriculture, du Machinisme Agricole et de Pêche - Zem ědělství, zem ědělské stroje, rybolov Pro bližší informace o jednotlivých veletrzích doporu čujeme kontaktovat Zastupitelský ú řad ČR v Tunisu a organizátory akcí, tj.:

SOGEFOIRES (Société Générale des Foires)

Tel.: +216/71 787 933

Fax: +216 /71 786 226

E-mail: [email protected] CIFCO (Centre International des Foires et des Congrès de Tunis)

Tel.: +216/71 730 111

Fax: +216/71 730 666

Web: www.fkram.com.tn E-mail: [email protected]

Ministère de la Culture

Tel.: +216/71 562 661

+216/71 563 006

E-mail: [email protected]

9. Investi ční klima

9.1. Podmínky vstupu zahrani čního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Zvláštní výhody jsou p řiznávány výrobním exportujícím podnik ům a podnik ům zem ědělským. V prvé řad ě se jedná o desetileté da ňové prázdniny a o preferen ční cla na dovoz surovin a polotovar ů. Vstup zahrani čního kapitálu do výroby nepodléhá schvalování. Omezující je pom ěrn ě vysoká cena pozemk ů a slabší pracovní morálka u d ělnických profesí.

Výhodou pro zahrani ční investory je relativn ě kvalitní, disponibilní a nikoli drahá pracovní síla a pom ěrn ě dobrá infrastruktura, která se v poslední dob ě rozvíjí a kvalitativn ě zlepšuje.

Na základ ě opat ření, vyhlášených v listopadu 2006 tuniským prezidentem, se b ěhem roku 2007 podmínky pro zahrani ční investory zlepšily. V platnost vstoupila následující rozhodnutí:

zahrani čním investor ům byly nabídnuty širší možnosti pro investování ve form ě koncesí zahrani čním akcioná řů m, jejichž kapitálový podíl ve smíšených spole čnostech činí více než 50%, je umožn ěno spravovat ú čty t ěchto spole čností, a to v četn ě poskytování krátkodobých p ůjček z těchto ú čtů došlo ke snížení dan ě ze zisku spole čností z 35 na 30% byla p řijata nová opat ření pro zjednodušení p řístupu nových spole čností na Tuniskou burzu byl zpracován a schválen dodatek zákona o ochranných známkách a vzorech z roku 2001, který zvýšil minimální pokuty za pad ělky a napodobeniny ze sou časných 5 tisíc dinár ů na dvojnásobek (asi 6 tisíc eur)a podstatn ě rozší řil pravomoci celních orgán ů pro odhalování a zabavování pad ělk ů na hrani čních p řechodech

9.2. Přímé zahrani ční investice v teritoriu (odv ětvová a teritoriální struktura)

Příliv p římých zahrani čních investic do Tuniska zaznamenal v roce 2008 ve srovnání s rokem 2007 r ůst o 50 %. P římé zahrani ční investice (PZI) dosáhly rekordní výše 3,1 mld. TND, tj. 2,5 mld. USD a proti roku 2007 se zvýšily o tém ěř 1 mld. TND, tj. o 820 mil. USD.

Příliv p římých zahrani čních investic (PZI) dle sektor ů

(v mil. TND)

Sektor 2004 2005 2006 2007 2008 Zpracovatelský pr ůmysl 311,8 374,9 347,4 485,7 641,6 Energie 274,1 385,8 540,3 1359,0 1 629 Turistika 22,1 16,8 18,3 72,0 192,3 Zem ědělství 10,0 6,9 14,1 7,7 17,7 Služby a ostatní 177,9 231,3 511,3 146,4 646,7 PZI celkem 751,9 795,9 1431,0 2 070,9 3 127,3 Zdroj : Agentura pro podporu zahrani čních investic

Příliv p římých zahrani čních investic do zpracovatelského pr ůmyslu v r. 2008

Odv ětví Výše investic v zpracovatelského mil.TND pr ůmyslu Elektromechanická a 102,1 elektronická za řízení Textil a od ěvy 50,3 Kůže a obuv 33,0 Stavební materiál 140,8 Chemie a kau čuk 215,7 Zem ědělsko- 15,1 potraviná řské odv ětví Ostatní odv ětví 120,6 Odv ětví 641,6 zpracovatelského pr ůmyslu celkem Zdroj: Agentura pro podporu zahrani čních investic

Podíl investic na HDP

Rok 2004 2005 2006 2007 2008 Podíl v % 22,6 22,6 23,1 24,6 25,1 Zdroj: Ministerstvo rozvoje a mezinárodní spolupráce

Přehled zahrani čních podnik ů v Tunisku v roce 2008 podle zemí

Zem ě Po čet zahr. podnik ů po čet zam ěstnanc ů Zem ě EU, z nichž 2 577 256 788 Francie 1 212 107 951 Itálie 672 54 052 Německo 265 43 000 Belgie 208 22 120 Malta 14 839 Lucembursko 53 12 865 V.Británie 86 11 132 Nizozemsko 76 12 094 Špan ělsko 56 3 746 Portugalsko 47 3 496 Arabské zem ě, z nichž 214 29 455 Saudská Arábie 41 7 240 Libye 52 5 222 Spoj. arabské emiráty 13 10 631 Asijské zem ě, z nichž 25 2 964 Čína 6 390 Japonsko 8 752 Ostatní zem ě, z nichž 240 17 900 USA 72 11 400 Kanada 10 656 Švýcarsko 77 12 610 Turecko 21 1 412 Zdroj : Agentura pro podporu zahrani čních investic

Hlavní zahrani ční investo ři v Tunisku (v abecedním po řadí)

Autoliv Benetton British Gas Danone-STIAL Era Fuba Printed Circuits Gardeur Gruner AG Kaschke-ZKE Leoni AG Philips Pirelli-STIP Société Générale-UIB Sedium Bag Technology Téléperformance Unilever Van de Velde Van Laack Zdroj: Ministerstvo rozvoje a mezinárodní spolupráce

V pr ůběhu roku 2008 vzniklo v Tunisku více než 150 nových firem se zahrani ční ú častí. Založením t ěchto podnik ů se na vnit řním trhu vytvo řilo celkem 12tisíc nových pracovních míst. Na konci roku 2008 p ůsobilo v Tunisku celkem 2.966 zahrani čních nebo smíšených firem, z toho 2.577 ze zemí Evropské unie. Francie již p řekro čila „magickou hranici“ 1 tisíce podnik ů a s po čtem 1.212 smíšených podnik ů se 176.951 zam ěstnanci zaujímá suverénn ě 1. místo p řed Itálií, Německem a Belgií. Zahrani ční a smíšené podniky zam ěstnávaly v Tunisku ke konci roku 2008 tém ěř 257 tisíc pracovník ů.

Rozlišení zahrani čních podnik ů podle kapitálu

Kapitál Po čet podnik ů Po čet zam ěstnanc ů 100% zahrani ční 1.563 181.245 Smíšený 1.345 118.397 Celkem 2.908 299.642

9.3. České investice v teritoriu

Přímé zahrani ční investice z ČR do Tuniska činily v roce 2008 dle statistik ČNB 197.500 USD.

9.4. Nejperspektivn ější odv ětví pro investice, privatiza ční a rozvojové projekty

Jako nejperspektivn ějších se jeví investice do obor ů souvisejících s ekologií (strojírenská za řízení pro ekologii), tzn.:

odsolování spodní (sladké) vody a mo řské vody za ú čelem výroby pitné vody výroba a p řeprava pitné vody, úprava použité vody v pr ůmyslu na další použití čisticí stanice pro pr ůmyslové podniky, velká m ěsta a m ěsta do 15.000 obyvatel, hotelové komplexy a hotely všeobecn ě v zem ědělství zavlažovací za řízení výstavba údolních p řehrad na zachycování deš ťových vod Tuniská vláda klade d ůraz na rozvoj nejmodern ější telekomunika ční techniky (mobilní sí ť a telekomunikace všeobecn ě) a na po řadu dne je otázka komunálního a pr ůmyslového odpadu, jeho bezpe čné a ekologické skladování a výstavba spaloven komunálního a pr ůmyslového odpadu

Přehled projekt ů, jejichž zahájení nebo pokra čování se p ředpokládá v roce 2009:

výstavba spole čenského, komer čního, sportovního a bankovního centra Tuniska - tzv. “malá Dubai” na jižním okraji Tunisu - na ploše 830 ha, nákladem 14 miliard USD výstavba M ěsta sportu na ploše 255 ha, investice 5 mld. USD výstavba mezinárodního letišt ě v Enfidhe výstavba nové rafinérie ve Skhi ře turisticko-láze ňský komplex na severu zem ě rekonstrukce p řístavu Enfidha pro lod ě s hlubokým ponorem (401,5 mil. USD); rozší ření tramvajové sít ě v hlavním m ěst ě Tunis o nové linky ( Manouba - 44,2 mil. USD; El Mourouj – 67,5 mil. USD); elektrifikace železni ční trat ě Tunis – Borj Cédria (151,7 mil. USD); posílení p řívodního vodovodního potrubí (trojnásobné zvýšení kapacity) mezi m ěsty Sejnane-Joumine-Medjerda (104,39 mil. USD). výstavba p řehrady Sarrat (67,4 mil. USD) výstavba čisticí stanice El Attar (56,2 mil. USD); projekt na zvýšení distribuce plynu; výstavba nových úsek ů dálnice, most ů, okresních cest a zem ědělských p řístupových komunikací; Přehled projekt ů, které budou realizovány soukromým spole čnostmi formou koncesí:

výstavba terminálu pro námo řní lod ě v přístavu La Goulette ( 9,636 mil. USD); délka trvání koncese: 20 rok ů výstavba terminálu pro námo řní kontejnerovou p řepravu v přístavu Radès (183,8 mil. USD); délka trvání koncese: 30 rok ů výstavba mezinárodního letišt ě ve m ěst ě Enfidha (469,7 mil. USD); délka koncese: 40 rok ů; v mezinárodním výb ěrovém řízení zvít ězilo turecké konsorcium.

Privatiza ční program

Od zahájení privatiza čního programu v roce 1987 bylo do prosince 2008 v Tunisku zprivatizováno více než 217 státních podnik ů. Do státní pokladny privatizace p řinesla částku tém ěř 6 mld. tuniských dinár ů (4,9 mld. USD), z toho 2 mld. TND (1,64 mld. USD) byly zahrani ční investice. Nejvíce podnik ů bylo zprivatizováno v sektoru služby (50% z celkového po čtu zprivatizovaných podnik ů), dále následoval pr ůmysl, zem ědělství, rybolov a agro-potraviná řský pr ůmysl. Finan ční sektor a doprava jsou oblasti, kde vláda privatiza ční proces spíše p řibrž ďuje.

Bilance privatiza čního procesu

Zp ůsob privatizace / Po čet spole čností % z celku restrukturalizace Úplná privatizace 114 53 Díl čí privatizace 29 13 Kapitálový vstup 10 5 Koncese 5 2 Likvidace 41 19 Ostatní 18 8 Celkem 217 100 V roce 2007/2008 byla zahájena nebo probíhala privatizace spole čností:

Société SOTACIB - cementárny Société de Transport de Hydrocarbures par Pipelines (SOTRAPIL) - p řeprava paliv Société de Ciment de Bizerte (SCB) - cementárny Sektor služeb

Banque du Sud Banque Franco - Tunisienne (BFT) Banque Tuniso - Kowetienne (BTK) Banque de Tunisie et des Emirates (BTE) Hôtel Skanès Palace International (SSPI) Hôtel Résidence Club Skanès (Société EDDEKHILA) Hôtel Boujaafer, Sousse (Sousede Center) Zem ědělství

Société de Développement Agricole Lakhmès : SODAL Société Sidi Saad: SODASS – dv ě farmy – guvernorát Kairouan Société Mateur-Jalta d´Elevage: MAJAL v guvernorátu Bizerte Formou koncese

Société Nationale d´Exploitation et de Distribution des eaux – koncese na odsolovací stanici na ostrov ě Djerba Sportovní za řízení pro Cité olympique ve m ěst ě Radès Výstavba letišt ě Enfidha - koncese Sekretariátem pro privatizaci (p ři ú řadu premiéra) schválen seznam následujících státních podnik ů ur čených pro privatizaci:

Société Nationale de Distribution des Pétrole (SNDP) - prodej ropných produkt ů Société Tunisienne des Industries de Pneumatiques (STIP) - výroba pneumatik Société Tunisienne des Industries Automobiles (STIA) - montáž, výroba autobus ů a užitkových voz ů Société Tunisienne d´Assurances et Réassurances (STAR) - pojiš ťovna Société Anonyme de Constructions Electromécaniques (SACEM) - výroba transformátor ů a elektrických bojler ů Socitété Tunisienne de Sucre (STS) - cukrovary Magasine Général - supermaket Ateliers Mécaniques du Sahel (AMS) - nerezové výrobky pro kuchyn ě, ventily Pozn.: V n ěkterých p řípadech byla privatizace již zahájena.

I když tuniská vláda vyvíjí v otázce privatizace zvýšenou aktivitu, je mezinárodními finan čními institucemi kritizována za pomalý postup a bylo jí doporu čeno zrychlení tempa s odkazem, že tato se musí dotknout zejména strategických sektor ů, tzn. p ředevším finan čního sektoru, dopravy, telekomunikací, ale i sektoru služeb a provozu p řístav ů. 9.5. Rizika investování v teritoriu

Dle platných zákon ů jsou podmínky pro tuniského i zahrani čního investora stejné. Pro vstup zahrani čního kapitálu do zem ě poskytuje tuniská vláda n ěkterá zvýhodn ění, zejména zohled ňuje produkci, která je ur čena ze 60 % a více na export. V těchto p řípadech poskytuje výhody v oblasti daní a celních poplatk ů.

Mezi nejv ětší rizika investování pat ří nadále nepr ůhlednost tuniského administrativního aparátu, celního a da ňového systému a také jiné než evropské chápání pracovní morálky a v neposlední řad ě i to, že tuniské pracovn ě-právní zákony straní zam ěstnanc ům. 10. Očekávaný vývoj v teritoriu

10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru zem ě

V ekonomické sfé ře bude v roce 2009 pokra čovat restrukturalizace tuniské ekonomiky s cílem p řipravit celé hospodá řství na nové podmínky spojené se zm ěnou konkuren čního prost ředí po otev ření se tuniského trhu, i když zatím jen v sektoru pr ůmyslových výrobk ů. Na jedné stran ě se o čekává finan ční podpora prost řednictvím fond ů Evropské unie, na druhé stran ě je kladen požadavek na zvyšování konkurenceschopnosti podnik ů, zejména spole čností vyvážejících své produkty na zahrani ční trhy. Zvlášt ě sledovanou oblastí bude i nadále export tuniských textilních výrobk ů na evropské trhy. Textilní pr ůmysl je pro tuniskou ekonomiku mimo řádn ě významný vzhledem k tomu, že zam ěstnává více než 250.000 pracovník ů a do nedávné doby byl pro vládu rozhodujícím odv ětvím pro získávání deviz (jeho podíl v minulých letech činil více než 50 %).

Rok 2009 je t řetím rokem XI. rozvojového plánu na léta 2007-2011,pro který si vláda vzhledem k obtížným podmínkám, které p řinesla hospodá řská a finan ční krize, stanovila zna čně vysoké cíle. Mezi n ě pat ří udržení pr ůměrného tempa (4,5 – 5,0 %) hospodá řského r ůstu, snížení inflace z 5% na 3,5% hranici,udržení nebo jen mírné zvýšení sou časné nezam ěstnanosti (14,2 %) a podpora r ůstu zahrani čních investic tak, aby b ěhem plánovaného období (2007 - 2011) pokra čoval vysokým tempem a dosáhl 3,7 miliardy TND. V roce 2009 o čekává tuniská vláda zpomalení hospodá řského růstu a snížení HDP na 1 obyvatele o 5 až 10 % na cca 4.000 až 4.200 TND (asi 3.440 USD).

10.2. Trendy, vstup zem ě do mezinárodních uskupení, p řijetí nových zákon ů, daní apod.

V říjnu 2005 schválila Rada ministr ů zemí EU návrh na vytvo ření Pan-euro-st ředozemní zóny, v níž bude aplikován zákon o kumulaci p ůvodu zboží. Podle nového zákona vznikla nová zóna volného obchodu mezi EU a 16 obchodními partnery (Alžírsko, Bulharsko, P ředjordánsko, pásmo Gazy, Egypt, Faerské ostrovy, Island, Izrael, Jordánsko, Libanon, Maroko, Norsko, Rumunsko, Švýcarsko, Sýrie, Tunisko a Turecko) umožnující výrobc ům a obchodník ům členských zemí snadn ější využívání celních preferencí. Tzv. kumulace p ůvodu zboží je instrument, díky n ěmuž daný typ zboží m ůže být vyráb ěn (nebo získáván) v ur čitém po čtu zemí a jako finální výrobek toto zboží neztrácí preferen ční tarif p ři dovozu do zemí EU. Tento systém je úsp ěšn ě aplikován mezi zem ěmi EU, zem ěmi st řední a východní Evropy a od roku 1999 také s Tureckem.

V zá ří 2005 p řijal tuniský parlament nový zákon, podle n ěhož je nákup, nájem či p řevod pozemk ů a prostor v pr ůmyslových a turistických zónách Tuniska osvobozen od tzv. p ředb ěžných povolení (autorisations préalables). Tento zákon, který ruší starý zákon ze 4. června 1957, je jedním z opat ření tuniské vlády, kterým chce povzbudit zahrani ční investory ke zvýšení zahrani čních investic do Tuniska. Zákon ruší n ěkolik administrativních p řekážek, kterým dosud musely zahrani ční firmy v Tunisku čelit.

Co se tý če legislativních zm ěn v ekonomické oblasti, o čekává se korekce stávajících zákon ů a p ředpis ů v souvislosti s vytvo řením zóny volného obchodu. Jedním z těchto opat ření je i nový celní sazebník platný od 1. ledna 2008. Spolu s ním vstoupila v platnost související opat ření, která zjednodušují celní obavení a snižují dosavadní po čet administrativních úkon ů. V srpnu 2008 vydalo Ministerstvo obchodu a řemesel vyhlášku, podle níž je od zá ří 2008 pln ě liberalizován dovoz je čmene a krmného obilí do Tuniska. 10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR

Cíle ekonomického rozvoje Tuniska jsou nastín ěny v ambiciózním XI. rozvojovém plánu na léta 2007-2011. Sou časn ě s rozvojovým plánem probíhá privatiza ční program k odstátn ění stávajících podnik ů. V rozvojovém plánu jsou ur čeny priority ekonomické politiky státu, zejména rozvoje infrastruktury a rozvoje v oblasti ekologie. V tomto rozsáhlém programu je i dostatek prostoru pro uplatn ění českých podnikatelských subjekt ů, a to jak v rozvojových projektech (nap ř. formou subdodávek hlavního investora), tak i v privatiza čním procesu. V letech 2007-2011 má být realizováno n ěkolik velkých projekt ů, mezi nimiž jsou mj.:

V oblasti výroby a distribuce pitné vody:

Projekt na vybudování 5 za řízení na odsolování mo řské vody s celkovou kapacitou 250.000 m3/den. Hodnota této investice bude činit 180 milion ů eur. Práce mají být zahájeny ve 2. pololetí 2009. Za řízení budou umíst ěna na ostrov ě Djerba, v Zaaratu a ve Sfaxu. Projekt na zvýšení vodních zdroj ů a zlepšení distribu ční sít ě vody pro 120.000 obyvatel; hodnota projektu 18 mil. USD Projekt zlepšení a rozvoje infrastruktury výroby vody pro region velkého Tunisu; hodnota projektu 13 mil. USD. V oblasti infrastruktury v č. výstavby dálni ční sít ě (celk. hodnota 1,2 mld. USD):

Výstavba 44 most ů a silni čních staveb Výstavba p ěti úsek ů dálnic (v celkové délce 390 km) Rekonstrukce hlavní silni ční sít ě ve velkých m ěstech (37 projekt ů) Vyasfaltování 2.200 km zem ědělských cestních komunikací. V oblasti výroby a distribuce elekt řiny a plynu:

Připraveno (v některých p řípadech zahájeno) 10 projekt ů v hodnot ě 850 mil USD, mezi nimi mj.:

Výstavba tunisko-libyjského plynovodu; tuniský investi ční podíl ve výši 286 mil. USD; Asanace a modernizace distribu ční elektr. sít ě, investi ční náklady 225 mil. USD; Asanace rozvodní el. sít ě; hodnota projektu 168 mil. USD; Program rozvoje využití p řírodního plynu a zásobování plynem pr ůmyslových a turistických zón; hodnota projektu cca 93 mil. USD. Vytvo ření sít ě specializovaných technologických park ů:

Předpokládá se výstavba jednoho technologického parku ro čně

Realizace dalších velkých, již schválených investičních projekt ů:

Výstavba letišt ě Enfidha s po čáte ční ro ční kapacitou 7 milion ů cestujících a cílem 20 milión ů cestujících za rok. Hodnota první fáze projektu je 321 mil. USD. Projekt má být realizován do konce roku 2009. Výstavba mola a skladovací zóny pro kontejnerovou přepravu v p řístavu Radês na celkové ploše 40 ha. Hodnota projektu je 72 mil. USD; Výstavba elektrárny o kapacit ě 350-500 MW v režimu BOO. Cena projektu odhadována na 250 mil. USD Výstavba čisticí stanice použité vody západn ě od hlavního m ěsta Tunis. Investice odhadována na 155 mil. USD. Nutno upozornit, že úsp ěšnost v mezinárodních tendrech, které jsou na jednotlivé projekty vypisovány, je p římo závislá na spolupráci s tuniským partnerem. O možnostech ú časti v mezinárodních tendrech a v privatiza čních projektech je česká podnikatelská sféra prost řednictvím OEÚ ZÚ ČR v Tunisu ihned po vyhlášení tendru informována na webových stránkách Businessinfo.

V oblasti zem ědělství:

Tuniské Ministerstvo zem ědělství a vodních zdroj ů spole čně s Ministerstvem obchodu a řemesel vydalo 19. srpna 2008 spole čné tiskové prohlášení, podle n ěhož dnem 20. srpna 2008 je pln ě liberalizován dovoz je čmene a krmného obilí do Tuniska. Podle komuniké mohou firmy, zajímající se o tyto dodávky, kontaktovat Ú řad pro obilniny (Office des Céréales), kde se seznámí s dovozními podmínkami pro import zmín ěných komodit. Adresa Ú řadu pro obilniny (Office des Céréales):30, rue Alain Savary, 1002 – Tunis, Tunisie. Telefon: 00216/71.780.550 Fax: 00216/71.794.152, E-mail: [email protected]

PŘÍLOHA

Seznam významných zákon ů

* Zákon č. 89/442 ze dne 22.04.1989 - ve řejné zakázky (appels d´offres)

* Code des douanes - Vyhláška 1031/2008 z 19.9.2008 platná od 1.1.2009 upravující p ůvodní celní

sazebník vycházející ze zákona 89 - 113 z 30.12.1989

* Zákon o investicích (Code d´Investissement) č. 93 120 ze dne 27.12.1993

* Privatiza ční zákon č. 89-9 ze dne 01.02.1989, dopln ěný zákonem č. 94-102

z 01.08.1994 a zákonem č. 96-74 z 29.07.1996.