Cestovní Ruch Jako Potenciál Pro Rozvoj Periferního Území Diplomová Práce

Vysoká škola regionálního rozvoje a Bankovní institut - AMBIS Katedra regionálního rozvoje

Cestovní ruch jako potenciál pro rozvoj periferního území Diplomová práce

Autor: Bc. Michaela Jirásková

Management rozvoje měst a regionů

Vedoucí práce: doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D.

Praha 2019

P r o h l a š u j i,

Prohlašuji, že jsem předloženou diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně VŠ AMBIS a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Praze, dne 30. 07. 2019 ……...……………………... Bc. Michaela Jirásková

Poděkování

Moje velké poděkování směřuje k doc. Ing. arch. Vladimíře Šilhánkové, Ph.D., za její odborné vedení, obětavou pomoc, ochotu konzultovat a cenné rady, které mi poskytla ke zpracování mé diplomové práce. Zároveň chci poděkovat za připomínky, předané informace a čas strávený při konzultacích.

Abstrakt: Tato diplomová práce se zabývá zhodnocením potenciálu rozvoje cestovního ruchu ve vybraném periferním regionu v Olomouckém kraji v oblasti na Jesenicku a v Nyském regionu v zahraničním Polsku. Zhodnocení bude za účelem navržení vhodných opatření pro další rozvoj vzhledem k potenciálu cestovního ruchu v území. Pro účely analýzy byl zvolen region Jesenicko a region Nysko jako spolu sousedící regiony. V teoretické části práce jsou především vymezeny teoretické přístupy k problematice periferních oblastí, faktorů a vlivů rozvoje cestovního ruchu. Praktická část práce analyzuje potenciál rozvoje zkoumaných oblastí a na základě sesbíraných dat a výsledků jsou formulovány konkrétní návrhy a doporučení pro rozvoj obou zkoumaných periferních oblastí, to vše na základě provedeného terénního šetření, analýzy strategických dokumentů, rozvojových dokumentů cestovního ruchu a rozhovorů s aktéry cestovního ruchu ve zkoumaných územích.

Klíčová slova: cestovní ruch, periferie, periferní oblasti, nástroje, regionální rozvoj, Jesenicko, pohraniční oblasti, příhraniční oblasti, Polsko, Nysko

Abstract: This diploma thesis deals with the evaluation of potential of tourism development in a selected peripheral region in the Olomouc region in the area of Jeseník and in Nysko region in foreign Poland. Evaluation will be propose in order to suitable measures for other development in view of the potential of tourism in the territory. The region of Jesenicko and the region of Nysko were chosen for the purpose of the analysis as neighboring regions. In the theoretical part there are mainly defined theoretical approaches to the issue of peripheral areas, factors and influences of tourism development. The practical part analyzes the potential of development of the examined areas and on the basis of these collected data and results there are formulated concrete suggestions and recommendations for the development of both examined peripheral areas, all based on the field survey, analysis of strategic documents, of development documents of tourism and interviews with actors of tourism in the investigated areas.

Key words: tourism, periphery, peripheral areas, tools, regional development, Jesenicko, borderline areas, border areas, Poland, Nysa county

Obsah SEZNAM ZKRATEK ...... 5 ÚVOD ...... 6 1 REGIONÁLNÍ ROZVOJ A PERIFERNÍ ÚZEMÍ ...... 8 1.1 Periferní území ...... 9 1.2 Periferie ...... 11 1.2.1 Faktory ovlivňující perifernost území ...... 11 1.3 Negativní dopady na ekonomický rozvoj...... 12 1.4 Problematika periferních oblastí ...... 13 1.5 Periferní oblasti v pohraničí ...... 14 2 CESTOVNÍ RUCH ...... 16 2.1 Předpoklady cestovního ruchu ...... 19 2.2 Potenciál cestovního ruchu...... 20 2.3 Atraktivity cestovního ruchu ...... 21 2.4 Venkovský cestovní ruch ...... 22 2.5 Podmínky pro rozvoj CR...... 23 2.6 Cestovní ruch a rozvoj venkova ...... 26 2.7 Cestovní ruch a jeho přínosy do regionu ...... 26 2.8 Marketing ...... 27 3 RESUMÉ TEORETICKÉ ČÁSTI ...... 29 3.1 Metodologie ...... 31 4 PRAKTICKÁ ČÁST ...... 32 4.1 Jesenicko ...... 32 4.2 Obecná charakteristika Jesenicka ...... 32 4.3 Socioekonomické ukazatele regionů ...... 35 4.3.1 Česko-polské příhraničí ...... 36 5 NYSKO ...... 37 5.1 Obecná charakteristika Nysko ...... 38 5.2 Vývoj a struktura obyvatel Nysko a Jesenicko ...... 39 6 PŘEDPOKLADY ROZVOJE REGIONŮ ...... 40 6.1 Selektivní předpoklady ...... 40 6.1.1 Nezaměstnanost a trh práce Jesenicko ...... 40 6.1.2 Nezaměstnanost a trh práce Nysko ...... 41

6.2 Realizační předpoklady ...... 41 6.2.1 Infrastruktura Jesenicko, Nysko ...... 41 6.2.2 Územní potenciál Jesenicka, Nyska ...... 43 6.3 Lokalizační předpoklady ...... 44 6.3.1 Cestovní ruch Jesenicko ...... 44 6.3.2 Cestovní ruch Nysko ...... 46 6.4 Spolupráce česko-polského pohraničí jako možnost rozvoje ...... 48 7 POTENCIÁL ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JESENICKO ...... 51 7.1 Jesenicko ...... 51 7.2 Záměry města Jeseník pro roky 2019 až 2024 a jejich plnění ...... 52 7.2.1 SWOT analýza Jesenicko ...... 59 7.3 NYSKO ...... 60 7.3.1 SWOT analýza Nysko ...... 65 8 DOPORUČENÍ AKTIVIT PRO ROZVOJ ÚZEMÍ ...... 66 8.1 Představení návrhu opatření Jesenicko ...... 66 8.2 Představení návrhu opatření Nysko...... 67 8.3 Návrh rozvoje cestovního ruchu ...... 69 8.4 Návrh cestovní balíčku v rámci pohraniční cyklostezky ...... 70 8.4.1 Ubytování na trase ...... 71 ZÁVĚR ...... 79 SEZNAM PŘÍLOH A TABULEK ...... 90

SEZNAM ZKRATEK

CR Cestovní ruch ČR Česká republika ČSÚ Český statistický úřad DSO Dobrovolný svazek obcí EU Evropská unie HDP Hrubý domácí produkt CHKO Chráněná krajinná oblast MAS Místní akční skupina MMR Ministerstvo pro místní rozvoj PR Polská republika UNWTO Světová organizace cestovního ruchu

5 ÚVOD

Cestovní ruch představuje celosvětový fenomén v trávení volného času, tzv. průmysl volného času. Využití cestovního ruchu může vést v regionech, městech ke zdroji příjmů a možností vytvoření nových pracovních míst. Často je CR spojován s možností zvelebování a revitalizací měst či obcí. Cestovní ruch tedy přispívá k rozvoji místa, navyšuje zájem zahraničních investic a zvyšuje životní úroveň, to se však neobejde bez poskytování určité úrovně služeb a infrastruktury. Otázkou je, zda by některé periferní území mohlo žít z cestovního ruchu a mohl by být jejich předním zdrojem příjmu. A jaký prospěch z cestovního ruchu mají tyto území? Rozhodují o úspěšnosti mikroregionu ve sféře cestovního ruchu atraktivity, infrastruktura či management? Periferní oblasti a cestovní ruch jsou sama o sobě velice rozsáhlá témata, diplomová práce je proto zaměřena na cestovní ruch jako na rozvojový potenciál pro vybrané periferní oblasti. Z hlediska toho bude provedena analýza na českém periferním území s jinou periferní oblastí v zahraničí. K tomu, aby byla vytvořena komparace, je zapotřebí znát zkoumané území, a také teoretická hlediska např. jaké jsou možnosti pro rozvoj v rámci cestovního ruchu, jak může být cestovní ruch nápomocen ke zlepšení stavu periferních oblastí, jaký vztah mají aktéři daného regionu k rozvoji cestovního ruchu apod. Cílem práce bude na základě analýzy zhodnotit cestovní ruch jako možnost rozvoje ve vybraném periferním českém území a následně porovnat s vybraným periferním územím v zahraničí a na základě této analýzy vytvořit návrh pro zlepšení podpory cestovního ruchu v rámci rozvoje vybraného periferního území. Zvolené periferní oblasti lze charakterizovat jako méně rozvinuté, příhraniční území nebo jiným označením jako místa zaostalá či neatraktivní. Málo prosperující a upadající regiony. Důležité je znát i záměry aktérů cestovního ruch. Soustředěná pozornost bude směřovat na aktivitu obcí na Jesenicku a spolupráce v rámci pohraničí. Stěžejní bude získat nové poznatky z analýzy příhraničního okresu a jeho měst a porovnat je s Jesenickým vybraným regionem. Diplomová práce se člení na dvě části, kdy první se zabývá metodikou práce, literaturou a druhá analytickou částí. Diplomová práce směřuje k periferním oblastem, ale stále se jedná o území, která by se mohla ve své atraktivitě a návštěvnosti či novým pracovním a jiným příležitostem

6 stát atraktivními či vzkvétajícími, a to za pomoci cestovního ruchu, novým přílivem zahraničních turistů, novými nabídkami v rámci příjezdového cestovního ruchu či zajímavou destinací pro investory. Rozvojový potenciál oblasti, lze definovat jako zdroje, které má každá společnost k dispozici a které lze využít k produkci sociálního a ekonomického blahobytu. Může také docházet ke zlepšování kvality života, přičemž však musíme zohlednit i schopnost a ochotu lokálních komunit, tyto zdroje efektivně využívat a následně vytvářet nové rozvojové příležitosti a pracovat na nich. Pro zpracování diplomové práce bude použita metoda analýzy, syntézy a komparace doplněná o terénní šetření, které proběhne na Jesenicku (Jeseníky, Lipová- lázně, Česká Ves) a v dalších vybraných obcích. Poté proběhne terénní šetření i na straně Polské ve městech (Nysa, Otmuchów, Paczków) a obcích patřící k Nysku. Dále bude nastudováno a čerpáno z odborných článků, informačních zdrojů, strategických analýz měst a sběrů dat z lokalit a od aktérů cestovního ruchu v území. K první části diplomové práce patří vymezení periferních oblastí a těmi se bude následující první kapitola diplomové práce dále zaobírat.

1 REGIONÁLNÍ ROZVOJ A PERIFERNÍ ÚZEMÍ

Regionálním rozvojem rozumíme růst socioekonomického, environmentálního potencionálu a konkurenceschopnosti regionu. Pod pojmem rozvoj se rozumí pozitivní zvýšení životní úrovně regionu a kvality života obyvatel. Jde o dynamický, vyvážený rozvoj regionálního území, kde dochází k pozitivním změnám, a to díky odstraňování regionálních disparit (nesrovnalostí). Vize s pozitivní změnou je spojená se zapojením příslušných aktérů, myslíme tím například obyvatele, podnikatele, veřejnou správu daného území apod. Aby mohlo dojít ke změně k lepšímu je území závislé jak na aktérech, tak také na zdrojích, které má daný region k dispozici. (Blažek, Uhlíř, 2011, s. 190) Dle zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, který předkládá Ministerstvo pro místní rozvoj a schvaluje jej vláda, představuje dokument dlouhodobou vizi do budoucna. Ze zákona je patrné, že se týká problematiky regionálního rozvoje a je zaměřen na podporu regionů tak, aby docházelo k vyváženému rozvoji celého území České republiky. Podpora je zaměřena na rozvoj podnikání, lidských zdrojů, výzkumu a vývoje, cestovního ruchu, infrastruktury, dopravní dostupnosti, občanské vybavenosti, rozvoje sociálních služeb, zlepšení zdravotnických služeb, životního prostředí atd. Zákon jako takový se zabývá podporou regionálního rozvoje s tím související působnosti ústředních správních úřadů, krajů a obcí. Dále se zabývá koordinací a realizací podpory hospodářské, sociální, územní soudržnosti a činností evropského seskupení pro územní spolupráci. Pro účely tohoto zákona se regionem rozumí územní celek nebo vymezené územní obvody krajů a obcí jehož rozvoj může být podporován dle tohoto zákona. Jako další bod zákon obsahuje analýzu stavu regionálního rozvoje ČR v uplynulém období. Vymezuje silné a slabé stránky rozvoje v jednotlivých regionech a jejich odvětví. (MMR, 2013) V návaznosti na regionální rozvoj byla vypracována Strategie regionálního rozvoje, která je dokumentem regionálního rozvoje ČR 2014 – 2020. Strategie má za úkol vymezit priority a opatření k podpoře regionálního rozvoje, vymezit regiony se soustředěnou podporou státu, hospodářsky slabé regiony či venkovské. Strategii vypracovává ministerstvo pro místní rozvoj. V tomto dokumentu jsou definované cíle, které se budou podporovat a stanoví se finanční prostředky, způsoby a podmínky, které musí být splněny

8 pro dosažení finanční podpory. V zákoně je uvedeno, že finanční prostředky jsou vyčleněny ze státního rozpočtu. Mezi příjemce podpory řadíme kraje, obce, neziskové organizace, sdružení obcí, nebo právnické osoby založené obcemi. Kontrolou všech projektů jsou pověřeny kraje a ústřední správní úřady v rámci toho, kde působí. (Zákon č. 248/2000) Z popisu zákona je zřejmé, že se přímo nezabývá periferními území, nicméně jsou zde vymezené oblasti se soustředěnou podporou státu, kam se periferní oblasti dají zařadit. Co se týká periferních oblastí příhraničí, dočteme se v tomto zákoně, že tyto oblasti se řadí mezi regiony ostatní, které se také řadí k regionům, které potřebují podporu a mohou být problémové, zde se kladou meze a podmínky pro pomoc které jsou potřebné pro podporu. Další kapitoly se zabývají vymezením pojmu periferie a periferní území. (Wokoun, Krejčová, 2016, s. 36)

1.1 Periferní území

Když se podíváme do slovníku synonym, na význam slova periferie, tak zjistíme, že toto slovo vyjadřuje něco, co je okrajové či vedlejší. Ovšem tato definice pro nás není dostačující. Periferní oblasti tak nemohou být definovány, aniž bychom se nezabývali i oblastmi jádrovými, protože díky jádrovým oblastem existují právě periferní oblasti a jejich perifernost je závislá na vztahu k jádru. Jádrem neboli centrem můžeme označit území, které je ekonomicky vyspělé. (synonymus.cz, 2019) Dle geografického přístupu se rozlišují dva hlavní typy, a těmi jsou jádro a periferie. Jádrem se rozumí vymezená oblast se soustředěnou činností, lidmi, růstem a inovacemi. Ostatní prostor je výplní mezi těmito jádry je méně osídlený a řídce ekonomicky využívaný. Z hlediska toho je periferie vymezována negativně pouze jako doplněk k jádru. Dle tohoto přístupu je periferií nazýváno to, co nenazýváme jádrem. Jedná se o území, které je polohově nebo významově odlehlé, okrajové a mnohdy neatraktivní. (Jeřábek, Dokoupil, Havlíček, 2004, s. 107) Centrum neboli jádro je místem, které řídí, kontroluje a je závislé, na periferiích díky jejich zdrojům. Periferie je podřízená centru, na tom jak je vzdálená od centra nesejde, pokud neznáme vlastnosti centra, nerozumíme strukturám a funkcím periferií. Geograf Walter Christaller, patří mezi nejznámější německé autory, kteří se zabývali periferiemi. Christaller je autorem teorie centrálních míst, snaží se vysvětlit, jak v sídelní struktuře funguje rozmístění sídel a jejich velikost, jeho publikace vyšla již

9 roku 1933. Vysvětlil v teorii prostorové rovnováhy lokalizaci a velikost měst v sídelním systému. Zdůrazňuje význam jádra a taky jak mezi jádry vzniká prostor, který má charakter periferií. K významným navazujícím dílům patří i pokračovatel v této jeho teorii autor Lösh. (Blažek, Uhlíř, 2011, s. 250 - 260) Po druhé světové válce se začíná geografie více věnovat těmto oblastem, a to z hlediska velkého nárůstu meziregionálních rozdílů. Později nabývaly na významu různé studie zaostalých území. (Havlíček, Chromý, Jančák, Marada, 2004, s. 115) Hlavním středem zájmu se stávají zaostávající a méně rozvinuté území, a to především díky hospodářské a sociální soudržnosti Evropské unie. Ta se zabývá snižováním regionálních disparit. Nehovoří se přímo o periferních oblastech, avšak Charta evropského regionálního plánování vymezuje několik problémových homogenních území, jako příklad uvádí autoři Blažek a Uhlíř (2002, s. 16) toto rozdělení:  městská území (krom tohoto typu lze ve všech dalších spatřovat periferní oblasti)  venkovská území  příhraniční  pobřežní a ostrovy  strukturálně slabá a upadající území. Regionální politika jako taková má za úkol vyvážený rozvoj všech částí státu a efektivní využití jejich potenciálu. Právě nedostatečné využití potenciálu je jeden z hlavních znaků periferních oblastí. Jako další uvádí autoři Havlíček, Chromý, Jančák a Marada (2005, s. 40 - 42), že obecným cílem vymezení periferií je nalezení oblastí, které nedosahují určité úrovně funkčně prostorových a sociálně prostorových vztahů. Blažek a Uhlíř (2002, s. 28) řešili problematiku nerovnoměrného rozvoje ekonomik. Teorií jádro – periferie a jejich prostorem se zabýval profesor John Friedmann, ten rozložil jádra a periferie na základě zachycení změny vývoje a schopnost tvorby inovací. Periferií tedy můžeme považovat oblasti, které nedosahují určité úrovně funkčně – sociálně prostorových vztahů. V oblasti polarizovaného prostoru ovlivňuje periferii především poloha, a to z pohledu vnější a vnitřní periferie. Jako další rozdělení periferie je na subjektivní či objektivní faktory, které určují vlastní perifernost. Z objektivního hlediska rozlišujeme tyto faktory:  fyzicko-geografické – členitost terénu, klima, nadmořská výška apod.,  geometrické – vzdálenost od centra a geografická poloha aj.,  ekonomické - HDP na obyvatele, nezaměstnanost, výše mezd apod.,

10  sociálně – demografické – vzdělání, věk a pohlaví apod.,  ekologické – znečištění prostředí, emise, poškození lesů, ztráta biodiverzity apod. (Kutscherauer, 2010, s. 47 – 52)

1.2 Periferie

Dle autora Drápela (2011, s. 5 - 10) jsou periferie vnímány jako okrajová území, která jak už bylo zmíněno, patří k méně atraktivním, než jsou například centra, (jádra). Mají nižší hodnoty ekonomické i sociální. Jiní autoři definují periferii jako narušené prostorově – funkční vztahy, které mají za následek nerovnoměrný rozvoj ekonomických, sociálních vztahů, kulturních, politických a fyzio – geografických faktorů. Existence těchto území je součástí jádra – zázemí, centrum – periferie. (Chromý et al., 2011, s. 47 - 48) Vnitřní periferie je z hlediska rozdělení chápána jako území, které je hospodářsky nerozvinuté, ztrácí obyvatele, demograficky stárne a má sociálně ekonomicky nižší úroveň. Obyvatelé periferie si často neuvědomují, že bývají sociálně vyloučeni. Neuvědomují si, že jsou svou polohou místa v řadě životních aktivit omezena. Nebo to nepovažují za negativní. Zde se jedná spíše o náhled starších obyvatel. (Musil, Müller, 2008 s. 93) Pokud se zabýváme periferiemi, jedná se o prohloubení regionální nerovnováhy, která vede ekonomické subjekty do určitých oblastí či regionů, jedná se například o investory, kteří v dané oblasti chtějí investovat do rozvoje. Autor Myrdal se snažil popsat, že bez zásahu státu nelze nijak ovlivnit rozptýlení ekonomických subjektů tak, aby se nerovnováha mezi regiony snížila. (Myrdal, 2004, s. 93) Jako další nedílnou součástí k pojmu periferie a vymezení periferních oblastí patří faktory, které je ovlivňují, a těmi se zabývá nadcházející podkapitola.

1.2.1 Faktory ovlivňující perifernost území

Autorka Novotná (2005, s. 13 - 16) se věnovala faktorům, které mohou výrazně způsobovat perifernost určitého místa a v čase se měnit. Píše o tzv. objektivních faktorech. Objektivním faktorem se určuje poloha regionu a rozlišujeme hned několik poloh určitého území v regionální struktuře. Jedná se například o geografickou polohu, díky níž vyjadřujeme to, jak je určité území vzdálené od centra. Dalším aspektem je fyzickogeografický, který řadí autorka mezi hlavní faktory působící na perifernost určitého území. Jedná se o členitost terénu, nadmořskou výšku a další. Z hlediska terénu

11 může docházet ke špatné dostupnosti regionu. Dalším důležitým aspektem je klima, které spolu s polohou v nížinách dává předpoklady například k zemědělství, lesnictví, hospodářství apod. Tím se dostáváme k faktoru ekonomickému, a to velice důležitému faktoru pro periferní oblasti. Ekonomický faktor je nedílnou součástí i k praktické části této diplomové práce. Jedná se o faktor, který způsobuje regionální nezaměstnanost, výši mezd a HDP na obyvatele. Sociálně – demografickým aspektem je v návaznosti na obyvatele jejich vzdělání, věk, pohlaví, náboženství a politický aspekt. V poslední částí se jedná i o aspekt ekologický a kulturní. Ekologický aspekt se týká především oblastí poškozených lesů a znečištěného životního prostředí. Kulturní aspekty jsou zvyky v regionech či tradice. Autor Hučka popisuje důležitý faktor a tím je prostředí. Jde o lákavou „image“ jakou destinace působí na návštěvníky. Špatný stav regionu, znečištěný či poničený nějakou katastrofou je zapotřebí zrekonstruovat tak, aby byl přitažlivým regionem pro možnou investici. (Hučka, 2001, s. 37) S tím bezmezně souvisí dopady na rozvoj území, kterými se zabývá následující kapitola.

1.3 Negativní dopady na ekonomický rozvoj

V jádrových regionech dochází k pozitivnímu, ale i negativnímu vlivu k rozvoji periferních území, a to především vzhledem k odlivu obyvatel. K velkému odlivu obyvatel dochází při dojížďce za prací či za vzděláním. Především mladí lidé dojíždí za vzděláním a za vyšší kvalifikací, v rámci toho dochází k malé poptávce zboží, služeb v místě bydliště. Dojížďka a špatná dostupnost do regionů, které jsou okrajové, má negativní dopad na rozvoj, proto zapojením politiky, vybudování nové technické infrastruktury by mohlo napomoci snížit regionální nerovnosti, a to především díky zatraktivnění a investování do regionu. Pozitivními dopady pro ekonomický rozvoj venkovských oblastí je například poptávka po regionálních surovinách, zemědělských produktech a pracovních silách. Již v historii v roce 1966 teorie jádro – periferie popisuje Friedmann, a to tak, že jádra neboli centrální regiony mohou být vysoce autonomní, tvoří se v nich inovace, a naopak periferie nejsou schopny tyto inovace zachytit. (Kolektiv autorů, 2004, s. 94) Ve spojitosti s inovacemi se vzhledem k Evropě a jejímu rozdělení věnuje autor Brunet pásům, které značí ekonomický a jiný rozkvět. Jedním z těchto pásu je tzv. Modrý banán. Modrý banán je označení, které se objevilo už v roce 1993. Autor Brunet na základě ekonomických kritérií označuje periferii jako oblast, která stojí mimo centrum

12 rozhodování. Na základě jeho výzkumu byl zkonstruován model tzv. „modrého banánu“ v rámci Evropské unie. Autoři Toušek a Kunc (2008, s. 115) popisují Modrý banán jako prostorový koridor v západní Evropě, který začíná v severovýchodní Anglii a táhne se přes Benelux, sever Francie přes západní Německo, Švýcarsko až po Milán. Označuje toto místo jako největší shluk obyvatel, finančních prostředků a průmyslu. Autoři Havlíček a Chromý (2001, s. 15) o periferních oblastech tvrdí: „Periferní oblasti jsou výsledkem nerovnoměrného vývoje společnosti v území. Na tento vývoj působí různé podmínky, historické, sociální, kulturní i přírodní.“ Problémy periferních oblastí jsou různorodé, ať jsou to lidské zdroje, infrastruktura, ekonomie, tak i možné vykonávání některých činností v regionu může být ovlivněno hlavně polohou. Poloha je z hlediska návštěvnosti místa velice důležitá. Také zainteresovanost lidí hraje důležitou roli lidského kapitálu, na kterém závisí perifernost území. Výzkumy v periferních oblastech se objevily až v období, kdy se začínaly ukazovat značné rozdíly mezi ekonomicky stabilními regiony a regiony zaostávajícími. Výzkum se soustředil na sociální a ekonomické rozdíly ve společnosti. Předtím se periferní regiony vymezovaly pouze okrajově k regionům jádrovým, jako regiony jim podřízené. (Kolektiv autorů, 2004, s. 101)

1.4 Problematika periferních oblastí

Problematikou zkoumané oblasti se zabývá regionální politika, která obsahuje soubor opatření nástrojů, které mohou napomoci k odstranění regionálních rozdílů. Tyto rozdíly mohou být označované jako regionální disparity, které Wokoun, Krejčová (2016) popisují ve svých výtiscích jako výskyt hospodářské, sociální, environmentální úrovně jednotlivých regionů a z hlediska obyvatelstva nežádoucí účinky. Pod pojmem regionální rozvoj autoři popisují „růst socioekonomického a environmentálního potenciálu a konkurenceschopnosti regionů vedoucí ke zvyšování životní úrovně a kvality života jejich obyvatel. V tomto ohledu jde o dynamický a vyvážený rozvoj regionální struktury příslušného územního celku a jeho částí (regionů, mikroregionů) a odstraňování popřípadě zmírňování regionálních disparit.“ (Wokoun, Krejčová, 2016, s. 17) V ČR zahrnuje podporu strukturálně postižených regionů, hospodářsky slabých a venkovských regionů. Regionální rozvoj koordinuje také s regionálním dopadem. Na řešení periferních oblastí jsou k dispozici koncepční dokumenty či strategické regionální politiky.

13 Jak již autorka popsala výše v kapitole strategický dokument, tak dle autorů Wokouna a Krejčové považují strategický dokument, jako dokument, kde se nachází důležitá analýza stavu regionálního rozvoje ČR v uplynulém období, hodnocení dosavadních opatření resortů a přístupů regionů, vymezení silných a slabých stránek v rozvoji jednotlivých regionů, odvětví a sektorů. Dále vymezuje priority a opatření k podpoře rozvoje a vymezuje regiony se soustředěnou podporou státu. (Wokoun, Krejčová, 2016, s. 56) Soustředěnou podporu státu mají oblasti v pohraničí, kterými se zabývá následující kapitola.

1.5 Periferní oblasti v pohraničí

Předmětem zkoumání v této diplomové práci jsou nejen periferní oblasti v České republice konkrétně na Jesenicku, ale i v pohraničí v Polsku, se kterým Jesenicko sousedí. Proto se dále kapitola zabývá pohraničními oblastmi a vymezením základních pojmů. Základním faktorem pro oblasti v pohraničí je poloha. Regiony se nachází při hranici státu, když se zabýváme periferiemi blíž, tak zjistíme, že většina státních hranic je, tvořena v periferiích a leží mezi centry jednotlivých státních útvarů. Na autorčině zkoumaném území, kdy z historie od roku 1938 došlo k okupaci pohraničí a v roce 1939 vznikl protektorát Čechy a Morava, docházelo k etnickým přesunům a k narušení socioekonomické či sídelní struktury. K podpoře obcí dochází od roku 1969, v roce 1977 byla podpora zastavena, a vznikl tak negativní vývoj některých obcí. V roce 1986 byla podpora znovu obnovena, ale pro obce nacházející se u Rakouských a Německých hranic. Podpora byla směřována ke stabilizaci osídlení za pomoci řízené migrace, a to individuální bytovou výstavbou a rozvojem občanské a technické infrastruktury. Po roce 1989 dochází převážně k přeměně prostorové struktury. Novým faktorem pro rozvoj pohraničí se stává poloha destinace, odlehlost od jádra, zdrojů kapitálu, služeb a dalších. Atraktivními regiony jsou ty, které leží blízko velkých měst a jsou urbanizované. Oblasti v pohraničí mohou využívat příležitostí díky poloze v těsné blízkosti vyspělých států. Česko – polské pohraničí se vyvíjelo politicky, hospodářsky a sociálně. (Válka.cz, 2011) Při tvorbě vztahů s příhraničními státy hrají velkou roli veřejné instituce. Zde se jedná především o vzdělávací systém, média, zprávy a jiné zdroje s informacemi o našich sousedech. Důležitou roli hraje také politická úroveň a politické vztahy s pohraničím, a to jak na celostátní úrovni, tak i národní a místní. Důležitým faktorem

14 je fyzické a mentální vnímání hranice, kdy fyzicky je hranice odstraněna rychle, ekonomické vazby se však zintenzivňují pomaleji a mnohdy to trvá až několik let. Zvyky, rutiny, předsudky, představy o sousedních obyvatelích a jiné sociokulturní charakteristiky se mění výrazně pomaleji, to zdůrazňují institucionální ekonomie nebo sociologie. (Goeldner a Ritchie, 2014, s. 135) Periferní regiony v pohraničí na státní hranici patří k problémovým a málo rozvinutým oblastem v ČR. Dle několika názorů výše uvedených autorů lze usoudit, že existuje určitý potenciál pro rozvoj těchto oblastí, a to vzhledem k příhraniční spolupráci, kontaktům daných subjektů, které jsou si blízko a možné návaznosti spolupráce. V rámci rozvoje periferních oblastí v pohraničí můžeme použít cestovní ruch jako faktor rozvoje, a to z hlediska ekonomického faktoru či jiných předpokladů, které jsou nezbytnou součástí pro fungování cestovního ruchu v destinaci. Předpoklady, nutné k určení potenciálu cestovního ruchu se zabývají následující kapitoly, které vymezují pojmy cestovního ruchu dále předpoklady, vlivy, faktory, služby a venkovský cestovní ruch. (Lacina, 2010, s. 45 – 46) Následuje kapitola, která se zabývá dále cestovním ruchem jako faktorem pro rozvoj, cestovní ruch je významným rozvojovým odvětím, a to jak po stránce socioekonomické, tak ekologické. „Cestovní ruch tedy umožňuje rozvíjet a zhodnocovat přírodní a kulturně-historický potenciál daných míst, který by bez cestovního ruchu zůstal v převážné míře nevyužit. V České republice je odvětví cestovního ruchu zatím vnímáno jako méně důležité v porovnání s jinými odvětvími.“ (MMR, 2019) Cestovní ruch s regionálním rozvojem k sobě patří vzhledem k tomu, že lidé cestují do různých lokalit, navštěvují různé kultury, konference a využívají dopravních prostředků v lokalitě, navštěvují známá místa, památky, relaxují nebo se věnují sportovním aktivitám. Pod pojmem cestování si představíme zážitky či zábavné trávení volného času. (Goeldner a Ritchie, 2014, s. 3 - 5) Jak je to tedy s cestovním ruchem jeho popisem a vymezením, se zabývá následující kapitola.

15 2 CESTOVNÍ RUCH

Mezi největší exportní odvětví patří automobilový průmysl a obchod s ropou, ovšem cestovní ruch se k nim řadí také. Cestovní ruch se dá popsat jako společensko- ekonomický fenomén. Jde o migraci lidí, ať už jednotlivce či skupiny, za rekreací či poznání jiné kultury, národů nebo za studiem či vědeckým bádání. Definic cestovního ruchu existuje nemalé množství, je to z hlediska toho, že cestovní ruch sám o sobě je velmi široký pojem. (Hesková, 2011, s. 7) UNWTO (Světová organizace cestovního ruchu, popisuje cestovní ruch jako aktivity osob cestujících mimo své trvalé bydliště na dobu kratší než jeden rok a za jiným účelem, než je výdělečná činnost. (Holešinská, 2012, s. 17) Autorka Hesková (2012) dále popisuje, co je to subjekt cestovního ruchu, kdy se subjektem rozumí účastník CR, z pohledu ekonomického je právě účastník ten, který uspokojuje své potřeby cestováním a pobytem mimo své trvalé bydliště. Tím spotřebovává statky CR. Mezi subjekty cestovního ruchu patřící na straně poptávky se řadí:  stálé obyvatele,  návštěvníky,  turisty,  výletníky. Tyto subjekty se dále započítávají do statistik CR. Nezapočítávají se sem imigranti, utečenci, pracovníci pohraničních států, studenti či cestující za prací. (Hesková, 2011, s. 11 – 12) Cestovní ruch dle Foreta (2014, s. 7) se považuje poslední desetiletí za celosvětový fenomén a to hlavně, díky tomu, že je součástí tzv. průmyslu volného času. Dopady cestovního ruchu ať už sociální, ekologické, politické, ekonomické či kulturní, mají podstatný dopad na proměny v dnešním světě. Foret (2014, s. 14 - 15) uvádí, že obyvatelé obcí, vedoucí orgány měst a regionů, jak České tak i Slovenské republiky, dávají velký důraz na změny díky cestovnímu ruchu a jeho využití. Jiní autoři chápou cestovní ruch jako vzájemně propojené prvky, které vytvářejí určitý celek. Cestovní ruch představuje reálný socioekonomický volný systém, jehož obecně základními prvky jsou subsystém nabídky a poptávky, subsystém realizační a vazby prvků mezi nimi představující toky turistů, služeb, informací a finančních prostředků. V geografickém prostředí vznikají uvnitř systému cestovního ruchu vazby, kde

16 dochází k socioekonomickému procesu. Na trhu cestovního ruchu dochází ke střetu nabídky a poptávky. (Palatková, Zichová, 2014 s. 23) Můžeme tak cestovní ruch spojovat s přínosem pro obce či regiony, zvláště v pracovních místech a zdrojích příjmu. To vede k příležitosti obce zvelebovat a revitalizovat. Mezi objekty cestovního ruchu na straně nabídky se řadí:  destinace,  organizace cestovního ruchu – zájmová sdružení,  podniky cestovního ruchu – soukromé subjekty, podnikající v CR. (Holešínská, 2012, s. 19 - 20) Světová organizace cestovního ruchu OSN (UNWTO – The United Nations World Tourism Organization) v roce 1997 v návaznosti na fenomén cestovního ruchu klade důraz na obce při plánování, realizaci, monitorování a vyhodnocování cestovního ruchu prostřednictvím veřejných kampaní, které sdělují obyvatelstvu výhody pro rozvoj cestovního ruchu. UNWTO chápe cestovní ruch jako prostředek ke zvyšování životní úrovně, a to díky ekonomické a sociální příležitosti venkova. Významným faktorem pro rozvoj cestovního ruchu v území, je především kvalita celkové lokality a krajiny regionu. (Linderová, Scholz, 2014, s. 5) Na obrázku níže lze vidět vzájemnou interakci jak kladných, tak záporných vlivů.

Obrázek 1: Cestovní ruch jako systém

(Zdroj: Hesková, 2011, s. 11)

17 Mezi druhy cestovního ruchu patří geografické, společenské a ekonomické podmínky. CR můžeme dělit i podle několika kritérií, jako jsou ceny pobytu, délka pobytu, převažující prostředí, financování, věk účastníků nebo místa, kde se CR realizuje. Návštěvníka CR charakterizujeme, jak již bylo výše zmíněno, jako osobu, která jede mimo svou destinaci (své bydliště) a vydá se za jiným účelem než výdělečným. (Palatková, 2007, s. 13) Autorka Palatková (2006, s. 240 - 242) považuje cestovní ruch za jeden z nástrojů pro rozvoj regionů, a to z hlediska jeho rozvoje. Tím dochází ke zmírnění možného výskytu disparit, jak se již autorka zmínila výše v kapitole o regionálním rozvoji. Další nedílnou součástí cestovního ruchu je produkt cestovního ruchu. Produkty jsou brány jako jednotlivé statky a služby, které poskytuje ať už veřejný či soukromý sektor. Statky, by spolu měly spolupracovat a vytvářet tak komplexní nabídku služeb v rámci cestovního ruchu v určité destinaci. Mezi služby řadíme i s tím spojené aktivity, které cestování podporují a zabezpečují pohodlné cestování, jedná se o aktivity především spojené se zabezpečením ubytování v lokalitě, dopravy apod. Vše zprostředkovává služba, která nabízí zájezdy a jedná se o instituce, jako jsou cestovní kanceláře, agentury či jiné organizace cestovního ruchu. Nedílnou součástí informovanosti o cestovním ruchu a aktivitách jsou bez výjimky i turistická informační centra. Motivujícími statky, které jednotlivce motivují k návštěvě destinace, mohou být například historické, kulturní či přírodní památky nebo uměle vytvořené atraktivity, folklor, kulturní události či příroda. (Vanhove, 2005, s. 9 – 11) Cestovní ruch je převážně definován jako propojený systém vnějšího a vnitřního okolí, které se navzájem kladně či negativně ovlivňuje. Vnějším okolím cestovního ruchu je jak ekonomické, sociální, technologické, politické, tak i ekologické prostředí, které je nadřazeno vnitřnímu okolí. Vnitřní okolí celého systému cestovního ruchu pak tvoří subjekt cestovního ruchu (návštěvníci) a objekt cestovního ruchu (podniky CR, organizace CR a cílová místa CR). (Holešinská, 2012, s. 19 – 20) Na cestovní ruch působí hned několik vlivů, které jsou externího charakteru a mohou jej značně ovlivňovat. Nejčastějšími jsou politické vlivy, zde se jedná o udržování míru mezi státy a napomáhá jednoduššímu cestování mezi státy. Do některých míst je zrušená vízová povinnost či hraniční přechody. Poltické vlivy mohou mít však i negativa, a to vzhledem k nepokojům v některých zemích související například s občanskou válkou. Dalšími vlivy jsou demografické a sociální. Zde se řadí stárnutí populace, kdy dochází k tendenci cestování vyššího počtu starších obyvatel. Mezi sociální

18 vlivy se řadí dostupnost cestovních nabídek i pro slabší vrstvu obyvatel či hendikepovaných lidí. Posledním vlivem je technický rozvoj, díky kterému dochází ke zrychlení CR, bezpečnějšímu a levnějšímu cestovnímu ruchu. Projevy v rychlejším přemísťování se v rámci CR dochází k pozemní, lodní či letecké dopravě. V neposlední řadě autor Vaněček uvádí ekonomické vlivy, které ovlivňují CR, jsou nástrojem ekonomického růstu a podílí se na tvorbě HDP či vyrovnávají platební bilanci. Důležitým je zmínit, že přispívá k regionálnímu rozvoji a může vytvářet pracovní místa v regionu. (Vaníček, 2007, s. 22 – 25) Následující podkapitola se zabývá důležitými předpoklady cestovního ruchu pro destinaci jejím vymezením a podmínek CR. V návaznosti na tuto podkapitolu se dále práce zabývá venkovským cestovním ruchem. Periferními oblastmi jsou totiž převážně odlehlé venkovské regiony, hospodářsky slabé a odlehlé od větších měst.

2.1 Předpoklady cestovního ruchu

Důležitým předpokladem CR je prostředí, které se dále dělí dle autora Němčanského (1999, s. 31 - 40) na: sociální, ekonomické a environmentální. Ekonomické prostředí - ovlivňuje velkou část v cestovním ruchu a rozhodne, zda se účastník chce v dané destinaci pohybovat či nikoli. Sem patří jak reálné příjmy, inflace, míra nezaměstnanosti, výše HDP, tak jeho rozdělení. Stabilní měnová situace, když se bavíme globálně a hospodářská krize, má za příčinu návštěvnost některých významnějších a větších zemí. Pro periferní zkoumané oblasti jde spíš o růst nezaměstnanosti, zatížení podniků a interakce subjektu a objektu CR. To nás dostává k sociálnímu prostředí. Sociální prostředí - má jistou úlohu ve společnosti a společenském životě jak obyvatel dané lokality, tak těch co danou lokalitu přijedou navštívit. Nesmíme opomenout: Kulturní podmínky – do této podskupiny se řadí atraktivity daného místa, kulturně- historické památky, kulturní zařízení, sportoviště či zábavné zařízení, hřiště a všechny zařízení pro volnočasové aktivity. Kvalita těchto zařízení většinou tkví ve finančních zdrojích. Tím se dostáváme dál ke službám v cestovním ruchu, kterých je rozmanité množství. Jedná se například o lázeňský cestovní ruch, kulturně vzdělávací, venkovský, sportovně rekreační, kongresový apod.

19 V další kapitole se bude práce zabývat potenciálem CR a jeho rozdělením, se zaměřením typických jevů pro periferní region. Co je to potenciál CR a co zahrnuje, sepsala autorka do následující kapitoly dle autora Bíny (2010). Jako další téma k potenciálu jsou atraktivity CR, které jsou popsány dle autorky Jarolímkové (2017) hned po potenciálu.

2.2 Potenciál cestovního ruchu

Patří k územnímu vyhodnocení potenciálu cestovního ruchu, kdy zhodnotitelem byl autor Bína, který již v roce 2001 vypracoval pro každou obec v České republice 24 potencionálních složek cestovního ruchu (rekreace) podle územní vyvinutosti. (Bína, 2010, s. 15) Jako další autor Bína (2010) seskupil potenciál do dvou složek: 1) Potenciál atraktivit CR 2) Potenciál ploch a linií ovlivňujících cestovní ruch K prvnímu bodu se váží atraktivity spojené s návštěvností a reálným cílem v regionu. Jsou to významné body: zámky, hrady, skanzeny, skalní města, lázeňství, golfové hřiště, historická města, opevnění – jedná se o konkrétní objekty, může se zde zařadit i vinařství či pivovar. Rozlišuje atraktivity dle významu pro cestovní ruch a zařazuje je do významových stupňů (A, B, C). Základem pro zjištění významového rozlišení jsou konkrétní zjistitelné parametry. Tento postup uplatňuje v městské a vesnické památkové rezervace, které jsou stupňovitě členěny výše než městské a památkové zóny. (Bína, 2010, s. 17-18) V další kapitole se budeme zabývat venkovským cestovním ruchem, a to z hlediska turistiky, využíváním venkovské krajiny a dalších typických jevů pro venkovský region. Jak již bylo zmíněno na konci podkapitoly předpokladů cestovního ruchu, tak se bude autorka dále zabývat venkovským cestovním ruchem proto, že diplomová práce analyzuje periferní oblasti, tudíž odlehlá místa s čistým životním prostředím a venkovským potenciálem. K tomuto tématu se váže i výše popsaný potenciál cestovního ruchu jako zhodnocení vyvinutosti území jeho nabídky, atraktivit, vhodnosti krajiny pro rekreaci, kulturní akce, kongresy, veletrhy, sportovní akce, venkovská turistika a další.

20 2.3 Atraktivity cestovního ruchu

Pro potenciál cestovního ruchu je atraktivita cestovního ruchu dle autorky Jarolímkové (2017, s. 23 – 30) význam území, kde se nachází přírodní, kulturní dědictví či památkové objekty. Vzhledem k atraktivitám území se návštěvníci mnohdy rozhodují, zda navštívit destinaci právě kvůli tomu, co nabízí za již zmíněnou atraktivitu a hraje zde významnou roli. Atraktivitami má na mysli i produkty CR, objekty či události, které vyvolají zájem o danou destinaci a návštěvník se rozhodne jej navštívit, a to díky kulturnímu, historickému či přírodnímu významu či zábavě. Čím více se vyskytuje na určitém místě atraktivit, tím lépe se návštěvník rozhoduje. Mezi atraktivity nepatří jen nákup produktu, pracovní činnost či jiný motiv cesty související s cestovním ruchem. Některé atraktivity jsou označovány jako:  Primární – jsou natolik dominantní, že přitahují návštěvníky pro uskutečnění cesty do destinace, tyto atraktivity se označují jako „místa, která musím navštívit“. V dnešní době je touha návštěvníka po nějakém ojedinělém prožitku. Proto by se v současné době měly nabízet nejrůznější formy participativních aktivit, zkušeností, které si účastník zkusí sám je jejich součástí tzv. vtažen do děje, a prožitek je tak psychosomatickou zkušeností. Marketing v nynější době přestal být prožitkem neutrálním, stal je módním sloganem. Atraktivním je v nynější době zejména v periferních oblastech venkovský cestovní ruch, právě díky silnému prožitku v dění na farmě, statku, v okolí klidně přírody, a to vše například díky agroturistice a dalších níže popsaných forem venkovského cestovního ruchu. Za venkovský cestovní ruch se považují turistické aktivity spojené s využíváním venkovské krajiny. Služby v cestovním ruchu mají veliký potenciál pro přínosy pozitivního vlivu do regionu. Dále se tedy bude práce věnovat významu cestovního ruchu pro region. Služby slouží k uspokojování potřeb účastníka, ať jde už o ty základní materiálně technické, jako jsou ubytovací, stravovací, nebo ty další, doplňkové. Dynamika nabídky služeb je tedy veliká. Co nám cestovní ruch přinese do regionu za pozitivní či negativní vlivy, je odvozeno od cestovního ruchu a odrazem našeho přístupu k němu. (Stříbrná, 2015, s. 25-30)

21 2.4 Venkovský cestovní ruch

Jak víme již z historie, venkov byl převážně vázaný na zemědělství. Po jeho útlumu hledá venkov novou ekonomickou bázi. Rozvoj venkova je častěji spojován s cestovním ruchem a multifunkčním využitím venkova. (Woods, 2011, s. 60) Nejběžnějšími formami pro rozvoj jsou rekreační cestovní ruch, kulturně poznávací cestovní ruch, sportovně - turistický cestovní ruch a lázeňský cestovní ruch.  Rekreačním cestovním ruchem myslí autorka Šťastná (2015, s. 13) uspokojení běžných potřeb účastníka v podobě regenerace, a to fyzicky i psychicky.  Kulturně poznávacím cestovním ruchem je myšleno to, co je potřeba poznávat, různé druhy památek, historie, vzdělávání se. Patří sem památky a různé přírodní či umělé zvláštnosti.  Dobrodružný CR je součástí sportovního CR, jde o poznání něčeho nového a dobrodružného. Patří sem aktivity, jako je například let balonem.  Sportovní formou bývají turistické, cyklistické výlety spojeny s poznáním atraktivit, které jsou v cestovním ruchu k vidění. Jde především o kulturně- historické památky. Sem nepochybně patří i nynější trend, a tím je využití GPS, internetu v mobilu a geocaching.  Myslivecký cestovní ruch má za motivaci především lov zvěře, ptáků nebo lov ryb, k lovu ryb je potřeba rybníků či přehrad, ovšem vyjímaje chráněných území.  Lázeňský cestovní ruch se u nás vyskytuje celkem často, může jít o lázeňsko- léčebný směr, který vychází z nejrůznějších zdravotní prevence či potřeb rekonvalescence.  Obchodní – jedná se o služby skrz zaměstnání tudíž za obchodem, obchodní jednání a navazování nových obchodních kontaktů, školení zaměstnanců, ale i institucí. (Hesková, 2011, s. 20 – 24) Prostřednictvím cestovního ruchu ve venkovských oblastech dochází ke zlepšení image, rozvoj infrastruktury a pozitivní zlepšení ekonomické situace v těchto odlehlých oblastech. Agroturistika například je forma cestovního ruchu a její popularita stále roste. Tento druh cestovního ruchu je prožitkem v rámci venkovského života, přírody. Zde si může návštěvník CR vyzkoušet život na venkově, práce na poli se zvěří, všechno, co zemědělci musí vydat za těžké úsilí každý den. Je to dobrý nápad pro malé ekofarmy, farmy, které v rámci marketingu dosáhnou k přilákání návštěvníků. (Palatková, Zichová, 2011, S. 61)

22 Cestovní ruch se z hlediska socioekonomického rozvoje považuje jednoznačně za hnací sílu, která může v regionech napomoci snižovat disparity. Rozvoj turismu je především postaven na lidských potřebách. Vzhledem k cestovnímu ruchu na rekreaci a potřebě poznávání, tím se myslí poznání jiné kultury, tradic apod. Aby mohli lidé cestovat, tak potřebují finanční prostředky a volný čas. Cestování nezačalo jen v touze objevovat historické památky a nové kultury, tradice či krásy přírody, ale především se spojuje s rozvíjejícími se materiálními podmínkami obyvatel a možnostmi, které postupem času byly k dispozici. (Middleton, 2009, s. 112) Vytvoří-li se vhodné předpoklady pro cestovní ruch a trávení volného času v destinaci, může to mít značný vliv na národní úroveň, a to formou možného zisku. Je třeba dbát naplnění a uspokojení potřeb účastníka. Rozvoj cestovního ruchu musí však být v souladu s přírodou, životním prostředím a příznivými podmínkami, a to především pro obyvatele, kterých se rozvoj týká, musí být tedy společensky akceptovatelný. Vize cestovního ruchu by měla předcházet negativním dopadům cestovního ruchu. V případě, že existují dostatečně rozvinuté činnosti, jako je sociální a technická infrastruktura v řešeném území, je možné očekávat příznivý vliv cestovního ruchu na hospodářský a sociální rozvoj. Cestovní ruch v území značně ovlivňuje tvorbu nových pracovních míst, poskytuje zdroje práce a nabízí zaměstnání obyvatelům daného regionu. Vytváří příležitosti pro podnikatelské aktivity, aktivuje rozvoj zemědělské výroby, řemesel, obchodu, a tak zlepšuje ekonomické a sociální poměry místního obyvatelstva. Z ekonomického hlediska prostřednictvím daní a poplatků účastníků CR dochází ke zvýšení místního rozpočtu a investic například do infrastruktury (železniční, silniční sítě, telekomunikace), na kterou je třeba dbát. Dostupnost do regionu a vhodná infrastruktura je dominantní v cestovním ruchu. (Jirásková, 2017, s. 20 – 25)

2.5 Podmínky pro rozvoj CR

Aby byl cestovní ruch efektivní a zvýšila se regionální poptávka, musí být zajištěny podmínky, které jsou příslušné k předpokladům cestovního ruchu. Především, co se týče nabídky a poptávky, kterou region vytváří. Cestovní ruch napomáhá k posílení hospodářsky slabých regionů. Z regionální politiky a jejího pojetí dle autorčina názoru je nejlépe pochopitelná tato problematika od autora Wokouna (2008, s. 20 - 31), který tvrdí, že vysoká dynamika růstu cestovního ruchu v daných regionech může napomáhat

23 se strukturálními problémy, protože představuje oblast ekonomiky, kde můžeme předpokládat stabilní ekonomický vývoj bez významných cyklických problémů. Tím vytváří cestovní ruch ekonomické prostředí, které je odolnější vůči strukturálním problémům. Pro ekonomicky slabé regiony je důležitý multiplikační efekt cestovního ruchu, neboť znásobuje kvantitativní růst daného regionu. Pro regiony, které se potýkají s vysokou nezaměstnaností, je cestovní ruch řešením, protože dokáže při poměrně nízkých investičních nákladech vytvářet pracovní místa. Politika cestovního ruchu musí být správně pochopena, aby nedošlo ke konfliktům mezi ekonomickými cíli na jedné straně a ekologickými či společenskými cíli na straně druhé. Je nutné při tvorbě cílů zohlednit všechny oblasti. Pro fungování samotného cestovního ruchu je zapotřebí několika předpokladů důležité pro zpracování i praktické části této práce. Důležitými předpoklady potenciálu jsou:  realizační – doprava, ubytovací zařízení a stravovací,  lokalizační – potenciál rozvoje cestovního ruchu,  selektivní – spotřební chování účastníků CR. Z hlediska potenciálu rozdělujeme dále realizační předpoklady: Doprava - je nezbytným předpokladem pro rozvoj cestovního ruchu. Zakládá se na dostupnosti do regionu, jsou to vlaky, automobily, letadla či autobusy. Vertikální prostředky jsou vleky, lanovky a vodní spoje. (Vystoupil, Šauer a Holešinská, 2009, s. 37) Ubytovací, stravovací zařízení - patří k základním pilířům a realizaci cestovního ruchu. Patří k základním potřebám člověka. Lokalizačními předpoklady jsou přírodní předpoklady, jako je reliéf, přírodní atraktivity, krajina, klima, vodstvo, flóra, fauna, kvalita ovzduší, tradice místní správa a samospráva. (Zelenka, Pásková, 2002, s. 52) Patří sem kulturní předpoklady destinace a těmi jsou společenské atraktivity, kulturně-historické památky, kulturní zařízení, sportovní. Na kulturní vybavení obce mají velký vliv finanční podmínky obce, kraje, města. Atraktivity obce jsou motivujícími pro návštěvníka cestovního ruchu. K dalším předpokladům se řadí: Demografické složení - na kterém se podílí všechny věkové kategorie obyvatel, volný čas, životní styl účastníků CR a finanční možnosti jaké má. S tím souvisí životní úroveň, kdy říká, že je podmíněna projevem rozvoje pracovních sil, bydlení, vzdělání, kultuře, pracovních podmínek, délce pracovního času, volného času a mzdy. Účastníci,

24 kteří mají dosažený vyšší stupeň vzdělání, mají větší předpoklad pro aktivitu v cestovním ruchu. Lokalizačními předpoklady jsou: Přírodní památky – mezi přírodní podmínky neodmyslitelně patří například fauna, flóra, podnebí, vodní plochy či půda a kvalita přírodních podmínek. Vzhledem k cestovnímu ruchu jsou přírodní útvary či jiné úkazy jedinečné a se přírodními atraktivitami a lákadly pro cestovní ruch. Přírodní potenciál je jedinečným faktorem, určujícím jak funkční, tak rekreační využití. (Holešínská, 2008, s. 27) Kulturní podmínky - člení se do tří skupin a to kulturně – historické, kulturní akce či památky, zvláštní skupinou jsou sportovní či volnočasové aktivity, které mohou být sezónní či jednodenní. Selektivními předpoklady jsou: Ty předpoklady, kde hraje významnou roli zákazník. Jde o analýzu, zájmů účastníka CR, jeho náboženství, zdravotního stavu, věku či sociální sumací ve vztahu na politiku a ekonomickou situaci  Subjektivními předpoklady - sem spadají veškeré předpoklady, které mohou být pozitivní v rámci reklamy, propagace, cestovních agentur a jiných propagačních možností destinace. Volbu destinace ovlivňují faktory, a to jak jednotlivce, tak i skupiny. (Holešínská 2008, s. 28)  Objektivní předpoklady jsou například – urbanizace, která je spojena s industrializací a demografickou revolucí. Urbanizace je spojena s rozvojem ekonomické úrovně oblasti a sociálními změnami. Spolu s koncentrací obyvatelstva do měst dochází i ke koncentraci výroby, služeb, funkci apod. a ke strukturálním změnám ve výrobních procesech. Urbanizace přináší i rozsáhlé sociální změny a pronikání městského způsobu života do celého osídleného prostoru.“ (Šilhánková a Koutný, 2013, s. 9) Pozitivním vlivem urbanizace je zvyšování se životní úrovně v oblastech infrastruktury a moderní přeměna měst. Předpoklady jsou jedním ze základních faktorů, a jak vyplývá z Koncepce státní politiky cestovního ruchu České republiky na období 2014 – 2020, tak nejlepšími předpoklady jsou:  Městský a kulturní cestovní ruch – silně profiluje směrem k zahraniční poptávce.

25  Sportovní a aktivní dovolená – rozvoj pěší turistiky, cykloturistiky, horské turistiky, poznání podhorských oblastí, kulturního a přírodního dědictví.  Dovolená v přírodě – zde je stagnace letních pobytů, dochází ovšem k pozvolnému rozvoji venkovského cestovního ruchu.  Lázeňský cestovní ruch - lázeňství, které v průběhu let stagnuje. (Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR, 2013)

2.6 Cestovní ruch a rozvoj venkova

Dle autorky Šimkové (2015, s. 14) je o rozvoji venkova pojednáváno jako o ekonomickém přínosu (kapitálu) do regionu, tvorbě pracovních míst, rozvoj infrastruktury nebo hospodářském rozvoji na místní úrovni. Aktivity rozvoje venkova musí obsahovat rysy pro udržitelnost s ohledem na komunitu v lokalitě. Je zapotřebí brát v potaz využití místních zdrojů venkova, zemědělství, cestovní ruch, venkovské tradice a zvyky, řemeslná, kamenická výroba. Cestovní ruch do regionu přináší příjmy pro podnikatele a region, podporuje folklór a zvyklosti či tradice, seznamuje účastníky se životem na venkově a ukazuje kulturní dědictví v regionu. Pro účastníky je na venkově široká nabídka aktivního využívání prostředí venkova a je brán ohled na životní prostředí, ochranu historického a kulturního potenciálu lokality a posílení gastronomických tradic. (Šimková, 2015, s. 14 - 15) S ohledem na prostředí venkova se zde řadí i rozsah nabízených produktů v rámci cestovního ruchu a ty jsou dány několika faktory, konkrétně lokalizační, realizační, jak již bylo popsáno a kvalita marketingu, který dané předpoklady prodává. V regionech, kde se vyskytuje lázeňství, je dlouhodobě ekonomicky činný právě cestovní ruch. V ostatních regionech je CR pouze doplňkovým odborem ekonomické činnosti, a řadí se sem převážná většina regionů v ČR. (Franke a kol., 2012, s. 12)

2.7 Cestovní ruch a jeho přínosy do regionu

Možnými přínosy cestovního ruchu do regionu můžou být odvětví ochrany přírody, životní prostředí nebo přínosy sociálně – kulturní.

26 Přínosy do regionu mají zejména na ekonomický rozvoj příjem turistů, zvelebování obydlí do místních, rozšiřování obchodní sítě a odpočinkových míst, zvelebování kulturních míst a image regionů. Ochrana životního prostředí Poplatky ze vstupů, které jsou dále užity k financování ochrany přírody, poplatky lázeňské, rekreační, rybářský či lovecký lístek. Jako další podpora přírodních atraktivit, přírodních zdrojů, tvorba parků či rezervací. Možnost nových pracovních příležitostí a usměrnění návštěvnosti chráněných území. (MMR, 2012) Sociálně – kulturní oblasti Vznik nových pracovních míst, ochrana tradic a zvyků, zlepšení v zainteresování obyvatel a následné podněcování hrdosti občana. (Vystoupil, Šauer a Holešinská, 2009, s. 29) Ekonomická oblast Podpora poplatků a daní, navýšení příjmů od místních do státního rozpočtu, zvelebování infrastruktury (kanalizace, vodovody, čističky, plynofikace apod.), podpora výstavby železnic, opravy silnic nižší třídy. V neposlední řadě se do ekonomické oblasti váže podpora malých a středních podniků. (CzechTourism, 2017) Dalším pozitivním přínosem do regionu je marketing, který se zabývá hlavně propagací a zviditelněním regionu. Je to souhrn nabídek v rámci cestovního ruchu pro návštěvníky a má několik forem. Vzhledem k marketingu Orieška (2010) rozděluje CR na pět pilířů: 1. propagace CR v rámci ekonomicky působících subjektů v regionu, 2. posílení spolupráce mezi soukromým a veřejným sektorem, 3. rozšířit infrastrukturu, rozvoj lidských zdrojů, zvednou poptávku, 4. udržovat CR stabilní rozvoj ekonomicky, sociálně a ekologicky, 5. využívat technologických pokroků pro naplnění lidských tužeb. Marketing vychází především z lidských potřeb a cestovní ruch je jeho nedílnou součástí. Podrobnějším rozebráním marketingu v cestovním ruchu se zabývá další podkapitola.

2.8 Marketing

Cestovní ruch je považován za důležitý světový průmysl, představující významnou součást ekonomiky služeb. Marketing vychází z lidských potřeb a tužeb, lidé potřebují

27 příbytek, potravu, oblečení, vodu. Kromě toho možná, lidé i doplňkově touží po rekreaci, dostupném zboží, vzdělání a potřebných službách, preferují různé značky apod. Ovšem každý má odlišné preference. Marketing je jakési předvídání a uspokojování stávajících nebo potencionálních návštěvníků či turistů dané destinace. Důležitou potřebou destinace je ochrana životního prostředí a společenských potřeb. (CzechTourism, 2017) Dle cestovního ruchu autorka Jakubíková (2012 s. 150) popisuje několik primárních potřeb:  potřeba odpočinku, relaxace, klidu, obnova sil,  změna prostředí,  potřeba regenerace – lázeňství,  potřeba společenské komunikace,  nevšední zážitky,  poznání a kulturní vyžití,  sportování či vzdělávání,  změna životního stylu, navázání nových kontaktů. Jiní autoři tvrdí, že je důležité uspokojit zákazníkovy potřeby, sled marketingových po sobě jdoucích kroků, použití marketingových výzkumů, závislost na vnitřních organizacích CR. (Hesková, 2006, s. 133) Hesková (2006) zmiňuje, že marketingové produkty mají nehmotný charakter v CR, kvalita služeb je z pohledu účastníka CR těžce definovatelná. V marketingu se zpravidla pracuje s marketingovým mixem, ten poukazuje na marketing jako proces plánovací, kdy se realizuje koncepce cenové politiky, distribuce a podpory. Marketingová strategie je dlouhodobá koncepční činnost podniku v oblasti marketingu a jejím smyslem je rozdělit zdroje tak, aby byly splněny především základní cíle. Marketingový mix je kombinací prvků pro produkci zisku a skládá se z několika faktorů. Jedná se o tyto faktory:  Cena  Produkt  Image  Propagace  Prodej  Balíčky  Kvalita služeb

28  Výzkum (Hesková, 2006, s. 135 - 137) Nejdůležitějšími z hlediska rozpracování diplomové práce je produkt a balíček.  Produkt – v něm spočívá střet služeb cestovního ruchu za využití volného času, ubytovací, stravovací služby se zde nachází mix výrobek a služba. Je to vlastně to, co zákazník kupuje. Obsahuje všechny služby, které zákazník CR dostává.  Cena – je to co každá organizace požaduje za své služby a co zákazník zaplatí.  Propagace – ukázat či přesvědčit potencionální spotřebitele o výhodách ke koupi zboží či služby. Propagační technika prodeje, reklamy, brožury, informační centra a jejich nabídky.  Balíčky – zde se jedná o nabídku omezených služeb za pomoci individuálního výběru. Slouží jako nástroj využití návštěvnosti, například i v mimosezóně. Je uplatnitelný pro destinační management. (Pásková, Zelenka, 2002, s. 205) V rámci balíčku jde o tvorbu značky pro danou službu, je sdělením pro klienty, proč mají využít zrovna tuto službu a využívají několik různých komunikačních metod. Oblast propagace a marketingu se týká v první řadě spotřebitelů CR (zákazníků). Jedním z předních umění je jim naslouchat a přizpůsobit se jejich požadavkům. Při nabídce balíčku služeb je třeba brát v potaz silné a slabé stránky. Vytyčení těchto cílů mnohdy zamezí k negativním dopadům služeb a může naopak dojít k pozitivnímu růstu poptávky. Marketing je z hlediska CR velice důležitý a díky němu se dostává určitá destinace do podvědomí návštěvníka a stává se pro něho atraktivní. Pokud se v regionu nachází potenciál cestovního ruchu měly by se zde vyskytovat i doprovodné služby, jaké návštěvník očekává a vzhledem k tomu dochází k uspokojení jeho potřeb. Marketing je přínosným a velice důležitým odvětvím a pozitivním přínosem pro region.

3 RESUMÉ TEORETICKÉ ČÁSTI

Globálním regionálním cílem v politice cestovního ruchu je především zvýšení ekonomické výkonnosti CR a jeho využitím pro další rozvoj dostupného potenciálu, a tím zvýšení konkurenceschopnosti celého odvětví cestovního ruchu na národní a regionální úrovni. Za důležité se považuje v rámci rozvoje respektování zájmů krajiny a dalších složek životního prostředí. Dynamický růst cestovního ruchu v daných regionech může být nápomocný při strukturálních problémech, se kterými se potýkají některé odlehlé, periferní či horské 29 oblasti. Cestovní ruch představuje oblast ekonomiky a může mít ekonomicky stabilní rozvoj bez významných cyklických problémů. Cestovní ruch dokáže v regionech s vysokou mírou nezaměstnaných nabídnout při nízkých investičních nákladech pracovní místa a napomoci tak zlepšení této upadající oblasti. Jako dalším významným bodem, by měl udržitelný rozvoj cestovního ruchu vycházet ze spolupráce mezi soukromým a veřejným sektorem a vyžívat moderních metod jako je plánování, regulace, monitorování a využívat informačních a komunikačních technologií, marketing či občanskou spoluúčast pro pozitivní rozvoj regionů. Cestovní ruch je stále významnějším odvětvím hospodářství. Vzhledem k tomu, že se periferní oblasti nacházejí v částech, kde byly všechny aktivity dlouho potlačovány, ale zůstalo zachováno především velmi kvalitní životní prostředí, které je v součastné době dobrým předpokladem pro další rozvoj cestovního ruchu, tak výhodou je i poloha dotčených regionů, která je na pohraničí a v periferii. Zde pokládá autorka za důležité si vymezit a zjistit, co je hlavním cílem turistů a návštěvníků ve zkoumaných územích a následně, jak aktéři cestovního ruchu v dotčených regionech zaměřují právě na tyto navštěvovaná místa a hlavně jejich rozvoj a následně udržitelný rozvoj. V případě vysoké návštěvnosti, jak se aktéři staví k těmto oblastem v rámci udržitelného rozvoje a v případě nízké návštěvnosti některých oblastí, jak pracují na tom, aby se zvýšila atraktivita a návštěvnost. Dalším důležitým bodem pro praktickou část je zjistit jak aktéři obou území tedy českých a polských pracují na rozvoji cestovního ruchu, a to v rámci rozpracování strategií cestovního ruchu. Jako komparace poslouží analýza strategických dokumentů, a to v rámci se zaměřením na cestovní ruch a následný sběr dat bude sloužit k dalšímu návrhu pro zlepšení a možnosti rozvoje cestovního ruchu v regionech, kterým se bude zabývat poslední kapitola diplomové práce. Je zde také otázka, jak se aktéři zabývají snížením negativních důsledků případné vysoké návštěvnosti v periferních oblastech. Jak již bylo výše v textu zmíněno, zkoumaná území diplomové práce jsou především zajímavá z hlediska čisté přírody a nepoškozeného životního prostředí. Myslí aktéři daných regionů na udržitelnost těchto území? Dotazováním se aktérů obou území by měla autorka na všechny své otázky najít odpověď. Vzhledem k tomu, že autorkou byly vybrány sousedící a z historie podobné regiony, tak není náhoda, že oba spolu mohou spolupracovat v rámci projektů. Tyto regiony jsou součástí Euroregionu Praděd, tudíž je zde možnost a vzhledem k jejich

30 perifernosti i pozitivní možnost, příhraniční spolupráce a využít ji právě pro zkoumaný rozvoj území. Stěžejní částí bude analýza strategických dokumentů v rámci cestovního ruchu a stavu plnění priorit z hlediska právě cestovního ruchu pro další rozvoj území. Na závěr na základě analýzy budou navržena doporučení, která povedou k možnému zlepšení situace a pozitivnímu rozvoji obou území. V první části dojde k obecnému popsání Jesenicka a Nyska a jejich charakteristice, která se opírá o první kapitolu teoretické části diplomové práce. Charakteristika se bude opírat především o kapitoly: periferní území a jejich ukazatele jako jsou periferie, jádro, regionální rozvoj, přírodní potenciál a další. Pro zpracování diplomové práce autorka předvede v nadcházející kapitole, jaké metody použila, a ještě použije ve své diplomové práci, aby bylo dosaženo vytyčeného cíle, který zní: Cílem práce bude na základě analýzy zhodnotit cestovní ruch jako možnost rozvoje ve vybraném periferním českém území a následně porovnat s vybraným periferním územím v zahraničí a na základě této analýzy vytvořit návrh pro zlepšení podpory cestovního ruchu v rámci rozvoje vybraného periferního území.

3.1 Metodologie

K vypracování této diplomové práce byly použity metody, které autorce sloužily k získání potřebných informací nezbytných pro úspěšné dosažení cíle. Jedná se o:  primární výzkum,  sekundární výzkum,  popisná analýza,  pozorování,  dotazování,  SWOT analýza.

31 4 PRAKTICKÁ ČÁST

4.1 Jesenicko

Geografická poloha, přírodní a klimatické podmínky Jedním z ukazatelů periferních území v České republice je především typicky nižší hustota osídlení, jedná se o oblasti pohraničních okresů. Jde o oblasti postrádající centra a odlehlost od větších center osídlení. (Statistický lexikon obcí, 2013) Pro diplomovou práci si autorka vybrala region Jesenicko, který se rozkládá v nejsevernější části Olomouckého kraje. Jesenicko spadá do NUTS II Střední Morava. Geografický pohled na Jesenicko činí Hrubý Jeseník, Rychlebské hory a Zlatohorská vrchovina. Sedla a hřebeny Červenohorské, Ramzová a Videlská. Severozápad Jesenicka je lemovaný hranicí s Polskem. Jesenicko hraničí s Moravskoslezským krajem a zahrnuje pohoří Hrubého Jeseníku až směrem na Šumperk, rozprostírají se zde velké kotliny, a to až k Hanušovické vrchovině. Jesenicko je pod vodní správou Odry a je součást chráněné krajinné oblasti. Rozloha regionu je 71 903 ha. (Smoj.cz, 2015)

4.2 Obecná charakteristika Jesenicka

Olomoucký kraj, jehož nedílnou součástí je i okres Jeseník, má, jak již bylo zmíněno, blízko do Polska, hranice je dlouhá 104 km a je propojena třemi silničními přechody, který tvoří pět okresů a jedním z nich jsou Jeseníky. Celková rozloha území je 71 903 ha, což představuje 13,7 % celkové rozlohy Olomouckého kraje Jesenicko, je tedy nejmenším okresem v Olomouckém kraji. Nejmenší obcí je Ostružná, která má k roku 2018 pouhých 163 obyvatel. Více než polovina obyvatel Jesenicka žije ve městech. Největším městem regionu je město Jeseník, zde bydlí přes 12 tis. obyvatel. Ekonomicky aktivních obyvatel je zde 21 765 dle Českého statistického úřadu k roku 2018. Okres Jeseník se rozprostírá na území o ploše 719 km2. Značným rysem je drsnější a rozmanité podnebí. V tomto území převažuje lesní a zemědělská půda. Nejvyšší rozdíl teplot je v oblasti Hrubého Jeseníku. Typické pro tuto oblast jsou dlouhé zimy, vyšší srážky a časté inverze. Regionální říčkou je řeka Bělá se svými přítoky. Rybníky se nachází v obcích Javorník, Uhelná, Černá Voda a Rejvíz. Okres Jeseník vznikl roku 1996

32 vyčleněním okresů Šumperk a Bruntál. Patří sem 24 obcí a 5 obcí, které mají statut města, jedná se o obce: Javorník, Žulová, Zlaté hory, Vidnava. Na Jesenicku dělí správní obvody na obce s rozšířenou působností a obce s pověřeným obecním úřadem, které jsou v obcích Javorník, Jeseník a Zlaté hory. Sídelní struktura kraje je diferenciovaná, je zde typická venkovská zástavba. V horském reliéfu, kde se nachází Jeseníky, je rozdrobená struktura osídlení s výškovými klimatickými rozdíly. Okres Jesenicka je chudý na suroviny a převládají zde méně náročné plodiny. Průmyslová výroba navazuje na zemědělskou výrobu, nejvýznamnější je však strojírenský průmysl. (Smoj.cz, 2015) Níže pod textem je vidět průřez České republiky a zeleně vyznačena zkoumaná oblast Jesenicka, šedivě je vyznačený celý Olomoucký kraj.

Obrázek 2: Jeseník

(Zdroj: Risy, 2012)

Demografický vývoj v oblasti Jesenicka se výrazně liší, vůči ČR je typické stárnutí populace a zvýšený úbytek obyvatel v této oblasti. Jde o dlouhodobě trvající procesy, vnější a vnitřní migrace. Hlavním důvodem jsou ekonomické faktory, úbytek pracovních sil a příležitostí v periferních oblastech, nedostatečná až špatná dopravní dostupnost způsobuje útlum tradičního odvětví. Na zvýšenou míru migrace má vliv zejména, environmentální důvod suburbanizace. S úbytkem hutnictví, textilního, hutního nebo sklářského odvětví vyplývá dlouho trvající strukturální problém. Problémem jsou oblasti s vysokou a dlouhodobou nezaměstnaností především v zemědělství. (Jeseníky. org, 2018)

33 Na následujícím obrázku jsou vymezeny hospodářsky slabé regiony v České republice. Vymezení těchto regionů je na základě Strategie regionálního rozvoje ČR. Ministerstvo pro místní rozvoj spolupracuje s dotčenými ústředními správními úřady a kraji na základě hospodářské a sociální analýzy a pak tyto regiony definuje. Důležitým faktorem u regionů je to, že města disponují strategickými, akčními či jinými analytickými dokumenty, které poukazují na aktuální stav a možnosti dalšího rozvoje specifických oblastí. Podporu cestovního ruchu, podnikání, sportu apod. Realizace marketingových, komunikačních aktivit k poskytnutí lepších služeb pro obyvatele a návštěvníky. To vše je pro města přínosem a následně se mohou definovat konkurenční oblasti a výhodně jak regiony, města dále posilovat. (Strategický plán města 2019 – 2024)

Obrázek 3: Hospodářsky slabé regiony

(Zdroj: Ris, 2016)

Zde na obrázku výše můžeme vidět růžově vyznačené periferní oblasti v ČR. Jesenicko patří k hospodářsky slabým regionům, které jsou charakterizovány nízkou životní úrovní, nízkou hustotou osídlení, nezaměstnaností. Jesenicko je bráno jako venkovská oblast s nižším urbanistickým a ekonomickým rozvojem. Důležitým pozitivem pro tyto oblasti jsou výborné přírodní podmínky a životní prostředí. (Dvs.cz, 2007) Na následující mapě pod textem vidíme v označeném červeném kruhu, že v okrese Jeseník je v okrajových částech u hranic s Polskem, periferie, která je vyznačena růžovou barvou. Světle zeleně jsou vymezeny oblasti tzv. stabilizované. Periferními oblastmi v okrese Jeseník dle mapy jsou místa u měst Javorník, Bílá Voda, Benhartice, Uhelná a obec Velké Kunětice. Stabilizovaná místa jsou například Jeseník, Žulová nebo Lipová- lázně. U těchto měst Žulová, Jeseník a Lipová-lázeň napomohlo k jejich stabilizaci především zvýšení cestovního ruchu, atraktivit, lázeňství a kulturních památek, které tyto

34 města na Jesenicku nabízí. Lipová-lázeň se vyjímá nejen lázněmi, ale i zachovalými kostely, muzei a pomníky, které jsou upomínkou na světové války. Žulová nabízí dochované kostely, ale i zbytek gotického hradu Frýdberku, hodnotnými jsou staré řemeslnické domy, které jsou k vidění na náměstí. Pro pěší výlet se může návštěvník vydat na Boží horu. Jeseník a jeho proslulé lázně a informační centrum v bývalé budově katově jsou velkými lákadly pro návštěvníky. (Mistopisy.cz, 2018)

Obrázek 4: Úhrn rozvojových znaků

(zdroj: dvs.cz, 2007)

4.3 Socioekonomické ukazatele regionů

S největším úbytkem obyvatel se potýká město Jeseník, které však patří stále k největším městům v okrese. Dalším městem s téměř čtyřmi tisíci obyvateli jsou Zlaté Hory, Mikulovice a Lipová-lázně s necelými třemi tisíci obyvatel. Zbylá města mají malý počet obyvatel. Mezi roky 2006 – 2017 byl střední stav obyvatel 12 366, velký pokles obyvatel byl s konečným číslem na 11 440 v roce 2016. Celkově se jedná o pokles v absolutní hodnotě 926 obyvatel v našem centrálním městě Jeseníku. (Jeseníky.org, 2018) Na dalším obrázku vyhraničeného území Okresu Jeseník nalezneme hranici s Polskem a celkové značení kde se rozprostírá a vede hranice celého okresu. Další oblastí diplomové práce je pohraničí neboli vznik hranic a příhraničí ve zkoumaných území tedy česko-polského pohraničí, čím se dále zabývá následující kapitola a pro upřesnění je zde i výřez mapy hranice.

35 Obrázek 5: Okres Jeseník

(Zdroj: Google, 2019)

4.3.1 Česko-polské příhraničí

Existence rozdělených obcí se vyskytuje například v oblasti Javornicka, zde bylo politicky dané rozdělení hranice. Z hlediska historie se k důležitým váže především Německá okupace Sudet a vznik Protektorátu. Poválečná změna odsunu německého obyvatelstva ze Sudet a následným osídlením v oblasti hranic, je velkým mezníkem této doby, a to především v úbytku obyvatel. Spory s Polskem o Těšínsko a dluh vyplývající z dohody roku 1958, kdy se převedlo několik hektarů pozemků kvůli změně trasy státní hranice. Jednání s obcemi na toto téma nemá žádného účinku. Cestovní ruch probíhá v příhraničních oblastech sousedních zemí na základě mezistátních dohod, na základě iniciativy státu jako způsob rozvoje zaostávajících pohraničních území. Důležitými faktory je pěší turistika, cykloturistika, hipoturistika, horolezectví apod. (Mikroregion Jesenicko, 2019) Mapa studovaného území ukazuje, že prostor mezi Bílou Vodou, Javorníkem a Žulovou je otevřen do Polska, zatímco pohoří odděluje tuto oblast od zbytku českého území.

Obrázek 6: Mapa přístupnosti do Polska

(Zdroj, Czech-Polish Bordeland, 2013)

Po geografickém, demografickém, socioekonomickém a česko-polském příhraničním představení Jesenicka představí autorka ve stejném obsahu i stranu Nyského regionu.

5 NYSKO

Geografická poloha, přírodní a klimatické podmínky Po představení Jesenicka, přechází autorka za hranice do Powiatu Nysko (okres Nysa). Nysko je sousedícím regionem Jeseníků. Nachází se v Dolním Slezsku. Dle Statistics Poland - statistického úřadu se Nysa, řadí k regionům s nejslabším potenciálem. Plocha regionu nebyla prostorově koncentrována. Nachází se zde periferní oblasti ekonomicky a prostorově vzdálené od jádrových růstových center. Činí se také nízké výdaje na rozvoj a malý počet výzkumných a vývojových center. Obrázek 7: Hranice regionů Čech a Polska

(Zdroj: Cíl3, 2016) 37 Oblast nejvíce navštěvovanou zahrnuje území u Nyského a Otmuchowského jezera, kde je údolí řeky Kladské Nysy (Klodzka Nysa je východní část Krkonošsko-jesenického podhůří), vodní plochy jsou v malé blízkosti a mají 4 000 ha. Okolí Jezer není hustě zalesněné a jeho atraktivitu zvyšuje krása krajiny, příznivé klimatické podmínky sousedních měst Nysy a Paczkówa, kde je soustředěno několik kulturních památek, ubytování a rekreační střediska. Nyské jezero nabízí pohled na Jeseníky a Zlatohorskou pahorkatinu, s členěnými břehy a čistou vodou. Tato oblast je chránění zákonem, nachází se zde chráněné ptactvo. (Turistické zajímavosti opolského Slezska, 2003)

5.1 Obecná charakteristika Nysko

Nysko je okres v tzv. Opolském vojvodství a rozlohu má 1223,87km2. Správním městem je Nysa a obcemi Głuchołazy, Korfantów, Otmuchów, Paczków. Vesnické „Gminy“ jsou Kamiennik, Lambinowice, Pakoslawice, Skoroszyce. Stav obyvatel k roku 2018 byl 137 946 obyvatel. Počet obyvatel k roku 2018 okresního města Nysy je 43 220 obyvatel. Významným centrem v okrese je město Głuchołazy, v dnešní době se rozvíjí především strojírenská výroba (armaturky) a papírenství, textilnictví. Nedaleko Głucholaz, v obci Sławniowice, probíhá těžba mramoru. V Otmuchowě sídlí největší průmyslový podnik v powiatu – výrobce cukrovinek ZPC Otmuchow SA. V ekonomice Nyského okresu hrají významnou roli služby, zejména v oblasti cestovního ruchu a rekreace. (Nysa, 2014) Historie česko-polského pohraničí Je stejná vzhledem k pohraničí jako u výše popsaného regionu Jesenicko. Z hlediska historie a památek je nejstarší dochovanou památkou (1245) zámek v Otmuchówě, původně gotická stavba byla několikrát změněna a došlo zde i na přidání několika barokních rysů. Dodnes je dochováno ve městě několik pozůstatků z gotické stavby, jako jsou věže či brány. Skutečným unikátem je však ve městě Paczków, které patří k centrům s nejpravidelnějším urbanistickým uspořádáním. Z období gotiky se ve městě dochovaly hvězdnicové klenby. Ve městě Nysa se dochovaly opevnění (dvě věže) vystavěné kolem roku 1350 v době renesance. (Ptáček, Opravil, Roubínek, 2015, s. 56) Dalšími zajímavostmi se bude dále zabývat podkapitola cestovního ruchu. Další podkapitola se zabývá vývojem a strukturou obyvatelstva zkoumaného území.

38 5.2 Vývoj a struktura obyvatel Nysko a Jesenicko

Mezi Jesenickem a Nyskem nalezneme dle ČSÚ a GUS data, která jsou si hodně podobná v demografickém vývoji, od roku 1869 jsou dostupná data pouze pro ČR, proto až od roku 1890 můžeme sledovat, že Jesenicko mělo 68 tis. obyvatel a Nysko 99 tis. obyvatel, ale do druhé světové války můžeme zde rozeznat velkou stagnaci obyvatel, kdy však v Nysku došlo k nárůstu obyvatel, jinak docházelo k urbanizaci a odchodu obyvatel. Když se však posuneme v čase do roku 2012. Nejvyšší pokles počtu obyvatel v tomto roce zaznamenala severní část Nyska, kde jsou města Zlatohorsko, Vidnavsko a část Osoblažska, vzhledem k odlišným velikostem příhraničních měst na příklad města Úvalno, Brantice a Zátor byl pozorován proces suburbanizace a nárůst obyvatel v zázemí města Nysy. Další nárůst obyvatel můžeme řadit k městům z hlediska nízkých cen za parcelu, atraktivitám místa, přírodním podmínkám a dalším. Na Jesenicku se jedná se o obce Supíkovice, Jeseník, Vápenná. Vývoj obyvatel se od Jesenicka moc neliší, k úbytku obyvatel dochází ve stejně velké míře a nejvíce je tím zasaženo okresní město. Jedná se především o migraci, která roste. Následující tabulka udává ucelený přehled o obou okresech v nynějším období. Na závěr této kapitoly autorka předkládá dle zdrojů STAT a ČSÚ statistická data pro srovnání česko-polského příhraničí a jejich socioekonomických, demografických ukazatelů do roku 2018, pro srovnání jak v regionech ubývají a přibývají obyvatelé, a který z okresů si vede v tomto odvětví lépe a který je na tom hůře.

Tabulka 1: Socioekonomické ukazatele Socioekonomické ukazatele okresů Rozloha 2010 2015 2018 Okres Jeseník 719 km2 - - Powiat Nysko 1224 km2 - - Obyvatelstvo v tis. Okres Jeseník 41,1 39,3 38 Powiat Nysko 142,8 139 137 Přírůstek/úbytek na 1000 obyvatel Okres Jeseník -3,3 -5,6 -4,1 Powiat Nysko -3,4 -2,8 -1,9

(Zdroj: CZSO, 2010 - 2018)

39 Jak je vidět z výše uvedené tabulky, tak v porovnání socioekonomických ukazatelů si Nysko vede rozhodně lépe v rozloze a počtu obyvatelstva oproti Jesenicku. Nysko jako region zabírá z celé PR 8% rozlohy. Převažuje zde venkovské osídlení, které je dominantní v periferních oblastech. Nejnižší hustotu zalidnění vykazují příhraniční horské oblasti. Zde převažuje živočišná výroba, pastviny a terciální sektor, jako je lázeňství a cestovní ruch. Nysa se řadí k průmyslově-zemědělskému regionu, kdy velkou část zabírá zemědělství. (CZSO, 2016)

6 PŘEDPOKLADY ROZVOJE REGIONŮ

6.1 Selektivní předpoklady

6.1.1 Nezaměstnanost a trh práce Jesenicko

Vývoj podílu nezaměstnaných osob na Jesenicku mezi roky 2014 až 2017 je ovlivněn koncem ekonomické krize a recese, kdy se podíl nezaměstnaných osob snižuje. Podíl nezaměstnaných na Jesenicku je 7,1 % k roku 2017. Zaměstnanost obyvatel patří k důležitému faktoru pro kvalitu života v regionu, pro oblast podnikání služeb, dostatečnému potenciálu kvalitních pracovníků, otevírá dveře investorům. Zaměstnaní jsou pro region přínosem financí, podporou místních podnikatele a služby ve městě. Dle údajů které zveřejňuje obec Jeseník na svém internetovém portále, je zřejmé, že největším problémem je pokles počtu obyvatel v produktivním věku a absence nabídky pracovních příležitostí. Místní zde označují problém v nízké mzdě. V roce 2017 se díky výzkumu přišlo na to, že o práci žádají převážně lidé se základním vzděláním. K pozitivům v této oblasti patří vývoj hospodářství, kde díky tomu dochází ke zlepšení nezaměstnanosti. (ČSÚ, 2019) Dle strategického plánu Jeseník převažující činnost Stavebnictví (17 %); Průmysl (13 %); Velkoobchod a maloobchod; Opravy a údržba motorových vozidel (16 %). V těchto ekonomických odvětvích vytváří firmy 46 % všech pracovních míst. (Jesenik.org, 2018) K další oblasti a důležitému faktoru, vzhledem k cestovnímu ruchu, patří následující podkapitola zkoumané oblasti a tou je infrastruktura. (Jeseník.org, 2018)

40 6.1.2 Nezaměstnanost a trh práce Nysko

V Nysku převažuje zemědělská oblast, nejvýznamnější průmyslové podniky se nachází v Nyse, Głucholazech a Otmuchowě. Město Nysa se řadí k významnému hospodářskému centru Opolského vojvodství. Za posledních pár let zde dochází k restrukturalizace průmyslu. V roce 1952 zde byla založena automobilka Zakład Samochodów Dostawczych, která se zabývala výrobou dodávek a mikrobusů značky Nysa. Od devadesátých let vyráběla také automobil Citroën Berlingo. V roce 2004 podnik ukončil výrobu a o práci přišlo cca. 900 osob. Zanikl podnik Zakład Urządzeń Przemysłowych SA a výrobce koželužských strojů Garbarską Spółdzielnię Pracy Asko. Vzhledem k úpadku těchto významných firem a následnému růstu nezaměstnanosti byla v Nyse zřízena průmyslová zóna. V průmyslové zóně v současnosti sídlí tři podniky (Kwiesto, 2016)

6.2 Realizační předpoklady

6.2.1 Infrastruktura Jesenicko, Nysko

Dopravní dostupnost je jeden z problémů i druhého zájmového území. Zde se jeví ovšem situace ještě horší dle Strategie rozwoju do roku 2020 se situace v dopravní obslužnosti zde zhoršuje z hlediska železniční dopravy, v časovém posunu bylo několik železničních propojení zrušeno – Glucholazy Mikulovice, Jindřichov – Glucholazy ať už kvůli válkám či předvedení značné dopravy na silnici. Zlevňovaly se silniční vozidla, pohonné hmoty, změny životních cyklů apod. U zájmového území diplomové práce je stěžejní propojení Mikulovice - Glucholazy a Jindřichov ve Slezsku – Glucholazy, a tady se jedná o vlaky bez návaznosti na spoje do polského vnitrozemí. Doprava v úseku Glucholazy - Nysa je v řádu jednotek vlaků denně. Na peážní trati Jindřichov ve Slezsku – Głuchołazy – Mikulovice. Tyto vlaky sice ve stanici Głuchołazy zastavují pro výstup a nástup cestujících, tuto možnost však využívá zanedbatelné procento cestujících. Příčinou je periferní poloha železniční stanice od centra města i malá informovanost cestujících na obou stranách hranice. Využití železniční dopravy pro přeshraniční dopravu by se mohlo zlepšit po obnovení železničních zastávek, Głuchołazy Centrum a Pokrzywna (osada v chráněné krajinné oblasti Góry Opawskie) a po rekonstrukci celé peážní trati. Jediným provozuschopným úsekem, který propojuje českou a polskou železniční síť,

41 je úsek Głuchołazy – Nowy Świętów, kde je však v současnosti pozastavena osobní doprava. Šancí pro rozvoj celého regionu by bylo zařazení dopravní osy Ostrava – Krnov – Prudnik – Opole (včetně železnice) do transevropské dopravní sítě TEN-T (Moravskoslezský kraj, 2014). Přeshraniční tratě z Bernatic do Otmuchówa a Vidnavy do Nysy byly po roce 1945 zrušeny a jen na papíře zůstaly plány tratí Písečná – Velké Kunětice, Žulové – Velké Kunětice, Javorník – Zlaté Hory – Město Albrechtice. (Muzeum.jeseniky, 2019) Silniční doprava Mezi hlavní tahy patří převážně komunikace I/44 (Šumperk – Jeseník – Mikulovice) a I/60 Jeseník - Bílý Potok, č. 41 Nysa – Prudnik – Tzebina, č. 46 (Opole – Nysa ). Západní a východní část území spojuje silniční síť II/457 (Travná – Javorník – Zlaté Hory – Osoblaha). Jedním z cílů v rámci strategie Olomouckého kraje je zlepšení infrastruktury, Jeseníky mají v plánu opravy silnic především v centrálním městě Jeseník. Mezi hlavní cíle v Nyse patří vzhledem k infrastruktuře vybudování pásové cesty městem. Problematika dopravní infrastruktury je jedním ze stěžejních částí pro ekonomický či hospodářský rozvoj, vzhledem k možným aktivitám v regionu a cestovnímu ruchu je zapotřebí brát na tuto oblast zřetel. Město Jeseník a jeho okolí patří mezi vyhledávané přírodní, kulturní a lázeňské lokality. Za primární cíl je udržovat širokou veřejnostní poptávku po čisté přírodě a skvělému životnímu prostředí při odpovídající podpoře CR. Silnou stránkou je právě nabídka přírodních atraktivit. Technická úroveň ve městě je na dobré úrovni, ve městě je však problém parkování a v ostatních menších obcích by chtělo parkovací místa revitalizovat. Také zlepšit dostupnost napojením okolních obcí na centra. Důležitým faktorem je zajistit trvale udržitelný rozvoj tak, aby nebyla příroda zatížená a mohla být zde v této úrovni i pro další generace. K atraktivitě se dále řadí prostředí dochovaná autenticity, kulturní dědictví, tradice. Velká pozornost by se měla věnovat volnočasovým aktivitám, občanské vybavenosti, které jsou úzce spojeny s cestovním ruchem. Kvalita sportovních aktivit pro všechny věkové kategorie, spolkové činnosti, zejména kulturní a společenské vyžití. Dalším důležitým bodem je zabývání se potenciálem pro rozvoj a zapojit tak i občany a využít jejich názor, pro zlepšení této situace. Z hlediska návštěvnosti je důležitá bezpečnost. V dnešní době se na ní lpí víc než kdy dříve vzhledem k událostem, co se za poslední roky odehrály, a také vzhledem ke globální politické nestabilitě. Zde se Jeseník řadí k neproblémovým a nepatří k místům s bezpečnostním rizikem. Další kapitolou je samostatný cestovní ruch a vymezení pro Jesenický region. (Strategický plán rozvoje, 2019-2024)

42 Periferními oblastmi jsou na českém území mikroregion Javornicko - Bílá Voda a na polském území okolo města Paczków. Javornicko a Osoblažský výběžek patří v rámci ČR k nejperifernějším regionům, vykazující negativní hodnoty a trendy v několika ukazatelích, demografický, sociální či ekonomický. Hlavními cíly projektů do Infrastruktury jsou podpora růstu zaměstnanosti, dojížďky do jádrových měst, rozvoj přírodních a kulturních zdrojů na česko-polském příhraničí, zkrácení dopravy, další možnost zkrácení přepravy. Zlepšení dostupnosti se řadí k předpokladům pro lepší rozvoj přírodních kulturních zdrojů, v území zvyšuje atraktivitu pro obyvatele či investory, návštěvníky.

6.2.2 Územní potenciál Jesenicka, Nyska

Polská strana má oproti hornatému Jesenickému regiony rovinný charakter, Slezkou nížinu a Dolinu Rownina Niemodlinska a rownina Wroclawska. (Kondracki, 2011) Jihozápadní část má polská strana vlnitého charakteru (Krkonošsko-jesenické podhůří) – zde jsou Obnizennie Otmuchowskie, Przedgorze Packowskie (Česká strana – Žulovská pahorkatina). Východní Sudety zde ztvárňují Rychlebské hory (Gory Zlote). (Ptáček, Opravil, Roubínek, 2015, s. 56) Hřeben Rychlebských hor je řídce osídlen s možností budoucího potenciálu cestovního ruchu a rozvoje turistického ruchu. Jako poslední jsou Gory Opawskie mezoregionem Východních Sudet. Česká strana se nazývá Zlatohorská vrchovina a je velikým lákadlem pro turisty, a to díky svým přírodním podmínkám kdy byla oblast vyhlášena přírodním parkem. Jesenickou dominantou je nejvyšší hora Moravy a celého Slezska - Praděd (1491,3m). Vzhledem k přírodě, kde se zkoumaná území nachází a mají výbornou kvalitu životního prostředí a díky tomu se stávají velkým lákadlem pro turisty, tak velkým negativem může být znečištění ovzduší. Dochází k němu v nížinách, a to vzhledem k palivu z lokálních topenišť, je třeba se zde zaměřit na plynofikaci, tím se dá tento problém radikálně vyřešit. Tato skutečnost byla autorkou ověřena na terénním cvičení v obci Velké Kunětice. Přírodní přitažlivost Nyska a Jesenicka je spojena s jezery nacházející se na území Nyska, a také chráněné krajině v oblasti Otmuchów-Nysa, oblastí Natury 2000. Přírodní hodnoty se týkají i pomezí hranice těchto dvou regionů blízkost Opavských hor a Jeseníku

43 zde se jedná bezmezně o možný rozvoj cestovního ruchu. Tento přírodní spojovací potenciál zkoumaných území je šancí pro tvorbu společného produktu k zvýšení atraktivit obcí. Zde je možnost využití přírodních hodnot, kvality životního prostředí, rozvoj hospodářství, budování turistických produktů založených na přírodních produktech a hlavně vyvážený poměr socioekonomického rozvoje a dopad na životní prostředí.

6.3 Lokalizační předpoklady

6.3.1 Cestovní ruch Jesenicko

Jesenicko se vyznačuje dle CR, velkými rozdíly v atraktivitě jeho lokalit. Jedna strana Jesenicka je plná lyžařských středisek (Ramzová, Ostružná, Petříkov), lázeňství a na straně druhé té periferní odlehlé obce v Mikroregionu Javornicko ve výběžku Vidnava, pohoří Rychlebských hor – terén, který je zde přívětivý jak pro turistiku, cykloturistiku, hipoturistiku a agroturistiku. (Ptáček, Opravil, Roubínek, 2015, s. 56) Vzhledem k poloze, se region řadí k významnému hospodářskému odvětví, a to vzhledem k přírodním, kulturním podmínkám a poloze. Proto je oblast potencionální pro možné trávení volného času. Ale jak už bylo zmíněno v kapitole nad cestovním ruchem, pro realizaci cestovního ruchu je nezbytné zajištění infrastruktury a vhodné nabídky služeb. Město Jeseník nabízí bohatou nabídku míst a atraktivit pro trávení volného času. K jedněm z navštěvovaných míst patří Vlastivědné muzeum, kde nalezneme expozice fauny a flóry. Pro milovníky turistiky je zde rozhledna Zlatý Chlum, Priessnitzovi s lázeňskými hotely a sanatoriem s velkým pozemkem, kde jsou umístěny prameny. U lázní se rozprostírá svah s útvary z kamenů a kolonáda, která je dlouhá 1160 m. Rychlebské a Lipovské stezky pro milovníky cyklistiky je zde nabídka vyžití v areálech: Skiareál Ostružná, Lipová-lázně, Petrovi kameny. To vše napomáhá zvyšovat turistický potenciál Jeseníků. Existuje několik portálů zabývající se propagací Jeseníku stránky: jako je stránka jesenikytourism.cz, které propagují celý Jeseník vzhledem k jeho atraktivitám a trávení volném času. Z hudebních festivalů v Jeseníkách je především hodně navštěvovaný festival Jesenicko se baví. Z hlediska cestovního ruchu a spolupráce je okres Jeseníky vyhledávanou oblastí pro cykloturistiku a pro rekreaci vyskytuje se zde například lázeňský cestovní ruch, turistika, cykloturistika, oblíbená vodní turistika, hipoturistika, agroturistika. V blízkosti

44 s hranicí do Polska, je okres Jeseník zapojen do pohraniční spolupráce s polskými regiony v rámci Euroregionu Praděd, Euroregionu Glacensis a dalších. (Risy, 2016) Z hlediska rozvoje CR jde především o rozvojové faktory:  turisticky dostupné lokality s kvalitní dopravní infrastrukturou,  využití přírodního potenciálu, dostupných zdrojů, image,  navýšení kvality služeb, zaměření se na cílovou skupinu v rámci příjezdového CR (statistiky),  konkurenceschopnost daného regionu, odpovídající kvalita služeb CR,  nabídka pracovních příležitostí v cestovním ruchu,  maximální využití dotačních programů v rámci rozvoje.

Tabulka 2: Hromadná ubytovací zařízení Hromadná ubytovací zařízení Okres 2014 2015 2016 Jeseník 143 142 142 Powiat Nyski 26 28 29 Počet lůžek Jeseník 6174 6022 6265 Nyski 2104 2213 2200 Počet hostů z ciziny Jeseník 8203 9177 9026 Nysko 3325 4079 4195

(Zdroj: CZSO, 2016)

Dle strategického dokumentu Nysko má až 47% ubytování, 33% turistického ruchu a 16,6% kulturních památek. (Stat.gov.pl, 2019) Jeseníky mají turistiku jako významný zdroj příjmů, za Polskými hranicemi tomu tak není. Jesenicko je zdaleka menší než Nysko, to má 1 224 kilometrů čtverečních a Jesenicko 720, jak můžeme vidět v nabídce ubytovacích zařízení si vede o mnoho lépe než Nysko, kde se jedná jen o několik desítek hotelů, kempů, penzionů apod. Z hlediska turistické nabídky historických pamětihodností, krásnou přírodou, uměle vytvořenými atraktivitami je jedno z možných důležitých ukazatelů, proč jich je více v česku. Z hlediska návštěvnosti dle ČSÚ a STAT se v loňském roce ubytovalo 4100 zahraničních turistů, v Nysku na 9250 nocí. Na Jesenicku bylo 24 tisíc přenocování a přes 9000 hostů.

45 Že Nysko není lákavým pro České turisty, dokazuje dle statistických dat i přespání za rok 2018 pouhými 510 Čechy.

6.3.2 Cestovní ruch Nysko

V Nysku se nachází hned několik turisticky atraktivních lokalit, které jsou soustředěny především k Nyskému a Otmuchowkému jezeru. Jezera nabízí širokou škálu atraktivit pro letní sezónu (autokempy, koupání, vodní sporty). V okolí jezer se nachází historická města Nysa, Otmuchów a Paczków. Na hranici leží město Glucholazy, které jsou partnerským městem Jeseníků a m lázeňskou tradici, stejně tak jako Jeseníky. Rozprostírá se na státních hranicích, v předhůří Gór Opawskich. Stranou zájmu turistů stojí obce v severní části okresu. V oblasti se nachází hned několik významných kulturních akcí např. Festival ohně u Nyského jezera, Hornoslezské slavnosti. (euroregionpraded, 2018) Jedním z posledních projektů Nyska a Jesenicka, je cyklotrasa zvaná Čarodějnická stezka: Po stopách čarodějnic. Na Polské straně začíná trasa v Paczkowie u Domu Kata. V turistickém informačním centru v Paczkóvě se nachází plynárenské muzeum se sbírkou plynoměrů. Dalším je na této trase i Otmuchów, který stojí za zmínku, kde v blízkosti tohoto města se nachází několik architektonicky vzácných budov například biskupský goticko-renesanční hrad, renesanční radnice a sluneční hodiny nesoucí dva erby. Jedním ze zachovaných skvostů je gotická věž zvaná „Nyska“ a patří sem i pozůstatky z tehdejších hradeb. (Szlakczarownic.eu, 2013) Ovšem těmi nejnavštěvovanějšími místy a nejvýznamnějšími lokalitami se zabývá následující tabulka, ve které je z obou území vybráno právě to nejnavštěvovanější a také to, čím by se dále práce měla zaobírat v rámci rozvoje. Obrázek 8: Nejvýznamnější lokality Oblast Destinace Jesenicko Priessnitzovy léčebné lázně Jeseník Ski areál Ramzová, Ostružná, Petříkov, Červenohorské sedlo Rychlebské stezky Mechové jezírko - Rejvíz (NPR) Zlatohrudné mlýny Javorník - zámek Jánský vrch (NKP) Nysko Nyské a Otmuchowské jezero Nysa - bazilika, Twierdza Nysa Otmuchów - historické centrum Packów - opevnění ze středověku a plynárenské muzeum Gluchlazy - lázeňství, barokní věže, masiv Góry Parkowe (zdroj: atraktivity.cz) 46 Tabulka obsahuje shrnutí nejnavštěvovanějších míst v rámci cestovního ruchu ve zkoumaných územích a jejich atraktivit, potenciálu CR a možného rozvoje. Na České straně je lázeňství města Jeseník s dlouholetou tradicí, dále město Lipová–lázně, Priessnitz je jméno zakladatele lázní a marketingově největším lákadlem do města Jeseník, ve městě se nachází jeho pomník, Muzikantská stezka vedoucí z města až k lázním a další místa spojená lázeňstvím a historií. Dalšími lákadly jsou přírodní atraktivity v podobě Rejvízu měchového jezírka, Rychlebských stezek, cyklostezek a cyklotras, běžeckých tras a vzhledem k horským podmínkám hned několik zimních středisek. Ty jsou také velkým lákadlem pro turisty, hlavně tedy sportovní návštěvníky. Oproti tomu na Polské straně se jedná především o atraktivní místa měst Nysa, Otmuchóv, Paczków a Glucholazy. To jsou centra vyskytující se na komunikačních hlavních tazích, jsou ve strategii vzhledem k cestovnímu ruchu měst a vyskytují se zde významná nákupní centra. Nysko má chráněná území, je známo svými jezery Otmuchowského a Nyského, rybolovem, bohatou kulturní historických jader měst. Velice významnou je vodní turistika podtržena dvěma jezery, krajinářský park, Biskupia Kopa. A také velice důležitá je z hlediska cestovního ruchu spolupráce těchto dvou území, kdy obě spadají do Euroregionu Praděd. Diplomová práce se zabývá potenciálem cestovního ruchu a zhodnocením, proto atraktivity obou území autorka již vytyčila, jak je to ovšem s cestovním ruchem a jeho udržitelnosti v rámci těchto prioritních míst, se autorka bude nadále zabývat v dalších kapitolách. Nedílnou součástí česko-polského zkoumaného území jsou i tyto dvě cyklotrasy atraktivity, které jsou na nich k vidění. Autorka se domnívá, že vzhledem k potenciálu turistiky a cykloturistiky v oblastech jako je Jesenicko a Nysko stojí i tyto zdařilé projekty za zmínku.

Cyklotrasy vedoucí ve zkoumaných území jsou:  Głuchołazy – Nysa – Zlaté Hory – Jeseník – Mikulovice – Głuchołazy (89,6 km). Atraktivity na trase: Bašta sv. Jadwigy, Fort Wodny, Muzeum Zlaté Hory, Zlatokopecký skanzen, Velké mechové jezírko Rejvíz, Balneopark Vincenze Priessnitze, Vodní tvrz Jeseník, Katovna Jeseník – Expozice Niského knížectví, Jeskyně Na Špičáku. Informační servis: Informační centrum.  Jeseník – Česká Ves – Písečná – Zlaté Hory Rejvíz – Vrbno pod Pradědem – Heřmanovice – Zlaté hory Horní a Dolní údolí – Zlaté Hory Rejvíz – Písečná – Česká Ves – Jeseník (88,7 km).

47 Atraktivity na trase: Katovna Jeseník, Vodní tvrz Jeseník, Balneopark Vincenze Priessnitze, Muzeum Veteránů, Jeskyně Na Špičáku, Mechové jezírko Rejvíz, Údolí lapků z Drakova, sklárna Jakub, Kostel sv. Archanděla Michaela s vyhlídkou, Vitrážová manufaktura, Farma Bovine s naučnou stezkou. (YES, 2016) Nysko vede spolupráci s okresem Jesenickým a vzhledem k jejich poloze a periferii si vybrala autorka toto území pro následnou komparaci s Jesenickem. Důležitá je analýza a sběr dat z přístupných zdrojů, strategických materiálů, akčních plánů, příhraniční spolupráce tedy z Euroregionu Praděd dále sběr dat od aktérů CR z obou regionů, informačních center a na závěr sběr dat z terénního cvičení, které autorka absolvovala se spolužáky z Vysoké školy regionálního rozvoje a Bankovní institut – AMBIS a.s., v říjnu 2018 a následně sama, aby získala dostatek podkladů pro zpracování diplomové práce. Z terénního cvičení byly získány důležité poznatky vzhledem k potenciálu obou regionů v rámci přírody, životní prostředí, dochovaného zemědělství, kulturních památek a jejich dochování a společenských akcích. Vzhledem k poloze a lehkému či snadno dostupnému přesunu přes hranice se zdají obce v několika směrech podobné. Ovšem když překročíte hranici, díky několika málo pozorovatelným jevům zjistíte, že tomu tak není. Následující analýza obou území a komparace tento názor dosvědčí. Po provedené analýze strategických dokumentů a názorů aktéru v rámci CR autorka na závěr práce navrhne možné opatření pro další rozvoj území na Jesenicku a Nysku.

6.4 Spolupráce česko-polského pohraničí jako možnost rozvoje

V městě Jeseník vznikl na základě rámcové dohody Euroregion Praděd, kde právě zakládajícími členy jsou na české straně sdružení obcí autorkou vybraný okres Jeseník a na polské straně Sdružení pro rozvoj obcí povodí Osoblahy a Unia Turystyczna Ziemi Nyskiej (Unie cestovního ruchu Nyské oblasti). Euroregion Praděd se sídlem ve Vrbně pod Pradědem, na polské straně Stowarzyszenie Gmin Polskich Euroregionu Pradziad se sídlem v Prudniku. Obě sdružení jsou z právního pohledu nezávislé subjekty, kdy se Euroregion rozléhá na území správních obvodů ORP Krnov, Bruntál, Rýmařov, Jeseník a také části Opolského vojvodství. Společné webové stránky jsou www.jeseník.org.cz, zde

48 nalezneme vše v rámci nabídky pro cestovní ruch, atraktivity a vše, jak se dá trávit volný čas v těchto okresech a jejich městech. Hranice Slezska s hranicemi na severovýchodě Čech tvoří česko-polské pohraničí. Dle slovníku je pohraničí území nacházející se podél nebo nejblíže státních hranic a na rozdíl od příhraničí nezahrnuje hranici sousedního státu. České pohraničí se z historie bralo jako území předválečného německého osídlení, okupované území ve druhé větové válce. Vstupu Čech a Polska do Evropské unie v roce 2004 a do Schengenského prostoru v roce 2007 má pozitivní vliv na život a příhraniční vztahy a spolupráci. Jedním ze stěžejních bodů diplomové práce je spolupráce a vznik příhraniční spolupráce Euroregion Praděd. Euroregion Praděd je zrodem snahy o spolupráci mezi Polskou a Českou republikou, které spolu spolupracují přes 20 let. K první spolupráci na Jesenicku došlo od místní samosprávy již roku 1990 s nápadem přišla obec Jeseník. Jeseníky uspořádaly konferenci, které se zúčastnili aktéři okolních měst a města Jeseník, dále aktéři z regionů příhraničí z polské strany. Na konferenci se jednalo o příhraniční spolupráci regionů, která je obtížná vzhledem k celním předpisům. Chtěli je odstranit otevíráním dalších hraničních přechodů. Dohoda o příhraniční spolupráci byla zaznamenána v dokumentu Deklarace o vytvoření příhraničního svazu měst a obcí ČR a Polska a byla zřízena polsko – česká komise samospráv pro rozvoj příhraniční spolupráce v regionu jesenicko–nyském. Postupně se připojovala další města. Na okresní úrovni navázaly kontakty podpisem Dohody o příhraniční spolupráci ze dne 26. června 1996. V současné době sdružuje Euroregion 70 obcí a 6 přidružených členů na straně české a 39 obcí na straně polské. Obrázek 9: Jesenicko-Nysko region

(Zdroj: CZSO, 2016)

Česko – polská mezivládní komise pro přeshraniční spolupráci. Jedná se tedy o spolupráci České republiky s vládou Polské republiky o přeshraniční spolupráci. Hlavním úkolem spolupráce je stanovení si cílů a forem, kterou nazýváme příhraniční. Důležitým je zpracování doporučení, vedoucí k odstranění problémů v regionech, kdy je v komisi několik skupin, které jsou rozděleny dle zaměření na určitou činnost v mnoha těchto skupinách má své zástupce i Euroregion Praděd. Obce i města, co patří do Jesenicka (jedná se celkem o 24 obcí), tvoří jeden společný dobrovolný svazek obcí pod názvem Sdružení měst a obcí Jesenicka (SMOJ). Území je tvořeno jedním správním obvodem obec s rozšířenou působností (ORP) Jeseník, které je identické s okresem Jeseník. Mezi obce s pověřeným obecním úřadem (POU) řadíme Javorník a Zlaté Hory. Obce a města na Jesenicku tvoří čtyři dobrovolné svazky obcí – Mikroregion Javornicko, Mikroregion Jesenicko, Mikroregion Zlatohorsko a Mikroregion Žulovsko. (CZSO,2016) Vztah venkov – město, je zejména velice důležitý z hlediska podpory, a to zejména polycentrického rozvoje. Do tohoto vztahu se řadí zejména tyto body: • tvorba partnerství - spolupráce na místní a regionální úrovni, • posilování vzájemné funkční komplementarity, • využívání kulturních a přírodních zdrojů a přidané hodnoty (místní produkty), • vytváření sítí, • koncepční a rozvojové dokumenty, • podpora dostupnosti služeb, • zajištění dopravní dostupnosti. (Spov.org., 2018) Po analýze Jesenicka a Nyska, přechází autorka ke stěžejní části diplomové práce, a tou je rozebrání strategických dokumentů Nyska a Jesenicka jakožto míst, která mají potenciál v rámci cestovního ruchu, jak již bylo představeno výše. Analýzou strategických dokumentů a seznámení se s projekty, které jsou podporovány, dokončeny nebo v plánu, se zabývá nadcházející kapitola. Ta se dále bude dělit na vhodná doporučení pro oba regiony a možných návrhů pro zlepšení. Nysko vede spolupráci s okresem Jesenickým a vzhledem k jejich poloze a periferii si vybrala autorka toto území pro komparaci s Jesenickem. Důležitá je analýza a sběr dat z přístupných zdrojů, strategických materiálů, akčních plánů, příhraniční spolupráce, ale také sběru dat od aktérů cestovního ruchu a z terénního cvičení, které autorka absolvovala jak sama, tak se spolužáky z Vysoké školy regionálního rozvoje a Bankovní institut – AMBIS a.s., v říjnu 2018.

 Cestovní ruch a potenciál obou zkoumaných území Oba regiony si vedou špatně vzhledem ke své poloze, hustotě zalidnění, úbytku obyvatel, ale na druhou stranu i dobře vzhledem k přírodním či kulturně-historickým podmínkám. Cestovní ruch patří k významnému rozvojovému potenciálu ve zkoumaném území podél hranice česko-polské, tak i v ekonomice příhraničních regionů. Došlo k výrazným strukturálním změnám, růstu nezaměstnanosti, a to zejména na straně české díky úpadku hornictví, ukončené těžbě zlata a barevných kovů. Na polské straně je situace velmi podobná, oblast regionu Nyska patří k jednomu z regionů s nevyšším počtem nezaměstnaných v regionu. Cestovní ruch by byl zde možný jako potenciál pro rozvoj a řešením zlepšení ekonomické situace. V potaz se bere využití dotačních programů, příchod investora a investic do regionu, a to především za využití vnitřního potenciálu. Vzhledem k analýze se autorka domnívá, že na straně českého pohraničí je větší zájem o návštěvnost vzhledem k přírodním a kulturně-historickým faktorům. Zde vítězí české území, a to především v trávení volného času, lázeňství, relaxace a větší počet vyžití.

7 POTENCIÁL ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JESENICKO

7.1 Jesenicko

Dalšími použitými materiály pro zpracování této části diplomové práce je analýza dokumentů:  Strategický plán rozvoje města Jeseník 2019 – 2024 – stěžejní materiál DP  Sociálně ekonomická analýza města Jeseník  Strategický plán okresu Olomouc  Euroregion Praděd  Analýza systémových problémů příhraniční spolupráce  Aktuální výzvy pro strategii rozvoje česko-polského pohraničí: případová studie příhraničí Euroregionu Praděd, 2015

51 Významným potenciálem pro region Jesenicko je vzhledem k přírodním a kulturním podmínkám a poloze rozvoj cestovního ruchu dle Strategie 2019-2024, jedná se o níže uvedené priority vybrané v rámci cestovního ruchu:

Prioritní osa 1 - cestovní ruch, dle strategického dokumentu 2019 – 2024 1.1. Vytvářet podmínky pro podporu místní ekonomiky a příchod podnikatelských subjektů 1.2. Podpora propagace a řízení v oblasti CR 1.3. Rozvíjet infrastrukturu a služeb v CR a na podporu CR 1.4. Rozvíjení podmínek pro sport, kulturu a volnočasové aktivity, včetně atrakčního potenciálu pro CR 1.5. Rekonstrukce budování multifunkčního využití objektů na podporu CR (sportoviště, ledová plocha, letní kino, skatepark, sáňkařská dráha) 1.6. Podpora marketingových aktivit a akcí, společenských událostí 1.7. Dopravní dostupnost, železniční dostupnost 1.8. Půjčovna kol, cyklovlaky, nabíjecí stanice pro elektrokola 1.9. Parkoviště, odpočívadla, WC, odpočinková místa, informační mapy 1.10. Podpora rozvoje cyklostezek a cyklotras Zde autorka vytyčila několik priorit v rámci cestovního ruchu a jeho rozvoje, které obsahuje strategický dokument Jesenicka. Jedná se především o témata v rámci cestovního ruchu v dotčených oblastech, kterými se diplomová práce zabývá. Další kapitola je odraz od těchto priorit, záměry, cíle a jejich plnění. Cíle obsahují rozhovory se zastupiteli, aktéry cestovního ruchu na Jesenicku a vlastní zhodnocení záměrů v rámci CR v rámci terénního šetření.

7.2 Záměry města Jeseník pro roky 2019 až 2024 a jejich plnění

Z hlediska perifernosti území a úbytku obyvatel se dle níže uvedených priorit snaží Jesenicko o příliv nových podnikatelských subjektů v rámci strategie, jsou vytyčeny rozvojové body, jako je nabídka pozemků v rámci průmyslové zóny nacházející se ve městě Jeseník. Z hlediska perifernosti, nízké zaměstnanosti a slabému

52 hospodářskému regionu autorka dále rozvádí skutečnost této priority do své práce v podobě několika cílů: 1) Nabídka pozemků pro podnikání v průmyslové zóně Za Podjezdem Dle zastupitele průmyslová zóna v ulici Za Podjezdem, nabízí pozemky k využití podnikatelským subjektům, snaží se o vytvoření a propagace ucelené nabídky nemovitostí vhodných k podnikání a akvizici vhodných zájemců. Rozvoj zóny Za Podjezdem pro sportovní a volnočasové aktivity (běžkařské tratě, cyklodoprava, golf atd.). Zóna by tedy měla být nadále pro budoucí investory lákavá z hlediska nabídky doprovodných služeb. Měla by se zde rozvíjet infrastruktura a služby v cestovním ruchu. Obrázek 10: Sportoviště a golfové hřiště

(Zdroj: vlastní, 28.05.2019) Výše na obrázcích můžeme vpravo vidět sportovní krytou halu a na levém obrázku golfové hřiště, obojí se nachází v průmyslové zóně na začátku města Jeseníky mezi firmami v rozestavěném terénu. Na druhé straně od této průmyslové zóny se nachází příroda vhodná pro cyklisty a zalesněný terén, a jak bylo uvedeno i možnost za vhodných podmínek běžkařské trasy. Na návštěvníka toto sportoviště s golfovým hřištěm působí v rozestavěném a neudržovaném stavu. Volné pozemky pro stavbu a budování nových firem jsou zde k vidění, potenciál rozvoje a místo pro přicházející investory se zde nachází. Golfové hřiště je otevřeno od dubna do října s tím, že tato fotografie je pořízena o víkendu v květnu, terén je neudržovaný a návštěvníci žádní. Hala na obrázku je na tenis či nohejbal, golfové hřiště je pro širokou veřejnost, na větší halu, kterou sportovci očekávali na Jesenicku, nevyšly dotace. V rámci bazénu došlo k podpoře již stávajícího ve městě nedaleko Jeseníků Česká Ves, kdy tato skutečnost byla ověřena u ředitele bazénu v České Vsi.

53 K realizaci krytého bazénu bylo zjištěno autorkou od ředitele bazénu v České Vsi, že z hlediska nákladného projektu se město Jeseník rozhodlo již v předešlém roce o podporu rekonstrukce krytého bazénu v České Vsi, jakožto jediného většího krytého bazénu na Jesenicku pro širokou veřejnost. Nynější náklady jsou takové, že provoz bazénu byl dotovaný z jedné části i městem Česká Ves. Zde je proto důvod, že se nechtělo město dále pouštět do nového projektu, kvůli návštěvnosti. K nynějšímu stavu se ředitel bazénu vyjádřil tak, že stav projektu je takový, že je vytvořena studie vypsané výběrové řízení na zhotovitele a veškerá dokumentace, ovšem celý tento projekt stojí na financování, které je v této části nejtěžší. Jak přislíbilo Jesenicko, tak s Českou Vsí dali do kupy 25 mil. Kč. Zbytek financí se musí zajistit z Olomouckého kraje MŠMT. Když se vše povede, dle plánu začne rekonstrukce v roce 2020 a potrvá dva roky. 2) Oblast v Jeseníkách s dlouholetou tradicí, lázeně V. Priessnitze K této oblasti se váže priorita zkvalitnění základní infrastruktury a služeb pro podporu cestovního ruchu. Město se pod vedením starostky snaží docílit revitalizace památek V. Prissnitze, o výstavbu sportovní haly, cyklostezek, parkovišť, centra společenských aktivit, rekonstrukce naučné stezky Schroth – Pressnitz, Muzikanstké stezky. Chodník do lázní - vybudování chodníku, který povede z města do lázní. Za dědictvím V.Priessnitze - Muzikantská stezka - terénní úpravy včetně doplnění mobiliářem a informačních tabulí. Dle zastupitele města Jeseník během několika červnových týdnů došlo k rozběhnutí stavebních prací právě na rekonstrukci chodníku Muzikantské stezky k lázním. Její realizace by měla trvat tři měsíce a jedná se o 340 metrů, kdy dojde k vyrovnání terénu, doplnění o odpočívadla, lavičky, informační tabule, obnova Editina pramene. Projekt je zajímavý hned z několika hledisek. Starostka zapojila Vysokou školu architektury v Nyse a podíl je z části projektu Za dědictvím V. Priessnitze.

54 Obrázek 11: Prissnitzovy lázně

(Zdroj: vlastní, 30.06.2019)

Na projekt se čerpá z fondu mikroprojektů Euroregionu Praděd a zbytek z rozpočtu. Projekt je v hodnotě 1,1 mil. Kč. Zde se jedná o zaměření v rámci turistického ruchu, revitalizaci ploch, které byly zastaralé a slouží k vzrůstající návštěvnosti. Z hlediska použitých dotačních projektů, lze předpokládat velký zájem o zkoumané území o jeho další rozvoj. Další projekty s Vysokou školou v Nyse budou po dokončení Stezky, Centrum společenských aktivit, které je v realizaci. Podpora péče o památky ve městě, modernizace, rekonstrukce a obnova historických památek a původní architektury pro zachování kvality a šíře památkové nabídky.

Obrázek 12: Katovna

(Zdroj: vlastní, 28.05.2019) 55

Dle zastupitele do roku 2021 by opravdu měla vzniknout ve městě Jeseník nabíjecí centrum pro elektrokola, a to v informačním centru v budově bývalé Katovny u náměstí. Výřez priority týkající se této oblasti ze Strategie zní takto: „Budování drobné infrastruktury na podporu cestovního ruchu (např. nabíjecí stanice pro elektrokola, informační tabule…)“ Katovna slouží jako informační centrum v městě Jeseník a je dominantou a zachovalou budovou z historie, proto autorka přikládá i fotografii. Jako další projekt v rámci Jeseníků jsou Smetanovy Sady. Smetanovy sady patří k zalesněnému parku nad Jeseníky, kde se nachází Prissnitzova socha, lavičky a letní kino, které není v provozu a chátrá, bohužel zde u tohoto projektu se vyskytl problém s přísunem peněz na oživení dle rozhovoru s lidmi z informačního centra a zaměstnanci. 3) Smetanovy sady, revitalizace, výstavba sáňkařská dráha Revitalizace Smetanových sadů - revitalizace ploch a nábřeží, rekonstrukce původního letního divadla, doplnění prvků městského mobiliáře a herních prvků, vybudování vodních prvků, revitalizace zeleně. O revitalizaci se takto zmiňujete Strategický dokument města Jeseník, avšak zatím je to „v plánu“. Zde se vyskytl problém s financováním a o plánech a revitalizaci se bude ještě diskutovat. Nástin je však i na sáňkařskou dráhu, která by se měla realizovat. První zmínky o projektu jsou v roce 2017, jak je tomu dnes se autorka ptala aktérů cestovního ruchu pro Noviny Jesenicka: Autorka se však domnívá, že s tempem růstu projektů je to jen otázka času. Avšak z hlediska náročnosti terénu a místem kde se vyskytují trosky z letního kina, je velký otazník, jak by projekt měl vypadat, aby to nezměnilo strukturu parku a zachoval se jeho ráz. Obrázek 13: Smetanovy sady

(Zdroj: vlastní, 28.05.2019)

A jak je to se sáňkařskou drahou ve zmíněných Smetanových sadech k dnešnímu dni. Dle podnětu sáňkařského oddílu a Českomoravské asociace prozkoumaly podmínky pro výstavbu nové přírodní sáňkařské dráhy využívané jak v zimě, tak v létě. V projektu bylo popsáno, že dojde k navýšení sportovního vyžití, a to vzhledem k jedinečnosti přilákání sportovců z dalších měst. Záměr přírodní dráhy v Jeseníku byl plně podporován Českomoravskou sáňkařskou asociací. Předseda asociace Drahoslav Hušek předložil návrh na celosvětové konferenci v Rumunské Mangalii. A teď to stěžejní, díky změně nového vedení radnice a personálních změň ve vedení TSJ oddílu saní se k této realizaci zatím nikdo nevyjádřil, zřejmě nebude tato oblast teď prioritní. Tuto informaci autorka dostala od redaktorů Jesenických novin. Dle všeho se zdá, že Smetanovy sady jsou na realizaci jakéhokoliv projektů zatím v nedohlednu. Ale za důležitý se považuje i nápad tuto oblast rekonstruovat a zvelebovat, tak třeba do brzké budoucnosti. Ovšem to, že Jesenicko oplývá turistickým vyžitím, ale i cyklistickým, ví snad každý nadšenec v této oblasti. Nejznámější oblastí jsou Rychlebské stezky, prioritou v rámci strategických dokumentů nejsou, což ale nemění na tom, jak vnímá okolí stezky její rozvoj. Dle terénního šetření byla zjištěna skutečnost, kterou následně autorka představí. 4) Rychlebské stezky a jejich propojení do Černé Vody Rychlebské stezky jsou ucelenou sítí stezek, které jsou speciálně upraveny k zábavné jízdě na horském kole, kdy je cyklista v blízkém vztahu s přírodou. Tyto stezky jsou sjízdné i za deštivého počasí. Nachází se zde několik druhů stezek kamenných či trailů. Stezky začínají a končí v Černé Vodě u informačního centra. Nejedná se o obyčejné trasy, ale uzavřené okruhy. Díky stezkám se stala Černá voda velice oblíbenou destinací a zvýšil se zde cestovní ruch. V blízkosti jsou Venušiny misky jakožto chráněné území, či rozhledna Borůvka a Žulové skály. Vzhledem k infrastruktuře zde chybí plynovod a čistička odpadních vod. (YES, 2016) Návrhem je, aby obec v rámci udržitelného rozvoje začala pracovat na spolupráci s okolními vesnicemi, které jí z dlouhodobého hlediska mohou pomoci růst. V současné chvíli autorka žádnou takovou spolupráci nezaznamenala a domnívá se, že jak Černá Voda, tak okolní obce mohou na této vzájemné podpoře přinést pouze pozitiva. Avšak v rámci podpory je to složité, všechno chce mít plán do budoucna. (studenti AMBIS,2018) Na základě výše uvedených zjištění vytvořila autorka diplomové práce SWOT analýzu.

57 5) Projekty v rozpracovanosti do roku 2021 Mezi zrealizované projekty pro trávení volného do roku 2018 času patří tyto projekty: Výstavba sportovní haly – financována: CAMPA-NET+OK+DPH Výstavba Muzikantské stezky, která je v realizaci a její dokončení se předpokládá v září 2019, kde se jedná o spolufinancovaný projekt.  Z dotačního programu IROP se jedná o tyto dokončené projekty: Revitalizace a výstavby chodníků, most u Rejvíz. Finance z ROP: se týkali převážně let 2015, kdy došlo k realizaci turistických parkovišť, letního koupaliště v Jeseníkách prošlo opravou, stezka Schroth v Priessnitzových lázní a revitalizace kolonády. (realizovane-projekty, 2013)

V roce 2019 za období 2014 - 2020 Seznam doporučených mikroprojektů české strany programu Interreg V-A Česká republika – Polsko, Euroreginu Praděd se zabývalo schválením v autorčině zkoumaných území především:

 zkvalitněním služeb turistického místa Poštovní štola – město Zlaté Hory se schválenou výší dotace EFRR 30 tis EUR,  připomínka bitev slezských válek – město Zlaté Hory Hory se schválenou výší dotace EFRR 14 599,60 EUR,  za dědictvím V. Priessnitze 30 tis. EUR,  bruslíme společně – Vrbno pod Pradědem 19 998,52 EUR,  rozvoj Zlatokopeckého skanzenu ve Zlatých Horách – město Zlaté Hory, 30 tis EUR,  spolupráce – s jídlem roste chuť – Mikulovice, 12 447,06 EUR. (realizovane- projekty, 2013). Dle priorit vytyčených ze strategie v rámci cestovního ruchu a dále v rozpracovanosti v podobě cílů cestovnímu ruchu a rozvoji Jesenicka patří ke Strategii také vymezení slabých silných stránek příležitostí a hrozeb. A to zejména z hlediska toho, že ve strategii, akčních plánech a dalších dokumentech nalezneme spoustu bodů pro centrální město Jeseník, ale pro jeho obce v okolí periferie a následné spolupráce je priorit a cílů méně. Autorka tedy na základě těchto dokumentů, dále sestavuje SWOT analýzu pro další rozpracování v rámci práve periferních oblastí jako jsou obce v okolí Jesenicka a vymezuje jejich silné stránky, slabé stránky, příležitosti a hrozby, díky kterým se může

58 dále rozpracovat návrh a doporučení pro další rozvoj i těchto částí, silné okresní město je základem konkurenceschopnosti, ovšem jeho nedílnou součástí jsou i malá obce, která mají stejně takový potenciál cestovního ruchu, jak město okresní což již bylo popsáno výše v podkapitolách a analýzy. Další kapitola se zabývá odrazem na stávajícím stavem, a vytyčení silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb:

7.2.1 SWOT analýza Jesenicko

Silné stránky Slabé stránky Chráněná krajinná oblast, přírodní rezervace Špatný stav komunikace Přírodní zdroje Přírodní zdroje Poloha regionu Atraktivity Atraktivity, kulturní hodnoty Ubývaní obyvatel Velký počet ubytovacích a stravovacích Poloha v některých částech regionu (horské zařízení oblasti) Příležitosti Hrozby Finanční prostředky Nápor cestovního ruchu Přeshraniční spolupráce Odliv obyvatel z regionu Produktové balíčky Nedokončené projekty Lidské zdroje Brownfield Agroturistika, rybolov, hipoturistika Výkyvy klima

(Zdroj: zpracován autorkou, 2019)

Jeseníky jsou regionem bezpečným, čistým s dostatečnou kapacitou pro žití, pozemků, míst ve školách a školkách, ale hlavně nespočetně možnostem pro pohyb a trávení volného času a kulturní život. Jesenicko má bohatou historii a díky pohraničí a návštěvnosti by se mohli jednodenní cesty změnit časem na vícedenní. V regionu se však snaží i pro minimální odchod mladé generace, Kavka (2019) je autorem PositivJE, aktérem regionu, aby lidé uvěřili, že žijí v úžasném regionu a stojí za to se do něho vracet. Udává také počet nově přistěhovalých, kterých jsou více než čtyři stovky. Lpí však na zapojení starostů regionu a obyvatel. To celé, jak říká, by mělo přispět na lepší budoucnosti Jesenicka.

59 Autorka dle strategického dokumentu a rozhovoru s pár aktéry, zjistila, že vedení města se snaží o realizaci hned několika projektů, ať jde o zkoumaný CR nebo další odvětví pro život na Jesenicku, viz výše uvedené projekty, které byly zdárně dotáhnuty dokonce. Ovšem hodně se to týká Jeseníků samotných, okolní města se o sebe tak trochu starají sama, snaží se o revitalizaci památek, samozřejmě také o zapojení do programů s Polskem. I když je velkou mezerou stále infrastruktura, město není napojené na rychlostní železniční síť, komunikace a přístup do regionu je stále zdaleka perifernosti nelehce přístupný, ovšem nedochází tak k velkému ničení čisté přírody, NATURY 2000 apod. Což má samozřejmě blahodárný účinek, každý ví, jak dopadají přetížená centra cestovním ruchem, ale v dosažitelné míře alespoň navýšit návštěvnost na více než jednodenní cestu, by nebylo nazbyt. Autorka se v další kapitole věnuje Nysku jako zahraničnímu regionu a také pohraničnímu regionu s Jeseníkem, a to právě pro srovnání a posléze možností dalšího rozvoje

7.3 NYSKO

Důležitým poznatkem na začátek této kapitoly se vážou fakta, kdy od devadesátých let se neustále vyvíjí cestovní ruch na česko-polském pohraničí. Partnerská smlouva, jak již bylo zmíněno, mezi městem Jeseník a Nysa je platná již od roku 1999. Partnerství mezi nimi tedy trvá celých 19 let. K pozitivnímu se váží nejnavštěvovanější společně pořádané kulturní, sportovní či hospodářské akce. Tím došlo k velkému nárůstu cestovního ruchu. Nysa patří k druhému největšímu městu, které je navštěvováno českými turisty a zahraničními ostatními návštěvníky, podle národností 22 % cizinců. (ČSÚ, 2019)  Analyza Strategiczna SWOT gminy Nysa 2014 – 2023 – stěžejní dokument  ŚLĄSK BEZ GRANIC – NOWY KIERUNEK W TURYSTYCE Strategia rozwoju turystyki,  Euroregion Praděd  Nyski region Mezi silné stránky patří blízká poloha k českému regionu, turistický potenciál s přírodními a krajinnými hodnotami, na české straně se nachází atraktivní horská oblast. Za nedostačující považují polští aktéři v Nyse nedostatek pásové dopravy. Důležitým faktorem z hlediska CR je podpora místního podnikání a infrastruktury, což je pozitivním

60 vliv na nezaměstnanost a na periferní území. A vzhledem k rozvoji cestovního ruchu využití kulturního potenciálu, přírody a krajiny. Polská strategie obsahuje tzv. Agresivní strategii, která obsahuje silné stránky, které slouží k využití pro další rozvoj. V případě Nysy to znamená příliv prostředků z EU, investice pro zvyšování atraktivity. Z hlediska těžkého shánění dat z hlavního města autorka v šetření projektů použila terénního šetření, v ostatních dotčených městech se jednalo o zjištění informací a oslovení zastupitelů obcí jako jsou Glucholazy, Otmuchów, Nysa a Paczków. Prioritní osa 1 cestovní ruch dle Analyza Strategiczna gminy Nysa 2014 – 2023 1.1 Revitalizace městského prostoru, dostupnost do regionu město Nysa 1.2 Efektivní marketing: (turistický informační bod, podpora marketingu) 1.3 Místní spolupráce s obcemi 1.4 Kulturní a sportovní centrum, knihovna, zábavné centrum, sportovní hala, golf. 1.5 Ochrana životního prostředí 1.6 Výstavba služeb kolem jezer

Výše uvedené priority v rámci Strategií a akčních plánů Nyska autorka vybrala několik bodů týkající se převážně cestovního ruchu, stejně jako u Nyska priorit je méně vzhledem k cestovnímu ruchu. Dalším bodem diplomové práce je rozpracování několika bodů a v rámci převážně terénního šetření a dotazování na několik cílů vzhledem k CR a jejich plnění, naplňování projektů, rozpracovanost v rámci strategie a celkově jak se aktéři Nyska snaží o rozvoj cestovního ruchu v Nyse a jejím okolí. 1) Rekonstrukce dostupnosti do města Nysa a revitalizace městského prostoru Dle zastupitelů města Nysy jde v nynější době hlavně k rekonstrukci silnic v centru města, výstavba a modernizace komunikačních tras ve městě, cílem je zvýšit kvalitu života obyvatel, výstavba parkovišť, modernizace infrastruktury. Z hlediska dostupnosti je snaha o zlepšení železničních spojení zapojením Dolního a Horního Slezska, Opevských vejvodství a ČR. Především i v rámci možného přílivu investorů zlepšení komunikační dostupnosti, která má vliv na ekonomický a sociální rozvoj.

61 Obrázek 14: Nysa

(Zdroj: Nysa, 2018)

1) Využití rozvoje a podpory EU za období 2014 – 2020 Z hlediska rozvoje se jedná především o odraz z minulosti Strategie rozvoje pro období 2004-2015 a dále se věnují podpoře a problémům rozvoje venkova a centra města Nysy. Touto prioritou se zabývá v rámci strategie priorita: rozvoj a podpora cestovního ruchu. Současná situace se liší od roku 2004 díky dosažení hned několika cílů, v nynější době se město snaží o přeformulování požadavků na nynější situaci a aktualizaci cílů, na kterých se podílí manažeři rozvoje. Cíle se konkretizují na přírodní a krajinné hodnoty, podpora rozvoje turistické funkce a potenciál spojený s historickým a kulturním dědictvím, které Nysa nabízí. EU na období 2014-2020 díky umístění na hranici polsko-české nabízí budování atraktivní konkurenceschopné turistické nabídky pro rozvoj CR. 2) Projekty v rámci přeshraničních programů Rozšíření provozu speciálních ekonomických zón, a to v termínu až do roku 2026. Revitalizace městského prostoru, a to z hlediska fondů EU, již probíhá. Projekt je realizován v obci Nysa, ochrana chráněných oblastí, NATURA 2000 zaměřením na cestovní ruch. Projekt se týká především ochrany cenných stanovišť a nekontrolovaného turistického tlaku. Jedná se o čistírny odpadních vod, turistický ruch označením pěších stezek, cyklostezek, lavičky, odpadkové koše, stojany pro kola, výukové desky. Cílem projektu je posílit mechanismy ochrany přírody Natura 2000, zlepšení jízdních, technických zařízení, pěšího a cyklistického označení cest, bezpečné koridory, navýšení povědomí o životním prostředí. Projekt byl financován z 85 %. Autorka tento projekt shledává jako další možný projekt potřebný i do zkoumaného českého území, Natura 2000, která se nachází i na předmětném Jesenicku.

62 3) Služby poskytované u jezer, stravovací zařízení, rekreační infrastruktura, místo pro rybáře Jak již bylo zmíněno, tak z hlediska Strategie, která poukazuje na tzv. agresivní vývoj: lobování za investice posilující turistické Nyské jezero. V přípravě využití prostředků OSI MIASTA, okresů a dotčených měst. Revitalizací projde i okolí jezer, a to jak modernizací, tak výstavbou silnic. Spolupráce s GDOS, RZGW, využití potenciálu CR a rozvoj malých podniků v oblasti jezer. Nyské jezero navštíví tisíce turistů přes letní sezónu. Již minulý rok se objevilo pár investorů a vzrostl zájem o ubytování, tudíž je to turistický cíl s možností rekreace a sportu. 4) Krytý bazén, sportoviště, tenisová hala, basketbal, volejbal a umělé kluziště Rozvoj a propagace je jedním z priorit strategie, důležitá je sportovní nabídka, zvyšování atraktivity a propagace sportovního místa. Město stále usiluje o větší využití rekreačních ploch obyvateli, a to jak v Nyse, tak ostatních venkovských oblastech. Zde si autorka všímá stejného problému jako je tomu v České Vsi, kdy je zájem obyvatel a návštěvníků tak malý, že jej z části provozu dotuje město. Ke sportu se váže díky aktérům rozvoje města především udržení tradice sportu, tím je i oblíbený volejbal, a hlavně zapojením do této disciplíny všech věkových skupin. 5) Město Glucholazy a spolupráce s partnerským městem Jeseník Dle zastupitele obce Glucholazy město spolupracuje nejen s Jeseníkem, ale i s obcemi Paczków a Otmuchów převážně na čistotě vod a povodí Nysy. Díky stejné lázeňské tradici Glucholaz s městem Jeseník a blízkosti Opavské pahorkatiny je dominantou města gotická věž, která nabízí krásný výhled na město. Rekonstrukce věže v roce 2018 v promenádním lázeňském parku proběhla ve spolupráci s partnerským městem Jeseník a za spolupráce se studenty Vysoké školy architektury v Nyse a městem Nysa. Projekt měl ze začátku ovšem velké problémy, a to z hlediska stavební firmy, která požadovala „hodně peněz“. S tím je také úzce spojen projekt již zmíněné, Poštovní šachty ve Zlatých horách, která je aktivním lákadlem, jelikož zde můžete kopat zlato za pomoci pomůcek ke kopání. Město Glucholazy se připojilo k programu rozvoje lokální revitalizace, což je víceletý plán, který zefektivní proces městské revitalizace. Díky revitalizaci je vhodné přijetí opatření ke zlepšení kvality života obyvatel. Říká město i ve Strategii CR.

63 Důležitým bodem je zlepšení infrastruktury, vybudování obchvatu, rozvoj služeb v souvislosti s cestovním ruchem (restaurace, ubytování, nákupní centra). Rozvoj průmyslu a investování v ekonomické zóně plus získání potencionálních investorů. Jako důležité považuji z hlediska nevyužívání sportovišť, což může být i chybou marketingu. Možnost rozvoje vidím například u víceúčelových permanentek ve spolupráci s městem či s aktéry CR v rámci jiných atraktivit, nabídka v rámci cvičení v bazénu či jiných akcí ve spolupráci například s městem Jeseník a jeho školou hotelnictví či možné spolupráce s vysokou školou v Nyse. Výstavba turistické nabídky závisí na spolupráci s partnery města. Nysko má přírodní potenciál, který určuje rozvoj CR, ale přitažlivost a konkurenceschopnost obce závisí na kombinaci nabídky ve větších oblastech jako je zkoumané Nysko-jesenické pohraničí. Společná atraktivní turistická nabídka vytváří šanci na zvýšení cestovního ruchu, což v důsledku zvýší i hospodářský význam CR. Cestovní ruch Nyse přinese zajištěný výnos.

Obrázek 15: Paczków

(Zdroj: vlastní, 29.09.2018)

Využití potenciálu záleží na kapitálovém a socioekonomickém faktoru, na činnosti místní samosprávy, podnikatelů a obyvatel. Díky lepším životním podmínkám se mohou

64 zlepšit podmínky obyvatel, a to především v rozvoji sportovní, rekreační infrastruktury a ubytovacích zařízení. Cestovní ruch je spojen s modernizací stávajících zařízení, zvyšování nabídky po službách může vést k zvýšení počtu pracovních míst. Rozšíření infrastruktury, zachování historického dědictví a určitá propagace jak doma, tak v zahraničí je nezbytná kvůli vzrůstající konkurenceschopnosti.

Dle výše uvedených zjištění, jež nejsou dostačující pro rozvoj cestovního ruchu, autorka dále navrhuje SWOT analýzu pro oblast Nyska v rámci cestovního ruchu a dalších možných vyhraněných oblastí z výše uvedených strategických dokumentů. Nejedná se pouze o rozvoj centra města Nysy, ale také o jeho periferní části, kde převažují slabé stránky a důležitými jsou hrozby a příležitosti, které jsou dále rozvíjeny v návrhu pro rozvoj.

7.3.1 SWOT analýza Nysko

Silné stránky Slabé stránky Hranice s Českem Restaurační zařízení Kulturní dědictví Podpora současných trendů Jezera Zlepšit dostupnost do regionu Spolupráce se subjekty CR Pásová doprava v centru Nysy Krasové oblasti Návaznosti spojů železniční, autobusová Příležitosti Hrozby Dostupnost Eroze půdy, znečištění přírody Podpora současných trendů CR Nekoordinovaný rozvoj turismu Investice do volného času Znečištění vod Financování ze zdrojů EU Nedokončené projekty Podpora venkovských oblastí Úbytek pracovních sil

(Zdroj: zpracován autorkou, 2019)

V rámci výstavby a rekonstrukce veřejné i nekomerční infrastruktury nebo rekreace se podílí tzv. Plan komunikacji 2019, který v rámci vlastních projektů MAS může pomoci v realizace a zachování nehmotného místního dědictví. Jedná se o podporu spolupráce mezi poskytovateli cestovního ruchu, rozvoj trhu a hospodářské činnosti. Projekt nese název Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu a rekreace.

65 Další projekt se zabývá vybudováním společného prostoru pro setkávání.

Z hlediska pozitivních ohlasů má MAS především v realizaci těchto projektů napojení na dosažení cílů. Zároveň odpovídají dle hodnocení na potřeby komunity, kdy MAS díky několika ukazatelů umožňuje vyhodnotit účinnost a strategii. Zde chce MAS posílit konzultační oblast úřadů v rámci podnikatelských záměrů. (Zarząd Stowarzyszenia Nyskie Księstwo Jezior i Gór, 2019)

Polská turistická organizace již tento rok zahajuje druhý ročník soutěže o výběr 12 nejlepších a nejzajímavějších míst CR související s venkovskou turistikou. Cílem je zvýšit zájem o tuto formu CR a ekonomickou aktivizaci venkovských oblastí na základě jejich potenciálu. Do soutěže se zapojují majitelé turistických zařízení, ti, kteří provozují turistickou činnost na venkově, místní akční skupiny nebo státní správa. Vítězné objekty se stanou hrdiny filmu, dokumentů, studijních návštěv a doggerů, kteří dále místa budou propagovat v rámci sociálních sítí. V oblasti CR dojde k propagaci a tvorbě produktů, marketingu. Jedná se o dotaci v rámci rozvoje venkova, kdy hlavním cílem Ministerstva zemědělství a rozvoje venkova je zlepšit konkurenceschopnost zemědělství, udržitelné řízení v oblasti klimatu a udržitelného územního rozvoje venkovských oblastí. (NYSA, 2019)

8 DOPORUČENÍ AKTIVIT PRO ROZVOJ ÚZEMÍ

8.1 Představení návrhu opatření Jesenicko

Níže uvedené návrhy, by se měly zařadit v rámci strategie například pouze do strategie cestovního ruchu na Jesenicku. V dokumentech, kterými se autorka zabývala, v analýze našla několik priorit a cílů, ale i z terénního šetření dále vyplývá několik poznatků, na které by se měl brát zřetel:

 prohloubení spolupráce veřejného a soukromého sektoru a dalších subjektů působících v cestovním ruchu,  regenerace kulturně-historických památek regionálního a lokálního významu,

66  zlepšení stavu a vybavenosti regionu základní a doplňkovou infrastrukturou turistickou a rekreační,  zvýšení kvality a rozšíření nabídky služeb cestovního ruchu,  zvýšení zaměstnanosti ve službách cestovního ruchu aj.,  využití opuštěných objektů,  přizpůsobení se novým trendům,  venkovský CR, agroturistika, hipoturistika,  restaurace, obchody a využít vhodnou propagaci pro tyto objekty,  zlepšit dostupnost do regionu – příhraniční projekty, které se podíleli jak na železničních výstavbách, tak na lepší dostupnosti u hraničních přechodů a z dotací vznik cyklostezek či opravy hlavních silnic.

Pro každý návrh je důležité prozkoumání oblasti, cestovní ruch může napomoci v nabídce nových pracovních míst, pozvednout region, být mu nápomocen při revitalizaci památek, využití objektů, přilákání investora, může být velkým přínosem.

8.2 Představení návrhu opatření Nysko

Nysko je na tom podobně jako Jesenicko, má přírodní potenciál, snaží se v rámci spolupráce o projekty s Jesenickem, ovšem z nových trendů cestovního ruchu, nebo zaměření se ze strategického hlediska jen na cestovní ruch je nepatrný, Strategie stejně tak jako u Jesenicka obsahuje několik bodů v rámci priorit, které jsou rozvedena do cílů pro jejich dosažení a splnitelnost, ovšem několik věcí autorce v těchto dokumentech chybí a i z hlediska terénního šetření autorka dále navrhuje několik bodů pro zařazení.

 podpora agroturistiky a ekofarem jakožto nového trendu CR a využití potenciálu venkovské krajiny,  podpora zemědělské činnosti, zachování stanoviště zem. půdy, čistota vod, a to jak Bělé, tak i obou jezer,  rozšířená nabídky služeb u obou jezer, jak již bylo specifikováno výše, chybí zde například balíček v rámci služeb a propojení obou jezer a dalších atraktivit, aby se CR nezaměřoval jen na jednu atraktivitu a nedošlo k jejímu přetížení,  podpora současných trendů CR využití marketingu, a to především v sportovním odvětví a prodloužení délky pobytu,

67  financování ze zdrojů Unie pokračování v rozjednaných projektech z roku 2004- 2015,  přeshraniční spolupráce v rámci Euroregionu Praděd, vysoké školy v Nyse, Glucholazy jako partnerské město Jeseníků, podpora mikroregionů ve zkoumaném území,  vzbudit větší zájem o venkovské obce, jak se tomu snaží dle Strategických priorit Nysko,  pravidelná veřejná setkání občanů z hlediska zkoumání názorů usedlíků,  investovat do volného času – monitoring co by se obyvatelům líbilo, co by rádi navštěvovali, co by zlepšili na stávajících projektech pro trávení volného času,  zaměřit se na centrum, tedy město Nysa – pásová doprava (bazén, kino, bowling, laser game), revitalizace zeleně, kultury měst by neměla být jediná priorita.

Mezi sjednocené priority v rámci Strategie cestovního ruchu zkoumaných oblastí se jedná především o tyto stejné body pro rozvoj CR a vzhledem k potenciálu území:

 revitalizace parkovacích míst u zatížených návštěvnických bodů,  mimosezónní nabídka pro trávení volného času v lokalitě (sportoviště),  tvorba služeb CR, lázeňství, v oblasti jezer, v okresních městech  prodloužení délky pobytu návštěvníků,  přeshraniční spolupráce,  financování projektů z dotací,  participace obyvatel,  spolupráce se subjekty cestovního ruchu,  spolupráce s cílem omezit nevýhody okrajové polohy a pomoci zprostředkování vzájemných kontaktů,  zamezit problémům především erozí půdy, znečištěním vod a narušením biologické rovnováhy,  tvorba stabilního prostředí pro podnikatelské činnosti a trvalých zdrojů příjmu na rozvoj cestovního ruchu.  venkovský turismus, agroturistika,

68  spolupráce s organizacemi, sdruženími a aktéry, kteří se podílejí na rozvoji cestovního ruchu v mikroregionech,  v dnešní době zajistit přizpůsobení se novým trendům ať už v marketingu či jiných propagačních věcech v rámci cestovního ruchu,  rozšíření nabídky produktů a služeb cestovního ruch,  zlepšení infrastruktury, rozšíření nabídky služeb,  v kraji jsou turisticky atraktivní krasové oblasti, přírodním bohatstvím kraje jsou minerální prameny, z nichž část se využívá v lázeňství,  zvýšení atraktivity daného regionu soudržnosti pro cestovní ruch (návštěvníky, turisty, podnikatele, rezidenty),  zajištění koordinovaného a integrovaného rozvoje turismu a rekreace na území regionu.

V rámci turismu dle ČSÚ převažují jednodenní cesty. K atraktivním se váží kulturní památky nebo návštěva přírodních atraktivit či aktivity spojené se sportovním vyžitím. Obě destinace mají potenciál pro rozvoj cestovního ruchu, a to díky přírodním a kulturním památkám. Bylo by jistě vhodné se zaměřit na to, aby turista zde strávil více času než jen jednodenní výlet. Z rozvojových opatření je zřejmé, že zde není vhodná infrastruktura, málo nabízených služeb a kulturních akcí. Za významné se považuje navázání spolupráce a docílit k zvýšení návštěvnosti, a hlavně prodloužení délky pobytu.

8.3 Návrh rozvoje cestovního ruchu

Po zanalyzování obou zájmových území autorka dále navrhuje několik strategických kroků pro rozvoj cestovního ruchu v oblasti regionů za pomoci cestovního ruchu a potenciálu vytyčených v daných regionech. Autorka se domnívá, že dle analýzy dokumentů a terénnímu cvičení v oblasti by mohl být a je cestovní ruch faktorem pro rozvoj, a to i za pomoci pohraniční spolupráci dvou okresů Jesenicka a Nyska. Další část práce se tedy zabývá vytyčením cílů a představení v několika bodech potenciálu a možností pro další rozvoj zkoumaných území. Jedním z návrhů nynějších trendů je agroturistika ve venkovských, odlehlých oblastech. Na Jesenicku se vyskytuje Ranč pod Rejvízem, který agroturistiku nabízí.

69 Na polské straně je agroturistických zařízení víc, a to zejména díky projektu, který vznikl v rámci sdružení cestovního ruchu Jeseníky s cyklostezkou zvanou „Po stopách čarodějnic“. Tato lokalita se jeví jako lokalitou napříč česko-polským území a v rámci rozvoje a využití potenciálu všech oblastí navrhuje dále autorka balíček služeb, které na cestě mohou turisti využít.

8.4 Návrh cestovní balíčku v rámci pohraniční cyklostezky

Pro návrh balíčku se autorka rozhodla z hlediska využití potenciálu cestovního ruchu a zapojením se obou území, a to i obcí, které jsou odlehlé a málo navštěvované v rámci projektu cyklostezky. Pozitivem je balíček i z hlediska nabídky trávení volného času a jeho propagace. Důvod pro realizaci nových projektů, které by mohli být přínosné, když se zvýší turistická poptávka, zahraniční spolupráce, participace obyvatel a prodlužování délky pobytů, dalšími jsou revitalizace parkovišť, silnic a další doprovodné infrastruktury. Cyklostezky v zájmovém území se nachází v těchto lokalitách: Celková délka: 233 km (95 km na polské straně, 138 km na straně české) Průběh trasy: Paczków – Pomianów Dolny – Lubiatów – Ligota Wielka – Sarnowice – Otmuchów – Ulanowice – Grądy – Rysiowice – Karłowice Wielkie – Słupice – Nowaki – Radzikowice – Sękowice – Nysa – Konradowa – Wyszków Śląski – Niwnica – Domaszkowice – Wierzbięcice – Kępnica – Hajduki Nysie – Stary Las – Nowy Las – Charbielin – Jarnołtówek – Skowronków – Konradów – Głuchołazy – Zlaté Hory – Rejvíz – Česká Ves – Jeseník – Vernířovice – Sobotín – Velké Losiny – Rapotín – Šumperk – Mírov – Mohelnice. (YES,2016) Jak můžeme vidět, tak na cyklistické trase jsou všechna města spadající do zkoumaného území. Zájmové atraktivity pro rozvoj jako jsou například agrofarmy v městě Jarnołtówek a agrofarmy u Rejvízu. Tato cyklotrasa je velice náročná dle místních, v informačním centru v Jeseníkách Vám ji nedoporučí, protože na jednodenní výlet je náročná, a i vzhledem k terénu je pro náročnější trénované cyklisty. Dle autorčina názoru je to ovšem vhodná oblast, která spojuje všechna zcela atraktivní místa cestovního ruchu pro navržení marketingového balíčku, tím že spojuje obě území. Po cestě

70 se vyskytují po cestě nejen atraktivity, které jsou navštěvované, ale také ubytování a levné ubytování pro vícečlenné skupiny nebo stále více oblíbené ubytování ve formě agrofarem.

8.4.1 Ubytování na trase

Jeseníky, Zlaté Hory, Lipová-lázně: Cena Jednolůžkový Dvoulůžkový Třílůžkový Čtyřlůžkový ubytování pokoj pokoj pokoj pokoj (1osoba/den) (2 osoby/den) (3 osoby/den) (4 osoby/den) Cyklohotel 565 Kč 1130 Kč 1695 Kč 2145 Kč Starý mlýn Penzion x 1232 Kč 1232 Kč x Slezský dvůr dvoulůžkový s přistýlkou Lázeňský 1700 Kč 2070 Kč x x Hotel Albatros Hotel Toč 1412 Kč 1750 Kč 2080 Kč 2274 Kč Lipová-lázně Ranč pod 990 Kč 1085 Kč 2166 Kč 2 253 Kč Rejvízem

Polsko a vybrané ubytování ve vybraných městech Otmuchów, Paczków, Glucholazy a Nysa: Cena Jednolůžkový Dvoulůžkový Třílůžkový Čtyřlůžkový ubytování pokoj pokoj pokoj pokoj (1osoba/den) (2 osoby/den) (3 osoby/den) (4 osoby/den) Hotel 971 Kč 1342 Kč x x Conferno *** Hotel Aspen 1019 Kč 1492 Kč 2450 Kč 2810 Kč *** Glucholazy

71 Pitrowice 750 Kč 959 Kč 1 258 Kč 1780 Kč Nyskie Palace, Otmuchów Uslugi 860 Kč 950 Kč 1240 Kč x Hotelowe Wladyslaw (Zdroj: booking.cz)

Když si vyberete tyto trasy a na nich atraktivity, které vás zajímají, je důležité myslet i na stravovací služby v rámci svého trávení volného času. Ve zkoumaných územích autorka proto vybrala několik záchytných bodů, které se zdají být velice oblíbenými. V dnešní době se v cestovním ruchu stalo oblíbeným neplánovat hromadné výlety, proto zde bude dále představeno několik variant, jak by se následně mohlo realizovat vícedenní zájezdy, co se všechno dá na této trase navštívit. Z hlediska ubytování, kde je nabídka široká, a tak je tomu i u stravování. Tvorba balíčku Jednalo by se o cyklo-výlety, které jsou rozděleny do více dní, proto je v každém městě, kterého se týká tato trasa. Pro představu sepsána tabulka ubytování s ceníkem v hlavní letní sezóně. Ubytování se zaměřuje také na nabídku vícelůžkových pokojů. Cyklovýlety lze pořádat i pro školy v přírodě, rodinné výlety, či jiné skupinky více návštěvníků. Balíček v rámci cyklotras by měl být uplatňován od května do září, kdy jsou příznivé podmínky pro cyklistiku i v těchto chladnějších krajích. Partnerství Velice důležitá je spolupráce za využití partnerství samotných měst nejen Nysy a Jeseníku, ale i ostatních zapadlejších vesniček v periferii. Výhodou jejich spolupráce je rozvoj cestovního ruchu, využití přeshraniční blízkosti, přírodního a kulturního dědictví a celkový rozvoj všech příležitostí a silných stránek, které jsou z části popsané ve SWOT analýzách. Partnerství v rámci propagace cyklostezky, která je v rámci navržení vícejazyčných letáků již k dispozici, je velké plus. Využití jiných dopravních prostředků než aut, ale i vlaků, získají další účastníky. Spolupráce v rámci agrofarem, místních hotelů, lázeňských měst, zapůjčení kol, využití nabíjení pro elektrokola, ale také zapojení se

72 na cestovním ruchu i okolní vesnice, nejen regionální města a rozšíří se návštěvnost o vícedenní pobyty. Programování V případě cyklostezek a výletů v jejím okolí by se jednalo o balíček „Economy“, který si vlastně každý návštěvník může vytvořit sám, dostane tak pouze leták s možnostmi, co může v destinaci navštívit. Aktéři cestovního ruchu soukromého či veřejného sektoru mají možnost spolupracovat v tvorbě nabídky svých služeb, do balíčku mohou promítnout svou nabídku v rámci agrofarmy a jejího pobytu, hipoturistickou trasu, do balíčku mohou přijít i různá zvýhodnění v rámci pobytu ať už stravovacího či nabídku wellness služeb. Doprava Otázkou jistě je, jak se na dané místo dostat, a ještě popřípadě s vlastním kolem. Za zvážení jistě stojí železniční doprava, která šetří naší krásnou přírodu. Jesenicko i Nysko nabízí tuto možnost, ovšem s návazností spojů a přestupy nepatří zrovna k nejpohodlnější, ale na druhou stranu cestovatelé nemusí hledat místa pro zaparkování a řešit přepravu kol. Silniční možnost dopravy je jednou z dalších variant, a to vlastním automobilem. Silniční trasy jsou popsány již výše v textu, ovšem cesta je z větších měst poněkud delší, nenalezneme zde dálnici, jen rychlostní komunikace, ale převážně se jedná o silnice nižší třídy vedoucí zejména přes menší obce. Po cyklostezce nazvané „Po stopách čarodějnic.“ Doporučené výlety, atrakce, penziony a restaurace mají možnost se touto nabídkou inspirovat. Balíček může být sestaven z těchto orientačních tras a ubytování, které napomáhají účastníkům poznat česko-polské příhraničí a jeho atraktivity v okrajových částech obcí či měst, a o to jde, aby návštěvník nestrávil jednodenní výlet u Otmuchowského jezera nebo divokou jízdu v Rychlebských stezkách na horském kole nevykoupal se v blízkosti v jednom z krásných Lomů, který Jesenicko nabízí a neodjel. Jedná se o trasy, které jsou v periferii, na venkově na území jesenicko-nyském:

Trasa č.1 na českém území Jeseníky- Česká Ves – Rejvíz - Zlaté Hory Ceny orientační dle typu a počtu hostů jsou uvedeny v tabulce výše. Dále se zaměříme na to, co je v této blízkosti a na této trase k vidění. Nejedná se o centrum Jeseníků a města Jeseník, ale i další města a atraktivity, kterými cesta vede. Mnohdy je cesta pro cyklistu náročná a vede horským terénem či převýšením. Rejvíz je horská oblast patřící do Zlatých hor. Tento kout se pyšní rašeliništěm, národní přírodní rezervací

73 a dvěma spolu propojenými Mechovými Jezery. V České Vsi najdeme muzeum veteránů a z této obce pocházeli zakladatelé lázní v Dolní Lipové a Jeseníku.

Trasa č.2 Głuchołazy - Konradów – Skowronków – Radzikowice - Nysa Glucholazy jsou především známé těžbou zlata, zlatým dolům a dochovaným městským hradbám. Nalezneme zde také lázně s kvalitní vodu a léčivými účinky. Zachované památky jako je gotický kostel, hradební věž a krásnou krajinu zde lemují Opavské Hory, kde nalezneme založený park Góry Opawskie, které mají několik turistických značených ces,t na kterých návštěvníky čekají jak skalní seskupení, lomy tak i tunely po těžbě zlata. V Nyse nalezneme Nyské opevnění, vodní tvrze, Biskupský palác, Studnu Trytonam, Krásnou barokní studnu, dochované části zdi – městské hradby a věž Vratislavské brány. Nysa má několik dochovaných kostelů, klášterů a Basiliku. V menších uvedených vesničkách nalezneme pozůstatky letiště a táborů, vybudovaných před druhou sv. válkou.

Trasa č.3 Sękowice – Radzikowice – Otmuchów – Paczków Na této cyklistické trase se za obcí Sekowice nachází obec Sarnowice, která je rájem cestovního ruchu, rekreace u Otmuchówského jezera zde není až tak prioritní jako agroturistice farmy, kterými se nadále zabývá diplomová práce v rámci doporučení rozvoje a jako nynějšího trendu pro cestování. Paczków oslní gotickým chrámem, studnou „Tatarskou“ a informačním centrem v Důmě Kata. Turisté mohou navštívit muzeum se sbírkou plynoměrů. Celá trasa vede přes místa, která jsou úzce spjata s historií čarodějnických procesů. Má přes 93 km. Na polské straně začíná trasa, jak již bylo výše uvedeno v Paczkówě, pokračuje přes Otmuchów a Nysu dále do Glucholazy, kde navazuje na Český úsek až do Jeseníků. Důležitým místem na trase jsou města Nysa, Otmuchów, Paczków, Česká ves, Zlaté Hory. V Nyse v rámci projektu je zřízena stále expozice zabývající se tématikou čarodějnických procesů. Na trase je umístěno deset informačních tabulí, muzeí, tři odpočívadla, s informačními tabulemi, propagační letáky a informační stránky, průvodce s mapou. (Szlakczaeownic, 2013) Při dalším postupování a prohlubování návrhů by byla zapotřebí analýza dle rozhovorů, rajonizace z hlediska cestovního ruchu, analýza poptávky cestovního ruchu v kraji. Při tvorbě bylo použito analytických dat, odborné literatury, internetových zdrojů,

74 marketingu a propagace cestovního ruchu, strategických dokumentů a koncepce. Terénní šetření, sběr dat.

Občerstvení Podpora projektu Czech Specials agentury Czechtourism, Asociace hotelů a restaurací je dle autorky skvělý projekt, pro nalákání turistů. Možnost ochutnat speciality z regionu nebo netradičním či právě tradičním jídelníčkem oslnit i své návštěvníky. Cílem práce není zahlcení daty a podání vyčerpávajícího přehledu všech oblastí ve zkoumaných území, ale cílený výběr s ohledem na důležitost vzhledem k potenciálu území, který má vzhledem ke své přírodě a atraktivitám. Jesenicko se vymezuje velkými rozdíly v atraktivitě lokalit, jak již bylo popsáno ve výše uvedené kapitole. Nachází se zde oblasti stabilizované, periferní oblast však celkově patří ke strukturálně postiženým v rámci České republiky. V periferii Jesenicka a našeho zkoumaného území v zahraničí, které je hned přes hranici, se v této části nacházejí Rychlebské hory a terén je zde zvlněný tudíž ideální pro pěší turistiku, cykloturistiku, agroturistiku a hipoturistiku. Nysko nabízí turistické atraktivity soustředěné k Otmuchowkým jezerům. Jezera nabízí možnost letní rekreace v okolí historických měst Nysa, Otmuchówa a Packówa. Jednoznačnými body pro jednotlivá území, ale také doporučení z hlediska jejich blízkosti je určitě doporučení z hlediska autorky na:  rozšíření a zkvalitnění infrastruktury, (venkovské turistiky) - zkvalitnění služeb, ubytovacích zařízení, dopravy, ubytování, průvodcovské činnosti, znalost jazyků. Aktivity zaměřené na venkovské turistiky, cykloturistiku, pěší, hipoturistiku a další),  efektivní spolupráce pro rozvoj venkovské turistiky – zaměřit se na poskytovatele služeb cestovního ruchu v území a na jejich spolupráci za využití místní přírody a venkovského prostředí turistiky. Motivace malých a středních podniků pro rozvoj venkovské turistiky spojené s gastronomií, prodej místních produktů pro ekonomický růst s rozvojem trvale udržitelného rozvoje. Spoluúčast při čerpání zdrojů Evropské unie a národních programů. Spolupráce regiony, mikroregiony, okresy (Polsko). V neposlední řadě pro rozvoj potencionálního území cestovního ruchu příhraniční spolupráce.

75 Několik výše uvedených projektů vzniklo právě na bázi spolupráce mezi Jesenickem a Nyskem a projekty se zdařilo dokončit. Vzhledem k žádostem se jedná především o města, které leží podél hranice. Za velký úspěch je požadována i spolupráce v rámci vysoké školy Nyse a její architektonické návrhy k Muzikantské stezce nebo hradbám v Glucholazech, jinak se příhraniční spolupráce zabývá především infrastrukturou. Česko-polské příhraničí má četné přírodní bohatství, kulturní na straně polské a atraktivity ve formě Rychlebských stezek a zimních sportů na straně české. Potenciál by měl být plně využit v prospěch CR. K dalšímu patří také z pohledu dostupnosti do regionů železniční a silniční dostupnost, kde se jeví značný problém. Problematika dopravní infrastruktury je jedním ze stěžejních částí pro ekonomický či hospodářský rozvoj. Vzhledem k možným aktivitám v regionu a cestovnímu ruchu je zapotřebí brát na tuto oblast zřetel a zapojit síly ve vypracovanosti projektů a obnovení několika železničních přejezdů či vybudování silniční rychlostní komunikace.

K dalšímu návrhu patří a jeho financování ze zdrojů Evropské unie: Jako jednou z možností financování prostřednictvím  strukturálního fondu EDRF pro regionální rozvoj – z hlediska ekonomického pomáhá ke snižování meziregionálních problémů, investice plynou právě do infrastruktury, která je v našich území stále častěji dotována. Jedná se o výstavby silnic, železnic – to je na hranicích potřeba v rámci silnic se do našich zkoumaných území investuje a investovalo viz výše. Převážně když došlo k prolomení hranic, tak vzniklo, hned několik projektů, železniční přejezdy z Čech do Polska jsou na některých místech zastaralé či nevyužívané. Jako další se tento fond zaměřuje i na ekologickou zátěž regionů, která je jak je již uvedeno ve SWOT analýze, jedním z témat v odvětí hrozeb regionu, proto se na tuto oblast musí dbát, a to nejen díky malební přírodě, ale i možnému navýšení cestovního ruchu. Regenerace, brownfields nebo podpora začínajících podnikatelů jsou další projekty spojeny s rozvojem měst a obcí v rámci cestovního ruchu, dopravy, rekonstrukce památek. Cílem integrovaného regionálního operačního programu IROP 2014-2020, je posílení konkurenceschopnosti regionu a kvality života obyvatel, jedná se o operační program na podporu cestovního ruchu, ale i marketingu destinace a na ochranu a propagaci kulturního dědictví, kterého je, v obou zkoumaných územích, hned několik. Jedním

76 z klíčových témat je modernizace veřejné správy, zde by se mělo zapracovat na prohloubení spolupráce veřejného a soukromého sektoru a dalších subjektů. (Dotacni, Inko, 2013) Z hlediska Strategie a struktury cílů dle regionálního rozvoje pro roky 2021-2026 Toto nadcházející období bude mít velký význam právě pro oživení periferních míst a bude nápomocen pro jeho rozvoj. Prioritní oblast: Územní soudržnost Priorita: Oživení periferních území Opatření: Zvýšení cestovního ruchu v destinaci Aktivita, která by měla být naplněna dle investic do silných stránek rozvoje cestovního ruchu regionu. Mezi významné formy CR patří městský, kulturně-historický, poznávací, sportovně-rekreační apod. Ovšem stále větší potenciál mají zkoumaná území, a to ve venkovském turismu, který patří k významné formě CR a agroturistice, která je v nabídce několika měst zkoumaných území. Z hlediska tohoto návrhu může realizace výrazně přispět k udržitelnému využití krajiny a rozvoji ekonomických aktivit obyvatelstva. Investice by přispěla k rozvoji cestovního ruchu a infrastruktury a k tvorbě produktů CR, zaměstnání obyvatel. Dotační program by se pohyboval mezi 250– 350 mil. Kč. (Akční plán, 2019-2020) Několik projektů dle Strategických dokumentů, je zdařile dotáhnuto do konce v rámci obou zkoumaných území. Jedná se převážně o mikroprojekty, projekty různých akcí pro obyvatele či pořádání festivalů. Dalšími projekty jsou revitalizace památek, sportovišť či projektů v rámci infrastruktury, které jsou spolufinancované v rámci regionu či Euroregionu Praděd, ale také v rámci EU dotačních fondů. Jediné, co zde stále chybí u zastupitelů měst, je zapojení všech nástrojů pro rozvoj cestovního ruchu, když má region potenciál rozvoje, což může mít značný dopad na ekonomickou stránku regionu. Rozvoj v rámci financování z EU napomáhá snižovat meziregionální rozdíly. Autorka vytyčila body v navrhované části diplomové práce, které by se mohly zapracovat do Strategie cestovního ruchu. Navrhované body se mohou zdát jako obecné, ale za to jsou věcné. Nysko ve své strategii odkazuje na to, že se zaměří na venkovské oblasti a jejich rozvoj, avšak z hlediska nově vystavěných silnic. Zde se jeví jednoznačný nedostatek monitoringu s ohledem na návštěvníka a prozkoumání toho, za čím by do venkovské oblasti jel, co by tam navštívil. V rámci těchto odlehlých oblastí se autorce naskytla příležitost v rámci navržení balíčku služeb na cyklostezce, která vede zkoumanými územími, nevede jen přes města, ale i zapadlejší obce. Zde by bylo možné v rámci i dalších projektů rozšířit tuto

77 trasu, spolupracovat a vytvořit na cyklo-výletech balíček za poznáním jak atraktivit, tak s ubytováním, přičemž by došlo k navýšení počtu přenocování v územích a rozvoji i zapadlejších obcí, ubytováních či stravování. Venkovská turistika začíná být populární v rámci poznání života na venkově, ovšem stále je znát, že cestovní ruch je až na druhém místě v rámci priorit měst a jejich aktérů. Kvůli dlouholeté spolupráci pohraničních regionů a spolupráci měst, viz například Euroregionu Praděd, lze uznat, že pro některé projekty předávání si zkušeností, je tento druh spolupráce měst velice přínosný, a to také díky možnosti realizování několika projektů. Jesenicko je horská oblast, Nysko se činí svými jezery, ovšem Jesenicko má dynamičtější potenciál v růstu, proto se od sebe mohou učit. Jako skvělý projekt se jeví: v rámci ochrany přírody NATURY 2000, projekt s cílem posílit mechanismy ochrany přírody Natury 2000, zlepšení jízdních, technických zařízení, pěšího a cyklistického označení cest, bezpečné koridory, navýšení povědomí o životním prostředí. Tento projekt by mohl být jako další možný projekt potřebný i do zkoumaného českého území, Natura 2000, která se nachází i na předmětném Jesenicku. Na závěr bychom proto měli v rámci jakéhokoli projektu vždy myslet na udržitelnost a na přírodu, která je v obou územích, a ne jen tam, malebná, horská a mnohdy i drsná, ale převážně je útočištěm mnoha živočichů a jejich ochrana by měla být taktéž prioritní.

78 ZÁVĚR

Postupně se cestovní ruch prosazuje jako specifické hospodářské odvětví. Nezbytný udržitelný rozvoj cestovního ruchu by měl vycházet ze souladu spolupráce mezi jak soukromým, tak i veřejným sektorem. Kromě toho by měly být využívány moderní metody regulace, plánování, monitorování, využití informačních a komunikačních technologií a důležitým prvkem je občanská účast. Z teoretické části práce vyplynulo, že mezi hlavní problémy periferních oblastí patří velké rozdíly v ekonomické a sociální úrovni mezi centrem regionu a jeho většinou okrajových periferních oblastí, která jsou od centra odlehlá. Avšak za pomoci právě cestovního ruchu, který podporuje meziregionální a mezistátní spolupráci, vytváří nové pracovní příležitosti a zvyšuje růst životní úrovně regionů, by mohl být nástrojem rozvoje periferních oblastí a touto prací zkoumaných území. Cílem práce bylo na základě analýzy zhodnotit cestovní ruch jako možnost rozvoje ve vybraném periferním českém území a následně porovnat s vybraným periferním územím v zahraničí a na základě této analýzy vytvořit návrh pro zlepšení podpory cestovního ruchu v rámci rozvoje vybraného periferního území. V celém zkoumaném území a na hranici dvou okresů lze vymezit, že především z historického vývoje a pádem železné opony je zanechání této části poněkud zanedbané. Ovšem to neplatí o centrových (jádrových) městech, jako je Nysa a Jeseník. Po analýze obou regionů lze usoudit, že jsou na tom oba regiony podobně, a to z hlediska problémů s infrastrukturou, nezaměstnaností, migrací obyvatel, jednodenních návštěvníků. Ovšem dle statistických dat je na tom hůř polská strana. Perifernost vyznačují především horské obce Jeseníků a obce v Osoblažském výběžku. Zde je hlavní problém dostupnost a nízký obsah služeb. Přeshraniční spolupráce se zde jeví jako možný stimul pro rozvoj těchto území. To dokazuje hned několik úspěšných projektů a také vzájemná spolupráce. V poslední kapitole bylo navrženo několik návrhů a opatření, které se dají vzhledem k příhraniční spolupráci realizovat. Lze rozlišit čtyři oblasti. Odlišné přírodní podmínky se odrážejí v hustotě a typu osídlení, v dopravní síti, zaměstnanosti místního obyvatelstva a skladbě hospodářství. Jeho rozvoji brání nedostatečná dopravní i jiná infrastruktura ve směru k ostatním částem kraje, ale i do sousedního Polska.

79 Jak ukazuje analýza, tak periferní oblast jak na Jesenicku, tak v Nysku vykazuje potenciál cestovního ruchu. Projekty, kterými se zabývají obě hlavní města a jejich strategie sahají po celé míře území, se z hlediska několika skvěle navržených, financovaných a dodržených projektů osvědčily, že díky evropským dotacím a Euroregionu Praděd se daří realizovat opravdu hodně projektů v rámci cestovního ruchu a revitalizace měst, kulturních památek, ochraně přírody a také projekty v rámci přeshraniční dostupnosti a budování cyklostezek. Problematika dopravní infrastruktury je jedním ze stěžejních částí pro ekonomický či hospodářský rozvoj. Vzhledem k možným aktivitám v regionu a cestovnímu ruchu je zapotřebí brát na tuto oblast zřetel. Z hlediska infrastruktury nabízí regiony několik cyklotras a další realizací vytvoření nových či prodloužení stávajících tras ve zkoumaných oblastech, jako jsou třeba Rychlebské stezky. Ve SWOT analýze je již zahrnuto, jak si vedou regiony, jaké mají silné, slabé stránky, příležitosti a hrozby v rámci tohoto odvětví a také v rámci příležitostí je nastíněno, jak se dále mohou rozvíjet. Agroturistika vzhledem k přírodnímu bohatství, venkovskému turismu, rybolovu a jezer či jesenický Rejvíz je řešení pro podporu zapadlejších míst v regionech, regionální produkty a jejich využití v rámci venkovského turismu, za pomoci kvalitního marketingu. Mnohdy se autorka setkala na polské straně s nekomunikací aktérů cestovního ruchu, proto poté zvolila i terénní šetření, aby se přesvědčila, jak se projekty pro rozvoj regionu rozvíjí či nikoliv. Jedním z užitečných projektů je Odkaz Vincenze Priessnitze, Slezsko bez hranic, projekt Muzikantské stezky, projekty v rámci ochrany přírody, budování služeb ohledně marketingu, hned několik mikroprojektů realizovaných v rámci kraje. Důležitá z hlediska evropských projektů je i udržitelnost těchto projektů, tak jako se jeví například nejdelší cyklotrasa „Po stopách čarodějnic“. Jako náročná trasa na jednodenní výlet a málo využívaná na vícedenní výlet, proto i v rámci spolupráce česko-polského příhraničí a zrealizovaným projektem se autorka snažila navrhnout balíček v rámci služeb na této trase, pro využití nejen dotčených hlavních měst, ale i těch zapadlejších a periferních. Díky tomu vznikl i návrh na podporu agrofarem jako venkovského turismu. Jesenicko je marketingově velice vyspělá část, o návštěvníky zde není nouze, ovšem dlouhé prodlevy v projektech a jejich následné nedofinancování, či problémy se kterými se potýkají, jsou značnou překážkou. Ovšem oproti polské části si vedou zdaleka

80 lépe v komunikaci, ať už se jedná o zastupitele města, redaktory Jesenických novin. Dosažení informací z informačních center je z hlediska spolupráci na výborné úrovni. Z polské strany tomu tak bohužel nebylo, ovšem v rámci komparace a strategických materiálů se dají i z terénních šetření získat potřebné odpovědi. Aktéři obcí, měst, firem, neziskových organizací, by měli společně pracovat na problémech jak Jesenicka, tak Nyska. Pohraničí napomáhá ke spojení a řešení problémů, železničního napojení, zlepšení infrastruktury, návštěvnosti, marketingu. V propojení několika organizací je síla v realizaci projektů a lepší budoucnosti. Odstranění několika kritérii, zaostalému a perifernímu označení našich dvou regionů. Aby turistické oblasti Jesenicko a Nysko využily svého potenciálu v nejvyšší možné a udržitelné míře, musí se zaměřit především na spolupráci veřejného a soukromého sektoru, zkvalitnit nabídku služeb v rámci cestovního ruchu, dopravní dostupnost, atraktivnost zapadlých periferních oblastí, revitalizaci památek, nové projekty v rámci trendů cestovního ruchu, začít monitoringem trhu a návštěvníků, navýšit pobyty k vícedenním cestám, snížit odliv obyvatel a zvýšit pracovní nabídky a stát se plně konkurenceschopnými regiony. Cestovní ruch by byl zde možný jako potenciál pro rozvoj a řešením zlepšení ekonomické situace. V potaz se bere využití dotačních programů, příchod investora a investic do regionu, a to především za využití vnitřního potenciálu. Vzhledem k analýze se autorka domnívá, že na straně českého pohraničí je větší zájem o návštěvnost vzhledem k přírodním a kulturně-historickým faktorům.

81 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Literatura

BLAŽEK, Jiří a UHLÍŘ, David. 2002. Teorie regionálního rozvoje: nástin, kritika, klasifikace. Vyd. 1. Praha: Karolinum. 211 s. ISBN 80-246-0384-5.

BLAŽEK, Jiří a UHLÍŘ, David. 2011. Teorie regionálního rozvoje: nástin, kritika, implikace. Vyd. 2., přeprac. a rozš. Praha: Karolinum. 342 s. ISBN 978-80-246-1974-3.

BODNÁR, Marian a ŠOS, Marcel. ©2010. Na stezkách bez hranic: Jesenicko-nyský region. [Jeseník]: Sdružení měst a obcí Jesenicka ve spolupráci s Jesenickou rozvojovou o.p.s. a Powiatem Nyskim. [46] s. ISBN 978-80-254-7857-8.

DRÁPELA, E. 2011. Marginální oblasti na území ČR a jejich vývoj v prostoru a čase. Brno: Centrum dopravního výzkumu. 218 s. ISBN 978-80-86502-36-6.

FORET, Miroslav a kol. 2014. Cestovní ruch v regionálním rozvoji = Tourism in regional development. 1. vyd. Brno: Mendelova univerzita v Brně. 2 sv. (107; 73 s.). ISBN 978-80- 7509-051-5.

FRANKE, Antonín et al., 2012. Zmírňování regionálních disparit prostřednictvím rozvoje cestovního ruchu. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 312 s. ISBN 978-80-7357-718-6

GOELDNER, Charles R. a RITCHIE, J. R. Brent. Cestovní ruch: principy, příklady, trendy. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2014. xviii, 545 s. ISBN 978-80-265-0298-2.

HESKOVÁ, Marie a kol. 2011. Cestovní ruch: pro vyšší odborné školy a vysoké školy. 2., upr. vyd. Praha: Fortuna. 216 s. ISBN 978-80-7373-107-6.

HOLEŠINSKÁ, Andrea. 2012. Destinační management jako nástroj regionální politiky cestovního ruchu. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. 151 s. ISBN 978-80-210-5847-7.

82 HUČKA, Miroslav. 2001. Strukturální politika a její regionalizace: v kontextu vstupu České republiky do Evropské unie. Ostrava: Repronis. 114 s. ISBN 80-86122-90-5.

CHROMÝ, P., JANČÁK, V., MARADA, M., HAVLÍČEK, T. 2011. Venkov – žitý prostor: regionální diferenciace percepce venkova představiteli venkovských obcí v Česku. Geografie, 116, č. 1, 23–45 s. ISSN 1212-0014.

JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. 2012. Marketing v cestovním ruchu: jak uspět v domácí i světové konkurenci. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada. 313 s. ISBN 978-80-247-4209- 0.

JEŘÁBEK, M., DOKOUPIL, J., HAVLÍČEK, T. a kol. 2004. České pohraničí – bariéra nebo prostor zprostředkování?. 1.vydání. Praha: Academia. 107 s. ISBN 80-200-1051-3.

KOLEKTIV AUTORŮ, 2004. Úvod do regionálních věd a veřejné správy, 4. vydání. Plzeň : Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk s.r.o. 92 s. ISBN 80-86473-80-5.

KUTSCHERAUER, A. 2010. Regionální disparity: disparity v regionálním rozvoji země, jejich pojetí, identifikace a hodnocení. 1. vyd. Ostrava: VŠB-TU, 250 s. ISBN 978-80-248- 2335-5.

LACINA, Karel. 2010. Management a marketing cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Edice EUPRESS. 82 s. ISBN 9788074080357.

LINDEROVÁ, Ivica a SCHOLZ, Petr. 2014. Cestovní ruch: sbírka příkladů. 1. vyd. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava. 114 s. ISBN 978-80-87035-97-9.

JAROLÍMKOVÁ, Liběna, 2017. Atraktivity a produkty cestovního ruchu. Praha: Libena Jarolimkova - University Books, 127 s. ISBN 978-80-906926-2-6

MIDDLETON, Victor T. C. et al. 2009. Marketing in travel and tourism. Amsterdam: Elsevier. 4th ed. 502 s. ISBN 9780750686938.

83 MUSIL, J., MÜLLER J. 2008. Vnitřní periferie v České republice jako mechanismus sociální exkluze. Sociologický časopis. roč. 44, č. 2. 321-348 s. ISSN 0038-0288.

NĚMČANSKÝ, Milan. Odvětví cestovního ruchu: vybrané kapitoly. Vyd. 1. Karviná: Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta, 1999. 2 sv. (274, 534 s.). ISBN 80-7248-034-0.

NOVOTNÁ, M. 2005. Problémy periferních oblastí. Praha: Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje. Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, 184 s. ISBN 80-86561- 21-6.

ORIEŠKA, J. 2010. Služby v cestovním ruchu. Praha : Idea Servis, 2010. ISBN 978-80- 85970-68-5.

PALATKOVÁ, Monika. 2006. Marketingová strategie destinace cestovního ruchu: jak získat více příjmů z cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Grada. 341 s. Manažer. Marketing. ISBN 80-247-1014-5.

PALATKOVÁ, Monika a ZICHOVÁ, Jitka. 2011. Ekonomika turismu: turismus České republiky: vymezení a fungování trhu turismu, přístupy k hodnocení významu a vlivu turismu, charakteristika turismu České republiky. 1. vyd. Praha: Grada. 205 s. ISBN 978- 80-247-3748-5 PÁSKOVÁ, M. – ZELENKA, J. 2012. Cestovní ruch. Výkladový slovník. Praha : Linde a. s., 2012. ISBN 978-80-7201-880-2.

PERLÍN, R., KUČEROVÁ, S., KUČERA, Z. 2010. Typologie venkovského prostoru Česka. Geografie, 115, č. 2. 161–187 s. ISSN 1212-0014.

PTÁČEK, Pavel, ed., OPRAVIL, Zdeněk, ed. a ROUBÍNEK, Pavel, ed. 2015. Aktuální výzvy pro strategii rozvoje česko-polského pohraničí: případová studie příhraničí euroregionu Praděd. 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. 140, 152 stran. Geographia Moravica; 4. ISBN 978-80-244-4794-0.

84 STŘÍBRNÁ, Marie. 2005. Venkovská turistika a agroturistika. Praha: Profi Press, s.r.o. Praha. 65 stran. ISBN 80-86726-14-2.

ŠILHÁNKOVÁ, Vladimíra a KOUTNÝ Jan, 2013. Základy urbanismu. Praha: Vysoká škola regionálního rozvoje a Bankovní institut – AMBIS. 123 s. ISBN 978-80-87174-22-7 ŠIMKOVÁ, Eva. 2015. Aktuální témata rozvoje venkovského cestovního ruchu v ČR. Vydání první. Hradec Králové: Gaudeamus. 126 stran. Recenzované monografie. ISBN 978-80-7435-624-7.

ŠŤASTNÁ, Milada et al. 2015. Cestovní ruch jako alterativní odvětví pro rozvoj jihomoravského venkova. Vydání 1. Brno: Mendelova univerzita v Brně. 161 stran. ISBN 978-80-7509-316-5.

TOUŠK Václav, KUNC Josef, VYSTOUPIL Jiří a kolektiv. 2008. Ekonomická a sociální geografie. Plzeň: Aleš Čeněk, 411 s. ISBN 978-80-7380-114-4.

VYSTOUPIL, J. – HOLEŠINSKÁ, A. – ŠAUER, M. 2007. Destinační management a vytváření produktů v cestovním ruchu. Vymezování destinace a formulace jejích charakteristik a organizace cestovního ruchu v destinaci. Praha: Thema Consulting, s. r. o., 71 s.

WOKOUN, René et al. 2008. Regionální rozvoj: (východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování). Praha: Linde. 475 s. ISBN 978-80- 7201-699-0.

WOKOUN René. KREJČOVÁ Nikola, 2016. Regionální rozvoj a regionální politika. Praha: Vysoká škola regionálního rozvoje a Bankovní institut – AMBIS. 79 s.

Prameny (právní a jiné dokumenty) Zákon č. 204/2000 Sb., o obcích ve znění pozdějších předpisů.

85 Jiné dokumenty JIRÁSKOVÁ Michaela, 2017. Cestovní ruch jako nástroj rozvoje zaostalého regionu. Bakalářská práce. Katedra regionálního rozvoje vysoké školy Ambis, 90 s.

Internetové zdroje

Akční plán strategie regionálního rozvoje ČR 2019-2020 [online]. Praha, 2019 [cit. 2019- 07-28]. Dostupné z: https://www.mmr.cz/getmedia/5404cdd9-8ec0-47ec-b632- b5fb3721dbf1/AKCNI-PLAN-STRATEGIE-REGIONALNIHO-ROZVOJE- CR.pdf.aspx?ext=.pdf

BIP: Urzad Miejski w Nysie [online]. 2019 [cit. 2019-07-28]. Dostupné z: http://bip.nysa.pl/index.php?gid=cd4bbb07dd59f13ab6b62dbeaa678c10&grp=4b7e16e5 c5e94e6191c8730465b06a51&ver=2#menuscroll

BÍNA, Jan. Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v obcích České republiky. In: Urbanismus a územní rozvoj [online]. Brno: Ústav územního rozvoje, 2002 [cit. 2019-02- 12]. ISSN 1212-0855. Dostupné z: http.//uur.cz

Booking.com [online]. 2019 [cit. 2019-07-30]. Dostupné z: https://www.booking.com/index.html?aid=376392;label=bookings-name- gv93XFTmPT9AJQyZsMun4AS267754336469:pl:ta:p1:p22.516.000:ac:ap1t1:neg:fi:tiaud -793048569031:kwd- 65526620:lp9062889:li:dec:dm;ws=&gclid=Cj0KCQjwsvrpBRCsARIsAKBR_0L7LtKv3 kvkp-xwOJBVWrmGUJIwclp9yqtsJLTNxMvPfUn5wJ3GCzkaAtMxEALw_wcB

CzechTourism [online]. [cit. 2019-04-17]. 2019 Dostupné z: https://www.czechtourism.cz/o-czechtourism/

Pogranicze Polsko-Czeskie [online]. 2016 [cit. 2019-07-28]. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/11276/51577012/pohraniciob.pdf/fffe0f3e-69ae-4189- ab7e-8edd52e04be3?version=1.1

86 Čarodějnická cyklotrasa po polsko - českém pohraničí [online]. Powiat Nyski, 2013 [cit. 2019-07-28]. Dostupné z: http://www.szlakczarownic.eu/cs/przewodnik-po-szlaku- cs.html?showall=&start=3

ČSÚ [online]. Vybrané údaje za obce Pardubického kraje správních obvodů 2018. [cit. 2019-04-20]. Dostupné z WWW: https://www.czso.cz/csu/czso/kraliky

Český statistický úřad: Cestovní ruch na česko - polském pohraničí [online]. [cit. 2019-04- 14]. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/11276/65177538/cestovni_ruch_1.pdf/be28908b-4c8b- 4d15-8ecd-636be0875484?version=1.1

DotaceEU: Partnersví Nysa Jeseník [online]. 2019 [cit. 2019-04-27]. Dostupné z: https://www.citacepro.com/dok/EDYvE8fXk9yWkOWe

Dvs.cz: Deník veřejné správy [online]. 2007 [cit. 2019-04-14]. Dostupné z: http://www.dvs.cz/clanek.asp?id=6383415

EDPP [online]. 2019 Charakteristika zájmového území. [cit. 2019-04-23]. Dostupné z: WWW: http://www.edpp.cz/orpkra_charakteristika-zajmoveho-uzemi/

Euroregion Praděd [online]. 2019 [cit. 2019-04-23]. Dostupné z: http://www.europraded.cz/index.php?show=uvodem

Hodnocení potenciálu cestovního ruchu na území ČR. CzechTourism [online]. 2001 [cit. 2019-02-02]. Dostupné z: http://vyzkumy.czechtourism.cz

K současným trendům a rozvoji venkova [online]. Praha, 2018 [cit. 2019-04-23]. Dostupné z : http://www.spov.org/data/files/rndr-postranecky.pdf

Konec přeshraničních tratí [online]. 2019 [cit. 2019-07-28]. Dostupné z: http://www.muzeum.jesenik.net/vystavy/masinky/9.pdf

Mistopisy.cz: Místopisný průvodce [online]. Lipová-lázně, 2018 [cit. 2019-04-23]. Dostupné z: https://www.mistopisy.cz/pruvodce/obec/5017/lipova-lazne/pamatky-turistika

87 Mikroregion Jesenicko. 2019. Aktuality [online]. MRJ [cit. 2019-04-13]. Dostupné z: http://www.jesenicko.org/

MMR [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj, 2019, [cit. 2019-04-14]. Dostupné z : http://www.mmr.cz/index.php?show=001027009000

Nyskie Ksiestwo Jezier i Gor [online]. 2016 [cit. 2019-07-28]. Dostupné z: http://ksiestwo.nysa.pl/aktualne-ogloszenia-o-naborach/ Nysa: Portal Gminy Nysa [online]. Nysa, 2019 [cit. 2019-07-29]. Dostupné z: http://www.nysa.eu/strona-2069-projekty_unia_europejska.html

Válka: Ekonomické a sociální dopady odsunu Němců na Jesenicku v letech 1945 - 1947 [online]. 2011 [cit. 2019-04-14]. Dostupné z: https://www.valka.cz/14363- Ekonomicke-a-socialni-dopady-odsunu-Nemcu-na-Jesenicku-v-letech-1945-1947

Realizované projekty česko-polského příhraničí [online]. 2013 [cit. 2019-07-28]. Dostupné z: file:///C:/Users/uzivatel/Downloads/realizovane-projekty-v-cesko-polskem-prihranici- olomouckeho-kraje.pdf

Smoj.cz: Sdružení měst a obcí Jesenicko [online]. Lipová-lázně, 2015 [cit. 2019-04-14]. Dostupné z: http://www.smoj.cz/cile-a-cinnost-smoj/ms-1018/p1=1018

Statistický lexikon obcí. Praha. 2013 Https://www.czso.cz/csu/czso/statisticky-lexikon- obci-2013-a8m6eyff20 [online]. 2013, [cit. 2019-04-13]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/statisticky-lexikon-obci-2013-a8m6eyff20

Statistics Poland [online]. 2019 [cit. 2019-07-28]. Dostupné z: https://stat.gov.pl/en/

Strategický plán rozvoje města Jeseník [online]. 2018 [cit. 2019-04-23]. Dostupné z: https://www.jesenik.org/storage/user-1089/module-1761/socialne-ekonomicka-analyza- mesta-jesenik-15342290190phpshnmdb.pdf

Strategický plán rozvoje města Jeseník [online]. Jeseník, 2019 [cit. 2019-07-28]. Dostupné z: https://www.jesenik.org/storage/user-1089/module-1761/navrhova-cast-strategickeho- planu-jesenik-15510863230phpirxahf.pdf

88 Strategii Rozwoju Gminy Nysa [online]. Nysa, 2014 [cit. 2019-07-28]. Dostupné z: file:///C:/Users/uzivatel/Downloads/Zal_4_analiza_SWOT.pdf

Synonymus [online]. Praha. 2011-2019 [cit. 2019-04-08]. Dostupné z: http://synonymus.cz/periferie-mesta/

Cyklistika v Jeseníkách: YES Cyklo [online]. Jeseník, 2016 [cit. 2019-07-29]. Dostupné z: http://yescyklo.cz/

SEZNAM PŘÍLOH A TABULEK

OBRÁZEK 1: CESTOVNÍ RUCH JAKO SYSTÉM ...... 17 OBRÁZEK 2: JESENÍK ...... 33 OBRÁZEK 3: HOSPODÁŘSKY SLABÉ REGIONY ...... 34 OBRÁZEK 4: ÚHRN ROZVOJOVÝCH ZNAKŮ ...... 35 OBRÁZEK 5: OKRES JESENÍK ...... 36 OBRÁZEK 6: MAPA PŘÍSTUPNOSTI DO POLSKA ...... 37 OBRÁZEK 7: HRANICE REGIONŮ ČECH A POLSKA ...... 37 OBRÁZEK 8: NEJVÝZNAMNĚJŠÍ LOKALITY ...... 46 OBRÁZEK 9: JESENICKO-NYSKO REGION...... 49 OBRÁZEK 10: SPORTOVIŠTĚ A GOLFOVÉ HŘIŠTĚ ...... 53 OBRÁZEK 11: PRISSNITZOVY LÁZNĚ...... 55 OBRÁZEK 12: KATOVNA ...... 55 OBRÁZEK 13: SMETANOVY SADY ...... 56 OBRÁZEK 14: NYSA ...... 62 OBRÁZEK 15: PACZKÓW ...... 64

90 Záznam o diplomové práci

Jméno a příjmení: Bc. Michaela Jirásková

Název práce CZ: Cestovní ruch jako potenciál rozvoje periferního území

Název práce EN: Tourism as a potential for developing peripheral territory

Studijní program: Regionální rozvoj

Obor: Management rozvoje měst a regionů

Rok: 2019 Počet stran: 90 Vedoucí práce: doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph. D.

Místo uložení: Vysoká škola regionálního rozvoje a Bankovní institut – AMBIS, a.s., Nárožní 2600/9, Praha 5, 150 00

Signatura