Masarykova univerzita
Filozofická fakulta
Ústav evropské etnologie
Studijní obor: etnologie
Petra Sztefková
Spolková činnost Poláků na Těńínsku
Bakalářská diplomová práce
Vedoucí práce: doc. PhDr. Martina Pavlicová, CSc.
Brno 2009
Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou diplomovou práci vypracovala samostatně a pouţila pouze uvedených pramenů a literatury.
......
2
Chtěla bych poděkovat všem respondentům za informace, které mi poskytli a pomohli mi tak dokončit tuto práci. Pavle Sztwiertniové a Grażyně Karzelové děkuji za přeloţení resumé do anglického a polského jazyka. Děkuji doc. PhDr. Martině Pavlicové, CSc. za hodnotné rady, připomínky a obětavou pomoc.
3 OBSAH
ÚVOD 5 I. NÁSTIN HISTORICKÉHO VÝVOJE TĚŃÍNSKA 6 II. VÝVOJ SPOLKOVÉ ČINNOSTI 12 III. SPOLKOVÁ ČINNOST POLÁKŮ NA TĚŃÍNSKU 16 1. Kongres Polaków w Republice Czeskiej 17 1. 1. Harcerstwo Polskie w RC 18 1. 2. Koło Polskich Kombatantów w RC 19 1. 3. Macierz Sokolna w RC 20 1. 4. Polskie Stowarzyszenie Artystów Płastyków w RC 21 1. 5. Polskie Towarzystwo Artystyczne ARS MUSICA 22 1. 6. Polskie Towarzystwo Medyczne 23 1. 7. Polskie Towarzystwo Śpiewacze COLLEGIUM CANTICORUM 24 1. 8. Polskie Towarzystwo Turystyczno-Sportowe „Beskid Śląski” w RC 25 1. 9. Polski Związek Kulturalno-Oświatowy 27 1. 10. Stowarzyszenie Emerytów Polskich 28 1. 11. Stowarzyszenie Młodzieży Polskiej 29 1. 12. Stowarzyszenie Przyjacioł Polskiej Książki 30 1. 13. Zaolziańskie Towarzystwo Forograficzne 31 1. 14. Zrzeszenie Śpiewaczo-Muzyczne 32 1. 15. Další organizace 33 2. Spolky mimo Kongres Polaków w RC 34 IV. ZÁJEM O ČLENSTVÍ 36 ZÁVĚR 39 STRESZCZENIE 40 SUMMARY 41 SEZNAM POUŅITÉ LITERATURY 42 SEZNAM INTERNETOVÝCH ZDROJŮ 44 SEZNAM RESPONDENTŮ 46 SEZNAM PŘÍLOH 47 PŘÍLOHY 48
4 ÚVOD
Název „Spolková činnost Poláků na Těšínsku“ charakterizuje obsah mé bakalářské práce, která je hlavně zaměřená na současný stav, ale neopomíjí ani historii. Poláci jsou na Těšínsku autochtonním obyvatelstvem. A i kdyţ jejich počet v České republice klesá, jejich kulturní a společenská činnost je stále bohatá. Pro pochopení situace na Těšínsku je důleţité znát jeho historii, která také značně ovlivňovala ţivot polské menšiny. Kdyţ jsem začínala se sbíráním informací a přípravou terénního výzkumu, i mě samotnou překvapilo, na jak velký počet organizací jsem narazila. Bohuţel některá sdruţení v posledních letech svou činnost ukončila. Jedním z nich je například Zrzeszenie Literatów Polskich, které vzniklo v roce 1990, pořádalo autorské večery a soutěţe pro mládeţ.1 Ale poté, co před pár lety zemřel předseda Wilhelm Przeczek a další členové, činnost ustala. Dalším z jiţ nečinných spolků je Stowarzyszenie Dziennikarzy Polskich. V souvislosti se vstupem do Evropské unie a otevřením hranic ztratila smysl další polská organizace Stowarzyszenie Osób Pracujących i Uczących się za Granicą, která lidem pracujících mimo Českou republiku pomáhala řešit problémy s tím spojené, např. sociální a zdravotní pojištění, kaţdodenní přechod hranic.2 Téma práce jsem si vybrala z několika důvodů. I kdyţ já osobně se k polské národnosti nehlásím, velká část mé rodiny ano. A ţivot na Těšínsku je hodně ovlivněn působením Poláků, kteří zde organizují mnoho kulturních akcí, jeţ se dostaly do širokého povědomí a těší se velké návštěvnosti.
1 Z vyprávění Jacka Sikory (setkání 9. dubna 2009 v Českém Těšíně). 2 Steffek, M. Organizační struktura polské menšiny v ČR a její zájmová reprezentace (současný stav). In Národnostní menšiny na přelomu tisíciletí. Opava-Praha, 2002, s. 74.
5 I. NÁSTIN HISTORICKÉHO VÝVOJE TĚŃÍNSKA
V této kapitole bych se ráda věnovala historii a vztahům českých a polských obyvatel. Pro vymezení zkoumané oblasti jsou důleţité dva termíny: historické Těšínsko a etnografický region Těšínsko. Historické Těšínsko je území mezi řekami Ostravicí ve Slezsku a Bialou v Polsku. Kdeţto etnografický region Těšínsko je dnes vymezen na východě státními hranicemi s Polskem (mezi Bohumínem a Jablunkovem), na jihu hranicemi se Slovenskem (mezi Jablunkovem a Bílým kříţem) a na západě částečně vodními toky Morávky a Lučiny. Zaměřila bych se na události po roce 1848, kdy se vývoj historického Těšínska značně zrychlil. Rychlá industrializace historického Těšínska po roce 1848 ovlivnila národnostní sloţení obyvatel. V jiţní části se převáţná část obyvatel ţivila zemědělstvím, kdeţto v severní části lidé pracovali spíše v průmyslu a hornictví. S rozvojem průmyslu samozřejmě také souvisí migrace obyvatel. Lidé přicházeli hlavně z Čech a Moravy, ale později i z polské Haliče. Odsud migrovali většinou chudí lidé, kteří doufali, ţe zde najdou lepší ţivotní podmínky a vyšší výdělky. Ve výsledcích sčítání lidu z počátku 20. století (kritériem byla obcovací řeč a nikoli národnost) pouze v politickém okrese Frýdek převládalo české obyvatelstvo, ostatní okresy měly polskou většinu. Němci byli početněji zastoupeni jen ve městech (Těšín, Bohumín, Jablunkov, Skočov…).3 S růstem hospodářského významu Těšínska rostl zájem jednotlivých etnických skupin o posílení vlivu. To se z počátku nejvíce dařilo Němcům. Ale i ostatní menšiny se snaţily najít prostor pro svou realizaci. Polské národní hnutí se opíralo o polské intelektuální organizace. Tvořila ho většinou místní polská inteligence, tribunou se stal časopis Gwiazdka Cieszyńska. Jejím argumentem byla hlavně etnická převaha Poláků v regionu. Imigrace z Haliče však místním Polákům příliš nepomohla, spíše naopak. Společensky a národně neuvědomělí a nevzdělaní přistěhovalci rychle splývali s českým nebo německým etnikem.4
3 Kadłubiec, K. D. a kol. Polská národní menšina na Těšínsku v České republice. Ostrava: Ostravská univerzita, 1997, s. 11. 4 Tomolová, V. Těšínsko. Díl 1. Šenov u Ostravy: Tilia, 1997, s. 60-61.
6 České národní hnutí bylo slabší. Vycházelo hlavně z toho, ţe Těšínsko jiţ od středověku patřilo k českým zemím a ţe převaha obyvatel polské národnosti je dána přistěhovalectvím a popolšťováním. To se objevilo i v básni Petra Bezruče: „Sto tisíc nás poněmčili, sto tisíc nás popolštili…“.5 České a polské národní hnutí mělo k sobě z počátku blízko, spojoval je především zápas proti německému útlaku. Objevilo se také tzv. šlonzákovské hnutí Josefa Koţdoně, které nebylo ani české, ani polské, ale zastávalo názor o svébytnosti slezského regionu a bylo proněmecky laděné. Vztahy mezi českým a polským hnutím se začaly komplikovat na počátku 20. století.6 První světová válka a blíţící se rozpad Rakouska-Uherska vyostřily vztahy mezi Čechy, Poláky a Němci. V říjnu 1918 vznikly prozatímní správní orgány: polská Rada Księstwa Cieszyńskiego a český Zemský výbor pro Slezsko. 5. listopadu byla určena demarkační linie, kterou pak koncem listopadu československá armáda porušila a obsadila většinu Těšínska. V bojích s polskou armádou a dobrovolníky z řad místních obyvatel došlo ke značným ztrátám na ţivotech. Následovala řada sloţitých mírových jednání. O konečném rozdělení měl rozhodnout plebiscit, ale v rámci jeho příprav docházelo ke stupňujícím se střetům. Byl vyhlášen výjimečný stav. A nakonec o rozdělení rozhodla Spojenecká rada 28. 7. 1920 v belgickém Spa. Československo získalo něco přes polovinu sporného území spolu s celým karvinským uhelným revírem, třineckými ţelezárnami a košicko- bohumínskou dráhou. Ani jedna strana nebyla úplně spokojena, ale česká na tom byla lépe. Po rozdělení před mnoha Poláky vyvstala nutnost se buď přizpůsobit, a nebo odejít. Trvalo léta, neţ si lidé zvykli na nové uspořádání.7 Do výsadního postavení se dostali Češi. Německá menšina své původní postavení ztratila, ale stále na tom byla dobře. Nejhůře na tom byli, ač nejpočetnější, Poláci. Jejich ekonomická situace byla špatná a zůstali v podřadném postavení.
5 Tomolová V. Těšínsko. Díl 1, c. d., s. 61-62. 6 Tamtéţ, s. 61-62 7 Kadłubiec K. D. a kol. Polská národní menšina na Těšínsku v České republice, c. d., s. 14-15.
7 Významně se také změnila národnostní struktura, výrazně posílila česká národnost. Souviselo to i s tím, ţe se změnila metoda sčítání lidu (viz tabulka). 8
Národnostní struktura podle obcovací řeči (1910) a podle národnosti (1921, 1930) 1910 1921 1930 Národnost počet % počet % počet % Poláci 123.923 67,5 68.034 33,4 76,23 33,5 Čeńi 32.821 17,9 88.556 43,4 120.639 53,1 Němci 22.312 12,1 18.260 9 17.182 7,6 Ostatní 89 0 2.326 1,1 2.204 1 Cizinci 4.529 2,5 26.568 13 11.144 4,9 Celkem 183.674 100 203.744 99,9 227.399 100
Z tabulky je viditelný růst obyvatel české národnosti. Je jasné, ţe tak rozsáhlé změny nemohly být vyvolány pouze přirozenými faktory. Příčinou byla částečně migrace, k české národnosti se také často hlásili neuvědomělí lidé, kteří doufali, ţe jim to ekonomicky pomůţe. Údajně svou roli sehrál i nátlak sčítacích komisařů. Určitý rozdíl způsobila také rozdílná metoda sčítání: obcovací řeč x národnost. Polské zdroje uvádějí, ţe bezprostředně po rozdělení na Těšínsku ţilo 120 – 150 tis. Poláků. Kaţdopádně se z původní většiny stávali národnostní menšinou. 23. 4. 1925 byla uzavřena smlouva mezi Československou republikou a Polskem o otázkách právních a finančních. Poláci smlouvu náleţitě vyuţili a ihned začali vytvářet bohatou kulturní, společenskou a ekonomickou činnost, která mnohdy navázala i na aktivity za Rakouska-Uherska. Často však naráţeli na překáţky a neochotu ze stran úřadů a potýkali se s nedostatkem financí. Pozornost byla věnována hlavně polskému školství. Vznikalo mnoho politických, kulturních a mládeţnických spolků, ale o těch bude řeč později. Příznivý vývoj československo-polských vztahů se otáčí na počátku 30. let vlivem změny polské politiky. Přispělo k tomu i podepsání polsko-německé
8 Kadłubiec K. D. a kol. Polská národní menšina na Těšínsku v České republice, c. d., s. 17 (v textu není vysvětlen rozdíl mezi termínem cizinci a ostatní).
8 smlouvy o neútočení z roku 1934. V té době jiţ některé polské orgány v regionu podnikaly drobné kroky k připojení českého Těšínska k Polsku.9 Zástupci polské menšiny poţadovali větší autonomii. V návaznosti na to v polovině roku 1938 předloţila československá vláda zástupcům polské menšiny návrh zákona o národnostech. To je však neuspokojilo a označili návrh za pouhý souhrn dosavadních předpisů. K řešení otázky však jiţ nedošlo kvůli propuknutí mnichovské krize.10 V době mnichovské krize Polsko obsadilo se souhlasem československé vlády české Těšínsko. Obsazení proběhlo v rozmezí 1. – 10. října 1938. Těšín se opět sjednotil a stal se součástí Slezského vojvodství se sídlem v Katovicích. Připojení je interpretováno buď jako polská okupace, provedená v součinnosti s hitlerovským Německem, a navíc za vyuţití nepříznivé situace, a nebo jako odčinění za nespravedlivé rozdělení v roce 1920. Historické Těšínsko bylo tedy opět sjednoceno a začaly represe proti českému obyvatelstvu. Češi byli vypovídáni a byl jim zabavován majetek. Ještě do konce roku 1938 vysídlily polské úřady na 30 000 osob. Nastalo nejčernější období v česko-polských vztazích. Období necelého roku polské vlády na Těšínsku (od 1. října 1938 do 1. září 1939) však nepřispělo k míru. Staré křivdy byly kompenzovány novými.11 1. září začala šestiletá okupace Těšínska. Německá správa spojila okresy Fryštát a Těšín do jednoho okresu (Kreis Teschen) a přičlenila ho k německé říši. Všechny německé úřady byly soustředěny v Těšíně. Byly zabrány průmyslové podniky, Polákům a polským organizacím byl zabaven majetek. Fyzickou likvidací hrozili hlavně Ţidům, Polákům a politickým protivníkům. Po celou dobu okupace se odehrávaly veřejné a většinou hromadné popravy, např. v Těšíně, v Mostech u Jablunkova, v Oldřichovicích, v Horní Suché. Největší masovou popravou bylo zavraţdění 36 muţů v Ţivoticích dne 6. 8. 1944. Dnes tuto hrůznou událost připomíná památník.12 Nacisté tvrdili, ţe Těšínsko bylo původně německé, ale později bylo z části popolštěno a počeštěno. Snaţili se proto obnovit původní německý
9 Tamtéţ, s. 17-21. 10 Kadłubiec K. D. a kol. Polská národní menšina na Těšínsku v České republice, c. d., s. 21. 11 Kubík, L. Těšínský konflikt. Dramatické okamžiky česko – polských vztahů. Olomouc: Votobia, 2001, s. 128. 12 Borák, M. Gawrecki, J. Nástin dějin Těšínska. Ostrava: Advertis, 1992, s. 108 - 110.
9 charakter regionu. Začali nutit místní obyvatelstvo hlásit se k tzv. německé národní listině, známou pod německým označením „volkslista“. Bylo to formální německé občanství, se kterým byla spojena řada výhod - větší potravinové příděly, moţnost kvalifikované práce apod. Byla s tím však spojena i nepříjemná povinnost, ţe mladí muţi z rodin vlastnících volkslistu museli rukovat do německé armády. Toho byli naopak ušetřeni ti, kteří německé občanství neměli. Obyvatelstvo z počátku projevilo o německé občanství malý zájem, ale pod nátlakem (popravy, deportace do koncentračních táborů, vyvlastňování, sniţování počtu potravinových lístků) se začali, hlavně z existenčních důvodů, k volkslistu hlásit.13 Období nacistické okupace bylo jedním z nejčernějších a nejbolestivějších období v historii regionu. Celkem padlo kolem 6000 osob, coţ je více neţ 3% předválečného počtu obyvatelstva. Ţádny jiný region neměl tak vysoké válečné ztráty na ţivotech. Těšínsko bylo osvobozeno začátkem května 1945. Česko-polské vztahy však nebyly po válce nejlepší, ale postupně se během dvou let uklidňovaly. 10. března 1947 byla podepsána smlouva o přátelství a vzájemné pomoci mezi Československem a Polskem. Byly povoleny dvě polské organizace Polski Związek Kulturalno-Oświatowy (PZKO) a Stowyrzyszenie Mlodzieży Polskiej (SMP).14 V únoru 1948 nastoupila k moci KSČ, která měla díky své předchozí obhajobě polské menšiny mezi nimi řadu příznivců. Ale největší moţnost pro národní vyţití měla polská menšina během komunistické nadvlády jen ve školství a kultuře. Došlo k rozšiřování výroby v průmyslových podnicích, výstavbě nových center (Havířov, Karviná) a také k příchodu nových obyvatel převáţně ze Slovenska. Soudrţnosti Poláků neprospěla ani administrativní reforma z roku 1960, kdy byl zrušen okres Český Těšín a vznikl okres Karviná a Frýdek-Místek.15 V 80. letech v souvislosti s hnutím Solidarita v Polsku se někteří Poláci dostali pod dohled Státní bezpečnosti a byly omezeny moţnosti cestovat do Polska.
13[cit. 15. března 2009] Dostupné z
10 17. listopadu 1989 skončilo dlouhé totalitní období a změnilo se i postavení polské menšiny. Svoboda a nové moţnosti vedly k obnově a vzniku mnoha nových polských organizací. Po rozdělení Československa se situace polské menšiny nijak výrazně nezměnila. Před několika lety došlo ke znovuzavádění dvojjazyčných nápisů na Těšínsku, které však vyvolaly rozporuplné pocity mezi místními Čechy a docházelo k jejich ničení.16
16 Kadłubiec K. D. a kol. Polská národní menšina na Těšínsku v České republice, c. d. s. 32-35.
11 II. VÝVOJ SPOLKOVÉ ČINNOSTI
Polské organizace na Těšínsku se vţdy snaţily hájit zájmy svých příslušníků a udrţet polské národní povědomí. Nejdůleţitějším úkolem první generace buditelů (Paweł Stalmach, Andrzej Cienciała ...) bylo zachránit polský jazyk, který byl utlačovaný školou i církví. K tomuto cíli měly právě slouţit polské spolky a organizace. Ty se později snaţily šířit osvětu, hájit ekonomické zájmy svých členů a také zajistit kulturní vyţití. Různým zaměřením a rozsahem své působnosti jsou v jistém smyslu fenoménem.17 Po rozdělení Těšínska mnoho organizací zvolilo za své centrum město Český Těšín, které vyhovovalo svou polohou ve středu regionu nejvíce. Mnoho institucí mělo sídlo v Domu Polskim.18 Český Těšín je dnes „hlavním městem“ Poláků v České republice.19 Ve 40. letech 19. století fungovala polská sdruţení mládeţe na německém evangelickém gymnáziu v Těšíně Złączenie Polskie a Towarzystwo Uczących się Języka Polskiego. Ta můţeme povaţovat za předzvěst pozdějšího hnutí za obranu polštiny. Po zrušení cenzury císařským dekretem v roce 1848 toto hnutí začalo své záměry uskutečňovat. V Těšíně byla v témţe roce zaloţena Czytelnia Polska, která jednou týdně pořádala setkání členů, kde se četly básně, úryvky z literatury a vystupovali zde hudebníci a pěvecké soubory. V roce 1861 se přejmenovala na Czytelnia Ludowa a podobné kluby začaly vznikat i v Jablunkově a Skočově. Postupně se začaly objevovat i další organizace různého zaměření (zemědělství, vědecká činnosti, duchovní otázky aj.), např. Towarzystwo Rolnicze, Towarzystwo Oszczędności i Zaliczek, Towarzystwo Pomocy Naukowej, Towarzystwo Ewangelickie Oświaty Ludowej.20 Důleţité bylo také zaloţení Macierzy Szkolnej dla Księstwa Cieszyńskiego 21 v roce 1885 a později i polského gymnázia v Těšíně.
17 Kadłubiec K. D. a kol. Polská národní menšina na Těšínsku v České republice, c. d., s. 149- 150. 18 Později Hotel Polonia a dnes hotel Piast. 19 Zahradnik, S. Czeski Cieszyn – glówny ośrodek społeczno – kulturalny Polaków w Czechosłowacji. In Český Těšín 50 let městem. Ostrava: Profil, 1973, s. 201. 20 Kadłubiec, K. D. a kol. Polská národní menšina na Těšínsku v České republice, c. d., s. 149. 21 Matice školská pro Těšínské kníţectví.
12 Po rozdělení Těšínska různé odnárodňovací snahy ze strany Čechů mobilizovaly Poláky k ještě větší aktivitě. Matice školská byla nejvýznamnější organizací. Její činnost poznamenala celé území českého Těšínska. Zakládala soukromé polské školy, financovala orlovské gymnázium, měšťanské, obecné i mateřské školy. Vznikla řada knihoven, prodejna polských knih v Těšíně a národopisné muzeum. Spolupracovala i s jinými polskými organizacemi. Prostředky čerpala ze státních dotací (to bylo ale jen cca 6%), dále získávala příspěvky od církevních organizací a soukromých osob z Polska. Vznikaly také organizace, jejichţ členy spojoval určitý koníček nebo zájem. Šlo například o Związek Polskich Chórów w Czechosłowacji, který sdruţoval více neţ 100 sborů z celé české republiky. Nebo také Śląski Związek Literacko- Artystyczny.22 Početné byly také spolky sportovního charakteru. Związek Polskich Klubów Sportowych, který měl kolem 20 poboček a jedna z nich Polonia v Karviné měla 1000 členů. Oblíbený byl také Gróń z Bystřice nad Olší nebo Siła z Třince. Kluby se často účastnily sportovních závodů v Polsku, kde získaly mnoho ocenění. Dále fungovaly například spolky Polski Związek Piłki Nożnej v Czechosłowacji, Związek Polskich Towarzystw Gimnastycznych „Sokół“ w Czechosłowacji, Chłopska Banderia Konna a Polskie Towarzystwo Łowieckie.23 Oblíbený byl spolek Polskie Towarzystwo Turystyczno – Sportowe „Beskid Śląski“ zaloţený v roce 1922. Organizovali mnoho turistických akcí a zaslouţili se i o výstavbu turistické chaty na Kozubové, otevřené v roce 1929. Zpopularizovali na Těšínsku také lyţování. Zastoupeny byly i kluby mladých. Polští vysokoškoláci se sdruţovali v tzv. akademické „Jednotě“ Związek Akademików Mniejszości Polskiej w Czechosłowacji „Jedność“, která měla 2 sekce: v Praze a v Brně. Organizovali hlavně divadelní a pěvecké akce v těchto městech a během letních prázdnin i na Těšínsku. Finančně pomáhala i nemajetným studentům. Vlastní spolek měly i absolventky dívčí rodinné školy v Konské Związek Końszczanek Absolventek, které provozovaly i poradnu pro matky s dětmi.24
22 Kadłubiec, K. D. a kol. Polská národní menšina na Těšínsku v České republice, c. d., s. 151. 23 Zahradnik S.: Czeski Cieszyn – glówny ośrodek społeczno – kulturalny Polaków w Czechosłowacji, c. d., s. 203. 24 Kadłubiec, K. D. a kol. Polská národní menšina na Těšínsku v České republice, c. d., s. 153.
13 Působila zde také organizace skautského typu Harcerstwo Polskie w Czechosłowacji, která fungovala ve třech úrovních podle věku. Byla napojena na podobnou organizaci působící v Polsku. Organizovali tábory a sportovní akce. Mezi válkami byly na Těšínsku také svazy učitelů, a to Towarzystwo Nauczycieli Polskich w Czechosłowacji, Towarzystwo Nauczycieli Szkół Uzupełniających a Związek Nauczycielstwa Śląska Wschodniego. Před 2. světovou válkou působilo na Těšínsku také mnoţství charitativních spolků, které se snaţily pomoci tam, kde nestačily státní dotace a starost úřadů. Zajišťovaly stipendia, pomoc pro chudé, nemocné a postiţené, organizovali prázdninové tábory. Takových spolků bylo několik: Rodzina Opiekuńcza, Stowarzyszenie Ewangelickich Niewiast a Betezda. Také jiţ zmíněné Towarzystwo Rolnicze podporovalo zemědělské školy a staralo se o děti nemajetných rolníků. Po připojení české části Těšínska k Polsku v roce 1938 mnohé organizace ztratily smysl. Některé se přidaly k podobným organizacím fungujícím v Polsku a jiné zanikly. Během 2. světové války byla činnost všech polských sdruţení zakázána. Po skončení války se kulturní ţivot Poláků začal znovu oţivovat, ale uţ v jiných podmínkách. Během války zemřelo mnoho významných osobností. V prvních letech po válce začaly fungovat mnohé organizace a snaţily se legalizovat svou činnost. Ale hlavně bojovali za udrţení polského školství. Většině ţádostem o uznaní činnosti však nakonec nebylo vyhověno. 10. března 1947 byla podepsána dohoda o přátelství a vzájemné pomoci mezi Československem a Polskem, coţ se stalo významným mezníkem ve vývoji ţivota polské menšiny.25 V roce 1947 Zemský národní výbor v Ostravě schválil vznik dvou organizací: Polski Związek Kulturalno – Oświatowy (PZKO) a Stowarzyszenie Młodzieży Polskiej (SMP). Se zaloţením těchto dvou sdruţení nastal rozmach polského kulturního ţivota v oblasti od Bohumína aţ po Mosty u Jablunkova. Vznikla Scena Polska při českotěšínském divadle, polská knihovna a také začalo vycházet několik časopisů: Zwrot, Głos Ludu, Jutrzenka, Ogniwo a
25 Kadłubiec K. D. a kol.: Polská národní menšina na Těšínsku v České republice, c. d., s. 154- 157.
14 Gazetka Pioniera. PZKO na sebe vzalo úlohu právního zástupce polské menšiny.26 S nástupem socialismu došlo ke změnám uvnitř spolků. SMP se proměnilo v polskou sekci Československého svazu mládeţe. V roce 1949 vznikl Centralny Komitet Świetlicowy, který měl koordinovat činnost polské sekce ČSM a PZKO a upevnit jejich vzájemnou spolupráci. Na vysokoškolskou „Jednotu“ navázala v roce 1948 Sekcja Akademicka „Jedność“. V témţe roce byla zaloţena i Polska rada Sokoła, která řídila 23 sokolských oddílů. V padesátých letech se začaly prosazovat nové aktivity, vznikaly kurzy lidových tanců, folklorní soubory, např. Olza, Górnik. Šedesátá léta znamenala další vzestup aktivity místních Poláků. Vznikala nová mládeţnická hnutí. Znovu se podařilo v roce 1968 obnovit činnost SPM. K němu se pak připojily téměř všechny polské kluby mládeţe a soubory PZKO. V srpnu téhoţ roku se pak některé kluby ucházely o registraci v Praze a paradoxně SPM nebylo ministerstvem uznáno. Avšak nadále získávalo státní dotace. Období normalizace se projevilo odvoláváním osob z funkcí a zesílil vliv strany v PZKO. Byl přerušen malý pohraniční styk a v roce 1980 s nástupem Solidarity v Polsku byl přerušeny všechny styky s Polskem. Od poloviny 80. let začal klesat zájem o práci v klubech a organizacích. Po listopadu 1989 se změnou politické scény se začalo s obnovou a vytvářením nových organizací.27 3. března 1990 byl Zaloţen Kongres Poláků, ten má za úkol zastupovat polskou národní menšinu ve vztahu k majoritní společnosti, koordinuje činnost polských spolků a vydává časopis Głos Ludu. V podstatě nahradil PZKO jako mluvčího polské menšiny.28 V současnosti působí na Těšínsku několik polských organizací, kterým se budu věnovat na následujících stranách.
26 Zahradnik S.: Czeski Cieszyn – glówny ośrodek społeczno – kulturalny Polaków w Czechosłowacji, c. d., s. 216-217. 27 Kadłubiec, K. D. a kol. Polská národní menšina na Těšínsku v České republice, c. d., s. 159- 160. 28 Steffek M.: Organizační struktura polské menšiny v ČR a její zájmová reprezentace (současný stav), c. d., s. 69.
15 III. SPOLKOVÁ ČINNOST POLÁKŮ NA TĚŃÍNSKU
„Specifické zájmy a potřeby menšinových skupin formulují a obhajují jejich mluvčí, jimiž bývá inteligence skupiny, která k tomuto účelu vytváří instituce, jako jsou politické strany, spolky, sdružení a média.“29 Podle posledního sčítání lidu v roce 2001 se k polské národnosti přihlásilo 52 095 osob. Z nichţ většina, asi 80%, ţije na Těšínsku a větší počet také v Praze.30 Polské spolky tedy nepůsobí jen na Těšínsku, ale i v jiných místech republiky. Jedním z nich je Klub Polski w Pradze, který obnovil svou činnost v roce 1991 a navázal tak na stejnojmennou organizaci zaloţenou v roce 1897. Hlavním cílem klubu je posilování národního vědomí. Dále také popularizuje polskou kulturu, organizuje přednášky a společenská setkání. Současným předsedou je Władysław Adamiec.31 V Praze dále působí Stowarzyszenie Szkoła Polonijna w Pradze, ta se zabývá výukou polského jazyka a šířením poznatků o dění v Polsku. Předsedou je Andrzej Magala.32 Dále mimo Těšínsko působí Klub Polski w Brnie „Polonus“, který byl zaloţen v roce 1997 a sdruţuje obyvatele polské národnosti ţijící v Brně a okolí. Rovněţ organizuje přednášky, společenská setkání a také Nedělní školu, kde se děti seznamují s polským jazykem, zvyky a tradicemi. Podílí se také na organizaci Polských dnů v Brně. V současnosti má asi 140 členů a předsedou je Roman Madecki, působící v Ústavu slavistiky na Masarykově univerzitě.33
29 Hernová, Š. Postoje ke společenským organizacím národností. In Češi, Slováci a Poláci na Těšínsku a jejich vzájemné vztahy. Šenov u Ostravy: Tilia, 1997, s. 152. 30 [cit. 22. března 2009] Dostupné z
16 1. KONGRES POLAKÓW W REPUBLICE CZESKIEJ
Kongres Poláků vznikl 3. března 1990 na prvním sjezdu Poláků v Československu. Hlavní důvodem ke vzniku byla nutnost zastřešit polské organizace působící v České republice a reprezentovat polskou menšinu vůči majoritní společnosti, státní správě a médiím. Činnost reprezentuje celé spektrum kulturního, společenského a profesního ţivota Poláků ţijících v České republice. V současné době zaštiťuje více neţ dvacet polských organizací. Zástupci těchto sdruţení tvoří tzv. Radu představitelů.34 Výkonným orgánem je Rada Kongresu Poláků, která má 9 členů. Předsedou je Mgr. Roman Kaszper. Dále také vydává časopis Głos Ludu, coţ jsou hlavní noviny Poláků. Vycházejí třikrát týdně a přináší informace ze „Zaolzia“.35 Kromě novin vydává i knihy polských autorů píšících v Čechách, organizuje kulturní akce, přednášky, setkání, besedy s politiky. Kaţdý rok pořáda soutěţní anketu Tacy jesteśmy, která je pak zakončena galakoncertem v Těšínském divadle. Je také členem Federativní evropské unie národnostních menšin, která je poradním sborem Evropské komise. Na svých internetových stránkách informuje o všech akcích pořádaných přímo Kongresem, ale i zastřešenými organizacemi. V rámci Kongresu bylo na podzim roku 1993 zřízeno dokumentační centrum, které mělo za úkol shromaţďovat materiály ze sběrů, zpracovávat je a zpřístupnit, a v neposlední řadě vybudovat regionální jizbu nebo muzeum. Nyní centrum obsahuje přes 12 000 příspěvků (knihy, časopisy, kroniky, fotografie…). Vše je přístupné veřejnosti a ročně materiály vyuţívá více neţ 200 badatelů. Dokumentační centrum připravuje také výstavy, organizuje konference s cílem seznámit veřejnost s původem a ţivotem polské menšiny. Od roku 2002 ho vede Mgr. Marian Steffek.36
34 Steffek M.: Organizační struktura polské menšiny v ČR a její zájmová reprezentace (současný stav), c. d., s. 69. 35 „Zaolzie“ - tak je Poláky označována část historického Těšínska patřící České republice. Z jejich pohledu je to území za řekou Olzou. 36 [cit. 22. března 2009] Dostupné z
17 Spolky zastřeńené Kongresem Polaków w RC (řazené abecedně)
1. 1. HARCERSTWO POLSKIE W REPUBLICE CZESKIEJ
Tato organizace je obdobou českého Skauta. Sdruţuje děti i dospělé a je nástupnickou organizací předválečného Harcerstwa Polskiego w Czechosłowacji, které vzniklo v Orlové v roce 1912. Sdruţení bylo znovu obnoveno v roce 1991. Sdruţuje i své bývalé aktivní členy v tzv. „Kruhu seniorů“, „Kruhu instruktorů“ a „Kruhu přátel Harcerstwa“. Základním článkem organizace jsou oddíly, které se sdruţují do skupin nebo pracují samostatně. V současnosti sdruţují kolem 600 osob. V čele organizace stoji Rada Naczelna. Současným předsedou je Krzysztof Mitura. Dnes je hlavní náplní činnosti sportovní a kulturní výchova mládeţe. Pořádají letní tábory, sportovní a turistické soutěţe. Kaţdý rok se koná také Harcerski Rajd Beskidzki a Złaz zuchowy. Od roku 1994 organizují také pěveckou soutěţ Festiwal Pieśni Harcerskiej. Od roku 1991 také vydávají časopis Nasza Gazetka, který vychází jednou za dva týdny.37
37 Steffek, M. Organizační struktura polské menšiny v ČR a její zájmová reprezentace (současný stav), c. d., s. 70. Szymeczek, J. Gajdzica, K. O harcerstwie spod kresowych stanic – skice z dziejów harcerstwa na Zaolziu. Český Těšín, 2000, s. 43-54.
18 1. 2. KOŁO POLSKICH KOMBATANTÓW W REPUBLICE CZESKIEJ
Krouţek polských válečných veteránů byl jako samostatná organizace zaloţen v květnu roku 1991, ale jeho počátky sahají aţ do roku 1968, kdy v rámci PZKO vznikl Klub Polskich Kombatantów. V období normalizace přestal fungovat a byl znovu obnoven v polovině 80. let. Je členem Světové organizace polských veteránů v Londýně. Sdruţuje účastníky boje za svobodu a nezávislost v polských a spojeneckých vojenských útvarech nebo v odboji z let 1939 - 1945. V současnosti má sdruţení kolem 140 členů. Spolek pomáhá hlavně svým členům řešit problémy s důchodovým zabezpečením. Organizuje výstavy, vzpomínkové akce a výlety na památná místa. Několikrát byli členové například v Itálii, Holandsku nebo na Ukrajině. Aby vzdali hold padlým kolegům, vystupují na vzpomínkových akcích v černých baretech s bílým orlíčkem a znakem klubu. V roce 1999 vydali knihu „Jak Ptaki Białoorle“ k 60. výročí vypuknutí druhé světové války. Uţ od roku 1991 vydávají také čtvrtletník „WIARUS“, jehoţ redaktorem a zároveň předsedou klubu je Bronisław Firla.38
.
38 Steffek, M. Organizační struktura polské menšiny v ČR a její zájmová reprezentace (současný stav), c. d., s. 71. [cit. 27. března 2009] Dostupné z
19 1. 3. MACIERZ SZKOLNA W REPUBLICE CZESKIEJ
Matice školská v České republice vznikla v roce 1991 jako nástupnická organizace Macierzy Szkolnej dla Ksiąstwa Cieszyńskiego, která vznikla uţ v roce 1885 a byla to první velká polská organizace na Těšínsku. V letech 1921 - 1938 působila Macierz Szkolna w Czechosłowacji, která se ještě po válce snaţila obnovit svou činnost, ale byl ji zabrán všechen majetek a byla oficiálně zakázána. Hlavním posláním Matice školské je péče o rozvoj polského školství na území České republiky. Poskytuje pomoc při zřizování škol, knihoven, druţin a stravovacích zařízení. Organizuje mnoho kulturních, sportovních a osvětových akcí. K nejznámějším patří Baginiecki Festyn Szkolny, Górski Wyścig Rowerowy, Turnaj Piłki Nożnej o Memorial Alojzego Adamca nebo třeba Festiwal Piosenki Dziecięcej“. Nejvyšším orgánem je Valné shromáţdění, která se svolává jednou za tři roky. Výkonným orgánem je Hlavní výbor, který má 11 členů, schází se kaţdé druhé úterý v měsíci v sídle organizace na Komenského 4 v Českém Těšíně. Předsedou je Jan Branny. V současnosti má sdruţení kolem 4000 členů, jsou to především rodiče dětí navštěvujících polskou školu, učitelé a přátelé škol. Členem se můţe stát kaţdý starší 18 let, pokud se shoduje se zásadami činnosti Matice školské.39
39 [cit. 12. dubna 2009] Dostupné z
20 1. 4. POLSKIE STOWARZYSZENIE ATRYSTÓW PLASTYKÓW W REPUBLICE CZESKIEJ
Polské sdruţení výtvarných umělců (SAP) je skupina polských výtvarníků ţijících a tvořících v České republice. Dříve byli součástí literárně – uměleckého sdruţení při PZKO, které bylo zaloţeno roku 1947. Jako samostatná organizace vzniklo v roce 2004. Členové prezentují svou práci na výstavách nejenom v Polsku a České republice, ale i na Slovensku a v Maďarsku. V lednu a únoru roku 2009 proběhla společná výstava členů SAP v Galerii Mánes v Karviné, další společnou výstavu plánují členové v Galerii Chagall v listopadu. Kaţdé dva roky také organizují mezinárodní plenér v Beskydech.40 Členové SAP se setkávají většinou dvakrát do roka v sídle Kongresu Poláků v České republice na Komenského 4 v Českém Těšíně. Před schůzkou členů se sejde výbor, který připraví vše, co se bude na setkání projednávat. Probírají většinou věci organizační, např. pořádání společných výstav (účast, program, pozvánky, významní hosté…), organizace výtvarných soustředění a přijímání nových členů. Předsedkyní je nyní výtvarnice Darina Krygiel. V současné době má SAP 22 členů, kteří mají svou osobní stránku na internetových stránkách sdruţení. Kaţdý z nich platí členský příspěvek ve výší 200 Kč ročně a 100 Kč do reprezentačního fondu. Mezi povinnosti členů patří kromě placení příspěvků i účast na schůzích a společných výstavách. Akce sdruţení jsou financovány právě z těchto členských poplatků, dále z darů od sponzorů a nadací a také granty Ministerstva kultury České republiky. O členství ve sdruţení má zájem hlavně střední generace umělců. Pokud se chtějí stát členy, je nutné, aby měli střední nebo vysokoškolské výtvarné vzdělání, měli vztah k polské menšině a zaslali ukázky svých prací komisi. V poslední době navazují kontakty i s mladými umělci a letos vybrali 5 mladých výtvarníků do 25 let, aby se zúčastnili výtvarného plenéru v Beskydech.41
40 [cit. 22. března 2009] Dostupné z
21 1. 5. POLSKIE TOWARZYSTWO ARTYSTYCZNE „ARS MUSICA“
Polská umělecká společnost „Ars Musica“ vznikla v roce 1999 v Českém Těšíně. Jejím cílem je propagace a podpora polské kultury, zejména hudební a divadelní a také organizační a finanční zabezpečení souborů, které zastřešuje Ars Musica má v současnosti 16 řádných členů, jsou to především učitelé, umělci a podnikatelé. Dále sdruţuje 8 souborů: studentský sbor „Collegium Iuvenum“, smíšený sbor „Canticum Novum“, komorní sbor „Musicae Amantes“, horalské kapely „Zorómbek“ a „Sómsiek“, studentský soubor „Szkapa“, spolek soukromých osob „Amici Cantionis Antiquae“ a vokální soubor „Alaudae“. Kaţdý řádný člen přispívá 100 Kč ročně a soubor také 100 Kč.42 Členové se scházejí pětkrát ročně v učebně Polského gymnázia v Českém Těšíně. Organizují hlavně akce pro školní mládeţ a folklorní akce. Nejvýznamnější jsou Festival Piosenki Dziecięcej, Przegląd Szkolnej Działalności Śpiewaczej a Przegląd Cieszyńskiej Pieśni Ludowej. Společnost dále pořádá recitační soutěţ Kresy. Tyto akce jsou připravovány ve spolupráci s Pedagogickým centrem pro polské národnostní školství. Ars Musica vytvořila také regionální ústředí pro místní lidové kapely. Svou činnost financují ze státních dotací a příspěvků sponzorů. Předsedou je významná osobnost v oboru hlasové výchovy, Prof. Dr. Alojzy Suchanek, CSc., a uměleckým vedoucím Dr. Leszek Kalina, který působí jako sbormistr v několika sborech, pod jehoţ vedením získaly mnoţství ocenění na domácích i zahraničních soutěţích. On sám v roce 1996 obdrţel vyznamenání Ministra kultury Polské republiky “Zasłużony dla Kultury Polskiej“, oceněný byl i za pedagogickou činnost.43
42 [cit. 26. března 2009] Dostupné z
22 1. 6. POLSKIE TOWARZYSTWO MEDYCZNE W REPUBLICE CZESKIEJ
Polské sdruţení zdravotníků v České republice vzniklo 4. prosince 1991 v hotelu Piast v Českém Těšíně. Navázalo na Klub Medyków, který od roku 1975 působil při HV PZKO. Je jednou z nejstarších organizací polských zdravotníků v zahraničí. Delší trvání mají pouze spolky v Londýně a Chicagu.44 Hlavní činností je organizace odborných přednášek, školení a také vydavatelská činnost. Kaţdý rok například pořádají ve spolupráci s Regionalnym Towarzystwem Oświaty Zdrawotnej w Rybniku projekt Zdrowie bez granic a ve spolupráci s občanským sdruţením Trianon od roku 2005 projekt Bez barier, bez granic. Letos v říjnu plánují v Karviné setkání mladých lékařů z několika zemí Evropy. V organizaci jsou zastoupeny nejen osoby pracující ve zdravotnictví. Sdruţení je otevřené všem, které zajímají probíraná témata. V současné době mají kolem 75 členů, kteří přispívají ročně částkou 100 Kč (studenti, osoby nad 60 let) nebo 350 Kč (pracující). Tyto peníze a dále sponzorské dary kryjí činnost klubu. Členové se scházejí desetkrát ročně většinou první pátek v měsíci, mimo letní prázdniny. Na schůzkách se setkává většinou kolem 30 členů. Pravidelně o svých akcích informují v Głosu Ludu. Současným předsedou je anesteziolog MUDr. Jan Karczmarczyk. Mezi mladými lidmi není moc zájem o členství v tomto klubu, a i kdyţ je tento spolek otevřen i lidem pracujícím mimo zdravotnictví, počet členů spíše klesá neţ roste.45
44 Słowik, J. Hławiczka, T. Santarius, K. 30 lat PTM - PSZ. Albrechtice u Českého Těšína: Sak, 2005, s. 48. 45 Z vyprávění Józefa Słowika (setkání 25. března v Karviné).
23 1. 7. POLSKIE TOWARZYSTWO ŚPIEWACZE „COLLEGIUM CANTICORUM“
Polský smíšený sbor „Collegium Canticorum“ vznikl uţ v roce 1986, tehdy pod HV PZKO z iniciativy dr. Leszka Kaliny. V roce 1992 vzniklo Polské pěvecké sdruţení „Collegium Canticorum“, které je zřizovatelem smíšeného sboru a usiluje o propagaci polského sborového, komorního i sólového zpěvu na Těšínsku. Během let se stal nejznámějším sborem, který je uznávaný i v zahraničí. Je členem Polského svazu sborů a orchestrů a také Unie českých pěveckých sborů. Jeho repertoár je velice pestrý: od klasických děl, upravených lidových písní, tanečních písní aţ po současnou a experimentální hudbu. Sdruţení pečuje také o dva dětské sbory „Wiolinki“ a „Crescendo“, které vede Mgr. Danuta Cymerys. Dětské sbory fungují při polské základní škole v Bystřici. Členská základna je velice pestrá: lékaři, učitelé, inţenýři, studenti. Na zkoušky, které jsou kaţdý pátek v Těšínském divadle, se sjíţdějí z celého Těšínska. V roce 1999 převzala taktovku po dr. Kalinovi Halina Goniewicz - Urbaś. Ve své diskografii má sbor uţ 4 desky: „Koncert z okazji 5-lecia“ (1991), „Canticorum iubilo“ (1996), „Z narodzenia Pana“ (1998), a nejnovější „Jest we mnie śpiewanie“ (2001). V současnosti jej navštěvuje kolem 30 členů. Sbor na území Těšínska pořádá během roku řadu koncertů, účastní se mnoha festivalů a soutěţí u nás i v zahraničí. Spolupracuje také s divadly a rozhlasovými stanicemi.46
46 [cit. 25. března 2009] Dostupné z
24 9. POLSKIE TOWARZYSTWO TURYSTYCZNO-SPORTOWE „BESKID ŚLĄSKI“ W RC
„Spokojem i pogodą poisz nas, beskidzka kraino – urok się wokół ciebie jak welon ślubny owinął. Tutaj czy dniem słonecznym, czy to gwiaździstą nocą myślisz: po trudach stworzenia – tu Bóg zmęczony odpoczął…47 Polskie Towarzystwo Turystyczne bylo zaloţeno 6. března 1910 v Těšíně. Jedním z hlavních úkolů bylo vybudování turistické chaty, dále vydávání map a organizování společných výletů. Postavení chaty se nakonec i přes všechny problémy podařilo a v létě roku 1913 byla chata na Ropičce otevřena. Na konci 1. světové války však chata shořela. Od opravy se nakonec upustilo a byla vybudována chata na Stoţku. Po rozdělení Těšínska Poláci, kteří ţili v Československu, přišli o svou turistickou organizaci a byli nuceni vytvořit si novou. A tak bylo v březnu roku 1922 v Orlové zaloţeno Polskie Towarzystwo Turystyczne w Czechosłowacji. Hned se také začalo plánovat postavení vlastního „schroniska“, které mělo reprezentovat polskou menšinu. Byla vybrána Kozubová a v roce 1929 byla chata slavnostně otevřena. O osm let později byla vybudována i kaplička sv. Anny. Na posvěcení kapličky se sešlo téměř deset tisíc lidí. Ve všech místech Těšínska se organizovaly výlety. Byl o ně velký zájem, především zásluhou předsedy Władysława Wójcika, který sport a turistiku propagoval. V rámci klubu fungoval i oddíl lyţařů, který připravoval na Kozubové lyţařské kurzy a vybudoval několik skokanských můstků v okolí. Po obsazení Těšínska Polskem bylo PTT w Czechosłowacji přiřazeno k Polskiemu Towarzystwu Tatrzańskiemu. Tím skončila jeho činnost na dlouhých 51 let. Po druhé světové válce byly sice snahy sdruţení obnovit, ale záhy byla jeho činnost komunisty zakázána. V roce 1973 vyhořela chata na Kozubové a místo ní byla vybudována nová, která ani z daleka nepřipomínala architektonicky zajímavou původní stavbu.48
47 Milerski, J. (red.) Góry w plecku, 80 lat Polskiego Towarzystwa Turystyczno-Sportowego „Beskid Śląski“. Český Těšín, 2002, s. 1. 48 Tamtéţ, s. 9-40.
25 Po změně politické situace w roce 1989 se bývalí členové spolu s novou generací snaţili o obnovení činnosti. Proto 15. října 1992 vzniklo Polskie Towarzystwo Turystyczno-Sportowe „Beskid Śląski“. Ihned začali s propagací své činnosti a z rozšiřováním členské základny. Organizovali výlety, turnaje ve stolním tenise a od roku 1995 v rámci Gorolskiego Święta i Rajd o Kyrpce Macieja. Jde o turistickou akci, účastníci dostanou mapu a po cestě sbírají razítka na kontrolních bodech. Cíl je v Městském lese v Jablunkově. Nejstarší a nejmladší účastníci, kteří dojdou do cíle jako první, dostanou za odměnu krpce. Ještě dříve, neţ Česká republika vstoupila do Evropské unie, zahájili mezinárodní spolupráci s Klubem českých turistů, Klubem slovenských turistov Kysuce, PTTK Cieszyn a Wisła, se kterými společně organizují některé akce. V posledních letech se rozvíjí spolupráce s PTTK „Ondraszek“ Cieszyn.49 Kaţdý rok organizují v závislosti na počasí aţ 70 výletů turistických, cyklo i lyţařských a také mnoţství sportovních akcí. Během roku 2008 takovýchto akcí bylo 53, z toho, 16 pěších, 12 autobusových, 14 „wtorkowych“, 50 1 poznávací a 11 cyklovýletů.51 Klub sídlí v budově Kongresu Poláků v Českém Těšíně. V současnosti má 512 členů, věkový průměr členů je kolem 60 let. Přitom mezi nejmladším a nejstarším členem je věkový rozdíl 91 let. Akcí pořádaných sdruţením se mohou zúčastnit i nečlenové. Členství není vázáno národností, v současnosti je zde asi 10 % Čechů. Akce jsou placeny z členských příspěvků (50 Kč ročně) a z darů sponzorů a obcí. Státní dotace sdruţení nepobírá. Několikrát ročně se schází výbor, členské schůzky jsou součástí některých výletů. Kaţdý rok je vydáván vlastní kapesní kalendář, kde jsou vytištěné plánované akce, který dostávají členové zdarma. Současným předsedou je Ing. Władysław Janik.52
49 PTTS „Beskid Śląski“ w Republice Czeskiej 1991-2006. letáček vydaný k 15. výročí činnosti, s. 4-6. 50 „wycieczki wtorkowe“ - úterní krátké procházky po okolí 51 [cit. 24. března 2009] Dostupné z
26 1. 9. POLSKI ZWIĄZEK KULTURALNO-OŚWIATOWY
Polský kulturně-osvětový svaz je občanským sdruţením, které na území Těšínska působí uţ více neţ 60 let. Činnost sdruţení schválil 26. června 1947 Zemský národní výbor v Ostravě. PZKO bylo jedinou polskou organizací, která fungovala i v dobách socialismu. Za dobu své činnosti vybudoval rozsáhlou organizační strukturu. Funguje patnáctičlenný Hlavní výbor, který se volí na sjezdu PZKO, konaném jednou za 4 roky. Kromě toho působí 89 místních kol skoro ve všech obcích na Těšínsku. Při hlavním výboru také funguje sekce historie regionu, etnografická, sekce ţen a Klub mladých. V rámci PZKO působí mnoho folklorních, pěveckých, divadelních a tanečních souborů. Hlavním cílem organizace je zachování etnické identity polského obyvatelstva na Těšínsku. Během svých počátků na sebe vzal úlohu právního zástupce polské menšiny, tuto funkci však po něm v roce 1990 převzal Kongres Polaków w RC. Záběr činnosti je dnes velice široký. Místní kola pořádají různé přednášky, koncerty, zájezdy, výstavy, sportovní a společenské akce a spolupracují s polskými školami a jinými organizacemi. Nejvýznamnější akcí je bezpochyby Gorolski Święto, pořádané kaţdoročně vţdy první srpnový víkend v Městském lese v Jablunkově. Jde o přehlídku folklorních souborů z celé republiky i Polska a Slovenska. Kaţdý rok Gorolski Święto navštíví tisíce lidí. Jednou za dva roky se také koná Festiwal PZKO, kde vystupují folklorní a pěvecké soubory působící v rámci PZKO. Nezanedbatelnou činností je také vydávání měsíčníku Zwrot, Kalendarza Śląnskiego a dalších publikací. PZKO byl vţdy nejpočetnější polskou organizací, třeba v roce 1990 sdruţovalo přes 24 000 osob. Dnes je to uţ jen kolem 12 000 členů.53
53 [cit. 15. dubna 2009] Dostupné z
27 1. 10. STOWARZYSZENIE EMERYTÓW POLSKICH
Sdruţení polských důchodců vzniklo v roce 1991. Hlavním cílem sdruţení je pomáhat důchodcům, kteří trvale ţijí v České republice, ale pobírají důchod z Polska. Jde o dvě skupiny osob - jedni pobírají celý důchod ze zahraničí a druzí jen částečný. Pomáhají svým členům řešit případné nesrovnalosti a problémy.54 Nyní naráţejí i na problém s klesajícím kurzem zlotého. V počátcích svého působení mělo sdruţení kolem 300 členů. V současnosti jich je 110. Právě udrţení a stabilizace členské základny je také důleţitým úkolem. Nových členů uţ moc nepřibývá, protoţe jiţ většina pracovala v České republice, a proto tyto problémy nemusí řešit a nemají důvod se do sdruţení hlásit. Členové, se kterými jsem mluvila, se scházejí rádi, setkávají se se svými známými a mohou si popovídat o věcech, které trápí kaţdého z nich. Pozitivum je i to, ţe pokud mají problémy s vyplácením důchodů, je snazší tento problém řešit hromadně najednou, neţ kaţdý sám. Kaţdý z členů platí 50 Kč ročně. Výbor má 12 členů a schází se kaţdé druhé úterý v měsíci v Českém Těšíně. Jednou za rok organizují setkání všech členů. Schází se také na Mezinárodní den ţen, kdy ţenskou část sdruţení obdarují květinou. Nebo se také setkávají na výletu do hor, kaţdý rok mívají společný vánoční večírek.55 Současným předsedou je Józef Orszulik.
54 Orszulik, J. Perspektywy i potrzeby. Głos Ludu, 56, 2001, s. 4. 55 Z vyprávění pana Józefa Orszulika (setkání 14. dubna 2009 v Českém Těšíně).
28 1. 11. STOWARZYSZENIE MŁODZIEŻY POLSKIEJ
Sdruţení polské mládeţe je samostatnou mládeţnickou organizací, navazující na činnost stejnojmenné organizace v letech 1947-1952, později v letech 1968-1970, a také na kluby mladých v rámci PZKO v době, kdy SMP nemohlo existovat. K obnovení došlo v roce 1990, ale v roce 1996 byla činnost pozastavena kvůli malému zájmu. Ke znovuoţivení organizace došlo 12. února 2000 v Nýdku.56 Hlavními cíly organizace je utváření národního vědomí, obohacování mládeţnického hnutí a kulturní a osvětová činnost. Kaţdý víkend organizují ve svém klubu Dziupla v Českém Těšíně výstavy, koncerty, setkání s poezií nebo filmové večery. Nejvýznamnější událostí jsou Dni Kultury Studenckiej, která se koná kaţdé léto v PZKO v Bystřici, je zde prezentována činnost mladých lidí z celého Těšínska (z české i polské strany). Kaţdý rok se také členové setkávají na Javorovém na akci Świąteczny EEYEH!. O činnosti spolku rozhoduje devíti členný výbor včele s Romanem Sekulou, který se schází jednou za dva měsíce. Jedenkrát za dva roky se také koná sjezd, kde se volí nový výbor. V současnosti má sdruţení 64 členů a kolem 200 sympatizantů. Ve sdruţení jsou mladí lidé ve věku 14 - 30 let, převáţně středoškoláci, ale jejich počet se mění. Členové přispívají 50 Kč ročně do pokladny. Dalším zdrojem financí jsou zisky z klubu Dziupla, který letos 30. května oslaví rok od svého otevření. Pobírají také dotace z Ministerstva kultury a Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy. Přispívají také města o obce na Těšínsku. Klub Dziupla se stal oblíbeným místem pro mládeţ z Českého Těšína i okolí. Studenti se zde setkávají hned po škole a velký zájem je i o akce zde konané.57
56 [cit. 15. dubna 2009] Dostupné z
29 1. 12. STOWARZYSZENIE PRZYJACIÓŁ POLSKIEJ KSIĄŻKI
Sdruţení přátel polské knihy vzniklo v roce 1999. Snaţí se propagovat polskou literaturu a hlavně vydávat knihy místních spisovatelů. Spolupracuje s knihovnami, školami a dalšími spolky na Těšínsku. Sdruţení má v současnosti 56 členů, převáţně jde o knihovníky a odborné pracovníky. Nejdůleţitější akcí je Wystawa Polskiej Książki. Koná se kaţdý rok na podzim v knihovnách v Karviné, v Českém Těšíně, v Třinci a v Jablunkově. Jsou zde prezentovány knihy nejen polských spisovatelů, ale i regionálních autorů. Z dalších akcí bych zmínila Z książką na walizkach.58 Jde o setkání ţáků polských škol se spisovateli, ilustrátory a vydavateli. Koná se od roku 2007. Dále byl realizován projekt Dziecko, które czyta, myśli. Organizují také besedy se spisovateli, čtenářské soutěţe a diskuze.59 Akce jsou financovány hlavně z grantů ministerstva školství a ministerstva kultury. Část nákladů také pokrývají příspěvky z Polska. Členské poplatky jsou vybírány ve výši 50 Kč studenti a důchodci a 100 Kč pracující. Výbor spolku se schází několikrát ročně vţdy před plánovanou událostí. Studenti polského gymnázia v Českém Těšíně jim na některých akcích pomáhají jako dobrovolníci. Předsedkyní je Helena Legowicz, vedoucí střediska polské literatury Regionální knihovny Karviná.60
58 „S knihou na cestách“ 59 [cit. 11. dubna 2009] Dostupné z
30 1. 13. ZAOLZIAŃSKIE TOWARZYSTWO FOTOGRAFICZNE
Fotografické sdruţení Těšínského Slezska vzniklo v roce 2001 v Českém Těšíně. Nepůsobí jako umělecká skupina se svým programem, ale jako volné sdruţení nadšenců a profesionálních fotografů.61 Počet členů je proměnlivý a pohybuje se kolem 30 - 40 osob, které platí měsíční příspěvek 50 Kč (výdělečně činní) nebo 30 Kč (studenti, důchodci). Nejčastěji se setkávají v terénu na různých plenérech, po kterých následuje promítání a debata v klubu. Kaţdý podzim vyjíţdějí na pětidenní plenér do Beskyd (v roce 2008 - Guty). V prosinci pak organizují společnou výstavu, kde se objevují nejen fotky z podzimního plenéru, ale i celoroční práce členů. Kaţdý z členů se však prezentuje i individuálně na vlastních výstavách. Například letos na přelomu května a června šest členů jede vystavovat do Varšavy. Dále mají v plánu připravit stálou expozici v prostorách radnice v Českém Těšíně. Pro získání fotografií na tuto výstavu zorganizovali akci „24 hodin“, na které asi 30 členů fotilo město. ZTF plánuje na letošní rok pro své členy moţnost získat tvůrčí stipendium. Zatím se tato akce připravuje, ale pokud získají grant na uspořádání výstavy a vydání publikace, mohla by se z toho stát pravidelná akce. Kaţdý zájemce připraví projekt a nezávislá komise jeden z nich vybere. Vítěz dostane určitou peněţní částku pro jeho realizaci a celá akce se uzavře výstavou a publikací. Sdruţení je otevřené všem, které zajímá fotografování a chtěli by se o svou práci podělit z ostatními. Členství není limitováno ani odborností, ani národností. Zájem je v poslední době hlavně mezi mladými lidmi. Současným předsedou je fotograf Marian Siedlaczek, který právě za dobu svého působení přivedl mnoho mladých lidí a rozšířil tak původně malou členskou základnu.62
61 [cit. 25. března 2009] Dostupné z
31 1. 14. ZRZESZENIE ŚPIEWACZO-MUZYCZNE
Hudebně-pěvecké sdruţení jako samostatná organizace vznikla v roku 2005. Historie sahá však aţ do roku 1927, kdy působilo pod názvem Związek Polskich Chórów w Czechosłowacji a v létech 1947-2005 fungovalo pod HV PZKO. Je členem Unie českých pěveckých sborů a také Polského svazu sborů a orchestrů. ZŚM není zřizovatelem a finančním mecenášem sdruţených sborů, pouze koordinátorem společných akcí, pomáhá při získávání kontaktů na festivaly a soutěţe, s repertoárem a zajišťuje záleţitosti spojené s Ochranným svazem autorským. Akce a poplatky financuje ze státních dotací a sponzorských darů. Hlavním cílem je propagace sborové pěvecké hudby polské menšiny a organizačně-právní pomoc sborům. Organizují například kurzy pro sbormistry a semináře pro manaţery sborů. V současnosti sdruţuje 25 souborů, ve kterých zpívá kolem 700 sboristů. Výbor se spolu s Radou sborů schází pětkrát ročně v sídle Kongresu Poláků. Nejvýznamnější událostí pořádanou v roce 2008 byl Slezki Trojok.63 Bylo to představení slezské sborové hudby, která byla zároveň konfrontována se slezských folklorem a byly zde představeny nejvýraznější počiny sborového ţivota, především z Česka, Polska a Slovenska. Organizátorem je vţdy jednou za pět let ZŚM. Předsedou sdruţení je Dr. Leszek Kalina, jiţ zmíněný v souvislosti s Ars Musica.64
63 „Trojok“ - slezský lidový tanec. 64 Z vyprávění Leszka Kaliny (setkání 25. března 2009 v Českém Těšíně).
32 1. 15. DALŃÍ ORGANIZACE
Kromě jiţ zmíněných organizací na Těšínsku působí ještě další, které jsou zastřešené Kongresem Polaków. Věnovala bych jim tuto podkapitolu, protoţe se mi k nim nepodařilo získat dostatek informací. Polski Związek Byłych Więźniów Politycznych zahájil svou činnost v roce 1998. Organizuje setkání s politiky, novináři a mládeţí. Úzce spolupracuje s Českým svazem bojovníků za svobodu. Spolek - Towarzystwo Avion byl zaloţen v roce 2000 jako česko- polské umělecké sdruţení. Zakladateli byli Renata Putzlacher-Buchtová, Jaromír Nohavica a Zbigniew Siwek. Pořádá divadelní představení, literárně- hudební večery a koncerty. Například Revue „Genius Loci Slezska“ prezentovali i v Praze a Brně. Stowarzyszenie Rodzina Katyńska vzniklo v roce 1991 jako spolek přátel příbuzných válečných zajatců zavraţděných v období druhé světové války v Sovětském svazu. Sdruţuje kolem 50 členů. Towarzystwo Nauczycieli Polskich je nástupnickou organizací Towarzystwa Nauczycieli Polskich w Czechosłowacji, která působila v letech 1921 a po druhé světové válce byla její činnost zakázána. Organizace vznikla v roce 1990. Hlavním cílem je chránit zájmy polských učitelů a polského školství. Pomáhají s přípravou učebních osnov, s vydáváváním učebnic a organizací odborných školení.65 Zrzeszenie Śpiewaczo-Muzyczne „Przyjaźń“ zastřešuje smíšený soubor „Przyjaźń“, který vznikl jiţ v roce 1958. V letech 1966 - 1993 působil při Kulturním domě Dolu ČSA v Karviné a od roku 1993 je opět samostatným souborem. Repertoár souboru je velice různorodý: sakrální hudba, operní skladby, muzikálová hudba i lidové písně. Působí v něm 51 členů a dvacetičlenný orchestr. Za svoji kariéru získal jiţ několik významných ocenění. Jeho vedoucím je v současnosti Tadeusz Bizoń.66
65 Steffek, M. Organizační struktura polské menšiny v ČR a její zájmová reprezentace (současný stav), c. d., s. 71-75. 66 Leksykon PZKO, c. d., s. 183-184.
33 2. SPOLKY MIMO KONGRES POLAKÓW W RC
Na Těšínsku působí i několik organizací, které sice nejsou zastřešeny Kongresem Polaków, ale spolupracují s ním. Jednou z nich je Klub Kultury, coţ je obecně prospěšná společnost, která na území Těšínska pořádá kulturní akce. Nejznámější akcí je Trzynieckie Lato Filmowe, které se bude letos konat uţ po sedmnácté. V Třinci se koná od roku 2005. Během tohoto filmového festivalu jsou promítány filmy českých, polských a slovenských autorů. Pro ţáky základních škol jsou organizovány dva pochody Biały Rajd a Złoty Rajd. Z dalších akcí bych zmínila rockový letní festival Zlot, který se kaţdý rok těší velké návštěvnosti, vystupují zde jak české tak i polské kapely.67 Klub Stypendystów SEMPER POLONIA w Czechach je neformální sdruţení studentů polské národnosti. Klub funguje díky spolupráci s polskou nadací SEMPER POLONIA. Tato nadace pomáhá Polákům na celém světě, takové kluby studentů jsou ještě například v Litvě, Bělorusku, Rumunsku. V Čechách působí od roku 2006 a sdruţuje kolem 40 osob. Propagují polskou kulturu, organizují konference. Nejdůleţitější akcí je „Rajd Odkrywców“, během kterého studenti odjíţdějí do jiné země (například v roce 2007 na Ukrajinu) a setkávají se tam s místními polskými studenty.68 Sekcja Akademicka „Jedność“ je organizace sdruţující vysokoškolské studenty polské národnosti pocházející z Těšínska. Sdruţení vzniklo uţ v roce 1947 a fungovalo při Stowarzyszeniu Mlodzieży Polskiej aţ do jejího zániku v roce 1952. Od roku 1974 byla organizace součástí PZKO. V současnosti funguje 6 sekcí: v Praze, Brně, Olomouci, Ostravě, Karviné a v Krakově. Jednotlivé sekce mají svůj program a organizují vlastní akce v městě, kde působí. Centrálně organizovanou akcí je například „Bal Akademicki“ konající se kaţdý rok na sv. Štěpána v Domě kultury v Třinci.69
67 [cit. 12. dubna 2009] Dostupné z
34 Stowarzyszenie Młodych Turystów STOPA vzniklo teprve v loňském roce. Jde o skupinu asi 25 mladých lidí, kteří organizují pěší a cyklovýlety po Beskydech. Kaţdý z členů má svůj blok, kde si zaznamenává ušlé kilometry a získává tak vyšší „hodnost“ v rámci klubu. Do budoucna plánují spolupráci s PTTK „Beskid Śląski“ a Kongresem Polaków.70
70 Z vyprávění Katarzyny Kantor (setkání 18. dubna 2009 v Bystřici).
35 IV. ZÁJEM O ČLENSTVÍ
Tradice sdruţování se ve společenských, kulturních a politických organizacích je mezi polskou menšinou hluboko zakořeněna. V dobách socialismu měli Poláci jen jedinou organizaci, a to PZKO. Po roce 1989 vniklo mnoho nových organizací, které se snaţí podporovat polskou kulturu. Některé organizace se však potýkají s ubýváním členů, např. PZKO mělo ještě v roce 1990 kolem 24 tisíc členů, dnes je toto číslo poloviční.71 Tento úbytek můţe být způsoben několika faktory. Jedním z důvodů můţe být také částečná asimilace Poláků. Klesá rovněţ počet ţáků na polských základních a středních školách. Pokud dítě pochází ze smíšeného manţelství, je častěji posíláno do české školy a i rodina se méně zapojuje do polských organizací. Dalším důvodem můţe být i to, ţe někteří povaţují PZKO za přeţitek z dob komunismu, a vedení za příliš konzervativní. „Ano, obecně si myslím, že klesá [počet členů], protože je znatelný vliv převahy české národnosti na našem území. V důsledku toho dochází například k častým česko - polským manželstvím, kde se v hodně případech prosadí jazyk, který je na našem území oficiální a na polštinu se pomalu zapomíná.“ „Možná klesá zájem o členství v organizacích, jako je PZKO, jelikož převládá názor, že podobné organizace mají zastaralé cíle a členy jsou většinou důchodci, proto to mladé lidi do podobných organizací příliš netáhne…“ „Mnohdy je také pravda, že vedení organizace je tak usedlé až „zatuchlé“, že žádné změny nepovolí, jakákoli iniciativa je zamítnuta a člen takovéto organizace už nemá chuť se dále podílet.“72 Členové místních kol PZKO navštěvují ţáky 9. tříd polských základních škol a snaţí se je přitáhnout k činnosti. Dříve z kaţdé třídy do PZKO vstoupili skoro všichni ţáci, dnes uţ jich je jen kolem pěti. V některých rodinách také třeba chybí motivace ze strany rodičů a prarodičů.73 S úbytkem členů se potýkají i další organizace, jejichţ program není pro mladou generaci zajímavý, nebo nemají důvod se do těchto sdruţení hlásit.
71 [cit. 15. dubna 2009] Dostupné z
36 Jsou to hlavně kluby jako Koło Polskich Kombatantów, Stowarzyszenie Emerytów Polskich nebo Polski Związek Byłych Więźniów Politycznych. V těchto organizacích jsou uţ jen členové vyššího věku a není moc pravděpodobné, ţe by se začali hlásit noví zájemci o členství. Jiné organizace, které sdruţují své členy profesně nebo zájmově, mají členskou základnu zatím poměrně stabilní a hlásí se k nim hlavně střední generace. Mladí lidé ale nemají příliš zájem se do těchto organizací zapojovat. Kluby orientované na mladé lidi jako Stowarzyszenie Młodzieży Polskiej, Sekcja Akademicka „Jedność“ se s úbytkem nesetkávají. Mladí lidé se do těchto organizací stále hlásí. O velkém zájmu svědčí i následující výpověď respondenta: „Niekleso, v brnie nima v gospodzie jak siednyć jak se wszyscy ze saju zyndom.“74 Stálý počet členů si udrţuje i PTTS „Beskid Śląski“, i kdyţ přibývá spíše starší generace. Malým dětem a mládeţi se nechce brzo vstávat a střední generace je časově vytíţena, takţe nemá čas. Novými členy se tedy stávají spíše lidé, kteří uţ jsou v důchodu.75 „Příčinou, podle mě, je časté zahledění a pracování pouze na sebe a neochota udělat něco jen tak, bez nároku na odměnu, pro jiné. Často za to ale můžou nároky, které na nás klade okolí (zaměstnavatel, kariérní růst, atd.).“76 Starší generace si myslí, ţe mladým lidem chybí zájem a mají mnoho jiných moţností jak trávit volný čas, především u počítače. Členství v takovýchto organizacích je některými bráno jako jejich povinnost podporovat polskou menšinu. V mnoha rodinách jde o rodinnou tradici. „Celá moje rodina se vždy zapojovala (a i nadále se zapojuje) do podobné spolkové činnosti, byla jsem k tomu tedy odmalička vedena. Přináší mi to možnost setkávat se s příslušníky naší menšiny a možnost kulturního vyžití.“77 Na akcích a schůzích se členové setkávají se svými přáteli a mají moţnost poznat nové lidi. V případě sborů je pojí jejich záliba ve zpěvu. Díky
74 Názor respondenta z dotazníku. 75 Z vyprávění Władysława Janika (setkání 24. března 2009 v Českém Těšíně). 76 Názor respondenta z dotazníku. 77 Názor respondenta z dotazníku.
37 různým soutěţím a koncertům se také podívají na zajímavá místa u nás i v zahraničí. „Členem v PZKO jsem, abych podpořila činnost polské menšiny, protože se cítím být Polkou a není mi osud menšiny lhostejný.“ „Czuję się Polką i chętnie spotykam się w gronie przyjaciół, w czasie spotkań omawiane są problemy, które nas dotyczą.“ „Uspokojení vlastních choutek pro zahnání nicnedělání, tzn. v jisté míře i seberealizace, časté a velmi zajímavé výjezdy a koncerty se sborem, kontakt s novými lidmi a v neposlední řadě setkávání s přáteli.“78 Mezi vysokoškolskými studenty je velice oblíbená SA „Jedność“. V univerzitních městech organizují setkání členů a různé tematické akce. „Členství v SAJu mi přináší možnost setkat se v místech vzdálených od rodného města s lidmi hovořícími stejným nářečím a poznat nové lidi.“79 Katarzyna Kantor se mi při rozhovoru svěřila s tím, ţe by chtěla jít na vysokou školu do Zlína, ale je jí líto, ţe tam SA „Jedność“ nemá pobočku. Někteří mladí Poláci se mnohem raději pohybují v polském kolektivu. „Cítím se být Polákem, mám rád polský kolektiv. Akce pořádané Stowarzyszeniem Młodzieży Polskiej jsou mi svým obsahem bližší než jiné akce v mém okolí.“80 Zatím je o tyto organizace pořád zájem, do budoucna by ale měly některé spolky změnit politiku, aby se staly zajímavé i pro mladou generaci.
78 Názory respondentů z dotazníků. 79 Názor respondenta z dotazníku. 80 Názor respondenta z dotazníku.
38 ZÁVĚR
V práci jsem se pokusila nastínit situaci polských spolků na Těšínsku. Během setkání s respondenty jsem se dotazovala na současnou činnost sdruţení a na akce, které pořádají. Všichni byli velmi ochotní a poskytli mi potřebné informace. Bohuţel s představiteli některých organizací se mi nepodařilo domluvit schůzku a tak jsem byla nucena čerpat jen z pramenů, které jsem měla k dispozici. Při dotazníkovém průzkumu jsem se také většinou setkala s ochotou je vyplnit. Někteří lidé měli problém s tím, ţe dotazník je psán česky, a ţe je to nepřímo nutí i odpovědi psát česky. Činnost polských spolků je pro polskou menšinu na Těšínsku velmi důleţitá. Moţnost setkávat se a udrţovat své národní tradice dává Polákům šanci na obranu svých zájmů. Období největšího rozmachu mají uţ některá sdruţení sice za sebou, ale stále je jejich činnost bohatá a velmi různorodá. Po celém regionu jsou díky těmto organizacím a polským školám pořádány kulturní akce, které navštěvují jak Poláci, tak i Češi. Troufám si říci, ţe nebýt jich, tak je zde kulturní ţivot docela chudý. Samostatnou kapitolou jsou však vzájemné vztahy mezi Čechy a Poláky, které nebyly nikdy úplně nejlepší, např. ničení polských nápisů. Nyní, kromě názvů ulic v Českém Těšíně, polské cedule označující začátky a konce obcí jsou uţ spíše vzácností. Před nedávnem byl také změněn název vlakové zastávky Bystřice nad Olší na Bystřice (Bystrzyca). Během pár dní bylo několik polských nápisů přestříkáno. Většinou jsou takové útoky z české strany. Určitá nevraţivost a nedůvěra je však i ze strany Poláků. Setkala jsem se se starší paní, která chtěla dát převázat starou knihu, ale jediný člověk, o kterém věděla, ţe to dělá, byl Čech, a tomu ona tu knihu v ţádném případě svěřit nechtěla. Jsou i Poláci, kteří se o existenci polských sdruţení nezajímají a do činnosti se nezapojují. Ale právě oni a hlavně mladí lidé by si měli uvědomit, ţe zachování těchto organizací je důleţité pro přeţití polské menšiny a brání to její asimilaci.
39 STRESZCZENIE
W mojej pracy licencjackiej zajęłam się skomplikowaną historią Sląska Cieszynskiego, przedewszystkim interesowałam się wydarzeniami od roku 1848 do współczesności. Ważny był rok 1920, w którym to dochodzi do rozdzielenia Sląska Cieszynskiego i na terenie Czechosłowacji powstaje mniejszośc polska. Główna część mojej pracy zajmuje się związkową czynnością Polaków, która była już bardzo rozwinięta w latach międzywojennych. W przeciągu 40 lat usroju komunistycznego Polacy mieli pozwoloną tylko jedną organizację, a tą był PZKO. Kilka lat po rewolucji aksamitnej rozpoczęli oni odbudowę przedwojennych związkow i powstawają również nowe. Ich czynność jest bardzo bogata, od czynności kulturalno-oświatowej, przez sportową, po czynnośc spoleczną. Każda organizacja urządza dużą ilość imprez nie tylko dla swoich członków, ale rownież dla szerokiej publiczności. Stosunek większości Polaków wobec tych organizacji jest bardzo dobry i biorą udzial w ich dzialalnościach. Znajdą się jednak osoby, które nie są zainteresowane ich dzialalnością i nieuświadamiają sobie jak bardzo ważne jest ich istnienie dla przetrwania mniejszości polskiej.
40 SUMMARY
In my final bachelor thesis I have dealt with the complicated history of the Těšínsko region, focusing on events from 1848 up to the present day. Year 1920 was of particular importance, bringing about division of this territory and formation of the Polish minority in the area of Czechoslovakia. The main part of my work is focused on association activity of Poles which was highly developed already in the interwar period. During 40 years of the Communist regime only one organization of Polish people was permitted, named PZKO. Just a few years after the Velvet Revolution they began to restore the pre-war associations and established a lot of new ones, too. The scope of activities is wide, ranging from culture-educational to sport and social ones. Each organization holds a number of events not only for its members but even for the public. The attitude of most Poles toward these organizations is fervent and they seek to take part in their activities. However, there are even people who are not interested in them and do not realize how important their existence is for the Polish minority.
41 SEZNAM POUŅITÉ LITERATURY
Borák, M. Gawrecki, J. Nástin dějin Těšínska. Ostrava: Advertis, 1992.
Hernová, Š. Postoje ke společenským organizacím národností. In Češi, Slováci a Poláci na Těšínsku a jejich vzájemné vztahy. Šenov u Ostravy: Tilia, 1997, s. 152 – 156.
Jak ptaki białoorle. Český Těšín: KPK w RC, 1999.
Kadłubiec, K. D. a kol. Polská národní menšina na Těšínsku v České republice. Ostrava: Ostravská univerzita, 1997.
Klub Polski w Brnie Polonus 1997 – 2007. Český Těšín, 2007.
Kongres Polaków w Republice Czeskiej. Český Těšín, 2000.
Kubík, L. Těšínský konflikt. Dramatické okamžiky česko – polských vztahů. Olomouc: Votobia, 2001.
Leksykon PZKO. Český Těšín: HV PZKO, 1997.
Milerski, J. (red.) Góry w plecku, 80 lat Polskiego Towarzystwa Turystyczno- Sportowego „Beskid Śląski“. Český Těšín, 2002.
Orszulik, J. Perspektywy i potrzeby. Głos Ludu, 56, 2001, s. 4.
PTTS „Beskid Śląski“ w Republice Czeskiej 1991 - 2006 (letáček vydaný k 15. výročí činnosti).
Słowik, J. Hławiczka, T. Santarius, K. 30 lat PTM - PSZ. Albrechtice u Českého Těšína: Sak, 2005.
42 Steffek, M. Organizační struktura polské menšiny v ČR a její zájmová reprezentace (současný stav). In Národnostní menšiny na přelomu tisíciletí. Opava-Praha, 2002, s. 69 -77.
Szymeczek, J. Gajdzica, K. O harcerstwie spod kresowych stanic – skice z dziejów harcerstwa na Zaolziu. Český Těšín, 2000.
Štika, J. Těšínsko. 5. díl. Šenov u Ostravy: Tilia, 2003.
Tomolová, V. Těšínsko. Díl 1. Šenov u Ostravy: Tilia, 1997.
Tu byliśmy, tu jesteśmy…, Český Těšín, 2000.
Zahradnik, S. Czeski Cieszyn – glówny ośrodek społeczno – kulturalny Polaków w Czechosłowacji. In Český Těšín 50 let městem. Ostrava: Profil, 1973, s. 201 – 224.
120 lat Klubu Polskiego w Pradze. Praha, 2007.
43 SEZNAM INTERNETOVÝCH ZDROJŮ
[cit. 15. března 2009] Dostupné z
[cit. 22. března 2009] Dostupné z
[cit. 22. března 2009] Dostupné z
[cit. 22. března 2009] Dostupné z
[cit. 22. března 2009] Dostupné z
[cit. 22. března 2009] Dostupné z
[cit. 24. března 2009] Dostupné z
[cit. 25. března 2009] Dostupné z
[cit. 25. března 2009] Dostupné z
[cit. 26. března 2009] Dostupné z
[cit. 27. března 2009] Dostupné z
[cit. 11. dubna 2009] Dostupné z
[cit. 12. dubna 2009] Dostupné z
[cit. 12. dubna 2009] Dostupné z
44 [cit. 12. dubna 2009] Dostupné z
[cit. 12. dubna 2009] Dostupné z
[cit. 15. dubna 2009] Dostupné z
[cit. 15. dubna 2009] Dostupné z
45 SEZNAM RESPONDENTŮ
Janik Władysław Kalina Leszek, 46 let, Třinec Kantor Katarzyna, 18 let, Bystřice Krygiel Darina, 44 let, Havířov Legowicz Helena Orszulik Józef Przywara Michał, 26 let, Třinec Siedlaczek Marian, 53let, Český Těšín Sikora Jacek Słowik Józef, Karviná
46 SEZNAM PŘÍLOH
1. Mapa historického Těšínska (Zdroj: Kubík, L. Těšínský konflikt. Dramatické okamžiky česko – polských vztahů. Olomouc: Votobia, 2001, s. 130) 2. Mapa polsko-českého smíšeného pruhu na území českého národního jazyka (Zdroj: Tomolová, V. Těšínsko. Díl 1. Šenov u Ostravy: Tilia, 1997, s. 107) 3. Ukázka dvojjazyčných nápisu (Zdroj: archiv autorky) 4. Členové Koła Polskich Kombatantów při pokládání věnců k památníku obětem druhé světové války v Českém Těšíně 3. května 1996 (Zdroj: Jak ptaki białoorle. Český Těšín: KPK w RC, 1999, s. 128.) 5. Soubor Sómsiek sdruţený v PTA Ars Musica. (Zdroj: [cit. 17. dubna 2009] Dostupné z
47 PŘÍLOHY
1. Mapa historického Těšínska.
2. Mapa polsko-českého smíšeného pruhu na území českého národního jazyka.
48
3. Ukázka dvojjazyčných nápisů.
4. Členové Koła Polskich Kombatantów při pokládání věnců k památníku obětem druhé světové války v Českém Těšíně 3. května 1996.
49
5. Soubor Sómsiek sdruţený v PTA Ars Musica.
6. Jeden ze souborů Zrzeszenia Śpiewaczo-Muzycznego při vystoupení na Slezkim Trojoku.
50
7. Účastnická karta členů PTTK „Beskidu Śląskiego“.
8. Diplom pro vítěze Rajdu o Kyrpce Macieja.
51
9. Festiwal PZKO v roce 1985.
10. Pohlednice z Gorolskiego Święta.
52
11. Letáček k akci Z książką na walizkach.
12. Plenér Zaolziańskiego Towarzystwa Fotograficznego V Gutech 2008.
53 DOTAZNÍK
K bakalářské práci „Spolková činnost Poláků na Těšínsku“
Pohlaví: Věk:
1. Jste členem nějaké polské organizace? Které?
2. Jakým způsobem se zapojujete do činnosti? a) funkcionář b) aktivní člen c) člen
3. Proč jste členem? Co Vám členství přináńí?
4. Myslíte si, ņe zájem o členství v těchto organizacích klesá? Proč?
54