DOCSLIB.ORG

Spolková Činnost Poláků Na Těńínsku

Total Page：16

File Type：pdf, Size：1020Kb

Download full-text PDF Read full-text
Spolková Činnost Poláků Na Těńínsku Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav evropské etnologie Studijní obor: etnologie Petra Sztefková Spolková činnost Poláků na Těńínsku Bakalářská diplomová práce Vedoucí práce: doc. PhDr. Martina Pavlicová, CSc. Brno 2009 Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou diplomovou práci vypracovala samostatně a pouţila pouze uvedených pramenů a literatury. ............................... 2 Chtěla bych poděkovat všem respondentům za informace, které mi poskytli a pomohli mi tak dokončit tuto práci. Pavle Sztwiertniové a Grażyně Karzelové děkuji za přeloţení resumé do anglického a polského jazyka. Děkuji doc. PhDr. Martině Pavlicové, CSc. za hodnotné rady, připomínky a obětavou pomoc. 3 OBSAH ÚVOD 5 I. NÁSTIN HISTORICKÉHO VÝVOJE TĚŃÍNSKA 6 II. VÝVOJ SPOLKOVÉ ČINNOSTI 12 III. SPOLKOVÁ ČINNOST POLÁKŮ NA TĚŃÍNSKU 16 1. Kongres Polaków w Republice Czeskiej 17 1. 1. Harcerstwo Polskie w RC 18 1. 2. Koło Polskich Kombatantów w RC 19 1. 3. Macierz Sokolna w RC 20 1. 4. Polskie Stowarzyszenie Artystów Płastyków w RC 21 1. 5. Polskie Towarzystwo Artystyczne ARS MUSICA 22 1. 6. Polskie Towarzystwo Medyczne 23 1. 7. Polskie Towarzystwo Śpiewacze COLLEGIUM CANTICORUM 24 1. 8. Polskie Towarzystwo Turystyczno-Sportowe „Beskid Śląski” w RC 25 1. 9. Polski Związek Kulturalno-Oświatowy 27 1. 10. Stowarzyszenie Emerytów Polskich 28 1. 11. Stowarzyszenie Młodzieży Polskiej 29 1. 12. Stowarzyszenie Przyjacioł Polskiej Książki 30 1. 13. Zaolziańskie Towarzystwo Forograficzne 31 1. 14. Zrzeszenie Śpiewaczo-Muzyczne 32 1. 15. Další organizace 33 2. Spolky mimo Kongres Polaków w RC 34 IV. ZÁJEM O ČLENSTVÍ 36 ZÁVĚR 39 STRESZCZENIE 40 SUMMARY 41 SEZNAM POUŅITÉ LITERATURY 42 SEZNAM INTERNETOVÝCH ZDROJŮ 44 SEZNAM RESPONDENTŮ 46 SEZNAM PŘÍLOH 47 PŘÍLOHY 48 4 ÚVOD Název „Spolková činnost Poláků na Těšínsku“ charakterizuje obsah mé bakalářské práce, která je hlavně zaměřená na současný stav, ale neopomíjí ani historii. Poláci jsou na Těšínsku autochtonním obyvatelstvem. A i kdyţ jejich počet v České republice klesá, jejich kulturní a společenská činnost je stále bohatá. Pro pochopení situace na Těšínsku je důleţité znát jeho historii, která také značně ovlivňovala ţivot polské menšiny. Kdyţ jsem začínala se sbíráním informací a přípravou terénního výzkumu, i mě samotnou překvapilo, na jak velký počet organizací jsem narazila. Bohuţel některá sdruţení v posledních letech svou činnost ukončila. Jedním z nich je například Zrzeszenie Literatów Polskich, které vzniklo v roce 1990, pořádalo autorské večery a soutěţe pro mládeţ.1 Ale poté, co před pár lety zemřel předseda Wilhelm Przeczek a další členové, činnost ustala. Dalším z jiţ nečinných spolků je Stowarzyszenie Dziennikarzy Polskich. V souvislosti se vstupem do Evropské unie a otevřením hranic ztratila smysl další polská organizace Stowarzyszenie Osób Pracujących i Uczących się za Granicą, která lidem pracujících mimo Českou republiku pomáhala řešit problémy s tím spojené, např. sociální a zdravotní pojištění, kaţdodenní přechod hranic.2 Téma práce jsem si vybrala z několika důvodů. I kdyţ já osobně se k polské národnosti nehlásím, velká část mé rodiny ano. A ţivot na Těšínsku je hodně ovlivněn působením Poláků, kteří zde organizují mnoho kulturních akcí, jeţ se dostaly do širokého povědomí a těší se velké návštěvnosti. 1 Z vyprávění Jacka Sikory (setkání 9. dubna 2009 v Českém Těšíně). 2 Steffek, M. Organizační struktura polské menšiny v ČR a její zájmová reprezentace (současný stav). In Národnostní menšiny na přelomu tisíciletí. Opava-Praha, 2002, s. 74. 5 I. NÁSTIN HISTORICKÉHO VÝVOJE TĚŃÍNSKA V této kapitole bych se ráda věnovala historii a vztahům českých a polských obyvatel. Pro vymezení zkoumané oblasti jsou důleţité dva termíny: historické Těšínsko a etnografický region Těšínsko. Historické Těšínsko je území mezi řekami Ostravicí ve Slezsku a Bialou v Polsku. Kdeţto etnografický region Těšínsko je dnes vymezen na východě státními hranicemi s Polskem (mezi Bohumínem a Jablunkovem), na jihu hranicemi se Slovenskem (mezi Jablunkovem a Bílým kříţem) a na západě částečně vodními toky Morávky a Lučiny. Zaměřila bych se na události po roce 1848, kdy se vývoj historického Těšínska značně zrychlil. Rychlá industrializace historického Těšínska po roce 1848 ovlivnila národnostní sloţení obyvatel. V jiţní části se převáţná část obyvatel ţivila zemědělstvím, kdeţto v severní části lidé pracovali spíše v průmyslu a hornictví. S rozvojem průmyslu samozřejmě také souvisí migrace obyvatel. Lidé přicházeli hlavně z Čech a Moravy, ale později i z polské Haliče. Odsud migrovali většinou chudí lidé, kteří doufali, ţe zde najdou lepší ţivotní podmínky a vyšší výdělky. Ve výsledcích sčítání lidu z počátku 20. století (kritériem byla obcovací řeč a nikoli národnost) pouze v politickém okrese Frýdek převládalo české obyvatelstvo, ostatní okresy měly polskou většinu. Němci byli početněji zastoupeni jen ve městech (Těšín, Bohumín, Jablunkov, Skočov…).3 S růstem hospodářského významu Těšínska rostl zájem jednotlivých etnických skupin o posílení vlivu. To se z počátku nejvíce dařilo Němcům. Ale i ostatní menšiny se snaţily najít prostor pro svou realizaci. Polské národní hnutí se opíralo o polské intelektuální organizace. Tvořila ho většinou místní polská inteligence, tribunou se stal časopis Gwiazdka Cieszyńska. Jejím argumentem byla hlavně etnická převaha Poláků v regionu. Imigrace z Haliče však místním Polákům příliš nepomohla, spíše naopak. Společensky a národně neuvědomělí a nevzdělaní přistěhovalci rychle splývali s českým nebo německým etnikem.4 3 Kadłubiec, K. D. a kol. Polská národní menšina na Těšínsku v České republice. Ostrava: Ostravská univerzita, 1997, s. 11. 4 Tomolová, V. Těšínsko. Díl 1. Šenov u Ostravy: Tilia, 1997, s. 60-61. 6 České národní hnutí bylo slabší. Vycházelo hlavně z toho, ţe Těšínsko jiţ od středověku patřilo k českým zemím a ţe převaha obyvatel polské národnosti je dána přistěhovalectvím a popolšťováním. To se objevilo i v básni Petra Bezruče: „Sto tisíc nás poněmčili, sto tisíc nás popolštili…“.5 České a polské národní hnutí mělo k sobě z počátku blízko, spojoval je především zápas proti německému útlaku. Objevilo se také tzv. šlonzákovské hnutí Josefa Koţdoně, které nebylo ani české, ani polské, ale zastávalo názor o svébytnosti slezského regionu a bylo proněmecky laděné. Vztahy mezi českým a polským hnutím se začaly komplikovat na počátku 20. století.6 První světová válka a blíţící se rozpad Rakouska-Uherska vyostřily vztahy mezi Čechy, Poláky a Němci. V říjnu 1918 vznikly prozatímní správní orgány: polská Rada Księstwa Cieszyńskiego a český Zemský výbor pro Slezsko. 5. listopadu byla určena demarkační linie, kterou pak koncem listopadu československá armáda porušila a obsadila většinu Těšínska. V bojích s polskou armádou a dobrovolníky z řad místních obyvatel došlo ke značným ztrátám na ţivotech. Následovala řada sloţitých mírových jednání. O konečném rozdělení měl rozhodnout plebiscit, ale v rámci jeho příprav docházelo ke stupňujícím se střetům. Byl vyhlášen výjimečný stav. A nakonec o rozdělení rozhodla Spojenecká rada 28. 7. 1920 v belgickém Spa. Československo získalo něco přes polovinu sporného území spolu s celým karvinským uhelným revírem, třineckými ţelezárnami a košicko- bohumínskou dráhou. Ani jedna strana nebyla úplně spokojena, ale česká na tom byla lépe. Po rozdělení před mnoha Poláky vyvstala nutnost se buď přizpůsobit, a nebo odejít. Trvalo léta, neţ si lidé zvykli na nové uspořádání.7 Do výsadního postavení se dostali Češi. Německá menšina své původní postavení ztratila, ale stále na tom byla dobře. Nejhůře na tom byli, ač nejpočetnější, Poláci. Jejich ekonomická situace byla špatná a zůstali v podřadném postavení. 5 Tomolová V. Těšínsko. Díl 1, c. d., s. 61-62. 6 Tamtéţ, s. 61-62 7 Kadłubiec K. D. a kol. Polská národní menšina na Těšínsku v České republice, c. d., s. 14-15. 7 Významně se také změnila národnostní struktura, výrazně posílila česká národnost. Souviselo to i s tím, ţe se změnila metoda sčítání lidu (viz tabulka). 8 Národnostní struktura podle obcovací řeči (1910) a podle národnosti (1921, 1930) 1910 1921 1930 Národnost počet % počet % počet % Poláci 123.923 67,5 68.034 33,4 76,23 33,5 Čeńi 32.821 17,9 88.556 43,4 120.639 53,1 Němci 22.312 12,1 18.260 9 17.182 7,6 Ostatní 89 0 2.326 1,1 2.204 1 Cizinci 4.529 2,5 26.568 13 11.144 4,9 Celkem 183.674 100 203.744 99,9 227.399 100 Z tabulky je viditelný růst obyvatel české národnosti. Je jasné, ţe tak rozsáhlé změny nemohly být vyvolány pouze přirozenými faktory. Příčinou byla částečně migrace, k české národnosti se také často hlásili neuvědomělí lidé, kteří doufali, ţe jim to ekonomicky pomůţe. Údajně svou roli sehrál i nátlak sčítacích komisařů. Určitý rozdíl způsobila také rozdílná metoda sčítání: obcovací řeč x národnost. Polské zdroje uvádějí, ţe bezprostředně po rozdělení na Těšínsku ţilo 120 – 150 tis. Poláků. Kaţdopádně se z původní většiny stávali národnostní menšinou. 23. 4. 1925 byla uzavřena smlouva mezi Československou republikou a Polskem o otázkách právních a finančních. Poláci smlouvu náleţitě vyuţili a ihned začali vytvářet bohatou kulturní, společenskou a ekonomickou činnost, která mnohdy navázala i na aktivity za Rakouska-Uherska. Často však naráţeli na překáţky a neochotu ze stran úřadů a potýkali se s nedostatkem financí. Pozornost byla věnována hlavně polskému školství. Vznikalo mnoho politických, kulturních a mládeţnických spolků, ale o těch bude řeč později. Příznivý vývoj československo-polských vztahů se otáčí na počátku 30. let vlivem změny polské politiky. Přispělo k tomu i podepsání polsko-německé
Load more

Recommended publications
  • „Głos Ludu” — Gazeta Mniejszości Polskiej Na Zaolziu 31
    T. XVIII (2015) Z. 2 (38) ROCZNIK ISSN 1509-1074 HISTORII PRASY POLSKIEJ Głos Ludu — a newspaper „Głos Ludu” of the Polish minority — gazeta in Zaolzies mniejszości polskiej na Zaolziu Katedra Slavistiky Odděleni polonistiky Urszula Ostravska univerzita v Ostravě Reálni 3 KOLBEROVÁ CZ 701 03 Ostrava e-mail: [email protected] KEY WORDS: SŁOWA KLUCZOWE: Polish press in Czechoslovakia (the Czech polskojęzyczna prasa, „Głos Ludu”, Zaolzie, Republic) in 1945–2012, Zaolzie (the Czech part Republika Czeska of the historic Duchy of Cieszyn), Głos Ludu ABSTRACT ABSTRAKT This is an account of the history of Głos Ludu Artykuł przybliża historię „Głosu Ludu” [People’s Voice] in 1945–2012. It is divided w latach 1945–2012 z wyszczególnieniem into four sections which deal in turn with the okresów w dziejach pisma, jak: pierwsze fi rst ten years of the paper (1945–1955), the lata gazety (1945–1955), okres pierwszych phase of halfhearted post-Stalinist liberalization liberalizacji (1956–1969), lata „normalizacji” (1956–1969), the period of ‘normalization’ in społecznej (1969–1989) i „Głos Ludu” jako the aftermath of the Prague Spring (1969–1989), periodyk niepartyjny (1990–2012), artykuł and its reinvention as a paper with no party przybliża charakter gazety i najważniejsze affi liation. The article sketches the profi le of Głos zmiany, jakie zaszły w piśmie na Ludu and chronicles the major changes that it has przestrzeni lat. gone through since 1945. 30 ARTYKUŁY I ROZPRAWY Streszczenie Artykuł przybliża historię „Głosu Ludu” obejmującą lata 1945–2012 z wyszczególnieniem okresów w dzie- jach pisma, którym towarzyszy analiza danego okresu i przemian dotyczących gazety.
    [Show full text]
  • Poezja Zaolziańska Czy Poezja Na Zaolziu? Zarys Problematyki
    „Kwartalnik Opolski” 2015, 2/3 Krystyna NOWAK-WOLNA Poezja zaolziańska czy poezja na Zaolziu? Zarys problematyki Moja wierna mowo, służyłem tobie. Co noc stawiałem przed tobą miseczki z kolorami, żebyś miała i brzozę i konika polnego i gila zachowanych w mojej pamięci. […] Moja wierna mowo, może to jednak ja muszę ciebie ratować. Więc będę dalej stawiać przed tobą miseczki z kolorami jasnymi i czystymi jeżeli to możliwe, bo w nieszczęściu potrzebny jakiś ład czy piękno. Czesław Miłosz, Moja wierna mowo, Berkeley 1968 Wstęp „Zaolzie jest niewielką enklawą nadgraniczną co najmniej trzech kultur etnicznych wzajemnie się zderzających, rozwijających i wzbogacających, szczególnie we współcześnie tworzących się zrębach euroregionów. Właśnie tutaj, w czeskiej części dawnego Cieszyńskiego, żyje około pięćdziesięcioty- sięczna społeczność z bogatą spuścizną kultury duchowej i materialnej z etnicznie polskim rodowodem” – czytamy we wstępie do „Kawiarenki «Pod Pegazem» 1989 – 2002”1. 1 J. Pyszko, Legenda Kawiarenki „Pod Pegazem”, [w:] idem, Kawiarenka „Pod Pegazem” 1989 -2002, s.11. Poezja zaolziańska czy … 26 W wyniku złożonej sytuacji politycznej po I wojnie światowej, upadku mo- narchii austrowęgierskiej, odzyskania niepodległości przez Polskę i powstania Czechosłowacji, pojawił się problem przynależności państwowej Śląska Cieszyńskiego. Ostatecznie Rada Ambasadorów 28 lipca 1920 r. zadecydowała o podziale tej części Śląska między Rzeczpospolitą Polską a Czechosłowację, co spowodowało, że poza granicami państwa polskiego znalazło się ponad sto tysięcy Polaków oraz główne ośrodki życia polskiego takie, jak: Jabłonków, Frysztat i Orłowa. Również stolica regionu, Cieszyn, została podzielona; jej starsza, historyczna część, pozostawała po stronie polskiej, natomiast część nowsza, bardziej przemysłowa, usytuowała się na lewym brzegu Olzy – za Olzą. Chcąc zachować swoją tożsamość narodową w granicach Cze- chosłowacji, ludność polska utworzyła nowy ośrodek kulturalny – Czeski Cie- szyn.
    [Show full text]
  • Litikon 2/2016
    Litikon ČaSOPIS PRE VÝSKUM LITERATÚRY JOURNAL FOR LITERATURE RESEARCH Litikon • 2016 • ročník 1 • číslo 2 Hlavný redaktor / Editor-in-Chief PhDr. Dušan Teplan, PhD. Redaktori / Editors PhDr. Jozef Brunclík, PhD., doc. PhDr. Igor Hochel, PhD., Mgr. Martina Taneski, PhD. Redakčná rada / Editorial Board prof. dr hab. Bogusław Bakuła (Uniwersytet im. Adama Mickiewicza w Poznaniu) doc. PaedDr. Kristián Benyovszky, PhD. (Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre) prof. dr hab. Joanna Czaplińska (Uniwersytet Opolski) doc. Mgr. et Mgr. Ján Gavura, PhD. (Prešovská univerzita v Prešove) doc. Mgr. Róbert Gáfrik, PhD. (Slovenská akadémia vied v Bratislave) doc. PhDr. Petr Hrtánek, Ph.D. (Ostravská univerzita v Ostravě) prof. PhDr. Marta Keruľová, PhD. (Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre) doc. Mgr. Magda Kučerková, PhD. (Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre) doc. PhDr. Silvia Lauková, PhD. (Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre) doc. Mgr. Radek Malý, Ph.D. (Univerzita Palackého v Olomouci) doc. PhDr. Libor Martinek, Ph.D. (Slezská univerzita v Opavě) doc. PhDr. Zoltán Rédey, PhD. (Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre) doc. PhDr. Zvonko Taneski, PhD. (Univerzita Komenského v Bratislave) prof. PhDr. Anna Valcerová, CSc. (Prešovská univerzita v Prešove) prof. PhDr. Ján Zambor, CSc. (Univerzita Komenského v Bratislave) prof. PhDr. Tibor Žilka, DrSc. (Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre) Vydavateľ / Publisher Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre, Trieda Andreja Hlinku 1, 949 01 Nitra, Slovenská republika Redakcia / Editorial Office Katedra slovenskej literatúry, Filozofická fakulta Univerzity Konštantína Filozofa v Nitre, Štefánikova 67, 949 74 Nitra, Slovenská republika E-mail: [email protected] Webová stránka: https://litikon.wordpress.com Všetky štúdie sú recenzované. (All articles are peer-reviewed.) Toto číslo vyšlo v decembri 2016.
    [Show full text]
  • Zarys Rozwoju Literatury Zaolziańskiej (1920–2011) [W:] Annales
    FOLIA 173 Annales Universitatis Paedagogicae Cracoviensis Studia Historicolitteraria XIV (2014) Urszula Kolberova Uniwersytet Ostrawski (Ostravská univerzita v Ostravě) Zarys rozwoju literatury zaolziańskiej (1920–2011) Niniejszy artykuł ma na celu przybliżenie rozwoju twórczości literackiej polskiej mniejszości narodowej w Republice Czeskiej (Czechosłowacji – przed rokiem 1993), konkretnie w przygranicznym regionie nazywanym przez Polaków Zaolziem. W przeszłości na obszarze Śląska mieszały się wpływy niemieckie, czeskie i polskie. Po rozpadzie Monarchii Austro-Węgierskiej i powstaniu po I wojnie świa- towej nowych niepodległych państw, większość z nich miała kłopoty z wytyczeniem swoich granic. Polska i Czechosłowacja spierały się o Śląsk Cieszyński. Strona czeska argumentowała1 swoje racje względami ekonomicznymi, komunikacyjnymi i dyna- stycznymi , strona polska etnograficznymi. Po licznych, nawet zbrojnych, kompli- kacjach spór został rozstrzygnięty na konferencji polityków Ententy w Spa w lipcu 1920 roku, kiedy Polska zagrożona wojskami bolszewickimi zgodziła się na przy- jęcie arbitrażu w przypadku do tej pory nierozwiązanych problemów granicznych, m.in. na Śląsku2 Cieszyńskim. Czechosłowacji przypadło po podziale spornego ob- szaru 1300 km i 310 tysięcy obywateli, w tym 48% Polaków, 39% Czechów, 12% Niemców. Największe skupisko ludności polskiej stanowiło tzw. Zaolzie, czyli Czeski Cieszyn i powiat Frysztat, gdzie ludność polska stanowiła prawie 70%. Na terenie czeskim znalazł2 się niemal cały przemysł ciężki Śląska Cieszyńskiego.
    [Show full text]
  • Poetic Landscapes of Wilhelm Przeczek
    ACTA UNIVERSITATIS LODZIENSIS Folia Litteraria Polonica 4(59) 2020 https://doi.org/10.18778/1505-9057.59.09 Libor Martinek* https://orcid.org/0000-0003-4791-6553 Poetic landscapes of Wilhelm Przeczek Summary Wilhelm Przeczek is a Polish writer who has lived in Karviná, the Czech Republic, since he was born in 1936. He is a member of a Polish minority and he has aimed his literary output at its members and at readers in Poland. Translations into the Czech language are aimed at readers in the Czech Republic. Having made a protest against the intervention of the Warsaw Pact armies into Czechoslovakia in Au- gust 1968, W. Przeczek was not allowed to publish and he was dismissed – he had worked as an editor of a Polish paper “Głos Ludu”. In 1970–1977 he worked as an actor, stage director, and dramatic advisor of a puppet show theatre Bajka in Český Těšín, the Czech Republic. In his article, the author deals with poems by W. Przeczek’s on the subject of journeys about Europe. The starting point is local, but a global result. Keywords: poetry, Wilhelm Przeczek, traveling, house, home, identity, borderland, Pol- ish literature, Polish national minority, Czech Cieszyn Silesia1 Poet, novelist, translator Wilhelm Przeczek, born on April 7, 1936 in Karviná, grew up in a coal miner’s family. Father, brothers and brothers-in-law worked in the mines. He spent his childhood and youth in old Karviná. In 1956 he graduated from the Pedagogical Grammar School in Orlová, then he worked as a teacher at a Polish primary school in Horní Suchá.
    [Show full text]
  • Slavica Iuvenum Xiv
    Ostravská univerzita v Ostravě Universitas Ostraviensis Filozofická fakulta Facultas Philosophica SLAVICA IUVENUM XIV Mezinárodní setkání mladých slavistů Ostrava 26. a 27. 3. 2013 SLAVICA IUVENUM XIV Mezinárodní setkání mladých slavistů Filozofická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě Redakční rada: Mgr. Igor Jelínek, Ph.D. PhDr. Jiří Muryc, Ph.D. Mgr. Vítězslav Vilímek, DiS., PhD. PhDr. Jan Vorel, Ph.D. KATALOGIZACE V KNIZE - NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Slavica iuvenum (14. : 2013 : Ostrava, Česko) Slavica iuvenum XIV : [mezinárodní setkání mladých slavistů : [Ostrava 26. a 27.3.2013, Ostravská univerzita v Ostravě, Filozofická fakulta / ediční a redakční rada Jan Vorel ... et al.]. – Vyd. 1. -- Ostrava : Ostravská univerzita v Ostravě, Filozofická fakulta, Ostrava, 2013. – 258 s. Část. polský, slovenský a ruský text, anglická resumé ISBN 978-80-7464-380-4 80(=16)+908(4) * 81‘1 * 82,0 * 81‘25 - slavistika - lingvistika - literární věda - teorie překladu - sborníky konferencí 80 - Filologie [11] © Filozofická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě, 2013 ISBN 978-80-7464-380-4 Obsah RASHAD ABBASZADE 6 Ázerbájdžanská literatura v Česku MAŁGORZATA BALCERZAK 10 Znawca gatunku czy postmodernista? Problem recepcji prozy Miloša Urbana w Polsce AGNIESZKA BARAN 16 Apollinairowskie inspiracje Adama Ważyka i Františka Halasa BEATA BEDNÁŘOVÁ 25 Konceptualizacja członków rodziny w twórczości Adama Wawrosza JOANNA BRODNIEWICZ 30 „Moje wyobrażenia o Bogu podwyższały ufność moją” – obraz Boga w „Pamiętnikach” Faustyna Ciecierskiego SYLWIA CZACHÓR 39 „Mewa“ Czechowa w inscenizacji Petra Lébla – dekonstrukcja dramatu i tradycji ZOFIA DEMBOWSKA 47 Postrzeganie płci w polskich i macedońskich związkach frazeologicznych MARIA DŁUGOŁĘCKA-PIETRZAK 52 „Opowieść o papierowej koronie” Józefa Czechowicza: proza poetycka dwudziestolecia międzywojennego a estetyka młodopolska. Szkic АННА ДРАГАН 57 Обречены на инфантильность.
    [Show full text]
  • Czech Literature in Translation 1998−2011
    Česká literatura v překladu (1998–2011) Czech Literature in Translation (1998–2011) Tschechische Literatur in Übersetzungen (1998–2011) Sestavil / Compiled by / Zusammengestellt von Radim Kopáč Všechna práva vyhrazena / All rights reserved / Alle Rechte vorbehalten Texty / Texts / Texte © Aleš Haman, Kateřina Tučková, Dana Blatná, Edgar de Bruin, Radim Kopáč, 2010 Překlady / Translations / Übersetzungen © Christina Frankenberg (Deutsch), Graeme Dibble (English), 2010 Bibliografie / Bibliography / Bibliografie © Josef Schwarz, 2011 Ilustrace / Illustrations / Illustrationen © Archiv Ministerstva kultury / Archive of the Ministry of Culture / Archiv des Kulturministeriums, 2010 ISBN 978-80-87546-01-7 Analýza podpory překladů české literatury v zahraničí Aleš Haman Ministerstvo kultury České republiky (www.mkcr.cz) podporuje každoročně překla- dy české literatury v zahraničí. Z kvantitativního srovnání je zřejmé, že počet titulů 105 podpořených od roku 1998 (kdy byl dotační program vyhlášen poprvé) do součas- nosti narůstá: v roce 1998 získalo dotační podporu jedenadvacet titulů, v roce 2010 to bylo třikrát tolik (63). Celkově lze překládanou českou literaturu rozdělit do několika skupin na základě časové periodizace. Vytvořili jsme pro tyto účely velmi hrubou periodizaci umožňu- jící alespoň rámcově uchopit korpus překládané produkce, které se dostalo ze strany MK ČR podpory. První je skupina, do níž byly zařazovány tituly literatury staré a literatury 19. sto- letí; druhá skupina je vymezena obdobím první republiky (včetně válečného období 1939–1945) a padesátými lety, kdy vrcholil tlak totalitní komunistické moci; třetí skupinu tvoří díla, která vznikala v letech šedesátých až osmdesátých (včetně litera- tury exilové a samizdatové); a do poslední, čtvrté skupiny jsou zařazena díla, která vycházela od roku 1989 do současnosti. „Napříč“ touto periodizací pak prochází (rovněž hrubé) dělení teritoriální: Západ – Východ – zámoří.
    [Show full text]
  • Poezie Wilhelma Przeczka V Českých a Německých Překladech
    2017 SLAVIA OCCIDENTALIS 74/2 dOI 10.14746/so.2017.74.29 ISSn 0081-0002 LIBOR MARTINEK Uniwersytet Wrocławski, Wydział Filologiczny Slezská univerzita v Opavě, Filozoficko-přírodovědecká fakulta [email protected] POEZIE WILHELMA PRZECZKA v čeSkých a německých překladech V našem článku sledujeme uvádění díla polsky píšícího básníka z českého Těšínska Wilhelma przeczka do českého a německého jazyka, neboť v těchto komunikátech vyšla autorova poezie nejen časopisecky, ale i knižně. překlad chápeme jako výraz interkulturní komunikace a zejména v oblasti literatury národnostní menšiny, jakou polská etnická sku- pina na českém Těšínsku bezpochyby představuje, jde o prvořadý jev scelující kvalitu lite- rárního života v dané oblasti s většinovou kulturou (českou); co se týče překladů do ně- meckého jazyka, svědčí to o zájmu překladatelů o dílo básníka z polské národnostní menšiny, aniž by tato zainteresovanost byla svědectvím emanace typicky polské duše v polské literatuře v České republice a dřívějším československu, ale je dokladem toho, že je plně konkurenceschopné v úhrnu polské národní kultury. Úvodem k osobnosti a tvorbě Wilhelma Przeczka Básník, prozaik, publicista a překladatel Wilhelm przeczek se narodil 7. 4. 1936 v Kar- viné do rodiny s hornickou tradicí, která se hlásila k polským kořenům, v rodině se mluvi- lo polsky, respektive v nářečí. dětství a mládí prožil ve staré karviné. V r. 1956 maturoval na pedagogickém gymnáziu v Orlové, poté působil jako učitel na polské základní škole v Horní Suché. po absolvování základní vojenské služby v Prešově a českých Budějovi- cích byl zaměstnán v letech 1958–1964 jako učitel na polských školách v Československu, v r. 1964 nastoupil do funkce inspektora pro kulturu v okrese Frýdek-místek.
    [Show full text]
  • Poetic Landscapes of Wilhelm Przeczek
    ACTA UNIVERSITATIS LODZIENSIS Folia Litteraria Polonica 4(59) 2020 https://doi.org/10.18778/1505-9057.59.09 Libor Martinek* https://orcid.org/0000-0003-4791-6553 Poetic landscapes of Wilhelm Przeczek Summary Wilhelm Przeczek is a Polish writer who has lived in Karviná, the Czech Republic, since he was born in 1936. He is a member of a Polish minority and he has aimed his literary output at its members and at readers in Poland. Translations into the Czech language are aimed at readers in the Czech Republic. Having made a protest against the intervention of the Warsaw Pact armies into Czechoslovakia in Au- gust 1968, W. Przeczek was not allowed to publish and he was dismissed – he had worked as an editor of a Polish paper “Głos Ludu”. In 1970–1977 he worked as an actor, stage director, and dramatic advisor of a puppet show theatre Bajka in Český Těšín, the Czech Republic. In his article, the author deals with poems by W. Przeczek’s on the subject of journeys about Europe. The starting point is local, but a global result. Keywords: poetry, Wilhelm Przeczek, traveling, house, home, identity, borderland, Pol- ish literature, Polish national minority, Czech Cieszyn Silesia1 Poet, novelist, translator Wilhelm Przeczek, born on April 7, 1936 in Karviná, grew up in a coal miner’s family. Father, brothers and brothers-in-law worked in the mines. He spent his childhood and youth in old Karviná. In 1956 he graduated from the Pedagogical Grammar School in Orlová, then he worked as a teacher at a Polish primary school in Horní Suchá.
    [Show full text]
  • MASARYKOVA UNIVERZITA Filozofická Fakulta Ústav Slavistiky
    MASARYKOVA UNIVERZITA Filozofická fakulta Ústav slavistiky Polská literatura Mgr. Michal Przywara LITERATURA ŚLĄSKA CIESZYŃSKIEGO PO 1989 ROKU Disertaĉní práce Vedoucí práce: Mgr. Renata Buchtová, PhD. 2014 1 Čestné prohlášení Prohlańuji, ņe jsem disertaĉní práci Literatura Śląska Cieszyńskiego po 1989 roku vypracoval samostatně s vyuņitím uvedených pramenů a literatury. ____________________ 2 Poděkování Na prvním místě chci poděkovat mé ńkolitelce Mgr. Renatě Buchtové, PhD. za cenné rady, připomínky a předevńím za velkou dávku trpělivosti. Chci také poděkovat mé ņeně Małgosi za podporu a pochopení pří psaní nynějńí práce. 3 SPIS TREŚCI Wstęp 6 1. Historia literatury Śląska Cieszyńskiego 9 1.1 Literatura cieszyńska do 1848 roku 9 1.2 Okres od 1848 do 1920 18 1.3 Literatura cieszyńska w okresie 1920 – 1945 30 1.4 Literatura Śląska Cieszyńskiego w okresie od 1945 do 1989 43 1.4.1 Życie literackie na Zaolziu po II wojnie światowej 44 1.4.2 Działalność Sekcji Literacko-Artystycznej 50 1.4.3 Pokolenie „Pierwszego Lotu“ i „Grupa Literacka’63“ 52 1.4.4 Nurt regionalistyczny 66 1.4.5 Generacja „Światłocieni“ i antologia „Spotkanie“ 72 1.4.6 Czeska literatura Śląska Cieszyńskiego 75 1.4.7 Literatura polskiej części Śląska Cieszyńskiego 85 2. Literatura Śląska Cieszyńskiego po 1989 roku 102 2.1 Śląsk Cieszyński wobec tożsamości Zaolziaków – uwagi wstępne 102 2.2 Życie literackie oraz środowiska twórcze na Zaolziu po 1989 roku 104 2.2.1 „V kavárně AVION, která není – W kawiarni AVION, której nie ma“ 106 2.2.2 „Kawiarenka Pod Pegazem” 108 2.2.3 „Konkurs
    [Show full text]
  • Divadlo V České a Polské Literatuře Teatr W
    DIVADLO V ČESKÉ A POLSKÉ LITERATUŘE TEATR W LITERATURZE CZESKIEJ I POLSKIEJ Sborník z mezinárodní vědecké konference Materiały z międzynarodowej konferencji naukowej Opava 15. – 16. listopadu 2005 Opawa 15-16 listopada 2005 SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ FILOZOFICKO-PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ÚSTAV BOHEMISTIKY A KNIHOVNICTVÍ KABINET LITERÁRNĚVĚDNÉ KOMPARATISTIKY DIVADLO V ČESKÉ A POLSKÉ LITERATUŘE TEATR W LITERATURZE CZESKIEJ I POLSKIEJ Sborník z mezinárodní vědecké konference Materiały z międzynarodowej konferencji naukowej Libor Martinek (ed.) OPAVA 2015 Lektorovali / Redakcja naukowa prof. dr hab. Irena Jokiel doc. PhDr. Tatjana Lazorčáková, Ph.D. Editor © doc. PhDr. Libor Martinek, Ph.D. Redakce: doc. PhDr. Libor Martinek, Ph.D. Translation © Mgr. Radek Glabazňa, M.A. © Slezská univerzita v Opavě, Filozoficko-přírodovědecká fakulta, 2015 © Libor Martinek, za autorský kolektiv, 2015 ISBN 978-80-7248-668-7 OBSAH (pro rychlou navigaci k příspěvkům můžete také využít záložky) Češi a Poláci znovu v Opavě / Jiří Urbanec ----------------------------------------------------------- 7 Úvodem / Libor Martinek, Alice Olmová -------------------------------------------------------------- 8 Divadlo a drama ve světle literární teorie, historie, kritiky, korespondence, filmu, prózy i poezie Divadlo, drama, literatura / Jan Heczko -------------------------------------------------------------- 13 Teatr, poezja i tożsamość / Ewa Kosowska, Eugeniusz Jaworski --------------------------------- 18 Тэатр на Беларусі / Galina N. Kurylenka -----------------------------------------------------------
    [Show full text]