Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav evropské etnologie Studijní obor: etnologie Petra Sztefková Spolková činnost Poláků na Těńínsku Bakalářská diplomová práce Vedoucí práce: doc. PhDr. Martina Pavlicová, CSc. Brno 2009 Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou diplomovou práci vypracovala samostatně a pouţila pouze uvedených pramenů a literatury. ............................... 2 Chtěla bych poděkovat všem respondentům za informace, které mi poskytli a pomohli mi tak dokončit tuto práci. Pavle Sztwiertniové a Grażyně Karzelové děkuji za přeloţení resumé do anglického a polského jazyka. Děkuji doc. PhDr. Martině Pavlicové, CSc. za hodnotné rady, připomínky a obětavou pomoc. 3 OBSAH ÚVOD 5 I. NÁSTIN HISTORICKÉHO VÝVOJE TĚŃÍNSKA 6 II. VÝVOJ SPOLKOVÉ ČINNOSTI 12 III. SPOLKOVÁ ČINNOST POLÁKŮ NA TĚŃÍNSKU 16 1. Kongres Polaków w Republice Czeskiej 17 1. 1. Harcerstwo Polskie w RC 18 1. 2. Koło Polskich Kombatantów w RC 19 1. 3. Macierz Sokolna w RC 20 1. 4. Polskie Stowarzyszenie Artystów Płastyków w RC 21 1. 5. Polskie Towarzystwo Artystyczne ARS MUSICA 22 1. 6. Polskie Towarzystwo Medyczne 23 1. 7. Polskie Towarzystwo Śpiewacze COLLEGIUM CANTICORUM 24 1. 8. Polskie Towarzystwo Turystyczno-Sportowe „Beskid Śląski” w RC 25 1. 9. Polski Związek Kulturalno-Oświatowy 27 1. 10. Stowarzyszenie Emerytów Polskich 28 1. 11. Stowarzyszenie Młodzieży Polskiej 29 1. 12. Stowarzyszenie Przyjacioł Polskiej Książki 30 1. 13. Zaolziańskie Towarzystwo Forograficzne 31 1. 14. Zrzeszenie Śpiewaczo-Muzyczne 32 1. 15. Další organizace 33 2. Spolky mimo Kongres Polaków w RC 34 IV. ZÁJEM O ČLENSTVÍ 36 ZÁVĚR 39 STRESZCZENIE 40 SUMMARY 41 SEZNAM POUŅITÉ LITERATURY 42 SEZNAM INTERNETOVÝCH ZDROJŮ 44 SEZNAM RESPONDENTŮ 46 SEZNAM PŘÍLOH 47 PŘÍLOHY 48 4 ÚVOD Název „Spolková činnost Poláků na Těšínsku“ charakterizuje obsah mé bakalářské práce, která je hlavně zaměřená na současný stav, ale neopomíjí ani historii. Poláci jsou na Těšínsku autochtonním obyvatelstvem. A i kdyţ jejich počet v České republice klesá, jejich kulturní a společenská činnost je stále bohatá. Pro pochopení situace na Těšínsku je důleţité znát jeho historii, která také značně ovlivňovala ţivot polské menšiny. Kdyţ jsem začínala se sbíráním informací a přípravou terénního výzkumu, i mě samotnou překvapilo, na jak velký počet organizací jsem narazila. Bohuţel některá sdruţení v posledních letech svou činnost ukončila. Jedním z nich je například Zrzeszenie Literatów Polskich, které vzniklo v roce 1990, pořádalo autorské večery a soutěţe pro mládeţ.1 Ale poté, co před pár lety zemřel předseda Wilhelm Przeczek a další členové, činnost ustala. Dalším z jiţ nečinných spolků je Stowarzyszenie Dziennikarzy Polskich. V souvislosti se vstupem do Evropské unie a otevřením hranic ztratila smysl další polská organizace Stowarzyszenie Osób Pracujących i Uczących się za Granicą, která lidem pracujících mimo Českou republiku pomáhala řešit problémy s tím spojené, např. sociální a zdravotní pojištění, kaţdodenní přechod hranic.2 Téma práce jsem si vybrala z několika důvodů. I kdyţ já osobně se k polské národnosti nehlásím, velká část mé rodiny ano. A ţivot na Těšínsku je hodně ovlivněn působením Poláků, kteří zde organizují mnoho kulturních akcí, jeţ se dostaly do širokého povědomí a těší se velké návštěvnosti. 1 Z vyprávění Jacka Sikory (setkání 9. dubna 2009 v Českém Těšíně). 2 Steffek, M. Organizační struktura polské menšiny v ČR a její zájmová reprezentace (současný stav). In Národnostní menšiny na přelomu tisíciletí. Opava-Praha, 2002, s. 74. 5 I. NÁSTIN HISTORICKÉHO VÝVOJE TĚŃÍNSKA V této kapitole bych se ráda věnovala historii a vztahům českých a polských obyvatel. Pro vymezení zkoumané oblasti jsou důleţité dva termíny: historické Těšínsko a etnografický region Těšínsko. Historické Těšínsko je území mezi řekami Ostravicí ve Slezsku a Bialou v Polsku. Kdeţto etnografický region Těšínsko je dnes vymezen na východě státními hranicemi s Polskem (mezi Bohumínem a Jablunkovem), na jihu hranicemi se Slovenskem (mezi Jablunkovem a Bílým kříţem) a na západě částečně vodními toky Morávky a Lučiny. Zaměřila bych se na události po roce 1848, kdy se vývoj historického Těšínska značně zrychlil. Rychlá industrializace historického Těšínska po roce 1848 ovlivnila národnostní sloţení obyvatel. V jiţní části se převáţná část obyvatel ţivila zemědělstvím, kdeţto v severní části lidé pracovali spíše v průmyslu a hornictví. S rozvojem průmyslu samozřejmě také souvisí migrace obyvatel. Lidé přicházeli hlavně z Čech a Moravy, ale později i z polské Haliče. Odsud migrovali většinou chudí lidé, kteří doufali, ţe zde najdou lepší ţivotní podmínky a vyšší výdělky. Ve výsledcích sčítání lidu z počátku 20. století (kritériem byla obcovací řeč a nikoli národnost) pouze v politickém okrese Frýdek převládalo české obyvatelstvo, ostatní okresy měly polskou většinu. Němci byli početněji zastoupeni jen ve městech (Těšín, Bohumín, Jablunkov, Skočov…).3 S růstem hospodářského významu Těšínska rostl zájem jednotlivých etnických skupin o posílení vlivu. To se z počátku nejvíce dařilo Němcům. Ale i ostatní menšiny se snaţily najít prostor pro svou realizaci. Polské národní hnutí se opíralo o polské intelektuální organizace. Tvořila ho většinou místní polská inteligence, tribunou se stal časopis Gwiazdka Cieszyńska. Jejím argumentem byla hlavně etnická převaha Poláků v regionu. Imigrace z Haliče však místním Polákům příliš nepomohla, spíše naopak. Společensky a národně neuvědomělí a nevzdělaní přistěhovalci rychle splývali s českým nebo německým etnikem.4 3 Kadłubiec, K. D. a kol. Polská národní menšina na Těšínsku v České republice. Ostrava: Ostravská univerzita, 1997, s. 11. 4 Tomolová, V. Těšínsko. Díl 1. Šenov u Ostravy: Tilia, 1997, s. 60-61. 6 České národní hnutí bylo slabší. Vycházelo hlavně z toho, ţe Těšínsko jiţ od středověku patřilo k českým zemím a ţe převaha obyvatel polské národnosti je dána přistěhovalectvím a popolšťováním. To se objevilo i v básni Petra Bezruče: „Sto tisíc nás poněmčili, sto tisíc nás popolštili…“.5 České a polské národní hnutí mělo k sobě z počátku blízko, spojoval je především zápas proti německému útlaku. Objevilo se také tzv. šlonzákovské hnutí Josefa Koţdoně, které nebylo ani české, ani polské, ale zastávalo názor o svébytnosti slezského regionu a bylo proněmecky laděné. Vztahy mezi českým a polským hnutím se začaly komplikovat na počátku 20. století.6 První světová válka a blíţící se rozpad Rakouska-Uherska vyostřily vztahy mezi Čechy, Poláky a Němci. V říjnu 1918 vznikly prozatímní správní orgány: polská Rada Księstwa Cieszyńskiego a český Zemský výbor pro Slezsko. 5. listopadu byla určena demarkační linie, kterou pak koncem listopadu československá armáda porušila a obsadila většinu Těšínska. V bojích s polskou armádou a dobrovolníky z řad místních obyvatel došlo ke značným ztrátám na ţivotech. Následovala řada sloţitých mírových jednání. O konečném rozdělení měl rozhodnout plebiscit, ale v rámci jeho příprav docházelo ke stupňujícím se střetům. Byl vyhlášen výjimečný stav. A nakonec o rozdělení rozhodla Spojenecká rada 28. 7. 1920 v belgickém Spa. Československo získalo něco přes polovinu sporného území spolu s celým karvinským uhelným revírem, třineckými ţelezárnami a košicko- bohumínskou dráhou. Ani jedna strana nebyla úplně spokojena, ale česká na tom byla lépe. Po rozdělení před mnoha Poláky vyvstala nutnost se buď přizpůsobit, a nebo odejít. Trvalo léta, neţ si lidé zvykli na nové uspořádání.7 Do výsadního postavení se dostali Češi. Německá menšina své původní postavení ztratila, ale stále na tom byla dobře. Nejhůře na tom byli, ač nejpočetnější, Poláci. Jejich ekonomická situace byla špatná a zůstali v podřadném postavení. 5 Tomolová V. Těšínsko. Díl 1, c. d., s. 61-62. 6 Tamtéţ, s. 61-62 7 Kadłubiec K. D. a kol. Polská národní menšina na Těšínsku v České republice, c. d., s. 14-15. 7 Významně se také změnila národnostní struktura, výrazně posílila česká národnost. Souviselo to i s tím, ţe se změnila metoda sčítání lidu (viz tabulka). 8 Národnostní struktura podle obcovací řeči (1910) a podle národnosti (1921, 1930) 1910 1921 1930 Národnost počet % počet % počet % Poláci 123.923 67,5 68.034 33,4 76,23 33,5 Čeńi 32.821 17,9 88.556 43,4 120.639 53,1 Němci 22.312 12,1 18.260 9 17.182 7,6 Ostatní 89 0 2.326 1,1 2.204 1 Cizinci 4.529 2,5 26.568 13 11.144 4,9 Celkem 183.674 100 203.744 99,9 227.399 100 Z tabulky je viditelný růst obyvatel české národnosti. Je jasné, ţe tak rozsáhlé změny nemohly být vyvolány pouze přirozenými faktory. Příčinou byla částečně migrace, k české národnosti se také často hlásili neuvědomělí lidé, kteří doufali, ţe jim to ekonomicky pomůţe. Údajně svou roli sehrál i nátlak sčítacích komisařů. Určitý rozdíl způsobila také rozdílná metoda sčítání: obcovací řeč x národnost. Polské zdroje uvádějí, ţe bezprostředně po rozdělení na Těšínsku ţilo 120 – 150 tis. Poláků. Kaţdopádně se z původní většiny stávali národnostní menšinou. 23. 4. 1925 byla uzavřena smlouva mezi Československou republikou a Polskem o otázkách právních a finančních. Poláci smlouvu náleţitě vyuţili a ihned začali vytvářet bohatou kulturní, společenskou a ekonomickou činnost, která mnohdy navázala i na aktivity za Rakouska-Uherska. Často však naráţeli na překáţky a neochotu ze stran úřadů a potýkali se s nedostatkem financí. Pozornost byla věnována hlavně polskému školství. Vznikalo mnoho politických, kulturních a mládeţnických spolků, ale o těch bude řeč později. Příznivý vývoj československo-polských vztahů se otáčí na počátku 30. let vlivem změny polské politiky. Přispělo k tomu i podepsání polsko-německé