DOCSLIB.ORG

Litikon 2/2016

Total Page：16

File Type：pdf, Size：1020Kb

Download full-text PDF Read full-text
Litikon 2/2016 Litikon ČaSOPIS PRE VÝSKUM LITERATÚRY JOURNAL FOR LITERATURE RESEARCH Litikon • 2016 • ročník 1 • číslo 2 Hlavný redaktor / Editor-in-Chief PhDr. Dušan Teplan, PhD. Redaktori / Editors PhDr. Jozef Brunclík, PhD., doc. PhDr. Igor Hochel, PhD., Mgr. Martina Taneski, PhD. Redakčná rada / Editorial Board prof. dr hab. Bogusław Bakuła (Uniwersytet im. Adama Mickiewicza w Poznaniu) doc. PaedDr. Kristián Benyovszky, PhD. (Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre) prof. dr hab. Joanna Czaplińska (Uniwersytet Opolski) doc. Mgr. et Mgr. Ján Gavura, PhD. (Prešovská univerzita v Prešove) doc. Mgr. Róbert Gáfrik, PhD. (Slovenská akadémia vied v Bratislave) doc. PhDr. Petr Hrtánek, Ph.D. (Ostravská univerzita v Ostravě) prof. PhDr. Marta Keruľová, PhD. (Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre) doc. Mgr. Magda Kučerková, PhD. (Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre) doc. PhDr. Silvia Lauková, PhD. (Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre) doc. Mgr. Radek Malý, Ph.D. (Univerzita Palackého v Olomouci) doc. PhDr. Libor Martinek, Ph.D. (Slezská univerzita v Opavě) doc. PhDr. Zoltán Rédey, PhD. (Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre) doc. PhDr. Zvonko Taneski, PhD. (Univerzita Komenského v Bratislave) prof. PhDr. Anna Valcerová, CSc. (Prešovská univerzita v Prešove) prof. PhDr. Ján Zambor, CSc. (Univerzita Komenského v Bratislave) prof. PhDr. Tibor Žilka, DrSc. (Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre) Vydavateľ / Publisher Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre, Trieda Andreja Hlinku 1, 949 01 Nitra, Slovenská republika Redakcia / Editorial Office Katedra slovenskej literatúry, Filozofická fakulta Univerzity Konštantína Filozofa v Nitre, Štefánikova 67, 949 74 Nitra, Slovenská republika E-mail: [email protected] Webová stránka: https://litikon.wordpress.com Všetky štúdie sú recenzované. (All articles are peer-reviewed.) Toto číslo vyšlo v decembri 2016. Periodicita vydávania: 2x ročne IČO vydavateľa: 00157716 EV 5380/16 ISSN 2453-8507 Obsah / Table of Contents ŠTÚDIE / ARTICLES • • • • • • • • • • • • • • • 7 Systém quasi-objektů v literárním textu a intencionalita The System of Quasi-Objects in a Literary Text and Intentionality Vladimír Papoušek 19 „Je těžké popsat Berlín“: Ironie v Zoo Viktora Šklovského “It’s Tough to Describe Berlin”: Ironies in Viktor Shklovsky’s Zoo Petr Steiner 31 Na rozostřené hranici mezi románem a romancí The Blurred Line Between Novel and Romance Ladislav Nagy 40 Role narativů ve vědě The Role of Narratives in Sciences and Humanitiess Ondřej Sládek ROZHĽADY / HORIZONS • • • • • • • • • • • • • • • 49 Obraz smrti v slovenskej a macedónskej ľudovej balade The Image of Death in the Slovak and Macedonian Folk Ballad Martina Taneski 61 K prozaické tvorbě Wilhelma Przeczka The Prose Work of Wilhelm Przeczek Libor Martinek 69 Maska jako nástroj uspořádání autobiografického prostoru v románu Oty Filipa Kavárna Slavia Mask as a Tool of Organization of the Authobiographical Space in Ota Filip’s Novel Café Slavia Anna Gnot PORTRÉTY / PORTRAITS • • • • • • • • • • • • • • • 77 Prostor, čas a vzpomínání Aleidy Assmannové Space, Time and Memory by Aleida Assmann Alexander Kratochvil 3 88 Jozef Hvišč v slovensko-poľských súvislostiach Jozef Hvišč in Slovak-Polish Contexts Katarína Vilčeková AKTUÁLNE TÉMY / CURRENT TOPICS • • • • • • • • • • • • • • • 95 „Ťažko dnes súdiť o možnostiach literárnej historiografie...“ Anketa o súčasnom stave literárneho dejepisectva na Slovensku “It is hard to make a judgement about the possibilities of literary historiography to d ay…” Questionnaire on the Present Condition of Literary Historiography in Slovakia ROZHOVORY / INTERVIEWS • • • • • • • • • • • • • • • 107 „Toto bol môj životný rajón...“ Rozhovor s profesorom Petrom Zajacom (I. diel) “This was the neighborhood of my life…” Interview with Professor Peter Zajac (Part I) VEDECKÉ AKTIVITY / SCHOLARLY ACTIVITIES • • • • • • • • • • • • • • • 121 Česko-slovenská asociácia porovnávacej literárnej vedy Czech and Slovak Association of Comparative Literature DOKUMENTY / DOCUMENTS • • • • • • • • • • • • • • • 125 Textologické zásady a edičné koncepcie na Slovensku (Z archívov slovenskej literárnej vedy II.) The Guidelines for Text Editing and Publishing Practice in Slovakia (From the Archives of Slovak Literary Science II.) Dušan Teplan RECENZIE / REVIEWS • • • • • • • • • • • • • • • 157 Fořt, Bohumil. Fikční světy české realistické prózy. (Pavol Markovič) 158 Gbúr, Ján a Ján Sabol. Verš v štruktúre básnického textu. (Marián Milčák) 162 Höhn, Eva. Frankfurtské prednášky poetiky v kontexte súčasnej literatúry nemecky hovoriacich krajín. (Edita Jurčáková) 163 Keruľová, Marta a kol. Šesťkrát cesta k tradícii v literárnych textoch. (Marianna Koliová) 165 Kratochvil, Alexander (ed.). Paměť a trauma pohledem humanitních věd. Komentovaná antologie teoretických textů. (Ján Gallik) 169 Rácová, Veronika. Na pomedzí škrupiny. O poézii Ivana Štrpku. (Igor Hochel) 171 Timková Lazurová, Anna. Fenomén zla v próze pre mládež a priestor nižšej sekundárnej edukácie. (Mariana Hrašková) 174 Zambor, Ján. Vzlyky nahej duše. Ivan Krasko v interpretáciách. (Jana Juhásová) INÉ / OTHERS • • • • • • • • • • • • • • • 177 Výročia a jubileá Tomáš Glanc: Neakademická revoluce OPOJAZu 180 Kronika Peter Michalovič: Umenie a estetično ako sociálne a autonómne fakty 182 Predstavujeme 190 Textológium 201 Anotácie 203 Zoznam autorov 5 Systém quasi­‑objektů v literárním textu a intencionalita Vladimír Papoušek Ústav bohemistiky Filozofická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích The System of Quasi­‑Objects in a Literary Text and Intentionality Litikon, 2016, Vol. 1, No. 2, pp. 7-18 The author of this study deals with the problem of representations of objects in a literary text. He develops the concept of so­‑called a quasi­‑objects based namely on the theory of Roman Ingarden. Further inspirations is a theory of John Searle and especially his term “institutional fact”. According the author these quasi­‑objects work as a system of language game or “institutional fact” naming literature. Existence of quasi­‑objects in literary texts is granted by rich tradition of literary patterns existing in specific culture society. Wri- ters are mainly approching to representation of quasi­‑object in two ways. First approach: “subordination” is based on mimesis, second one: “confrontation” basing on new me- taphors and generally on figurative language. Keywords: quasi­‑object, literary text, Roman Ingarden, John Searle Sedím na zahradě a na jejím konci vidím přicházet kočku. Svému hostu mohu sdělit: „Vidíte, to je náš kocour na konci zahrady.“ S největší pravděpodobností bude můj host schopen přita- kat a identifikovat jak objekt – kočku, tak vzdálenost, byť nepřesně určenou – konec zahrady, a zřejmě akceptuje i informaci, že se jedná o „našeho kocoura“. V reálném světě lze poměrně přesvědčivě identifikovat objekty, určovat vzdálenosti, alespoň za přirozených podmínek, ja- kou jsou světelné podmínky, schopnost pozorovatelů vidět a podobně. Objekty v přirozeném světě jsou, jak jsou. Zde jistě platí, že každý z pozorovatelů může identifikovat jiný odstín srsti kočky, uvidí ji z jiného úhlu, ale nic z toho nemění fakt její přítomnosti ve sdíleném prostoru (srov. Searle, 2015). Ten, kdo v řeči reprezentuje přítomnost nějakých předmětů, druhému do značné míry umožňuje verifikaci pravdivosti svého řečového aktu. Jestliže řeknu, že na konci zahrady je náš kocour, umožňuji svému partnerovi ověřit si pravdivost mé řeči. Samozřejmě, mohu také tvrdit: „Tam někde v křoví je náš kocour.“ Pak si ale můj partner nemůže ověřit nic, pokud nepůjde křoví propátrat. Mohu také zalhat nebo se mýlit. Každopádně tu ale zůstává evidentní jistá struktura lokality se skutečnou či možnou přítomností objektů v ní. V literárním textu je ovšem taková prostorově vymezená lokalita s možností přítomných objektů představitelná jen obtížně. V literárním textu nejsou ani kočky, ani zahrady, ani kočky, Štúdie / Articles které se nacházejí na konci zahrady. A upřímně, málokterý čtenář literatury by byl tak pošetilý, aby je tam hledal. Objekty a prostory zhmotňující se z textu jsou jen předmětem hry autorů fantasy nebo čarodějných knih, jako je Lovecraftova prokletá Necronomicon. 7 LITIKON • 2016 • 1 • 2 Existuje dlouhá historická diskuse o „pravdivosti“ literárních textů a o tom, jak jsou v nich reprezentovány objekty. Táhne se od Aristotela přes J. L. Austina až po J. Searla a jeho studii Logický status fikčního diskursu (viz Searle, 2007, s. 61–69). Nebudu se pokoušet o jakékoliv její doplnění, ale budu mít za prokázané, že v literárním textu, tedy ve fikci tvořené vyprávě- ním nebo verši, neexistují žádné objekty. Pokud o něčem lze mluvit, pak jsou to jakési „quasi“ veličiny, které nemají reprezentovat objekty reálného světa, ale zůstávají součástí hry zvané literatura. Ta je tvořena konvoluty diskrétních textů – a tyto texty tvoří soubory řečových aktů, konkrétně aktů ilokučních, v nichž autor vyslovuje své „tvrdím, že“. Jestliže spisovatel vyřkne větu: „Vidím kočku“, nelze tento řečový akt jakkoliv spojovat s realitou, byť by nám spisovatel naznačoval, že píše svůj deník. Objekt „kočka“ neexistuje, je pouhým slovem, které je součástí řečového aktu – a ten je zas součástí definovaných pravidel hry; to znamená, že věta je součástí onoho souboru řečových aktů tvořících literární dílo. Neznamená to, že řekne­‑li se „kočka“ v literatuře, pak toto slovo ztrácí veškerou významovou souvislost s realitou. Jistě ten, kdo čte v jistém jazyce, ví, že kočka je specifický druh zvířete a že čte­‑li anglicky, nebude tu slovo „koč-
Load more

Recommended publications
  • „Głos Ludu” — Gazeta Mniejszości Polskiej Na Zaolziu 31
    T. XVIII (2015) Z. 2 (38) ROCZNIK ISSN 1509-1074 HISTORII PRASY POLSKIEJ Głos Ludu — a newspaper „Głos Ludu” of the Polish minority — gazeta in Zaolzies mniejszości polskiej na Zaolziu Katedra Slavistiky Odděleni polonistiky Urszula Ostravska univerzita v Ostravě Reálni 3 KOLBEROVÁ CZ 701 03 Ostrava e-mail: [email protected] KEY WORDS: SŁOWA KLUCZOWE: Polish press in Czechoslovakia (the Czech polskojęzyczna prasa, „Głos Ludu”, Zaolzie, Republic) in 1945–2012, Zaolzie (the Czech part Republika Czeska of the historic Duchy of Cieszyn), Głos Ludu ABSTRACT ABSTRAKT This is an account of the history of Głos Ludu Artykuł przybliża historię „Głosu Ludu” [People’s Voice] in 1945–2012. It is divided w latach 1945–2012 z wyszczególnieniem into four sections which deal in turn with the okresów w dziejach pisma, jak: pierwsze fi rst ten years of the paper (1945–1955), the lata gazety (1945–1955), okres pierwszych phase of halfhearted post-Stalinist liberalization liberalizacji (1956–1969), lata „normalizacji” (1956–1969), the period of ‘normalization’ in społecznej (1969–1989) i „Głos Ludu” jako the aftermath of the Prague Spring (1969–1989), periodyk niepartyjny (1990–2012), artykuł and its reinvention as a paper with no party przybliża charakter gazety i najważniejsze affi liation. The article sketches the profi le of Głos zmiany, jakie zaszły w piśmie na Ludu and chronicles the major changes that it has przestrzeni lat. gone through since 1945. 30 ARTYKUŁY I ROZPRAWY Streszczenie Artykuł przybliża historię „Głosu Ludu” obejmującą lata 1945–2012 z wyszczególnieniem okresów w dzie- jach pisma, którym towarzyszy analiza danego okresu i przemian dotyczących gazety.
    [Show full text]
  • Poezja Zaolziańska Czy Poezja Na Zaolziu? Zarys Problematyki
    „Kwartalnik Opolski” 2015, 2/3 Krystyna NOWAK-WOLNA Poezja zaolziańska czy poezja na Zaolziu? Zarys problematyki Moja wierna mowo, służyłem tobie. Co noc stawiałem przed tobą miseczki z kolorami, żebyś miała i brzozę i konika polnego i gila zachowanych w mojej pamięci. […] Moja wierna mowo, może to jednak ja muszę ciebie ratować. Więc będę dalej stawiać przed tobą miseczki z kolorami jasnymi i czystymi jeżeli to możliwe, bo w nieszczęściu potrzebny jakiś ład czy piękno. Czesław Miłosz, Moja wierna mowo, Berkeley 1968 Wstęp „Zaolzie jest niewielką enklawą nadgraniczną co najmniej trzech kultur etnicznych wzajemnie się zderzających, rozwijających i wzbogacających, szczególnie we współcześnie tworzących się zrębach euroregionów. Właśnie tutaj, w czeskiej części dawnego Cieszyńskiego, żyje około pięćdziesięcioty- sięczna społeczność z bogatą spuścizną kultury duchowej i materialnej z etnicznie polskim rodowodem” – czytamy we wstępie do „Kawiarenki «Pod Pegazem» 1989 – 2002”1. 1 J. Pyszko, Legenda Kawiarenki „Pod Pegazem”, [w:] idem, Kawiarenka „Pod Pegazem” 1989 -2002, s.11. Poezja zaolziańska czy … 26 W wyniku złożonej sytuacji politycznej po I wojnie światowej, upadku mo- narchii austrowęgierskiej, odzyskania niepodległości przez Polskę i powstania Czechosłowacji, pojawił się problem przynależności państwowej Śląska Cieszyńskiego. Ostatecznie Rada Ambasadorów 28 lipca 1920 r. zadecydowała o podziale tej części Śląska między Rzeczpospolitą Polską a Czechosłowację, co spowodowało, że poza granicami państwa polskiego znalazło się ponad sto tysięcy Polaków oraz główne ośrodki życia polskiego takie, jak: Jabłonków, Frysztat i Orłowa. Również stolica regionu, Cieszyn, została podzielona; jej starsza, historyczna część, pozostawała po stronie polskiej, natomiast część nowsza, bardziej przemysłowa, usytuowała się na lewym brzegu Olzy – za Olzą. Chcąc zachować swoją tożsamość narodową w granicach Cze- chosłowacji, ludność polska utworzyła nowy ośrodek kulturalny – Czeski Cie- szyn.
    [Show full text]
  • Zarys Rozwoju Literatury Zaolziańskiej (1920–2011) [W:] Annales
    FOLIA 173 Annales Universitatis Paedagogicae Cracoviensis Studia Historicolitteraria XIV (2014) Urszula Kolberova Uniwersytet Ostrawski (Ostravská univerzita v Ostravě) Zarys rozwoju literatury zaolziańskiej (1920–2011) Niniejszy artykuł ma na celu przybliżenie rozwoju twórczości literackiej polskiej mniejszości narodowej w Republice Czeskiej (Czechosłowacji – przed rokiem 1993), konkretnie w przygranicznym regionie nazywanym przez Polaków Zaolziem. W przeszłości na obszarze Śląska mieszały się wpływy niemieckie, czeskie i polskie. Po rozpadzie Monarchii Austro-Węgierskiej i powstaniu po I wojnie świa- towej nowych niepodległych państw, większość z nich miała kłopoty z wytyczeniem swoich granic. Polska i Czechosłowacja spierały się o Śląsk Cieszyński. Strona czeska argumentowała1 swoje racje względami ekonomicznymi, komunikacyjnymi i dyna- stycznymi , strona polska etnograficznymi. Po licznych, nawet zbrojnych, kompli- kacjach spór został rozstrzygnięty na konferencji polityków Ententy w Spa w lipcu 1920 roku, kiedy Polska zagrożona wojskami bolszewickimi zgodziła się na przy- jęcie arbitrażu w przypadku do tej pory nierozwiązanych problemów granicznych, m.in. na Śląsku2 Cieszyńskim. Czechosłowacji przypadło po podziale spornego ob- szaru 1300 km i 310 tysięcy obywateli, w tym 48% Polaków, 39% Czechów, 12% Niemców. Największe skupisko ludności polskiej stanowiło tzw. Zaolzie, czyli Czeski Cieszyn i powiat Frysztat, gdzie ludność polska stanowiła prawie 70%. Na terenie czeskim znalazł2 się niemal cały przemysł ciężki Śląska Cieszyńskiego.
    [Show full text]
  • Poetic Landscapes of Wilhelm Przeczek
    ACTA UNIVERSITATIS LODZIENSIS Folia Litteraria Polonica 4(59) 2020 https://doi.org/10.18778/1505-9057.59.09 Libor Martinek* https://orcid.org/0000-0003-4791-6553 Poetic landscapes of Wilhelm Przeczek Summary Wilhelm Przeczek is a Polish writer who has lived in Karviná, the Czech Republic, since he was born in 1936. He is a member of a Polish minority and he has aimed his literary output at its members and at readers in Poland. Translations into the Czech language are aimed at readers in the Czech Republic. Having made a protest against the intervention of the Warsaw Pact armies into Czechoslovakia in Au- gust 1968, W. Przeczek was not allowed to publish and he was dismissed – he had worked as an editor of a Polish paper “Głos Ludu”. In 1970–1977 he worked as an actor, stage director, and dramatic advisor of a puppet show theatre Bajka in Český Těšín, the Czech Republic. In his article, the author deals with poems by W. Przeczek’s on the subject of journeys about Europe. The starting point is local, but a global result. Keywords: poetry, Wilhelm Przeczek, traveling, house, home, identity, borderland, Pol- ish literature, Polish national minority, Czech Cieszyn Silesia1 Poet, novelist, translator Wilhelm Przeczek, born on April 7, 1936 in Karviná, grew up in a coal miner’s family. Father, brothers and brothers-in-law worked in the mines. He spent his childhood and youth in old Karviná. In 1956 he graduated from the Pedagogical Grammar School in Orlová, then he worked as a teacher at a Polish primary school in Horní Suchá.
    [Show full text]
  • Slavica Iuvenum Xiv
    Ostravská univerzita v Ostravě Universitas Ostraviensis Filozofická fakulta Facultas Philosophica SLAVICA IUVENUM XIV Mezinárodní setkání mladých slavistů Ostrava 26. a 27. 3. 2013 SLAVICA IUVENUM XIV Mezinárodní setkání mladých slavistů Filozofická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě Redakční rada: Mgr. Igor Jelínek, Ph.D. PhDr. Jiří Muryc, Ph.D. Mgr. Vítězslav Vilímek, DiS., PhD. PhDr. Jan Vorel, Ph.D. KATALOGIZACE V KNIZE - NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Slavica iuvenum (14. : 2013 : Ostrava, Česko) Slavica iuvenum XIV : [mezinárodní setkání mladých slavistů : [Ostrava 26. a 27.3.2013, Ostravská univerzita v Ostravě, Filozofická fakulta / ediční a redakční rada Jan Vorel ... et al.]. – Vyd. 1. -- Ostrava : Ostravská univerzita v Ostravě, Filozofická fakulta, Ostrava, 2013. – 258 s. Část. polský, slovenský a ruský text, anglická resumé ISBN 978-80-7464-380-4 80(=16)+908(4) * 81‘1 * 82,0 * 81‘25 - slavistika - lingvistika - literární věda - teorie překladu - sborníky konferencí 80 - Filologie [11] © Filozofická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě, 2013 ISBN 978-80-7464-380-4 Obsah RASHAD ABBASZADE 6 Ázerbájdžanská literatura v Česku MAŁGORZATA BALCERZAK 10 Znawca gatunku czy postmodernista? Problem recepcji prozy Miloša Urbana w Polsce AGNIESZKA BARAN 16 Apollinairowskie inspiracje Adama Ważyka i Františka Halasa BEATA BEDNÁŘOVÁ 25 Konceptualizacja członków rodziny w twórczości Adama Wawrosza JOANNA BRODNIEWICZ 30 „Moje wyobrażenia o Bogu podwyższały ufność moją” – obraz Boga w „Pamiętnikach” Faustyna Ciecierskiego SYLWIA CZACHÓR 39 „Mewa“ Czechowa w inscenizacji Petra Lébla – dekonstrukcja dramatu i tradycji ZOFIA DEMBOWSKA 47 Postrzeganie płci w polskich i macedońskich związkach frazeologicznych MARIA DŁUGOŁĘCKA-PIETRZAK 52 „Opowieść o papierowej koronie” Józefa Czechowicza: proza poetycka dwudziestolecia międzywojennego a estetyka młodopolska. Szkic АННА ДРАГАН 57 Обречены на инфантильность.
    [Show full text]
  • Czech Literature in Translation 1998−2011
    Česká literatura v překladu (1998–2011) Czech Literature in Translation (1998–2011) Tschechische Literatur in Übersetzungen (1998–2011) Sestavil / Compiled by / Zusammengestellt von Radim Kopáč Všechna práva vyhrazena / All rights reserved / Alle Rechte vorbehalten Texty / Texts / Texte © Aleš Haman, Kateřina Tučková, Dana Blatná, Edgar de Bruin, Radim Kopáč, 2010 Překlady / Translations / Übersetzungen © Christina Frankenberg (Deutsch), Graeme Dibble (English), 2010 Bibliografie / Bibliography / Bibliografie © Josef Schwarz, 2011 Ilustrace / Illustrations / Illustrationen © Archiv Ministerstva kultury / Archive of the Ministry of Culture / Archiv des Kulturministeriums, 2010 ISBN 978-80-87546-01-7 Analýza podpory překladů české literatury v zahraničí Aleš Haman Ministerstvo kultury České republiky (www.mkcr.cz) podporuje každoročně překla- dy české literatury v zahraničí. Z kvantitativního srovnání je zřejmé, že počet titulů 105 podpořených od roku 1998 (kdy byl dotační program vyhlášen poprvé) do součas- nosti narůstá: v roce 1998 získalo dotační podporu jedenadvacet titulů, v roce 2010 to bylo třikrát tolik (63). Celkově lze překládanou českou literaturu rozdělit do několika skupin na základě časové periodizace. Vytvořili jsme pro tyto účely velmi hrubou periodizaci umožňu- jící alespoň rámcově uchopit korpus překládané produkce, které se dostalo ze strany MK ČR podpory. První je skupina, do níž byly zařazovány tituly literatury staré a literatury 19. sto- letí; druhá skupina je vymezena obdobím první republiky (včetně válečného období 1939–1945) a padesátými lety, kdy vrcholil tlak totalitní komunistické moci; třetí skupinu tvoří díla, která vznikala v letech šedesátých až osmdesátých (včetně litera- tury exilové a samizdatové); a do poslední, čtvrté skupiny jsou zařazena díla, která vycházela od roku 1989 do současnosti. „Napříč“ touto periodizací pak prochází (rovněž hrubé) dělení teritoriální: Západ – Východ – zámoří.
    [Show full text]
  • Poezie Wilhelma Przeczka V Českých a Německých Překladech
    2017 SLAVIA OCCIDENTALIS 74/2 dOI 10.14746/so.2017.74.29 ISSn 0081-0002 LIBOR MARTINEK Uniwersytet Wrocławski, Wydział Filologiczny Slezská univerzita v Opavě, Filozoficko-přírodovědecká fakulta [email protected] POEZIE WILHELMA PRZECZKA v čeSkých a německých překladech V našem článku sledujeme uvádění díla polsky píšícího básníka z českého Těšínska Wilhelma przeczka do českého a německého jazyka, neboť v těchto komunikátech vyšla autorova poezie nejen časopisecky, ale i knižně. překlad chápeme jako výraz interkulturní komunikace a zejména v oblasti literatury národnostní menšiny, jakou polská etnická sku- pina na českém Těšínsku bezpochyby představuje, jde o prvořadý jev scelující kvalitu lite- rárního života v dané oblasti s většinovou kulturou (českou); co se týče překladů do ně- meckého jazyka, svědčí to o zájmu překladatelů o dílo básníka z polské národnostní menšiny, aniž by tato zainteresovanost byla svědectvím emanace typicky polské duše v polské literatuře v České republice a dřívějším československu, ale je dokladem toho, že je plně konkurenceschopné v úhrnu polské národní kultury. Úvodem k osobnosti a tvorbě Wilhelma Przeczka Básník, prozaik, publicista a překladatel Wilhelm przeczek se narodil 7. 4. 1936 v Kar- viné do rodiny s hornickou tradicí, která se hlásila k polským kořenům, v rodině se mluvi- lo polsky, respektive v nářečí. dětství a mládí prožil ve staré karviné. V r. 1956 maturoval na pedagogickém gymnáziu v Orlové, poté působil jako učitel na polské základní škole v Horní Suché. po absolvování základní vojenské služby v Prešově a českých Budějovi- cích byl zaměstnán v letech 1958–1964 jako učitel na polských školách v Československu, v r. 1964 nastoupil do funkce inspektora pro kulturu v okrese Frýdek-místek.
    [Show full text]
  • Poetic Landscapes of Wilhelm Przeczek
    ACTA UNIVERSITATIS LODZIENSIS Folia Litteraria Polonica 4(59) 2020 https://doi.org/10.18778/1505-9057.59.09 Libor Martinek* https://orcid.org/0000-0003-4791-6553 Poetic landscapes of Wilhelm Przeczek Summary Wilhelm Przeczek is a Polish writer who has lived in Karviná, the Czech Republic, since he was born in 1936. He is a member of a Polish minority and he has aimed his literary output at its members and at readers in Poland. Translations into the Czech language are aimed at readers in the Czech Republic. Having made a protest against the intervention of the Warsaw Pact armies into Czechoslovakia in Au- gust 1968, W. Przeczek was not allowed to publish and he was dismissed – he had worked as an editor of a Polish paper “Głos Ludu”. In 1970–1977 he worked as an actor, stage director, and dramatic advisor of a puppet show theatre Bajka in Český Těšín, the Czech Republic. In his article, the author deals with poems by W. Przeczek’s on the subject of journeys about Europe. The starting point is local, but a global result. Keywords: poetry, Wilhelm Przeczek, traveling, house, home, identity, borderland, Pol- ish literature, Polish national minority, Czech Cieszyn Silesia1 Poet, novelist, translator Wilhelm Przeczek, born on April 7, 1936 in Karviná, grew up in a coal miner’s family. Father, brothers and brothers-in-law worked in the mines. He spent his childhood and youth in old Karviná. In 1956 he graduated from the Pedagogical Grammar School in Orlová, then he worked as a teacher at a Polish primary school in Horní Suchá.
    [Show full text]
  • MASARYKOVA UNIVERZITA Filozofická Fakulta Ústav Slavistiky
    MASARYKOVA UNIVERZITA Filozofická fakulta Ústav slavistiky Polská literatura Mgr. Michal Przywara LITERATURA ŚLĄSKA CIESZYŃSKIEGO PO 1989 ROKU Disertaĉní práce Vedoucí práce: Mgr. Renata Buchtová, PhD. 2014 1 Čestné prohlášení Prohlańuji, ņe jsem disertaĉní práci Literatura Śląska Cieszyńskiego po 1989 roku vypracoval samostatně s vyuņitím uvedených pramenů a literatury. ____________________ 2 Poděkování Na prvním místě chci poděkovat mé ńkolitelce Mgr. Renatě Buchtové, PhD. za cenné rady, připomínky a předevńím za velkou dávku trpělivosti. Chci také poděkovat mé ņeně Małgosi za podporu a pochopení pří psaní nynějńí práce. 3 SPIS TREŚCI Wstęp 6 1. Historia literatury Śląska Cieszyńskiego 9 1.1 Literatura cieszyńska do 1848 roku 9 1.2 Okres od 1848 do 1920 18 1.3 Literatura cieszyńska w okresie 1920 – 1945 30 1.4 Literatura Śląska Cieszyńskiego w okresie od 1945 do 1989 43 1.4.1 Życie literackie na Zaolziu po II wojnie światowej 44 1.4.2 Działalność Sekcji Literacko-Artystycznej 50 1.4.3 Pokolenie „Pierwszego Lotu“ i „Grupa Literacka’63“ 52 1.4.4 Nurt regionalistyczny 66 1.4.5 Generacja „Światłocieni“ i antologia „Spotkanie“ 72 1.4.6 Czeska literatura Śląska Cieszyńskiego 75 1.4.7 Literatura polskiej części Śląska Cieszyńskiego 85 2. Literatura Śląska Cieszyńskiego po 1989 roku 102 2.1 Śląsk Cieszyński wobec tożsamości Zaolziaków – uwagi wstępne 102 2.2 Życie literackie oraz środowiska twórcze na Zaolziu po 1989 roku 104 2.2.1 „V kavárně AVION, která není – W kawiarni AVION, której nie ma“ 106 2.2.2 „Kawiarenka Pod Pegazem” 108 2.2.3 „Konkurs
    [Show full text]
  • Divadlo V České a Polské Literatuře Teatr W
    DIVADLO V ČESKÉ A POLSKÉ LITERATUŘE TEATR W LITERATURZE CZESKIEJ I POLSKIEJ Sborník z mezinárodní vědecké konference Materiały z międzynarodowej konferencji naukowej Opava 15. – 16. listopadu 2005 Opawa 15-16 listopada 2005 SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ FILOZOFICKO-PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ÚSTAV BOHEMISTIKY A KNIHOVNICTVÍ KABINET LITERÁRNĚVĚDNÉ KOMPARATISTIKY DIVADLO V ČESKÉ A POLSKÉ LITERATUŘE TEATR W LITERATURZE CZESKIEJ I POLSKIEJ Sborník z mezinárodní vědecké konference Materiały z międzynarodowej konferencji naukowej Libor Martinek (ed.) OPAVA 2015 Lektorovali / Redakcja naukowa prof. dr hab. Irena Jokiel doc. PhDr. Tatjana Lazorčáková, Ph.D. Editor © doc. PhDr. Libor Martinek, Ph.D. Redakce: doc. PhDr. Libor Martinek, Ph.D. Translation © Mgr. Radek Glabazňa, M.A. © Slezská univerzita v Opavě, Filozoficko-přírodovědecká fakulta, 2015 © Libor Martinek, za autorský kolektiv, 2015 ISBN 978-80-7248-668-7 OBSAH (pro rychlou navigaci k příspěvkům můžete také využít záložky) Češi a Poláci znovu v Opavě / Jiří Urbanec ----------------------------------------------------------- 7 Úvodem / Libor Martinek, Alice Olmová -------------------------------------------------------------- 8 Divadlo a drama ve světle literární teorie, historie, kritiky, korespondence, filmu, prózy i poezie Divadlo, drama, literatura / Jan Heczko -------------------------------------------------------------- 13 Teatr, poezja i tożsamość / Ewa Kosowska, Eugeniusz Jaworski --------------------------------- 18 Тэатр на Беларусі / Galina N. Kurylenka -----------------------------------------------------------
    [Show full text]
  • Spolková Činnost Poláků Na Těńínsku
    Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav evropské etnologie Studijní obor: etnologie Petra Sztefková Spolková činnost Poláků na Těńínsku Bakalářská diplomová práce Vedoucí práce: doc. PhDr. Martina Pavlicová, CSc. Brno 2009 Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou diplomovou práci vypracovala samostatně a pouţila pouze uvedených pramenů a literatury. ............................... 2 Chtěla bych poděkovat všem respondentům za informace, které mi poskytli a pomohli mi tak dokončit tuto práci. Pavle Sztwiertniové a Grażyně Karzelové děkuji za přeloţení resumé do anglického a polského jazyka. Děkuji doc. PhDr. Martině Pavlicové, CSc. za hodnotné rady, připomínky a obětavou pomoc. 3 OBSAH ÚVOD 5 I. NÁSTIN HISTORICKÉHO VÝVOJE TĚŃÍNSKA 6 II. VÝVOJ SPOLKOVÉ ČINNOSTI 12 III. SPOLKOVÁ ČINNOST POLÁKŮ NA TĚŃÍNSKU 16 1. Kongres Polaków w Republice Czeskiej 17 1. 1. Harcerstwo Polskie w RC 18 1. 2. Koło Polskich Kombatantów w RC 19 1. 3. Macierz Sokolna w RC 20 1. 4. Polskie Stowarzyszenie Artystów Płastyków w RC 21 1. 5. Polskie Towarzystwo Artystyczne ARS MUSICA 22 1. 6. Polskie Towarzystwo Medyczne 23 1. 7. Polskie Towarzystwo Śpiewacze COLLEGIUM CANTICORUM 24 1. 8. Polskie Towarzystwo Turystyczno-Sportowe „Beskid Śląski” w RC 25 1. 9. Polski Związek Kulturalno-Oświatowy 27 1. 10. Stowarzyszenie Emerytów Polskich 28 1. 11. Stowarzyszenie Młodzieży Polskiej 29 1. 12. Stowarzyszenie Przyjacioł Polskiej Książki 30 1. 13. Zaolziańskie Towarzystwo Forograficzne 31 1. 14. Zrzeszenie Śpiewaczo-Muzyczne 32 1. 15. Další organizace 33 2. Spolky mimo Kongres Polaków w RC 34 IV. ZÁJEM O ČLENSTVÍ 36 ZÁVĚR 39 STRESZCZENIE 40 SUMMARY 41 SEZNAM POUŅITÉ LITERATURY 42 SEZNAM INTERNETOVÝCH ZDROJŮ 44 SEZNAM RESPONDENTŮ 46 SEZNAM PŘÍLOH 47 PŘÍLOHY 48 4 ÚVOD Název „Spolková činnost Poláků na Těšínsku“ charakterizuje obsah mé bakalářské práce, která je hlavně zaměřená na současný stav, ale neopomíjí ani historii.
    [Show full text]