Slavica Iuvenum Xiv
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
Ostravská univerzita v Ostravě Universitas Ostraviensis Filozofická fakulta Facultas Philosophica SLAVICA IUVENUM XIV Mezinárodní setkání mladých slavistů Ostrava 26. a 27. 3. 2013 SLAVICA IUVENUM XIV Mezinárodní setkání mladých slavistů Filozofická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě Redakční rada: Mgr. Igor Jelínek, Ph.D. PhDr. Jiří Muryc, Ph.D. Mgr. Vítězslav Vilímek, DiS., PhD. PhDr. Jan Vorel, Ph.D. KATALOGIZACE V KNIZE - NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Slavica iuvenum (14. : 2013 : Ostrava, Česko) Slavica iuvenum XIV : [mezinárodní setkání mladých slavistů : [Ostrava 26. a 27.3.2013, Ostravská univerzita v Ostravě, Filozofická fakulta / ediční a redakční rada Jan Vorel ... et al.]. – Vyd. 1. -- Ostrava : Ostravská univerzita v Ostravě, Filozofická fakulta, Ostrava, 2013. – 258 s. Část. polský, slovenský a ruský text, anglická resumé ISBN 978-80-7464-380-4 80(=16)+908(4) * 81‘1 * 82,0 * 81‘25 - slavistika - lingvistika - literární věda - teorie překladu - sborníky konferencí 80 - Filologie [11] © Filozofická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě, 2013 ISBN 978-80-7464-380-4 Obsah RASHAD ABBASZADE 6 Ázerbájdžanská literatura v Česku MAŁGORZATA BALCERZAK 10 Znawca gatunku czy postmodernista? Problem recepcji prozy Miloša Urbana w Polsce AGNIESZKA BARAN 16 Apollinairowskie inspiracje Adama Ważyka i Františka Halasa BEATA BEDNÁŘOVÁ 25 Konceptualizacja członków rodziny w twórczości Adama Wawrosza JOANNA BRODNIEWICZ 30 „Moje wyobrażenia o Bogu podwyższały ufność moją” – obraz Boga w „Pamiętnikach” Faustyna Ciecierskiego SYLWIA CZACHÓR 39 „Mewa“ Czechowa w inscenizacji Petra Lébla – dekonstrukcja dramatu i tradycji ZOFIA DEMBOWSKA 47 Postrzeganie płci w polskich i macedońskich związkach frazeologicznych MARIA DŁUGOŁĘCKA-PIETRZAK 52 „Opowieść o papierowej koronie” Józefa Czechowicza: proza poetycka dwudziestolecia międzywojennego a estetyka młodopolska. Szkic АННА ДРАГАН 57 Обречены на инфантильность. О людях XXI века на основе пьесы «Хозяин кофейни» Павла Пряжко ŁUKASZ GEMZIAK 64 Венедикт и Виктор Ерофеевы – литературные и личные отношения в контексте «писательской омонимии» IVANA GIBOVÁ 70 Poetika priestoru v prózach Jany Beňovej IVA HOLÁ, MARIE ČERNÍNOVÁ 77 Proč je člověk na psa jako pes? O významu českých frazeologismů LUCIA JASINSKÁ 81 Základné metodologické problémy pri riešení formovo-obsahovej štruktúry derivačných morfém 3 PIOTR KRĘZEL 89 Pozycja osiemnastowiecznej literatury słowiańskiej w monarchii habsburskiej – casus serbski ANTONINA KURTOK 94 Novopovijesni roman – rewitalizacja chorwackiego powieściopisarstwa historycznego MICHAŁ ŁUCZYŃSKI 101 Semantyczna analiza nazw demonów w języku czeskim OLGA MELNIKOVÁ 108 Postava psychicky vykolejená v Třetí revoluci V. Pidmohylného MARIA MOSKWA 114 Obraz Polski i Polaków w utworach Tadeusza Konwickiego DOROTA JULIA NOWAK 120 Spadek, którego nikt nie chce – o zmaganiu się z przeszłością własną i cudzą w kontekście Magdaleny Tulli pt. „Włoskie Szpilki” DAGMARA NOWAKOWSKA 127 Indusi i Słowianie – w poszukiwaniu słowiańskiej tożsamości. Rekonesans SIMONA PECHOVÁ 134 O vlivu sémantických vztahů na práci překladatele LUKÁŠ PLESNÍK 141 Проблематика экзонимов и эндонимов и их мемориальный мотив в топономастике EKATERINA POPOVA 147 Языковая ситуация и проблема билингвизма жителей села Вершина (Иркутская область, Россия) MICHAŁ PRZYWARA 154 Motyw „granicy” w poezji Śląska Cieszyńskiego BARBARA PUKALSKA 160 Cierpienie, upadek, śmierć. O żywiole wodnym i jego niszczycielskiej sile w twórczości poetyckiej Krzysztofa Kamila Baczyńskiego ANNA RADWAN 168 Adaptacja w przekładzie poezji dla dzieci na przykładzie czeskich tłumaczeń wierszy Jana Brzechwy KATARZYNA SOWA 175 Feminatywa w języku polskim i czeskim – tworzenie, użycie, frekwencja 4 ALEKSANDRA STARZYŃSKA 181 Gdzie zaczyna się a gdzie kończy Syberia? O historycznych, geograficznych i administracyjnych granicach regionu KATARZYNA STĘPIŃSKA 188 Narcyz w językowym obrazie świata w polszczyźnie i serbszczyźnie JOANNA ŚWIĄTEK 195 Tęsknota za czymś, co się nigdy nie wydarzyło, czyli hrepenenje w prozie Ivana Cankara PIOTR SZAŁAŚNY 201 Obraz Ukrainki w polskich mediach. Sprzątaczka czy żona? MONIKA ŠEVEČKOVÁ 206 Narození dítěte v lidové kultuře východních Slovanů РОМАНА ШЛАУЭРОВА 216 Семантический синкретизм и полисемность – типические черты разговорной лексики BARBARA SZOT 221 Figura odbiorcy w prozie dziecięcej Josefa Čapka JANA STŘÍŽOVÁ, PETRA DURECOVÁ 225 Pes v české a ruské frazeologii ADELA TKÁČOVÁ 230 Ženské postavy v slovenskej novelistike 20. storočia ŠTĚPÁNKA VELČOVSKÁ 235 Přirovnání v Żeromského „Předjaří“ a jejich substituce v českých překladech JOANNA WOLSKA 242 Co niepokoi pisarzy czeskich? Topos buntu w literaturze czeskiej XX wieku IRENA ŻUKOWSKA 249 Stereotyp okularnika-wczoraj i dziś 5 Ázerbájdžanská literatura v Česku Rashad Abbaszade Azerbaijan literature in the Czech Republic Abstract: In article it is spoken about the literary communications between Azerbaijan and the Czech Republic. Basically subject of works is affected of the translating of the Azerbaijani literature to the Czech language. The beginning of these relations is connected with a name of the known Czech orientalist Jan Ripka. Key words: azerbaijan literature; culture; literary activities; poetry; novel Contact: Bakı Slavyan Universiteti, S. Rüstәm küç., 25, AZ-1014 Bakı şәhәri, e-mail: [email protected] Ázerbájdžánská literatura, která obohatila pokladnice světové kultury nesmrtelnými spisy Nizámího, Nasímího, Fizulího, Vazecha, Džalila Mamedgulizadeho, Sameda Vurguna a jiných, se dostala daleko za národní rámce a získala širokou známost za rámci našeho státu. Spisy ázerbájdžánských spisovatelů se staly známé v Česku již v 19. století. O mnoho let později – ve 30 letech 20. století – v Československu roste zájem o ázerbájdžánskou literaturu. To bylo spojeno se jménem velkého českého vědce Jana Rypky, který se věnoval zkoumání Nizámího Pětice. V padesátých letech byl přeložen první vzorek moderní ázerbájdžánské literatury „Manifest mládí” Mira Džalala Pašajeva (Pašajew, 1950). Potom byla přeložena vrcholná díla moderní ázerbájdžánské literatury, která ztělesnila nejdůležitější meze nového života. Mezi nimi jsou romány M. Husejna Apšeron (Husejn, 1951) a M. Sulejmanova Tajemství útroby země (Әdәbiyyat vә incәsәnәt, 1958), které povídaly o pracovních dnech bakuských naftařů, Na dalekých březích prozaiků I. Kasumova a G. Seidbejliho – o milém synovi ázerbájdžánského národa, partyzánském průzkumníkovi Mehtim Husejnzadem, který na březích Jadranu provedl svůj nesmrtelný čin, Nastane den M. Ibrahimova atd. (Ibrahimov, 1952). Široký rozmach překladů ázerbájdžánských spisovatelů do češtiny je možné vysvětlit tím, že se země nacházela na cestě výstavby nového života a bylo nutné obrátit se poprvé ke spisům popisujícím životní obrazy nové doby. Jako mnohé jiné národy světa, také národy Československa měly zájem o boj proti mezinárodnímu imperialismu za mír, za demokracii. A proto román Nastane den vypráví o národní nezávislosti, o přátelství, o solidaritě národů, o nenávisti vůči imperialismu. Zněl v češtině aktuálně a včas a napomáhal politickému růstu českých čtenářů. Úspěch románu dovolil obrátit se ke tvorbě M. Ibrahimova ještě jednou, k románu Velká opora, který vypráví o namáhavé cestě kolektivizace v Ázerbájdžánu. Většina spisů moderní ázerbájdžánské literatury, které vyšly v českém překladu, realisticky popisuje skutečnost nové doby. Českého čtenáře především bavil obraz toho života, těch rysů a činů, které jsou příznačné pro východní prostředí. Román vzbudil široký ohlas společnosti republiky, na stránkách periodického tisku se objevily ohlasy, literárně- kritické spisy. Po Sedmi princeznách velkého Nizámího se stal Apšeron druhým nejčtenějším spisem ázerbájdžánských spisovatelů přeloženým do češtiny. V popularizaci ázerbájdžánské literatury v zahraničí a zejména v Československu, sehrál velmi důležitou úlohu proslavený ázerbájdžánský básník Samed Vurgun. Poezie S. Vurguna je potud blízká českému čtenáři, že obě jeho díla – verše Ázerbájdžán a poéma Praporečník času – byly zahrnuty do učebních osnov (Әfәndiyev, 1964). 6 Mezi českou literární veřejností získal Samed Vurgun širokou popularitu zejména v roce 1950 po vystoupení na stránkách Lidových novin s článkem Slovo o míru, kde se projevil nejen jako velký mistr poetického slova, ale i jako velký obhájce míru a spravedlivosti (Vurgun, 1950). V roce 1953 vyšla v češtině hra S. Vurguna Chanlar pod názvem Východ slunce. První seznámení českých diváků s jeho dramatizací proběhlo v pražském Divadle československé armády. Spisy Sameda Vurguna pomáhají vzájemnému obohacení literatury a kulturní výměně mezi národy. Hned po Samedu Vurgunovi se čeští čtenáři seznámili s tvorbou jiného představitele ázerbájdžánské poezie – Rasula Rzy. V roce 1964 v českém časopise Světová literatura vyšly verše Rasula Rzy, které dostaly název Barvy (Rza, 1964, s. 62–73). K nim byl připojen velký článek básníka a překladatele J. Taufera, který hluboce analyzuje tvorbu Rasula Rzy, zdůrazňuje novátorský rys jeho poezie. Autor článku nazývá Rasula Rzu „básníkem myšlenky”. Podle jeho mínění tvoří osnovu verše vysoká ideovost bohatství obsahu. Rasul Rza – pokračuje J. Taufer – je jedna výrazných figur ázerbájdžánské poezie. Odlišně od dřívější poetické formy která stala tradicí v ázerbájdžánské literatuře, vnesl novou poetickou formu – formu volného verše. Tvorba Rasula Rzy odlišuje přírodnost, různorodost, jemnost a lakoničnost jazyka, která je vlastní moderní lyrice. Na závěr J. Taufer vyjadřuje svou solidaritu s těmi, kdo si myslí,