T ÉMA TOPIC

S OUČASNÉ SVĚTOVÉ TRENDY VÝSTAVBY MRAKODRAPŮ CURRENT TRENDS IN CONSTRUCTION

V LASTIMIL ŠRŮMA

Cílem tohoto článku je přiblížit současné světové trendy ve způsobu využití, umís- tění a koncepčního řešení mrakodrapů, a to jak budov supervysokých (super-tall buildings, výška podle regulí [1] meziná- rodně respektovaného CTBUH – Council for Tall Buildings and Urban Habitat – od 300 m, tedy od cca osmdesáti pod- laží), tak i v dnešním způsobu chápání budov výškových (high-rise buildings, výška od 150 m). Článek se až na výjim- ky nezabývá budovami jen „vysokými“, tj. budovami podle regulí [1] mezi 23 a 150 m, kam zatím bez výjimky spadají 1 i nejvyšší budovy v České republice. This study focuses on current trends in ze Severní Ameriky do Asie. Na přelo- Obr. 1 Soubor osmdesáti sedmi rozestavěných mrakodrapů Jumeirah use, location and conceptual design of mu 20. a 21. století jsme zároveň svědky Lake Towres v Dubaji up-to-date , both the super- výrazných změn ve využití budov ve měs- Fig. 1 Set of 87 Jumeirah Lake Towers tall buildings (over 300m in high fol- tech, která mají s mrakodrapy nejdelší in Dubai under construction lowing the regulations of the highly zkušenost. V Chicagu byla nedávno celá respected CTBUH – Council for Tall skupina kancelářských budov transfor- Buildings and Urban Habitat) and the so mována na bytové domy nebo budovy called high-rise buildings, i.e. buildings se smíšeným využitím a tento jev nabývá ve výstavbě. V současnosti je dokonče- over 150m in high as widely approved. velkých rozměrů i v dnešním New Yorku. no sice „jen“ třicet čtyři takto vysokých The article does not deal, with only minor V centru Manhattanu se mění na rezi- budov, více než šedesát dalších je už exceptions, with buildings between 23 denční objekty řada velkých hotelů. Tato ovšem rozestavěno. Navzdory předpo- and 150m though they are commonly přestavba monumentálních budov v srdci vědím o konci mrakodrapů jako násled- counted as „high“ in the Czech Republic New Yorku je sice působivá, s množstvím ku zničení newyorských „dvojčat“ se stal where still no one skycraper is situated nových projektů, které se dnes realizu- pravý opak a mrakodrapy se dnes budu- till now. jí v Asii, ovšem nesnese srovnání. Je stále jí dříve nevídaným tempem. zjevnější, že plánovat dnes stavbu nové První boom výstavby výškových budov Po desetiletích, kdy mezi mrakodra- výškové budovy znamená už dopředu a mrakodrapů přišel počátkem 30. let py dominovaly americké kancelářské počítat s vysokou pravděpodobností toho, a přinesl budovu Chrysleru (1930, 319 m) budovy, můžeme pozorovat v posled- že ji dříve nebo později čeká změna vyu- a těsně nato (1931, ních dvanácti letech jednak postupný, žití a že je to třeba v projektu a při její rea- 381 m). Toto období vystřídala hospo- ale významný posun od čistě adminis- lizaci zohlednit. dářská krize, která znamenala nadlou- trativních objektů k budovám pro bydle- Před neblahým 11. zářím 2001 stálo ho konec podobně smělých projektů. ní a smíšené, víceúčelové využití, jednak po světě dvacet osm mrakodrapů s výš- Na další vlnu mrakodrapů bylo třeba čekat přesun těžiště výstavby výškových budov kou přes 300 m a jen dva další byly až do počátku 70. let, kdy byly postave- ny obě věže World Trade Center v New Tab. 1 Deset nejvyšších budov světa – rok 1988 Yorku (1972 až 1973, 417 a 415 m) Tab. 1 Ten world’s tallest skyscrapers in 1988 a chicagská Sears Tower (1974, 442 m). Poř. Budova Město Stát Rok Výška Materiál Využití I toto vzepětí vystřídal určitý hospodářský 01 Sears Tower Chicago USA 1974 442 Ocel Kanceláře (a motivační) útlum, který dalším podob- 02 New York USA 1972 417 Ocel Kanceláře ným projektům už nedal vzniknout. Sou- 03 Two World Trade Center New York USA 1973 415 Ocel Kanceláře časný boom mrakodrapů, který nastar- 04 Empire State Building New York USA 1931 381 Ocel Kanceláře tovaly v Kuala Lum- 05 Chicago USA 1973 346 Ocel Kanceláře puru (1998, 452 m), Jim Mao Tower 06 Chicago USA 1970 344 Ocel Smíšené v Šanghaji (1999, 421 m) a 07 New York USA 1930 319 Ocel Kanceláře v Dubaji (1999, 321 m) se zatím zdá být 08 JP Morgan Chase Tower Houston USA 1982 303 Smíšený Kanceláře bez konce. Jsme svědky stále nových 09 Wells Fargo Plaza Houston USA 1983 302 Ocel Kanceláře vln výstavby celých skupin mrakodra- 10 First Canadian Place Toronto Kanada 1975 298 Ocel Kanceláře pů v řadě oblastí světa, zejména v Asii

20 B ETON • TECHNOLOGIE • KONSTRUKCE • SANACE 5/2008 T ÉMA TOPIC

a na Blízkém Východě, speciálně v Dubaji Tab. 2 Deset nejvyšších budov světa – rok 1998 (obr. 1). Nelze přehlédnout také řadu vel- Tab. 2 Ten world’s tallest skyscrapers in 1998 kých sídel, která se náhle v těchto letech Poř. Budova Město Stát Rok Výška Materiál Využití stávají městy mrakodrapů, jako Moskva, 01 Petronas Tower 1 Kuala Lumpur Malajsie 1998 452 Smíšený Kanceláře Londýn, ale třeba i Panama City a Istan- 02 Petronas Tower 2 Kuala Lumpur Malajsie 1998 452 Smíšený Kanceláře bul. A úplně nedávno se objevila zřetelná 03 Sears Tower Chicago USA 1974 442 Ocel Kanceláře vlna nových mrakodrapů i v USA. 04 One World Trade Center New York USA 1972 417 Ocel Kanceláře Kromě prostého faktu, že je ve výstav- 05 Two World Trade Center New York USA 1973 415 Ocel Kanceláře bě ještě nedávno těžko představitelné 06 CITIC Plaza Kanton Čína 1997 390 Beton Kanceláře množství výškových budov, a skutečnos- 07 Shung Hing Square Shenzhen Čína 1996 384 Smíšený Kanceláře ti, že se jejich masová výstavba přesunula 08 Empire State Building New York USA 1931 381 Ocel Kanceláře na východní polokouli, je důležitý i posun 09 Central Plaza Hongkong Čína 1992 374 Beton Kanceláře v účelu využití mrakodrapů a rovněž 10 Bank of China Tower Hongkong Čína 1989 367 Smíšený Kanceláře změna v hlavním konstrukčním materiálu výškových budov, kterým se jasně stává Tab. 3 Deset nejvyšších budov světa – rok 2008 beton, a to beton stále vyšších pevností. Tab. 3 Ten world’s tallest skyscrapers in 2008 Je to jasně patrné např. z přehledů dese- Poř. Budova Město Stát Rok Výška Materiál Využití ti nejvyšších světových budov, které stály 01 Tchaj-pej Tchaj-wan 2004 509 Smíšený Kanceláře dokončeny v roce 1988, 1998 a 2008 02 World Financial Center Šanghaj Čína 2008 492 Smíšený Smíšený a z výhledu deseti nejvyšších budov 03 Petronas Tower 1 Kuala Lumpur Malajsie 1998 452 Smíšený Kanceláře světa v roce 2011 (tab. 1 až 4 – zdrojem 04 Petronas Tower 2 Kuala Lumpur Malajsie 1998 452 Smíšený Kanceláře údaje z [1] až [3]). 05 Sears Tower Chicago USA 1974 442 Ocel Kanceláře Mezi deset nejvyšších budov světa se 06 Šanghaj Čína 1999 421 Smíšený Smíšené v roce 1988 dostaly dva projekty v Hus- 07 Two Int‘l Finance Center Hongkong Čína 2003 415 Smíšený Kanceláře tonu jako výsledek tehdejšího místního 08 CITIC Plaza Kanton Čína 1997 390 Beton Kanceláře ekonomického rozmachu (viz [4] a [5]). 09 Shung Hing Square Shenzhen Čína 1996 384 Smíšený Kanceláře Všech deset nejvyšších budov je umís- 10 Empire State Building New York USA 1931 381 Ocel Kanceláře těno na severoamerickém kontinentu, stejně jako tomu bylo po dlouhá dese- tiletí předtím. Na seznamu se ale popr- Tab. 4 Deset nejvyšších budov světa – předpoklad roku 2011 Tab. 4 Ten world’s tallest skyscrapers – estimation in 2011 vé objevuje budova, v níž je tradiční ocel nosné konstrukce kombinována s beto- Poř. Budova Město Stát Rok Výška Materiál Využití nem. 01 Burj Dubai Dubaj SAE 2009 819 Beton/ocel Smíšené V roce 1998 se mezi deseti nejvyš- 02 Chicago Spire Chicago USA 2010 609 Smíšený Smíšené šími mrakodrapy světa poprvé obje- 03 Mekkah Royal Clock Tower Hotel Mekka S. Arábie 2010 577 Beton Hotel vily budovy postavené v Asii. Prvním 04 World Trade Center One New York USA 2011 541 Smíšený Kanceláře takto vysokým mrakodrapem, který byl 05 Taipei 101 Tchaj-pej Tchan-wan 2004 509 Smíšený Kanceláře navržen neamerickým architektem, se 06 Burj Al Alam Dubaj SEA 2011 501 Smíšený Smíšené stala budova Central Plaza v Hongkon- 07 Shanghai World Financial Center Šanghaj Čína 2008 492 Smíšený Smíšené gu (1992, 374 m, architekt Dennis Lau). 08 International Commerce Centre Hongkong Čína 2010 484 Smíšený Smíšené Asijské projekty vyplňují dokonce přes 09 Petronas Tower 1 Kuala Lumpur Malajsie 1998 452 Smíšený Kanceláře 50 % tabulky a zároveň i desátá nej- 10 Petronas Tower 2 Kuala Lumpur Malajsie 1998 452 Smíšený Kanceláře vyšší budova s velkou rezervou překo- nává hranici 350 m. Po řadu desetiletí Tab. 5 Deset nejvyšších betonových budov světa – předpoklad roku 2011 byla budova Chrysler v New Yorku jedi- Tab. 5 Ten world’s tallest concrete buildings – estimation in 2011 ným mrakodrapem, jehož součástí byla Poř. Budova Město Stát Rok Výška Materiál Využití špice. V roce 1998 tvořily budovy se 01 Mekkah Royal Clock Tower Hotel Mekka S. Arábie 2010 577 Beton Hotel špicí – trend zahájený v nové éře budo- 02 Dubai Towers Dauhá Katar 2010 437 Beton Smíšené vou Bank of China Tower v Hongkon- Trump International Hotel & 03 Chicago USA 2009 415 Beton Smíšené gu (1989, 367 m, I. M. Pei & Partners) Tower – plných 60 % z nejvyšších deseti 04 Dubaj SAE 2009 414 Beton Rezidenční budov. Po více než století dominovala 05 Dubaj SAE 2010 412 Beton Smíšené mrakodrapům jako konstrukční materiál 06 Kuvajt Kuvajt 2010 412 Beton Kanceláře ocel. Z tabulky je vidět, že čistě ocelové 07 Wanhao Financial Center Chongqing Čína 2009 398 Beton Kanceláře mrakodrapy tvořily v roce 1998 už jen Emirates Park Towers 08 Dubaj SAE 2010 395 Beton Smíšené 40 % nejvyšších deseti budov světa. Hotel & Spa 1 Emirates Park Towers Z přehledu nejvyšších mrakodrapů 09 Dubaj SAE 2010 395 Beton Smíšené k roku 2008 je patrné dosažení napro- Hotel & Spa 2 sté „nadvlády“ Asie nad Severní Ameri- 10 CITIC Plaza Kanton Čína 1996 391 Beton Kanceláře

B ETON • TECHNOLOGIE • KONSTRUKCE • SANACE 5/2008 21 T ÉMA TOPIC

kou, na němž by ani v New Yorku zniče- 2011, jejichž nosné konstrukce lze klasifi- cca třiceti let vysledovat i ve využití výško- ná „Dvojčata“, která by mezi deseti nej- kovat jako čistě betonové. vých budov. Z tab. 7 je zřejmý význam- vyššími budovami stále ještě zůstáva- ný pokles využití mrakodrapů jako kan- la, nic nezměnila. Trend ústupu od oceli V ÝVOJ V UMÍSTĚNÍ A VYUŽITÍ celářských objektů (z 85 % v roce 1980 jako dominujícího konstrukčního materiá- VÝŠKOVÝCH BUDOV NAD 150 M na 78 % v roce 1995 a na pouhých 47 % lu nejvyšších budov, který lze vysledovat Při bližším pohledu na vývoj umístě- v současnosti). A podíváme-li se na všech- cca od roku 1998, se prohloubil, význam- ní a využití budov nad 150 m lze snad- ny rozestavěné budovy nad 150 m, už jen nou roli v něm sehrál právě i kolaps oce- no zjistit, že trendy zaznamenané u sku- necelých 27 % je jich stavěno jako kan- lových věží World Trade Center po tero- piny budov supervysokých platí pro sou- celářské objekty. Opačný vývoj zazname- ristickém útoku 11. září 2001. Na sezna- bor „všech“ výškových budov světa zcela naly rezidenční objekty, v kategorii mra- mu zůstávají dva americké mrakodrapy shodně. Tab. 6 a 7 shrnují údaje o téměř kodrapů v roce 1980 naprosto okrajová jako už jediní zástupci čistě ocelových 3 000 výškových budovách, které jsou záležitost (5 %). Ještě v roce 1995 tvořily konstrukcí. k roku 2008 buď již dokončené, nebo výškové budovy určené k bydlení ani ne Předpokládaný seznam deseti nejvyš- jsou v pokročilé fázi rozestavěnosti. 10 %. Do roku 2008 ovšem tento poměr ších budov, které by měly být dokon- Podíváme-li se na to, kde se nacháze- vyskočil přes 35 % a z nově rozestavě- čeny k roku 2011, potvrzuje dominan- la většina výškových budov v roce 1995, ných mrakodrapů jich je jako rezidenč- ci Asie. USA se ovšem do seznamu vra- stále bylo ještě skoro 2/3 takto vyso- ní domy budováno už přes 47 %! Stabil- cejí, a to mj. i rezidenční věží Chicago kých budov soustředěno na americkém ní nárůst zaznamenává i smíšené využití Spire (2010(?), 609 m, Santiago Cala- kontinentu, v naprosté většině na území výškových budov (5 % v roce 1980, 7 % trava), která převezme status nejvyšší USA. Už to ale znamenalo oproti roku v roce 1995, 11 % v roce 2008, ale už americké budovy. Oblast Perského záli- 1980 (85 %) významný pokles. V letoš- přes 17 % z celkového počtu v součas- vu se definitivně prosazuje jako jedna ním roce (2008) tvoří americké výško- nosti budovaných mrakodrapů) a tento z nejvýznamnějších lokalit staveb mra- vé budovy (i včetně rozestavěných pro- trend se nezdá být u konce. kodrapů, a to je zde ve stavbě s dokon- jektů) ovšem už jen necelých 28 % (!) Při pohledu na vývoj dokumentovaný čením brzy po roce 2010 několik dalších a podíl rozestavěných výškových budov tab. 6 a 7 (zdrojem údaje z [1]) lze lapi- věží s výškou nad 500 m. Jen v Dubaji v této části světa nečiní ani 20 %. Nej- dárně konstatovat, že dřívější místo seve- a Abu Dhabi se staví a připravuje výrazně aktivnější oblasti světa co do výstav- roamerických kancelářských mrakodrapů víc mrakodrapů než v celé Severní Ame- by výškových budov jsou dnes jedno- postupně zaujaly asijské výškové byto- rice. Evropa je zcela v pozadí s jedinou značně na východní polokouli. Zatím- vé domy. To je jedním z hlavních zjištění, výjimkou, a tou je Moskva. Dalším zřetel- co na Blízkém východě, ve východní Asii které lze získat klasifikací velkého množ- ným trendem je změna ve využití mra- a v Austrálii bylo v roce 1980 dohroma- ství projektů výškových budov, které jsou kodrapů: dříve jasně dominující kancelář- dy ani ne 10 % výškových budov, v roce právě v realizaci. ské budovy ustupují smíšeným koncep- 1995 už přes 31 %. V současnosti činí cím, kdy jsou jednotlivé části budov uží- podíl hotových a rozestavěných budov S MÍŠENÉ VYUŽITÍ JAKO NOVÝ TREND vány ke zcela různým účelům. To souvi- nad 150 m výšky v těchto částech světa SOUČASNÝCH VÝŠKOVÝCH BUDOV sí se změnou systému vlastnictví budov téměř 69 %. A podíváme-li se na situ- Výškové budovy, jejichž účel je vícerý a jejich pronajímáním. Stojí za povšim- aci v umístění rozestavěných výškových a využití smíšené a co nejuniverzálněj- nutí, že s výjimkou Petronas Towers už budov, zjistíme, že se jich právě v těch- ší, nabývají na oblibě. Korporátní kance- žádný z mrakodrapů na seznamu nene- to oblastech staví přes 77 %! Jen na Blíz- lářské budovy, ještě před pár desetiletí- se korporátní jméno. Materiálově smíše- kém Východě je v současnosti rozesta- mi impozantní urbanistické monumenty né konstrukční systémy vhodně kombi- věno téměř čtvrtina všech nově budo- mnoha měst, jsou postupně vytlačovány nující beton a ocel se osvědčily a u nej- vaných mrakodrapů světa, přičemž ještě výškovými budovami záměrně stavěnými vyšších budov v současnosti jasně pře- v roce 1980 zde taková budova nebyla s víceúčelovým, smíšeným využitím. Sou- vládají. Tab. 5 přináší pro zajímavost prakticky žádná! částí prakticky všech nových a v součas- výhled nejvyšších budov světa pro rok Velké změny lze v průběhu posledních nosti budovaných mrakodrapů největších

Tab. 6 Vývoj v umístění budov výšky nad 150 m Tab. 7 Vývoj využití budov výšky nad 150 m Tab. 6 Trends in location of high-rise buildings over 150 meters Tab. 7 Trends in high-rise building use 2008 + Pouze 2008 + Pouze Kontinent/oblast světa 1980 1995 rozestavěné rozestavěné Dominantní využití budovy 1980 1995 rozestavěné rozestavěné budovy budovy budovy budovy Americký kontinent 84,9 % 64,5 % 27,7 % 18,4 % Kanceláře 84,7 % 78,3 % 47,3 % 26,8 % Asie a Oceánie 9,9 % 31,2 % 59,0 % 54,5 % Smíšené 5,2 % 6,6 % 11,0 % 17,7 % Blízký Východ 0,0 % 0,1 % 9,8 % 23,0 % Rezidenční 5,2 % 9,6 % 35,3 % 47,3 % Evropa 4,3 % 3,7 % 3,3 % 3,8 % Hotel 4,9 % 5,5 % 6,4 % 8,2 % Afrika 0,9 % 0,5 % 0,2 % 0,3 % Celkový počet výškových 2800 250 až 350 324 820 budov (odhad) (odhad)

22 B ETON • TECHNOLOGIE • KONSTRUKCE • SANACE 5/2008 T ÉMA TOPIC

3

Obr. 2 Uspořádání komplexu Roppongi Hills Fig. 2 Configuration of Roppongi Hills complex

Obr. 3 Prostředí komplexu Roppongi Hills Fig. 3 Roppongi Hills environment

Obr. 4 Mori Tower jako centrum Roppongi Hills Fig. 4 Mori Tower as a centerpiece of Roppongi Hills

2 výšek, ať už obsahují převážně kancelá- borů výškových budov ve strategických ře, nebo je jejich využití plánovaně smí- oblastech s cílem se ziskem tyto budo- šené – jako Petronas Towers, Taipei 101 vy dále prodat nebo pronajímat jako nebo Burj Dubai – je špičkové nákupní celek nebo po jednotlivých rezidenčních centrum, atraktivní shopping mall s pře- nebo kancelářských jednotkách. Typic- hlídkou značkových obchodů světozná- kou oblastí, kde masově probíhá speku- mých firem. Téměř až do přelomu tisícile- lace na zisky z důvodně očekávaného tí byly až na výjimky všechny supervysoké příštího rozvoje je Blízký východ. Sou- budovy světa stavěny pro jediný, poměr- běžně s tím se – navzdory zdražující ně vyhraněný účel, většinou jako admi- energii – stává jedním z nejrychleji ros- nistrativní budovy naplněné kanceláře- toucích průmyslů světový turismus. A tak mi. Od té doby rychle roste počet výško- se velkým nájemcem mrakodrapů nové- vých budov určených pro smíšené využi- ho tisíciletí stávají vedle korporací i hote- tí a řada dříve jednoúčelových administra- lové řetězce. Nahrává tomu i fakt, že tivních budov je dnes přebudovávána tak, zvláště ambiciózní lidé už se dnes nebrá- aby byly schopny v další fázi své životnos- ní bydlení ve velkých výškách, a to ani ti sloužit více účelům. V kategorii v sou- dlouhodobému; mnohdy naopak platí, časnosti rozestavěných výškových budov že čím výše, tím lépe – čím vyšší číslo se dnes podíl takto profilovaných objektů patra, tím vyšší je vnímaný společenský už blíží 20 %. status jeho obyvatele. Narůstající oblibu smíšeného využi- Dalším faktorem je skutečnost, že velké tí výškových budov lze vysvětlit několi- metropole dnes ze sociálních, environ- ka jevy. V poměru k rychle rostoucímu mentálních ale i ekonomických důvodů 4 počtu budovaných mrakodrapů relativně cíleně integrují řadu městských funkcí ubývá velkých nájemců z řad obchod- v rámci svých jednotlivých čtvrtí. To má po takřka čtyřiceti letech stavební odml- ních společností nebo státních organiza- např. za následek, že se dříve poměr- ky, samozřejmě ve zcela změněném kli- cí, které by byly schopny svými pracov- ně obvyklé „úřednické“ čtvrti doplňu- matu tohoto města. Donedávna nepřed- níky tyto budovy naplnit a sebou neob- jí právě víceúčelovými výškovými budo- stavitelný nárůst výškových budov toho- sazené části budov dále efektivně pro- vami nabízejícími kromě nákupů i odstí- to víceúčelového zaměření ale právě najímat. Na druhou stranu je dnešní svět něné stravovací příležitosti, možnost zaznamenává i Velká Británie, kdy např. místem nakumulování obrovských vol- zábavy a kultury a řadu dalších praktic- londýnské centrum bude již rozesta- ných finančních prostředků v řádu mezi ky orientovaných služeb. Tento trend je věnými pěti budovami výšky 220 až deseti a dvaceti biliony dolarů, které lze v Evropě markantní např. v Moskvě, kde 300 m do několika let změněno k nepo- mj. investovat i do vlastnictví celých sou- se právě takové výškové budovy staví znání a kdy nové výškové ikony sanu-

B ETON • TECHNOLOGIE • KONSTRUKCE • SANACE 5/2008 23 T ÉMA TOPIC

5

6 7

Obr. 5 Midtown Tower jako centrum Tokyo příliš vzhledného velkoměstského pro- ním přijata. To by mohlo vést k širšímu Midtown středí Tokia, se staly projekty Mori Tower akceptování tohoto typu budov i v kon- Fig. 5 Midtown Tower as a focal point of v komplexu Roppongi Hills (2003, 238 m, tinentální Evropě, která se po událos- Tokyo Midtown Kohn Pedersen Fox Associates, www.rop- tech konce 60. let jako celek uzavřela pongihills.com, obr. 2 až 4) a Midtown do pasivního (a v mnohém velmi pohodl- Obr. 6 Prostředí komplexu Tokyo Midtown Tower v komplexu Tokyo Midtown (2007, ného) hyperkonzervatismu a v řadě pro- Fig. 6 Tokyo Midtown environment 248 m, Nikken Sekkei Ltd., www.tokyo- jevů až hystericky odmítá jakékoliv výraz- midtown.com, obr. 5 až 7). Podobně tomu nější změny podoby svých historických Obr. 7 Schéma komplexu Tokyo Midtown věřme bude s Freedom Tower, dnes New sídel vytvořených velmi kreativními pra- Fig. 7 Scheme of Tokyo Midtown complex World Trade Center One, (2011(?), 541 m, předky, ovšem už ve středověku nebo Daniel Libeskind a SOM, www.nyc-tower. nejméně v 19. století. jící zároveň svoje okolí už získaly i Bir- com) budovanou na místě zničených mingham (10 Holloway Circus, 2006, „Dvojčat“ na newyorském Manhattanu, S PECIFIKA VÝŠKOVÝCH 130 m, Ian Simpson Architects), Liver- s rozestavěnou Russia Tower v Mosk- ADMINISTRATIVNÍCH BUDOV pool (West Tower, 2007, 140 m, Aedas vě (2012(?), 612 m, Foster & Partners, Mrakodrapy tohoto využití jsou obdobně Architects) nebo Manchester (Beetham www.russianland.com/projects/russia- různorodé a zároveň v mnohém sobě Tower, 2006, 169 m, Ian Simpson Archi- tower.php) a s první londýnskou budovou podobné po celém světě. Typický půdo- tects). Z dopadu několika již realizova- výšky nad 300 m, mrakodrapem Shard rys patra je rovněž všude obdobný, nic- ných výškových budov tohoto charakte- London Bridge (2011(?), 306 m, Renzo méně evropské budovy mají díky přís- ru je zjevné, že se v rámci svého okolí Piano) jehož stavba rovněž už začala. nějším normám na přirozené osvětle- stávají novým urbanistickým ohniskem Ačkoliv tyto projekty tvoří jen malou ní kancelářských prostor obecně menší přitahujícím přítomnost a žádoucí akti- část z celkového počtu v současné vlně vzdálenost pláště budovy od komuni- vity obyvatelstva, a to tím více, čím stavěných výškových budov, právě odva- kačních jader. Tato minimální hodno- lépe dokáží svým koncepčním řešením ha a efektivnost, s jakou mění prostředí ta je normami přímo předepsaná např. vystihnout potřeby daného městského zavedených čtvrtí renomovaných měst, ve Francii a v Německu, jiné evropské mikroregionu a čím úspěšněji se jim svoji napovídají, že jsme možná svědky prv- země (např. Belgie) předepisují minimál- architektonickou úrovní podaří danou ních zástupců skutečně nové generace ní kvalitu osvětlení pracovního místa, což oblast zkultivovat. výškových budov, která tím, že je svým má obdobné důsledky. To má byť poně- Dle mého názoru výjimečně zdařilou účelem a uspořádáním vůči městskému kud nepřímo za následek menší půdory- ukázkou této kultivace, doslova komplex- prostředí otevřená a vstřícná, bude oby- sy evropských výškových budov určených ní stavebně-kulturní asanací dříve ne- vateli měst také se zájmem a pochope- ke kancelářskému využití, resp. omeze-

24 B ETON • TECHNOLOGIE • KONSTRUKCE • SANACE 5/2008 T ÉMA TOPIC

Obr. 8 Výšková budova Vienna Twin Towers Fig. 8 Vienna Twin Towers

Obr. 9 Hlavní atrium nákupního centra Langham Place v Hongkongu Fig. 9 Main atrium of Langham Place shopping mall in Hong Kong

Obr. 10 Svislý řez komplexem Megabox v Hongkongu Fig. 10 Visual representation of Megabox interior arrangement 9 Obr. 11 Schéma uspořádání komplexu Megabox Fig. 11 Schema of Megabox principal 11 arrangement

8 ní jednoho jejich půdorysného rozměru, 10 oproti budovám např. americkým. Celkově náročnější, mnohdy velmi přísné požadavky na výškové budovy ve vyspělých evropských zemích tak vyví- její značný tlak na nápaditost architek- tů a schopnost inženýrů, což na dru- hou stranu vede k řadě progresivních, byť obecně dražších konstrukčních řeše- ní, aplikovaných následně i v jiných čás- tech světa. Z poslední doby je možné ilustrovat tento trend budovami High- light v Mnichově (2003, 126 m, Mur- phy/Jahn, www.highlight-towers.com) a Vienna Twin Towers ve Vídni (2001, 126 m, Massimiliano Fuksas, www.busi- nessparkvienna.com, obr. 8). Obecně lze konstatovat, že i v tom se projevuje pro moderní Evropu charakteristický, pro někoho ovšem možná poněkud konzer- vativní důraz na robustní, široce sdílenou kvalitu životního a pracovního prostředí, které jsou jasně upřednostňovány před realizací příliš výrazných projektů (a výš- kové stavby jsou jistě jejich ztělesněním), jejichž smysl není obecně srozumitelný a pozitivně vnímaný. Výškové budovy v některých oblastech ale svoje výrazné specifické rysy mají. Pro administrativní mrakodrapy v Hongkon- gu je např. charakteristická malá hloub- ka kancelářských prostor a často malý celý příčný půdorysný rozměr budovy a umístění komunikačních jader na bocích objektu. Z umístění většiny těchto budov na poměrně strmých svazích ostrova Hong Kong nebo při pobřeží poloostrova Kowloon je zřejmé, že právě takové řešení

B ETON • TECHNOLOGIE • KONSTRUKCE • SANACE 5/2008 25 T ÉMA TOPIC

Obr. 12 Vizualizace vnitřního uspořádání Tokyo International Forum Fig. 12 Visual representation of Tokyo International Forum interior arrangement

Obr. 13 Schéma uspořádání budovy Tokyo Intarenational Forum Fig. 13 Schema of Tokyo International Forum arrangement

Obr. 14 Celkový pohled na komplex Megabox Fig. 14 General view of Megabox complex

Obr. 15 Vstupní atrium 1 komplexu Megabox Fig. 15 Entrance atrium of Megabox shopping mall

12

Rostou totiž do výšky víc a víc. Více než bloku se lze od hlavních vchodů do kom- šestipodlažní obchodní domy a nákup- plexu dostat přímo tzv. expresními eska- ní centra byly považovány za vysoké látory často značných délek (přes 80 m už před třiceti lety. Lze je najít většinou v Langham Place). Ty se sice pohybují v Asii, typicky v Hongkongu a Singapu- normální rychlostí, dopravují ale návštěv- ru, jinde jen výjimečně, např. v Chicagu níky přes řadu podlaží vždy až do centra (Water Tower Place, www.shopwater- příslušného tematického bloku. tower.com), které zůstává jedním z mála Speciálními výškovými budovami se stá- amerických měst, kde lidé vertikální uspo- vají i kongresové, vzdělávací a vědecké řádání nákupního centra přijali. komplexy jako výraz skutečnosti, že tyto I dnes jsou nová nákupní a zábavná jednotlivé funkce se u velkých institucí centra tohoto typu doménou Asie, jejich stále více prolínají a navíc kombinují s kul- funkce je už zásadně propojená a jejich turními potřebami zajišťovanými státem souhrnná výška od počátku tisíciletí dále nebo městem. To vede k jejich soustřeďo- 13 vzrostla: z padesáti devíti podlaží Lang- vání do velkých, dnes často už výškových ham Place Tower v Hongkongu (2005, budov. Působivým příkladem tohoto typu budov maximalizuje rozsah vnitřních pro- 255 m, www.langhamplace.com.hk, budovy je jedenáctipodlažní Tokyo Inter- stor s výhledem na moře, což je přesně to, obr. 9) zaujímá komplexní nákupní a zábav- national Forum (1990, Rafael Viñoly Archi- co nájemci těchto budov žádají. Přesunu- ní centrum plných patnáct pater. A nedáv- tecs, www.t-i-forum.co.jp, obr. 12 a 13). tí komunikačního a ztužujícího jádra asy- no dokončený Megabox, rovněž v Hon- Tyto rozsáhlé, soběstačné komplexy metricky k okraji půdorysu, nebo umístění gkongu (2007, 176 m, www.megabox. už nic neváže na centra měst, potřebují jader po stranách budovy jsou ovšem také com.hk, obr. 10 a 11) mrakodrap s třice- naopak prostor pro parkoviště aut velké- jedinými logickými možnostmi, jak dosáh- ti pěti podlažími, v sobě skrývá shopping ho množství svých návštěvníků. Langham nout optimálního využití kancelářských mall nového typu o plných devatenácti (!) Place je ještě situován do hustě osídlené pater budov malého půdorysného rozmě- patrech. Nad oběma těmito projekty jsou oblasti poloostrova Kowloon poblíž stani- ru v prostředí tak drahých pozemků a tedy umístěna další patra kanceláří, přičemž ce podzemní dráhy Mong Kok. Megabox tak husté zástavby, jaké jsou charakteristic- Langham Place ještě obsahuje hotel o čty- leží ale ještě severněji a k nejbližší stani- ké právě pro Hongkong. řiceti dvou podlažích situovaný za těsně ci metra, odkud jeho návštěvníky zatím probíhající ulicí a spojený s hlavní budovou zdarma přepravují speciální autobusy, je N ÁKUPNÍ A ZÁBAVNÍ CENTRA prosklenou efektně položenou lávkou. to přes 400 m. Teprve v budoucnosti se ROSTOU DO VÝŠKY Typickým znakem těchto vertikálních toto centrum stane součástí širšího kom- Nákupní a zábavní střediska, která byla megastředisek je, že jsou jejich jednotli- plexu několika nových administrativních až donedávna v naprosté většině sou- vé zábavní nebo nákupní zóny pro pře- budov realizovaných na místě někdej- částí i jinak (smíšeně) využívaných výš- hlednost sdruženy do určitých bloků vždy ší přístavní periférie. Vertikální Megabox kových budov a zaujímala v nich obvyk- o třech až pěti podlažích a uspořádány otevřený v červnu 2007 (obr. 14 a 15) le několik nejnižších podlaží, se v posled- kolem svého vlastního atria nebo vyvý- zatím prokazuje svoji životaschopnost, ní době stávají stále častěji samostatnou šeného centrálního prostranství. Do kaž- počet jeho návštěvníků je údajně dosta- kategorii využití budov nad 150 m výšky. dého takového tematicky vymezeného tečný a dále roste.

26 B ETON • TECHNOLOGIE • KONSTRUKCE • SANACE 5/2008 T ÉMA TOPIC

14 15

Tab. 8 Vývoj počtu budov nad 150 m výšky mezi lety 1901 a 2020 Literatura: Tab. 8 Growing number of high-rise buildings during each decade since 1901 [1] Podklady serveru CTBUH (Council Počet budov realizovaných Celkový počet postavených Nárůst oproti Desetiletí for Tall Buildings and Urban Habitat) v daném desetiletí budov na konci desetiletí předchozí dekádě [%] [2] Podklady serveru SkyscraperCity 1901–1910 1 1 (www.skycrapercity.com) 1911–1920 7 8 [3] Podklady serveru Emporis (www. 1921–1930 37 45 emporis.com) 1931–1940 20 65 [4] Zaknic I., Smith M., Rice D.: 100 of 1941–1950 4 69 the world’s tallest buildings, Imagis 1951–1960 20 89 Publ., 1998 1961–1970 74 163 83 [5] Binder G. (editor): 101 of the worl- 1971–1980 162 325 99 d’s tallest buildings, CTBUH, 2006 1981–1990 294 619 90 1991–2000 597 1216 96 2001–2010 cca 1720–1780 cca 3000 cca 140 2011–2020 3000 (odhad) 6000 (odhad) 100 (odhad)

J AK DLOUHO POTRVÁ DNEŠNÍ VLNA ká a hypoteční krize spolu s hrozbou tero- 140 % ve srovnání s jejich počtem v roce OBLIBY VÝŠKOVÝCH BUDOV? ristických útoků na výškové budovy jako 2000, takže se jejich celkový počet v roce Výrazný útlum ve výstavbě mrakodrapů, koneckonců jeden ze symbolů západního 2010 dá reálně odhadnout už na téměř který nastal počátkem 70. let, byl výsled- světa pak mnohaletý chlad vůči mrakodra- 3 000! I kdyby současné tempo výstavby kem řady faktorů, z nichž možná nejvý- pům jen upevnily. Útlum stavby mrako- pokleslo zpět na průměrný nárůst 100 % znamnějším byla nechuť běžných obyva- drapů trval ve světě až do počátku 90. let, během dalších deseti let, což asi nejde tel vyspělých zemí – zejména USA, které v Evropě a USA ještě o deset let déle. Je vzhledem k rizikovému hospodářskému byly tradičním domovem supervysokých příznačné, že byl přerušen startem výstav- vývoji v řadě oblastí světa vyloučit, i tak lze budov – právě proti těmto z jejich pohle- by mrakodrapů ve východní Asii a na Blíz- očekávat, že bude v roce 2020 na světě du nabubřelým, samoúčelným, extrém- kém Východě, tedy v oblastech, které cca 6 000 budov s výškou nad 150 m. ně drahým a ještě ke všemu zranitelným mezitím hospodářsky nesmírně vyspěly A i kdyby bylo v důsledku dnes nepřed- konstrukcím. Navenek byla tato nechuť a které si navíc z minulosti vůči výškovým vídatelných událostí zastaveno zahajování argumentována třeba jako odpor proti budovám nenesou žádnou zátěž. nových projektů, už jen dobudování roze- velkým, lidský rozměr jakoby ztrácejícím Z odhadu, dnes už do značné míry reál- stavěných staveb zajišťuje současné vlně a neútulným prostranstvím, která tehdej- ného, počtu projektů, které budou dokon- výškových budov trvání ještě na řadu příš- ší administrativní výškové budovy někdy čeny do roku 2010, tedy do konce této tích let. provázela. V hlubší rovině to byl ovšem dekády, a s využitím podkladů, které jsou důsledek deziluze z politického vývoje běžně k dispozici (např. server CTBUH [1]) na konci 60. let a následující vlna občan- o výškových budovách nad 150 m reali- ské skepse vyspělé euroamerické civiliza- zovaných v minulosti, je patrné (tab. 8), Ing. Vlastimil Šrůma, CSc., MBA ce, která její obyvatele odvedla od zájmu že množství výškových budov se zvyšova- Česká betonářská společnost ČSSI o „velké společné projekty“ a jejich podpo- lo mezi lety 1950 a 2000 každých deset a ČBS Servis, s. r. o. ry k obecně mnohem konzervativnějšímu let v průměru vždy na cca dvojnásobek. Samcova 1, 110 00 Praha 1 důrazu na individualizované zájmy sou- Během současné dekády lze ovšem oče- tel.: 222 316 195 (-173), fax: 222 311 261 kromé a skupinové. Následující energetic- kávat nárůst výškových budov o plných e-mail: [email protected], www.cbsbeton.eu

B ETON • TECHNOLOGIE • KONSTRUKCE • SANACE 5/2008 27