Univerzita Karlova v Praze Fakulta filozofická Ústav etnologie Diplomová práce Marian Friedl Sbírka hudebních nástrojů asijského oddělení Náprstkova muzea v Praze z hlediska etnoorganologie The Asian department´s musical instrument collection of the Náprstek Museum of Prague from an ethnoorganological point of view Praha 2007 Vedoucí práce: Doc. Mgr. Vlastislav Matoušek, PhD. „Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval samostatně a že jsem uvedl všechny použité prameny a literaturu.“ OBSAH: Úvod……1 Oddíl 1. Vývoj etnomuzikologického a (etno)organologického myšlení……3 I. Srovnávací hudební věda……5 II. Výzkumy hudby původních obyvatel USA……8 III. Výzkumy lidových písní Evropy……11 IV. Výzkumy mimoevropské hudby a vznik etnomuzikologie……16 V. Organologie……24 VI. Klasifikační organologie – typy klasifikací……28 VII. Klasifikační organologie – vývoj klasifikačního myšlení……32 Oddíl 2. Doplněná a upravená Hornbostel-Sachsova systematika jako podklad pro tvorbu filtračních kritérií……39 I. Třídy Hornbostel-Sachsovy systematiky……41 II. Nové třídy……51 III. Speciální třídy……52 Oddíl 3. Filtrační kritéria a způsob jejich použití při filtracích pomocí stávajícího softwaru NpM……56 I. Elektronické karty a filtrace h/……57 II. 1. a 2. filtrační kritérium: kód a obecné určení……60 II./1. Přehled variant kódů a termínů ZÁKLADNÍCH FILTRAČNÍCH KRITÉRIÍ a jejich použití při filtraci II./2. Přehled variant kódů a termínů SPECIÁLNÍCH FILTRAČNÍCH KRITÉRIÍ a jejich použití při filtraci A) FILTRACE KÓDEM B) FILTRACE KRITÉRIEM OBECNÉ URČENÍ III. 3., 4. a 5. filtrační kritérium: země/lokalita, český (organologický) termín, nativní termín……63 III./1. Přehled variant filtračního kritéria země/lokalita C) FILTRACE KRITÉRIEM ZEMĚ/LOKALITA III./2. Přehled variant filtračního kritéria český (organologický) termín D) FILTRACE KRITÉRIEM ČESKÝ (ORGANOLOGICKÝ) TERMÍN III./3. Přehled variant filtračního kritéria nativní termín E) FILTRACE KRITÉRIEM NATIVNÍ TERMÍN IV. Pomocná filtrační kritéria……74 V. Sestavení filtrů – zkráceně……75 Oddíl 4. Sbírka hudebních nástrojů jako celek z hlediska filtrací……76 I. Přehled obsahu sbírky pomocí filtrace variant kritéria kód a obecné určení……77 II. Přehled obsahu sbírky pomocí filtrace variant kritéria země/lokalita……80 III. Přehled obsahu sbírky pomocí filtrace variant kritéria český (org.) termín……83 IV. Přehled obsahu sbírky pomocnými filtračními kritérii……84 V. Vyhodnocení sbírky pomocí grafů……85 Oddíl 5. Základní deskripce hudebních nástrojů bývalé expozice……87 I. Vysvětlení k uspořádání deskripcí……88 II. Přiblížení obsahu některých pojmů užívaných k deskripci……89 III. Deskripce hudebních nástrojů……91 Oddíl 6. Čínský instrumentální soubor Ťiang-nan s´-ču……106 I. Tradiční čínská hudba klasická a lidová……107 II. Melodickoperkusivní soubory čínské instrumentální hudby……108 III. Ťiang-nan s´-ču……109 IV. Nástroje Ťiang-nan s´-ču……112 IV./1. Idiofony úderové – deskové klapačky a štěrbinový buben IV./2. Chordofony úderové – cimbál jang-čchin IV./3. Chordofony trsací – loutny pchi-pcha, san-sien, čchin-čchin IV./4. Chordofony třecí – bodcové housle er-chu IV./5. Aerofony volné jazýčkové – ústní varhánky šeng IV./6. Aerofony hranové – flétny ti-c´ a siao Oddíl 7. Model multidimenzionálního popisu hudebních nástrojů jako podklad třídění……128 I. Terminologie……129 I./1. Komponenty akustického systému I./2. Členění aerofonů v H-S systematice z hlediska akustiky I./3. Poznámky k deskripci I./4. Dva příklady rozporného pojmenovávání v němčině a angličtině II. Tabulka termínů pro multidimenzionální popis……138 III. Multidimenzionální popis nástrojů Ťiang-nan s´-ču ze sbírky NpM……142 Závěr……151 English abstract……153 Přílohy……154 Bibliografie……162 ÚVOD: Předkládaný text s názvem Sbírka hudebních nástrojů asijského oddělení Náprstkova muzea v Praze z hlediska etnoorganologie1 je souhrnem informací, jež jsem nabyl za posledních pět let. V průběhu studia etnologie jsem se specializoval na etnomuzikologii dle možností, jaké se mi na univerzitě nabízely. V rámci povinné muzejní praxe jsem se pak dostal v roce 2004 k tvorbě databáze hudebních nástrojů Oddělení asijských kultur Náprstkova muzea (dále jen NpM) a moje orientace se tak zúžila na etnoorganologii a potažmo aplikovanou organologii. V roce 2006 jsem se stal členem realizačního týmu plánované výstavy hudebních nástrojů ze sbírek NpM a zabýval jsem se proto přípravou materiálů k nástrojům z bývalé expozice Oddělení asijských kultur. Svůj pohled jsem dále zúžil sestavováním podkladů k vystavení souboru nástrojů hudebního žánru ze středovýchodu Číny. Těžiště práce tkví v aplikované (etno)organologii a jejím hlavním cílem je pokusit se srozumitelně mapovat způsob přemýšlení o zpracování muzejní sbírky hudebních nástrojů a podat přehled výsledků dosažených na základě dosavadní práce. Text tedy obsahuje základní tři soubory dat. Jsou to (1.) informace týkající se etnomuzikologie, (etno)organologie a klasifikační organologie, (2.) moje vlastní návrhy a úvahy spojené se zpracováním sbírky, (3.) konkrétní data dotýkající se stavu a podoby sbírky či jejích částí. Struktura textu se pokouší sledovat linii výkladu od „obecného ke konkrétnímu“ procházející následujícími sedmi oddíly: 1. Oddíl 1. se zaměřuje na vývoj etnomuzikologického myšlení, uvnitř nějž se zaměřuji na tři hlavní historické kořeny – výzkumy v rámci indiánských kultur, výzkumy v rámci kolonií evropských států, výzkumy v rámci lidové hudby Evropy – a dva hlavní přístupy dodnes přítomné v etnomuzikologickém světě – hudebně-srovnávací a kulturně/sociálně antropologický. Zúžení pohledu přináší (etno)organologie jakožto součást etnomuzikologie. Uvnitř jejího popisu podávám přehled vývoje myšlení o nástrojích obecně, náčrt současných trendů disciplíny a přehled vývoje myšlení o klasifikaci hudebních nástrojů. 2. Oddíl 2. představuje pracovní model klasifikace založený na Hornbostel-Sachsově systematice (dále jen H-S systematika), který posloužil jako východisko pro popis nástrojů v databázi. 1 V titulu práce je uváděn z důvodu krácení nepřesný název muzea a oddělení. Oficiální názvy zní: Národní muzeum – Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur; Oddělení asijských kultur. 1 3. Oddíl 3. seznamuje s možnostmi softwaru užívaného pro správu sbírek v NpM, s filtračními kritérii převzatými z pracovního modelu klasifikace uvedeného v předchozím oddílu a se způsobem jejich použití při filtracích pomocí stávajícího softwaru NpM. 4. Oddíl 4. přináší numerický a grafický přehled sbírky hudebních nástrojů Oddělení asijských kultur NpM získaný různými typy filtrací. 5. Oddíl 5. se zabývá základní organografickou deskripcí části hudebních nástrojů z bývalé expozice Oddělení asijských kultur NpM. 6. Oddíl 6. je souhrnem etnomuzikologických a organologických informací o čínském instrumentálním souboru Ťiang-nan s´-ču jakožto nejdetailněji prozkoumané části sbírky. 7. Oddíl 7. seznamuje s terminologickými úskalími v organologii, modelem multidimenzionálního popisu nástrojů jako podkladu ke třídění a jeho užitím na příkladu nástrojů instrumentálního souboru Ťiang-nan s´-ču ze sbírky NpM. Poděkování za podporu, pomoc a podněty Nejbližším: Rodina, Lucie, Barun, Rodrig Sinologovi: Štěpán Němec Fyzikům: Mgr. Martin Kempa, Mgr. Zdeněk Matěj Kybernetikovi a jeho ženě: Ing. Pavel Košelja, MUDr. Lenka Košeljová Pracovníkům NpM: PhDr. Dagmar Pospíšilová, CsC.; PhDr. Alice Kraemerová, Tereza Hejzlarová Vedoucímu a oponentovi: Doc. Mgr. Vlastislav Matoušek, PhD.; Prof. PhDr. Jaromír Havlík, CsC. Etnomuzikologům: PhDr. Zuzana Jurková, PhD.; Bc. Milan Gonda Konzultantovi, sinologovi a etnomuzikologovi: Mgr. Jan Chmelarčík 2 Oddíl. I Vývoj etnomuzikologického a (etno)organologického myšlení Etnomuzikologie zahrnuje studium lidové a tradiční hudby, východní umělecké hudby, současné hudby v orální tradici stejně jako studium konceptuálních problémů jako původ hudby, proměna hudby, kompozice a improvizace, hudba jako symbol, hudební univerzálie, funkce hudby ve společnosti, srovnání hudebních systémů a biologického základu hudby a tance. Západní umělecké tradice nejsou vyloučeny, ačkoli jen málo etnomuzikologů se doposud touto oblastí zabývalo2. (Myers 1993:3) Jak už sám název disciplíny napovídá, etnomuzikologie vznikla průnikem etnologie a muzikologie. Obě ve své podstatě značně odlišné disciplíny sehrály významnou roli ve směrování a dynamice oboru opozicí dvou základních přístupů: muzikologický akcentoval studium zvuku, s nímž pracoval jako se systémem fungujícím na základě vlastních pravidel a etnologický se zaměřil na studium role a funkce hudby v lidských kulturách (Merriam 1964:3- 7). Dějiny etnomuzikologie tak představují neustálou oscilaci mezi těmito dvěma póly, ať už se to projevuje v přístupu a pracích jednotlivých vědců od 19. století až doposud, či v samotném nahlížení disciplíny a jejím vztahu k etnologii/antropologii, muzikologii či obecněji k vědám humanitním a sociálním (Nettl 2001:15; Merriam 1964:25). Tato dualita uvnitř etnomuzikologie se v jejích dějinách také prozrazuje proměnami jejího názvu společně s obsahem. Od osmdesátých let 19. století se objevuje hudebně-vědní disciplína označovaná jako vergleichende Musikwissenschaft (srovnávací hudební věda), která představuje první vědeckou fázi budoucí etnomuzikologie. Tento termín byl společně s paradigmaty nahrazen v roce 1950 Jaapem Kunstem názvem etno-muzikologie, jenž použil jako podtitul prvého vydání své knihy Musicologica3 (Myers1993:216). Použití nového termínu bylo ovšem přirozeným vyústěním proudu vycházejícího sice původně z paradigmat srovnávací hudební vědy, ale od