Univerzita Palackého v Olomouci Filozofická fakulta Katedra bohemistiky

DISKURZ VÁCLAVA MORAVCE

DISCOURSE OF VACLAV MORAVEC

Bakalá řská práce

Ond řej Kubát

Vedoucí bakalá řské práce: PhDr. So ňa Schneiderová, Ph.D.

Olomouc 2010

Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracoval samostatně a uvedl v ní veškerou literaturu a ostatní zdroje, které jsem použil.

V Olomouci dne 11. kv ětna 2010 ______

2 Obsah

Úvod ...... 4

1 Diskurz moderátora a mediálního rozhovoru ...... 5 1.1 Diskurz, text a styl...... 5 1.1.1 Diskurz moderátora ...... 9 1.2 Mediální rozhovor ...... 11 1.2.1 Žánr po řadu Otázky Václava Moravce – diskuze, nebo debata? 16 1.2.2 Etika mediálního rozhovoru ...... 17 1.3 Vymezení problém ů pro rozbor vlastností diskurzu po řadu a jeho moderátora...... 18

2 Rozbor vlastností diskurzu po řadu Otázky Václava Moravce a jeho moderátora ...... 21 2.1 Žánr po řadu Otázky Václava Moravce ...... 21 2.2 P řístup Václava Moravce k neobratným řečník ům ...... 26 2.3 Skryté blízké vztahy ...... 31 2.4 Infotainment a confrontainment ...... 32 2.5 Etika mediálního rozhovoru ...... 37 2.6 Jak často, koho a jak moderátor cituje ...... 41 2.7 Role p ředto čených rozhovor ů ...... 43 2.8 Četnost návšt ěv reprezentant ů politických stran...... 46 2.8.1 Četnost návšt ěv host ů v roce 2009...... 47

Záv ěr...... 49

Anotace bakalá řské práce ...... 53

Použitá literatura ...... 55

Přílohy ...... 57 Seznam p říloh...... 57 Příloha č. 1...... 58 Příloha č. 2...... 61 Příloha č. 3...... 64 Příloha č. 4...... 65 Příloha č. 5...... 80 Příloha č. 6...... 84 Příloha č. 7...... 88 Příloha č. 8...... 89 Příloha č. 9...... 90

3 Úvod

Tématem této bakalá řské práce je rozbor diskurzu po řadu Otázky Václava Moravce a jeho moderátora. Práce je založena na p ředpokladu, že diskurz v sob ě zahrnuje nejenom styl práce samotného moderátora, jeho výpov ědi či chování, ale také adresáta sd ělení a situa ční kontext. Diskurz je tedy chápán v jeho širším významu. Cílem práce je rozbor vlastností diskurzu po řadu Otázky Václava Moravce a jeho moderátora prost řednictvím rozboru jev ů, které se v diskurzu po řadu a jeho moderátora objevují. Pozorované jevy jsou vymezeny na základ ě studia odborné literatury o mediálních rozhovorech a o mediálním diskurzu. Práce je rozd ělena na dv ě části. V první části je pozornost kladena na definování termín ů diskurz moderátora a mediálního rozhovoru a vymezení a definování jev ů, které budou v po řadu Otázky Václava Moravce pozorovány. Druhá část obsahuje samotný rozbor vlastností diskurzu po řadu a jeho moderátora, konkrétn ě jsou v ní rozebírány tyto jevy: žánr po řadu, chování moderátora k neobratným řečník ům, skryté blízké vztahy mezi moderátorem a hostem, infotainment a confrontainment, etika mediálního rozhovoru, citování, role předto čených rozhovor ů a četnost návšt ěv reprezentant ů politických stran. Výsledky rozboru a interpretace t ěchto vlastností diskurzu jsou dokumentovány úryvky z textových p řepis ů po řadu Otázky Václava Moravce . Práce si neklade za úkol analyzovat celý po řad Otázky Václava Moravce a jeho moderátora. Analýza celého diskurzu po řadu a diskurzu jeho moderátora by p řekra čovala rozsah bakalá řské práce. Bakalá řská práce se proto zam ěř uje pouze na pozorování výše uvedených vybraných a předem definovaných vlastností diskurzu po řadu a jeho moderátora. Výsledky rozboru sledovaných jev ů jsou dokumentovány na vybraných příkladech, nejedná se tedy o reprezentativní kvantitativní obsahovou analýzu diskurzu.

4 1 Diskurz moderátora a mediálního rozhovoru

1.1 Diskurz, text a styl Pojem diskurz je termínem s mnoha významy a interpretacemi. Definovat ho lze n ěkolika zp ůsoby, stejn ě tak lze na n ěj nahlížet z několika různých hledisek 1. Podle Hoffmannové se uživatelé termínu diskurz shodnou, že se „diskurz vztahuje k užívání jazyka v interakci a že bývá tradi čně spojován spíše s projevy mluvenými než psanými“ (Hoffmannová, 1997, s. 8). Práv ě z hlediska, že se diskurz pojí spíše k projev ům mluveným, je problematický vztah mezi diskurzem a textem. Hoffmannová tvrdí, že termíny diskurz a text jsou n ěkdy používány jako synonyma, v jiných případech je text vyhrazen pro projevy psané a diskurz pro projevy mluvené (Hoffmannová, 1997). Podle Hoffmannové „zahrnuje diskurz v širším pojetí nejen sd ělení (text), ale i mluv čího (autora), adresáta sd ělení, a bezprost řední (nebo i rozsáhlejší) situa ční kontext. Diskurz tak bývá definován jako integrovaný celek textu a kontextu, jako spojení jazykové realizace interakce a jejího kontextového p řesahu“ (Hoffmannová, 1997, s. 8). Podle Holého je termín diskurz neur čit ě definován zám ěrn ě. Můžeme rozlišit lingvistické pojetí diskurzu, které chápe diskurz jako jazykovou jednotku, která p řesahuje hranice v ěty, a antropologické a spole čenskov ědní pojetí diskurzu, které vychází z Foucaultova pojetí diskurzu jako korpusu text ů, které mohou být mluvené, psané, hudební apod., který je vytvá řen v různých kontextech 2. Holý sám chápe diskurz jako „sociáln ě utvá řenou komunikaci, která vede k produkování ´text ů´. Nemusí být ani psané ani mluvené, nýbrž mohou být konstituovány i prost řednictvím jiných výrazových forem, nap říklad prost řednictvím reprezentativních a performativních dovedností“ (Holý, 2010, s. 11).

1 V této práci se budeme opírat o definice a výklad pojmu Ji řího Krause a Jany Hoffmannové. 2 Viz nap říklad pojetí diskurzu Fairclougha.

5 Podle Szymanka je však diskurz „komunikace pomocí řeči: rozhovor, promluva, diskutování, rozpráv ění atd. Diskurz je charakterizován svými ú častníky, jejich zám ěry, cíly i funkcemi, které má plnit“ (Szymanek, 2003, s. 104). Podle Krause ozna čoval termín diskurz „synonymní význam pro prvního z člen ů desaussurovské dichotomie langue – parole. Ve své analýze jazykového korpusu p ři zkoumání nadv ětné (textové) syntaxe potom s termínem diskurz chápaným jako „koherentní posloupnost v ět“ pracoval americký lingvista Zelling S. Harris ve stati Discourse Analysis z roku 1952“ (Kraus, 2003, s. 17). Ovšem i podle Krause může být na diskurz nahlíženo i jako na výpov ěď , tedy jako na druhého z člen ů desaussurovské dichotomie (parole). Podle Krause jde v tomto p řípad ě „o pozici vymezující diskurz jako situa čně zakotvený komunika ční akt i jako soubor podmínek, za nichž tento akt vzniká. Klasifika ční kritéria tvo ří žánry, nap říklad televizní diskuze, zpráva, reportáž apod. a analýza kontext ů, z nichž se diskurz utvá ří“ (Kraus, 2008, s. 113). Pokud na diskurz nahlížíme jako na jazykový systém, tedy jako na desaussurovskou dichotomii langue – parole, potom lze podle Krause proti sob ě postavit jazykový systém abstraktních jednotek, nap ř. foném, morfém, větu, tedy langue a diskurz jako užití jazyka v kontextu, tedy parole (Kraus, 2008). Parole poukazuje podle Krause na r ůzné kontexty, nap ř. diskurzy názorové (socialistické, surrealistické), diskurzy funk ční (politické či žurnalistické), diskurzy profesionální a zájmové (léka řské a sportovní), nebo na kontexty, které vyplývají z vědomého za řazení člov ěka k ur čitému skupin ě, nap ř. diskurz rasistický (Kraus, 2008). Kraus dále uvádí, že Michel Foucault soudí, že podobu diskurzu podmi ňují soubory historických utvá řených pravidel a konvencí, p řičemž Foucault tyto soubory nazývá diskurzivní formace. Tento termín pozd ěji převzal francouzský filozof Michel Pêcheux. Pêcheux tímto termínem ozna čoval „zp ůsob vyjád ření politických a ideologických postoj ů“ (Kraus, 2008, s. 113). Kraus interpretoval Pêcheuxe tak, že Pêcheux tvrdil, že

6 zp ůsob vyjád ření politických a ideologických postoj ů nezáleží na individualit ě, na aktuálním řečníkovi, ale na snaze dané spole čenské skupiny o vymezení svých názor ů či postoj ů v ůč i skupinám odlišným. Jako příklady diskurzivní formace uvádí Kraus oslavnou řeč, kázání, programové prohlášení apod. Kraus dále uvádí, že sémantickým důsledkem a následn ě problémem je pronikání jasn ě vymezených výraz ů z jedné diskurzivní formace do druhé, čímž dochází k prom ěnám výraz ů (nap ř. pakt, revoluce, pu č atp.) (Kraus, 2008). Teprve od šedesátých let dvacátého století používají diskurz ve významu „konkrétní akt mluvení“ p ředstavitelé r ůzných pojetí jazyka v komunika ční interakci, nap říklad auto ři teorie iloku čních akt ů J. L. Austin a J. Searle a další (Kraus, 2003). Kraus dále odkazuje na slovník Les termes clefs de l´analyse du discours , kde Dominuque Maingueneau 3 definoval diskurz jako „aktivitu komunikujícího subjektu podmín ěnou zadanými kontexty“ (Kraus, 2008, s. 112). Podle Krause mají všechna tato pojetí diskurzu čty ři spole čné rysy – „schopnost p řenášet informace, koherenci jednotlivých složek, tedy výpov ědí a slov, situa čnost, kterou se rozumí zasazení do konkrétního prost ředí a vymezení vztahu k dané skupin ě poslucha čů , p říjemc ů a intertextovost, tedy návaznost na jiné texty“ (Kraus, 2003, s. 17). Termín diskurz je podle Krause terminologicky neujasn ěný, z čehož vyplývá celá řada neporozum ění a nesprávných interpretací. Na této neujasn ěnosti se výraznou m ěrou podílí celá řada synonymních pojmenování. Za diskurz se tak nevhodn ě ozna čuje nap říklad jazykový projev, nadv ětný útvar, promluva, promluvový komplex, text, sd ělení, komunikát a podobn ě (Kraus, 2008). Norman Fairclough zahrnuje pod termín diskurz psaný i mluvený projev. Tvrdí však, že n ěkte ří teoretikové řadí pod diskurz i prvky neverbální komunikace. „Stejn ě jako to d ělá mnoho lingvist ů, tak i já budu používat termín diskurz ve smyslu mluveného a psaného jazyka, i když

3 Dominuque Maingueneau je francouzský profesor lingvistiky, p ůsobí na pa řížské univerzit ě.

7 cht ějí n ěkte ří teoretikové termín rozší řit o další sémiotické aktivity, jako jsou nap říklad vizuální obrazy či neverbální komunikace“ (Fairclough, 1995, s. 54). Faircloughovo vymezení diskurzu umož ňuje podle Lap číka „chápat produkování a reprodukování jednotlivých výpov ědí a také faktory a podmínky, které mají na zp ůsob produkování a reprodukování vliv. To umož ňuje analyzovat nejen témata v rámci diskurzu, ale také r ůzné diskurzivní prvky a diskurzivní strategie. Diskurz tak m ůže být analyzován z hlediska identifikace nepsaných pravidel, zp ůsob ů užití jazyka i z hlediska kontextu diskurzu“ (Lapčík, 2008, s. 195). Podle Zábrodské je termín diskurz používán v lingvistice ve dvou zcela odlišných a specifických významech. Ve strukturální lingvistice ozna čuje nadv ětnou jednotku textu, tedy jednotku, která je rozsáhlejší nežli věta. Ve funkcionální lingvistice potom termín diskurz ozna čuje užití jazyka v písmu a řeči. Podle Zábrodské lze však termín diskurz chápat v širším slova smyslu, ur čitý diskurz m ůže mít charakteristiky r ůzných sociálních skupin. V takovém p řípad ě je možné mluvit o „diskurzu médií“, „diskurzu sportovc ů“ atp. (Zábrodská, 2009). Z výše uvedeného je tedy z řejmé, že definovat diskurz lze hned několika zp ůsoby. M ůžeme na n ěj také nahlížet z různých hledisek a úhl ů. Ani podle Jílka není „užívání termínu diskurz v lingvistice, obecn ě v humanitních disciplínách a sociálních v ědách jednotné, je podmín ěné teoretickým sm ěrem, jeho metodologickým p řístupem k jazykovému materiálu“ (Jílek, 2004, s. 23). S termínem diskurz je úzce spjatý i pojem styl. Otázkou ovšem je, v čem se tyto dva termíny odlišují. Podle Hoffmannové se diskurz týká nejen mluv čího, ale i samotného sd ělení (textu), dále adresáta a situa čního kontextu. V tomto p řípad ě tedy diskurz v sob ě zahrnuje všechny aspekty mediálního rozhovoru a je širším pojmem než styl. Naproti tomu styl je specifická práce mluv čího s jazykem, týká se tedy mluv čího, nikoliv kontextu. Jedná se v zásad ě o styl vyjad řování, každý mluv čí individuáln ě volí prost ředky pro realizaci interakce. Styl m ůže být nap ř. monologický

8 nebo dialogický. Tato práce je zam ěřena na styl dialogický; jeho sou částí jsou reakce mluv čího na partnera, skákání do řeči, mimika, gestikulace apod. (Hoffmannová, 1997). Styl je „výsledkem slohotvorného procesu, který se vyzna čuje p ři využívání p řirozeného jazyka, p ři aplikaci pojmu styl na jevy jazykové se doporu čuje dávat p řednost termínu styl řečový“ (Encyklopedický slovník češtiny, 2002, s. 447). Jak jsme se již zmínili, styl vyjad řování je však užším pojmem než diskurz, nebo ť diskurz v sob ě navíc zahrnuje i sociální kontexty, nikoliv jen řečový styl. Diskurz nelze analyzovat pouze lingvisticky, je t řeba vzít v úvahu také text diskurzu v sociálním kontextu . Ve své práci takto chápeme diskurz, tedy diskurz v širším slova smyslu , nikoliv diskurz jako řečový styl moderátora. V této práci tedy bude východiskem diskurz, který se vztahuje ke kontextu, k užívání jazyka v interakci a bude v sob ě zahrnovat „nejen sd ělení, ale i mluv čího, adresáta sd ělení, a bezprost řední (nebo i rozsáhlejší) situa ční kontext“ (Hoffmannová, 1997, s. 8). Diskurz budeme chápat jako diskurz vztahující se k mluvenému projevu. Diskurz bude sou časn ě „analyzován z hlediska identifikace nepsaných pravidel, zp ůsob ů užití jazyka i z hlediska kontextu diskurzu“ (Lap čík, 2008, s. 195).

1.1.1 Diskurz moderátora Francouzský sociolog Pierre Bourdieu podle svých zkušeností ze zahrani čních obdobných diskuzí a debat tvrdí, že jednotliví politici se spolu znají a sv ůj spor, polemiku, vedou jen na oko. Tvrdí, že oponenti a politici, kte ří se tvá ří, že se nemají rádi a že spolu v mnoha v ěcech zásadn ě nesouhlasí, jsou kamarády. Jako d ůkaz uvádí Bourdieu ob časné chyby p ři vzájemném oslovování politik ů, nap říklad když francouzský známý ekonom Attali oslovil v televizní debat ě sou časného francouzského prezidenta tímto zp ůsobem: „Nicolas ... Sarkozy“ , tedy mezi k řestním jménem a p říjmením vznikla mezera, Attali si sv ůj čin uv ědomil a snažil se rychle zabránit ur čitému faux pas (Bourdieu, 2002, s. 26). Stejné skryté vztahy mohou být přítomné i mezi hostem a moderátorem. Ovšem vzhledem k faktu, že moderáto ři jsou profesionály, je zkoumání vztah ů mezi moderátorem a hostem velmi obtížné.

9 Důležit ější jsou však vztahy mezi samotnými hosty. Otázkou podle Bourdieua z ůstává, zda jsou diváci spiklenectví politik ů schopni odhalit či identifikovat, nebo zda se stávají ob ěť mi této falešné hry. Bourdieu totiž takovou debatu nazývá debatou falešnou. Existuje však podle n ěj ješt ě jeden typ, a to falešn ě pravá debata. Úst ředním článkem této debaty se stává moderátor, tedy osoba, na kterou kladou diváci ze za čátku po řadu nejv ětší důraz, osoba, která je nejviditeln ější a která ur čuje pravidla diskuze či debaty. Diváci totiž byst ře vnímají, kdy a jak moderátor zasahuje, komu nechává více prostoru, na co a jakým zp ůsobem reaguje. Moderátor je podle Bourdieua omezujícím faktorem, který vnucuje téma, pravidla a problematiku. Sv ůj postoj dává najevo tónem, pohrdavým kladením otázek či ironickým d ěkováním. Moderátor se stává cenzorem a mluv čím „imbecil ů“, nazna čuje, že „divák je hlupák už z definice a že tomu nebude rozum ět“. Používá tedy prost ředky k přerušení inteligentního projevu host ů typu: „Tady vás p řeruším, tomu nerozumím“ (Bourdieu, 2002, s. 28). Podle Čmejrkové se moderáto ři televizních rozhovor ů v České republice do netaktního chování a do p říkrosti, kterou se snaží dát najevo svou objektivnost a nezaujatost, nutí. Moderáto ři se „snaží spor vyprovokovat, aby mohli mediální dialog ozna čit jako st řet“. Zatímco politici jsou na konfronta ční styl moderátor ů zvyklí, neprofesionální a mediálními poradci netrénovaní hosté po řadu nedokážou ve vypjaté situaci při rozhovoru racionáln ě myslet a jejich projev se tak stává chaotickým a z hlediska informa ční kvality i nerelevantním. ( Čmejrková, 2003, s. 82). Co je tedy výsledkem takové falešn ě pravé debaty? Bourdieu tvrdí, že si jednotliví ú častníci debaty nejsou rovni. Dokazuje to na p říkladu debaty o stávce ve Francii. P ředstavitel odbor ů dopravy (který byl v debat ě tím nejd ůležit ějším) dostal ve dvouhodinové debat ě jen minimum času pro svou řeč. D ůvodem bylo, že tento p ředstavitel nebyl dobrým řečníkem a moderátor ho proto nenechal mluvit, byl k němu stejn ě tvrdý a p řísný jako k řečník ům dobrým, profesionálním. Práv ě nerovnost mezi ob ěma stranami – na jedné stávkující (špatní řečníci, amaté ři), na druhé politici (profesionálové komunikace) je chybou. Aby si ob ě strany byly rovny, m ěl

10 by moderátor špatným řečník ům pomáhat, být k nim shovívav ější, Bourdieu doslova píše, že moderátor musí být v takové situaci „nespravedlivý“. Podle Bourdieua se to však ned ěje, naopak moderátor ve v ětšin ě p řípad ů špatného řečníka ješt ě více shodí a staví se do role arbitra. (Bourdieu, 2002, s. 29). Bourdieu uvádí i další problémy, se kterými se m ůže pozorný divák při sledování politických debat setkat. Moderátor, eventuáln ě televize, má výsostné právo rozhodnout o tom, koho si do svého po řadu pozve. Televize se tak na jednu stranu snaží p ůsobit demokraticky, tedy poskytovat prostor všem zú častn ěným, na druhou stranu m ůže sama n ěkoho „nepozvat“, případn ě host m ůže pozvání odmítnout. S těmito okolnostmi už divák není seznámen a stává se tak sou částí velkého divadla a dop ředu p řipravené hry. V televizních debatách se také setkáváme s předem p řipraveným scéná řem, ve kterém je minimum místa na improvizaci a ne čekané zvraty. V takové situaci je z řejmé, že moderátor je nucen ohrani čit debatu pomyslnými mantinely tak, aby se od tématu neodbo čilo už jen z toho důvodu, aby se mohly p řipravené rozhovory použít v dalším pr ůběhu vysílání (Bourdieu, 2002, s. 29). Poslední vlastností debat, která není na první pohled z řejmá, je podle Bourdieua logika jazykové hry. Existují totiž ur čitá nepsaná pravidla, která ur čují zp ůsob debaty (hry). Jisté v ěci mohou být vysloveny, jiné ne. V debat ě musí vystupovat dobrák proti surovci, je t řeba, aby došlo ke st řetu. V jiné situaci je pot řeba pozvat do debaty profesionály. Ti jsou domluvení už p ředem, dokážou mluvit a stávají se pro moderátora „dobrými zákazníky“ (Bourdieu, 2002, s. 30, 31).

1.2 Mediální rozhovor Každý mediální rozhovor má n ějaký diskurz, eventuáln ě více diskurz ů. M ůžeme tedy říci, že diskurz, a ť už máme na mysli jakýkoliv, je vždy uvnit ř jakéhokoliv mediálního rozhovoru p řítomen. Podle Čmejrkové byl ve řejný mediální projev d říve, tedy p řed rokem 1989, chápán spíše jako monolog. Mluv čí mohl stylizovat sv ůj projev dop ředu, nemusel reagovat na podn ěty druhých, jeho publikum bylo nevm ěšující se do tématu. Od 90. let je ovšem ve řejný projev chápán spíše

11 jako interview, dialog, debata, diskuze či polemika. Práv ě prom ěna monologického rázu projevu v dialogický výrazn ě ovlivnila celý žánr ve řejného projevu. Mluv čí je rušen ostatními ú častníky projevu, musí svou řeč p řizp ůsobovat podn ětům okolí a nov ě vznikající komunika ční situaci, řeč je p řerušovaná a tón projevu je ve v ětšin ě p řípadech konfronta ční (Čmejrková, 2003). Tento styl ve řejného projevu se stal podle Čmejrkové oblíbeným druhem zábavy, což p řisp ělo k profilaci žánru. V odborné literatu ře vznikly dokonce nové termíny – infotainment a confrontainment . Termín infotainment v tomto p řípad ě ozna čuje spojení informací a zábavy (z anglického information a entertainment), termín confrontainment znamená konfrontaci pro pobavení (z anglického confrontation a entertainment). Čmejrková také uvádí, že n ěmecká teoreti čka dialogu a mediálního dialogu Edda Weigandová a nezávisle na ní i americký konverza ční analytik John Heritage ozna čují sou časné mediální st řety politik ů jako „novodobé gladiátorské hry“ ( Čmejrková, 2003). Podle Bartoška cht ějí politici v televizních debatách p ředevším představit svou stranu, p řípadn ě prezentovat svou osobnost a sv ůj program. Tvrd ě tak vystupují proti svým oponent ům, brání se a názorov ě se st řetávají. Nejvíce ú činnou metodou je p římá kritika oponujících soupe řů , politici se k sob ě chovají nep řátelsky a p řed ve řejností obstojí pouze ten, kdo se dokáže pohybovat v mediálním sv ětě a kdo dokáže vyhov ět celkové a kompletní medializaci politické scény (Bartošek, 1997). Cílem moderátora je podle Čmejrkové donutit politika, p řípadn ě hosta z jiného odv ětví ve řejného života, aby na otázky odpovídal p řesn ě a aby tak divák znal jednozna čné stanovisko hosta. Naopak p ředevším politici využívají televizních rozhovor ů k vlastní prezentaci, p řípadn ě k propagaci svých politických stran a program ů. I když jsou tedy cíle moderátora a hosta po řadu odlišné, snaží se všichni ú častníci rozhovoru p ředejít spor ům. Na druhou stranu se tato snaha t říští s úkolem moderátora vyvolat kontroverzi, protože „ čím je televizní rozhovor kontroverzn ější a ost řejší, tím je zajímav ější“ ( Čmejrková, 2003, s. 84).

12 V mediálním rozhovoru lze rozlišit n ěkolik žánr ů. Žánry debata a diskuze jsou úzce propojeny a laik ům splývají. Je však mezi nimi jeden zásadní rozdíl. Zatímco diskuze si klade cíle (nap říklad najít spole čné řešení), debata je pouze prezentací již utvo řených názor ů (Szymanek, 2003). Podle Mistríka jsou žánry diskuze, polemika a debata sou částí řečnického stylu (Mistrík, 1989). Termín debata pochází podle Szymanka z francouzské slova débat , což znamená boj se slovy. Debata je „polemická diskuze, obvykle ve řejná, odvíjená shodn ě s mén ě či více formáln ě pojatými procedurálními p ředpisy, které stranám garantují možnost vy čerpávajícího p ředložení jejich stanovisek a argument ů, vedení vzájemné kritiky, jakož i obranu vlastních postoj ů. Organizace debaty pomáhá konstruktivnímu chování stran a důkladnému, postupnému prozkoumání argument ů a protiargument ů“ (Szymanek, 2003, s.82). Debaty se obvykle ú častí dv ě strany zastoupené svými zmocn ěnci či skupinami osob. Jednotlivé strany už sv ůj názor, sv ůj pohled na problematiku, mají utvo řen. Nesnaží se tedy najít kompromis, spíše na sebe navzájem reagují svými argumenty. Podle Szymanka se debata týká v danou chvíli pouze jednoho tématu, nejlépe kontroverzního a hosté se musí vyjad řovat postupn ě. Roli arbitra plní moderátor, který je „speciální určenou osobou“ zaujímající neutrální stanovisko k dané problematice. Všichni účastníci debaty se musí řídit n ěkolika pravidly: 1. V obou zú častn ěných skupinách je stejný po čet osob. 2. Ob ě strany dostávají zhruba stejný časový prostor. 3. Strana s onus probandi 4 dostává prostor jako první i poslední. 4. Jednotlivé strany se ve svých projevech st řídají a čas jejich projev ů je omezený na již stanovené limity.

4 Onus probandi je „termín, který pronikl do teorie argumentace z římského práva, ozna čuje povinnost p ředložit d ůkaz a rovn ěž ur čuje, která z politických stran je povinna dokázat tvrzení d ůležitá pro danou záležitost“ (Szymanek, 2003, s. 223).

13 5. Existuje p ředem stanovené po řadí, podle kterého mají hosté jistotu, že vystoupí. Pokud k tomu dá arbitr (moderátor) svolení, lze vystoupit i mimo stanovené po řadí. 6. Předpokládá se, že strany si budou klást tzv. k řížové otázky. Ovšem tyto otázky musejí být realizovány prost řednictvím moderátora, který druhou stranu vyzve k reakci. 7. Arbitr p ůsobí jako omezující faktor, kontroluje debatu a je jeho právem do ní kdykoliv zasáhnout, zárove ň m ůže v závažn ějších p řípadech odebrat hostovi slovo. Závažn ějším případem se rozumí osobní útoky, odchylování se od tématu apod. 8. Na záv ěr debaty m ůže moderátor názory shrnout a zhodnotit, zeptat se, zda došlo k alespo ň částe čnému kompromisu, zjistit, jaká atmosféra ve studiu panovala, p řípadn ě se věnovat názoru divák ů – p ři n ěkterých televizních debatách mohou diváci prost řednictvím telefonu či internetu vyjád řit sv ůj názor na danou problematiku (Szymanek, 2003). Termín diskuze pochází z latinského discussio , což ozna čuje zkoumání, p řípadn ě ze slova discutere , což znamená rozplést, vy řešit, objasnit. Diskuze je „dialog, jehož ú častníci (participanti), kte ří se r ůzní v názorech nebo se domnívají, že existují dosud netušené rozdíly v názorech, prezentují vlastní stanoviska, p řičemž je podpírají argumenty nebo eventuáln ě vystupují proti stanovisk ům jiných ú častník ů, s nimiž se neshodují. Diskuze m ůže mít více nebo mén ě z řeteln ě specifikovaný cíl, jehož cht ějí dosáhnout všichni ú častníci. Takovým cílem m ůže být řešení sporu, konfrontace stanovisek, vypracování spole čného stanoviska atd. Diskuze, která nemá specifikovaný spole čný cíl, je ozna čována jako volná“ (Szymanek, 2003, s. 105). Mistrík d ělí diskuzi do n ěkolika kategorií. Televizní diskuzi odpovídá dle Mistríkova d ělení diskuze pódiová. „Pódiová diskuze je diskuze n ěkolika odborník ů, kte ří navzájem diskutují p řed o čima ve řejnosti.

14 Recipienti p ři ní sedí a pouze poslouchají“ (Mistrík, 1989, s. 488). Pódiové diskuzi je blízká diskuze panelová, jediným rozdílem je, že do diskuze m ůže zasahovat i publikum, m ůže klást otázky. Ostrá diskuze se podle Mistríka „nazývá polemika, polemický p řísp ěvek se od diskuzního odlišuje svou expresívností, úto čností a silnými výrazy. Diskuze bývá v ětšinou v ěcn ější než polemika a polemika je zárove ň subjektivní“ (Mistrík, 1989, s. 488). Slovo polemika pochází z řečtiny a znamená „boj“ nebo „válka“. Diskuze, stejn ě jako debata, se musí řídit n ěkolika pravidly. P ři realizaci diskuze je nutné p ředem zvážit po čet host ů, resp. ú častník ů. Jestliže se diskuze ú častní více host ů, role moderátora je v takovém p řípad ě náro čnější. Na moderátora jsou kladeny vyšší nároky, plní funkci p ředsedy a jeho úkolem je řídit celou diskuzi. Moderátor ur čuje, který host dostane slovo, stanovuje dobu výpov ědí apod. Moderátor m ůže zárove ň do diskuze zasahovat a držet ji v přímé linii. P římou linií je myšleno udržení host ů u daného tématu a znemož ňování odklon ění od problematiky. Podle Szymanka se diskuze d ělí na n ěkolik skupin – diskuze akademická, eristická, kritická, panelová, polemická a v ěcná (Szymanek, 2003). 1. Diskuze akademická je „b ěžný název diskuze, jejíž téma je odtrženo od života a výsledky nemohou rozhodnout žádnou ur čitou otázku“ (Szymanek, 2003, s. 106). 2. Diskuze eristická (z řec. eristike techne – spor hádka) je „um ění ú činného vedení spor ů, zejména spor ů odehrávajících se p řed soudci a ve řejností“ (Szymanek, 2003, s. 106). 3. Diskuze kritická v sob ě musí zahrnovat čty ři stadia, která vymysleli podle Szymanka dánští badatelé F. van Eemeren a R. Grootendorst. Mezi tato čty ři stadia pat ří úvod, otev ření sporu, argumentace a shrnutí. 4. Diskuze panelová je diskuze, které se ú častní n ěkolik odborník ů či specialist ů na danou problematiku, tito odborníci a specialisté prezentují své odlišné pohledy na zkoumaný problém.

15 5. Diskuze polemická (z řec. polemos – válka, boj), zú častn ěné strany v této diskuzi zaujímají pouze svá stanoviska, která nejsou slu čitelná a „každá ze stran si klade za cíl jak obranu vlastních pozic, tak i vyvracení tezí či argument ů protistrany“ (Szymanek, 2003, s. 107). 6. Diskuze v ěcná si klade za cíl prezentovat pravdu, p řípadn ě důvěryhodné stanovisko. Ú častníci diskuze jsou v takovém případ ě spolupracovníci, nikoliv protivníci. Opa čné argumenty p řijímají a diskutují o nich (Szymanek, 2003).

1.2.1 Žánr po řadu Otázky Václava Moravce – diskuze, nebo debata? Otázkou je, ke kterému z těchto žánr ů po řad Otázky Václava Moravce za řadit. K ur čení žánru je nutné analyzovat mimo jiné chování Václava Moravce a jeho zp ůsob vyjad řování, vedení rozhovoru a prost ředk ů k dosažení cíle rozhovoru. Otázky Václava Moravce jsou podle webových stránek 5 po řadu diskuzí. Diskuze je rozhovor n ěkolika osob o ur čitém tématu. Rozhovor a lidé ú častnící se rozhovoru by m ěli spl ňovat n ěkolik základních kritérií – věcnost, otev řenost, poctivost, trp ělivost a zdvo řilost. Cílem diskuze není rozhodovat, ale rozebrat danou problematiku dopodrobna a z různých hledisek, dále shromáždit argumenty pro pozd ější rozhodnutí. V ostatních médiích je však po řad Otázky Václava Moravce často prezentován jako debata. D ěje se to nap říklad v Britských listech (blisty.cz), na serveru digizone.cz, na webových stránkách České národní banky, Armády ČR nebo na webových prezentacích politických stran a jednotlivých politik ů, dokonce i na webu České televize v pozvánkách na p ředvolební debaty. Jedním ze základních rozdíl ů mezi diskuzí a debatou je také to, že v debat ě by m ěl host reagovat vždy pouze na moderátora (v tomto p řípad ě na Václava Moravce), nikdy by nem ěl reagovat přímo na druhého hosta ve studiu. Reakce na protivníka je možná pouze p řes mezi článek v podob ě moderátora. Moderátor tedy k reakci protistrany musí

5 Webovými stránkami po řadu se rozumí sekce Otázek na oficiálních internetových stránkách České televize – www.ceskatelevize.cz.

16 dát jasný souhlas a chtít po hostovi odpov ěď . Mistrík charakterizuje debatu jako „živý rozhovor“, slovo debata navíc pochází z francouzštiny, ze slova „battre“, což znamená „bít se“ (Mistrík, 1989, s. 444). Otázky Václava Moravce by podle Mistríkova vymezení mohly být i polemikou. Polemiku nazývá Mistrík „úto čným rozhovorem“ (Mistrík, 1989, s. 444). Jedním z analyzovaných problém ů v další části práce tak bude ur čení žánru. Sama Česká televize v ur čení žánru není jednotná, n ěkdy uvádí, že je to diskuze a n ěkdy zase, že je to debata. Důležitým faktorem žánru je také vztah k publiku. Podle Jílka je nutné považovat zp ůsob, jakým média nahlíží a p řistupují k publiku, za prvek homogenity. Média si totiž podle sociologických pr ůzkum ů či podle vlastní zp ětné vazby „modelují charakteristiku publika a této charakteristice p řizp ůsobují svou podobu“ (Jílek, 2004, s. 61). I Otázky Václava Moravce se tak mohou publiku částe čně přizp ůsobovat. Jak již bylo uvedeno, do televizních debat a diskuzí se v posledních letech dostal termín infotainment , který ozna čuje spojení informací a zábavy. Diváci tak sledují politické diskuze práv ě proto, že očekávají hádky, které jsou pro recipienta zábavou. A tím, kdo by m ěl po řad divák ům p řizp ůsobovat, je samotný moderátor.

1.2.2 Etika mediálního rozhovoru Profesionální moderátor je povinen řídit se noviná řskými kodexy. Pro Václava Moravce jsou v tomto p řípad ě závazné kodexy hned dva, a to kodex syndikát ů noviná řů a kodex České televize. Existuje oficiální kodex syndikátu noviná řů České republiky, dále existuje kodex České televize a dalších n ěkolik interních kodex ů r ůzných médií (deník Mladá Fronta Dnes, Český rozhlas, časopis Týden apod.). Nás bude primárn ě zajímat práv ě kodex syndikátu noviná řů a kodex České televize. Syndikát noviná řů České republiky je dobrovolné profesní sdružení noviná řů . Členem se m ůže stát kdokoliv. Kodex je závazný práv ě pro členy syndikátu, nicmén ě se všeobecn ě považuje za základní kodex všech českých

17 noviná řů . Syndikát noviná řů dokonce vyzval k dobrovolnému dodržování kodexu české a moravské noviná ře. Kodex syndikátu noviná řů obsahuje t ři hlavní body, jednotlivé body jsou rozepsány s podrobnými vysv ětlivkami: 1. Právo ob čan ů na v časné, pravdivé a nezkreslené informace. 2. Požadavky na vysokou profesionalitu v žurnalistice. 3. Důvěryhodnost, slušnost a serióznost zvyšují autoritu médií. (Kodex syndikátu noviná řů České republiky je v příloze č. 1.) Kodex České televize je souhrn pravidel, která jsou závazná pro všechny pracovníky české ve řejnoprávní stanice. Vzhledem k tomu, že se jedná o médium ve řejné služby placené ob čany prost řednictvím koncesioná řských poplatk ů, musí tento kodex schválit Poslanecká sn ěmovna Parlamentu České republiky, a to na základ ě programu Rady Evropy. Naposledy se tak stalo v červenci 2003, od této doby je kodex České televize platný v aktuální podob ě. Kodex České televize obsahuje Preambuli, která vysv ětluje a up řes ňuje smysl kodexu ČT a také p řibližuje význam média ve řejné služby. Další sou částí kodexu ČT je dev ět bod ů ozna čených písmeny a) – i) a krátký text, které si kladou za úkol vytvá řet již zmín ěnou ve řejnoprávnost a které p ředstavují či ur čují program České televize. Sou částí kodexu České televize je i výklad pojm ů. (Kodex České televize je v příloze č. 2.) Noviná řský kodex by tak m ěl být závazný i pro moderátora Václava Moravce. Vzhledem k tomu, že předpokládám, že po řad Otázky Václava Moravce je v českém prost ředí z řejm ě nejvýznamn ějším a mezi politiky i nejrelevantn ějším diskuzním po řadem, je všeobecn ě vyžadováno dodržování nejen kodexu České televize, který je pro Václava Moravce jako zam ěstnance ČT povinný, ale i kodexu syndikátu noviná řů České republiky.

1.3 Vymezení problém ů pro rozbor vlastností diskurzu po řadu a jeho moderátora

Na základ ě výše uvedených poznatk ů jsme dosp ěli k záv ěru, že není možné omezit se pouze na diskurz Václava Moravce, ale je třeba se zabývat

18 diskurzem celého po řadu Otázky Václava Moravce . Jak jsme již uvedli, diskurz v této práci je chápán jako diskurz v širším slova smyslu , nikoliv diskurz jako řečový styl moderátora. V této práci tedy bude východiskem diskurz, který se vztahuje ke kontextu, k užívání jazyka v interakci a bude v sob ě zahrnovat „nejen sd ělení, ale i mluv čího, adresáta sd ělení, a bezprost řední (nebo i rozsáhlejší) situa ční kontext“ (Hoffmannová, 1997, s. 8). Diskurz budeme chápat jako diskurz vztahující se k mluvenému projevu. Diskurz bude sou časn ě „analyzován z hlediska identifikace nepsaných pravidel, zp ůsob ů užití jazyka i z hlediska kontextu diskurzu“ (Lap čík, 2008, s. 195). V práci se zam ěř íme na rozbor po řadu Otázky Václava Moravce z hlediska problém ů, k jejichž vymezení jsme dosp ěli studiem odborné literatury, vymezením pojmu diskurz a sledováním pořadu Otázky Václava Moravce. Zam ěř íme se na tyto problémy, které chápeme jako sledované jevy: 1. Žánr po řadu . Jsou Otázky Václava Moravce debatou, diskuzí nebo polemikou? Podle pravidel debaty by m ěli hosté reagovat na moderátora, nikoliv sami na sebe. Pokud reagují sami na sebe okamžit ě, nikoliv tedy p řes mezi článek v podob ě moderátora, stává se debata sporem a diváci tak vnímají, že moderátor nemá hosty pod kontrolou a nedokáže udržet debatu v jistých mantinelech. Sou částí tohoto pr ůzkumu tak bude i analýza žánru po řadu. 2. Dalším jevem, na který se zam ěř íme, je chování Václava Moravce k neobratným a špatným řečík ům. Dostávají takoví řečníci dostatek p říležitostí vyslovit sv ůj názor a nastínit pohled na problematiku? Pomáhá jim Václav Moravec, nebo je naopak ješt ě více p řed televizními diváky shodí? Je Václav Moravec arbitrem a omezujícím faktorem diskuze? Tyto problémy se pokusíme doložit na konkrétních p říkladech z jeho Otázek Václava Moravce . 3. Dalším jevem, který bude sledován, jsou skryté blízké vztahy , a to především mezi politikem (hostem po řadu) a moderátorem, tedy v tomto p řípad ě Václavem Moravcem. Stejn ě jako Pierre Bourdieu

19 (Bourdieu, 2002), i my soudíme, že vysledovat blízké vztahy je obtížné. 4. Infotainment a confrontainment – dva termíny, které se do televizních debat v České republice dostaly až po roce 1989. Pro č až v této dob ě? Jak často se infotainment a confrontainment objevuje a brání se mu nebo nebrání samotný Václav Moravec? Je opravdu infotainment a confrontainment tolik pro televizi důležitý? 5. Dodržuje Václav Moravec etiku mediálního rozhovoru ? Dodržuje kodex syndikátu noviná řů České republiky i kodex České televize? Nabízejí Otázky Václava Moravce objektivní a vyvážené informace? A jak se Václav Moravec ke svým host ům chová, je k politik ům taktní? 6. Cituje Václav Moravec ve svém po řadu? Na koho nej čast ěji odkazuje a jaké prvky slovní zásoby pro citování jiných zdroj ů používá? 7. Objevují se v Otázkách Václava Moravce p řipravené předto čené rozhovory ? Pokud ano, jakou roli hrají v koncepci po řadu? Lze vypozorovat, zda se Václav Moravec snaží ze všech sil udržet předem danou linii rozhovoru proto, aby mohl p ředto čený p řísp ěvek použít? Nebo se aktuální diskuse odvíjí na základ ě odvysílaných předto čených rozhovor ů? 8. Četnost návšt ěv reprezentant ů politických stran . Kdo se nejvíce objevuje v ned ělních Otázkách Václava Moravce ? Jak často si zve televize stejné hosty? Který politik nasbíral za poslední rok nejvíce účastí v diskusním po řadu Otázky Václava Moravce ? Je skladba host ů politicky vyvážená?

20 2 Rozbor vlastností diskurzu po řadu Otázky Václava Moravce a jeho moderátora

2.1 Žánr po řadu Otázky Václava Moravce Na oficiálních webových stránkách po řadu je nej čast ěji uvedeno, že Otázky Václava Moravce jsou diskuzí. Na stejném míst ě však lze nalézt i ozna čení debata. Jeden z nejd ůležit ějších aspekt ů pro ur čení žánru je, zda Václav Moravec své hosty zvládá a zda hosté reagují na moderátora, či vzájemn ě na sebe. Práv ě tyto problémy jsou náplní prvního rozboru. Jako příklady jsme vybrali rozhovory, p ři kterých docházelo ke konflikt ům, tedy rozhovory s účastí dvou politik ů náležejících vždy k rozdílnému spektru politické scény. Podle chování moderátora tak lze ur čit, ke kterému z žánr ů se po řad Otázky Václava Moravce řadí. V Otázkách Václava Moravce (3. ledna 2010) se ve studiu České televize st řetli líd ři dvou nejsiln ějších politických stran, tehdejší p ředseda pravicové ODS Mirek Topolánek a p ředseda levicové ČSSD Jiří Paroubek. Jejich televizní souboje nabízejí tém ěř vždy ostré st řety a rozbroje, jelikož oba politici mají na v ětšinu v ěcí zcela odlišný názor. Pro moderátora je tak složité vést korektní debatu. Ve druhé části Otázek se hovo řilo o demontáži Janotova úsporného balí čku. Moravec se ptal Topolánka: „P řipouštíte si ale spoluzodpov ědnost za t ěch sto devadesát p ět miliard?“ „Spoluzodpov ědnost nula,“ reagoval Topolánek. Moravec odpovídal otázkou: „Nula?“ Topolánek odpov ěděl op ět: „Nula“ . Rozhovor pokra čoval následujícím zp ůsobem:

Václav MORAVEC, moderátor ------Tak kdo za to m ůže?

Mirek TOPOLÁNEK, p ředseda strany /ODS/ ------Naopak, naopak musím říct, že díky ...

Ji ří PAROUBEK, p ředseda strany / ČSSD/ ------Sociální demokracie, z řejm ě podle pana p ředsedy.

21 Mirek TOPOLÁNEK, p ředseda strany /ODS/ ------... tomu, že jsme vládli aspo ň ty dva roky, dva roky a čtvrt roku místo čty ř let standardn ě, vít ězná strana ve volbách má vládnout čty ři roky, p řebírat plnou odpov ědnost, tak jsme učinili taková opat ření, speciáln ě t řeba v oblasti nemocenské. Mluvil jste moc dlouho, pane předsedo, tak mne nechte to aspo ň do říct.

Ji ří PAROUBEK, p ředseda strany / ČSSD/ ------Já vás, já to tady ne řídím, pane p ředsedo.

Mirek TOPOLÁNEK, p ředseda strany /ODS/ ------Nemocenské, zavedení t řídenní garan ční lh ůty znamenalo snížení nemocenské (...)

Ji ří Paroubek dvakrát sko čil Mirku Topolánkovi do řeči a moderátor se jej nesnažil zklidnit. Paroubek navíc svou výpovědí „Já vás, já to tady ne řídím, pane p ředsedo“ dal najevo, že ve studiu momentáln ě panuje chaos. Tento zp ůsob rozhovoru rozhodn ě neodpovídá pravidl ům debaty. Host by měl vždy reagovat na slova oponenta pouze prost řednictvím moderátora, respektive mezi výpov ěď mi obou host ů musí být mezi článek v podob ě otázky moderátora. V tomto p řípad ě se tak ned ělo. Václav Moravec nebyl schopen udržet debatu v jistých mantinelech. Na druhou stranu se zde dostávají na povrch dva jevy – infotainment a confrontainment , k vysv ětlení těchto termín ů se ale dostaneme až p ři rozboru dalších problém ů diskurzu. Rozhovor mezi Mirkem Topolánkem a Ji řím Paroubkem by se tak dal ozna čit podle Mistríkova pojetí (viz kap. 1.2.1) za diskuzi, p řípadn ě polemiku. Vzhledem k tomu, že se jedná o diskuzi v televizním studiu, lze ji ozna čit za diskuzi pódiovou. Oba hosté se však v tomto případ ě nenapadali takovým zp ůsobem, aby se dal rozhovor ozna čit za čistou polemiku. Podle pojetí Szymanka se zde jedná také o diskuzi. Hosté reagují sami na sebe, ne čekají na mezi článek v podob ě moderátora, který by m ěl debatu řídit. V tabulce je p řehled reakcí obou host ů. Ve druhém řádku tabulky je četnost reakcí na moderátora Václava Moravce, ve t řetím řádku je po čet reakcí na oponenta ve studiu České televize.

22 Mirek Topolánek Ji ří Paroubek Po čet reakcí na moderátora Václava 15 22 Moravce Po čet p římých reakcí 6 6 na oponenta ve studiu Pozn.: Jde o reakce pouze ve druhé části Otázek Václava Moravce , ve které se řešil problém Demontáž Janotova úsporného balí čku.

Druhým, konkrétn ějším a jasn ějším p říkladem, kdy hosté vedli vzájemný rozhovor sami bez zásah ů moderátora, a tedy bez jakéhokoliv omezujícího faktoru, je rozhovor mezi hejtmanem Jihomoravského kraje a zárove ň p ředsedou Asociace kraj ů České republiky Michalem Haškem (ČSSD) a pražským primátorem Pavlem Bémem (ODS) o kart ě Pražana Opencard ze 4. části Otázek Václava Moravce dne 29. listopadu 2009. Tato debata sklouzla pouze ke vzájemným reakcím a debatním, respektive polemickým p řísp ěvk ům obou host ů, Moravec jakoby se v ur čitých momentech svých Otázek ani neú častnil.

Václav MORAVEC, moderátor ------Já bych, já jsem se vás ale, promi ňte, te ď jsem se vás, to víme, ale te ď se vás ptám, co by.

Michal HAŠEK, hejtman Jihomoravského kraje / ČSSD/ ------Je vydaných 400 tisíc karet a náklady na jednu kartu jsou 2380 korun. Hovo říme o efektivit ě vynaložených ve řejných prost ředk ů.

Pavel BÉM, primátor hlavního m ěsta Prahy /ODS/ ------Ale pane Hašku, ale pane p ředsedo, vy v ůbec nevíte, ale vy, pane p ředsedo, ale vy bohužel neznáte ty základní koncep ční materiály, které na jedné stran ě ukazují plze ňskou kartu a na druhé stran ě popisují funkcionality nebo budoucí funkce té karty pražské.

Michal HAŠEK, hejtman Jihomoravského kraje / ČSSD/ ------Pane primátore, já bych si ani slovem nedovolil zasahovat do rozhodování samosprávy hlavního m ěsta Prahy.

Pavel BÉM, primátor hlavního m ěsta Prahy /ODS/ ------Ne, když dovolíte, když dovolíte.

Michal HAŠEK, hejtman Jihomoravského kraje / ČSSD/ ------Já jenom konstatuji fakta, která zná celá ve řejnost.

Pavel BÉM, primátor hlavního m ěsta Prahy /ODS/ ------

23 Ne, tato fakta vy neuv ěř itelným zp ůsobem zkreslujete. Když dovolíte, já vám po dnešním po řadu dám k dispozici koncep ční materiál, který popisuje, co karta Pražana bude nabízet v roce 2010, 2011, 2012. Zjistíte, že se jedná o dva naprosto odlišné projekty, že plze ňská karta je prost ě n ěco jiného než karta pražská a pak pochopíte.

Michal HAŠEK, hejtman Jihomoravského kraje / ČSSD/ ------Dejte ji opozici, dejte je m ěstské opozici, dejte je t řeba finan čnímu výboru, který vede zastupitel sociální demokracie pan Hulínský a už od dubna pan Hulínský žádá provedení auditu, projednání na finan čním výboru, poj ďte standardní cestou, pane primátore.

Pavel BÉM, primátor hlavního m ěsta Prahy /ODS/ ------Ale pane p ředsedo, pane p ředsedo, tato karta, tato karta byla schvalována, pane p ředsedo, pane p ředsedo, tato karta byla schvalovaná v roce 2005 také hlasy sociálních demokrat ů, také hlasem pana p ředsedy Hulínského, pan p ředseda Hulínský samoz řejm ě má tyto koncep ční materiály, pan p ředseda Hulínský má úpln ě všechno, pan p ředseda Hulínský byl dokonce u za čátku té informa ční strategie hlavního m ěsta Prahy, čili to bude, to asi není, to asi není ten správný štoulec.

Václav MORAVEC, moderátor ------Asi tedy te ď, promi ňte, pokud te ď tedy pan p ředseda říká, že se prodává Karlštejn, tak ho prodává se sociálními demokraty.

Tato část rozhovoru ukazuje pouze vzájemné reakce a vzájemné slovní napadání se obou politik ů. Tyto reakce nejsou ni čím omezovány, Moravec se v této části stal pouhým divákem. Recipient m ůže mít pocit, že Václav Moravec nemá debatu pod kontrolou. Navíc vlivem ostré rétoriky se diskuzní (polemické) p řísp ěvky stávají pro diváky v některých p řípadech nesrozumitelné, a to z toho d ůvodu, že se Hašek s Bémem navzájem vyrušovali a skákali si do řeči. Moravec tomu v tomto konkrétním p řípad ě nedokázal zabránit a divák, a č pro n ěj m ůže být hádka na obrazovce zábavou, vid ěl, že diskuze nemá v danou chvíli žádné mantinely vyhrazené moderátorem a že Václav Moravec ji nemá pevn ě pod kontrolou. Podle Mistríkova pojetí by se tento rozhovor dal ozna čit za polemiku, tedy jinými slovy za úto čný rozhovor. Jednotlivé polemické přísp ěvky nep řináší divák ům p říliš nových informací. Jestliže p řísp ěvky nějaké relevantní informace obsahují, jedná se o informace v danou chvíli ned ůležité. V následující tabulce je p řehled, kolikrát jednotliví hosté reagovali na moderátora a kolikrát reagovali na oponenta bez mezi článku v podob ě Václava Moravce:

24

Michal Hašek Pavel Bém Po čet reakcí na moderátora Václava 8 13 Moravce Po čet p římých reakcí 11 10 na oponenta ve studiu Pozn.: Jde o reakce pouze ve čtvrté části Otázek Václava Moravce , ve které se řešil problém s pražskou Opencard.

Z výše uvedených p říklad ů je také z řejmé, že Václav Moravec se ve své roli moderátora dostává do ur čitých problém ů. Ovšem je pravda, že v některých vyhrocených p řípadech roli zvládne a p ředá slovo druhému hostovi ve studiu. Nap říklad p ři již zmín ěném rozhovoru dne 3. ledna 2010 mezi Mirkem Topolánkem a Ji řím Paroubkem. (P řepis celého rozhovoru v p říloze č. 3.) Sám Moravec ve svém po řadu (11. dubna 2010) p ři ostré hádce Ji řího Paroubka a nového volebního lídra ODS Petra Ne čase nazna čil, že moderátor má v danou chvíli dv ě možnosti – bu ď do rozhovoru násiln ě zasáhne a druhý den si p řečte v denním tisku, že po řad byl nudný, nezajímavý a nekonfronta ční, nebo naopak nechá hosty, aby se hádali a přek řikovali, a druhý den si v denním tisku p řečte, že moderátor rozhovor nezvládl. Role moderátora tak je v těchto p řípadech velmi obtížná. Panelovou diskuzí lze ozna čit speciální p ředvolební díly Otázek Václava Moravce . Moravec se svým štábem cestuje do jednotlivých region ů, kde realizuje diskuzi s volebními lídry jednotlivých kraj ů. Na p řenos mají p řístup i diváci, kte ří se mohou politik ů p římo ptát. Sám Moravec však musí otázky publika stylisticky v přímém p řenosu upravovat, případn ě shrnout a zestru čnit. Žánr po řadu tak podle rozboru nelze jasn ě stanovit. Vždy záleží na daných hostech. Jestliže se v Otázkách st řetnou politi čtí p ředstavitelé dvou odlišných idejí a sm ěrů, stane se z po řadu diskuze či n ěkdy až polemika. Pokud do po řadu zavítají odborníci, v ědci, ekonomové apod., stane se po řad korektní debatou, kde se prezentují již utvo řené názory.

25 2.2 P řístup Václava Moravce k neobratným řečník ům Druhý rozbor diskurzu Václava Moravce bude zam ěř en na p řístup a chování moderátora Václava Moravce ke špatným, neobratným, p řípadn ě neprofesionálním řečník ům. Jak jsme se již zmínili v kap. 1.1.1, Pierre Bourdieu vymezil falešn ě pravou debatu jako debatu, ve které má hlavní slovo moderátor, který neobratným řečník ům ponechává více prostoru než dobrým řečník ům. D ůsledkem falešn ě pravé debaty je, že jednotliví účastníci debaty si nejsou rovni (Bourdieu, 2002). V tomto rozboru se tedy zam ěř íme na to, zda Václav Moravec vede falešn ě pravou debatu. V Otázkách se vyskytují jak lidé, pro které je verbální projev p řed televizní kamerou zna čně obtížný, tak lidé, kte ří jsou verbáln ě zdatní, zejména se to týká politik ů, kte ří jsou zvyklí mluvit p řed kamerou. V ned ělních Otázkách Václava Moravce (14. června 2009) v první části vystoupili k tématu odkládání státních maturit ministryn ě školství Miroslava Kopicová, zástupce st ředoškolák ů a zárove ň autor petice za odložení státních maturit Filip Vích, p ředseda Asociace ředitel ů gymnázií Alfréd Dytrt a p řes telemost z Brna v té dob ě bývalý ministr školství (za Stranu zelených) Ond řej Liška. Krom ě studenta Filipa Víchy se tak diskuze ú častní zkušení řečníci – dva politici a p ředseda Asociace ředitel ů gymnázií. Tito t ři hosté by tak nem ěli mít problém se svým verbálním projevem a své názory by si m ěli um ět obhájit. Naopak Filip Vích je studentem st řední školy a tém ěř jist ě se jedná o jeho první vystoupení v podobném diskuzním po řadu. Nervozita je na n ěm patrná už z nonverbálního projevu p ři pozdravu. V ruce jako jediný drží propisku a nep řirozen ě se opírá o st ůl. Slovo od Václava Moravce nejprve dostane Miroslava Kopicová, poté Alfréd Dytrt. Jako t řetí se na řadu dostane práv ě student Filip Vích. To, že je Filip Vích neprofesionálním a nezkušeným řečníkem, lze usoudit podle stylizace jeho slovního projevu, podle tónu hlasu, intonace i podle neverbálních projev ů a řeči t ěla na základ ě sledování televizní debaty.

26 Václav Moravec p ři kladení otázky zpomalí tempo a snaží se o líbiv ější a p říjemn ější tón. Vícha vyzve k reakci tímto dotazem:

Václav MORAVEC, moderátor ------Filipe, vám se poda řilo prost řednictvím Facebooku, řekn ěme, zorganizovat 50 tisíc budoucích maturant ů, st ředoškolák ů, podíváte-li se na to, jak s tou vaší výzvou nakládají politici, tedy s výzvou druhého odložení státních maturit, co vás napadá?

Filip VÍCH, spoluorganizátor protestu na Facebooku ------Tak mn ě na tom vadí asi nejvíce to, že ta otázka státních maturit se za čala velmi siln ě politizovat, a to obzvlášt ě v poslední dob ě poté, co bylo jasné, že nás čekají p řed časné volby. My od samého za čátku jsme se snažili o to, abychom vedli debatu, diskusi a snažili jsme se zapojit všechny strany, jak ministerstvo školství, tak politiky, protože víme, že pro případný odklad je budeme stejn ě tak jako tak pot řebovat.

Moderátor nechal hosta domluvit, neskákal mu do řeči a byl trp ělivý. Hned po zodpov ězení prvního dotazu položil Moravec Víchovi další otázku:

Václav MORAVEC, moderátor ------Te ď víte a máte na své stran ě šéfa školského výboru, poslance Ob čanské demokratické strany Waltera Bartoše, jaká byla jeho reakce v t ěch p ředchozích m ěsících, ješt ě p řed tím, než bylo jasné, že se blíží p řed časné volby a že tady je n ějakých zhruba 50 tisíc student ů, možných prvovoli čů , které by bylo dobré získat?

Filip VÍCH, spoluorganizátor protestu na Facebooku ------Tak on ur čité pochybnosti vyjád řil už na samém po čátku, kdy vyšel vlastn ě první článek o naší činnosti, stejné pochybnosti vyjád řil i Vít ězslav Jandák. Na druhou stranu trošku m ě zaráží to, že my jsme se ho snažili oslovit, snažili jsme se domluvit n ějakou sch ůzku a na e- maily nám nereaguje.

Student Filip Vích dostal op ět dostatek prostoru, moderátor ho ni čím nevyrušoval a nechal ho domluvit. Moravec na tuto odpov ěď jenom pokynul hlavou a aniž by se jí v ěnoval, položil okamžit ě jinou otázku Ond řeji Liškovi. Neprofesionální řečník tedy dostal dostatek času, aby vyjád řil vše, co chce sd ělit. Za pozornost jist ě stojí forma oslovování, tedy jakým zp ůsobem vybízí Václav Moravec hosty k reakci. Oba politiky ú častnící se rozhovoru oslovuje moderátor celým jménem, tedy „Ond řeji Liško“ a „Miroslavo Kopicová“. P ředsedu Asociace ředitel ů gymnázií Alfréda Dytrta oslovuje Moravec „pane řediteli a pane p ředsedo“, zatímco zástupce student ů Filipa Víchu oslovuje pouze k řestním jménem, tedy „Filipe“. Studentu Filipu

27 Víchovi je odhadem zhruba 18 let, a tak jeho oslovování k řestním jménem nebudí žádné rozpaky. Navíc divákovi z ůstalo zatajeno, zda se moderátor s hostem ješt ě p řed po řadem na oslovování nedomluvil. Z těchto málo p říklad ů se zdá, že je Václav Moravec k nezkušeným řečník ům tolerantn ější, lépe formuluje dotazy, neská če jim do řeči a nepokládá dopl ňující či konfronta ční otázky. Hostovi tedy nechá volnost. Nelze tedy říci, že by vedl falešn ě pravou debatu. V přehledné tabulce je srovnání, kolikrát každý host v této části po řadu promluvil:

Jméno hosta Po čet promluv v po řadu Miroslava Kopicová 15 Ond řej Liška 9 Alfréd Dytrt 7 Filip Vích 7

V této části sice Filip Vích promluvil jen sedmkrát, v porovnání s Ond řejem Liškou a Alfrédem Dytrtem mu však byl dán k dispozici srovnatelný prostor. Moravec ho tedy nijak nepotla čoval. (P řepis celého rozhovoru v p říloze č. 4.) Dalším konkrétním p říkladem chování moderátora Václava Moravce ke špatným řečník ům mohou být Otázky Václava Moravce ze 14. b řezna 2010. Ve studiu debatovali o cest ě z krize, p ředvolebních slibech a zm ěnách daní aktuální ministr financí Eduard Janota, makroekonom Českomoravské konfederace odborových svaz ů (dále ČMKOS) Jaroslav Ungerman, exministr pr ůmyslu a obchodu, ekonom Vladimír Dlouhý a bývalý viceguvernér České národní banky Lud ěk Niedermayer. Janota, Dlouhý a Niedermayer dokázali v Otázkách Václava Moravce reagovat na dotazy bez problém ů. Makroekonom ČMKOS Jaroslav Ungerman byl se svými řečnickými schopnostmi oproti ostatním host ům Otázek mén ě vyzrálý. Jeho vyjad řování bylo chaotické, jeho výpov ědím chyb ěla stylizace, profilace a rychlejší reakce. Václav Moravec to op ět vycítil a snažil se hosta zbyte čně netrápit. Ungerman m ěl však bohužel sm ůlu, nebo ť se svým názorem na superhrubou

28 mzdu z ůstal ve studiu v menšin ě. Po delším monologu Ungermana reagoval bývalý ministr pr ůmyslu a obchodu Vladimír Dlouhý mimo jiné tímto: „Já se omlouvám, jo, ale já p řeci m ůžu dát nebo mám spousta jiných možností a kanál ů, jak dát zam ěstnanc ům své firmy n ěco na ruku.“ Ungerman v tu chvíli odpov ěděl jen větou bez výpov ědní hodnoty: „Já ne říkám, že ne, ale že to je.“ Z tohoto p říkladu lze odvodit, jakými řečnickými schopnostmi Ungerman disponoval. Václav Moravec však na jeho slova v ůbec nereagoval n ějakými dopl ňujícími otázkami, p řitom mu v po řadu poskytl dostate čný prostor pro vyjád ření. Níže uvádím analýzu četnosti promluv jednotlivých host ů v první části po řadu:

Jméno hosta Po čet promluv v po řadu Eduard Janota 13 Vladimír Dlouhý 6 Lud ěk Niedermayer 6 Jaroslav Ungerman 9

Z tabulky tak z řeteln ě vyplývá, že špatný řečník nebyl v po řadu Otázky Václava Moravce vytla čen mimo d ění a že mu byl poskytnut dostate čný čas. (P řepis celého rozhovoru v p říloze č. 5.) Posledním p říkladem jsou Otázky Václava Moravce z 5. července 2009. Tématem první části po řadu byly bleskové povodn ě, Václav Moravec si pozval p řes telemost t ři hosty – Václava Sláde čka, starostu Polomi, jedné z nejvíce postižených obcí, dále Michala Haška, p ředsedu Asociace kraj ů a zárove ň hejtmana Jihomoravského kraje, a ministra financí Eduarda Janotu. Janota a Hašek pat řili op ět podle p ředpoklad ů mezi dobré řečníky, naopak starosta Polomi Václav Sláde ček stál pod deštníkem na silnici n ěkde ve své obci a z rozhovoru byl viditeln ě nervózní. O čima uhýbal do nevhodného prostoru, nedíval se tedy na kameru. Stylistika jeho projevu byla horší, používal nespisovné výrazy a hovorovou češtinu, často ukon čil svou odpov ěď a následn ě skákal moderátorovi do řeči, když cht ěl n ěco k předcházející odpov ědi dodat. Václav Moravec však vždy zastavil a trp ěliv ě vy čkal, Sláde čka rozhodn ě neshodil a nechal ho až na jednu

29 výjimku domluvit. Onou výjimkou bylo až p říliš zdlouhavé d ěkování starosty všem zú častn ěným na likvidaci škod: „S hasi čema jsme vícemén ě pro tento týden skon čili, v pátek zhruba v 6 hodin, kdy jsme vy čerpali poslední studn ě, a jsme domluveni na fekál, by m ěl nastoupit v úterý a bude vyvážet septiky a žumpy. Já teda bych, pokud teda můžu, pokud jsem živ ě ve vysílání, tak bych cht ěl pod ěkovat Hasi čskému záchrannému sboru přerovskému okresu, jmenovit ě pan Čoček, pan Šindler a pan Suchánek. To byli p řátelé, te ďka jsou to moji p řátelé, kte ří nám pomohli ve všem. Dále tady byli ješt ě velice aktivní vojáci, ano.“ Moravec do toho vstoupil s up řes ňujícím dotazem, respektive žádal, aby Sláde ček odpov ěděl konkrétn ě na již d říve položený dotaz: „A ta, a ta vaše úvodní kritika, když jste, když jsme kritizoval, když jste na za čátku složky záchranného systému kritizoval, že jste je nem ěl na t ěch místech, kde jste je pot řeboval mít?“ Václav Moravec nakonec Sláde čka donutil konkrétn ě odpov ědět, tím zp ůsobem, že do monologu Sláde čka několikrát vstoupil, a to v případech, kdy se Sláde ček kv ůli svým špatným řečnickým schopnostem odchýlil od tématu a bylo pot řeba ho usm ěrnit. Moravec však byl slušný a používal přijatelné taktní výrazy typu: „Omlouvám se, že vstupuji do vaší řeči.“ V tabulce je op ět četnost výpov ědí jednotlivých host ů v příslušné části Otázek Václava Moravce dne 5. července 2010:

Jméno hosta Po čet promluv v po řadu Michal Hašek 4 Václav Sláde ček 11 Eduard Janota 5

Četnost m ůže být v tomto p řípad ě pon ěkud zkreslena tím, že Sláde ček byl exkluzivním hostem, který p řinesl do po řadu nejvíce informací, proto dostal tolik prostoru. P řestože nebyl dobrý řečník, Moravec ho nechal mluvit ze všech nejdéle a nejvíce. (P řepis celého rozhovoru v p říloze č. 6.)

30 2.3 Skryté blízké vztahy Třetím sledovaným jevem jsou skryté blízké vztahy, a ť už mezi politiky, tak i mezi politikem (hostem po řadu) a samotným moderátorem, tedy v tomto p řípad ě Václavem Moravcem. Co se týká skrytých blízkých vztah ů mezi moderátorem a politikem, je obtížné je vysledovat, což odpovídá p ředpokladu Pierra Bourdieu (Bourdieu, 2002). Odhalit spiklenectví moderátora a hosta je tak obtížné proto, že moderátor je profesionál, který musí udržovat odstup a nadhled a v jeho řeči nesmí být patrné stran ění žádnému názoru ani hostovi. Moravec nedává najevo sv ůj osobní názor a p řes veškerou snahu jsme nevypátrali, že by podporoval n ějakého konkrétního politika, hosta nebo politickou stranu. Nep říjemné dotazy klade jak levicovým, tak i pravicovým politik ům. Co se týká skrytých blízkých vztah ů mezi politiky, ani tyto vztahy není podle Bourdieua jednoduché vysledovat. Podle něj politici v debat ě soupe ří, ale ob čas se projeví, nap říklad tykáním, že se blíže znají a jsou vlastn ě p řátelé a že své soupe ření p řed televizními kamerami vedou jen na oko. Jedná se tedy vlastn ě o debatu falešnou (viz kap. 1.1.1). Skrytý blízký vztah byl p ři rozboru nalezen u Ji řího Paroubka a Miroslava Kalouska. A čkoliv spolu oba politici svádí na obrazovce ostré názorové souboje, poda řilo se Ji římu Paroubkovi necht ěně (podle tónu hlasu) nazvat Miroslava Kalouska pouze Mirkem. „Vy jste hovo řili p řed rokem a n ěco o tom, fantazírovali jste s nejlepším ministrem financí sv ěta o tom, jak budeme ostr ůvkem v té krizi, v které se budou potácet ty další evropské zem ě. To, co říká zkrátka Mirek Topolánek ...,“ řekl Paroubek. Topolánek do toho sko čil: „To nikdo nikdy ne řekl,“ a Paroubek okamžit ě pokra čoval: „... a Mirek, Miroslav Kalousek o ekonomice te ď, má stejnou vypovídací hodnotu jako p řed rokem, bohužel.“ (P řepis celého rozhovoru v p říloze č. 7.) Z uvedeného p říkladu vyplývá fakt, že se n ěkte ří politici mezi sebou mohou znát více, než si lidé a diváci diskuzních pořad ů uv ědomují. Nicmén ě sledování skrytých blízkých vztah ů mezi politiky není primárním tématem této práce. Jevem, na který jsme zam ěř eni, jsou skryté blízké

31 vztahy mezi moderátorem a hostem. Při rozboru Otázek Václava Moravce od ledna 2009 do dubna 2010 (tedy v pr ůběhu šestnácti m ěsíc ů) nebyl nalezen jediný konkrétní p řípad, kdy by se moderátor prozradil a pro řekl se. Nebyl tedy odhalen žádný skrytý blízký vztah s nějakým politikem.

2.4 Infotainment a confrontainment Infotainment a confrontainment jsou jevy, které se v českém prost ředí do televizních debat a diskuzí dostaly až po roce 1989. Infotainment ozna čuje spojení zábavy a informací, confrontainment znamená konfrontaci pro zábavu. Televizní spole čnosti se infotainmentu ani confrontainmentu z jistých d ůvod ů nebrání. Oba prvky totiž debaty a diskuze pro diváky zatraktiv ňují a v závislosti na nich stoupá i sledovanost po řad ů. Úkolem moderátora je vyvážit pom ěr infotainmentu a confrontainmentu na stran ě jedné a vážné či kvalifikované diskuze na stran ě druhé. Čmejrková ozna čuje politické st řety jako „novodobé gladiátorské hry“ ( Čmejrková, 2003, s. 80). Zárove ň cituje n ěmeckou teoreti čku mediálního dialogu Eddu Weigandovou, která metaforu novodobých gladiátorských her p řibližuje více. „V římské arén ě bojovali gladiáto ři trojzubcem a sítí proti štítu a me či. Základní pravidla moderního interview vybavují protagonisty obdobn ě asymetrickými prost ředky útoku a obrany“ ( Čmejrková, 2003, s. 80). Infotainment a confrontainment se dostaly do televizních rozhovor ů v českém prost ředí až po roce 1989. D ůvodem je, že v minulosti za vlády jedné strany vystupovali politici jako autorita a zábava ani konfrontace pro pobavení v tu chvíli nebyla na obrazovkách žádána. Příklad confrontainmentu lze nalézt nap říklad v Otázkách ze 3. ledna 2010, kdy se ve studiu České televize st řetli Ji ří Paroubek a Mirek Topolánek. Sám Paroubek se snažil confrontainment do diskuze vložit, ovšem moderátor se mu snažil zabránit:

Mirek TOPOLÁNEK, p ředseda strany /ODS/ ------Za dvacet let od revoluce vlastn ě byla jenom jednou situace, kdy bylo možno v obou komorách parlamentu n ěco prosadit, to byl ten tehdy v dob ě opozi ční smlouvy ten, zm ěna volebního systému, kterou Ústavní soud natolik vykuchal, že ten stávající zbytek je to

32 vůbec nejhorší řešení, které jsme od roku 1989 m ěly a ty minulé volby to samoz řejm ě tím patem ukázaly.

Václav MORAVEC, moderátor ------Ale p řesto se nedohodnete na zm ěně v letošním roce?

Ji ří PAROUBEK, p ředseda strany / ČSSD/ ------Tak já bych cht ěl možná reagovat na n ěkteré ty v ěci, co tam, co tady pan p ředseda řekl, aby to bylo taky trošku zajímavé, kontroverzní pro diváky. P ředevším ...

Zde se Ji ří Paroubek výslovn ě snaží o konfrontaci pro pobavení divák ů, snaží se o ozvláštn ění rozhovoru.

Václav MORAVEC, moderátor ------Já bych cht ěl, aby to bylo o obsahu, takže mi odpov ězte.

Moderátor Václav Moravec je však proti a brání Ji římu Paroubkovi v použití konfronta čního stylu. Místo toho, aby se do st řetu dostali oba hosté po řadu, dostává se tak do st řetu moderátor s hostem.

Ji ří PAROUBEK, p ředseda strany / ČSSD/ ------Ale pane redaktore, já myslím, že to, co říkám, je obsah. Nechci vás tedy n ějak rušit ve vašich vývodech, ale řekl bych, že je to o obsahu.

Václav MORAVEC, moderátor ------Tak velmi, velmi pozorn ě vás poslouchám. To jsem zv ědav.

Zřetelnou ukázku confrontainmentu lze nalézt v ned ělních Otázkách dne 11. dubna 2010 v ostrém p ředvolebním souboji lídr ů dvou nejsiln ějších politických stran – Ji řího Paroubka ( ČSSD) a Petra Ne čase (ODS). Oba politici p řišli do studia p řipravení svými mediálními poradci a p ři konverzaci o st ěžejních tématech p ředvolební kampan ě se za čali hádat, skákat si do řeči a navzájem se i urážet. Moravec se sám politik ů n ěkolikrát na jejich p řípravu ptal, uvád ěl p ři tom práv ě mediální poradce. Oba hosté používali dokonce transparenty, na kterých znázor ňovali, která ze stran zadlužila zemi více. Paroubek si vysta čil s čísly, Ne čas znázor ňoval dluhy na grafech. Moderátor Václav Moravec po chvíli svou snahu o usm ěrn ění rozhovoru vzdal a omezující faktor v tu chvíli p řestal fungovat. Diváci u obrazovek tak nedostali od obou p ředstavitel ů p říliš nových informací,

33 dostaly se k nim pouze slovní výpady. Confrontainment se pro diváky stal zábavou, což dokazuje i repríza nejzajímav ějších částí rozhovoru v jiných publicistických a zpravodajských po řadech České televize (nap ř. 168 hodin či Události).

Ji ří PAROUBEK, p ředseda ČSSD ------Pokud jde o tu devastaci ve řejných financí, tak za minulý rok, pane místop ředsedo, to byl výsledek vašeho vládnutí, 286 miliard korun schodku, a tohle, t ěch 680 miliard, to jsou náklady transformace. To není číslo z Lidového domu, ale číslo ministerstva financí. Takže abychom nehovo řili o té devastaci ve řejných financí...

Petr NE ČAS, volební lídr a místop ředseda ODS ------Pane Paroubku, toto je skute čnost. Tento obrovský dluh vytvo řily sociáln ě demokratické vlády, tyto vytvo řily vlády ODS. Tady musím říci jednozna čně, že v roce 2008 byl v ůbec nejnižší schodek státního rozpo čtu v dějinách, necelých dvacet miliard. Vy jste pane Paroubku pod vaším vedením jako premiéra, vy jste, v dob ě kdy byl šestiprocentní ekonomický r ůst v roce 2006 vytvo řil tém ěř stomiliardový deficit. To není chyba, to je ekonomický zlo čin neuv ěř itelného ražení, kterého vy jste se dopustili a toto je skute čnost, která jednozna čně ukazuje, že sociální demokracie (...)

Ji ří PAROUBEK, p ředseda ČSSD ------Pane místop ředsedo, nelžete! Z tisíce sto sedmdesáti osmi miliard (...)

Oba hosté se poté za čali přek řikovat a hovo řit dohromady. Moravec chvíli vše sledoval a poté se snažil politiky zastavit: „Pánové, omlouvám se, pánové, omlouvám se. Ne, ne, ne. Pánové? Pánové, omlouvám se...“ Jeho pokus byl ovšem zbyte čný, nebo ť oba líd ři pokra čovali ve svém sporu. Moravec se tedy obrátil na diváky a snažil se ze situace dostat zábavnou poznámkou: „Ani ve snu m ě p řátelé nenapadlo, že bych si sem také musel vzít n ějaký plakát, do studia. I toho je výpov ěď . Proto jsme stanovili, protože druhý den si moderátor bude moct p řečíst, že bu ď debata byla nudná, nebo že ji moderátor nezvládl (...)“ Teprve v této chvíli se Paroubek i Ne čas zastavili a p řestali se slovn ě napadat. Po položení další otázky se však vše opakovalo. Confrontainment v této chvíli diváky pobavil a Moravec se mu p říliš nebránil, respektive se mu ani nedokázal ubránit. Infotainment se v Otázkách objevuje pom ěrn ě často. V České republice existují politici, jejichž projev lze ozna čit za zábavný bez ohledu na obsah výpov ědí. Mezi takové politiky pat ří nap říklad p ředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. 19. dubna 2009, tedy ješt ě p ředtím, než jeho nová strana

34 TOP 09 vznikla, pobavil diváky spole čně s moderátorem Otázek Václavem Moravcem:

Václav MORAVEC, moderátor ------Zeptám se, kdyby vznikla nová politická strana, m ěla by být projektem pro p řed časné volby, zn ěla otázka?

Miroslav KALOUSEK, ministr financí v demisi /KDU-ČSL/ ------Kdyby vznikla nová politická strana, tak vznikne proto, aby tady neabsentovala na politické scén ě st ředopravá konzervativní strana, která nebude socialisticky rovnostá řská a která bude zejména z hlediska hospoda ření odpov ědná v ůč i budoucnosti. A ta ...

Moravec v této chvíli zám ěrn ě p řerušuje Miroslava Kalouska, aby rozhovor pro diváky zatraktivnil. Zám ěrem Moravce je, aby Kalousek neza čal představovat novou politickou stranu.

Václav MORAVEC, moderátor ------Měla by to být strana pro p řed časné volby?

Miroslav KALOUSEK, ministr financí v demisi /KDU-ČSL/ ------Pane p ředs..., pane ...

Václav MORAVEC, moderátor ------Předsedo ješt ě ne.

V této chvíli se v Otázkách objevuje práv ě sledovaná zábavní složka, kterou inicioval sám moderátor Václav Moravec. Využil p řeřeknutí se Miroslava Kalouska a zám ěrn ě použil ironii. Miroslav Kalousek ovšem dokázal zareagovat dalším vtipným diskuzním p řísp ěvkem. Na recipienta tak zjevn ě působí prvky zábavy spojené s novými informacemi – infotainment. Prvotní svolení k infotainmentu však obstaral v tomto p řípad ě moderátor Václav Moravec.

Miroslav KALOUSEK, ministr financí v demisi /KDU-ČSL/ ------Pane osobnosti roku TýTý, jste patnáctý noviná ř, kterému říkám, že bych velmi prosil, aby mn ě bylo dop řáno komfortu p řemýšlet do konce kv ětna. Já to, já vám te ď ...

Václav MORAVEC, moderátor ------Já, já nechci, jestli budete zakládat, na to se vás nikdo neptá, tak.

35 Miroslav KALOUSEK, ministr financí v demisi /KDU-ČSL/ ------Já vám te ď, já na to nemám te ď odpov ěď , já to nevím, já ...

Václav MORAVEC, moderátor ------Chybí vám tady taková politická strana pro p řípadné p řed časné volby?

Miroslav KALOUSEK, ministr financí v demisi /KDU-ČSL/ ------Já se obávám, pokud by se, pokud by se situace v KDU-ČSL vyvíjela tak, jak se vyvíjí, že tam nabývá skute čně vrchu socialistické rovnostá řství, že hlavní, hlavní tón té politiky mé strany, která dlouho byla konzervativní st ředopravou stranou, tak se stává stranou spíše sociáln ě demokratickou s tím, že její, její členové chodí do kostela více než sociální demokraté, pak skute čně uvažuji o tom, že je pot řeba, aby tady takový subjekt existoval, ale jestli se tak rozhodnu, nebo ne, já opravdu nevím.

Zábavná složka se tak vklínila do rozhovoru mezi Moravcem a Kalouskem, p řičemž moderátor ji sám vyvolal svou ironickou reakcí. Následovaly další reakce a na diváka u televizní obrazovky tak p ůsobila zábavní složka. Moravec vyrukoval se zábavnou složkou i na dalšího z člen ů TOP 09, Karla Schwarzenberga. Odehrálo se to hned v úvodu ned ělních Otázek Václava Moravce dne 29. listopadu 2009:

Václav MORAVEC, moderátor ------Už víte, pane p ředsedo, s kým budete dnes ve čer ve čeřet?

Hned první otázka p ředstavuje zábavnou složku, otázka je rozhodn ě ne čekaná a v první fázi pro diváky dost ne čitelná. P ři pokládání otázky tak divák zákonit ě zpozorní.

Karel SCHWARZENBERG, p ředseda strany /TOP 09/ ------No, to se uvidí, n ějaký kamarádi i kamarádky se, doufám, najdou.

Host se však nenechal vyvést z míry a okamžit ě reagoval.

Václav MORAVEC, moderátor ------Vy jste totiž p ůvodn ě na tu dnešní ve čeři pozval p ředsedy politických stran, s výjimkou komunist ů a ti postupn ě od říkávají.

Karel SCHWARZENBERG, p ředseda strany /TOP 09/ ------No, tak podívejte se, když mají ch řipku, nebo strach z ní, nebo n ěco a od říkají, tak od říkají, já jsem zdvo řilý člov ěk, já jsem je pozval, když oni nep řijdou, tak, s odpušt ěním řečeno, mám taky zábavn ější kolegy na ve čer, což o to.

36

Václav MORAVEC, moderátor ------V tom p řípad ě jste je nemusel zvát, když jste mohl jít s d ěvčaty.

Moravec se zábavnou složkou pracoval dál a výrazem „d ěvčaty“ ji ješt ě umocnil.

Karel SCHWARZENBERG, p ředseda strany /TOP 09/ ------Ne, já jsem, já jsem říkal, já jsem zdvo řilý člov ěk, který dodržuje rád formy, my jsme m ěli sv ůj sn ěm, takže jsem to považoval za dobrý zvyk, abych kolegy informoval o pr ůběhu a výsledku a všechno, se s nimi pobavil, jaké by byly v budoucnosti možnosti, prost ě já jsem člov ěk, který p řece jenom jsem konzervativní a trpící na jisté formy zdvo řilosti.

Infotainment a confrontainment jsou jevy, které již neodmysliteln ě k televizním debatám pat ří. Zábavnou složku do debaty vnášejí jak hosté, tak i samotný moderátor, p řičemž nelze rozhodnout o tom, kdo více. V pozadí stojí snaha udržet diváka u obrazovky, a tato snaha je spole čná host ům i moderátorovi. Úkolem moderátora politické diskuse však je vyvážit pom ěr mezi vážnou a relevantní diskuzí na stran ě jedné a zábavou na stran ě druhé. Na základ ě rozboru tohoto jevu jsme dosp ěli k pravd ěpodobnému záv ěru, že tento úkol se Václavu Moravcovi da ří plnit.

2.5 Etika mediálního rozhovoru Václav Moravec by m ěl dodržovat etické kodexy syndikátu noviná řů České republiky a také České televize. Sou částí etiky však není jen dodržování kodex ů, ale také zp ůsob chování moderátora v ůč i host ům, zp ůsob stylizace výpov ědí a otázek a taktnost. Sou částí etického kodexu České televize je mimo jiné nestrannost a objektivita. Konkrétně v bodu C se píše: „( Česká televize) poskytuje nestranné a nezávislé zpravodajství, informace a komentá ře.“ Václav Moravec se snaží být nestranný, nicmén ě ob čas ve svém po řadu nestranný není. Nap říklad 29. b řezna 2009 se Moravec prezentoval tímto úvodním monologem (hned po úvodní zn ělce po řadu): „Vítejte a hezkou ned ěli vám všem. Prezident zvolený p řeb ěhlíky vy čítá premiérovi, že se mu vymstili p ři pádu jeho vlády práv ě p řeb ěhlíci. I to je jeden z vedlejších jev ů sou časné politické krize v České republice. Václav Klaus se op ět dostal do sv ětla

37 ramp a své minuty slávy si pat řičně užívá. Zapomíná na to, že nebýt přeb ěhlík ů, sám by nebyl prezidentem. Je to p řitom práv ě te ď Václav Klaus, kdo m ůže výrazn ě pootá čet budoucí vývoj české politiky. A vzhledem k jeho vlastním zájm ům se z řejm ě do čkáme lecjakého prezidentského aktivismu. Možná i proto Mirek Topolánek a Ji ří Paroubek pochopili, že v jejich zájmu je se dohodnout. Budou toho však schopni, když je mezi nimi od voleb v roce 2006 taková míra nevraživosti? Popravd ě řečeno, koho z vás to ale zajímá? Zatímco sv ět bojuje s následky ekonomické krize a Evropa se pokouší o soulad, česká politika si jak jinak žije sama sebou. Navíc v dob ě českého předsednictví evropské sedmadvacítce. Nejen o tom bude řeč s premiérem v demisi, p ředsedou ODS Mirkem Topolánkem (...)“ V tomto monologu napadl Václav Moravec prezidenta Václava Kause nap ř. t ěmito výroky: “Václav Klaus se op ět dostal do sv ětla ramp a své minuty slávy si pat řičně užívá.“ nebo „A vzhledem k jeho vlastním zájm ům se z řejm ě do čkáme lecjakého prezidentského aktivismu.“ Tyto v ěty rozhodn ě nep ůsobí na recipienta jako nestranné či vyvážené. Etický kodex České televize zde byl porušen. V kodexu syndikátu noviná řů však odstavec o objektivit ě či nestrannosti nenajdeme. D ůvodem je to, že každé médium zodpovídá za sv ůj obsah a i v České republice existují média úzce propojená s politickými stranami a nestrannost u nich není vyžadována ani o čekávána. Takovým médiem jsou nap říklad Haló noviny. Sou částí etiky mediálního rozhovoru je také vyjad řování zdvo řilosti. Podle Müllerové se moderátor často omlouvá, pokud se snaží skákáním do řeči p řerušit dlouhou řeč hosta. Moderátor m ůže mít n ěkolik d ůvod ů, pro č hosta p řerušit. Mohou to být d ůvody časové, ale host se také m ůže odchýlit od tématu, p řípadn ě se moderátor snaží udržet diváka v pozornosti a neztratit ho v záplav ě slov a fakt ů (Müllerová, 2003). Moravec je nucen p ři rozhovorech s politiky často do řeči host ů zasahovat. Jeho chování však neodpovídá vždy chování taktnímu, tak jak ho chápe Müllerová. Moravec velmi často ská če host ům do řeči dalším

38 dotazem, p řípadn ě výpov ědí, která má mluv čího usm ěrnit. Taktní omluvná slova však chybí. Stalo se to nap říklad v ned ělních Otázkách dne 21. února 2010 p ři diskuzi s Mirkem Topolánkem a Milošem Zemanem o pochybných státních zakázkách souvisejících s gripeny:

Václav MORAVEC, moderátor ------A zbrojní zakázky by m ěly procházet výb ěrovými řízeními.

Mirek TOPOLÁNEK, p ředseda strany /ODS/ ------No tak, ne výb ěrovým řízením. Podle zákona o ve řejných zakázkách. Protože ony tím neprocházejí.

Miloš ZEMAN, p ředseda p řípravného výboru strany /SPO/ ------Já bych se vrátil...

Václav MORAVEC, moderátor ------Gripenovská koalice a k tomu, že za to nesete zodpov ědnost jako bývalý premiér.

V této chvíli sko čil Moravec Zemanovi do řeči bez toho, aniž by se omluvil, případn ě jiným zp ůsobem taktn ě od ůvodnil, pro č Zemanovi slovo odebral.

Miloš ZEMAN, p ředseda p řípravného výboru strany /SPO/ ------Za prvé, gripenovská koalice byla tehdy taková, že na jedné stran ě byla sociální demokracie a lidovci, kte ří nákup Gripen ů podporovali, na druhé stran ě ODS a komunisté, kte ří byli proti. Fajn, no a protože ta antigripenovská koalice m ěla o jeden hlas víc, tak to zákon, tak to parlament odmítnul a tím pádem se ani žádná reálná korupce uskute čnit nemohla, protože jen blázen by korumpoval p ři neuskute čněném obchodu.

Tento konkrétní p říklad m ůže doložit, že Moravec ke svým host ům v některých chvílích taktní není. Ovšem objevují se i chvíle, kdy se Moravec snaží ke slovu probojovat dlouho trvajícím se omlouváním. Stalo se to nap říklad p ři již zmín ěných Otázkách z 11. dubna 2010 p ři názorovém st řetu Ji řího Paroubka a Petra Ne čase. Ve chvíli, kdy se oba politici ve studiu doslova hádali a p řek řikovali, snažil se je Moravec uklidnit: „Pánové, omlouvám se, pánové, omlouvám se. Ne, ne, ne. Pánové? Pánové, omlouvám se...“ P řesto, že se Moravec n ěkolikrát omluvil a d ůraznou intonací své hosty upozornil, uklidnit se mu je nepoda řilo. Tento p říklad může doložit, že moderátor Václav Moravec se k těmto taktním

39 prost ředk ům p řerušení řeči uchyluje v případech, kdy cítí, že nemá diskuzi pevn ě pod svou kontrolou. Pokud diskuzi pevn ě pod kontrolou má, omluvné výrazy p ři přerušování monolog ů v ětšinou nepoužívá. Ukazuje to i další p říklad, tentokrát z Otázek 20. zá ří 2009, kdy ve studiu diskutovalo hned p ět politik ů o Janotov ě úsporném balí čku.

Zden ěk ŠKROMACH, místop ředseda strany, stínový ministr práce a sociálních věcí /ČSSD/ ------Tak, pokud mají být ty zákony schváleny d říve, než se, než vláda p ředloží státní rozpo čet, protože státní rozpo čet nebo návrh státního rozpo čtu by m ěl vycházet v zásad ě ze schválené legislativy, nikoliv z p ředpokládané schválené legislativy, to je potom i otázka vlastn ě toho deficitu, který tam je, tak to je pochopitelné, ovšem myslím si, že takový široký balí ček nebo tolik r ůzných zm ěn, r ůzných zákon ů si m ůže dovolit politicky silná vláda, která a priori má p ředem projednáno, že v Poslanecké sn ěmovn ě ji bez v ětších zm ěn taková, takovýto návrh projde. V situaci, která je dneska a myslíme si, že je to i standardn ější, jsme očekávali, že tedy p řijde soubor r ůzných návrh ů zákon ů, které by vlastn ě vedly jednak k zvýšení p říjm ů státního rozpo čtu a jednak k ur čitým úsporám na výdajové stránce a ten ..., to by umož ňovalo v zásad ě hledat ad hoc vlastn ě politickou shodu nad jednotlivými zm ěnami. Problém je ...

Václav MORAVEC, moderátor ------/Nesrozumitelné/ podle vás tedy oba dva shodujete se vlastn ě na tom, že když ta vláda dá an bloc jako jeden balík, čímž neumožní poslanc ům, aby do toho více vstupovali, bude to ješt ě ve fázi legislativní nouze, tak sama vláda m ůže padnout, pokud by Janot ův balí ček vnímala jako test d ůvěry, Zde ňku Škromachu, chápu to správn ě?

Zden ěk ŠKROMACH, místop ředseda strany, stínový ministr práce a sociálních věcí /ČSSD/ ------To si nemyslím. Já myslím, že když hovo říme o d ůvěř e vlád ě, nebo o tom, jestli má či nemá podporu v parlamentu, tak je to v ětšinou vyjad řováno schválením státním rozpo čtu, protože to je jiná záležitost, než tyhle ty návrhy.

Moravec p řerušil odpov ěď Zde ňka Škromacha, aniž by se omluvil či užil jakéhokoliv jiného taktního prost ředku pro usm ěrn ění diskuze. Müllerová uvádí n ěkolik p říklad ů, jakými by se dal monolog hosta p řerušit. Do v ěty lze vsunout omluvu, p řípadn ě osobní skromnost či sebekritiku. Nap ř.: „Mohu vám sko čit do řeči, a č je to neslušné?“ , „Nechci vám skákat do řeči.“ , „Promi ňte, že vám ská ču do řeči.“ atd. (Müllerová, 2003). Na základ ě výše uvedených p říklad ů lze usoudit, že Václav Moravec není vždy schopen se ke svým host ům chovat taktn ě a zdvo řile. Svým host ům ská če do řeči, ovšem tento fakt nelze hodnotit, protože je do tohoto chování často tla čen nezdvo řilým chováním svých host ů. Dále je možno

40 usoudit, že se Václav Moravec dostává také do st řetu s etickým kodexem České televize, což se projevuje ob časným napadáním politik ů. V tomto rozboru to bylo dokumentováno p říkladem napadání Václava Klause Václavem Moravcem.

2.6 Jak často, koho a jak moderátor cituje Moderátor je nucen ve svém po řadu pom ěrn ě často citovat a odkazovat k jiným zdroj ům. P ři své p říprav ě totiž musí čerpat informace a poznatky nejen z jiných médií, ale i p římo od politik ů, státních představitel ů, jejich poradc ů a mluv čích. Citování z jiných zdroj ů se u Václava Moravce zpravidla objevuje na za čátku po řadu Otázky Václava Moravce , tedy v dob ě, kdy moderátor prezentuje téma, o n ěmž budou hosté diskutovat. V Otázkách 20. zá ří 2009 za čal Moravec sv ůj uvítací monolog takto: „Vítejte a hezkou ned ěli vám všem z Ostravy. Časovaná bomba - tak o rostoucí nezam ěstnanosti nejen v ekonomice české, ale ekonomice globální mluví ekonom, profesor Milan Zelený. Odbory odhadují, že v p říštím roce dosáhne po čet obyvatel, kte ří budou bez práce, na hranici 12 %, to znamenalo nár ůst nezam ěstnanosti o 3,5 % v roce p říštím. V sou časnosti máme bez práce p ůl milionu lidí.“ V tomto p řípad ě Moravec odkazuje na názor profesora Zeleného a zárove ň na odhady odbor ů. Od t ěchto názor ů a odhad ů se následn ě odvíjí celá diskuze. Podobné prost ředky pro citování zvolil Václav Moravec i 21. června 2009 p ři diskuzi o justici. Moravec doslova řekl: „Vítejte a hezkou ned ěli vám všem. Co je pravda a co je lež? U ministryn ě spravedlnosti ú řednické vlády člov ěk o čekává, že si tak často podobné otázky klást nebude. Stalo se, a tak jsme se od nové šéfky resortu spravedlnosti za čátkem týdne dozv ěděli, že v roce 1987 vstoupila do Komunistické strany Československa, protože jí to nabídl starší spolužák na fakult ě, který, citujme doslova, vypadal jako řecký b ůh. Ministryn ě spravedlnosti Daniela Ková řová se prý cítila poct ěna a navíc je aktivní typ, citujme doslova, kam prý vleze, tam d říve či pozd ěji za čne n ěco po řádat či organizovat. Škoda, že si nová ministryn ě spravedlnosti jako aktivní typ lépe nedokázala zorganizovat návrat šéfa

41 ústeckých krajských žalobc ů Ji řího K řivance, kterého v únoru odvolal její předch ůdce Ji ří Pospíšil. Nejd řív nová ministryn ě Daniela Ková řová tvrdila, že ze jmenování K řivance není nadšená, pak že se cítí podvedena pražským vrchním státním zástupcem Rampulou a v pátek oznámila, že celou v ěc už považuje za uzav řenou. Pro č jsme sv ědky pokra čujícího úpadku důvěry ve řejnosti v českou justici, na kterém se te ď podílí i nová ministryn ě spravedlnosti? Nejen o tom budou diskutovat exministr spravedlnosti Ji ří Pospíšil a stínová ministryn ě spravedlnosti z ČSSD Marie Benešová.“ Moravec v tomto p říkladu dvakrát na citaci p římo upozornil sloven „citujme“ , v úvodu monologu řekl, od koho jsme se informaci dozv ěděli. Moravec ve svém po řadu cituje pom ěrn ě často, na zdroje se musí odvolávat a musí je hlavn ě znát, aby mohl p řípadn ě reagovat na dotazy či různé poznámky host ů. Moravec se také odvolává na výsledky sociologických výzkum ů. Nej čast ěji se to d ěje ve speciálních p ředvolebních dílech, kde se prezentují potenciální volební výsledky v jednotlivých krajích a také p ředpokládaná volební ú čast. Na výsledky sociologických pr ůzkum ů odkazuje Moravec i v běžných, tedy ned ělních Otázkách . Vždy jmenuje agenturu, která výzkum provedla a snaží se jasn ě formulovat otázku, která byla respondent ům v pr ůzkumu ve řejného mín ění položena. Následn ě Moravec prezentuje výsledky: „Tady navážu, Filipe, na vaše slova, když se podíváme do statistik, studenti dávají jasn ě najevo, že pokud by výsledek státní maturity byl sou částí p řijímacího řízení na vysoké školy, tak by si v ětšina z nich zvolila vyšší úrove ň, vyšší stupe ň státní maturitní zkoušky, tady jsou data ze sociologického výzkumu agentury STEM/MARK, který mají Otázky k dispozici, podívejme se na n ě. Na otázku, pokud vyšší úrove ň maturitní zkoušky bude vstupenkou na vysokou školu, tak si ji u n ěkterého p ředm ětu zvolí ur čit ě, z 33 % ur čit ě ano 33 % dotázaných st ředoškolák ů, spíše ano pak 31 % dotázaných, spíše ne a ur čit ě ne odpov ědělo dohromady, když se podíváte na ten graf, 18 % student ů, stejný po čet student ů v tom sociologickém šet ření agentury STEM/MARK odpov ěděl, že neví.“ V předvolebních speciálech má Moravec k dispozici i odborníka ze

42 sociologické agentury, která pr ůzkum provád ěla. Moravec tak m ůže práv ě prost řednictvím tohoto odborníka recipient ům p řiblížit nap říklad odchylku či podrobn ější informace o výzkumu. V po řadu se objevují i citované v ěty, u nichž televize použije grafiku, citát ukáže na obrazovce a Moravec ho p řečte. Dne 31. kv ětna 2009 byl tímto zp ůsobem citován budoucí ministr vnitra Martin Pecina: „P ůvodn ě m ěl Pecina podle svých slov složit funkci k poslednímu kv ětnu. V rozhovoru pro dnešní Otázky k tomu Martin Pecina řekl, tady je citát jeho slov. Podívejme se na n ěj. ´Pan premiér Fischer mne požádal o to, abych využil podle zákona o st řetu zájmu celou lh ůtu 30 dn ů a rezignoval až k 7. červnu roku 2009, což také u činím. To nic nem ění na tom, že již nepodepisuji rozhodnutí p ředsedy Ú řadu pro ochranu hospodá řské sout ěže a ta te ď čekají na mého nástupce.´ Řekl v rozhovoru pro dnešní Otázky nový ministr vnitra Martin Pecina, který je stále ješt ě šéfem antimonopolního úřadu .“ Moravec zde tedy d ůraznou intonací poukázal na fakt, že cituje, a následn ě citát p řečetl. Citování je d ůležitou složkou diskurzu Václava Moravce. Moravec vždy odkáže ke zdroji a pokud cituje, divák ům to z řeteln ě zd ůraz ňuje.

2.7 Role p ředto čených rozhovor ů V po řadu Otázky Václava Moravce se velmi často objevují předto čené rozhovory, p řípadn ě vyst řižené výpov ědi politik ů z různých tiskových konferencí či rozhovor ů pro jiné po řady. Funkcí t ěchto předto čených výpov ědí je diskuzi ve studiu zatraktivnit a p řidat do ní názor dalšího ze zú častn ěných. Nevýhodou potom je, že p ředto čený mluv čí nem ůže na následné reakce host ů ve studiu reagovat. Předto čený rozhovor se v Otázkách objevuje zpravidla v úvodu po řadu. Jakmile Moravec p řivítá diváky a řekne, jakým témat ům se budou Otázky v ěnovat, objeví se tém ěř vždy krátká fundovaná výpov ěď osoby, která se vztahuje k řešenému problému. V Otázkách dne 8. února 2010 byl použitý p ředto čený rozhovor s Markem Šnajdrem, nám ěstkem ministra zdravotnictví. Z výpov ědi Marka

43 Šnajdra vyst řihla televize pouze jedno souv ětí, snažila se vyst řihnout tu nejd ůležit ější část:

Václav MORAVEC, moderátor ------Vítejte a hezkou ned ěli vám všem. Kocourkov, slovo, kterým n ěkte ří pacienti hodnotí zmatky kolem výb ěru nevýb ěru poplatk ů. Nejenže se kraje pod vedením sociáln ědemokratických hejtman ů rozhodly nenapl ňovat zákony o výb ěru poplatk ů, ale navíc nebyly s to se dohodnout na jednotném postupu. A tak do puntíku platí - jiný kraj, jiný poplatkový mrav. Poplatková taška řice v Česku tak napl ňuje jednu z Murphyho pou ček, cituji - ve spole čnosti soustavn ě vzr ůstá chaos, pouze za nezm ěrného úsilí je možné na omezeném prostoru tento chaos pod řídit řádu, nicmén ě z celospole čenského hlediska je výsledkem této snahy další nár ůst chaosu. Konec citátu. Nejen o tom bude řeč v následujících minutách. V ůbec poprvé se p řed televizními kamerami potkají nová ministryn ě zdravotnictví Daniela Filipiová a šéf sn ěmovního zdravotnického výboru, st ředo český hejtman David Rath. A o jakých tématech se po dnešních Otázkách bude mluvit? Mínus sedm miliard korun, to je podle odhadů pobo ček Všeobecné zdravotní pojiš ťovny rozdíl mezi p říjmy a výdaji v letošním roce. P říjmy VZP se totiž výrazn ě sníží kv ůli finan ční krizi. Hledání kompromisu. Nová ministryn ě zdravotnictví Daniela Filipiová vyjednává s koali čními poslanci zm ěny v zákonech tvo řících reformu zdravotnictví.

Marek ŠNAJDR, nám ěstek ministra zdravotnictví ------Pokud nebudeme zodpov ědní, tak nebudeme schopní již na konci roku 2009, ale už v roce 2010 financovat zdravotní pé či našim ob čan ům v takovém rozsahu jako dnes.

Václav MORAVEC, moderátor ------Poslanecká sn ěmovna by zákony m ěla projednávat už v b řeznu. Státní ústav pro kontrolu lé čiv dál vyšet řuje lékárny, které údajn ě nevybírají regula ční poplatky a zvýšily marži. Ústav zjiš ťuje, jestli lékárny nep řekra čují nejvyšší povolenou obchodní p řirážku.

Stejná situace nastává i v dalších dílech po řadu, nap říklad dne 8. b řezna 2010, kdy televize použila p ředto čený rozhovor s bývalým generálním tajemníkem NATO, Javierem Solanou. (P řepis této části v p říloze č. 8.) Ve výše uvedených p říkladech si Moravec sám vytvo ří úvodní monolog, na který navazuje p ředto čená výpov ěď . Složit ější postup však je aplikován v případ ě, že se režie snaží za řadit p ředto čený rozhovor až do samotného po řadu mezi odpov ědi jednotlivých host ů. Aby byl předto čený rozhovor fundovaný, je pot řeba, aby se diskuze držela p ředem vyty čených mantinel ů, což je úkol pro moderátora. Moravec však tento problém obchází. Každé Otázky Václava Moravce jsou totiž rozd ěleny do n ěkolika částí (zpravidla šesti až desíti). Jakmile se ukon čí diskuze k danému tématu v jedné části, p řejdou bu ď ti stejní hosté, p řípadn ě noví hosté, k tématu druhému. Druhé téma za čne

44 krátkou reportáží, ve které jsou použity práv ě p ředto čené rozhovory. Stalo se to nap říklad 29. listopadu 2009 p ři p řechodu ze čtvrté do páté části po řadu:

Václav MORAVEC, moderátor ------Ekonomická krize tvrd ě dopadla i do rozpo čtů kraj ů. Sta čí zmínit jeden p říklad. Na údržbu silnic mají kraje kv ůli da ňovým výpadk ům p říští rok o t řetinu až polovinu mén ě pen ěz. Letos p řesahují plánované náklady 8 miliard korun. Silni čáři budou možná muset i propoušt ět. Jiný p říklad, sociální služby. V návrhu státního rozpo čtu na p říští rok dala Fischerova vláda jen t ři miliardy korun, to je asi 45 procent letošních výdaj ů a částka naprosto neposta čující.

Jan FISCHER, premiér /nato čeno 25. 11. 2009/ ------Jsme si samoz řejm ě v ědomi i vláda, že t ěch 45 procent, které tam z ůstává na p říští rok, je skute čně za hranou, že to je skute čně velmi riskantní, ohrožující, nebezpe čné a tam jsme schopni samoz řejm ě se o dvou až t římiliardovém posílení této složky výdaj ů p řipraveni bavit a hledat samoz řejm ě možnosti, odkud ty prost ředky vezmeme tak, aby základní parametry rozpo čtu samoz řejm ě, státního rozpo čtu na p říští rok z ůstaly zachovány.

Václav MORAVEC, redaktor ------Podle Českého statistického ú řadu m ěly kraje víc než polovinu l ůžek v sociálních za řízeních. Pokud poslanci peníze na sociální služby oproti vládnímu návrhu rozpo čtu nakonec nezvýší, cht ějí kraje podle šéfa jejich asociace Michala Haška od 1. ledna bombardovat denn ě premiéra Jana Fischera žádostmi o dofinancování. Nedostatek pen ěz v krajských pokladnách redukuje i železni ční dopravu. Od poloviny prosince ubudou v regionech v pr ůměru 2 procenta železni čních spoj ů. Na 11 tratích se má osobní železni ční doprava úpln ě zastavit. Na p ěti pak dojde k výraznému omezení a na sedmi tratích dojde k částe čnému omezení.

Petr BENDL, místop ředseda strany /ODS/ /nato čeno 24. 11. 2009/ ------Za alarmující pokládám, že za t ěmito zm ěnami sociální demokracie vlastn ě popírá své předvolební sliby.

Václav MORAVEC, redaktor ------Bývalému st ředo českému hejtmanovi Petru Bendlovi vadí, že kraje, které regionální dopravu objednávají, neotevírají železni ční trh soukromým dopravc ům a uzav řely dlouhodobé smlouvy s Českými drahami.

Petr BENDL, místop ředseda strany /ODS/ /nato čeno 24. 11. 2009/ ------Vedení kraj ů evidentn ě selhává. Selhává nap říklad v tom, že se brání otev ření trhu v regionální železni ční doprav ě, p řitom práv ě tato cesta je do budoucna jednozna čný systém, jak ušet řit a zefektivnit peníze vynaložené z kapes da ňových poplatník ů ve ve řejné doprav ě.

Václav MORAVEC, redaktor ------Podle Bendla v t ěch evropských zemích, kde je železni ční trh otev řený konkurenci a kde jsou řádn ě vypisována výb ěrová řízení, p řepravní výkony na železnici stoupají.

45 V úvodu páté části tak byly v krátké reportáži odvysílány t ři předto čené rozhovory, jeden s Janem Fischerem a dva s Petrem Bendlem. Tv ůrci mají díky roz člen ění po řadu jistotu, že tyto p ředto čené výpov ědi vždy použijí a Moravec m ůže p řejít k novému tématu diskuze pro diváka přehledným zp ůsobem. Předto čené rozhovory tak jsou častou sou částí Otázek Václava Moravce , divák ům zatraktiv ňují po řad a televize se zárove ň nemusí omezit pouze na prezentaci názor ů host ů ve studiu. Moravcovi navíc p ředto čené rozhovory a reportáže pomáhají nenásiln ě p řejít od jednoho tématu ke druhému. Nelze tvrdit, že se Václav Moravec snaží ze všech sil udržet p ředem danou linii rozhovoru proto, aby mohl p ředto čený p řísp ěvek použít. Naopak lze usoudit, že se aktuální diskuse odvíjí na základ ě odvysílaných předto čených rozhovor ů.

2.8 Četnost návšt ěv reprezentant ů politických stran Skladba host ů v Otázkách Václava Moravce by m ěla být vyvážená, což vyplývá z kodexu České televize. Moravec by nem ěl up řednost ňovat žádné spole čensko-politické prvky, m ěl by být objektivní. Ze statistik lze zjistit, kdo se v po řadu objevuje nej čast ěji. Statistiky však nemohou dokázat, zda Moravec n ěkoho up řednost ňuje, protože hosty do po řadu zve celý tým, který na Otázkách spolupracuje, nikoliv samotný moderátor. Politická scéna v České republice lze rozd ělit n ěkolika zp ůsoby. Tím nejjednodušším d ělením je segmentace podle politických stran. Všechny parlamentní strany lze následn ě rozd ělit na pravicové, st ředové a levicové na základ ě jejich volebního programu, p řípadn ě na základ ě všeobecných znalostí. Podle Vlachové a Mat ějů „jsou stranické systémy ve st řední a východní Evrop ě strukturovány na ose, jejíž jeden konec (levý) reprezentuje autoritá ře a odp ůrce trhu a druhý (pravý) liberály a p řívržence trhu“ (Mat ějů, Vlachová, 2000, s. 254). Analýzou četnosti host ů b ěhem kalendá řního roku 2009 lze zjistit, zda je v Otázkách Václava Moravce některá strana, n ěkterý politik, či n ěkterý ze sm ěrů politického myšlení up řednost ňován.

46 Ve této práci bude rozd ělení politických stran, které byly v pr ůběhu roku alespo ň jednou v Otázkách zastoupeny, zjednodušeno na základ ě teorie Mat ějů a Vlachové tímto zp ůsobem: • Pravicové – Ob čanská demokratická strana (ODS), TOP 09, SNK Evropští demokraté (SNK-ED), Unie svobody – Demokratická unie (US-DEU), Libertas. • St ředové – Strana zelených (SZ), K řes ťanská demokratická unie – Česká strana lidová (KDU-ČSL), Evropská demokratická strana (EDS) 6, Demokratická strana zelených (DSZ) 7. • Levicové – Česká strana sociáln ě demokratická ( ČSSD), Komunistická strana Čech a Moravy (KS ČM).

2.8.1 Četnost návšt ěv host ů v roce 2009 V přiložené tabulce je po čet, kolikrát jednotliví hosté navštívili po řad Otázky Václava Moravce v pr ůběhu kalendá řního roku 2009. Od 1. ledna 2009 do 20. prosince 2009 bylo odvysíláno celkem 47 díl ů. Ve výpo čtech nejsou zahrnuty speciální verze Otázek k volbám do Evropského parlamentu ani speciální díl v ěnovaný podzimním před časným a nakonec neuskute čněným volbám do Poslanecké sn ěmovny. V tabulce jsou uvedeni hosté, kte ří navštívili po řad v pr ůběhu roku 2009 alespo ň dvakrát. Do celkových po čtů však jsou zahrnuty všechny návšt ěvy host ů s politickou p říslušností. (Tabulka je sou částí p řílohy č. 9.) Pokud bychom srovnali návšt ěvy lídr ů dvou nejsiln ějších politických stran, tedy za ČSSD Ji řího Paroubka a za ODS Mirka Topolánka, vyjde po čet jejich návšt ěv shodný. Oba se ve studiu České televize objevili b ěhem roku 2009 osmkrát. Ani jeden z politik ů tedy nedostal více prostoru než druhý. Nej čast ějším hostem byl ministr financí Fischerovy ú řednické vlády Eduard Janota. B ěhem roku ho Česká televize pozvala do Otázek hned

6 Evropská demokratická strana (založena v roce 2008 Janou Hybáškovou) uzav řela v roce 2009 spojenectví s programov ě blízkou stranou KDU-ČSL, EDS je proto v této práci za řazována ke stranám st ředovým. 7 Demokratická strana zelených je odnož p ůvodní Strany zelených, proto je v této práci řazena ke st ředovým stranám.

47 dev ětkrát. Topolánkovi s Paroubkem pat ří pomyslné druhé místo. T řetím a čtvrtým nej čast ějším hostem byli p ředstavitelé nové strany TOP 09 Miroslav Kalousek a Karel Schwarzenberg. V roce 2009 byly jednotlivé české politické strany zastoupeny v po řadu Otázky Václava Moravce v tomto pom ěru:

Politická strana Po čet návšt ěv Pom ěr v % ODS 46 35 % ČSSD 40 30 % TOP 09 13 10 % KS ČM 11 8 % Strana zelených 8 6 % KDU-ČSL 7 5 % SNK-ED 2 2 % US-DEU 1 > 1 DSZ 1 > 1 EDS 1 > 1 Libertas 1 > 1 Celkem 131 návšt ěv 100 %

Nej čast ěji se v Otázkách objevovali zástupci Ob čanské demokratické strany, druhými nej čast ějšími hosty byli zástupci České strany sociáln ě demokratické. V další tabulce je p řehled politických sm ěrů, které reprezentovali jednotliví hosté: Sm ěry Po čet návšt ěv Pom ěr v % Pravicové strany 63 48 % Levicové strany 51 39 % St ředové strany 17 13 % Celkem 131 návšt ěv 100 %

Pravicové strany byly v Otázkách zastoupeny čast ěji než strany levicové. Nejmén ě prostoru potom bylo dáno stranám, které programov ě i ideologicky stojí na pomyslném st ředu politického spektra. Z této statistiky tak lze usoudit, že Česká televize z důvodu relevance potenciálních informací up řednost ňuje zástupce velkých politických stran, nej čast ěji potom pravicových.

48 Záv ěr

V práci bylo postupn ě rozebíráno dev ět okruh ů problém ů, tedy jev ů, na které byl rozbor diskurzu Otázek Václava Moravce a jeho moderátora zam ěř en. Sledované jevy byly definovány a vymezeny v závěru teoretické části práce, a to jednak za použití odborné literatury, jednak sledováním po řadu Otázky Václava Moravce . Prvním problémem bylo ur čení žánru po řadu. Z vybraných p říklad ů bylo zjišt ěno, že žánr Otázek se nedá p řesn ě vymezit, vždy záleží na konkrétních hostech a na dané komunika ční situaci. Po řad m ůže být korektní debatou, ale také diskuzí, či dokonce polemikou. Jestliže se v Otázkách st řetnou politi čtí p ředstavitelé dvou odlišných idejí a sm ěrů, stane se z po řadu diskuze či n ěkdy až polemika. Pokud do po řadu zavítají odborníci, v ědci, ekonomové apod., stane se po řad korektní debatou, kde se prezentují již utvo řené názory. Druhým problémem bylo zkoumání chování Václava Moravce k neobratným řečník ům, tedy zda Václav Moravec vede či nevede tzv. falešn ě pravou debatu, která se vyzna čuje tím, že jednotliví ú častníci nedostávají stejný prostor k vyjád ření svých názor ů a myšlenek. Na základ ě vybraných p říklad ů a na základ ě výpo čtů bylo zjišt ěno, že Václav Moravec takovou debatu nevede. K neobratným řečník ům je ohleduplný a dává jim k dispozici prostor srovnatelný s prostorem pro řečníky profesionální. Václav Moravec je k nezkušeným řečník ům tolerantn ější, lépe formuluje dotazy, neská če jim do řeči a nepokládá dopl ňující či konfronta ční otázky. Jako t řetí jev byly zkoumány skryté blízké vztahy, a to zejména mezi moderátorem a politikem. P ři rozboru diskurzu Václava Moravce od ledna 2009 do dubna 2010 (tedy v pr ůběhu šestnácti m ěsíc ů) nebyl nalezen žádný konkrétní p řípad, kdy by se moderátor prozradil a pro řekl se. Nebyl tedy odhalen žádný skrytý blízký vztah Václava Moravce s nějakým politikem. Byly však nalezeny p říklady dokumentující skryté blízké vztahy mezi politiky. Tento fakt poukazuje na to, že n ěkte ří politici se mezi sebou mohou znát více, než si diváci diskuzních po řad ů uv ědomují. Nicmén ě sledování skrytých blízkých vztah ů mezi politiky nebylo primárním

49 tématem této práce. Jevem, na který jsme se zam ěř ili, byly skryté blízké vztahy mezi moderátorem a hostem, a ty nebyly odhaleny. Čtvrtým problémem byly dva jevy, které se v posledních n ěkolika letech objevují v politických diskuzích a debatách stále více – infotainment a confrontainment. Tyto jevy byly nalezeny v mnoha p řípadech. Infotainment a confrontainment se stávají v poslední dob ě nenahraditelnou složkou debat a diskuzí, p řitahují diváky, zvedají sledovanost. Infotainment a confrontainment jsou jevy, které již neodmysliteln ě k televizním debatám pat ří. Zábavnou složku do debaty vnášejí jak hosté, tak i samotný moderátor. V pozadí stojí snaha udržet diváka u obrazovky, a tato snaha je spole čná host ům i moderátorovi. Úkolem moderátora politické diskuse je vyvážit pom ěr mezi vážnou diskuzí a zábavou. Na základ ě rozboru tohoto jevu jsme usoudili, že tento úkol se Václavu Moravcovi da ří plnit. Pátým ze zkoumaných problém ů byla etika mediálního rozhovoru, dodržování etických kodex ů a také taktnost a zdvo řilost moderátora. Na základ ě výsledk ů rozboru diskurzu Václava Moravce lze usoudit, že Václav Moravec není vždy schopen se ke svým host ům chovat taktn ě a zdvo řile. Svým host ům ská če do řeči, ovšem tento fakt nelze hodnotit, nebo ť je do tohoto chování často tla čen nezdvo řilým chováním svých host ů. Dále je možno usoudit, že se Václav Moravec dostává také do st řetu s etickým kodexem České televize, což se projevuje ob časným napadáním politik ů. Šestý problém byl zam ěř en na to, zda Václav Moravec ve svém po řadu cituje a jaké zp ůsoby citování používá. Rozborem bylo zjišt ěno, že Moravec vždy zdroj uvede a divák ům z řeteln ě zd ůrazní, že cituje. Sedmým zkoumaným jevem p ři rozboru vlastností diskurzu po řadu Otázky Václava Moravce a jeho moderátora byla role p ředto čených rozhovor ů. Po řad je rozd ělen do n ěkolika sekcí. Každá z těchto sekcí za čne připravenou krátkou reportáží, jejíž sou částí je i p ředto čený rozhovor. Moravec tak má jistotu, že p řipravený materiál použije, divák ům navíc zp řehlední linii, ve které je rozhovor, p řípadn ě celý po řad, veden. Nelze tvrdit, že se Václav Moravec snaží ze všech sil udržet p ředem danou linii

50 rozhovoru proto, aby mohl p ředto čený p řísp ěvek použít. Naopak lze usoudit, že se aktuální diskuse odvíjí na základ ě odvysílaných p ředto čených rozhovor ů. V posledním rozboru bylo zkoumáno, kte ří politici, p řípadn ě zástupci kterých stran, se nej čast ěji v po řadu Otázky Václava Moravce objevují. V po řadu se nej čast ěji objevují zástupci velkých politických stran. V roce 2009 dostali zástupci pravicových stran o deset procent více prostoru než zástupci levicových stran. Jak bylo již uvedeno v teoretické části práce, diskurz mediálního projevu se za čátkem 90. let zm ěnil. Nap ř. Čmejrková poukazuje na prom ěnu diskurzu mediálního projevu po roce 1989 z předem p řipraveného monologu v dialog, debatu, diskusi či polemiku. Tato prom ěna ovlivnila žánr ve řejného projevu: mluv čí musí reagovat na podn ěty dalších partner ů v diskusi, je rušen ostatními ú častníky ve řejného projevu, svou řeč musí přizp ůsobovat podn ětům okolí a neustále se m ěnícímu sociáln ě komunika čnímu kontextu. V důsledku toho je často řeč p řerušovaná a také tón projevu je ve v ětšin ě p řípadech konfronta ční (Čmejrková, 2003). Podle Bartoška cht ějí politici v televizních debatách p ředevším prezentovat svou politickou stranu, svou osobnost i sv ůj osobní politický program. Z toho d ůvodu tvrd ě vystupují proti svým oponent ům, brání se a názorov ě st řetávají. Politici se k sob ě chovají nep řátelsky, protože nejú činn ější metodou je p římá kritika oponujících soupe řů . Podle Bartoška je to d ůsledek medializace politické scény; p řed ve řejností obstojí pouze ten, kdo se jí dokáže p řizp ůsobit (Bartošek, 1997). Tyto charakteristiky diskurzu politických ve řejných debat a jejich účastník ů se odrážejí i v přístupech k jeho analýzám. Je obtížné jednozna čně stanovit relevantní problémy, na které by m ěl být rozbor diskurzu zam ěř en. Konfronta ční tón řeči, její p řerušování, skákání do řeči, osobní útoky apod. nemohou být p ři rozboru opomenuty, stejn ě jako sociální kontext diskurzu. Ve řejná politická debata je ur čena divák ům, a to samoz řejm ě ovliv ňuje její obsah i formu. V této práci jsme se mohli zam ěř it jen na n ěkteré jevy, které

51 byly v rámci rozboru diskurzu sledovány. Proto p řináší jen nahlédnutí do komplikovaného a nep řehledného diskurzu politické ve řejné debaty.

52 Anotace bakalá řské práce

Příjmení a jméno autora: Kubát Ond řej Název katedry a fakulty: Katedra bohemistiky, Filozofická fakulta Název bakalá řské práce: Diskurz Václava Moravce Vedoucí diplomové práce: PhDr. So ňa Schneiderová, Ph.D. Po čet znak ů: 98 833 Po čet p říloh: 9 Po čet titul ů použité literatury: 16 Klí čová slova: confrontainment, diskurz, etika, infotainment, mediální rozhovor, moderátor, Otázky Václava Moravce, styl. Key words: confrontainment, discourse, ethics, infotainment, medial discourse, moderator, Otázky Václava Moravce (Questions of Václav Moravec).

Práce je zam ěř ena na rozbor vlastností diskurzu po řadu Otázky Václava Moravce a jeho moderátora. V teoretické části práce je pozornost v ěnována definování a vymezení pojm ů, vztahu mezi diskurzem a stylem a žánru po řadu Otázky Václava Moravce . Výstupem teoretické části je stanovení problém ů pro rozbor vlastností diskurzu po řadu a jeho moderátora: žánr po řadu, chování moderátora k neobratným řečník ům, skryté blízké vztahy, infotainment a confrontainment, etika mediálního rozhovoru, citování, předto čené rozhovory a četnost návšt ěv reprezentantů politických stran. Praktická část je zam ěř ena na rozbor a interpretaci t ěchto vlastností diskurzu. Výsledky jsou dokumentovány úryvky z textových p řepis ů po řadu Otázky Václava Moravce .

The purpose of the bachelor thesis has been to analyse the characteristic features of the discourse of the TV programme Otázky Václava Moravce (Questions of Václav Moravec) and its moderator. In the theoretical part, attention has been paid to the definition and specification of the concepts, the relationship between the discourse and the style, and to the genre of the

53 programme Otázky Václava Moravce. On the basis of the theoretical part, problems have been identified for discourse analysis of the programme and its moderator, genre, behaviour of the moderator when dealing with clumsy speakers, hidden close relationships, infotainment, cofrontainment, quotations, pre-recorded interviews, and the frequency of representation of political parties. The practical part concentrates on the analysis and interpretation of these characteristic features of the discourse. Segments of text transcriptions of the programme Otázky Václava Moravce document the results of the study.

54 Použitá literatura

BARTOŠEK, J. „K televizním debatám“. Tvar, 11, 1997, s. 11. BOURDIEU, P. O televizi. P řel. N. Obrtelová. 1. vyd. Brno: Dopln ěk, 2002. 104 s. ISBN 80-7239-122-4. ČMEJRKOVÁ S. Mediální rozhovor jako žánr ve řejného projevu. In ČMEJRKOVÁ, S., HOFFMANNOVÁ, J. (eds.) Jazyk, média, politika. 1. vyd. Praha: Academia, 2003, s. 80–113. ISBN 80-200-1034-3. FAIRCLOUGH, N. Media Discourse. 1. vyd. London: 1995. 206 s. ISBN: 0-340-58889-6. HOFFMANNOVÁ, J. Stylistika a ... 1. vyd. Praha: Trizonia, 1997. 200 s. ISBN: 80-85573-67-9. HOLÝ, L. Malý český člov ěk a skv ělý český národ. Národní identita a postkomunistická transformace spole čnosti. 2. vyd. Praha: SLON, 2010. JÍLEK, V. Psaná publicistická sd ělení v kontextu teorie komunikace. Olomouc 2004. KARLÍK, P., NEKULA, M., PLESKALOVÁ, J. (eds.) Encyklopedický slovník češtiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2002. 604 s. ISBN: 987-80-7106-484-8. KRAUS J. Vyjadřování polemi čnosti a významových opozic v politickém diskurzu. In ČMEJRKOVÁ, S., HOFFMANNOVÁ, J. (eds.) Jazyk, média, politika. 1. vyd. Praha: Academia, 2003, s. 13–37. ISBN 80-200-1034-3. KRAUS, J. Jazyk v prom ěnách komunika čních médií. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2008. 172 s. ISBN 978-80-246-1578-3. LAP ČÍK, M. Diskurzivní kontury televizního zpravodajství a možnosti jejich analýzy. In FORET, M., LAP ČÍK, M., ORSÁG, P. (eds.) Média dnes. Reflexe mediality, médií a mediálních obsah ů. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2008, s. 189–214. MAT ĚJŮ, P., VLACHOVÁ, K. Nerovnost, spravedlnost, politika. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 2000. 402 s. ISBN: 80-85850-82-6. MISTRÍK, J. Štylistika. 2. vyd. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladatelstvo, 1989. 582 s.

55 MÜLLEROVÁ, O. Rozhovor s hostem: žánr rozhlasového vysílání na pomezí interview a p řátelského popovídání. In ČMEJRKOVÁ, S., HOFFMANNOVÁ, J. (eds.) Jazyk, média, politika. 1. vyd. Praha: Academia, 2003, s. 116–155. ISBN 80-200-1034-3. SZYMANEK, K. Um ění argumentace, terminologický slovník. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2003. 392 s. ISBN: 80-244- 0699-3. ZÁBRODSKÁ, K. Variace na gender, Poststrukturalismus, diskurzivní analýza a genderová identita. 1. vyd. Praha: Academia, 2009. 197 s. ISBN 978-80-200-1752-9.

Internetové zdroje Diskuze. Dostupný z WWW http://cs.wikipedia.org/wiki/Diskuze [cit. 9. 3. 2010] Dominuque Maingueneau. Dostupný z WWW http://aura.u- pec.fr/ceditec//maingueneau.html [cit. 29. 3. 2010] Jacques Attali. Dostupný z WWW http://en.wikipedia.org/wiki/Jacques_Attali [cit. 18. 3. 2010] Michel Foucault. Dostupný z WWW http://cs.wikipedia.org/wiki/Michel_Foucault [cit. 29. 3. 2010] Michel Pêcheux. Dostupný v WWW http://en.wikipedia.org/wiki/Michel_P%C3%AAcheux [cit. 29. 3. 2010] Michel Pêcheux. Dostupný v WWW http://www.blackwellreference.com/public/tocnode?id=g9780631207535_c hunk_g978063120753519_ss1-7 [cit. 29. 3. 2010] Přepisy rozhovor ů dostupné z WWW http://www.ceskatelevize.cz/program/10252554657.html?nzv=Ot%E1zky+ V%E1clava+Moravce [9. 3. 2010]

56 Seznam p říloh

1. Etický kodex noviná ře (Syndikát noviná řů České republiky) 2. Kodex České televize 3. Otázky Václava Moravce, úsek z 2. části po řadu dne 3. 1. 2010 4. Otázky Václava Moravce, úsek z 1. části po řadu dne 14. 6. 2009 5. Otázky Václava Moravce, úsek z 1. části po řadu dne 14. 3. 2010 6. Otázky Václava Moravce, úsek z 1. části po řadu dne 5. 7. 2009 7. Otázky Václava Moravce, úsek z 2. části po řadu dne 3. 1. 2010 8. Otázky Václava Moravce, úsek z 1. části po řadu dne 8. 3. 2009 9. Četnost návšt ěv host ů po řadu Otázky Václava Moravce v roce 2009

57 Příloha č. 1 Etický kodex noviná ře (Syndikát noviná řů České republiky) Deklarace ministr ů stát ů zú častn ěných na 4. Evropské konferenci o politice hromadných sd ělovacích prost ředk ů konané v Praze v prosinci 1994 uznala v bod ě 11 c, že „noviná ři mají právo p řijímat své vlastní samoregula ční normy nap ř. ve form ě etického kodexu.“ V rezoluci č. 2 této konference se říká, že kodexy chování mají být „dobrovoln ě p řijaty a dobrovoln ě uplat ňovány“ a že „výkon noviná řského povolání je založen zejména na základním právu na svobodu projevu, zaru čenou článkem č. 10 Evropské konvence o lidských právech.“ Kodexy chování noviná řů , které byly p řijaty v řad ě evropských demokratických zemí se snaží r ůzným zp ůsobem sladit práva a svobody noviná řů s právy a svobodami ob čan ů tak, aby se nedostávaly do konfliktu, a stanovit odpov ědnost noviná řů za jejich činnost. Syndikát noviná řů České republiky na základ ě studia mezinárodních i národních dokument ů vypracoval Etický kodex noviná ře, který je závazný pro jeho členy a k jehož dobrovolnému dodržování vyzval všechny české a moravské noviná ře bez ohledu na jejich členství v syndikátu.

1. Právo ob čan ů na v časné, pravdivé a nezkreslené informace Ob čané demokratického státu bez rozdílu svého spole čenského postavení mají nezadatelné právo na informace, jak jim je zajiš ťuje čl.17 Listiny práva svobod, jež je sou částí Ústavy České republiky. Noviná ři toto ob čanské právo realizují svou činností. Nezbytn ě proto p řejímají plnou odpov ědnost za to, že informace, které p ředávají ve řejnosti, jsou v časné, úplné, pravdivé a nezkreslené. Ob čan má právo na objektivní obraz skute čnosti. Noviná ř je proto povinen: 1. zve řej ňovat jen informace, jejichž p ůvod je znám, nebo v opa čném případ ě je doprovodit nezbytnými výhradami, 2. respektovat pravdu bez ohledu na d ůsledky, které to pro n ěj m ůže mít, vyhledávat informace, které slouží všeobecnému zájmu, i p řes překážky, 3. dbát na rozlišování fakt ů od osobních názor ů, 4. hájit svobodu tisku i svobodu jiných medií, 5. neodchylovat se v ěcn ě od pravdy ani v komentá ři z d ůvodu zaujatosti, 6. nep řipustit, aby domn ěnka byla vydávána za ov ěř ený fakt a zprávy byly deformovány zaml čením d ůležitých dat, 7. odmítat jakýkoli nátlak na zve řejn ění nepravdivé, nebo jen částe čně pravdivé informace, 8. odmítat jakékoli zásahy státních orgán ů, jež by mohly ovlivnit pravdivost sd ělení, 9. p řijímat pouze úkoly srovnatelné s jeho profesionální d ůstojností, 10. nepoužívat nepoctivé prost ředky k získání informace, fotografie nebo dokumentu nebo využívat k tomu dobré víry kohokoliv. Nepoctivost prost ředk ů je p ři tom t řeba posuzovat v souvislosti s ve řejným zájmem na publikování p říslušné informace.

58 2. Požadavky na vysokou profesionalitu v žurnalistice Povahou noviná řské profese je odpov ědnost k ve řejnosti. Proto je základním p ředpokladem pro tuto činnost vysoká profesionalita. Z tohoto hlediska je noviná ř povinen: 1. nést osobní odpov ědnost za všechny své uve řejn ěné materiály, 2. vylou čit všechny činnosti, které by jej mohly kompromitovat nebo vést ke konfliktu zájm ů, 3. nep řijímat žádné hodnotné dary nebo výhody, které by m ěly souvislost s jeho noviná řskou činností, zvlášt ě pak z d ůvod ů zve řejn ění nebo zatajení n ějaké informace, 4. nezneužívat povolání noviná ře k činnosti reklamního pracovníka a nep řijímat žádnou odm ěnu p římou nebo nep římou od zájemc ů o reklamu, odmítnout podílet se na publikování skryté reklamy, 5. nepodepisovat svým jménem obchodní ani finan ční reklamy, 6. nep řijímat peníze ve ve řejné služb ě nebo v soukromém podniku tam, kde jeho postavení noviná ře a jeho vliv by mohly být zneužity, 7. nezneužívat výsad, plynoucích z povolání noviná ře, k prezentování svých osobních postoj ů, 8. nezneužívat možných výhod, plynoucích z členství v Syndikátu noviná řů , k uspokojování soukromých pot řeb.

3. D ůvěryhodnost, slušnost a serióznost zvyšují autoritu médií Z tohoto hlediska je noviná ř povinen řídit se t ěmito požadavky: 1. nic neomlouvá nep řesnost nebo neprov ěř ení informace, každá uve řejn ěná informace, která se ukáže jako nep řesná, musí být neprodlen ě opravena, 2. jestliže si zdroj informací p řeje z ůstat utajen, noviná ř je povinen zachovávat profesionální tajemství, i kdyby mu z toho m ěly vzniknout potíže, 3. respektovat soukromí osob, zejména d ětí a osob, které nejsou schopny pochopit následky svých výpov ědí, 4. dodržovat p řísn ě zásadu presumpce neviny a neidentifikovat příbuzné ob ětí nebo delikvent ů bez jejich jasného svolení, 5. považovat pomluvu, neprokázané obvin ění, p řekroucení dokument ů, fakt ů a lži za nejzávažn ější profesionální chyby, 6. krom ě nesporných d ůvod ů ve řejného zájmu nesmí noviná ř svou činností dostat dot čené osoby do nesnází nebo osobní tísně, 7. noviná ř nesmí využívat ve sv ůj prosp ěch informace získané p ři výkonu svého povolání d říve, než budou tyto informace zve řejn ěny, 8. nesmí vytvá řet ani ztvár ňovat nám ět, který by podn ěcoval diskriminaci rasy, barvy pleti, náboženství, pohlaví nebo sexuální orientace, 9. p ři reprodukci jakéhokoli textu musí být uveden jeho autor formou adekvátní k rozsahu p řetišt ěného materiálu, 10. plagiát se zásadn ě zakazuje.

Etický kodex noviná ře p řijala jako otev řený dokument valná hromada Syndikátu noviná řů ČR dne 18. 6. 1998 a na návrh Komise pro etiku p ři Syndikátu noviná řů jej aktualizovala správní rada dne 25. 11. 1999.

59

Zdroj: http://syndikat-novinaru.cz/1/5/36/etika/eticky-kodex [cit. 29. 3. 2010]

60 Příloha č. 2 Kodex České televize Kodex České televize byl schválen Poslaneckou sn ěmovnou Parlamentu České republiky dne 2. července 2003.

Preambule Zákon o České televizi p ředjímá p řijetí Kodexu, který má stanovit zásady napl ňování ve řejné služby v oblasti televizního vysílání závazné pro Českou televizi a její pracovníky. Zákon ur čuje, že se porušení Kodexu kvalifikuje jako porušení pracovní kázn ě podle zvláštního právního předpisu, zákoníku práce. Proces schvalování tohoto dokumentu Poslaneckou sn ěmovnou Parlamentu ČR spolu se zmín ěným odkazem na zákoník práce pak znamená, že se z norem obvykle samoregula čních, stanovených a p řijímaných samotným médiem, stávají de facto normy pracovn ěprávní. Jakkoliv tradice v ětšinou up řednost ňuje p ři chápání výrazu "kodex" etický rozm ěr a s ním spojenou ur čitou míru obecnosti pojmosloví i obsahu zakotvených postup ů, zákon v tomto p řípad ě p ředpokládá p řijetí souboru norem, jež budou vymahatelné a tedy dostate čně ur čité a konkrétní. Jednotícím motivem formulace následujících zásad a pravidel se stal zám ěr p řisp ět k rozvoji ve řejné služby, kterou poskytuje Česká televize. Kodex má sloužit nejenom jako vodítko pro správné rozhodování p ři řešení konkrétních otázek a problém ů televizního vysílání, ale sou časn ě představuje závazek kvality daný divák ům a ve řejnosti. Kodex vychází z pojetí ve řejné služby zajiš ťující p řístup k informacím, kultu ře, vzd ělání a zábav ě pro všechny ob čany. Česká televize v tomto smyslu p ředstavuje otev řený ve řejný prostor pro setkávání zkušeností, postoj ů a prožitk ů vlastních r ůzným lidem a skupinám žijícím na území České republiky. Tím mimo jiné napomáhá informa ční a kulturní seberealizaci rozmanitých menšin, jež se ocitají mimo hlavní proud názor ů, kultury a zábavy, p ři sou časném poznání t ěchto menšin v ětšinou. Na základ ě programu Rady Evropy pro ve řejné vysílání Česká televize p ředevším: a) Vytvá ří svými po řady orienta ční bod pro všechny členy spole čnosti a podporuje soudržnost spole čnosti a integraci všech jednotlivc ů, skupin a spole čenství; zvlášt ě se pak musí vyvarovat jakýchkoli forem kulturní, sexuální, náboženské či rasové diskriminace a spole čenské segregace. b) P ředstavuje fórum pro ve řejnou diskusi, v níž je možno vyjad řovat nejširší možné spektrum názor ů a hledisek. c) Poskytuje nestranné a nezávislé zpravodajství, informace a komentá ře. d) Vytvá ří pluralitní, inven ční a rozmanitou programovou nabídku, která spl ňuje vysoká etická a kvalitativní m ěř ítka, a nepod řizuje snahu o kvalitní výstup tlak ům trhu. e) Vytvá ří a strukturuje programová schémata a programy, které mohou zaujmout širokou ve řejnost, a p řitom z ůstávají vnímavými v ůč i pot řebám menšinových skupin.

61 f) Odráží rozmanitost filozofických koncepcí a náboženských vyznání ve spole čnosti s cílem napomáhat vzájemnému porozum ění a toleranci a podporovat soudržnost mnohonárodní a multikulturní spole čnosti. g) Aktivn ě p řispívá k lepšímu poznání, pochopení a ší ření národního a evropského kulturního d ění a d ědictví. h) Dbá na to, aby programová schémata obsahovala významný podíl původní tvorby, zvlášt ě celove černích film ů, dramatické tvorby a dalších tv ůrčích po čin ů, a má na z řeteli pot řebu spolupráce s nezávislými výrobci a filmovým sektorem. i) Rozši řuje divácký výb ěr tím, že poskytuje nabídku programových služeb, jež komer ční vysílatelé normáln ě neposkytují. Nepovyšuje kritérium sledovanosti po řad ů ani rychlosti informace nad jejich maximální možnou kvalitu.

Česká televize si musí zakládat na otev řenosti, nestrannosti a nezávislosti. Musí však také dostát povinnosti stát vždy na stran ě lidské důstojnosti, základních lidských práv a svobod a úcty k p řírod ě a kulturnímu dědictví. Programy České televize ovládá tvo řivost, tolerance a kritické myšlení. Účelem existence televize ve řejné služby je zajistit ve řejnosti zdroj informací, kritické reflexe, um ělecké tvorby a zábavy, které jsou chrán ěny před lobbistickými tlaky. Česká televize p řispívá k vytvá ření prostoru svobody slova, myšlení a tvorby, v n ěmž m ůže vyr ůstat demokracie. Informuje, poskytuje kritickou reflexi událostí, vzd ělává a baví v ovzduší úcty k člov ěku, k jeho dílu i ke všem formám existence. Předpokladem úsp ěšného pln ění takto obecn ě vyty čeného poslání je poznání pot řeb ob čan ů a jednotlivých diváckých skupin, proto bude Česká televize neustále hledat a posilovat zp ětné vazby s ve řejností. Snaha po sebeuplatn ění či sláv ě musí být pod řízena poko ře v ůč i rozmanitosti spole čnosti i televizního publika. Pracovníci, kte ří se podílejí na vysílání ve řejné služby, musejí spl ňovat vedle odborných požadavk ů také požadavky mravní. Odpov ědnost jedinc ů, kte ří oslovují statisíce lidí, je mimo řádná i tím, že je stvrzována v nep řetržitém procesu a za všech objektivních i subjektivních okolností. Týmovou prací každodenn ě pomáhají rozvoji demokratické spole čnosti, obohacují ve řejnost o nové poznatky, dávají prostor svobodné výměně názor ů, pomáhají zachovávat tradi ční hodnoty lidského života, rozvíjejí kulturní identitu a p řispívají k orientaci ve sv ětě. Pro Kodex je nejvyšším a nepominutelným kritériem, k n ěmuž zavazuje humanistická tradice v tomto nejširším slova smyslu, respekt k lidské d ůstojnosti založený na úct ě k veškerým projev ům existence.

Výklad pojm ů Není-li dále výslovn ě uvedeno jinak, rozumí se a) Kodexem tento Kodex České televize, b) pracovníkem České televize zam ěstnanec České televize nebo externí spolupracovník, s nímž Česká televize sjednala p říslušnou smlouvu, jejíž sou částí se stalo ujednání o závaznosti Kodexu,

62 c) programem zám ěrné časové uspo řádání jednotlivých televizních po řad ů a dalších částí vysílání České televize, d) po řadem obsahov ě souvislá, celistvá a časov ě ohrani čená část televizního vysílání, e) šéfredaktorem šéfredakto ři redakcí zpravodajství, aktuální publicistiky a sportu nebo vedoucí pracovníci, kte ří řídí jiné programové útvary České televize.

Zdroj: http://www.ceskatelevize.cz/ct/kodex/index.php [cit. 29. 3. 2010]

63 Příloha č. 3 Otázky Václava Moravce, úsek z 2. části po řadu dne 3. 1. 2010

Mirek TOPOLÁNEK, p ředseda strany /ODS/ ------Protože my máme ... No, tak my se musíme dostat v řádu, my máme dneska připraven ten plán do roku 2017, my se dostaneme, pokud se nestane nic mimo řádného jako tato krize, k vyrovnanému rozpo čtu, musíme mít takový nějaký plán. A v zásad ě jsou možné kroky, za prvé totální fiskální obez řetnost v této dob ě, za druhé reformy zdravotní, sociální a d ůchodová a za t řetí samoz řejm ě rozhodnutí v jakési fázi, jestli ten dluh budeme v času umo řovat anebo ho budeme splácet. V ětšina zemí obsluhuje n ějaký dluh. Česká republika dneska obsluhuje dluh se sedmdesáti sedmi miliardami korun, což je mimo jiné, já nevím, čty ři sta padesát domov ů d ůchodc ů a osm obrovských nemocnic a podobn ě. Chci tím říct, že my si nem ůžeme dovolit další míru zadlužování, proto jakkoliv řeči, to jde z toho p říjmu, z toho p říjmu. Všechny ty nové pozm ěň ovací návrhy a nové návrhy, které dala sociální demokracie, jdou fakticky proti mandatorním výdaj ům a fakticky jdou do schodku, protože není možné nezaplatit d ůchody, není možné nezaplatit stavební spo ření, p ůjdou do schodku, budou zhoršovat naši situaci z hlediska obsluhy toho dluhu a budeme ubírat investice prost ě do školství, do vzd ělávání, do dalších prost ě oblastí, které všichni říkáme, že jsou naší prioritou. Je to úpln ě nesmyslné. Je t řeba říct lidem, že v dob ě krize není možné mít vyšší sociální standard jako v dob ě mimo krizi. Já si myslím, že lidé to už pochopili. A je t řeba obsloužit ty, kte ří do té sociální sít ě padají v d ůsledku krize, ale v žádném p řípad ě nezvyšovat plošnost t ěch opat ření, ale spíše cílennost, spíše to, aby dostali skute čně ti, kte ří pot řebují. A samoz řejm ě stát musí šet řit, stát musí výrazným zp ůsobem omezit b ěžné výdaje, ale to nejsou kroky na m ěsíce, spíše na léta. My jsme je zahájili a te ď prost ě se bojíme toho, kdo p řijde prost ě v kv ětnu do Strakovy akademie, aby pokra čoval v té plýtvavé politice t ěch osmi let vlády sociální demokracie, která zp ůsobila ten neskute čný nár ůst toho státního dluhu tak, jak se o n ěm bavíme.

Václav MORAVEC, moderátor ------Pane p ředsedo Paroubku?

Ji ří PAROUBEK, p ředseda strany / ČSSD/ ------Tak víte, já tady mám jednu stranu z knihy, vás to možná p řekvapí jaké, Václava Klause Kde za číná zít řek. Já z ní budu citovat jenom velice krátce, abych nezdržoval: "Vývoj hrubého domácího produktu v první postkomunistické dekád ě byl velmi dramatický. Výsledek bylo to, že v období 1990 - 1998 jako celku reálný HDP stagnoval. R ůst za následujících deset let, tedy do roku 2008 dosáhl čty řicet sedm celých čty ři desetin procenta, čili HDP státu se zvýšil tém ěř o polovinu." Takže to nepíše Ji ří Paroubek, to píše Václav Klaus.

64

Příloha č. 4 Otázky Václava Moravce, úsek z 1. části po řadu dne 14. 6. 2009

Václav MORAVEC, moderátor ------Za čínáme aktuáln ě. Už v pátek má v centru Prahy za čít velká demonstrace. Tentokrát chce část budoucích maturant ů demonstrovat za druhý odklad státních maturit. Pozvání do Otázek tedy p řijali nová ministryn ě školství Miroslava Kopicová, vítejte v České televizi, hezký dobrý den.

Miroslava KOPICOVÁ, ministryn ě školství /nestrani čka/ ------Dobrý den.

Václav MORAVEC, moderátor ------Bývalý ministr školství Ond řej Liška, za ním mí říme do Brna. Ond řej Liška, úřadující šéf Strany zelených, vítejte v Otázkách, p řeji vám hezký dobrý den do Brna.

Ond řej LIŠKA, p ředseda strany, bývalý ministr školství /SZ/ ------Dobrý den.

Václav MORAVEC, moderátor ------A hosty Otázek jsou i p ředseda Asociace ředitel ů gymnázií České republiky Alfréd Dytrt. Hezký dobrý den.

Alfréd DYTRT, p ředseda Asociace ředitel ů gymnázií ------Dobrý den.

Václav MORAVEC, moderátor ------A vítáme i autora petice za odložení maturit, studenta, který mobilizuje budoucí maturanty prost řednictvím sociální sít ě Facebook, Filip Vích.

Filip VÍCH, spoluorganizátor protestu na Facebooku ------Dobré poledne.

Václav MORAVEC, moderátor ------Vítejte v České televizi. Všem d ěkuji, že jste p řijali mé pozvání. Z reakcí poslanc ů, paní ministryn ě, dvou nejsiln ějších politických stran v České

65 republice, tedy ob čanských i sociálních demokrat ů, se zdá, že ten druhý odklad státních maturit do roku 2012 je tém ěř jistou v ěcí. Chystáte už plán B?

Miroslava KOPICOVÁ, ministryn ě školství /nestrani čka/ ------Tak plán B samoz řejm ě chystám, ale nemyslím si, že je jistou v ěcí, já bych ráda řekla dv ě v ěci do úvodu, zaprvé, já jsem členkou vlády, která má maturity ve svém vládním prohlášení, za druhé, stále ješt ě jsem vázána zákonem a podle n ěj postupuji, ale p řidala bych ješt ě jednu další, já velmi věř ím, že je nutné, abychom maturity otev řeli, zahájili a za čali realizovat. Protože k tomu je celá řada d ůvod ů. Pokud se m ě ptáte na to, jestli ty dva návrhy budou p řijaty v Poslanecké sn ěmovn ě, jestli budou platit, to je samoz řejm ě otázka, každý z nich má své t ěžké otázky, které musí n ějakým zp ůsobem zodpov ědět a není tedy jasné, zda tyto návrhy projdou a budou přijaty.

Václav MORAVEC, moderátor ------K plánu B se ješt ě dostaneme, podíváme-li se na to, že už jednou jsme ten odklad státních maturit prožili, o čem, pane p ředsedo a pane řediteli, vypovídá to, že je tady napodruhé úvaha o dalším dvouletém odkladu státních maturit, toho projektu?

Alfréd DYTRT, p ředseda Asociace ředitel ů gymnázií ------Tak pro m ě hlavn ě vypovídá o tom, že se blíží volby a že každé téma, které souvisí se školstvím, se m ůže hodit i do t ěch nastávajících voleb, protože si myslím, že je dob ře říkat, že se tady n ěco odloží, pop řípad ě úpln ě zruší, až když dob ěhnou všechny možné, všechna možná šet ření, pr ůzkumy, generálky tak, aby se mohlo konstatovat, že n ěco nefunguje. Zatím předpokládám, že by se dalo o n ěkterých segmentech diskutovat a doufám, že dneska se k tomu dostaneme, které jsou jakoby ne tak úpln ě jisté, které mohou sebou nést zmatek, ale jinak si myslím, že celá ta historie maturitních zkoušek nových se dá datovat až do roku 1996 zp ětn ě, a to, že už by byly, to, že už by byly tímto maturitní zkoušky odloženy podruhé, si myslím, že by z nich ud ělalo takový jako list papíru, který nemá žádnou váhu. To si myslím, že nemá, není dobrá cesta.

Václav MORAVEC, moderátor ------Filipe, vám se poda řilo prost řednictvím Facebooku, řekn ěme, zorganizovat 50 tisíc budoucích maturant ů, st ředoškolák ů, podíváte-li se na to, jak s tou vaší výzvou nakládají politici, tedy s výzvou druhého odložení státních maturit, co vás napadá?

Filip VÍCH, spoluorganizátor protestu na Facebooku ------

66 Tak mn ě na tom vadí asi nejvíce to, že ta otázka státních maturit se za čala velmi siln ě politizovat, a to obzvlášt ě v poslední dob ě poté, co bylo jasné, že nás čekají p řed časné volby. My od samého za čátku jsme se snažili o to, abychom vedli debatu, diskusi a snažili jsme se zapojit všechny strany, jak ministerstvo školství, tak politiky, protože víme, že pro p řípadný odklad je budeme stejn ě tak jako tak pot řebovat.

Václav MORAVEC, moderátor ------Te ď víte a máte na své stran ě šéfa školského výboru, poslance Ob čanské demokratické strany Waltera Bartoše, jaká byla jeho reakce v t ěch předchozích m ěsících, ješt ě p řed tím, než bylo jasné, že se blíží p řed časné volby a že tady je n ějakých zhruba 50 tisíc student ů, možných prvovoli čů , které by bylo dobré získat?

Filip VÍCH, spoluorganizátor protestu na Facebooku ------Tak on ur čité pochybnosti vyjád řil už na samém po čátku, kdy vyšel vlastn ě první článek o naší činnosti, stejné pochybnosti vyjád řil i Vít ězslav Jandák. Na druhou stranu trošku m ě zaráží to, že my jsme se ho snažili oslovit, snažili jsme se domluvit n ějakou sch ůzku a na e-maily nám nereaguje.

Václav MORAVEC, moderátor ------Exministr školství Ond řej Liška, který podle v ětšiny kritik ů bude, pokud dojde k druhému odkladu státních maturit, tak podle nejv ětších kritik ů bude nést nejv ětší díl viny, vy, Ond řeji Liško, říkáte, že ten p řípadný druhý odklad státních maturit znamená jejich definitivní konec, není to zbyte čné strašení?

Ond řej LIŠKA, p ředseda strany, bývalý ministr školství /SZ/ ------Je to úpln ě naprosto logicky podložené tvrzení, protože když si všimnete, jakou historii státní maturity mají, tak já jsem byl skute čně prvním ministrem, který ten projekt uchopil, manažersky ho zvládl, dal mu jasné vyzn ění, jasné, jasný rámec, zajistil jeho kompletní financování a za čal také systematicky o n ěm informovat, krom ě webových stránek, zpravodaj ů, maturitních novin nikdy nebylo známo tolik informací o státní maturitní zkoušce jako p ři mém odchodu. Já naopak si velmi vážím toho, že paní ministryn ě Kopicová, která sama měla pochybnosti p ři vstupu na ministerstvo školství, zda ten projekt je p řipraven, nechala si zpracovat jeho důkladnou analýzu, nakonec zjistila, že je pot řeba pokra čovat, že je to ve stádiu, kdy maturity p řipravené jsou, koneckonc ů abychom se vyhli t ěm případným slabým stránkám nebo rizik ům, od za čátku byly p řipraveny dv ě generální zkoušky státních maturit, jedna z nich už prob ěhla, druhá prob ěhne na podzim a byly p řipraveny tyto generální zkoušky práv ě proto, aby ješt ě p řed samotným ostrým startem bylo jasné, zda maturity jsou bezpe čné. Ta druhá generálka ješt ě neprob ěhla, prob ěhne na podzim, a to

67 bude ten, pardon, moment, kdy bude moci taky ta p říští vláda konstatovat, zda maturitní zkoušky mají naostro být spušt ěny, nebo ne. Já vím, že Walter Bartoš ..., ano.

Václav MORAVEC, moderátor ------Znovu se ..., promi ňte, ale znovu se vracím k té p ůvodní otázce, ten první odklad, dvouletý odklad státních maturit celý ten projekt nezrušil, pro č by ten druhý p řípadný odklad m ěl znamenat konec toho projektu?

Ond řej LIŠKA, p ředseda strany, bývalý ministr školství /SZ/ ------No, no, to proto, protože ty p řípravy jsou natolik v plném proudu, a ť už je to, a ť už jsou to rozpo čtov ě vázané finance, a ť už je to celá logistika, stovky lidí, kteří na nich pracují, tisíce u čitel ů, kte ří se nyní vlastn ě ú častní t ěch vzd ělávacích kurz ů, t ěch p řípravných kurz ů nebo t ěch školení, tohle všechno dát znova do pohybu si myslím, že bude nadlidský úkol a fakticky to bude znamenat naprostou demotivaci a neschopnost znova to postavit na nohy, tento projekt, v takové mí ře, v jaké je to nyní. Navíc bych cht ěl zd ůraznit, že studenti už více než rok p řesn ě v ědí, co se má, mají nau čit pro to, aby zvládli ty maturitní zkoušky, katalogy byly vydány v b řeznu roku 2008, toto je jejich starost a co se tý če logistického, administrativního zajišt ění, to je otázka pro školy a pro ministerstvo, na tom se pracuje, z toho důvodu také prob ěhne ta druhá generálka a myslím si, že studenti skute čně nemají žádný racionální d ůvod pro to se obávat, že by ve státní maturitní zkoušce neusp ěli.

Václav MORAVEC, moderátor ------Miroslava Kopicová, pokud by ona m ěla zodpov ědět tu, tu základní otázku, je na míst ě to, p řed čím varuje Ond řej Liška, že druhé odložení bude znamenat definitivní konec toho projektu státních maturit, nebo to vnímáte jako strašení?

Miroslava KOPICOVÁ, ministryn ě školství /nestrani čka/ ------Já myslím, že to není strašení, já si dovedu p ředstavit maximální odklad o jeden rok, a to z toho d ůvodu, že prost ředky, které jsou už te ď na státní maturity p řipraveny, tak jsou i z velké části evropskými prost ředky, to znamená, jedná se o projekt, který už se za čal financovat, už se realizují ur čité aktivity, které z n ěj práv ě proplaceny budou ještě ...

Václav MORAVEC, moderátor ------Ono to má být zhruba p ůl miliardy korun, ta p řípravná fáze státních maturit...

Miroslava KOPICOVÁ, ministryn ě školství /nestrani čka/

68 ------Ano.

Václav MORAVEC, moderátor ------... kolik zhruba pen ěz jde z t ěch evropských ...

Miroslava KOPICOVÁ, ministryn ě školství /nestrani čka/ ------Zhruba t řetina, řekn ěme.

Václav MORAVEC, moderátor ------Třetina, t řetinu by musela Česká republika vrátit, pokud by došlo k druhému odložení ...

Miroslava KOPICOVÁ, ministryn ě školství /nestrani čka/ ------Ano.

Václav MORAVEC, moderátor ------Bude to, bude to ten váš kompromisní návrh, se kterým, když uvidíte, že poslanci Ob čanské demokratické strany a sociálních demokrat ů trvají na odkladu státních maturit, že jim nabídneme kompromis pouze jednoho roku?

Miroslava KOPICOVÁ, ministryn ě školství /nestrani čka/ ------Já jsem s nimi ješt ě nehovo řila a musím říct, že stále v ěř ím, že se s nimi domluvím, stejn ě jako v ěř ím, že se domluvím se studenty. Víte, ono to je takové neustálé laškování o tom, co naše zem ě troši čku chce, troši čku nechce. A my stojíme te ď v dob ě ekonomické krize na prahu rozhodnutí, kam v ůbec p ůjdeme dál. A takové hrátky, jestli budeme d ěti trošku více zat ěžovat, nebo mén ě, to je to nejmenší, ta nejmenší diskuse, kterou máme vést. Naše zem ě byla až donedávna, až dosud vlastn ě zemí, která byla vícemén ě, pokud se tý če investic, považována za rozvojovou zemi. Sem šly nízké investice, byli jsme subdodavatelem komponent, zkrátka bylo tu velmi málo vysoce kvalifika čně náro čných zam ěstnání, povolání, byznysu. My jsme ale velmi drazí, my, dneska naše pracovní síla je čty řikrát dražší než Balkán, dvakrát více než Polsko nebo Ma ďarsko, my tedy už nebudeme atraktivní pro tento druh investic, my jsme v nich ale velmi dob ře obstáli a máme šanci, když hovo řím s investory, tu d ůvěru, kterou jsme si vybudovali, že získáme investice daleko náro čnějších produkt ů.

Václav MORAVEC, moderátor ------

69 Chápu-li to správn ě, k tomu jsou nezbytné státní maturity, to znamená jako sou část lepšího investování do vzd ělávání?

Miroslava KOPICOVÁ, ministryn ě školství /nestrani čka/ ------No, jist ě, protože vysoké školy už si dneska st ěžují, že dostávají d ěti mnohem h ůř e p řipravené než d říve.

Václav MORAVEC, moderátor ------Filipe, z t ěch argument ů, které vy jste slyšel jako zástupce 50 tisíc ů student ů, kte ří jsou na Facebooku a cht ějí v pátek demonstrovat v Praze, dovedete si p ředstavit, že by bylo možné maturity neodložit a p řitom by politici, ministryn ě školství Miroslava Kopicová nebo bývalý ministr školství Ond řej Liška by mohli vám dát takové argumenty, které by pro vás byly p řijatelné, abyste nepožadovali odložení maturit?

Filip VÍCH, spoluorganizátor protestu na Facebooku ------My na ty argumenty čekáme od samého za čátku, k té, abych se ješt ě k tomu vrátil, co říkal pan Liška, my rok na n ěco p řipravováni možná i jsme, ale chybí nám od nap říklad seznamu povinné četby, chybí nám informace o tom vlastn ě, k čemu tu maturitu pot řebujeme, protože tady je informace o tom, že to budou akceptovat vysoké školy, jaká vysoká škola zatím řekla, že to akceptovat bude. Nehled ě na to, že ty testy, jakoby ta státní maturita ne řeší ani to, co ty vysoké školy požadují, čili obecné studijní p ředpoklady. Proto dnes spousta fakult má národní srovnávací zkoušky. A já si dokážu představit, že v té maturit ě budeme pokra čovat, ale tehdy, až my dostaneme informace, až bude jasn ě známo, pro č vlastn ě státní maturitu d ěláme, protože státní maturita podle mého názoru nevy řeší jakoby to, že ti studenti o tu maturitu budou mít zájem.

Václav MORAVEC, moderátor ------Tady navážu, Filipe, na vaše slova, když se podíváme do statistik, studenti dávají jasn ě najevo, že pokud by výsledek státní maturity byl sou částí přijímacího řízení na vysoké školy, tak by si v ětšina z nich zvolila vyšší úrove ň, vyšší stupe ň státní maturitní zkoušky, tady jsou data ze sociologického výzkumu agentury STEM/MARK, který mají Otázky k dispozici, podívejme se na n ě. Na otázku, pokud vyšší úrove ň maturitní zkoušky bude vstupenkou na vysokou školu, tak si ji u n ěkterého p ředm ětu zvolí ur čit ě, z 33 % ur čit ě ano 33 % dotázaných st ředoškolák ů, spíše ano pak 31 % dotázaných, spíše ne a ur čit ě ne odpov ědělo dohromady, když se podíváte na ten graf, 18 % student ů, stejný po čet student ů v tom sociologickém šet ření agentury STEM/MARK odpov ěděl, že neví. Ond řeji Liško, obracím se na vás do Brna, pod vaším vedením, pro č ministerstvo školství nedalo víc záruk student ům a nezískalo si víc studenty pro celý ten projekt, slyšel jste argumenty Filipa?

70

Ond řej LIŠKA, p ředseda strany, bývalý ministr školství /SZ/ ------Myslím si, že jsme oproti p ůvodnímu stádiu stavu, kdy jsme p řebírali státní maturity, velmi výraznou podporu získali, to, že nyní ta velmi opojná mobilizace prost řednictvím Facebooku b ěží takhle, takhle rychle a v takovém m ěř ítku, to já p řikládám i do jisté míry spíš takovému, řeknu, popularit ě tady t ěchhle, t ěchhle sítí, jaká je ale racionalita, jaká je, jaká je skute čnost. Ta státní maturita byla systematicky a je vysv ětlována prost řednictvím samostatného webu, prost řednictvím zpravodaje a všechny odpov ědi na otázky, které pan kolega student položil, tak ty všechny jsou v dostupných materiálech. Ono sta čí číst nebo poslouchat. Já je klidn ě rád zopakuju, co se tý če, co se tý če akceptace ...

Václav MORAVEC, moderátor ------Po čkejte, ale tady, neutíkejte od té otázky, oni stále nemají studenti ty záruky, které se týkají vysokých škol, že zkrátka vysoké školy ...

Ond řej LIŠKA, p ředseda strany, bývalý ministr školství /SZ/ ------No, ale já to chci práv ě ale popsat.

Václav MORAVEC, moderátor ------... budou víc p řihlížet k výsledku státní maturitní zkoušky.

Ond řej LIŠKA, p ředseda strany, bývalý ministr školství /SZ/ ------Pane redaktore, to já chci práv ě nyní říci, to já chci práv ě říci, p řesn ě to chci práv ě říci, to je v ěta, kterou jsem m ěl na jazyce hned jako další. My jsme od za čátku říkali, že z hlediska zákona a z hlediska autonomie vysokých škol nelze vysokým školám na řídit, aby státní maturitní zkoušku akceptovaly jako pevnou sou část p řijímacího řízení. To prost ě nelze. Lze to ud ělat pouze tím, že státní maturitu zavedeme a zavedeme ji v takové kvalit ě, že přirozenou cestou se stane sou částí té požadované kvality, tak jak ji požadují tedy vysoké školy. Zatímco v minulosti naprostá v ětšina vysokých škol odmítala státní maturitní zkoušky, dnes jsme v situaci jiné, kdy vysoké školy vy čkávají, v jaké podob ě budou státní maturity zavedeny a říkají, že pokud to bude v odpovídající kvalit ě, jsou p řipraveny akceptovat výsledky státní maturitní zkoušky jako sou část p řijímacího řízení. To znamená to, co po nás studenti nebo to, co cht ějí studenti po ministerstvu školství, to nelze zajistit, a pokud jim n ěkdo nevysv ětlil, k čemu ta státní maturitní zkouška je, v tom si myslím, že také nemají pravdu, protože státní maturitní zkouška je kone čně po dlouhých desetiletích možnost, jak ov ěř it, s jakým vzd ěláním a v jaké kvalit ě vlastn ě mladí lidé vstupují do života tak, aby to mohli navzájem srovnat. Je to naopak veliký krok v jejich prosp ěch, protože díky státní maturitní zkoušce budou moci prokázat bu ď t ěm vysokým školám v

71 následujících letech, nebo svým p řípadným zam ěstnavatel ům, jakého skute čného vzd ělání dosáhli. Dnes drží v ruce list papíru, který nemá valnou hodnotu a krok sm ěrem ke státní maturitní zkoušce je naopak krokem sm ěrem k tomu, aby ten list papíru, který se jmenuje maturitní vysv ědčení, kone čně n ějakou hodnotu získal.

Václav MORAVEC, moderátor ------Stru čná otázka poslední pro tuto chvíli na vás do Brna, jste ochoten p řijít v pátek na tu demonstraci v centru Prahy a tyto v ěci student ům vysv ětlit, abyste je získal na svoji stranu a ne říkali jasn ě: "Máme stále nedostatek informací, odložme státní maturity."

Ond řej LIŠKA, p ředseda strany, bývalý ministr školství /SZ/ ------Já jsem p řipraven tam p řijít, já bohužel ješt ě nemám sv ůj program natolik jasný, abych to mohl tady na sto procent garantovat, ale rozhodn ě se rád se studenty setkám, primární odpov ědnost nyní nese ministerstvo školství, paní ministryn ě Kopicová a samoz řejm ě vláda, která to má ve svém vládním prohlášení a je to i v zákon ě, to znamená, vláda ani ministerstvo školství neud ělá nic, co by nebylo v zákon ě a já v ěř ím, že i poslanci zmoud ří a v ětší část z nich neodloží státní maturity d říve, o tom ani nebude uvažovat, než prob ěhne ta podzimní generální zkouška, která je práv ě zamýšlena jako ov ěř ení toho faktu, že státní maturita je v po řádku a bezpe čná. Rád se ale se studenty setkám a tuhle nabídku vlastn ě, mohu říci, tady, pokud budete chtít, jsem p řipraven se s vámi setkat a o v ěcných d ůvodech, pro č odložit, či neodložit, s vámi budu rád diskutovat.

Václav MORAVEC, moderátor ------Stejná otázka i pro ministryni školství Miroslavu Kopicovou, chystáte se vy v pátek na tu demonstraci a vysv ětlit student ům, jak to skute čně je a rozptýlit ty jejich obavy, které mají a které jsou na Facebooku?

Miroslava KOPICOVÁ, ministryn ě školství /nestrani čka/ ------Já už jsem jim navrhla a máme dohodnutou hodinu, kdy p řijdou na ministerstvo a já samoz řejm ě považuju za zásadní povinnost s nimi sed ět. Já musím říct, že tu otázku, kterou jste položil, pro č vlastn ě máte mít vyšší maturitu, já ji považuju za velmi legitimní a musím říct, že na ni nedostanete jasnou odpov ěď v tuto chvíli a mohu vám vysv ětlit, jak vlastn ě situace vypadá. Ministerstvo školství, ostatn ě jako řada dalších ministerstev, není dostate čně vybaveno strategickou kapacitou, to je na samostatnou debatu, ale d ůležité je, že jsem p řesv ědčená, že maturita nedostala do vínku jasn ě definovaný cíl, když se p řipravovala p řed t ěmi 5, 6 lety, a to znamená, že pokud jde o tu nižší úrove ň maturity, ta je nesmírn ě d ůležitá a zásadní, protože kone čně za čínáme nastavovat tu nejnižší možnou la ťku, abychom zjistili, s čím vlastn ě d ěti odcházejí ze základních škol, jaké minimální

72 penzum znalostí mají. A to je základ pro to, abychom v ůbec v ěděli, jak můžou, jak mohou být vytvá řeny programy vysokých škol, s jakou kvalifikací lidí m ůžeme u nás po čítat. To je, to bude taková první, první krok, kdy bychom vlastn ě m ěli znovu dávat všem školám jakousi la ťku toho, co musejí studenty nau čit. Pokud jde o tu náro čnější maturitu, ta, pokud jsem dob ře informována, vznikla vícemén ě z iniciativy gymnázií, ur čit ě m ě pan p ředseda asociace doplní, legitimním zp ůsobem, protože gymnázia samoz řejm ě u čí d ěti na daleko vyšší úrovni, než je tato základní, no, a co te ď v tuto chvíli m ůžeme ud ělat. Já jsem p řesv ědčena, že pochopiteln ě vysoké školy čekají, co se stane, ony ješt ě nev ědí, jak vlastn ě maturita, kdy bude, jak bude, jak bude vypadat, a proto nemohou nic nabízet a nic poskytovat. Ale pokud se stane to, že budeme mít maturitu ve dvou úrovních, z nichž každá bude škálovaná a vysoké školy uvidí, že ta škála skute čně n ěco znamená, to bodové ohodnocení, které studenti dostanou, jist ě k tomu budou p řihlížet, vždy ť je to jenom další nástroj, který budou mít. Já bych se ale moc obávala, abychom již v po čáte čních letech tyto dv ě úrovn ě od sebe odd ělovali, já myslím, že úkolem školství je naopak je sbližovat, protože kdybychom to neud ělali, tak n ěkteré d ěti, které mají horší výsledky díky sociálním, sociálnímu zázemí, bychom vlastn ě vylou čili z toho procesu.

Václav MORAVEC, moderátor ------Paní ministryn ě, tady od Filipa Vícha zazn ěla také jasná v ěc, máme málo informací, jak se na maturitu chystat, nemáme seznam literatury, nap říklad četby, vy jste kroutil, pane p ředsedo a pane řediteli Dytrte, hlavou, to znamená, že odmítáte, že by studenti na gymnáziích nem ěli tyto informace?

Alfréd DYTRT, p ředseda Asociace ředitel ů gymnázií ------Tak zaprvé mám dceru, která je také ve t řetím ro čníku a tudíž se jí to týká a moc se o to nezajímá, ale myslím si, že každý, kdo má aspo ň jeden prst na klikání, se m ůže doklikat na webovky CERMATu, na webovky Nová maturita a hlavn ě si myslím, že tam hraje roli také to, že ta situace je na jednotlivých školách r ůzná, protože my jsme t řeba d ělali informa ční sch ůzku pro naše studenty, seznam literatury je dávno zpracován, tak jako možná, že n ěkde na n ějaké lokální škole toto se ned ěje a musíme si říci, že ta nová maturita vlastn ě nese sebou ur čité i komplikace pro vyu čující, ona je trošku náro čná a n ěkte ří naši zejména jazyká ři říkají, že je to možná víc maturita pro ty vyu čující než pro ty studenty a tím pádem t řeba jakoby nadšen ě to všechno nepředávají dál, to jsou potom jakoby takové ty místní odchylky. Já bych ...

Václav MORAVEC, moderátor ------Vy osobn ě si myslíte, že pro č tady Filip a další studenti jsou proti maturit ě, že to jeden z d ůvod ů, že cht ějí jednodušší maturitu.

73

Alfréd DYTRT, p ředseda Asociace ředitel ů gymnázií ------Já, já to chápu celkem, jejich postup, já, kdybych byl asi v jejich roli, tak bych taky jako d ělal, co bych mohl, aby to nebylo jinak, jednou ta generace, která to bude mít jinak, musí přijít, protože musíme se dostat zaprvn ě do evropského kontextu, za druhé, ze všech jednání je z řejmé, že zástupci vysokých škol tu maturitu tak, jak je, v ůbec neberou vážn ě, tohle to, co říkala paní ministryn ě, je krok k tomu, že se z maturity stane opravdu vstupenka na vysokou školu, ale ne hned, t řeba po roce, po dvou, ale ješt ě bych rád dodal, že to není ten problém, jestli se maturita zruší a bude to navždy, jestli se odloží, jaké to bude mít d ůsledky, ono to je ješt ě o n ěč em jiném, o n ěč em velmi výrazně jiném, v ětšina kantor ů ztratí chu ť cokoliv dělat, protože oni strávili mnoho a mnoho času, museli si vypracovat školní vzd ělávací programy, tam všechny ty, všechna ta témata o ukon čování studia se musela zpracovat a všechny školy, které cht ěly, nejenom v tomto, v této části té nové maturity, ono to b ěží už dávno, t řeba 10 let zpátky, byly různé ty sondy maturant, maturita nane čisto, takže tam se už ...

Václav MORAVEC, moderátor ------Po čkejte, to znamená, že vy byste také se p řipojil k té tezi, když to podruhé bude odloženo, že ten projekt definitivn ě skon čí.

Alfréd DYTRT, p ředseda Asociace ředitel ů gymnázií ------Já, já si myslím, že to není dob ře, t řeba neskon čí, ale ti u čitelé budou tak otráveni, že už jako další kolo se budou koukat na to velmi s úsm ěvem. To nastávalo už v tom prvním odložení, se o tom velmi diskutovalo, zda je dob ře ten odklad o dva roky ud ělat, protože to neud ělá, nep řinese dobrou atmosféru ve školách a ud ělat to ješt ě jednou, tak to si myslím, že ne a zejména ten první odklad byl velmi zd ůvod ňován tím, aby ti, co nastupují ke vzd ělávání, znali podmínky, za kterých budou školu opoušt ět, což se vlastn ě stalo, a to byl ten primární d ůvod, pro č se to ud ělalo.

Václav MORAVEC, moderátor ------Filipe, z t ěch argument ů, které jste zatím slyšel, které z nich vám p řijdou jako racionální a berete je jako, řekn ěme, dobré východisko pro tu diskusi v příštím týdnu.

Filip VÍCH, spoluorganizátor protestu na Facebooku ------Tak já si myslím, že ur čit ě bych tu nedostate čnou informovanost nesvád ěl na u čitele, do doby, než tady byla, dejme tomu, n ějak silná skupina na sociální síti Facebook, než tady bylo tém ěř 20 tisíc podpis ů pod peticí, tak těch informací tam tolik nebylo, a to si m ůže ov ěřit každý už jen z toho důvodu nebo už jenom z toho, kdy ta informace vyšla. Já jsem rozhodn ě

74 rád, že tady dnes m ůžeme být, že m ůžeme o tom diskutovat, protože to si myslím, že je hodn ě d ůležité a je to d ůležité nejenom pro studenty, ale i pro učitele, ale i pro samotné ministerstvo, protože asi si uv ědomí i to, že asi všechno v po řádku není, tím, že pokud lidi, u čitelé a studenti ty pochybnosti mají, tak i tak je to chyba ministerstva, protože by je m ělo, ty pochybnosti, rozptýlit.

Václav MORAVEC, moderátor ------Když te ď navážu na slova Filipa Vícha, podívejme se na ještě jednu statistiku, hodnocení kvality test ů i u čiteli i řediteli, i to máme k dispozici, a to díky sociologickému šet ření práv ě mezi řediteli škol a mezi kantory. Ředitel ů škol bylo 315, u čitel ů st ředních škol víc než 2 tisícovky, tady jsou data únorového šet ření agentury STEM/MARK. Na otázku, jaký je váš názor na kvalitu test ů, které produkuje CERMAT, tedy st ředisko, které zodpovídá za státní maturity, odpovídá 40 % ředitel ů, že výborná až chvalitebná, dobré jsou podle víc než poloviny dotázaných ředitel ů škol. U učitel ů je to podobné, jak vidíte sami, jen 18 % u čitel ů považuje úrove ň test ů ke státním maturitám za dostate čnou až nedostate čnou. Paní ministryn ě, role ministerstva školství, nepodcenili jste vydávání nap říklad té provád ěcí vyhlášky, stále ješt ě není, stále ješt ě ji nemají u čitelé k dispozici, shodou okolností mi p řišel v čera ve čer i jeden z e-mail ů divák ů Otázek, jedné paní z pedagogicko-psychologické poradny na Praze 3 Petry Horinové, která jasn ě říká, že ta p říslušná vyhláška a posudek, který mají dělat pedagogicko-psychologické poradny, tak zatíží pedagogicko- psychologické poradny, p řitom dodnes není ta provád ěcí vyhláška, to znamená, pro č ministerstvo školství nevydalo tu vyhlášku d řív, pro č ješt ě stále čekáte až na ten konec června, kdy má vyjít?

Miroslava KOPICOVÁ, ministryn ě školství /nestrani čka/ ------Já ne čekám, já už jsem ji podepsala, pane redaktore, podepsala jsem ji p řed několika dny a ta vyhláška jenom čeká na za řazení do sbírky. My v podstat ě jsme p řipraveni ji vyv ěsit a já jsem dala pokyn, aby visela, jsem p řekvapená, jestli tam ješt ě nevisí, to zkontroluji, ale samoz řejm ě i když ješt ě musí být formáln ě legislativn ě za řazena, tak neo čekáváme, tam se žádné zm ěny ned ějí, čili je v podstat ě hotová, je schválená.

Václav MORAVEC, moderátor ------Ale ten argument trvá, pro č ministerstvo školství a možná to bude i otázka do Brna na Ond řeje Lišku, když budu citovat z dopisu Petry Horinové, který mi napsala v čera ve čer, tak tady je: "Naším úkolem jako pedagogicko- psychologických poraden je ke státním maturitám vyšet řit všechny studenty se speciálními vzd ělávacími pot řebami, kte ří o to požádají, vzhledem k tomu, že nebyla ješt ě zveřejn ěna p říslušná vyhláška a posudek musí být studentovi vydán do 15. listopadu, p ůjde o neskute čné zatížení pedagogicko-psychologických poraden, takové psychologické a speciáln ě

75 pedagogické vyšet ření je n ěkolikahodinové, posudek musí vydat pouze psycholog či speciální pedagog, ví o tomto problému tam naho ře?" Tedy, tedy vy jako ministryn ě školství.

Miroslava KOPICOVÁ, ministryn ě školství /nestrani čka/ ------Já jsem byla pouze informována, že probíhá komunikace s nimi, a proto jsem tu vyhlášku podepsala, podepsala jsem ji bez prodlení, jestli a jak probíhala p ředchozí komunikace, to nevím.

Václav MORAVEC, moderátor ------Ond řeji Liško, váš, řekn ěme, vaše zodpov ědnost za to, že ta vyhláška mohla vyjít d řív a nemuselo se čekat až na konec června.

Ond řej LIŠKA, p ředseda strany, bývalý ministr školství /SZ/ ------Já si myslím, že za dobu svého funk čního období jsem d ělal naprosto všechno pro to, aby tyhle v ěci byly v čas a byly podle harmonogramu a já jsem opakovan ě p řipomínal, že ten projekt byl p řed mým p říchodem zanedbaný, ono se o n ěm hovo řilo už vlastn ě skoro 10 let a pak byl znovu odložen, nakonec si myslím, že jsme skute čně ten harmonogram, který jsme si p ředsevzali a za ten rok a p ůl mého p ůsobení dodrželi, že byl našlapaný úkoly a nám se ho poda řilo dodržet. Já si myslím, že tenhle finiš, kdy každý den se musí stát n ěco, aby, nebo každý týden p řinejmenším, aby státní maturitní zkouška klapla, to se týká úpln ě a týkalo by se úpln ě každého takto obrovského logistického projektu, jako je zásah vlastn ě do vzd ělávací soustavy typu zavedení státní maturitní zkoušky, já si myslím, že ta vyhláška p řichází ne v čas, ale p řichází ješt ě v moment, kdy se tomu ostatní mohou, na to mohou adaptovat a já v ěř ím, že to pedagogicko-psychologické poradny zvládnou. Každý segment školství, který se tohoto projektu týká, to nějakým zp ůsobem zatíží. Ale podle expert ů a mých analytik ů z doby mého působení na ministerstvu, z jejich zpráv vím, že to mohou zvládnout a že to může skute čně skon čit zdárnou a bezpe čnou, užite čnou státní maturitní zkouškou.

Václav MORAVEC, moderátor ------Říká pro tuto chvíli Ond řej Liška. Pane p ředsedo Dytrte, je ta vyhláška zásadním problémem, protože to jsem slyšel i od mnoha u čitel ů, st ředoškolských u čitel ů, jasn ě říkali: "Kdyby ministerstvo tu vyhlášku vydalo d řív, také jsme mohli my student ům d říve p řinášet další informace."

Alfréd DYTRT, p ředseda Asociace ředitel ů gymnázií ------Já si myslím, že to je t ěžišt ě celého problému. Protože to, co se týká obsahu, opravdu jasné je, já jsem necht ěl vložit u čitel ům, že n ěco zanedbali, jak jste to potom komentoval, jenom chci říci, že pokud t řeba vy nevíte n ěco, co na

76 jiných školách v ědí, tak n ěkde n ěco nefunguje stejn ě. Ale k tomuhle tomu tématu je pot řeba ješt ě také dodat další informace, to znamená, najednou se objevuje, že, vy jste i zmi ňoval, že t řeba obecné studijní p ředpoklady nikdo netestuje, ale všimn ěte si, že to nejsou obecné studijní p ředpoklady pro ur čitou fakultu, to jsou obecné studijní p ředpoklady podle názoru té testovací organizace, kdežto maturitní zkouška vlastn ě bude ov ěř ovat znalosti, které student nabyl za dobu studia, to si myslím, že je výrazný rozdíl a vysoké školy s tím pracovat dob ře mohou. Co se týká termín ů, si opravdu myslím, že vyhláška je pozd ě a opravdu si myslím, že je pozd ě jedna část, jako krizová je jedna část, a to jsou vlastn ě školení, školení všech těch hodnotitel ů u ústního zkoušení, to p ředtím je všechno už vyzkoušené, testy a tak dál, tam já bych problém nevid ěl, ale te ď vlastn ě masov ě probíhají r ůzná školení a potáhne se to až do podzimu. Harmonogram, který zpracoval CERMAT nebo který má, je fajn, ale t řeba nám to komplikuje také život, protože neumíme vyslat v t ěch termínech, kdy ... nebo v tom krátkém časovém sledu tolik u čitel ů pry č. Termín je podle mého te ď trošku jaksi slabá stránka, myslím si, že to i s tím umíme asi n ějak ud ělat, to je riziko ale vaše, to neumím zhodnotit já, ale tam si myslím, že to je i otázka nejistoty t ěch student ů, protože oni moc neví, jak to bude probíhat, kdy to bude probíhat, ti u čitelé jim radši ne říkají nic, aby se nespletli, protože se všechno t řikrát zm ěnilo, takže jako to si myslím, že je ..., tam já souhlasím s tím, že je tam jádro pudla.

Václav MORAVEC, moderátor ------Je to, je to, Filipe, ta další zásadní otázka, jejíž zodpov ězení budete chtít slyšet od ministryn ě školství Miroslavy Kopicové?

Filip VÍCH, spoluorganizátor protestu na Facebooku ------Ur čit ě, protože my ty informace chceme, protože se nám jedná o pom ěrn ě zásadní krok do dalšího života a mnohdy jakoby ty protesty m ůžou být i z toho d ůvodu, že ty informace nemáme tak, jak bysme je mít m ěli.

Miroslava KOPICOVÁ, ministryn ě školství /nestrani čka/ ------Já sama vím, jak je d ůležitá, protože tu vyhlášku znám samoz řejm ě, protože jsem ji podepisovala a snažím se, aby ty termíny, které byly slíbeny, byly všechny dodrženy. Já jsem si v ědoma t ěchto v ěcí.

Václav MORAVEC, moderátor ------A proškolení t ěch kantor ů?

Miroslava KOPICOVÁ, ministryn ě školství /nestrani čka/ ------To b ěží a také jsem vid ěla část t ěch kurz ů, všechny byly velmi dob ře hodnoceny, tak já, já si myslím, že budou dokonce i velmi d ůležité pro

77 kantory jako takové, nejenom pro tu maturitu, ale pochopiteln ě slouží tomuto ú čelu a snažím se, aby všechno b ěželo, jak má. Nicmén ě logistika byla nastavena.

Václav MORAVEC, moderátor ------Paní ministryn ě, poslední otázka, vy jste tady jasn ě řekla, že v p řípadě, že by poslanci dvou nejsiln ějších politických stran trvali na svém a odkládaly se maturity, že nabízíte kompromisní termín jednoho roku, v p řípad ě, že by trvali na t ěch dvou letech, jaký je ten krizový plán B, na který jsem se ptal v úvodu?

Miroslava KOPICOVÁ, ministryn ě školství /nestrani čka/ ------No, pak musíme, abych tak řekla, jenom se snažit, aby byly co nejmenší škody, a to škody finan ční, neumím obhájit ty škody lidské, to, co tady pan ředitel řekl, ano, to byla jedna také z poznámek, co jsem si tady p řipravila, když jsem o tom tématu p řemýšlela, samoz řejm ě zklamat lidi je to nejhorší, co m ůžeme ud ělat, ale myslím si, že i zklamat studenty, protože já nev ěř ím, že se bojí utkat se o své místo na slunci, protože my máme velmi chytré děti, a to, že mají te ďko špatné výsledky v porovnání se zahrani čím, znamená, že ale nemáme kvalitní vzd ělávací systém a s tím p řeci chceme něco ud ělat.

Václav MORAVEC, moderátor ------Já vám d ěkuji, že jste p řijali mé pozvání. Hostem Otázek byla nová ministryn ě školství Miroslava Kopicová, d ěkuji, hezký zbytek dne.

Miroslava KOPICOVÁ, ministryn ě školství /nestrani čka/ ------Děkuji všem.

Václav MORAVEC, moderátor ------Do Brna pro tuto chvíli d ěkuji bývalému ministrovi školství, ú řadujícímu šéfovi Strany zelených Ond řeji Liškovi, ješt ě se uvidíme ve druhé hodin ě Otázek, pro tuto chvíli d ěkuji.

Ond řej LIŠKA, p ředseda strany, bývalý ministr školství /SZ/ ------Na vid ěnou.

Václav MORAVEC, moderátor ------A hosty Otázek byli i p ředseda Asociace ředitel ů gymnázií Alfréd Dytrt, někdy p říšt ě na shledanou.

78 Alfréd DYTRT, p ředseda Asociace ředitel ů gymnázií ------Na shledanou, d ěkuju.

Václav MORAVEC, moderátor ------A d ěkuji i autorovi petice za odložené maturity, studentovi, který mobilizuje budoucí maturanty prost řednictvím sociální sít ě Facebook Filipu Víchovi. Věř ím, že se nesetkáváme v Otázkách naposledy. D ěkuji za vaši ú čast.

79 Příloha č. 5 Otázky Václava Moravce, úsek z 1. části po řadu dne 14. 3. 2010

Václav MORAVEC, moderátor ------Pro vás pro všechny jednoduchá otázka, jak jste vy osobn ě pocítili na svojí kůži d ůsledky ekonomické krize, za čněme u ministra financí Eduarda Janoty.

Eduard JANOTA, ministr financí ------Tak pochopiteln ě já jsem to pocítil hlavn ě tím, že mám více práce a vlastn ě jsem to, m ě to zastihlo v dob ě, kdy jsem m ěnil post nám ěstka za ministra, takže v tomto ohledu i mén ě pen ěz, ale jinak sleduji záležitosti, které souvisí s krizí, pochopiteln ě zejména ze svého profesního pohledu a vidím to na rapidním prost ě zhoršení všech makroekonomických ukazatel ů a koncentrovalo se to vlastn ě v rozpo čtu, který skon čil rekordním schodkem více než 190, 190 miliard, takže tento odborný, profesní a vlastn ě reálný pohled se promítl.

Václav MORAVEC, moderátor ------Jaroslav Ungerman, jak pocítil on nebo jeho blízcí dopady ekonomické krize?

Jaroslav UNGERMAN, makroekonom ČMKOS ------Já bych řekl, že je to spíš vid ět v takové ur čité nervozit ě, člov ěk vidí, že samoz řejm ě n ěkteré v ěci jsou složit ější, než byly d řív. Čili myslím si, že to každý z nás n ějakým zp ůsobem cítí. Nemohu říct, že bych já osobn ě jako výrazn ě utrp ěl, to ne, ale vidíte, že jsou tam ur čité problémy.

Václav MORAVEC, moderátor ------Vladimír Dlouhý?

Vladimír DLOUHÝ, bývalý ministr pr ůmyslu a obchodu ------No, ze t řech pohled ů, za prvé podobn ě jako Eduard, s tou prací je to složit ější, obzvláš ť já pracuju z hlediska ekonomické krize pro zna čně specifickou instituci, za druhé já mám taky minulost akademického ekonoma, makroekonoma a u čím to a makroekonomie, já nechci říci, že je v krizi, ale stala se p ředm ětem docela jako útok ů, že nebyla p řipravena na to, co se stalo. A za t řetí, já jsem také meritní politik a samoz řejm ě po řád mám v hlav ě ta 90. Léta, to, jak jsme nastartovali transformaci a mrzí m ě n ěkterá jednak hodnocení, ale taky, když vidím prost ě reálný dopad do krize, do oblastí, kam vlastn ě ani tak natvrdo dopadnout nemusela, ale k tomu se možná dostaneme.

80

Václav MORAVEC, moderátor ------O tom bude práv ě ješt ě řeč. A Lud ěk Niedermayer, pocítil?

Lud ěk NIEDERMAYER, bývalý viceguvernér ČNB ------No, pocítil a já jsem v říjnu vlastn ě, když krize za čala, nastoupil do práce po šestim ěsí ční karantén ě po skon čení své práce v České národní bance a nastoupil jsem do odv ětví poradenství, které bylo samoz řejm ě tou krizí výrazn ě poznamenáno a krom ě toho, trochu, jak už tady zmínil Vladimír Dlouhý, ten za čátek mé práce bylo takové kmitání mezi kancelá ří a r ůznými médii, protože pochopiteln ě analyzovat to, co se d ělo, to bylo nesmírn ě zajímavé.

Václav MORAVEC, moderátor ------Boj proti krizi se stává sou částí p ředvolební kampan ě v České republice. Ob ě nejsiln ější politické strany, ODS a ČSSD mají v programech snižování zadlužování státní pokladny. Liší se ale v plánech, jak tomu dojít. Tady je sou část plánu sociálních demokrat ů.

Bohuslav SOBOTKA, 1. místop ředseda strany / ČSSD/ /13. 3. 2010/ ------Jsme p řesv ědčeni o tom, že udržíme konkurenceschopnost a sou časn ě můžeme vrátit sazbu z p říjm ů právnických osob na úrove ň roku 2008. Cht ěl bych také jasn ě říci, že zvýšíme také p říjmy státu ze státních podnik ů a státních firem s akciovou ú častí a kone čně také zvýšíme p říjmy státu z provozování hazardních her, protože toto je oblast, na kterou se v minulých letech výrazným zp ůsobem zapomínalo.

Václav MORAVEC, moderátor ------Sociální demokraté také na p říjmové stran ě státního rozpo čtu po čítají s tím, že zruší institut takzvané superhrubé mzdy. P řipomínám, že superhrubou mzdu zavedla Topolánkova vláda, když za čneme u institutu superhrubé mzdy, pokud vy byste byli minist ři financí, rušili byste tento institut po volbách? Lud ěk Niedermayer.

Lud ěk NIEDERMAYER, bývalý viceguvernér ČNB ------Já si myslím, že ta oblast práv ě odvodu, to znamená nedan ění, ale sociálních a zdravotních odvod ů ve velké mí ře zamlžuje u nás situaci da ňového systému a myslím si, že vy čišt ění tady tohohle a v ůbec p řestavení pom ěru zdan ění a odvodu by bylo n ěco, co by naší ekonomice pomohlo a zpr ůhlednilo by to vztah ob čana a státu.

Václav MORAVEC, moderátor

81 ------Vy myslíte, že superhrubá mzda to zamlžuje, místo toho, aby to.

Lud ěk NIEDERMAYER, bývalý viceguvernér ČNB ------Ne, naopak zrušení té superhrubé mzdy, ale myslím si, že ani ta superhrubá mzda v tom nezavedla dostate čný po řádek a není to jenom o tom, jak se ty čísla vykazují, ale jak je v ůbec nastavený ten kanál daní a kanál odvod ů.

Václav MORAVEC, moderátor ------Tak byste se jí zastal superhrubé mzdy?

Lud ěk NIEDERMAYER, bývalý viceguvernér ČNB ------Ano, ale asi bych ji upravil.

Václav MORAVEC, moderátor ------Jak byste vy postupoval v souvislosti, Jaroslave Ungermane.

Jaroslav UNGERMAN, makroekonom ČMKOS ------Já bych ji samoz řejm ě zrušil, protože podle mého soudu tak, jak je to dneska postaveno, jestli mi to dovolíte vysv ětlit, tak je to ud ělaný tak, že vlastn ě ta mzda je spojená, tam je dneska 15 procent základní da ň ze mzdy, že, a pak je tam n ěkde strop na sociální a zdravotní pojišt ění. A já vám řeknu, když máte plat, který bude milion korun m ěsí čně, vy pak už ten další, každej další milion zda ňujete pouze 15 procenty, to je p řece hrozn ě málo. A dokonce dochází k tomu, že vy si vlastn ě tyto peníze klidn ě m ůžete vzít, osazenstvu tý vaší firmy m ůžete klidn ě dát základní mzdu a z této, tyto peníze, který zdaníte pouze 15 procenty, vy m ůžete rozd ělit a dát p římo lidem na jejich, prost ě tak říkajíc na ruku, jak se říká. A podle mého soudu to, co je dneska, je v podstat ě kanál, jak pom ěrn ě velkých da ňových únik ů. Čili nem ůže být superhrubá mzda nebo nem ůže být v žádným p řípad ě rovná da ň. Kdybyste měli prost ě progresivní da ň, která by zat ěžovala tu část, dejme tomu, od 50 nebo 80 tisíc m ěsí čně, t řeba 30 nebo já nevím kolika procenty, tak by vám tam tenhle ten kanál pro da ňový úniky nevznikal. Vždy ť si uv ědomte, že v podstat ě vy tímto zp ůsobem vy čerpáváte nebo neodvádíte peníze, který jsou normáln ě mzdou, vy neodvádíte do sociálního, ani do zdravotního pojišt ění. V tom je ten základní problém.

Václav MORAVEC, moderátor ------Vladimír Dlouhý, vy byste rušil superhrubou mzdu?

Vladimír DLOUHÝ, bývalý ministr pr ůmyslu a obchodu ------

82 Ne, ale jak to, já m ůžu být stru čný, protože to za m ě řekl Lud ěk Niedermayer. A já myslím, že to, co popsal Jaroslav, je p řesn ě to, co se skrývá taky pod tím, že bych to n ějak upravil, že bych snažil se nebo vy řešit to, aby se to nedalo obcházet zp ůsobem, který to Jarda, který Jarda popsal. Ale já se omlouvám.

Václav MORAVEC, moderátor ------Jak byste ji tedy opravil konkrétn ě.

Vladimír DLOUHÝ, bývalý ministr pr ůmyslu a obchodu ------Já se omlouvám, jo, ale já p řeci m ůžu dát nebo mám spousta jiných možností a kanál ů, jak dát zam ěstnanc ům své firmy n ěco na ruku.

Jaroslav UNGERMAN, makroekonom ČMKOS ------Já ne říkám, že ne, ale že to je.

Vladimír DLOUHÝ, bývalý ministr pr ůmyslu a obchodu ------A vracím se k Václavov ě otázce, já neumím to, do toho detailu a to opravdu pak musí lidi na financích, práce a sociálních v ěcí opravdu najít a jak já vždycky říkám, čerty potom v t ěch detailech, abyste opravdu tu transparenci udržel, udržel jste tu jednoduchost, udržel jste tu stimulaci, která jako tady je, je s tím spojena a sou časn ě, abyste zabránil zbyte čným únik ům.

Václav MORAVEC, moderátor ------Neexistence pobídek pro zahrani ční filmové štáby p řipravila Českou republiku jen v letech 2004 až 2007 o natá čení zahrani čních velkofilm ů za bezmála 10 miliard korun.

83

Příloha č. 6 Otázky Václava Moravce, úsek z 1. části po řadu dne 5. 7. 2009

Václav MORAVEC, moderátor ------A jak bylo řečeno, za čínáme aktuáln ě. Bleskové povodn ě už 2 týdny trápí Českou republiku. Naposledy potrápily D ěč ínsko, Semilsko a Českolipsko. Prvními hosty Otázek tedy jsou v Praze ministr financí Eduard Janota, v Brn ě šéf Asociace kraj ů, hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek a v Polomi v Olomouckém kraji, v jedné z nejh ůř postižených obcí, pak Václav Sláde ček. Pánové, d ěkuji vám všem, že jste p řijali naše pozvání, vítejte v Otázkách. Dobrý den.

Václav SLÁDE ČEK, starosta Polomi /nezávislý/ ------Dobrý den.

Michal HAŠEK, p ředseda Asociace kraj ů, hejtman Jihomoravského kraje / ČSSD/ ------Hezké odpoledne.

Václav SLÁDE ČEK, starosta Polomi /nezávislý/ ------Dobrý den.

Václav MORAVEC, moderátor ------Za čněme u vás, pane starosto v Polomi. Ve vaší obci máte zhruba 20 vyplavených dom ů, zni čené silnice a škody zatím odhadujete za 2 miliony korun. Co vám te ď d ělá největší starosti?

Václav SLÁDE ČEK, starosta Polomi /nezávislý/ ------Tak nejv ětší starosti d ělají nám te ďka, abychom dali dohromady ty poni čené cesty. To je tady nejv ětší takový problém, který tady ob čané mají. A dále samoz řejm ě, kdyby se zlepšilo po časí, aby to trošku víc vysychalo přirozenou cestou, nejenom pomocí t ěchto vysouše čů .

Václav MORAVEC, moderátor ------Vy jste na za čátku bleskové povodn ě kritizoval složky integrovaného záchranného systému, že u vás nebyly v čas na místech, kde byste jako starosta Polomi pot řeboval. Jsou u vás stále hasi či, protože, pokud se nemýlím, tak ve vaší obci bylo zapot řebí vy čerpat nap říklad vodu a asanovat zhruba 50 studní?

84

Václav SLÁDE ČEK, starosta Polomi /nezávislý/ ------S hasi čema jsme vícemén ě pro tento týden skon čili, v pátek zhruba v 6 hodin, kdy jsme vy čerpali poslední studn ě, a jsme domluveni na fekál, by měl nastoupit v úterý a bude vyvážet septiky a žumpy. Já teda bych, pokud teda m ůžu, pokud jsem živ ě ve vysílání, tak bych cht ěl pod ěkovat Hasi čskému záchrannému sboru p řerovskému okresu, jmenovit ě pan Čoček, pan Šindler a pan Suchánek. To byli p řátelé, te ďka jsou to moji p řátelé, kte ří nám pomohli ve všem. Dále tady byli ješt ě velice aktivní vojáci, ano.

Václav MORAVEC, moderátor ------A ta, a ta vaše úvodní kritika, když jste, když jsme kritizoval, když jste na za čátku složky záchranného systému kritizoval, že jste je nem ěl na t ěch místech, kde jste je pot řeboval mít?

Václav SLÁDE ČEK, starosta Polomi /nezávislý/ ------To jsem kritizoval, ale to byla taková možná špatná chvilka, kdy jsme se domluvili, že tady budou v 8 hodin a n ějak se to seklo. A bylo p ůl jedenácté a jaksi tady nebyly ješt ě, tak já jsem trošku byl takovej n ějakej, no, trošku jsme se roz čílil. Tak proto byla ta moje, ten m ůj vstup takový ost řejší, když to tak řeknu. Ale posléze se to teda, já nevím, řekn ěme, od dvanácti, ano.

Václav MORAVEC, moderátor ------Vy se, vy se te ď v Polomi do stáváte do fáze obnovování.

Václav SLÁDE ČEK, starosta Polomi /nezávislý/ ------Od dvanácti jaksi tadyk.

Václav MORAVEC, moderátor ------Omlouvám se, že vstupuji do vaší řeči.

Václav SLÁDE ČEK, starosta Polomi /nezávislý/ ------Ano.

Václav MORAVEC, moderátor ------Ale vy se te ď v Polomi dostáváte do fáze obnovování, vypráv ěl jste mi, jak zpev ňujete část silnice, jak jste v tomto týdnu zhruba 60 aut ve št ěrkem navezl do vaší obce.

Václav SLÁDE ČEK, starosta Polomi /nezávislý/

85 ------Ano, dovezl št ěrku ano.

Václav MORAVEC, moderátor ------Ano, dá se, dá se říci, že neexistují žádné ú řední komplikace, které vy te ď jako starosta jedné z nepostižen ějších obcí máte práv ě v souvislosti s obnovou vaší obce?

Václav SLÁDE ČEK, starosta Polomi /nezávislý/ ------My jsme teda malá obec a myslím, že v t ěch malých obcí, které jsou postižení je víc a myslím si, že by bylo pro nás jaksi, kde nemáme žádný takový velký, velkou skupinu lidí, žádné referenty, jsem tady prakticky jako uvoln ěný starosta sám plus paní ú četní, tak pro nás by velice pomohlo, kdyby teda p řijel tady n ěkdo kompetentní a řekl - ano, tady tato cesta je poni čená, nab ěhneme na to za týden nebo za 14 dní, nebudou se ptát na žádné, jestli na to máme peníze, nebo z jakých pen ěz to p ůjde, a ť to t řeba zaplatí kraj nebo, nebo, nebo stát, nebo já nevím kdo. Ale aby p řijeli, aby se to okamžit ě řešilo, abysme ne čekali zase m ěsíc, dva, t ři, než se ty peníze seženou, než se ud ělá n ějaké výb ěrové řízení a tak dále a tak dále. To je všechno zdlouhavé a ty lidi to jaksi nebaví taková práce.

Václav MORAVEC, moderátor ------Jsou to te ď ty nejv ětší starosti, které vy máte, aby zkrátka se nap říklad do zimy poda řilo obnovit.

Václav SLÁDE ČEK, starosta Polomi /nezávislý/ ------Ano.

Václav MORAVEC, moderátor ------Silnice, poni čení cesty nejen ve vaší obci.

Václav SLÁDE ČEK, starosta Polomi /nezávislý/ ------Ano. To já si myslím, že jsme postižená obec, ale jsou obce, které jsou na tom podstatn ě h ůř než my, jako t řeba Jeseník nad Odrou a kolem toho Ji čína, co znám tady jako v okolí.

Václav MORAVEC, moderátor ------Otázka do Brna.

Václav SLÁDE ČEK, starosta Polomi /nezávislý/ ------

86 Tam teda opravdu.

Václav MORAVEC, moderátor ------Ano, otázka do Brna na šéfa Asociace kraj ů, hejtman Michala Haška. Je te ď, pane p ředsedo, možné z úrovn ě kraj ů zjednodušit ten administrativní systém a, řekn ěme, pomoci t ěm nejvíc poni čeným obcím, p ředevším na Morav ě, aby ony cesty byly opraveny, pokud možno do zimy?

87 Příloha č. 7 Otázky Václava Moravce, úsek z 2. části po řadu dne 3. 1. 2010

Václav MORAVEC, moderátor ------Ne, jestli dovolíte, poslechn ěme si premiéra Jana Fischera.

Ji ří PAROUBEK, p ředseda strany / ČSSD/ ------Ale já bych to dokon čil, jestli dovolíte. Druhá v ěc, kterou bych rád řekl, je, že ta vláda Mirka Topolánka reagovala pozd ě na krizi. Vy jste hovo řili p řed rokem a n ěco o tom, fantazírovali jste s nejlepším ministrem financí sv ěta o tom, jak budeme ostr ůvkem v té krizi, v které se budou potácet ty další evropské zem ě. To, co říká zkrátka Mirek Topolánek ...

Mirek TOPOLÁNEK, p ředseda strany /ODS/ ------To nikdo nikdy ne řekl.

Ji ří PAROUBEK, p ředseda strany / ČSSD/ ------... a Mirek, Miroslav Kalousek o ekonomice te ď, má stejnou vypovídací hodnotu jako p řed rokem, bohužel.

Václav MORAVEC, moderátor ------Zahr ňte do té skupiny ješt ě prezidenta Václava Klause a jeho ch řipku, když jste tak hodn ě zastáváte ...

Ji ří PAROUBEK, p ředseda strany / ČSSD/ ------No, tak to nebyl vhodný výrok, já jsem to mnohokrát kritizoval. Pokud jde o to navýšení deficit ů ve řejných rozpo čtů. No, skute čně tím n ějakým trikem účetním se panu ministrovi, nejlepšímu ministrovi sv ěta Kalouskovi, financí tedy ...

Václav MORAVEC, moderátor ------Pane p ředsedo, opakovaný vtip není vtipem.

88 Příloha č. 8 Otázky Václava Moravce, úsek z 1. části po řadu dne 8. 3. 2009

Václav MORAVEC, moderátor ------Vítejte a hezkou ned ěli vám všem. Už je to 10 let, co je Česká republika členským státem Severoatlantické aliance. Po 10 letech od vstupu do Aliance je drtivá v ětšina ve řejnosti p řesv ědčena o prosp ěšnosti členství v NATO. V prvních 10 letech členství České republiky v Severoatlantické alianci jsme byli sv ědky nejen profesionalizace a reformy České armády, ale i t ří vojenských operací, kterých se zú častnili i čeští vojáci - na Balkán ě, v Iráku a Afghánistánu. V následujících minutách vám nabídneme t ři pohledy na prvních 10 let České republiky v Severoatlantické alianci. A také budoucnost této instituce. Hosty Otázek budou bývalý premiér Miloš Zeman, bývalý generální tajemník Severoatlantické aliance, dnes vysoký představitel Evropské unie pro zahrani ční a bezpe čnostní politiku Javier Solana, ministryn ě obrany Vlasta Parkanová a ná čelník Generálního štábu České armády Vlastimil Picek. A o jakých tématech se po dnešních Otázkách za čne mluvit? Nejvyšší státní zástupkyn ě Renáta Vesecká se nechystá odvolat pražského vrchního státního zástupce Vlastimila Rampulu. Rampula kritizoval ministra spravedlnosti Ji řího Pospíšila za personální zm ěny u státních zástupc ů na severu Čech. Vysoký p ředstavitel evropské sedmadvacítky pro zahrani ční a bezpe čnostní politiku Javier Solana považuje Írán za hrozbu pro Evropu. V ěř í však, že nebude zapot řebí prohloubit sankce v ůč i této zemi.

Javier SOLANA, bývalý generální tajemník NATO ------Myslím si, že Íránci nyní mají p říležitost usednout u jednacího stolu a doufám, že nebude se nadále prohlubovat politika sankcí v ůč i Íránu.

Václav MORAVEC, moderátor ------Rusko a Spojené státy americké cht ějí spolupracovat na odzbrojení. Americká ministryn ě zahrani čí Hillary Clintonová a její ruský prot ějšek Sergej Lavrov v ěř í, že se ob ě zem ě dohodnou na nové smlouv ě o omezení strategických zbraní, a to dokonce roku.

89

Příloha č. 9 Četnost návšt ěv host ů po řadu Otázky Václava Moravce v roce 2009

Po čet návšt ěv Příslušnost Jméno hosta Funkce v pr ůběhu roku k politické stran ě 2009 Janota Eduard Nestraník Ministr financí 9 Paroubek Ji ří ČSSD Předseda strany 8 Topolánek Mirek ODS Předseda strany 8 1. místop ředseda Kalousek Miroslav TOP 09 strany, bývalý 7 ministr financí Předseda strany, Schwarzenberg TOP 09 bývalý ministr 6 Karel zahrani čí vicepremiér, ministr Barták Martin Nestraník 5 obrany ministr zahrani čních Kohout Jan Nestraník 5 věcí Pecina Martin 8 Nestraník Ministr vnitra 5 poslanec, statutární Sobotka Bohuslav ČSSD místop ředseda 5 strany senátor, bývalý místop ředseda vlády Vondra Alexandr ODS 5 pro evropské záležitosti poslanec, Dolejš Ji ří KS ČM místop ředseda 4 strany ředitel politického Bez politické Jakl Ladislav odboru Kancelá ře 4 příslušnosti prezidenta republiky bývalý ministr Pospíšil Ji ří ODS spravedlnosti, 4 poslanec Bez politické ekonom, člen Dlouhý Vladimír 3 příslušnosti NERV 9 Filip Vojt ěch KS ČM předseda strany 3 1. viceprezident Bez politické Hanák Jaroslav Svazu pr ůmyslu a 3 příslušnosti dopravy hejtman Jihomoravského Hašek Michal ČSSD 3 kraje, p ředseda Asociace kraj ů ČR ministr pro lidská Kocáb Michael Nestraník 3 práva

8 Martin Pecina oznámil svou kandidaturu do poslanecké sn ěmovny za ČSSD až na konci roku 2009, proto je v této práci považován za nestraníka. 9 Národní ekonomická rada vlády

90 místop ředseda Langer Ivan ODS strany, bývalý 3 ministr vnitra Oberfalzer Ji ří ODS senátor 3 šéf české pobo čky Bez politické Ondra čka David Transparency 3 příslušnosti International Bez politické předseda Ústavního Rychetský Pavel 3 příslušnosti soudu bývalý ministr Říman Martin ODS 3 pr ůmyslu ekonom, Bez politické Michiganská Švejnar Jan 3 příslušnosti univerzita, Institut CERGE-IE Bez politické hlavní hygienik Vít Michael 3 příslušnosti České republiky Bez politické Zeman Miloš 10 bývalý premiér 3 příslušnosti Bém Pavel ODS primátor Prahy 2 stínová ministryn ě Benešová Marie ČSSD 2 spravedlnosti Bez politické prezidentka, Unie Bradá čová Lenka 2 příslušnosti státních zástupc ů Doktor Michal ODS poslanec 2 1. nám ěstek ministra Dusík Jan SZ 2 životního prost ředí předsedkyn ě Dvo řáková Bez politické Akredita ční komise 2 Vladimíra příslušnosti ČR Bez politické předseda Asociace Dytrt Alfréd 2 příslušnosti ředitel ů gymnázií nám ěstek ministra Fuksa Ivan ODS 2 financí bývalý ministr Gandalovi č Petr ODS 2 zem ědělství Bez politické Havel Václav bývalý prezident 2 příslušnosti nám ěstek Bez politické Houba Ji ří policejního 2 příslušnosti prezidenta Bez politické Kalibová Klára právni čka 2 příslušnosti Bez politické Karas Pavel meteorolog ČT 2 příslušnosti Kopicová Miroslava Nestraník ministryn ě školství 2 místop ředseda Ková čik Pavel KS ČM 2 strany prezident Bez politické Kužel Petr Hospodá řské 2 příslušnosti komory ČR předseda strany, Liška Ond řej SZ bývalý ministr 2 školství

10 Miloš Zeman vystoupil v roce 2007 z ČSSD, p ředsedou nov ě vzniklé Strany práv ob čan ů – Zemanovci se stal až v roce 2010.

91 poslankyn ě, stínová Marková So ňa KS ČM ministryn ě 2 zdravotnictví Bez politické Martin ů Old řich policejní prezident 2 příslušnosti prezident Svazu Bez politické Míl Jaroslav pr ůmyslu a dopravy 2 příslušnosti ČR Motejl Otakar Nestraník ombudsman 2 ministryn ě obrany, Parkanová Vlasta KDU-ČSL místop ředsedkyn ě 2 vlády ná čelník Bez politické Picek Vlastimil Generálního štábu 2 příslušnosti AČR profesor, teoretik Bez politické Přibá ň Ji ří práva, Cardiff Law 2 příslušnosti School hejtman Rath David ČSSD 2 St ředo českého kraje Bez politické ekonom, člen Rusnok Ji ří 2 příslušnosti NERV bývalá členka dozor čí rady ČSA, Řápková Ivana ODS 2 primátorka Chomutova člen NERV, hlavní Bez politické Sedlá ček Tomáš makroekonomický 2 příslušnosti stratég ČSOB Svoboda Cyril KDU-ČSL předseda strany 2 Šebesta Jakub Nestraník ministr zem ědělství 2 nám ěstek ministryn ě Šnajdr Marek ODS 2 zdravotnictví Bez politické Svaz pr ůmyslu a Špicar Radek 2 příslušnosti dopravy eurokomisa ř pro zam ěstnanost, Špidla Vladimír ČSSD 2 sociální v ěci a rovné příležitosti senátor, p ředseda Št ěch Milan ČSSD 2 ČMKOS ministr pr ůmyslu a Tošovský Vladimír Nestraník 2 obchodu Bez politické Tůma Zden ěk guvernér ČNB 2 příslušnosti nám ěstek ministra Bez politické Ture ček Karel zem ědělství pro 2 příslušnosti vodohospodá řství bývalý ministr Urban Milan ČSSD 2 pr ůmyslu a obchodu Bez politické prezident Agrární Veleba Jan 2 příslušnosti komory ČR Bez politické Zelený Milan ekonom 2 příslušnosti Další návšt ěvy ODS 8 US-DEU 1 ČSSD 14

92 KDU-ČSL 3 SZ 4 SNK-ED 2 DSZ 1 EDS 1 Libertas 1

93