Univerzita Palackého v Olomouci Filozofická fakulta Katedra bohemistiky DISKURZ VÁCLAVA MORAVCE DISCOURSE OF VACLAV MORAVEC Bakalá řská práce Ond řej Kubát Vedoucí bakalá řské práce: PhDr. So ňa Schneiderová, Ph.D. Olomouc 2010 Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracoval samostatně a uvedl v ní veškerou literaturu a ostatní zdroje, které jsem použil. V Olomouci dne 11. kv ětna 2010 ____________________ 2 Obsah Úvod ...............................................................................................................4 1 Diskurz moderátora a mediálního rozhovoru ........................................5 1.1 Diskurz, text a styl................................................................................5 1.1.1 Diskurz moderátora .......................................................................9 1.2 Mediální rozhovor ..............................................................................11 1.2.1 Žánr po řadu Otázky Václava Moravce – diskuze, nebo debata? 16 1.2.2 Etika mediálního rozhovoru ........................................................17 1.3 Vymezení problém ů pro rozbor vlastností diskurzu po řadu a jeho moderátora................................................................................................18 2 Rozbor vlastností diskurzu po řadu Otázky Václava Moravce a jeho moderátora ..................................................................................................21 2.1 Žánr po řadu Otázky Václava Moravce ..............................................21 2.2 P řístup Václava Moravce k neobratným řečník ům ............................26 2.3 Skryté blízké vztahy ...........................................................................31 2.4 Infotainment a confrontainment .........................................................32 2.5 Etika mediálního rozhovoru ...............................................................37 2.6 Jak často, koho a jak moderátor cituje ...............................................41 2.7 Role p ředto čených rozhovor ů ............................................................43 2.8 Četnost návšt ěv reprezentant ů politických stran................................46 2.8.1 Četnost návšt ěv host ů v roce 2009..............................................47 Záv ěr............................................................................................................49 Anotace bakalá řské práce ..........................................................................53 Použitá literatura ........................................................................................55 Přílohy .........................................................................................................57 Seznam p říloh...............................................................................................57 Příloha č. 1....................................................................................................58 Příloha č. 2....................................................................................................61 Příloha č. 3....................................................................................................64 Příloha č. 4....................................................................................................65 Příloha č. 5....................................................................................................80 Příloha č. 6....................................................................................................84 Příloha č. 7....................................................................................................88 Příloha č. 8....................................................................................................89 Příloha č. 9....................................................................................................90 3 Úvod Tématem této bakalá řské práce je rozbor diskurzu po řadu Otázky Václava Moravce a jeho moderátora. Práce je založena na p ředpokladu, že diskurz v sob ě zahrnuje nejenom styl práce samotného moderátora, jeho výpov ědi či chování, ale také adresáta sd ělení a situa ční kontext. Diskurz je tedy chápán v jeho širším významu. Cílem práce je rozbor vlastností diskurzu po řadu Otázky Václava Moravce a jeho moderátora prost řednictvím rozboru jev ů, které se v diskurzu po řadu a jeho moderátora objevují. Pozorované jevy jsou vymezeny na základ ě studia odborné literatury o mediálních rozhovorech a o mediálním diskurzu. Práce je rozd ělena na dv ě části. V první části je pozornost kladena na definování termín ů diskurz moderátora a mediálního rozhovoru a vymezení a definování jev ů, které budou v po řadu Otázky Václava Moravce pozorovány. Druhá část obsahuje samotný rozbor vlastností diskurzu po řadu a jeho moderátora, konkrétn ě jsou v ní rozebírány tyto jevy: žánr po řadu, chování moderátora k neobratným řečník ům, skryté blízké vztahy mezi moderátorem a hostem, infotainment a confrontainment, etika mediálního rozhovoru, citování, role předto čených rozhovor ů a četnost návšt ěv reprezentant ů politických stran. Výsledky rozboru a interpretace t ěchto vlastností diskurzu jsou dokumentovány úryvky z textových p řepis ů po řadu Otázky Václava Moravce . Práce si neklade za úkol analyzovat celý po řad Otázky Václava Moravce a jeho moderátora. Analýza celého diskurzu po řadu a diskurzu jeho moderátora by p řekra čovala rozsah bakalá řské práce. Bakalá řská práce se proto zam ěř uje pouze na pozorování výše uvedených vybraných a předem definovaných vlastností diskurzu po řadu a jeho moderátora. Výsledky rozboru sledovaných jev ů jsou dokumentovány na vybraných příkladech, nejedná se tedy o reprezentativní kvantitativní obsahovou analýzu diskurzu. 4 1 Diskurz moderátora a mediálního rozhovoru 1.1 Diskurz, text a styl Pojem diskurz je termínem s mnoha významy a interpretacemi. Definovat ho lze n ěkolika zp ůsoby, stejn ě tak lze na n ěj nahlížet z několika různých hledisek 1. Podle Hoffmannové se uživatelé termínu diskurz shodnou, že se „diskurz vztahuje k užívání jazyka v interakci a že bývá tradi čně spojován spíše s projevy mluvenými než psanými“ (Hoffmannová, 1997, s. 8). Práv ě z hlediska, že se diskurz pojí spíše k projev ům mluveným, je problematický vztah mezi diskurzem a textem. Hoffmannová tvrdí, že termíny diskurz a text jsou n ěkdy používány jako synonyma, v jiných případech je text vyhrazen pro projevy psané a diskurz pro projevy mluvené (Hoffmannová, 1997). Podle Hoffmannové „zahrnuje diskurz v širším pojetí nejen sd ělení (text), ale i mluv čího (autora), adresáta sd ělení, a bezprost řední (nebo i rozsáhlejší) situa ční kontext. Diskurz tak bývá definován jako integrovaný celek textu a kontextu, jako spojení jazykové realizace interakce a jejího kontextového p řesahu“ (Hoffmannová, 1997, s. 8). Podle Holého je termín diskurz neur čit ě definován zám ěrn ě. Můžeme rozlišit lingvistické pojetí diskurzu, které chápe diskurz jako jazykovou jednotku, která p řesahuje hranice v ěty, a antropologické a spole čenskov ědní pojetí diskurzu, které vychází z Foucaultova pojetí diskurzu jako korpusu text ů, které mohou být mluvené, psané, hudební apod., který je vytvá řen v různých kontextech 2. Holý sám chápe diskurz jako „sociáln ě utvá řenou komunikaci, která vede k produkování ´text ů´. Nemusí být ani psané ani mluvené, nýbrž mohou být konstituovány i prost řednictvím jiných výrazových forem, nap říklad prost řednictvím reprezentativních a performativních dovedností“ (Holý, 2010, s. 11). 1 V této práci se budeme opírat o definice a výklad pojmu Ji řího Krause a Jany Hoffmannové. 2 Viz nap říklad pojetí diskurzu Fairclougha. 5 Podle Szymanka je však diskurz „komunikace pomocí řeči: rozhovor, promluva, diskutování, rozpráv ění atd. Diskurz je charakterizován svými ú častníky, jejich zám ěry, cíly i funkcemi, které má plnit“ (Szymanek, 2003, s. 104). Podle Krause ozna čoval termín diskurz „synonymní význam pro prvního z člen ů desaussurovské dichotomie langue – parole. Ve své analýze jazykového korpusu p ři zkoumání nadv ětné (textové) syntaxe potom s termínem diskurz chápaným jako „koherentní posloupnost v ět“ pracoval americký lingvista Zelling S. Harris ve stati Discourse Analysis z roku 1952“ (Kraus, 2003, s. 17). Ovšem i podle Krause může být na diskurz nahlíženo i jako na výpov ěď , tedy jako na druhého z člen ů desaussurovské dichotomie (parole). Podle Krause jde v tomto p řípad ě „o pozici vymezující diskurz jako situa čně zakotvený komunika ční akt i jako soubor podmínek, za nichž tento akt vzniká. Klasifika ční kritéria tvo ří žánry, nap říklad televizní diskuze, zpráva, reportáž apod. a analýza kontext ů, z nichž se diskurz utvá ří“ (Kraus, 2008, s. 113). Pokud na diskurz nahlížíme jako na jazykový systém, tedy jako na desaussurovskou dichotomii langue – parole, potom lze podle Krause proti sob ě postavit jazykový systém abstraktních jednotek, nap ř. foném, morfém, větu, tedy langue a diskurz jako užití jazyka v kontextu, tedy parole (Kraus, 2008). Parole poukazuje podle Krause na r ůzné kontexty, nap ř. diskurzy názorové (socialistické, surrealistické), diskurzy funk ční (politické či žurnalistické), diskurzy profesionální a zájmové (léka řské a sportovní), nebo na kontexty, které vyplývají z vědomého za řazení člov ěka k ur čitému skupin ě, nap ř. diskurz rasistický (Kraus, 2008). Kraus dále uvádí, že Michel Foucault soudí, že podobu diskurzu podmi ňují soubory historických utvá řených pravidel a konvencí, p řičemž Foucault tyto soubory nazývá diskurzivní formace. Tento termín pozd ěji převzal francouzský filozof