Přírodní Poměry a Flóra Území Západně Od Ruprechtova Bakalářská Práce

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA BIOLOGIE

Přírodní poměry a flóra území západně od Ruprechtova Bakalářská práce

Brno 2013

Vedoucí bakalářské práce: Vypracovala:

Mgr. Libuše Vodová, Ph.D. Alena Brtníčková

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně, s využitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Souhlasím, aby bakalářská práce byla uložena v knihovně Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a zpřístupněna ke studijním účelům.

V Brně, dne 10. 12. 2013 ------

Alena Brtníčková

Poděkování:

Ráda bych tímto poděkovala Mgr. Libuši Vodové, Ph.D., za vedení, užitečné rady a připomínky a především čas, který mi věnovala při zpracování této bakalářské práce. Dále bych ráda poděkovala panu doc. RNDr. Jindřichu Štelclovi, CSc., za pomoc a poskytnutí odborných materiálů.

OBSAH

1. ÚVOD ...... 5 2. METODIKA ...... 6 3. CHARAKTERISTIKA PŘÍRODNÍCH POMĚRŮ ...... 8 3.1. Topografické poměry ...... 8 3.2. Geologické poměry ...... 10 3.3. Geomorfologické poměry ...... 14 3.4. Klimatické poměry ...... 17 3.5. Hydrologické poměry ...... 20 3.6. Pedologické poměry ...... 21 3.7. Biogeografické poměry ...... 25 3.7.1. Flóra ...... 25 3.7.2. Fauna ...... 27 3.8. Chráněná území ...... 29 3.8.1. Přírodní park Rakovecké údolí ...... 30 3.8.2. Přírodní rezervace Rakovec ...... 31 4. BOTANICKÉ POMĚRY ...... 33 4.1. Charakteristika rostlinných formací ...... 33 3.1. Seznam taxonů ...... 36 5. DISKUZE ...... 44 6. ZÁVĚR ...... 47 7. SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ...... 49 8. SOUHRN ...... 52 9. SEZNAM PŘÍLOH...... 53

1. ÚVOD

Bakalářská práce Přírodní poměry a flóra území západně od Ruprechtova mi byla zadána na jaře roku 2012 na Katedře biologie. Vedoucí práce je Mgr. Libuše Vodová, Ph.D. Tato práce se zabývá přírodními poměry a flórou území západně od Ruprechtova, který leží asi 12 km severozápadně od Vyškova. Téma bakalářské práce jsem si zvolila z několika důvodů. Chtěla jsem si rozšířit znalosti v oblasti floristiky, zdokonalit se v poznávání cévnatých rostlin a také bych chtěla výsledek práce použít ve své další praxi. Při výběru zkoumaného území jsem se zaměřila na oblast, která se nachází blízko mého bydliště, a kterou už jsem dříve navštěvovala. Do studované oblasti jsem po poradě s vedoucí bakalářské práce, Mgr. Libuší Vodovou, Ph.D., zahrnula i Přírodní park Rakovecké údolí a Přírodní rezervaci Rakovec. Cílem bakalářské práce je charakterizovat přírodní poměry a zjistit, jaké cévnaté rostliny se ve zkoumaném území vyskytují. Charakteristika přírodních poměrů vychází z rešerše literárních pramenů a mapových podkladů. Floristická studie byla vytvořena na základě vlastního terénního výzkumu.

Pro uskutečnění uvedeného cíle byly určeny tyto cíle dílčí: 1. Charakterizovat přírodní poměry zvoleného území. 2. Vytvořit soupis zjištěných taxonů. 3. Charakterizovat rostlinné formace zkoumaného území.

2. METODIKA

Před začátkem terénního výzkumu jsem si na mapě vymezila hranice studovaného území a na základě mapových podkladů jsem si vytipovala jednotlivé lokality, které jsem pak navštěvovala. Pro terénní průzkum jsem si zvolila pět typů rostlinných formací (pole, listnatý les, smíšený les, louka a okolí potoka), které jsem sledovala na šesti lokalitách. Rostlinnou formaci smíšený les jsem zkoumala na dvou lokalitách, první lokalitu v rámci chráněného území a druhou v běžné krajině. V období, kdy neprobíhal terénní výzkum, jsem se věnovala studiu odborné literatury a hledání floristických prací, které se v minulosti zabývaly zvoleným územím.

Vytipované lokality jsem zkoumala po dobu dvou vegetačních sezón. V roce 2012 od března do září a v roce 2013 od dubna do října. Terénní průzkum probíhal jednou za tři týdny a na zkoumané území jsem se dopravovala autem. Začínala jsem na nejvzdálenějším místě, a to na stanovišti u Podomského potoka. Potom jsem se přesunula pěšky do smíšeného lesa. Odtud jsem jela do Ruprechtova, kde jsem zkoumala rostlinné formace pole, louku a listnatý les. Poslední lokalita, která se nacházela v Přírodní rezervaci Rakovec, byla těžko dostupná a chodila jsem na ni pouze pěšky po turistických trasách. Na každém ze stanovišť jsem strávila okolo jedné hodiny. Někdy bylo třeba navštívit lokality ve dvou dnech, a to z časových důvodů nebo kvůli špatnému počasí. Při zkoumání byly pořizovány fotografie, ze kterých jsem sestavila fotodokumentaci.

Určování rostlin jsem prováděla na základě svých poznatků ze studia a pomocí odborné literatury – Klíče ke květeně ČR (KUBÁT et al., 2002). Pokud jsem nemohla rostliny určit na místě, tak jsem odebrala vzorek. O opětovné určení jsem se pokusila doma pomocí další odborné literatury: Velká kniha rostlin, hornin, minerálů a zkamenělin (KREJČA et al., 2004), Trávy: lipnicovité, šáchorovité, sítinovité a rostliny podobné travám Evropy (GRAU et al., 2002) a internetu. Problematické taxony jsem konzultovala se svojí vedoucí bakalářské práce Mgr. Libuší Vodovou, Ph.D.

Dalšími prostředky pro terénní výzkum byly terénní zápisník, fotoaparát Canon EOS 60D a igelitová taška pro odběr vzorků.

Výsledkem terénního výzkumu je soupis nalezených taxonů cévnatých rostlin. Taxony jsem sepsala do tabulky (tab. 2), abecedně seřadila a uvedla k jednotlivým lokalitám. Nomenklatura vědeckých a českých jmen cévnatých rostlin byla sjednocena podle Klíče ke květeně ČR (KUBÁT et al., 2002). K taxonům jsem doplnila i stupeň ohrožení a stupeň ochrany. Stupeň ohrožení byl hodnocen dle Červeného seznamu cévnatých rostlin České republiky (GRULICH, 2012), stupeň ochrany dle vyhlášky Ministerstva životního prostředí České republiky č. 395/1992 Sb. Výsledky byly zaznamenány do samostatné tabulky (tab. 3).

Červený seznam cévnatých rostlin České republiky (GRULICH, 2012) používá pro stupně ohrožení tato označení:

A1. Vyhynulé taxony

A2. Nezvěstné (pravděpodobně vyhynulé) taxony

A3. Nejasné případy vyhynulých a nezvěstných taxonů

C1. Kriticky ohrožené taxony

C2. Silně ohrožené taxony

C3. Ohrožené taxony

C4. Vzácnější taxony

C4a. Taxony vyžadující zvláštní pozornost

Vyhláška č. 395/1992 Sb. dělí zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů do těchto kategorií:

§ 1 kriticky ohrožené

§ 2 silně ohrožené

§ 3 ohrožené

Práci jsem pravidelně konzultovala se svojí vedoucí Mgr. Libuší Vodovou, Ph.D., a odevzdala jsem ji na začátku prosince roku 2013.

3. CHARAKTERISTIKA PŘÍRODNÍCH POMĚRŮ 3.1. Topografické poměry

Zkoumané území se nachází v Jihomoravském kraji, v okresech Vyškov a Blansko, západně od obce Ruprechtov, ležící asi 12 km severozápadně od Vyškova (obr. 1). Území je na východě vymezeno silnicí mezi Ruprechtovem a Podomím (silnice č. 379), na severu a západě tokem Podomského potoka, na jihozápadě lesní cestou a na jihovýchodě modrou turistickou značkou. V jihozápadní části studovaného území se rozkládá Přírodní park Rakovecké údolí a Přírodní rezervace Rakovec. Rozloha zájmového území je asi 8 km2 (obr. 2). Přesné vymezení polohy pomocí zeměpisných souřadnic je uvedeno v tab. 1.

Obr. 1: Poloha zájmového území v rámci Jihomoravského kraje (http://www.mapy.cz/)

Obr. 2: Vymezení zájmového území (http://www.mapy.cz/)

Tab. 1: Zeměpisné souřadnice zájmového území (http://www.mapy.cz/)

Hraniční body území s. š. v. d. Nejsevernější bod 49° 20' 28.201'' N 16° 50' 7.387'' E Nejjižnější bod 49° 19' 16.760'' N 16° 48' 33.320'' E Nejvýchodnější bod 49° 19' 32.013'' N 16° 51' 4.258'' E Nejzápadnější bod 49° 19' 20.401'' N 16° 51' 4.258'' E

3.2. Geologické poměry

Zkoumané území patří do těchto geologických jednotek (BRZOBOHATÝ et al., 1998):

Český masiv

 Paleozoikum: karbon spodní

Západní Karpaty

 Terciér: neogén miocén  Kvartér: pleistocén, holocén pleistocén, holocén

Paleozoikum

Karbon spodní

Studované území je součástí spodního karbonského sedimentárního komplexu. Pro spodní karbon jsou typické mořské sedimenty, vyvinuté ve vápencové a kulmské facii. Studované území buduje myslejovické souvrství (obr. 3), které patří časově mezi nejmladší a z litologického hlediska je velmi různorodé (BRZOBOHATÝ et al., 1998).

Pro myslejovické souvrství jsou typické hrubé račicko-lulečské slepence (jižní část) přecházející do jemných drob a břidlic (severní část). Račicko-lulečské slepence jsou významné pestrostí valounového materiálu, v němž jsou přítomny mnohé krystalinické horniny moldanubika (granulity, ruly a kvarcity). Tyto krystalické horniny jsou důkazem toho, že moldanubikum prošlo hlubokou erozí a moldanubické jádro Českého masivu bylo již v době sedimentace slepenců přiřazeno k moravskoslezské oblasti. Výsledkem bylo odkrytí i silně metamorfovaných komplexů (CHLUPÁČ et al., 2011).

V okolí Vyškova, ve vyšší části myslejovického souvrství, nacházíme bohatou faunu svrchního visé. Charakteristickými fosiliemi tohoto území jsou goniatiti, tenkostěnní mlži, ramenonožci, nautiloidní hlavonožci a krinoidi. Vyskytují se tu i zkameněliny cévnatých rostlin, a to například přesliček (rod Archaeocalamites) a stromových plavuní (rod Lepidodendron) (CHLUPÁČ et al., 2011).

Obr. 3: Schéma geologické situace rozšíření myslejovického souvrství na mapovém listu Vyškov (MAŠTERA, 1997)

Terciér

Neogén miocén

Jihozápadní část studovaného území je v okolí vodních toků tvořena vápnitými jíly a písky, které můžeme popsat jako klastické sedimenty, pro něž je typické křížové a šikmé zvrstvení. Vápnité jíly mají šedomodrou a šedozelenou barvu. Střípkovitě se rozpadají, místy jsou silně písčité. Obsah prachové frakce je nestálý. Byly zjištěny v polohách vulkanogenních sedimentů a v jílech v profilech vrtů. Je zde rozšířený výskyt dírkovců (BRZOBOHATÝ et al., 1998).

Kvartér

Pleistocén

Spraše a sprašové hlíny se nacházejí v severovýchodním cípu studovaného území, místy jsou tvořeny ostrohrannými úlomky a balvany podložních hornin (BRZOBOHATÝ et al., 1998).

Holocén pleistocén

Složení deluviálních sedimentů představují písčité a jílovité hlíny. Formují severní a jihozápadní část studované oblasti (BRZOBOHATÝ et al., 1998).

Holocén

Okolí horního toku Podomského potoka je tvořeno fluviálními sedimenty, které jsou reprezentovány písčitými až jílovopísčitými hlínami a hlinitými písky. Deluviofluviální hlinité písky až písčité hlíny formují úpatí svahů potoka Rakovce a říčky Podomice (BRZOBOHATÝ et al., 1998).

Obr. 4: Geologická mapa 1:50 000 (ČESKÝ GEOLOGICKÝ ÚSTAV, 1995)

KVARTÉR, holocén:

4 fluviální písčité až písčitojílovité hlíny

5 deluviofluviální hlinité písky a písčité hlíny

KVARTÉR, holocén – pleistocén:

6 deluviální sedimenty (hlinitopísčité, kamenitopísčité)

KVARTÉR, pleistocén:

7 spraše a sprašové hlíny

TERCIÉR, neogén, miocén

16 spodní baden (morav) mořský: vápnité jíly, podřadné písky

PALEOZOIKUM, karbon spodní, myslejovické souvrství

24 slepence

25 droby

26 laminované břidlice, prachovce a pískovce

28 břidlice

3.3. Geomorfologické poměry

Geomorfologické poměry území jsou charakterizovány dle příslušnosti ke geomorfologickým jednotkám (BÍNA & DEMEK, 2012).

• Provincie: Česká vysočina

• Soustava: Česko-moravská

• Podsoustava: Brněnská vrchovina

• Celek: Drahanská vrchovina

• Podcelek: Konická vrchovina

Konická vrchovina

V Konické vrchovině se hojně vyskytují náhorní roviny, díky kterým tato vrchovina dobře reprezentuje svoji nadřazenou jednotku Drahanskou vrchovinu a zároveň se odlišuje od jejich dalších podcelků (Moravského krasu a Adamovské vrchoviny; obr. 5). Náhorní roviny jsou zde označovány jako planiny a rozkládají se ve výškách 500 650 m n. m. Činností vodních toků jsou pouze mírně rozčleňovány. Jihovýchod a východ Konické vrchoviny je vymezen sprašovými sedimenty, severovýchod tokem říček Nectavy a Romže.

Celková rozloha Konické vrchoviny je 817 km2. Jejím nejvyšším vrcholem jsou Skalky (735 m), ležící asi 18 km severně od zkoumaného území v okrese Prostějov. Nejnižším místem Konické vrchoviny je tok Velké Hané (265 m n. m.), která protéká na východ od studované oblasti.

Obr. 5: Poloha zájmového území v rámci Konické vrchoviny (CZUDEK et al., 1972)

1. Adamovská vrchovina 4. Vyškovská brána (Litenčická pahorkatina) 2. Moravský kras 5. Bučovická pahorkatina 3. Konická vrchovina

Konická vrchovina se dělí do několika okrsků, z nichž na zkoumané území zasahuje Kojálská planina a Jedovnicko-račická sníženina (obr. 6) (BÍNA & DEMEK, 2012).

o Kojálská planina představuje lehce vyklenutý povrch. Planina zřejmě dostala název podle svého nejvyššího bodu, kterým je kóta Kojál. Kóta není součástí studovaného území, nachází se asi 3,6 km severně od něj. Pro Kojálskou planinu jsou typická mělká údolí mající charakter úvalů. o Jedovnicko-račická sníženina je tektonického původu a z hlediska tvarů reliéfu se jedná o prolom. Místy dochází k rozšíření sníženiny do drobných kotlinek.

Obr. 6: Geomorfologická mapa (http://www.mapy.nature.cz/)

3.4. Klimatické poměry

Klimatické poměry byly klasifikovány dle QUITTA (1971).

Quitt klasifikoval klima do 23 klimatických jednotek, které rozdělil do tří klimatických oblastí (teplá, mírně teplá, chladná). Každou jednotku specifikoval pomocí 14 klimatologických charakteristik.

Zájmové území se nachází v mírně teplé klimatické oblasti, konkrétně v podoblastech MT5 a MT9.

Pro mírně teplou oblast je příznačné normální až krátké, mírné až mírně chladné, suché až mírně suché léto. Přechodné období je normální až dlouhé s mírným jarem a podzimem. Zima je normálně dlouhá, mírně chladná, suchá až mírně suchá. Sněhová pokrývka se vyznačuje normálním až krátkým trváním.

Každá klimatologická podoblast je popsána samostatně a její klimatologické charakteristiky jsou uvedeny v tab. 2.

MT5 Léto normálně dlouhé až krátké, mírné až mírně chladné, suché až mírně suché, přechodné období normální až dlouhé s mírným jarem a mírným podzimem, zima normálně dlouhá, mírně chladná, suchá až mírně suchá, s normálním trváním sněhové pokrývky.

MT9 Léto dlouhé, teplé, suché až mírně suché, přechodné období krátké s mírným až mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem, zima krátká, mírná, suchá, s krátkým trváním sněhové pokrývky.

Obr. 7: Mapa klimatických oblastí (http://www.mapy.nature.cz/)

Vysvětlivky ke klimatické mapě

CH – chladná oblast MT – mírně teplá oblast T – teplá oblast

Tab. 2: Přehled klimatických charakteristik podoblastí MT5 a MT9 (QUITT, 1975)

Klimatická charakteristika MT5 MT9

Počet letních dnů 30–40 30–40

Počet dnů s průměrnou 140–160 140–160 teplotou 10 °C a více

Počet mrazových dnů 130–140 110–130

Počet ledových dnů 40–50 30–40

Průměrná teplota v lednu (°C) –2–3 –2–3

Průměrná teplota v červenci (°C) 16–17 17–18

Průměrná teplota v dubnu (°C) 6–7 6–7

Průměrná teplota v říjnu (°C) 6–7 7–8

Průměrný počet dnů se srážkami 100–120 100–120 1 mm a více

Srážkový úhrn za vegetační období 350–450 400–450 (mm)

Srážkový úhrn v zimním období (mm) 250–300 250–300

Počet dnů se sněhovou pokrývkou 60–100 60–80

Počet zamračených dnů 120–150 120–150

Počet jasných dnů 50–60 40–50

3.5. Hydrologické poměry

Studované území je odvodňováno k jihozápadu Podomským potokem a k jihovýchodu Rakovcem s jeho přítoky. Území patří k povodí Moravy, úmoří Černého moře.

Podomský potok, dříve nazývaný Jedovnický potok, tvoří severní a západní hranici zkoumaného území. Potok pramení 1 km severovýchodně od obce Senetářov ve výšce 562 m n. m. a je pravostranným přítokem Křtinského potoka. Plocha povodí je 2 3 zhruba 32 km . Průměrný průtok v ústí je 0,11 m . Čistota vody je pod Jedovnicemi až IV. tř. velmi silně znečištěná (KESTŘÁNEK et al., 1984). Asi jeden km východně od obce Rudice se potok propadá do podzemí (Rudické propadání), po zhruba 3,5 km vyvěrá v údolí Křtinského potoka nedaleko Josefova. Rudické propadání je nejmohutnějším propadáním v rámci Moravského krasu (http://www.rudice.cz/). Do zkoumaného území zasahuje horní tok Podomského potoka. Délka potoka ve zkoumaném území činí asi 4,5 km (http://www.mapy.cz/).

Rakovec pramení asi 3 km jihovýchodně od obce Jedovnice ve výšce 470 m n. m. Ústí zprava do Litavy poblíž obce Hrušky. Plocha povodí je 142,7 km2 a délka toku je 34,1 km. Průměrný průtok v ústí je 0,34 m3. Potok Rakovec patří mezi hospodářsky významné toky. Od Pístovic po ústí řeky teče mimopstruhová voda, od rybníka v Pístovicích teče pstruhová voda (KESTŘÁNEK et al., 1984). Délka toku ve studovaném území je asi 2 km (http://www.mapy.cz/).

Na území dále zasahuje říčka Podomice, která pramení v polích, asi 1 km západně od Ruprechtova. Celková délka říčky činí asi 6,5 km, z toho 1,3 km protéká studovaným územím. Podomice se vlévá do potoka Rakovce asi 1,5 km severozápadně od obce Račice (http://www.mapy.cz/).

3.6. Pedologické poměry

Na studovaném území se vyskytuje 6 půdních typů: gleje, pseudogleje, hnědozemě, kambizemě, luvizemě a rankery. Největší část území tvoří kambizemě (obr. 8) (http://www.mapy.geology.cz/).

GLEJE Vyskytují se v nivách vodních toků a v mokřadech na území České republiky. Ohniskem jejich rozšíření jsou vrchoviny a pahorkatiny. Prvotními porosty byly luhy, druhotnými zamokřené kyselé louky. Mezi hlavní substráty patří nevápnité nivní uloženiny a deluviální splachy. Pro gleje je charakteristický nepříjemný zápach po tvořícím se sirovodíku. Ze zemědělského hlediska jsou gleje méněcenné, mají využití jako louky nevysoké kvality (TOMÁŠEK, 2007). V zájmovém území se gleje vyskytují podél vodních toků (Rakovecký potok, Podomský potok, Podomice). Konkrétně se jedná o gleje modální (obr. 8) (http://www.mapy.geology.cz/).

PSEUDOGLEJE V České republice se pseudogleje vyskytují ve středních nadmořských výškách, převážně na málo členitém terénu, na plošinách a v depresních polohách. Tyto půdy vznikaly pod kyselými doubravami a bučinami. Mezi půdotvorné substráty pseudoglejí řadíme sprašové hlíny, hlinité a jílovité ledovcové uloženiny, smíšené svahoviny, jíly, odvápněné slínovce a zrnitostně těžší zvětraliny pevných hornin. Zemědělská hodnota těchto půd je nevalná, je zapotřebí úprava vodního režimu odvodnění těchto půd. Na pseudoglejích je vhodné pěstovat obiloviny, jetel a v nižších polohách také vojtěšku a cukrovku (TOMÁŠEK, 2007). Pseudogleje se nacházejí převážně v jihozápadní části studované oblasti, v okolí Rakoveckého potoka a u severní hranice podél Podomského potoka. Ve studovaném území se vyskytují pseudogleje modální (obr. 8) (http://www.mapy.geology.cz/).

HNĚDOZEMĚ Hnědozemě jsou u nás rozšířeny v nižším stupni pahorkatin a v okrajových částech nížin. Je pro ně typické vlhčí podnebí a původním rostlinným krytem byly dubohabrové lesy. Nejrozšířenějším půdotvorným substrátem je spraš, dále také smíšená hlína a smíšená svahovina. Patří mezi půdy středně těžké až těžké. Složení humusu je velmi příznivé. Jedná se o vysoce hodnotné zemědělské půdy, díky malé náchylnosti k vysychání. Pro pěstování jsou vhodné plodiny jako ječmen, pšenice, cukrovka a vojtěška (TOMÁŠEK, 2007). Poblíž východní hranice studovaného území se nalézají hnědozemě modální (obr. 8) (http://www.mapy.geology.cz/).

KAMBIZEMĚ Tyto půdy jsou nejrozšířenějším typem našeho území a bývají také nazývány jako hnědé půdy. Zastoupeny jsou především v pahorkatinách, vrchovinách a horách, minimálně v nížinách. Matečným substrátem mohou být různé typy hornin (žuly, ruly, svory, fylity, čediče, pískovce, břidlice, odvápněné opuky ). Původními porosty byly listnaté lesy dubohabrové až horské bučiny. Hnědé půdy jsou většinou mělčí a skeletovité, zrna jsou různé velikosti, a to v závislosti na matečné hornině. Půdy tedy dělíme na lehké (pískovec a žula), středně těžké (čedič, svor, rula) a těžké (břidlice a lupky). Složení humusu je většinou méně kvalitní. Vzhledem k celkově nižší kvalitě těchto půd se na nich pěstují méně náročné plodiny, jako jsou brambory, žito, oves a len (TOMÁŠEK, 2007). Kambizemě ve zkoumaném území převažují a rozlišujeme zde několik dílčích typů: kambizem mezobazickou, kambizem luvickou mezobazickou, kambizem oglejenou mezobazickou, kambizem rankerovou mezobazickou, kambizem dystrickou a kambizem luvickou oglejenou (obr. 8) (http://www.mapy.geology.cz/).

LUVIZEMĚ Luvizemě neboli illimerizované půdy se vyskytují ve středních polohách, hlavně v pahorkatinách a vrchovinách. Vznikaly na sprašových hlínách, středně těžkých glaciálních sedimentech a smíšených svahovinách pod kyselými doubravami a bučinami. Kvalita humusu není moc příznivá. Často dochází k občasnému převlhčení. Mezi výhody luvizemí patří značná hloubka a slabá skeletovitost půdního profilu. Pro pěstování na luvizemích jsou vhodné hlavně obiloviny (pšenice a ječmen), dále jetel, vojtěška a cukrovka (TOMÁŠEK, 2007). Největší zastoupení luvizemí je ve středové části zkoumaného území. Jedná se o tyto dílčí typy luvizemí: luvizem oglejená a luvizem modální (obr. 8) (http://www.mapy.geology.cz/).

RANKERY Vyskytují se na většině našeho území, ale pouze na malé ploše. Matečnou horninou jsou kamenité až balvanité svahové sedimenty. Nacházejí se převážně na lesních stanovištích (TOMÁŠEK, 2007). Ve studované oblasti se objevují minimálně, a to na jižní hranici studovaného území u toku Rakoveckého potoka. Dílčím typem v oblasti je ranker modální (obr. 8) (http://www.mapy.geology.cz/).

Obr. 8: Půdní mapa (http://www.mapy.geology.cz/)

GLm glej modální KAga’ kambizem oglejená mezobazická

HNm hnědozem modální KAsa’ kambizem rankerová mezobazická

KAd kambizem dystrická LUm luvizem modální

KAla’ kambizem luvická mezobazická LUg luvizem oglejená

Kalg kambizem luvická oglejená PGm pseudoglej modální

KAa’ kambizem mezobazická RNm ranker modální

3.7. Biogeografické poměry 3.7.1. Flóra

Z fytogeografického hlediska řadíme studované území do těchto jednotek (SKALICKÝ, 1988):

Oblast: Mezofytikum

Obvod: Českomoravské mezofytikum

Okres: Drahanská vrchovina

Podokres: Drahanská plošina

Mezofytikum tvoří největší část území České republiky. Je to oblast opadavých listnatých lesů zahrnující chladnomilnou i teplomilnou květenu. Převažují zde dva výškové vegetační stupně, a to podhorský, vrchovinný (submontánní) a kopcovinný (suprakolinní) (SKALICKÝ, 1988). Podle ZLATNÍKA (1963) je pro tuto oblast charakteristický dubobukový vegetační stupeň, který dále doplňují stupně bukodubové a jedlodubové. Okres Drahanská vrchovina se dělí na 3 podokresy: Bouzovskou pahorkatinu, Drahanskou plošinu a Drahanské podhůří. Zkoumané území patří do podokresu Drahanská plošina (SKALICKÝ, 1988). Podokres Drahanská plošina se nachází v submontánním výškovém stupni, kde dominuje plochý podklad nad svažitým. Převládají zde pole a lesy (SKALICKÝ, 1988). Potenciální vegetací studovaného území jsou převážně květnaté bučiny (Festuco fagetum), dále pak bikové bučiny (Luzulo-fagetum), dubohabrové háje a kolem vodních toků luhy a olšiny (NEUHÄUSLOVÁ et al., 1997). Mnohé lesní porosty však byly přeměněny na smrkové monokultury (MACKOVČIN, JATIOVÁ et al., 2002).

Z hlediska biogeografického členění je studované území součástí Drahanského bioregionu (CULEK, 1996).

Největší část Drahanského bioregionu tvoří lesy (46 %) a orná půda (36 %). Louky s pastvinami zabírají menší část regionu (7 %) a vodních ploch je v bioregionu nejméně (0,6 %) (graf 1). Nejrozšířenějšími dřevinami regionu jsou smrk ztepilý (Picea abies), borovice lesní (Pinus sylvestris) a modřín opadavý (Larix decidua). Z listnatých stromů dominuje buk lesní (Fagus sylvatica) s příměsí některých druhů dubů (Quercus sp.). Výskyt ostatních lesních dřevin regionu je uveden níže (graf 2) (CULEK, 1996).

Graf 1: Přibližné zastoupení kultur v bioregionu v % (CULEK, 1996)

Graf 2: Podíly lesních dřevin (v %) na celkové ploše lesa (CULEK, 1996)

Flóra Drahanského bioregionu je rozmanitá, nachází se zde chrastavec křovištní (Knautia drymeia), strdivka jednokvětá (Melica uniflora), ostřice chlupatá (Carex pilosa) a kakost hnědočervený (Geranium phaeum). V lesích vyšších vegetačních stupňů se můžeme setkat s udatnou lesní (Aruncus vulgaris), třtinou chloupkatou (Calamagrostis villosa), měsíčnicí vytrvalou (Lunaria rediviva), devětsilem bílým (Petasites albus), věsenkou nachovou (Prenanthes purpurea) a růží převislou (Rosa pendulina). Louky jsou charakteristické upolínem evropským (Trollius altissimus), zvonečníkem hlavatým (Phyteuma orbiculare) a hadím kořenem větším (Bistorta major). Také se zde nachází starček potoční (Tephroseris crispa) a kuklík potoční (Geum rivale). Suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum) a klikva bahenní (Oxycoccus palustris) jsou typickými zástupci květeny rašeliništních stanovišť. Na vápencovém podloží se nachází skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus) a strdivka brvitá (Melica ciliata) (CULEK et al., 1996).

3.7.2. Fauna

Studované území spadá do Drahanského bioregionu, kde je zachována fauna přirozených bučin. Na východě bioregionu se vyskytuje myšice malooká (Apodemus microps) a ježek východní (Erinaceus concolor). Naopak v chladné části bioregionu byla zjištěna reprodukce netopýra severního (Eptesicus nilssonii). Vápence jsou významné výskytem měkkýšů, jako je ovsenka žabernatá (Chondrina arcadica clienta) a sudovka skalní (Orcula dolium). Z hmyzu se vyskytuje např. hnědásek květelový (Melitaea didyma) a společenstva sarančí. Potoky a říčky Drahanského bioregionu patří převážně do pstruhového pásma, ojediněle do pásma lipanového (CULEK et al., 1996).

Tab. 3: Významné druhy (CULEK, 1996)

Taxon vědecký název český název

Causa holosericea zuboústka sametová Chondrina arcadica Měkkýši (Mollusca) clienta ovsenka žebernatá Charpentieria ornata zdobenka tečkovaná Orcula dolium sudovka skalní Melitaea didyma hnědásek květelový Hmyz (Ectognatha) Synanthedon cephiformis nesytka jedlová Salamandra salamandra mlok skvrnitý Obojživelníci (Amphibia) Triturus alpestris čolek horský Aegolius funereus sýc rousný Ptáci (Aves) Dendrocopos medius strakapoud prostřední Ficedula parva lejsek malý Apodemus microps myšice malooká Eptesicus nilssonii netopýr severní Savci (Mammalia) Erinaceus concolor ježek východní Myotis emarginatus netopýr brvitý Rhinolophus hipposideros vrápenec malý

3.8. Chráněná území

Ve studované oblasti se nacházejí dva typy území chráněných zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, a to přírodní park a přírodní rezervace.

Přírodní parky jsou větší území sloužící k ochraně krajinného rázu před činností snižující jeho přírodní a estetickou hodnotu. Jsou vyhlašovány krajem. Dříve byla tato území označována jako oblasti klidu, od roku 1992 jsou označována jako přírodní parky (zákon č. 114/1992 Sb.). Přírodní rezervace patří mezi zvláště chráněná území přírody. Charakterizujeme je jako menší území se soustředěním přírodních hodnot s ekosystémy typickými a významnými pro danou geografickou oblast. Vyhlašuje je krajský úřad (zákon č. 114/1992 Sb.). Oba typy chráněných území se rozléhají v jihozápadní části zkoumaného území. Konkrétně se jedná o Přírodní park Rakovecké údolí a Přírodní rezervaci Rakovec. Přičemž přírodní rezervace Rakovec je součástí Přírodního parku Rakovecké údolí (obr. 9).

Obr. 9: Přírodní park Rakovecké údolí s Přírodní rezervací Rakovec (http://www.mapy.cz/)

3.8.1. Přírodní park Rakovecké údolí

Přírodní park (dále jen PP) Rakovecké údolí se nachází v okresech Vyškov a Blansko. Nejdříve byl v roce 1978 vyhlášen Okresním úřadem ve Vyškově a v roce 1997 také Okresním úřadem v Blansku (MACKOVČIN, JATIOVÁ et al., 2002). Přírodní park se rozkládá se mezi obcemi Račice, Ruprechtov, Ježkovice a Jedovnice. Je omezen údolím potoka Rakovce. Severozápadní část parku ohraničuje rybník Budkovan. PP zaujímá plochu okolo 2000 ha (MARTIŠKO, 2007).

V PP Rakovecké údolí převažují smrkové porosty s borovicí lesní (Pinus sylvestris). Také se zde nachází jedle bělokorá (Abies alba). Ojediněle se vyskytují dubohabřiny s doubravami. Podél potoka roste olše lepkavá (Alnus glutinosa), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) a vrby (Salix sp.) Povodí Rakoveckého potoka je typické vlhkými pcháčovými loukami, ve kterých se vyskytují porosty ostřic (Carex sp.) a sítin (Juncus sp.). Mezi významnější druhy se řadí pcháč potoční (Cirsium rivulare), prstnatec májový (Dachylorhiza majalis), suchopýr úzkolistý (Eriophorium augustifolium), bradáček vejčitý (Listera ovata), tolije bahenní (Parnassia palustris), kosatec sibiřský (Iris sibirica), violka bahenní (Viola palustris) a všivec bahenní (Pedicularis palustris). PP Rakovecké údolí je také charakteristický výskytem bledule jarní (Leucojum vernum). Místy se objevuje i lilie zlatohlávek (Lilium martagon) (MACKOVČIN, JATIOVÁ et al., 2002). PP Rakovecké údolí má bohatou i faunu. Z obojživelníků se zde vyskytuje ropucha obecná (Bufo bufo), skokan štíhlý (Rana dalmatina), skokan hnědý (Rana temporaria), čolek obecný (Triturus vulgaris) a čolek horský (Triturus alpestris). Ojediněle můžeme spatřit zmiji obecnou (Vipera berus). Hlavními zástupci avifauny parku jsou jestřáb lesní (Accipiter nisus), krkavec velký (Corvus corax), sýc rousný (Aegolius funereus), výr velký (Bubo bubo) a konipas horský (Motacilla cinerea) (MACKOVČIN, JATIOVÁ et al., 2002).

3.8.2. Přírodní rezervace Rakovec

Přírodní rezervace (dále jen PR) se nachází se asi 2,5 km jihovýchodně od obce Jedovnice v okrese Blansko. Její rozloha činí 37,02 ha. Byla vyhlášena roku 1973 okresem Blansko, z důvodu zachování dřevin a bylinného patra jedlodubových bučin (Fageto quercin abietin) na kulmské drobě (CHALUPA & PRAŠIVKOVÁ, 2011). V PR Rakovec nebylo vyhlášeno ochranné pásmo, z toho důvodu je dle zákona tvořeno územím do 50 m od hranic zvláště chráněného území (obr. 2) (zákon č. 114/1992 Sb.).

Původní lesní porosty tvoří pouze jednu třetinu PR. Jsou to již zmiňované jedlodubové bučiny, dále dubové bučiny, javorové dubové bučiny a jedlové doubravy s bukem, které se nacházejí se v její jádrové části. V ostatních částech PR převažuje uměle vysázený smrk ztepilý (Picea abies). Ten byl vysázen i okolo PR a slouží jako její ochranný plášť. Orgán ochrany přírody zanechává doposud PR Rakovec samovolnému vývoji, s výjimkou výsadby smrkových monokultur (CHALUPA & PRAŠIVKOVÁ, 2011).

Typickou původní dřevinou stromového patra je buk lesní (Fagus sylvatica), dále zde roste dub zimní (Quercus petraea), habr obecný (Carpinus betulus), borovice lesní (Pinus sylvestris) a jedle bělokorá (Abies alba) (MACKOVČIN, JATIOVÁ et al., 2002). Také se zde vyskytuje javor mléč (Acer platanoides), olše lepkavá (Alnus glutinosa), bříza bělokorá (Betula pendula), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia) a lípa malolistá (Tilia cordata). Z jehličnanů již uváděný smrk ztepilý (Picea abies), modřín opadavý (Larix decidua) a douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii). Keřové patro se skládá z růže šípkové (Rosa canina), bezu černého (Sambucus nigra), bezu hroznatého (Sambucus racemosa), lýkovce jedovatého (Daphne mezereum) a krušiny olšové (Frangula alnus). Zaznamenán zde byl i lilek potměchuť (Solanum dulcamara) (CHALUPA & PRAŠIVKOVÁ, 2011), popínavý polokeř se stonky, které jsou dole zdřevnatělé (KREJČA et al., 2007).

Druhové složení bylinného patra jednotlivých lesních porostů je proměnlivé. V dubových bučinách můžeme najít ostřici chlupatou (Carex pilosa), svízel vonný (Galium odoratum), šťavel kyselý (Oxalis acetosella). Pro javorové dubové bučiny je typická strdivka jednokvětá (Melica uniflora), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), svízel vonný (Galium odoratum), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), hrachor jarní (Lathyrus vernus) a ohrožený vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia). Šťavel

31 kyselý (Oxalis acetosella), ostřice lesní (Carex sylvatica), kakost smrdutý (Geranium robertianum), zběhovec plazivý (Ajuga reptans), netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora), vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia) a vřes obecný (Calluna vulgaris) tvoří podrosty jedlových doubrav s bukem. Bylinné patro jedlodubových bučin je tvořeno jestřábníkem zedním (Hieracium murorum), metličkou křivolakou (Avenella flexuosa), bikou hajní (Luzula luzuloides) a konvalinkou vonnou (Convalaria majalis) (CHALUPA & PRAŠIVKOVÁ, 2011).

Další literatura uvádí v PR Rakovec výskyt biky bělavé (Luzula luzuloides), lipnice hajní (Poa nemoralis), kostřavy ovčí (Festuca ovina) a třtiny rákosovité (Calamagrostis arundinacea). Z kapradin pak druhy papratka samičí (Athyrium filix- femina), kapraď samec (Dryopteris filix-max) a ojediněle také bukovník kapraďovitý (Gymnocarpium dryopteris) (MACKOVČIN, JATIOVÁ et al., 2002).

Na území PR Rakovec se nachází několik ohrožených i silně ohrožených druhů živočichů. Mezi ohrožené druhy se řadí veverka obecná (Sciurus vulgaris) a mezi silně ohrožené druhy pak patří krahujec obecný (Accipiter nisus), skokan štíhlý (Rana dalmatina) a slepýš křehký (Anguis fragilis) (CHALUPA & PRAŠIVKOVÁ, 2011).

Obr. 2: Zvláště chráněné území (ZCHÚ) a jeho ochranné pásmo (CHALUPA & PRAŠIVKOVÁ, 2011)

4. BOTANICKÉ POMĚRY 4.1. Charakteristika rostlinných formací

Studované území je tvořeno různými typy rostlinných formací. Většina území je zalesněná, a to zejména v západní části. Východní část území je hospodářsky využívána. Rozlišila jsem zde následující rostlinné formace: smíšený les, listnatý les, louku, pole a vegetace v okolí vodních toků.

Rostlinnou formaci smíšený les jsem zkoumala na dvou lokalitách. První lokalita se nacházela v běžné krajině, její stromové patro tvoří převážně smrk ztepilý (Picea abies), který doplňuje modřín opadavý (Larix decidua), borovice lesní (Pinus sylvestris) a ojediněle smrk pichlavý (Picea pungens). Z listnatých stromů dominuje buk lesní (Fagus sylvatica) a habr obecný (Carpinus betulus). Na okraji se vyskytuje olše lepkavá (Alnus glutinosa), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), topol osika (Populus tremula) a třešeň ptačí (Prunus avium). Z keřového patra můžeme vidět bez černý (Sambucus nigra), ostružiník maliník (Rubus idaeus) a růži šípkovou (Rosa canina). Bylinné patro se skládá převážně z netýkavky malokvěté (Impatiens parviflora) a netýkavky nedůtklivé (Impatiens noli- tangere). Dále jsem zde viděla jaterník podléšku (Hepatica nobilis), sasanku hajní (Anemone nemorosa), papratku samičí (Athyrium filix-femina), konvalinku vonnou (Convallaria majalis), jahodník obecný (Fragaria vesca) a svízel vonný (Galium odoratum). Poblíž potoka jsem nalezla česnáček lékařský (Alliaria petiolata) a na okraji lesa, směrem k poli, přesličku rolní (Equisetum arvense). Druhá lokalita se nacházela v severní části Přírodní rezervace Rakovec. Ve stromovém patře dominují smrk ztepilý (Picea abies) a borovice lesní (Pinus sylvestris). Blíže k potoku se objevuje olše lepkavá (Alnus glutinosa), lípa srdčitá (Tilia cordata), javor mléč (Acer platanoides) a habr obecný (Carpinus betulus). Významný je výskyt jedle bělokoré (Abies alba), která se zde objevuje ojediněle. Z keřového patra jsem zaznamenala výskyt bezu červeného (Sambucus racemosa). Bylinné patro je tvořeno netýkavkou malokvětou (Impatiens parviflora) a netýkavkou nedůtklivou (Impatiens noli-tangere), dále se zde nachází jestřábník zední (Hieracium murorum), pitulník horský (Galeobdolon montanum), mochna stříbřitá (Potentila argentea), česnek medvědí (Allium ursinum) a ohrožená sněženka podsněžník (Galanthus nivalis).

Další rostlinnou formaci tvoří listnatý les, jehož stromové a keřové patro tvoří buk lesní (Fagus sylvatica) a dub zimní (Quercus petraea). V bylinném patře se vyskytoval zběhovec plazivý (Ajuga reptans), sasanka pryskyřníkovitá (Anemone ranunculoides), kerblík lesní (Anthriscus sylvestris), kokořík mnohokvětý (Polygonatum multiflorum), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), kakost smrdutý (Geranium robertianum), třezalka chlupatá (Hypericum hirsutum), hrachor lesní (Lathyrus sylvestris) a hrachor jarní (Lathyrus vernus). Místy se objevovala pomněnka lesní (Myosotis sylvatica), ptačinec velkokvětý (Stellaria holostea) a svízel vonný (Galium odoratum). Hustější porosty zde vytvářela válečka lesní (Brachypodium sylvaticum) a hojnější výskyt měla bika bělavá (Luzula luzuloides) a bika chlupatá (Luzula pilosa). Na kamenném podkladu se vyskytoval sleziník routička (Asplenium ruta-muraria). Z kapradin se zde nacházel kapraď samec (Dryopteris filix- mas). Také jsem zde zaznamenala dymnivku dutou (Corydalis cava), dymnivku plnou (Coridalis solida) a violku (Viola sp.).

V okolí vodních toků se vyskytuje olše lepkavá (Alnus glutinosa) a vrba křehká (Salix fragilis). Podél potoka dominuje chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea). V bylinném patře se vyskytuje pomněnka bahenní (Myosotis palustris), hluchavka nachová (Lamium purpureum), svízel přítula (Galium aparine), přeslička rolní (Equisetum arvense), děhel lesní (Angelica sylvestris), hrachor luční (Lathyrus pratensis), kyprej vrbice (Lythrum salicaria), křehkýš vodní (Myosostom aquacitum), mochna husí (Potentilla anserina), krtičník hlíznatý (Scrophularia nodosa), silenka širolistá bílá (Silene latifolia subsp. alba), kostival lékařský (Symphytum officinale) a violka bahenní (Viola palustris). Hojnější zde byly pcháče (Cirsium sp.), ostřice (Carex sp.) a jitrocele (Plantago sp.).

Nejvíce taxonů cévnatých rostlin bylo v rostlinné formaci louka. Vyskytovala se zde například psárka luční (Alopecurus pratensis), ovsík vyvýšený pravý (Arrhenatherum elatius subsp. elatius), zvonečník klasnatý (Phyteuma spicatum), sedmikráska obecná (Bellis perennis), chrpa luční (Centaurea jacea), srha laločnatá (Dactylis glomerata), hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides), jestřábník chlupáček (Hieracium pilosella), šalvěj luční (Salvia pratensis) a některé jitrocele (Plantago sp.).

Také se zde objevovala kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) a řeřišnice luční (Cardamine pratensis).

Polní kultury tvoří značnou část východní části studovaného území, pěstuje se zde především pšenice setá (Triticum aestivum). Na okrajích jsem nalezla mléč rolní (Sonchus arvensis), lnici květel (Linaria vulgaris), smolničku obecnou (Lychnis riscaria), šalvěj hajní (Salvia nemorosa), sveřep měkký (Bromus hordeaceus), zvonek řepkovitý (Campanula rapunculoides), kokošku pastuší tobolku (Capsella bursa- pastoris), bodlák obecný (Carduus acanthoides) a zemědým lékařský (Fumaria officinalis).

3.1. Seznam taxonů

Na studovaném území jsem nalezla 201 taxonů cévnatých rostlin, které jsem zapsala do tabulky a rozřadila je k jednotlivým lokalitám (tab. 3). Chráněné a ohrožené taxony jsem uvedla do samostatné tabulky (tab. 4) a přiřadila k nim stupeň ochrany (GRULICH, 2012) a stupeň ohrožení (vyhláška č. 395/1992 Sb.).

Tab. 3: Seznam všech zjištěných taxonů cévnatých rostlin, rozřazených dle jednotlivých lokalit

míšenýles

Podomský potok

latinskýnázev

českýnázev

smíšenýles

listnatý les

louka

pole

Rakovec

Abies alba jedle bělokorá x

Acer platanoides javor mléč x

Aegopodium podagraria bršlice kozí noha x

Achillea millefolium řebříček obecný x

Ajuga reptans zběhovec plazivý x x x

Alliaria petiolata česnáček lékařský x

Allium ursinum česnek medvědí x

Alnus glutinosa olše lepkavá x x x

Alopecurus pratensis psárka luční x

Anemone nemorosa sasanka hajní x x x

Anemone ranunculoides sasanka pryskyřníkovitá x

Angelica sylvestris děhel lesní x

Anthoxanthum odoratum tomka vonná x

Anthriscus sylvestris kerblík lesní x x

Arabidopsis thaliana huseníček rolní x

Arctium tomentosum lopuch plstnatý x Arrhenatherum elatius subsp. x eliatus ovsík vyvýšený pravý

Artemisia vulgaris pelyněk černobýl x

Asplenium ruta-muraria sleziník routička x x

Astrantia major jarmanka větší x

míšenýles

Podomský potok

latinskýnázev

českýnázev

smíšenýles

listnatý les

louka

pole

Rakovec

Athyrium filix-femina papratka samičí x x

Atropa bella-donna rulík zlomocný x

Avenula pubescens ovsíř pýřitý x x Bellis perennis sedmikráska obecná

Betonica officinalis bukvice lékařská x

Brachypodium pinnatum válečka prapořitá x

Brachypodium sylvaticum válečka lesní x x

Briza media třeslice prostřední x

Bromus erectus sveřep vzpřímený x

Bromus hordeaceus sveřep měkký x x

Calamagrostis arundinacea třtina rákosovitá x x

Campanula patula zvonek rozkladitý x

Campanula rapunculoides zvonek řepkovitý x

Campanula trachelium zvonek kopřivolistý x

Capsella bursa-pastoris kokoška pastuší tobolka x

Cardamine impatiens řeřišnice nedůtklivá x x x

Cardamine pratensis řeřišnice luční x x Carduus acanthoides bodlák obecný

Carex acuta ostřice štíhlá x

Carex hirta ostřice srstnatá x x

Carex ovalis ostřice zaječí x

Carex sylvatica ostřice lesní x

Carex vesicaria ostřice měchýřkatá x

Carpinus betulus habr obecný x x x

Carum carvi kmín kořenný x

Centaurea jacea chrpa luční x Cerastium holosteoides subsp. x triviale rožec obecný luční

Cichorium intybus čekanka obecná x x

Cirsium arvense pcháč oset x

Cirsium palustre pcháč bahenní x

Cirsium oleraceum pcháč zelinný x

Cirsium vulgare pcháč obecný x

míšenýles

Podomský potok

latinskýnázev

českýnázev

smíšenýles

listnatý les

louka

pole

Rakovec

Convallaria majalis konvalinka vonná x x

Corydalis cava dymnivka dutá x

Corydalis solida dymnivka plná x

Cruciata glabra svízelka lysá x

Dactylis glomerata srha laločnatá x

Dentaria bulbifera kyčelnice cibulkonosná x x

Deschampsia cespitosa metlice trsnatá x x

Dianthus deltoides hvozdík kropenatý x

Dryopteris filix-mas kapraď samec x x

Elymus caninus pýrovník psí x x

Elytrigia repens pýr plazivý x

Equisetum arvense přeslička rolní x x x

Equisetum palustre přeslička bahenní x

Equisetum sylvaticum přeslička lesní x

Euphorbia cyparissias pryšec chvojka x

Euphorbia esula pryšec obecný x

Fagus sylvatica buk lesní x x x

Festuca pratensis kostřava luční x x

Festuca rubra kostřava červená x

Festuca rupicola kostřava žlábkatá x

Filipendula ulmaria tužebník jilmový x

Fragaria vesca jahodník obecný x

Fraxinus excelsior jasan ztepilý x x

Fumaria officinalis zemědým lékařský x

Galanthus nivalis sněženka podsněžník x

Galeobdolon montanum pitulník horský x

Galeopsis pubescens konopice pýřitá x

Galium aparine svízel přítula x x

Galium odoratum svízel vonný x x

Galium rotundifolium svízel okrouhlolistý x

Galium sylvaticum svízel lesní x x

Galium verum svízel syřišťový x

míšenýles

Podomský potok

latinskýnázev

českýnázev

smíšenýles

listnatý les

louka

pole

Rakovec

Geranium pratense kakost luční x

Geranium robertianum kakost smrdutý x x x

Geum urbanum kuklík městský x

Glechoma hederacea popenec obecný x

Hepatica nobilis jaterník podléška x x

Hieracium murorum jestřábník zední x

Hieracium pilosella jestřábník chlupáček x

Holcus lanatus medyněk vlnatý x

Hypericum hirsutum třezalka chlupatá x

Hypericum perforatum třezalka tečkovaná x

Chaerophyllum hirsutum krabilice chlupatá x

Chelidonium majus vlaštovičník větší x

Impatiens noli-tangere netýkavka nedůtklivá x x

Impatiens parviflora netýkavka malokvětá x x

Juncus articulatus sítina článkovaná x

Juncus conglomeratus sítina klubkatá x

Juncus tenuis sítina tenká x

Knautia arvensis chrastavec rolní x

Lamium album hluchavka bílá x

Lamium maculatum hluchavka skvrnitá x

Lamium purpureum hluchavka nachová x x

Larix decidua modřín opadavý x

Lathyrus pratensis hrachor luční x x

Lathyrus sylvestris hrachor lesní x

Lathyrus vernus hrachor jarní x x x x Leontodon hispidus máchelka srstnatá Leucanthemum vulgare Lamk. x subsp. vulgare kopretina bílá pravá

Linaria vulgaris lnice květel x

Lolium perense jílek vytrvalý x

Lotus corniculatus štírovník růžkatý x

Luzula campestris bika ladní x

Luzula luzuloides bika bělavá x x 39

míšenýles

Podomský potok

latinskýnázev

českýnázev

smíšenýles

listnatý les

louka

pole

Rakovec

Luzula multiflora bika mnohokvětá x

Luzula pilosa bika chlupatá x x

Lychnis flos - cuculi kohoutek luční x

Lychnis viscaria smolnička obecná x

Lythrum salicaria kyprej vrbice x

Maianthemum bifolium pstroček dvoulistý x x x

Melica nutans strdivka nící x x

Milium effusum pšeníčko rozkladité x x

Myosotis palustris pomněnka bahenní x x

Myosotis sylvatica pomněnka lesní x x

Myosoton aquacitum křehkýš vodní x

Oxalis acetosella šťavel kyselý x

Phalaris arundinacea chrastice rákosovitá x

Phleum pratense bojínek luční x

Picea abies smrk ztepilý x x

Picea pungens smrk pichlavý x

Pinus sylvestris borovice lesní x x

Phyteuma spicatum zvonečník klasnatý x

Plantago lanceolata jitrocel kopinatý x x x

Plantago major jitrocel větší x x x

Plantago media jitrocel prostřední x

Poa annua lipnice roční x

Poa nemoralis lipnice hajní x x

Poa pratensis lipnice luční x x

Poa trivialis lipnice obecná x

Polygonatum multiflorum kokořík mnohokvětý x

Populus tremula topol osika x

Potentilla anserina mochna husí x x

Potentilla argentea mochna stříbřitá x

Primula elatior prvosenka vyšší x

Prunella vulgaris černohlávek obecný x x

Prunus avium třešeň ptačí x

míšenýles

Podomský potok

latinskýnázev

českýnázev

smíšenýles

listnatý les

louka

pole

Rakovec

Pulmonaria officinalis plicník lékařský x

Quercus petraea dub zimní x x

Ranunculus acris pryskyřník prudký x

Ranunculus repens pryskyřník plazivý x x

Raphanus raphanistrum ředkev ohnice x

Rosa canina růže šípková x

Rubus idaeus ostružiník maliník x

Rumex acetosa šťovík kyselý x

Rumex crispus šťovík kadeřavý x

Rumex obtusifolius šťovík tupolistý x

Salix fragilis vrba křehká x

Salvia nemorosa šalvěj hajní x

Salvia pratensis šalvěj luční x

Sambucus nigra bez černý x

Sambucus racemosa bez červený x

Scirpus sylvaticus skřípina lesní x

Scrophularia nodosa krtičník hlíznatý x x

Senecio ovatus starček Fuchsův x

Senecio vulgaris starček obecný x

Silene nutans silenka nící x

Silene latifolia subsp. alba silenka širolistá bílá x

Sonchus arvensis mléč rolní x

Sorbus aucuparia jeřáb ptačí x x

Stachys palustris čistec bahenní x

Stachys sylvatica čistec lesní x x

Stellaria holostea ptačinec velkokvětý x

Stellaria media ptačinec prostřední x

Stellaria nemorum ptačinec hajní x

Symphytum officinale kostival lékařský x x

Symphytum tuberosum kostival hlíznatý x

Taraxacum sect. Ruderalia pampeliška lékařská x

Thlaspi arvense penízek rolní x

míšenýles

Podomský potok

latinskýnázev

českýnázev

smíšenýles

listnatý les

louka

pole

Rakovec

Tilia cordata lípa srdčitá x

Trifolium campestre jetel ladní x

Trifolium dubium jetel pochybný x

Trifolium medium jetel prostřední x

Trifolium pratense jetel luční x

Trifolium repens jetel plazivý x

Tripleurospermum inodorum heřmánkovec nevonný x

Triticum aestivum pšenice setá x

Urtica dioica kopřiva dvoudomá x x

Valeriana dioica kozlík dvoudomý x

Valeriana officinalis kozlík lékařský x

Veronica arvensis rozrazil rolní x

Veronica beccabunga rozrazil potoční x x

Veronica chamaedrys rozrazil rezekvítek x x

Vicia cracca vikev ptačí x x

Vicia sylvatica vikev lesní x x

Viola arvensis violka rolní x

Viola odorata violka vonná x

Viola palustris violka bahenní x

Viola reichenbachiana violka lesní x x x

Viola riviniana violka Rivinova x

Tab. 4: Seznam chráněných a ohrožených taxonů, které se vyskytovaly na zkoumaném území dle GRULICHA (2012) a vyhlášky č. 395/1992 Sb.

latinský název český název druh ochrany druh ohrožení Abies alba jedle bělokorá C4a Galanthus nivalis sněženka podsněžník C3 § 3 ohrožený Valeriana dioica kozlík dvoudomý C4a

Jedle bělokorá (Abies alba) je řazena do vzácnějších taxonů vyžadujících zvláštní pozornost (GRULICH, 2012). Sněženka podsněžník (Galanthus nivalis) patří mezi ohrožené taxony (GRULICH, 2012) a zároveň je ohroženým taxonem chráněný vyhláškou č. 395/1992 Sb. Posledním nalezeným chráněným druhem je kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), který je řazen mezi vzácnější taxony vyžadující zvláštní pozornost (GRULICH, 2012).

5. DISKUZE

Při hledání prací vztahujících se ke zkoumanému území jsem zjistila, že jich není mnoho. Území bylo vždy popsáno buď v rámci větších jednotek, nebo byla prozkoumána jen jeho část. Většinou se středem studií stala chráněná území Přírodní park Rakovecké údolí a Přírodní rezervace Rakovec. Na zkoumaném území jsem nalezla celkem 201 taxonů cévnatých rostlin, které jsem porovnala s literaturou. Při porovnávání nalezených taxonů se pro mě stala klíčová diplomová práce Anežky Skotalové-Havlíčkové (1973), která se zabývala floristickými poměry severozápadně od Lulče. Na práci Anežky Skotalové-Havlíčkové navazuje Jindřich Hanousek, který napsal v roce 1980 diplomovou práci na téma Vegetační poměry jižního okraje Drahanské vrchoviny. Autor se v této práci zajímá o území, jehož severní část hraničí s jižní částí mé studované oblasti, a proto zde tuto práci pouze uvádím. Avšak zmiňuji také jeho publikaci Chráněné a ohrožené druhy rostlin Vyškovska, kterou napsal v roce 1985, s níž jsem porovnala chráněné a ohrožené taxony, které jsem našla ve studované oblasti. Z dalších publikací zaměřujících se na studovanou oblast zmiňuji vyškovského přírodovědce Ing. Buřivala, který se zabýval Přírodním parkem Rakovecké údolí a jeho okolím. V roce 2002 uveřejňuje své poznatky v Muzejním zpravodaji Vyškova. Významnou organizací zabývající se studiem Drahanské vrchoviny je občanské sdružení Barvínek, které spolupracuje i s obcemi Ruprechtov a Podomí. Mezi cíle tohoto sdružení patří mimo jiné ochrana přírody a krajiny, vzdělávání a výchova dětí i dospělých ke spoluzodpovědnosti za stav životního prostředí.

Soupis nalezených taxonů jsem porovnala s diplomovou prací (dále jen DP) Anežky Skotalové-Havlíčkové, která prováděla floristický výzkum v roce 1973. Její diplomová práce, Floristické poměry severozápadně od Lulče, se zabývá jižní částí Drahanské vrchoviny, a zahrnuje tak i velkou část mého zkoumaného území. Autorka ve své práci uvádí, že se na jejím zkoumaném území vyskytovalo 584 taxonů. Z mých 201 taxonů se 163 shoduje s DP Skotalové-Havlíčkové. Různý počet a složení nalezených taxonů jsou dle mého názoru způsobeny odlišnou rozlohou zkoumaných území a velkou časovou prodlevou (40 let) mezi výzkumy.

Ve studované oblasti jsem rozpoznala 5 rostlinných formací. Největší druhové zastoupení cévnatých rostlin měla rostlinná formace louka. Zde jsem určila 72 taxonů. Nejméně taxonů bylo na rostlinné formaci pole, a to 32. Nízký počet taxonů je pravděpodobně způsoben tím, že jsem zkoumala pouze okraje pole, kde jsem předpokládala zachování plevelných taxonů a menší ovlivnění chemickými látkami. Při porovnání rostlinných formací smíšený a listnatý les (41 taxonů) se jako druhově rozmanitější projevila formace smíšený les (44 taxonů). Mohlo to být způsobeno menší intenzitou zásahu člověka do krajiny a odlišnými abiotickými podmínkami. Ve smíšeném lese v PR Rakovec jsem zaznamenala 47 taxonů cévnatých rostlin. Nejcennější část Přírodní rezervace Rakovec mnou prozkoumána nebyla, jelikož do ní studované území nezasahovalo. Do budoucna by bylo vhodné rozšířit zkoumané území právě o tuto část Přírodní rezervace Rakovec. V okolí Podomského potoka jsem nalezla 36 taxonů, tedy stejně jako na biotopu listnatý les.

Chráněné a ohrožené taxony jsem uvedla do samostatné tabulky (tab. 4) a přiřadila k nim stupeň ochrany (GRULICH, 2012) a stupeň ohrožení (vyhláška č. 395/1992 Sb.).

Při mém výzkumu se mi podařilo objevit i chráněné a ohrožené taxony, které jsem zapsala do samostatné tabulky a přiřadila k nim stupeň ochrany (GRULICH, 2012) a stupeň ohrožení (vyhláška č. 395/1992 Sb.). Jedná se o jedli bělokorou (Abies alba), sněženku podsněžník (Galanthus nivalis) a kozlík dvoudomý (Valeriana dioica). Všechny chráněné taxony jsem nalezla v Přírodní rezervaci Rakovec. Výskyt těchto taxonů ve zkoumaném území uvádí i publikace Jindřicha Hanouska (1985). Při porovnání jsem zjistila, že stupně ochrany a ohrožení uvedené v této publikaci neodpovídají současnému stupni ochrany a ohrožení. Hanousek (1985) uvádí stupně ochrany a ohrožení u jednotlivých taxonů takto: jedle bělokorá (Abies alba), C3 ohrožený taxon. Sněženka podsněžník (Galanthus nivalis), C1 kriticky ohrožený taxon a silně ohrožený taxon. Kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), C2 silně ohrožený taxon. Určování prováděl dle vyhlášky č. 54/1958 Sb. vydané Ministerstvem školství a kultury a dle Červeného seznamu cévnatých rostlin z roku 1979.

Dnes je jedle bělokorá (Abies alba) řazena do vzácnějších taxonů vyžadujících zvláštní pozornost (GRULICH, 2012). Sněženka podsněžník (Galanthus nivalis) patří mezi ohrožené taxony (GRULICH, 2012) a zároveň je chráněna vyhláškou č. 395/1992 Sb. Posledním nalezeným chráněným druhem je kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), který je dle stejně jako jedle bělokorá (Abies alba) řazen mezi vzácnější taxony vyžadující zvláštní pozornost (GRULICH, 2012). Při mém pozorování se mi nepodařilo objevit některé vzácnější taxony, které by se měly ve zkoumaném území nacházet, jedná se o bleduli jarní (Leucojum vernum; MACKOVČIN, JATIOVÁ et al., 2002), lilii zlatohlávek (Lilium martagon; MARTIŠKO, 2007) a vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia; CHALUPA & PRAŠIVKOVÁ, 2011). Tyto taxony rostou zřejmě mimo moje zájmové území.

6. ZÁVĚR

Bakalářská práce se skládá ze dvou hlavních částí. V teoretické části jsou charakterizovány přírodní poměry území západně od Ruprechtova. Praktická část je věnována floristickému průzkumu území a zpracování jeho výsledků.

Studované území se nachází v Jihomoravském kraji, v okresech Vyškov 2 a Blansko. Leží západně od Ruprechtova a jeho rozloha je přibližně 8 km . Zájmová oblast se rozkládá na území Konické vrchoviny, která je součástí Drahanské vrchoviny. V Konické vrchovině dominují náhorní roviny, které jsou pro Drahanskou vrchovinu typické. Území patří do dvou geologických jednotek, a to do Českého masivu a Západních Karpat a je převážně budováno slepenci a drobami myslejovického souvrství. Území je odvodňováno Podomským potokem (tvoří severozápadní hranici) a potokem Rakovcem s jeho přítoky (v jihovýchodní části území). V okolí vodních toků se vykytují především fluviální sedimenty. Dále od toku se vyskytují deluviální sedimenty, spraše a sprašové hlíny. V jihozápadním cípu studovaného území se nacházejí vápnité jíly a podřadné písky. Klimaticky území spadá do mírně teplé klimatické oblasti a do podoblastí MT5 a MT9. Půdní pokryv většiny území představují kambizemě. V okolí vodních toků jsou vyvinuty gleje a pseudogleje. Z hlediska fytogeografického členění řadíme území do oblasti mezofytika, konkrétně do okresu

Drahanská vrchovina a podokresu Drahanská plošina. V jihozápadní části zkoumaného

území se nacházejí Přírodní park Rakovecké údolí a Přírodní rezervace Rakovec.

Další část bakalářské práce pojednává o vlastním floristickém výzkumu. Na studovaném území jsem zkoumala 5 rostlinných formací (smíšený les, listnatý les, okolí vodních toků, pole, louka), na nichž jsem nalezla celkem 201 taxonů cévnatých rostlin. Při porovnání s literaturou se shodovalo 163 taxonů, 38 taxonů jsem v literatuře nenašla. Ve formaci smíšený les převažovaly jehličnaté stromy nad stromy listnatými s dominancí smrku ztepilého (Picea abies). V blízkosti potoka ve smíšeném lese jsem nalezla např. česnáček lékařský (Alliaria petiolata) a na okraji lesa, směrem k poli, přesličku rolní (Equisetum arvense). Mezi další nalezené taxony v této formaci patří např. jaterník podléška (Hepatica nobilis), sasanka hajní (Anemone nemorosa), papratka samičí (Athyrium filix-femina) a konvalinka vonná (Convallaria majalis).

Stromové patro listnatého lesa se skládalo převážně z buku lesního (Fagus sylvatica) a dubu zimního (Quercus petraea), v bylinném patře se vyskytoval např. kokořík mnohokvětý (Polygonatum multiflorum) a kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera). Na louce dominoval ovsík vyvýšený pravý (Arrhenatherum elatius subsp. elatius) a v okolí vodních toků rostla vrba křehká (Salix fragilis) a olše lepkavá (Alnus glutinosa). Podél rostlinné formace pole se vyskytovalo nejméně rostlinných taxonů, např. zvonek řepkovitý (Campanula rapunculoides) a kokoška pastuší tobolka (Capsella bursa-pastoris). Zjištěné taxony jsem zapsala do tabulky, kde jsem je roztřídila podle jednotlivých lokalit. Z celkového počtu zjištěných taxonů, kterých je 201, patří tři mezi ohrožené. Jedná se o jedli bělokorou (Abies alba), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica) a sněženku podsněžník (Galanthus nivalis), která je navíc chráněna zákonem. Tyto taxony jsou uvedeny v samostatné tabulce s přiřazeným stupněm ochrany (GRULICH, 2012) a stupněm ohrožení (vyhláška č. 395/1992 Sb.). Při porovnávání mnou nalezených taxonů s taxony v DP Anežky Skotalové-Havlíčkové se jich shodovalo 163, zbylých 38 taxonů v DP zmíněno nebylo. Do bakalářské práce jsem dodala vlastní fotografie.

Cíle bakalářské práce byly splněny.

7. SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ

Literatura:

BÍNA, J. & DEMEK, J. (2012): Z nížin do hor: geomorfologické jednotky České republiky. Praha: Academia. 343 s.

BRZOBOHATÝ, R., ČTYROKÁ, J., ČURDA, J., DRÁBKOVÁ, E., DVOŘÁK, J., HLADIL, J., KADLEC, J., KAŠPÁREK, M., MAJER, V., MANOVÁ, M., MRÁZEK, I., ŠALANSKÝ K., TOMÁŠEK, M. (1998): Vysvětlivky k souboru geologických a ekologických účelových map přírodních zdrojů v měřítku 1:50 000: List 24-41 Vyškov. Praha: Český geologický ústav. 64 s.

BUŘIVAL, J. (2002): Pozoruhodné rostliny ve společenstvech Přírodního parku Rakovecké údolí. In: Muzejní zpravodaj Vyškov. Vyškov: Muzeum Vyškovska. 38 s. pp. 12-16

CULEK, M. (ed.) (1996): Biogeografické členění České republiky. Praha: Enigma. 347 s.

CZUDEK et al, (1998): Schéma regionálního členění reliéfu území listu Vyškov. In BRZOBOHATÝ et al.: Vysvětlivky k souboru geologických a ekologických účelových map přírodních zdrojů v měřítku 1:50 000: List 24-41 Vyškov. Praha: Český geologický ústav. 64 s. pp. 5

ČESKÝ GEOLOGICKÝ ÚSTAV (1995): Geologická mapa ČR. List 24-41 Vyškov. Kutná Hora: Reprotronic Bohemia s.r.o.

GRAU, J., KLIEHN B., KREMER, B. P., RAMBOLD, G., SCHLEHUFER, A. (2002): Trávy: lipnicovité, šáchorovité, sítinovité a rostliny podobné travám Evropy. 2. vyd. Praha: Ikar. 287 s.

GRULICH, V. (2012): Červený seznam cévnatých rostlin České republiky. 3. vyd. Praha: Preslia. 631-645 s.

HANOUSEK, J. (1980): Vegetační poměry jižního okraje Drahanské vrchoviny. Diplomová práce. Brno Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta. 244 s.

HANOUSEK, J. (1985): Chráněné a ohrožené druhy rostlin Vyškovska. Vyškov: OV ČSOP Vyškov. 45 s.

CHLUPÁČ, I., BRZOBOHATÝ, R., KOVANDA, J., STRÁNÍK, Z. (2011): Geologická minulost České republiky. 2. vyd. Praha: Academia. 436 s.

KESTŘÁNEK, J., KŘÍŽ, H., NOVOTNÝ, S., PÍŠE, J., VLČEK, V. (1984): Zeměpisný lexikon ČSR: Vodní toky a nádrže. Praha: Academia. 316 s.

KREJČA, J., BĚLOHLÁVKOVÁ, R., ČERVENKA, M., FERÁKOVÁ, V., HÁBER, M., KRESÁNEK, J., PACLOVÁ, L., PECIAR, V., ŠOMŠÁK, L. (2004): Velká kniha rostlin, hornin, minerálů a zkamenělin. 3.vyd. Bratislava: Príroda. 384 s.

KUBÁT, K., HROUDA, L., CHRTEK, J. jun., KAPLAN, Z., KIRSCHNER, J. & ŠTĚPÁNEK, J. (2002): Klíč ke květeně České republiky. Praha: Academia. 928 s.

MACKOVČIN, P., JATIOVÁ, M., DEMEK, J., SLAVÍK, P., et al. (2007): Brněnsko. In: Mackovčin P. (ed.): Chráněná území ČR, svazek IX. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 932 s.

MARTIŠKO, J. (2007): Přírodní parky Jihomoravského kraje. Brno: Jihomoravský kraj. 103 s.

MAŠTERA, L. (1998): Schéma regionálního členění reliéfu území listu Vyškov. In BRZOBOHATÝ et al.: Vysvětlivky k souboru geologických a ekologických účelových map přírodních zdrojů v měřítku 1:50 000: List 24-41 Vyškov. Praha: Český geologický ústav. 64 s. pp. 8

NEUHÄUSLOVÁ, Z., BLAŽKOVÁ, D., GRULICH, V., HUSOVÁ, M., CHYTRÝ, M., JENÍK J., JIRÁSEK J., KOLBEK, J., KROPÁČ, Z., LOŽEK. V., MORAVEC, J., PRACH, K., RYBNÍČEK, K., RYBNÍČKOVÁ, E., SÁDLO, J. (1998): Mapa potencionální přirozené vegetace České republiky. Praha: Academia. 341 s.

QUITT, E. (1971): Klimatické oblasti ČSSR. Brno: Studia geografica ČSAV.

QUITT, E. (1975): Mapa klimatických oblastí ČSR 1: 500 000. Brno: Geografický ústav ČSAV. 73 s. 50

SKALICKÝ, V. (1997): Regionálně fytogeografické členění. In HEJNÝ, S. & SLAVÍK, B. (eds.): Květena ČR, 1. díl. 2. vyd. Praha: Academia. pp. 103-126

SKOTALOVÁ-HAVLÍČKOVÁ, A. (1973): Floristické poměry údolí Rakovce severozápadně od Lulče. Diplomová práce. Brno: Univerzita J. E. Purkyně, Přírodovědecká fakulta, Katedra biologie rostlin. 220 s.

TOMÁŠEK, M. (2007): Půdy České republiky. Praha: Český geologický ústav. 68 s.

ZLATNÍK, A. (1997): Regionálně fytogeografické členění. In HEJNÝ, S. & SLAVÍK, B. (eds.): Květena ČR, 1. díl. 2. vyd. Praha: Academia. pp. 103-126

Elektronické zdroje:

ANONYM. Rudické stránky [online]. [cit. 9. 11. 2013]. Dostupné z WWW:

AOPK ČR. Mapomat [online]. [cit. 3. 8. 2013]. Dostupné z WWW:

ČESKÁ GEOLOGICKÁ SLUŽBA. Mapygeology [online]. [cit. 3. 8. 2013]. Dostupné z WWW: < http://mapy.geology.cz/pudy/>

MAPY [online]. [cit. 3. 9. 2013]. Dostupné z WWW:

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Zákon č 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny [online]. [cit. 1. 7. 2013]. Dostupné z WWW:

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Vyhláška č. 395/1992 Sb. Zvláště chráněné druhy ČR [online]. [cit. 5. 10. 2013]. Dostupné z WWW:

CHALUPA, J. & PRAŠIVKOVÁ, L. Drusop.nature [online]. [cit. 26. 8. 2013]. Dostupné z WWW:

8. SOUHRN

Přírodní podmínky a flóra severozápadně od Ruprechtova

Bakalářská práce se zabývá charakteristikou přírodních podmínek a flóry území západně od Ruprechtova. Zájmové území se nachází v Jihomoravském kraji, v okresech Vyškov a Blansko a rozprostírá se na ploše asi 8 km2. Studovaná oblast leží na území Konické vrchoviny a je tvořena převážně slepenci a drobami myslejovického souvrství. Odvodňují ji Podomský potok a potok Rakovec se svými přítoky. Převažujícím půdním typem jsou kambizemě.

Součástí práce je také floristická studie, jejímž výsledkem je charakteristika rostlinných formací, soupis nalezených taxonů a zhodnocení taxonů z hlediska stupně ochrany a ohrožení. Celkem jsem na zkoumaném území nalezla 201 taxonů cévnatých rostlin.

Natural conditions and flora of the area west from the Ruprechtov village The bachelor thesis investigates environmental conditions characteristics and flora of the area west from the Ruprechtov. The area of interest covering 8 km2 is located in the South-Moravian region in the Vyškov and Blansko districts. The investigated area is situated in the Konická vrchovina highlands and consists mainly of agglomerate a greywacke within the frame of Myslejovice formations. The area is drained by Podomský creek and Rakovec creek with their tributaries. The main soil type is cambisoil.

Part of the thesis is focused on flora study which resulted in characteristic of plant formations, list of the found taxons and evaluation from the point of view of protection vulnerability. In total, I found 201 taxons of vascular plants at the investigated area.

9. SEZNAM PŘÍLOH

1. okolí Podomského potoka 2. Podomský potok 3. jádro smíšeného lesa 4. listnatý les 5. violka rolní (Viola arvensis) 6. zběhovec plazivý (Ajuga reptans) 7. pitulník horský (Galeobdolon montanum) 8. kopretina bílá pravá (Leucantheum vulgare subsp. vulgare) 9. přeslička rolní (Equisetum arvense) 10. šťovík kyselý (Rumex acetosa) 11. psárka luční (Alopecurus pratensis) 12. penízek rolní (Thlaspi arvense) 13. konvalinka vonná (Convallaria majalis) 14. pryšec obecný (Euphorbia esula)

1. okolí Podomského potoka (21. 5. 2013) (orig.)

2. Podomský potok (21. 5. 2013) (orig.)

3. jádro smíšeného lesa (21. 5. 2013) (orig. )

4. listnatý les (21. 5. 2013) (orig.)

5. violka rolní (Viola arvensis) (21. 5. 2013) (orig.)

6. zběhovec plazivý (Ajuga reptans) (21. 5. 2013) (orig.)

7. pitulník horský (Galeobdolon montanum) (21. 5. 2013) (orig.)

8. kopretina bílá pravá (Leucantheum vulgare subsp. vulgare) (21. 5. 2013) (orig)

9. přeslička rolní (Equisetum arvense) (21. 5. 2013) (orig.)

10. šťovík kyselý (Rumex acetosa) (21. 5. 2013) (orig.)

11. psárka luční (Alopecurus pratensis) (21. 5. 2013) (orig.)

12. penízek rolní (Thlaspi arvense) (21. 5. 2013) (orig.)

13. konvalinka vonná (Convallaria majalis) (21. 5. 2013) (orig.)

14. pryšec obecný (Euphorbia esula) (21. 5. 2013) (orig.)