Veřejná Správa V Protektorátu Čechy a Morava
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
Právnická fakulta Masarykovy univerzity Obor Veřejná správa Katedra dějin státu a práva Bakalářská práce Veřejná správa v Protektorátu Čechy a Morava Radek Příhoda Akademický rok 2016/2017 „Prohlašuji tímto, že jsem bakalářskou práci na téma „Veřejná správa v Protektorátu Čechy a Morava“ zpracoval sám. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použil k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury“. Ve Žďáru nad Sázavou / Svratce, březen 2016 ……………………………… Radek Příhoda 2 Na tomto místě chci vyjádřit dík panu JUDr. Bc. Jaromíru Tauchenovi, Ph.D., LL.M. Eur.Int., vedoucímu této bakalářské práce, za jeho vstřícný přístup, cenné rady, odborné vedení a poskytnutí odborné literatury. Tuto práci věnuji svým prarodičům. 3 „Ti, co si nepamatují minulost, jsou odsouzeni k tomu, aby ji znovu prožili.“ George Santayana „Právo se tolikrát zmenšuje, kolikrát se zvětšuje moc.“ Publius Cornelius Tacitus 4 Abstrakt Bakalářská práce se zabývá problematikou veřejné správy v Protektorátu Čechy a Morava v letech 1939 – 1945. Zaměřuje se na autonomní a okupační linii veřejné správy existujících paralelně v prvních letech Protektorátu. Podrobně je pojednáno o tzv. Heydrichově správní reformě, která tento dualismus veřejné moci odstranila a odbourala tak poslední fragmenty autonomie. Práce ukazuje, jak se veřejná správa stala nástrojem nacistické okupační politiky, jejímž cílem byla integrace českomoravského prostoru do Velkoněmecké říše. Klíčová slova Protektorát Čechy a Morava, okupační správa, autonomní správa, Úřad říšského protektora, vláda, státní prezident, Heydrichova správní reforma. Abstract This thesis deals with the problems of public administration in the Protectorate of Bohemia and Moravia in 1939 - 1945. It focuses on autonomous and occupying a line parallel to the existing public administration in the early years of the Protectorate. It is discussed in detail called Heydrich's administrative reform which the dualism of public power removed and thus eliminating the last fragments of the autonomy. This work shows how the public administration has become an instrument of nazi occupation policy aimed at the integration of the czech-moravian area in the Third Reich. Keywords Protectorate of Bohemia and Moravia, occupying administration, autonomous administration, the Office of the Reich Protector, state president, Heydrich's administrative reform. 5 Obsah 1. Úvodem ……………………………………………………………………………………………..……….. 7 2. Vznik Protektorátu Čechy a Morava …………………………………………………………… 9 2.1. Předehra Protektorátu Čechy a Morava ………………………………………………… 9 2.2. Vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava ……………………………………………….. 10 3. Okupační správa …………………………………………………………………………………………. 13 3.1. Nacistické pojetí správy okupovaných území ………………………………………….13 3.2. Charakteristika okupační správy v Protektorátu Čechy a Morava …………….. 14 3.3. Vojenská správa na počátku Protektorátu Čechy a Morava …………………….. 15 3.4. Říšský protektor v Čechách a na Moravě ………………………………………………. 16 3.4.1. Úřad říšského protektora …………………………………………………… 16 3.5. Oberlandráty ……………………………………………………………………………………… 20 3.5.1. Charakteristika oberlandrátů ………………………………………………. 20 3.6. Správní reforma R. Heydricha ……………………………………………………………… 27 3.6.1. Charakteristika reformy ……………………………………………………… 27 3.6.2. Realizace reformy ……………………………………………………………… 28 3.6.3. Reforma Úřadu říšského protektora …………………………………….. 29 3.6.4. Reforma oberlandrátů ……………………………………………………….. 30 3.6.5. Výsledek reformy ………………………………………………………………. 31 3.7. Německé státní ministerstvo pro Čechy a Moravu …………………………………. 32 3.8. Bezpečnostní aparát …………………………………………………………………………… 35 3.8.1. Bezpečnostní aparát v Protektorátu Čechy a Morava …………….. 35 4. Autonomní správa ………………………………………………………………………………………. 41 4.1. Charakteristika autonomní správy v Protektorátu Čechy a Morava ………….. 41 4.2. Státní prezident …………………………………………………………………………………. 42 4.2.1. Postavení prezidenta dle Ústavy …………………………………………. 42 4.2.2. Postavení státního prezidenta Protektorátu Čechy a Morava ….. 43 4.2.3. Kancelář státního prezidenta ………………………………………………. 44 4.3. Vláda ………………………………………………………………………………………………… 46 4.3.1. Postavení vlády dle Ústavy …………………………………………………. 46 4.3.2. Postavení vlády Protektorátu Čechy a Morava ………………………. 47 4.3.3. Předsednictvo ministerské rady …………………………………………… 50 4.4. Další úřady Protektorátu Čechy a Morava ………………………………………………51 5. Závěrem ……………………………………………………………………………………………………… 56 6. Seznam použitých pramenů a literatury ……………………………………………………. 58 6 1. Úvodem Práce se zabývá problematikou veřejné správy v Protektorátu Čechy a Morava v období let 1939 – 1945 s důrazem na centrální úřady autonomní a okupační větve veřejné moci. Veřejná správa byla nástrojem nacistické okupační politiky, jejíž cíl představovalo splynutí českomoravského prostoru s Velkoněmeckou říší, jež by se tak stal její integrální součástí. Předložená práce má ukázat, jak se postupné změny v protektorátním správním aparátu staly prostředky k dosažení výše uvedených cílů. V těchto změnách se odrážel vývoj Velkoněmecké říše v průběhu války, zásadní vliv měla situace na frontě. V rámci okupační správy je popsán vývoj od vojenské správy v prvním měsíci Protektorátu, přes zřízení Úřadu říšského protektora a oberlandrátů, Heydrichovu správní reformu po zřízení Německého státního ministerstva pro Čechy a Moravu. Správní reforma představuje důležitý mezník, protože sledovala odstranění dosavadní dvoukolejnosti veřejné správy (okupační a autonomní). Cílem bylo podkopání protektorátní autonomie při zachování její vnější „fasády“. Dalším krokem směřujícím k definitivnímu odbourání autonomie bylo zřízení Německého státního ministerstva pro Čechy a Moravu, v jehož čele stál K. H. Frank. Důležitou roli v protektorátní správě sehrál bezpečností aparát. Ten měl svou předlohu v říšských bezpečnostních složkách. Ozbrojený sbor sui generis představovalo tzv. vládní vojsko. Autonomní správa fungovala bez výrazných změn v rámci prvorepublikového modelu do Heydrichovy správní reformy. Síť autonomních úřadů zůstala v podstatě zachována i po realizaci reformy, ovšem ve skutečnosti byla důsledně řízena infiltrovanými německými úředníky. Podrobně je zachycen i vývoj postavení vlády a státního prezidenta. Krom dalších protektorátních úřadů je pojednáno o úřadech práce, které fungovaly jako efektivní nástroj využití pracovních sil pro potřeby válečného hospodářství. Z hlediska státoprávního uspořádání Protektorátu jsou hodnotné zejm. práce z pera autorů: J. Tauchena, K. Schelleho, E. Janečkové, S. Bimana, S. Šislera, J. Milotové, P. Maršálka. Zajímavé dobové svědectví představují nedávno vydané paměti J. Havelky a letitá Zpověď K. H. Franka založená na Frankově výpovědi v době vazby u krajského soudu trestního na Pankráci. K tématu Protektorátu Čechy a Morava celkově vyšla celá řada dalších publikací, které jsou podkladem této práce. Jedná se o díla: P. Maršálka, T. Pasáka, D. Brandese, J. Kuklíka, E. Soboty, R. Kvačka, C. Moravčíka a řady dalších. Významným pramenem informací jsou rovněž disertační práce P. Saláka a J. Milotové. Neocenitelným zdrojem informací byl i denní tisk (Lidové noviny). Zde je nutno při interpretaci informací brát v úvahu cenzuru tisku. Sbírky zákonů a nařízení Protektorátu Čechy a Morava 1939 – 1945 7 byly jedním z pramenů. Další materiály poskytují archivy. Archivní materiály laskavě zapůjčil vedoucí práce. 8 2. Vznik Protektorátu Čechy a Morava 2.1. Předehra Protektorátu Čechy a Morava Ve třicátých letech vzrůstal vliv fašismu a nacismu, jež zapříčinil rozklad versailleského systému. Nacistické Německo si nárokovalo nové rozdělení světa. Úměrně vzrůstající německé agresivitě se zvyšovalo mezinárodní napětí. Vyvrcholením byla „mírová konference“ konaná dne 29. září 1938 v Mnichově. V časných ranních hodinách 30. září podepsali zástupci států: Velká Británie, Francie, Německo a Itálie bez účasti zástupců Československa dohodu, která akceptovala Hitlerovy požadavky. Mnichovská dohoda vytvořila platformu pro anexi příhraničních oblastí Československa Německem. 1 Zábor pohraničí proběhl v pěti etapách počínaje 1. říjnem 1938. 2 Územní okleštění republiky, vzdání se nepříteli bez jediného výstřelu zapříčinily hlubokou mravní a politickou krizi celého národa. Období tzv. „Druhé republiky“ však nemělo dlouhého trvání. 14. března 1939 odjel do Berlína státní prezident E. Hácha v doprovodu ministra zahraničních věcí F. Chvalkovského za účelem jednání s A. Hitlerem. Předmětem jednání mělo být osamostatnění Slovenska. 3 Na programu ovšem byla bezpodmínečná kapitulace Československa. Pod hrozbou zlomení odporu všemi prostředky s nedozírnými následky měl být obsazen i zbytek územně okleštěné republiky. H. Göring vyhrožoval leteckým bombardováním Prahy. 4 Hácha a Chvalkovský byli nuceni ustoupit brutálnímu nátlaku a podepsat protokol, jež vešel do dějin pod názvem „Berlínský protokol“. Obsahem dokumentu bylo vložení osudu národa do rukou vůdce a kapitulační podmínky. 5 Háchovi bylo vytýkáno předání země do Hitlerových rukou, ale pravdou je, že neměl na výběr – chtěl zabránit strašlivému krveprolití. Podrobný rozbor berlínských jednání podal T. Pasák ve svých monografiích. 1 Tauchen, Jaromír et al. Velké dějiny zemí koruny české, tematická řada Stát. 1. vyd. Litomyšl: Nakladatelství Paseka, 2015, s. 425 – 429 . ISBN 978-80-7432-652-3. 2 Lakosil, Jan et al. Sudety 1938 - obsazení pohraničních oblastní Československa pohledem důstojníků německé armády. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Mladá fronta, 2013, s. 10 a násl. ISBN 978- 80-204-2894-3.