Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a správa
ANALÝZA PŘÍTOMNOSTI LOW-COST DOPRAVCŮ NA LETIŠTÍCH V ČR A SR V KONTEXTU KONKURENCE BLÍZKÝCH LETIŠŤ
The analysis of low cost airlines at the airports in the Czech and Slovak Republic in context of competition of near airports
Diplomová práce
Vedoucí diplomové práce: Autor: Ing. Vladimír ŽÍTEK, Ph.D. Simona KADERKOVÁ
Brno, 2012
Jméno a příjmení autora: Simona Kaderková Název diplomové práce: Analýza přítomnosti low-cost dopravců na letištích v ČR a SR v kontextu konkurence blízkých letišť Název práce v angličtině: The analysis of low cost airlines at the airports in the Czech and Slovak Republic in context of competition of near airports Katedra: regionální ekonomie a správy Vedoucí diplomové práce: Ing. Vladimír Žítek, Ph.D. Rok obhajoby: 2012
Anotace Předmětem diplomové práce „Analýza přítomnosti low-cost dopravců na letištích v ČR a SR v kontextu konkurence blízkých letišť“ je zmapování působení nízkonákladových leteckých společností na letištích v České republice (Brno, Praha) a na Slovensku (Bratislava) s důrazem na analýzu vývoje cen jejich letenek. První část práce se věnuje definici, historii a znakům nízkonákladových leteckých společností, a dále zahrnuje analýzu sledovaných letišť a na nich operujících nízkonákladových leteckých společností, které provozují pravidelné linky do Londýna. Druhá část práce pak prezentuje výsledky analýzy vývoje cen letenek low- cost dopravců za rok 2011 z těchto sledovaných letišť do Londýna.
Annotation The goal of this thesis „The analysis of low cost airlines at the airports in the Czech and Slovak Republic in context of competition of near airports“ is to map an influence of low-cost airlines at the airports in the Czech Republic (Brno, Prague) and Slovakia (Bratislava) with emphasis on analysis of evolution of their air tickets prices. The first part is dedicated to definition, history and characteristics for low-cost airlines, and it also contains analysis of the monitored airports and low cost airlines operating from these airports and providing flights to London. The second part presents the results of analysis of evolution of air tickets prices provided by low-cost airlines from this monitored airports to London in 2011.
Klíčová slova Nízkonákladové letecké společnosti, letiště, konkurence, služby, analýza, vývoj cen, Londýn
Keywords Low-cost airlines, airports, competition, services, analysis, price evolution, London
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Analýza přítomnosti low-cost dopravců na letištích v ČR a SR v kontextu konkurence blízkých letišť vypracovala samostatně pod vedením Ing. Vladimíra Žítka, Ph.D. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.
V Brně dne 15. dubna 2012
vlastnoruční podpis autora
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Vladimíru Žítkovi, Ph.D. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce.
OBSAH ÚVOD ...... 7 1 DEFINICE A ZNAKY NÍZKONÁKLADOVÝCH LETECKÝCH SPOLEČNOSTÍ ...... 8 1.1 HISTORIE A VZNIK NÍZKONÁKLADOVÝCH LETECKÝCH SPOLEČNOSTÍ...... 8 1.2 DEFINICE NÍZKONÁKLADOVÝCH LETECKÝCH SPOLEČNOSTÍ ...... 9 1.3 CHARAKTERISTICKÉ RYSY NÍZKONÁKLADOVÝCH LETECKÝCH SPOLEČNOSTÍ ...... 11 1.4 LOW – COST MODEL ...... 12 2 ANALYZOVANÁ LETIŠTĚ ...... 13 2.1 LETIŠTĚ PRAHA – RUZYNĚ ...... 13 2.1.1 Základní informace o letišti ...... 13 2.1.2 Provoz letiště a obsluhované destinace ...... 13 2.1.3 Letecké společnosti působící na letišti ...... 15 2.1.4 Údaje o přepravených cestujících ...... 15 2.1.5 Ekonomické údaje ...... 16 2.2 LETIŠTĚ BRNO – TUŘANY ...... 16 2.2.1 Základní informace o letišti ...... 16 2.2.2 Provoz letiště a obsluhované destinace ...... 16 2.2.3 Letecké společnosti působící na letišti ...... 17 2.2.4 Údaje o přepravených cestujících ...... 18 2.2.5 Ekonomické údaje ...... 18 2.3 BRATISLAVA – LETIŠTĚ M. R. ŠTEFÁNIKA ...... 19 2.3.1 Základní informace o letišti ...... 19 2.3.2 Provoz letiště a obsluhované destinace ...... 20 2.3.3 Letecké společnosti působící na letišti ...... 20 2.3.4 Údaje o přepravených cestujících ...... 21 2.3.5 Ekonomické údaje ...... 22 2.4 LONDÝN - LETIŠTĚ GATWICK ...... 22 2.4.1 Základní informace o letišti ...... 22 2.4.2 Provoz letiště a obsluhované destinace ...... 22 2.4.3 Letecké společnosti působící na letišti ...... 23 2.4.4 Údaje o přepravených cestujících ...... 24 2.4.5 Ekonomické údaje ...... 24 2.5 LONDÝN – LETIŠTĚ LUTON ...... 25 2.5.1 Základní informace o letišti ...... 25 2.5.2 Provoz letiště a obsluhované destinace ...... 26 2.5.3 Letecké společnosti působící na letišti ...... 26 2.5.4 Údaje o přepravených cestujících ...... 26 2.5.5 Ekonomické údaje ...... 27 2.6 LONDÝN – LETIŠTĚ STANSTED ...... 27 2.6.1 Základní informace o letišti ...... 28 2.6.2 Provoz letiště a obsluhované destinace ...... 28 2.6.3 Letecké společnosti působící na letišti ...... 29 2.6.4 Údaje o přepravených cestujících ...... 29 2.6.5 Ekonomické údaje ...... 30 2.7 SHRNUTÍ KAPITOLY ...... 30 3 NÍZKONÁKLADOVÉ LETECKÉ SPOLEČNOSTI OPERUJÍCÍ NA ČESKÝCH A SLOVENSKÝCH LETIŠTÍCH ...... 32 3.1 EASYJET ...... 32 3.1.1 Základní informace o společnosti ...... 32 3.1.2 Historie společnosti ...... 32 3.1.3 Flotila společnosti ...... 33 3.1.4 Obsluhované destinace ...... 33 3.1.5 Údaje o přepravených cestujících ...... 33
3.1.6 Ekonomické údaje ...... 34 3.1.7 Poplatky za služby ...... 34 3.2 RYANAIR ...... 35 3.2.1 Základní informace o společnosti ...... 35 3.2.2 Historie společnosti ...... 35 3.2.3 Flotila společnosti ...... 36 3.2.4 Obsluhované destinace ...... 36 3.2.5 Údaje o přepravených cestujících ...... 37 3.2.6 Ekonomické údaje ...... 38 3.2.7 Poplatky za služby ...... 38 3.3 WIZZ AIR ...... 39 3.3.1 Základní informace o společnosti ...... 40 3.3.2 Historie společnosti ...... 40 3.3.3 Flotila společnosti ...... 40 3.3.4 Obsluhované destinace ...... 41 3.3.5 Údaje o přepravených cestujících ...... 41 3.3.6 Ekonomické údaje ...... 42 3.3.7 Poplatky za služby ...... 42 3.4 SHRNUTÍ KAPITOLY ...... 43 4 PRŮMĚRNÁ VÝŠE CEN LETENEK ZA CELÉ SLEDOVANÉ OBDOBÍ ...... 44 4.1 METODIKA ZPRACOVÁNÍ ANALÝZY VÝVOJE CEN LETENEK ...... 44 4.2 MIMOSEZONNÍ OBDOBÍ...... 45 4.3 MIMOSEZONNÍ OBDOBÍ - VÍKENDY ...... 45 4.4 OBDOBÍ HLAVNÍ SEZÓNY ...... 46 4.5 OBDOBÍ HLAVNÍ SEZÓNY - VÍKENDY ...... 47 4.6 SHRNUTÍ KAPITOLY ...... 47 5 ANALÝZA VYBRANÝCH TERMÍNŮ ...... 49 5.1 KRÁLOVSKÁ SVATBA ...... 49 5.2 OBDOBÍ PO KRÁLOVSKÉ SVATBĚ ...... 52 5.3 KONEC ŠKOLNÍHO ROKU ...... 55 5.4 PŘELOM LETNÍCH PRÁZDNIN ...... 59 5.5 KONEC LETNÍCH PRÁZDNIN ...... 62 5.6 ZAČÁTEK ŠKOLNÍHO ROKU ...... 65 5.7 PŘECHOD NA ZIMNÍ LETOVÝ ŘÁD ...... 68 5.8 VÁNOČNÍ SVÁTKY ...... 72 5.9 SHRNUTÍ KAPITOLY ...... 76 ZÁVĚR ...... 78 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ...... 80 SEZNAM GRAFŮ, TABULEK A OBRÁZKŮ ...... 84 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ...... 85 SEZNAM PŘÍLOH ...... 86
ÚVOD
Letecká doprava patří k nejmladším a nejrychleji se rozvíjejícím druhům dopravy. Samotné nízkonákladové letecké společnosti velmi výrazně přispívají k nárůstu osobní dopravy a v posledních letech učinily z létání dostupnější formu dopravy pro širší spektrum obyvatelstva. Letecká doprava už tak není výsadou pouze vyšších příjmových tříd a byznysmenů. Nabízené letenky jsou leckdy levnější než ceny za vlaková či autobusová spojení do cílových destinací. Navíc stále více lidí upřednostňuje individuální cestování tzv. „na vlastní pěst“. Připočtěme-li k tomu pohodlí a rychlost, s jakou letecká doprava překonává vzdálenosti, vytváří se prostor pro nový fenomén cestování.
Vzhledem k příznivým cenám letenek nízkonákladových leteckých společností jsou tito dopravci cestujícími stále více preferováni než je tomu u „klasických“ společností. Zvyšující se popularita a také neustále se rozrůstající síť linek low-cost dopravců byly hlavními podněty k analýze jejich působení u nás a v sousedním Slovensku.
Cílem práce je zmapování působení nízkonákladových leteckých společností na českých a slovenských letištích (Brno, Praha, Bratislava) s důrazem na analýzu vývoje cen jejich letenek. Během celého roku 2011 byly v pravidelných intervalech sledovány ceny letenek na linkách provozovaných nízkonákladovými leteckými společnostmi z českého a slovenského území do Londýna. Platí všeobecně vžité mínění, že čím dříve bude letenka zakoupena, tím bude její cena nižší? Jak se liší ceny letenek v jednotlivých ročních obdobích? Má na cenu letenek u téže letecké společnosti vliv zvolené místo odletu anebo naopak cílové letiště v Londýně?
Práci lze pomyslně rozdělit na dvě části. První část práce se věnuje definici, historii a znakům nízkonákladových leteckých společností a dále zahrnuje analýzu sledovaných letišť a na nich operujících nízkonákladových leteckých společností, které provozují pravidelné linky do britské metropole. Druhá část práce pak prezentuje výsledky analýzy vývoje cen letenek low-cost dopravců za rok 2011 z těchto sledovaných letišť do Londýna.
Při zpracovávání této práce bylo čerpáno z českých i zahraničních zdrojů, které jsou uvedeny na konci práce v seznamu použité literatury. Dále bylo využito metody analýzy a syntézy, při práci s literaturou metody komparace a analogie.
7
1 DEFINICE A ZNAKY NÍZKONÁKLADOVÝCH LETECKÝCH SPOLEČNOSTÍ
Úvodní kapitola je věnována historii i vzniku nízkonákladových leteckých společností a charakteristickým znakům, které tyto společnosti odlišují od těch klasických. Dále je v této kapitole nastíněn tzv. low-cost model, tj. základní princip, kterého low-cost dopravci využívají ve svém fungování.
1.1 Historie a vznik nízkonákladových leteckých společností Za průkopníky v oblasti nízkonákladové letecké dopravy mohou být považovány americké letecké společnosti Pacific Southwest Airlines a Southwest Airlines. Jejich původním záměrem bylo nabízet letenky za ceny, které by byly pro cestující ve srovnání s automobilovou nebo železniční dopravou atraktivní a hlavně za ceny nižší, než za jaké je do té doby nabízely konkurenční letecké společnosti. Letenky za nízké ceny nabízela společnost Pacific Southwest Airlines již v 50. letech a od roku 1967 i společnost Southwest Airlines, která ovšem služby nabízela nejprve pouze v Texasu.
Skutečný počátek celostátní nízkonákladové letecké dopravy v pravém slova smyslu odstartoval zákon o deregulaci letecké dopravy z roku 1978, díky kterému došlo k uvolnění trhu pro letecké trasy mezi státy v USA.1 Díky tomu se cestování letadlem stalo dostupnějším. Nízkonákladová letecká doprava se brzy stala velmi populární a v současné době drží Southwest Airlines čtvrtou příčku mezi domácími dopravci ve Spojených státech.2 Southwest Airlines se později staly příkladem pro současný low-cost model.3
Historie nízkonákladových leteckých společností v Evropě se vyvíjela obdobným způsobem. Letecká doprava byla dříve regulována bilaterálními dohodami národních leteckých společností, ale díky deregulaci vzdušného prostoru napříč celou Evropskou unií bylo leteckým společnostem umožněno operovat i mezi zeměmi, jež nebyly jejich domovskou zemí.
Průkopníkem nízkonákladových dopravců v Evropě se stala irská letecká společnost Ryanair, která byla založena v roce 1985. Vůbec první nízkonákladová linka byla spuštěna v červenci 1985 z irského města Waterford na londýnské letiště Gatwick a během prvního roku Ryanair na této trase odbavil 5 tisíc cestujících. Původní záměr přitom spočíval pouze v narušení monopolu společností British Airways a Aer Lingus na linkách mezi Irskem a Velkou Británií.4 Tímto krokem Ryanair doslova odstartoval revoluci v leteckém průmyslu. Postupem času vznikaly další nové letecké společnosti, jako například v roce 1995 společnost easyJet.
1
Letecké společnosti Ryanair a easyJet pokračovaly v budování low-cost modelu společnosti Southwest Airlines. Přejaly efektivní provozní model jen s tím rozdílem, že namísto původní omezené nabídky služeb nenabízely služby žádné. Také zahájily prodej letenek přímo přes Internet. V roce 2001 jich tímto způsobem Ryanair a easyJet prodaly více než 80 %, zbývající část byla prodána především prostřednictvím call-center (Francis, 2005).
Prostorový vývoj nízkonákladových leteckých společností v Evropě, je znázorněn na obrázku níže pod textem. V roce 1995 rozšiřovaly nízkonákladové letecké společnosti pole svého působiště nejprve ve Velké Británii a Irsku a poté začaly expandovat do ostatních částí západní Evropy. Od roku 1997 se evropská nízkonákladová síť dopravců rozvíjela i v turistických oblastech na jihu Evropy. Od roku 2002 se síť rozšiřuje i do východní Evropy a Skandinávie (Francis, 2005; Garringa, 2004).
Obrázek 1: Prostorový rozvoj sítě nízkonákladových dopravců v čase
Zdroj: (Francis, 2005; Garringa, 2004), dostupné na
1.2 Definice nízkonákladových leteckých společností Jednotná definice, která by zcela jasně vymezovala rozdíl mezi nízkonákladovými leteckými společnostmi a klasickými leteckými společnostmi, není pevně dána. V zásadě je letecká společnost nízkonákladová, pokud provozuje svou činnost v souladu s low-cost modelem. Dle tohoto modelu může být snižování nákladů prováděno v různých oblastech, kde se tyto úspory částečně odrážejí ve formě levnějších letenek nabízené cestujícím. Ve skutečnosti ale nízkonákladové letecké společnosti provozují svoji činnost pouze podle některých z charakteristik tohoto modelu, tudíž, jak již bylo zmíněno výše, zřetelný rozdíl mezi nízkonákladovými přepravci a ostatními přepravci není jasně dán.
Na základě charakteristik modelu mohou být letecké společnosti například částečně nízkonákladovými dopravci a částečně charterovými dopravci. Základní charakteristické
9
znaky, díky kterým je do jisté míry možné odlišit nízkonákladové letecké společnosti od těch klasických, jsou uvedeny v následující tabulce:
Tabulka 1: Rozdíly mezi nízkonákladovými a klasickými leteckými společnostmi Charakteristický rys Nízkonákladoví přepravci Klasické letecké společnosti obchodní značka jedna: nízké ceny rozsáhlá: ceny a služby Cena jednoduchá cenová struktura složitá cenová struktura distribuce / prodej Internet, přímé rezervace Internet, přímé rezervace, agentury odbavení bez letenky bez letenky, smluvní letenka IATA Letiště převážně sekundární hlavní Síť point-to-point hub-and-spoke Třídy jedna třída více tříd služby během letu zpoplatněny zdarma využívání letadel velmi intenzivní průměrně – intenzivní typ letadla jeden typ více typů doba obrátky 25 minut pomalá: přetížení / práce produkt jeden produkt více ucelených produktů druhotné příjmy reklama, palubní prodej zaměření se na hlavní produkt sedadla pevná, bez rezervací flexibilní, rezervace zákaznický servis všeobecně nepříliš dobrý spolehlivý servis provozní činnosti outsourcing (se zaměřením na létání) rozšířené (údržba, cargo) cílová skupina převážně turisté turisté a business cestující zdroj: (O'connell, 2005; Williams, 2001), dostupné na
Nízkonákladoví dopravci mohou být definováni jako letecké společnosti působící v určitém regionu na relativně krátkých vzdálenostech, aniž by nabízeli další služby.
Princip fungování nízkonákladových leteckých společností je založen především na jednoduchém low-cost modelu maximálně minimalizovat náklady a tyto úspory promítat do cen letenek. Nízkonákladové letecké společnosti se tedy od klasických společností liší především cenou letenek a rozsahem služeb. Právě díky značnému omezení poskytovaných služeb nízkonákladoví dopravci snižují své náklady a mohou tak si dovolit nabídnout cestujícím letenky za nižší ceny. Tím se také vytváří prostor pro hlavní myšlenku definice nízkonákladových leteckých společností, používanou organizací European Travel Network, která zní: „Letecká společnost je považována za nízkonákladového dopravce, pokud se alespoň 75 % jejich sedadel prodává za nejnižší zveřejněný tarif nebo pokud nabízejí velmi dobrý obchod“.5
5
1.3 Charakteristické rysy nízkonákladových leteckých společností Mezi charakteristické rysy, kterými se nízkonákladové letecké společnosti liší od klasických, patří:
využívání menších, od center měst vzdálenějších letišť. Důvodem využívání těchto odlehlejších letišť jsou nižší letištní poplatky, menší hustota provozu a doba potřebná pro obrátku letadel. To však vždy nebývá pravidlem, neboť někteří nízkonákladoví dopravci využívají i služeb hlavních významnějších letišť, například v méně frekventované časy jako jsou brzké ranní hodiny nebo naopak pozdní večerní hodiny. operování především s letadly nejnovější generace, které mají nižší náklady na opravy. využívání zpravidla pouze jednoho typu letadel, což umožňuje snižovat náklady na jejich údržbu. provozování letů na základě tzv. point-to-point systému. V důsledku toho nevznikají náklady na správu zavazadel v návaznosti na letecké přípoje. absolvování relativně stejně krátkých tras několikrát denně (v průměru cca 900 km). Díky tomu nejsou potřebná další školení personálu pro jiné typy tras, nevznikají dodatečné náklady na ubytování zaměstnanců a lety bývají vypravovány včas v souladu s letovým řádem.6 orientace výhradně na osobní leteckou dopravu nabídka pouze přímých letů v ceně letenky zahrnuta pouze přeprava na palubě letadla se nachází pouze jedna základní třída, čímž se zkracuje doba nutná pro přípravu na nový let a úklidu paluby využívání jednoduchého systému tvorby cen – ta obvykle stoupá s rostoucí obsazeností letu a s blížícím se datem odletu7 v ceně letenky obvykle nebývá zahrnuto občerstvení, to je možné zakoupit za poplatek na palubě nemožnost výběru sedadla v letadle předem za změnu jména cestujících či změnu termínu jsou účtovány vysoké poplatky, které leckdy převyšují samotnou cenu letenky k ceně letenky je připočítáván poplatek za platbu kartou. podélný rozestup sedaček v letadle je o něco menší než u klasických společností, díky tomu mohou letadla přepravit větší počet cestujících. Např. Boeing 737 – 800 využívaný klasickými leteckými společnostmi je vybaven v průměru 162 sedadly, zatímco stejný typ letadel využívaný nízkonákladovými leteckými společnosti má kapacitu až 189 míst. S tím ovšem na druhou stranu souvisí i menší komfort přepravy v neprospěch cestujících. (Dvořák, 2009) za odbavené zavazadlo je účtován poplatek, rovněž i váhový limit je nižší než v případě klasických společností8
6
v případě nadváhy zavazadla je za každý kilogram navíc nutno uhradit nemalý poplatek nabídka návazných služeb – při objednání letenky nabízeno zároveň i ubytování či pronájem automobilu v cílové destinaci – provize z této činnosti představují pro společnost další zdroje příjmů. letenky je možné objednat pouze telefonicky nebo přes Internet
1.4 Low–cost model Jádrem onoho již několikrát zmiňovaného low-cost modelu je snižování nákladů, které se částečně projevuje levnějšími letenkami. Aby nízkonákladové letecké společnosti dosáhly kýženého snížení nákladů, provozují svoji činnost na základě dvou důležitých principů, které oddělují low-cost model od jiných provozních modelů.
Prvním z nich je, že namísto létání podle hub-and-spoke systému se zaměřují na lety na krátké vzdálenosti podle point-to-point systému. Point-to-point síť je tvořena přímými lety vypravovanými mezi odletovým a cílovým místem. Velkou nevýhodou tohoto typu je ovšem kratší rozsah sítě a dále fakt, že ve srovnání se stejnými leteckými trasami hub-and-spoke sítě mohou obsluhovat méně destinací. Provozovat mezikontinentální lety je potom velice ztrátové.
Druhým principem je to, že na palubě nabízejí pouze jednu třídu, která značně omezuje rozsah poskytovaných služeb. Využíváním jednoho typu letadla společnosti dosahují vyšší produktivity a mají kratší dobu obrátky. Snižování nákladů na údržbu a nákladů na správu letecké flotily je dosahováno díky provozu menších letadel. Celkově nízkonákladové letecké společnosti operují s novějšími typy letadel, které jsou úspornější a vyžadují menší údržbu. Na palubě letadla není nabízeno žádné jídlo. Tím, že létají na menší regionální letiště, je doba obrátky kratší a dochází k úsporám nákladů, protože poplatky za přistávání a odbavení jsou zde nižší.9
Obrázek 2: Grafické znázornění Point-to-point a Hub-and-spoke systému
zdroj: (Cox, 2000), dostupné z
9 doba obrátky je doba potřebná k tomu, aby se letadlo znovu dostalo do vzduchu a poté přistálo. 12
2 ANALYZOVANÁ LETIŠTĚ
Pravidelné letecké linky do Londýna jsou v rámci České republiky vypravovány z letišť Praha–Ruzyně a Brno–Tuřany. Na Slovensku je k dispozici letecké spojení pouze z bratislavského letiště M. R. Štefánika. Všechny linky spojující tato analyzovaná letiště s britskou metropolí jsou provozovány celoročně a směřují na tři z jeho pěti letišť a to na Gatwick, Luton a Stansted.
2.1 Letiště Praha-Ruzyně Letiště Praha-Ruzyně je největší a nejvýznamnější mezinárodní veřejné civilní letiště v ČR. Nachází se přibližně 17 kilometrů severozápadně od centra Prahy a do provozu bylo oficiálně uvedeno 5. dubna 1937.
2.1.1 Základní informace o letišti Ruzyňské letiště je tvořeno třemi terminály: Terminál 1 je určen pro lety mimo schengenský prostor, terminál 2 slouží pro lety do schengenského prostoru a terminál 3, nacházející se v jižním areálu, je využíván pro odbavení menších privátních letadel. Letiště disponuje 2 dráhami o délkách 2120 x 60 m a 3715 x 45 m, které umožňují vykonat 46 letadlových pohybů během jedné hodiny. V roce 2011 na ruzyňském letišti působilo 53 leteckých společnosti, které cestujícím nabízely pravidelná spojení do 133 destinací v 52 zemích. Svou domovskou základnu zde má národní dopravce ČSA, který je zároveň leteckou společností s nejvyšším počtem přepravených cestujících, a dále česká letecká společnost Travel Service, maďarská letecká společnost Wizz Air a dceřiná společnost ČSA Holiday Czech Airlines.10 Letiště ročně odbaví okolo 11,5 milionu cestujících, což představuje přibližně 93 % všech cestujících v České republice. K uplynulému roku 2011 zde bylo zaměstnáno přibližně 2 200 lidí a podle odhadů dalších více než 15 000 lidí zaměstnávaly firmy působící na letišti či související s jeho provozem. Letiště je držitelem ocenění nejlepší letiště východní Evropy v soutěži World Airport Awards za rok 2008 a dále ocenění Eagle Award, které je udělováno mezinárodní leteckou asociací IATA za nejvíce se rozvíjející letiště světa za rok 2011. Jak už bylo zmíněno, největším dopravcem je společnost ČSA, která pokrývá zhruba 38 % celkového provozu letiště.
2.1.2 Provoz letiště a obsluhované destinace Jak bylo zmíněno, v roce 2011 na ruzyňském letišti působilo 53 leteckých společnosti nabízejících pravidelná spojení do 133 destinací v 52 zemích. Mezi tyto destinace patřily například Barcelona, Bejrút, New York, Marseille, Rotterdam či Tel Aviv. V rámci pravidelné přepravy cestujících zde působily letecké společnosti jako Air France, British Airways, Delta Air Lines, Emirates, KLM či Lufthansa. například podle letního letového řádu platného v období 27. března až 29. října 2011 nabízelo pravidelná spojení na linkách pro cestující 48 dopravců do 128 destinací. Během tohoto období se letový řád
10
rozrostl o 13 nových destinací jako např. Bordeaux, Kazaň, Nantes či Toulouse a svůj provoz zde zahájily 3 nové letecké společnosti: Air Italy, Air One, Transavia. Nejvíce letadel v intervalu jednoho týdne odlétalo do Paříže - Charles de Gaulle (86), Frankfurtu (55), Amsterdamu (47), Moskvy (45), Bruselu (41) a Varšavy (37). Nejvíce charterových letů bylo vypraveno do Antalye, Tel Avivu, Hurghady, Djerby a Burgasu. Mezi destinace, u nichž byla ve srovnání s loňským letním letovým řádem nejvíce navýšena sedadlová kapacita, patřily Dubaj s navýšením o 92,8 %. Barcelona s navýšením o 28,7 %, Amsterdam s navýšením o 25,6 % či Paříž (Charles de Gaulle) s navýšením o 23,5 %.
Po dobu platnosti zimního letového řádu v období 30. října 2011 - 24. března 2012 nabízelo letiště přímá letecká spojení do více než 102 destinací v 45 zemích prostřednictvím 52 leteckých společností. Z tohoto počtu bylo pravidelnými linkami obsluhováno 96 destinací od 47 dopravců. Platnost zimního letového řádu s sebou přinesla několik zcela nových destinací jako například Perm či Gdaňsk a oproti stejnému období minulého roku se v něm objevily nové destinace, které však začaly být leteckými společnostmi obsluhovány již v letní sezóně. Příkladem mohou být Abu Dhabi, Doněck, Lvov, Poprad/Tatry, Marseille, Pisa, Rimini a Rotterdam. V zimní sezóně také došlo k navýšení četnosti linek do stávajících destinací u některých leteckých společností, jako např. Aeroflot – Moskva (Šeremetěvo), British Airways – Londýn (Heathrow), ČSA - Helsinky, Emirates – Dubaj či KLM – Amsterdam. Nejvíce letadel během týdne odlétalo do Moskvy (56), Paříže (54), Frankfurtu (53), Amsterdamu (45), Varšavy (36) a Budapešti (34).
Mezi destinace s největším nárůstem počtu cestujících v roce 2011 patřila Paříž (Charles de Gaulle), kde byl zaznamenán nárůst cestujících o 12,4 %, což představovalo 91 688 cestujících, dále pak Dubaj, Frankfurt, Amsterodam a Moskva (Šeremetěvo). Mezi nejnavštěvovanější země patřilo Německo s 1 162 114 cestujících, což představovalo nárůst o 3,3 %. Dále potom Velká Británie, Francie, Itálie a Rusko. K nejoblíbenějším destinacím se řadily Paříž (Charles de Gaulle) s 830 177 cestujících a 12,4% nárůstem cestujících a dále Moskva (Šeremetěvo), Frankfurt, Amsterodam a Londýn (Heathrow).
Na celkovém objemu dopravy se pravidelná přeprava v roce 2011 podílela 88,7 %. Služeb klasických leteckých společností využilo 66,4 % cestujících, služeb nízkonákladových leteckých společností využilo 22,2 % a zbývajících 11,2 % tvořila charterová doprava. Naprostou většinu charterových letů zajišťovaly dvě české letecké společnosti a to Travel Service a dceřiná společnost ČSA Holidays Czech Airlines.11 Nejvytíženější leteckou linkou na ruzyňském letišti v roce 2011 byla linka Praha – Paříž, kterou nabízely letecké společnosti ČSA, SmartWings, Air France a easyJet. Celkově tyto letecké společnosti na trase Praha – Paříž přepravily 738 tisíc cestujících. Mezi další vytížené
11
trasy patřily linky Praha – Moskva s 474 tisíci cestujícími, Praha - Frankfurt s 439 tisíci cestující a Praha – Londýn s 404 tisíci cestujícími.12
2.1.3 Letecké společnosti působící na letišti Na letišti Praha - Ruzyně působilo v loňském roce celkem 8 nízkonákladových leteckých společností. Byly to společnosti: Bmibaby, easyJet, Germanwings, Jet2, Norwegian, SmartWings, Vueling a Wizz Air. Posledně jmenovaná společnost Wizz Air má v Praze svoji základnu a provozuje z ní 11 linek. Z klasických leteckých společností zde operovalo 40 leteckých společností, které jsou uvedeny níže.13 Jak už bylo zmíněno, největším dopravcem je ČSA spolu s jejich dceřinou společností Holidays Czech Airlines, které pokrývají zhruba 38 % celkového provozu letiště a nabízí letecká spojení do 53 destinací. Mezi další významné dopravce na letišti patří Travel Service spolu se SmartWings, které se na provozu letiště podílejí s 13 %, a dále Lufthansa a easyJet s 6 % a Wizz Air 5 %.
2.1.4 Údaje o přepravených cestujících Za uplynulý rok 2011 pražské letiště odbavilo celkem 11 788 629 cestujících, což meziročně představovalo dvouprocentní nárůst. Nejrušnějším měsícem z hlediska počtu odbavených cestujících byl červenec s 1 324 531 cestujícími, přičemž největší počet jich byl zaznamenán 1. července, kdy bylo odbaveno 49 169 cestujících. V tomto měsíci tak bylo průměrně odbavováno 32 298 cestujících denně. Počet letadlových pohybů se za rok 2011 zastavil na čísle 150 746, což představovalo meziroční pokles o 3,4 %. Největší počet cestujících směřoval do evropských destinací a to celých 91, 1 %, dále pak Afriky (3,8 %) a zemí Blízkého Východu (2,3 %). Z hlediska národnosti cestujících byli nejvíce zastoupeni čeští občané s 33%, což představovalo meziroční zvýšení o 2,6 %, dále potom Rusové s 11,2 %, Francouzové s 5,4 %, Američané s 4,2 % a Britové s 4 %.
Dle dalších dostupných statistik z pražského letiště létaly více ženy, které tvořily 53,5 % cestujících. Z hlediska věkové struktury cestujících tvořili celou jednu třetinu cestujících lidé ve věku 25 – 34 let, čtvrtinu pak ve věku 35 – 44 let. Zajímavé je, že celá pětina cestujících létala z Prahy 3 – 5krát ročně, přičemž 72 % cestujících využívalo leteckou dopravu ze soukromých důvodů a zbývajících 28 % cestujících k služebním cestám.
12
Graf 1: Počet odbavených cestujících na letišti Praha - Ruzyně 13 000 000 12 000 000 11 000 000 10 000 000 9 000 000 8 000 000 7 000 000 6 000 000 5 000 000 4 000 000 3 000 000 2 000 000 1 000 000 0 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 počet odbavených cestujících zdroj:
2.1.5 Ekonomické údaje Dle výroční zprávy za fiskální období 2010/2011 činily výnosy pražského letiště 5 428 000 Kč, meziročně tak poklesly o 0,5 %. Přidaná hodnota čítala 4 172 000 Kč. Hrubý zisk před zdaněním se meziročně zvýšil o 4 % na 1, 108 miliardy Kč. Zisk po zdanění se oproti loňskému roku zvýšil o 11,1 % na 991 milionů Kč.14
2.2 Letiště Brno – Tuřany
Letiště Brno – Tuřany se statutem mezinárodního veřejného letiště je významným leteckým dopravním uzlem Jihomoravského kraje. Nachází se 8 km jihovýchodně od centra města, v městské části Tuřany. Do provozu bylo letiště uvedeno v roce 1954 jako státní letiště s vojenským provozem. O čtyři roky později byl oficiálně zahájen civilní provoz.
2.2.1 Základní informace o letišti Terminál brněnského letiště je složen z odbavovací budovy Odlet a odbavovací budovy Přílet, které jsou vzájemně propojeny spojovacím traktem. Celková plocha letiště se vzletovou a přistávací dráhou o délce 2650 × 60 m zaujímá rozlohu 350 ha. Součástí letiště je i parkoviště s 200 parkovacími místy. Od roku 2003 do roku 2008 se zde pravidelně každý rok v květnu konal Mezinárodní letecký den CIAF (Czech International Air Fest). Dle výroční zprávy za období 2010/2011 letiště zaměstnává 136 pracovníků.15
2.2.2 Provoz letiště a obsluhované destinace V rámci pravidelné dopravy brněnské letiště v roce 2011 nabízelo letecké spojení do 4 států a 6 destinací. Těmito destinacemi byly: Eindhoven, Londýn (Stansted a Luton), Milán (Bergamo), Moskva (Domodědovo a Vnukovo), Petrohrad a Řím (Fiumicino). Letenky
14
na pravidelné linky nabízely společnosti Ryanair, Wizz Air, Czech Connect Airlines, UTair Aviation.
Letiště Brno - Tuřany rozlišovalo letní a zimní letový řád. Letní letový řád pro rok 2011 platil v období od 27. března 2011 do 29. října 2011. Dne 30. října 2011 vstoupil v platnost zimní letový řád, který bude v provozu do 24. března 2012. V souvislosti s přechodem na zimní letový řád došlo k omezení počtu nabízených linek a leteckých spojení, zároveň však 16. prosince byla otevřena nová linka do nizozemského Eindhovenu provozovaná společností Wizz Air. Zcela zrušena byla linka Brno - Alicante provozovaná společností Ryanair a dočasně byla omezena linka Brno - Milán taktéž provozována společností Ryanair, ta však bude s nástupem letního letového řádu 25. března 2012 opět obnovena. Kromě změn letového řádu v podobě nově přidaných linek docházelo v průběhu roku i k jejich rušení. V listopadu 2010 společnost ČSA ukončila pravidelnou linku Brno - Praha. Následně v červenci 2011 byl ukončen provoz této linky i společností Job air - Central Connect Airlines. V lednu 2011 byla zrušena linka Brno - Moskva (Vnukovo) provozovaná společností Moscow Airlines (donedávna operovala pod názvem Atlant Soyuz Airlines). V březnu 2011 byla tato linka nahrazena linkou na moskevské letiště Domodědovo, kterou provozuje společnost Czech Connect Airlines. Následně tento dopravce přidal ještě linku do Petrohradu.16
Nejvýznamnějšími leteckými společnostmi v oblasti charterové přepravy byly společnosti Travel Service operující pod svou obchodní značkou SmartWings, Holidays Czech Airlines a Job air - Central Connect Airlines. V období letní sezóny nabízí linky do 7 zemí a 25 destinací jako například Antalya, Burgas, Djerba, Hurghada, Larnaca, Rhodos či Zakynthos.17
2.2.3 Letecké společnosti působící na letišti Na brněnském letišti v roce 2011 působily tři nízkonákladové letecké společnosti a to Ryanair, Wizz Air a SmartWings (Travel service). Prvně jmenovaná společnost Ryanair zde od roku 2005 provozuje linku do Londýna (Stansted) a od roku 2010 linku do Milána (Bergamo). Letecká společnost Wizz Air na tomto letišti působí od prosince 2010, kdy spustila linku do Londýna (Luton), v březnu 2011 přibyla linka do Říma a od 16. prosince 2011 je nově v provozu linka do Eindhovenu. Letecká společnost SmartWings provozuje pouze charterové lety během letní sezóny.
Z klasických leteckých společností zde operovaly čtyři společnosti a to ostravská letecká společnost Czech Connect Airlines, ruská letecká společnost UTair Aviation, dceřiná společnost Českých aerolinií Holidays Czech Airlines a Job air - Central Connect Airlines. První z nich nabízela spojení do Moskvy (Domodědovo) a Petrohradu. Obě destinace jsou v provozu od března 2011. Druhá jmenovaná společnost provozuje od června 2011 linku Brno - Moskva (Vnukovo).
16 výroční zpráva LETIŠTĚ BRNO a.s. za účetní období 1. 5. 2010 – 30. 4. 2011. 17
Dvě posledně jmenované společnosti Holidays Czech Airlines a Job air - Central Connect Airlines provozují charterové linky do letních destinací.18
2.2.4 Údaje o přepravených cestujících Mezinárodní letiště Brno – Tuřany odbavilo během uplynulého roku v pravidelné a nepravidelné osobní letecké dopravě celkem 557 952 cestujících. Meziročně tak počet odbavených cestujících vzrostl o 29 %. Ke zvýšením počtu cestujících výraznou měrou přispělo především zahájení nových pravidelných linek v zimním a letním letovém řádu. Počet cestujících na pravidelných linkách se zvýšil o 21,5 % na 186 870 cestujících. Charterová doprava poklesla o 10,4 % na 243 661 odbavených cestujících.
Dle dalších dostupných dat se na přepravě cestujících nejvíce podílela nízkonákladová letecká společnost Ryanair s 24,3% podílem, což představovalo 104,8 tisíc přepravených cestujících. V pořadí druhým největším dopravcem na letišti byla společnost Moscow Airlines s 7,6% podílem představujícím 32,8 tisíc cestujících. Tato společnost však již v současnosti na letišti nepůsobí. Dále následovaly společnosti Job air - Central Connect Airlines s 5,4% podílem představujícím 23,2 tisíc cestujících a Wizz Air s 4,2% podílem představujícím 17,7 tisíc cestujících. Nejvytíženějšími linkami byly linky společnosti Ryanair do Londýna (Stansted) s 68,7 tisíci cestujícími a Milána (Bergamo) s 16,9 tisíci cestujícími. Dále pak dnes již neexistující linka na moskevské letiště Vnukovo společnosti Moscow Airlines s 32,8 tisíci cestujících. Počet vzletů a přistání všech letadel v tomto období dosáhl hodnoty 26 837, což oproti minulému roku představuje 7procentní růst.
Graf 2: Počet odbavených cestujících na letišti Brno - Tuřany 600 000 500 000 400 000 300 000 200 000 100 000 0 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Počet odbavených cestujících zdroj:
2.2.5 Ekonomické údaje Dle výroční zprávy vztahující se k účetnímu období 2010/2011 dosáhly celkové výnosy hodnoty 194 milionů Kč, meziročně to představovalo pokles o 23 %. Tržby z prodeje vlastních služeb rovněž poklesly o 23,9 % na 169,8 milionu Kč. Za tímto poklesem stála především absence provozu části nákladních letů, které byly v roce 2009 uskutečňovány.
18 výroční zpráva LETIŠTĚ BRNO a.s. za účetní období 1. 5. 2010 – 30. 4. 2011 18
Největší položku v rámci vlastních tržeb tvořily letištní poplatky a služby, které se na tržbách podílely 82,2 % a dosahovaly výše 139,6 milionu Kč. Nejvýznamnějšími položkami v oblasti letištních poplatků a služeb byly letištní taxy s 32,4% podílem ve výši 55 milionů Kč, přistávací poplatky s 24,6% podílem ve výši 41,8 milionu Kč, handling s 21,2% podílem ve výši 36,1 miliony Kč, parkovací poplatky s 2,6% podílem ve výši 4,4 milionu Kč a cateringové služby s 1,2% podílem ve výši 2 miliony Kč.
Celkové náklady dosáhly výše 185,4 milionu Kč, což představuje meziroční pokles o 13 %. Největší položkou v rámci nákladů tvořily osobní náklady s 35,2 % ve výši 65,2 milionu Kč. Dalšími významnými položkami byly ostatní provozní náklady s 32,7% podílem ve výši 60,5 milionu Kč, služby s 20,7% podílem ve výši 38,3 milionu Kč.
Provozní zisk činil 11,2 milionu Kč. Ve srovnání s předešlým obdobím to znamená pokles o 73 %. Zisk za účetní období 2010/2011 činil 8,6 milionu Kč, což představuje pokles o 79 %. Na tomto významném poklesu se podepsala doznívající recese započatá v roce 2008.
2.3 Bratislava – letiště M. R. Štefánika Mezinárodní letiště M. R. Štefánika v Bratislavě je největší a nejvýznamnější letiště na Slovensku, nacházející se 9 km severovýchodně od centra města. Pravidelný letecký provoz na tomto letišti byl zahájen v roce 1951.
2.3.1 Základní informace o letišti Letiště se v současnosti skládá ze tří terminálů. Odletový terminál v budově A je v provozu od roku 2010, příletový terminál B je v provozu od roku 1994 a příletový terminál C funguje od roku 2006. Odletový terminál slouží pro mezinárodní a vnitrostátní lety. Druhé poschodí odletového terminálu je 4 nástupními mosty a koridorem spojené s příletovým a odletovým terminálem B, který slouží pro odbavení cestujících mimo Schengenský prostor. Příletový terminál C je určen pro přílety cestujících ze zemí Schengenu, kteří neprocházejí pasovou kontrolou. Terminály mají dohromady rozlohu 18 826 m2. Kapacita terminálového komplexu je 3,5 milionu cestujících ročně. Pro odbavení cestujících je k dispozici 28 odbavovacích přepážek s odbavovacím systém CUTE. Na odbavení cestujících všeobecného letectva (General Aviation) a posádek všech dopravců slouží terminál všeobecného letectva GAT (General Aviation Terminal). Bratislavské letiště má dvě na sebe kolmé vzletové a přistávací dráhy o délkách 3190 m x 45 m a 2900 m x 60 m. Největšího rozkvětu letiště M. R. Štefánika dosáhlo během působení dnes již neexistující nízkonákladové letecké společnosti SkyEurope, když v roce 2008 letiště odbavilo 2 218 545 cestujících. K 31. prosinci 2010 zde bylo zaměstnáno celkem 601 zaměstnanců.19
Největším dopravcem na letišti je v současnosti irská nízkonákladová letecká společnost je Ryanair, která zde má letišti svou základnu. Svoji základnu zde má i slovenská letecká společnost Danube Wings a rovněž i české aerolinie ČSA.
19
2.3.2 Provoz letiště a obsluhované destinace Bratislavské letiště v roce 2011 nabízelo letecká spojení do 32 pravidelných a 36 charterových destinací v 14 zemích Evropy a Asie. Mezi tyto destinace patřily například Amsterdam, Barcelona, Liverpool, Malaga, Split či Tel Aviv. V rámci pravidelné přepravy cestujících zde působily letecké společnosti El Al, Ryanair, LOT Polish Airlines, UTair Aviation a ČSA - Czech Airlines. Částečně lze do této kategorie zařadit i leteckou společnost Danube Wings, která z letiště provozuje pravidelnou regionální linku do Košic, z větší části se však tato společnost zaměřuje na charterové lety.
Bratislavské letiště, stejně jako česká letiště, rozlišovalo mezi letním a zimním letovým řádem. Letní letový řád byl platný v období 27. března až 29. října 2011. Zimní letový řád byl platný od 30. října 2011 do 24. března 2012. V reakci na menší vytíženost letů během zimního období byla v zimním letovém řádu zúžena nabídka dostupných destinací na 16 celkem v 11 zemích a taktéž četnost leteckých spojení byla nižší. Ubyla spojení do jižnějších částí Evropy jako například do Alghera, Barcelony, Splitu či Zadaru a naopak přibyla linka do Bristolu, která v letním letovém řádu nefigurovala. V tomto období zde provozovaly své linky letecké společnosti El Al, Ryanair, UTair Aviation, ČSA - Czech Airlines a Danube Wings. Rovněž byl zahájen provoz 6 nových pravidelných linek a to do destinací: Las Palmas, Paříž (Charles de Gaule), Amsterdam, Moskva, Barcelona, Brusel a Larnaca.
V rámci nepravidelné letecké dopravy na bratislavském letišti působily především dceřiná společnost české letecké společnosti Travel Service – Travel Service Slovakia a slovenská letecká společnost Danube Wings. Shodně nabízejí charterové letenky například na řecké ostrovy Korfu a Kréta nebo egyptská letoviska Taba a Sharm El Sheikh.20
Nejnavštěvovanější destinací co do počtu odbavených cestujících na pravidelných linkách byl Londýn s nepatrným 1procentním meziročním nárůstem cestujících (319 634 cestujících), a dále Milán (86 819 cestujících) a Dublin (86 437 cestujících). Nejoblíbenější destinací v rámci charterové dopravy byla Antalya s 45% nárůstem cestujících (125 901 cestujících), Hurghada (61 121 cestujících) a Burgas (86 437 cestujících).
2.3.3 Letecké společnosti působící na letišti Na bratislavském letiště v roce 2011 operovalo 7 leteckých společností zajišťující pravidelná spojení do 32 destinací a 13 leteckých společností zajišťujících charterové lety do 36 letních destinací. Z nízkonákladových dopravců zde působila pouze společnost Ryanair. Tento dopravce zde provozuje 12 celoročních pravidelných linek do destinací jako Londýn, Birmingham, Dublin či Paříž a celou řadu sezonních linek.
Z klasických leteckých společností zde operovalo 5 společností. Byly to společnosti El Al s celoroční linkou do Tel Avivu, UTair Aviation s celoroční linkou do Moskvy - Vnukovo, LOT Polish Airlines s pravidelnou linkou do Varšavy. Dále společnost ČSA, která zde
20
provozovala 6 linek například do Amsterdamu či Paříže. Poslední z leteckých společností působících na bratislavském letišti byla společnost Travel Service Airlines Slovakia, která zajišťovala charterové lety do letních destinací. Mezi letecké společnosti s největším počtem přepravených cestujících na pravidelných linkách patřily Ryanair (1 009 132 cestujících), což představovalo 7procentní pokles oproti roku 2010, a dále Czech Airlines (58 940 cestujících) a VIP Wings spadající pod značku Danube Wings (33 968). Mezi letecké společnosti s největším počtem přepravených cestujících na charterových linkách patřily Travel Service s 4procetním nárůstem cestujících (316 009 cestujících), Central Charter Airlines (35 943 cestujících) a Nesma Airlines (17 085).21
2.3.4 Údaje o přepravených cestujících Letiště M. R. Štefánika v roce 2011 odbavilo celkem 1 585 064 cestujících, což oproti minulému roku znamenalo 4,8procentní pokles. Na mezinárodních linkách cestovalo 98% cestujících, zbývající 2% představovala vnitrostátní doprava. Z tohoto počtu cestujících, téměř 71% z nich cestovalo na pravidelných linkách a 29 % na charterových linkách. Největší počet cestujících letiště odbavilo v červenci a to 251 024 cestujících, nejrušnějším dnem pak byl 4. srpen, kdy bylo odbaveno 10 209 cestujících.22
Dle dalších dostupných informací měl na přepravě cestujících na pravidelných linkách největší podíl Ryanair s 89 % a dále pak ČSA s 4,8 % a Danube Wings s 4,2 %. Počet vzletů a přistání všech letadel dosáhl v roce 2010 hodnoty 27 220, což meziročně znamenalo pokles o 8 %. Tento fakt byl způsoben zejména konsolidací letových plánů jednotlivých leteckých společností, především snížení počtu pohybů letadel u společností ČSA a LOT a ukončení provozu u leteckých společností Aeroflot, SkyEurope Airlines a Wizz Air.
Graf 3: Počet odbavených cestujících na letišti M. R. Štefánika v Bratislavě 2 500 000 2 000 000 1 500 000 1 000 000 500 000 0 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Počet odbavených cestujících zdroj: http://www.airportbratislava.sk/o-spolocnosti/profil-spolocnosti/statisticke-udaje/>. [cit. 2012-03-04], vlastní zpracování
21
2.3.5 Ekonomické údaje Dle dostupných údajů z roku 2010 činily výnosy bratislavského letiště za tento rok 32 milionů euro, což ve srovnání s loňským rokem znamenalo pokles o 3 %. Náklady meziročně stouply o 3 % na 36,8 milionu euro. Během roku 2010 tak letiště oproti loňskému roku ještě prohloubilo svoji ztrátu na současných 4 837 316 euro, což představovalo nárůst o 80 %.23
2.4 Londýn - letiště Gatwick Letiště Gatwick je druhým nejrušnějším letištěm ve Velké Británii a 28. nejrušnějším letištěm světa.24 Zároveň je nejrušnějším mezinárodním letištěm s jednou vzletovou a přistávací dráhou na světě. Nachází se v hrabství West Sussex, přibližně 46 kilometrů jižně od centra Londýna. Do provozu bylo letiště oficiálně uvedeno dne 6. června 1936.
2.4.1 Základní informace o letišti Letiště je tvořeno 2 terminály nazývanými Severní a Jižní a disponuje dvěma vzletovými a přistávacími dráhami. Pro provoz je však používaná pouze jedna z nich a to hlavní o délce 3316 m x 46 m. Druhá dráha o délce 2565 m x 45 m slouží pouze jako záložní pro případy, kdy se hlavní dráha opravuje či v případě výskytu nějakých problémů. Letiště je vázáno nařízením, podle kterého nesmí být do roku 2019 rozšířeno o další vzletovou dráhu.25 Jak už bylo uvedeno, letiště má dva terminály, které jsou navzájem spojeny bezplatnou kyvadlovou dopravou. Jižní terminál má rozlohu 120 000 m2 a Severní terminál má rozlohu 75 000 m2. Terminály jsou vybaveny 317 odbavovacími přepážkami, přičemž 191 z nich se nachází v Jižním terminálu a 126 v Severním terminálu.
Na letišti operuje přibližně 90 leteckých společností nabízejících lety do více než 200 zahraničních destinací v 90 zemích světa a 13 britských destinací. Během roku 2011 letiště odbavilo více než 31 milionů cestujících. Vůbec nejrušnějším dnem v historii letiště byl 22. srpen 2008, kdy bylo uskutečněno 895 vzletů a příletů letadel. Svoji základnu zde má celkem 9 leteckých společností, mezi něž patří: Aer Lingus,British Airways, EasyJet, Flybe, Monarch Airlines, Thomas Cook Airlines, Thomson Airways, Viking Airlinesa Virgin Atlantic. Gatwick je také často využíváno charterovými dopravci a leteckými společnostmi provozujícími linky do USA. Letiště vytváří okolo 23 000 pracovních pozic přímo v prostorách letiště a dalších 13 000 pracovních míst souvisejících s jeho činností.26
2.4.2 Provoz letiště a obsluhované destinace Londýnské letiště Gatwick v roce 2011 nabízelo linky do více než 200 zahraničních destinací v 90 zemích po celém světě a 13 britských destinací.
23
V průběhu roku zde zahájily provoz dvě nové letecké společnosti a to ukrajinská letecká společnost Aerosvit a ruská letecká společnost Rossiya Airlines, nabízející linky do Kyjeva a Petrohradu (Pulkovo). K největšímu nárůstu nových leteckých spojení došlo v průběhu zimního letového řádu 2010/11, kdy přibyly nové linky do destinací jako je Stockholm, Cancún, Luxor nebo Ammán. Během zimního letového řádu bylo na 100 destinací obsluhováno přibližně 50 leteckými společnostmi.
Pravidelná letecká spojení nabízelo přes 50 leteckých společností. Mezi některé z nich patřily například Bristish Airways, easyJet, Lufthansa, Ryanair, TAP Air Portugal nebo Virgin Atlantic Airways. V rámci nepravidelné letecké dopravy na letišti působilo 27 leteckých společností a to:27 největší počet obsluhovaných destinací a to 42 měly shodně letecké společnosti First Choice, Portland Direct a Thomson Holidays. Dále následovala letecká společnost Eclipse Direct s 40 destinacemi a Thomas Cook s 32 destinacemi.28
K nejpopulárnějším TOP 10 destinacím pro rok 2010 patřily Malaga, Dublin, Faro, Alicante, Orlando, Ženeva, Sharm El Sheikh, Madrid, Dubai a Dalaman. Nejnavštěvovanějšími britskými destinacemi pak byly Edinburgh, Glasgow a Jersey.
2.4.3 Letecké společnosti působící na letišti Na letišti Gatwick v uplynulém roce působilo na 90 leteckých společností. Největším dopravcem na tomto letišti byla britská nízkonákladová letecká společnost easyJet, která se podílela na přepravě cestujících 33 %. Provozovala zde 84 pravidelných linek do destinací jako Agadir, Berlín, Porto, Valencia či Ženeva. Druhým největším dopravcem byla letecká společnost British Airways s 18procentním podílem na celkové přepravě, která nabízela 51 linek do destinací jako Barbados, Grenada, Male nebo Orlando.29 Následovala letecká společnost Flybe s 10%podílem a 17 linkami.
Jak už bylo zmíněno v úvodu, svoji základnu zde má 9 leteckých společností, kterými jsou: Aer Lingus, British Airways, EasyJet, Flybe, Monarch Airlines, Thomas Cook Airlines, Thomson Airways, Viking Airlines a Virgin Atlantic. Na letišti působilo 8 nízkonákladových leteckých společností a to: airberlin, easyJet, Flybe, Iceland Express, Jet2.com, Norwegian, Ryanair a Sun Country Airlines. Pravidelná letecká spojení zde provozovalo i na 50 klasických leteckých společností, mezi nejvýznamnější z nich se řadí American Airlines, British Airways, Delta Air Lines, Lufthansa, TAP Portugal, United Airlines nebo Virgin Atlantic.
27 Airtours, Atlantic holidays, Balkan Holidays, Canadian Affair, Canterbury Travel, Cape Verde Experience, Crystal Holidays, Direct Holidays, Eclipse Direct, Esprit Holidays, First Choice, Golden Caribbean, Inghams, Jewellin the Crown, Magic of Lapland, Manos Holidays, Panarama Holidays, Portland Direct, Ski Total, Skytours, Sovereign, Style Holidays, Sunset Holidays, Sunstart, Thomas Cook, Thomson Holidays, Thomson Lakes &Ski a Transun Holidays. 28
2.4.4 Údaje o přepravených cestujících K 31. březnu 2011 letiště Gatwick odbavilo 31 647 000 cestujících, ve srovnání s rokem předchozím rokem tak došlo k 2% poklesu. Z tohoto počtu cestujících jich 37 % cestovalo s klasickými leteckými společnostmi, 12 % s charterovými dopravci a 51 % s nízkonákladovými leteckými společnostmi. 73 % letů bylo uskutečněno na mezinárodních linkách na krátké vzdálenosti, 16 % na mezinárodních dálkových linkách a zbývajících 11 % letů bylo uskutečněno v rámci Velké Británie.
Z hlediska členění dle účelu cest bylo 86 % letů vypraveno za účelem trávení dovolené a 14 % za obchodními účely. Jako konečná destinace sloužilo letiště 92 % letů a ze zbývajících 8 % bylo letiště využito jako přestupní uzel.
Počet pohybů letadel meziročně poklesl o 4% na 235 738. Poklesl tak i počet pohybů letadel za den a to z 689 na 658. Nejvyužívanějším typem letadla byl Airbus 319, který obsluhoval 29 % letů, dále Boeing 737 - 400, který obsluhoval 13 % a Airbus A320, který obsluhoval 11 %. Průměrná obsazenost letadel klesla o 0,7 % na 78 %.30
Graf 4: Počet odbavených cestujících na letišti Londýn - Gatwick 36 000 000 35 000 000 34 000 000 33 000 000 32 000 000 31 000 000 30 000 000 29 000 000 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Počet odbavených cestujících zdroj:
2.4.5 Ekonomické údaje V průběhu loňského roku společnost Gatwick Airport Limited změnila termín uzavírky svého účetního období z 31. prosince na 31. března. V důsledku toho jsou porovnávané údaje v účetních výkazech za období 2010/2011 brány jako 15měsíční.
Dle výroční zprávy vztahující se k fiskálnímu roku 2011 tak dosáhl celkový obrat výše 476,3 milionu liber, v roce 2010 činil celkový obrat 475, 4 milionu liber. V důsledku vyrovnání nesrovnalostí související s přechodem na nový termín uzavírající účetní období je k této hodnotě nutné započítat i obrat za první čtvrtletí v roce 2009 ve výši 89,8 milionů.
30
V součtu tak celkový obrat 15 měsíců činil 565,2 milionu liber, což pro fiskální rok 2011 znamená pokles obratu o 15,7 %.
Nejvýznamnější položkou v rámci výnosů byly výnosy z letecké dopravy, které tvořily 244,3 milionu liber. Dále následovaly výnosy z obchodní činnosti (obchody duty – free, další obchody a catering) s 115,6 miliony liber, výnosy z provozu parkoviště s 51,7 miliony liber, výnosy z pronájmu s 26,9 miliony liber, výnosy z provozu technického zařízení a vybavení s 22,2 miliony liber a ostatní výnosy s 15,6 miliony liber.
Celkové provozní náklady se ve srovnání s předchozím 15měsíčním účtovacím obdobím snížily o 36,6 % na 380, 4 milionu liber. Běžné provozní náklady se snížily o 22,5 % na 363,4 milionu liber. Největší položkou byly náklady na zaměstnance ve výši 128,5 milionu liber. U mimořádných provozních nákladů byl zaznamenán velice výrazný pokles, když se snížily z 131,6 milionu liber na 17 milionů liber. To bylo způsobeno zejména díky poklesu nákladů na zaměstnance, které v předchozím období činily 117,5 milionu liber a v roce 2011 2,4 milionu liber v důsledku hromadného převodu prostředků a závazků ze systému důchodového zabezpečení. Provozní zisk bez mimořádných položek se oproti předchozímu účtovacímu období zvýšil o 17 % na 112,9 milionu liber. Celkový provozní zisk se oproti loňskému roku téměř ztrojnásobil na 95,9 milionu liber.31
2.5 Londýn – letiště Luton Letiště Luton je čtvrté největší londýnské letiště a zároveň páté největší a nejrušnější civilní letiště ve Velké Británii. Nachází se přibližně 56 km severně od centra Londýna, na okraji města Luton, v hrabství Bedfordshire. Letiště bylo oficiálně otevřeno 16. července 1938 jako Luton Municipal Airport.
2.5.1 Základní informace o letišti Letiště disponuje pouze jedním terminálem rozděleným do dvou úrovní: první z nich je určena pro přílety, druhá z nich slouží pro odlety. Ačkoliv se v areálu letiště nachází pouze jediný terminál a jediná vzletová a příletová dráha o délce 2 160 x 46 m, provozuje lety do 95 destinací v 39 státech. Drtivá většina leteckých spojení je provozována v rámci Evropy, v menší míře jsou pak provozovány charterové a pravidelné linky do destinací v severní Africe a Asii. Letiště je využíváno především nízkonákladovými přepravci. Své sídlo zde má největší britská nízkonákladová letecká společnost easyJet.32 Jako svou základnu využívají zdejší letiště letecké společnosti Ryanair, Monarch Airlines a Thomson Airways. Zaměstnáno je zde zhruba 8200 pracovníků. Letiště ročně odbaví více než 9 milionů cestujících. Historicky nejvíce cestujících však letiště odbavilo v roce 2008 a to 10 180 734 cestujících.
31
2.5.2 Provoz letiště a obsluhované destinace Londýnské letiště Luton v roce 2011 nabízelo letecká spojení do 95 destinací v 39 zemích Evropy, Severní Afriky a Asie. Mezi tyto destinace se řadily například Amsterdam, Brno, Dortmund, Lisabon, Madrid či Tel Aviv. Mezi letecké společnosti, které zde provozovaly pravidelné linky, patří: easyJet, Wizz Air, Ryanair, Monarch Scheduled, Thomson, El Al, Blue Air, Flybe a Aer Arann. V zimním letovém řádu figurovalo více než 60 destinací obsluhované 9 leteckými společnostmi.
V rámci nepravidelné letecké dopravy na letišti působily letecké společnosti: Thomson, First Choice, Monarch, Sun D'Or. Nejpopulárnějšími TOP 10 destinacemi pro rok 2010 byly Budapešť, Varšava, Dublin, Ženeva, Glasgow, Malaga, Edinburgh, Amsterdam, Paříž a Bukurešť.33
2.5.3 Letecké společnosti působící na letišti Na letišti Luton působilo celkem 12 leteckých společností. Z toho jich bylo 5 nízkonákladových a 7 klasických. Služeb nízkonákladových přepravců cestující využívali z 85 %, klasických přepravců z 10 % a zbývajících 5 % připadá na charterové přepravce.
Největším dopravcem na letišti Luton je britská nízkonákladová letecká společnost easyJet, která se podílela na přepravě cestujících celými 47 %. Provozovala zde 31 pravidelných linek do destinací jako Amsterdam, Atény, Barcelona, Lisabon, Paříž či Curych. Velký počet obsluhovaných linek zde měla i společnost Wizz Air, která nabízela letecká spojení do 21 destinací a na celkové přepravě se podílela 18 %. Dále následovala irská letecká společnost Ryanair, která nabízela 19 linek s 12procentním podílem na přepravě. Mezi další nízkonákladové letecké společnosti, které na letišti působily, patří: Blue Air s linkami do Bacau, Bukurešti a Sibiu, Flybe s linkami do Jersey a ostrov Man.
Mezi klasické letecké společnosti, které zde operovaly, patřily Aer Arann s regionálními linkami do Galway a Waterfordu, izraelská letecká společnost El Al s linkou do Tel Avivu, First Choice a Sun D'Or, které provozují charterové linky do destinací jako Faro, Fuerteventura, Peking, Hong Kong nebo Bankok a dále letecké společnosti Monarch Airlines, Thomson Airways a Thomas Cook.34
2.5.4 Údaje o přepravených cestujících V roce 2011 letiště Luton odbavilo 9 510 100 cestujících, což ve srovnání s rokem 2010 představovalo růst o 8,9 %. Z tohoto počtu cestujících 94 % využilo pravidelných linek a zbývajících 6 % charterových linek. 87 % cestujících cestovalo na mezinárodních linkách, zbylých 13 % cestujících využilo vnitrostátních letů.
Dle dalších dostupných statik vztahujících se k roku 2010 dosáhl počet vzletů a přistání letadel hodnoty 95 628, což představovalo meziroční pokles o 3 %. To se projevilo i snížením průměrného počtu pohybů letadel za den z 271 na 262. Osobní letecká doprava se na této
33
hodnotě podílela 71 983 pohyby, což je o 7 % méně než v předchozím roce. Nejvyužívanějším typem letadla byl Boeing 737, který obsluhoval 34 % letů, dále Airbus A320/321, který obsluhoval 27 % a Airbus A319, který obsluhoval 23 %. Z hlediska četnosti vzletů a příletů během dne bylo 91 % pohybů uskutečňováno v časovém úseku 07:00 – 23:00 a zbylých 9 % v rozmezí 23:00 – 07:00.35
Graf 5: Počet odbavených cestujících na letišti Londýn - Luton 11 000 000 10 000 000 9 000 000 8 000 000 7 000 000 6 000 000 5 000 000 4 000 000 3 000 000 2 000 000 1 000 000 0 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 počet odbavených cestujících zdroj:
2.5.5 Ekonomické údaje Dle výroční zprávy vztahující se k fiskálnímu roku 2010 končícímu 31. prosince 2010 dosáhl obrat výše 102,2 milionu liber, což ve srovnání s předchozím rokem představuje 4procentní nárůst. Z toho výnosy z letecké dopravy činily 45,7 milionu liber, výnosy z obchodní činnosti činily 45,3 milionu liber a výnosy z nájemného činily 11,2 milionu liber.
Provozní zisk se oproti předchozímu období zvýšil o 6 % na 20,5 milionu liber. Čistý zisk činil 13,1 milionu liber, což představovalo nárůst o 9 %. Administrativní náklady meziročně stouply o 3 % na 81,7 milionu liber.
2.6 Londýn – letiště Stansted Letiště Stansted je třetím nejrušnějším londýnským letištěm, čtvrtým nejrušnějším letištěm ve Velké Británii a zároveň 46. nejrušnějším letištěm na světě. Svůj název nese podle nedaleké obce Stansted Mountfitchet, nacházející se přibližně 8 km od letiště. Letiště se nachází 64 km severovýchodně od centra Londýna, v hrabství Essex. Samotná historie letiště započala výstavbou přistávací dráhy v roce 1942, kterou zde vybudovala armáda Spojených států v rámci své základny pro bombardovací letadla.
35
2.6.1 Základní informace o letišti Samotná infrastruktura letiště je tvořena pouze jednou vzletovou a příletovou dráhou o délce 3048 m x 46 m a jedním odbavovacím terminálem, uvnitř kterého se nachází 127 odbavovacích přepážek. Na letišti působí 13 leteckých společností, které nabízejí letecká spojení do více než 150 destinací v 31 zemích. Svou základnu zde mají například nízkonákladové letecké společnosti Ryanair, EasyJet a Airberlin). Letiště ročně odbaví přibližně 19 milionů cestujících a zaměstnává přibližně 10 200 pracovníků. Letiště vlastní a provozuje společnost British Airports Authority, známá pod zkratkou BAA. Společnost zároveň vlastní i největší londýnské letiště Heathrow. V roce 2011 letiště obdrželo několik prestižních mezinárodních ocenění jako například nejlepší nízkonákladové letiště na světě36. Management letiště je zároveň držitelem certifikátu ISO 14001 za jeho postoj k problematice hluku a kvality ovzduší.37
2.6.2 Provoz letiště a obsluhované destinace Letiště Stansted nabízelo letecká spojení do více než 150 destinací v 31 zemích. Mezi tyto destinace patřily například Bilbao, Dusseldorf, Graz, Lyon a další. Pravidelná letecká spojení nabízelo 13 leteckých společností, mezi něž patřily: airberlin, Atlantic Airways, Aurigny, Belle Air, bmibaby, British airways, Cyprus Airways, easyJet, Germanwings, Pegasus Airlines, Ryanair, Snowjet a Stansted Charter. Kromě pravidelných linek s celoročním provozem obsluhovalo letiště i 24 sezónních linek, z toho 5 zimních a 19 letních. Zimními destinacemi byly Chambery, Grenoble, Lourdes, Sion a Ženeva. K linkám obsluhovaných pouze v letním období se řadily následující destinace: Agadir, Almeria, Antalya, Bodrum, Dalaman, Dubrovník, Faerské ostrovy, Gerona, Glasgow – Prestwick, Hamburg – Luebeck, Ibiza, Izmir, Jerez, Pula, Reus, Rhodos, Rijeka, Split a Zadar.
V rámci nepravidelné letecké dopravy na letišti působilo 21 leteckých společností a to:38 největší počet obsluhovaných destinací a to 10 měly shodně letecké společnosti Eclipse Direct, First Choice, Portland Direct a Thomson Holidays. Dále následovaly letecké společnosti First Choice a Sovereign s 8 destinacemi.39 K nejpopulárnějším destinacím v roce 2010 patřily Dublin, Alicante, Malaga a Řím.
Nejnavštěvovanějšími britskými destinacemi byly Edinburgh, Belfast a Glasgow. V oblasti statistiky přesnosti odletů bylo v roce 2010 78 % všech letových spojení vypraveno včas, což představovalo 4procentní pokles.
36
2.6.3 Letecké společnosti působící na letišti Na letišti Stansted působilo 13 leteckých společností. Z toho jich je 5 nízkonákladových a 8 klasických. Největším dopravcem na letišti byla nízkonákladová letecká společnost Ryanair, která nabízela letecká spojení do 111 do destinací a na přepravě cestujících se podílela 54,7 %. Velký počet obsluhovaných linek zde měla i společnost easyJet, která nabízela letecká spojení do 29 destinací a na celkové přepravě se podílela 21,3 %. Mezi další nízkonákladové letecké společnosti, které na letišti působily, patřily: airberlin, bmibaby, easyJet a Germanwings. Mezi klasické letecké společnosti, které zde působily, patřily: Atlantic Airways, Aurigny, Belle Air, British airways, Cyprus Airways, Pegasus Airlines, Snowjet a Stansted Charter.40
2.6.4 Údaje o přepravených cestujících Během uplynulého toku 2011 letiště Stansted odbavilo 18 milionů cestujících, což ve srovnání s rokem 2010 představovalo 2,8% pokles. Z tohoto počtu 97 % z nich využilo pravidelných linek a zbývající 3 % cestujících využilo charterových linek. 76 % cestujících cestovalo na mezinárodních linkách, z toho 73 % cestovalo na evropských linkách a 3 % na zaoceánských trasách. Zbývajících 24 % cestujících využilo vnitrostátních letů. Téměř 100 % cestujícím sloužilo letiště jako konečná destinace, pouze 0,01 % využilo letiště jako přestupní uzel.41
Počet pohybů letadel za rok 2010 dosáhl hodnoty 155 140, což představovalo meziroční pokles o 7,6 %. Průměrný počet pohybů letadel za den činil 550. Nejvyužívanějším typem letadel byl Boeing 737, který obsluhoval v průměru 57,5 % letů, a Airbus 319, který obsluhoval v průměru 27 %. Zajímavé je, že 49 % cestujících využívá při své cestě na letišti služeb veřejné dopravy.42
Letiště si velmi výrazně vylepšilo statistiku v oblasti přesnosti odletů, kdy zatím co v roce 2010 lety byly vypravovány načas z 78%, v roce 2011 to bylo již z 88%.
40
Graf 6: Počet odbavených cestujících na letišti Londýn - Stansted 26 000 000 24 000 000 22 000 000 20 000 000 18 000 000 16 000 000 14 000 000 12 000 000 10 000 000 8 000 000 6 000 000 4 000 000 2 000 000 0 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Počet odbavených cestujících zdroj: http://www.caa.co.uk/default.aspx?catid=80&pagetype=88&pageid=3&sglid=3 [cit. 2012-03-04], vlastní zpracování
2.6.5 Ekonomické údaje Dle tiskové zprávy vztahující se k fiskálnímu období končícímu k 31. prosinci 2011 činily celkové výnosy 234,4 milionu liber, což ve srovnání s předchozím rokem představovalo nárůst o 2 %. Nejvýznamnější položkou v rámci výnosů tvořily výnosy z letecké dopravy, které činily 126,8 milionu liber. Dalšími významnými položkami byly výnosy z obchodní činnosti s 83,2 miliony liber, výnosy z provozu technického zařízení a vybavení s 9,8 miliony liber a výnosy z nájemného s 8,2 miliony liber. Provozní náklady se meziročně zvýšily o 16 % na 195 milionů liber. Největšími položkami byly náklady na zaměstnance s 55,5 miliony liber, režijní náklady s 29,5 miliony liber, spotřební náklady s 19,9 miliony liber a náklady na údržbu ve výši 9,9 milionu liber. Zisk za rok 2011 činil 87 milionů liber, ve srovnání s rokem 2010 se tak zvýšil o 1 %.43
2.7 Shrnutí kapitoly Největší české letiště Praha - Ruzyně je letištěm mezinárodního významu, jež je využíváno pro mezinárodní, vnitrostátní, pravidelný i nepravidelný letecký provoz. V roce 2011 zde působilo 8 nízkonákladových leteckých společností, a to: bmibaby, easyJet, Germanwings, Jet2, Norwegian, SmartWings, Vueling a Wizz Air. Druhé největší letiště v České republice, Brno – Tuřany, má sice statut veřejného mezinárodního letiště, ale jeho význam je spíše jen regionálního charakteru. V roce 2011 na něm působily tři nízkonákladové letecké společnosti a to Ryanair, Wizz Air a SmartWings.
Přestože je bratislavské letiště M. R. Štefánika nejvýznamnějším letištěm na Slovensku, svým charakterem se však řadí k typickým nízkonákladovým letištím. Z nízkonákladových
43
30
leteckých společností zde v roce 2011 působila pouze společnost Ryanair, která na letišti zaujímá dominantní postavení. V provozu zde má 12 celoročních linek a celou řadu sezonních linek a na přepravě cestujících podílí téměř 90 %.
Z výše uvedených letišť na našem a slovenském území nabízely sledované nízkonákladové letecké společnosti spojení na tři londýnská letiště (Gatwick, Luton a Stansted). Letiště Gatwick nabývá mezinárodního významu, neboť je hojně využíváno jak nízkonákladovými, tak velkými zaoceánskými klasickými leteckými společnostmi. Gatwick zaujímá v rámci Evropy vedoucí postavení co se počtu letů vypravovaných dle point-to-point systému týče. V roce 2011 na letišti operovalo celkem 8 nízkonákladových leteckých společností a to: airberlin, easyJet, Flybe, Iceland Express, Jet2.com, Norwegian, Ryanair a Sun Country Airlines. Největším dopravcem byla společnost easyJet, která zde provozovala 84 pravidelných linek a na přepravě cestujících se podílela 33 %.
Zbývající dvě londýnská letiště se stejně jako bratislavské letiště řadí k nízkonákladovým letištím, neboť jsou z velké části využívána především nízkonákladovými dopravci. Na letiště Luton působilo v roce 2011 5 nízkonákladových leteckých společností, které se na celkovém provozu letiště podílely 85 %. Mezi tyto společnosti patřily Blue Air, easyJet, Flybe, Ryanair a Wizz Air. Největším dopravcem byla společnost easyJet, která se na přepravě cestujících 47 % a v provozu měla 31 pravidelných linek. Letiště Stansted slouží jako základna pro více nízkonákladových leteckých společností. V loňském roce jich na tomto letišti působilo pět, a to: airberlin, bmibaby, easyJet, Germanwings a Ryanair. Největším dopravcem na letišti byla společnost Ryanair, která nabízela letecká spojení do 111 destinací a na přepravě cestujících se podílela téměř 55 %. http://www.euroletiste.cz/letiste-londyn-stansted-airport/
31
3 NÍZKONÁKLADOVÉ LETECKÉ SPOLEČNOSTI OPERUJÍCÍ NA ČESKÝCH A SLOVENSKÝCH LETIŠTÍCH
Na českém, potažmo slovenském trhu působily na sledované trase do Londýna tři nízkonákladové letecké společnosti, operující na dvou českých a jednom slovenském letišti. Jednalo se o nízkonákladové letecké společnosti easyJet, Ryanair a Wizz Air. První jmenovaná společnost easyJet vypravuje lety z pražského letiště Ruzyně na londýnská letiště Gatwick a Stansted. Společnost Ryanair provozuje linku z brněnského letiště Tuřany na londýnské letiště Stansted a dvě linky z bratislavského letiště na letiště Stansted a Luton. Poslední jmenovaná společnost Wizz Air působí na brněnském letišti Tuřany a na pražské Ruzyni, odkud shodně vypravuje lety na letiště Luton. O jednotlivých leteckých společnostech se podrobněji zmíním níže.
3.1 easyJet EasyJet je britská letecká společnost se základnou na londýnském letišti Luton. V současnosti tento dopravce obsluhuje největší evropskou dopravní síť a zaujímá vedoucí postavení na Top 100 evropských linkách a 50 největších evropských letištích. Zároveň je čtvrtým největším dopravcem na krátké vzdálenosti v Evropě s 7,6% podílem na trhu.
3.1.1 Základní informace o společnosti Společnost provozuje přes 600 pravidelných linek ze 130 letišť 30 států a to nejen evropských, ale i v severoafrických a západoasijských. EasyJet zaměstnává přes 7500 pracovníků, z toho 1900 pilotů a 4300 členů leteckých posádek.44 Společnost je největším dopravcem na letišti Gatwick, Milán a Ženeva a druhým největším dopravcem na letišti v Paříži. EasyJet se vyznačuje tím, že umožňuje svým klientům objednání více letů z různých destinací na různá místa během jedné finanční transakce a také tím, že na rozdíl od většiny nízkonákladových leteckých společností využívá i hlavní významnější letiště. Možná právě i díky těmto skutečnostem byla společnost easyJet dle hlasování cestujících vyhlášena nejlepším evropským nízkonákladovým dopravcem za rok 2011.45
3.1.2 Historie společnosti Nízkonákladová letecká společnost easyJet byla založena v březnu 1995 Steliosem Haji- Ioannou a patří tak nejmladším leteckým společnostem na světě. Díky propracované a úspěšné firemní strategii velmi rychle zaujala významné místo na trhu.
Vůbec první let byl vypraven z londýnského letiště Luton do skotského Edinburghu a následně do Glasgow. V roce 1998 společnost koupila 40% podíl ve švýcarské charterové společnosti TEA Basel AG, později přejmenované na easyJet Switzerland, která od 1. dubna 1999 základě franchisingové smlouvy provozuje pravidelné lety easyJetu. V roce 2002 pak easyJet koupil nízkonákladovou leteckou společnost Go působící na letišti Stansted, která
44
byla původně založena leteckou společností British Airways. Její koupě tak přispěla k vytvoření první evropské letecké dopravní sítě. Následující rok easyJet zahájil provoz prvního letadla typu Airbus A319 na lince do Ženevy. V roce 2004 společnost easyJet jako první využila rozšíření Evropské unie a zprovoznila nové linky do Maďarska a Slovinska. V roce 2007 easyJet přestěhoval svoje vedení na letiště Luton, kde sídlí i v současnosti. O rok později byla dokončena akvizice letecké společnosti GB Airways, která sídlila na letišti Gatwick a provozovala linky do mnoha destinací v jižní Evropě a severní Africe. Díky této akvizici easyJet výrazně posílil svoje dominantní postavení na letišti Gatwick. V roce 2009 už společnost měla více než 400 pravidelných linek s více než 175 letadly v 27 zemích. Poprvé v historii společnosti bylo více než 50 % cestujících jiného původu než britského.46
V roce 2012 je plánováno otevření dalších základen jako například letiště Southend Airport poblíž Londýna, Lisabon, Nice a Toulouse. Celkově se tak počet základen zvýší ze současných devatenácti na třiadvacet.
3.1.3 Flotila společnosti Dle výroční zprávy zveřejněné 15. listopadu 2011 vztahující se k fiskálnímu roku 2011 končícímu 30. zářím 2011 se flotila společnosti easyJet skládala z 202 letadel typu Airbus a 2 letadel typu Boeing 737-700, jež easyJet využívá na základě finančního leasingu. Ve srovnání s rokem 2010 to představuje rozšířená letky o 8 letadel.
Společnost easyJet využívá letadla Airbus dvojího typu. Airbus A319, z jejichž celkového počtu 167 letadel je 105 ve vlastnictví easyJetu, 56 je využíváno na základě operativního leasingu a 6 na základě finančního leasingu. Druhý typ Airbusu, se kterým společnost easyJet operuje, je Airbus A320; z celkového počtu 35 letadel jich je 24 ve vlastnictví společnosti, 6 na základě operativního leasingu a 5 na základě finančního leasingu. Průměrné stáří strojů je 3,9 roku.47
3.1.4 Obsluhované destinace Společnost easyJet v rámci mapovaných letiště působí pouze na pražském letišti Ruzyně. V provozu zde má 6 linek do následujících destinací: Amsterdam, Bristol, Londýn (Gatwick, Stansted), Lyon, Milán (Malpensa), Paříž. To z něj v roce 2011 činilo třetího největšího dopravce na tomto letišti.
3.1.5 Údaje o přepravených cestujících Společnost easyJet k prosinci 2011 oproti loňskému zvýšila počet přepravených cestujících o 11 % na 55,5 milionu. Rovněž se jí podařilo udržet si vysokou vytíženost svých letadel, průměrná obsazenost letadel se v témže roce vzrostla o 0,3 % na 87,5%.48
Dle dalších dostupných statistik vzrostl počet cestujících s jinou než britskou národností na 56 %, což ve srovnání s loňským rokem představuje nárůst o 3 %. Zvýšil se i počet
46
cestujících využívajících služeb easyJetu za účelem obchodních cest. Zatímco loni těchto služeb využilo téměř 8,5 milionu cestujících, v roce 2011 už to bylo 9,5 milionu.
Graf 7: Počet přepravených cestujících leteckou společností easyJet 60 000 000 50 000 000 40 000 000 30 000 000 20 000 000 10 000 000 0 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Počet přepravených cestujících zdroj:
3.1.6 Ekonomické údaje Hrubý zisk společnosti easyJet meziročně vzrostl téměř o 61 % na 248 milionů liber (7,5 miliardy Kč). Ke zvýšení zisku oproti roku 2010 došlo navzdory vyšším nákladům na pohonné hmoty, které se v roce 2011 zvýšily o 100 milionů liber na 917 milionů liber.49 Velkou měrou k tomu přispěl především růst objemu osobní přepravy a snižování nákladů.
Celkové tržby vzrostly o 16,1 % na 3,452 miliardy liber (104 miliard Kč), což vedlo i ke zvýšení zisku na sedadlo o 4,1 % na 55,27 libry (1661 Kč). Akcionářům letecké společnosti bylo ve formě dividend vyplaceno celkem 195 milionů liber.
3.1.7 Poplatky za služby Novinkou v oblasti poplatků bylo na jaře 2011 zavedení tzv. tarifu Flexi, který umožňuje libovolně měnit datum letenky až do dvou hodin před plánovaným odletem. Součástí tohoto tarifu jsou i běžně zpoplatněné služby jako odbavené zavazadlo a přednostní nástup.50
49
Tabulka 2: Přehled vybraných poplatků (easyJet) Název poplatku Částka Poplatek za rezervaci 270 Kč Poplatek za změnu jména provedenou on-line 1 050 Kč Poplatek za změnu jména prostřednictvím telefonického centra 1 250 Kč Poplatek za změnu letu provedenou on-line 1 050 Kč Poplatek za změnu letu prostřednictvím telefonického centra 1 250 Kč Poplatek za zavazadlo rezervované online 740 Kč Poplatek za zavazadlo na letišti 750 Kč Poplatek za zavazadlo u odletové brány 1 200 Kč Poplatek za nadváhu zavazadel (za 1 kg) 320 Kč zdroj:
3.2 Ryanair Ryanair je irská nízkonákladová letecká společnost sídlící v Dublinu. V současnosti je největší nízkonákladovou leteckou společností v Evropě. Denně provozuje více než 1300 letů ze 44 základen a více než 1400 linek napříč 27 zeměmi a 162 destinacemi. Hlavní základny má na letišti v Dublinu a na londýnském letišti Stansted. V současnosti má zhruba 9000 zaměstnanců.51
3.2.1 Základní informace o společnosti Společnost Ryanair lze označit jako průkopníka mezi nízkonákladovými leteckými dopravci v Evropě, jako první například zavedl příplatek za zavazadla. Za zmínku stojí i fakt, že Ryanair vlastní 30% podíl v konkurenční letecké společnosti Aer Lingus. V České republice Ryanair působí v současnosti pouze na brněnském letišti Tuřany, kde provozuje linky Brno - Londýn (Stansted) a Brno – Milán (Bergamo). Během letního letového řádu ještě působil na lince Brno – Alicante. Tato linka však byla s nástupem zimního letového řádu ukončena a její opětovné zavedení již není plánováno. V oblasti přepravy zavazadel určitě stojí za zmínku, že Ryanair dosáhl nejlepšího hodnocení ve statistice o přepravě zavazadel za rok 2010, kterou uveřejňuje nezávislá společnost SITA. Na základě ukazatele udávajícího poměr zavazadel, které nedorazily včas do cílové destinace byly porovnávány údaje 440 světových leteckých společností. Společnost Ryanair učinila chybu pouze v 0,3 případech z 1000.52
3.2.2 Historie společnosti Ryanair se může pochlubit bohatou historií, která sahá až do roku 1985, kdy byla společnost založena rodinou Ryanů. V té době disponovala základním kapitálem v hodnotě pouze jedné libry a měla 25 zaměstnanců. První linka byla spuštěna v červenci 1985 z irského města Waterford na londýnské letiště Gatwick a během prvního roku Ryanair na této trase odbavil 5 tisíc cestujících. Původní záměr přitom spočíval pouze v narušení monopolu společností
51
British Airways a Aer Lingus na linkách mezi Irskem a Velkou Británií. O rok později přibyla druhá linka z Dublinu na letiště Luton v Londýně a počet přepravených cestujících vystoupil na 82 tisíc.53
V roce 1988 rozšířil dopravce své působení i mimo Irsko a britské ostrovy a to otevřením dvou linek z Dublinu do Bruselu a Mnichova. Na počátku devadesátých let Ryanair upadl do ztráty a byla nutná restrukturalizace společnosti. Jako inspirace mu posloužil model nízkých cen americké letecké společnosti Southwest Airlines. Zároveň došlo k obměně stávajícího managementu a pod novým vedením se Ryanair profiloval první nízkonákladová letecká společnost v Evropě.
V roce 1992 Ryanair pokračoval v restrukturalizaci snižováním linek i flotily. Z dosavadního počtu 19 linek zůstalo v provozu pouhých 6. Ačkoliv Ryanair snížil počet linek, letecká doprava díky nízkým cenám letenek vzrostla o více než 45 %. V srpnu tohoto roku společnost poprvé za celou dobu své existence přepravila během jediného měsíce 100 tisíc cestujících. V roce 1995 už Ryanair předstihl Aer Lingus i British Airways a stal se tak největším dopravcem na trase Dublin – Londýn. Velkou příležitost pro Ryanair představovala deregulace evropského trhu letecké dopravy v roce 1996, díky níž mohla společnost začít provozovat linky mezi jednotlivými evropskými státy a rychle expandovat.
V následujících letech postupně přibývaly další nové linky jako např. do Malmö, St Etienne či Pisy. V roce 2000 byl spuštěn největší evropský online systém rezervací. V srpnu 2001 byl poprvé v historii společnosti přepraven milion cestujících během pouhého měsíce. V roce 2002 po bruselském letišti Charleroi otevřel Ryanair další evropskou základnu na frankfurtském letišti Hahn, což znamenalo konec monopolního postavení pro společnost Lufthansa, která zde do té doby dominovala. O rok později společnost Ryanair převzala dosud ztrátovou leteckou společnost Buzz a stala se tak největší leteckou společností působící na letišti Stansted. V tomto roce také společnost překonala hranici 2 milionů přepravených cestujících během jednoho měsíce. O tři roky později už byla prolomena 4 milionová hranice, což se společnosti povedlo jako první na světě.54
3.2.3 Flotila společnosti Flotila společnosti Ryanair se k prosinci 2011 skládala z 275 letadel typu Boeing 737 – 800 s kapacitou 189 cestujících. Průměrné stáří letky činilo k v prosinci 2011 3 roky. Z důvodu vysokých cen paliva Ryanair v zimní sezóně uzemnil okolo 80 svých letadel.55
3.2.4 Obsluhované destinace Společnost Ryanair provozuje své pravidelné linky ze dvou mapovaných letišť. Prvním z nich je brněnské letiště Brno – Tuřany, kde společnost operuje od března roku 2005. První let se zde uskutečnil 24. března 2005. V listopadu 2010 přibyla k stávajícímu leteckému spojení Brno - Londýn další populární destinace a to město Bergamo nedaleko Milána, kam Ryanair
53
létal třikrát týdně. S počátkem letního letového řádu 16. dubna 2011 společnost zahájila provoz na lince do Alicante, která byla v provozu dvakrát týdně. Počet přepravených cestujících touto společností na tuřanském letišti k březnu 2011 čítal přes jeden milion cestujících.
V průběhu platnosti zimního letového řádu Ryanair ukončil sezonní linku do Milána (Bergama) a linka do Alicante byla zcela zrušena, neboť se dopravce nedohodnul na podmínkách s tamním provozovatelem letiště. Důvodem bylo rozhodnutí provozovatele letiště společnosti AENA o nutnosti používat nástupní mosty pro nástup a výstup cestujících. To Ryanair odmítl, neboť by tím došlo k navýšení nákladů o více než 2 miliony euro ročně.56 V provozu tak zůstalo pouze letecké spojení Brno - Londýn. Nicméně od 26. března roku 2012 bude linka do Milána opět třikrát týdně v provozu.
Druhým letištěm, kde společnost Ryanair v rámci sledovaných letišť působí, je bratislavské letiště M. R. Štefánika. Společnost je zároveň největším dopravcem působícím na tomto letišti. Svůj provoz zde zahájila 10. října 2005, kdy byla otevřena pravidelná linka do Milána (Bergamo).57 Později přibývaly další destinace, až se jejich počet ustálil na současných sedmnácti destinací v šesti evropských zemích a to:58 Na jaře 2012 dojde k obnovení většiny spojů.
3.2.5 Údaje o přepravených cestujících Ryanair meziročně zvýšil počet přepravených cestujících o 5 %. Zatímco v loňském roce přepravil 72,7 milionu cestujících, v roce 2011 to bylo již 76,4 milionu. Rekordním, co do počtu přepravených cestujících, byl měsíc srpen, kdy bylo přepraveno 8,1 milionu cestujících, což představovalo 6% nárůst oproti srpnu 2010.
Vůbec nejrušnějším dnem byl pátek 12. srpna, kdy bylo na více než 1600 leteckých trasách přepraveno více než 280 tisíc cestujících. Z hlediska počtu vytvořených rezervací byl nejrušnějším dnem 28. březen, kdy bylo uskutečněno přes 310 tisíc on-line rezervací.
Průměrná obsazenost letadel dosáhla hodnoty 82,2 %.59 Ryanair si také dobře vedl v oblasti přesnosti odletů, kdy 85 % všech letů bylo vypraveno bez zpoždění a rovněž v oblasti ztráty zavazadel, kdy na jedno ztracené zavazadlo připadalo 2000 přepravených cestujících. V uplynulém roce bylo založeno 8 nových základen (Lanzarote, Barcelona, Kaunas, Gran Canaria, Malta, Sevilla, Tenerife Jih a Valencia) a zprovozněno 328 nových linek.
56
37
Graf 8: Počet přepravených cestujících leteckou společností Ryanair 80 000 000 70 000 000 60 000 000 50 000 000 40 000 000 30 000 000 20 000 000 10 000 000 0 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 počet přepravených cestujících zdroj:
3.2.6 Ekonomické údaje Uplynulý fiskální rok 2011 končící 31. března 2011 byl pro nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair velmi úspěšným.
Celkové tržby společnosti vzrostly o 21 % na 3,6 miliardy euro. Čistý zisk se meziročně zvýšil o 26 % na 401 milionů euro, což se projevilo i zvýšením zisku přepočteného na jednoho cestujícího a to o 12 % na 50 euro na cestujícího. K tomuto výraznému nárůstu došlo i navzdory ekonomickým problémům v Evropě, přerušení letecké dopravy vlivem společného popela z islandské sopky Eyjafjallajökull (zrušeno bylo na 14 000 letů) a vyšším nákladům na pohonné hmoty, které se zvýšily zhruba o 350 milionů euro na 1,226 miliardy euro, což představuje nárůst o 37 %. Tento nárůst nákladů byl částečně kompenzován 12% navýšením cen letenek. Čistý zisk ovšem nezahrnuje jednorázové náklady na škody ve výši 26,1 milionu euro, které společnosti vznikly v souvislosti s přerušením letecké dopravy v Evropě v dubnu a květnu roku 2010 po výbuchu islandské sopky Eyjafjallajökull.
Celkové provozní náklady vzrostly o 20 % na 3,1 miliardy euro především díky již zmiňovanému 37% nárůstu cen pohonných hmot, které tvořily 39 % z celkových nákladů a dále 3% nárůstu jednotkových nákladů vyjma pohonných hmot. Náklady na zaměstnance vlivem 15% navýšení počtu zaměstnanců na 8069 vzrostly o 11 % na 371,5 milionu euro. Letištní a manipulační poplatky se zvýšily o 7 % na téměř 491 milionů euro, což odráží 8% nárůst počtu cestujících, vykompenzované nižšími poplatky na nově zřízených základnách a letištích. Akcionářům bylo ve formě dividend vyplaceno 500 milionů euro, za poslední 3 roky jim tak celkem bylo vyplaceno 846 milionů euro.60
3.2.7 Poplatky za služby Společnost Ryanair 31. března 2011 zavedla zcela nový kompenzační poplatek ve výši 2 eura, který má pokrývat náklady vzniklé při nenadálých událostech, v jejichž důsledku dochází ke zpoždění či rušení letů. Tato povinnost dopravci vyplývá z nařízení Evropské unie EU261,
60
které leteckým společnostem nařizuje odškodnit cestující v případě zásahu vyšší moci.
Poplatek ve výši 2 eura se vztahuje na všechny rezervace letenek uskutečněné od 4. dubna 2011. Nedlouho poté společnost vydala stanovisko, ve kterém se zavázala v roce 2012 proporcionálně snížit tento poplatek v případě, že v roce 2011 dojde ke snížení jejich nákladů a naopak zvýšení poplatku v případě nárůstu nákladů. Další navýšení poplatků přišlo v dubnu roku 2011, kdy společnost zvýšila poplatek za rezervaci na 6 euro.
Nově Ryanair rovněž přišel s možností rezervace konkrétního sedadla. Za poplatek 10 euro je možné si při rezervaci letenky vybrat konkrétní sedadlo v řadách s nouzovými východy a větším prostorem pro nohy. Jedná se o rozšíření stávající služby prioritního nástupu do letadla. Tato doplňková služba je prozatím ve zkušebním režimu na omezeném množství letů, ale postupně se bude rozšiřovat. Rezervace míst je od května dostupná na trase Dublin – Londýn a od 22. září 2011 na vybraných letech ze základen v Dublinu, Londýně (Stansted), Bruselu a Miláně.61
Tabulka 3: Přehled vybraných poplatků ( Ryanair) Rezervace Rezervace přes call Název poplatku online centrum/ na letišti poplatek za rezervaci 6 € 6 € poplatek za přednostní nástup 5 € 6 € Poplatek za změnu letu (cestující / jednosměrný let) 50 € 75 € Poplatek za změnu jména 110 € 160 € Poplatek za 1. zavazadlo do 15 kg (říjen-květen) 15 € 35 € Poplatek za 1. zavazadlo do 15 kg (červen-září & 21.12. - 4.1.) 20 € 40 € Poplatek za 1. zavazadlo do 20 kg (říjen-květen) 25 € 45 € Poplatek za 1. zavazadlo do 20 kg (červen-září & 21.12. - 4.1.) 30 € 50 € Poplatek za 2. zavazadlo do 15 kg (říjen-květen) 35 € 70 € Poplatek za 2. zavazadlo do 15 kg (červen-září & 21.12. - 4.1.) 40 € 80 € Poplatek za nadváhu zavazadel ─── 20 € zdroj:
3.3 Wizz Air Wizz Air je polsko-maďarská nízkonákladová letecká společnost se sídlem ve Vecsés v Maďarsku. Je největší nízkonákladovou leteckou společností ve střední a východní Evropě.
61
3.3.1 Základní informace o společnosti Společnost Wizz Air se specializuje na dopravní spojení střední a východní Evropy se zbývající částí Evropy a v posledních letech je jednou z nejrychleji rostoucích leteckých společností na světě. Operuje v 27 zemích, kde nabízí letecká spojení do 59 destinací.62 Skupina Wizz Air se skládá ze dvou dílčích leteckých společností a to Wizz Air Maďarsko (WAH, čísla letů začínají na W6) a Wizz Air Ukrajina (WAU, čísla letů začínají na WU). V Polsku je Wizz Air několikanásobným držitelem ocenění „Nejlepší nízkonákladový letecký dopravce roku“. Anketu, která je organizována od roku 2005 vyhlašuje internetový portál Pasazer.com.
V současnosti Wizz air zaměstnává 1500 zaměstnanců, z čehož v České republice je zaměstnáno 67 stálých pracovníků, a dalších 700 pracovních pozic společnost vytváří souvislosti s jejím působením na českých letištích. 63
3.3.2 Historie společnosti Historie společnosti Wizz Air je poměrně krátká, zato ale velice bohatá. Vznik společnosti se datuje k září roku 2003. Svůj první let uskutečnila společnost Wizz Air 19. května 2004 z polských Katovic, pouhých 19 dní po vstupu Maďarska a Polska do Evropské unie, čímž se uvolnil vzdušný prostor. Na český trh společnost Wizz Air vstoupila 27. června 2009, kdy zahájila své působení v Praze. V Brně působí od prosince 2010.
V roce 2011 měla společnost Wizz Air 15 provozních základen v následujících regionech: Gdaňsk, Poznaň, Katovice, Varšava a Wroclaw v Polsku, Budapešť v Maďarsku, Sofie v Bulharsku, Bukurešť, Kluž, Tigru Mures a Timisoara v Rumunsku, Vilnius v Litvě, Kyjev na Ukrajině, Bělehrad v Srbsku a Praha v České republice. Wizz Air má ve své síti více než 220 leteckých linek po celé Evropě. Tato síť se neustále rozrůstá o nové destinace. Snahou je rozšiřování sítě základen na dalších letištích umožňujících nízkonákladovou leteckou dopravu pro země střední a východní Evropy.64
Společnost nyní v České republice provozuje 14 pravidelných linek. Za pouhé dva roky svého působení Wizz Air do ČR a z ČR přepravil přes 1 368 milionu pasažérů.
3.3.3 Flotila společnosti Flotila společnosti se v loňském roce skládala z 34 letadel typu Airbus 320 s kapacitou 180 sedadel. Průměrné stáří letky udávané k prosinci 2011 činí 3,4 roky.
62
3.3.4 Obsluhované destinace Společnost Wizz Air působí na dvou českých letištích a to na pražské Ruzyni a v brněnských Tuřanech. Na Ruzyni dopravce působí od 27. června 2009, kdy zde došlo k otevření v pořadí tehdy již jedenácté základny.
V současnosti Wizz Air z Prahy provozuje 11 linek, jež jsou obsluhovány dvěma letadly. Na počátku roku 2010 Wizz Air plánoval přidání třetího letadla, od toho záměru však kvůli vysokým letištním poplatkům Letiště Ruzyně nakonec upustil. Wizz Air z Prahy nabízí přímé spojení do následujících destinací: Barcelona, Bari, Benátky (Marco Polo), Benátky (Treviso), Burgas, Eindhoven, Londýn (Luton), Madrid, Milán (Bergamo), Neapol a Řím (Fiumicino).
Druhým obsluhovaným letištěm jsou brněnské Tuřany. V roce 2011 zde Wizz Air provozoval tři linky s celoročním provozem a cestujícím tak umožnil dopravní spojení s třemi evropskými velkoměsty - Londýn, Řím a Eindhoven. Společnost Wizz Air započala své působení v Brně 16. prosince 2010 spuštěním linky Brno - Londýn. Na londýnské letiště Luton létá společnost Wizz Air třikrát až čtyřikrát týdně v závislosti na roční sezóně. Další linkou, která byla otevřena poměrně nedávno, je linka Brno - Řím (Fiumicino). Tato linka je v provozu od 27. března 2011 dvakrát týdně. Nejnovější linkou je linka Brno – Eindhoven, která byla otevřena 16. prosince 2011 a je provozována dvakrát týdně.
3.3.5 Údaje o přepravených cestujících V roce 2011 přepravila letecká společnost Wizz Air přes 11 milionů cestujících, což ve srovnání s předchozím rokem představuje nárůst o 15 %. Z toho počtu cestujících bylo z České republiky přepraveno 680 tisíc cestujících. Průměrná obsazenost letadel čítala stejně jako v roce 2010 84 %. Podle dostupných statistik létalo 74 % spojů načas či dříve a 26 % jich bylo opožděných nebo zcela zrušených.65
Graf 9: Počet přepravených cestujících leteckou společností Wizz Air 12 000 000 11 000 000 10 000 000 9 000 000 8 000 000 7 000 000 6 000 000 5 000 000 4 000 000 3 000 000 2 000 000 1 000 000 0 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Počet přepravených cestujících zdroj:
65
3.3.6 Ekonomické údaje Společnost Wizz má velice špatně přístupné informace o svém hospodaření. Na svých oficiálních internetových stránkách zcela chybí jakékoliv dokumenty o stavu hospodaření či výroční zprávy. Jediné doposud známé informace se podařilo získat deníkům SME a MF DNES a to díky výsledkům z britského obchodního rejstříku.
Za finanční rok 2009 končící k 31. březnu společnost skončila ve ztrátě 9,5 milionu euro (247 milionů Kč), což představovalo trojnásobný nárůst oproti roku 2008. Velký vliv na to měla značná expanze firmy, kdy tržby meziročně stouply o 35 % na téměř 393 milionů euro. Společnost díky nedobré finanční situaci v červenci 2008 odložila splatnost dluhopisů za 32 milionů eur z roku 2010 na 2015.66
3.3.7 Poplatky za služby Společnost Wizz v roce 2011 dvakrát během roku zvýšila poplatek za rezervaci při platbě některými platebními kartami. Z původních 135 Kč došlo v červnu ke zvýšení na 162 Kč a následovně v září na nynějších 216 korun za každý úsek. Snahou společnosti je přesvědčit zákazníky k platbě kreditní kartou Wizz Airu nebo ke vstupu do jejich věrnostního programu.
Dále 15. června došlo ke změně výpočtu poplatku za zavazadla rezervovaná online. Celková částka poplatku za zavazadla se nyní vypočítává na základě plánované doby trvání letu. Je-li je plánovaná doba trvání letu kratší než 2 hodiny, činí online poplatek za zavazadla 15 EUR/zavazadlo/let. Pokud se plánovaná doba trvání letu rovná nebo je delší než 2 hodiny, činí online poplatek za zavazadla 20 EUR/zavazadlo/let.67
Tabulka 4: Přehled vybraných poplatků (Wizz Air) Název poplatku Částka Poplatek za rezervaci (MasterCard, Visa) 216 Kč Poplatek za rezervaci (Maestro) 162 Kč Poplatek za rezervaci (bankovní převod) 108 Kč Poplatek za rezervaci prostřednictvím telefonického centra 189 Kč Poplatek za zavazadlo přes wizzair.com & telefonní centrum (plánovaná doba 405 Kč trvání letu je kratší než 2 hodiny) Poplatek za zavazadlo přes wizzair.com & telefonní centrum (plánovaná doba trvání letu se rovná nebo je delší než 2 hodiny) 540 Kč Poplatek za zavazadlo na letišti 810 Kč Poplatek za zavazadlo u odletové brány 1 620 Kč Poplatek za odbavení na letišti na webu wizzair.com 189 Kč Poplatek za odbavení na letišti 405 Kč Poplatek za změnu letu na webu wizzair.com 810 Kč Poplatek za změnu letu prostřednictvím telefonického centra 1 215 Kč Poplatek za změnu jména na webu wizzair.com 1 080 Kč Poplatek za změnu jména prostřednictvím telefonického centra 1 620 Kč
66
zdroj:
3.4 Shrnutí kapitoly Následující tabulka porovnává vybrané parametry jednotlivých analyzovaných nízkonákladových leteckých společností z oblasti přepravy cestujících, obsazenosti letadel či samotného provozu nízkonákladových leteckých společností. Tyto statistiky jsou vedeny asociací evropských nízkonákladových leteckých společností, jejímiž jsou všechny sledované letecké společnosti členy.
Téměř ve všech hodnocených oblastech dominuje irská nízkonákladová letecká společnost Ryanair. Svůj podíl na to jistě nese i fakt, že Ryanair má v porovnání se zbylými dvěma společnostmi poměrně dlouhou 27letou historii zatímco easyJet na trhu působí 17 let a nejmladší Wizz Air dokonce pouze 9 let.
Tabulka 5: Srovnání analyzovaných nízkonákladových leteckých společností EasyJet Ryanair Wizz Air Počet přepravených cestujících 55 500 000 76 400 000 11 000 000 Průměrná obsazenost letadel 87,5 % 82,2 % 84,0 % Počet letů/den 1260 1353 199 Počet obsluhovaných zemí 30 27 27 Počet obsluhovaných destinací 130 162 59 Počet leteckých tras 611 1400 199 Počet stálých zaměstnanců 7571 9000 1370 Počet letadel 202 275 34 Průměrné stáří letky 3,9 3,0 3,4 zdroj:
68 všechny uvedené poplatky jsou za let za cestujícího a v případě poplatků za zavazadla i za zavazadlo. 69 údaje se vztahují k prosinci 2011
43
4 PRŮMĚRNÁ VÝŠE CEN LETENEK ZA CELÉ SLEDOVANÉ OBDOBÍ
Pro lepší představu o vývoji cen letenek jednotlivých leteckých společností na jejich linkách v čase jsem ceny letenek za celé sledované období zprůměrovala a rozdělila opět do čtyř sledovaných kategorií tak, aby bylo z jednotlivých grafů patrné, jak se ceny letenek na sledovaných linkách v závislosti na vybraném období měnily. Hodnoty průměrných cen letenek pak byly získány následujícím způsobem: u analyzovaných dní odletů jednotlivých leteckých společností byla shromážděna veškerá data s cenami letenek, získaných z jednotlivých dílčích pozorování, která probíhala vždy v úterý v intervalu od 18:00 do 20:00. Tato data byla následně prostřednictvím funkce průměr v programu Excel přepočtena na průměrné hodnoty cen letenek, ze kterých byly poté vytvořeny grafy průměrných cen letenek pro jednotlivé sledované kategorie. Analyzované dny odletů jednotlivých leteckých společností pak v tomto oddílu v grafech znázorňuje osa x.
Po tomto komplexním rozboru průměrných cen letenek, je pozornost věnována analýze již konkrétních vybraných termínů z průběhu celého uplynulého roku.
4.1 Metodika zpracování analýzy vývoje cen letenek Prováděnou analýzu jsem z důvodu větší přehlednosti a možnosti srovnání cen letenek a jejich vývoje v čase rozdělila celkem do čtyř sledovaných kategorií a to: mimosezonní období - všední dny, mimosezonní období - víkendy, hlavní sezóna - všední dny a hlavní sezóna - víkendy.
Období hlavní sezóny je tvořeno časovým intervalem zahrnujícím období 1. července - 31. srpna. Mimosezonní období pak představují zbývající části roku. V mimosezonním období byly odlety kvůli velkému objemu dat sledovány v intervalu 14 dní, v období hlavní sezóny byly odlety sledovány v intervalu 7 dní.
Jednotlivé dílčí fáze celé analýzy, respektive tedy sběr potřebných dat se jak již bylo zmíněno, odehrával vždy v úterý v intervalu od 18:00 do 20:00. Samotný sběr dat byl zahájen 1. února a ukončen byl 27. prosince. Z důvodu objektivního přepočtu cen letenek na bratislavských linkách na českou měnu jsem ve stejných termínech pravidelně sledovala i vývoj české koruny vůči euru dle kurzu České národní banky.
Veškerá shromážděná data splňují následující parametry:
letenky jsou jednosměrné, výchozími body jsou česká a slovenská letiště, uvedené ceny jsou konečné včetně všech poplatků, počítáno bylo pouze s příručním zavazadlem.
44
4.2 Mimosezonní období První výraznější cenový výkyv ve vývoji letenek byl zaznamenán v souvislosti s královskou svatbou prince Williama a Catherine Middleton, která se konala 29. dubna 2011. U všech leteckých společností a jejich linek došlo v souvislosti s touto událostí k velmi výraznému nárůstu cen letenek.
Další velký cenový výkyv byl v tomto období patrný u letecké společnosti Ryanair na lince Bratislava – Londýn (Stansted), kdy se cena v rozmezí 11. – 12. října oproti předchozím 14 dnům více než zdvojnásobila a průměrná cena letenek dosáhla hodnoty 2074 Kč.
K dalšímu výraznějšímu nárůstu cen letenek poté došlo u letecké společnosti easyJet na lince Praha – Londýn (Stansted) v období 25. – 26. října, kdy se průměrná cena letenek z původní ceny jednoho tisíce korun vyšplhala až k hodnotě blížící se dvoutisícové hranici. S výjimkou těchto výkyvů se ceny v tomto období vyvíjely více méně stabilně.
Graf 10: Průměrná výše cen letenek v mimosezonním období 3 000 Kč 2 500 Kč 2 000 Kč 1 500 Kč 1 000 Kč 500 Kč
0 Kč
1.3
8.6.
15.3
-
13.4.
29.3. 27.4. 11.5. 25.5. 22.6. 14.6. 28.9. 9.11. 7.12.
-
------
12.10. 26.10. 23.11. 21.12.
7.
- - - -
8. 6.
12
28. 26. 10. 24. 21. 13. 27.
11. 25. 22. 20. Wizz Air (Praha) Wizz Air (Brno) easyJet (Praha-Gatwick) easyJet (Praha-Stansted) Ryanair (Brno) Ryanair (Bratislava-Luton) Ryanair (Bratislava-Stansted) zdroj dat: rezervační systém leteckých společností, vlastní zpracování
4.3 Mimosezonní období - víkendy V tomto období vykazovaly všechny letecké společnosti ve vývoji cen letenek na svých linkách velmi kolísavý trend. Jednoznačně nejvyšších hodnot dosahovaly letenky společnosti easyJet, především pak na lince Praha – Londýn (Stansted), jejíž křivka velmi výrazně převyšovala křivky ostatních linek. Svého vrcholu dosáhly letenky v období 25. – 26. června, kdy se průměrná cena letenek pohybovala ve výši 3 944 Kč.
K velkým cenovým výkyvům docházelo i v období 30. dubna – 1. května, kdy došlo k nárůstu cen letenek na všech linkách, s výjimkou linky společnosti Ryanair Bratislava – Londýn (Luton), kde cena ve srovnání s předchozím termínem zůstala nezměněna. Ceny letenek
45
na této lince od počátku listopadu vykazovaly nulové hodnoty, neboť v souvislosti s nástupem zimního letového řádu s platností od 30. října byl na této lince ukončen víkendový provoz.
Graf 11: Průměrná výše cen letenek v mimosezonní období - víkendy 4 000 Kč 3 500 Kč 3 000 Kč 2 500 Kč 2 000 Kč 1 500 Kč 1 000 Kč 500 Kč
0 Kč
5.3
1.5.
3.4. 4.9.
19.3
-
- -
2.10.
17.4. 15.5. 29.5. 12.6. 26.6. 18.9.
-
------
16.10.
27.11. 30.10. 13.11. 11.12.
26.12.
2. 3.
-
- - - -
-
1.
16. 14. 28. 11. 25. 17.
30.4.
15
26. 29. 12. 10.
24. -
Wizz Air (Praha) Wizz Air (Brno) 23. easyJet (Praha - Gatwick) easyJet (Praha - Stansted) Ryanair (Brno) Ryanair (Bratislava - Luton) Ryanair (Bratislava - Stansted) zdroj dat: rezervační systém leteckých společností, vlastní zpracování
4.4 Období hlavní sezóny V období hlavní sezóny zaznamenaly letenky na všech linkách poměrně pozvolný vývoj bez větších cenových výkyvů. Jediný výraznější výkyv nastal v období 15. srpna na lince společnosti Ryanair Brno – Londýn (Stansted), kdy se průměrná cena z původních 1 337 Kč vyšplhala na 2 810 Kč.
Společným jevem pro všechny linky byl viditelný nárůst cen letenek v časovém horizontu týdne zbývajícího do odletu, kdy ceny letenek u většiny linek v tomto období dosáhly svého vrcholu. Jednoznačně nejvyšších cen dosahovaly letenky nabízené společností easyJet, když průměrná výše letenek na obou linkách přesáhla třítisícovou hranici.
Graf 12: Průměrná výše cen letenek v období hlavní sezóny 3 500 Kč Wizz Air (Praha)
3 000 Kč Wizz Air (Brno) 2 500 Kč easyJet (Praha- 2 000 Kč Gatwick) easyJet (Praha- 1 500 Kč Stansted) 1 000 Kč Ryanair (Brno) 500 Kč Ryanair (Bratislava-
0 Kč Luton)
Ryanair (Bratislava-
1.8 8.8
4.7 Stansted)
18.7 25.7 15.8 22.8 29.8 11.7 zdroj dat: rezervační systém leteckých společností, vlastní zpracování 46
4.5 Období hlavní sezóny - víkendy V tomto období byly pozorovatelné vůbec nejvyšší ceny letenek a to opět především u linek společnosti easyJet. Zatímco v předchozích třech obdobích měly všechny linky obdobný vývoj, ať už byl stabilní či kolísavý, v tomto období lze u jednotlivých linek pozorovat odlišný vývoj. Jestliže ceny linek společnosti Ryanair měly mírný průběh bez znatelnějších výkyvů, u společnosti easyJet se naopak jednalo o nepravidelný, velmi kolísavý vývoj. Linky poslední analyzované letecké společnosti Wizz Air zaznamenaly mírný, pozvolnější průběh s občasnými menšími výkyvy. Nejvyšší hodnoty vykazovala linka Praha – Londýn (Gatwick), u které byla dokonce překonána čtyřtisícová hranice, když průměrná cena letenek 24. července dosáhla výše 4 138 Kč.
Graf 13: Průměrná výše cen letenek v období hlavní sezóny - víkendy
4 500 Kč Wizz Air (Praha) 4 000 Kč Wizz Air (Brno) 3 500 Kč 3 000 Kč easyJet (Praha - 2 500 Kč Gatwick) easyJet (Praha - 2 000 Kč Stansted) 1 500 Kč Ryanair (Brno) 1 000 Kč Ryanair (Bratislava - 500 Kč Luton)
0 Kč Ryanair (Bratislava -
Stansted)
7.8
3.7.
10.7 17.7 24.7 31.7 14.8 21.8 28.8 -
2. zdroj dat: rezervační systém leteckých společností, vlastní zpracování
4.6 Shrnutí kapitoly Z hlediska průměrných cen letenek nabízela jednoznačně nejdražší letenky společnost easyJet, především pak na lince Praha – Londýn (Stansted). Ceny letenek na této lince vykazovaly nejvyšších hodnoty ve třech, ze čtyř sledovaných kategorií, a to v mimosezonní období, v mimosezonním období – víkendy a v období hlavní sezóny. Toto „prvenství“ si linka neudržela pouze v období hlavní sezóny o víkendech, kde byly nejdražší letenky nabízeny na druhé lince této společnosti na trase Praha – Londýn (Gatwick).
Naopak nejlevnější letenky dle průměrných cen nabízela letecká společnost Ryanair, konkrétně tedy na lince Bratislava – Londýn (Luton), kde nabízela nejlevnější letenky ve třech ze čtyř sledovaných kategorií a to v mimosezonním období o víkendech, v období hlavní sezóny a v období hlavní sezóny o víkendech. V mimosezonním období se dle celkového součtu průměrných cen do popředí dostala linka společnosti Wizz Air Brno – Londýn.
47
Průměrné ceny letenek se v mimosezonní období pohybovaly v rozmezí od 414 Kč do 2 547 Kč, v mimosezonním období – víkendy v rozmezí od 499 Kč do 3 944 Kč a v období hlavní sezóny v rozmezí od 926 Kč do 3 294 Kč. Vůbec nejvyšší ceny letenek byly znatelné v období hlavní sezóny – víkendy, kde se průměrné ceny letenek pohybovaly v rozmezí od 1 144 Kč do 4 138 Kč.
48
5 ANALÝZA VYBRANÝCH TERMÍNŮ
Stejně jako v předchozím rozboru průměrných cen i zde jsou letenky rozděleny do výše zmíněných čtyř kategorií. Tento oddíl se však od toho předchozího odlišuje tím, že ceny letenek již nejsou průměrovány, ale je počítáno s cenami, za jaké letenky jednotlivé letecké společnosti na svých linkách nabízely. Jednotlivé příklady byly vybrány z toho důvodu, že se svým průběhem určitým způsobem lišily od ostatních termínů v jednotlivých kategoriích, ať už to bylo způsobeno vysokými cenami či zvláště nepravidelným vývojem.
Z důvodu větší vypovídací schopnosti této analýzy začíná každý vybraný termín souhrnným srovnáním všech leteckých společností a poté je pozornost zaměřena na každého dopravce zvlášť. Vybrané příklady jsou v práci seřazeny chronologicky tak, jak po sobě svými termíny v roce následují.
5.1 Královská svatba Sledované dny odletů vztahující se ke královské svatbě, která se konala 29. dubna 2011, náleží ke kategorii mimosezónní období. Lety analyzovaných leteckých společností v souvislosti s touto událostí se v jednotlivých dnech odletů lišily, proto je pozornost věnována období 26. – 27. dubna. U některých leteckých společností došlo v tomto období k výraznému nárůstu cen letenek. Zatímco průměrně se ceny letenek pohybovaly v rozmezí 500 Kč – 2000 Kč v závislosti na konkrétní letecké společnosti, letenky vztahující se přímo k datu této události se vyšplhaly až k 6000 Kč.
Všechny letecké společnosti umožňovaly díky času odletu v pozdějších večerních hodinách koupi letenky ještě týž den, jedinou výjimkou byla pouze linka společnosti Ryanair Brno - Londýn (Stansted), kde koupě v důsledku odpoledního odletu ve vztahu k prováděné analýze již nebyla možná. Ceny takovýchto letenek dosahovaly velmi vysokých částek, a to zejména u společnosti Ryanair na obou jejích bratislavských linkách. Letenka na lince Bratislava – Londýn (Luton) vycházela na 5 697 Kč a letenka na lince Bratislava – Londýn (Stansted) na 5 818 Kč
V rámci srovnání dle průměrných cen letenek za celé analyzované období se jako nejdražší ukázaly být letenky nabízené společností easyJet na lince Praha – Londýn (Gatwick), naopak nejlevnější letenky pak nabízela společnost Wizz Air na lince Brno - Londýn (Luton).
49
Graf 14: Vývoj cen letenek pro období královské svatby (celkové srovnání) 6 000 Kč 5 500 Kč 5 000 Kč 4 500 Kč 4 000 Kč 3 500 Kč 3 000 Kč 2 500 Kč 2 000 Kč 1 500 Kč 1 000 Kč 500 Kč
0 Kč
1.2 8.2 1.3 8.3 5.4
15.2 22.2 15.3 22.3 29.3 12.4 19.4 26.4 Wizz Air (Praha) Wizz Air (Brno) EasyJet (Praha-Gatwick) EasyJet (Praha-Stansted) Ryanair (Brno) Ryanair (Bratislava-Luton) Ryanair (Bratislava-Stansted) zdroj dat: rezervační systém leteckých společností, vlastní zpracování
U obou pražských linek společnosti easyJet byly shodně sledovány lety s odletem 26. dubna. Samotný vývoj cen letenek na trase Praha - Londýn (Gatwick) se oproti lince na Stansted vyvíjel v mírnějším, pozvolně rostoucím tempu. Jedinou výjimku představoval prudší pokles hned v úvodu průzkumu a poté v časovém horizontu týdne zbývajícího do plánovaného odletu.
Na druhé pražské lince na letiště Stansted už byly zaznamenány větší výkyvy ve vývoji cen. S výjimkou cenového maxima v den odletu dosáhly ceny letenek svého druhého vrcholu v druhé polovině března, když přesáhly třítisícovou hranici. Následně pak došlo k prudkému poklesu, kdy se ceny letenek zastavily na hodnotě mírně přesahující dvoutisícovou hranici. Tento trend byl ukončen počátkem dubna, kdy ceny letenek až do závěru průzkumu opětovně stoupaly.
Nejvyšších hodnot v tomto období shodně dosáhly letenky zakoupené v den odletu, tedy 26. dubna, kdy se ceny letenek na obou linkách vyšplhaly na 3489 Kč. Průměrné ceny letenek za celé sledované období se od sebe na obou linkách příliš nelišily. Průměrná cena letenek na lince Praha – Londýn (Gatwick) se pohybovala ve výši 2 561 Kč a na lince Praha – Londýn (Stansted) ve výši 2 547 Kč.
50
Graf 15: Vývoj cen letenek pro období královské svatby u společnosti easyJet 3 500 Kč 3 000 Kč 2 500 Kč 2 000 Kč 1 500 Kč 1 000 Kč 500 Kč
0 Kč
1.2 8.2 1.3 8.3 5.4
15.2 22.2 15.3 22.3 29.3 12.4 19.4 26.4 easyJet (Praha-Gatwick) easyJet (Praha-Stansted) zdroj dat: rezervační systém letecké společnosti, vlastní zpracování
Stejně jalo v případě společnosti easyJet i zde byly lety všech tří sledovaných linek společnosti Ryanair shodně vypravovány 26. dubna. Rovněž i vývoj cen byl u všech tří linek velmi obdobný. Mírné odlišnosti nastaly pouze u linky Bratislava – Londýn (Stansted), kdy ceny letenek v polovině zkoumaného období a poté na jeho závěru převažovaly nad cenami zbylých dvou linek.
K potvrzení skutečnosti o obdobném vývoji cen přispívá i fakt, že obě bratislavské linky měly v intervalu konec března až konec sledovaného období dokonce naprosto totožný vývoj. Jediná větší odlišnost ve vývoji cen, jak již bylo zmíněno, nastala při koupi letenek v den odletu; kdy zatímco u obou bratislavských tato možnost existovala, u brněnské linky již nikoliv. Přesto se dá říct, že ceny letenek se v tomto období na všech třech linkách držely relativně v nízkých cenových hladinách. Průměrná cena letenek na lince Brno – Londýn (Stansted) se pohybovala ve výši 1 485 Kč, na lince Bratislava – Londýn (Luton) ve výši 1 706 Kč a na lince Bratislava – Londýn (Stansted) ve výši 1915 Kč.
Graf 16: Vývoj cen letenek pro období královské svatby u společnosti Ryanair 6 000 Kč 5 500 Kč 5 000 Kč 4 500 Kč 4 000 Kč 3 500 Kč 3 000 Kč 2 500 Kč 2 000 Kč 1 500 Kč 1 000 Kč 500 Kč
0 Kč
1.2 8.2 1.3 8.3 5.4
15.2 22.2 15.3 22.3 29.3 12.4 19.4 26.4
Ryanair (Brno) Ryanair (Bratislava-Luton) Ryanair (Bratislava-Stansted) zdroj dat: rezervační systém letecké společnosti, vlastní zpracování 51
U letecké společnosti Wizz Air byl pro linku Praha - Londýn (Luton) sledován let s odletem 26. dubna a pro linku Brno - Londýn (Luton) pak 27. dubna. Vývoj cen na obou linkách probíhal v kolísavém trendu, obzvláště to pak platilo u pražské linky, kde docházelo k hlubokým propadům, ale zároveň i prudkým nárůstům cen. U brněnské linky byly rovněž zaznamenány občasné cenové výkyvy, ovšem k těm docházelo v menším rozsahu.
Ceny letenek na lince Praha - Londýn (Luton) po celou dobu značně převyšovaly ceny na lince z Brna. Nejvyšší hodnoty v tomto období dosáhly letenky na lince Praha - Londýn (Luton) a to hned třikrát ve výši 2 767 Kč. Průměrná cena letenek na lince Praha - Londýn (Luton) se potom pohybovala ve výši 2 165 Kč a na lince Brno - Londýn (Luton) ve výši 1 292 Kč.
Graf 17: Vývoj cen letenek pro období královské svatby u společnosti Wizz Air 3 000 Kč 2 500 Kč 2 000 Kč 1 500 Kč 1 000 Kč 500 Kč
0 Kč
5.4 1.2 8.2 1.3 8.3
15.2 22.2 15.3 22.3 29.3 12.4 19.4 26.4 Wizz Air (Praha) Wizz Air (Brno) zdroj dat: rezervační systém letecké společnosti, vlastní zpracování
5.2 Období po královské svatbě Sledované lety se svým datem odletu řadí k sledované kategorii mimosezonní období - víkend. Lety jednotlivých leteckých společností se opět ve svých dnech odletu lišily, z toho důvodu je níže analyzováno období 30. dubna – 1. května.
Vývoj cen letenek byl u jednotlivých leteckých společností poměrně odlišný, výše cen se na nich v čase relativně měnily. Vzhledem k tomu, že již zmíněná královská svatba se odehrála pouze den až dva před sledovanými odlety v závislosti na konkrétní letecké společnosti a jejich linkách, se letenky stále ještě držely ve vyšších cenových hladinách, a to především u společnosti easyJet a rovněž u společnosti Wizz Air na lince Brno – Londýn (Luton). V tomto období byly ze všech sledovaných období zaznamenány vůbec nejvyšší dosahované hodnoty cen letenek.
Z hlediska průměrných cen opět nejdražší letenky nabízela letecká společnost easyJet, kdy průměrná cena letenek na obou linkách překračovala hranici 3 800 Kč. Nejlevnější letenky pak nabízela společnost Ryanair a to na všech třech jejích linkách.
52
Graf 18: Vývoj cen letenek pro období po královské svatbě (celkové srovnání)
5 000 Kč 4 500 Kč 4 000 Kč 3 500 Kč 3 000 Kč 2 500 Kč 2 000 Kč 1 500 Kč 1 000 Kč 500 Kč
0 Kč
1.3 1.2 8.2 8.3 5.4
15.3 15.2 22.2 22.3 29.3 12.4 19.4 26.4 Wizz Air (Praha) Wizz Air (Brno) EasyJet (Praha-Gatwick) EasyJet (Praha-Stansted) Ryanair (Brno) Ryanair (Bratislava-Luton) Ryanair (Bratislava-Stansted) zdroj dat: rezervační systém leteckých společností, vlastní zpracování
Na lince společnosti easyJet Praha - Londýn (Gatwick) byl sledován let odletem 30. dubna, na lince Praha - Londýn (Stansted) pak 1. května. Ceny letenek v tomto období na obou linkách vykazovaly vůbec nejvyšší hodnoty ze všech sledovaných období, když dokonce atakovaly i pětitisícovou hranici.
Samotný vývoj cen letenek na obou linkách probíhal v relativně mírnějším, pozvolnějším tempu. Letenky na lince Praha – Londýn (Gatwick) měly až do první poloviny března relativně konstantní průběh. Ceny letenek se v tomto intervalu měnily jen velmi nepatrně. Následně po mírnějším poklesu se ceny opět ustálily a v čase se měnily jen velmi málo. Výraznější výkyv nastal až první polovině dubna, kdy cena z necelých čtyř tisíc korun klesla na tři tisíce korun.
Ceny letenek na druhé lince se vyvíjely v lehce kolísavějším tempu. Během průzkumu docházelo k občasným pozvolnějším cenovým výkyvům. Svého cenového maxima letenky na této lince a společnosti easyJet vůbec dosáhly v samém závěru průzkumu, kdy se po předcházejícím prudkém růstu ceny letenky vyšplhaly na hodnotu 4 999 Kč.
Průměrné ceny letenek za celé období se pohybovaly v téměř na korunu stejné výši. Průměrná cena letenek na lince Praha – Londýn (Gatwick) se pohybovala ve výši 3 851 Kč a na lince Praha – Londýn (Stansted) ve výši 3 864 Kč.
53
Graf 19: Vývoj cen letenek pro období po královské svatbě u společnosti easyJet 5 000 Kč 4 500 Kč 4 000 Kč 3 500 Kč 3 000 Kč 2 500 Kč 2 000 Kč 1 500 Kč 1 000 Kč 500 Kč
0 Kč
1.2 8.2 1.3 8.3 5.4
15.3 15.2 22.2 22.3 29.3 12.4 19.4 26.4
easyJet (Praha-Gatwick) easyJet (Praha-Stansted) zdroj dat: rezervační systém letecké společnosti, vlastní zpracování
Lety všech tří sledovaných linek společnosti Ryanair byly shodně vypravovány 30. dubna. Rovněž i vývoj cen nesl u všech tří linek společné znaky, které představoval nepravidelný a velmi kolísavý průběh. Společný měly všechny linky i pokles ceny v závěru průzkumu. Nejznatelnější výkyvy lze pozorovat u linky Bratislava – Londýn (Luton) a to především v polovině února, kdy došlo k výraznému nárůstu ceny na tehdejších 2 716 Kč. Tato částka představovala vůbec nejdražší letenky nabízené touto letecké společností za celé sledované období. Druhým výraznějším výkyvem na této lince byl pokles ceny v první polovině dubna, který byl ovšem následován opětovným nárůstem ceny. Zbývající dvě linky se zpočátku průzkumu vyvíjely téměř totožně, ovšem od druhé poloviny února začalo docházet k mírným, místy výraznějším odlišnostem.
Celkově se ceny letenek držely ve velmi nízkých cenových hladinách. Průměrná cena letenek na lince Brno – Londýn (Stansted) činila 1 638 Kč, na lince Bratislava – Londýn (Luton) 1 727 Kč a na lince Bratislava – Londýn (Stansted) 1 743 Kč.
Graf 20: Vývoj cen letenek pro období po královské svatbě u společnosti Ryanair 3 000 Kč 2 500 Kč 2 000 Kč 1 500 Kč 1 000 Kč 500 Kč
0 Kč
1.2 8.2 1.3 8.3 5.4
15.2 22.2 15.3 22.3 29.3 12.4 19.4 26.4 Ryanair (Brno) Ryanair (Bratislava-Luton) Ryanair (Bratislava-Stansted) zdroj dat: rezervační systém letecké společnosti, vlastní zpracování 54
Pro linku společnosti Wizz Air Praha - Londýn (Luton) byl sledován let s odletem 30. dubna a pro linku Brno - Londýn (Luton) pak 1. května.
Obě linky se zpočátku vyvíjely naprosto odlišně, ovšem od druhé poloviny března až do konce sledovaného období je z grafu patrný velmi obdobný vývoj. Letenky na lince Brno - Londýn (Luton) byly v úvodu průzkumu nabízeny za velmi vysoké částky, konkrétně tedy za 4 927 Kč. Tato hodnota již do konce období nebyla překonána. Bezprostředně poté následoval velmi prudký pokles cen, který se zastavil na hodnotě pohybující se okolo částky 3 300 Kč. V této cenové rovině se letenky držely až do první poloviny března. Poté ceny letenek až do konce období v menším rozsahu střídavě rostly a klesaly. Ceny letenek se na lince Praha - Londýn (Luton) od počátku vyvíjely v relativně pozvolném kolísavém tempu. Svého vrcholu dosáhly na přelomu března a dubna, kdy se cena krátkodobě držela na úrovni 2 700 Kč.
Průměrná cena letenek na lince Praha - Londýn (Luton) se pohybovala ve výši 2 040 Kč a na lince Brno - Londýn (Luton) ve výši 2 580 Kč.
Graf 21: Vývoj cen letenek pro období po královské svatbě u společnosti Wizz Air 5 000 Kč 4 500 Kč 4 000 Kč 3 500 Kč 3 000 Kč 2 500 Kč 2 000 Kč 1 500 Kč 1 000 Kč 500 Kč
0 Kč
1.2 8.2 1.3 8.3 5.4
12.4 15.2 22.2 15.3 22.3 29.3 19.4 26.4 Wizz Air (Praha) Wizz Air (Brno) zdroj dat: rezervační systém letecké společnosti, vlastní zpracování
5.3 Konec školního roku Sledované lety se svým datem odletu řadí k sledované kategorii mimosezonní období - víkend. Datum odletu, stejně jako v předchozích případech, nebylo u sledovaných leteckých společností jednotné, z toho důvodu bylo sledováno období 25. – 26. června.
Ceny letenek společnosti easyJet v tomto období od druhé poloviny března výrazně převyšovaly letenky ostatních leteckých společností. Zatímco letenky od společností Ryanair a Wizz Air se svými cenami, s menší výjimkou na počátku března, držely relativně „při zemi“, letenky společnosti easyJet se pohybovaly ve velmi vysokých cenových relacích.
Z pohledu průměrných cen letenek sledované období jednoznačně nejdražší letenky nabízela
55
společnost easyJet na lince Praha – Londýn (Stansted), naopak nejlevnější letenky nabízela společnost Ryanair na všech svých linkách, především pak na těch bratislavských.
Graf 22: Vývoj cen letenek pro období konce školního roku (celkové srovnání) 6 000 Kč 5 500 Kč 5 000 Kč 4 500 Kč 4 000 Kč 3 500 Kč 3 000 Kč 2 500 Kč 2 000 Kč 1 500 Kč 1 000 Kč 500 Kč
0 Kč
1.2 8.2 1.3 8.3 5.4 3.5 7.6
12.4 14.6 15.2 22.2 15.3 22.3 29.3 19.4 26.4 10.5 17.5 24.5 31.5 21.6
Wizz Air (Praha) Wizz Air (Brno) EasyJet (Praha-Gatwick) EasyJet (Praha-Stansted) Ryanair (Brno) Ryanair (Bratislava-Luton) Ryanair (Bratislava-Stansted) zdroj dat: rezervační systém leteckých společností, vlastní zpracování
U linky společnosti easyJet Praha - Londýn (Gatwick) byl sledován let odletem 25. června, u linky Praha - Londýn (Stansted) pak 26. června.
Ceny letenek se na obou linkách vyvíjely v mírném, pozvolně rostoucím tempu s občasnými menšími cenovými výkyvy. Jediným významnějším výkyvem na lince Praha - Londýn (Gatwick) byl pokles cen na počátku června a následný prudký růst atakující pětitisícovou hranici. V této cenové relaci se pak již letenky na této lince pohybovaly až do konce sledovaného období.
Na lince Praha - Londýn (Stansted) byl zaznamenán první větší cenový výkyv až v polovině dubna, kdy cena letenek pozvolně stoupala k hodnotě blížící se pěti tisícům. Pod tuto hranici již cena letenek neklesla, naopak se cena ještě nadále zvyšovala, až přesáhla hranici 5500 Kč. V závěru průzkumu cena letenek mírně poklesla. Letenky této společnosti dosahovaly v období konce školního roku opět nejvyšších hodnot ze všech sledovaných leteckých společností. Vůbec nejvyšších cen dosáhly letenky na trase Praha – Londýn (Stansted), když se cena 7. června vyšplhala až na 5 599 Kč. V této cenové výši se letenky držely ještě následující týden a poté mírně poklesly.
Průměrná cena letenek se pak na lince Praha – Londýn (Gatwick) pohybovala ve výši 2 600 Kč a na lince Praha – Londýn (Stansted) ve výši 3 975 Kč.
56
Graf 23: Vývoj cen letenek pro období konce školního roku u společnosti easyJet 6 000 Kč 5 500 Kč 5 000 Kč 4 500 Kč 4 000 Kč 3 500 Kč 3 000 Kč 2 500 Kč 2 000 Kč 1 500 Kč 1 000 Kč 500 Kč
0 Kč
5.4 1.2 8.2 1.3 8.3 3.5 7.6
29.3 15.2 22.2 15.3 22.3 12.4 19.4 26.4 10.5 17.5 24.5 31.5 14.6 21.6
easyJet (Praha-Gatwick) easyJet (Praha-Stansted) zdroj dat: rezervační systém letecké společnosti, vlastní zpracování
Lety na všech třech sledovaných linkách společnosti Ryanair byly shodně vypravovány 25. června. Samotným vývojem cen letenek se však již tyto linky mírně lišily.
Zatímco obě bratislavské linky měly mírný, rostoucí průběh s drobnými výkyvy, linka Brno – Londýn (Stansted) vykazovala velmi nepravidelný, kolísavý vývoj. I přes tento nejednotný vývoj se však ceny stále pohybovaly v nízkých cenových relacích. V rámci bratislavských linek byla nejvýraznější změna pozorovatelná na lince Bratislava – Londýn (Stansted), kdy se cena 17. května prudce zvýšila z původních 700 Kč na 1 623 Kč, poté ceny letenek, následujíce dosavadní nepravidelný trend, až do konce období kolísaly. Dalším společným znakem pro všechny linky byl kromě shodného data odletu i výraznější nárůst ceny v závěru průzkumu. Celkově se ceny letenek se v tomto období na všech linkách držely v příjemně v nízkých cenových hladinách. To jen potvrzuje fakt, že ze všech sledovaných období byly v tomto období letenky společnosti Ryanair nabízeny za nejnižší ceny.
Průměrné cen letenek na lince Brno – Londýn (Stansted) se pohybovaly ve výši 1 049 Kč, na lince Bratislava – Londýn (Luton) ve výši 938 Kč a na lince Bratislava – Londýn (Stansted) ve výši 964 Kč.
57
Graf 24: Vývoj cen letenek pro období konce školního roku u společnosti Ryanair 3 000 Kč 2 500 Kč 2 000 Kč 1 500 Kč 1 000 Kč 500 Kč
0 Kč
1.2 8.2 1.3 8.3 5.4 3.5 7.6
31.5 15.2 22.2 15.3 22.3 29.3 12.4 19.4 26.4 10.5 17.5 24.5 14.6 21.6
Ryanair (Brno) Ryanair (Bratislava-Luton) Ryanair (Bratislava-Stansted) zdroj dat: rezervační systém letecké společnosti, vlastní zpracování
U letecké společnosti Wizz Air byl pro linku Praha - Londýn (Luton) sledován let s odletem 25. června a pro linku Brno - Londýn (Luton) pak 26. června.
Na počátku průzkumu se obě linky vyvíjely konstantním tempem, když až do první poloviny února zůstávala výše letenek neměnná. Následně však tyto linky začaly vykazovat relativně pozvolný, ovšem velmi nepravidelný vývoj. Na lince Brno - Londýn (Luton) cena letenek poměrně pozvolně rostla, až 8. března dosáhla svého maxima, když se cena vyšplhala na 3 307 Kč. Následně ceny až do konce března velmi pozvolně klesaly. Poté se letenky vyvíjely v poklidném, kolísavém tempu. Malou výjimku v tomto trendu představoval závěr období, kdy se cena ustálila na hodnotě pohybující se okolo 2 300 Kč.
I u druhé linky společnosti Wizz Air byl Praha - Londýn (Luton) byl zaznamenán kolísavý vývoj s občasnými cenovými výkyvy. K prvnímu z nich došlo počátkem března, kdy po předcházejícím nárůstu ceny, letenky poprvé překročily dvoutisícovou hranici. Následně cena nejprve mírně klesala, až se poté na dobu téměř jednoho měsíce usadila na částce 1 147 Kč. Vůbec největší změna ve vývoji cen ale nastala na konci května, kdy se cena vyšplhala až na 2 834 Kč. S pominutím těchto dvou cenových výkyvů probíhal vývoj na této lince v o poznání mírnějším duchu.
Průměrná cena letenek na lince Praha - Londýn (Luton) se pohybovala ve výši 1 652 Kč a na lince Brno - Londýn (Luton) ve výši 1 858 Kč.
58
Graf 25: Vývoj cen letenek pro období konce školního roku u společnosti Wizz Air 3 500 Kč 3 000 Kč 2 500 Kč 2 000 Kč 1 500 Kč 1 000 Kč 500 Kč
0 Kč
1.2 8.2 1.3 8.3 5.4 3.5 7.6
14.6 15.2 22.2 15.3 22.3 29.3 12.4 19.4 26.4 10.5 17.5 24.5 31.5 21.6 Wizz Air (Praha) Wizz Air (Brno) zdroj dat: rezervační systém letecké společnosti, vlastní zpracování
5.4 Přelom letních prázdnin Období přelomu letních prázdnin spadá sledovaným datem odletu 31. července do kategorie období hlavní sezóny – víkendy. Všechny letecké společnosti umožňovaly odlet v tentýž den, tudíž se zde opět otevřel prostor pro přímé porovnání cen letenek.
Jak je z grafu pod textem patrné, v tomto období docházelo k velkým cenovým rozdílům mezi jednotlivými leteckými společnostmi. S výjimkou společnosti Ryanair, letenky zbývajících dopravců dosahovaly v tomto období jedny z nejvyšších hodnot ze všech sledovaných období.
Z hlediska průměrných cen za toto období jednoznačně nejdražší letenky nabízela společnost easyJet na lince Praha - Londýn (Stansted), naopak nejlevnější letenky nabízela společnost Ryanair na lince Bratislava - Londýn (Stansted).
Graf 26: Vývoj cen letenek pro období přelomu letních prázdnin (celkové srovnání) 6 000 Kč 5 500 Kč 5 000 Kč 4 500 Kč 4 000 Kč 3 500 Kč 3 000 Kč 2 500 Kč 2 000 Kč 1 500 Kč 1 000 Kč 500 Kč
0 Kč
8.2 1.2 1.3 8.3 5.4 3.5 7.6 5.7
19.4 15.2 22.2 15.3 22.3 29.3 12.4 26.4 10.5 17.5 24.5 31.5 14.6 21.6 28.6 12.7 19.7 26.7 Wizz Air (Praha) Wizz Air (Brno) EasyJet (Praha-Gatwick) EasyJet (Praha-Stansted) Ryanair (Brno) Ryanair (Bratislava-Luton) Ryanair (Bratislava-Stansted) zdroj dat: rezervační systém leteckých společností, vlastní zpracování 59
Vývoj cen letenek u společnosti easyJet na trase Praha - Londýn (Stansted) se oproti lince směřující na letiště Gatwick probíhal v mírnějším, pozvolně rostoucím tempu bez výraznějších cenových výkyvů. Jedinou výjimku představoval hluboký cenový propad na konci června a následný výrazný cenový nárůst v první polovině července, který pokračoval až do konce sledovaného období, kdy bylo dosaženo cenového vrcholu.
Druhá linka této společnosti již měla o poznání nepravidelnější průběh a to zejména na počátku období, kdy docházelo ke skokovým nárůstům cen. I přesto, že ceny letenek na lince Praha - Londýn (Gatwick) vykazovaly v průměru vyšších hodnot, nejvyšší cenové příčky neatakovaly. Svého maxima dosáhly v druhé polovině dubna a poté krátkodobě v druhé polovině května, když ceny letenek nepatrně překročily pětitisícovou hranici. Vůbec nejvyšší hodnoty v tomto období dosáhly letenky na lince Praha - Londýn (Stansted) a to 26. července, kdy se cena vyšplhala na 5 749 Kč.
Průměrné ceny letenek za celé sledované období se od sebe na obou linkách příliš nelišily. Průměrná cena letenek na lince Praha - Londýn (Gatwick) se pohybovala ve výši 3 747 Kč a na lince Praha - Londýn (Stansted) ve výši 3 433 Kč.
Graf 27: Vývoj cen letenek pro období přelomu letních prázdnin u společnosti easyJet 6 000 Kč 5 500 Kč 5 000 Kč 4 500 Kč 4 000 Kč 3 500 Kč 3 000 Kč 2 500 Kč 2 000 Kč 1 500 Kč 1 000 Kč 500 Kč
0 Kč
1.2 8.2 1.3 8.3 5.4 3.5 7.6 5.7
14.6 15.2 22.2 15.3 22.3 29.3 12.4 19.4 26.4 10.5 17.5 24.5 31.5 21.6 28.6 12.7 19.7 26.7 EasyJet (Praha-Gatwick) EasyJet (Praha-Stansted) zdroj dat: rezervační systém letecké společnosti, vlastní zpracování
U společnosti Ryanair na všech jejích třech linkách byl zaznamenán velmi nepravidelný kolísavý vývoj cen. Ceny letenek se v čase velmi měnily.
K vůbec největšímu cenovému výkyvu došlo na lince Bratislava – Londýn (Stansted), když ceny letenek v druhé polovině května nejprve pohybovaly ve výši 737 Kč a následně po prudkém růstu v polovině června se ceny zastavily až na hodnotě 2 323 Kč. V průběhu června obě bratislavské linky svými cenami výrazně převyšovaly linku brněnskou. Rovněž je zajímavé, že zatímco v horizontu týdne před odletem ceny letenek na lince Brno – Londýn (Stansted) klesly, na lince Bratislava – Londýn (Luton) naopak stouply a na poslední lince Bratislava – Londýn (Stansted) zůstaly relativně nezměněné. Nejdražší letenkou v tomto období byla letenka na lince Bratislava - Londýn (Luton) 28. června, kdy cena činila 2 351 Kč. 60
Ceny letenek se v tomto období na všech linkách držely v příjemně v nízkých cenových hladinách. Průměrné ceny letenek na lince Brno – Londýn (Stansted) se pohybovaly ve výši 1 542 Kč, na lince Bratislava – Londýn (Luton) ve výši 1 505 Kč a na lince Bratislava – Londýn (Stansted) ve výši 1 431 Kč.
Graf 28: Vývoj cen letenek pro období přelomu letních prázdnin u společnosti Ryanair 2 500 Kč
2 000 Kč
1 500 Kč
1 000 Kč
500 Kč
0 Kč
1.2 8.2 1.3 8.3 5.4 3.5 7.6 5.7
17.5 15.2 22.2 15.3 22.3 29.3 12.4 19.4 26.4 10.5 24.5 31.5 14.6 21.6 28.6 12.7 19.7 26.7
Ryanair (Brno) Ryanair (Bratislava-Luton) Ryanair (Bratislava-Stansted) zdroj dat: rezervační systém letecké společnosti, vlastní zpracování
Ceny letenek nabízené společností Wizz Air se na počátku průzkumu oproti ostatním leteckým společnostem pohybovaly ve velmi vysokých cenových hladinách. Na lince Praha - Londýn (Luton) ceny začínaly na částce 2 767 Kč a na lince Brno - Londýn (Luton) dokonce částce 3 307 Kč. Poté ceny letenek zůstávaly na obou linkách poměrně dlouho dobu konstantní. Ke změně došlo až v první polovině března, kdy ceny letenek na trase Brno – Londýn, klesly na úroveň cen pražské linky. V této cenové hladině se pak letenky na obou linkách shodně držely až do první poloviny dubna. Tento časový úsek byl ve vývoji cen poměrně zlomový, neboť od tohoto okamžiku docházelo k naprosto odlišnému vývoji.
Zatímco cena letenek na lince Brno - Londýn (Luton) začala pozvolna klesat a s výjimkou několika menších výkyvů se držela v nízkých cenových hladinách, ceny letenek na lince Praha - Londýn (Luton) sice nejprve také krátkodobě poklesly, ale poté ovšem začaly prudce růst, až se cena vyšplhala na částku hluboce přesahující třítisícovou hranici. Poté sice došlo k významnějšímu poklesu cen letenek, ten však neměl dlouhého trvání, neboť následně cena opět prudce vzrostla a vrátila se na předchozí cenovou úroveň.
Nejvyšší částky v tomto období dosáhla letenka na lince Praha - Londýn (Luton), kdy se cena v druhé polovině června a následně na konci sledovaného období dostala na úroveň 3 401 Kč. Letecká společnost Wizz air nabízela v tomto období vůbec nejdražší letenky ze všech vybraných sledovaných období.
Průměrná cena letenek na lince Praha - Londýn (Luton) činila 2 695 Kč a na lince Brno - Londýn (Luton) ve výši 2 248 Kč.
61
Graf 29: Vývoj cen letenek pro období přelomu letních prázdnin u společnosti Wizz Air 3 500 Kč 3 000 Kč 2 500 Kč 2 000 Kč 1 500 Kč 1 000 Kč 500 Kč
0 Kč
1.2 8.2 1.3 8.3 5.4 3.5 7.6 5.7
15.2 22.2 15.3 22.3 29.3 12.4 19.4 26.4 10.5 17.5 24.5 31.5 14.6 21.6 28.6 12.7 19.7 26.7 Wizz Air (Praha) Wizz Air (Brno) zdroj dat: rezervační systém letecké společnosti, vlastní zpracování
5.5 Konec letních prázdnin Všechny porovnávané letecké společnosti vypravovaly shodně lety s odletem 29. srpna, což opět umožňovalo přímé porovnání cen letenek. Tímto datem odletu se tak období konce letních prázdnin řadí do kategorie období hlavní sezóny.
Oproti předchozím analyzovaným obdobím se zde zřejmě nejprokazatelněji potvrdilo nepsané pravidlo o přímé úměrnosti cen letenek a blížícího se data odletu, neboť rozdíly mezi cenami na počátku průzkumu a v závěru průzkumu byly u některých leteckých společností více než znatelné. V tomto období, zejména pak na jeho konci ceny letenek dosahovaly velmi vysokých hodnot, které mnohdy atakovaly šestitisícovou hranici.
Z hlediska průměrných cen za toto období jednoznačně nejdražší letenky nabízela společnost easyJet na lince Praha - Londýn (Stansted) spolu s její druhou linkou Praha - Londýn (Gatwick). Naopak nejlevnější letenky nabízela společnost Ryanair na lince Brno - Londýn (Stansted).
62
Graf 30: Vývoj cen letenek pro období konce letních prázdnin (celkové srovnání) 6 000 Kč 5 500 Kč 5 000 Kč 4 500 Kč 4 000 Kč 3 500 Kč 3 000 Kč 2 500 Kč 2 000 Kč 1 500 Kč 1 000 Kč 500 Kč
0 Kč
5.4 2.8 1.2 8.2 1.3 8.3 3.5 7.6 5.7 9.8
15.2 22.2 15.3 22.3 29.3 12.4 19.4 26.4 10.5 17.5 24.5 31.5 14.6 21.6 28.6 12.7 19.7 26.7 16.8 23.8 Wizz Air (Praha) Wizz Air (Brno) easyJet (Praha-Gatwick) easyjet (Praha-Stansted) Ryanair (Brno) Ryanair (Bratislava-Luton) Ryanair (Bratislava-Stansted) zdroj dat: rezervační systém leteckých společností, vlastní zpracování
Letenky společnosti easyJet se na obou linkách vyvíjely v podobném, pozvolně rostoucím trendu, bez výraznějších výkyvů.
V případě tohoto dopravce bylo již zmíněná závislost ceny letenky na blížícím se datu odletu vůbec nejmarkantnější. Na počátku období se ceny pohybovaly v rozmezí patnácti set až dvou tisíc korun, ovšem s blížícím se datem odletu se ceny pozvolna zvyšovaly až k hodnotě blížící se šesti tisícům korun. Počátkem května byla prolomena třítisícová hranice, pod kterou už ceny letenek ani na jedné z linek do konce sledovaného období prakticky neklesly. Za menší výjimku lze považovat linku Praha - Londýn (Gatwick) v první polovině června, kdy cena krátkodobě mírně poklesla na 2 919 Kč. Nejvyšší hodnoty v tomto období dosáhla letenka na lince Praha - Londýn (Stansted) a to 16. srpna, kdy náklady na pořízení letenky činily 5 749 Kč.
Na první pohled by se možná mohlo zdát, že ceny letenek na lince Praha - Londýn (Stansted) v tomto sledovaném období z velké části převyšovaly ceny na lince na letiště Gatwick, ovšem v konečném důsledku na základě srovnání dle průměrných cen se letenky na těchto trasách od sebe lišily jen velmi málo.
Průměrná cena letenek na lince Praha - Londýn (Gatwick) se pohybovala ve výši 3 221 Kč a na lince Praha - Londýn (Stansted) ve výši 3 294 Kč.
63
Graf 31: Vývoj cen letenek pro období konce letních prázdnin u společnosti easyJet 6 000 Kč 5 500 Kč 5 000 Kč 4 500 Kč 4 000 Kč 3 500 Kč 3 000 Kč 2 500 Kč 2 000 Kč 1 500 Kč 1 000 Kč 500 Kč
0 Kč
1.2 8.2 1.3 8.3 5.4 3.5 7.6 5.7 2.8 9.8
29.3 21.6 15.2 22.2 15.3 22.3 12.4 19.4 26.4 10.5 17.5 24.5 31.5 14.6 28.6 12.7 19.7 26.7 16.8 23.8
easyjet (Praha-Gatwick) easyjet (Praha-Stansted) zdroj dat: rezervační systém letecké společnosti, vlastní zpracování
Jak je patrné z grafu, všechny tři linky společnosti Ryanair se vyvíjely obdobným velmi pozvolným, relativně pravidelným tempem bez výraznějších cenových výkyvů. Nejvýraznější změna nastala počátkem července, kdy ceny letenek na všech obsluhovaných linkách začaly stoupat, až postupně na konci sledovaného období všechny dosáhly svého cenového maxima. Letenku s nejvyšší dosaženou cenou v tomto období představovala letenka na lince Bratislava - Londýn (Luton) 23. srpna, kdy cena oproti předchozím dnům prudce stoupla na 4 795 Kč.
V rámci všech dílčích sledovaných období dosahovaly letenky společnosti Ryanair v tomto období vůbec nejvyšších cen.
Průměrné ceny letenek na lince Brno – Londýn (Stansted) se pohybovaly ve výši 1 753 Kč, na lince Bratislava – Londýn (Luton) ve výši 1 900 Kč a na lince Bratislava – Londýn (Stansted) ve výši 2 052 Kč.
Graf 32: Vývoj cen letenek pro období konce letních prázdnin u společnosti Ryanair 5 000 Kč 4 500 Kč 4 000 Kč 3 500 Kč 3 000 Kč 2 500 Kč 2 000 Kč 1 500 Kč 1 000 Kč 500 Kč
0 Kč
1.3 1.2 8.2 8.3 5.4 3.5 7.6 5.7 2.8 9.8
19.4 15.2 22.2 15.3 22.3 29.3 12.4 26.4 10.5 17.5 24.5 31.5 14.6 21.6 28.6 12.7 19.7 26.7 16.8 23.8 Ryanair (Brno) Ryanair (Bratislava-Luton) Ryanair (Bratislava-Stansted) zdroj dat: rezervační systém letecké společnosti, vlastní zpracování 64
Ceny letenek u letecké společnosti Wizz Air zůstávaly na obou linkách zpočátku průzkumu poměrně dlouho dobu konstantní. Změna nastala až v druhé polovině března, kdy zatímco u linky Praha - Londýn (Luton) došlo k poklesu cen, na lince Brno - Londýn (Luton) naopak došlo k růstu cen. Společným znakem pro obě linky byl i následný kolísavý průběh vývoje cen. Zatímco linky společností easyJet a Ryanair v tomto období vykazovaly relativně pravidelný průběh, linky společnosti Wizz Air se v tomto období vyvíjely zcela nepravidelně. Během průzkumu velmi často docházelo k četným cenovým výkyvům, zejména pak na lince Praha - Londýn (Luton). Nejvyšší hodnoty v tomto období dosáhla letenka na lince Brno - Londýn (Luton), kdy se cena 2. srpna dostala na úroveň 4 211 Kč.
Průměrná cena letenek na lince Praha - Londýn (Luton) činila 2 330 Kč a na lince Brno - Londýn (Luton) 1 898 Kč.
Graf 33: Vývoj cen letenek pro období konce letních prázdnin u společnosti Wizz Air 4 500 Kč 4 000 Kč 3 500 Kč 3 000 Kč 2 500 Kč 2 000 Kč 1 500 Kč 1 000 Kč 500 Kč
0 Kč
3.5 1.2 8.2 1.3 8.3 5.4 7.6 5.7 2.8 9.8
16.8 15.2 22.2 15.3 22.3 29.3 12.4 19.4 26.4 10.5 17.5 24.5 31.5 14.6 21.6 28.6 12.7 19.7 26.7 23.8 Wizz Air (Praha) Wizz Air (Brno) zdroj dat: rezervační systém letecké společnosti, vlastní zpracování
5.6 Začátek školního roku Sledované lety se svým datem odletu řadí k sledované kategorii mimosezonní období - víkend. Lety jednotlivých leteckých společností se opět ve svých dnech odletu lišily, proto je pozornost věnována období 3. – 4. září.
Vývoj cen letenek byl u jednotlivých leteckých společností na všech jejich linkách velmi nepravidelný, s četnými cenovými výkyvy. Dalším znakem, který měly všechny linky společný, je nárůst ceny v závěrečné fázi průzkumu. V první polovině průzkumu se až na menší výjimky letenky vyvíjely v relativně mírném, pozvolném tempu, ovšem od druhé poloviny je pozorovatelný značně kolísavý trend. V tomto přelomovém období začala velmi výrazně stoupat cena letenek nabízené společností easyJet na lince Praha – Londýn (Stansted), když ceny dokonce několikrát atakovaly šestitisícovou hranici. Křivka znázorňující právě tuto linku až do konce průzkumu velmi výrazně převyšovala křivky reprezentující ostatní linky.
65
Z hlediska průměrných cen opět nejdražší letenky nabízela letecká společnost easyJet, naopak nejlevnější letenky pak společnost Ryanair a to na všech třech jejích linkách.
Graf 34: Vývoj cen letenek pro období začátku školního roku (celkové srovnání) 6 000 Kč 5 500 Kč 5 000 Kč 4 500 Kč 4 000 Kč 3 500 Kč 3 000 Kč 2 500 Kč 2 000 Kč 1 500 Kč 1 000 Kč 500 Kč
0 Kč
1.2 1.3 7.6 5.7 2.8
15.2 15.3 29.3 12.4 26.4 10.5 24.5 21.6 19.7 16.8 30.8 Wizz Air (Praha) Wizz Air (Brno) EasyJet (Praha-Gatwick) EasyJet (Praha-Stansted) Ryanair (Brno) Ryanair (Bratislava-Luton) Ryanair (Bratislava-Stansted) zdroj dat: rezervační systém leteckých společností, vlastní zpracování
Na lince společnosti easyJet Praha - Londýn (Gatwick) byl sledován let vypravovaný 3. září, na lince Praha - Londýn (Stansted) pak let vypravovaný o den později, tedy 4. září.
Jak bylo uvedeno již v úvodním souhrnném srovnání, ceny letenek se na obou linkách vyvíjely v mírném, pozvolném tempu. Ceny letenek na lince Praha – Londýn (Gatwick) zaznamenaly po úvodním krátkodobějším konstantním tempu nepatrný nárůst cen v druhé polovině února a poté až do druhé poloviny května pokračovaly v stabilním, téměř neměnném vývoji. Tímto okamžikem ceny letenek s několika menšími cenovými propady až do konce období rostly.
Druhá pražská linka směřující na londýnské letiště Stansted se z počátku vyvíjela více méně v pozvolnějším, mírně rostoucím tempu. Změna nastala až koncem května, když se ceny letenek skokově zvýšily až na částku 5749 Kč, což zároveň představovalo nejvyšší hodnotu, za jakou byly letenky v tomto období nabízeny. Na této hodnotě se ceny letenek držely zhruba čtyři týdny a poté několikrát mírně poklesly, až se v samém závěru průzkumu opět vyšplhaly na částku 5749 Kč.
V celkovém srovnání se průměrná cena letenek na lince Praha – Londýn (Gatwick) pohybovala ve výši 2 161 Kč a na lince Praha – Londýn (Stansted) ve výši 3 388 Kč.
66
Graf 35: Vývoj cen letenek pro období začátku školního roku u společnosti easyJet 6 000 Kč 5 500 Kč 5 000 Kč 4 500 Kč 4 000 Kč 3 500 Kč 3 000 Kč 2 500 Kč 2 000 Kč 1 500 Kč 1 000 Kč 500 Kč
0 Kč
1.2 1.3 7.6 5.7 2.8
15.2 15.3 29.3 12.4 26.4 10.5 24.5 21.6 19.7 16.8 30.8 easyJet (Praha-Gatwick) easyJet (Praha-Stansted) zdroj dat: rezervační systém letecké společnosti, vlastní zpracování
Na všech třech linkách společnosti Ryanair bylo shodně sledováno datum odletu 3. září. Tím se tak opět naskytla možnost přímého porovnání cen letenek na jednotlivých linkách. Kromě shodného data odletu, měly všechny tři linky rovněž i velice obdobný vývoj.
V první polovině průzkumu se linky vyvíjely v mírném, nepříliš se měnícím trendu, pouze linka Bratislava – Londýn (Stansted) zaznamenala v tomto časovém úseku několik menších cenových výkyvů. Počátkem června byl na všech linkách pozorovatelný značný cenový propad blížící se hranici jednoho tisíce korun. Poté následovala série několika relativně menších cenových výkyvů, které v závěrečné fázi průzkumu vyústily v prudký nárůst cen blížící se čtyřtisícové hranici. Nejvyšší hodnoty v tomto období dosáhly letenky na lince Bratislava – Londýn (Luton), kdy náklady na koupi letenek v několika posledních dnech zbývajících do odletu činily 4 731 Kč.
Z hlediska průměrných cen byly letenky na lince Brno – Londýn (Stansted) nabízeny v průměru za 1 754 Kč, na lince Bratislava – Londýn (Luton) za 1 956 Kč a na lince Bratislava – Londýn (Stansted) za 1 928 Kč.
Graf 36: Vývoj cen letenek pro období začátku školního roku u společnosti Ryanair 5 000 Kč 4 500 Kč 4 000 Kč 3 500 Kč 3 000 Kč 2 500 Kč 2 000 Kč 1 500 Kč 1 000 Kč 500 Kč
0 Kč
1.2 1.3 7.6 5.7 2.8
24.5 21.6 15.2 15.3 29.3 12.4 26.4 10.5 19.7 16.8 30.8 Ryanair (Brno) Ryanair (Bratislava-Luton) Ryanair (Bratislava-Stansted) zdroj dat: rezervační systém letecké společnosti, vlastní zpracování 67
Stejně jako u společnosti easyJet i v případě společnosti Wizz Air se dny odletu u jednotlivých linek lišily. Na lince Praha - Londýn (Luton) byl sledován odlet 3. září, na lince Brno - Londýn (Luton) pak odlet 4. září.
Letecká společnost Wizz Air zaznamenala ve vývoji letenek na svých linkách v tomto období naprosto nepravidelný průběh s četnými cenovými výkyvy, zejména v druhé polovině průzkumu. Ceny letenek se na obou linkách z počátku vyvíjely konstantním tempem v různých cenových hladinách. Počátkem března se vývoj na obou linkách sjednotil a letenky tak byly po dobu sedmi týdnů nabízeny za naprosto stejné ceny. K stejnému jevu poté došlo i v první polovině května a rovněž na přelomu června a července, když se nabízené letenky opět pohybovaly ve stejných výších. Tyto časové úseky, stejně jako závěrečná fáze průzkumu, byly doprovázeny neustálými cenovými výkyvy. Nejvyšší hodnoty dosáhly letenky na konci průzkumu na lince Brno - Londýn (Luton), když se letenky po předchozím výrazném nárůstu ceny vyšplhaly až na částku 4 211 Kč.
Průměrná cena letenek se pak na lince Praha - Londýn (Luton) pohybovala ve výši 2 147 Kč a na lince Brno - Londýn (Luton) ve výši 2 077 Kč.
Graf 37: Vývoj cen letenek pro období začátku školního roku u společnosti Wizz Air 4 500 Kč 4 000 Kč 3 500 Kč 3 000 Kč 2 500 Kč 2 000 Kč 1 500 Kč 1 000 Kč 500 Kč
0 Kč
1.2 1.3 7.6 5.7 2.8
24.5 15.2 15.3 29.3 12.4 26.4 10.5 21.6 19.7 16.8 30.8 Wizz Air (Praha) Wizz Air (Brno) zdroj dat: rezervační systém letecké společnosti, vlastní zpracování
5.7 Přechod na zimní letový řád Období přechodu na zimní letový řád spadá svým termínem do sledované kategorie mimosezonní období - víkend. Stejně jako všechny analyzované příklady z této kategorie ani v tomto případě nebyly dny odletů jednotlivých analyzovaných leteckých společností totožné, z toho důvodu je pozornost věnována období 29. - 30. října.
Téměř všechny linky umožňovaly koupi letenek na toto období od samého počátku průzkumu, jedinou výjimku tvořila linka společnosti Wizz Air Brno – Londýn (Luton), kde bylo zakoupení letenek na tento termín možné až od druhé poloviny května.
68
Vývoj cen letenek byl na všech sledovaných linkách v tomto období velmi nepravidelný. V průběhu celého průzkumu byly zaznamenány četné cenové výkyvy, ke kterým ovšem nutno podotknout docházelo v menším rozsahu. Ceny letenek se držely relativně stabilně v nižších cenových hladinách. Jedinou výjimku představoval závěr sledovaného období, kdy cena letenek velmi výrazně stoupla.
Z hlediska průměrných cen nabízely nejdražší letenky letecké společnosti easyJet na lince Praha – Londýn (Stansted) a Wizz Air na lince Praha – Londýn (Luton), kdy průměrná cena letenek na obou linkách atakovala třítisícovou hranici. Nejlevnější letenky pak nabízela společnost Ryanair a to na všech třech jejích linkách,
Graf 38: Vývoj cen letenek pro období přechodu na zimní letový řád (celkové srovnání) 5 500 Kč 5 000 Kč 4 500 Kč 4 000 Kč 3 500 Kč 3 000 Kč 2 500 Kč 2 000 Kč 1 500 Kč 1 000 Kč 500 Kč
0 Kč
2.8 1.2 1.3 7.6 5.7
15.2 15.3 29.3 12.4 26.4 10.5 24.5 21.6 19.7 16.8 30.8 13.9 27.9
11.10 25.10 Wizz Air (Praha) Wizz Air (Brno) EasyJet (Praha-Gatwick) EasyJet (Praha-Stansted) Ryanair (Brno) Ryanair (Bratislava-Luton) Ryanair (Bratislava-Stansted) zdroj dat: rezervační systém leteckých společností, vlastní zpracování
Na obou linkách společnosti easyJet Praha - Londýn (Gatwick) byly shodně sledovány odlety s datem 29. října. Samotný vývoj cen letenek na obou linkách probíhal v obdobném mírnějším tempu, s občasnými menšími nepatrněnými výkyvy s výjimkou závěru období. Ceny letenek se držely v relativně stabilních cenových hladinách, ovšem počátkem září byl zaznamenán výrazný nárůst cen, který více méně trval až do konce průzkumu.
Nyní již blíže k vývoji na jednotlivých linkách. Na lince Praha – Londýn (Stansted) byl ve vývoji letenek zpočátku průzkumu pozorován spíše kolísavější trend, který byl v polovině dubna vystřídán stabilním konstantním tempem, trvajícím téměř až do konce září. Počínaje tímto obdobím docházelo na této lince k prudkému nárůstu ceny, který se zastavil až na částce 4 999 Kč. Tato hodnota představovala vůbec nejvyšší částku, za jakou byly letenky v tomto období nabízeny.
Vývoj cen letenek na lince Praha - Londýn (Gatwick) probíhal v mírném, téměř konstantním tempu, s dvěma menšími výkyvy v první polovině června a následně v druhé polovině srpna. Od konce srpna poté cena letenek velmi prudce rostla, až se na konci září dostala na úroveň
69
přesahující čtyřtisícovou hranici. Následně pak cena letenek mírně poklesla na úroveň 3 700 Kč, na níž se ceny udržely až do konce průzkumu.
Průměrná cena letenek se potom na lince Praha – Londýn (Gatwick) se pohybovala ve výši 1 987 Kč a na lince Praha – Londýn (Stansted) ve výši 2 081 Kč.
Graf 39: Vývoj cen letenek pro období přechodu na zimní letový řád u společnosti easyJet 5 000 Kč 4 500 Kč 4 000 Kč 3 500 Kč 3 000 Kč 2 500 Kč 2 000 Kč 1 500 Kč 1 000 Kč 500 Kč
0 Kč
1.2 1.3 7.6 5.7 2.8
10.5 16.8 15.2 15.3 29.3 12.4 26.4 24.5 21.6 19.7 30.8 13.9 27.9
11.10 25.10 easyJet (Praha-Gatwick) easyJet (Praha-Stansted) zdroj dat: rezervační systém letecké společnosti, vlastní zpracování
Lety na všech třech sledovaných linkách společnosti Ryanair byly shodně vypravovány 29. dubna. Kromě shodného data odletu měly jednotlivé linky společný i samotný průběh vývoje cen letenek. Všechny linky se vyznačovaly velmi nepravidelným průběhem, především pak v závěrečné fázi průzkumu. Ceny letenek se na všech linkách vyvíjely od počátku průzkumu až do první poloviny dubna až na menší výjimky v konstantním tempu. Jednotlivé linky se lišily pouze v úrovni cenových hladin, v nichž se pohybovaly.
Zatímco počáteční ceny letenek na lince Bratislava – Londýn (Luton) nepřekročily jednotisícovou hranici, letenky na lince Brno – Londýn (Stansted) atakovaly hranici dvou tisíc korun. Po relativně dlouhodobém konstantním tempu, začalo na všech linkách docházet k velmi četným cenovým výkyvům, ovšem opět v menším rozsahu. Jediný výraznější rozdíl mezi linkami nastal v samém závěru průzkumu, když ceny letenek na lince Bratislava – Londýn (Stansted) prudce vzrostly až k hodnotě blížící se pětitisícové hranici. Vůbec nejvyšší hodnoty tak dosáhly letenky právě na této lince, když se 25. října cena vyšplhala až na částku 5 139 Kč.
Stejně jako v předchozích obdobích, se ceny letenek této společnosti, držely ve velmi nízkých cenových relacích. Průměrná cena letenek na lince Brno – Londýn (Stansted) činila 1 473 Kč, na lince Bratislava – Londýn (Luton) 1 020 Kč a na lince Bratislava – Londýn (Stansted) 1 396 Kč.
70
Graf 40: Vývoj cen letenek pro období přechodu na zimní letový řád u společnosti Ryanair 5 500 Kč 5 000 Kč 4 500 Kč 4 000 Kč 3 500 Kč 3 000 Kč 2 500 Kč 2 000 Kč 1 500 Kč 1 000 Kč 500 Kč
0 Kč
1.2 1.3 7.6 5.7 2.8
27.9 15.2 15.3 29.3 12.4 26.4 10.5 24.5 21.6 19.7 16.8 30.8 13.9
11.10 25.10 Ryanair (Brno) Ryanair (Bratislava-Luton) Ryanair (Bratislava-Stansted) zdroj dat: rezervační systém letecké společnosti, vlastní zpracování
Pro linku společnosti Wizz Air Praha - Londýn (Luton) byl sledován let s odletem 29. října a pro linku Brno - Londýn (Luton) pak 30. října. I v tomto případě stejně jako u předchozí letecké společnosti docházelo ve vývoji cen letenek k výkyvům. K těm ovšem docházelo v menší míře, ale naopak ve větším rozsahu. U obou linek byl rovněž znatelný nárůst ceny v závěru průzkumu.
Ceny letenek na lince Praha - Londýn (Luton) se na počátku průzkumu pohybovaly ve výši 1147 Kč. Na tuto cenovou úroveň se pak letenky do konce období již nikdy nevrátily, neboť následně ceny letenek postupně vystoupaly až na hodnotu přesahující dvoutisícovou hranici. V této cenové relaci se letenky držely až do počátku června. Následně ceny letenek v několika za sebou následujících cyklech střídavě rostly a klesaly. Od poloviny září ceny letenek, s menší výjimkou na přelomu září a října, prudce rostly, až se zastavily na hodnotě 3 347 Kč, což zároveň představovalo vůbec nejvyšší cenu, za jakou byly letenky v tomto období nabízeny. Letenky na linku Brno - Londýn (Luton) bylo možné zakoupit až v druhé polovině května. Jejich cena začínala na částce mírně přesahující dva tisíce korun. Ceny letenek na této lince dosahovaly od svého počátku až do konce června stejných hodnot jako letenky na lince vypravované z Prahy. Následně začaly ceny pozvolně klesat, až se dostaly hluboko pod úroveň jednoho tisíce korun. Poté se ceny letenek až do konce období vyvíjely v mírně kolísavém trendu, bez významnějších změn.
Celkově se průměrné ceny letenek na lince Praha - Londýn (Luton) se pohybovaly ve výši 2 043 Kč a na lince Brno - Londýn (Luton) ve výši 1 470 Kč.
71
Graf 41: Vývoj cen letenek pro období přechodu na zimní letový řád u společnosti Wizz Air 3 500 Kč 3 000 Kč 2 500 Kč 2 000 Kč 1 500 Kč 1 000 Kč 500 Kč
0 Kč
1.2 1.3 7.6 5.7 2.8
27.9 15.2 15.3 29.3 12.4 26.4 10.5 24.5 21.6 19.7 16.8 30.8 13.9
11.10 25.10 Wizz Air (Praha) Wizz Air (Brno) zdroj dat: rezervační systém letecké společnosti, vlastní zpracování
5.8 Vánoční svátky Vánoční svátky svým termínem spadají do sledované kategorie mimosezónní období – víkendy. Jednotlivé letecké společnosti nabízely v tomto období odlišné dny odletu, z toho důvodu je níže analyzováno období 23. – 26. prosince.
Letenky na období vánočních svátků nebylo možné zakoupit ihned v úvodu roku, ale do oběhu byly uvolňovány postupně v rozmezí března až srpna v závislosti na letecké společnosti a místě odletu. Letenky bylo možné nejdříve pořídit u společnosti easyJet na lince Praha – Londýn (Stansted), naopak nejpozději to umožňovala společnost Ryanair na lince Bratislava – Londýn (Stansted).
Linka společnosti Ryanair Bratislava - Londýn (Luton) na toto období od počátku mého průzkumu nabízela pouze odlety ve všední dny, víkendové lety tak nebylo možné realizovat. Jako nejdražší se ukázaly být letenky nabízené společností Ryanair na lince Brno – Londýn (Stansted), naopak nejlevnější pak letenky nabízené společností easyJet na lince Praha - Londýn (Gatwick).
72
Graf 42: Vývoj cen letenek pro období vánočních svátků (celkové srovnání) 4 500 Kč 4 000 Kč 3 500 Kč 3 000 Kč 2 500 Kč 2 000 Kč 1 500 Kč 1 000 Kč 500 Kč
0 Kč
7.6 1.2 1.3 5.7 2.8
15.2 15.3 29.3 12.4 26.4 10.5 24.5 21.6 19.7 16.8 30.8 13.9 27.9 8.11 6.12
11.10 25.10 22.11 20.12 Wizz Air (Praha) Wizz Air (Brno) easyJet (Praha-Gatwick) easyjet (Praha-Stansted) Ryanair (Brno) Ryanair (Bratislava-Stansted) zdroj dat: rezervační systém leteckých společností, vlastní zpracování
Jak už bylo zmíněno, společnost easyJet umožňovala ze všech leteckých společností zakoupit letenky na období vánočních svátků nejdříve a to na lince Praha – Londýn (Stansted), kde si cestující mohli pořídit letenku již na počátku března. Pro linku Praha - Londýn (Gatwick) byl sledován let s odletem 24. prosince, pro linku Praha - Londýn (Stansted) pak 26. prosince.
U obou sledovaných linek byl zpočátku pozorován konstantní vývoj cen. Zejména linka na letiště Gatwick vykazovala až do října téměř stabilní vývoj cen, ovšem od listopadu docházelo k jejich výraznějšímu nárůstu jen s občasnými mírnými poklesy. Zato linka na letiště Stansted vykazovala od poloviny června relativně střídavou tendenci ve vývoji. Na konci srpna byl pozorován výraznější nárůst cen, který pokračoval s kolísavými tendencemi až do konce průzkumu. Nejvyšší ceny v tomto období dosáhla letenka na lince Praha - Londýn (Stansted) a to 29. listopadu, kdy se vyšplhala na 2 809 Kč. V tomto období nabízela společnost easyJet letenky za vůbec nejnižší ceny za celé sledované období.
Ceny letenek na lince Praha - Londýn (Stansted) po celou dobu převyšovaly ceny na lince směřující na londýnské letiště Gatwick. Průměrná cena letenek na lince Praha - Londýn (Stansted) se pohybovala ve výši 1 292 Kč a na lince Praha - Londýn (Gatwick) ve výši 897 Kč.
73
Graf 43: Vývoj cen letenek pro období vánočních svátků u společnosti easyJet 3 000 Kč 2 500 Kč 2 000 Kč 1 500 Kč 1 000 Kč 500 Kč
0 Kč
1.2 1.3 7.6 5.7 2.8
29.3 12.4 15.2 15.3 26.4 10.5 24.5 21.6 19.7 16.8 30.8 13.9 27.9 8.11 6.12
11.10 25.10 22.11 20.12 easyJet (Praha-Gatwick) easyjet (Praha-Stansted) zdroj dat: rezervační systém letecké společnosti, vlastní zpracování
Z celkového počtu tří obsluhovaných londýnských linek leteckou společností Ryanair jsou v období vánočních svátků analyzovány pouze dvě z nich a to Brno – Londýn (Stansted) a Bratislava – Londýn (Stansted). Třetí z nich, Bratislava – Londýn (Luton), v tomto období vypravovala pouze letecká spojení s odlety ve všední dny. U linky z Brna byl sledován odlet 23. prosince, u linky Bratislava – Londýn (Stansted) byl sledován odlet následující den, tedy 24. prosince.
Letenky na brněnskou linku bylo možné pořídit od konce května a to za velmi vysoké, v tomto období vůbec nejvyšší ceny, a to 4 195 Kč. V tomto případě se tak nepotvrdilo obecně platné pravidlo o blížícím se datu odletu a stoupající ceně, ale naopak až na malou výjimku na počátku září s blížícím se datem odletu cena letenek překvapivě klesala. Poté v posledních 14 dnech zbývajících do odletu cena letenek stoupala.
Druhá sledovaná linka Bratislava – Londýn (Stansted) umožňovala koupi letenek na vánoční svátky až na začátku srpna, za cenu necelých 2 000 Kč. Poté měla střídavý, místy rostoucí a jindy klesající vývoj. V posledních 14 dnech byl stejně jako u brněnské linky zaznamenán výraznější nárůst cen.
Na rozdíl od letecké společnosti easyJet se u společnosti Ryanair na první pohled nedá jednoznačně posoudit, která z linek nabízela levnější letenky, neboť se jejich pozice v závislosti na sledovaném čase měnily. Ovšem při srovnání linek dle průměrných cen letenek už je rozdíl dán zcela jasně. Zatímco průměrná cena letenek na lince Brno – Londýn (Stansted) se pohybovala ve výši 1 828 Kč, na lince Bratislava – Londýn (Stansted) se pohybovaly ve výši 1 259 Kč.
74
Graf 44: Vývoj cen letenek pro období vánočních svátků u společnosti Ryanair 4 500 Kč 4 000 Kč 3 500 Kč 3 000 Kč 2 500 Kč 2 000 Kč 1 500 Kč 1 000 Kč 500 Kč
0 Kč
1.2 1.3 7.6 5.7 2.8
13.9 15.2 15.3 29.3 12.4 26.4 10.5 24.5 21.6 19.7 16.8 30.8 27.9 8.11 6.12
11.10 25.10 22.11 20.12 Ryanair (Brno) Ryanair (Bratislava-Stansted) zdroj dat: rezervační systém letecké společnosti, vlastní zpracování
Letecká společnost Wizz Air, stejně jako Ryanair, umožňovala koupi letenek na vánoční svátky již na konci května, a to u obou svých linek. U obou linek byly také shodně sledovány lety s odletem 26. prosince.
Obě linky také měly na rozdíl od předešlých leteckých společností velmi nepravidelný kolísavý vývoj. Ovšem v některých fázích průzkumu dosahovaly letenky na obou linkách shodných cen. Mezi takové fáze patřila například druhá polovina června, druhá polovina srpna až první týden v září, konec října, či začátek prosince. Nejvyšší hodnoty v tomto období dosáhla letenka na lince Brno - Londýn (Luton), kdy se cena na přelomu září a října po dobu přibližně 3 týdnů usadila na částce 3 347 Kč.
Průměrná cena letenek na lince Praha - Londýn (Luton) se pohybovala ve výši 1 781 Kč a na lince Brno - Londýn (Luton) ve výši 1 816 Kč.
Graf 45: Vývoj cen letenek pro období vánočních svátků u společnosti Wizz Air 3 500 Kč 3 000 Kč 2 500 Kč 2 000 Kč 1 500 Kč 1 000 Kč 500 Kč
0 Kč
1.2 1.3 7.6 5.7 2.8
15.2 15.3 29.3 12.4 26.4 10.5 24.5 21.6 19.7 16.8 30.8 13.9 27.9 8.11 6.12
11.10 25.10 22.11 20.12 Wizz Air (Praha) Wizz Air (Brno) zdroj dat: rezervační systém letecké společnosti, vlastní zpracování
75
5.9 Shrnutí kapitoly Následující tabulka má za úkol podat jasný obraz o výši letenek ve vybraných termínech na všech sedmi sledovaných linkách.
V celkovém součtu nabízela nejdražší letenky společnost easyJet a to na obou jejích linkách. Tato letecká společnost dominovala výší cen svých letenek u všech vybraných příkladů, s výjimkou období přechodu na zimní letový řád, kde se mezi obě linky společnosti easyJet svou výší letenek ještě vsunula linka společnosti Wizz Air Praha - Londýn (Luton), a dále období vánočních svátků. V tomto období nabízela nejdražší letenky společnost Ryanair, a to na lince Brno – Londýn (Stansted) a dále pak obě linky maďarského dopravce Wizz Air.
Naopak nejlevnější letenky v celkovém součtu nabízela letecká společnost Ryanair. Tento irský dopravce nabízel nejlevnější letenky v šesti z osmi rozebíraných termínů. Nejnižších hodnot nedosáhly letenky na období královské svatby a vánočních svátků. Překvapivě nejlevnější letenky na období vánočních svátků nabízela společnost easyJet na lince Praha - Londýn (Stansted) a rovněž i druhá linka této společnosti nabízela letenky za příznivé ceny. Na období královské svatby pak nejlevnější letenky nabízela společnost Wizz Air, a to na lince Brno – Londýn (Luton)
Tabulka 6: Průměrná výše cen letenek dle období Přechod Po Konec Začátek Královská Přelom Konec na zimní Vánoční královské školního školního svatba prázdnin prázdnin letový svátky svatbě roku roku řád Wizz Air (Praha) 2 165 Kč 2 040 Kč 1 652 Kč 2 695 Kč 2 330 Kč 2 147 Kč 2 043 Kč 1 781 Kč
Wizz Air (Brno) 1 292 Kč 2 580 Kč 1 858 Kč 2 248 Kč 1 898 Kč 2 077 Kč 1 470 Kč 1 816 Kč easyJet (Praha - 2 561 Kč 3 851 Kč 2 600 Kč 3 747 Kč 3 221 Kč 2 161 Kč 1 987 Kč 897 Kč Gatwick) easyJet (Praha - 2 547 Kč 3 864 Kč 3 975 Kč 3 433 Kč 3 294 Kč 3 388 Kč 2 081 Kč 1 292 Kč Stansted) Ryanair (Brno) 1 485 Kč 1 638 Kč 1 049 Kč 1 542 Kč 1 753 Kč 1 754 Kč 1 473 Kč 1 828 Kč Ryanair (Bratislava - 1 706 Kč 1 727 Kč 938 Kč 1 505 Kč 1 900 Kč 1 956 Kč 1 020 Kč 0 Kč Luton) Ryanair (Bratislava - 1 915 Kč 1 743 Kč 964 Kč 1 431 Kč 2 052 Kč 1 928 Kč 1 396 Kč 1 259 Kč Stansted) zdroj dat: rezervační systém leteckých společností, vlastní zpracování
V následujícím grafu je zachyceno závěrečné shrnutí vybraných příkladů v grafické podobě. Z něj zcela jasně vyplývá, že nejvyšší hodnoty vykazovala křivka představující průměrné ceny letenek na období po královské svatbě a dále pak křivky reprezentující období přelomu prázdnin a konce prázdnin.
76
Křivka znázorňující období konce školního roku sice dosáhla na lince Praha – Londýn (Stansted) společnosti easyJet vrcholu, v celkovém součtu však nedosahovala takových hodnot jako předešlá zmiňovaná období.
Graf 46: Průměrná výše letenek dle vybraných období 4 000 Kč Královská svatba
3 500 Kč Po královské 3 000 Kč svatbě Konec školního 2 500 Kč roku 2 000 Kč Přelom prázdnin 1 500 Kč Konec prázdnin 1 000 Kč Začátek školního 500 Kč roku
0 Kč Přechod na zimní
- - -
- letový řád
Vánoční svátky
Gatwick)
Stansted)
Luton)
Ryanair(Brno)
Stansted)
Wizz Air (Brno) Air Wizz
easyJet (Praha easyJet (Praha easyJet
Wizz Air (Praha) Air Wizz
Ryanair (Bratislava (Bratislava Ryanair Ryanair (Bratislava Ryanair(Bratislava zdroj dat: rezervační systém leteckých společností, vlastní zpracování
77
ZÁVĚR
Za účelem vytvoření této diplomové práce se při analýze nízkonákladových leteckých společností působících na českém a slovenském území a které zajišťují letecké spojení do Londýna, potvrdily jejich typické znaky, které je odlišují od tradičních aerolinek, a to, že:
jsou orientovány výhradně na osobní leteckou dopravu; nabízejí pouze přímé lety; využívají menších a od center měst vzdálenějších letišť; lety provozují na základě tzv. point-to-point systému; využívají zpravidla pouze jeden typ letadel, která absolvují relativně stejně krátké trasy několikrát denně; na palubě těchto letadel se nachází pouze jedna základní třída; podélný rozestup sedaček je o něco menší než u klasických společností; v ceně letenky není zahrnuto občerstvení; letenky těchto společností je možné objednat pouze telefonicky nebo přes internet; ceně letenky je připočítáván poplatek za platbu kartou.
Jednu z výjimek však tvořila společnost easyJet, která se mnoha znaky odlišovala od definice znaků low-cost dopravce a svým charakterem by se dala zařadit spíše mezi tradiční letecké společnosti, tj. např. ceny letenek má poměrně vysoké, společnost využívá větších a významnějších letišť, nabízí i rozšířené služby spojené s cestováním jako jsou salonky pro cestující či různé zvýhodněné tarify pro business cestující. U dalších dvou sledovaných leteckých společností lze zdůraznit následující charakteristiku: Ryanair sází na systém leckdy velmi odvážných propracovaných inovací, sloganů a dalších forem propagace; společnost Wizz Air zase velmi dobře dokázala využít obchodní pozici zbankrotované letecké společnosti Sky Europe.
Tato analýza potvrdila i úspěšnost konceptu nízkonákladových leteckých společností, který spočívá především v tom, že umožňuje nabízet letenky za nižší ceny a přepravovat větší objem cestujících při minimálních nákladech díky značnému omezení poskytovaných služeb.
Výsledky empirické části práce je možno shrnout do následujících bodů:
nepotvrdilo se, že by přímo úměrně s blížícím se datem odletu cena letenek rostla, ceny velmi často silně kolísaly; pouze v několika posledních dnech zbývajících do odletu ceny letenek opravdu ve většině případů stoupaly; na rozdíl od pravidelných linek do jiných evropských metropolí na analyzované lince do Londýna existuje poměrně velká konkurence leteckých dopravců, což je možná i jedním z důvodů, proč ceny letenek nemají až tolik jednotný vývoj a neprojevuje se zde v takové míře závislost data nákupu letenky a data odletu;
78
v období kolem 29. dubna 2011 došlo u některých leteckých společností k výraznému nárůstu cen letenek z důvodu svatby britského prince Williama a Catherine Middleton. nejdražším obdobím se ukázalo být období po královské svatbě a dále pak období přelomu a rovněž konce prázdnin; na cenu letenek u téže letecké společnosti nemělo zásadní vliv zvolené místo odletu či naopak zvolené cílové letiště v Londýně, ceny letenek byly ve většině případů více méně stejné.
Při analýze vývoje cen letenek se jako společnost nabízející letenky za nejvyšší ceny ukázala být společnost easyJet, která umožňovala koupi letenek v průměru za 2 984 Kč a to při využití trasy Praha – Londýn (Stansted). Naopak v průměru nejlevnější letenky nabízela společnost Ryanair na lince Bratislava – Londýn (Luton), a to za 1 536 Kč. Zcela nejdražší letenka v celém sledovaném období dosáhla hodnoty 5 818 Kč. Letenku za tuto cenu prodávala společnost Ryanair na lince Bratislava - Londýn (Stansted) s odletem 26. dubna, tj. v termínu těsně před konáním královské svatby. Výše uvedená vysoká cena byla způsobena skutečností, že letenka byla zakoupena přímo v den odletu. Nejnižší hodnotu letenky pak představovala letenka s odletem před začátkem letních prázdnin, dne 25. června, zakoupená v přibližně tříměsíčním předstihu. Jednalo se o let se společností Ryanair s odletem z Brna a příletem na londýnské letiště Stansted. Cena takto zakoupené letenky činila 309 Kč.
I navzdory rozdílům mezi tradiční a nízkonákladovou leteckou společností charakterizovaným v této práci je nutno podotknout, že podle názorů některých odborníků na leteckou osobní přepravu se dnes dokonce typicky nízkonákladové letecké společnosti v čisté formě na trhu nevyskytují, nýbrž se strategie obou typů leteckých společností různě prolínají a vznikají tak nové smíšené formy nesoucí znaky jak nízkonákladových, tak klasických leteckých společností. Příkladem takovýchto nově vznikajících forem mohou být nízkonákladové letecké společnosti s plnohodnotným servisem, nízkonákladové charterové letecké společnosti, nebo regionální nízkonákladové letecké společnosti.
79
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ
Tištěné zdroje
[1] COX, K. R. a P. SIBCO. Man Location and Behavior: An Introduction to Human Geography II. Department of Geography Utrecht University, 2000. Revised edition. [online]. c2000 [cit. 2012-12-07]. Dostupné na WWW:
[2] DVOŘÁK, Milan. Rozvoj nízkonákladových a klasických leteckých společností v ČR po vstupu do EU. Brno, 2009. ISBN 978-80-214-3864-4. Dizertační práce. Vysoké učení technické v Brně. Vedoucí práce doc. Ing. Slavomír Vosecký, CSc.
[3] FRANCIS, G., I. HUMPHREYS, S. ISON a M. AICKEN. Where next for low cost airlines?: A spatial and temporal comparative study. Journal of Transport Geography, 2005, s. 83-96. [online]. c2005 [cit. 2012-12-07]. Dostupné na WWW:
[4] GARRIGA, J. C. Low-cost a regional affair. Airport Regions Conference. 2004. [online]. c2004 [cit. 2012-12-07]. Dostupné na WWW:
[5] O'CONNELL J.F a G. WILLIAMS. Passengers' perception of low cost airlines and full service carriers: A case study involving Ryanair, Aer Lingus, Air Asia and Malaysia Airlines. 2005. vyd. Air Transport Management 11, s. 259-272. [online]. c2005 [cit. 2012-12-07]. Dostupné na WWW:
[6] WILLIAMS, G. Will Europe's charter carriers be replaced by "no-frills" sheduled airlines?. Air Transport Management 7, 2001, s. 277-286. [online]. c2005 [cit. 2012- 12-07]. Dostupné na WWW:
Internetové zdroje
[1] About.com [online]. c2012 [cit. 2011-11-28]. Dostupné z WWW:
[2] Airliners.net [online]. c1997-2012 [cit. 2012-04-07]. Dostupné z WWW:
[3] Airport Bratislava [online]. c2011 [cit. 2011-11-20]. Dostupné z WWW:
[4] Airport Bratislava [online]. c2011 [cit. 2012-01-31]. Dostupné z WWW:
80
[6] Airport Coordination Limited [online]. c2010 [cit. 2011-12-06]. Dostupné z WWW:
[7] Airport Gatwick [online]. c2011 [cit. 2011-11-28]. Dostupné z WWW:
[8] Airport Gatwick [online]. c2011 [cit. 2011-12-03]. Dostupné z WWW:
[9] Airports Guide [online]. c2000-2012 [cit. 2011-11-24]. Dostupné z WWW:
[10] Airtickets24.com [online]. c2010-2012 [cit. 2011-12-03]. Dostupné z WWW:
[11] Airways.cz [online]. c1997 - 2012 [cit. 2012-03-31]. Dostupné z WWW:
[12] ALetenky.cz [online]. c2010-2012 [cit. 2011-11-21]. Dostupné z WWW:
[13] ALetenky.cz [online]. c2010-2012 [cit. 2011-11-24]. Dostupné z WWW:
[14] ALetenky.cz [online]. c2010-2012 [cit. 2011-11-16]. Dostupné z WWW:
[15] ALetenky.cz [online]. c2010-2012 [cit. 2011-11-12]. Dostupné z WWW:
[16] British Airports Authority Limited [online]. c2012 [cit. 2012-03-12]. Dostupné z WWW: http://www.baa.com/static/BAA_Airports/Downloads/PDF/BAA-SP- Limited-FY-2011-results-announcement-final.pdf>.
[17] Civil Aviation Authority [online]. c2011 [cit. 2012-03-04]. Dostupné z WWW:
[18] EasyJet business review [online]. c2011 [cit. 2011-11-16]. Dostupné z WWW:
[19] EasyJet Annual report and accounts 2010 [online]. c2010 [cit. 2011-11-14]. Dostupné z WWW:
81
[20] European Low Fares Airline Association [online]. c2011 [cit. 2012-02-17]. Dostupné z WWW
[21] Finance.cz [online]. c2011 [cit. 2011-11-16]. Dostupné z WWW:
[22] FinExpert.cz [online]. c2004 [cit. 2011-11-09]. Dostupné z WWW:
[23] Flylowcostairlines.org [online]. c2004-2012 [cit. 2011-11-28]. Dostupné z WWW: http://www.flylowcostairlines.org/nizkonakladove-letecke-spolecnosti/lety-na-letiste- london-gatwick-lgw.html>.
[24] Gatwick Airport Limited [online]. c2011 [cit. 2011-12-01]. Dostupné z WWW:
[25] Letenky Praha [online]. c2010 [cit. 2011-11-11]. Dostupné z WWW:
[26] Letiště Praha [online]. c2010 [cit. 2011-11-23]. Dostupné z WWW:
[27] Letiště Praha [online]. c2012 [cit. 2012-01-31]. Dostupné z WWW:
[28] Liaison Group of UK Airport Consultative Committees [online]. 2011 [cit. 2011-11- 28]. Dostupné z WWW:
[29] London Luton Airport [online]. c2012 [cit. 2011-11-24]. Dostupné z WWW:
[30] London Luton Airport [online]. c2012 [cit. 2011-11-25]. Dostupné z WWW:
[31] Low Cost Airline Guide [online]. c2012 [cit. 2012-03-31]. Dostupné z WWW:
[32] Low-cost carriers - Europe [online]. c2009 [cit. 2011-12-07]. Dostupné z WWW:
[33] Ryanair [online]. c2011 [cit. 2011-11-16]. Dostupné z WWW:
[34] Ryanair annual report [online]. c2011 [cit. 2011-11-18]. Dostupné z WWW:
82
[35] Slovak-airports.net [online]. c2002-2012 [cit. 2011-11-20]. Dostupné z WWW:
[36] Stansted Airport [online]. c2012 [cit. 2011-12-03]. Dostupné z WWW:
[37] Quantifying the Climate Impact of Global and European Transport Systems [online]. c2006 [cit. 2011-12-07]. Dostupné z WWW:
[38] Wizz Air [online]. c2000-2012 [cit. 2012-01-30]. Dostupné z WWW:
[39] World Airline Awards [online]. c1989 - 2012 [cit. 2012-03-31]. Dostupné z WWW: http://www.worldairlineawards.com/Awards_2011/lowcosteurope.htm>.
[40] World Airport Awards [online]. c1989- 2012 [cit. 2012-03-31]. Dostupné z WWW:
[41] World Airport Awards [online]. c1989- 2012 [cit. 2012-03-31]. Dostupné z WWW:
Interní zdroje
[1] tištěná výroční zpráva LETIŠTĚ BRNO a.s. za účetní období 1. 5. 2010 – 30. 4. 2011
83
SEZNAM GRAFŮ, TABULEK A OBRÁZKŮ
Graf 1: Počet odbavených cestujících na letišti Praha - Ruzyně ...... 16 Graf 2: Počet odbavených cestujících na letišti Brno - Tuřany ...... 18 Graf 3: Počet odbavených cestujících na letišti M. R. Štefánika v Bratislavě ...... 21 Graf 4: Počet odbavených cestujících na letišti Londýn - Gatwick ...... 24 Graf 5: Počet odbavených cestujících na letišti Londýn - Luton ...... 27 Graf 6: Počet odbavených cestujících na letišti Londýn - Stansted ...... 30 Graf 7: Počet přepravených cestujících leteckou společností easyJet ...... 34 Graf 8: Počet přepravených cestujících leteckou společností Ryanair ...... 38 Graf 9: Počet přepravených cestujících leteckou společností Wizz Air ...... 41 Graf 1: Průměrná výše cen letenek v mimosezonním období ...... 45 Graf 2: Průměrná výše cen letenek v mimosezonní období - víkendy ...... 46 Graf 3: Průměrná výše cen letenek v období hlavní sezóny ...... 46 Graf 4: Průměrná výše cen letenek v období hlavní sezóny - víkendy ...... 47 Graf 5: Vývoj cen letenek pro období královské svatby (celkové srovnání) ...... 50 Graf 6: Vývoj cen letenek pro období královské svatby u společnosti easyJet ...... 51 Graf 7: Vývoj cen letenek pro období královské svatby u společnosti Ryanair ...... 51 Graf 8: Vývoj cen letenek pro období královské svatby u společnosti Wizz Air ...... 52 Graf 9: Vývoj cen letenek pro období po královské svatbě (celkové srovnání) ...... 53 Graf 10: Vývoj cen letenek pro období po královské svatbě u společnosti easyJet ...... 54 Graf 11: Vývoj cen letenek pro období po královské svatbě u společnosti Ryanair ...... 54 Graf 12: Vývoj cen letenek pro období po královské svatbě u společnosti Wizz Air ...... 55 Graf 13: Vývoj cen letenek pro období konce školního roku (celkové srovnání) ...... 56 Graf 14: Vývoj cen letenek pro období konce školního roku u společnosti easyJet ...... 57 Graf 15: Vývoj cen letenek pro období konce školního roku u společnosti Ryanair ...... 58 Graf 16: Vývoj cen letenek pro období konce školního roku u společnosti Wizz Air ...... 59 Graf 17: Vývoj cen letenek pro období přelomu letních prázdnin (celkové srovnání) ...... 59 Graf 18: Vývoj cen letenek pro období přelomu letních prázdnin u společnosti easyJet ...... 60 Graf 19: Vývoj cen letenek pro období přelomu letních prázdnin u společnosti Ryanair ...... 61 Graf 20: Vývoj cen letenek pro období přelomu letních prázdnin u společnosti Wizz Air ...... 62 Graf 21: Vývoj cen letenek pro období konce letních prázdnin (celkové srovnání) ...... 63 Graf 22: Vývoj cen letenek pro období konce letních prázdnin u společnosti easyJet ...... 64 Graf 23: Vývoj cen letenek pro období konce letních prázdnin u společnosti Ryanair ...... 64 Graf 24: Vývoj cen letenek pro období konce letních prázdnin u společnosti Wizz Air...... 65 Graf 25: Vývoj cen letenek pro období začátku školního roku (celkové srovnání) ...... 66 Graf 26: Vývoj cen letenek pro období začátku školního roku u společnosti easyJet ...... 67 Graf 27: Vývoj cen letenek pro období začátku školního roku u společnosti Ryanair ...... 67 Graf 28: Vývoj cen letenek pro období začátku školního roku u společnosti Wizz Air ...... 68 Graf 29: Vývoj cen letenek pro období přechodu na zimní letový řád (celkové srovnání) ...... 69 Graf 30: Vývoj cen letenek pro období přechodu na zimní letový řád u společnosti easyJet ...... 70 Graf 31: Vývoj cen letenek pro období přechodu na zimní letový řád u společnosti Ryanair ...... 71 Graf 32: Vývoj cen letenek pro období přechodu na zimní letový řád u společnosti Wizz Air ...... 72 Graf 33: Vývoj cen letenek pro období vánočních svátků (celkové srovnání) ...... 73 Graf 34: Vývoj cen letenek pro období vánočních svátků u společnosti easyJet ...... 74 Graf 35: Vývoj cen letenek pro období vánočních svátků u společnosti Ryanair ...... 75 Graf 36: Vývoj cen letenek pro období vánočních svátků u společnosti Wizz Air ...... 75 Graf 37: Průměrná výše letenek dle vybraných období ...... 77
Tabulka 1: Rozdíly mezi nízkonákladovými a klasickými leteckými společnostmi ...... 10 Tabulka 2: Přehled vybraných poplatků (easyJet) ...... 35 Tabulka 3: Přehled vybraných poplatků ( Ryanair) ...... 39 Tabulka 4: Přehled vybraných poplatků (Wizz Air) ...... 42 Tabulka 5: Srovnání analyzovaných nízkonákladových leteckých společností ...... 43 Tabulka 6: Průměrná výše cen letenek dle období ...... 76
Obrázek 1: Prostorový rozvoj sítě nízkonákladových dopravců v čase ...... 9 Obrázek 2: Grafické znázornění Point – to - point a Hub – and – spoke systému ...... 12 84
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK
ACL Airport Coordination Limited AENA Aeropuertos Españoles y Navegación Aérea BAA British Airports Authority CUTE Common User Terminal Equipment CAA Civil Aviation Authority CIAF Czech International Air Fest CUTE Common User Terminal Equipment GAT General Aviation Terminal EUR Euro ELFAA European Low Fares Airline Association IATA International Air Transport Association ISO International Standard Organisation SITA Société Internationale de Télécommunications Aéronautiques
85
SEZNAM PŘÍLOH
Příloha č. 1: Seznam všech existujících evropských nízkonákladových leteckých společností
Příloha č. 2: Nejlepší evropská letiště a letecké společnosti roku 2011
Příloha č. 3: Kompletní seznam oceněných leteckých společností za rok 2011 (ENG)
Příloha č. 4: Flotila analyzovaných nízkonákladových leteckých společností
Příloha č. 1: Seznam všech existujících evropských nízkonákladových leteckých společností 70
NÁZEV LETECKÉ ZEMĚ PŮVODU SPOLEČNOSTI 1. Air Berlin Německo 2. Air Southwest Velká Británie 3. Baboo Švýcarsko 4. Blue 1 Finsko 5. Blue Air Rumunsko 6. Blu-Express Itálie 7. Bmi baby Velká Británie 8. EasyJet Velká Británie 9. Flybe Velká Británie 10. Germania Německo 11. Germanwings Německo 12. Helvetic Airways Švýcarsko 13. Iceland Express Island 14. Jet2 Velká Británie 15. Niki Rakousko 16. Norwegian Norsko 17. On Air Itálie 18. Ryanair Irsko 19. SkyExpress Rusko 20. Smart Wings ČR 21. Vueling Airlines Španělsko 22. Wizz Air Bulgaria Bulharsko 23. Wizz Air Maďarsko
70 zdroj: Airways.cz [online]. c1997 - 2012 [cit. 2012-03-31]. Dostupné z WWW:
Příloha č. 2: Nejlepší evropská letiště a letecké společnosti roku 201171
Nejlepší evropská letecká společnost roku 2011 1. Turkish Airlines 2. Swiss International Air Lines 3. Lufthansa
Nejlepší evropská nízkonákladová letecká společnost roku 2011 1. easyJet 2. Air Berlin 3. Norwegian
Nejlepší evropské letiště roku 2011 1. Mnichov 2. Amsterdam (Schiphol) 3. Curych
Nejlepší evropské nízkonákladové letiště roku 2011 1. Londýn (Stansted) 2. Brusel (Charleroi) 3. Londýn (Luton)
71 zdroj: World Airport Awards [online]. c1989- 2012 [cit. 2012-03-31]. Dostupné z WWW:
Příloha č. 3: Kompletní seznam oceněných leteckých společností za rok 2011 (ENG)72
AIRLINE AWARD TITLE Aegean Airlines Best Regional Airline - Europe Aeroflot Russian Airlines Best Airline - Eastern Europe Air Canada Best International Airline - North America Air New Zealand Best Airline Premium Economy Class Air New Zealand Best Premium Economy Onboard Catering Air New Zealand Best Airline - Australia / Pacific AirAsia Best low-cost Airline - Worldwide AirAsia Best low-cost Airline - Asia American Eagle Airlines Best Regional Airline - North America ANA All Nippon Airways Best Airport Services ANA All Nippon Airways Service Excellence - Asia Asiana Airlines Best Airline Economy Class Asiana Airlines Best Cabin Staff Austrian Airlines Best Business Class Onboard Catering Austrian Airlines Service Excellence - Europe Azul Linhas Aereas Brasileiras Best low-cost Airline - South America British Airways Best Business Class Airline Lounge Cathay Pacific Airways Best Airline Transpacific Cathay Pacific Airways Best First Class Cabin Seats China Southern Airlines World's Most Improved Airline Dragonair Best Regional Airline - Worldwide Dragonair Best Regional Airline - Asia easyJet Best low-cost Airline - Europe Emirates Inflight Entertainment Etihad Airways Best Airline First Class Etihad Airways Best First Class Onboard Catering Finnair Best Airline - Northern Europe Hainan Airlines Best Airline - China Hainan Airlines Service Excellence - China IndiGo Airlines Best low-cost Airline - Central Asia/India jetBlue Airways Best Domestic Airline - North America Jetstar Airways Best low-cost Airline - Australia/Pacific Kingfisher Airlines Best Airline - Central Asia / India
72 zdroj: World Airport Awards [online]. c1989- 2012 [cit. 2012-03-31]. Dostupné z WWW:
Kingfisher Airlines Service Excellence - Central Asia/India Lufthansa Best Airline Transatlantic Oman Air Best Business Class Cabin Seats Oman Air Service Excellence - Middle East QATAR AIRWAYS AIRLINE OF THE YEAR 2011 Qatar Airways Best First Class Airline Lounge Qatar Airways Best Airline - Middle East Singapore Airlines Best Airline Business Class Singapore Airlines Best Airline - Asia South African Airways Best Airline - Africa South African Airways Service Excellence - Africa Star Alliance Best Airline Alliance Swiss International Air Lines Best Airline - Western Europe TACA Airlines Best Airline - C America/Caribbean TACA Airlines Service Excellence - C America/Caribbean TAM Airlines Best Airline - South America TAM Airlines Service Excellence - South America Thai Airways Best Economy Class Onboard Catering Thai Airways Best Economy Class Cabin Seats Thomson Airways Best Leisure Airline Tianjin Airlines Best Domestic Regional Airline - China TRIP Linhas Aereas Best Regional Airline - South America Turkish Airlines Best Airline - Europe Turkish Airlines Best Premium Economy Cabin Seats Turkish Airlines Best Airline - Southern Europe V Australia Service Excellence - Australia/Pacific Virgin America Best low-cost Airline - North America Virgin America Service Excellence - North America
C e
Příloha č. 4: Flotila analyzovaných nízkonákladových leteckých společností 73
Flotila společnosti Wizz Air: Airbus A320 Flotila společnosti Wizz Air: Airbus A320
Flotila společnosti Wizz Air: Airbus A20 Flotila společnosti Wizz Air: Airbus A20
73 zdroj: Airliners.net [online]. c1997 - 2012 [cit. 2012-04-07]. Dostupné z WWW:
Flotila společnosti easyJet: Airbus A319, A320, Boeing 737-700
Flotila společnosti easyJet: Airbus A319 Flotila společnosti easyJet: Airbus A319
Flotila společnosti easyJet: Airbus A319
Flotila společnosti Ryanair: B737-800 Flotila společnosti Ryanair: B737-800
Flotila společnosti Ryanair: B737-800 Flotila společnosti Ryanair: B737-800