ÚZEMNÍ PLÁN ALOJZOV

II. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU Akce: ÚZEMNÍ PLÁN ALOJZOV

Zakázkové číslo: 25 - 2007

Objednavatel: Obec Alojzov Alojzov 43 798 04 Určice

Zhotovitel: Architektonická kancelář Ing. arch. Vanda Ciznerová Labská 25, 625 00 Brno tel. 547241407 e-mail: [email protected]

AUTORSKÝ KOLEKTIV

Urbanismus: Ing. arch. Vanda Ciznerová Vodní hospodářství, plyn: HYDRO – EKO Ing. František Zábranský Ivana Janková Vodní hospodářství – eroze: Ing. Jiří Vysoudil Energetika, spoje: Ing. Pavel Janalík Doprava: Ing. Miloslava Škvarilová Životní prostředí, ÚSES Löw & spol. Ing. E. Zimová, PaeDr. P. Hartl, CSc. Digitální zpracování: Roman Staněk

Místo a datum: Brno, prosinec 2007

ALOJZOV 2

OBSAH I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE ...... …...... …...... …...... …….... 5 II. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ, VČETNĚ SOULADU S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM………………………………………………………………………..…………………...….. 6 III. ÚDAJE O SPLNĚNÍ POKYNŮ PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU………………….……………..…7 IV. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ A VYBRANÉ VARIANTY, VČETNĚ VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ TOHOTO ŘEŠENÍ, ZEJMÉNA VE VZTAHU K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

A. Vymezení řešeného území...... 9

B. Základní předpoklady a podmínky vývoje obce a ochrany hodnot území ...... 9 B. 1. Přírodní podmínky ...... 9 B. 2. Požadavky na tvorbu a ochranu životního prostředí ...... 16 B. 3. Ochrana přírody a krajiny ...... 17 B. 4. Požadavky vyplývající ze základních demografických, sociálních a ekonomických údajů obce a výhledů ...... 18 B. 5. Ochrana památek...... 20

C. Přehled a charakteristika vybraných ploch zastavitelného území ...... 23 C. 1. Plochy bydlení...... 23 C. 2. Plochy rekreace ...... 26 C. 3. Plochy občanské vybavenosti ...... 26 C. 4. Plochy veřejných prostranství...... 27 C. 5. Plochy dopravní infrastruktury ...... 27 C. 6. Plochy technické infrastruktury...... 27 C. 7. Plochy výroby a skladování...... 28 C. 8. Plochy vodní a vodohospodářské...... 28 C. 9. Plochy zemědělské ...... 28 C.10. Plochy lesní...... 29

D. Návrh koncepce dopravní infrastruktury, technické infrastruktury ...... 30 D. 1. Dopravní infrastruktura...... 30 D. 2. Vodní hospodářství a vodohospodářská zařízení...... 33 D. 3. Protierozní ochrana...... 44 D. 4. Zásobování elektrickou energií...... 44 D. 5. Spoje ...... 47 D. 6. Plynofikace ...... 48 D. 7. Zásobování teplem...... 51 D. 8. Nakládání s odpady...... 51

E. Vymezení ploch přípustných pro dobývání ložisek nerostů a ploch pro jeho technické zajištění...... 51

F. Návrh místního územního systému ekologické stability ...... 51

ALOJZOV 3 G. Zvláštní zájmy – obrana státu...... 58 Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na lesní půdní fond...... 65 Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na životní prostředí ...... 65

V. INFORMACE O VÝSLEDCÍCH VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ SPOLU S INFORMACÍ JAK BYLO RESPEKTOVÁNO STANOVISKO K VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ…..………………………....……………..54 VI. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, NA ZPF A PUPFL………………………………………………………...55 VII. DOKLADOVÁ ČÁST………………………………………………………………….…………….….62

SEZNAM TABULEK V TEXTOVÉ ČÁSTI tab. 1 Označení ploch změn...... 7 tab. 2 Charakteristiky klimatických oblastí ...... 10 tab. 3 Počet obyvatel v obci k 1.3.2001 ...... 18 tab. 4 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo (2001) ...... 19 tab. 5 Obyvatelstvo podle věku k 1.3.2001 ...... 19 tab. 6 Obyvatelstvo podle národnosti k 1.3.2001 ...... 19 tab. 7 Obyvatelstvo podle náboženského vyznání k 1.3.2001 ...... 19 tab. 8 Seznam archeologických lokalit...... 22 tab. 9 Bytový a domovní fond k 1.3.2001 ...... 23 tab. 10 Domovní fond k 1.3.2001 ...... 23 tab. 11 Přehled ploch a proluk navržených k zástavbě RD - návrhové období ...... 23 tab. 12 Orientační bilance navrženého řešení...... 24 tab. 13 Struktura půdního fondu obce Alojsov (ha ...... 29 tab. 14 Struktura půdního fondu obce Alojsov (%)...... 29 tab. 15 Přehled stávajících studní ...... 34 tab. 16 Transformační stanice 22/0,4 kV - označení dle výkresové dokumentace...... 44 tab. 17 Odběr maloodběratelů - převzato z Generelu gazifikace 09/1996 + návrh ...... 49 tab. 18 Roční potřeba zemního plynu...... 50 tab. 19 Přehled interakčních prvků ...... 57 tab. 20 Struktura půdního fondu obce Aloisov (ha) ...... 60 tab. 21 Struktura půdního fondu obce Aloisov (%)...... 60 tab. 22 Přehled bonitovaných půdně ekologických jednotek ...... 61 tab. 23 Označení ploch změn...... 62

D. GRAFICKÁ ČÁST I./1 Výkres základního členění území 1 : 5 000 I./2 Hlavní výkres 1 : 5 000 I./3 Hlavní výkres – koncepce technické infrastruktury 1 : 5 000 I./4 Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací 1 : 5 000

II. Odůvodnění územního plánu

ALOJZOV 4 II./1 Koordinační výkres 1 : 5 000 II./2 Koordinační výkres - zastavěná část 1 : 2 000 II./3 Koordinační výkres – dopravní infrastruktura 1 : 2 000 II./4 Koordinační výkres – vodní hospodářství 1 : 2 000 II./5 Koordinační výkres – energetika, spoje 1 : 2 000 II./6 Širší vztahy 1 : 25 000 II./7 Záborů půdního fondu 1 : 5 000

I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE Územní plán Alojzov se zpracovává na základě smlouvy o dílo č.16/2007 uzavřené mezi objednavatelem - Obec Alojzov a zhotovitelem Ing.arch. Vandou Ciznerovou - autorizovaným architektem ČKA 01013, Labská 25, 625 00 Brno. Předmětem plnění této smlouvy je zpracování územního plánu Alojzov v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), a vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti a 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území. Návrh pokynů pro zpracování návrhu územního plánu Alojzov byl schválen usnesením Zastupitelstva obce Alojzov dne 2.7.2007 pod č. 6/2007.

MAPOVÉ PODKLADY Územní plán obce Alojzov je zpracován nad digitální odvozeninou státního mapového podkladu. Mapový podklad byl předán Katastrálním úřadem Prostějov. Výškopis byl vyhotoven účelově pro potřeby zpracování díla. Grafické zpracování zakázky bylo provedeno na počítači v prostředí grafického programu MicroStation ve formátu DGN.

OSTATNÍ PODKLADY  Výřez mapy ÚPN VÚC OA v platném znění (předal MěU Prostějov, Stavební úřad).  Územní plán velkého územního celku Olomoucká aglomerace - Terplan Praha (01/1997), který byl schválen usnesením vlády č. 422 ze dne 16. 7. 1997 a jeho závazná část byla vyhlášena nařízením vlády č. 212 ze dne 16. 7. 1997 a 1. změna ÚPN VÚC Olomoucké aglomerace, schválená usnesením Zastupitelstva Olomouckého kraje ze dne 28.11.2002.  "Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje“ (schválen zastupitelstvem Olomouckého kraje 25.10.2001).  „ Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje“ ( Voding , Hranice 09/2004).  Územní technický podklad regionálních a nadregionálních územních systémů ekologické stability ČR, MMR ČR, MŽP ČR 1996.  Změna a doplněk ÚPNSÚ Určice Ing.arch. Malý 11/1997

ALOJZOV 5

II. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ, VČETNĚ SOULADU S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM

Řešené území je součástí Olomoucké kraje. Jedná se o obec v jižní části kraje v blízkosti hranic s Jihomoravským krajem. Sousedí s katastry Seloutky, Určice, Dětkovice, Myslejovice, Křenůvky, Krumsín. Spádovost za občanskou vybaveností je do obce Určice a Myslejovice. Spádovost za vyšší občanskou vybaveností a pracovními příležitostmi je do Prostějova. Sídlo stavebního úřadu pro obec Alojzov je v Prostějově. Na katastru hospodaří Hospodářské družstvo Určice. Spádovost za vyšší občanskou vybaveností a pracovními příležitostmi je do Prostějova a Brodku u Prostějova.

ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VYDANÁ KRAJEM Byl zpracován územně plánovací podklad "Politika územního rozvoje ČR", který byl vládou ČR dne 17. 5. 2006 schválen usnesením č. 561. Materiál byl připravován ve spolupráci s ostatními ústředními orgány státní správy a s kraji. Z tohoto programu nevyplývají konkrétní požadavky, mající vliv na územně plánovací dokumentaci. Byl zpracován „Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje“. Pro obec Alojzov z tohoto programu nevyplývají konkrétní požadavky, mající vliv na územně plánovací dokumentaci, mimo obecnou část, dopravní a technickou infrastrukturu a oblast rozvoje kulturní krajiny, zemědělství a venkova a zlepšení stavu životního prostředí, které budou řešeny územním plánem v jednotlivých oddílech odpovídajícím způsobem. Řešené území je z hlediska širších vztahů součástí území, řešeného Územním plánem velkého územního celku Olomoucké aglomerace (Terplan Praha 01/1997), který byl schválen usnesením vlády č. 422 ze dne 16.7.1997 a jeho závazná část byla vyhlášena nařízením vlády č. 212 ze dne 16.7.1997 a 1. změnou ÚPN VÚC Olomoucká aglomerace (T-plan Praha, 12/2001), která byla schválena Zastupitelstvem Olomouckého kraje dne 28.11.2002 usnesením č. UZ/12/25/2002. Ze závazné části ÚPN VÚC Olomoucká aglomerace a 1. změny ÚPN VÚC Olomoucká aglomerace nevyplývají žádné záměry. Řešené území je z hlediska širších vztahů součástí území řešeného Návrhem Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje. Pro území obce nevyplývají žádné záměry. Je respektován Plán rozvoje vodovodů a kanalizace Olomouckého kraje v patném znění.

ÚZEMNÍ PLÁNY SOUSEDNÍCH OBCÍ ÚPNO Alojzov je podle možností daných vývojem záměrů v území koordinován s platnými územními plány sousedních obcí zejména v trasách ÚSES a technické infrastruktury. V širších vztazích je koordinována návaznost cykloturistických tras i lokálního významu.

ALOJZOV 6

III. ÚDAJE O SPLNĚNÍ POKYNŮ PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU

Požadavky Návrhu pokynů pro zpracování návrhu územního plánu obce Alojzov lze obecně považovat za splněné s následujícími připomínkami resp. vysvětlením. Byl aktualizován stav území, doplněny nové lokality a vyhotoveno nové označení lokalit: tab. 1 Označení ploch změn označ. v označ. v návrhu poznámka konceptu B1 0 Již realizováno. B2 Z1 Upraven rozsah plochy. B3 0 Nezařazuje se na základě Návrhu pokynů pro zpracování návrhu územního plánu obce Alojzov. B4 0 Již realizováno. B5 Z5 B6 Z2 B7 Z3 B8 0 Nezařazuje se na základě přílohy č.2 Návrhu pokynů pro zpracování návrhu územního plánu obce Alojzov. B9 Z4 T1 Z9 Jiná poloha ČOV. R1 0 Již realizováno. R2 Z10 Vpa1 0 Vpa2 Z7 Částečně realizováno. Zrušeno na základě uplatněných připomínek k návrhu územního plánu. Vpa3 Z8 0 Z6 Rozšířeno o pozemky p.č. 529/5, 545, 546, 547, 554 na základě Návrhu pokynů pro zpracování návrhu územního plánu obce Alojzov. 0 R1 Část původní lokality B2, která je dána do rezervy na základě Návrhu pokynů pro zpracování návrhu územního plánu obce Alojzov. 0 Z11 Doplněno na základě vydaného ÚR (s nabytím právní moci a zahájením stavby do 2 let).

Návrhová lokalita lokalita Z6 pozemky p.č. 529/5 a 546 – byla rozšířena z důvodu koncepce řešení území i o pozemky p.č.547 a 554. Realizace zděné trafostanice místo stávající nadzemní TRST1 a přeložka vedení VN 22kV do země není řešena. Technicky je rekonstrukce realizovatelná, trasy kabelového vedení v zemi budou kopírovat stávající nadzemní vedení VN 22 kV. Jedná se pouze o ekonomickou otázku.

ALOJZOV 7 Na základě uplatněných připomínek k návrhu územního plánu byla zrušena lokalita Z7.

ALOJZOV 8

IV. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ A VYBRANÉ VARIANTY, VČETNĚ VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ TOHOTO ŘEŠENÍ, ZEJMÉNA VE VZTAHU K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

A. Vymezení řešeného území

Řešené území je vymezeno správním územím obce Alojzov, které je vymezeno katastrálním územím Alojzov u Prostějova. Plocha řešeného území v souhrnu činí 463,92 ha.

B. Základní předpoklady a podmínky vývoje obce a ochrany hodnot území

B. 1. Přírodní podmínky

HORNINY A RELIÉF Řešené území k. ú. obce Alojzov leží na východním okraji Drahanské vrchoviny, na temeni a svazích Myslejovického hřbetu. Podloží celého území budují paleozoické sedimenty. Plošně převažují karbonské droby a karbonské laminované břidlice a prachovce myslejovického souvrství. Méně jsou zastoupeny petromiktní slepence. Podložní horniny jsou na úpatí výraznějších svahů a v menších údolích překryty pleistocenními deluviálními kamenitohlinitými (hlinitokamenitými) sedimenty, na mírných svazích deluvioeolickými sedimenty. Nivy vodních toků jsou vyplněny holocenními fluviálními převážně písčitými hlínami. (Růžička M. (1995): Geologická mapa ČR 1:50 000, list 24-24 Prostějov. ČGÚ Praha.) Regionálně geomorfologické jednotky (Demek J. a kol., 1987): provincie: Česká vysočina subprovincie: II Česko-moravská soustava oblast: II D Brněnská vrchovina celek: II D – 3 Drahanská vrchovina podcelek: II D – 3 C Konická vrchovina okrsek: II D – 3 C – e Myslejovický hřbet

Nejvyšším bodem řešeného území je vyvýšenina Spáleného kopce 433 m n.m. severně od obce. Temeno hřbetu odtud postupně klesá k jihu do výšky 397 m n.m. Nejníže zasahuje k.ú. na východní hranici v nivě Žešovského potoka – 289 m n.m..

ALOJZOV 9 Řešené území k.ú. Alojzov náleží k Myslejovickému hřbetu – je to plochá vrchovina budovaná spodnokarbonskými drobami a břidlicemi. Pro reliéf je typický hřbet protažený ve směru S-J, který leží při východním okraji Drahanské vrchoviny. Hřbet je rozčleněn příčnými údolími a sedly, v nichž se místy uchovaly miocenní sedimenty, na rozvodí jsou plošiny.

KLIMATICKÉ POMĚRY Podle mapy Klimatické oblasti ČSR 1:500 000 (Quitt E. 1975) západní část řešeného území náleží do klimatické oblasti MT 10, východní část řešeného náleží do klimatické oblasti MT 11. Klimatická oblast MT 10 má dlouhé léto, teplé a mírně suché, krátké přechodné období s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem, zima je krátká mírně teplá a velmi suchá, s krátkým trváním sněhové pokrývky. Klimatická oblast MT11 má dlouhé léto, teplé a suché, přechodné období krátké s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem, zima je krátká, mírně teplá a velmi suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky. tab. 2 Charakteristiky klimatických oblastí

Charakteristika MT 10 MT 11 Průměrná teplota v lednu: -2 až -3 stupně C -2 až -3 stupně C Průměrná teplota v červenci: 17 až 18 stupňů C 17 až 18 stupňů C Průměrná teplota v dubnu: 7 až 8 stupňů C 7 až 8 stupňů C Průměrná teplota v říjnu: 7 až 8 stupňů C 7 až 8 stupňů C Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm 100 – 120 90 – 100 a více: Průměrný počet dnů se sněhovou 50 – 60 50 – 60 pokrývkou: Počet letních dnů: 40 – 50 40 – 50 Počet dnů jasných: 40 – 50 40 – 50 Počet dnů zamračených: 120 – 150 120 – 150 Počet dnů s teplotou vyšší než 10 st. C: 140 – 160 140 – 160 Počet mrazových dnů: 110 – 130 110 – 130 Počet ledových dnů: 30 – 40 30 – 40 Srážkový úhrn ve vegetačním období: 400 - 450 mm 350 - 400 mm Srážkový úhrn v zimním období: 200 - 250 mm 200 - 250 mm

HYDROGRAFICKÉ PODMÍNKY Katastrální území obce Alojzov leží na rozvodí několika menších vodních toků. Severní a západní okraj je odvodňován Křenůvským potokem do Hloučely. Východní část území je odvodňována vodním tokem Hranečnice a Žešovským potokem do Valové. Jižní a jihozápadní okraj je odvodňován Drahanským potokem (Brodečkou) do Hané.

Podle mapy Regiony povrchových vod ČSR 1:500 000 (V. Vlček, 1971) celé řešené území náleží k oblasti nejméně vodné, specifický odtok je 0-3 l.s-1.km-2, nejvodnější měsíce jsou únor a březen, retenční schopnost je velmi malá, odtok je silně rozkolísaný, koeficient odtoku je nízký. Podle mapy Regiony mělkých podzemních vod v ČSR 1:500 000 (H. Kříž, 1971) náleží řešené území do oblasti se sezónním doplňováním zásob, nejvyšší stavy hladin podzemních vod a vydatnosti pramenů jsou v březnu a dubnu, nejnižší v září až listopadu, průměrný specifický odtok podzemních vod je menší než 0,30 l/s km2.

ALOJZOV 10 PŮDNÍ POKRYV Půdní pokryv řešeného území odráží geologickou stavbu území, jeho sedimentární pokryv a reliéfové poměry. Geologické podloží budují paleozoické sedimenty, překryté zvětralinovým pláštěm. Pleistocenní sedimenty se vyskytují pouze v úzkých akumulacích na úpatí svahů a v údolích. Plošně proto převažují hnědé půdy a hnědé půdy kyselé, na výraznějších svazích a místy i temenech mělké hnědé půdy. Na příkrých svazích jsou to pak koluviální půdy. Na výraznějších akumulacích svahových sedimentů jsou vyvinuty hnědozemě, hnědé půdy nasycené a hnědé půdy illimerizované. Na sedimentech vyplňujících údolní dna, převážně fluviálních holocenních sedimentech, jsou vyvinuty nivní glejové půdy zrašelinělé a glejové půdy úzkých údolí. HPJ 12 – hnědozemě, případně hnědé půdy nasycené a hnědé půdy illimerizované, včetně slabě oglejených forem na svahových hlínách, středně těžké s těžší spodinou, vláhové poměry jsou příznivé, ve spodině se projevuje místy převlhčení. HPJ 26 – hnědé půdy, hnědé půdy kyselé a jejich slabě oglejené formy na různých břidlicích a jim podobných horninách, středně těžké, výjimečně těžší, obvykle štěrkovité, s dobrými vláhovými poměry až stálým převlhčením. HPJ 37 – mělké hnědé půdy na všech horninách, lehké, v ornici většinou středně štěrkovité až kamenité, v hloubce 30 cm silně kamenité až pevná hornina, mimo vlhkých oblastí výsušné půdy. HPJ 38 – mělké hnědé půdy na všech horninách, středně těžké až těžší, v ornici většinou středně štěrkovité až kamenité, v hloubce 30 cm silně kamenité až pevná hornina, méně výsušné půdy. HPJ 41 – svažité půdy (nad 12o) na všech horninách, středně těžké až těžké s různou štěrkovitostí a kamenitostí nebo bez nich, vláhové poměry jsou závislé na srážkách. HPJ 68 – glejové půdy zrašelinělé a glejové půdy úzkých údolí včetně svahů, obvykle lemující malé vodní toky, středně těžké až velmi těžké, zamokřené, po odvodnění vhodné pouze pro louky.

BIOGEOGRAFICKÉ POMĚRY Podle Biogeografického členění ČR (M. Culek a kol., 1996) řešené území náleží k bioreginu 1.52 Drahanskému, k jeho přechodné a nereprezentativní zóně na východním okraji.

1.52 DRAHANSKÝ BIOREGION

Bioregion je tvořen vrchovinou na monotónním kulmu, u okrajů se sítí údolí. Biota náleží 3., dubovo- bukovému až 5. jedlovo-bukovému vegetačnímu stupni, pouze na okrajích (zejména na jihovýchodě a východě) se více uplatňují teplomilné prvky. Potenciální vegetace je řazena do bikových bučin, v členitějším reliéfu do květnatých bučin. Biodiversitu zvyšuje poloha bioregionu v kontaktu s podprovincií severopanonskou i karpatskou, snižuje ji naopak jednotvárný horninný podklad. Netypická část je tvořena okraji na sedimentech permu, křídových pískovcích a na plošším reliéfu se sprašemi, s vegetací acidofilních doubrav a dubohabrových hájů. Na strmých okrajových svazích jsou přítomny i ostrůvky teplomilných doubrav.

Na plošinách převažují pole se zbytky vlhkých luk s upolínem, na svazích jsou velké zbytky bučin a kulturní smrčiny.

Biota

Bioregion se rozkládá převážně v mezofytiku ve fytogeografickém okrese 71. Drahanská vrchovina (s výjimkou severovýchodního cípu fytogeografického podokresu 71a. Bouzovská pahorkatina), dále zabírá východní okraj fytogeografického okresu 68. Moravské podhůří Vysočiny a západní okraj fytogeografického podokresu 21a. Hanácká pahorkatina, který již náleží termofytiku.

Vegetační stupně (Skalický): (kolinní-) suprakolinní až submontánní.

ALOJZOV 11 Vegetační stupňovitosti odpovídá mozaika potenciálních společenstev. Na teplejších úpatních svazích jsou potenciálně dubohabrové háje (Melampyro nemorosi-Carpinetum, při jihovýchodním okraji i Carici pilose-Carpinetum) a acidofilní doubravy (Luzulo albidae-Quercetum). V drobných ostrůvcích, zejména při jižním a východním úpatí, se vyskytují i teplomilné doubravy (Sorbo torminalis-Quercetum). Ve vyšších polohách se velkoplošně střídají bikové bučiny (Luzulo-Fagetum) a květnaté bučiny (Melico-Fagetum, snad i další typy, v jižní a jihovýchodní části i Carici pilosae- Fagetum). Na devonských vápencích inklinují bučiny k asociaci Cephalanthero-Fagetum. Zejména na svazích údolních zářezů jsou zastoupena společenstva suťových lesů (Aceri-Carpinetum, ve vyšších polohách snad vzácně i Lunario-Aceretum). Mozaiku potenciálních společenstev doplňuje lineární síť mokřadních biocenóz luhů a olšin (Stellario-Alnetum glutinosae a Carici remotae-Fraxinetum). Primární bezlesí je velmi ojedinělé, vázané na velmi vzácné skalní útvary.

V přirozené náhradní vegetaci hrají významnou roli vlhké louky svazu Calthion, typická je zejména asociace Trollio-Cirsietum salisburgensis. V nejvyšších polohách se vyskytovala vegetace rašelinných luk svazu Caricion fuscae a snad i dalších jednotek vegetace rašelinišť. Na sušších místech přecházejí vlhké louky ve vegetaci svazů Cynosurion a Violion caninae, na teplých východních okrajích jsou přítomny i zbytky vegetace svazu Koelerio-Phleion phleoidis. Lemy náležejí převážně vegetaci svazu Trifolion medii, v okolí Kosíře se dá předpokládat i přítomnost ochuzených lemů svazu Geranion sanguinei. Křoviny převážně náležejí k vegetaci svazu Prunion spinosae. Recentní flóra je středně bohatá, tvořená rozmanitými fytochorotypy. Převládají druhy středoevropských listnatých lesů. Z Praebohemika, resp. z Karpat sem přesahuje chrastavec doubravní (Knautia drymeia), strdivka jednokvětá (Melica uniflora), ostřice chlupatá (Carex pilosa) a kakost hnědočervený (Geranium phaeum), které zde mají mezní výskyt. V nejvyšších polohách a v inverzích údolních zářezů jsou však zastoupeny i submontánní druhy. V lesních společenstvech je to např. udatna lesní (Aruncus vulgaris), třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), devětsil bílý (Petasites albus), věsenka nachová (Prenanthes purpurea) a růže alpská (Rosa pendulina). Na loukách jsou typické upolín evropský (Trollius altissimus), zvonečník hlavatý (Phyteuma orbiculare), hadí kořen větší (Bistorta major), stařinec potoční (Tephroseris crispa), kuklík potočný (Geum rivale) aj., dříve i rozchodník pýřitý (Sedum villosum) a rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia). Exklávní lokalitu zde mají některé rašeliništní druhy, např. borekontinentální suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum) a klikva bahenní (Oxycoccus palustris). Podél teplejšího východního úpatí se táhne pruh lokalit xerofilní flóry. Zde najdeme druhy ponticko-panonské až ponticko-jihosibiřské, např. ostřici nízkou (Carex humilis), o. Micheliovu (C. michelii), len žlutý (Linum flavum), koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis), černohlávek velkokvětý (Prunella grandiflora), růži galskou (Rosa gallica) aj. Pro ostrůvky devonských vápenců je typický dealpidský skalník obecný (Cotoneaster integerrima), a dále strdivka brvitá (Melica ciliata).

V bioregionu je relativně zachovaná fauna přirozených bučin, ojediněle jsou zachovány rašelinné louky s fragmenty rašeliništní fauny. Na východních okrajích proniká do nižších poloh teplomilný prvek (myšice malooká, ježek východní), v chladné části regionu bylo naproti tomu zjištěno rozmnožování netopýra severního. Výchozy vápenců hostí z měkkýšů např. ovsenku žebernatou, sudovku skalní, z hmyzu hnědáska Melitaea didyma nebo specifická společenstva sarančí. Potoky a říčky patří převážně do pstruhového pásma, na Třebůvce je vyvinuto pásmo lipanové.

Významné druhy - Savci: ježek východní (Erinaceus concolor), myšice malooká (Apodemus microps), vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros), netopýr brvitý (Myotis emarginatus), netopýr severní (Eptesicus nilssoni). Ptáci: sýc rousný (Aegolius funereus), strakapoud prostřední (Dendrocopos medius), lejsek malý (Ficedula parva). Obojživelníci: mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), čolek horský (Triturus alpestris). Měkkýši: zuboústka sametová (Causa holosericea), ovsenka žebernatá (Chondrina clienta), sudovka skalní (Orcula dolium), zdobenka tečkovaná (Itala ornata). Hmyz: hnědásek Melitaea didyma, nesytka jedlová (Synanthedon cephiformis).

Biochory

Celé řešené území náleží k biochoře Pahorkatiny s plošinami na drobách - 3BM (M. Culek a kol., 2004). 3BM Pahorkatiny s plošinami na drobách 3. v.s.

ALOJZOV 12 Základním typem potenciální přirozené vegetace jsou hercynské dubohabřiny (Melampyro nemorosi- Carpinetum), které na konvexních tvarech jižního kvadrantu mohou ojediněle doplňovat i teplomilné doubravy ze svazu Quercion petraeae. Podél větších toků je vyvinuta vegetace luhů Stellario- Alnetum glutinosae, na lesních prameništích a podél malých potůčků Carici remotae-Fraxinetum. Na odlesněných místech jsou mezofilní louky svazu Arrhenatherion, na vlhkých stanovištích svazu Calthion.

Skupiny typů geobiocénů v řešeném území

2 AB 3 Fagi-querceta (bukové doubravy) V dřevinném patře výrazně převažuje dub zimní (Quercus petraea agg.), pravidelnou příměs tvoří habr (Carpinus betulus) a buk (Fagus sylvatica), který může dosahovat hlavní porostní úrovně. Keřové patro není vyvinuto.

Cílový stav biocenóz ve skladebných prvcích ÚSES: Cílovými společenstvy biocenter by měly být doubravy s habrem a bukem. Borovice lesní může tvořit pouze jednotlivou příměs obdobně jako bříza bělokorá. Keřový lem lesních biokoridorů v polní krajině může tvořit trnka obecná, hlohy, vrba jíva, růže šípková, řešetlák počistivý a líska obecná.

2 B 3 Fagi-querceta typica (typické bukové doubravy) Hlavní dřevinou přirozených biocenóz je dub zimní (Quercus petraea agg.), významnou stálou příměs tvoří habr (Carpinus betulus) a buk (Fagus sylvatica), který zde roste na hranici své ekologické amplitudy. Buk se zde nikdy nestává hlavní dřevinou, obvykle tvoří jednotlivou příměs, někdy se vyznačuje spádným kuželovitým kmenem. Nepravidelně mohou být přimíšeny lípa srdčitá (Tilia cordata) a jeřáb břek (Sorbus torminalis). Keřové patro není souvisle vytvořeno, pouze ojediněle se vyskytují svída krvavá (Swida sanguinea), hloh jednoblizný (Crataegus monogyna), ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare), zimolez pýřitý (Lonicera xylosteum), líska obecná (Corylus avellana), brslen bradavičnatý (Euonymus verrucosa). V korunách dubů bývá častý ochmet evropský (Loranthus europaeus).

Cílový stav biocenóz ve skladebných prvcích ÚSES: Cílovými společenstvy biocenter jsou dubové porosty s příměsí habru a buku. V nově zakládaných biocentrech je třeba používat sazenice ze semen místních populací, aby byla zachována specifická lokální genetická variabilita dubu zimního a nově vyčleňovaných příbuzných druhů. V lokálních biocentrech je možno zachovat i výmladkový způsob hospodaření, neboť v prosvětlených pařezinách je zpravidla vyšší druhová diverzita xerotermofilních druhů rostlin i živočichů. Hlavními dřevinami nově zakládaných biokoridorů by měly být dub zimní a habr s příměsí lípy srdčité, javoru babyky, jeřábu břeku s keři přirozené dřevinné skladby na okrajích (svída krvavá, hlohy, líska obecná aj.).

2 BC (4)5a Fraxini-alneta inferiora (jasanové olšiny nižšího stupně) Stromové patro tvoří olše lepkavá (Alnus glutinosa) a jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), přimíseny jsou vrby (Salix fragilis, S. alba a jejich kříženci), vzácněji i topoly (Populus nigra, P. tremula). V podúrovni často roste střemcha hroznovitá (Padus avium). Především v inverzních polohách s trvaleji vyšší vzdušnou vlhkostí se může přirozeně ojediněle vyskytovat i tzv. nížinný smrk (Picea abies). V keřovém patře zde rosou vrby (Salix caprea, na březích S. purpurea, S. triandra, S. viminalis), hojně se vyskytuje bez černý (Sambucus nigra), brslen evropský (Euonymus europaea), dále krušina olšová (Frangula alnus) a kalina obecná (Viburnum opulus). Typický je hojný výskyt liány chmele otáčivého (Humulus lupus).

ALOJZOV 13 Cílový stav biocenóz ve skladebných prvcích ÚSES: Všechny přirozené segmenty prameništních společenstev je třeba zařadit do kostry ekologické stability a ponechat bez zásahu přirozenému vývoji. Potoční jasanové olšiny tvoří přirozenou soustavu biokoridorů vodní, mokřadní a mezofilní bioty. Hlavními kosterními dřevinami biocenter i biokoridorů jsou olše lepkavá a jasan ztepilý, v biokoridorech je vhodná vyšší účast stromových i keřových vrb (vrba bílá, v. křehká, v. trojmužná, v. košíkářská, v. nachová), vhodná je příměs střemchy hroznovité a alespoň některých keřů z přirozené dřevinné skladby. V biocentrech i biokoridorech je přípustné výmladkové hospodaření. Nikdy by nemělo docházet k úplnému smýcení porostů, nejvhodnější je jednotlivý výběr s ponecháním určitého počtu doupných stromů. Funkci biokoridorů a biocenter plní i nivní louky s převahou přirozeně rostoucích druhů, vyžadující pravidelné kosení.

3 AB 3 Querci-fageta (dubové bučiny) V druhově chudém dřevinném patře dominují buk (Fagus sylvatica) a dub zimní (Quercus petraea), nepravidelnou příměs tvoří habr (Carpinus betulus), méně často jednotlivě i další dřeviny - jedle bělokorá (Abies alba), lípa srdčitá (Tilia cordata). Keře se obvykle nevyskytují.

Cílový stav biocenóz ve skladebných prvcích ÚSES: V reprezentativních lesních biocentrech jsou cílovými společenstvy bučiny s příměsí dubu zimního s jednoduchou porostní strukturou. Vzhledem k tomu, že v současné době převažují i ve vymezených biocentrech této skupiny jehličnaté porosty, je nezbytné uskutečnit přeměnu umělou výsadbou původních listnáčů vhodné provenience. Listnaté výsadby je nezbytné chránit oplocenkami před zničením okusem zvěří. V listnatých porostech biocenter je možné ponechávat jednotlivé výstavky starých borovic. I v trasách biokoridorů je třeba postupně zvyšovat zastoupení buku a dubu. 3 B 3 Querci-fageta typica (typické dubové bučiny) V synusii dřevin převažuje dobře vzrůstný buk (Fagus sylvatica). Vždy se vyskytuje nejméně jako ojedinělá příměs v hlavní úrovni dub zimní (Quercus petraea). Zastoupení dalších dřevin je nízké. V podúrovni je někdy hojnější habr (Carpinus betulus), do hlavní úrovně mohou jednotlivě zasahovat lípy (Tilia cordata, T. platyphyllos) a javory (Acer platanoides, A. pseudoplatanus). Na kontaktu s biocenózami 4. vegetačního stupně se místy uplatňovala i jedle (Abies alba). Keřové patro nebývá vyvinuto, ve stádiu zralosti se častěji uplatňuje pouze zimolez pýřitý (Lonicera xylosteum) a lýkovec jedovatý (Daphne mezereum).

Cílový stav biocenóz ve skladebných prvcích ÚSES: V biocentrech ve stádiu zralosti jsou vhodné různé porostní směsi buku a dubu zimního s jednotlivou příměsí dalších dřevin přirozené skladby. S výjimkou jedle bělokoré nelze připustit příměs jehličnanů a to ani v případech, kdy dochází k jejich přirozené obnově. V nově zakládaných biokoridorech a interakčních prvcích lze připustit podstatně vyšší podíl dubu zimního (zvláště na zemědělské půdě), habru, javorů a lip. V okrajových keřových lemech se uplatní především líska, trnka, hlohy a růže šípková.

3 BC 3 Querci-fageta aceris (javorové dubové bučiny) Dřevinné patro je druhově pestré. K hlavním dřevinám buku (Fagus sylvatica) a dubu zimnímu (Quercus petraea) se pravidelně přidružují habr (Carpinus betulus), javory (Acer platanoides, A. pseudoplatanus), lípy (Tilia cordata, T. platyphyllos), místy i jilmy ( Ulmus minor, U. glabra), nepravidelně i jedle (Abies alba), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) a třešeň ptačí (Cerasus avium). Z keřů se roztroušeně vyskytují srstka angrešt (Grossularia uva-crispa), zimolez pýřitý (Lonicera xylosteum), bez černý (Sambucus nigra) a lýkovec jedovatý (Daphne mezereum).

ALOJZOV 14 Cílový stav biocenóz ve skladebných prvcích ÚSES: Zbytky smíšených listnatých porostů patří do kostry ekologické stability. Na území lesních biocenter je třeba vhodnými opatřeními podpořit vznik druhově bohatého dřevinného patra s využitím přirozené obnovy. Při výchovných zásazích v mladých porostech je třeba zachovat a podpořit zastoupení všech listnatých dřevin přirozené skladby. Druhově bohatší dřevinnou skladbu je třeba podpořit i v trasách lesních biokoridorů, především je nutno zajistit zastoupení javorů a lip. V biokoridorech a interakčních prvcích na zemědělské půdě je vhodné využít i teplomilnějších stromů a keřů např. babyky a řešetláku počistivého. 3 BC 4(5) Fraxini-alneta aceris inferiora et superiora (javorové jasanové olšiny nižšího a vyššího stupně) Stromové patro je druhově velmi pestré, neboť kromě dřevin mokré hydrické řady se vždy vyskytují i dřeviny hydricky normální řady, především náročné druhy s nitrofilní tendencí. Základní druhovou kombinaci tvoří olše lepkavá (Alnus glutinosa), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) a javor klen (Acer pseudoplatanus), místy i lípa srdčitá (Tilia cordata). V javorových jasanových olšinách n. st. přistupují babyka (Acer campestre), javor mléč (Acer platanoides) a habr (Carpinus betulus), ve vyšším stupni se může vyskytovat olše šedá (Alnus incana), z keřů růže alpská (Rosa pendulina) a zimolez černý (Lonicera nigra). Z dalších dřevin se v nižším i vyšším stupni vyskytují lípy, především lípa velkolistá (Tilia platyphyllos), jilmy, především jilm horský (Ulmus glabra), střemcha hroznovitá (Padus avium), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), vrba křehká (Salix fragilis), ojediněle i dub letní (Quercus robur), buk (Fagus sylvatica), smrk (Picea abies) a především v úžlabinách i jedle (Abies alba). Z keřů se nejčastěji vyskytují bezy (Sambucus nigra, S. racemosa), zimolez pýřitý (Lonicera xylosteum), kalina obecná (Viburnum opulus), srstka angrešt (Grossularia uva-crispa) a jíva (Salix caprea). Složení dřevinného patra je významně ovlivněno druhovým složením okolních porostů a proto je značně proměnlivé.

Cílový stav biocenóz ve skladebných prvcích ÚSES: Biocentra i biokoridory této skupiny by se měly vyznačovat pestrou dřevinnou skladbou, ve které se uplatňují jak dřeviny vlhkomilné, tak i mezofilní. Základními dřevinami při nových výsadbách jsou jasan ztepilý, javor klen a ve vlhkých částech olše lepkavá. Ostatní dřeviny, odpovídající přirozené skladbě lze doplňovat podle místních podmínek. Jedle je vhodná pouze do stinných úžlabin. Smrk může tvořit pouze jednotlivou příměs, vzniklou přirozeným zmlazením a neměl by být vysazován. Cílovým stavem biocenter je vertikálně zapojený jednotlivě výběrný les. Při navrhování lokálních ÚSES je třeba javorové jasanové olšiny v úžlabinách buď využít pro vedení lokálních biokoridorů vlhkomilné a mezofilní bioty, nebo je alespoň zařadit do sítě interakčních prvků.

3 BC (4)5 Fraxini-alneta inferiora (jasanové olšiny nižšího stupně) Stromové patro tvoří olše lepkavá (Alnus glutinosa) a jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), přimíseny jsou vrby (Salix fragilis, S. alba a jejich kříženci), vzácněji i topoly (Populus nigra, P. tremula). V podúrovni často roste střemcha hroznovitá (Padus avium). Především v inverzních polohách s trvaleji vyšší vzdušnou vlhkostí se může přirozeně ojediněle vyskytovat i tzv. nížinný smrk (Picea abies). V keřovém patře zde rosou vrby (Salix caprea, na březích S. purpurea, S. triandra, S. viminalis), hojně se vyskytuje bez černý (Sambucus nigra), brslen evropský (Euonymus europaea), dále krušina olšová (Frangula alnus) a kalina obecná (Viburnum opulus). Typický je hojný výskyt liány chmele otáčivého (Humulus lupus).

ALOJZOV 15 Cílový stav biocenóz ve skladebných prvcích ÚSES: Všechny přirozené segmenty prameništních společenstev je třeba zařadit do kostry ekologické stability a ponechat bez zásahu přirozenému vývoji. Potoční jasanové olšiny tvoří přirozenou soustavu biokoridorů vodní, mokřadní a mezofilní bioty. Hlavními kosterními dřevinami biocenter i biokoridorů jsou olše lepkavá a jasan ztepilý, v biokoridorech je vhodná vyšší účast stromových i keřových vrb (vrba bílá, v. křehká, v. trojmužná, v. košíkářská, v. nachová), vhodná je příměs střemchy hroznovité a alespoň některých keřů z přirozené dřevinné skladby. V biocentrech i biokoridorech je přípustné výmladkové hospodaření. Nikdy by nemělo docházet k úplnému smýcení porostů, nejvhodnější je jednotlivý výběr s ponecháním určitého počtu doupných stromů. Funkci biokoridorů a biocenter plní i nivní louky s převahou přirozeně rostoucích druhů, vyžadující pravidelné kosení. (Buček A., Lacina J. : Geobiocenologie II. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 1999.)

SESUVNÁ ÚZEMÍ V zájmovém území podle podkladu ÚPN VÚC Olomoucká aglomerace není registrováno sesuvné území.

B. 2. Požadavky na tvorbu a ochranu životního prostředí

OVZDUŠÍ Velký význam pro kvalitu ovzduší v zastavěných částech má provětrávání území, ovlivňující rozptyl emisí z místních zdrojů. Provětrávání v Aloizově je vlivem příznivé polohy na okraji temene hřbetu dobré. Charakteristiky proudění vzduchu jsou nejblíže měřeny na stanicích v Prostějově a Olomouci. Jejich údaje však nelze jednoznačně použít pro k. ú. Aloizov. Obě stanice leží v Hornomoravském úvalu a směry větrů jsou zde částečně ovlivněny reliéfem. Myslejovický hřbet s obcí Alojzov vystupuje nad Hornomoravský úval, leží však částečně v závětří Drahanské vrchoviny. Proto předpokládáme, že se podmínkám ve volné atmosféře (tj. s převládajícími směry větrů ze severozápadního a v zimě též z jihovýchodního kvadrantu) blíží zejména hřbetní partie Myslejovického hřbetu. Část katastrálního území sklánějící se do Hornomoravského úvalu bude pravděpodobně ovlivněna prouděním modifikovaným jeho polohou a reliéfem. Kvalitu ovzduší v obci Alojzov lze charakterizovat jako dobrou. Po provedené plynofikaci nedochází ani k výraznému sezónnímu znečistění ovzduší spalováním fosilních paliv. Poloha obce na okraji temene hřbetu neumožňuje tvorbu výraznějších inverzí. Znečištění ovzduší pachem se po redukci zemědělské výroby (zejména živočišné) v obci nevyskytuje. Další významnější zdroje znečištění ovzduší v území nejsou. Ochrana ovzduší se provádí zákonem č.86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů. Vyhl.č.117/1997 Sb., kterou se stanovují emisní limity a další podmínky provozování stacionárních zdrojů znečišťování a ochrany ovzduší, byla zrušena vyhláškou č.356/2002 Sb., kterou se stanoví seznam znečišťujících látek, obecné emisní limity, způsob předávání zpráv a informací, zjišťování množství vypouštěných znečišťujících látek, tmavosti kouře, přípustné míry obtěžování zápachem a intenzity pachů, podmínky autorizace osob, požadavky na vedení provozní evidence zdrojů znečištění ovzduší a podmínky jejich uplatňování. Řešené území se dle Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP "o zveřejnění vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší" (věstník MŽP, ročník XIII, částka 2), nenachází v oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší.

VODA Hlavním zdrojem znečištění povrchových a podzemních vod na k.ú. Alojzov jsou především splachy ze zemědělských ploch a komunální odpadní vody. Vodní tok Hranečnice s bývalou nádrží na kejdu odvádí převážnou část splaškových vod z obce. Je zde patrný vysoký stupeň eutrofizace.

ALOJZOV 16 Zemědělství se v současnosti na znečištění vod podílí výrazným smyvem z polí zejména východně od obce. Eroze půdy v této lokalitě byla částečně omezena svodnými příkopy. Její kvalitní řešení je však stále aktuální. Základní řešení problematiky znečistění povrchových a podzemních vod jsou následující:  vybudovat místní kanalizační síť s návazností na ČOV,  řešit v návaznosti na ÚPD protierozní úpravy v nejohroženější části území, které navazuje na k.ú. Určice (viz. výpočet vodní eroze).  při pozemkových úpravách řešit komplexně protierozní opatření, zabraňujících smyvu nežádoucích látek do vodotečí Součástí ochrany povrchových vod je rovněž zachování či obnova přirozených ekologických a krajinotvorných funkcí vodních toků a menších nádrží. S výjimkou nově zastavovaných ploch neprovádět odvodnění pozemků.

PŮDA Viz přírodní podmínky ÚSES.

SKLÁDKY A DEVASTOVANÉ PLOCHY V řešeném území se nenachází v současné době žádná využívaná skládka odpadu.

HLUK V obci se v současné době nenachází významnější zdroj nadměrného hluku.

B. 3. Ochrana přírody a krajiny

ANALÝZA TRVALÝCH VEGETAČNÍCH FORMACÍ Trvalé vegetační formace jsou v katastrálním území Alojzov zastoupeny především lesními porosty v západní části, severní části a jižní části katastrálního území. Plochy určené pro plnění funkcí lesa zaujímají plochu 305,6 ha (zhruba 66 % rozlohy k.ú.), na celém katastru jde o kategorii lesa hospodářského . Lesy náleží k LHC Alojzov – Zlechov, převažujícím vlastníkem je Středomoravské lesní družstvo Niva. Zanedbatelnou plochu vlastní LČR – 0,2129 ha lesních ploch a 0,0054 ha stavební plochu. Pozemkový fond vlastní 0,0428 lesních ploch. Jejich druhová skladba je pozměněná ve prospěch jehličnanů. Největší zastoupení má borovice lesní, smrk ztepilý a buk lesní. Jako příměs se vyskytují autochtonní listnaté dřeviny – dub zimní, jasan ztepilý, olše lepkavá, javor klen, javor mléč, habr obecný, lípa malolistá. Keřové patro je řídké. Na lesních okrajích se vyskytují bez černý, hloh obecný, líska obecná, svída krvavá, růže šípková, ptačí zob obecný. Ve věkové skladbě převažuje asi ze 65 % 6, 8, 10 a 11 věkový stupeň. Imisní zatížení lesních porostů je minimální, škody působí zvěř okusem a vytloukáním na mladých kulturách v 1. věkovém stupni. Další trvalé formace jsou zastoupeny doprovodnými a břehovými porosty vodních toků, doprovodnou vegetací komunikací, zahradami a sady. Celkový podíl těchto ploch je však v rámci katastru malý. Louky a pastviny zaujímají zhruba 2 % řešeného území a vyskytují se především jihovýchodně od obce na příkřejších svazích údolí Hranečnice. Druhové složení těchto porostů je poměrně chudé, v místech, kde nejsou pravidelně koseny začínají dominovat ruderální druhy. Břehové porosty podél vodních toků jsou zejména v zemědělsky využívané krajině narušené, tvoří je zmlazené porosty vrb, olší a keřů. Vodní toky v lesních porostech a na jejich okrajích jsou částečně upraveny, přesto jsou jejich břehové porosty zapojené. Doprovodná vegetace silnic a cest mimo zastavěné území je tvořena travinobylinnými pásy v různém stupni ruderalizace, s ovocnými alejemi s dominancí třešně. Mladé výsadby jsou především při silnici z Alojzova do Myslejovic – javor klen.

ALOJZOV 17 Zahrady a sady jsou dominantním vegetačním prvkem především v intravilánu obce a plochách na něj bezprostředně navazujících, tvoří přirozený přechod mezi zastavěným územím a přilehlými poli. V řešeném území jsou v zahradách ještě hojně zastoupeny vysokokmenné ovocné dřeviny nejčastější třešně, jabloně, hrušně a ořešáky. Na severním okraji obce na zahrady navazuje lokalita rekreačních zahrádek a chat. Menší chatové kolonie jsou i v severovýchodním cípu k.ú a jižně od obce na okraji lesních porostů.

KOSTRA EKOLOGICKÉ STABILITY Prvky kostry ekologické stability krajiny (tzv. EVSK- ekologicky významné segmenty krajiny) nebyly na katastrálním území obce Alojzov vymezeny při tvorbě generelu ÚSES (Jiří Lazebníček, Radomil Klíma, 1994). Při podrobnějším průzkumu katastrálního území byly do ekologicky cenných segmentů krajiny zařazen následující lokality.

EKOLOGICKY VÝZNAMNÉ SEGMENTY KRAJINY EVSK 1 – Olšina - Je to podmáčený okraj lesního porostu s převahou listnatých dřevin – zejména olše lepkavé, na okraji dub zimní, v keřovém patře převládá bez černý. EVSK 2 – Údolí pod Alojzovem - Břehové porosty podél pramenného úseku Hranečnice v zářezu údolí. Podél malého toku jsou porosty olše lepkavé, vrb, a topolů. Na svazích jsou zarůstající a zarostlá bylinná lada se starými ovocnými dřevinami a meze s nálety dřevin. Bylinná lada jsou značně ruderalizovaná. V části, kde bude umístěna ČOV je třeba doplnit autochtonní dřevinné porosty jako náhradu za odstraňované, bude součástí projektové dokumentace ČOV. EVSK 3 – Rybník – širší část údolí Hranečnice s vodní nádrží, navazujícími břehovými porosty, vlhkými a podmáčenými bylinnými lady, kulturními a polokulturními loukami, břehovým porostem podél Hranečnice. EVSK 4 – Sady – výrazné údolí malého pravostranného přítoku Hranečnice s vlhkým dnem. Na svazích údolí jsou sady a zarůstající meze se starými ovocnými dřevinami, bylinná lada a nevyužívané louky. Část výrazného svahu je zalesněna. Na vlhkém dně porost lužního charakteru s převahou olše lepkavé a topolu. EVSK 5 – Kluče – výrazná strž v mělkém údolí na východním okraji katastru. Strž je stabilizována porostem dřevin s dubem, břízou, osikou, třešní, na okrajích ovocné dřeviny. V keřovém patře bez černý, růže šípková, ostružiník, ptačí zob. Na horním okraji je kulturní louka.

B. 4. Požadavky vyplývající ze základních demografických, sociálních a ekonomických údajů obce a výhledů

Nárůst obyvatel lze předpokládat pouze na základě možnosti výstavby nových bytových jednotek, rozvoj bytové výstavby bude silně ovlivněn majetkoprávními vztahy a ekonomickou situací. Stanovení prognostických údajů pro vývoj počtu obyvatel a s tím související výstavbou a přestavbou bytového fondu je v současné době vývoje našeho hospodářství značně obtížné, migrační zájem je nepředvídatelný spolu s odhadem míry potřebné rezervy. Aktuální počet obyvatel v obci Alojzov je 200 obyvatel. Výhledový počet obyvatel do roku 2020 se předpokládá maximálně 278 obyvatel při realizaci všech 26 rodinných domů. tab. 3 Počet obyvatel v obci k 1.3.2001

obyvatelstvo v tom s pobytem Obyvatelstvo celkem trvalým dlouhodobým muži ženy

ALOJZOV 18 abs. %

207 207 0 100 107 51,69 tab. 4 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo (2001)

Ekonomicky aktivní obyvatelstvo Celkem z toho z toho v odvětví z toho ženy zemědělství a průmysl stavebnictví služby vyjížďka lesnictví za zaměstnáním abs. % abs. % abs. % abs. % abs. % abs. %

102 45 44,1 12 11,8 30 29,4 13 12,7 10 9,8 55 53,9 tab. 5 Obyvatelstvo podle věku k 1.3.2001 obyvatelstvo v tom v přibližném věku celkem 0 - 14 15 – 59 60+ nezjištěno muži ženy celkem muži ženy celkem

207 22 71 67 138 18 29 47 0

tab. 6 Obyvatelstvo podle národnosti k 1.3.2001

obyvatelstvo v tom národnost celkem česká moravská slezská slovenská německá polská romská ostatní a nezjištěno

207 167 37 0 0 1 0 0 2

tab. 7 Obyvatelstvo podle náboženského vyznání k 1.3.2001

obyvatelstvo v tom celkem bez vyznání věřící celkem v tom abs. % abs. % církev Českobratr. Církev čsl. ostatní nezjištěno římsko- církev husitská katolická evangelická

207 86 41,5 87 42 82 0 5 0 34

ZÁVĚR Potřeba nové výstavby je dána snahou o vytvoření podmínek pro mladé rodiny a získání nových obyvatel.

ALOJZOV 19 B. 5. Ochrana památek

V území souvisí jednak s respektováním evidovaných a neevidovaných stavebních památek a s respektováním charakteru dosavadní zástavby obce a to jak z hlediska architektonických forem, tak z hlediska urbanistického vývoje obce. Řešené území je územím s předpokladem výskytu archeologických nálezů. Ve smyslu zákona č.20/1987 Sb. o státní památkové péči, v platném znění, je nutno zajistit podmínky jeho ochrany. V řešeném katastru se nachází níže uvedené lokality, které se jsou zakreslené ve výkresu č.2:

SOUPIS ARCHEOLOGICKÝCH NÁLEZŮ A LOKALIT NA KATASTRÁLNÍM ÚZEMÍ OBCE ALOJZOV PROSTĚJOV), STAV K 1. 1. 2004

Lokalita č. 1 Trať, pomístní název, lokalizace Eneologické mohylové pohřebiště je umístěno západně obce na k východu exponovaném svahu nevýrazného návrší v nadmořské výšce 417 – 425 m. Kultury Kultura nálevkovitých pohárů. Nálezy Pohřebiště objevil profesor Jan Šrot počátkem 70. let 20. století, který si všiml „Hnízda“ mohyl v lese západně alojzovských chat. Další mohyly, včetně skupin 4 náspů na SV okraji pohřebiště, dohledali v roce 1983 pracovníci Muzea Prostějovska v Prostějově. Mohyly jsou seskupeny v širokém pruhu, který se táhne napříč svahem od J k Z. Poněkud stranou, na SV okraji nekropole se nachází samostatná skupina čtyř mohyl. Na pohřebišti se zřetelně rýsují dvě skupiny mohyl, a to západní s 18 a východní s 15 mohylami. Mezi oběma skupinami prochází stará lesní cesta a nelze proto vyloučit, že rozdělení je jen optické, způsobené terénními úpravami při její výstavbě. Násypy mohyl jsou široce oválné a jejich delší osa sleduje přirozený sklon terénu, tedy od Z k V. Výzkumem mohyl byl získán obsah 16 žárových hrobů, jejíchž výbavu tvořily nádoby, broušená a štípaná industrie a výjimečně i měděný šperk.

Lokalita č. 2 Trať, pomístní název, lokalizace Spálený kopec, eneolitické pohřebiště se nachází 0,7 km SSZ obce na k východu a jihovýchodu exponovaném temeni Spaleného kopce (kóta 433 m) v nadmořské výšce 426 – 430 m. Mohyly jsou seskupeny na ploše oválu (130 x 100 m), který je orientován od vrcholu směrem JVV, tedy ve směru přirozeného klesání terénu a nevytváří v rámci pohřebiště žádné výraznější skupiny. Kultury Kultura nálevkovitých pohárů, KNP IIB. Nálezy Pohřebiště objevil profesor Jan Šrot počátkem 70. let 20. století. Násypy jsou široce oválné až oválné, v případě dvou mohyl se jejich tvar blíží kruhu, a vykazují délku od 7 do 19 m a šířku od 7 do 10 m. Okolní terén převyšují maximálně o 0,4 – 0,7 m. Orientace mohylových násypů vykazuje drobné odchylky oběma směry od základní osy Z – V. Výzkumem dvou mohyl byl získán obsah 8 žárových hrobů, vybavených keramikou a kamennými sekeromlaty.

ALOJZOV 20 Lokalita č. 3 Trať, pomístní název, lokalizace Horní Golštýn, severovýchodně obce, temeno a k V exponovaný svah návrší s nadmořskou výškou 380 – 392 m. Kultury Kultura nálevkovitých pohárů.. Nálezy Lokalitu objevil Antonín Gottwald, který z ní získal vedle četných kamenných nástrojů i keramiku, přesleny a válcovitá závaží s podélným provrtem. R. Žák vyoral na SZ svahu Golštýna zhruba opracovanou křemencovou sekeru a jemně vybroušeným ostřím.

Lokalita č. 4 Trať, pomístní název, lokalizace Intravilán obce, západně stávající zástavby, mezi silnicí vedoucí obcí od J k S a lesem. JV svahy návrší signovaného kótou 327 m. Kultury Eneolit, pravděpodobně kultura nálevkovitých pohárů. Nálezy Z trati Na vrchu za humny pochází štípaná a broušená industrie. Při stavbě rekreačního střediska a při obdělávání pozemků jsou sporadicky nacházeny archeologické artefakty včetně keramiky. Sekyrku a přeražený sekeromlat vykopali při stavbě v domě č.31.

Lokalita č. 5 Trať, pomístní název, lokalizace Klementky, 0,8 km V obce, v horní části určické tratě Kluče. K východu exponovaný svah masivu Spaleného kopce. Kultury Paleolit, eneolit. Nálezy Štípaná a broušená industrie.

Lokalita č. 6 Trať, pomístní název, lokalizace Malý Mitrov, 1 km jižně až jihovýchodně obce, nevýrazné návrší a jeho k SV exponovaný svah. Kultury Paleolit, kultura s moravskou malovanou keramikou, platěnická. Nálezy Broušená a štípaná industrie, keramika.

Lokalita č. 7 Trať, pomístní název, lokalizace Křenovský kopec, pahorek v JZ části katastru signovaný kótou 411 m.

ALOJZOV 21 Kultury Neolit, eneolit. Nálezy Při budování plynovodního řadu mezi Alojzovem a Myslejovicemi, trasa vede podél silnice mezi oběma obcemi, porušila rýha zásyp pravěkého objektu. Jeho výzkum provedl Z. Čižmár z ÚAPP Brno a zjistil, že se jedná o sídlištní jámu závěrečného stupně kultury s lineární keramikou. Profesor Šrot uvádí z Křenovského kopce kamenné nástroje a mohyly.

Lokalita č. 8 Trať, pomístní název, lokalizace Markovec, zalesněný pahorek vzdálený 1 km jižním směrem od středu obce, kóta 398 m.. Kultury Paleolit, eneolit. Nálezy Toto domnělé eneolitické hradisko, podle J.Šrota i se zbytky opevnění poskytlo jen několik kamenných nástrojů.

tab. 8 Seznam archeologických lokalit

Označení Trať, pomístní název, lokalita Kultura v grafické části 1 západně obce na k východu exponovaném svahu nevýrazného kultura nálevkovitých pohárů návrší v nadmořské výšce 417 – 425 m. 2 Spálený kopec kultura nálevkovitých pohárů 3 Horní Golštýn kultura nálevkovitých pohárů 4 Intravilán obce, západně stávající zástavby, mezi silnicí vedoucí eneolit, pravděpodobně kultura obcí od J k S a lesem. nálevkovitých pohárů 5 Klementky, 0,8 km V obce, v horní části určické tratě Kluče. paleolit, eneolit 6 Malý Mitrov, 1 km jižně až jihovýchodně obce, nevýrazné návrší paleolit, kultura s moravskou a jeho k SV exponovaný svah. malovanou keramikou, platěnická 7 Křenovský kopec, pahorek v JZ části katastru signovaný kótou neolit, eneolit 411,0 m. 8 Markovec, zalesněný pahorek vzdálený 1 km jižním směrem od paleolit, eneolit středu obce.

Na katastrálním území obce se nenachází nemovitá kulturní památka zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek ČR ani památky místního významu.

ZÁVĚR Žádné požadavky na ochranu těchto památek nejsou. Přehled a charakteristika vybraných ploch zastavitelného území.

ALOJZOV 22 C. Přehled a charakteristika vybraných ploch zastavitelného území

C. 1. Plochy bydlení

STÁVAJÍCÍ STAV Bytový fond v řešeném území je stabilizovaný. V období od roku 2001 byly postaveny 4 RD.

tab. 9 Bytový a domovní fond k 1.3.2001

Domy byty z toho z toho úhrnem celkem trvale obydlené neobydlené trvale obydlené neobydlené celkem z toho RD abs. % abs. % abs. % 77 63 60 1 79 78 98,7 1 1,3

tab. 10 Domovní fond k 1.3.2001

Trvale obydlené z toho Počet osob v domech domy celkem rodinné domy bytové domy celkem z toho v RD 63 60 0 207 203

Průměrný počet osob na jeden byt je 2,62 (v roce 2001). Navrhovaný počet osob na 1 byt je 3,0 (v roce 2020).

KONCEPCE ŘEŠENÍ V řešeném území se nachází velké množství potencionálních ploch bydlení. Návrhové lokality mají spíše charakter námětů a úvah o možném urbanistickém dotváření obce. Je však nutné vytvořit podmínky pro rozvoj bydlení v této obci. Velkou většinu lokalit ovlivňují majetkoprávní vztahy. Proto je navrženo 6 lokalit, z toho se jedná o 2 proluky. tab. 11 Přehled ploch a proluk navržených k zástavbě RD - návrhové období

ALOJZOV 23 ozn. Pozemek p.č. Počet RD Počet BJ Lokality Poznámka - označení v konceptu ÚP

376, 378, 379/1, 381, 382, 383, Z1 384, 386, 388, 390, 392, 393, max.10 max. 10 B2 395, 396, 397, 398, 401, 402/1 Z2 424/4, možná i část 1083/1 1 1 B6 1083/3, 1094/1, 1093/1, 1092, max.5 Z3 max.5 B7 1091, 1090, Z4 1118 –1129 max.6 max.6 B9 Z5 1116 1 1 B5 Z6 529/5, 545, 546, 547, 554 max. 3 3 částečně B1

celkem 26 26

tab. 12 Orientační bilance navrženého řešení

Návrhové období Plochy bydlení Výchozí počet bytů přírůstek bytů úbytek bytů celkem bytů Současný stav 79 Maximální varianta 26 0 105 Reálná varianta 10 0 89

Při navrhování lokalit bydlení nebyl znám konkrétní investor. Z tohoto důvodu existuje více variant řešení zejména co do počtu navrhovaných rodinných domů.

POPIS PLOCH

Lokalita Z1 - bydlení individuální předpokládaný počet : max. 10 rodinných domů, předpoklad izolovaných RD Výměra plochy: 2,01 ha Lokalita byla navržena v konceptu pod označením B2. Rozsah výsledné plochy je v návrhu ÚP vymezen na základě dohody s DOSS KÚ OK – OŽP + Z. Došlo ke zmenšení navrhované plochy, která je umístěna na zemědělské půdě zařazené do II. třídy ochrany zemědělských půd, tj. půdy s nadprůměrnou produkční schopností, půdy vysoce chráněné, jen podmíněně zastavitelné. Na základě pokynů pro dokončení návrhu územního plánu ze dne 19.6.2007, které vyplývají z jednání s majiteli pozemků, je navržena zástavba pouze podél stávající účelové komunikace, která bude upravena na parametry místní komunikace. Změnu funkčního využití ověří územní studie. Je navržen zábor do hloubky 60 m, který bude sloužit pro plochy bydlení i ploch veřejných prostranství. Návrh vychází z předpokladu, že v dlouhodobém časovém výhledu by mohlo dojít k vybudování místní komunikace středem plochy a realizaci zástavby. Při této koncepci řešení výstavby v lokalitě za humny nemusí být překládáno vedení VN v návrhovém období. Je nutné realizovat technickou infrastrukturu. Trasa navrhovaného interakčního prvku zůstává zachována.

Lokalita Z2 - bydlení individuální předpokládaný počet RD: 1 rodinný dům Výměra plochy: 0,06 ha

ALOJZOV 24 Lokalita byla navržena, protože ji lze napojit na stávající místní komunikaci i inženýrské sítě. Jedná se o proluku mezi stávající zástavbou a technickou plochou regulační stanice. Nachází se v jižní části obce mimo zastavěné území. Pozemek je malé výměry, využití je limitováno ochranným pásmem elektrického vedení.

Lokalita Z3 - bydlení individuální předpokládaný počet RD: max. 5 rodinných domů Výměra plochy: 0,99 ha Lokalita byla navržena jako plocha, která spojuje stávající obec s výstavbou v lokalitě Suchov. Z ekonomického hlediska je výhodná, protože ji lze napojit na stávající místní komunikaci a inženýrské sítě. Z hlediska dálkových pohledů neovlivní stávající siluetu obce.

Lokalita Z4- bydlení individuální předpokládaný počet RD: max. 6 rodinných domů Výměra plochy: 0,73 ha Lokalita byla navržena jako součást oboustranně obestavěné ulice, která využívá stávající místní komunikaci i inženýrské sítě. Z ekonomického hlediska je výhodná, protože ji lze napojit na stávající místní komunikaci a inženýrské sítě. Je pohledově exponovaná z příjezdové komunikace III/37772 a z rychlostní komunikace R 46 Vyškov – Prostějov - Olomouc. Změnu funkčního využití ověří územní studie.

Lokalita Z5 - bydlení individuální předpokládaný počet RD: 1 izolovaný rodinný dům Výměra plochy: 0,26 ha Lokalita je navržena, protože se jedná o proluku, kterou lze napojit ze stávající místní komunikace a stávajících inženýrských sítí. Parcela je rovněž pohledově exponovaná z příjezdové komunikace III/37772 a z rychlostní komunikace R 46 Vyškov – Prostějov – Olomouc.

Lokalita Z6 - bydlení individuální předpokládaný počet RD: 2 izolovaný rodinný dům Výměra plochy: 0,37 Lokalita je navržena z hlediska urbanistického dotváření a využití území v návaznosti na návrh lokality Z1. Nachází se v severní části obce, mimo zastavěné území. Je zapotřebí dobudovat technickou infrastrukturu.

Lokalita R 1- bydlení individuální předpokládaný počet RD: 2 izolovaný rodinný dům Lokalita je navržena jako rezerva. V současné době z důvodů majetkoprávních nelze realizovat výstavbu, tak jak byla navržena v konceptu. Je zájem majitelů pozemků si ponechat stávající zahrady za rodinnými domy pro zemědělskou funkci.

ZÁVĚR Územní plán navrhuje velké množství lokalit, vzhledem k nepředvídatelnosti jejich realizace. Jsou vytvořeny předpoklady pro územní rozvoj obce.

ALOJZOV 25 C. 2. Plochy rekreace

STÁVAJÍCÍ STAV Obec slouží jako rekreační zázemí zejména pro obyvatele Prostějova. Na katastru se nachází individuální rekreační objekty cca 100 chat. Jedná se o tři rekreační lokality. Od návsi na sever – největší lokalita, která bezprostředně navazuje na stávající zástavbu rodinnými domy. Lokalita v jižní části obce – navazující na les. Lokalita ve východní části – při hranici s Určicemi. V samotné obci není nabídka atraktivit pro cestovní ruch zastoupena. Úroveň podmínek pro místní rekreaci je dobrá.

NÁVRH Územní plán nenavrhuje plochy pro rekreaci a sport. Je navržena pouze jedna plocha pro individuální rekreaci.

Lokalita Z10 Nachází se v severní části obce na pozemcích p.č. 552, 529/6 – jedná se o legalizaci skutečného stavu, kdy plocha již plní funkci individuální rekreace.

C. 3. Plochy občanské vybavenosti

STÁVAJÍCÍ STAV Obec Alojzov má základní občanskou vybavenost. Spádovost za vyšší občanskou vybaveností je stabilizovaná na Prostějov. A/ VZDĚLÁNÍ Mateřská škola Myslejovice (5 dětí) ZŠ Určice a Prostějov (20 dětí) B/ ZDRAVOTNÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE zdravotní středisko Určice C/ ZÁJMOVÉ AKTIVITY hřiště, hasičská zbrojnice D/ MALOOBCHODNÍ SÍŤ smíšené zboží 30 m2, 12 m2 E) STRAVOVÁNÍ pohostinství 30 míst F/ SPRÁVA A ŘÍZENÍ pošta, farní úřad a hřbitov Určice matrika Brodek u Prostějova stavební úřad, katastrální úřad Prostějov

KONCEPCE ŘEŠENÍ Nová občanská vybavenost může vznikat v objektech individuálního bydlení.

ZÁVĚR Územní plán nenavrhuje nové rozvojové plochy.

ALOJZOV 26 C. 4. Plochy veřejných prostranství

STÁVAJÍCÍ STAV V územním plánu byly plochy veřejných prostranství vymezeny v zastavěném území obce. Součástí ploch veřejných prostranství jsou místní komunikace, parkoviště a odstavné plochy a plochy veřejné zeleně. 1. Náves (veřejná zeleň) Plocha dominující celé obci. Obdélníková náves s komunikací uprostřed na mírném svahu s upravenými volně přístupnými plochami zeleně. Na volných plochách na obou stranách návsi jsou vysazeny jak exotické jehličnaté keře, tak i ovocné dřeviny (hrušně, třešně) doplněné kvetoucími letničkami a trvalkami. V horní části návsi dominují vzrostlé stromy smrků, lip a vrba bílá.

2. Požární nádrž (veřejná zeleň)

Prostor kolem nádrže nad návsí tvoří zajímavý komplex vodní plochy a vzrostlých dřevin. V sadovnické úpravě jsou použity lípy, vrby (stromové i keřové), borovice, jalovce aj. Nádrž je technicistně upravená s betonovými díly a opatřena zábradlím. V nádrži byli pozorováni obojživelníci (skokani sp.).

KONCEPCE ŘEŠENÍ Jsou navrženy nové plochy s touto funkcí jako bezprostřední součást nově navrhovaných lokalit Z1, Z3 a Z9. Budou zejména sloužit pro místních komunikaci, zeleně a technické infrastruktury.

ZÁVĚR Stávající plochy jsou vyhovující.

C. 5. Plochy dopravní infrastruktury

STÁVAJÍCÍ STAV V řešeném území se nachází pouze liniové prvky – silnice III. třídy, místní komunikace a účelové komunikace.

KONCEPCE ŘEŠENÍ Nové plochy s touto funkcí nejsou navržené.

ZÁVĚR Plochy dopravní struktury v území jsou vyhovující, prostupnost území a dostupnost jednotlivých pozemků je zajištěna.

C. 6. Plochy technické infrastruktury

STÁVAJÍCÍ STAV V řešeném území se nachází liniové prvky, plocha regulační stanice plynu, plocha televizního převaděče a vodojemu.

KONCEPCE ŘEŠENÍ V souvislosti s řešením technické infrastruktury v obci je navržena plocha technické infrastruktury – kořenová čistírna odpadních vod.

ZÁVĚR Stávající i navržené plochy technické infrastruktury jsou vyhovující. Potřeba dalších ploch není.

ALOJZOV 27 C. 7. Plochy výroby a skladování

STÁVAJÍCÍ STAV Na katastru obce se nachází plocha pro průmyslovou výrobu a sklady. Jedná se o areál bývalého zemědělského družstva, nyní firmu Elmoplast s.r.o. - 12 zaměstnanců. Dále se v obci nachází plocha drobné výroby a služeb - firma Autolak Coufal – 6 zaměstnanců, autoopravna a bazar v blízkosti návsi – 1 zaměstnanec. V obci jsou drobní podnikatelé.

KONCEPCE ŘEŠENÍ Územní plán navrhuje nové plochy s touto funkcí:

Lokalita Z8– podnikatelské aktivity dotčené parcely: 1115/2, 426/2 Výměra plochy: 0,12 ha Nachází se v západní části obce, navazuje na stávající plochu podnikatelských aktivit – autolakovnu. V lokalitě bude realizována zámečnická dílna, která je v současné době součástí autolakovny.

Lokalita Z11 – plocha pro průmyslovou výrobu a sklady dotčené parcely: 165/5, 1203, 1204, 1205, 1206,1207,1217,1218 Výměra plochy: 1,29 ha Lokalita se nachází v západní části obce a navazuje na stávající areál firmy ELMO-PLAST s.r.o.. Jedná se výstavbu zpevněných ploch firmy ELMO-PLAST. Plocha je do návrhu zařazena na základě územního rozhodnutí s nabytím právní moci a zahájením stavby do 2 let.

ZÁVĚR Stávající plochy nejsou dostačující, proto byly vymezeny nové plochy s touto funkcí.

C. 8. Plochy vodní a vodohospodářské

Na katastru jsou takto vymezeny pouze plochy vodotečí a rybníka. Nové plochy s touto funkcí nejsou vymezeny.

ZÁVĚR Stávající plochy jsou pro potřeby obce dostačující. Nové plochy s touto funkcí nejsou vymezeny.

C. 9. Plochy zemědělské

STÁVAJÍCÍ STAV Jedná se o intenzívně zemědělsky využívanou půdní držbu. V katastrálním území Alojzov hospodaří Zemědělské družstvo Určice.

ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ZEM. VYUŽITÍ KATASTRÁLNÍHO ÚZEMÍ Struktura zemědělského půdního fondu je v řešeném území dlouhodobě stabilizovaná. V katastru obce se nachází 138,43 ha zemědělské půdy. Žádný soukromý zemědělec na katastru neprovozuje ve větším rozsahu zemědělskou činnost. Z hlediska struktury půdního fondu je řešené katastrální území Alojzov členěno tak, jak uvádí Katastrální úřad Prostějov:

ALOJZOV 28 tab. 13 Struktura půdního fondu obce Alojsov (ha

Výměra Zemědělská půda Lesní Vodní Zastav. Ost. k. ú. půda plochy plochy plochy orná zahrady Sady TTP celkem 463,9017 111,83 17,5242 0,77 8,2989 138,428 310,4 0,8278 3,6367 10,600

tab. 14 Struktura půdního fondu obce Alojsov (%)

Výměra Zemědělská půda Lesní Vodní Zastav. Ost. k. ú. půda plochy plochy Plochy orná chmelnice zahrady sady TTP celkem 100 24,10 0,0 3,78 0,16 1,79 29,84 66,91 0,18 0,78 2,29

KONCEPCE ŘEŠENÍ Nejsou navrženy nové plochy s touto funkcí.

ZÁVĚR Plochy jsou stabilizované a bude docházet pouze ke změnám kultur.

C. 10. Plochy lesní

STÁVAJÍCÍ STAV Pozemky určené k plnění funkcí lesa jsou tvořeny pozemky ve smyslu zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů. Patří mezi ně především plochy s lesními porosty, plochy, na nichž byly lesní porosty odstraněny za účelem obnovy, nebo dočasně odstraněny na základě rozhodnutí orgánu státní správy lesů, lesní průseky a nezpevněné lesní cesty bez vlastní parcely. Funkce lesů je dána zejména příslušností do jedné ze tří kategorií lesů dle zákona č. 289/1995 Sb. (lesy hospodářské, ochranné a zvláštního určení). V katastrálním území Alojzov u Prostějova nemají LČR, s.p. svěřeno právo hospodařit na žádném významném pozemku, který by měl podstatný vliv na řešení územního plánu obce. Jedná se o pozemky p.č. 506, 1275, 1276, 1277, 1278, 1280, 1281, 968, 1224, 1231. Celková výměra 0,261 ha. Lesní pozemky daného území jsou převážně ve vlastnictví Lesního družstva obcí – Niva a fyzických osob. Pozemky určené k plnění funkce lesa jsou na katastru Alojzov na výměře cca 310,4 ha tj. 66,91% výměry katastru.

KONCEPCE ŘEŠENÍ Územní plán nenavrhuje žádné pozemky k plnění funkce lesa.

ZÁVĚR Plochy jsou stabilizované. Není navržena nová plocha s touto funkcí.

ALOJZOV 29 D. Návrh koncepce dopravní infrastruktury, technické infrastruktury

D. 1. Dopravní infrastruktura

ŠIRŠÍ DOPRAVNÍ VZTAHY Katastrálním územím obce Alojzov prochází silnice: III/37749 Alojzov - Prostějovičky III/37772 Určice - Alojzov – Myslejovice Silnice III/37772 je v Určicích připojena na silnici III. třídy č. 37762 Vranovice - Určice - Domamyslice. Silnice III/37762 je ve Vranovicích mimoúrovňově připojena na rychlostní silnici R 46, která je v úseku Brno - Olomouc - Český Těšín součástí mezinárodní evropské silniční sítě s označením E 462. Obec je prostřednictvím R 46 kvalitně připojena město Prostějov a na dálniční síť na území Moravy. Dopravní vazby obce jsou zásadně směrovány severním a východním směrem, neboť západně obce je rozsáhlý komplex lesů Drahanské vrchoviny, který slouží Ministerstvu obrany jako vojenský výcvikový prostor a původní dopravní vazby západním směrem do oblasti Moravského krasu byly zpřetrhány. Železniční tratě jsou vedeny zcela mimo zájmové území řešené obce.

KONCEPCE ROZVOJE DOPRAVY

SILNICE Vzhledem k tomu, že silnice III. třídy jsou v katastru i zastavěném a zastavitelném území stabilizovány, není mimo úprav do navržených funkčních skupin v průjezdním úseku a kategorie mimo průjezdní úsek navržena žádná úprava. Je třeba dbát na to, aby v rozhledovém poli křižovatek silnic a místních komunikací se silnicí nebyly umísťovány nové stavby, pokud již v rozhledu jsou, tak aby nebyly rozšiřovány. Řešeným katastrálním územím prochází a obec je dopravně obsloužena silnicemi: III/37749 Alojzov - Prostějovičky III/37772 Určice - Alojzov - Myslejovice Mimo průjezdní úsek budou obě silnice upravovány v kategorii S 7,5/60 a v průjezdním úseku ve funkční skupině B a typu MS2 10/8/50 a 14/8/50.

MÍSTNÍ KOMUNIKACE Systém místních komunikací je jednoduchý, vychází z historického stavebního rozvoje a je navázán zejména na silnici III/37772 a částečně na silnici III/37749. Nejdůležitější pro obec je místní komunikace, která obsluhuje historickou náves obce, která je centrem osídlení obce. Stávající místní komunikace jsou v zastavěném území stabilizovány. Jsou navrženy úpravy některých místních komunikací a to jejich funkčního typu. Důvodem je rozvoj návrhových ploch. Nově navržené místní komunikace řeší dopravní napojení nových navržených ploch; jsou navázány na stávající místní komunikace a z toho vychází i jejich navržená funkční skupina a typ komunikace. Stávající místní komunikace budou upravovány ve funkčních skupinách C a typu, který vyplývá z jejich stávajícího stavu a je popsán ve výkrese dopravy. Pro lokalitu Z 1 doporučujeme jako optimální řešení dopravní obsluhu zklidněnou obytnou ulicí ve funkční skupině D1. Vytvoří se tak lokalita klidného bydlení.

ALOJZOV 30 Pro návrhovou plochu Z 6 je navržena úprava stávající panelové místní komunikace do funkční skupiny C a typu MO2k -/6/30, vzhledem k tomu, že umožní propojení a zaokruhování navržené komunikace D1. Návrh si vyžádá zábor části oploceného pozemku zahrady. Bude nutno upravit i výškové řešení této komunikace. Dále je navržena úprava místní komunikace pro návrhové plochy Z 2,3,4,5 ve funkční skupině C a typu MO2k 8/7/30. Pro dopravní obsluhu čističky odpadních vod (Z 9) se navrhuje místní komunikace ve funkční skupině C a typu -/5/30. Je dále navrženo převedení účelových komunikací v severní části zastavěného území obce p.č. 282 a 490 mezi místní komunikace; obě budou upraveny ve funkční skupině C a typu MO2 6/5/30. V jižní části zastavěného území obce bude převedena účelová komunikace na p.č. 427/1 do kategorie místních komunikací pro obsluhu návrhové plochy Z 8. Bude upravena ve funkční skupině C a typu MO2k -/6/30.

ÚČELOVÉ KOMUNIKACE Zemědělská farma je v obci zrušena, plocha i objekty jsou přebudovány a slouží pro průmyslovou výrobu. Pozemky jsou obdělávány z Určic. Zemědělská doprava je vedena po silnicích III. třídy a po stávajících účelových komunikacích. Na katastru obce jsou rovněž zahrádkářské oblasti s chatami, které jsou většinou dopravně přístupné účelovými komunikacemi. Na severním okraji zahrádkářské kolonie je účelová komunikace, která nemá v krátkém úseku svou parcelu a trasa je vyježděna lesem. Není v zájmu majitele lesa budovat, či legalizovat komunikaci a proto bude zachován pokojný stav. Z této komunikace je obsloužena i návrhová lokalita Z 10. Vzhledem k tomu, že tyto rekreační lokality minimálně v letním období slouží pro dlouhodobý pobyt jsou navrženy účelové komunikace v severní části obce k převedení do kategorie místních a úpravě do funkční skupiny C.. Připojení účelové komunikace na silnici III/37749 přes parcelu č. 110 v soukromém vlastnictví je zrušeno a záhumenní účelová komunikace je tedy slepá s možností otočení vozidel pouze na vlastním pozemku.Šířka pozemku komunikace umožňuje pouze jeden jízdní pruh. Vyhýbání vozidel je tedy možné pouze na přilehlém pozemku. Tato účelová komunikace bude sloužit výhradně pro majitele přilehlých pozemků a tato skutečnost je nutno zajistit technickým opatřením. Účelová komunikace je v kategorii veřejně nepřístupných. Předpokládáme změnu dopravní obsluhy pozemků v území v souvislosti s řešením pozemkových úprav, ke které jistě výhledově dojde a kde bude nutno zajistit dopravní obsluhu dle majitelů parcel. Budou se vytvářet společná zařízení v katastru, kam náleží i polní cesty. Je navrženo převedení účelových komunikací v severní části zastavěného území obce p.č. 282 a 490 mezi místní komunikace. V jižní části zastavěného území obce bude převedena účelová komunikace na p.č. 427/1 rovněž do kategorie místních komunikací. Dále je navrženo převedení účelové komunikace do kategorie místních u návrhové plochy Z 1. Výhledově je možná změna ve vedení účelových komunikací v souvislosti s pozemkovými úpravami v katastru.

HROMADNÁ DOPRAVA

AUTOBUSOVÁ DOPRAVA Obec je dopravně obsloužena dopravní firmou František Konečný, Vrbátky 240, a to linkou 780 310 Prostějov - Určice - Myslejovice - Kobylničky, celkem 22 spoji v pracovní dny, z toho 6 spojů v neděli a 7 v sobotu. V obci je autobusová zastávka na jižním okraji návsi na silnici III/37772. Je vybavena čekárnou pro cestující v dobrém stavebním stavu ve směru na Prostějov a chodníkem jako nástupištěm. Ve směru na Myslejovice není čekárna, autobus zastavuje těsně za křižovatkou při chodníku. V obou směrech autobusy zastavují v jízdním pruhu silnice, zastávkový pruh není vybudován. Tento stav bude zachován, pro vybudování kompletní zastávky se zastávkovým pruhem a chodníkem není na komunikaci v historické, centrální části obce prostor.

ALOJZOV 31 VLAKOVÁ DOPRAVA Nejbližší vlaková zastávka je cca 9 km vzdálený Prostějov na trati Nezamyslice - Prostějov, pro dopravu obyvatel má pouze omezenou doplňkovou funkci. Je vyhovující, nenavrhujeme žádné úpravy.

DOPRAVA V KLIDU V obci je zřízeno parkoviště s označením před hostincem, které má 8 stání. Další parkoviště v obci nejsou. Vedle obchodu je větší zpevněná víceúčelová plocha, která může v případě mimořádné potřeby sloužit i pro parkování. Na návsi jsou před vjezdy do usedlostí zpevněné komunikace, které rovněž slouží pro parkování zejména obyvatel a návštěvníků domů. Obec nemá potřebu budovat další parkovací plochy, současný stav je vyhovující i do výhledu. V historické, centrální části obce ani nejsou další vhodné plochy pro budování parkovišť. V případě mimořádné příležitosti velkých společenských akcí v obci je možno pro parkování jednorázově určit travnaté plochy před usedlostmi. Garážování osobních automobilů je v obci řešeno většinou individuálně v obytných domech a výhledově bude tento stav zachován. Nová výstavba je již navrhována s minimálně jedním garážovým stáním v objektu a parkováním na vlastním pozemku pro minimálně jedno auto. Nenavrhují se žádné dopravní plochy pro parkování a stání, ani skupinové garáže.

PĚŠÍ TRASY Je navrženo doplnění chodníku pro pěší podél silnice směrem na Určice v rámci dopravního prostoru silnice, vzhledem k tomu, že se tímto směrem plánuje stavební rozvoj. Obcí je vedena zeleně turisticky značená pěší trasa, a to z Otaslavic přes Alojzov do Plumlova. Nenavrhujeme žádné chodníky pro pěší a turisticky značené trasy.

CYKLOTRASY V obci nejsou vedeny žádné cyklistické trasy, nejblíže prochází místní cyklotrasa č. 5040 a to s průběhem Plumlov - Alojzov - Myslejovice - Brodek u P. - Kojetín. Připojuje se na cyklotrasy vedené Drahanskou vrchovinou a Moravským krasem. Vzhledem ke snahám zvýšení diverzifikace příjmů na venkově a rozvoji cestovního ruchu doporučujeme připojit obec na turistické cíle Drahanské vrchoviny a Moravského krasu silnicí III/37749 a to na cyklotrasu č. 5040 západně obce.

DOPRAVNÍ ZAŘÍZENÍ Není navrženo žádné zařízení vzhledem k poloze obce mimo dopravní tahy. Základní motoristické služby jsou nejblíže poskytovány v Prostějově; čerpací stanice pohonných hmot je nejblíže v Kelčicích (8 km) a nebo v Prostějově (10 km) na R 46.

OCHRANNÁ PÁSMA A NEGATIVNÍ ÚČINKY HLUKU

SILNIČNÍ DOPRAVA Ve výkresové části územního plánu jsou vykreslena ochranná silniční pásma pro silnici III. třídy 15 m mimo zastavěnou část obce. Paprsky rozhledových trojúhelníků jsou vykresleny v průjezdním úseku na silnicích pro rychlost 50 km/hod, t.j. 35 m od středu křižovatky a na místních komunikacích pro rychlost 30 km/hod, t.j. 20 m od středu křižovatky.

ALOJZOV 32 V obci nebylo provedeno sčítání dopravy, a proto nebyl proveden ani výpočet hluku. Předpokládáme, že hluk nepřesáhne přípustné hladiny.

LETECKÁ DOPRAVA Téměř celé katastrální území leží v ochranném pásmu Prostějovského letiště. Jihozápadní část katastrálního území leží v ochranném pásmu dráhy nízkých letů. Celé katastrální území obce leží rovněž v ochranném pásmu radiolokátorových prostředků. Výstavba a jakékoliv aktivity v území jako např. výsadby stromů, stavby elektrického vedení, vysílače a stavby vodních děl musí být projednány jednak s Vojenskou ubytovací a stavební správou a také s Úřadem pro civilní letectví.

D. 2. Vodní hospodářství a vodohospodářská zařízení

ZÁSOBOVÁNÍ VODOU

STÁVAJÍCÍ STAV Obec Alojzov je v současné době zásobována pitnou vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu, jejímž vlastníkem je přímo obec. Vodovod byl vybudován v 90-tých letech (1993). Tento vodovod pro veřejnou potřebu zásobuje obec Alojzov a přilehlou chatovou oblast. Účelem vodovodu je zásobovat trvale bydlící obyvatelstvo a rekreanty dodávkami vody spotřební a protipožární, v příslušných spotřebních hodnotách. Napájení vodovodu je z jímacího území Alojzov, umístěném v lesním porostu západně od obce. První jímací studna je umístěná v areálu vodárenské čerpací stanice ČS1, druhá jímací studna s ČS2 ve vzdálenosti cca 50 m. Studny jsou vrtané s dřevěnými lepenými pažnicemi průměru 267 mm. Hloubka vrtu ode dna podzemní čerpací stanice u č.1 je 28,60m a vrtu č.2 je 26,30 m. Vrt je do hloubky 7,0 chráněn jílovým těsněním, přičemž dále je štěrkový filtr a štěrkový podsyp. Nad trubními studnami je vybudována čerpací podzemní stanice, objekt tvořený železobetonovou šachtou s prefabrikovaným stropem. Na dně objektu je umístěno ocelové zhlaví vrtu D=530 mm. Na uzávěru je osazeno vodárenské čerpadlo NAUTILA. V objektu je umístěno zařízení čerpací stanice, potrubí a armatury. Půdorysné vnitřní rozměry jsou 3,60 x 1,50 m a výška 1,90 m. Výtlačný řad do vodojemu je DN 80. Průtok čerpací stanicí ČS1 je stanoven Provozním řádem vodovodu na Q = 1,4 l/s a pro ČS2 Q= 1,3 l/s. Vyhodnocením geologickou službou byla stanovena povolená těžba v množství celkem Qv = 2,7l/s. Ochranné pásmo I.stupně 10x10m je chráněno oplocením o velikosti 30 x 30 m okolo čerpacích stanic a stanice ČS 2 je oplocena pětiúhelníkem. Ze zásobního gravitačního řadu PVC 150, vycházejícího z vodojemu o objemu 2 x 50m3, je zásobena vlastní obec Alojzov, stejně jako přilehlá oblast rekreačních chat. Vodojem je vybudován podzemní – dle typu HDP Praha, když vlastní konstrukce stěn a dna je z vodostavebního betonu. Stropy jsou prefabrikované, kde vstupy mají prachotěsné dveře. Vodojem je dvoukomorový s objemem 2x 50m3. Pod vodojemem je vybudována armaturní šachta s vystrojením, umožňujícím zastavení přívodu či odběr z vodojemu. V areálu se nachází dezinfekční stanice umístěná pod vodojemem, kde je osazeno dávkovací čerpadlo dezinfekčního prostředku a mísící nádrž roztoku. Objekt vodojemu je oplocen drátěným pletivem v rozsahu 30,0 x15,0 m. Požární zabezpečení vodou je řešeno osazenými podzemními hydranty na vodovodní síti, možným zdrojem je také odběr požární vody z obecní nádrže nebo místních studní S1 až S3, které jsou umístěné na obecních pozemcích. Studny S1 a S3 jsou umístěny v obci na každém konci návsi, studna S2 je dnes s uzamykatelným vstupem. Oplocení zároveň vymezuje ochranné pásmo vodojemu. Profil hlavních řadů v obci jimiž je obec gravitačně zásobena je PVC o DN150, DN100. Rozvod vody je veden převážně v zatravněných plochách podél komunikací respektive v chodníku či přímo v místních komunikacích. Rozvod je umístěn tedy na plochách veřejných prostranství.

ALOJZOV 33 tab. 15 Přehled stávajících studní

Označení studny Popis lokality S1 před hospodou „U Cásků“ S2 na konci ulice , kde sídlí OÚ S3 u posledního domu po pravé straně nahoře na návsi (šikmo za nádrží) Dle místního šetření lze konstatovat, že požadované ochranné pásmo nelze akceptovat. Dle ČSN 75 5115, 83 0611, 83 0612.

POTŘEBA VODY: Výpočet potřeby vody dle směrnice č.9 ze dne 20. července 1973 s přihlédnutím ke stávajícímu trendu snižování spotřeby vody. Stávající potřeba vody a/ obyvatelstvo Qp =227 x 120 = 27 240 l/den, což je 0,315 l/s b/ občanská a technická vybavenost Qp = 227 x 20 = 4 540 l/den, což je 0,0525 l/s c/ občanská vybavenost firma ELMO (suchá prašná výroba) 12 zam. á 80l/den Q= 12*80=960/den=0,0111 l/s Autoklempíř Bukáček 3 zaměstnanci á 120l/den Q= 3*120=360l/den=0,004 l/s hospoda „U Cásků“ ( 1x výčepní stolice á 2000 l/1směna, 10 hostů/den á 5l/den) Q=2000+10*5=2050l/den=0,0237l/s OÚ 1 zam. (místní RD) obchod 1 zam. (místní RD) ALI autoopravna 1 zam. (místní RD) c Celková potřeba Qp = 35 150 l/den = 0,407 l/s c Maximální denní potřeba Qm = Q p x kd = 0,407 x 1,5 = 0,610 l/s

Maximální hodinová potřeba Qh = Qm x kh = 0,610 x 1,8 = 1,098 l/s 3 3 Roční potřeba vody QR = 35,15 m /den x 365 = 12 830 m /rok d/spotřeba vody pro rekreanty cca 100 chat( cca 252 rekreantů-3 dny v týdnu tj. 156 dnů á 150l/den- dle Výpočet potřeby vody –J. Herle – je vyšší spotřeba vody než u stále žijícího obyvatelstva)) R Qp =252 x 150 = 37 800 l/den = 0,4375 l/s R c R Maximální denní potřeba Qm = Q p x kd = 0,4375 x 1,5 = 0,656 l/s R R Maximální hodinová potřeba Qh = Qm x kh = 0,656 x 1,8 = 1,18 l/s R 3 3 Roční potřeba vody QR = 37,80 m /den x 156 = 5 896,8 m /rok

CELKOVÁ SPOTŘEBA VODY c Celková potřeba Qp = 35 150 + 37 800 = 72 950 l/den

Maximální denní potřeba Qm = 0,610 + 0,656 = 1,266 l/s

Maximální hodinová potřeba Qh = 1,10 +1,18 = 2,28 l/s 3 Roční potřeba vody QR = 12 830 + 5 897 = 18 727 m /rok

KONCEPCE ŘEŠENÍ Lokalita Z1 bude zásobena z nově navrženého vodovodního řadu PE DN 100 délky 570,0 m, který je navržen zokruhovaný, napojený z obou stran na stávající vodovod v ulicích na severní a jižní části lokality. Nový vodovod bude veden v zeleném pruhu podél nově navržení komunikace.

ALOJZOV 34 Lokalita Z2, Z3, Z4, Z5 bude zásobena ze stávajícího vodovodního řadu PVC DN 100. Lokalita Z6 bude zásobena z nového vodovodního řadu navrženého pro lokalitu Z1. Délka části vodovodu podél této lokality je 155,0 m. Lokalita Z8 – rozšíření na zámečnickou dílnu, bude zásobena nově navrženým řadem DN 80 délky 220,0 m. Lokalita Z9 - KČOV – bez potřeby vodovodu. Lokalita Z 10 plocha pro rekreaci – vodovod není řešen. Lokalita Z11 - bez potřeby vodovodu .

POTŘEBA VODY - NÁVRH: Výpočet potřeby vody dle směrnice č.9 ze dne 20. července 1973 s přihlédnutím ke stávajícímu trendu snižování spotřeby vody. Lokalita Z1 10rd (10 x 3) 30 osob Lokalita Z2 1 rd (1 x 3) 3 osoby Lokalita Z3 max.5 rd (5 x 3) 15 osob Lokalita Z4 max.6 rd (6 x 3) 18 osob Lokalita Z5 1rd (1 x 3) 3 osoby Lokalita Z6 max.3rd (3 x 3) 9 osob Celkem RD 26 rd 78 osob

a/ obyvatelstvo -QpNPa = 78 x 120 = 9 360 l/den, což je 0,108 l/s b/ občanská a technická vybavenost Qp = 78 x 20 = 1 560 l/den, což je 0,018 l/s

 Lokalita Z9 KČOV - bez potřeby vodovodu c/ plochy podnikatelských aktivit

 Lokalita Z8 - rozšíření na zámečnickou dílnu předpoklad 4 zaměstnanci á 80l/den. Qp= 4 x 80 = 320 l/ den, což je 0,004 l/s

 Lokalita Z11 - potřeba vody není zapracovaná d/ Rekreace , sport, a zábava  Lokalita Z10 - individ. Rekreace - vodovod není řešen

Celková potřeba - návrh QpNPv = 9 360 +1 560 +320 =11 240 l/den = 0,13 l/s

Maximální denní potřeba QmNPa = QpNPv x kd = 0,13 x 1,5 = 0,195 l/s

Maximální hodinová potřeba QhNPa = QmNPa x kh = 0,195 x 1,8 = 0,35 l/s 3 3 Roční potřeba vody QRPa = 11,24 m /den x 365 = 4 103 m /rok Potřeba vody - celkem: c Celková potřeba QpN = 72 950 + 11 240 = 84 190 l/den=0,974 l/s c c Maximální denní potřeba QmN = QpN x kd = 0,974 x 1,5 = 1,46 l/s c c Maximální hodinová potřeba QhN = QmN x kh = 1,46 x 1,8 = 2,63 l/s c 3 Roční potřeba vody QR = 18 727+ 4 103 = 22 830 m /rok

ALOJZOV 35

POŽÁRNÍ ZABEZPEČENÍ Požární zabezpečení vodou je řešeno osazenými hydranty na vodovodní síti, dalším zdrojem je odběr požární vody z obecní nádrže nebo veřejných studní S1a S3.

Potřeba požární vody Qpož = 24,12m3/h = 6,70 l/s 3 Roční potřeba vody QR = 25 550 m /rok Rezerva díla 3 Roční potřeba vody QR = 22 830 + 25 550 = 48 380 m /rok

OCHRANNÁ PÁSMA (zákon č.183/206 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) v platném znění, ČSN, Metodické pokyny), zákon 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích) Ochranné pásmo vodovodu do průměru 500 mm včetně 1,50 m od vnějšího líce potrubí. Na katastru obce se nachází dvě oblasti, kde se jímá podzemní voda pro vodárenské účely. V části katastru obce leží ochranném pásmu I. a II. stupně Pásmo hygienické ochrany I.stupně je určeno plochou 10,0 x 10,0 m a je chráněno oplocením a to velikosti 30,0 x 30,0 m.

ZÁVĚR Vodní zdroj 2,70 l/s tj. 233,3 m3/den ---> 93,181 m3/den Kapacita stávajícího vodojemu 100 m3 je dostačující Pro danou spotřebu vodojem plně vyhovuje svým akumulačním objemem. Vodní zdroj 2,70 l/s tj. 233,3 m3/den ---> 93,181 m3/den Stávající způsob zásobování obyvatelstva pitnou vodou v obci je vyhovující a není třeba provádět žádná technická opatření. Při provozování nedochází k poruchám na řadech. Návrh zástavby rodinnými domy nebo objekty podnikatelských aktivit není s ohledem na umístění obce v terénu omezen tlakovými poměry ve stávající vodovodní síti.

Podklady  existence sítí ve správě obce- projekt Vodovod - Alojzov 06/1989  Provozní řád Alojzov – vodovod, vypracovaný ing. R. Lepařem 05/1993  Místní šetření a projednání s DOOS 06-07/2004  Platné ČSN, THP ukazatele, odborná literatura pro vodní hospodářství - zásobení vodou  Vyjádření DOSS zákony 254/2001 Sb., 130/74 Sb. ve znění pozdějších úprav , 274/2001 Sb., 17/92 Sb. 244/92 Sb.

ALOJZOV 36 ODVÁDĚNÍ A LIKVIDACE ODPADNÍCH VOD

STÁVAJÍCÍ STAV V obci Alojzov je v současné době vybudována jednotná kanalizační síť (kanalizace pro veřejnou potřebu), na kterou jsou napojeni obyvatelé obce a další producenti. Kanalizační síť v obci tvoří jeden hlavní systém odvodnění se samostatným vyústěním do recipientu – potoka Hranečnice. Prakticky celá kanalizace pro veřejnou potřebu je vybudována z betonového potrubí DN 300,400,500, 600 a 800, za použití typových i atypických šachet či objektů. Napojení obyvatel na kanalizaci je provedeno jednotlivými kanalizačními přípojkami o DN 150 až 200, případně dešťovými svody, průměrná hloubka kanalizace je cca 2,50 m. Kmenová stoka kanalizace byla vybudována po roce 1947, což navazovalo na projekt celkového odkanalizování obce. Hlavní stoka „A „ takto začíná v horní části obce u posledního domu nad vodní plochou (obecní nádrž), odkud po pravé straně návsi vede po návsi dolů ke křižovatce na hlavní silnici (směr Určice- Křenůvky), křižuje ji a pokračuje dolní ulicí kolem budovy OÚ až za poslední levostranný dům, kde se trasa stoky lomí a vede přes soukromou parcelu č. 125 (oplocená zahrada) dále do recipientu. Výústní objekt „VO“ o DN 800 je proveden z betonu a pohledového lomového kamene, s přelivem a vyústěním do původně upraveného a zpevněného dna. Do hlavní stoky se v prostoru křižovatky napojuje od Křenůvek vedlejší stoka“B“ o DN 500, spolu s kanalizačním připojením z druhé strany cesty. Další napojená stoka „C“ je vedena z uličního směru od Určic, s dvojím kanalizačním připojením z druhé strany cesty. Hlavní stoka „D“ o DN 400 vede po druhé straně návsi – souběžně se stokou „A“. V horní části obce je do hlavní stoky napojeno výpustné potrubí stoky „E“ DN 150, stejně jako kanalizační stoka „F“ o DN 300, do které se napojuje bezpečnostní přepad z obecní nádrže (DN 50). Do hlavní stoky „A“ je za posledním lomem napojena stoka odvádějící vody od posledních rodinných domků z jižní části obce. Zaústění do kanalizační sítě je provedeno z otevřených příkopů přes objekty zaústění (vtok překrytý vodorovnou mříží), či přímým napojením z příkopů, anebo přímo z přípojek uličních vpustí. Do sítě jsou průběžně napojeny uliční dešťové vpusti kryté mřížemi. Před vyústěním stoky A do recipientu je zřízen odlehčovací objekt, z něhož je možné pokračovat nátokem na připravovanou ČOV pro obec ALOJZOV. Veškerá odpadní voda tj. splašková (převážně po mechanickém předčištění), dešťová i balastní či meliorační – se kanalizací dostává se recipientu, kterým pokračuje do vodní nádrže „Kejda“ (původně závlahová funkce, v současnosti funkce spíše retenční). Přepadem z této nádrže vody pokračují neupraveným korytem potoka Hranečnice do potoka Vřesůvka, který se dále vlévá do říčky Valová. Stávající způsob likvidace odpadních vod v obci Alojzov je takto prakticky v nevyhovujícím stavu, a neodpovídá podmínkám platné legislativy. V obci byla provedena rekognoskace a zaměření stávající kanalizace (18.10.2003), jakožto podklad pro zpracování pasportu této kanalizace, čehož se v kombinaci s projektovou dokumentací z roku 1947 (zpracovatel ing.F.Hrbata) využilo k zákresu současného rozsahu kanalizace pro veřejnou potřebu, stejně jako celkovému zhodnocení této kanalizace. Všeobecně však lze prohlásit, že současný kanalizační systém není v požadovaném stavu, když již nevyhovuje novým platným normám a předpisům. Trubní vedení zřejmě nevykazuje požadovanou vodotěsnost, a dochází k nátoku balastních vod. Kanalizační šachty jsou taktéž v nevyhovujícím technickém stavu (stupadla, poklopy, absence kynet). Stoková sít je částečně zatížena nánosy, ale pouze v několika úsecích s malým podélným sklonem nivelety dna potrubí. Kanalizační šachty někde neodpovídají ČSN 75 6101 - Stokové sítě a kanalizační přípojky. Je třeba věnovat pozornost samotnému nátoku srážkových vod do zatrubněných částí kanalizace, a dále absenci záchytných příčných žlabů ve svažitých úsecích komunikací. V době intenzivních přívalových dešťů jsou splachy z extravilánu obce (zemědělsky obdělávaná půda) unášeny v určitém množství do obecní nádrže, kde se usazují. Část řešených stok je vybavena lapači splavenin včetně atypických mříží. Všechny kanalizační objekty musí mít pravidelnou kontrolu a údržbu, což se týká především úseků s malými spády, neboť jinak dochází k zanášení těchto stávajících zařízení.

ALOJZOV 37 Do veřejné kanalizace je napojena většina obyvatel, když před vypouštěním je zde převážně provedeno předčištění v septicích. Likvidace odpadních vod v obci je tedy v nevyhovujícím stavu, a dochází k znečišťování recipientu – Hranečnice, s dopadem na další vodoteče. S ohledem na stav stávající kanalizační sítě by bylo vhodné ponechat stávající kanalizaci jako jednotnou, provést její opravu a doplnění, spolu s rozšířením pro novou zástavbu. V obci již byla rekonstruována část závěrečného úseku stoky A, v prostoru před vyústěním do otevřeného toku Hranečnice. Úsek byl vybudován v 11/2004, v náhradní trase v místní komunikaci, v délce 97,0 m z potrubí UPOROL DN 800. Návrhy konkrétního typu čistírny byly navrženy v technicko – ekonomické studii vhodné pro daný typ kanalizace a umístění. Studie „Čistírna odpadních vod Alojzov“ (zpracovatel Ing. František Zábranský – Hydro - Eko, 05/2004 ) byla vodítkem pro typ a koncepci čištění odpadních vod v obci. Umístění kořenové čistírny odpadních vod k likvidace odpadních vod obce Alojzov je navrženo na Základě návrhu pokynů pro zpracování návrhu územního plánu obce Alojzov. Jedná se o přírodního čištění tj. kořenovou čistírnou odpadních vod, která je pro tuto lokalitu resp. obec vhodná a zastupitelé obce pro ní mají již vybrán technicky, výškově a prostorově vyhovující pozemek.

KONCEPCE ŘEŠENÍ STOKOVÉ SÍTĚ Lokalita Z1 - odpadní vody budou odvedeny novou stokou DN 300 délky cca 362,0 m napojenou na konec stávající stoky AC při hlavní průtahové silnici Určice –Alojzov – Myslejovice. Lokalita Z2, Z3, Z4, Z5 - odpadní vody budou odvedeny novou stokou DN 300 délky cca 307,0 m, která bude napojena do lomové šachty rekonstruované stoky A DN 800 . Na základě rozmístění jednotlivých RD ( především výšku kóty odkanalizování RD) v lokalitě Z3, je logické zvážit uložení stoky i v nižších prostorách lokality s napojením na potrubí splaškového přivaděče. Je navržena stoka DN 300 umístěná v navržené místní cestě směrem ke kořenové čistírně. Lokalita Z6 - odpadní vody budou odvedeny stokou DN 300-délky 65,0 m napojenou na konec stoky pro lokalitu Z1. Lokalita Z8 – rozšíření na zámečnickou dílnu - odpadní vody budou odváděny nově navrženou stokou DN 300 dl.132m vedenou po hranici parcel a napojenou na navrženou stoku pro lokalitu Z2, Z3, Z4, Z5. Lokalita Z9 - KČOV . Lokalita Z 10 - plocha pro rekreaci – kanalizace není řešena. Lokalita Z11- plocha pro skladování – odvodnění skladové plochy je zaručeno příčným sklonem max.1-2% a podélným sklonem 1,5% do uličních vpustí, které budou napojeny potrubím PVC DN 200 na kanalizační řád DN 400. Voda potom bude svedena přes odlučovač ropných látek do retenční podzemní nádrže o objemu 245,32 m2. Veškeré nově navržené stoky budou součástí stávající jednotné kanalizace v obci, ale pro novou výstavbu by mělo platit, že dešťová vody nebude svedena do kanalizace, ale akumulována a použita k zálivce.

Výpočet množství odpadních vod (splaškové vody) Celková produkce odpadních vod z obce Alojzov je vztažena sumárně ke všem evidovaným kanalizačním systémům, když vyvážení odpadních vod z bezodtokových jímek se zde neuvažuje. Výpočet EO: 35 150 l/den + 11 240 l/den = 46 390 / 140 = 331 EO Celkovou hodnotu 331 EO bereme jako populační ekvivalent, a jsou zde započítány i produkce v rámci občanské vybavenosti obce. Specifická produkce odpadní vody na obyvatele: q = 140 l/ob. den Výpočet množství odpadních vod (splaškové vody)

ALOJZOV 38 Počet obyvatel EO 331 Produkce splaškových vod 140 l / obyv. / den Produkce odpadních vod mimo zemědělství 0 m3 CELKEM 46,39 m3 / den = 0,537 l/s

ALOJZOV 39 Množství balastních vod Koeficient l/den 15%(m3/den) Qp(l/s) m3/hod Qs 0,15 6 959 6,959 0,0805 0,290

CELKEM Qp=0,537+ 0,0805 = 0,618 l/s, což je 53,35 m3/den

Výpočet znečištění Ve smyslu ČSN 75 6402 (čl.5.8) lze hodnoty maximální specifického znečištění producentů snížit až o 50% maximální normové hodnoty (bereme zde cca 20%)

BSK 5 0,8 x 60 g / obyv. / den x 331 obyv. 15,88 kg / den CHSK 0,8 x 120 g / obyv. / den x 331 obyv. 31,78 kg / den Nerozpustné látky 0,8 x 55 g / obyv. / den x 331 obyv. 14,56 kg / den Koncentrace 3 BSK5 15,88 kg / den / 53,35 m / den = 297 mg / l CHSK 31,78 kg / den / 53,35 m3 / den = 595 mg / l NL 14,56 kg / den / 53,35 m3 /den = 273 mg / l Výpočet množství dešťových vod Rozloha zastavěného území+návrh 5,50 ha Koeficient odtoku 0,5 dle ČSN 7561 01 Intenzita 15 min. deště 110,5 l / s / ha Celkový odtok dešťových vod 304 l / s

NÁVRH ČOV Kořenová ČOV Při posuzování typu čistírny odpadních vod pro obec Alojzov byla vodítkem technicko-ekonomická studie, kdy byly navrženy tři typy likvidace odpadních vod *typ klasické mechanicko-biologické ČOV (např. OMS WALTER, FORTEX, MINICLAR, EKOPROGRES, ASIO a mnoho dalších, *typ – klasické viz výše, kdy se navrhuje ještě dočišťovací nádrž (dočišťovací biologický rybník) o výměře cca 500m2. Teprve pak jsou vyčištěné odpadní vody vypouštěny do recipientu. Tento způsob byl navržen pro malou vodnost toku . * typ přírodní – kořenová čistírna . Kritérium největší váhy při vyhodnocení mělo to, že k provozu přírodní kořenové čistírny není potřeba žádná energie. Navržený vybraný typ čistírny odpadních vod byl proveden na základě Návrhů pokynů pro zpracování návrhu územního plánu obce Alojzov a stejně tak i umístění ve vhodné lokalitě pod obcí, které bylo dále konzultováno s odborníkem vodohospodářských staveb. Recipientem na vypouštění vyčištěných vod je místní vodní tok – potok Hranečnice, který vzápětí vtéká do vodní nádrže „Kejda“, v hydrologickém pořadí číslo 4-12-01-063, a dále se vlévá do Kelčického potoka resp. Vřesůvky, a tato se pod Čehovicemi vlévá do říčky Valová (povodí řeky Morava).

ALOJZOV 40 Vlastní umístění KČOV je výškově navrženo z dostupných map , kdy podkladem byla katastrální mapa s vrstevnicemi vzdálenými 2m. Vlastní konkrétní výškové umístění bude předmětem dalšího stupně projektové dokumentace, kdy po výškopisném zaměření lokality bude možné podrobně osadit jednotlivé objekty a přesně osadit hladinu jednotlivých kořenových nádrží a hladiny biologického rybníka. Dle předběžných odhadů území kořenových nádrží nebudou zatíženy nadnormativními zemními pracemi. Nádrž biologického rybníka je nutno citlivě osadit a přizpůsobit tvar, tak aby bylo dosaženo vyrovnané bilance zemních prací výkopu i násypu tělesa hráze. Tento způsob řešení čištění odpadních vod v obci Alojzov má stejné požadavky na řešení úprav kanalizace a zřízení kanalizačního přivaděče k přírodní čistírně odpadních vod na bázi kořenové čistírny. V tomto případě mohou zůstat v provozu stávající domovní septiky, přičemž v prostoru ČOV se ještě osadí doplňkové mechanické předčištění (kombinovaná mělká nádrž resp. atypická usazovací nádrž, s předřazeným lapákem písku) , a následuje hlavní jednotka - kořenová čistírna. Tato ČOV pracuje na základě horizontální filtrace odpadních vod zemním ložem, za spoluúčasti mokřadních rostlin. Vzhledem k látkovému zatížení je dle hydrotechnických výpočtů nutná účinná plocha kořenovky cca 1200m2 (2 bazény á 600m2), což může mít prostorové problémy, ve vztahu na ochranná pásma a vlastnické vztahy. Za kořenovou čistírnou se ještě navrhuje dočišťovací biologický rybník o výměře cca 900 m2, kam jdou zároveň odlehčené vody z kořenovky. Účinnost tohoto přírodního čištění je cca 90%. Pro tento typ čištění není potřebná žádná dodatková energie, a do terénu zapadá i náhrada oplocení, vytvořená výsadbou zeleně (případně živý plot). Čištění odpadních vod na kořenové čistírně probíhá především dvojím způsobem tj. mechanicky a biologicky. Mechanická část spočívá v horizontální filtraci při průtoku speciálním substrátem zemního lože v jednotlivých sekcích bazénu kořenové čistírny. Biologická část pak spočívá v činnosti mikroorganizmů, jímž se dodává potřebný kyslík z ovzduší přes přírodní systém osázených rostlin. Veškeré procesy, podílející se na odstraňování znečištění v kořenových čistírnách se dají všeobecně zařadit jako fyzikální (sedimentace, filtrace, adsorpce a těkání), chemické (srážení, adsorpce a rozklad) a biologické (bakteriální metabolismus, rostlinný metabolismus, rostlinná adsorbce a přirozený úhyn). Fyzikální procesy = gravitační usazování, mechanická filtrace při průchodu odpadní vody zeminou a kořeny, Van der Waalsovy síly, těkání NH3 z odpadní vody aj. Chemické procesy = srážení nerozpuštěných sloučenin, adsorpce na povrchu zemního materiálu a rostlin, rozklad a změny méně stabilních látek působením UV záření, oxydace a redukce. Biologické procesy = odstraňování nežádoucích látek ( koloidní látky, BSK5, dusík, těžce rozložitelné organické látky aj.) suspendovanými, bentickými a epifytickými bakteriemi, bakteriální nitrifikace*denitrifikace, příjem a využití organických látek rostlinami aj. Výraznou výhodu představuje přirozené čištění odpadních vod, bez potřeby energie tzn., že odpadá přípojka elektrické energie, a také není nutná přípojka vody. Také se nebude provádět oplocení areálu čistírny odpadních vod, pouze se provede zabezpečení jednotlivých objektů vůči nežádoucí manipulaci cizích osob (dřevěný přístřešek), a vymezení lokality čistírny od okolní krajiny se provede vhodným vegetačním doprovodem. Součástí vlastního areálu kořenové čistírny je především vybudování kanalizačního přivaděče od obce ke kořenové čistírně. Napojení tohoto trubního vedení je již přichystáno před výústním objektem to toku Hranečnice . Jedná se o odlehčovací komoru(šachtu) na stoce A odkud bude připojen navržený přivaděč DN 300 v délce 310,0 m. Trasa povede podél toku Hranečnice. Pro provoz a potřeby obsluhy kořenové čistírny je nutné vybudování příjezdové komunikace od obce v délce cca 90,0 m s napojením na navrženou polní cestu od parcely č. 1100, tj. od lokality U Kuběnů.

OCHRANNÁ PÁSMA (dle zákona 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích) – pro trubní vedení průměru do 500 mm je ochranné pásmo 1,50 m u průměru nad 500 mm 2,50 m na obě strany od vnějšího líce potrubí.

ALOJZOV 41 ZÁVĚR Likvidace odpadních vod v obci je v současné době v nevyhovujícím stavu, když v současnosti dochází ke značnému znečištění recipientu – otevřená strouha resp. Hranečnice, a také vodní nádrž „Kejda“, kterou Hranečnice protéká. Daný stav není z vodohospodářského hlediska akceptovatelný a je třeba jej řešit, což ještě zdůrazňují evidovaná pásma hygienické ochrany vodárenského zdroje. Je zde třeba provádět postupnou kontrolu a opravu kanalizace, (výměna či vyvložkování, včetně objektů), spolu s jejím doplněním. Umístění a typ čistírny odpadních vod bylo provedeno na základě Návrhů pokynů pro zpracování návrhu územního plánu obce Alojzov.

Podklady  Místní šetření a projednání s DOOS 09-10/2003, 12/2007  projekt Návrh kanalizace v Alojzově , vypracovaný civ. aut. ing. Františkem Hrbatou v 1947  Dokumentace stavby „Kanalizace Alojzov, Rekonstrukce stoky A“, zpracovatel projektové dokumentace Ing. František Zábranský – Hydro - eko, zpracované v 03/2004  Pasport kanalizace Alojzov, zpracovatel “, zpracovatel Ing. František Zábranský – Hydro - eko, zpracované v 04/2004  Technicko- ekonomická studie „Čistírna odpadních vod Alojzov “, zpracovatel Ing. František Zábranský – Hydro – eko, zpracované v 05/2004  Platné ČSN, THP ukazatele, odborná literatura pro vodní hospodářství - zásobení vodou  Vyjádření DOSS zákony 254/2001 Sb., 130/74 Sb. ve znění pozdějších úprav, 274/2001 Sb., 17/92 Sb., 244/92 Sb.

VODOTEČE V katastru obce Alojzov se nachází dva vodní toky – vodoteče. Prvním z nich je Určický potok s evid. č. 0060-1916-7/7,49 (hydrologické pořadí číslo 4-12-01-066), který pramení severně od Alojzova, a nachází se mimo intravilán obce (na katastrálním území obce Alojzov prochází prakticky pouze po lesním půdním fondu). Určický potok se dále vlévá do Vřesůvky, která u Čehovic vtéká do říčky Valová (povodí řeky Moravy). Druhým potokem v Alojzově je Hranečnice (bez evid. č. – hydrologické pořadí číslo 4-12-01-063), který přes průtočnou vodní nádrž „Kejda“, s evid. č. 005-1963-15,615, pokračuje také do Vřesůvky. Tato vodoteč dříve začínala přepadem z vodní plochy v horní části intravilánu Alojzova, ale po radikálním zatrubnění je jako vodoteč charakterizováno koryto až od vyústění kmenové stoky „A“. Přímým správcem Určického potoka, a potoka Hranečnice od vodní nádrže „Kejda“ včetně, je Zemědělská vodohospodářská správa (ZVS) - pracoviště Prostějov.

OCHRANNÁ PÁSMA Správci vodních toků mohou při výkonu správy vodního toku, pokud je to nezbytně nutné a po předchozím projednání s vlastníky pozemků užívat pozemků sousedících s korytem vodního toku a to u drobných vodních toků nejvýše v šířce do 6 m od břehové čáry.

ZÁVĚR Dle vyjádření Zemědělské vodohospodářské správy byl Určický potok upravován v roce 1916 a na katastru obce Alojzova leží v délce 113 m na parcele č. 1279 a 1282. Vodní tok Hranečnice je neupravený. Na vodních tocích se nepočítá se žádnou úpravou investičního charakteru, pouze s běžnou údržbou.

ALOJZOV 42 Podklady Místní šetření a projednání s DOOS 09/2003 Povodí Moravy , s.p. Dřevařská 11, BRNO , dne 22.8. 2003, ing. Jelínková

INUNDACE Inundace stávajících recipientů nebyla stanovena.

VODNÍ NÁDRŽE Na katastru obce Alojzov jsou evidovány celkem čtyři vodní nádrže, jak je patrno z rekognoskace, projektové evidence a vodohospodářské mapy (24-24 Prostějov). První nádrž představuje vodní plocha v intravilánu obce tj. „obecní nádrž“ na parcele č. 53 (intravilán), dále zatopený lom zvaný „Skala U Kuběnů“ na parcele č. 468, což je na soukromém pozemku, již uváděna vodní nádrž Kejda“ a „Malá vodní nádrž Určice“ při jihovýchodním okraji katastru. Retenční objem „Obecní nádrže“ v současnosti již není plně využitý na zachycení přívalových a balastních vod jako v minulosti, a to především vlivem porušení přirozených zvodnělých vrstev zeminy pramenících do nádrže. Hráz obecní nádrže je vybudovaná ze zpevněnými ochrannými zdmi z lomového pohledového kamene a betonovou ochranou deskou, do níž je upevněno ochranné ocelové trubkové zábradlí. Prostor nátokových pramenů je zpevněn betonovou zdí v délce cca 20 m a výškou cca 1,3 m. Dno nádrže je současnosti zanešené, a podle názoru představitelů obce ochranná hráz částečně propouští vodu. Návodní stranu ochranné zdi hráze tvoři pohledové lomové kameny s vydrolenou výplní a volnými spárami velkými často až 4-6 cm. Oprava hráze by měla být výhledově řešena zastupitelstvem obce. „Skala U Kuběnů“ je zatopený lom v těsné blízkosti obytného rodinného domu a je architektonicky začleněn do zahrady. „Malá vodní nádrž Určice“ byla zbudována jako víceúčelová boční (neprůtočná) nádrž. V době svého vzniku plnila funkci akumulační nádrže na nadlepšení průtoku v Určickém potoku, také pro požární účely obce Určice, a dále plnila estetickou funkci, protože byla situována na místě bývalé bažiny, což mělo zlepšit mikroklima v dané oblasti. Poslední uvažované využití nádrže byl možný sportovní rybolov. V současnosti tato vodní plocha však chátrá, neboť je svojí polohou spíše vhodná pro obec Určice (v době realizace středisková obec). Tato nádrž je napouštěna z Určického potoka přes dvě sedimentační nádrže napouštěcím potrubím DN 200, umístěným přímo v korytě. Vlastní nátok DN 150 je veden cca 1,0 nade dno nádrže – nyní dost zanešené. Výpustné potrubí DN 300 je umístěno v šachtě za nejnižším místem dna nádrže, kde je zabudován i bezpečnostní přepad. Vlastní hráz nádrže je zpevněna betonovými prefabrikáty lichoběžníkového profilu. V místě příjezdu k nádrži je zbudován pozvolný vstup do nádrže, po schodech jištěný zábradlím. V současnosti je stav nádrže nevyhovující z důvodů protékání ochranných zdí a neschopnosti udržení se naakumulovaného množství vody v nádrži. Objem nádrže je 1000 m3 s plochou hladiny 1099 m2, max. hloubka 1,5 m a min. 1,00 m. Oprava této nádrže může být předmětem zájmu obce, ale její umístění v katastru není příhodné, a jak již bylo uvedeno - patří spíše k obci Určice. Poslední evidovaná vodní plocha je průtočná nádrž „Kejda“, která je pod evidenčním číslem 005- 1963-15, 615 Zemědělská vodohospodářská správa (ZVS) - pracoviště Prostějov. Tato původně závlahová nádrž z roku 1963, má po zrušení umělého zavlažování okolních pozemků funkci spíše retenční, případně rybochovnou.

ZÁVLAHY V zájmovém území nejsou závlahy evidovány, a tudíž ani provozováno žádné závlahové zařízení (viz vodní nádrže „Kejda“).

ALOJZOV 43 ODVODNĚNÍ Na základě podkladů od ZVS jsou na katastru obce provedeny meliorace spíše na východní části katastru a tři menší plochy jsou na jižní straně. Celková plocha odvodněných pozemků je 13,10 ha. Jedná se o plochy v lokalitě „Za humny“ , „Malý Mitrov“ a malé plochy na „Kozelkách“ a „Suchově“. Tyto plochy byly meliorovány v roce 1962 a 1973.

PODKLADY Místní šetření a projednání s DOOS 09/2003 Povodí Moravy, s.p. Dřevařská 11, BRNO , dne 22.8. 2003, ing. Jelínková

D. 3. Protierozní ochrana

V rámci konceptu územního plánu byla provedena posouzení erozní ohroženosti z hlediska smyvu půdy a z hlediska množství povrchových vod. V nich vyplynulo, že na katastru obce není zapotřebí realizovat protierozní opatření. Ochrana sousedního katastru Určice před přívalovými vodami je řešena návrhem interakčních prvků.

D. 4. Zásobování elektrickou energií

STÁVAJÍCÍ STAV Nadřazená energetická síť (VVN) Řešeným územím neprochází. Síť vysokého napětí (VN) Území obce Alojzov je v současné době napájeno odbočkami z venkovního vedení VN 22 kV, s napěťovou hladinou 22 kV, 50Hz, stř. 3 x 35 AlFe 6. Hlavní vedení i odbočky VN jsou uloženy na betonových sloupech jednoduchých a dvojitých. Odbočky napájí tři distribuční stožárové trafostanice (typ ELV 250 ) TRST 1, TRST 2 a ( typ ELV 400 ) TRST 3. Stávající vedení VN 22 kV je chráněno ochranným pásmem, které je vymezeno svislými rovinami Řešeným územím neprochází kabelové vedení 22 kV. tab. 16 Transformační stanice 22/0,4 kV - označení dle výkresové dokumentace

OZNAČENÍ UMÍSTĚNÍ, NÁZEV TYP VÝKON (kVA) INSTALOVANÝ TYPOVÝ TRST 1 Alojzov 1 směr chaty D 250 kVA 16 0 250 TRST2 Alojzov 2 U rybníka D 250 kVA 160 250 TRST3 Alojzov 3 Sm. Myslejovice D 400 kVA 400 400

Distribuční síť nízkého napětí (NN) Rozvody nízkého napětí 4 x 400/230 V jsou venkovního provedení na betonových sloupech a střešnících podél komunikací. Odtud jsou závěsnými kabely napojeny přes střešníky jednotlivé rodinné domy. Ukončení kabelů venkovního vedení je v pojistkových skříních na jednotlivých objektech, v pilířích na hranici parcely nebo ve skříních na sloupech. V obci se nachází podzemní kabelová vedení NN .

ALOJZOV 44 VEŘEJNÉ OSVĚTLENÍ Stávající veřejné osvětlení obce je vedené v převážné části trasy distribučních rozvodů NN, jen v koncových obydlených částech obce je vedení Vo samostatné.. Vesměs se jedná o výložníková svítidla , která jsou umístěna na podpěrných bodech sítě NN spolu s vedením NN. Veřejné osvětlení je napojeno ze samostatné skříně VO . Rozvody na sloupech jsou provedeny vodiči AlFe 16 mm 2 a závěsnými kabely AY 25 mm2.

NÁVRHOVÉ OBDOBÍ

NADŘAZENÁ ENERGETICKÁ SÍŤ V návrhovém období zůstanou zachovány trasy stávajících vedení všech napěťových úrovní. Síť 400 kV: V návrhovém období se neuvažuje s budováním nových zařízení napěťové hladiny 400 kV. Síť 220 kV: V návrhovém období se neuvažuje s budováním nových zařízení napěťové hladiny 220 kV. Síť 110 kV: V návrhovém období se neuvažuje s budováním nových zařízení napěťové hladiny 110 kV. Síť 22 kV: V návrhovém období se neuvažuje s budováním nových zařízení napěťové hladiny 22 kV. Na základě „ Návrhu pokynů pro zpracování návrhu územního plánu„ lze na trase stávajícího nadzemního vedení VN 22 kV k trafostanici TRST 1 k přeložce realizovat přeložku vedení do země a vybudování zděné trafostanice místo stávající nadzemní TRST 1. Na stávajících podpěrných bodech v místě odboček vedení VN 22 kV budou provedeny kabelosvody. Trasy kabelových vedení v zemi budou kopírovat stávající nadzemní vedení VN 22 kV. Návrh není předmětem řešení územního plánu. Jedná se pouze o ekonomickou stránku realizace.

BILANCE ELEKTRICKÉHO PŘÍKONU PRO NÁVRHOVÉ OBDOBÍ: Základním údajem pro návrh distribučního systému obce je stanovení soudobého maximálního zatížení. Distribuční systém je pak dimenzován tak, aby byl schopen přenést požadovaný výkon v době předpokládaného maxima odběru při dodržení všech aspektů hospodárnosti a bezpečnosti, spolehlivosti a kvality napětí, to vše při minimálních počátečních investicích a provozních nákladech.

Podíl bytového fondu : Z energetického hlediska se pro návrhové období uvažuje s dvojcestným zásobováním obytných domů a průmyslové sféry tj. elektřina a plyn (topení, vaření, příprava TUV). Dle ČSN 34 10 60 jde tedy o stupeň elektrizace "B", kde se elektrická energie používá jen ke svícení a pro běžné elektrospotřebiče spotřebiče. Vzhledem ke zvyšujícímu se životnímu standardu je nutno mezi takovéto spotřebiče uvažovat i některé spotřebiče sloužící pro přípravu pokrmů (fritézy, grily, mikrovlnné trouby aj.), které jsou energeticky náročnější. . Pro stanovení maximálního výpočtového zatížení je počítáno s hlavním předřazeným jističem v rozvaděči měření In=3x25 A. U bytové výstavby pro seniory jde dle ČSN 34 10 60 o stupeň elektrizace "A", kde se elektrická energie používá jen ke svícení a pro běžné elektrospotřebiče spotřebiče. Pro stanovení maximálního výpočtového zatížení je počítáno s hlavním předřazeným jističem v rozvaděči měření In=1x25 A. Celková bilance elektrické energie – 26 RD Stanovení výpočtového zatížení dle ČSN 33 2130: Byty jsou uvažovány kategorie 4-5, stupeň elektrizace B. Výpočtové zatížení Pp=Suma/1-n/ Pb.ßn = 26 x 8,8 x 0,36 = 83 kW kde Pb = 8,8 kW, n = 45 RD, ß = 0,36 pro 26 bytů

ALOJZOV 45 Z8 – plocha podnikatelských aktivit, nachází se v západní části obce. Navazuje na stávající plochu podnikatelských aktivit – autolakovna. Lokalita bude sloužit pro zámečnickou dílnu – firma Bukáček. Nejsou specifikovány konkrétní požadavky. Je předpoklad že bude nutná úprava stávající trafostanice TRST 1. Z9 – plocha pro ČOV, bez odběru Z10 – plocha rekreace, nachází se v jižní části obce. Bezprostředně navazuje na stávající plochu individuální rekreace. Předpoklad výstavby 3 objektů individuální rekreace - Pp= 15 kW Z11 - plocha pro průmyslovou výrobu a sklady. Nejsou specifikovány konkrétní požadavky.

Soudobý příkon Pp = 98 kW Z hlediska zásobování elektrickou energií dochází k největší koncentraci odběru v lokalitě Z1 /10RD/, v lokalitě Z3 /5RD/ a v lokalitě Z4 /6RD/. Ostatní lokality jsou přičleněny k těmto výše uvedeným nebo budou napájeny ze stávající distribuční sítě NN. Lokalita Z1: Napájení navrženo kabelovými rozvody v zemi z trafostanice TRST 2 smyčkou po uliční straně zástavby (společně s Z6). Stožárová trafostanice bude přezbrojena transformátorem 250 kVA. Lokalita Z2: Napojení RD je uvažováno ze stávající distribuční sítě samostatnou kabelovou přípojkou. Lokalita Z3: Napájení navrženo kabelovými rozvody v zemi ze stávající stožárové trafostanice TRST 1 smyčkou podél komunikace. Stožárová trafostanice bude přezbrojena transformátorem 250 kVA. Lokalita Z4: Napájení navrženo kabelovými rozvody v zemi ze stávající stožárové trafostanice TRST 1 smyčkou podél komunikace. Stožárová trafostanice bude přezbrojena transformátorem 250 kVA. Lokalita Z5: Napájení RD uvažováno ze stávající distribuční sítě samostatnou kabelovou přípojkou. Lokalita Z6: Napájení navrženo kabelovými rozvody v zemi z trafostanice TRST 2 smyčkou po uliční straně zástavby (společně s Z1). Stožárová trafostanice bude přezbrojena transformátorem 250 kVA. Lokalita Z8: Napájení navrženo kabelovou přípojkou v zemi ze stávající stožárové trafostanice TRST 1. Stožárová trafostanice bude přezbrojena transformátorem 250 kVA. Lokalita Z9: Bez připojení. Lokalita Z10: Napájení navrženo kabelovou přípojkou v zemi ze stávající stožárové trafostanice TRST 2. Stožárová trafostanice bude přezbrojena transformátorem 250 kVA. Lokalita Z11: Bez požadavků.

VEŘEJNÉ OSVĚTLENÍ Stávající venkovní osvětlení bez úprav bude použito pro lokality Z2 a Z5. V ostatních lokalitách zejména Z1, Z3, Z4 a Z6 je nutno vybudovat nové veřejné osvětlení instalováno na stožárech 4-5 m, napájených kabelem v zemi, v souběhu s ostatními energetickými sítěmi. Po provedení kabelizace vedení NN se instalují nové stožáry veřejného osvětlení.

ALOJZOV 46 V lokalitě Z11 bude s oplocením vybudováno i veřejné osvětlení.

Podklady Mapové podklady v měřítku 1 : 5000, 1 : 1000, Síť VN, NN - JME Prostějov a na místě samém. Síť VO - OÚ Alojzov - na místě samém. Místní rozhlas – OÚ Alojzov Vyjádření dotčených orgánů

OCHRANNÁ PÁSMA Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče na obě jeho strany. a/ u napětí nad 1 kV a do 35 kV včetně pro vodiče bez izolace 7 m b/ u stožárových elektrických stanic s převodem napětí z úrovně na 1 kV a menším jak 52 kV na úroveň nízkého napětí 7m Venkovní trafostanice 22/0,4 kV mají ochranné pásmo stejné jako venkovní vedení VN 22kV. Vzdálenost se vždy počítá od kolmého průmětu krajního vodiče, v případě elektrických stanic pak v kolmých rovinách od oplocené nebo obezděné hranice objektu stanice.

Závěr Mechanický i přenosový stav distribuční sítě NN je dobrý. Současným potřebám odběrů síť NN vyhovuje. Kabelizace rozvodné sítě NN a VN není předmětem řešení územního plánu. Jedná se o ekonomickou otázku, která bude řešena obcí se správci sítí.

D. 5. Spoje

STÁVAJÍCÍ STAV Radioreleové trasy: V katastru se nenachází. Vojenská zařízení V severní části katastru se nachází „Spálený kopec“jehož nejvyšší bod je evidován armádou jako HPB – hlavní pozorovací bod. HPB požadují stabilizovat, dále se v k.ú. nenachází žádné vojenské objekty, sítě a zařízení ani ochranná pásma.

MTS V obci se nachází jeden veřejný telefonní automat na ploše před místní hospodou „U Cásků“. Obec má v současné době realizovanou novou kabelizační síť v rámci stavby „MTO Určice“, která zahrnuje výstavbu nových rozvodných účastnických kabelů po těchto obcích Určice, Alojzov, Myslejovice, Křenůvky, Kobylničky, Dětkovice, Seloutky. Místní rozhlas V obci je v současné době proveden rozvod místního rozhlasu venkovním vedením, které je upevněno na podpěrných bodech venkovního vedení NN a na sloupech VO. Reproduktory MR jsou umístěny na sloupech vedení NN tak, aby byla akusticky celá obec. Ústředna MR je umístěna v objektu obecního úřadu. Distribuce televizního signálu

ALOJZOV 47 Ve východní části katastru při komunikaci směrem na Určice je provozován televizní převaděč s ochranným kruhovým pásmem 30 m. V řešeném území je zajištěna distribuce telefonního signálu TV vysílači : TVP Určice.

KONCEPCE ŘEŠENÍ

Místní telefonní síť V souvislosti se značným nárůstem kapacity telefonních linek je informován ČESKÝ TELECOM a.s. Olomouc, který je kompetentní řešit požadavky na zvýšení kapacity v rámci své investiční činnosti. Pro plánovaný nárůst 26RD bude nutno zajistit kapacitu 34 telefonních linek při koeficientu 1,3 linek na 1 RD.

Místní rozhlas Do nových lokalit, které nejsou akusticky pokryty stávajícím rozhlasem bude napojena síť MR ze stávajícího rozvodu. Rozvod MR bude zakabelizován v souběhu se sítí NN a VO. Reproduktory budou instalovány na sloupech VO.

Podklady: - místní rozhlas - na místě samém, - veřejné osvětlení - na místě samém, - České radiokomunikace, ze dne 24.9.2003, Frietbergerová, - vyjádření - Vojenská ubytovací a stavební správa Brno ze dne 10.10.2003, č.j. 86135/2003-1383/ÚP - trasy místních telefonních kabelů- mapové podklady ČESKÝ TELECOM, a.s. pracoviště Prostějov, Olomouc č. vyjádření 00187/03/PR/MO, - výkres „ klad mapových listů“- trasy místních telefonních kabelů, plánované investice – ČESKÝ TELECOM Prostějov – projektant - firma „ZLÍNTEL, projekční kancelář“, projekt k územnímu řízení.

Závěr V současné době probíhá z hlediska telekomunikací i místního rozhlasu zajištění těchto služeb bez problémů. Pro návrhové lokality se provedou nové rozvody dle potřeby obyvatelstva.

D. 6. Plynofikace

STÁVAJÍCÍ STAV V katastru obce Alojzov byla provedena plynofikace v roce 1995. Stávající rozvod je středotlaký s hlavními rozvody dimenze PE 90,63 . Přívod STL plynovodu je proveden z regulační stanice Alojzov umístěné na jižní straně obce.

KONCEPCE ŘEŠENÍ Pro navrhované lokality budou provedeny nové rozvody plynovodního potrubí lPE 63,50 dle jejich umístění. Napojení bude provedeno ze stávajícího STL rozvodu provedeného v obci. Lokalita Z1 bude zásobena z nově navrženého plynovodního řadu PE 100 délky 435,0 m, který je napojen na konec nového navrženého řadu Dn 63 pro Z6 ( dl.160m) na severní straně lokality a na stávající konec plynovodu Dn63 při komunikaci III/37772 směrem na Určice. Vedení plynovodu je takto navržené jako zokruhované, které zaručuje plynulejší zásobování médiem. Nový plynovod bude veden v zeleném pruhu podél nově navržení komunikace blíže zástavby dle ČSN 73 6005. Přechody přes krajské komunikace budou provedeny protlakem. Lokalita Z2, Z3, Z4, Z5 bude zásobena ze stávajícího plynovodu Dn 63. Lokalita Z6 - bude zásobena z nově navrženého řadu Dn 63 délky 160,0 m. Napojení bude provedeno na stávající řad v křižovatce místních cest.

ALOJZOV 48 Lokalita Z8 – plocha pro rozšíření na zámečnickou dílnu, bude zásobena nově navrženým řadem Dn 63 délky 195,0 m, napojeném na stávající plynovod vedený podél komunikace směrem na Prostějovičky Qh=1,65 m3 Qr 650 m3 Lokalita Z9 - KČOV – bez potřeby plynovodu. Lokalita Z 10 - plocha pro rekreaci – plynovod není řešen. Lokalita Z 11 - plocha pro skladování – bez potřeby plynovodu. a) Lokalita Z1 10 rd Lokalita Z2 1 rd Lokalita Z3 max.5 rd Lokalita Z4 max.6 rd Lokalita Z5 1 rd Lokalita Z6 max.3 rd Celkem RD 26 RD( bj.) b) Lokalita Z8 návrh na vytápění skladu (kanceláře, příslušenství a dílny) Požadovaná potřeba zemního plynu: Odběr - obyvatelstvo stávající RD a b.j. s plyn. přípojkou 102 x 2,4 = 245 m3/hod Odběr - obyvatelstvo návrh RD+rekreační 26 x 2,4 = 62,4 m3/hod Odběr - obyvatelstvo celkem RD a b.j. 245 +63 = 308 m3/ hod

tab. 17 Odběr maloodběratelů - převzato z Generelu gazifikace 09/1996 + návrh

Popis odběratele Hodinové maximum (m3. hod-1) Roční maximum (1000 m3. rok-1) f. ELMO (býv. ZD) 20 50 000 m3.rok-1 Autoklempíř 19 42 000 m3.rok-1 OÚ 5 11 000 m3.rok-1 Hostinec “U Cásků“ 7 17 000 m3.rok-1 Hasičská zbrojnice 4 10 000 m3.rok-1 45 000 m3.rok-1 ALI autodoprava 15 1 300 m3. rok-1 návrh lokality Z8 3,3 Celkem 74 m3. hod-1 176 300 m3. rok-1

Celková potřeba zemního plynu – stávající + navržená :347 + 74 = 421 m3/hod.

ALOJZOV 49 tab. 18 Roční potřeba zemního plynu Odběr kategorie Výpočet Výsledek Obyvatelé 102 x 3 600 m3. rok-1 367 200 m3. rok-1 Návrh –obyvatelstvo 26 x 3 600 m3. rok-1 93 600 m3. rok-1

Maloodběratelé – převzato z Generelu gazifikace 09/1996

f. ELMO (býv. ZD) 50 000 m3.rok-1 Autoklempíř 42 000 m3.rok-1 OÚ 11 000 m3.rok-1 Hostinec “U Cásků“ 17 000 m3.rok-1 Hasičská zbrojnice 10 000 m3.rok-1 ALI autodoprava 45 000 m3.rok-1 návrh lokality Z8 1 300 m3. rok-1 Velkoodběratelé 0 0 Celkem roční potřeba 637 100 m3. rok-1

TECHNICKÉ ŘEŠENÍ Veškeré navržené rozvody budou napojeny na stávající rozvodnou síť v obci, napojení bude provedeno osazením odbočných tvarovek respektive navrtávacími pasy. V místě křížení s komunikacemi bude plynovodní potrubí opatřeno chránícím potrubím včetně potřebného technického opatření. Rozvod zemního plynu byl v obci proveden na bázi STL plynovodu z materiálu lPE v dimenzích 90, 63 z materiálu SDR 11 - TŘ dle ISO S 5.

OCHRANNÁ PÁSMA PLYNÁRENSKÝCH ZAŘÍZENÍ zákon č.458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) Na území obce se nachází regulační stanice VTL/STL o výkonu 1200 m3/hodinu a její bezpečnostní pásmo činí 10 m. Na katastru obce se nachází trasa plynovodu VTL . Ochranné pásmo je 4,0 m na obě strany od osy potrubí. Ochranné pásmo STL rozvodu v obci činí dle zák. č. 458/2000 1 m na obě strany od půdorysu potrubí, u technologických objektů pak 4 m na všechny strany od půdorysu.

ZÁVĚR Zásobování obyvatelstva plynem je v současné době bezproblémové a není třeba v této věci provádět další opatření. V případě rozšíření zástavby je možné provést napojení ze stávajících rozvodů. Na katastru obce se nachází přípojka VTL 54219117000/80. Regulační stanice s výkonem 1200 m3/h, která plně pokryje požadavky potřeby zásobování pro stávající potřeby i nově navržené lokality obytné i podnikatelské.

Podklady  Vyjádření JMP a.s. Brno  Podklady od JMP a.s. , provoz Kroměříž

ALOJZOV 50  Podklady od JMP a.s. , provoz dálkovodů Brno  Místní šetření a projednání s DOSS. 09/03, 08/04  Platné ČSN, THP ukazatele, platné a související ČSN 7360 05, 3864 10, 3864 17, 3864 13, zákon 458/2000 Sb.

D. 7. Zásobování teplem

STÁVAJÍCÍ STAV Palivoenergetická bilance tepelných zdrojů bude preferovat zemní plyn s minimální doplňkovou funkcí elektrické energie. Lokální vytápění rodinných domů je řešeno individuálními kotli. Objekty občanské vybavenosti a podnikatelských aktivit mají samostatné kotelny.

KONCEPCE ŘEŠENÍ A ZÁVĚR Stávající koncepce zásobování teplem bude zachována i v návrhovém období.

D. 8. Nakládání s odpady

STÁVAJÍCÍ STAV Zákon č. 185/2001 Sb. ve znění zákona č. 275/2002 Sb., o odpadech, stanovuje povinnosti právnických a fyzických osob při nakládání s odpady a podmínky pro předcházení vzniku odpadů. Dále stanovuje mj. pravomoc obcí v oblasti nakládání s odpady. Nakládání s komunálním odpadem v Alojzově je upraveno obecní vyhláškou, vycházející ze platných zákonných předpisů. Kromě běžného svozu komunálního odpadu (odvoz zajišťuje firma Respo). organizuje obec separovaný sběr plastů, skla (firma Bureš) a 2x ročně svoz nebezpečného a velkoobjemového odpadu (firma Nature, s.r.o., Domamyslická 126, Prostějov). Sběrný dvůr pro potřeby obyvatel obce nebude budován, umístění velkokapacitních kontejnérů bude řešeno stavební úpravou lokality u hasičské zbrojnice.

KONCEPCE ŘEŠENÍ A ZÁVĚR Stávající koncepce nakládání s odpady bude zachována i v návrhovém období.

E. Vymezení ploch přípustných pro dobývání ložisek nerostů a ploch pro jeho technické zajištění

Na katastru nejsou evidovány žádné prognózní zdroje surovin, výhradní ložiska nerostných surovin, chráněná ložisková území ani dobývací prostor.

F. Návrh místního územního systému ekologické stability

ÚSES je v souladu s ust. § 4 odst. 1 zák. č. 114/1992 Sb. veřejným zájmem.

ALOJZOV 51 Koncepce územního zajištění ekologické stability krajiny vychází z předpokladu, že je třeba od sebe vzájemně oddělit labilní části krajiny soustavou stabilních a stabilizujících ekosystémů a současně je nutné pro uchování genofondu krajiny vzájemně propojit často izolovaná přirozená stanoviště společenstev, pro dané území charakteristických. V zákoně č.112/1992 o ochraně přírody a krajiny je územní systém ekologické stability krajiny (ÚSES) definován jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, ale přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se místní, regionální a nadregionální systém ekologické stability, který je tvořen sítí biocenter, biokoridorů a soustavou interakčních prvků. Prováděcí vyhl.č. 395/1992 Sb. k zákonu č.114/1992 Sb. definuje: biocentrum - jako biotop nebo soubor biotopů v krajině, který svým stavem a velikostí umožňuje trvalou existenci přirozeného či pozměněného, avšak přírodě blízkého ekosystému. biokoridor - jako území, které neumožňuje rozhodující části organismů trvalou dlouhodobou existenci, avšak umožňuje jejich migraci mezi biocentry a tím vytváří z oddělených biocenter síť. interakční prvek je krajinný segment, který na lokální úrovni zprostředkovává příznivé působení ostatních částí ÚSES na okolní méně stabilní krajinu do větší vzdálenosti. Často plní i funkci protierozní, krajinotvornou a estetickou. Generel ÚSES byl pro řešené území zpracován Ústavem pro hospodářskou úpravu vojenských lesů a statků Olomouc v roce 1994. Vychází z již zpracovaných generelů a plánů sousedících katastrálních území. V řešeném území se nacházejí skladebné části ÚSES lokální úrovně, prvky regionální a nadregionální úrovně se zde nevyskytují. Nově byl v ÚTP regionálního a nadregionálního ÚSES a ( M. Culek a kol.,1996) navržen nadregionální biokoridor K 132, dotýkající se severovýchodního okraje katastrálního území Alojzov. Nová trasa NRBK K 132 je podle ÚTP 1996 navržena mezi regionálními biocentry 1883 Kněží a 257 Háj. Tento nadregionální biokoridor je nezbytné zapracovat do návrhu plánu ÚSES v rámci ÚPD na katastrech v širším okolí obce Alojzova - k.ú. Vincencov, Dětkovice, Určice, Seloutky, Krumsín, Domamyslice. Nadregionální biokoridor K 132 byl již zařazen do „okresního generelu ÚSES“ při revizi dokumentací ÚSES na okrese Prostějov (2000). Jeho trasa je navržena východně a severovýchodně od okraje řešeného území. Současně byly upraveny návaznosti některých prvků ÚSES a odstraněny závažné chyby ve starších dokumentacích ÚSES. Na k.ú. Alojzov byl zrušen lokální biokoridor LBK 22 a, b, který procházel středem obce ve směru Z – V a nebylo možné jej vložit do stávající zástavby obce. Nově bylo na jihovýchodním okraji k.ú. vloženo lokální biocentrum LBC 22 Pod Kuběnou, rozkládající se v údolí malého vodního toku se starými sady a bylinnými lady a v přilehlých lesních porostech. Zároveň zde byl upraven průběh lokálních biokoridorů LBK 25 a LBK 26. Na severním okraji k.ú., po toku Žešovského a částečně i Křenůvského potoka, prochází lokální biokoridor reprezentující vlhké a mokré řady (LBK 14, LBK 15 a,b). Biokoridor prochází po břehových porostech a v lesních porostech. Na severním okrají je na něm položeno lokální biocentrum LBC 7. Toto biocentrum je v lesních porostech a dotýká se severního okraje k.ú. Na severozápadním okraji k.ú. je na tomto lokálním biokoridoru položeno LBC 12. Toto biocentrum je částečně na nivních loukách, částečně v lese. Od tohoto biocentra vychází lokální biokoridor LBK 18 směrem na jih k LBC 15. Biokoridor je navržen po malém vodním toku na lesním okraji a po okrajích lesních porostů. Od LBC 15, které je navrženo v lesních porostech, vychází lokální biokoridory reprezentující normální hydrické řady. LBK 21 směřuje lesními porosty od LBC 15 směrem k jihu k LBK 25 a, b, který se dotýká jižního okraje katastrálního území. LBK 25 prochází po upraveném malém vodním toku a přilehlých lesních porostech a po orné půdě a směřuje k nově navrženému biocentru LBC 22 Pod Kuběnou. Od tohoto biocentra vychází směrem k JV po orné půdě lokální biokoridor LBK 26, jehož průběh byl taktéž upraven. Interakční prvky propojují navržená i stávající biocentra a biokoridory do ucelené sítě. Jsou zde zahrnuty existující liniové prvky podél polních cest a menších vodních toků, navržené linie rozdělující velké bloky orné půdy. Konkrétní polohu interakčních prvků na dlouhém svahu východně od obce, sklánějícím se k obci Určice, bude možno stanovit až po vyhodnocení půdní eroze a navržení protierozních opatření této lokalitě. V katastrálním území obce Alojzov je územní systém tvořen především mezofilními lesními společenstvy a podél vodních toků břehovými společenstvy. V lesních porostech je MÚSES převážně funkční a částečně funkční. Stávající společenstva podél vodotečí vyžadují k tomu, aby plnily funkci biokoridoru, doplnění doprovodného porostu dřevin a zlepšení druhové skladby stávajících porostů.

ALOJZOV 52 ALOJZOV 53 Tabulková část Přehled prvků územního systému ekologické stability krajiny Biocentra Pořadové číslo: 1 (Gen: BC 7) Název: LBC Funkční typ a biogeografický význam: lokální biocentrum částečně funkční Geobiocenologická typizace: 3 AB 3, 3 BC 4(5) Prostorové parametry: 4 ha, převážně v k.ú. Seloutky Současný stav společenstev: lesní porosty s převahou jehličnanů Stupeň ekologické stability: 3 Znehodnocení: změny druhové skladby lesních porostů Návrh opatření: postupná úprava druhové skladby lesních porostů Cílová společenstva: společenstva dubových bučin a javorových jasanových olšin

Pořadové číslo: 2 (Gen: BC 12) Název: LBC Funkční typ a biogeografický význam: lokální biocentrum částečně funkční Geobiocenologická typizace: 2 BC 4(5), 3 BD 3, 3 BC 4(5) Prostorové parametry: 3 ha, i na k.ú Krumsín a Seloutky Současný stav společenstev: lesní porosty, upravený vodní tok s břehovým porostem, kulturní louky Stupeň ekologické stability: 3 Znehodnocení: úpravy vodního toku, narušení břehového porostu, změny druhové skladby v lesních porostech, ruderalizace Návrh opatření: dosadba břehových porostů, postupná úprava druhové skladby v lesních porostech podle STG, zachování luk a jejich postupný převod na polokulturní travní porosty Cílová společenstva: jasanové olšiny, lipové dubové bučiny, javorové jasanové olšiny

Pořadové číslo: 3 (Gen: BC 15) Název: LBC Funkční typ a biogeografický význam: lokální biocentrum, částečně funkční Geobiocenologická typizace: 3 BC 3, 2 B 3 Prostorové parametry: 3 ha, i na k.ú. Křenůvky Současný stav společenstev: smíšené lesní porosty na dně a svazích údolí, nové výsadby borovice lesní Stupeň ekologické stability: 3 Znehodnocení: změny druhové skladby dřevin v lesních porostech Návrh opatření: postupná úprava druhové skladby dřevin v lesních porostech podle STG Cílová společenstva: javorové dubové bučiny, typické bukové doubravy

ALOJZOV 54

Pořadové číslo: 4 (Gen: BC 22 - nově zařazeno) Název: LBC Funkční typ a biogeografický význam: lokální biocentrum částečně funkční Geobiocenologická typizace: 3 BC 4(5), 3 BC 3, 3 B 3, 3 AB 3 Prostorové parametry: 8 ha Současný stav společenstev: Výrazné údolí malého pravostranného přítoku Hranečnice s vlhkým dnem. Na svazích údolí jsou sady a zarůstající meze se starými ovocnými dřevinami, bylinná lada a nevyužívané louky. Část výrazného svahu je zalesněna. Na vlhkém dně porost lužního charakteru s převahou olše lepkavé a topolu. Lesní porosty. Stupeň ekologické stability: 3 – 4 Znehodnocení: ruderalizace, změny druhové skladby dřevin v lesních porostech Návrh opatření: postupná úprava druhové skladby dřevin v lesních porostech podle STG, kontrola vývoje v nevyužívaných sadech, údržba části sadů a trvalých travních porostů, bylinná lada ponechat vlastnímu vývoji Cílová společenstva: javorové jasanové olšiny, javorové dubové bučiny, typické dubové bučiny, dubové bučiny

Biokoridory Pořadové číslo: 5 (Gen: BK 14) Název: LBK Funkční typ a biogeografický význam: lokální biokoridor funkční Geobiocenologická typizace: 3 BC 4(5) Prostorové parametry: šířka minimálně 15 m, délka 200 m v k.ú. Alojzov Současný stav společenstev: lesní porosty ve žlebu s malým vodním tokem, převažuje smrk, přimíšeny jsou olše lepkavá, jasan, dub Stupeň ekologické stability: 3 Znehodnocení: změny druhové skladby dřevin v lesních porostech Návrh opatření: postupná úprava druhové skladby dřevin v lesních porostech podle STG Cílová společenstva: javorové jasanové olšiny

Pořadové číslo: 6 (Gen: BK 15) Název: LBK Funkční typ a biogeografický význam: lokální biokoridor převážně funkční Geobiocenologická typizace: 3 AB 3, 3 BC 3, 3 BC (4)5 Prostorové parametry: šířka minimálně 15 m, délka 1400 m v k.ú. Alojzov Současný stav společenstev: lesní porosty na svazích údolí Žešovského potoka s převahou smrku, břehové porosty s olší lepkavou a jasanem ztepilým Stupeň ekologické stability: 3 – 4 Znehodnocení: změny druhové skladby dřevin v lesních porostech, narušení břehových porostů Návrh opatření: postupná úprava druhové skladby dřevin v lesních porostech podle STG, dosadba

ALOJZOV 55 břehových porostů Cílová společenstva: dubové bučiny, javorové dubové bučiny, jasanové olšiny Pořadové číslo: 7 (Gen: BK 18) Název: LBK Funkční typ a biogeografický význam: lokální biokoridor funkční Geobiocenologická typizace: 2 BC 4(5), 3 BD 3, 3 AB 3, 3 B 3, 3 BC 3, 2 AB 3, 2 B 3 Prostorové parametry: šířka minimálně 15 m, délka 1600 m Současný stav společenstev: lesní porosty a jejich okrajová společenstva na západní okraji k.ú., v druhové skladbě převažuje smrk s příměsí borovice, roztroušeně se vyskytuje modřín, dub, habr, jeřáb, na okraji růže šípková, bez černý, hloh, trnka obecná Stupeň ekologické stability: 3 Znehodnocení: změny druhové skladby v lesních porostech Návrh opatření: postupná úprava druhové skladby dřevin v lesních porostech podle STG Cílová společenstva: jasanové olšiny, lipové dubové bučiny, dubové bučiny, typické dubové bučiny, javorové dubové bučiny, bukové doubravy, typické bukové doubravy

Pořadové číslo: 8 (Gen: BK 21) Název: LBK Funkční typ a biogeografický význam: lokální biokoridor částečně funkční Geobiocenologická typizace: 2 B 3, 2 AB 3 Prostorové parametry: šířka minimálně 15 m, délka 700 m v k.ú. Alojzov Současný stav společenstev: lesní porosty s převahou smrku, místy příměs dubu a osiky, na okrajích lesa růže šípková, bez černý, hloh, trnka obecná Stupeň ekologické stability: 3 Znehodnocení: změny druhové skladby dřevin v lesních porostech Návrh opatření: postupná úprava druhové skladby dřevin v lesních porostech podle STG Cílová společenstva: typické bukové doubravy, bukové doubravy

Pořadové číslo: 9 (Gen: BK 25) Název: LBK Funkční typ a biogeografický význam: lokální biokoridor částečně funkční a nefunkční Geobiocenologická typizace: 3 BC 4(5), 3 BC (4)5, 3 B 3 Prostorové parametry: šířka 15 m, délka 500 m na hranici k.ú., 100 m v k.ú. Současný stav společenstev: upravený vodní tok s fragmenty břehového porostu – zmlazující olše a vrby, bez černý, ruderalizovaná bylinná společenstva, meliorační kanál s bylinnými společenstvy, orná půda Stupeň ekologické stability: 1- 3 Znehodnocení: úpravy vodního toku, narušení břehového porostu, ruderalizace Návrh opatření: výsadba dřevin podle STG, ve stávajících břehových porostech podpora zmlazení a zachování přírodě blízké druhové skladby, omezení splachů ze zemědělských ploch Cílová společenstva: javorové jasanové olšiny, jasanové olšiny, typické dubové bučiny

ALOJZOV 56

Pořadové číslo: 10 (Gen: BK 26) Název: LBK Funkční typ a biogeografický význam: lokální biokoridor nefunkční Geobiocenologická typizace: 3 B 3 Prostorové parametry: šířka minimálně 15 m, délka 100 m v k.ú. Alojzov Současný stav společenstev: orná půda Stupeň ekologické stability: 1 Znehodnocení: - Návrh opatření: výsadba dřevin podle STG Cílová společenstva: typické dubové bučiny

tab. 19 Přehled interakčních prvků

Interakční Délka v Charakteristika stavu prvek m IP 1 250 Mez s bylinnými společenstvy a keři IP 2 500 Orná půda a úzký bylinný lem podél polní cesty IP 3 350 Orná půda a úzký bylinný lem podél polní cesty IP 4 300 Orná půda a úzký bylinný lem podél polní cesty IP 5 1050 Orná půda a úzký bylinný lem podél polní cesty IP 6 500 Orná půda IP 7 550 Protierozní příkop s doprovodnými bylinnými společenstvy, řídce keře IP 8 400 Protierozní příkop s doprovodnými bylinnými společenstvy, řídce keře IP 9 200 Orná půda a úzký bylinný lem podél polní cesty IP 10 500 Orná půda IP 11 400 Orná půda

Podklady Buček A., Lacina J. (1999): Geobiocenologie II. Skripta, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita Brno, 240 s. Culek M. ed. A kol. (1996): Biogeografické členění České republiky. Enigma Praha, 347 s. Demek J.a kol. (1987): Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Academia Praha, 584 s. Janoušek V. (1933): Vlastivěda Moravská. II. Místopis. Okres Plumlovský. Musejní a vlastivědný spolek v Brně, 165 s. Kolektiv (1990): Návod na navrhování územních systémů ekologické stability krajiny. Agroprojekt, Brno, 38 s. Kolektiv (1995): Rukověť projektanta místního územního systému ekologické stability. MŽP ČR Kolektiv (1996): Územně-technický podklad Ministerstva hospodářství pro vymezování nadreginálního a regionálního ÚSES Kříž H. (1971): Regiony mělkých podzemních vod ČSR. Mapa 1:500 000. GgÚ ČSAV Brno.

ALOJZOV 57 Lazebníček J., Klíma R. (1994): Místní systém ekologické stability k.ú. Alojzov, Seloutky, Myslejovice, Krumsín, Prostějovičky. Ústav pro hospodářskou úpravu vojenských lesů a statků Olomouc, 44 s. + mapové přílohy. Low J. (1986): Zásady pro vymezování a navrhování územních systémů ekologické stability krajiny. Metodická pomůcka. Agroprojekt, Brno, 51 s. Quitt E. (1971): Klimatické oblasti Československa. Studia Geographica No 16. GgÚ ČSAV, Brno, 84 s. + mapa. Růžička M. (1995): Geologická mapa ČR 1:50 000, list 24-24 Prostějov. ČGÚ Praha. Vlček V. (1971): Regiony povrchových vod ČSR. Mapa 1:500 000. GgÚ ČSAV Brno. Vlček V. a kol. (1984): Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže. Academia Praha, 315 s.

G. Zvláštní zájmy – obrana státu

Řešené území se nachází v zájmovém území Ministerstva obrany dle ustanovení § 175 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. Dané území se nachází v ochranném pásmu radio- lokačního zařízení, proto případná výstavba větrných elektráren může být omezena a musí být nutně předem projednána s VUSS Brno. Část katastrálního území obce Alojzov, okr. Prostějov zasahuje do ochranného pásma letiště Vyškov, včetně vzletových a přistávacích drah a letištního úseku, je proto nutné, aby všechny výškové stavby, vodní plochy výsadba vzrostlých dřevin (větrolamy apod.), vysílače a venkovní vedení VN v k. ú. byly předem konzultovány s VUSS Brno. Je respektováno zájmové území AČR, které kopíruje hranici Vojenského újezdu Březina v šířce 1 km a všechny stavby v tomto území musí být předem konzultována s VUSS Brno. Výstavba všech výškových staveb nad 30 m z důvodu ochrany zájmů voj. letectva bude projednána předem. V řešeném katastrálním území obce Alojzov, okr. Prostějov, nejsou evidovány žádné další voj. objekty ani zařízení.

V. INFORMACE O VÝSLEDCÍCH VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ SPOLU S INFORMACÍ JAK BYLO RESPEKTOVÁNO STANOVISKO K VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

VYHODNOCENÍ ZÁSAD ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ V době zpracování územního plánu Alojzov nebyly zásady územního rozvoje vydány. Orgánem ŽP nebyl uplatněn požadavek na toto vyhodnocení.

VYHODNOCENÍ VLIVŮ ZÁSAD ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ÚZEMÍ NATURA 2000. V řešeném území se nenachází lokality soustavy NATURA 2000.

ALOJZOV 58 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ZÁSAD ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ÚZEMNÍHO PLÁNU NA STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ PODLE VYBRANÝCH SLEDOVANÝCH JEVŮ OBSAŽENÝCH V ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADECH V době odevzdání územního plánu nebyly Územně analytické podklady ORP Prostějov zpracovány.

PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY NA VÝSLEDKY ANALÝZY SILNÝCH STRÁNEK, SLABÝCH STRÁNEK, PŘÍLEŽITOSTÍ A HROZEB V ÚZEMÍ V době odevzdání územního plánu nebyly Územně analytické podklady ORP Prostějov zpracovány.

VYHODNOCENÍ PŘÍNOSU ZÁSAD ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ÚZEMNÍHO PLÁNU K NAPLNĚNÍ PRIORIT ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁMÍ Byly vytvořeny předpoklady pro výstavbu a udržitelný rozvoj území. Je vytvořen vyvážený vztah podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území.

 je navrženo řešení likvidace odpadních vod a zásobování vodou  je navržen územní systém ekologické stability  v řešeném území jsou územní rezervy pro rozvoj ploch výroby a skladů a následně vytváření pracovních příležitostí, jsou navrženy nové plochy bydlení  dopravní vazby a prostupnost území odpovídá velikostní kategorii sídla

VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ – SHRNUTÍ Není provedeno, vzhledem k tomu, že v době zpracování nebyly zásady územního rozvoje zpracovány.

VI. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZPF A PUPFL

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND

Použitá metodika

Vyhodnocení předpokládaných důsledků na zemědělský půdní fond bylo provedeno ve smyslu vyhlášky MŽP č. 13/1993 Sb., kterou se upravují podrobnosti ochrany půdního fondu ve znění zákona č. 10/1993 Sb., § 3 a přílohy 3 této vyhlášky a Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR ze dne 1.10.1996 č.j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších právních předpisů.

Struktura půdního fondu v území Z hlediska využití území je řešené katastrální území Alojzov členěno takto:

ALOJZOV 59 tab. 20 Struktura půdního fondu obce Aloisov (ha)

Výměra Zemědělská půda Lesní Vodní Zastav. Ost. k. ú. půda plochy plochy plochy orná zahrady Sady TTP celkem 463,9017 111,83 17,5242 0,77 8,2989 138,428 310,4 0,8278 3,6367 10,600

tab. 21 Struktura půdního fondu obce Aloisov (%)

Výměra Zemědělská půda Lesní Vodní Zastav. Ost. k. ú. půda plochy plochy Plochy orná chmelnice zahrady sady TTP celkem 100 24,10 0,0 3,78 0,16 1,79 29,84 66,91 0,18 0,78 2,29

Z uvedeného přehledu vyplývá, že téměř 30% z celkové výměry katastru tvoří zemědělská půda, která je v převážné míře zorněna. Největší zastoupení na katastru obce mají pozemky určené k plnění funkce lesa.

Agronomická kvalita půd Výchozím podkladem při ochraně zemědělského půdního fondu při územně plánovací činnosti jsou bonitované půdně ekologické jednotky. Pětimístný kód půdně ekologických jednotek (dále jen BPEJ) vyjadřuje: l. místo - Klimatický region, 2. a 3. místo - Hlavní půdní jednotka (HPJ) - je syntetická agronomická jednotka charakterizovaná půdním typem, subtypem, substrátem a zrnitostí včetně charakteru skeletovitosti, hloubky půdního profilu a vláhového režimu v půdě, 4. místo - Kód kombinace sklonitosti a expozice, 5. místo - Kód kombinace skeletovitosti a hloubky půdy. Pomocí tohoto pětimístného kódu se přiřazuje jednotlivým BPEJ třída ochrany zemědělské půdy (I - V) dle Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR ze dne 1.10.1996 č.j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění zákona ČNR č. 110/1993 Sb.. Charakteristika hlavních půdních jednotek: HPJ 12 - hnědozemě, případně hnědé půdy nasycené a hnědé půdy illimerizované, vč. slabě oglejených forem na svahových hlínách, středně těžké s těžší spodinou, vláhové poměry jsou příznivé, ve spodině se místy projevuje převlhčení. HPJ 41- svažité půdy (nad 12o) na všech horninách. HPJ 26 - hnědé půdy, hnědé půdy kyselé a jejich slabě oglejené formy a na různých břidlicích a jim podobných horninách, středně těžké, výjimečně těžší, obvykle štěrkovité, s dobrými vláhovými poměry až stálým převlhčením. HPJ 38 - mělké hnědé půdy na všech horninách; středně těžké až těžší, v ornici většinou středně štěrkovité až kamenité, v hloubce kolem 30 cm kamenitá nebo pevná hornina; středně výsušné. HPJ 68 - glejové půdy zrašelinělé a glejové půdy úzkých údolí včetně svahů, obvykle lemující malé vodní toky; středně těžké až velmi těžké, zamokřené, po odvodnění vhodné pouze pro louky.

V území jsou zastoupeny dle BPEJ dva klimatické regiony a to: T 3: teplý, mírně vlhký, s průměrnou roční teplotou (7) 8-9oC, s průměrným ročním úhrnem srážek 550 - 650 (700) mm, s roční sumou teplot nad 10oC 2.500 - 2.800, s středně vysokou pravděpodobností suchých vegetačních období (10-20), se střední vláhovou jistotou (4-7).

ALOJZOV 60 MT 2: mírně teplý, mírně vlhký, s průměrnou roční teplotou 7-8oC, s průměrným ročním úhrnem srážek 550 - 650 (700) mm, s roční sumou teplot nad 10oC 2.200 - 2.500, se střední až vysokou pravděpodobností suchých vegetačních období (15-30), se střední vláhovou jistotou (0-3).

Podle klimatického regionu a hlavní půdní jednotky je rovněž stanovena základní sazba odvodů při záboru zemědělské půdy ve smyslu přílohy A zákona ČNR č. 334/1992 Sb. tab. 22 Přehled bonitovaných půdně ekologických jednotek

BPEJ Třída ochrany zemědělské půdy 3.12.00 III. 3.26.14 IV. 3.41.77 V. 5.12.00 I. 5.12.10 II. 5.26.01 II. 5.26.04 III. 5.26.11 II. 5.26.14 III. 5.26.51 IV. 5.38.15 V. 5.68.11 V.

Z hlediska agronomické kvality půd lze katastrální území Alojzova hodnotit jako průměrné. Nejcennějšími půdami s nadprůměrnou produkční schopností jsou hnědozemě a hnědé půdy, řazené do I. a II. třídy ochrany, pokrývající velkou část území. Do III. třídy ochrany náležejí rovněž hnědé půdy s horšími vlastnostmi (skeletovité, mělké). Silně svažité, mělké a zamokřené pozemky v nivách, především se severní expozicí, jsou zařazené do IV. a V. třídy ochrany.

Investice do půdy Na základě podkladů od ZVS jsou na katastru obce provedeny meliorace spíše na východní části katastru a tři menší plochy jsou na jižní straně. Celková plocha odvodněných pozemků je 13,10 ha. Jedná se o plochy v lokalitě „Za humny“, „Malý Mitrov“ a malé plochy na „Kozelkách“ a „Suchově“. Tyto plochy byly meliorovány v roce 1962 a 1973. Toto zařízení je zakresleno ve výkresu č.7 a 7a. Při návrhu inženýrských sítí bude toto území respektováno.

Údaje o areálech a objektech staveb zemědělské prvovýroby

V současné době není v Alojzově funkční žádný areál zemědělské výroby.

Uspořádání zemědělského půdního fondu a pozemkové úpravy

Zemědělská půda mimo zastavěné území katastru je tvořena převážně ornou půdou sloučenou do velkých celků. Na katastru hospodaří Zemědělské družstvo Určice.

V území neproběhla komplexní pozemková úprava a ani se o jejím zpracování zatím neuvažuje.

ALOJZOV 61 Opatření k zajištění ekologické stability Generel ÚSES byl pro řešené území zpracován Ústavem pro hospodářskou úpravu vojenských lesů a statků Olomouc v roce 1994. Vychází z již zpracovaných generelů a plánů sousedících katastrálních území. V řešeném území se nacházejí skladebné části ÚSES lokální úrovně, prvky regionální a nadregionální úrovně se zde nevyskytují.

Nově byl v ÚTP regionálního a nadregionálního ÚSES a ( M. Culek a kol.,1996) navržen nadregionální biokoridor K 132, dotýkající se severovýchodního okraje katastrálního území Alojzov. Nová trasa NRBK K 132 je podle ÚTP 1996 navržena mezi regionálními biocentry 1883 Kněží a 257 Háj.

Při realizaci pozemkových úprav může dojít k upřesnění lokalizace jednotlivých prvků ÚSES.

Zdůvodnění vhodnosti navrženého řešení

Územní plán počítá v Alojzově se záborem ploch zemědělské půdy pro: - bydlení v rodinných domech, - individuální rekreaci, - veřejná prostranství, - technickou infrastrukturu, - výrobu a skladování, - ÚSES.

Zábory zemědělské půdy pro stavební funkce budou realizovány v bezprostřední návaznosti na současně zastavěné území nebo uvnitř obce. Výběr lokalit provázela snaha o co nejmenší narušení zemědělského využívání nezastavěných ploch. Agronomická kvalita půdy v řešeném území je relativně vysoká, nelze proto v plné míře respektovat požadavek striktní ochrany půd nejvyšších tříd ochrany.

V konceptu územního plánu obce (08/2004) byl navržen větší rozsah lokalit. V období následujících 3 let byly některé lokality realizovány. V souladu s Návrhem pokynů pro dopracování návrhu územního plánu obce, přílohy č.2 byly některé lokality řešeny jinak a některé doplněny. Došlo k přečíslování lokalit a novému označení. tab. 23 Označení ploch změn označ. v označ. v návrhu poznámka konceptu B1 0 již realizováno B2 Z1 upraven rozsah plochy B3 0 nezařazuje se na základě Návrhu pokynů pro zpracování návrhu územního plánu obce Alojzov B4 0 již realizováno B5 Z5 beze změny B6 Z2 beze změny B7 Z3 beze změny B8 0 nezařazuje se na základě přílohy č.2 Návrhu pokynů pro zpracování návrhu územního plánu obce Alojzov B9 Z4 beze změny T1 Z9 jiná poloha ČOV R1 0 již realizováno R2 Z10 beze změny

ALOJZOV 62 Vpa1 0 beze změny Vpa2 Z7 Částečně realizováno. Zrušeno na základě uplatněných připomínek k návrhu územního plánu. Vpa3 Z8 0 Z6 Rozšířeno o pozemky p.č. 529/5, 545, 546, 547, 554 na základě Návrhu pokynů pro zpracování návrhu územního plánu obce Alojzov. 0 Z11 Doplněno na základě vydaného ÚR (s nabytím právní moci a zah. stavby do 2 let.

V průběhu zpracování konceptu i při vyhotovení návrhu byly prověřovány všechny vhodné lokality k zástavbě rodinnými domy:

Lokalita na severozápadní straně obce Byl vznesen požadavek řešit tuto lokalitu. Zpracovatel prověřil možnost výstavby. Požadavku nelze vyhovět. Pro funkci bydlení není lokalita navržena, vzhledem k tomu, že nelze území dopravně napojit. Majitel pozemku p.č. 156 nesouhlasí s realizací komunikace. Nově je vymezen pozemek p.č. 173/3, který rovněž neumožní realizaci komunikace. Příjezd ze severní strany je ve velmi stísněných podmínkách, kdy průjezdný úsek o šířce 4 m neodpovídá parametrům komunikace funkční skupinu C a typu MO2 8/6/30. Parametry poloměru komunikace v úseku pozemku p.č. 208/2 nelze zlepšit – ohradní zeď. Výstavbou by došlo by k výraznému ohrožení statiky domů p.č. 55 a 57. Realizace účelové komunikace v trase pozemku p.č. 192 není možná vzhledem k ochranným pásmům vodních zdrojů. Celé území je součástí území s archeologickými nálezy. Lokalita nebyla z těchto důvodů navržena.

Lokalita Suchov (lokalita Z4) Nebyla již v konceptu navržena v celém požadovaném rozsahu. Výstavba je navržena jen na části pozemků p.č. 1119 – 1130. Jedná se o velmi úzké pozemky, kdy k realizaci stavby je zapotřebí sloučit více pozemků. Jedná se o východní svah. V obci je navrženo dostatečné množství stavebních míst, z tohoto důvodu není zástavba v celé části Suchova v návrhovém období reálná. K zásadní koncepční změně dochází u lokality Z1.Rozsah výsledné plochy je v návrhu ÚP vymezen na základě dohody s DOSS KÚ OK – OŽP + Z. Došlo ke zmenšení navrhované plochy, která je umístěna na zemědělské půdě zařazené do II. třídy ochrany zemědělských půd, tj. půdy s nadprůměrnou produkční schopností, půdy vysoce chráněné, jen podmíněně zastavitelné. Na základě pokynů pro dokončení návrhu územního plánu ze dne 19.6.2007, které vyplývají z jednání s majiteli pozemků je však zástavba navržena podél stávající účelové komunikace na východě, která bude upravena na parametry místní komunikace. Zbývající část bude ponechána jako rezerva. Tato lokalita je vymezena jako plocha, kde územní studie prověří základní podmínky ochrany krajinného rázu – výšková regulace zástavby, intenzita využití pozemků v plochách. Jedná se o lokalitu, kde se předpokládá velká reálnost realizace, vzhledem k zájmu o výstavbu. V případě lokality Z2 se jedná o zástavbu limitovanou ochranným pásmem el.vedení. Lokalita Z3 je méně výhodná z hlediska orientace vůči světovým stranám. Lokalita Z5 řeší výstavbu pouze jednoho rodinného domu. Druhou koncepční změnou je návrh umístění kořenové čistírny odpadních vod v jižní části obce.

V bilančním přehledu jsou u lokalit určených pro bydlení v rodinných domech uváděny jak celkové výměry lokalit, tak i plochy reálného záboru. Zastavěná plocha jednoho rodinného domu včetně nutného zázemí bude činit cca 200 m2. Zbývající části dotčených pozemků budou sloužit jako zahrady pro tyto domy. K záboru pro plochy bydlení je navrženo 4,42 ha reálný zábor bude 0,52 ha. Součástí těchto ploch jsou i plochy veřejných prostranství, které navazují na plochy bydlení.

Územní plán obce navrhuje 26 stavebních míst pro rodinné domy. Jedná se o nabídkové plochy, které jsou vázány majetko-právními vztahy a ekonomickými možnostmi investorů.

K záboru pro plochy výroby a skladování je navrženo 0,72 ha, k záboru pro rodinnou rekreaci 0,13 ha, a pro plochy technické infrastruktury 0,63 ha.

ALOJZOV 63 Územní plán navrhuje v Alojzově ke změně funkčního využití celkem 5,91 ha pozemků náležejících zemědělskému půdnímu fondu. Z této výměry bude fakticky odňato 2,01 ha, zbývající výměra bude využita jako zahrady u objektů bydlení.

Na výměře 0,38 ha zemědělských pozemků se předpokládá změna funkce k realizaci prvků ÚSES - lokální biokoridory a lokální biocentrum.

Popis navrhovaných lokalit

Lokalita Z1 – lokalita o celkové rozloze 2,01 ha v severní části obce, mimo zastavěné území, je určena pro výstavbu 10 rodinných domů. Na základě pokynů pro dokončení návrhu územního plánu ze dne 19.6.2007, které vyplývají z jednání s majiteli pozemků je navržena zástavba pouze podél stávající východní účelové komunikace, která bude upravena na parametry místní komunikace. Je navržen zábor do hloubky 60 m, který bude sloužit pro plochy bydlení i veřejných prostranství. Návrh vychází z předpokladu, že v dlouhodobém časovém výhledu by mohlo dojít k vybudování místní komunikace středem plochy a realizaci zástavby. Jedná se o jednostrannou zástavbu. Při této koncepci řešení výstavby v lokalitě nemusí být překládáno vedení VN v návrhovém období. Je nutné realizovat technickou infrastrukturu. Trasa navrhovaného interakčního prvku zůstává zachována. Jedná se o ornou půdu, sady a zahrady v II. třídě ochrany. Předpokládaný zábor zemědělské půdy činí cca 0,20 ha, zbývající výměra bude využita jako zahrady.

Lokalita Z2 - proluka o rozloze 0,06 ha navazuje na stávající zástavbu v jižní části obce. Jedná se o proluku, která na severní straně sousedí s rodinným domem a na druhé straně s plochou regulační stanice. Území se nachází mimo současně zastavěné území. Terén je rovinný. Předpokládá se výstavba 1 rodinného domu.

Jedná se o trvalé travní porosty ve II. třídě ochrany. Předpokládaný zábor zemědělské půdy pro výstavbu 1 rodinného domu cca 0,02 ha, zbývající část pozemku bude využita jako zahrada. Lokalita Z3 – lokalita o rozloze 0,99 ha se nachází v jižní části obce mimo zastavěné území. Lokalita je situována na mírném severovýchodním svahu. Je navržena z důvodu využití již existujících inženýrských sítí a stávající zástavby „U Kuběnů“. Dojde k doplnění zástavby a přirozenému plynulému pokračování ulice vedoucí od obecního úřadu. Součástí lokality je i návrh plochy veřejného prostranství pro rozšíření místní komunikace a umístění inženýrských sítí. Jedná se o ornou půdu ve V. třídě ochrany. Předpokládaný zábor zemědělské půdy pro výstavbu 5 rodinných domů činí cca 0,1 ha, zbývající části pozemků budou využity jako zahrady.

Lokalita Z4 – lokalita o rozloze 0,73 ha se nachází v jižní části obce, mimo zastavěné území. Navazuje na stávající místní komunikaci. Jedná se o pohledově exponovanou lokalitu na dálkové pohledy. Zástavba je navržena jako doplnění oboustranné zástavby (protější strana ulice je tvořena lokalitou Z3). Dojde k efektivnějšímu využití nově budovaných inženýrských sítí. Jedná se o ornou půdu ve V. třídě ochrany. Předpokládaný zábor zemědělské půdy pro výstavbu max. 6 rodinných domů činí cca 0,12 ha, zbývající části pozemků budou využity jako zahrady. Lokalita Z5 – proluka o rozloze 0,23 ha se nachází v jižní části obce. Plocha se nachází mimo zastavěné území. Je zde navržena výstavba 1 rodinného domu a rozšíření komunikace, včetně pásu veřejné zeleně pro inženýrské sítě. Dojde k doplnění stávající zástavby. Terén pozemku je rovinný. Jedná se o ornou půdu ve V. třídě ochrany. Předpokládaný zábor zemědělské půdy pro výstavbu 1 rodinného domu činí cca 0,02 ha, zbývající výměra bude využita jako zahrada. Lokalita Z6 – lokalita o rozloze 0,37 ha v severní části obce. Plocha se nachází mimo zastavěné území obce, je určena pro výstavbu 2 rodinných domů. Je navržena z hlediska urbanistického dotváření a využití území v návaznosti na návrh lokality Z1. Předpokládaný zábor zemědělské půdy pro výstavbu 2 rodinných domů činí cca 0,04 ha, zbývající výměra bude využita jako zahrada.

ALOJZOV 64 Lokalita Z8 – lokalita o rozloze 0,12 ha se nachází v jižní části obce a je navržena pro umístění zámečnické dílny, která je v současné době součásti plochy podnikatelských aktivit firmy autolakovna Coufal. Pozemek navazuje na plochu bydlení majitele firmy. Plocha se nachází mimo zastavěné území. Jedná se o ornou půdu v II. a V. třídě ochrany. Předpokládaný zábor zemědělské půdy pro realizaci plochy podnikatelských aktivit činí 0,12 ha.

Lokalita Z9 – lokalita o celkové rozloze 0,63 ha v jižní části obce, mimo zastavěné území obce. Je určena pro výstavbu kořenové čistírny odpadních vod a veřejného prostranství. Jedná se o ornou půdu a trvalé travní porosty ve II., IV. a V. třídě ochrany. Předpokládaný zábor zemědělské půdy činí cca 0,63 ha. Lokalita Z10 – lokalita o rozloze 0,13 ha se nachází v severní části obce mimo zastavěné území. Navazuje na stávající plochy rodinné rekreace. Návrhem je legalizován skutečný stav, kdy plocha již plní funkci rodinné rekreace. Jedná se o ornou půdu ve II. třídě ochrany. Předpokládaný zábor je 0,13 ha. Lokalita Z11 – lokalita o rozloze 1,29 ha se nachází v severní části obce mimo zastavěné území. Navazuje na stávající plochy firmy ELMO-PLAST s.r.o.. Návrh je zapracován na základě vydaného územního rozhodnutí s nabytím právní moci a zahájením stavby do 2 let. Bude realizována výstavba zpevněných ploch firmy ELMO-PLAST – rozšíření stávajícího areálu. Jedná se o ornou půdu a trvalé travní porosty ve II. třídě ochrany. Předpokládaný zábor je 1,29 ha.

PLOCHY ÚSES A OCHRANY OBCE PŘED PŘÍVALOVÝMI VODAMI – ZMĚNA KULTURY POZEMKU Lokalita Z12 – plocha lokálního biocentra LBC 22 o celkové rozloze 0,17 ha je navržena z důvodu zajištění ekologické stability v území. Jedná se o ornou půdu ve II., IV. třídě ochrany.

Lokalita Z13 – plocha lokálního biokoridoru LBK 25 o celkové rozloze 0,10 ha je navržena z důvodu zajištění ekologické stability v území. Jedná se o ornou půdu III. třídě ochrany.

Lokalita Z14 – plocha lokálního biokoridoru LBK 26 o celkové rozloze 0,12 ha je navržena z důvodu zajištění ekologické stability v území. Jedná se o ornou půdu III. třídě ochrany.

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na lesní půdní fond

V řešeném území nedojde k záboru lesního půdního fondu.

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na životní prostředí

Navrhované řešení územního plánu obce Alojzov předpokládá zejména následující pozitivní ovlivnění životního prostředí obce: Vytvoření kanalizačního systému s napojením na ČOV se projeví ve snížení zatížení povrchových a podzemních vod komunálními odpadními vodami. Navrhované vegetační úpravy krajiny (vytváření ÚSES, zvyšování zastoupení geograficky původních dřevin v porostech, výsadby a rekonstrukce stromořadí) posílí celkovou ekologickou stabilitu a estetickou hodnotu krajiny a napomohou zvýšení biologické diverzity a uchování přirozeného genofondu krajiny. Zásadní negativní dopady na životní prostředí navrhované řešení územního plánu obce nepředpokládá.

ALOJZOV 65

VII. DOKLADOVÁ ČÁST

1. JMP Net – odd. rozvoje distr. soustavy

ALOJZOV 66