Masarykova univerzita Filozofická fakulta Historický ústav

Odsun Němců z Prostějovska (magisterská diplomová práce)

Mgr. Hana Pořízková

Vedoucí práce: Mgr. Tomáš Dvořák, Ph. D.

Brno 2010

Čestné prohlášení

Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a uvedla veškerou literaturu a prameny, které jsem pouţila.

Souhlasím, aby práce byla uloţena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Filozofické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům.

V Plumlově dne…………………… ......

2

Poděkování

Děkuji touto cestou Mgr. Tomáši Dvořákovi, PhD. za odborné vedení při zpracování této diplomové práce.

Také děkuji Ing. Janu Pořízkovi a Mgr. Oldřichu Václavíkovi za cenné připomínky, rady a významnou pomoc při sběru podkladů k této práci.

3

Obsah OBSAH ...... 4 ÚVOD ...... 5 I. UVEDENÍ DO PROBLEMATIKY ODSUNU...... 7 1. NĚMCI V ČESKOSLOVENSKU V OBDOBÍ 1. REPUBLIKY ...... 7 2. MNICHOVSKÁ DOHODA ...... 14 3. GERMANIZAČNÍ PLÁNY ...... 16 4. MYŠLENKA PŘESUNU OBYVATELSTVA ...... 18 5. „DIVOKÝ“ ODSUN ...... 23 6. POSTUPIMSKÁ KONFERENCE ...... 28 7. ROK 1946 – OBDOBÍ ORGANIZOVANÉHO ODSUNU ...... 29 8. OBDOBÍ OD ROKU 1947 ...... 32 II. CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ PROSTĚJOVSKA ...... 34 III. OBSAZENÍ PROSTĚJOVSKA A DALŠÍ VÝVOJ ...... 35 IV. ŘEŠENÍ NĚMECKÉ OTÁZKY NA OKRESE PROSTĚJOV ...... 39 1. SITUACE PO OSVOBOZENÍ ...... 39 2. POREVOLUČNÍ EXCESY ...... 39 3. DŮVODY, PRO ZŘÍZENÍ TÁBORA NĚMECKÉHO OBYVATELSTVA...... 40 4. ZŘÍZENÍ INTERNAČNÍHO TÁBORA VRAHOVICE ...... 43 5. VNITŘNÍ ŢIVOT V TÁBOŘE ...... 48 6. LÉKAŘSKÁ PÉČE ...... 51 7. NÁBOŢENSKÉ ZÁLEŢITOSTI ...... 54 8. ZAMĚSTNÁVÁNÍ INTERNOVANÝCH ...... 55 9. POLNÍ HOSPODÁŘSTVÍ ...... 58 10. FINANČNÍ HOSPODAŘENÍ ...... 59 11. EVIDENCE INTERNOVANÝCH OSOB ...... 60 12. PÁTRÁNÍ PO HLEDANÝCH OSOBÁCH ...... 62 13. PŮSOBENÍ POMLUV A PROPAGANDY ...... 65 14. LIDOVÉ SOUDY ...... 67 III. ODSUN NĚMCŮ Z PROSTĚJOVSKA ...... 72 1. ORGANIZACE A PROVÁDĚNÍ ODSUNU ...... 72 2. PROBLEMATIKA BRODECKÉHO OSTRŮVKU ...... 80 3. ČINNOST NÁRODNÍCH VÝBORŮ PŘI ODSUNU ...... 81 4. SEZNAMY ODSUNUTÝCH ...... 86 5. LIKVIDACE PRACOVNÍHO TÁBORA ...... 94 VI. KONFISKACE NEPŘÁTELSKÉHO MAJETKU ...... 98 ZÁVĚR ...... 106 SEZNAM PRAMENŮ A LITERATURY ...... 110 A. SEZNAM PRAMENŮ ...... 110 B. SEZNAM LITERATURY ...... 113 RESUMÉ ...... 116 PŘÍLOHY ...... 117 SEZNAM PŘÍLOH ...... 117 TEXTOVÉ ...... 118 OBRAZOVÉ ...... 134

4 Úvod

Ve své magisterské diplomové práci „Odsun Němců z Prostějovska“ se věnuji problematice poválečného odsunu Němců z tohoto území v letech 1945-1946.

Toto téma je v současné době velice atraktivní jak mezi historiky, tak i veřejností. Němci v českých zemích nebyli jen pouhou menšinou, ale na dlouhá staletí se stali spolutvůrci všech materiálních a kulturních hodnot v českých zemích. Počátkem dvacátého století se však začínají projevovat ve větší míře nacionální rozpory, stupňující se henleinovským hnutím pod vlajkou hákového kříţe a vrcholící druhou světovou válkou a událostmi po jejím skončení. Odsun Němců a s ním spojené osídlení pohraničí byl největší poválečnou vnitrostátní změnou Československa.

Období poválečného odsunu Němců na Prostějovsku jsem si zvolila za závěrečné téma svého studia, jednak pro to, ţe je tato problematika stále ţivá a oţivovaná a mimo jiné také proto, ţe okrajově souvisí tématem mojí první diplomové práce „Poválečná obnova obcí Drahanska (vyklizených za 2. světové války), kde se zabývám germanizačními snahami Němců v této oblasti období Protektorátu.

Okruh problémů, souvisejících s poválečným odsunem Němců na Prostějovsku doposud nebyl nikým zpracován. Celá práce je rozdělena do šesti kapitol. Po úvodu následuje první kapitola, která uvádí do problematiky odsunu Němců obecně. Druhá, krátká kapitola, stručně charakterizuje předmětné území. Třetí kapitola přibliţuje obsazení Prostějovska nacisty. Čtvrtá kapitola, společně s pátou, jsou stěţejní částí této práce. Čtvrtá kapitola ze zabývá řešením německé otázky na Prostějovsku. Předposlední, pátá kapitola, pojednává přímo o problematice odsunu Němců z Prostějovska. Poslední, šestá kapitola, je pak věnována konfiskacím nepřátelského majetku. Po závěru je zařazen seznam literatury a také textové a obrazové přílohy, vztahující se k jednotlivým tématickým celkům

Literatura, vztahující se k tomuto tématu obecně, je poměrně obsáhlá. Pro svoji práci jsem nejvíce čerpala z knih autora Tomáše Staňka: Odsun Němců

5 z Československa 1945-19471 a Tábory v českých zemích 1945-1948.2 Poznatky o odsunu v různých regionech jsem pak získávala z diplomových a disertačních prací, obhájených na filozofické fakultě v uplynulých letech..3

Při koncipování této práce jsem vycházela především z archivních dokumentů. Těţiště mé badatelské činnosti spočívalo ve studiu materiálů ve Státním okresním archivu v Prostějově. Také jsem několikrát navštívila Archiv bezpečnostních sloţek v Kanicích u Brna.4 Hlavním pilířem bylo studium fondu Pracovní středisko Vrahovice.5 Dále jsem se opírala o informace, získané z prvních regionálních poválečných novin, s názvem Zprávy národního výboru.

Takto získaný materiál jsem doplnila informacemi z Kroniky města Prostějova, z Obecní kroniky městyse Plumlova a podrobnější informace byly získány z Kroniky obce Brodku u Konice.

Vzhledem k současným archivním předpisům bylo studium materiálů časově náročné. Na druhé straně jsem se však setkala ve všech případech u pracovníků archivů se vstřícným přístupem.

Cílem předkládané práce je vytvoření komplexního pohledu na toto sloţité období a zmapování procesu odsunu Němců na Prostějovsku tak, jak probíhal.

1 ) Staněk, T.: Odsun Němců z Československa 1945-1947. Praha 1991. 2 ) Týţ autor. Tábory v českých zemích 1945-1948. Šenov u Ostravy: Tilia, 1996 3 ) Kafková, M.: Odsun Němců z Ţidlochovic (Diplomová práce), FF MU Brno 2007, Markel, M.: Vysídlení Němců z Jiţní Moravy 1945-1949. Brno, 2002, Viceniková, D.: Tábory pro Němce v Brně 1945 – 1948 (Diplomová práce), FF MU Brno 2007 a jiné. 4 ) Názvy fondů, ze kterých jsem čerpala informace, jsou podrobně uvedeny v seznamu pramenů. 5 SOkA Prostějov.

6 I. Uvedení do problematiky odsunu

1. Němci v Československu v období 1. republiky

Vznikem Československa nastává ve vývoji vnitřního česko – německého vztahu nová etapa. Aţ dosud ţili Češi v habsburské monarchii, v níţ byl německý element prioritní, nyní dochází k obratu. Češi získali svůj národní stát a sudetští Němci v něm měli ţít jako pouhá menšina.

Němečtí poslanci z českých zemí odmítli vznik Československa a po 29. říjnu 1918 postupně ustavili čtyři sudetoněmecké provincie: Deutschböhmen (v západních a severních Čechách), Sudetenland (na severní Moravě a ve Slezsku), Böhmerwaldgau (jiţní Čechy) a Deutschsüdmähren (jiţní Morava) a prohlásili je spolu s německými enklávami (včetně Brna, Olomouce a Jihlavy) za součást nově zřízeného Německého Rakouska (Deutschösterreich), části budoucího Velkého Německa.

Češi v tom ovšem viděli ohroţení, ne-li znemoţnění existence rodícího se československého státu. Protichůdný pohled a přístup Čechů a Němců přerostl do prudkého konfliktu, který se udál jednak na Paříţské mírové konferenci, jednak doma, kde nabyl nejostřejší podoby. Kdyţ mírová konference dala ještě před definitivním rozhodnutím předběţný souhlas k tomu, aby Češi převzali správu v pohraničních oblastech Čech, Moravy a rakouského Slezska, byl vcelku slabý sudetoněmecký odpor českým vojskem potlačen. V den ustavení rakouského parlamentu 4. března 1919 se odehrály v četných pohraničních městech a obcích protičeské demonstrace, které si vyţádaly celkem 53 mrtvých, z toho dva české vojáky. Teprve mírová smlouva podepsaná s Rakouskem v Saint Germain v září 1919 situaci uklidnila. Tyto události zatíţily česko-sudetoněmecký vztah trvalým břemenem.6

6 ) Čapka, F. - Vaculík, J.: Nástin českých dějin 20. století. Brno 2005, s.33.

7 Národnostní politika Československa vyrůstala z idey národního státu "Čechoslováků".7 Obyvatelé se na základě ústavy povaţovali za příslušníky „Československého národa“ a oficiálním jazykem byla čeština a slovenština. Vytvořit pojem Československý národ a spojit tak Čechy a Slováky v Čechoslováky bylo nutné zejména pro potřeby zahraniční politiky, jelikoţ stát měl daleko více obyvatel hlásících se k národnosti německé neţ bylo Slováků8. Ústava zajišťovala menšinám, které však tvořily více jak 20 % populace, naprostou rovnoprávnost (uţívaní svého jazyka ve školách, úřední jednání…). Tato rovnoprávnost byla však do jisté míry narušována, například tvorbou takových volebního obvodů, kde měli převahu Češi, či přijímáním pouze Čechů a Slováků do některých vojenských útvarů apod.

Němci i přesto měli ve státní správě vysoký počet volených zástupců, počet německých základních, středních i vysokých škol či vydavatelství a tím i knih v německém jazyce byl daleko široko v Evropě nejvyšší. Národnostní menšiny mohly svobodně zakládat organizace a různé spolky. Vztah státu a občanů se nezakládal na národnostním, ale na občanském principu.

Německy mluvící občané republiky měli i své politické zástupce. Německé politické strany se svým zaměřením podobaly většinou českým. Navazovaly ve své činnosti na politické strany, které existovaly jiţ za Rakouska-Uherska. Politické reprezentaci dominovala německá sociální demokracie (J. Seliger, L. Czech), němečtí agrarníci a křešťanští sociálové. V německém pohraničí získaly významné místo politické strany, opírající se o nacionalismus. Byla to především Německá nacionální strana a Německá nacionálně socialistická strana dělnická (DNSAP). V počátcích republiky nechtěla ţádná německá strana spolupracovat s československou státní mocí. Teprve po prvních paralamentních volbách v dubnu 1920 vstoupili němečtí poslanci do parlamentu. Politické spektrum se rozštěpilo na přivrţence aktivistů (moţná spolupráce s Prahou) a negativistů. Akivisté zaznemenali jako výrazný úspěch své koncepce vstup dvou svých členů do Švehovy vlády (1926), to pasivisté komentovali s nevolí. Nacionalisté dále ovlivňovali část obyvatelstva.

7 ) Čechoslovakismus znamená politickou či kulturněpolitickou koncepci, která vychází z představy o existenci československého národa, který je sloţen z Čechů, hovořících českým jazykem, a Slováků, hovořících slovenským jazykem. 8 ) Sloţení obyvatelstva v roce 1918 vypadalo asi takto: Češi – 6,7 milionu = 51 % obyvatel, Němci – 3,1 milionu = 23,4 %, Slováci1,9milionu = 14,5 %, Maďaři – 750,000, Poláci – 76,000, Rusíni – 462.000, Ţidé – 181,000

8

Poté, co se v Německu dostali k moci nacisté a jejich sympatie začaly růst i v pohraničních oblastech západní poloviny ČSR, začal se zvyšovat tlak na případnou úpravu hranic. Československá diplomacie proto začala hledat nové spojence. Beneš se tedy obrátil k Sovětskému svazu a v roce 1935 uzavřel Francouzsko-sovětské spojenectví, které obsahovalo dohodu, ţe pomoc Rudé armády přijde pouze v případě, ţe první provede vojenský zásah Francie.

Světová krize velmi citelně postihla německý spotřební průmysl v pohraničí, který se výrazně orientoval na vývoz, to vedlo k růstu nezaměstnanosti. Německé obyvatelstvo nyní citlivěji reagovalo na sociální a nacionální damagogii. Sílil vliv radikálních stran, které měnily svou orientaci směrem k Berlínu (od roku 1933 zde nalézá širokou podporu, v opozici jiţ pouze sociální demokracie).

Dne 1. října 1933 byla v Československu zaloţena Sudetoněmecká vlastenecká fronta (Sudetendeutsche Heimatsfront - SHF), která vznikla z iniciativy vedoucích činitelů nacionálních politických stran DNSAP a DNP. Její vůdce Konrád Henlein vydal provolání “Ke všem sudetským Němcům,” kteří se hlásí k “německému kulturnímu a osudovému společenství.” Od léta 1934 bylo zahájeno financování činnosti SHF z Říše. Dne 30. dubna 1935 se SHF přejmenovalo na Sudetendeutsche Partei, aby se jako politická strana pak mohla zúčastnit parlamentních voleb. V parlamentních volbách roku 1935 se Sudetendeutsche Partei (SdP) stala nejsilnější německou stranou v českých zemích. I přes toto vítězství získala v parlamentu méně míst neţ druzí agrárníci, neboť ke zvolení poslance v pohraničí bylo třeba více hlasů neţ ve vnitrozemí. Strana vystoupila s návrhem na autonomii německých území a razila heslo: „Jeden lid, jedna říše, jeden vůdce.“ Sudetendeutsche Partei se opírala o široké zázemí organizací (např. pro školství, tělovýchovu, osvětu..). Kromě Konráda Henleina si ve straně upevnil pozice i Karl Hermann Frank.

Sudetendeutsche Partei dosáhla svého volebního úspěchu v roce 1935 především kvůli sloţité hospodářské situaci v pohraničí. Světová hospodářská krize postihla pohraniční oblasti zaměřené na vývoz mnohem více neţ podniky ve vnitrozemí. Mnohonásobně se tu zvýšil počet nezaměstnaných. České firmy dostávaly

9 v době krize přednost před německými. V pohraničí se začaly stavět pevnosti a zakázky dostávaly pouze české firmy z vnitrozemí. 9 Těchto problémů vyuţívají německé nacionalistické strany ke své propagandě.

Česká vláda se snaţila tlumit nacionalistické bujení npaříklad rušením spolků. Propaganda však rychle nalézá podporu, především u mladého obyvatelstva. Uţ v říjnu 1933 československá vláda přistoupila k zákazu činnosti DNSAP (Deutsche nationalsozialistiche Arbeiterpartei) a pozastavila činnost DNP (Německá národní strana).

SdP své politické poţadavky dále vyostřovala a mohla tak poukazovat na neochotu praţské vlády k dohodě. Jako rozhodující chvíle se ukázal listopad 1937. Na počátku tohoto krizového měsíce informoval Hitler nejuţší vedení Říše o svých budoucích záměrech; jedním z nich byla i likvidace ČSR vojenskou cestou. Dne 19.listopadu adresoval Henlein Hitlerovi memorandum, v němţ konstatoval, ţe „srozumění mezi Čechy a Němci je v Československu prakticky nemoţné a ţe SdP uvádí svou politiku do plného souladu s politickou linií Říše. SdP si přitom nepřála nic jiného, neţ „včlenění sudetského území, ba celého česko-moravsko-slezského prostoru do říše“.10 Takového cíle bylo moţno dosáhnout jen zničením Československa a anektováním českých zemí. Henlein se pro ně na podzim 1937 také definitivně rozhodl. Právě 19.listopadu 1937 byl na návštěvě u führera i významný přestavitel „appeasementské“11 britské politiky lord Halifax, který sdělil, ţe Británie neodmítá německé poţadavky ve střední Evropě, ale ţe je i v zájmu Německa, aby se národnostní problémy v této oblasti vyřešily smírnou cestou. Tak započala desetiměsíční krize, končící faktickou likvidací demokratické Československé republiky.

9 ) Čapka, F.: Vybrané kapitoly z nejnovějších československých dějin pro posluchače občanské výchovy, MU v Brně, 1991, s.56. 10 ) Kolektiv autorů: Rozumět dějinám. Vývoj česko – německých vztahů na našem území v letech 1848- 1948. Praha 2002, s. 102.

11 ) Appeasement označuje pacifistickou politiku z 30. let 20. století, kterou symbolizovalo hlavně ustupování agresivním stranám.Politici, kteří appeasement prosazovali, věřili, ţe uspokojením potřeb a poţadavků nacistického Německa odvrátí Druhou světovou válku a zachovají mír za kaţdou cenu. Bylo motivováno snahou vyhnout se hrůzám, které se odehrály za první světové války s nadějí, ţe evropské národy v novém uspořádání jiţ další válku nedopustí. Jejich úsilí, které trvalo několik dlouhých let, však bylo marné. Německo bylo těsně před válkou ještě posíleno a demokratické síly oslabeny. Dnes je appeasement vnímán velmi negativně a jako historický omyl.

10 Rozhodující fázi tragédie odstartoval Hitlerův projev v berlínském Říšském sněmu 20.února 1938. Hitler v něm označil přebudování Německa a převýchovu německého národa podle nacionálně socialistických principů za skončené. Proto tedy nastal čas, usoudil, aby Říše převzala odpovědnost za „10.000 000 Němců ve dvou sousedících státech“. Jeho plánům nahrál vzápětí i britský premiér Neville Chamberlain, který zřetelně deklaroval, ţe se malé národy nemají spoléhat na ochranu Společnosti národů, a popřel tak princip kolektivní bezpečnosti. Jako první přišlo na řadu Rakousko. Dne 13.března bylo připojeno k Německu.12

V případě ČSR se Hitler rozhodl postupovat poněkud odlišně. Po Henleinově dopisu začal počítat s vyuţitím sudetských Němců. Dne 28.března 1938 přijal Henleina a onačil jej za svého místodrţitele v ČSR a zároveň mu řekl, ţe Československo „je na řadě“. Podle Hitlerovy směrnice bylo úkolem sudetoněmeckého vedení klást československé vládě stále další nepřijatelné poţadavky. Henlein tak mohl přejít do útoku. Na anšlus Rakouska reagovala SdP výzvou k „národní jednotě“. Nikoli bez úspěchu: 22.března vystoupili z československé vlády němečtí agrárníci a zanedlouho i křesťanští sociálové. A to byl faktický konec německého aktivismu v ČSR. V odporu proti nacismu zůstali jen sociálně-demokratická a komunistická strana. 13

V dubnu 1938 se v Karlových Varech sešel sjezd Sudetoněmecké strany. Boj za „německé právo“ tam byl zformulován do známých osmi karlovarských poţadavků, chápaných jako minimální politický program. SdP v nich poţadovala: 1. plnou rovnoprávnost německé „národní skupiny“ s českým národem; 2. uznání německé národní skupiny za právnickou osobu; 3. přesně ohraničené uzavřené německé území v ČSR; 4. německou samosprávu na tomto území, a to ve všech oborech veřejného ţivota; 5. zákonnou ochranu pro německé občany státu vně německého území; 6. odčinění hospodářských a národně politických křivd vůči sudetským Němcům od roku 1918 a náhradu škod; 7. dodrţování principu německých státních zaměstnanců v německém území;

12 ) Kolektiv autorů: Rozumět dějinám. Vývoj česko – německých vztahů na našem území v letech 1848- 1948. Praha 2002, s. 103. 13 ) Tamtéţ.

11 8. úplnou svobodu přiznávat se k němectví a „německému světovému názoru“ (tedy nacistické ideologie).14

Je zřejmé, ţe šlo o poţadavky jiţ svou podstatou pro československou vládu nepřijatelné. Jejich přijetí by totiţ znamenalo v části státu nastolení nacistického reţimu vedlo by k rozbití československé celistvosti. Československá vláda poţadavky odmítla, ale nadále s představiteli SdP vyjednávala.

Československá vláda a uţ také přímo i prezident republiky15 reagovali na situaci, která se během března vytvořila, návrhem na přebudování Československa ze státu národního na stát národnostní. Tzv. národnostní statut vycházel vstříc velké části dosavadních národních poţadavků sudetoněmecké politiky i dalších národnostních menšin, včetně poţadavků slovenských. Přirozeně ale neobsahoval princip kolektivních menšinových práv, neboť tím by byly tváří v tvář agresivnímu hitlerismu narušeny demokratické principy i obrana československého státu; přijetí tohoto usnesení by totiţ nepochybně znamenalo politické vítězství SdP. Na druhé straně si byl Beneš vědom, ţe takovýto krok můţe získat Československu sympatie jeho spojenců, především pak Velké Británie. A po jistou dobu se mohlo zdát, ţe to nebyl pouhý kalkul. Výsledkem dubnových jednání mezi francouzskou a anglickou vládou byl slib vojenské pomoci Československu v případě nutnosti. Tak měl být ve vhodnou dobu anglickým vyslancem v Berlíně informován německý ministr zahraničí Ribbentrop. V Praze byl prezident dokonce zpraven v tom smyslu, ţe taková pomoc přijde v případě, bude-li SdP trvat na karlovarských poţadavcích. Praţská vláda proto práce na národnostním statutu urychlila – parlament jej měl schválit 31. května. Byl to tzv. „druhý“ plán, jenţ měl řešit česko-německý problém. (Prvním plánem byla nazvána Benešova informační depeše o jeho předběţné variantě.)16

Začalo se ukazovat, ţe Henleinovi nejde o dohodu s čs. vládou, ani mírové řešení sudetské otázky v rámci československého státu. Dne 20. května 1938 rostoucí

14 ) Vykoupil, L.: Slovník českých dějin. Brno 2000, s. 248. 15 ) od 18. prosince 1935 je prezidentem ČSR Edvard Beneš 16 ) Kolektiv autorů: Rozumět dějinám. Vývoj česko – německých vztahů na našem území v letech 1848-1948. Praha 2002, s. 104.

12 nepokoje v pohraničí donutily čs. vládu k vyhlášení částečné mobilizace. Obecní volby, konané ve 22. – 29. května potvrdily úspěchy Henleinovců.

Zprostředkování smíru mezi vládou a separatisty měl zajistit britský lord W. Runcimann, ten přijíţdí 3. srpna do Prahy. Naléhá na Beneše, ať podstoupí poţadavky SdP. Beneš nabízí řešení tzv. třetím a 6. září čtvrtým plánem, který bez zbytku splňuje Karlovarské poţadavky. Henlein, uţ plně pod vlivem Hitlerovy agresivní politiky, nyní musí najít záminku, jak zajistit přerušení kontaktů s čs. vládou. Je vyprovokován tzv. ostravský incident. Při německé demonstraci tu byl policistou udeřen jeden ze sudetoněmeckých poslanců a zatčeno 11 demonstrantů. Na české straně byly první oběti. Dne12. září pronesl Hitler v Norimberku ostrý protičeský projev. Tento projev byl uţ přímým útokem na existenci Československé republiky a jeho hlavním důvodem se stalo právo na sebeurčení Sudetendeutsche Volksgruppe (sudetoněmecké národní skupiny). Reakcí na tento projev byly nové provokace a teror v českém pohraničí (lieber Führer, mach` uns frei von der Tschechoslowakei! – Milý vůdče, osvoboď nás od Československa!) a další mrtví.17 V pohraničí bylo vládou vyhlášeno stanné právo. Henlein definitivně přerušil jednání a odchází do Německa, kde formuje tzv. sudetskou legii (Sudetendeutscher Freikorps). Rozjely se diverzní a záškodnické akce.

V druhé polovině září 1938 západní velmoci zintenzivnily jednání o dalším osudu německé menšiny. Ve dnech 22-23. září dosáhli britský ministerský předseda N. Chamberlain a A. Hitler částečné dohody při rozhovorech v Godesbergu. Cesta k mnichovu se otevřela.

„Mnichovu“ nezabránil ani Benešův zoufalý pokus obejít ho pomocí tzv. pátého plánu, zaslaného tajně do Paříţe. Touto cestou „menšího zla“ měla být jednak rezignace ČSR na historické hranice dobrovolným odstupem části pohraničí vně linie hlavních opevnění, jednak odsun dalších sudetských Němců a posléze přesun německých enkláv z českomoravského vnitrozemí do zbývajícího pohraničí pomocí tzv. vnitřního transferu.18

17 ) Kolektiv autorů: Rozumět dějinám. Vývoj česko – německých vztahů na našem území v letech 1848- 1948. Praha 2002, s. 107. 18 ) Tamtéţ.

13 Tento plán nebyl velmocemi vůbec uplatněn, Beneš však na něm bude zakládat své odsunové projekty i během 2. světové války.

2. Mnichovská dohoda

Mnichov 1938 byl bezprostředním a nejsilnějším motivem odsunu Němců z Československa. Těţce byla zasaţena morálka národa, který nemohl hájit svou vlast a čest, a vlna emocí přerostla v ţivelnou nenávist ke všemu německému.

Dohoda o připojení pohraničních území Československa, obývaných německou menšinou, tzv. Mnichovská dohoda byla přijata dne 29. září 1938 na konferenci v Mnichově. Podepsali ji představitelé vlád Velké Británie (N. Chamberlein), Francie (E. Daladier), Německa (A. Hitler) a Itálie (B. Mussolini). Byla výsledkem agresivní politiky Německa a britsko – francouzské politiky appeasementu. Uzavření smlouvy předcházela kampaň proti Československu, vedená kvůli údajnému útisku tří milionů Němců na Československém území, kteří chtěl hájit své právo na sebeurčení.19. Tato kampaň byla spojena s hrubým nátlakem na československou vládu.

Mnichovská dohoda, přijatá bez účasti Československé republiky, byla diktátem, který poţadoval jednak odstoupení českého pohraničí v době od 1. do 10. října, jednak vyřešení problému maďarské menšiny v ČSR do tří měsíců – rovněţ odstoupením území. Nové hranice ČSR měli garantovat signatáři Mnichovské dohody.

Dne 30. září 1938 československá vláda mnichovský diktát přijala. Československo odstoupilo Německu rozsáhlá území významná hospodářsky a zejména strategicky. Hned nato, po ultimátu, které samotnému aktu předcházelo, zabralo 1.října 1938 polsko území Těšínska, Oravy a Spiše a na základě vídeňské arbitráţe ze dne 2. listopadu 1938 Maďarsko obsadilo jiţní a východní Slovensko a valnou část Podkarpatské Rusi. Československo tak přišlo o 41 098 km2 svého území a 4 879 000 obyvatel, z toho 1 250 000 Čechů a Slováků. Ztratilo rovněţ 33 % průmyslových závodů, většinou podniků báňského, sklářského, textilního a

19 ) Čelovský, B.: Mnichovská dohoda. Šenov u Ostravy 1999, s.386.

14 papírenského průmyslu.20 Rovněţ bylo Československo připraveno o pásmo pohraničních vojenských opevnění, čímţ bylo zbaveno moţnosti efektivně se bránit proti německému útoku na zbytek republiky. V neposlední řadě byly také přerušeny nejdůleţitější ţelezniční tratě.21

Tisíce lidí22 ze zabraných území ztratily střechu nad hlavou, přišli o práci, jistoty a perspektivy. Po ţeleznici, na nákladních automobilech a koňskými povozy stěhovali uprchlíci jen to nejnutnější (nábytek, peřiny, oblečení, nádobí) a narychlo hledali přístřeší u příbuzných, známých nebo v utečeneckých táborech ve vnitrozemí. Zavládla beznaděj, ztráta víry ve spravedlnost i vlastní síly a pod heslem přikrčit se a přeţít za kaţdou cenu upadla většina národa do netečnosti.23

Velmoci daly Benešově vládě jasně najevo, ţe jí nejen nepomohou, ale naopak, pokud se nepodrobí, označí Československo za agresora.

Nejpozoruhodnějším výsledkem mnichovské konference byla reakce světové veřejnosti. Ze všech stran se ozýval potlesk. Podařilo se předejít válečnému konfliktu.24 Prozatím.

Mnichovská dohoda uchystala půdu pro definitivní likvidaci Československa. Dne 15. března 1939 byl zřízen Protektorát Čechy a Morava.

„Mnichov“ vyvolal i hlubokou destrukci nejprve střední a pak i celé Evropy. Vytvořil Hitlerovi předpoklady k vyvolání 2. světové války – největší katastrofy v dějinách lidstva. To mělo i důsledky poválečné – mj. pro vysídlení Němců z ČSR za podíl jejich velké většiny na mnichovské dohodě a za jejich věrnost Hitlerovi „aţ do hořkého konce“.25

20 ) Čapka, F. - Vaculík, J.: Nástin českých dějin 20. století. Brno 2005, s. 68. 21 ) Veselý, Z.: Smlouvy, pakty, dohody. Praha 2002, s.89. 22 ) Z různých zdrojů se toto číslo pohybuje mezi 150-250 tisíci osobami. 23 ) Hradilová, J.: Odsun Němců z Frývaldova po roce 1945 ve světle českých pramenů a literatury. Jeseník 1996, s.8 24) Čelovský, B.: Mnichovská dohoda. Šenov u Ostravy 1999, s. 376. 25 ) Kolektiv autorů: Rozumět dějinám. Vývoj česko – německých vztahů na našem území v letech 1848- 1948. Praha 2002.

15 3. Germanizační plány

Protektorát Čechy a Morava existoval sice jen šest let, jeden měsíc a devatenáct dnů, coţ, viděno z dějinného hlediska, je pouhý okamţik. Ţádné období moderních českých dějin však nepředstavovalo srovnatelný zlom, který by tak zásadně změnil veškeré doposud vţité normy a vztahy.

Po odstoupení pohraničních území českých zemí v rámci mnichovské dohody v roce 1938 hitlerovskému Německu pokračovali němečtí stratégové v propracovávání řady projektů propojení okupovaných území severní Moravy a Slezska s jiţní Moravou a Rakouskem v územním i časovém horizontu. Šlo zde jednoznačně a v první řadě o ovládnutí tohoto prostoru a postupnou germanizaci zdejšího obyvatelstva, jako součást celkového řešení tzv. „české otázky“. Toto řešení spočívalo v germanizaci celého českého území, u obyvatel české národnosti o částečné poněmčení, v menší míře o vystěhování a konečně i o částečnou fyzickou likvidaci. Hitler měl v úmyslu po válce vysídlit z českého prostoru všechny rasově méněcenné sloţky obyvatelstva a přesídlit je na východ. V otázkách způsobu realizace poněmčení panovala celá škála názorů. Přesto je moţno konstatovat, ţe převládl směr pozvolného, cílevědomého pogermánštění bez násilných metod útlaku, za účinného pronikání říšských Němců od hranic protektorátu do tohoto území, s cílem odříznutí českého obyvatelstva od okolního světa. Rozhodující pohled na tuto problematiku – zachování protektorátu a řízení otázek germanizace z Prahy – propagovali především vedoucí nacističtí pohlaváři Konstantin von Neurath a Reinhardt Heydrich , Karl Hermann Frank a nakonec je schválil i Adolf Hitler.26

Z různých metod provedení germanizace vystoupila do popředí metoda tzv. národnostního mostu, který měl spojit okupované území Sudet – Slezska a severní Moravy s Moravou jiţní. Opěrnými body tohoto mostu měly být německé ostrůvky Jihlava, Brno, Olomouc, Vyškov, Brodek u Konice. Na jihu Moravy se jednalo o téměř německé Modřice a blízké okolí, klášter Rajhrad, Ţidlochovice, Brno, několik obcí s velkým podílem německého obyvatelstva na Vyškovsku, tzv. Deutsche Sprachinseln - německé jazykové ostrůvky. Horní ostrůvek byl tvořen obcemi Lysovice, Zvonovice,

26 ) Bartoš, J.: Projekty propojení okupovaného území severní Moravy a Slezska s jiţní Moravou a Rakouskem 1938-1945. In: Historie okupovaného pohraničí 1938-1945, 3. Ústí nad Labem 1999, s. 8.

16 Kučerov a Hlubočiny s osadou Terešov, dolní ostrůvek tvořily obce Komořany a Čechyně. Významnou částí byl zejména prvorepublikový vojenský výcvikový prostor Dědice na Drahanské vrchovině. Dále měl koridor postupovat k Prostějovu a Olomouci. Tady měl navázat na prostor Sudet za Šternberkem.27

Mezi ostatní prostory určené ke germanizaci patřily také : - území severně od Brna, které se mělo táhnout podél zamýšlené dálnice z Vídně do Vratislavi aţ k hranicím Sudet na Svitavsku a dále do Kladska - území německého národnostního ostrova kolem Jihlavy a jeho prodlouţení k říšským hranicím na jihu na Dačicku a Jemnicku - pohraniční území sousedící se Slovenskem od Moravské Ostravy po Hodonín - protektorátní území v okolí Hranic na Moravě. a Lipníka nad Bečvou v prostoru Moravské brány.28 - v Čechách pak území od Litoměřic aţ ku Praze

Germanizační plány vypracované a zčásti jiţ realizované za Konstantina von Neuratha se uskutečňovaly dále po nástupu Reinhardta Heydricha a po jeho smrti přičiněním Karla Hermana Franka. Germanizace českého prostoru byla prohlubována posilováním německých hospodářských pozic, v prvé řadě arizací ţidovského majetku, získáváním české půdy, všestranným zvýhodňováním německého obyvatelstva.

Nutno konstatovat, ţe k nacistickému hnutí se připojila valná většina německého obyvatelstva ţijícího nejen v tehdejších Sudetech, ale také na území Protektorátu Čechy a Morava. Po obsazení republiky se v plné míře začalo angaţovat v rámci nacistické propagandy a inklinovalo k Henleinově sudetoněmecké straně. Z tohoto titulu poţívaly obce německého ostrůvku zvláštního statutu a všech výhod jako říšští Němci.

V germanizační politice se pokračovalo prakticky aţ do úplného konce války. Veškerá činnost nacistů u nás měla za cíl všemi formami a metodami, o kterých bylo

27 ) Pořízková Hana: Poválečná obnova obcí Drahanska (Vyklizených za druhé světové války), (Diplomová práce), PDF MU Brno 2008, s. 12. 28 ) Kolektiv autorů, Historie okupovaného pohraničí 1938–1945 – 3. UJEP Ústí n. Labem 1999, s. 18.

17 hovořeno, dosáhnout zničení českého národa a plného ovládnutí a začlenění Čech a Moravy do tzv. „Všegermánské říše nové Evropy“.29

4. Myšlenka přesunu obyvatelstva

Během druhé světové války se postupně vyhraňovaly jak cíle československé odbojové aktivity, tak obrysy poválečného uspořádání republiky. Vyrůstaly z tragické zkušenosti Československa 1938 a let následujících a lze je v souhrnu označit jako „politiku odčinění Mnichova“. U jejího zrodu stál a k jejím trvalým propagátorům patřil dr. Edvard Beneš. Původní obsah odčinění Mnichova, omezený hlavně na mezinárodní odvolání mnichovské smlouvy, a na obnovu Československa v předmnichovských hranicích, se postupně rozrostl o další články. Vyrůstaly jiţ z toho, co se nazývá „vyvodit zkušenosti z Mnichova“ a směřovaly k vytváření zábran proti jeho opakování v jakékoliv nové podobě.30

Úsilím Benešovy reprezentace bylo odstranit vše, co vedlo k rozbití Československa, a zabezpečit dostatečnou garanci novému státu. Šlo zejména o vybudování bezpečnostního systému proti moţné budoucí německé hrozbě (orientací na spojenectví se Sovětským svazem) a v oblasti vnitropolitické o nové uspořádání národnostních poměrů, o zjednodušení politického systému a o nezbytné ekonomicko- sociální změny.31

Jednou z nejvýznamnějších částí politiky odčinění Mnichova byla „idea národního státu Čechů a Slováků. Tato „idea“ měla být uskutečněného likvidací menšin tím, ţe jejich většina bude vystěhována a zbytek odnárodněn. V tomto řešení spatřovala většina československých politiků nejúčinnější vnitropolitickou zábranu proti opakování Mnichova.32

29) Mikš, J. - Stryjová, D.: Ztracené domovy. Germanizační plány okupantů a jejich realizace na Vyškovsku v letech 1939-1945. Vyškov 1987, s. 12. 30 ) Kaplan, K.: Pravda o Československu 1945-1948. Praha 1990, s.5. 31 ) Čapka, F.: Dějiny zemí koruny české v datech. Praha 1999. 32 ) Kaplan, K.: Pravda o Československu 1945-1948. Praha 1990, s. 14.

18 Edvard Beneš přemýšlel o odsunu ihned po odchodu do exilu, kdy se zabýval budoucím osudem národnostních menšin. Myšlenky na odsun nabývají na intenzitě v prosinci 1941. V této době Beneš dostává od spojenců příslib obnovy státu v hranicích před 1. říjnem 1938. Prezident Beneš si dlouho nepřál vysídlovat všechny české Němce. Z počátku povaţoval deportaci tří a půl milionu lidí za nemoţnou. Chtěl v první řadě odsunout jen aktivní nacisty. Jeho představou bylo transfer kolem osmi set tisíc Němců z českých zemí. Otázku odsunu projednával Beneš s britskou vládou. Obdobně americký president Roosevelt v květnu 1943 schválil plán vysídlení Němců v Československu, aniţ by o tom veřejně hovořil. Podobně ze strany Sovětského svazu měl Beneš ústní přislib Molotova a Stalina.33 Aktivním nositelem myšlenky na úplný odsun byl jak zahraniční tak i československý odboj, zvláště z řad důstojníků někdejší čs. armády, s nímţ byl Beneš ve stálém spojení.34

Po zkušenostech dvou světových válek vycházeli čeští odbojáři z přesvědčení, ţe německý ţivel je nevyléčitelně expanzivní. Prezident Beneš se dlouho tyto plány snaţil tlumit. Jedním z důvodů bylo, ţe Britové na něj tlačili, aby našel způsob dorozumění se sudetoněmeckými emigranty v Londýně vedenými Wenzelem Jakschem.

Problém byl v tom, ţe Jaksch vznášel poţadavek, aby v poválečném období dostala německá území v Československu rozsáhlou autonomii. Jaksch jiţ v létě roku 1939 ve svém elaborátu „Co přijde po Hitlerovi“ navrhoval odsun německého obyvatelstva z jazykových ostrůvků do německého pohraničí s cílem vytvořit zde souvislé pásmo německého osídlení.35 Pro české odbojové skupiny byla tato koncepce nepřijatelná.

Beneš snil o vybudování národního státu Čechoslováků, coţ v rámci jeho plánu národně socialistické revoluce zahrnovalo také likvidaci národnostních menšin, jejich vystěhováním z republiky nebo jejich odnárodněním. Tedy revoluci nacionální sloučit s revolucí sociálně hospodářskou. 36 Mají být také vyhnání Maďaři z jihu Slovenska, jako tzv. „nebezpečná menšina“. Slováci nemají být kladeni na roveň s Němci a

33 ) Beneš, E.: Odsun Němců z Československa. Praha 1996. s.28. 34 ) Kaplan, K.: Pravda o Československu 1945-1948. Praha 1990, s. 14 35) Křen, Jan: Odsun Němců ve světle nových pramenů, in: Češi, Němci, odsun, str. 14 . Praha 1990. 36 ) Beneš, E.: Odsun Němců z Československa. Praha 1996. s.19

19 Maďary. Potrestáni budou pouze viníci. Vyhnání národnostních menšin mělo být součástí poválečné politické, hospodářské a sociální politiky.37

Rozhodujícím momentem vývoje myšlenky a politiky odsunu byl příchod Reinhardta Heydricha do Protektorátu (27.září 1941) a vystupňování teroru proti českému obyvatelstvu. Domácí odboj, po heydrichiádě 27. května značně zdecimovaný, se rozhodně postavil na koncepci hromadného odsunu a konfiskaci majetku Němců.

Významným mezníkem v prosazování koncepce transferu se stala návštěva Edvarda Beneše v Moskvě v prosinci roku 1943. V průběhu jednání předloţil prezident sovětským činitelům a československým komunistům ţijícím v ruském exilu čtyři memoranda, z nichţ jedno bylo věnováno právě problematice sudetských Němců. Československá vláda si dle něj vyhrazovala právo určit, kdo z Němců obdrţí po válce státní občanství a kdo bude muset ze země odejít. Za ponechaný majetek měli potom být odškodněni určitou sumou, která by byla uhrazena z reparací poţadovaných na Německu.38

Na základě moskevských jednání vyhlásila Benešova vláda ideu národního státu Čechů, Slováků a Karpatských Ukrajinců.39 Potvrdil to i projev Edvarda Beneše před Státní radou dne 3. února 1944. Tam k situaci ukončení války poznamenal, ţe „náš domácí boj a převrat v této válce bude a musí být revolučně a vojensky organisovaný a násilný a musí znamenat u nás velikou lidovou vojnu a pro Němce a fašistické násilníky konec opravdu krvavý a nelítostný.“40 Podobně se vyjádřil i v rozhovoru v květnu 1944, kde například řekl: „...musí od nás kaţdý Němec, který se nepostavil činně proti nacismu odejít a ţe musí odejít ihned, jakmile bude Československo znovuzřízeno jako svobodná republika. Kdyby tito Němci u nás zůstali, měli bychom trvalou občanskou válku mezi nimi a Čechy... Jediným řešením je odsun do Německa...“41 Ideu národního státu přijaly nakonec všechny politické proudy jak českého tak i slovenského zahraničního odboje.

37 ) Beneš, E.: Odsun Němců z Československa. Praha 1996. s.19 38 ) Staněk, T.: Odsun Němců z Československa 1945-1947. Praha 1991. 39 ) Kaplan, K.: Pravda o Československu 1945-1948. Praha 1990, s. 14. 40 ) Beneš, E.: Odsun Němců z Československa. Praha 1996. s. 116. 41 ) Mackenzie, C.: Dr. Beneš. Praha: Vydavatelstvo Druţstevní práce, 1948. s. 428-430.

20 Beneš byl spolu s dalšími podobně smýšlejícími politiky sice pro tvrdé zúčtování s fašisty, ale také připomínal nutnost rozlišovat a netrestat všechny sudetské Němce bez rozdílu. Například v rozhlasovém projevu do protektorátu ze dne 10. června 1944 Edvard Beneš uvedl: „Nechceme mstu a nebudeme provádět mstu. Nechceme a nebudeme ničit německý antifašistický lid42. Ale odčiníme v kaţdém případě všechno to, co zlého nám německý fašismus provedl.“43 Přesto však představitelé zahraničního odboje doporučovali vytvořit takové podmínky, aby k radikální redukci počtu Němců v pohraničí, ale i na ostatním území, došlo ještě před mezinárodní úpravou problému.44

Posuzování problematiky odsunu nebylo však názorově vyrovnané. Jednoznačnou podporu získala vláda v Sovětském svazu, zatímco vlády Velké Británie a USA se k realizaci transferu stavěly poněkud váhavě. Obávaly se poválečných těţkostí v Německu a případného vzrůstu vlivu Sovětského svazu. V neposlední řadě poukazovaly na nehumánnost celé akce apod. Neodmítaly však princip výběrového, spořádaného, humánního, mezinárodně kontrolovaného a do delších časových etap rozloţeného transferu německých menšin.

Politicky byla likvidace menšin transferem zdůvodňována kolektivní vinou všech, menšiny jako celku. Na myšlence o vině a odpovědnosti všech Němců se shodovala většina představitelů odboje nacisty okupovaných států. V tomto stanovisku se promítala dvě hlediska: jednak přesvědčení o odpovědnosti všech Němců za hrozné činy nacistů a dále pak o německých menšinách jako „páté koloně“, která pomáhala nacistům při rozvratu a okupaci nebo podřízení evropských států.45

Postupně se uplatňuje princip kolektivní viny. Ten nerozlišuje mezi viníky a nevinnými a nerespektuje obecně uznávanou existenci početné skupiny občanů, politicky pasivních a bez politických zájmů. Nepočítá rovněţ s myšlenkovým pohybem, kterým prochází kaţdá vrstva obyvatel na základě vlastních zkušeností,

42 ) Za antifašisty se povaţovaly osoby, které vedly uţ před Mnichovem aktivní boj proti Henleinovi a byly pro svůj odpor proti nacismu a za věrnost Československu pronásledovány a vězněny nebo uprchly do exilu a tam aktivně bojovali za obnovení republiky. 43 ) Beneš, E.: Odsun Němců z Československa. Praha 1996. s. 83. 44) Staněk, T.: Odsun Němců z Československa 1945-1947. Praha: Academia, 1991, s. 43. 45 ) Kaplan, K.: Pravda o Československu 1945-1948. Praha 1990, s. 16.

21 získaných během několika let s reţimem. Princip kolektivní viny znamená absolutní nadvládu národa nad menšinou, „vítěze nad poraţenými“.46

Koncept kolektivní viny získal své stoupence i mezi vládnoucími kruhy západních mocností.47 Během roku 1944 je touto tezí stále více ovlivněn i Edvard Beneš. V rozhlasovém projevu do vlasti z 27. října 1944 uţ mluví takto: „Německý národ se provinil jako ţádný jiný na světě, německý národ zaslouţí tudíţ trest a německému národu a státu se trestu dostane. A s ním všem těm, kteří mu pomáhali. Německý národ se mezi jinými hrozně provinil také proti národu našemu. I za to bude přísně trestán“48

V letech 1944-1945 se sudetští Němci stali jen pasivním objektem mocenské hry Spojenců o rozdělení Evropy a sfér vlivu. O situaci českých Němců vypovídá rozhovor mezi Benešem a německým socialistou De Witte: Vyhraje-li válku Hitler, jsme my, socialističtí Němci, ztraceni; vyhrají-li Češi, jsme ztraceni stejně.49

Od začátku roku 1945 se zintenzívnila činnost československých exilových politických uskupení na konceptech poválečné obnovy Československa, včetně řešení německé otázky. Edvard Beneš seznámil v únoru 1945 britské a americké politiky se svým záměrem zveřejnit principiální souhlas velmocí s transferem a zahájit první kroky k zajištění organizovaného odsunu. Jasné podpory ze strany Spojenců se mu však nedostalo a byl poţádán, aby bez dohody s nimi v této věci nic samostatně nepodnikal. Bylo mu doporučeno, aby kaţdé oficiální prohlášení o odsunu provázelo i vysvětlení, ţe jde o Benešův program, který předloţil velmocím. Vzhledem k tomuto váhavému postoji západních Spojenců Edvard Beneš nevylučoval, ţe by se o vysídlení většiny Němců z republiky mohlo jednat přímo se Sovětským svazem a ţe by mohl celý odsun provést vlastními silami za pomoci Sovětů.50 Tedy, ţe by sovětská strana napomohla k rychlému vysídlení většiny Němců z území Československa. Váhaví západní Spojenci by byli postaveni před holý fakt. Právě se Sověty byla totiţ jednání o transferu úspěšná, jak uţ bylo uvedeno výše. V. M. Molotov podpořil odsun uţ v prosinci 1943 a při březnových jednáních v roce 1945 svůj souhlas znovu potvrdil.

46 ) Kaplan, c.d, s.17. 47 ) Staněk, T.: Odsun Němců z Československa 1945-1947. Praha 1991., s. 43. 48) Beneš, E.: Odsun Němců z Československa. Praha 1996. s. 126. 49 ) Tamtéţ, . s.26. 50 ) Staněk, T.: Odsun Němců z Československa 1945-1947. Praha: Academia, 1991, s.52.

22

K definitivnímu souhlasu tedy stále chyběla oficiální podpora USA a Velké Británie a tedy i dohoda „velké trojky“, která by celý odsun zaštítila mezinárodním souhlasem. Nejistota, kterou kolem odsunu vyvolal postoj západních spojenců, se odrazila v „Košickém vládním programu ze dne 5. dubna 1945. Ten vymezoval zásady postupu jen rámcově a o hromadném transferu a jeho podobách se nezmiňoval.51 Kapitola VIII. vymezila jen několik pravidel, ze kterých by se mělo vycházet: a) Němcům, kteří měli československé státní občanství před Mnichovem a byli prokazatelnými antifašisty, mělo být občanství potvrzeno, nebo se jim měl zajistit návrat do republiky z ciziny, b) ostatním čs. občanům německé národnosti občanství zrušit a umoţnit jim optovat pro Československo, úřady přitom budou jednotlivé ţádosti posuzovat individuálně, c) Němci, u kterých se předpokládalo, ţe budou za svá provinění souzeni a odsouzeni, budou zbaveni občanství a navţdy vypovězeni, d) Němci, kteří se na území republiky přistěhovali po Mnichovu a za okupace, měli být ihned vykázáni, pokud se nepředpokládalo trestní stíhání. Podle kapitol X. a XI. se občanů nepřátelských států tj. Německa a Maďarska a čs. občanů německé národnosti, kteří aktivně pomáhali rozbít republiku, měla týkat konfiskace zemědělského i nezemědělského majetku.52 Tyto obecně stanovené principy však byli lokálními orgány a partyzánskými skupinami vykládány nejrůznějšími způsoby.

5. „Divoký“ odsun

Většina české společnosti se s poţadavkem odsunu ztotoţnila, aniţ by domyslela důsledky takového činu. Přišel květen 1945 a s ním konec války a konec fašistické nadvlády nad Evropou.

Skladba německého obyvatelstva na čs. území na konci války byla velmi pestrá. Většinu tvořili starousedlíci, kteří měli do října 1938 čs. státní občanství, další skupinou byli říšští Němci, kteří zde ţili buď ještě před Mnichovem nebo se sem přestěhovali po záboru pohraničí a během okupace a taky zde byli ti Němci, kteří sem utekli z Německa v důsledku válečných událostí. Zvláštní skupiny tvořili Rakušané a příslušníci jiných

51 ) Staněk, T.: Poválečné „excesy“ v českých zemích v roce 1945 a jejich vyšetřování. Praha: ÚSD AV ČR, 2005, s.27. 52 ) viz: Košický vládní program

23 národů, kteří se však hlásili k Němcům a také němečtí Ţidé. 53 Celkový počet Němců na našem území na konci války se různí, průměrně se ale udává počet asi 3,4 milióny osob.

Československá vláda připravuje domácí odboj na „konečné řešení“. Výzvy českých politikou jsou někdy aţ výzvou k teroru a hromadným vraţdám: Vyţeňte a pobijte jich po skončení války co nejvíce, vyzýval tajemník Edvarda Beneše a pozdější ministr spravedlnosti Prokop Drtina v praţské Lucerně v polovině května roku 1945.

Tato výzva se v době divokého odsunu stala krvavou skutečností. Odsun začíná jiţ v posledních válečných dnech, aniţ by měl právní legitimitu. Tu získává aţ později, na Postupimské konferenci, kde jsou stanoveny směrnice pro provedení odsunu. Ţivelný, tzv. „divoký“ odsun postihl na 660 000 Němců. Označení „divoký“ přitom naznačuje, ţe šlo o akce, které byly zcela mimo odpovědnost centrálních orgánů. Tedy, ţe šlo o excesy na lokální úrovni způsobené snad přílišnou horlivostí ustavovaných národních výborů, partyzánských oddílů nebo revolučních gard, nebo prostě jen rozhořčením Čechů a touhou po odplatě a pomstě. Divoký odsun můţeme tedy chápat jako akt msty. Po něm následuje odsun „organizovaný“, probíhající od konce ledna 1946.

Od 19. května 1945 mohly národní výbory a správní komise vyuţít ustanovení dekretu č. 5/1945 Sb. definující osoby německé národnosti jako tzv. státně nespolehlivé osoby. První organizované vysídlovací akce souvisely s obsazováním pohraničí československou armádou a příkazy k vyhánění se objevovaly v armádních rozkazech.

Bez právního podkladu probíhaly snahy o internaci veškerého německého obyvatelstva ve zvláštních táborech a střediscích. Ţivot v internačních táborech byl často velmi obtíţný pro naprosto nevyhovující hygienické podmínky a nedostatek jídla a často i násilné zacházení, byla v nich i vysoká úmrtnost.54 Po různě dlouho strávené době v internačních táborech byla většina Němců odsunuta, vrácena do Říše podle hesla: „Heim ins Reich“ – „Zpátky do Říše“ provolávalo na podzim 1938, podle rakouského vzoru z března toho roku údajně víc neţ 80% Němců v českých zemích.

53 )Staněk, T: Odsun Němců z Československa 1945-1947, 1. vyd.. Praha, Academia, 1991. s 55. 54) Viceniková, D.: TÁBORY PRO NĚMCE V BRNĚV LETECH 1945 – 1948. Brno 2007.

24 „Heim ins Reich“ pokřikovali na ně s cynickým posměchem po skončení války jejich vysídlovatelé.55

Majetek byl zabavován před přijetím příslušných dekretů a stejně se postupovalo také v otázce nucených prací. Mimoto existovalo mnoho další opatření, často nařizována místními orgány či jedinci – omezení nákupní doby, zákaz návštěv veřejných míst, zákaz vycházení po určité hodině, zákazy cestování a výrazné omezení potravinových přídělů, omezení korespondence a telefonických hovorů a zavedení pracovní povinnosti. 56

Byli zřizovány lidové soudy podle tzv. velkého retribučního dekretu prezidenta republiky o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech57.

Prvním předpisem, který se snaţil alespoň vyhánění regulovat byl výnos ministerstva vnitra z 8. června 1945 a poté následovala výzva Komise pro vnitřní národní bezpečnost Zemského národního výboru v Praze z 14. června 1945 k zastavení všech neorganizovaných odsunových akcí.

Divoký odsun se děl pod taktovkou ministerstva vnitra, ovládaného komunisty. Ale ke splnění úkolu byla nasazena i armáda. Jejím hlavním úkolem bylo obsazení pohraničního území a zajištění státních hranic.

Prezident republiky Edvard Beneš byl s událostmi, souvisejícími s vyháněním obeznámen. Také byl o všem pravidelně informován. Podle Beneše byl odsun Němců historickou nutností, ale také státní nezbytností. K tomu směřovalo i jeho chovaní. Jeho veřejné projevy měly značnou váhu a ohlas především v době bezprostředně po skončení války. Dne 12. května 1945 v Brně ve svém projevu v zasedací síni prohlásil: „ Aţ do poslední chvíle hnal nacism německý lid do fanatického boje a tento lid do toho boje šel. To co se zdá neuvěřitelným a nepochopitelným, se opravdu dělo. Ten německý

55) Seibt, Ferdinand: Německo a Češi, Dějiny jednoho sousedství uprostřed Evropy, str. 335, Praha 1996. 56 ) Hradilová, J.: Odsun Němců z Frývaldova po roce 1945 ve světle českých pramenů a literatury. Jeseník 1996, s. 11. 57 ) dekret č. 16/1945, ze dne 19. června 1945, o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných soudech (velký retribuční dekret). Retroaktivní stanovení přísných trestů za skutky, které v době spáchání zhusta ani trestnými činy nebyly. Byly jím zřízeny mimořádné lidové soudy jako stanné soudy.

25 lid šel do krvavého vraţdění jako slepý a hluchý, nevzepřel se, nezamyslil se, nezastavil se; šel a dával se tupě nebo fanaticky zabíjet a zabíjel. Tento národ přestal být přestal být v této válce uţ vůbec lidským, přestal být lidsky snesitelným a jeví se nám uţ jen jako jedna veliká lidská nestvůra. Tento národ musí stihnout za to všecko veliký a přísný trest. Vzpomínáte si, jak jsme se v roku 1938 pokoušeli naše Němce přesvědčit, přemluvit a získat k tomu, aby se s námi dohodli, aby nepřipravovali zradu, aby neničili svůj stát a svůj blahobyt? A jak nám vzpupně odpovídali a nestoudně se hrnuly do vlastní záhuby? A myslíte, ţe je moţno to znovu zase opakovat a znovu se s nimi dohodovat, a za deset, dvacet let znovu vytrpět ty hrůzy strašné války a nové strašné katastrofy? Ne, tu starou politiku, tu starou svou zkušenost uţ opakovat nebudeme. Řekli jsme si, ţe německý problém republice musíme definitivně vylikvidovat.58

Beneš se nikdy neodklonil od základní myšlenky. Otázka dalšího setrvání německého obyvatelstva v republice „vyřízená být musí a já jsem přesvědčen, ţe vyřízená bude“ (z projevu na Náměstí republiky v Plzni dne 15.6.1945)"59 a zbývá pouze jediné řešení „odchod Němců od nás“ (projev na náměstí Maršála Stalina v Mělníku dne 14.10.1945)60.

Po osvobození byly uzavírány německé školy, zabavován německý majetek a samotní Němci vyháněni směrem ke státní hranici, bez toho aby si s sebou mohli cokoliv vzít. Docházelo k mnoha násilnostem a počet obětí nebude moţné s největší pravděpodobností nikdy přesněji stanovit. V prvních týdnech po osvobození spáchalo stovky Němců sebevraţdu, nejčastěji motivovanou obavami z příštích dnů a ztrátou existenčních perspektiv. Docházelo také k různým excesům. Mezi nejznámější „excesy“ tohoto období patří masakr v Ústí nad Labem a odsun Němců z Brna, německou literaturou nazývaný „brněnský pochod smrti“. Poměry v internačních a sběrných táborech a také excesy, související s odsunem vyvolávaly ostrou kritiku zahraničního tisku. A nejen zahraničního. I známý český publicista Ferdinand Peroutka povaţoval události v poválečné době sice za přirozené, ale zároveň nad některými poloţil otazníky: „Útok Čechů proti Němcům, který se odehrál v květnových dnech, nelze posuzovat podle předpisů formálního práva. To byl boj národa proti národu, to byla válka, a to byla i dlouho připravovaná odplata na nevýslovně krutém a potměšilém

58 ) Beneš, E.: Odsun Němců z Československa. Praha 1996. s.138. 59 ) Tamtéţ, s.146. 60 ) Tamtéţ, s.154.

26 nepříteli. Chtít toto vměstnat do paragrafů nebylo by nic jiného neţ právní šosáctví… Ale všechno, všechno?“61

Postavení Němců upravovalo velké mnoţství právních norem a různých exekutivních směrnic Do začátku srpna bylo vydáno také několik dekretů prezidenta republiky. Problematika „divokých“ odsunů je právně spojována s hodnocením zákona č. 115/1946 Sb., o právnosti jednání souvisejících s bojem o znovunabytí svobody Čechů a Slováků, který byl přijat dne 8.května 1946. Zákon vyslovil beztrestnost pro jednání, jehoţ účelem bylo přispět k znovunabytí svobody, a to v době od 30. září 1938 do 28. října 1945, i kdyby se jednalo o trestní čin. Hovoří se zde, ţe zákon se nemá vztahovat na trestné činy spáchané z důvodů nízkých a nečestných.

Velká část zabavování majetku a vyhánění byla z důvodu zištných, nešlo zde ve většině případů o to zajistit majetek nezištně pro rozvoj státu. Těchto činů se dopouštěli, mimo tak zvané „zdivočelé jedince“, především příslušníci Revolučních gard a československé armády a to bez ohledu na hodnost a tak zváni partyzáni, objevující se po obsazení obcí jednotkami Spojenců. Ústavodárným Národním shromáţděním byla dne 10. července 1947 zřízená zvláštní vyšetřováci komise k vyšetření „všech hromadných zákroků proti Němcům, Maďarům a jiným osobám po 5. květnu 1945“. Řada pachatelů byla sice vyšetřována, většina však vůbec, některé vyšetřování bylo dovedeno aţ k vynesení rozsudku, zdaleka ne ve všech případech však byli zjištěni a potrestáni konkrétní pachatelé.

Postup vůči Němcům v období divokého odsunu do velké míry záleţel na lokální situaci. Lišil se vesnici od vesnice. Na některých místech docházelo k mnoha násilnostem, včetně lynčování a násilných úmrtí, jinde byla situace podstatně klidnější. Němci nebyli soustřeďováni jen pro vysídlení, ale i na práci. Pracovní povinnosti podléhali všichni muţi německé národnosti ve věku 14-60 let, německé ţeny ve věku 14-55 let i váleční zajatci. Byli pouţíváni na odklízení válečných škod, na zemědělské práce i v průmyslu.

Je nutné podotknout, ţe západní spojenci nesouhlasili se zahájením hromadného vysídlení Němců dřív, neţ bude projednáno na nejvyšší úrovni. Proto vláda zaujímala

61 ) Kaplan, K.: Pravda o Československu 1945-1948. Praha 1990, s.137.

27 dvojaké stanovisko. Na jedné straně je odsun předkládán jako hotový fakt se zamlčením excesů, na straně druhé byl transfer z vnitropolitického ohledu akceptován. Armádní činitelé se přimlouvali za to, aby se odsun ještě zintenzívnil a velmoci tak byly v Postupimi postaveny před hotovou věc.

6. Postupimská konference

Pro další osud obyvatel německé národnosti měla zásadní význam konference „velké trojky“ v Postupimi konaná ve dnech 17. července – 2. srpna 1945. Sešli se tu představitelé vlád vítězných mocností – za Sovětský svaz se jí účastnil J.V. Stalin, za USA nový prezident H. Truman a za Velkou Británii W. Churchil, kterého pak v průběhu konference po vítězství labouristů ve volbách vystřídal C. Attlee. Na konferenci v Postupimi bylo schváleno toto usnesení:„Tři vlády prozkoumaly tuto otázku po všech stránkách a uznaly, ţe německé obyvatelstvo nebo jeho sloţky, které zůstavají v Polsku, Maďarsku a Československu, bude třeba odsunout do Německa. Jsou zajedno v tom, ţe odsun musí být prováděn humánně a spořádaně.“62 Na konferenci byly stanoveny hlavní zásady a úkoly spojenecké politiky vůči Německu – demilitarizaci, denacifikaci, dekartelizaci, demokratizaci, spravování Německa jako jednotného území s cílem opětovného sjednocení. Dohodnuto bylo rozdělení reparací a také byly schváleny západní hranice Polska na Odře a Nise a také byla dohodnuta okupační pásma v Rakousku.

„Divoký“ odsun po jejím verdiktu nebyl ukončen a pokračoval aţ do podzimu tohoto roku. Spojenci se dohodli, ţe odsun Němců musí proběhnout humánně a spořádaně. Šlo jim tedy zejména o potřebné zorganizování procesu, který uţ stejně probíhal. Postupně bylo dohodnuto kolik vysídlenců jednotlivé německé zóny přijmou. Vysídlení Maďarů z Československa schváleno nebylo. Českoslovenští politici výsledek prezentovali jako jednoznačný souhlas odsunu.

62 ) Hradilová, J.: Odsun Němců z Frývaldova po roce 1945 ve světle českých pramenů a literatury. Jeseník 1996, s. 10.

28 Podkladem pro odsun Němců se stal také ústavní dekret č. 33/1945Sb prezidenta republiky o úpravě československého občanství osob národnosti německé a maďarské z 2. srpna 1945. Tímto dekretem byly vytvořeny podmínky pro přípravu regulérního odsunu.

7. Rok 1946 – období organizovaného odsunu

Tzv. organizovaný transfer do spojeneckých zón započal 25. ledna 1946. K provedení odsunu byla přijata vládní nařízení a celá řada prováděcích předpisů především ministerstva vnitra a národní obrany. Československá vláda schválila zásady tzv. soustavného odsunu Němců 14. prosince 1945 a ústřední směrnice k jeho provedení pak konkretizoval oběţník ministerstva vnitra z 31. prosince 1945. Pravomoci jednotlivých sloţek armády, které zajišťovaly vlastní transporty, byly konkretizovány směrnicemi Ministerstvo národní obrany z 2. února 1946. Do odsunu měly být zařazeny všechny osoby, které ztratily občanství podle jiţ výše uvedeného ústavního dekretu č. 33/1945Sb.63 Z odsunu byly vyňaté některé kategorie obyvatel a k tomu byly vydány výnosy ministerstva vnitra, které rozhodovaly o jednotlivých kategoriích osob v konečné instanci.

Výše jmenovaný dekret, který upravoval otázku státního občanství, tvořil ústřední bod československé politiky usilující o vyhnání etnických menšin. Dekret ustanovoval, ţe Němci, kteří získali německou státní příslušnost na základě tehdy platných nacistických zákonů, automaticky ztráceli československé státní občanství. Dále stanovil, ţe „osoby německé národnosti“ rovněţ ztratily československou státní příslušnost a to jen tím, ţe se hlásili k této etnické skupině. Ve smyslu § 6 dekretu presidenta republiky č.5/1945 Sb. byli za Němce povaţované ty osoby, které se od roku 1929 při jakémkoliv sčítání lidu přihlásily k německé národnosti. Vyňati mohli být jen Němci, kteří spolupracovali s Čechy a nebo Češi, kteří hodnověrně doloţili, ţe jednali pod nátlakem. Občanství ztratili také Ţidé, kteří se kulturně cítili být Němci. Tedy i tyto osoby, kterým nacionálně socialistický reţim odňal státní občanství a byli pronásledované, ztratily podruhé právo na domov. Tento dekret ukázal nacionalistické

63 ) viz dekret č.33..

29 cíle československé vlády, dotknul se všech národnostních menšin. Dekret 71 z 19. září 1945 ukládal pracovní nasazení všech osob, které pozbyly československého státního občanství a vyhláška ministerstva vnitra z 2. prosince 1945 vymezovala podmínky nasazení.64

Řídícím centrem „organizovaného“ odsunu se stal nově vytvořený Úřad pro odsun Němců. Odsun měl proběhnout ve třech fázích, kdy v poslední měly být vystěhovány kvalifikované síly. Původně se plánovalo ukončení uţ v srpnu roku 1946. Výnosem ministerstva vnitra byly zastaveny všechny odchody Němců povolované státní správou a napříště měli Němci opouštět republiku pouze po soustředění se ve sběrných střediscích hromadným transferem. Celkem bylo k tomuto účelu vyčleněno či zřízeno 107 středisek.65 Menší lokální tábory se měli postupně rušit. První vlak do americké zóny vyjel 25. ledna 1946.

Rychlý průběh byl brţděn nedostatečným vybavením odsunovaných, kdy si s sebou měli vést zásoby potravin na tři dny a dostatečné oblečení a obuv. Transporty byly důsledně kontrolovány, aby Němci nevyváţeli vkladní kníţky, cennosti a další předměty jako psací stroje, šicí stroje či nábytek. Špatně vybavené transporty odmítali Američané přijímat, trvali také na tom, aby byli odsunovány celé rodiny pohromadě.66 Odsunované osoby pak byli kvůli hladkému převzetí Američany vybavovány šatstvem, potravinami i nízkou sumou peněz v hotovosti ze zabavených věcí a peněz.

K posunu ve vypravování transferů došlo koncem května 1946, kdy se jednak začal navyšovat počet odsunovaných za den a jednak byla zlepšena organizace celého procesu a také vybavení odsunem postiţených osob. Ţivotní podmínky Němců se stabilizovaly uţ koncem zimy na přelomu roku 1945 a počátkem roku 1946 v souvislosti s dokončením příprav organizovaného odsunu.67 Velkým problémem dále zůstávalo nedostatečné stravování Němců. Často nebyly dodrţovány ani nízké příděly, tíţivá byla nadále situace ve výţivě dětí a také hygienické a zdravotní zajištění táborů.

64 ) Kaplan, K.: Pravda o Československu 1945-1948. Praha 1990, s.146. 65) Staněk, T.: Odsun Němců z Československa 1945-1947. Praha: Academia, 1991, s.215. 66) Staněk, T.: Tábory v českých zemích 1945-1948. Šenov u Ostravy: Tilia, 1996, s. 102. 67) Tamtéţ.

30 Svého maxima dosáhlo vysídlování v červenci 1946. V této době bylo vypraveno 12 transportů denně, coţ znamenalo celých 14 400 osob. Českoslovenští politici doufali, ţe by mohl být celý odsun úspěšně dokončen uţ do října 1946. Vzhledem k mnoha problémům, které celou akci provázely se tak nestalo. Problematické se ukázalo slučování rodin, které bylo ztíţeno dodrţováním předpisů o uvolňování Němců z internace.

Odchod Němců, z řad zkušených a kvalifikovaných dělníků a techniků, vyvolal hospodářské potíţe a to především v hornictví. Jako řešení bylo navrţeno zastavení odsunu horníků a prověřit je po stránce spolehlivosti a ty, kteří projdou ponechat v republice.68 Mnoho osob i z jiných odvětví bylo zadrţováno kvůli tomu, aby mohli být nasazeni na práci. Nedostatek pracovních sil byl totiţ zejména v období sklizně aktuální. Vzhledem k blíţící se zimě a kritické zásobovací situaci v Německu bylo rozhodnuto přerušit transporty od 1. prosince 1946 do dubna 1947.

Trestní řízení s proviněnými osobami začala na podzim roku 1945. Právě v roce 1946 tyto procesy kulminovaly a v dalším roce uţ se vyšetřovaly jen větší případy. Vyšetřování však probíhalo pomalu. Trestní orgány byly zahlceny případy, coţ způsobovalo i komplikace při odsunu. Nakonec dala československá vláda přednost odsunu před prošetřením válečných provinění a osoby obviněné z méně závaţných zločinů byly propuštěny, sloučeny s rodinami a odsunuty do americké či sovětské okupační zóny. Po celý rok 1946 a ještě i roky následující probíhalo vyšetřování ţádostí o vrácení československého státního občanství. Část veřejnosti vyvíjela i značný nátlak na přezkoumání případů antifašistů. Nedůvěra vůči všem Němcům a všemu německému totiţ stále trvala.69

Zvláštní kapitolu odsunu tvoří němečtí antifašisté. Jejich osud byl tragický. Snaha antifašistů zapojit se do poválečného veřejného ţivota byla chápána jako touha Němců po opětovném získání moci. Nečinilo se přílišného rozdílu mezi fašisty a jejich odpůrci. Nechybějí ani doklady, ţe někteří antifašisté byli zlikvidováni na základě obvinění, které proti nim vznesli jejich dávní nacističtí protivníci. Německých odpůrců

68 ) Kaplan, K.: Pravda o Československu 1945-1948. Praha 1990, s.150. 69 ) Kafková, M.: odsun Němců z Ţidlochovic (Diplomová práce), FF MU Brno 2007.

31 fašismu přitom nebylo zrovna málo. Ministerstvo vnitra jich registrovalo na 150 000. Nakonec jich u nás zůstalo zhruba 23 000. Pouze 5000 jich obdrţelo československé státní občanství.70

Rovněţ postavení lidí ve smíšených manţelstvích bylo po osvobození velmi sloţité, přestoţe neměli být zařazováni do odsunů, mnoho se do nich dostalo společně např. s lidmi majícími německé příjmení.

8. Období od roku 1947

I kdyţ byl hromadný transfer přerušen, odcházely stále do Německa skupiny osob na základě dohod s americkými a sovětskými orgány. Šlo především o slučování rodin, ale i o „dobrovolný“ odchod antifašistů. Postupem času bylo čím dál jasnější, ţe hromadný odsun jiţ nebude obnoven. Představitelé sovětské okupační zóny tvrdili, ţe uţ převzali dohodnutý počet odsunovaných. Američané obnovení odmítali s poukazem na obtíţnou hospodářskou situaci v jejich okupačním pásmu. V republice zůstali zejména specialisté a antifašisté. Nemocné, práce neschopné osoby, které nebyly zařazeny do transportů v roce 1946 byly odsunuty zvláštním vlakem.71 Došlo k postupné proměně názorů německých obyvatel. Zpočátku měli tendence zůstat v republice a vyhnout se nějakým způsobem odsunu, byly také případy, kdy se Němci pokoušeli vracet, ale postupem času o odsun naopak usilovali. Mohla za to stále trvající diskriminace a protiněmecké nálady Čechů, ale také čím dál jasnější příklon československého reţimu k Sovětskému svazu.

Kdyţ se ukázalo, ţe hromadný transfer nebude obnoven, začala československá vláda plánovat přesídlení zbylých obyvatel německé národnosti do vnitrozemí. Bylo to jednak z důvodů bezpečnostních – Němci byli bráni jako státně nespolehlivé obyvatelstvo, kterému se nedalo ani napříště věřit. Nelze také opomenout i důvody hospodářské, kdy se s obnovením mnoha průmyslových závodů v pohraničí nepočítalo. Hlavní snahou tohoto stěhování bylo asimilovat Němce v českém prostředí, coţ mělo jejich rozptýlení urychlit. Přesídlování bylo zahájeno v roce 1947 a

70 ) Vykoupil, L.: Slovník českých dějin. Brno 2000, s. 418. 71 ) Staněk, T.: Odsun Němců z Československa 1945-1947. Praha: Academia, 1991, s. 402.

32 pokračovalo i po únorovém převratu v roce 1948. Pozastaveno bylo aţ následujícího roku a oficiálně zrušeno v roce 1950.72 Vyjmuty z něho byly určité kategorie jako antifašisté či osoby ve smíšených manţelstvích.

Situace německého obyvatelstva, které zůstalo v Československu se postupně zlepšovala. Během roku 1947 byla odbourána i některá diskriminační opatření. Plnoprávnými občany však stále nebyli. Obtíţné bylo zejména postavení Němců, kteří nezískali osvědčení o státní a národní spolehlivosti. Ani ti občané německé národnosti, kterým bylo občanství zachováno nebo vráceno, neměli politická práva. Nemohli být voleni ani sami volit. Navrácení občanských práv Němcům probíhalo současně s omezováním občanských práv v Československu celkově. 73 Předválečného rozsahu svých práv tedy jiţ znovu nenabyli. Od začátku roku 1949 sílil politický tlak na jejich integraci. Němcům, kteří zůstali v republice, ale neměli státní občanství, bylo jeho vrácení postupně usnadňováno. Nakonec jim bylo v roce 1953 uděleno jednorázově, v té době, ale uţ tito lidé o jeho vrácení často nestáli a hledali moţnost, jak z republiky odejít.

72 ) Markel, M.: Vysídlení Němců z Jiţní Moravy 1945-1949. Brno, 2002, s. 97. 73) Tamtéţ, s. 177.

33 II. Charakteristika území Prostějovska

Názvem Prostějovsko74, pouţívaným v této práci, rozumíme území dnešního okresu Prostějov, v hranicích vymezených při územně správní reformě v roce 1960. Prostějovsko leţí v samém srdci Moravy. Rozprostírá se na jihozápadě olomouckého kraje. Území o rozloze 770 kilometrů čtverečních je tvořeno jednak městem Prostějovem a jeho okolím, dále pak Konickem, připojeným od bývalého okresu Litovel, západní částí bývalého okresu kojetínského a menšími oblastmi přičleněnými od okresů boskovického, moravskotřebovského a vyškovského. Prostějovsko sousedí od severu k západu s okresy Olomouc, Přerov, Kroměříţ, Vyškov, Blansko a Svitavy. Tvoří jej 96 obcí, z nichţ 5 má statut města (kromě Prostějova je to Plumlov, Konice, Kostelec na Hané a Němčice nad Hanou).

Z geomorfologického hlediska tvoří území Prostějovska dvě hlavní, vzájemně se lišící oblasti. Je to kopcovitá a do značné míry zalesněná západní část Drahanska a Konicka, v níţ se s Drahanskou a Zábřeţskou vrchovinou stýká Český masiv s Karpatskou soustavou. Východní a jiţní část Prostějovska je rovinatá nebo zvlněná, převáţně bezlesá a tvoří střed Hornomoravského úvalu.

Nadmořská výška předmětného území se pohybuje od 198 m.n.m do 734 m.n.m. Nejniţší bod se nachází u obce Ivaň v jihovýchodní části okresu. Nejvýše nad mořem leţí Skalky u Protivínova na severozápadě okresu.

74 ) viz mapka v příloze. Č. 1 a č. 2.

34

III. Obsazení Prostějovska a další vývoj

Dne 15. března 1939 také na Prostějovsku započala léta nesvobody. Jiţ v ranních hodinách krouţilo nad Prostějovem německé letadlo a o půl desáté přijelo před radnici první německé auto. Vítala je pouze skupina prostějovských Němců, kteří se zde shromáţdili a neblaze proslulým hákovým kříţem zneuctili poprvé v dějinách města náměstí T. G. Masaryka. Vyvěšením říšskoněmeckého praporu na radnici jako symbolického aktu porobení města a celé vlasti dali jasně najevo, jaký bude jejich postoj k novým soukmenovcům na straně jedné a k bývalým spoluobčanům na straně druhé. Prvním projevem bylo uspořádání oslavy na počest svých „osvoboditelů“ v Německém domě u příleţitosti Hitlerových narozenin dne 20. dubna, které se museli potupně zúčastnit i čeští členové městské rady. Kaţdým dalším dnem se domácí Němci stávali více pány Prostějova.75

Mohlo by se na první pohled zdát, ţe Prostějov, jako české město, nebyl vystaven v nacistických germanizačních plánech takové pozornosti, jako např. sousední Olomouc a jiná národnostně sloţitější místa s větším počtem Němců. Nebylo tomu tak, a to zejména ze širších strategických důvodů. České Prostějovsko totiţ výrazně oddělovalo brněnský a vyškovský německý ostrůvek od dalších enkláv jednak u Konice a jednak kolem Olomouce, zejména pak od rozsáhlého německého osídlení tzv. Hřebečka (dnešního Svitavska) a oblasti Jeseníků (směrem od Olomouce ke Šternberku). Právě tyto ostrůvky měly být součástí germanizačního přemostění od severu k jihu přes celou Moravu, při čemţ mělo výraznou roli sehrát i podstatné rozšíření území vojenského výcvikového prostoru na Drahansku, zřízeného jiţ ve třicátých letech pro potřeby výcviku československých vojsk. Důleţitost Prostějova a jeho okolí pro zmíněné plány lze dokumentovat elaborátem moravské sluţebny říšského protektora Čech a Moravy v Brně ze dne 14. března 1940, kde je m.j. doslova uvedeno:“V pásmu přemostění bude pro němectví v budoucnosti představovat důleţitý opěrný bod město Prostějov.“

75 ) Příval, V.: Prostějovsko za války. Vzpomínky a dokumenty z let 1939-1945. Prostějov 1948. s. 55

35 Prostějovským Němcům byla přirozeně trnem v oku i česká správa města, která však přetrvala aţ do roku 1940. Prvním krokem k jejímu odstranění bylo zatčení starosty města Jana Sedláčka, následovalo rozpuštění městského zastupitelstva. Mluvčí prostějovských Němců vítězně ohlašoval před zahájením německého divadla v Městském spolkovém domě, ţe se Prostějov po 48 letech opět vrátil do německých rukou. Do čela místní správy byl postaven vládní komisař Dr. H. Böss, umírněný sudetský Němec, za něhoţ se na radnici úřadovalo ještě česky. Poněvadţ se ve své funkci zdál příliš mírný, byl dne 21. května 1940 nahrazen tvrdým, domýšlivým diktátorem Dr. M. Girthem. Ten byl znám především jako nenasytný shromaţďovač osobního majetku a rozhazovač českých peněz na budování domovů pro německé ţáky a učně, německé knihovny a jiných akcí germanizačního charakteru. Jeho dílem byly i nové, německé názvy náměstí a ulic.76

Ve strategických plánech o ovládnutí a germanizaci Prostějovska obsazením nejdůleţitějších úřadů a funkcí měla důleţitou roli i městská vojenská posádka, hlavně letecké jednotky německé armády včetně leteckého učiliště. Byla připravována další výstavba vojenského letiště, ale také dostavba rozhlasového vysílače Prostějov (Grosssender Prosnitz) u Dobrochova, který jako Donausender zahájil provoz počátkem května 1940. Veškeré germanizační tendence měly vést k tomu, ţe po válce bude velká část prostějovskéh obyvatelstva a okresu v očekávání „německého úderu“ hledat „připojení k němectví“ (Anschluss an das Deutschtum).

Dalším krokem ke germanizaci Prostějova mělo být německé školství, zejména zřízení německé mateřské a základní školy. Německá škola byla ve městě otevřena jiţ v červnu 1939 a byla pro ni zabrána budova Masarykovy školy. Vedle toho byla ve městě zřízena i německá veřejná knihovna, pro německé přívrţence se hrála zvláštní filmová a divadelní představení. Pro Prostějov byl důsledně pouţíván německý název Prossnitz.

Nacistická vůle se v nejhorší podobě projevila v poměru k ţidovskému obyvatelstvu. Prostějov, často označovaný jako „Hanácký Jeruzalém“ disponoval

76 ) Příval, V.: Prostějovsko za války. Vzpomínky a dokumenty z let 1939-1945. Prostějov 1948. s. 55

36 mimořádně velkou ţidovskou komunitou, která měla i velkou ekonomickou sílu. Přitom zde došlo tragickému paradoxu, protoţe ţidovští věřící většinou mluvili německy a částečně se dříve i hlásili k německé národnosti, zatím co vlastní německé obyvatelstvo bylo ve městě početně poměrně slabé. V roce 1930 se zde k ţidovské národnosti hlásilo 740, ale k ţidovskému náboţenství 1442 obyvatel. Cestou tzv. arizace docházelo k silnému pronikání německého kapitálu do zdejší ekonomiky, zejména v oděvním průmyslu, kde bylo silné ţidovské zastoupení. Všechny ţidovské ţivnosti musely být, dokud nebyly arizovány nebo likvidovány, označeny viditelně nápisem: Ţidovský obchod – podnik (Jüdisches Geschäft, Jüdisches Unternehmen).77

Od počátku srpna 1939 vstoupila v platnost celá řada zákazů, např. zákaz vstupu ţidům do restaurací a kaváren, zábavních lokálů, čítáren, muzeí apod. Ţidé nesměli navštěvovat koncerty. Divadla, sportovní utkání, parky a koupaliště, nakonec i náměstí a další veřejná prostranství. Zvlášť byli umísťováni v nemocnicích, měli niţší příděly na potravinové lístky a omezenou dobu nákupů. Po arizaci většího majetku došlo v Prostějově i k evidenci a vykazování ţidů z obecních domů a bytů, zabavování radiopřijímačů, fotopřístrojů, jízdních kol, šperků, koţichů apod. Od 1. září 1941 byli povinni nosit ţlutou šesticípou hvězdu s nípisem JUDE. Ţidovská náboţenská obec v Prostějově byla rozpuštěna a zrušena, byly zakázány ţidovské bohosluţby a byla uzavřena prostějovská synagoga.

Po této celkové degradaci ţidovských obyvatel přistoupily nacisté v roce 1942 k tomu nejhoršímu, k deportaci ţidů do terezínského ghetta a odtud do likvidačních míst a táborů. V průběhu čtrnácti dnů v červnu a červenci 1942 odjeli prostějovští ˇţidé zařazení spolu s dalšími z Moravy čtyřmi transporty z Olomouce do Terezína. Odtud byli brzy odvezeni vlaky do Běloruska k městu Baranoviči, kde byli likvidováni buď plynem z pojíţdějících speciálně upravených nákladních automobilů, nebo postříleni jednotkami SS. Podle jedné zprávy postihla nacistická genocida 1600 prostějovských ţidů. Zcela konkrétní jmenovitý poválečný seznam ţidovských obětí holocaustu z Prostějovska obsahuje celkem 1227 jmen.78

77 ) Kolektiv autorů: Prostějov, dějiny města 2. díl, str. 111 aţ 113. Prostějov 1999. 78 ) Tamtéţ, str. 114.

37 Německý duch zavládl i v některých hanáckých vesnicích, kdy čeští majitelé, resp. nájemci úrodných zemědělských gruntů se museli vystěhovat a na jejich místa se stěhovali Němci z Besarábie u Černého moře. Tito, namnoze primitivní sedláci, začali obdělávat nejlepší hospodářství ve Smrţicích, Drţovicích, Bedihošti, Vrbátkách, Dubanech, Olšanech i dalších obcích úrodné níţiny Hané.

Vcelku jinak se utvářel ve válečných letech ţivot obyvatel západní, vrchovinné části tehdejšího okresu Prostějov, na Drahansku. Zdejší české obyvatelstvo bylo v důsledku rozšíření vojenské střelnice vystěhováno do jiných obcí okresu nebo do okresů sousedících. Kromě důvodů vojenských zde byla dalším důleţitým momentem snaha Němců o propojení německých ostrůvků pod Vyškovem a Brnem s německou částí Konicka a propojením aţ na severomoravské Sudety. Tím by byl vytvořen souvislý pás rozdělující moravské území jako klín pro postupnou likvidaci všeho českého.79

Kromě vlastní aktivní protičeské politiky Němců Prostějovska a jejich přisluhovačů se jejich negativní postoje a osobní prospěch projevoval v různých velmi zavrţeníhodných činnostech, např. v členství v SS, SA , placených konfidentů apod. Všechny nepřátelské protičeské postoje se v tomto okrese projevily i přesto, ţe se jednalo o okres s velmi malým procentem německého ţivlu, kde zejména celá řada obcí byla ryze česká (viz tabulky v příloze).

Počátkem roku 1945 bylo jasno velké části Němců Prostějovska, ţe se blíţí pro ně náročné a velmi nepříjemné zúčtování za prokazatelné viny. Jiţ v únoru někteří Němci odváţeli svůj majetek před blíţící se frontou do západních Čech nebo do Rakouska. Přes Prostějov projíţděli uprchlí besarabští Němci, usazení aţ na Poznaňsku a ve Slezsku.

79 ) Příval, V.: Prostějovsko za války. Vzpomínky a dokumenty z let 1939-1945. Prostějov 1948, s. 58.

38 IV. Řešení německé otázky na okrese Prostějov

1. Situace po osvobození

Den 9. květen 1945 nebyl pouze dnem vítězství nad fašizmem, nýbrţ také počátkem účtování s Němci a jejich přisluhovači. Nastalo jejich okamţité zajišťování, provádění konfiskace německého majetku, pro kterou byl zřízen na prostějovské radnici zajišťující odbor. Při zajišťování osob se pokusil Němec Kopřiva v Kostelecké ulici o útěk, při kterém byl zastřelen. Němci byli po celý den odváděni do budovy věznice okresního soudu. Současně byli na Prostějovsku zajatí němečtí vojáci soustřeďováni do provizorního zajateckého tábora na stadionu SK Prostějov. Tito vojáci byli posléze příslušníky Rudé armády odvedeni do Svitav a odtud do zajateckých táborů.80

Národní výbor města Prostějova nařídil, aby Němci – muţi od 14 do 65 let a ţeny od 16 do 50 let – nosili na levé paţi ţlutou pásku s velikým našitým písmenem N (v černé barvě).81 Ze zajištěných Němců vybraná skupina trhala a ničila (vţdy v úterý, středu a sobotu) od 8. – do 13. hodiny v okolí Prostějova nevybuchlé letecké bomby a střelivo všeho druhu.

2. Porevoluční excesy

Archivní prameny a kroniky prostějovského okresu nehovoří o případných popravách nebo vraţdách příslušníků německé národnosti jako výrazu pomsty za proţitá příkoří, mučení a popravy spáchané na místním obyvatelstvu v období II. světové války. Ani okres Prostějov jich nebyl ušetřen. Popravy odbojářů, Sokolů, příslušníků inteligence, represe heydrichiády, důsledky nucených prací by zajisté odvetu omluvily. Vraţdy nevinných lidí ve Vícově, a vyvraţdění a srovnání se zemí obce Javoříčka v sousedním okrese litovelském na úplném sklonku války byly v období účtování s německým ţivlem naprosto v ţivé paměti.

80 ) Pamětní kniha města Prostějova, I. díl, Prostějov 1. 1. 1950, uloţena SOkA Prostějov, str. 33. 81 ) Tamtéţ.

39 Povaţuji proto za vhodné zmínit se alespoň o jediné porevoluční události, mající ţivelný charakter, která se odehrála v obci Brodek u Konice, dnes patřící do okresu Prostějov.

V polovině května 1945 (asi 17. 5. 1945) bylo v Brodku u Konice exekučním oddílem, jemuţ velel František Ptáček, vrchní stráţmistr SNB v.v. z Konice popraveno 5 Němců, členů SS a gestapa. Jmenovitě se jednalo o následující německé příslušníky:

SS-man Karel W i l l, 24 letý z Lamm, SS-man Heinz H a d a m, 23 letý z Kemnitz bei Ruth, SS-man Lothar P a r a l, 24 letý z Mohelnice, SS-man Erhardt T a s s l e r, 24 letý z Arman Příslušník gestapa Arnošt W a n k a, 30 letý z Brna.

Poprava byla vykonána veřejně, na ţádost občanstva, za příkoří a popravy spáchané Němci za okupace v Brodku. Exekuci provedla četa ve sloţení ze 2 příslušníků četnictva, 2 příslušníků finanční stráţe, tenkrát sluţbou na stanici SNB v Konici, 2 příslušníků revoluční gardy a 1 partyzána. Všichni byli pohřbeni před hřbitovem v Brodku u Konice.82

V kronice města Plumlova je zmínka o Němci Josefu Urbankovi, topiči, nar. 2. 12. 1891, udavači a konfidentovi, který zemřel v květnových dnech po osvobození ve vězení na plumlovském zámku za podivných okolností. Lidové podání hovoří o jeho ubití revolučními orgány, nicméně ţádné důkazy o tom nesvědčí.83

3. Důvody, pro zřízení tábora německého obyvatelstva.

Těsně před koncem války se stáhla německá fronta pod tlakem spojeneckých útoků tak, ţe Čechy a Morava zůstaly prakticky posledním útočištěm nejen německých armád, nýbrţ i civilního říšsko-německého obyvatelstva, dokonce i Maďarů, kteří sem prchali před postupujícími spojeneckými vojsky. Kdyţ došlo těsně před německou

82 ) ABS Kanice u Brna, fond A2/1, karton č. 56, inv. č. 1765 83 ) Pamětní kniha městyse Plumlova, SOkA Prostějov, s. 255

40 kapitulací na tomto území k vyvrcholení odporu, případně povstání, dostoupilo zde běsnění zfanatizovaných zbytků německých vojsk, zejména zbraní SS svého vrcholu. Po zdolání odporu, za pomoci spojeneckých armád, stanuly revoluční orgány před těţkým úkolem: V zemích, ve kterých od roku 1938 panovala katastrofální bytová nouze, na sklonku války ještě citelně stupňovaná účinky bombardování, bylo nutno umístit tisíce válečných zajatců – zbytků poraţených německých armád – a desetitisíce říšskoněmeckých a maďarských uprchlíků. Z velké části bylo nutno umístit je do táborů, které Němci za války v těchto zemích zřídili pro politické vězně nebo dělníky. Do těchto táborů byl dán i určitý počet bývalých československých. Němců, kteří se jako příslušníci Henleinovy sudetoněmecké strany a později strany nacistické, připravovali dovršit smutný úděl Československé republiky a jejího lidu. K nim přistoupila i řada Čechů, kteří se za okupace provinili proti zákonům na ochranu republiky.84

Tábory, které takto vznikly, nevyřešily celý problém. Země vyrabovaná Němci, s rozvrácenou administrativou a zničenou dopravou, měla vedle vlastního obyvatelstva a mnoha tisíců repatriantů ţivit značný kontingent poraţených nepřátel. Některé okresy, i v normálních poměrech zemědělsky nesoběstačné (zejména v pohraničí), musely nést břemena samostatně, bez cizí pomoci. Mezi internovanými byla i značná část osob zraněných a nemocných, pro které nebyl dostatek léků, protoţe jich nebylo ani pro české obyvatelstvo. Chyběl i dostatek kvalifikovaných sil pro vedení a střeţení táborů. V některých případech se zcela jednoznačně improvizovalo, coţ vedlo aţ k neorganizovanému odsunu internovaných osob za hranice, který v některých případech vedl k ukvapenostem a přehmatům.

Jiţ druhý měsíc po osvobození bylo pamatováno na to, aby byl tento problém řešen plánovitě. Byla zřízena zvláštní meziministerská komise, která podle moţnosti odstraňovala nedostatky a likvidovala přehmaty na místě samém. S postupující konsolidací administrativy, se ujalo centrálního řízení těchto úkolů ministerstvo vnitra, řídící své krajské zmocněnce. V polovině října 1945 bylo moţno jiţ konstatovat vnesení určitého řádu, zejména na úseku zásobování obyvatelstva. Celkový omezený příděl masa a tuků byl u Němců kompenzován zvýšeným přídělem brambor a bílého

84 ) ABS Kanice u Brna, fond E6, karton 109, inv. j. 3

41 chleba. Pro váţně nemocné Němce byly zavedeny české příděly, stejně tak byli na úroveň českých zaměstnanců postaveni Němci pracující v dolech a těţkém průmyslu. Pro německé děti do 6 let věku platily obdobné příděly jako pro české děti. Plně organizovaná byla v táborech nemocenské péče, doplňovaná sítí nemocnic zejména pro akutní případy onemocnění internovaných. Němci byli zařazeni do systému sociálního pojištění jako Češi, pro děti bez rodičů byly zřizovány zvláštní útulky a organizováno pátrání po rodičích. V neposlední řadě byla u Němců vytýčena zásada plné mzdy, jako u českých zaměstnanců (sráţely se pouze reţijní náklady).85

Celý soubor opatření týkající se zřízených táborů směřoval k naplnění postupného, plánovitého a organizovaného odsunu německého obyvatelstva v duchu plnění usnesení postupimské konference. Jedním z hlavních principů vyřešení této otázky byl princip lidského přístupu, i kdyţ byl kruhy nepřátelskými osvobozené republice propagandisticky napadán.86

Na počátku měly zřizované tábory charakter shromaţďovacích středisek, v krátké době však, s přihlédnutím k dalšímu postupu k řešení problematiky internovaných, bylo provedeno roztřídění na čtyři hlavní skupiny táborů: 1/ Internační, kde byli drţeni příslušníci všech národnostních skupin, kteří se provinili proti státu nebo národu a o jejichţ osudu měly rozhodnout Lidové soudy, 2/ pracovní, kde byli drţeny osoby z jakýchkoliv jiných důvodů a které byli vyuţívány na různé práce, 3/ kárné pracovní tábory, ve kterých byly umísťovány osoby odsouzené lidovými soudy, 4/ sběrné, kde byli soustřeďovány osoby německé národnosti, určené ke konečné evakuaci z území ČSR.87

Pro celou zemi Moravskoslezskou bylo zřízeno velitelství táborů v zemi Moravskoslezské se sídlem v Brně, Příční ul. 31. Zemským národním výborem (dále jen ZNV) byla tomuto velitelství udělena rozsáhlá pravomoc ve věcech táborových,

85 ) Pracovní středisko Vrahovice, inv. č. 3, karton 1. Směrnice a pokyny okresního národního výboru Prostějov. Dávky potravin 86 ) ABS Kanice u Brna, fond E6, karton 109, inv. č. 3. 87 ) Pracovní středisko Vrahovice, inv. č. 2, karton 1. Směrnice a pokyny velitelství internačních a jiných středisk v Brně. Směrnice pro sběrné, koncentrační a kárné tábory země Moravskoslezské.

42 zejména pokud se týkalo zřizování, přemísťování, rušení, organizování vnitřního ţivota tábora, přijímání a propouštění zaměstnanců. Velitelem byl ustanoven štábní kapitán František Hrudka, jeho zástupcem vrchní stráţmistr Josef Němec. Tito funkcionáři byli přímo podřízení zemskému veliteli sboru Národní bezpečnosti a místopředsedovi ZNV. Bez vědomí zřízeného velitelství táborů nesměl nikdo, ani MNV, ONV , či jiné úřady zasahovat do organizování táborů a jejich vnitřního ţivota. Totéţ platilo i o provádění kontrolní činnosti. Do táborů, kde byli zastoupeni vyšetřovanci pro trestné činy proti národu a státu, mohli vstoupit i předseda vyšetřovací komise ONV a předseda ONV, ale pouze ve věcech informativních, týkajících se vyšetřovaných.88

4. Zřízení internačního tábora Vrahovice

Ve správním obvodě Okresního národního výboru Prostějov byl zřízen dne 9. června 1945 internační tábor ve Vrahovicích v reţii Místního národního výboru Prostějov, kde byli soustředěni Němci z celého okresu. Místní národní výbor se postaral o rozběhnutí provozu a ustanovil člena rady, Josefa Boudu, jeho prvním správcem. Z titulu funkce ručil za pořádek v táboře a dohlíţel na jeho správu, kterou jinak vedla správní komise stanovená usnesením Národního výboru ze dne 11. 6. 1945 za předsednictví člena NV Josefa Winklera.89

V průběhu červnových zasedání MNV Prostějov bylo ve věci řešení problematiky občanů německé národnosti a jejich přisluhovačů konstatováno: - k ukončení vybudování koncentračního tábora pro Němce u Vrahovic a zahájení jeho provozu chybí pouze dořešit některé nejasnosti v otázkách stravování - dodat příruční lékárnu, čistící prostředky a zapojit místní telefonní síť. Při této příleţitosti byl pověřen bezpečnostní odbor, aby po dohodě se školským odborem uvaţoval o koncentraci německé mládeţe do 16 let zvlášť. Pokud moţno na

88 ) AMV ČR Kanice u Brna, fond E6, karton 109, inv. č. 3. 89 ) SOkA Prostějov, fond MěstNV P-v, i.č. 6

43 místo mimo internační tábor, kde by byla podřízena zvlášť bedlivému dozoru a výchově zkušených vychovatelů.90

Na zasedání rady MNV dne 23. 7. 1945 referoval předseda Trávníček, ţe dojednal u ONV Prostějov předání internačního tábora do správy Okresního národního výboru v Prostějově na den 24. 7. 1945. Okresní národní výbor v Prostějově byl ustaven dne 26. května 1945, jeho prvním předsedou se stal profesor Hynek Smítal a bezpečnostním referentem Otakar Kubíček, do jehoţ působnosti a pravomoci spadal i internační tábor ve Vrahovicích. Později byl zřízen samostatný odbor pro odsun Němců, kde byl dalším členem Miroslav Černý a náhradníkem Jaroslav Kořínek.91

Do správního výboru internačního tábora byli z úrovně MNV doporučeni poručík Mrňka a velitel tábora J. Bouda. V č.j. 13707-III/45, ze dne 9. října 1945, odeslaného z ONV Prostějov Ministerstvu vnitra, je faktické převzetí internačního tábora do správy ONV Prostějov uvedeno datum 1. srpna 1945. K tomuto dni je zároveň uveden celkový stav internovaných 627 osob, z toho 81 Čechů 546 Němců. Z celkového stavu bylo 307 muţů, 319 ţen a 1 dítě 7 roků staré.92

Okresní národní výbor v Prostějově vydal pod č. j. 5328 / III – 45 dne 2. července 1945 „Směrnice pro vedení sběrného tábora ve Vrahovicích“, které obsahovaly následující zásady: 1. Rozhodnutím Národního výboru v Prostějově byl zřízen sběrný tábor všech Němců obojího ho pohlaví ve stáří od 14 do 60 let , aby jich bylo pouţito k nejnaléhavějším pracím, aby byly odčiněny škody způsobené válečným zásahem německé armády. 2. V těchto táborech bude postaráno o lidské ubytování a dostatečné stravování zkoncentrovaných osob, poněvadţ od nich chceme pracovní výkony. 3. V táboře bude s Němci nakládáno tvrdě, aby byla zajištěna kázeň, ale lidsky a spravedlivě. Jakékoliv týrání nebo mučení a šikanování zkoncentrovaných osob je nepřípustné. Stráţci z řad NBS, jeţ by překročili tento stanovený zákaz, budou postaveni před soud. Za ţádných okolností nesmí být proti Němcům v těchto táborech

90 ) ) SOkA Prostějov, fond MěstNV P-v, i.č. 6 91 ) MNV Prostějov inv. č. 6. Zápisy ze schůze rady MNV ze dne 23. 7. 1945 92 ) AMV ČR Kanice u Brna, fond E 6, inv. č. 2. Zřízení Internačního tábora.

44 pouţíváno neblaze proslulých metod německo-fašistických týrání a hubení lidí. Jest nutné vzít v úvahu, ţe se o tyto pracovní tábory bude zajímati cizina, a ţe bychom neobstáli, kdybychom si vedli proti Němcům v táborech s bezohlednou fašistickou brutalitou. 4. Tam, kdy byly koncentrovány i německé ţeny a děti, dluţno body 2 a 3 dodrţovati obzvláště přísně. 5. Všichni zdraví jsou povinni pracovati. Pracovní doba v letní době je 12 hodin. Ráno v půl páté budíček, umývání, čistění světnic, hlášení nemocných, snídaně, v 6 hodin odchod do práce. Všichni vězni pracující mimo tábor musejí být ve 20 hodin zpět. V táboře nechť zůstávají jen vězni potřební k nutným pracím, t. j. kuchyně, prádelny a k opravě oděvů. Jedině tam kde bude nezbytně nutné, aby pracovní doba byla prodlouţena, bude vyhověno. 6. Členům NBS se ukládá za povinnost, aby se k vězňům chovala dle platných sluţebních předpisů. Není dovoleno, aby se s vězni bratřili, prokazovali jim různé sluţby, jako styk se známými apod. 7. Do tábora nemají přístup ţádné civilní osoby, t. j. manţelky nebo příbuzní stráţí, osoby z místa, které by si chtěly tábor prohlédnouti, osoby neúřední. 8. Donášení jídla do tábora není dovoleno. 9. Osoby, které se vykáţí příslušným průkazem sluţebním (průkaz politické policie), s příkazem vyšetřiti osobu nacházející se v táboře, provedou výslech ve vykázané úřední místnosti. Bude-li nutné, budiţ vězeň na zvláštní průkaz vydán na vyšetřování buď k soudu nebo politické policii. 10. Dohled nad táborem spadá do kompetence Okresního národního výboru v Prostějově, referát bezpečnostní.93

Německá mládeţ do 16 let byla ubytována jinde a dána pod dozor zkušených vychovatelů. Peníze a cennosti, nalezené u Němců v táboře, byly dány do úschovy městskému důchodenskému úřadu. Zároveň bylo stanoveno, aby Němci, kteří by zemřeli ve vrahovickém táboře, byli pochováváni na hřbitově ve Vrahovicích. Němci, starší 60 let, byli ubytováni v barácích u sv. Anny (celkem 65 osob). Na návrh důchodenského úřadu byly od 18. 6. 1945 zrušeny veškeré nájemní smlouvy u bytů

93 ) Pracovní středisko Vrahovice, inv. č. 3, karton 1. Směrnice a pokyny okresního národního výboru Prostějov. Směrnice pro vedení sběrného tábora ve Vrahovicích.

45 v baráku VIII u Sv. Anny, stávající nájemníci byli vystěhováni a byla jim poskytnuta náhrada v jiných částech města. Uvolněná kapacita byla pouţita pro ubytování přestárlých Němců a dětí německých rodičů. Nájem byl předepsán německým nájemníkům, pokud měli majetek nebo výdělečný příjem a byli schopni placení. Správcem budov u Sv. Anny se stal Theodor Lipold, jeţ byl honorován 50,- Kč týdně za 1 obyvatele. Odborným dozorem nad těmito domy byl pověřen zřízenec stavebního úřadu Mareš. Do internačního tábora byli přestěhováni vyšetřovanci z věznice okresního soudu, kde hrozila tyfová nákaza.94

Problematika internovaných osob německé národnosti a jejich přisluhovačů se stala pravidelným bodem řešení na zasedáních Místního národního výboru v Prostějově okamţitě po jeho sestavení. Tak např. jiţ 8. 6. 1945 bylo v usnesení z jednání obsaţeno: „ na základě zjištění, že osoby německé národnosti přechovávají u sebe mnohdy velmi rafinovaným způsobem zbraně a výbušniny , usneseno zásadně, aby kterákoliv osoba německé národnosti, u které bude nalezen střelná zbraň nebo jakákoliv výbušnina, byla pro výstrahu bez soudního řízení odstřelena .“ 95 Na návrh I. zástupce starosty Dr. Oldřicha Johna bylo propuštěno 7 vyšetřovaných Němců z policejní vazby do domácí vazby v důsledku prokázaných chorob, stejně tak byli propuštěni 2 vyšetřovanci české národnosti.

Důleţitým rozhodnutím MNV bylo oznámení předsedy vyšetřujícího tribunálu ve věcech zadrţených Němců, Dr. Antonína Šimánka, o ustavení tribunálu s názvem „Vyšetřující komise Národního výboru v Prostějově.“ Pravomoc vyšetřující komise byla ustanovena na celý obvod Okresního národního výboru v Prostějově, samotná komise byla sloţena ze soudců z povolání, z nichţ jeden byl jmenován předsedou a dále z veřejného ţalobce (totoţný s předsedou). Dalšími členy byli přísedící z řad občanstva s právem spolupodepisování návrhů veřejného ţalobce.

V otázce pohřbívání zemřelých příslušníků německé národnosti, s ohledem na veřejný klid a bezpečnost, bylo rozhodnuto veřejné pohřby tohoto druhu s průvodem zakázat a povolit pouze tiché výkropy aţ u hrobu. K tomu podat informace místním

94) SOkA Prostějov, fond MěstNV P-v, i.č. 6 95 ) Tamtéţ

46 farním úřadům. Zemřelé pohřbívat na hřbitově ve Vrahovicích na účet tábora a eliminovat z úrovně NV odpor představitelů obce a místního obyvatelstva.96

Okresní národní výbor v Prostějově zřídil na své schůzi konané dne 24. srpna 1945 na místo dosavadní vyšetřující komise, která byla ustavena Místním národním výborem v Prostějově usnesením ze dne 8. a 14. června 1945, komisi pro vyšetřování zajištěných Němců a Čechů – kolaborantů. Komise se skládala z předsedy a sedmi vyšetřujících komisařů (právníků), dále ze čtyř přísedících (laiků) a čtyř náhradníků. Předsedu zastupoval v jeho nepřítomnosti vyšetřující komisař ve sluţebním pořadí. Komise pracovala v následujícím sloţení: Předseda: František Nantl, okresní soudce, Prostějov Vyšetřující komisaři – právníci : JUC. Miroslav Tesař, JUDr. Jan Pospíšil, advokát, JUDr. Jan Sladký, advokát, JUDr. Vlad. Jančík, advokát, JUDr. Josef Navrátil, advokát, JUDr. Boh. Novotný, koncipient dra O. Johna, JUDr. Zdeněk Vrbka, advokát. Přísedící: Karel Gajdoš, Leopold Sékora, Čeněk Kopečný, Jan Servus. Náhradníci: Josef Ţichovský, Jan Navrátil, Boh. Tomášek, Jan Soldán. Úkolem této komise bylo vyšetřování politických deliktů, pokud nebylo svěřeno orgánům jiným. Vyšetřování prováděl předseda a komisaři jednotlivě podle vypracovaného rozvrhu prací, stanoveného předsedou. Přísedící byli oprávněni účastnit se výslechů, klást otázky, nahlíţet do spisů v přítomnosti vyšetřujících komisařů a iniciativně napomáhat vyšetřování. Předběţné návrhy byly podávány jednotlivými komisaři Okresnímu národnímu výboru. Patřily sem zejména návrhy na uvalení vazby a propuštění z vazby. Jako konečné výstupy byly: návrhy na předloţení spisů lidovému soudu a návrhy na zastavení trestního řízení se stručnou a přehlednou zprávou. Po propuštění z vazby pokračovalo vyšetřování často na svobodě.97

Veškeré řízení bylo prováděno v souladu se zásadami trestního soudního řádu. Členům i náhradníkům komise byly vystaveny pověřovací listiny

96 ) SOkA Prostějov, fond MěstNV P-v, i.č. 6 97 ) SOkA Prostějov, fond MěstNV P-v, i.č. 6.

47 5. Vnitřní život v táboře

Organizace vnitřního ţivota v internačním a později pracovním táboře98 ve Vrahovicích byla od počátku podřízena přísným předpisům zahrnujícím všechny oblasti a respektujícím zásadu, ţe i k nepřátelským osobám, zde soustředěným, je nutné postupovat zejména z hlediska humánnosti. Předpisy byly formulovány nadřízenými sloţkami celého systému, počínaje Ministerstvem vnitra v Praze, Velitelstvím sběrných a kárných táborů v zemi Moravskoslezské v Brně a Okresním národním výborem v Prostějově.

Nejvyššími výkonnými orgány, které zastávaly v internačním, později pracovním středisku ve Vrahovicích funkce velitele nebo jeho zástupce, byli následující:

Příjmení a Zastával V období od - Hodnost Pozn. jméno funkci do

15.6.45 - Bouda Josef civil Velitel střediska 31.7.45 Zástupce Ječmínek 15.6.45 - civil velitele František 31.7.45 střediska SNB - vel. Vítek Josef stráţmistr Velitel střediska 1.8.45 - 31.8.45 stanice Kostelec n/H. Zástupce vrchní SNB - vel. Roušál Metoděj velitele 1.8.45 - 3.7.46 stráţmistr stanice Ptení střediska SNB - vel. Kluska vrchní 3.9.45 - do Velitel střediska stanice Bohumil stráţmistr ukončení Prostějov 99

Za zmínku stojí, ţe ke dni 10. 3. 1946 byl stanoven na základě pokynu ZNV v Brně posledně platný název pracovního tábora na „Pracovní středisko Vrahovice.“

98 ) Situační plánky tábora viz příloha č. 4 a 5. 99 ) SOkA Prostějov, Fond Pracovní středisko Vrahovice, inv. č. 1, karton 1. Směrnice a pokyny MV 1945 -46..

48 Příkaz k této změně byl vydán výnosem ministerstva vnitra ze dne 17. 12. 1945 čís. II – 1623 -16/11 – 45 – V/4 – 19.100

Jedním z prvních nařízení, upravujících vnitřní ţivot v táboře, bylo omezení korespondence internovaných. V důsledku dodrţování zásady, ţe dopisy byly cenzurovány, v případě jejich velkého rozsahu byly orgány zabývající se cenzurou časově velmi zatěţovány. Proto bylo stanoveno, ţe zajištěné osoby mohly psát pouze jednou měsíčně. Bylo zakázáno pouţívat dopisní papír s obálkami, ke korespondenci bylo moţno pouţít pouze korespondenční lístky. Na lístku nesmělo být napsáno více jak 25 řádků, jinak byly vráceny pisateli.101

Docela palčivým problémem ţivota v internačním táboře byl nedostatek oděvů, prádla a zimních přikrývek. Dne 29. října 1945 hlásil velitel tábora ONV Prostějov, ţe internovaní mají pouze letní oděv a prádlo, polovina má pouze letní pláště nebo pláště do deště, druhá polovina nemá pláště vůbec. Na výměnu čistého prádla pro 301 internovaných muţů je k dispozici pouze 78 muţských košil a 7 spodních kalhot. Pro 318 internovaných ţen 155 košil a 108 plátěných kalhot. Pokud jde o obuv, bylo od firmy Baťa zakoupeno 225 párů dřeváků. Počet postelí, slamníků a podhlavníků je dostatečný, zoufale málo je však zimních přikrývek, kterých je pro celkový počet 619 internovaných pouze 125 kusů. Internovaní byli vybídnuti, aby si od příbuzných opatřili zimní přikrývky. Stalo se tak pouze u několika Čechů. Nedostatek vhodného šatstva, prádla a přikrývek se projevoval po celou dobu trvání tábora aţ do fáze odsunu, jak bude komentováno dále.102

Dne 6. 11. 1945 obdrţel IT ve Vrahovicích pokyn, ţe nelze v táboře zadrţovat děti ve věku do 14 let, ať uţ jsou v doprovodu rodičů nebo samy a je třeba bez odkladu předat příbuzným, případně do péče sociálních ústavů, klášterů a podobným zařízením. Pokud by nebylo takové umístění moţné zajistit, je třeba, jde-li o děti národnosti české,

100 ) SOkA Prostějov, Fond Pracovní středisko Vrahovice, inv. č. 3, karton 1 . Směrnice a pokyny od ONV PV. 101 ) SOkA Prostějov, Fond Pracovní středisko Vrahovice, inv. č. 25, karton 4. Důvěrná korespondence. Korespondence zajatců a osob zajištěných 102 ) SOkA Prostějov, Fond Pracovní středisko Vrahovice, inv. č. 2, karton 1, Směrnice a pokyny velitelství internačních a jiných středisek 1945-46. Sběrné internační tábory a jejich vybavení loţním prádlem a svršky.

49 odevzdat je do péče důvěryhodným osobám české národnosti, které se o děti dobrovolně přihlásí. Jde-li o děti německé, je nutno je umístit jako tzv. národní hosty u majetných Němců

U dětí takto umístěných bylo uloţeno vést přesnou evidenci. Dozor nad nimi měly vést charitativní organizace a kontrola svěřena orgánům ONV – zpravidla správním komisím. V případě, kdy byla zajištěna matka s dítětem, které nehrozilo postavení před lidový soud, měla být propuštěna na svobodu s dítětem (případné vyšetřování na svobodě). Za realizaci tohoto nařízení byl osobně zodpovědný předseda ONV (okr. správní komise), bezpečnostní referent a velitel internačního (pracovního) tábora. Termín splnění byl stanoven do 12. listopadu 1945.

Podle hlášení velitele IT ve Vrahovicích se výše uvedené nařízení týkalo pouze jednoho případu dítěte, Gisely Gubitzová, nar. 1. 3. 1938, které bylo v táboře na ţádost vlastní matky, bylo 7. 11. 1945 předáno Okresní péči o mládeţ v Prostějově, kde mělo vyčkat do propuštění matky.103

Další důleţitý pokyn, který správa IT Vrahovice obdrţela dne 19. 11. 1945 od ONV Prostějov se týkal osob ţidovského původu. Ministerstvo vnitra v něm nařizovalo, aby osoby ţidovského původu, pokud by se vyskytly v zajišťovací vazbě, byly ubytovány naprosto odděleně od Němců, byly stravovány jako osoby slovanských národností a aby bylo vyšetřeno, zda byly v době okupace internovány v Německých koncentračních táborech. Po vyšetření všech okolností zajistit : - osoby ţidovského původu cizí státní příslušnosti odsunout domů nebo na jiné místo v cizině - osoby ţidovského původu z koncentračních táborů, pronásledované nacisty z rasových důvodů, pokud se nedopustily trestných činů podle retrib. dekretu presidenta republiky, vyšetřovat na svobodě.

103 ) SOkA Prostějov, Fond Pracovní středisko Vrahovice, inv. č. 2, karton 1, Směrnice a pokyny velitelství internačních a jiných středisek 1945-46. Internační a pracovní tábory - zákaz umísťování osob do 14 let.

50 Ze znění výnosu bylo zřejmé, ţe osoby ţidovského původu bylo moţno ponechat v zajišťovací vazbě jen ve výjimečných případech (zločin proti znění zákona na ochranu republiky nebo retribučnímu dekretu) s přihlédnutím ke skutečnosti, ţe utrpení osob ţidovského původu bylo za nacistické okupace tak velké, ţe by se takové osoby vůbec vyskytly. Hlášení správy internačního tábora bylo v tomto směru negativní – osoby ţidovského původy v táboře nebyly internovány.104

Pod č.j. 1067/1945 bylo z úrovně Velitelství sběrných a kárných táborů v Brně uloţeno všem internačním a pracovním táborům v zemi Moravskoslezské propuštění internovaných rakouských státních příslušníků a jejich urychlenou repatriaci. Bylo třeba zajistit, aby rakouští státní příslušníci byly v táborech odděleni od zajatců německých. Osoby, proti kterým nebylo trestních ani politických námitek, měly být zařazeny k okamţitému odsunu. Samotným převzetím osob z tábora byl pověřen rakouský repatriační komitét, jehoţ úkolem byl odsun do Rakouska. Propuštění se netýkalo rakouských příslušníků, proti kterým bylo vedeno vyšetřování nebo měli být postaveni před lidový soud.105

6. Lékařská péče

V rámci střediska byla zřízena ošetřovna pro okamţitou lékařskou pomoc. Okresní národní výbor, spolu se správní komisí, se postaral o náleţité vybavení po stránce věcné. Stejně tak zajistil v těchto ošetřovnách pravidelnou denní lékařskou sluţbu lékař z osob soustředěných ve středisku. Ve středisku Vrahovice vykonával tuto sluţbu Němec Dr. Rudolf Himmel, který musel být schválen z hlediska státně bezpečnostního. Dozor nad touto lékařskou sluţbou prováděl lékař slovanské národnosti, konkrétně Dr. J. Votruba. Pouze tento lékař byl oprávněn vystavovat veškerá lékařská dobrozdání a činit všechna úřední podání týkající se zdravotní sluţby ve středisku. Péčí o vazebně umístěné ve věznici okresního soudu byl pověřen Dr. R.Řehulka.

104 ) SOkA Prostějov, Fond Pracovní středisko Vrahovice, inv. č. 25, karton 4. Důvěrná korespondence. Osoby ţidovského původu v zajišťovací vazbě. 105 ) Tamtéţ. Rakouští státní příslušníci internovaní v táborech – propuštění.

51 Všechny váţnější, zejména operativní zákroky, byly řešeny v rámci Okresní nemocnice v Prostějově. K tomu stanovená pravidla léčení Němců se řídila následujícími zásadami: 1 / Zásadně mohou být přijatí do nemocnice z věznice a koncentračního tábora pouze takoví nemocní, u kterých hrozí nebezpečí ohroţení ţivota.Ve zvláštních případech můţe být poskytnuto ambulantní ošetření, po kterém bude nemocný odeslán zpět. 2 / V kaţdém jednotlivém případě musí být nemocnice předem dotázána, zda předmětný případ můţe být přijat. 3 / Teprve na základě uděleného telefonického souhlasu můţe být pacient dopraven k hospitalizaci.106

Lékař, který prováděl zdravotní dohled nad pracovním střediskem, absolvoval minimálně jednou měsíčně celkovou prohlídku střediska, tj. ubikací, kuchyně, odvšivovacích míst apod. a pravidelně o výsledcích informoval ONV a OSK.

O humánním přístupu k internovaným Němcům, z hlediska zajištění jejich péče, svědčí Směrnice pro zdravotní sluţbu ve sběrných střediscích. Pro doklad tohoto konstatování je nutno uvést alespoň nejdůleţitější zásady: Orgány zdravotní sluţby byly: 1/ Lékař (příp. lékaři podle velikosti střediska), 2/ Pomocný zdravotnický personál – ošetřovatelé, muţi a ţeny, určení k výkonu pomocné sluţby na ošetřovně a v jednotlivých částech střediska, 3/ Pomocný personál se zvláštními úkoly: a) K periodickým prohlídkám na vši – 2 x týdně – a odvšivování, b) Personál odpovědný z udrţování čistoty a provádění desinfekce na záchodech, latrinách, c) v případě epidemie se určí zvláštní personál – očkovaný nebo přirozeně imunní- pro ošetřovatelskou sluţbu v izolačním nemocničním objektu.107

106 ) SOkA Prostějov, Fond Pracovní středisko Vrahovice, inv. č. 3, karton 1. Směrnice a pokyny ONV PV 1945-1946. Léčení Němců a zajištěných osob v nemocnici. 107 ) SOkA Prostějov, Fond Pracovní středisko Vrahovice, inv. č.1, karton 1. Směrnice pro zdravotní sluţbu ve sběrných střediscích (táborech).

52 Ošetřující lékař podléhal příslušnému úřednímu (okresnímu) lékaři, který své příkazy a instrukce udílel prostřednictvím správy střediska. Ta byla povinna bezpodmínečně uposlechnout a provést.

Povinnosti táborového lékaře spočívaly v diagnostice a léčení, podle pokynů okresního lékaře v provádění prevence epidemických nákaz a zavšivení. Dále byl povinen dbát o dodrţení všeobecných zásad hygieny při hromadném ubytování ve středisku, kontrolovat pomocný personál zejména v kuchyni střediska. O eventuálním výskytu nakaţlivých onemocnění nebo zavšivení byl povinen podávat denně hlášení velitelství střediska a jednou týdně příslušnému úřednímu lékaři. O veškeré své činnosti na ošetřovně, o prevenci a potlačování nakaţlivých nemocí a o svých hlášeních byl povinen vést stručné záznamy.

Práce úředního lékaře spočívala v první řadě v kontrolní činnosti zdravotní sluţby ve středisku, pořizování zápisů z těchto kontrol, poskytování informací táborovým lékařům, v posuzování věcných poţadavků táborového lékaře. Vyţadoval mj. u nadřízených sloţek prostředky nutné pro zdárný chod zdravotnické sluţby, k prevenci epidemických nákaz, léky a desinfekční prostředky. Podával hlášení ZNV v Brně, zdravotnímu oddělení, hlášení o eventuálním výskytu skvrnivky, břišního tyfu a ostatních infekčních nemocí. Kromě výjimečných (tak bylo hlášeno) případů zavšivení se v pracovním táboře Vrahovice infekční nemoci nevyskytly.108

Přiměřené poţadavky na léčiva a obvazový materiál byly Správou internačního tábora řešeny přes Epidemickou ústřednu pro odsun při ministerstvu zdravotnictví cestou Okresního národního výboru v Prostějově. Za ONV Prostějov fungoval jako úřední lékař Dr. Bureš.109

Stručné zhodnocení jednotlivých kroků uskutečněných v plnění zdravotních opatření v internačním, později zdravotním středisku, je zřejmé z hlášení č. j. 2140/46 pro ZNV v Brně, velitelství internačních a jiných středisek dne 17. 7. 1946. Konstatuje se zde, ţe od měsíce června 1945 byly pravidelně prováděny prohlídky internovaných

108 ) SOkA Prostějov, Fond Pracovní středisko Vrahovice, inv. č.1, karton 1. Směrnice pro zdravotní sluţbu ve sběrných střediscích (táborech). 109 ) Tamtéţ. Sběrná střediska za účelem odsunu obyvatelstva německé národnosti.

53 při příchodu do střediska táborovým lékařem. V měsíci září 1945 byla zavedena kartotéka o zdravotním stavu všech internovaných a dále také vedena kniha nemocných, coţ odpovídalo stanoveným předpisům. Prohlídky prováděl, záznamy o zdravotním stavu vedl a doplňoval,podle prokázanýchchorob, táborový lékař. Úřední lékař na zdravotní stav příslušníků pracovního střediska čas od času dohlíţel, záznamy o zdravotním stavu nahlédnutím kontroloval, avšak nepodepisoval. Ve smyslu vydaných předpisů úřední lékař záznamy o zdravotním stavu dodatečně podepíše.110

V rámci udrţování zásad hygieny a předcházení vzniku chorob bylo Okresním národním výborem v Prostějově – školským odborem - umoţněno jedenkrát za týden koupání internovaných osob ve sprchách školní budovy na Husově náměstí.111 Patřičná pozornost otázkám hygieny se projevila např. ve skutečnosti, ţe se neobjevil „ani jeden případ skvrnitého tyfu a i jinak byl celkový zdravotní stav odsunovaného německého obyvatelstva dobrý, jak potvrzují také hlášení spojeneckých orgánů. Při odsunu nemocných a pohybu neschopných Němců bylo pouţito lazaretních vlaků.“112

7. Náboženské záležitosti

Na ţádost církevních kruhů bylo ministerstvem vnitra povoleno těţce nemocným osobám ve středisku na, jejich ţádost, poskytnutí duchovní útěchy. Tuto útěchu měl poskytnout duchovní příslušné církve. Pokud byl přímo v táboře internován kněz, směl v neděli konat bohosluţby bez kázání. Toto se mělo dít ve vhodné ubikaci, určené pro tyto potřeby velitelem tábora. Pokud se takový duchovní v internaci nenacházel, mohla tyto sluţby poskytnout – pokud to poměry dovolily – nejbliţší duchovní správa, v tomto případě římskokatolický farní úřad ve Vrahovicích. Jednalo se, mimo bohosluţeb, především o tiché pohřby, poskytování zpovědi a udělování svátostí. V jakém rozsahu bylo těchto sluţeb vyuţíváno, není z archivních pramenů patrné.113

110 ) SOkA Prostějov, Fond Pracovní středisko Vrahovice, inv. č. 1, karton 1. Záznamy o zdravotním stavu osob ve střediscích – vedení. 111 ) SOkA Prostějov, Fond Pracovní středisko Vrahovice, inv. č. 3, karton 1. Směrnice a pokyny ONV PV 1945-1946. Internované osoby – koupání. 112 ) SOkA Prostějov, Zprávy národního výboru pro město Prostějov a okres Prostějov. Prostějov, 25. 11. 1946. 113) SOkA Prostějov, Fond Pracovní středisko Vrahovice, inv. č. 3, karton 1. Směrnice a pokyny ONV PV 1945-1946.

54 8. Zaměstnávání internovaných

Velmi důleţitým aktem v rámci tábora bylo zapojení internovaných osob114 do pracovního procesu. Pro jednotný postup slouţily směrnice (k č.j. II – 1620 – 15/6 – 45 -6). Bylo stanoveno, ţe příslušníků tábora lze pouţít k pracím podle stupně důleţitosti, a to: a/ k zajištění zemědělské sklizně, b/ k pracím veřejným nebo veřejně prospěšným (např. k odstraňování škod, způsobených leteckými útoky a bojovými akcemi, na stavby, opravy a úpravy veřejných komunikací jako silnic, ţeleznic, vodních cest nebo veřejných prostranství a budov, dobývání uhlí a rud), c/ není-li takových prací, lze je dát k dispozici pro práce v soukromém podnikání, zejména pro práce zemní všeho druhu, pro těţké práce polní a lesní.115

Přidělení příslušníků tábora na práce prováděl velitel tábora na základě smlouvy, kterou uzavíral jménem čsl. republiky s příslušným podnikatelem písemnou formou. Ve smlouvě byly ošetřeny zejména otázky délky pracovní doby, výše náhrady za pracovní výkony apod. Uzavřené pracovní smlouvy schvaloval orgán nadřízený táboru, zpravidla ONV. V péči podnikatele byly pracující příslušníci tábora zajištěni úrazovým pojištěním. Záznamy o vykonaných pracích vedl velitel tábora odděleně podle podnikatelů, kde zachycoval počty pracujících a odpracované hodiny. Správnost zápisu signoval příslušný podnikatel. Na odloučených pracovištích vedl záznamy pověřený pracovník, který na konci měsíce předkládal výkazy práce veliteli tábora. Podnikatel zodpovídal za organizaci práce a dodrţování všech předpisů. Denní pracovní doba byla minimálně 8 hodin. Podnikatel platil za stanovenou pracovní dobu mzdu podle platných sazeb, sníţenou o 20 %. Za práci přesčas byl povinen uhradit příplatek ve výši 20 – 25 %, za práci o nedělích a svátcích zvláštní 50 % příplatek.116 Příslušníci tábora ve Vrahovicích byly vyuţíváni zejména na práce v prostějovských závodech, v soukromých zemědělských statcích, zejména v rovinaté části Hané okolo Prostějova a při odklízení důsledků války ve městě. Jiţ 6. června 1945

114 ) Fotografie internovaných v táboře viz obrazová příloha č. 6. 115 ) SOkA Prostějov, Fond Pracovní středisko Vrahovice, inv. č. 1, karton 1. Směrnice a pokyny MV 1945-46. Směrnice pro správu internačních táborů (sběrných) 116 ) Tamtéţ.

55 vydal Úřad Zemského národního výboru v Brně pokyn k zajištění pracovních sil v zemědělství, který povoloval vyuţití civilních osob německé národnosti, kolaborantů a jiných nepřátelských ţivlů pro zajištění úkolů zemědělské výroby. Za tímto účelem měly být vytvořeny pracovní skupiny, pod ozbrojeným dozorem, stravující se u zemědělských zaměstnavatelů proti potravinovým lístkům. Tento příkaz byl aplikován dne 12. června 1945 Okresním národním výborem v Prostějově prostřednictvím úřadu pro ochranu práce.117

V přípisu ONV Prostějov ze dne 10. 5. 1946 s odvoláním na výnos Ministerstva vnitra bylo správě pracovního tábora uloţeno poskytnout pracovní síly pro vykládku uhlí z vagonů i o poledních přestávkách, o nedělích a svátcích (nedostatek vagonů).118 Významná byla také účast internovaných na úspěšném zvládnutí kůrovcové kalamity v okolních lesích.119 Při nasazování internovaných Němců na práce bylo také důsledně dbáno na jejich kvalifikaci. Zajištění Němci, kteří byli kvalifikovanými odborníky, nesměli být pouţíváni k hrubým nekvalifikovaným pracím nebo jinak neodborně vyuţíváni.120 Určitým kritériem pro zařazování internovaných do pracovního procesu bylo jejich označení na evidenčních lístcích, pod kterými byli vedeni, a kde byli rozděleni na kategorie: 1/ Okupanti, t. j. Němci a Maďaři, kteří se nastěhovali na území republiky čsl. po 1. říjnu 1938, 2/ provinilci, pokud nejsou jiţ zajištěni (zvláště průbojní nacisté, kteří ostentativně vystupovali s odznakem strany), 3/ bývalí veřejní zaměstnanci, kteří zrušením sluţebního poměru se stali nezaměstnanými, 4/ zemědělci, 5/ majitelé podniků a ţivnostníci, 6/ příslušníci svobodných povolání, 7/ dělníci, 8/ ostatní.121

117 ) SOkA Prostějov, Fond Pracovní středisko Vrahovice, inv. č. 1, karton 1. Směrnice a pokyny MV 1945-46. Zajištění pracovních sil v zemědělství. 118 ) SOkA Prostějov, Fond Pracovní středisko Vrahovice, inv. č. 3, karton 3. Směrnice a pokyny ONV PV 1945-1946. Pouţívání příslušníků internačních středisek při vykládce uhlí. 119 ) Tamtéţ. Odstraňování škod způsobených kůrovcem. 120 ) Tamtéţ. Německé pracovní síly – odborné pouţití.

56 Přehled stavu internovaných v táboře Vrahovice

Stav Počty internovaných Podle národností ku dni celkem muţi ţeny děti -18 let Češi Rakušané Němci

31.8.1945 723 334 355 34 neuvedeno 30.9.1945 623 293 313 17 neuvedeno 31.10.1945 620 297 307 16 neuvedeno 30.11.1945 582 285 284 13 51 7 524 31.12.1945 537 271 251 15 41 5 491 28.1.1946 521 270 242 9 32 5 484 28.2.1946 487 244 236 7 22 4 461 31.3.1946 391 196 190 5 6 3 382 30.4.1946 374 186 183 5 5 3 366 31.5.1946 343 171 167 5 3 2 338 30.6.1946 311 151 155 5 2 2 307 31.7.1946 261 134 123 4 1 0 260 31.8.1946 186 94 90 2 1 0 185 30.9.1946 122 60 61 10 0 0 122 20.10.1946 0 0 0 0 0 0 0

Pracovní využití internovaných

Stav Počty pracujících Poznámka ku dni celkem zeměděl. veřej.prospěš.práce a práce v podnicích trvale přechodně

31.8.1945 426 0 167 259 30.9.1945 502 60 101 341 16 muţů + 31 ţen v táboře 31.10.1945 518 60 134 324 16 muţů + 31 ţen v táboře 30.11.1945 445 38 121 286 31.12.1945 367 32 117 218 31.1.1946 427 25 105 297 28.2.1946 396 22 89 285 31.3.1946 321 14 68 239 30.4.1946 302 14 68 220 31.5.1946 278 15 53 210 30.6.1946 252 11 43 198 31.7.1946 211 11 31 169 24 prac.přechod.ţňové práce 31.8.1946 147 5 19 123

122

121 ) Tamtéţ. Vedení seznamů evidenčních lístků pro osoby německé a maďarské národnost. Označení kategorií. 122 ) Pracovní středisko Vrahovice, inv. č. 5, karton 1. Dekádní výkazy stavu internovaných od 21. srpna 1945 do 20. října 1946.

57 9. Polní hospodářství

Sloţitá situace v zásobování potravinami v poválečném období, ale také snaha o vyuţití pracovních kapacit z řad internovaných, zejména těch, kteří z bezpečnostních důvodů nesměli opouštět středisko, vyústila ve vytváření pracovních moţností uvnitř pracovního střediska. Jednou z moţností bylo zavedení polního hospodářství pro vyuţití volných pozemků střediska k pěstování zemědělských plodin, zeleniny a ovoce. Další moţnost byl chov drobného domácího zvířectva, zejména vyuţitím a zhodnocením odpadků při stravování. Pro vedení polního hospodářství byl stanoven zodpovědný vedoucí z řad zaměstnanců střediska, který byl zodpovědný za výrobní i ekonomické záleţitosti. Výrobky polního hospodářství byly dodávány kuchyni střediska za úředně stanovené ceny s 25 % slevou, přičemţ pokud se jednalo o vázané potraviny, musel být uvědoměn příslušný zásobovací úřad. Veškeré výdaje a příjmy polního hospodářství byly zachycovány ve zvláštní kapitole „Příjmy z polního a zahradního hospodářství středisek“ K celkové problematice polního hospodářství byly vydány podrobné pokyny (č.j. 835/1946 ZNV v Brně). 123

Pracovní středisko Vrahovice hlásilo 4. 5. 1946 ONV Prostějov ve věci polního hospodářství obhospodařování 55 arů vlastních pozemků.124 Tyto pozemky byly bez ovocných stromů a keřů. Ve výkazu osetých ploch u tábora bylo hlášeno 990 m2 špenátu, 480 m2 zaseté zeleniny, 420 m2 sazenic zeleniny, 1700 m2 ranných brambor, 1860 m brambor pozdních.125

123 ) SOkA Prostějov, fond Pracovní středisko Vrahovice, inv. č. 2, karton 1. Směrnice a pokyny velitelství internačních a jiných středisek 1945-46. Směrnice pro vedení polního hospodářství. 124 ) SOkA Prostějov, fond Pracovní středisko Vrahovice, inv. č. 2, karton 1. Směrnice a pokyny velitelství internačních a jiných středisek 1945-46. Polní hospodářství střediska. Hlášení. 125 ) Tamtéţ Výkaz osetých ploch u tábora.

58 10. Finanční hospodaření

Zachycování účetních údajů vztahujících se k provozu internačního tábora se na stranách výdajů i příjmů řídilo stanovenými pravidly, které byly směrodatné pro Okresní národní výbor, resp. okresní správní komisi. Tyto orgány byly zmocněny k hrazení věcných a osobních výdajů podle příslušných kapitol a odpovídaly za správné účtování. Totéţ platilo i o příjmech plynoucích zejména z úhrad za pracovní nasazení příslušníků tábora. O rozsahu finančního obratu internačního tábora ve Vrahovicích a jeho struktuře svědčí hlášení podané Velitelství sběrných a kárných táborů v Zemi Moravskoslezské v Brně k 15. 11. 1945:

1/ pokladní hotovost …………………………………………. 3 516,20 Kčs 2/ na kontě Městské spořitelny v Prostějově ……………… 419 069,70 Kčs 3/ dluţné pohledávky od zaměstnavatelů …………………. 150 000,- Kčs C e l k e m 572 585, 90 Kčs

Naproti tomu jsou dluţné účty : 1/ dosud neuhrazené drobné účty …………………………… 42 500,- Kčs 2/ za dodané zimní přikrývky 450 ks ……………………….. 50 000,- Kčs 3/ za 100 ks dámských dřeváků …………………………….. 5 500,- Kčs 4/ za inventář vnitřního zařízení od MNV Prostějov ……….. 50 000,- Kčs 5/ za dodaných 300 ks voj. pláštů, 300 ks voj. blůzí, 300 ks voj. kalhot od Voj. útvaru Olomouc ……………… 30 000,- Kčs C e l k e m 178 000,- Kčs

Pokladní hotovost a pohledávky …………………………………… 572 585,90 Kčs Výše jmenované dosud neuhrazené účty ………………………….. 178 000,- Kčs

Z b ý v á 394 585,90 Kčs 126

126 ) SOkA Prostějov, fond Pracovní středisko Vrahovice, inv. č. 25, karton 4. Důvěrná korespondence. Pokladní hotovost. Hlášení.

59 11. Evidence internovaných osob

Stav internovaných osob byl byl pravidelně vyhodnocován a hlášen nadřízeným orgánům z několika pohledů. Jednak byl podchycován počet podle pohlaví a národností, jejich zapojení do pracovního procesu (tab. na str. 54) v měsíční periodicitě. Další přehled řešil stav šetření provinění internovaných – viz následující příklad.

Výkaz stavu vyšetřovaných ku dni 3. ledna 1946

1. Do soudní vazby ku dni 3. ledna dodáno ……………………………… 14 osob 2. Ve vězeňských ústavech mohlo být umístěno ……………………...… 0 osob V dosavadním internačním středisku bylo moţno ponechat …………249 muţů …………149 ţen ………... 389 celkem 3. Z celkového počtu 389 osob celkem české nár. 41 osob, 32 muţů, 9 ţen. 4. Ve smyslu dekretu bylo z vazby propuštěno ………………………….. 0 osob 5. V internačním středisku zůstává nevyšetřeno ještě:

41 osob české národnosti 4 osoby rakouské národnosti 344 osob německé národnosti 389 osob celkem 127

127 ) SOkA Prostějov, fond Pracovní středisko Vrahovice, inv. č.5, karton ?. Dekádní výkazy stavu internovaných 1945 – 46.

60 Dalším administrativním prvkem, zachycujícím denní přírůstky a úbytky příslušníků tábora a jejich pracovní nasazení, byla táborová hlášení – viz následující konkrétní příklad: Táborové hlášení ze dne 12. 7. 1946

Denní hlášení

Stráţe: 1 + 7 Velitel stráţe: Havel Rudolf Počet stráţných: 7 Počet internovaných: I. barák: ţeny ...... 107 II. barák: muţi ……………………….. 113 C e l k e m ………………………… 220

Minulých 24 hodin přibylo: muţů ………………0 ……………… ţen …………… 0 ubylo: muţů …………… .. 0 ……………… ţen …………… 0 celkem: muţů ……………… 0 ……………… ţen …………… 0

Jmenovitě změny stavu: muţi …………………….. ţeny …………………………. …………………….. …………………………. …………………….. ………………………….

Ponecháno pro táborové práce: muţů …………… 22 ţen …………………………14

Práce schopných odešlo celkem: muţů …………. 91 ţen …………………………93 . Poznámky velitele stráţe: 0 Velitel stráţe: Rudolf Havel 128

128 ) SOkA Prostějov, fond Pracovní středisko Vrahovice, inv. č. 4, karton 1. Denní hlášení o stavu střediska.

61 12. Pátrání po hledaných osobách

Struktura internovaných Němců ve střediscích byla velmi různorodá. Stávalo se, ţe mezi řadovými příslušníky se ukrývaly osoby, jejichţ chování v době války bylo aţ na hranici zločinnosti a byly objektem pátrání. V zájmu důsledného šetření a zjištění viníků bylo uloţeno okresním správním komisím, za účinné spolupráce všech bezpečnostních sloţek, vyhotovit ještě před odsunem Němců z Československé republiky seznamy všech osob, které se během války dopustily trestných činů, které lze povaţovat za válečné zločiny, nebo jsou ze spáchání zločinů podezřelí. Současně bylo uloţeno vyhotovit seznamy příslušníků těchto organizací: 1/ I., II., III. a VI. Oddělení Militärisches Amt (dříve Abwehr), 2/ Reichssicherhetshauptamt – centrálních úřadů i odboček 3/ Gestapo včetně Grenzpolizei, 4/ Geheime Feldpolizei, 5/ Kriminalpolizei, Schutzpolizei, Feuerschutzpolizei, Gendarmerie, Wasserschutzpolizei, Luftschutzpolizei, Technische Nothilfe, Hilfspolizei, Vewaltungspolizei, funkcionáři německého soudnictví a správy, 6/ SS – dobrovolníci i nuceně odvedení, National – sozialistisches Kraftfahrkorps (NSFK), National-sozialistisches Fliegerkorps, Reichsarbeitsdienst (RAD), Organisation Todt, 7/ SA, NSDAP (funkcionáři), Hitlerjugend (HJ) a BdM (funkcionáři).129

Kromě jmen bylo uloţeno uvést další rodná data, členství v té které organizaci, místo působení za války, jednotka či úřad, hodnost nebo funkce, údaj o bydlišti před válkou. Do seznamů měli být zahrnuti také Němci, kteří ač nebyli organizováni v ţádné z těchto organizací, chovali se během okupace nenáleţitým způsobem vůči českému obyvatelstvu. Ţádná z těchto osob nesměla být propuštěna nebo evakuována bez souhlasu ministerstva vnitra, odboru pro politické zpravodajství.130

129 ) SOkA Prostějov, Pracovní středisko Vrahovice, inv. č. 3, karton 1. Směrnice a pokyny okresního národního výboru Prostějov. Evidence válečných zločinců. 130 ) SOkA Prostějov, fond Pracovní středisko Vrahovice, inv. č. 3, karton. Směrnice a pokyny od ONV PV 1945 – 46. Pátrání po pachatelích.

62 Tak ku příkladu obdrţela Správa pracovního střediska ve Vrahovicích dne 17. května 1946 podnět k prošetření, zda se ve středisku nenacházejí vrazi sestřelených britských letců S/L Kirby – Greena a Fl/O Kiddera, a to: 1/ Nölle Wilhelm, Obersturmbannführer a Regierunsrat, vedoucí německé policie v Brně, 2/ Römer Hugo, Kriminalrat německé policie v Brně, 3/ Ziegler Hans, Kriminalrat ze Zlína, 4/ Knippelberger Adolf, Kriminalsekretär německé státní policie Brno, 5/ Koslowsky Otto, Kriminalrat z Brna, 6/ Schwarzer Fritz, šofér Gestapa z Brna. K tomuto poţadavku následovalo od velitele pracovního střediska negativní hlášení.131

Bezprostředně následovalo další pátrání, mající za úkol vypátrat příslušníky Gestapa, ukrývající se v pracovních či sběrných střediscích. I zde hlásil velitel pracovního střediska, ţe ve Vrahovicích se nenachází ţádný příslušník Gestapa, Sicherheitdienstu nebo Abwehru. Zároveň však upozorňuje na podezření, ţe se Sicherheitdienstem měly být pravděpodobně ve spojení: 1/ Ing. Jan Maier, nar. 1. 11. 1910 v Plzni, posledně bytem Prostějov, Rejskova ul. L 2/ František Zemánek, nar. 19. 9. 1892 Staré Pavlovice, posledně bytem v Prostějově, Havlíčkova 33. Jako informátor a spolupracovník Sicherheidienstu měl být snad Karel Pospischil /Kapo/, nar. 8. 9. 1909 v Prostějově, posledně bytem Prostějov, Svatoplukova 58. Jmenovaní byli všichni tři dodáni z pracovního střediska ve Vrahovicích do věznice okresního soudu v Prostějově.132

Pro zvýšení účinnosti pátrání po příslušnících gestapa vznikl poţadavek Ministerstva vnitra, aby v případě jejich zadrţení byli oholeni, vyfotografováni do poprsí a aby jejich fotografie a jména, případně tabla byly vystaveny na vhodných místech, přístupných obyvatelstvu. Stávalo se totiţ běţně, ţe osoby zatčené gestapem,

131 ) SOkA Prostějov, fond Pracovní středisko Vrahovice, inv. č. 3, karton 1. Směrnice a pokyny od ONV PV 1945-46. Odpověď čj 13460 – III ze dne 7.5. 132 ) SOkA Prostějov, fond Pracovní středisko Vrahovice, inv. č. 26, karton 4. Důvěrné spisy.

63 které byly vyslýchány, a vězněny a krutě mučeny, mnohdy neznaly jména svých trýznitelů . Toto řešení mohlo k identifikaci významně přispět.133

Příslušníci zbraní SS, kteří byli lidovými soudy osvobozeni, trestní řízení zastaveno, nebo proti nimţ nebylo shledáno důvodů k trestnímu řízení a stíhání lidovými soudy, byli často z vazby propuštěni.Toto řešení bylo naznáno jako nesprávné, neboť tyto osoby bylo nutno nadále povaţovat za osoby nepřátelské, bylo třeba je soustředit z pracovních a sběrných středisek do Terezína, odkud bylo organizováno jejich odsunutí. Dne 3. července 1946 podává velitel pracovního střediska ve Vrahovicích písemné hlášení, ţe ve středisku se ţádný příslušník zbraní SS nenachází. 134

Dalším případem pátrání v pracovním středisku ve Vrahovicích byla záleţitost Sofie Nitscheové a spol., SS dozorkyně v koncentračních táborech Ravensbrück a Osvětim. Pátralo se po následujících osobách: 1/ Meier Erna z České vsi, SS – Aufseherin v Ravensbrücku, 2/ Tauber Richard, SS – Unterscharführer ze Šumperku, podle výpovědi Nitscheové ubíjel všemi moţnými způsoby vězně v KT v Osvětimi a učil dozorkyně tohoto KT k speciálnímu ubíjení internovaných ranou pěstí do spánku, 3/ Brückner Hermína, SS-Aufseherin v Ravensbrücku z Frýdlantu v Krkonoších (Reisengebirge), 4/ Haucke Elfriede z Dolní Lipové, SS – Aufseherin v Ravensbrücku, 5/ Grögerová Anna z Frývaldova, SS – Aufseherin v Ravensbrücku, 6/ Adamová Rosa z Mor. Berouna, SS – Aufseherin v Ravensbrücku, 7/ Zbirovski Erna z Cukmantlu, byla viděna u přijímací zkoušky pro SS – Aufseherin v Ravensbrücku, 8/ Hackenberg Elfriede z Brunseifu, okres Bruntál, zajištěná, údajně SS – Aufseherin, doposud se nepodařilo prokázat, ţe byla skutečně dozorkyní koncentračního tábora. Také v tomto případě bylo hlášení k přítomnosti výše uvedených osob v pracovním středisku ve Vrahovicích negativní.135

133 ) Tamtéţ. Vystavení fotografií příslušníků gestapa. 134 ) Tamtéţ. 135 ) SOkA Prostějov, fond Pracovní středisko Vrahovice, inv. č. 3, karton 1. Směrnice a pokyny od ONV PV. SS dozorkyně – zatčení a pátrání.

64 Poslední velkou akcí směřující k dopadení válečných zločinců, byla realizace výnosu Ministerstva vnitra ze dne 17. 4. 1946, č. Z – IV – 3060 – 14 / 4 – 46, který byl směrován cestou ZNV v Brně – velitelstvím internačních a jiných středisek v zemi Moravskoslezské všem střediskům. Jednalo se pátrací oběţník „ A „ čs. komise pro vyšetřování válečných zločinů ve Wiesbadenu, kde byla uvedena jména válečných zločinců, hledaných v Německu ke dni 1. 3. 1946. Některé osoby z tohoto seznamu se přirozeně mohli nacházet v Československu. Zveřejněný seznam obsahoval 1812 jmen hledaných osob. K zajištění akce bylo uloţeno m. j.: Přezkoušet všechny osoby v oběţníku uvedené, zda se některé z nich nejsou v obvodu okresů zajištěny nebo nebyly zatčeny a odevzdány do řádné soudní vazby. Přirozeně nutno pátrat také ve všech objektech internačních, pracovních a sběrných středisek. Zdůrazněna byla spolupráce bezpečnostních sloţek, vyšetřujících komisí a velitelství všech středisek.136 „Celou zajišťovací akci provedou příslušníci SNB a za tím účelem nařizuji velitelům středisek, aby tyto příslušníky všestranně podporovali a poskytli jim různá potřebná data o těchto osobách“. V případě, ţe některá z hledaných osob by byla jiţ odsunuta, je třeba tuto skutečnost hlásit obratem příslušnému velitelství SNB. Příkaz byl podepsán zemským velitelem internačních a jiných středisek vrchním stráţmistrem Němcem II.137 Jak vyplývá z přípisu 36 dův / 46 ONV Prostějov prostřednictvím pracovního střediska Vrahovice hlásilo výsledek prošetření negativní.

13. Působení pomluv a propagandy

Počátkem měsíce listopadu 1945 byla Správa internačního tábora ve Vrahovicích upozorněna (č.j. 15266-III ONV PV) na rozšiřování nepravdivých správ německými příslušníky.

136) SOkA Prostějov, inv. č. 1, karton 1. Směrnice a pokyny ministerstva vnitra o zřízení a provozu internačních táborů. Pátrací oběţník „A“ ČS komise ve Wiesbadenu. 137 ) SOkA Prostějov, fond Pracovní středisko Vrahovice, inv. č. 26, karton 4 Důvěrné spisy.

65 Podkladem propagandy bylo tzv. 18 bodů, jejichţ kardinálním bodem bylo sdělení, ţe vystěhování Němců z ČSR je zastaveno, Němci mají vytrvat a ţe Češi budou ze Sudet zase utíkat. Výčet bodů byl následující: 1/ Berlin wird 1/3 besetz. 2/ Deutschland wird 2 Jahre besetz. 3/ Lubliner Regierung nicht anerkannt. 4/ Russland zieht sich aus Polen zurück. 5/ Ostpreussen blebt deutsch. 6/ Nieder und Oberschlesien blebt deutsch. 7/ Allegierte Truplem und die deutsche Polizei erhalten Hand und Wehrwaffen. 8/ Tausende Unsiedler kehren heim. 9/ Flüchtlinge kehren heim. 10/ 500 hundert deutsche Gefangenen kehren täglich heim. 11/ Auswanderengsverbot aller Deutschen. 12/ Wenn der Pole nicht von den besetzen Gebieten abricht, vor windet ar von der Landkarte. 13/ Aachen und Thein blebt französisch besetzt. 14/ Würtenberg, Bayern unter amerikanischer Besetzung. 15/ Oberschlesien bis Brig von den Rusen besetzt. 16/ Süd und Ostdeutschland wird von Englang besetzt. 17/ Süd und Oberschlesien bis Brandenburg ohne Besetzung. 18/ Aussiedlung unter Mitnehmen sämtlichen Vermögen, ungewegliches Vermögen ersatzt, fals nicht möglich, wird das Sudetenland abgetreten und blebt deutsch.138

Poznatky k případnému výskytu této propagandy v táboře měly být hlášeny ONV. Další upozornění, obsaţené v č.j. 56 / dův / 1946, je důkazem skutečnosti, ţe problematika šeptané propagandy a hnutí odporu proti ČSR a jejímu lidově demokratickému zřízení byla stále ţivá, a to i v internačních, pracovních a sběrných střediscích. Zajištění Němci, obzvláště bývalí důstojníci říšské branné moci, vedoucí strany NSDAP a jejich sloţek, úředníci, učitelé, aj. zakládali ve střediscích buňky k šíření propagandy a provádění sabotáţí. Ve spojení s Němci mimo střediska

138 ) SOkA Prostějov, fond Pracovní středisko Vrahovice, inv. č. 3, karton 1. Směrnice a pokyny od ONV PV 1945 – 46. Rozšiřování nepravdivých zpráv šeptanou propagandou německými příslušníky.

66 organizovali útěky internovaných, sabotáţe, znali úkryty zbraní, třaskavin, připravené pro boj Voklsturmu nebo pro organizace Wehrwolfu. V některých případech připravovali útoky na členy bezpečnostních sborů, vyšetřujících komisí, a členy lidových soudů.

Za účelem zjištění této činnosti ve střediscích bylo nařízeno zostřené sledování, náhlé prohlídky tělesné, kufrů, balíků, a to někdy i při odchodech a příchodech do tábora u Němců, kteří pracovali. Zvýšená pozornost, dle nařízení, bylo nutné věnovat i stráţnému personálu, zda se nechová příliš důvěrně k internovaným nebo s nimi není ve spojení v jejich nekalé činnosti.139 Z dochované dokumentace pracovního střediska Vrahovice není zřejmé, ţe by se výše uvedené negativní projevy v průběhu jeho existence vyskytly.

14. Lidové soudy

V souladu s opatřeními proti Němcům byly realizovány také kroky týkající se kolaborantů, německých přisluhovačů za okupace. Ve smyslu Košického vládního programu z roku 1945 rozhodovaly lidové soudy o jejich provinění, resp. zradě (pro okres Prostějov se soudilo v Olomouci, v několika případech přenesení působnosti i v Prostějově). Povaţuji za vhodné uvést jména a rozsah trestů týkající se osob, které se vědomě odcizili v průběhu okupace zájmům národa: 1) Dne 22. března 1946 byl u lidového soudu v Olomouci souzen český učitel Jaroslav Krepl, bezmezný a bezcharakterní obdivovatel Němců, udavač a zrádce. Soud mu vyměřil doţivotní ţalář, z toho 15 let v nucených pracovních oddílech, 2) Rajmund Trněný, řezník – přihlásil se k Němcům a byl členem nacistické formace SA, odsouzen k 5 letům ţaláře, 3) Jan Kovář, tovární ředitel firmy Nehera, vlajkař, propagoval a schvaloval nacismus, odsouzen k 5 letům ţaláře,

139 ) SOkA Prostějov, fond Pracovní středisko Vrahovice, inv. č. 26, karton 4 Důvěrné spisy. Internační tábory – ohniska šeptané propagandy a hnutí odporu.

67 4) Cyril Tomášek, kontrolor hospodářského oddělení okresního úřadu, zavinil ztrátu svobody několika českých venkovských lidí, soud vynesl trest 4 roky vězení, 5) Jan Drápal, obecní tajemník města Kostelec na Hané, byl udavač a napomáhal Němcům, potrestán 20 lety ţaláře, 6) Boh. Dolák, policejní praporčík, přestoupil k Němcům, odsouzen k 5 letům těţkého ţaláře, 7) Gustav Valoušek, krejčí, přihlásil se k Němcům a udáním zavinil smrt českého člověka, odsouzen byl k doţivotnímu ţaláři, 8) Slavomír Blaţek, fašista a organizátor fašistického hnutí, potrestán 5 lety vězení, 9) Karel Koudelka, krejčí, pro udavačství odsouzen k doţivotnímu trestu, 10) Josef Duchoň, bývalý policejní kapitán, pro propagaci Říše a nacismu odsouzen na půldruhého roku do vězení, 11) Hedvika Wolfová, vítala Němce v březnu roku 1939, dostala dva měsíce vězení a veřejné pokárání 12) Josef Černý, dozorce vězňů u okresního soudu, nelidsky jednal s českými politickými vězni a přisluhoval Němcům,odsouzen na 20 let ţaláře, 13) Jindřich Mlčoch, vedoucí Druţstva krejčích, byl fašistou a přisluhovačem Němců, odsouzen na 11 let ţaláře (soudní řízení se konalo v Prostějově na radnici), 14) Čeněk Kopeček, pro členství ve Vlajce byl odsouzen k peněţité pokutě 5 000,- Kč a k veřejnému pokárání 15) Edita Labounková, stýkala se s Němci a Maďary, soud ji potrestal peněţitou pokutou 30 000,- Kč a veřejným pokáráním, 16) Růţena Vyskočilová, podporovala fašismus a nacismus, byla odsouzena k peněţité pokutě 20 000,- Kč, 6 měsícům vězení a veřejnému pokárání, 17) František Doleţel, dal se k Němcům a byl udavačem, odsouzen k 5 letům ţaláře, 18) Josef Pietsch, pekař, byl členem nacistické formace SA, soud mu vyměřil 8 let vězení, 19) Eugen Asch, člen hitlerovské formace SS, soud mu vyměřil 13 let ţaláře pro členství v SS a pro udavačství,

68 20) Bedřich Svoboda, uţil za okupace udavačského výroku, byl odsouzen k veřejnému pokárání (trestní nález byl po dobu 8 dnů vyvěšen a vyhlašován místním rozhlasem), 21) Ing. J. Mayer, ředitel továrny Wikov, byl pro členství v nacistických organizacích a pro pronásledování českých dělníků odsouzen k 3 rokům vězení, 22) J. Larva, obchodní zástupce, přestoupil k Němcům, odsouzen na 2 roky vězení, 23) Boh. Ošťádal, redaktor Hlasů z Hané, osvobozen lidovým soudem za psaní článků do těchto novin. V obnoveném řízení v r. 1948 potrestán byl soudem k 1 roku vězení, 24) Josef Kysela, zaměstnanec továrny Wikov, soud mu vyměřil 25 let vězení za honorované konfidentství pro gestapo a napomáhání nacismu, 25) Antonín Minář, autodopravce, nebezpečný fašista, odsouzen k 6 letům ţaláře, 26) František Schmach, majitel čistírny, zavinil zatčením Čecha A. Kozičky jeho smrt, potrestán 20 lety ţaláře, 27) Jan Procházka, obchodník se staroţitnostmi, přestoupil k Němcům a byl zástupcem velitele „Technische Nothilfe“, potrestán 3 roky vězení, 28) Vlasta Černá, ţádala o německé občanství, soud ji potrestal 6 měsíci vězení, 3 000,- Kč peněţité pokuty a veřejným pokáráním, 29) Rudolf Stratil, bývalý úředník bytového úřadu, ţádal o německé státní občanství, potrestán 6 měsíci vězení a veřejným pokáráním, 30) Rajmund Sova, knihař, ţádal o německé občanství a přijal je, potrestán 6 měsíci vězení, peněţitou pokutou 5 000,- Kč a veřejným pokáráním, 31) František Skřička, strojní zámečník, ţádal o německé státní občanství, soud jej potrestal 1 měsícem vězení a veřejným pokáráním, 32) Jan Kadlčík, poštovní tajemník v.v., přihlásil se k Němcům, pokutován 500,- Kč, 33) Josef Endl, výčepní, přihlásil se k Němcům, pokutován 10 000,- Kč, 34) František Novotný, svrškář, přihlásil se k Němcům, pokutován 10 000,- Kč, 35) Břetislav Haraţda, nádeník, přihlásil se k Němcům, peněţní pokuta 10 000,- Kč.140

140 ) SOkA Prostějov, Pamětní kniha města Prostějova, díl I., s. 58 – 62.

69 Řešení poválečného problému Němců celkově, ale i pokud se týká okresu Prostějov, nebylo jednoduché a bylo provázeno značnými přesuny s cílem jejich soustřeďování podle určitých kritérií, za účelem vyuţití pro pracovní účely, vyšetřování a soudní postihy. Je nutné tedy vidět, ţe počty německých osob v okrese Prostějov nezahrnovaly pouze kmenové Němce z okresního města a příslušných obcí, nýbrţ byly podstatně vyšší.

Okresní tisk ze dne 25. března 1946 vykazuje statistický údaj 3995 Němců na okrese Prostějov, převáţně ţen, poněvadţ muţů bylo pouze 999. Z toho v samotném Prostějově 1152 osob německé národnosti a i zde více jak dvě třetiny počtu byly ţeny. V celkových číslech byly ovšem zahrnuty také pracovní síly, které po převratu byly pro okres přiděleny. V právě prováděném odsunu Němců bylo z Prostějovska odsunuto 200 osob německé národnosti (pravděpodobně dobrovolné odchody neprovinilých Němců). Velkým problémem byli národní pobloudilci, kteří se v době nesvobody přihlásili k Němcům a snaţili se tento čin zahladit. Těchto národních „slabochů“ bylo na okrese 2004 osoby, které téměř beze zbytku ţádali o vynětí z opatření proti Němcům, coţ bylo moţné akceptovat jen po důkladném prošetření. Z těchto osob byly za Němce povaţovány pouze ty osoby, které byly přijaty a obdrţely německé státní občanství. Ty osoby, které přijaty nebyly, měly z opatření proti Němcům pouze potravinové lístky pro Němce. Ke zmíněnému datu bylo v prostějovském okrese vyjmuto zatím pouze 300 osob, jejichţ ţádosti do německého svazku byly zamítnuty.141

Další starostí těchto odrodilců bylo navrácení čs. státního občanství. O těchto ţádostech jednal ONV Prostějov a doporučil pouze mizivé procento ke kladnému vyřízení. Podle retribučního dekretu o národní cti bylo bezpečnostní komisí ONV prošetřeno 1200 osob, z nichţ asi polovina byla postoupena lidovému soudu v Olomouci, který do současnosti soudil z Prostějovska 22 osob. Řešení případů, které nepodléhaly lidovému soudu, bylo svěřeno trestním komisím ONV, které byly za tímto účelem ustaveny.142

Udělování osvědčení o národní a politické spolehlivosti vyšetřujícími komisemi bylo středem kritiky občanů i některých organizací. „ Zprávy národního výboru“,

141 ) Zprávy národního výboru pro město a okres Prostějov, Prostějov – pátek 30. 11. 1945 č. 100. 142 ) Tamtéţ.

70 okresní tisk, ze dne 14. 11. 1945 přinášejí kritiku „Svazu osvobozených politických vězňů a pozůstalých po obětech nacizmu v Prostějově“, kterým se zdá postup očišťování Němců a zrádců národa jako nepochopitelně shovívavý. Trvají přitom na dodrţování vládních opatření, týkajících se Němců a jejich přisluhovačů.143

Jména osob, která byla v rámci vyšetřování očištěna, byla pravidelně projednávána na schůzích národního výboru a uvedena v zápisech. Jednalo se především o osoby, které poţádaly o německé občanství, nebylo jim však uděleno.

143 ) Zprávy národního výboru pro město a okres Prostějov. Prostějov, 14. 11. 1945.

71 III. Odsun Němců z Prostějovska

1. Organizace a provádění odsunu

Vlastní provádění odsunu z pracovního tábora ve Vrahovicích bylo organizováno prostřednictvím Okresního národního výboru Olomouc – venkov – přesídlovacího referátu. Tento úřad vydal dne 3. července 1946 pokyn adresovaný ONV Prostějov – přesídlovacímu referátu, aby pro plánovaný odsun v rámci 9. odsuvného transportu bylo připraveno na den 15. července 1946 v 18.00 hod. prvních 30 německých příslušníků z okresu Prostějov. Bylo stanoveno, ţe v průběhu 11. července dopoledne budou tito lidé dopraveni vlastními dopravními prostředky okresu Prostějov do odsuvného střediska Lutín – Olšany.144

Samotný transport měl být sestaven z obyvatel obcí Nemilany, Hněvotína, Hrubé Vody, Jestřábí, Varhoště, Pohořan, Vesky, Posluchova, ONV Prostějov, Přerov a Zlín, v celkovém počtu asi 600 osob. Dalších 600 osob mělo být připraveno v péči ONV Olomouc. Celkový transport v rozsahu 1200 osob měl být vypraven z ţelezniční stanice Třebčín a směrován do amerického okupačního pásma. Zdůrazněna byla osobní odpovědnost všech zúčastněných orgánů na odsunu s důrazem na zásadu, aby byl odsun prováděn spořádaným a lidským způsobem.145

V určení osob pro transport bylo zdůrazněno: Odsunu podléhají osoby německé národnosti, dále osoby, které se v době zvýšeného ohroţení republiky přihlásily k německé národnosti nebo se o ni ucházely dobrovolně, bez nátlaku nebo na základě jiných okolností hodných zvláštního zřetel. Za Němce se nepovaţují Češi, Slováci a příslušníci jiných slovanských národů, kteří se v době zvýšeného ohroţení republiky přihlásily k německé národnosti nebo se o ni ucházeli donuceni pod nátlakem, kterým bude vydáno osvědčení o národní spolehlivosti.

144 ) SOkA Prostějov, Pracovní středisko Vrahovice, inv. č. 25, karton 4. Důvěrná korespondence. Odsun Němců. 145 ) SOkA Prostějov, Pracovní středisko Vrahovice, inv. č. 22, karton 4. Směrnice a doklady o odsunu Němců podle jednotlivých etap. Odsun Němců z okresu Olomouc – venkov.

72 Odsun se nevztahuje: - na příslušníky čsl. vojenských jednotek, kteří jsou národnosti německé, pokud jim nebylo úředně vysloveno, ţe se jim státní občanství nezachovává, - na osoby, které prokáţí, ţe si podaly do 10. února 1946 ţádost o zachování čsl. stát. občanství (podle dekretu č.33/45 Sb.) a kterým bylo vydáno osvědčení o národní spolehlivosti nebo o prozatímním zachování, pokud jejich ţádost nebyla zamítnuta, - na manţelky a nezletilé děti čsl. státních občanů, ţádajících podle úst. dekretu č. 33/45 Sb. o vrácení čsl. státního občanství, pokud jejich ţádost nebyla zamítnuta, dále také na manţele (nezletilé děti) ţen české a slovenské národnosti, pokud jim ţádost o udělení občanství nebyla zamítnuta, - na Němce, kteří se v době zvýšeného ohroţení republiky přihlásili úředním hlášení za Čechy a Slováky a kterým bylo vydáno osvědčení o čsl. státním občanství.146

V pokynech pro provedení odsunu bylo m. j. stanoveno, v jakém pořadí a kategoriích byly osoby německé národnosti zařazeny v kartotéčních evidenčních lístcích jiţ ve sběrných střediscích podle zvláštních předpisů. V podstatě se jednalo v první řadě o odsun osob nejvíce problémových. Nejdříve měly být zařazeny rodiny s největším počtem dětí. Odsuvnou jednotkou byla stanovena rodina. V plánu odsunu byl brán zřetel téţ na povolání Němců, kteří byli v době internace zařazeni ve výrobním procesu a mnohdy se jednalo o odborníky, momentálně těţko nahraditelné. Stejně tak se jednalo o přechodné řešení odloţení odsunu u těch Němců, kteří pracovali ve zvlášť důleţitých odvětvích (zemědělství, těţba uhlí, doprava). V důsledku dočasného nedostatku pracovních sil byli tito Němci určeni k odsunu aţ v poslední řadě. Pokud se týkalo Němců zařazených do zmíněného odsunu, mohli být odsunuti pouze ti, kteří pocházeli z americké okupační zóny.147

Zvláštní zřetel byl brán na těhotné ţeny, které nesměly být zařazeny do transportu 6 týdnů před porodem a bylo nutno zařídit odklad. Stejně tak v případě nemocných osob, vyţadujících nemocniční ošetření nebo při podezření z nakaţlivých nemocí bylo nařízeno, ţe transport je moţný teprve po vyjádření úředního lékaře.

146 ) SOkA Prostějov, Pracovní středisko Vrahovice, inv. č. 22, karton 4. Směrnice a doklady o odsunu Němců podle jednotlivých etap. Odsun Němců z okresu Olomouc – venkov. 147 ) Tamtéţ.

73 Odsunutí osob choromyslných mělo být řešeno hromadným transportem v pozdějších etapách. Jak vyplývá z hlášení pracovního tábora Vrahovice ONV Prostějov dne 15. 4. 1946, ţádní slepí ani duševně méněcenní Němci se v táboře nenacházeli.

Pokud se týkalo soustřeďování Němců v obcích mimo střediska, soustřeďovali se před svým obydlím se zavazadly a očekávaly příjezd vozidla k dopravě do sběrného střediska. Vţdy jeden obyvatel domu (bytu) zůstal na místě tak dlouho, dokud byt nebyl prohlédnut komisí, sestávající ze zástupce MNV, člena SNB a úředně zapečetěn. Teprve pak bylo moţno celou rodinu dopravit do sběrného střediska. Po odsunu byl majetek zanechaný Němci v opuštěných bytech zajištěn podle platných směrnic.148

Součástí pokynů pro soustředění osob německé národnosti do sběrného střediska Slavonín, resp. do odsuvného střediska Olšany –Lutín, bylo i řešení dalších nezbytných podmínek. Stravování odsunovaných osob ve dnech 9. – 15. července 1946 bylo organizováno vydáním odběrných lístků, řešících 3 denní dávky potravin, v péči hospodářského úřadu hl. města Olomouce. Zdravotní sluţbu v odsuvném středisku řídil okresní lékař,dle zvláštních směrnic, vybavením zdravotního vagonu (léčiva a obvazový materiál). Transport doprovázel lékař a pomocný zdravotní personál, který se po splnění povinností vrátil nazpět.149 Jak vyplynulo z dalších dokladů, termíny tohoto transportu byly posunuty a přeprava . skupiny Němců z pracovního tábora v Prostějově do odsuvného střediska Olšany – Lutín byla uskutečněna aţ 18. července 1946. 150

Vzhledem k tomu, ţe docházelo při výběru Němců určených k odsunu v některých případech chybně k zařazení občanů české národnosti do transportu, byly znovu zdůrazněny tyto zásady: - osoby českého nebo slovenského původu odsunu zásadně nepodléhají, ani v tom případě, bylo-li o jejich ţádosti na vysvědčení o národní spolehlivosti v cestě odvolání zemským národním výborem vydáno negativní rozhodnutí,

148 ) SOkA Prostějov, Pracovní středisko Vrahovice, inv. č. 22, karton 4. Směrnice a doklady o odsunu Němců podle jednotlivých etap. Odsun Němců z okresu Olomouc – venkov. 149 ) SOkA Prostějov, fond Pracovní středisko Vrahovice, inv. č. 22, karton 4. Směrnice a doklady o odsunu Němců podle jednotlivých etap. 150 ) Tamtéţ.

74 - osobami českého nebo slovenského původu nutno rozumět osoby pocházející z českých nebo slovenských rodičů, případně ze smíšených manţelství - pokud by ve smíšených manţelstvích, kde by nebyli manţelé Němci vyňati z odsunu, nemohou být české nebo slovenské manţelky a děti, které odsunu nepodléhají, odsunuti společně se svým manţelem hromadným transportem Němců – k tomu jim musí být vydáno cestovní povolení k překročení hranic, které vydává správní komise ONV v obvodu kde se zdrţují - výjimečně mohou být s manţelem Němcem odsunuty manţelky českého nebo slovenského původu s dětmi, pakliţe Okresnímu národnímu výboru (správní komisi) dobrovolně písemně prohlásí, ţe se téţ povaţují za Němky a ţe i děti jsou německé národnosti a ţádají společný odsun s manţelem - vystěhování nezletilých dětí české národnosti není přípustné, pokud není současně vystěhována jejich matka. 151 Jako příklad řešení problému odsunu manţelů ze smíšeného manţelství bych chtěla uvést přesné znění dokumentu, který tuto situaci dokládá. Dokument byl sepsán dne 20. září 1946 s manţely Nikodémem a Hildou Černými: Nikodém Černý, nyní bytem v Brně, Blahoslavova ul. č. 14 prohlásil: Souhlasím s tím, aby moje manţelka Hilda Černá, t.č. v pracovním středisku ve Vrahovicích byla odsunuta do Německa i s dvěma dětmi, nezletilým Herbertem Partnerem, t.č. v Zemské vychovatelně v Hradišti a Josefem Černým, tamtéţ bytem. Podotýkám, ţe moje manţelka, Hilda Černá, hlásí se dobrovolně na odsun do Německa a chce děti s sebou, a já jí nechci dělat ţádné překáţky. Za tím účelem podáme ţalobu o rozluku z národnostních důvodů pro nepřekonatelný odpor bez viny stran. Hilda Černá, roz. Patznerová, t.č. v pracovním středisku ve Vrahovicích prohlašuje: Hlásím se dobrovolně na odsun do Německa i s mými dětmi Herbertem Patznerem a Josefem Černým, jelikoţ jsem rozená Němka, neovládám jazyk český a z národnostních důvodů netrvám na svazku s Nikodémem Černým. Připojuji se k prohlášení mého manţela Nikodéma Černého a jsem s rozlukou bez viny stran srozuměna.152

151 ) SOkA Prostějov, fond Pracovní středisko Vrahovice, inv. č. 3, karton 1. Směrnice a pokyny od ONV PV 1945 – 46. Odsun Němců, opětovné závady při výběru osob. 152 ) SOkA Prostějov, Pracovní středisko Vrahovice, Důvěrná korespondence, inv.č. 25, karton 4.

75

Při přípravě organizovaného transferu se začal klást důraz na to, aby do něj osoby ze smíšených manţelství nebyly zařazovány. Jejich uţ tak sloţitá situace se ještě zkomplikovala po zahájení konfiskačních řízení na jaře 1946. Případy nových sňatků Čechů s Němkami vyvolávaly veřejné pohoršení. Na stránkách tisku se proklamovala zásada, ţe je třeba rozlišovat mezi sňatky uzavřenými před Mnichovem a těmi uzavřenými v následujících obdobích. Němci mající za manţelky Češky mohli ţádat o vrácení československého státního občanství aţ od začátku roku 1947, ale to jen pokud bylo jejich manţelství uzavřeno před 16. březnem 1939.

Postavení německých manţelek a dětí Čechů, které získaly osvědčení o vrácení státního občanství, se vyřešilo uţ v roce 1947, kdy přestaly být povaţovány za osoby německé národnosti.153

Ve spisovém materiálu okresního archivu v Prostějově je obsaţen také opis nařízení ministerstva vnitra č.j. B – 300/4818 ze dne 20. června 1946154, který ve věci odsunu do amerického pásma nařizuje tato usměrnění: Vzhledem ke komplikacím, které způsobují svízelné hospodářské poměry v oblasti kam směřují transféry Němců z Československa a vzhledem k vysokému počtu odsunutých a uprchlíků tam nyní ţijících, je třeba bezpodmínečně dodrţovat následující zásady: a. Vybavení odsunovaných Němců - kaţdý Němec odsunovaný do amerického okupačního pásma má právo vzít si sebou zavazadlo o nejvyšší váze 70 kg na hlavu. Nesmí mu být bráněno vyvézt všechny vlastní svršky předměty nutně potřebné k výkonu jeho povolání, pokud není vývoz takových věcí zakázán. Němci mají být vhodným způsobem poučeni o váze zavazadla a zároveň informováni, aby si ve vlastním zájmu v povoleném zavazadle vzali věci, kterých je v Německu nedostatek, např. kuchyňské nářadí a nádobí, podhlavníky a loţní prádlo, přikrývky nebo peřiny, dětské kočárky, zvláštní výbavu pro výkon povolání (menší ruční řemeslnické nebo zemědělské nástroje a nářadí),

153 ) Kafková, M.: Odsun Němců z Ţidlochovic (Diplomová práce), FF MU Brno 2007, s. 154 SOkA Prostějov, fond Pracovní středisko Vrahovice, inv. č. 1, karton 1. Směrnice a pokyny MV. Odsun Němců do amerického okupačního pásma.

76 - kaţdý Němec musí být řádně oblečen a obut, v těch případech kdy Němci mají nedostatečný oděv nebo obuv, musí být příslušným ONV zajištěno nejnutnější doplnění jejich oděvu (boty, šaty, prádlo, plášť nebo svetr, pokrývka hlavy). Do zavazadla pak bezpodmínečně patří tyto předměty: přikrývka (deka nebo peřina, 1 rezervní souprava spodního prádla, 1 ručník a 3 kapesníky, jídelní příbor a miska nebo talíř - kaţdý odsunovaný Němec má právo vzít si sebou snubní prsten, hodinky a budík (pokud nejsou z cenných kovů), bibli, osobní doklady – např. křestní a oddací list, výuční list, ţivnostenský list), spořitelní a šekové kníţky znějící na říšskoněmecké ústavy a doklady o vlastnictví majetku v Německu, pokud jejich vývoz není čsl. zákony a předpisy zakázán.

b. Dodrţování zásady ucelených rodin - rodinné svazky musí být při odsunu zachovány - pro účely odsunu se rozumí svazek pokrevně příbuzných nebo zákonně adoptovaných osob, které jsou výţivou závislé na téţe osobě, ţivitele, jímţ můţe podle okolností být otec, syn, vnuk, bratr atd. - za členy rodiny se tudíţ pokládají 1/ manţelé, pokud manţelský poměr trvá 2/ jejich děti, nepřekročivší 18 let věku do 1. 2. 1946 3/ rodiče manţelů a dospělé děti přes 18 let, případní vnuci a vnučky, ale všechny tyto osoby jenom tehdy, ţili-li v téţe obci jako manţelé (jako ţivitel), jsou neschopni práce a odkázáni výţivou na ţivitele rodiny, případně jsou sami

c. Vybavení mzdovými platidly Kaţdá odsunovaná osoba obdrţí od čsl. úřadu částku 500 RM. Potvrzení o převzetí částky vyplacené hlavě rodiny pro všechny členy rodiny bude připojeno k jmennému seznamu odsunovaných osob.155

d. Opatření k účelům informační sluţby Němci odsunutí do Německa budou počínajíc 1. červencem 1946 oznamovat krátkým sdělením adresu nového bydliště v Německu ONV, který provedl jejich odsun.

155 ) SOkA Prostějov, fond Pracovní středisko Vrahovice, inv. č. 1, karton 1. Směrnice a pokyny MV. Odsun Němců do amerického okupačního pásma.

77 Podle této evidence nových bydlišť odsunutých osob v Německu jsou ONV povinny na případné dotazy informovat příbuzné odsunutých, pátrajících po jejich nynějším pobytu.

Pokud se týkalo o odsun Němců do ruského okupačního pásma, vyţádaly si sovětské úřady doplnění jmenných seznamů o údaje v případech členů NSDAP, a to uvedení data vstupu do strany a výkon funkcí. 156

Odsuny Němců do amerického okupačního pásma byly orientovány do spolkových zemí: 1/ Bayern (Oberbayern, Niederbayern, Oberpfalz, Oberfranken, Mittelfranken, Unterfranken, Schwaben), 2/ Essen 3/ Württenberg – Baden

Odsuny do oblasti sovětské okupační zóny byly směřovány do spolkových zemí: 1/ Sachsen. 2/ Mecklenburg, 3/ Brandenburg, 4/ Thüringen 5/ Sachsen – Anhalt. 157

V souvislosti s prováděným odsunem je vhodné zmínit se i o dalším osudu Němců, vysídlených z Československa. Ve vídeňských okresích, obsazených Američany, při provádění registrace, byli vyslýcháni komisí sloţenou z úředníka a tlumočníka, za přítomnosti novináře. Po prošetření osobních údajů byly jim kladeny následující otázky: 1/ Odešel jste dobrovolně nebo jste byl vyhnán? 2/ Jak se chovala při odsunu bezpečnostní stráţ? 3/ Byl jste bit?

156 ) SOkA Prostějov, fond Pracovní středisko Vrahovice, inv. č. 3, karton 1. Směrnice a pokyny od ONV PV 1945 – 46. Odsun Němců do ruského okupačního pásma.

157 ) AMV ČR Kanice u Brna, fond E6, inv. č. 3.

78 4/ Viděl jste na cestě raněné nebo mrtvé? Koho? Kde? 5/ Co Vám bylo ukradeno stráţí? 6/ Jaký majetek jste zanechal v Československé republice? 7/ Byl jste v koncentračním táboře českém a jak se tam s Vámi zacházelo?158

Němci, kteří byli odsunuti z ČR a zdrţovali se ve Vídni, měli povinnost podat si ţádost o povolení k pobytu. Povolení k pobytu uděloval Staatsamt für Innoros. V americkém okupačním pásmu ve Vídni, v okresích 7, 8, 9, 17, 18, 19, byly Němci odsunutí z ČR, hlavně z Moravy registrováni a mj. dotazováni na: 1/ Kdy, jak a s jakým zavazadlem (vybavením) dostali se do Vídně, 2/ Proč byli odsunuti z ČSR, 3/ Jak se české úřady a orgány proti nim zachovaly, 4/ Jaký majetek v Československu zanechali.159

Bylo zjištěno, ţe si vyslýchaní stěţovali na postup českých úřadů a orgánů, uváděny byly závaţné okolnosti o špatném nakládání s nimi, o krádeţích majetku. V některých případech bylo uváděno nelidské zacházení. Při výsleších udávali, ţe byli okradeni o skvosty, peníze a svršky, aniţ jim bylo vydáno nějaké potvrzení. V táborech a během odsunu byli údajně biti, některé osoby přitom zahynuly a mrtvoly byly zahrabány poblíţ cest.

Bohuţel těmto zprávám americké okupační úřady docela přikládaly důvěru. Také v některých rakouských úřadech, kde dosud seděly osoby charakteru stoupenců velkoněmeckých myšlenek, byl těmto výslechům přikládán velký význam. Hovořilo se téţ o tom, ţe podobné výslechy se budou konat i v pásmu ruském, francouzském a anglickém.

Reakcí na tuto situaci bylo nařízení velitelům táborů, aby bedlivě dozírali na lidské zacházení se zadrţenými, jak po stránce stravování, tak i po stránce zdravotní a dodrţováním všech vydaných předpisů.160

158) Pracovní středisko Vrahovice, inv. č. 25, karton 4. Důvěrná korespondence. Němci odsunutí z ČSR ve Vídni a jejich výslechy v pásmu americkém. 159 ) Tamtéţ. 160 ) SOkA Prostějov, fond Pracovní středisko Vrahovice, inv. č. 25, karton 4. Důvěrná korespondence. Němci odsunutí z ČSR ve Vídni a jejich výslechy v pásmu americkém.

79 2. Problematika brodeckého ostrůvku

V následující krátké zmínce se chci zmínit o odsunu německého obyvatelstva tzv. brodeckého ostrůvku, který v poválečné době spadl do působnosti okresu Prostějov. Jeho úloha byla v plánech hitlerovského Německa závaţná. Sami brodečtí Němci o sobě hrdě říkali, ţe jsou „ein deutscher Sturmbock“ – bořící berani souvislých českých drţav na Konicku, zárodkem a nejsilnějším článkem k utvoření německého řetězce, který by od jiţního cípu Moravskotřebovska přes Brodek k Olomouci uzavřel český národnostní ostrov litovelsko - olomoucký. Po vytvoření takovéto německé přehrady mohelnicko - úsovské to měla být nejdelší závora k roztrhání celistvosti české části Moravy. Stupeň germanizace této oblasti je zřejmý z následujícího přehledu: 1880 1890 1900 1910 Češi Němci Češi Němci Češi Němci Češi Němci

Brodek u K. 25 1610 19 1628 6 1418 6 1502 Dešné 20 730 11 747 0 686 5 612 Runářov, Skřípov Labutice 144 3306 186 3288 58 3272 15 3139

Celkem 189 5646 216 5663 64 5376 26 5253 161 Rozpadem Rakouska – Uherska a vznikem Československé republiky byly velkopanské plány zmrazeny, nikoliv však na dlouhou dobu. Nástup Hitlera v Německu k moci, nástup sudetoněmeckého hnutí na našem území probudil i brodecké Němce, coţ se plně projevilo při volbách v roce 1935, kdy pro Henleinovu stranu v Brodku

161 ) MNV Brodek u Konice, Kronika obce z let 1946-1986, inv č. 49. Sestaveno z údajů v ní uvedených.

80 hlasovalo 644 voličů a v Deštném 265 voličů (v r. 1947 byly obce sloučeny s názvem Brodek u Konice), tj. 80 % německých hlasů.

Chování místních Němců za války se v ničem nelišilo od celkového negativního přístupu nadřazeného národa vůči porobenému. Po osvobození se počet obyvatelstva německé národnosti ztenčil vzhledem k tomu, ţe celá řada Němců musela narukovat do wermachtu a ve válce padla, část obyvatelstva pak ze strachu před následky prohrané války včas uprchla. Koncem roku 1945 se počet německého obyvatelstva v Brodku ustálil na 995, z toho 275 muţů, 498 ţen a 222 dětí. Postupným odsunem v r. 1946, kdy bylo odsunuto 959 lidí, dospěl stav obyvatel německé národnosti k číslu 36 osob. Tím byla problematika národnostní vyřešena. Obdobný postup byl realizován i v ostatních obcích brodeckého ostrůvku. 162

3. Činnost národních výborů při odsunu

Internační, později pracovní středisko Vrahovice bylo pod přímou správou ONV v Prostějově. Celou řadu závaţných úkolů spojených s činností střediska však zajišťoval i Místní národní výbor Prostějov, zejména některé jeho odbory. Z tohoto důvodu se často na jednáních presidia MNV i pléna objevovala a projednávala problematika týkající se jeho existence od samého počátku aţ po provedení odsunu Němců.

Tak např. na zasedání rady MNV 13. 12. 1945 byl vydán zákaz pohřbívání Němců do arkád a hrobů na hlavních alejích městského hřbitova, kde jsou pomníky s německými nápisy s tím, ţe Němci mohou být pohřbíváni pouze do skupinových hrobů označení D 9, které po 10 letech, nebude-li uţívací právo prodlouţeno, budou zrušeny.163

162 ) SOkA Prostějov, MNV Brodek u Konice, Kronika obce z let 1946-1986, inv.č. 49, nestránkováno, část národnostní poměry, odsun. 163 ) SOkA Prostějov, fond MěstNV P- v, inv. č. 6. Zápis zs schůze MNV Prostějov dne 13. 12. 1945.

81 Dne 20. 12. 1945 schválil MNV zásadu, aby přestárlí Němci umístění v kolonii u Sv. Anny nakupovali pouze v prodejně Budoucnosti č. 14, aby nedocházelo k jejich neţádoucímu pohybu po Prostějově. 164

Dne 18. března 1946 byla schválena personální změna ve funkci správce v kolonii přestárlých Němců U Sv. Anny, kde byl po zemřelém Theodoru Lipoldovi jmenován do funkce František Pluskal. 165

Na další schůzi dne 25. 3. 1946 byl odbor pro odsun Němců rozšířen o dalšího člena – Miroslava Černého, dílovedoucího z Prostějova a náhradníka – Jaroslava Kořínka, účetního z Prostějova. Dále byly projednány připomínky k ţádostem osob německé národnosti o vydání osvědčení o státní a politické spolehlivosti. Stejnou problematikou se zabýval MNV i na zasedání 5. 4. 1946.166

Dne 3. 5. 1946 bylo jedním z projednávaných bodů ujednocení směrování došlé pošty německým osobám s přihlédnutím k provádění cenzury. Dále bylo dáno na zváţení, zda v rámci probíhající akce sběru oděvních součástek pro horníky a přestěhovalce z Drahanska nevznikla i určitá moţnost vytvoření zásob pro připravovaný odsun Němců.167

Dne 3. 6. 1946 bylo projednáno: - nedodrţování příslušných zásad o přihlašování a odhlašování německých příslušníků nasazených na práce zaměstnavateli a tím vzniku nesrovnalostí v evidenci - existence stejného problému při vzetí zajištěného do soudní vazby ze střediska – nejde s ním evidenční lístek - ve firmě Hanisch a spol. – národní správa je zaměstnáno cca 100 německých příslušnic, ale pouze 31 má evidenční listy – nutno podat vysvětlení a chybějící evid. lístky dodat obci Vrahovice, kde jsou ţeny ubytovány, velitelství střediska lístky vystavit.168

164 ) SOkA Prostějov, fond MěstNV P- v, inv. č. 6. Zápis ze schůze MNV Prostějov dne 2. 12. 1945. 165 ) SOkA Prostějov, fond MěstNV P- v, inv. č. 7 . Zápis zs schůze MNV Prostějov dne 18. 3. 1946. 166) Tamtéţ. Zápis zs schůze MNV Prostějov dne 25. 3. 1946. 167 ) Tamtéţ. Zápis ze schůze MNV Prostějov dne 3. 5. 1946. 168 ) Tamtéţ. Zápis ze schůze MNV Prostějov dne 3. 6. 1946.

82

Dne 1.července 1946 bylo na popud referenta odboru pro odsun Němců a projednáváno příslušné vybavení Němců v nastávajícím odsunu. Bylo usneseno, ţe jmenovaný odbor prostřednictvím zajišťovacího odboru MNV pořídí seznam všech svršků pro vybavení potřebných a svého času jako německý majetek zapůjčených a podle seznamu si jednotlivé věci vyţádá zpět.169

Znovu se o této problematice jednalo 8. července 1946 se závěrem, ţe původní svršky Němců jsou povinni stávající uţivatelé vrátit, pokud by jiţ neexistovaly, je nutno pro fázi odsunu zajistit svršky náhradní. Pokud by nebyla vůle k vrácení, pouţít i policejní asistence a proti vůli původní svršky Němců stávajícím uţivatelům odebrat.170

Zasedání MNV ze dne 19. července 1946 vzalo na vědomí zprávu předsedy MNV o návštěvě v Lutíně v souvislosti s otázkou odsunu Němců z Prostějova a jejich vybavení. Bylo vzato na vědomí sdělení jmenovaného, ţe zajišťovacím odborem MNV bude vydána vyhláška, týkající se vrácení různých předmětů a svršků z německého majetku, zapůjčených soukromým osobám, vzhledem k tomu, ţe uvedené předměty a svršky bude nutno pouţít pro předepsané vybavení Němců přicházejících v úvahu pro odsun. Přitom bude dodrţena zásad, aby Němci nebyli vybavováni šatstvem z akce UNRRA. Podle sdělení předsedy MNV bude odtransportováno z Prostějova celkem asi 150 osob a poslední transport bude z Prostějova vypraven dne 15. září 1946.171

Dne 5. srpna 1946 byla na jednání MNV vzata na vědomí zpráva referenta odboru pro odsun Němců, JUDr. Vladimíra Valenty o potíţích s vybavováním Němců, určených pro odsun, a dále zprávu JUDr. Karla Smrčka o výsledku cesty za účelem získání potřebného materiálu k vybavení Němců ve Šternberku a Olomouci. JUDr. Smrček byl pověřen, aby spolu s jedním úředníkem zajišťovacího odboru podnikl 6. srpna 1946 další sluţební cestu do Šternberka, Rýmařova a jiných míst severomoravského pohraničí a snaţil se všemoţně získat potřebný zbytek materiálu

169 ) SOkA Prostějov, fond MěstNV P- v, inv. č. 7. Zápis ze schůze MNV Prostějov dne 1. 7. 1946. 170 ) Tamtéţ. Zápis ze schůze MNV Prostějov dne 8. 7. 1946. 171) Tamtéţ. Zápis ze schůze MNV Prostějov dne 19. 7. 1946.

83 k vybavení odsunovaných Němců. V případě neúspěchu této cesty urychleně realizovat další, vzhledem k blíţícímu se termínu odsunu 10. 8. 1946.172

Znovu se otázky odsunu Němců objevily na pořadu jednání presidia MNV v Prostějově dne 12. srpna 1946. JUDr. Smrček oznámil, ţe nadále chybí přikrývky, šatstvo, prádlo a boty pro odsun Němců. Uvaţováno také o moţnosti opatření potřebných věcí ze zásob vojenské intendance a navrhuje se pozvat do schůze presidia vedoucího hospodářské správy zdejší posádky škpt. Bartoše k projednání. Dr. Smrček byl pověřen, aby u zdejších firem zakoupil dalších 30 ks dek / přikrývek / a stejně tolik kusů kalhot zv. cajkové. Tentýţ se měl zároveň dotázat na úřadu sociální pomoci, zda by tato instituce nemohla určité svršky postrádat a tyto darovat.173

Zpráva referenta pro odsun Němců na zasedání MNV dne 27. září 1946 konstatovala, ţe pro dokončení odsunu chybí 100 polštářů, 150 duchen, 70 obleků pánských, 70 párů bot pánských, 100 párů dámských punčoch, 100 párů dámských bot, 100 utěrek, 150 kapesníků, 150 prostěradel, 50 ručníků. K tomu bylo vzato na vědomí sdělení, ţe Zemský národní výbor, odsunový referát (plukovník Pohloudek) přislíbil JUDr. Smrčkovi, ţe potřebné věci po předloţení přesného seznamu Prostějovu dodá a uloţeno zajišťovacímu odboru záleţitost dotáhnout do konce.174

Jak z výše uvedeného vyplývá, velkým problémem v provedení odsunu Němců bylo materiální vybavení před transporty. V jednom z čísel Zpráv národního výboru byl uveřejněn článek s výzvou občanům, aby věnovali potřebné svršky pro vybavení Němců před jejich odsunem z Prostějova. Článek však byl poněkud špatně formulován a poţadavky v něm uvedené veřejností kritizovány. Proto na základě jednání schůze MNV bylo rozhodnuto podat příslušné vysvětlení.175

Svršky, které byly Němcům po osvobození zajišťovacím odborem odebrány, byly z největší části přiděleny České sociální pomoci v Prostějově, poněvadţ se jednalo o věci, které nešly uskladnit (šatstvo, prádlo, obuv). Vedení ČSP rozdělilo tyto osobám sociálně potřebným, repatriantům, osobám vracejícím se z německých koncentračních

172) SOkA Prostějov, fond MěstNV P- v, inv. č. 7 . Zápis ze schůze MNV Prostějov dne 5. 8. 1946. 173) Tamtéţ. Zápis ze schůze MNV Prostějov dne 12. 8. 1946. 174) SOkA Prostějov, fond MěstNV P- v, inv. č. 7. Zápis ze schůze MNV Prostějov dne 27. 9. 1946. 175 ) Zprávy národního výboru pro město a okres Prostějov. Prostějov, 9. 9. 1946.

84 táborů, ze zahraničních armád, osobám postiţeným bombardováním apod., vţdy proti písemným dekretům a vedením v kartotéce. Zpočátku byly některé svršky darovány, později zapůjčovány. Také veškeré ostatní věci nalezené v bytech Němců byly řádně zaneseny v příslušných seznamech. Vzhledem k určitému stupni opotřebení byla řada svršků prodána za zapsanou kupní cenu dočasným majitelům.

Nařízení, ţe Němci musí být před odsunem prvotřídně vybaveni (jinak by nebyly okupačními úřady přijati a naopak vráceni), velmi zkomplikovalo situaci. Staré, původní svršky Němců nebylo jiţ moţno pouţít, a proto se hledali veškeré moţné cesty a řešení pro zajištění konečného řešení – odsunu Němců. Jednou z cest byla také obecná výzva občanům Prostějova a celého okresu.176

176) Zprávy národního výboru pro město a okres Prostějov. Prostějov, 9. 9. 1946.

85 4. Seznamy odsunutých

Seznam odsunutých Němců dne 18. července 1946 předaných odsuvnému středisku Lutín - Olšany

Příjmení a jméno Datum narození Poslední bydliště 1. Knollová Marie 23.12.1919 Prostějov, Knihařská ul. 18 2. Průšová Ţofie 14.5.1905 Prostějov, Štěpánská ul. 5 3. Nucová Emílie 8.1.1922 Prostějov, Rejskova ul. 5 4. Gnádová Kateřina 22.12.1909 Prostějov, Raisova ul. 11 5. Mildschuh Eduard 18.3.1883 Olomouc, Guttenbergova ul. 4 6. Mildschuhová Anděla údaj chybí Olomouc, Guttenbergova ul. 4 7. Mikšíková Alţběta 20.9.1893 Prostějov, Palackého ul.31 8. Silný Vilém 14.3.1897 Vratislav , Stabelitz 9. Silná Marta 31.7.1902 Vratislav , Stabelitz 10.Seidlová Štěpánka 13.4.1895 Prostějov, Vojáčkovo nám. 10 11.Krč Richard 15.10.1892 Prostějov, Raisova ul. 5 12.Krčová Terezie 8.5.1901 Prostějov, Raisova ul. 5 13.Hack Jindřich 5.2.1890 Prostějov, Husovo nám. 70 14.Ţáček Robert 12 4.1888 Prostějov, Perštýnské nám. 6 15.Wallert Karel 15.9.1896 Prostějov, Určická ul. 10 16.Wich František 27.9.1885 Prostějov, Palackého ul. 26 17.Wichová Gabriela 20.3.1876 Prostějov, Palackého ul. 26 18.Zenzinger Leopold 9.4.1899 Prostějov, U Sv. Anny 19.Zenzingerová Klotilda 13.8.1933 Prostějov, U Sv. Anny 158 20.Zenzingerová Marie 26.1.1906 Prostějov, U Sv. Anny 158 21.Zenzinger Leopold 30.1.1937 Prostějov, U Sv. Anny 158 22.Uher Evţen 10.10.1899 Prostějov, U Sv. Anny 160 23.Uhrová Marie 4.7.1898 Prostějov, U Sv. Anny 160 24.Uhrová Eva 28.7.1926 Prostějov, U Sv. Anny 160 25.Durschpektová Bedřiška 26.4.1908 Plumlov 11 26.Durschpektová Edita 25.11.1931 Plumlov 11 27.Durschpektová Zuzana 27.2.1933 Plumlov 11 28.Durschpektová Emilie 1.5.1929 Plumlov 11 29.Durschpekt Karl 23.2.1935 Plumlov 11 30.Solingerová Frída 25.4.1915 Prostějov, U Sv. Anny 158 177

177 ) ABS Kanice u Brna, oddělení StB Prostějov, karton 21, B6 9/II.

86 Seznam odsunutých Němců dne 12. srpna 1946 předaných odsuvnému středisku Lutín - Olšany

Příjmení a jméno Datum narození Poslední bydliště 1. Nedoma Albert 28 .5. 1891 Prostějov, Havlíčkova 22 2. Nedomová Steffa 28. 5. 1891 Prostějov, Havlíčkova 22 3. Ondrouch Arnošt 29. 7. 1890 Prostějov, Pod Kosířem 33 4. Ondrouchová Marie 18. 1. 1892 Prostějov, Pod Kosířem 33 5. Freundová Ludmila 18. 7. 1925 Prostějov, Pod Kosířem 33 6. Freund Viktor 8. 4. 1945 Prostějov, Pod Kosířem 33 7. Pivoda Jan 15.11.1893 Prostějov, Havlíčkova 11 8. Pivodová Marie 15. 3. 1892 Prostějov, Havlíčkova 11 9. Viktorová Otilie 6. 4. 1889 Prostějov, U Sv. Anny 158 10. Plhoň Rudolf 3. 4. 1898 Prostějov, Úprkova 4 11. Sedláčková Leopolda 18. 7. 1904 Prostějov, V Sádkách 5 12. Schlattauerová Irmtruda 22. 4. 1910 Prostějov, Bezručova 7 13. Schlattauerová Eva 6. 3. 1946 Prostějov, Bezručova 7 14. Sturzová Eliška 31. 7. 1890 Prostějov, Svatoplukova 35 15. Trněná Anna 22.12.1894 Prostějov, Husovo n. 97 16. Trněný Václav 26. 9. 1927 Kralice 62 17. Zöllner Alfréd 7. 1. 1897 Prostějov, Libušinka 20 18. Winter Alois 25.10.1897 Prostějov, Kříţkovského 16 19. Zöllnerová Adolfina 28. 2. 1891 Prostějov, Libušinka 20 20. Ţáček Oldřich 24. 7. 1889 Prostějov, Kostelecká 2 21. Ţáčková Matylda 24. 2. 1894 Prostějov, U Sv. Anny 158 22. Payerová Ulrika 3.10. 1930 Prostějov, U Sv. Anny 158 23. Ţemlík František 5. 1. 1896 Prostějov, Čelakovského 6 24. Ţemlíková Juliana 13. 1. 1891 Prostějov, Čelakovského 6 25. Almer Daniel 3. 9. 1898 Olšany 26 26. Körnerová Helena 10.11.1898 Prostějov, Švábínova 9 27. Obli Rudolf 2. 2. 1922 Brno, Na pískách 4 28. Ankart Rudolf 25. 8. 1910 Zlín, Potoky 1767 29. Mazalová Berta 30. 8. 1882 Prostějov, U Sv. Anny 158 30. Langer František 17. 8. 1898 Bedihošť 40

178

178 ABS Kanice u Brna, oddělení StB Prostějov, karton 21, B6 9/II.

87 Seznam odsunutých Němců dne 12. srpna 1946 - pokračování předaných odsuvnému středisku Lutín - Olšany

Příjmení a jméno Datum narození Poslední bydliště 31. Müllerová Alţběta 31. 5. 1898 Prostějov, Olomoucká 47 32. Görblich Alois 21. 6. 1898 Prostějov, Daliborka 2 33. Görblichová Hilda 14. 2. 1904 Prostějov, Daliborka 2 34. Becková Erna 18. 8. 1904 Prostějov, Jánské n. 8 35. Sieberlová Marie 18. 5. 1905 Prostějov, Zelená 39 36. Eiglová Evţenie 5. 5. 1890 Prostějov, Svatoplukova 42 37. Grögerová Hedvika 29. 8. 1896 Prostějov, U Sv. Anny 158 38. Gröger Emil 19. 2. 1883 Prostějov, U Sv. Anny 158 39. Grögerová Anna 27.10.1884 Prostějov, Kollárova 11 40. Häuslerová Elena 31. 5. 1910 Prostějov, Komenského 6 41. Hickelová Marie 8. 2. 1902 Prostějov, U Sv. Anny 158 42. Hickelová Hermína 19.11.1877 Prostějov, U Sv. Anny 158 43. Janková Marie 25.12.1897 Drozdovice 57 44. Janků Kurt 10. 8. 1927 Drozdovice 57 45. Janků Harry 11. 2. 1932 Prostějov, Plumlovská 37 46. Knoll Richard 1.11.1903 Prostějov, Zámecká 5 47. Knollová Josefa 8. 3. 1896 Prostějov, Zámecká 5 48. Dvořák Karel 10. 6. 1921 Vícov 7 49. Boxbergerová Marie 14. 2. 1907 Dolní Otaslavice 260 50. Boxbergerová Pavla 9. 8. 1940 Dolní Otaslavice 260 51. Boxberger Herman 8. 8. 1942 Dolní Otaslavice 260 52. Wschiansky Walter 4. 2. 1899 Prostějov, Kollárova 10 53. Wschianská Antonie 15. 8. 1898 Prostějov, U Sv. Anny 158 54. Wschiansky Werner 28. 7. 1931 Prostějov, U Sv. Anny 158 55. Wschianská Ingeborg 23.10.1936 Prostějov, U Sv. Anny 158 56. Majárek Bedřich 14. 1. 1879 Prostějov, Havlíčkova 12 57. Majárková Hedvika 12. 1. 1896 Prostějov, Havlíčkova 12 58. Mink Ferdinand 12.12.1896 Prostějov, Jánská 18 59. Stummvol Otmar 22. 9. 1890 Plumlov, zámek

179

179 ) ABS Kanice u Brna, oddělení StB Prostějov, karton 21, B6 9/II.

88 Seznam odsunutých Němců dne 19. 8. 1946 předaných odsuvnému středisku Lutín - Olšany

Velitel oddílu: Janíček Jan

Příjmení a jméno Datum narození Poslední bydliště 1. Schwetzová Alţběta 11. 3. 1902 Prostějov, Zajíčkova ul. 2. Macheová Vlasta 14.12.1919 Prostějov, Svatoplukova 21 3. Novák Vilém 27. 5. 1904 Prostějov, Podjezd. 4. Schönweitz Jindřich 3. 11.1901 Prostějov, Sportovní ul. 5. Smeták Emil 12. 3. 1896 Prostějov, Kotkova 22 6. Daumová Anna 1. 11.1899 Prostějov, Havlíčkova ul. 7. Janů Mina 7. 1. 1889 Prostějov, Palackého 13 8. Matzek Evţen 14.10.1864 Prostějov, Vojáčkovo nám. 10 9. Sponar Jan 26. 4. 1870 Prostějov, Určická 7 10. Sponerová Hedvika 17. 9. 1878 Prostějov, Určická 7 11. Steissová Helena 26. 4. 1907 Brno, Hroznová 10 12. Schönweitz Jindřich 9. 3. 1883 Prostějov, U Sv. Anny 13. Schönweitzová Boţena 27. 7. 1897 Prostějov, U Sv. Anny 14. Jandová Františka 5. 5. 1881 Prostějov, U Sv. Anny 15. Lutzová Boţena 4. 6. 1883 Prostějov, U Sv. Anny 16. Roterová Filoména 3. 2. 1876 Prostějov, U Sv. Anny 17. Reichelová Leontina 21.3. 1880 Prostějov, U Sv. Anny 18. Reichelová Marie 8. 8.1872 Prostějov ,U Sv. Anny 19. Matesová Emma 14. 4.1874 Prostějov, U Sv. Anny 20. Mizerová Hermína 20. 9.1869 Prostějov, U Sv. Anny 21. Čechová Marie 16. 7.1896 Prostějov, U Sv. Anny 22. Čechová Elfrída 14.12.1922 Prostějov, U Sv. Anny 23. Pohloudková Ludmila 28. 9. 1881 Prostějov, Kostelní 15 180

180 ) ABS Kanice u Brna, oddělení StB Prostějov, karton 21, B6 9/II.

89 Seznam odsunutých Němců 15.října 1946 předaných odsuvnému středisku Lutín - Olšany

Velitel oddílu: Schönweitz Bedřich

Příjmení a jméno Datum narození Poslední bydliště 1. Schönweitz Bedřich 25.12.1905 Prostějov, Určická 31 2. Pfitznerová Marie 8. 9. 1907 Prostějov, Drozdovice 3. Fáber Jindřich 25.12.1903 Prostějov, Sádky 24 4. Fáberová Marie 19. 5. 1895 Prostějov, Brandlova ul. 5. Procházka František 6. 8. 1896 Prostějov, Kostelecká ul. 6. Procházková Marie 9. 9. 1901 Prostějov, Kostelecká ul. 7. Procházka Norbert 2. 5. 1923 Prostějov, Kostelecká ul. 8. Procházka Jiří 19. 1.1935 Prostějov, Kostelecká ul. 9. Procházka František 2. 8.1937 Prostějov, Kostelecká ul. 10. Mumbauer Konrád 30.7.1910 Nový Sovac, Jugoslávie 11. Mastalier Oskar 22.2.1899 Prostějov, Goethova 3 12. Mastalierová Ludmila 11.6.1900 Prostějov, Goethova 3 13. Mastalier Oskar 22.8.1924 Prostějov, Goethova 3 14. Mastalierová Olga 10.3.1929 Prostějov, Goethova 3 15. Xanderová Helena 1.12.1912 Prostějov, Ţiţkovo nám. 16. Pospíšilová Marie 30.10.1910 Prostějov, Svatoplukova ul. 17. Pospíšilová Renata 13.12.1943 Prostějov, Svatoplukova ul. 18. Klásková Růţena 17. 8.1884 Prostějov, Střelecká ul. 19. Klásek Miroslav 17. 5.1927 Prostějov, Střelecká ul. 20. Krispinová Jiřina 21.11.1921 Prostějov, Trávnická ul. 21. Krispin Vilém 8. 8. 1944 Prostějov, Trávnická ul. 22. Košťál Jiří 20.4. 1885 Prostějov, Trávnická ul. 23. Košťálová Alţběta 15.12.1894 Prostějov, Trávnická ul. 24. Košťál Maxmilián 14.8. 1924 Prostějov, Trávnická ul. 25. Košťálová Antonie 7.11. 1933 Prostějov, Trávnická ul. 26. Zemánek Edmund 15.9. 1890 Plumlov 381 27. Herzog Josef 3. 3. 1921 Ohrozim 28. Furkl Hugo 23.12.1891 Prostějov, Pod Kosířem 29. Nováková Julie 22. 1. 1894 Prostějov, Svatoplukova ul. 30. Krebsová Anna 19. 7. 1896 Prostějov, Ţiţkovo nám.

181

181 ) ABS Kanice u Brna, oddělení StB Prostějov, karton 21, B6 9/II.

90 Seznam odsunutých Němců 15. října 1946 do odsuvného střediska Lutín - Olšany

Velitel oddílu: Saukel František

Příjmení a jméno Datum narození Poslední bydliště 1. Kaurová Markéta 5. 5.1900 Prostějov, Plumlovská ul. 2. Oškrkaný Stanislav 31.10.1886 Prostějov, Plumlovská ul. 3. Oškrkaná Hilda 3. 7.1888 Prostějov, Plumlovská ul. 4. Saukel František 1.12.1924 Seč 107 5. Saukelová Marta 6. 4. 1926 Seč 107 6. Kaiser Evţen 20.5. 1894 Prostějov, Masarykovo nám. 7. Kaiserová Marie 13.2. 1898 Prostějov, Masarykovo nám. 8. Kaiserová Editha 25.7. 1924 Prostějov, Masarykovo nám. 9. Müllerová Elfrieda 24.9. 1903 Prostějov, Havlíčkova ul. 10.Müllerová Ruth 21.4. 1928 Prostějov, Havlíčkova ul. 11.Tandler Josef 18.2. 1898 Prostějov, Šafaříkova ul. 12.Tandlerová Bohumila 15.1. 1904 Prostějov, Šafaříkova ul. 13.Tandlerová Zdenka 27.1. 1933 Prostějov, Šafaříkova ul. 14.Tandlerová Františka 28.10.1872 Prostějov, Šafaříkova ul. 15.Tandler Leopold 26.10.1907 Prostějov, Šafaříkova ul. 16.Tandlerová Anna 1.9. 1912 Prostějov, Šafaříkova ul. 17.Indrich František 5.12.1899 Prostějov, Raisova 7 18.Indrichová Marie 7.10.1892 Prostějov, Raisova 7 19.Heinischová Anna 23.2. 1890 Prostějov, Veleslavín. 20.Karásková Julie 23.11.1881 Holubice 7 21.Kohoutková Josefa 3. 3.1903 Prostějov, Komenského ul. 22.Böse Josef 17.9. 1897 Kostelec na Hané 23.Jechová Otilie 19.3. 1903 Prostějov, Krokova 3 24.Jechová Ludmila 12.12.1931 Prostějov, Krokova 3 25.Konšelová Matylda 13.2. 1891 Prostějov, U kasáren 26.Polláková Anna 30.5. 1909 Prostějov, Hlav. Náměstí 27.Minaschková Marie 22.3. 1898 Prostějov, Pod Kosířem 28.Minaschek Jiří 31.3. 1931 Prostějov, Pod Kosířem 29.Minaschek Drahoslav 31.5. 1927 Prostějov, Pod Kosířem 30.Minaschek Adolf 6.12.1941 Prostějov, Pod Kosířem

182

182 ) ABS Kanice u Brna, oddělení StB Prostějov, karton 21, B6 9/II.

91 Seznam odsunutých Němců dne 15. října 1946 odsuvnému středisku Lutín - Olšany

Velitel oddílu: Hoyer Heřman

Příjmení a jméno Datum narození Poslední bydliště 1. Frötsch Jan 16. 11. 1906 Velké Stahle 22 2. Frötschová Herta 6. 11. 1915 Velké Stahle 22 3. Frötschová Helma 6. 11. 1938 Velké Stahle 22 4. Morbitzer Alois 29. 10. 1896 Bílčice 5. Morbitzerová Štěpánka 24. 4. 1926 Bílčice 6. Morbitzerová Štěpánka 26. 5. 1896 Bílčice 7. Morbitzerová Anna 14. 1. 1924 Bílčice 8. Morbitzer Rudolf 10. 8. 1938 Bílčice 9. Müllerová Edeltraut 12. 11. 1913 Šternberk, Hvězda 67 10.Partsch František 20. 2. 1901 Hlásnice 11.Partschová Anna 15. 1. 1897 Hlásnice 12.Partschová Marie 25. 8. 1889 Hlásnice 13.Partsch František 5. 7. 1933 Hlásnice 14.Schwab Rudolf 9. 9. 1907 Plinkov, okr. Šternberk 15.Schwabová Helena 12. 9. 1913 Plinkov, okr. Šternberk 16.Schwabová Helena 29. 3. 1933 Plinkov, okr. Šternberk 17.Schwabová Elfrieda 11. 2. 1940 Plinkov, okr. Šternberk 18.Schwab Rudolf 8. 12. 1936 Plinkov, okr. Šternberk 19.Schwab Robert 9. 2. 1901 Karlov 20.Schwabová Gabriela 31. 1. 1906 Karlov 21.Schwab Robert 20. 2. 1940 Karlov 22.Schwabová Kristina 5. 2. 1932 Karlov 23.Schwabová Brunhilda 16. 8. 1933 Karlov 24.Theimer Karel 8. 5. 1891 Ondrášov 25.Theimerová Irena 5. 12. 1892 Ondrášov 26.Theimerová Irena 2. 1. 1922 Ondrášov 27.Theimerová Gertrude 22. 3. 1920 Ondrášov 28.Theimer Werner 18. 5. 1931 Ondrášov 29.Theimer Adolf 14. 3. 1938 Ondrášov 30.Hoyer Heřman 25. 5. 1899 Bermbeuch an der Saale

183

183 ) ABS Kanice u Brna, oddělení StB Prostějov

92

Seznam odsunutých Němců dne 15. října 1946 odsuvnému středisku Lutín - Olšany

Velitel oddílu Neisser Bedřich

Příjmení a jméno Datum narození Poslední bydliště 1. Poppe Oskar 4. 9. 1909 Německá Libina 2. Till Karel 1. 12 .1905 Sedlnice 3. Zeder Karel 16. 6. 1913 Prostějov, Dobrovského ul. 4. Vyroubal Maxmilián 10. 6. 1894 Šternberk, Babická 2 5. Vyroubalová Terezie 12. 10. 1891 Šternberk, Babická 2 6. Davidová Vilma 27. 5. 1922 Šternberk, Babická 2 7. Lubichová Martha 20. 5. 1917 Šternberk, Babická 2 8. Uherková Klementina 24. 11. 1907 Karlov 9. Wluková Ingeborg 9. 2. 1925 Moravská Ostrava, Vítkovice 10.Zoubková Emma 6. 2. 1907 Oskava 167 11.Zoubek Walter 18. 3. 1928 Oskava 167 12.Kurtzová Terezie 4. 4. 1888 Prostějov, Olomoucká ul. 13.Kühn Karel 2. 8. 1897 Prostějov, Plumlovská ul. 14.Kühnová Františka 6. 3. 1899 Prostějov, Plumlovská ul. 15.Kühnová Marie 1. 12. 1929 Prostějov, Plumlovská ul. 16.Kühnová Aloisie 29. 12. 1923 Prostějov, Plumlovská ul. 17.Kühnová Brigita 1. 7. 1940 Prostějov, Plumlovská ul. 18.Kühnová Marta 29. 3. 1934 Prostějov, Plumlovská ul. 19.Kühnová Věra 12. 4. 1938 Prostějov, Plumlovská ul. 20.Jurníček Tomáš 15. 11. 1901 Birkehöhe, post Ponholz 21.Leitzmanová Albertina 10. 6. 1899 Prostějov, RaisovA Raisova ul. 22.Štětinová Regina 9. 11. 1913 Prostějov, Raisova ul. 23.Štětinová Irena 9. 12. 1943 Prostějov, Raisova ul. 24.Adam Herman 20. 4. 1878 Prostějov, Daliborka 25.Wolfová Hermína 11.12. 1865 Prostějov, Daliborka 26.Dornová Leopolda 17. 9. 1905 Prostějov, Jihoslovanská ul. 27.Dornová Olga 9. 9. 1927 Prostějov, Kostelecká ul. 28.Hamalová Emilie 7. 11. 1887 Prostějov, Brněnská 22 29.Wolmannová Marie 18. 7. 1902 Prostějov, Šrámkova 6 30.Neisser Bedřich 29. 11.1888 Prostějov, Budovcova

184

184 ) ABS Kanice u Brna, oddělení StB Prostějov

93 5. Likvidace pracovního tábora

Pracovní středisko Vrahovice mělo být původně likvidováno 30. června 1946 a internovaní měli být předáni do krajského internačního střediska v Olomouci – Nových Horolanech, tento záměr však nebyl uskutečněn.

Ve věci urychlené likvidace sběrných a pracovních středisek hlásil ONV Prostějov – pracovní středisko Vrahovice ZNV v Brně a Zemskému velitelství internačních a jiných středisek v zemi Moravskoslezské v Brně 1, Příční ul. 31 pod č.j. 2871/46 ze dne 11. října 1946 následující údaje: Veškeří soudní vyšetřovanci, kteří nebyli uvolněni pro odsun byli dne 30. září 1946 předáni do soudní vazby Okresního soudu v Prostějově. Ostatní osoby, u nichţ nebyly dány podmínky pro odsun (smíšená manţelství, český původ), byly dne 1. října 1946 z pracovního střediska propuštěny v souladu se stanovenými pokyny.

Od 1. října 1946 funguje pracovní středisko ve Vrahovicích jako středisko sběrné a bylo zde do k tomuto datu soustředěno 164 osob určených k odsunu. Veškeré tyto osoby určené k odsunu budou dne 16. října předány do odsuvného střediska Lutín – Olšany k provedení odsunu. Tím bude činnost střediska ukončena. Původně stanovený termín odsunu 5. října byl Okresním národním výborem Olomouc změněn na 16. října 1946. Zemskému národnímu výboru v Brně – p. plk. Pohloudkovi – bylo ukončení střediska písemně i ústně hlášeno. Podle jeho pokynů zůstane veškeré inventární zařízení ve středisku v nezměněném stavu a ZNV provede ve dnech po 18. říjnu 1946 likvidaci střediska.185

Podle výnosu Zemského národního výboru Brno – oddělení pro internační tábory byla ohlášena likvidace pracovního tábora Vrahovice k datu 1. 9. 1946, kdy dostali výpověď všichni stráţní, mimo 8 členů stráţe. Stráţní přestali konat sluţbu k 1. 10. 1946, zbývajících 8 lidí vykonávalo pak sluţbu jako hlídači aţ do skončení doby

185 ) SOkA Prostějov, fond Pracovní středisko Vrahovice, inv. č. 1, karton 1. Směrnice a pokyny Min. vnitra o zřízení a provozu internačních táborů 1945-46. Střediska sběrná a pracovní – urychlená likvidace – hlášení.

94 odsunu. Jako likvidátor zdejšího střediska byl vyslán Zemským národním výborem v Brně, oddělením pro internační tábory štkpt. v. v. Líbal, který provedl likvidaci střediska dle paragr. 3, odst. 1 směrnic pro správu a hospodaření v internačních, pracovních a sběrných střediscích, vydaných ministerstvem vnitra pod. č. 1680-1/3-46- 73-Vb 3186, které zahrnovalo následující okruhy: - personál - střediska do úplného zrušení omezit na nejnutnější potřebu – velitele, hospodáře apod,, nejnutnější počet příslušníků stráţního oddílu, - pozemky střediskem pouţívané veškeré budovy střediskem pouţívané - veškeré vnitřní zařízení střediska a zařízení dílen (stroje, nástroje, pomůcky), - veškerý inventář (zejména kancelářské, šicí stroje, radiopřijímače), - spotřební materiál (řezivo, kůţe, potraviny, poţivatiny, atd.) - dopravní prostředky všeho druhu a ostat. materiál - ţivý inventář (koně, příp. jiná domácí zvířata).187

Aby mohlo být rozhodnuto, jak má být s likvidovanými prostředky a předměty naloţeno, bylo nutno urychleně zjistit právoplatné majitele. Ministerstvem vnitra bylo všem ONV uloţeno do 15. října 1946 hlásit přímo tomuto ministerstvu vnitra – oddělení Vb – 3 v Praze VII, Belcrediho 69 veškeré potřebné údaje o všech střediscích podle stavu k 1 říjnu ve věcech internovaných osob, zaměstnanců tábora a specifikaci všech výše uvedených bodů týkajících se likvidace tábora.

K faktické likvidaci pracovního střediska Vrahovice se podařilo dohledat pouze tři doklady: Doklad ze dne 26. září 1946 řeší náhradu nájemného z dřevěných baráků a přilehlých ploch pouţívaných pracovním střediskem ve Vrahovicích, které uplatňují firmy „Agrostroj, závody na hospodářské stroje, národní podnik, závod Wikov v Prostějově“ a přezkoušení nájemného poţadovaného firmou „Klöckner-Deutz-motory a.s. národní správa v Brně. Jednalo se pouze o pracovní místní jednání na místě ve Vrahovicích. Cílem bylo dohodnout se na přiměřené a odpovídající úhradě.188

186 ) AMV ČR Kanice u Brna, fond E-6, inv. č. 87, karton 109. Likvidace internačních, pracovních a sběrných táborů, urychlené provádění. 187 ) SOkA Prostějov, fond Pracovní středisko Vrahovice, inv. č. 1, karton 1. Směrnice a pokyny Min. vnitra o zřízení a provozu internačních táborů 1945-46. Likvidace internačních, pracovních a sběrných středisek – urychlené provádění. 188 ) SOkA Prostějov, fond Pracovní středisko Vrahovice, inv. č. 31, karton 8. Korespondence vnitřní správy tábora. Nájemné z dřevěných baráků, pouţívaných pracovním střediskem ve Vrahovicích.

95 Další doklad ze dne 27. září 1946 je adresován Posádkovému velitelství Prostějov od ONV Prostějov a řeší navrácení 63 ks dřevěných skříní po odhmyzování. Tyto skříně byly zapůjčeny internačnímu táboru ve Vrahovicích Čsl. voj. pomocným provozním skladem v Prostějově dne 3. září 1945.189 V posledním dokumentu ze dne 15. 11.1946 se konstatuje, ţe všechny věci které likvidující orgány zajistily jako státní majetek byly sepsány a i s protokoly odeslány do sběrného střediska pro přestárlé a nemocné německé příslušníky ve Svatobořicích podle nařízení likvidujícího úředníka škpt. Líbala.190

Závěrečnou tečkou k naplnění historické poválečné etapy – odsunu německých příslušníků z Prostějovska – by mohl být projev Otakara Kubíčka, předsedy bezpečnostní komise ONV Prostějov, přednesený dne 26. října 1946 na schůzi ONV: „Je mojí povinností jako vedoucího referátu pro odsun německých příslušníků sdělit dnešnímu shromáţdění, ţe tak jako v jiných okresech i my zde splnili jsme přání občanů a ukončili jsme odsun německých příslušníků. Z celkového počtu 3200 osob, které jsme měli po okupaci na našem okrese, včetně přidělených německých pracovních sil z pohraničí, zbylo nám vybrat příslušníky našeho města a okresu a určit pro odsun. Nebyla to práce malá, vybrat skutečně Němce tak, abychom vyhověli všem směrnicím platným pro odsun. A tak můţeme s klidem říci, ţe jsme odsunuli z města a okresu 210 našich Němců, kteří po celou dobu republiky s námi ţili a v příhodné době postavili se proti nám. Nikdy více nebudou šlapat ulice našeho města příslušníci rodin Matzků, Tandléřů, Kaiserů, Mastalierů, Ţáčků, Koneczných a jiných. Chtěli do své vlasti, volali po domově a jejich přání jsme splnili. Okres Prostějov, který byl vţdycky okresem českým, jest dnes zbaven těchto ţivlů a nikdy více nesmíme připustiti, aby ti, kteří nám zde snad museli zůstat, podrazili nám znovu půdu pod nohama.“191

189 ) SOkA Prostějov, fond Pracovní středisko Vrahovice, inv. č. 31, karton 8. Korespondence vnitřní správy tábora. Zařízení internačního tábora, zapůjčené vojenskou správou – vrácení. 190 ) AMV ČR Kanice u Brna, fond E-6, inv. č. 87, karton 109. Likvidace internačních, pracovních a sběrných táborů, urychlené provádění. 191 ) SOkA Prostějov, ONV PV Zápisy ze schůzí pléna ONV PV 1946. Projev Otakara Kubíčka ze dne 26. října 1946.

96 Proces odsunu Němců byl náročný organizační a technický výkon. Technickou stránku odsunu řídilo zvláštní oddělení ministerstva vnitra, které v době největšího rozsahu odsunu mělo celkem 20 úředníků a 2 zřízence. V Čechách a na Moravě bylo celkem 13 odsunových oblastí, shodných s oblastmi osídlovacích úřadoven. Přednostové těchto úřadoven měli na starosti technické řízení ve svých obvodech a dozor nad prováděním odsunu v jednotlivých okresech. Kaţdému oblastnímu pověřenci byl přidělen jeden důstojník SNB a jeden armádní důstojník, který se staral hlavně o dopravu. Výběr a sběr osob, určených pro odsun, prováděly okresní národní výbory spolu s místními národními výbory.

Odsun do ruského pásma byl skončen 18. října, kdy bylo dosaţeno plné kapacity 750 000 osob. Pro přejímání transportů do amerického pásma byly v Domaţlicích a v Chebu smíšené komise našich a amerických důstojníků, coţ u ruského pásma nebylo. Při transportech do ruského pásma předal náš důstojník transporty ruskému důstojníkovi v konečných odsunových stanicích, tj. v Bad Schandau a v Brambachu. Na kaţdý měsíc byl vypracován přesný plán, který stanovil ze kterých okresů budou transporty vypraveny, jejich počet a čas příjezdu na místo předání. Tento čas musel být dodrţen, jinak hrozilo, ţe vlak bude odmítnut.192

192 ) Zprávy národního výboru pro město a okres Prostějov. Prostějov, 25. 11. 1946.

97

VI. Konfiskace nepřátelského majetku

Podle dekretu presidenta republiky o konfiskaci nepřátelského majetku konfiskuje se bez náhrady (pokud se tak jiţ nestalo) pro Československou republiku majetek movitý a nemovitý, zejména pak i majetková práva (pohledávky, cenné papíry, vklady, práva nehmotná), který byl ke dni faktického skončení německé a maďarské okupace byl nebo je ještě ve vlastnictví: 1. Německé říše, království maďarského, osob veřejného práva, německé strany nacistické, politických stran maďarských a jiných útvarů, organizací, podniků, zařízení, osobních sdruţení, fondů a účelových jmění těchto reţimů, nebo s nimi souvisejících, jakoţ i jiných německých nebo maďarských právnických osob. 2. Osob fyzických národností německé a maďarské, s výjimkou osob, které prokáţí, ţe zůstaly věrné Československé republice, nikdy se neprovinily proti národu českému nebo slovenskému a buď se činně zúčastnily boje za osvobození nebo trpěly pod nacistickým nebo fašistickým terorem. 3. Osob fyzických, které vyvíjely činnost směřující proti státní svrchovanosti, samostatnosti, celistvosti, demokraticko-republikánské státní formě, bezpečnosti a obraně Československé republiky, které k takové činnosti podněcovaly nebo jiné osoby hleděly svést, záměrně podporovaly jakýmkoliv způsobem německé nebo maďarské okupanty nebo které v době zvýšeného ohroţení republiky nadrţovaly germanizaci nebo maďarizaci na území Československé republiky, chovaly se nepřátelsky k ČSR nebo českému a slovenskému národu, jakoţ i osoby, které trpěly takovou činnost u osob spravujících jejich majetek nebo podnik. 4. Pod 3. uvedená ustanovení platí i pro osoby právnické, pokud lze fyzickým osobám, které jsou jejich členy nebo podílníky na majetku nebo podniku (kapitálovým účastníkům), přičítat vinu na postupu orgánů zastupujícího právnickou osobu, nebo pokud tyto osoby zanedbaly přiměřenou opatrnost při jeho volbě a dozoru na něj. Konfiskaci podléhá rovněţ veškerý majetek, který náleţel v době od 29. září 1938 subjektům uvedeným v předcházejících odstavcích a byl ke dni zhroucení

98 okupace ve vlastnictví osob, v jejichţ rukou by sice konfiskaci nepodléhal, leč by podrobení takového majetku konfiskaci neodpovídalo zásadám slušnosti.

Místní národní výbor Prostějov vyzval občanstvo, aby neprodleně oznámilo majetek, o němţ bylo moţno předpokládat, ţe jeho vlastníka lze zařadit pod uvedená ustanovení. Oznámení se podávalo na zvláštním formuláři, který byl k dispozici u zajišťovacího odboru MNV v Prostějově, radnice, II. poschodí (právní oddělení).193

Okresní národní výbor v Prostějově na svém 4. zasedání dne 4. 5. 1946 přijal následující usnesení: Konfiskovat zemědělský majetek níţe uvedených osob německé národnosti, jakoţ i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa:

1. Pavlík Josef, Alojzov, majetek v katastru obce: Alojzov 2. Horák Hugo, Bedihošť, dtto : Bedihošť 3. Böhm Rudolf, Brodek u Nezamyslic dtto : Brodek u Nezamyslic 4. Dr. Kálnoky Gustav, Brodek u Nezam. dtto : Brodek u Nezamyslic dtto : Horní Otaslavice dtto : Dolní Otaslavice dtto : Sněhotice 5. Sylva Tarouca , Čechy pod Kosířem dtto : Čechy pod Kosířem dtto : Sluţín 6. Pospíšilová Jana, Praha dtto : Čehovice 7. Vorobelová Marie, Čechovice dtto : Čechovice 8. Karterová Ludmila, Vrahovice dtto : Drţovice 9. Dušková Ludmila, Olomouc-Lazce dtto : Dubany 10. Schober Rudolf a Marie, Dubany dtto : Dubany 11. Bezinková Tekla, Kvasice dtto : Hablov 12. Luxovi Daniel a Emilie, Výšovice dtto : Výšovice dtto : Kelčice 13. Vavroušek Jan, Krumsín dtto : Krumsín

193 ) Zprávy národního výboru pro město a okres Prostějov. Prostějov, 29. 4. 1946.

99 Vavroušek Jan, Josef, Milan dtto : Krumsín Vavroušek Milan, Krumsín dtto : Krumsín 14. Matzek Karel a Otto, Krasice dtto : Krasice 15. Endl Alois a Marie, Vrahovice dtto : Vrahovice 16. Balcařík Arnošt, Vřesovice dtto : Vřesovice 17. Eigl Benedikt a Eugenie, Prostějov dtto : Ţešov 18. Karásková Julie, Ptení dtto : Stínava dtto : Ptení 19. Rolnický cukrovar Drahanovice dtto : Čechy pod Kosířem dtto : Kostelec na Hané 20. Fideikomis Drahanovice dtto : Kostelec na Hané 21. Ivánek František, Vídeň dtto : Sluţín 22. Klobus Robert, Výšovice dtto : Výšovice 23. Schmach František, Prostějov dtto : Mostkovice 24. Haplová Gabriela, Plumlov dtto : Dětkovice 25. Aulichová Ludmila, Brno dtto : Prostějov, Brněnské předměstí 26. Hortech Rudolf, Znojmo dtto : Prostějov, Anenské předměstí 27. Brázda František a Alţběta, Prostějov dtto : Prostějov, Olomoucké předměstí dtto : Prostějov, Anenské předměstí 28. Ing. Koneczny Rudolf, Prostějov dtto : Prostějov, Plumlovské předměstí

29. Matzek Eugen, Prostějov dtto : Prostějov, Brněnské předměstí dtto : Prostějov, Olomoucké předm. Matzek Otto a Karel, Břeclav dtto : Prostějov, Brněnské předměstí 30. Zborowitz Max a Irma, Prostějov dtto : Prostějov 31. Sobota Jindřich, Lednice dtto : Prostějov, Brněnské předměstí 32. Schützová Jana, Cheb dtto : Prostějov, Anenské předměstí 33. Schmach Viktor a Frant., Prostějov dtto : Prostějov, Anenské předměstí 34. Thiemová Celestina, Vídeň dtto : Prostějov, Brněnské předměstí 35. Schmöckerlová Františka, Vídeň dtto : Prostějov, Brněnské předměstí Ing. Eichler Ferdinand, Vídeň dtto : Prostějov, Brněnské předměstí 36. Ambrosová Marie, Prostějov dtto : Prostějov, Anenské předměstí 37. Landstätterová Marg., Neulily dtto : Prostějov, Anenské předměstí

100 38. Winter Bruno, Prostějov dtto : Prostějov, Plumlovské předměstí 39. Götzová Marie, Olomouc, 1/3 dtto : Prostějov, Anenské předměstí Parthon Robert 1/6 Parthon Hildeg. 1/6 Parthon Frant. 1/6 Weiglová Barb. 1/12 Weiglová Ursula 1/12 40. Špičák František, Kostelec na Hané dtto : Kostelec na Hané 41. Firma G. Naefeke, Hamburk – Alton dtto : Prostějov 42. Firma Ing. R. Koneczny dtto : Prostějov

V důvodové zprávě se uvádí, ţe zemědělský majetek osob výše uvedených se konfiskuje na základě ustanovení dekretu presidenta republiky číslo 12 Sb. ze dne 21. června 1945 o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakoţ i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa.194

Zápis z jednání ONV Prostějov ze dne 10. září 1946 podává zprávu o provedené konfiskaci majetku nepřátel dle dekretu číslo 108/45 Sb. podle jednotlivých obcí okresu:

Alojzov: Konfiskovány svršky po ustupující německé armádě.

Bedihošť: Konfiskována 3 pianina po Němcích. Ohledně dalšího majetku byla učiněna zpráva oblastní úřadovně fondu národní obnovy (FNO) v Olomouci, jeţto není moţno sestavit jeho seznamy.

Bílovice: Konfiskován nábytek Boţeny Wilck.

194 ) SOkA Prostějov, fond ONV Prostějov, sig.: Zápisy ze schůzí pléna ONV 1946. Jednací spis ONV PV č. 3.222.

101

Brodek u Nezamyslic: Konfiskovány svršky Waltera a Gertrudy Krasových, zahradamanţelů Rudolfa a Františky Böhmových a svršky. Majetek Dra G. Kálnokyho konfiskován jiţ dříve pod č.j.13816/13-X/45 zdejšího úřadu podle dekretu 12/45 Sb. a rovněţ pozemky Böhmových pod č.j. 16424-X/45 téhoţ dekretu.

Čechy pod Kosířem: Konfiskovány nemovitosti manţelů Arnošta a Jindřišky Hudečkových, pianino Jana Pospischila. Majetek Františka Bedřicha Silva Tarouciho konfiskován dle dekretu 12/45 Sb. pod č.j. 5889-X/46 zdejšího úřadu dne 22. 3. 1946. Rovněţ konfiskován pozemek rolnického cukrovaru v Drahanovicích pod č.j. 7369-X/45 dle dekretu 12/45 Sb. Ohledně svršků N. Suntála a Jana Pospischila vyţádána zpráva z obce.

Čelechovice na Hané: Konfiskováno 35 akcií Němců, které tito měli u akc.společnosti rolnického cukrovaru v Ţelechovicích a dále 5 vkladních kníţek po Němce Bertě Dinterové.

Dobrochov: Svršky po Karlu Bilitzkém částečně rozprodány a peníze odvedeny FNO, ohledně dalších svršků vyţádáno rozhodnutí z Oblastní úřadovny FNO z Olomouce.

Drţovice: Konfiskován majetek německých osídlenců Walburga Niese, Christiana Liebelta, Gustava Liedke, Johanna Welschinského, Johanna Mayera, Christiana Rotha.

Dětkovice: Obec navrhla ke konfiskaci pozemek Gabriely Haplové, ten však byl jiţ konfiskován podle dekretu 12/45 Sb. pod č.j. 5082/X/46 dne 15. 2. 1946.

Hamry: Konfiskovány svršky po N. Nikolausovi a dále chata Karla Pospischila z Prostějova.

102 Hartmanice: Konfiskovány svršky po bývalé německé zemědělské komandantuře v Hartmanicích.

Kobylničky: Konfiskován majetek nalezený po Němcích projíţdějících obcí.

Krasice: Konfiskovány dodatečně pozemky Karla a Otty Matzkových z Olomouce, stavební pozemek manţelů Josefa a Marie Kopečkových z Prostějova a svršky Wiktorina Grossmanna.

Kralice na Hané: Konfiskovány svršky německého osídlence Nathanaela Schulze a zařízení po organizaci Todt.

Krumsín: Konfiskovány svršky po Němci Dru. V. Fleischhackerovi z Olomouce. Nemovitosti Vavruškových jiţ dříve podle dekretu 12/45 Sb. Manţelka jmenovaného ţádá o vydání svršků, ţádá rozhodnutí o konfiskaci, opatřuje si rakouskou státní příslušnost. Dr. Fleischhacker zemřel.

Mostkovice: Konfiskovány svršky po J. Dorschnerovi a po ustupující německé armádě a dále majetek Františka Schmacha z Prostějova pokud se týká pozemků v Mostkovicích.

Myslejovice: Konfiskována chata Bedřicha Schollera z Prostějova a svršky v ní se nacházející, jakoţ i radiopřístroj po německé branné moci.

Olšany: Konfiskovány svršky Rudolfa Pytlíka a dále německých osídlenců Gottlieba Böhma, Wilhelma Lucka, Marie Garabanové, Jindřicha Rösnera, Daniele Almera.

103 Plumlov: Konfiskovány hudební nástroje Karla Hanemana Aloise Steigla, Františka Mertha, Otomara Stummvolla, dále manţelů Františka a Marie Tvarůţkových, Quido Bahra, vesměs lesních úředníků, svršky manţelů Jindřicha a Ludmily Speitzových, manţelů Jana a Leopoldy Dornových, Edmunda Zemánka, Hermana Durspekta, Edmunda Durspekta, manţelů Aloise a Lieselotty Steiglových, manţelů Karla a Anny Hannemanových, svršky zanechané německou brannou mocí v hotelu Konšel, manţelů Františka a Bedřišky Durspektových, manţelů Eduarda a Angely Mildschuhových, svršky po bývalém Heeresforstamtu v Plumlově, po Antonínu Hammovi, manţelů Otomara a Flory Stummvollových, manţelů Bernarda a Ilsi Feierabendových, manţelů Nicolausových Hermana a Marie, manţelů Františka a Anny Merthových.

Prostějovičky: Konfiskovány svršky po Václavu Wenzlovi, lesním hajném.

Rozstání: Konfiskovány svršky zanechané uprchlými Němci z komandantury z Rozstání a Kotvrdovic.

Štětovice: Konfiskován majetek německých osídlenců Adama Serra a Fridricha Liebelta.

Třebčín: Konfiskovány svršky po ustupující německé a maďarské armádě.

Vrahovice: Konfiskován majetek německých kolonistů – Johana Blumhagena, Johana Dega, Františka Dintera, Reiholda Fischera, Andreje Kolschefskiho, Fridricha Scholmaiera, dále pak manţelů Aloise a Marie Endlových, manţelů Vladimíra a Ludmily Karterových, manţelů Gustava a Aloisie Kirchnerových, manţelů Ferdinanda a Anny Kýrových, Anny Kührové, Antonína Kuchaře, manţelů Otakara a Marie Krupičkových, Vojtěcha Rychty, manţelů Václava a Heleny Schánko, manţelů Josefa a Ernestiny Schmidtových, manţelů Valentina a Marie Táborských, Kateřiny

104 Víchové, Zdenka Pruschy, manţelů Adolfa a Pavliny Zatloukalových a svršky po Němcích neznámého jména.

Výšovice: Obec navrhla konfiskaci majetku Roberta Klobuse a Daniela Luxe. Bylo však zjištěno, ţe majetek jejich byl jiţ konfiskován podle dekretu 12/45 Sb. pod č.j. 8153/Z-3-X/45 a 8156 –X/45 loňského roku.

Ţárovice: Konfiskovány svršky po lesním správci Němci Karlu Haniawetzovi a dále po lesním hajném Stefanu Ludwigovi. Ţešov: Konfiskovány svršky po ustupující německé armádě a dále majetek Drahomíry Knoblauch.195

V tomto přehledu chybí výsledky konfiskace v Kostelci na Hané, Stínavě, Ptení, Sluţíně a Ţdětíně. Dále také nebyly dodány návrhy na konfiskace z města Prostějova.196

Konfiskace přirozeně obsáhly také oblast průmyslové výroby a její navrácení do českých rukou. Důleţitým majetkovým aktem bylo po 1. březnu 1946 zahájené znárodňování velkých prostějovských průmyslových podniků. Jednalo se zejména o konfekční firmy Sborowitz (původně ţidovský majetek), Hanisch a Nehera, Rolný, Sbor, Silesia a druţstvo Proděv, ze kterých byl vytvořen sloučením n. p. Oděvní průmysl Prostějov s prvním ředitelem Ing. Jaroslavem Hájkem z Jimramova. Současně bylo stanoveno, aby byl Prostějov sídlem oděvního sektoru v českých zemích. V polovině června 1946 byly i továrny Wikov (Wichterle a Kovářík) začleněny jako jeden ze šesti sloučených závodů do n.p. Agrostroj, za jehoţ ústředí byl zvolen Brandýs n. Labem.

195 ) Všechny výše uvedené konfiskace pocházejí z materiálů SOkA Prostějov, fond ONV Prostějov, sig.: Zápisy ze schůzí pléna ONV 1946. Jednací spis ONV PV č. 3.222. 196 ) SOkA Prostějov, fond ONV Prostějov, sig.: Zápisy ze schůzí pléna ONV 1946. Zápis ze dne 6. 9. 1946.

105 Závěr

V květnových dnech r. 1945 byla ukončena jedna z nejsloţitějších etap ţivota českého národa. Německý fašizmus byl na všech frontách poraţen a Československo se stalo jednou z vítězných mocností a suverénním státem, kterému bylo postupimskou dohodou umoţněno realizovat akt odsunu německého obyvatelstva. V článku XIII tohoto materiálu se uvádí: „Tři vlády prozkoumaly tuto otázku po všech stránkách a uznaly, ţe německé obyvatelstvo nebo jeho součásti, které zůstávají v Polsku, Československu a v Maďarsku, bude třeba přesunout do Německa. Jsou zajedno v tom, ţe přesun musí být prováděn spořádaně a humánně.“ Východiskem pro toto rozhodnutí byly následující příčiny: - důsledky nacizmu a německé válečné zločiny - protičeskoslovenské vystupování českých (sudetských) Němců od třicátých let, kdy se k moci v Německu dostal Adolf Hitler - existence Mnichovské dohody jako aktu bezpráví proti Československu - následné vysídlení a útěk českého obyvatelstva ze Sudet a okupace Československa - násilné jednání okupačních úřadů proti projevům odporu a odboje českých občanů - popravy českého obyvatelstva a holocaust ţidů jako forma etnické čistky - plánované záměry na poněmčení českého národa (germanizace) a vytěsnění jeho části mimo historické území.

Počátečním aktem deportací Němců bylo jejich shromaţďování v internačních, pracovních a sběrných táborech. Tyto tábory měly za cíl prověřit činnost německých občanů a také občanů českých, kteří se přihlásili k německé státní příslušnosti, a podle zjištění je buď předat lidovým soudům, nebo připravit k postupnému odsunu. Tomuto cíli slouţilo i zřízení nejdříve internačního, později pracovního tábora ve Vrahovicích u Prostějova. Z archivních pramenů vyplývá, ţe přes hektickou poválečnou dobu a projevy rychlých řešení probíhal ţivot v tomto táboře v souladu se stanovenými předpisy a morálními zásadami chování vůči internovaným Němcům a ostatním zajištěným. Prvním krokem bylo separování přestárlých lidí v samostatné

106 lokalitě U Sv. Anny s náleţitým reţimem péče a zároveň propuštění dětí internovaných do 14 let a jejich umístění v útulcích nebo rodinách.

Kaţdodenní ţivot v táboře (pozdější název středisko) se řídil přísně podle směrnic, které byly vypracovávány z úrovně Ministerstva vnitra nebo Zemského národního výboru v Brně, v některých částech částečně modifikovány pro potřeby tábora ve Vrahovicích Okresním národním výborem v Prostějově, pod jehoţ správu středisko spadalo. Internovaní byli vyuţíváni pro práce v továrnách, vykládce uhlí, v zemědělství i lesnictví, za coţ byli vymzdíváni a sociálně zaopatřováni. Podle stanovených pravidel se řídilo stravování a přidělování potravinových lístků. Důleţitým prvkem chodu střediska byla poměrně široce koncipovaná zdravotnická péče o internované, zejména s přihlédnutím k vyloučení epidemií. Systém táborového a úředního lékaře včetně pomocného zdravotního personálu se plně osvědčil a po celou dobu trvání střediska po stránce zdravotní nevznikly komplikace. Jak vyplývá z archivních materiálů, nebyl zaznamenán ţádný případ násilí vůči internovaným ze strany dozorujících orgánů.

Působení pracovního střediska Vrahovice bylo uzavřeno v říjnu 1946 postupným odsunem Němců přes středisko Olšany – Lutín do amerického okupačního pásma.

Na závěr shrnutí problematiky odsunu Němců z Prostějovska, která se s narůstajícím časovým odstupem pomalu vytrácí z podvědomí lidí ţijících v tomto regionu, je vhodné citovat zápis z kroniky města Prostějova:

„V r. 1946 se skončilo zúčtování s Němci a kolaboranty. Zajištění Němci internovaní jednak ve sběrném táboře, jednak v barácích u Sv. Anny, zahlazovali v různých částech města ničivé stopy války, kterou rozpoutaly německá panovačnost, rozpínavost a imperialismus. Němci byli od 25. února 1946 označeni tak, ţe nosili na pravém rukávě ţlutavou pásku. Ti z nich, kteří byli soustředěni v pracovních střediscích, měli na ţluté pásce evidenční číslo a ostatní, bydlící u Sv. Anny nebo soukromně, jen pásku bez čísla. Toto opatření se nevztahovalo na osoby vyňaté z nařízeních o opatřeních proti Němcům. Z celkového počtu 1580 internovaných Němců ţádalo pouze 80 o dobrovolný odsun. Kromě toho pracovalo V Prostějově

107 hojně Němců přidělených z pohraničí, v oděvním nebo jiném průmyslu. Okresní národní výbor konal od začátku roku 1946 pilné přípravy pro odsun Němců do Německa, většinou do západního pásma. Za tím účelem bylo třeba postarat se o jejich svršky, které se však nepodařilo zjednat ani v Olomouci, ani ve Šternberku ve skladištích Fondu národní obnovy. Teprve odsunový referent Zemského národního výboru přidělil okresu potřebnou výbavu. Tak bylo moţno dne 18. července 1946 odsunout první transport 30 německých příslušníků. Byli mezi nimi i lidé českého původu, v nichţ se němectví probudilo za okupace. Kaţdý z nich byl podle vydaných předpisů vybaven zavazadlem o váze 50 aţ 70 kg. Poslední transport opustil Prostějov v polovině října. Čítal celkem 101 osob. Úhrnem bylo z Prostějova odsunuto 210 Němců, ačkoliv se odsun vztahoval na 275 z více neţ 1500 tak zvaných protektorátních Němců, t. j. většinou prospěchářských Čechů. Z nich ţádalo téměř 1300 osob o vrácení československého občanství a písemnou přímluvou českých občanů dokládalo svou národní zachovalost. Byli vyňati z odsunu stejně tak jako 65 skutečných Němců ze smíšených manţelství. S opatřením proti Němcům šly ruku v ruce očistné akce, týkající se kolaborantů, německých přisluhovačů za okupace. Podle vládního Košického programu z roku 1945 rozhodovaly lidové soudy (v Olomouci, v několika případech přenesené působnosti i v Prostějově) o jejich národní zradě a provinění.“197

Od odjezdu posledních vlaků s odsunutými Němci uplynulo jiţ více neţ šedesát let.. Do okupačních zón Německa bylo v roce 1946 vysídleno 2 232 541 osob, z toho 1 464 985 do americké zóny, 77 220 do britské zóny, 8100 do francouzské zóny a 750 000 do sovětské zóny. Bylo tak splněno přání Československa, obnoveného po roce 1945, zahájit a dokončit politickou očistu od nacionálních socialistů, kteří v očích tohoto státu podkopali státní existenci ČSR.198

Odsun Němců z Československa po druhé světové válce v roce 1945 je i dnes citlivým tématem. Mezi Čechy a Němci vznikla hluboká propast, kterou se zástupci obou stran snaţí překlenout. Dne 21. ledna 1997 byla podepsána Česko–německá deklarace. Cílem deklarace bylo zlepšit vztahy mezi oběma zeměmi a zmírnit napětí,

197 ) SOkA Prostějov, Pamětní kniha města Prostějova, I. díl, str. 57, 58. 198 ) Vykoupil, L.: Slovník českých dějin. Brno 2000, s. 418.

108 jeţ má příčiny ještě ve druhé světové válce. Obě strany deklarují, ţe spáchané křivdy z období německé okupace a odsunu Němců z Československa náleţejí minulosti, a ţe tudíţ zaměří své vztahy do budoucna. Obě strany rovněţ také prohlašují, ţe nebudou zatěţovat své vztahy politickými a právními otázkami pocházejícími z minulosti.199 Přijetí Česko-německé deklarace bylo jednoznačným pokrokem v česko-německých vztazích, neboť oba státy se mohly konečně soustředit na budoucnost. Je sice pravda, ţe některé sporné momenty zůstaly, avšak celkově se česko-německé deklaraci povedlo vztahy mezi oběma zeměmi narovnat.

199 ) viz Česko-německé deklarace

109

Seznam pramenů a literatury

A. Seznam pramenů a) Archivní prameny

STÁTNÍ OKRESNÍ ARCHIV PROSTĚJOV

Pracovní středisko Vrahovice, inv. č. 1, karton 1. Směrnice a pokyny ministerstva vnitra o zřízení a provozu internačních táborů Pracovní středisko Vrahovice, inv. č. 2, karton 1. Směrnice a pokyny velitelství internačních a jiných středisk v Brně. Pracovní středisko Vrahovice, inv. č. 3, karton 1. Směrnice a pokyny okresního národního výboru Prostějov. Pracovní středisko Vrahovice, inv. č. 4, karton 1. Denní hlášení o stavu střediska od 1. května do 9. října 1946. Pracovní středisko Vrahovice, inv. č. 5, karton 1. Dekádní výkazy stavu internovaných od 21. srpna 1945 do 20. října 1946. Pracovní středisko Vrahovice, inv. č. 6, karton 1. Kniha evidence přijatých a propuštěných chovanců od 4. září 1945 do 16. října 1945. Pracovní středisko Vrahovice, inv. č. 7, karton 2,3. Evidenční kartotéka internovaných. Pracovní středisko Vrahovice, inv. č. 8, karton 3. Seznam předaných do tábora od května do srpna. Pracovní středisko Vrahovice, inv. č. 9, karton 3. Seznam příchozích ze Šumperka, Šternberka a Bruntálu v červenci aţ v srpnu 1945. Pracovní středisko Vrahovice, inv. č. 10, karton 3. Seznam propuštěných v červnu aţ v září 1945. Pracovní středisko Vrahovice, inv. č. 11, karton 3. Seznam zajištěných muţů a ţen v táboře 30. července 1945 Pracovní středisko Vrahovice, inv. č. 12, karton 3. Seznam zajištěných ţen v táboře 21. srpna. Pracovní středisko Vrahovice, inv. č. 13, karton 3. Seznam zajištěných osob v táboře 8. září 1945.

110 Pracovní středisko Vrahovice, inv. č. 14, karton 3. Seznam stavu internovaných Čechů a Němců 25. září. Pracovní středisko Vrahovice, inv. č. 15, karton 4. Abecední seznam internovaných 15. října. 1945. Pracovní středisko Vrahovice, inv. č. 16, karton 4. Různé seznamy internovaných. Pracovní středisko Vrahovice, inv. č. 17, karton 4. Seznam členů SS, Kripo, gáţistů čsl. armády; čwských příslušnic, rakouských příslušnic a příslušníků, ţen gáţistů a příslušníků německé armády dne 9. srpna. Pracovní středisko Vrahovice, inv. č. 18, karton 4. Seznamy přestárlých a ţen s dětmi. Pracovní středisko Vrahovice, inv. č. 19, karton 4. Seznamy odvelených na práce. Pracovní středisko Vrahovice, inv. č. 20, karton 4. Seznamy vyšetřovanců v pracovním táboře. Pracovní středisko Vrahovice, inv. č. 21, karton 4. Hlášení o sbězích z tábora. Pracovní středisko Vrahovice, inv. č. 22, karton 4. Směrnice a doklady o odsunu Němců podle jednotlivých etap. Pracovní středisko Vrahovice, inv. č. 23, karton 4. Podací protokol důvěrné pošty od 7. 9. 1945 do 20. srpna 1946. Pracovní středisko Vrahovice, inv. č. 24, karton 4. Důvěrná korespondence. Pracovní středisko Vrahovice, inv. č. 25, karton 4. Důvěrná korespondence. Pracovní středisko Vrahovice, inv. č. 26, karton 4. Podací protokol od 3. září do 16. listopadu 1946. Pracovní středisko Vrahovice, inv. č. 27, karton 5. Index k podacímu protokolu. Pracovní středisko Vrahovice, inv. č. 28, karton 6. Korespondence podacího protokolu čj. 54-1390, 1401-2045 Pracovní středisko Vrahovice, inv. č. 29, karton 6. Korespondence podacího protokolu čj. 3-1074, karton 7 – čj. 1075-3032, karton 8 - čj. 2401-2703 Pracovní středisko Vrahovice, inv. č. 30, karton 8. Korespondence ve věcech internovaných řazená abecedně. Pracovní středisko Vrahovice, inv. č. 31, karton 8. Korespondence vnitřní správy tábora. Pracovní středisko Vrahovice, inv. č. 32, karton 8. Seznam zaměstnanců tábra a jejich ţivotopisy. Pracovní středisko Vrahovice, inv. č. 33, karton 8. Osobní spisy zaměstnanců tábora.

111 Pracovní středisko Vrahovice, inv. č. 34, karton 8. Kartotéka ošetřovaných (lékařské nálezy). Pracovní středisko Vrahovice, inv. č. 35, karton 8. Ranní hlášení ošetřovny od 27. 4 do 12. 10. Pracovní středisko Vrahovice, inv. č. 36, karton 9. Lékařské nálezy Pracovní středisko Vrahovice, inv. č. 37, karton 9. Lékařské nálezy při příchodu. Pracovní středisko Vrahovice, inv. č. 38, karton 9. Lékařské nálezy při odchodu. Pracovní středisko Vrahovice, inv. č. 39, karton 9. Ambulantní a stálé léčení v nemocnici, doklady o rentgenových prohlídkách, hlášení úmrtí o povolení mimořádné stravy. Pracovní středisko Vrahovice, inv. č. 40, karton 9. Zprávy o zdravotním stavu střediska a jiná korespondence se zdravotním odborem ONV Pracovní středisko Vrahovice, inv. č. 41, karton 9. Korespondence ošetřovny. Pracovní středisko Vrahovice, inv. č. 42, karton 9. Kontrolní lístky o zaměstnání. Pracovní středisko Vrahovice, inv. č. 43, karton 9. Inventář tábora (vnitřní zařízení, provozní zařízení a sklad) Pracovní středisko Vrahovice, inv. č. 44, karton 9. Doklady o předání inventáře pro likvidaci tábora

MěstNV Prostějov inv. č. 6. Zápisy ze schůzí 1945. MěstNV Prostějov inv. č. 7. Zápisy ze schůzí 1946. MěstNV Prostějov, Kronika města Prostějova

ONV PV Zápisy ze schůzí pléna ONV 1945 ONV PV Zápisy ze schůzí pléna ONV 1946 ONV PV Zápisy ze schůze předsednictva ONV

MNV Brodek u Konice, inv č. 97. Záleţitosti Němců. MNV Brodek u Konice, inv č. 98. Záleţitosti Němců. MNV Brodek u Konice, inv č. 49. Záleţitosti Němců. MNV Brodek u Konice, Kronika obce z let 1946-1986, inv č. 49.

MNV Plumlov, Obecní kronika 1944-1955, inv. č. 67.

112 ARCHIV BEZPEČNOSTNÍCH SLOŢEK v Kanicích u Brna

A 2/1, inv. č. 1765 karton 56. A 14, inv.č. 393. Odsun Nemcov z územia Československej republiky – směrnice. A 15, inv. č. 28. Seznam internovaných. A 17, inv.č. 111, karton 13.

B 6/9 II, karton 21. Oddělení StB Prostějov. B 6/9 II, karton 22. Oddělení StB Prostějov.

E 6, inv. č. 1, 2, 3, 4, 5, 7, 8, 105-106. b) Tištěné prameny Zprávy národního výboru pro město a okres Prostějov. Právo lidu ze dne 26. 6. 1947. Hospodaření ve střediscích Beneš, E.: Paměti I, II, III. Praha 2007. Česko-německá deklarace, http://www.mzv.cz/old/wwwo/mzv/ Dekrety prezidenta republiky, dostupné z http://www.psp.cz/docs/laws/dek/

B. Seznam literatury

Bartoš, J.: Projekty propojení okupovaného území severní Moravy a Slezska s jiţní Moravou a Rakouskem 1938-1945. In.: Historie okupovaného pohraničí 1938-1945, 3. Ústí nad Labem 1999, s. 7–28. Bartoš, J. – Schulz, J. – Trapl, M.: Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848- 1960. Svazek V. Okresy: Prostějov, Boskovice, Moravská Třebová. Ostrava 1976. Bartoš, J.: Prostějovsko v době nacistické okupace. Olomouc 1998. Beneš, E.: Odsun Němců z Československa. Praha 1996. Čapka, F.: Dějiny zemí koruny české v datech. Praha 1999. Čapka, F. - Vaculík, J.: Nástin českých dějin 20. století. Brno 2005. Čapka, F.: Vybrané kapitoly z nejnovějších československých dějin pro posluchače občanské výchovy, MU v Brně, 1991 Čelovský, B.: Mnichovská dohoda. Šenov u Ostravy 1999. Černotová, D.: Odsun Němců z Broumovska, (Diplomová práce), FF MU Brno

113 Dvořák, T.: "Vnitřní odsun" : průběh, motivy a paralely přesídlování německého obyvatelstva do vnitrozemí v českých zemích v letech 1947-1949 (Disertační práce), FF MU Brno 2005. Grůzová, Ludmila: Prostějov 1390-1990: 600 let. Praha 1989. Hahnová, E.: Sudetoněmecký problém: Obtíţné loučení s minulostí. Praha 1996. Hradilová, J.: Odsun Němců z Frývaldova po roce 1945 ve světle českých pramenů a literatury. Jeseník 1996. Jaspers, K.: Otázka viny. Praha 2006. Kafková, M.: Odsun Němců z Ţidlochovic (Diplomová práce), FF MU Brno 2007. Kaplan, K.: Pravda o Československu 1945-1948. Praha 1990. Karný, Leon: Historie prostějovských ulic. Prostějov 1998. Klenovský, J.: Ţidovské město v Prostějově. Prostějov 1997. Kokojanová, M. (ed.): Prostějov a jeho místo v dějinách Moravy. Výbor příspěvků z vědecké konference uspořádané u příleţitosti 600. výročí udělení městských práv Prostějovu ve dnech 24. a 25. dubna 1990. Prostějov 1994. Kolektiv autorů: Historie okupovaného pohraničí 1938–1945 – 3. UJEP Ústí n. Labem 1999. Kolektiv autorů: Rozumět dějinám. Vývoj česko – německých vztahů na našem území v letech 1848-1948. Praha 2002. Kolektiv autorů: Prostějov. Dějiny města I. Prostějov 2000. Kolektiv autorů: Prostějov. Dějiny města II. Prostějov 1999. Křen, J.:: Odsun Němců ve světle nových pramenů. In: Češi, Němci, odsun. Diskuse nezávislých historiků. Praha. Academia. 1990. Kysela, T.: Odsun Němců z Kaplicka v roce 19455 a 1946, (Diplomová práce), FF MU Brno 2008. Mackenzie, C.: Dr. Beneš. Praha: Vydavatelstvo Druţstevní práce, 1948. Marek, P.: Bibliografie okresu Prostějov. Prostějov 1990. Markel, M.: Vysídlení Němců z Jiţní Moravy 1945-1949. Brno, 2002. Mikš, J. - Stryjová, D.: Ztracené domovy. Germanizační plány okupantů a jejich realizace na Vyškovsku v letech 1939-1945. Vyškov 1987. Pořízková, H.: Poválečná obnova obcí Drahanska (Vyklizených za druhé světové války), (Diplomová práce), PDF MU Brno 2008. Pavlová, M.: Odsun Němců z Králicka po druhé světové válce (Bakalářská práce), PDF MU Brno 2007.

114 Příval, V.: Prostějovsko za války. Vzpomínky a dokumenty z let 1939 – 1945. Prostějov 1948 Seibt, Ferdinand: Německo a Češi, Dějiny jednoho sousedství uprostřed Evropy, str. 335, Praha 1996. Staněk, T.: Odsun Němců z Československa 1945-1947. Praha 1991. Staněk, T.: Perzekuce 1945. Perzekuce tzv. státně nespolehlivého obyvatelstva v českých zemích (mimo tábory a věznice) v květnu – srpnu 1945. Praha: Institut pro středoevropskou kulturu a politiku, 1996. Staněk, T.: Tábory v českých zemích 1945-1948. Šenov u Ostravy: Tilia, 1996, Staněk, T. a A. von Arburg: Organizované nebo divoké odsuny? Úloha ústředních státních orgánů při provádění „evakuace“ německého obyvatelstva (květen aţ září 1945). Soudobé dějiny XII., 2005/ 3-4. Urban, J.: Parlamentní volby volby v roce 1946 v Prostějově (Diplomová práce), FF MU Brno. Valach, M.: Češi v neklidné době. Brno 2006. Viceníková, D.: Tábory pro Němce v letech 1945 – 1948 (Diplomová práce), FF MU Brno 2007. Vykoupil, L.: Slovník českých dějin. Brno 2000. Zadraţilová, J.: Ti, kteří zůstali (Odsun Němců z Jihlavska po roce 1945) (Diplomová práce), FF MU Brno 2006.

115 Resumé

Magisterská diplomová práce „Odsun Němců z Prostějovska“ je věnována problematice poválečného odsunu Němců z tohoto území v letech 1945-1946.

Okruh problémů, souvisejících s poválečným odsunem Němců na Prostějovsku doposud nebyl nikým zpracován. Cílem předkládané práce je vytvoření komplexního pohledu na toto sloţité období. Celá práce je rozdělena do šesti kapitol. První kapitola uvádí do problematiky odsunu Němců obecně. Druhá, krátká kapitola, stručně charakterizuje předmětné území. Třetí kapitola přibliţuje obsazení Prostějovska nacisty. Čtvrtá kapitola, společně s pátou, jsou stěţejní částí této práce. Čtvrtá kapitola ze zabývá řešením německé otázky na Prostějovsku. Předposlední, pátá kapitola, pojednává přímo o problematice odsunu Němců z Prostějovska. Poslední, šestá kapitola, je pak věnována konfiskacím nepřátelského majetku.

Summary

The Master’s (diploma) thesis called „The displacement of Germans from Prostějov district“ deals with problematic of post-war withdrawal of German people from this region in years 1945 and 1946.

The problems connected with post-war displacement of German people from this region have not been studied yet. The main goal of the Master thesis is to create a complex view of this difficult period. The thesis is divided into six chapters. The first chapter deals with a theoretical introduction to problematic of displacement in general. The second chapter, a short one, describes Prostějov district. The third chapter is devoted to occupation of Prostějov district by Nazis. The fourth chapter is, together with the fifth chapter, the principal part of this thesis. The fourth chapter deals with solving of german question in Prostějov district. The fifth chapter is devoted directly to the problematic of dispacement of Germans from this district. The last chapter, the sixth one, is focused on confiscations of German’s possession.

116 Přílohy

Seznam příloh

A. Textové

Příloha č 1: Struktura počtu obyvatelstva – bývalý soudní okres Plumlovsky. Příloha č. 2: Struktura počtu obyvatelstva – bývalý soudní okres Prostějovský. Příloha č. 3-16: Seznamy internovaných, řazených abecedně, ke dni 15.10.1945. Příloha. 4: Legenda k přílohám č. 3-16.

B. Obrazové

Příloha č.1: Mapka Československa po Mnichovské dohodě Příloha č. 2: Geografické vymezení Prostějovska Příloha č. 3. Mapka politického okresu Prostějov z roku 1948 Příloha č. 4: Plánek internačního tábora ve Vrahovicích Příloha č. 5: Plánek internačního tábora ve Vrahovicích (muţi) Příloha č. 6: Fotografie internovaných Němců v táboře ve Vrahovicích

117 Textové Příloha 1

Struktura počtu obyvatelstva - bývalý soudní okres Plumlovský

Obec obyvatelstvo 1930 Obyvatelstvo v % celkem české německé jiné celkem české německé jiné Alojzov 282 280 0 2 100 99,3 0 0,7 Bílovice 559 555 0 4 100 99,3 0 0,7 Bousín 300 300 0 0 100 100 0 0 Čechovice 1067 1060 1 6 100 99,3 0,1 0,6 Čechy p.K 1261 1247 11 3 100 98,9 0,9 0,2 Domamyslice 813 811 0 2 100 99,8 0 0,2 Drahany 990 989 0 1 100 99,9 0 0,1 Hamry 337 337 0 0 100 100 0 0 Hartmanice 920 920 0 0 100 100 0 0 Kobylničky 233 233 0 0 100 100 0 0 Kostelec 2804 2761 21 22 100 98,5 0,8 0,7 Krumsín 671 667 0 4 100 99,4 0 0,6 Křenůvky 277 277 0 0 100 100 0 0 Lešany 595 595 0 0 100 100 0 0 Lutotín 261 255 1 5 100 97,7 0,4 1,9 M.Hradisko 891 891 0 0 100 100 0 0 Mostkovice 710 707 1 2 100 99,6 0,1 0,3 Myslejovice 552 552 0 0 100 100 0 0 Ohrozim 672 670 0 2 100 99,7 0 0,3 Otinoves 1138 1138 0 0 100 100 0 0 Plumlov 1785 1773 9 3 100 99,3 0,5 0,2 Prostějovičky 389 387 1 1 100 99,5 0,3 0,2 Ptení 1327 1323 4 0 100 99,7 0,3 0 Rozstání 1283 1282 0 1 100 99,9 0 1,0 Seč 255 254 1 0 100 99,6 0,4 0 Seloutky 529 525 3 1 100 99,2 0,6 0,2 Sluţín 269 269 0 0 100 100 0 0 Soběsuky 348 348 0 0 100 100 0 0 Stařechovice 420 419 0 1 100 99,8 0 0,2 Stichovice 738 735 1 2 100 99,6 0,1 0,3 Stínava 308 305 3 0 100 99,0 1,0 0 Vícov 636 634 2 0 100 99,7 0,3 0 Zdětín 491 491 0 0 100 100 0 0 Ţárovice 283 283 0 0 100 100 0 0 Celkem s.o.Pluml. 24394 24273 59 62 100 99,50 0,24 0,26

200

200 ) Bartoš, J.; Schulz, J.; Trapl, M.: Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1948 – 1960. Profil Ostrava 1976.

Příloha 2

Struktura počtu obyvatelstva - bývalý soudní okres Prostějovský

Obec obyvatelstvo 1930 Obyvatelstvo v % celkem české německé jiné celkem české německé jiné Andlerka 478 465 2 11 100 97,3 0,4 1,3 Bedihošť 1528 1503 18 7 100 98,4 1,2 0,4 Biskupice 355 355 0 0 100 100 0 0 Brodek 1300 1291 6 3 100 99,3 0,5 0,2 Čechovice 710 700 5 5 100 98,6 0,7 0,7 Čechůvky 201 201 0 0 100 100 0 0 Čelechovice 1598 1592 1 5 100 99,6 0,1 0,3 Dětkovice 617 611 0 6 100 99,0 0 1,0 Dobrochov 338 338 0 0 100 100 0 0 Otaslavice 1209 1207 1 1 100 99,8 0,1 0,1 Drţovice 1178 1155 5 18 100 98,0 0,4 1,6 Dubany 538 534 2 2 100 99,3 0,8 0,9 Hradčany 432 431 0 1 100 99,8 0 0,2 Hrdibořice 280 280 0 0 100 100 0 0 Hrubčice 1045 1037 1 7 100 99,2 0,1 0,7 Kelčice 387 382 0 5 100 98,7 0 1,3 Kobeřice 378 372 0 6 100 98,4 0 1,6 Kralice 1204 1202 0 2 100 99,8 0 0,2 Krasice 604 600 1 3 100 99,3 0,2 0,5 Olšany 1599 1585 2 12 100 99,1 0,1 0,8 Prostějov 36130 34446 925 759 100 95,3 2,6 2,1 Slatinky 633 626 3 4 100 98,9 0,5 0,6 Smrţice 1992 1980 3 9 100 99,4 0,1 0,5 Sněhotice 160 160 0 0 100 100 0 0 Studenec 210 210 0 0 100 100 0 0 Štětovice 542 532 0 10 100 98,2 0 1,8 Třebčín 560 557 1 2 100 99,5 0,2 0,3 Určice 1498 1494 1 3 100 99,7 0,1 0,2 Vranovice 384 384 0 0 100 100 0 0 Vrbátky 767 755 1 11 100 98,4 0,1 1,5 Vřesovice 592 590 0 2 100 99,7 0 0,3 Výšovice 716 711 1 4 100 99,3 0,1 0,6 Ţešov 486 476 0 10 100 97,9 0 2,1 Celkem s.o.Prost. 60649 58762 979 908 100 96,89 1,61 1,50 Celkem s.o.Pluml. 24394 24273 59 62 100 99,50 0,24 0,26 Úhrnem pol.okr.PV 85043 83035 1038 970 100 97,64 1,22 1,14

Sloţení obyvatelstva ve sčítání k 1. 3. 1950 *) Celkem obyvatel české německé ostatní celkem % české % němec. % ostat. % okr. Prost. 83003 81691 423 889 100 98,42 0,51 1, 07

Sloţení obyvatelstva ve sčítání v r. 1961 **) Celkem obyvatel. české německé ostatní celkem % české % němec. % ostat. % okr.Prost. 118752 117236 182 1334 100 98,72 0,15 1,13 *) Československá statistika, sv. 3, řada A: Sčítání lidu a soupis domu a bytů v republice československé ke dni 1. března 1950, DÍL I. Vydal Stát. úřad statistický, vytiskl Orbis Praha 7. **) Dr. Zdeněk Hájek a kol.: Výsledky sčítání lidu, domů a bytů - SEVT 1964

Příloha 3

Soupis internovaných k 15. 10. 1945

Datum Místo Příjmení a jméno Bydliště Povolání Pozn. narození narození 1. Adamec Ludvík 4.2.1930 ChvalkovicePV - Úprk.ulice 2. Ankert Rudolf 6.6.1910 Neudörfl Zlín, Potoky mechanik NSDAP 3. Almer Daniel Olšany 25 4. Antl František 31.8.1897 Olšany Olšany 240 zam.cukr. faš.vlajkař 5. Ambrozová Marie 31.3.1896 Planá PV - Nová ulice šička 6. Asch Evţen 4.8.1896 Prostějov PV - nám. RA úředník SS,NSDAP 7. Budouček Frant. 4.10.1913 Prostějov PV - Jánská 1 automech. NSDAP,W 8. Bartošek František 9.3.1887 Prostějov PV - Úprkova 20 dělník NSDAP 9. Bartošek Vilém 20.6.1884 M.Třebová PV - Lazarety 42 díloved. SA 10.Bartošková Marie 25.3.1931 Turnov PV - Šárka 9 vychovat. HJ 11.Bastarz Karel 25.1.1893 Brno PV - Havlíčkova 37 úředník 12.Bauerová Marie 12.9.1913 Weigelsd. PV - Klášterní 6 dělnice 13.Bauerová Valerie 19.6.1902 Košice PV - Českobratrská telefonist. 14.Becková Herna 18.6.1904 Prostějov PV - Jánská 6 kalkulant. NSDAP 15.Benda Gustav 11.5.1908 Uničov PV - Vodní 35 obuvník 16.Beneš Jan 9.6.1882 Hluchov PV - Za Kosteleckou krejčí NSDAP 17.Biberlová Marie 19.5.1905 Rudolfsdorf PV - Lazarety 38 dělnice 18.Bilický Karel 2.1.1900 Brno Sklenné 45 strojmistr NSDAP,W 19.Bill Jan 1.6.1888 Kunwald Ţidlochovice dělník 20.Bilková Herna 2.6.1893 Prostějov PV - Sušilova 2 úřednice NSV 21.Bischof František 26.2.1886 Prostějov PV - U radnice 2 invalida 22.Bittner Gustav 10.2.1885 Trutnov PV - Kotkova 5 zed.mistr NSDAP 23.Blaţek Josef 17.5.1888 Vídeň PV - Viktoria 62 zámečník NSDAP 24.Blaţek Slavomír 15.3.1885 Kralice PV - Petrské n. 22 strojník fašist. str. 25.Beck Josef 17.5.1888 Olomouc PV - Pod Kosířem 24 hudebník 26.Beck Karel 26.6.2006 Föllein PV - Mlýnská ul. 3 šofér 27.Becková Hedvika 13.10.1903 Prostějov PV - Pod Kosířem 24 v domácn. 28.Bosse Josef 17.9.1897 Habartice Kostelec n.H. 307 ţelez.zříz. 29.Braunerová Helga 1.2.1927 Domašov Domašov 56 dělnice BDM 30.Braunerová Hilda 26.4.1902 Domášov Domašov 56 v domácn. FS 31.Brossmann Ferd. 12.2.1880 M.Velkov. Moravské Velkovice rolník NSV SA,SS, SA,SS 32.Broţ Jaromír 16.8.1896 Prostějov PV - Daliborka 9 pol.stráţ. 33.Budík František 18.1.1901 Bučovice Klobouky u Brna 300 zeměděl. fašista 34.Buiglová Hilda 10.1.1927 Kamenice Prostějov, Raisova 5 šička 35.Burda Alois 10.8.1897 Prostějov Prostějov, Kollárova 7 stolář W 36.Büchlerová Růţ. 21.4.1904 Kralice Prostějov, Raisova 9 domovnice 37.Ceh Josef 15.6.1890 Št.Lhota Horní Otaslavice 43 čet.stráţ. 38.Ceh Josef ml. 8.8.1927 Kopřivná Horní Otaslavice 55 pošt.posel W, SS 39.Cehová Antonie 28.8.1899 Lichartice Horní Otaslavice 43 v domácn. 40.Cichoň Josef 16.3.1885 Poruba Prostějov, Česká 13 pol.kapit. 201

201 ) SOkA Prostějov, fond Pracovní středisko Vrahovice, inv. č. 15, karton 4.

Příloha 4

Soupis internovaných k 15. 10. 1945

Datum Místo Příjmení a jméno Bydliště Povolání Poznámka narození narození 41.Cinibulková Amál. 26.6.1903 Prostějov Prostějov, Liliová 34 v domácn. 42.Coufal Josef 21.6.1908 D.Otaslav. Prostějov, Újezd spr.skladu 43.Crha Jan 30.3.1897 M.Ostrava Zlín, internát 51 obchodník DAF 44.Crhák Stanislav 20.9.1912 Vřesovice Vřesovice 83 zeměděl. 45.Svak Alois 12.2.1898 Litovel Kostelec n. H. 432 oficiál 46.Czulík Karel 6.7.1907 Mohelnice Šternberk,Köllner. 12 obchodník 47.Čada Josef 31.1.1885 Stará Ves Prostějov, Brněn. 34 krejčí 48.Čapek Metoděj 28.11.1882 Kopřivnice PV - U spořitelny 5 kontrolor 49.Čapková Cecilie 28.9.1893 Jednov PV- Svatoplukova 21 v domácn. 50.Čech František 21.6.1898 Brno PV - Střelecká ul. 17 51.Černý Bruno 5.10.1909 Brno PV - Miličova ul. 19 ředitel 52.Černý František PV - Okresní soud doz.vězňů 53.Czerný Erwin 12.2.1902 Prostějov PV - Brněnská ul. 14 bez zam. NSKK 54.Čiţmář Alois 12.2.1906 Holešov PV - U dráhy 9 dílovedouc vlajkař 55.Čujanová Julie 20.5.1899 Lunařov Čechovice 158 dělnice 56.Daněk Raimund 30.8.1895 Prostějov PV - Plumlovská 79 obch.přír. 57.Daumeová Anna 1.11.1899 Kematen PV - Havlíčkova 10 kuchařka NSDAP 58.Deak Jiří 19.2.1895 Bělotín PV - U reálky 9 skladník NSDAP 59.Dědek Josef 23.7.1914 Krnov PV - Střelecká ul. 1 obchodník 60Teufertová Mariana 7.8.1892 Vídeň.N.M PV - Česká 10 v domácn. 61.Dluhošová Gertr. 12.12.1924 Bohumín Bohumín, Singera 19 sluţebná 62.Dobečková Aug. 14.1.1897 Ţilina Prostějov, Milíčova 3 sluţebná 63.Dočkal Josef 22.4.1881 Slušovice PV - Čelakovského 6 zámečník 64.Dolák Bohumil 24.9.1888 Němčice PV - Na trţišti policista 65.Doleţel František 10.8.1889 Prostějov PV - Lazarety 38 elektrom. 66.Doleţel František 13.11.1891 Prostějov Šumperk, Zahradn. 1 důstojník V, NSV 67.Dolínková Aloisie 17.11.1908 Rovensko PV - Karlov 13 dělnice NSDAP 68.Dolínková Marie 17.11.1908 Dzbel PV - U dráhy 1 v domácn. NSV 69.Doupovcová Alois. 3.5.1910 Prostějov PV - Střelecká 1 dělnice 70.Dostál Adolf 8.10.1874 Smrţice PV - Olomoucká 47 pensista 71.Drábek Cyril 3.7.1921 Hrubčice Hrubčice 173 mechanik W 72.Drápal Jan 25.12.1883 Kostelec Kostelec n. H. 168 tajemník 73.Dubový František 8.2.1910 Svitavy PV - Olomoucká 43 řidič 74.Dušková Vilma 1884 Vídeň PV - Havlíčkova 47 v domácn. NSDAP 75.Dvořák Jan 12.6.1890 Prostějov PV - Určická 4 krejčí 76.Dvořák Karel 10.6.1921 Prostějov PV - Zámecká 5 DAF, W 77.Dvořáková Olga 2.2.1911 Smrţovka Kralice n. H. v domácn. 78.Dyndová Veronika 27.5.1904 Vsetín PV - Raisova 7 v domácn. 79.Eher Evţen PV - Olomoucká 32 80.Ehrlich František 1.8.1900 Zittau-Rak PV - Újezd 19 kočí DAF 202

202 ) SOkA Prostějov, fond Pracovní středisko Vrahovice, inv. č. 15, karton 4.

Příloha 5

Seznam internovaných k 31. 10. 1945

Příjmení a jméno Datum Místo Bydliště Povolání Pozn. narození narození 81.Eichlingerová Kl. 29.9.1915 Ivanovice PV - Mlýnská 19 v domácn. NSDAP 82.Eigl Benedikt 30.1.1882 Slavonice PV - Pod Kosířem 31 rytmistr 83.Eigl Georg 5.12.1918 Vídeň PV - Pod Kosířem 31 inţenýr 84.Eiglová Evţenie 5.5.1890 Prostějov PV - Pod Kosířem 31 v domácn. NSDAP 85.Emmer Oskar 19.11.1886 Prostějov PV - U reálky 9 obuvník 86.Endl Josef 28.5.1895 Vrahovice PV - Šlikova 2 skladník 87.Erban Alois 16.6.1879 Nová Paka Kralice na Hané 39 stavitel kolaborant 88.Erbanová Antonie 24.12.1882 Smidary Kralice na Hané 39 por.asist. 89.Feikl Ludvík 9.5.1895 Prostějov PV - Olomoucká 40 krejčí DAF 90.Fiala Adolf 9.6.1881 Prostějov PV - Havlíčkova 10 pošt.tajem 91.Fildán Alois 11.10.1891 Krasice Čechovice 134 krejčí 92.Fildánová Julie 21.1.1899 Ţelizna Čechovice 134 šička NSDAP 93.Fischer Richard 28.4.1895 Praha PV - Sokolská 14 W 94.Florik František 4.4.1906 Štětovice Štětovice 46 truhlář 95.Formánek Vilém 24.5.1903 Hamiltony Mostkovice dřevovýr. 96.Franková Marie 12.8.1920 H.Štěpán. PV - Husova 83 švadlena 97.Frantová Hermína 24.6.1891 Karanceb. PV - Vápenice 23 učitelka 98.Frantová Marie 4.9.1896 Budapešť PV - Vápenice 23 účetní DAF, DFV 99.Friedová Emilie 7.11.1887 Holice PV - Petrská ul. v domácn. 100.Friedrich Eduard 6.10.1926 Hor.Grunt PV - Palackého 25 W 101.Friedrichová Vil. 5.3.1901 Čer. Voda PV - Palackého 25 v domácn. NSDAP 102.Frodl Antonín 28.7.1891 Prostějov PV - U Sv. Anny 59 dílovedouc 103.Galaš František 29.1.1879 Vlkoš PV - Prokopova 16 zámečník 104.Galašová Anděla 29.4.1895 Prostějov PV - Prokopova 16 kuchařka NSF 105.Garlo Leoš 10.10.1870 Rţešov PV - Krátká 9 penzista 106.Garlo Leo 28.8.1898 Praha PV - Vodní 27 puškař SS 107.Garlová Marie 13.10.1899 Prostějov PV - Vodní 27 v domácn. 108.Görblich Alois 21.6.1888 N.Jičín PV - Daliborka 2 účetní 109.Grentková Marie 25.3.1910 Vösendorf PV - Dobrovského 6 dělnice NSV, DAF 110.Grmelová Eleon. 16.1.1903 Sp.Mníšek PV - U reálky 2 dělnice 111.Grögerová Hedv. 29.8.1896 Prostějov PV - Svatoplukova 4 úřednice NSV, DAF 112.Grumlík Otto 27.10.1905 Vídeň PV - Za S Annou 33 dělník vyhr.gest. 113.Günzer Hubert 30.8.1898 Holčovice Holčovice rolník 114.Hack Heinrich 5.2.1890 Hombursch PV - Husovo n. 70 úředník DAF 115.Hegerová Hedvika 17.10.1895 Prostějov PV - Jiráskovo nám.4 švadlena 116.Haja Stanislav 8.11.1911 Olomouc Kostelec 565 četník 117.Haluza Josef 14.3.1908 Nivnice PV - Tetín 8 krejčí 118.Hanák Jan 22.3.1904 Prostějov PV - Miličova 2 obchodník DAF, W 119.Hanák Josef 8.2.1904 Veselí n.M Čechovice 30 dělník 120.Harašta Břetisl. 5.4.1884 Prostějov PV - Husovo nám.28 holič

203

203 ) SOkA Prostějov, fond Pracovní středisko Vrahovice, inv. č. 15, karton 4.

Příloha 6

Seznam internovaných k 31. 10. 1945

Datum Místo Příjmení a jméno Bydliště Povolání Pozn. narození narození 121.Hartman Frant. 8.6.1911 Bilsko Olomouc, Blaţ.n.12 W 122.Hartmanová Ter. Vrahovice 347 123.Hasalová Aneţka 30.1.1896 Smrţice Drţovice 115 rolnice 124.Häuslerová Hel. 31.5.1900 Pilníkov PV - Kollárova 9 v domácn. 125.Heger Rudolf 25.10.1909 Bedihošť PV - Petrská 27 soustruţ. DAF 126.Heikenwälder F. 5.10.1898 Kunvald PV - Vrchlického 12 ředitel 127.Heinrich Ortvin 13.4.1922 M.Ostrava Moravská Ostrava úředník W 128.Heinischová Ann. 23.2.1890 Prostějov PV - Veleslavínova 18 úřednice 129.Heitel Ernst 18.5.1890 Lindenau Rudelzau 46 rolník DAF 130.Heitel Josef 26.1.1892 Lindava Ţidlochovice dělník DAF 131.Heitelova Elfrieda 25.11.1920 Rudelzau Rudelzau 46 v domácn. 132.Heitelová Erika 14.4.1926 Rudelzau Rudelzau 46 v domácn. 133.Heitelová Eugén. 24.1.1929 Rudelzau Rudelzau 46 v domácn. 134.Hejčík Josef 5.8.1888 Prostějov Rudelzau 46 dělník DAF, V 135.Hennigová Fridr. 6.8.1895 Blasov Štětovice 46 v domácn. 136.Hermann Johan 4.2.1897 Mikulov Ţivotice 158 učitel NSDAP 137.Hikl Rudolf 1.11.1887 Prostějov PV -Melantrichova 12 svrškař DAF 138.Hiklová Marie 30.3.1888 Dzbel PV -Melantrichova 12 soukrom. 139.Hiklová Marie 8.2.1902 Brno PV - Komenského 8 stenotyp. 140.Hlaváček Jan 19.6.1896 Vídeň Liberec,Liebichova 10 četník 141.Hliňák Otto 9.5.1894 Prostějov PV - Liliová 1 řezník 142.Hofmann Vlad. 15.4.1919 Kostelec Kostelec n. Hané 195 mechanik 143.Holitschky Aug. 3.6.1897 Prostějov Vrahovice 495 dělník 144.Holzhackerová M 7.8.1892 Vídeň.N.M PV - Česká 10 švadlena NSDAP 145.Homola Josef 17.7.1884 Prostějov PV - Újezd 14 konfekc. 146.Homolová Marie 29.6.1889 Koryčany PV - Újezd 14 v domácn. 147.Horáček Albert 31.7.1892 Prostějov PV - Olomoucká 30 správce 148.Horáčková Otilie 20.9.1892 Prostějov PV - Olomoucká 30 v domácn. NSDAP 149.Horák Miroslav 22.7.1923 Olomouc Dubicko 5 dělník SS 150.Hösslová Kateř. 20.11.1887 Burgleug PV - Hvězda 5 v domácn. 151.Hruška Jaroslav 9.11.1925 Hajánky PV - Za Dolní 107 sadař 152.Hudeček Arnošt 21.5.1899 Prostějov PV - Slovanská 12 holič DAF,NSV 153.Hudečková Arn. 28.8.1925 Čechy p.K PV - Slovanská 12 úřednice BDM,DAF 154.Hudečková Jind. 30.9.1900 Brno PV - Slovanská 12 kuchařka DAF 155.Hvozdecký Jan 12.5.1902 Studenec Čelechovice 245 ţelezničář 156.Hvozdecká Anna 4.5.1896 Smrţice Studenec 31 v domácn. 157.Hvozdecký Jar. 27.3.1936 Zábřeh Studenec 31 školák 158.Hvozdecký Milan 23.6.1931 Smrţice Studenec 31 školák HJ 159.Hyndrich Vlad. 9.9.1906 Prostějov PV - Zátiší 23 hostinský 160.Hyndrichová Zd. 11.3.1920 Turnov PV - Zátiší 23 v domácn. 204

204) SOkA Prostějov, fond Pracovní středisko Vrahovice, inv. č. 15, karton 4.

Příloha 7

Seznam internovaných k 31. 10. 1945

Datum Místo Příjmení a jméno Bydliště Povolání Poznám. narození narození 161.Chlupová Hedvika 11.4.1897 Vídeň PV - Poděbradovo 10 dělnice 162.Chlupová Anděla 12.4.1910 Zubří PV - Kostelecká ul. dělnice 163.Indrich František 5.12.1899 Slavonín PV - Raisova 7 pol.prapor. 164.Indrichová Marie 7.10.1892 Nemilany PV - Raisova 7 v domácn. 165.Jandová Magda 16.11.1899 Cheb PV - Joštovo nám. 4 kuchařka NSV 166.Janeček Josef 26.2.1899 Prostějov PV - Hradební 11 obuvník 167.Janečka Josef 16.7.1905 Drnovice PV - Úprkova 14 obchodník SA 168.Janečková Mar. 15.1.1905 Prostějov PV - Hradební 19 úřednice 169.Janků Kurt 10.8.1927 Berlín Drozdovice 57 kočí 170.Janků Leonhard 4.11.1889 Prostějov Drozdovice 57 rolník 171.Janků Marie 25.12.1897 Peine Drozdovice 57 v domácn. 172.Janků Viktor 4.9.1895 Prostějov PV - Na stráţi 5 natěrač W 173.Jech Jindřich 31.1.1890 Prostějov PV - Brněnská 4 kanc.ofic. 174.Jech Julius 1.2.1885 Vrahovice PV - Krokova 3a ţelezničář 175.Jenischt Robert 17.9.1886 Litovel PV - Schillerovo n. 3 dělník 176.Juriga Jan 12.11.1907 K.N.Město PV - Úprkova 22 dělník 177.Kadlčík Jan 27.6.1887 Vrahovice PV - Havlíčkova 10 pošt.tajem DAF 178.Kaiserová Edita 25.7.1924 Olomouc PV - Masarykovo n. 7 úřednice 179.Kaláb Josef 25.2.1894 Určice Určice 173 dělník 180.Kalabis Engelb. 2.12.1890 Prostějov Olomouc,Nádraţní 12 krim.pol. 181.Kampfová Jiřina 16.7.1927 Jiřetín PV - Neumannovo n.2 manipul. 182.Kampfová Marta 7.7.1907 Jiřetín PV - Neumannovo n.2 dělnice 183.Kaňa Alois 26.10.1891 Měrovice Měrovice 61 dělník 184.Karásková Julie 3.11.1881 Poškov Holubice 7 v domácn. 185.Kartouz Frant. 23.1.1914 Brodek Brodek u Nezam. 14 maj.kamen 186.Karpíšek Karel 6.3.1890 Prostějov PV - Jánská 17 trhovec 187.Kaštyl Waldemar 15.7.1895 Prostějov PV - Štěpánská 77 krejčí DAF 188.Katzer Vladimír 23.8.1884 Vrahovice Vrahovice 190 mlynář 189.Kislingová Milada 28.3.1894 Brno Dobrochov 86 v domácn. 190.Klásek Miroslav 17.5.1927 Prostějov PV - Střelecká 19 krejčí 191.Kleiblová Jiřina 6.6.1928 H.Králové Čelechovice n. H. 5 úřednice DAF,BDM 192.Kleiner Bohumil 16.11.1895 Prostějov PV - U Sv. Anny 6 dělník 193.Keliner František 28.5.1929 Prostějov PV - U Sv. Anny 9 mechanik 194.Keliner Rudolf PV - Pod Kosířem 21 195.Klobouk Bohusl. 1.6.1900 Kralice Kralice 127 holič 196.Klos František 7.6.1893 D.Nemajov Roţnov p. Radhoštěm ředitel 197.Klváčková Růţ. 10.4.1909 Ptení Vícov 7 v domácn. 198.Klugová Marie 18.6.1904 Ivanovice PV - Česká ul. 8 v domácn. 199.Kneifel Antonín 7.4.1895 Krčmy PV - Mozartova 25 dělník 200.Knoll Richard 1.11.1903 Rohla PV - Zámecká 5 školník 205

205 ) SOkA Prostějov, fond Pracovní středisko Vrahovice, inv. č. 15, karton 4.

Příloha 8

Seznam internovaných k 31. 10. 1945

Datum Místo Příjmení a jméno Bydliště Povolání Poznám. narození narození 201.Knollová Hedvika PV - Zámecká č. 5 202.Knollová Josefa 8.3.1896 Plumlov PV - Zámecká č. 5 v domácn. NSV 203.Knollová Marie 3.12.1910 Suben PV - Knihařská 18 v domácn. 204.Kohoutek Gerh. 4.8.1905 Olomouc PV - Komenského 1 inţenýr 205.Kolařík Josef 7.6.1888 Chvalov PV - Dobrovského 53 hlídač 206.Komárek Jan 6.2.1883 Pustiměř PV - Lazarety 23 krejčí NSDAP 207.Komárková Alois. 11.4.1890 Zel. Hora PV - Lazarety 23 v domácn. 208.Konečný Josef 26.3.1895 Hodolany Čechovice 25 řezník 209.Konečný Rudolf 14.4.1888 Prostějov PV - Rejskova 14 stavitel NSKK,DAF 210.Konšelová Math. 13.2.1891 Brno PV - U kasáren 4 účetní NSDAP 211.Kopp Leopold 17.11.1881 Protivanov PV - Husovo nám. 2 účetní 212.Kopecký Alfréd 9.6.1898 Prostějov PV - Šafaříkova 27 ředitel NP NSF, V 213.Kopečková Eva 22.12.1893 Jevíčko PV - Raisova 9 v domácn. 214.Kopečná Vincen. 3.6.1906 Kobeřice PV - Ţeranovská ul. dělnice 215.Korcerová Berta 14.7.1928 Hněvotín PV - Raisova 11 dělnice 216.Kořínek Vilém 23.10.1913 Mohuč PV - Plumlovská 54 dělník 217.Kostka Karel 9.9.1914 Prostějov PV - Brněnská ul. 1 brašnář V 218.Košťal Jiří 20.4.1885 Hodiškov PV - Trávnická 15 str.zámeč. 219.Košťál Bohumil 12.7.1885 Konice Jihlava, Nádraţní 15 poručík 220.Kotsch Bruno 23.2.1900 Prostějov PV - Slovanská 11 účetní DAF, V 221.Kotschová Marie 6.1.1896 Val.Meziř. PV - Slovanská 11 v domácn. 222.Koudelka Karel 29.7.1907 Jesenec PV - U Sv. Anny 115 krejčí faš.garda 223.Koudelková Anna 17.7.1892 Dědice PV - Hradební 23 dělnice 224.Kovář Josef 5.5.1895 Přemysl. Stichovice v.stráţm. 225.Kovář Jan 5.1.1894 Sebranice PV - Na břehu 11 úředník 226.Königová Olga 11.3.1891 Sarajevo PV - Havlíčkova 3 v domácn. 227.Körnerová Helena 10.11.1898 Dlouhomil. PV - Stalinova 9/11 kuchařka 228.Kraut Emil 14.8.1890 Čeladná Kunčice 393 úředník udavač 229.Krč Jaroslav 26.11.1925 Kostelec PV - Raisova 5 dělník 230.Krč Richard 15.10.1892 Runářov PV - Raisova 5 dělník 231.Krčová Jenovefa 12.4.1926 Ivanovice PV - Raisova 5 dělnice 232.Krčová Marie 22.3.1928 Kostelec PV - Raisova 5 švadlena 233.Krtschová Ter. 8.5.1901 Vídeň PV - Raisova 5 kuchařka NSDAP 234.Kreisl Karel 2.9.1882 Hranice Kostelec n. Hané 505 cihlář 235.Krejčí Antonín 11.2.1925 Ladín Dzbel 14 číšník 236.Krepl Jaroslav 23.10.1898 Prostějov PV - Svatoplukova 32 učitel zrád.kolab 237.Krpálec Ludvík 26.2.1904 Vídeň Vídeň,Rotenkreisg. 9 koţešník 238.Kroutilová Adolf. 3.8.1893 Prostějov PV - Plumlovská 54 úřednice 239.Krummaiová Št. 12.9.1913 Bohušovic PV - Zajíčkova 10 v domácn. 240.Krupička Otakar 2.1.1881 Ransko Vrahovice dělník 206

206 ) SOkA Prostějov, fond Pracovní středisko Vrahovice, inv. č. 15, karton 4.

Příloha 9

Seznam internovaných k 31. 10. 1945

Datum Místo Příjmení a jméno Bydliště Povolání Pozn. narození narození 241.Kubešová Hilda 2.3.1913 M.Ostrava Prostějov v domácn. 242.Kučera Evţen 27.11.1894 Prostějov PV - Vrlova 4 manipulant NSV 243.Kuda František 16.5.1891 Letovice Kostelec na Hané dělník 244.Kudela Josef 12.7.1890 Prostějov PV, Hlavní.nám.22 maj.drog. 245.Kuchař Antonín 12.5.1897 Prostějov Vrahovice 432 zámečník 246.Kutler Josef 30.4.1889 V.Střelná PV - Hlav.nádraţí 1 hostinský 247.Kutlerová Herm. 15.3.1893 M.Ostrava PV - Hlav.nádraţí 1 v domácn. 248.Kühn Karel 2.8.1897 Blatnice PV - Plumlovská 27 dělník 249.Kysela Josef 28.11.1906 Trnová PV - Plumlovská 27 krejčí 250.Lachnit Max 28.3.1908 Prostějov PV - Knihařská holič W 251.Lakva Josef 17.7.1894 Prostějov PV - Havlíčkova 26 ob.zástup. 252.Lakvová Anna 15.6.1890 Prostějov PV - Havlíčkova 26 v domácn. 253.Lakvová Marta 9.6.1923 Temešvár PV - Havlíčkova 26 švadlena 254.Langer František 17.8.1886 Brno Bedihošť 40 elektrot. NSDAP 255.Laník František 5.6.1890 Prostějov PV - Budovcova 13 ţelezničář 256.Laštůvka Rudolf 28.1.1882 Jevíčko PV - Hloučelní 39 holič udavač 257.Lauterbachová M. 16.8.1904 Prostějov PV - Dobrovského 39 švadlena NSV, DAF 258.Lachmann Josef 22.3.1886 Čehovice PV - Újezd 30 zámečník 259.Lachmannová M. 21.8.1881 Wale di G. PV - Újezd 30 v domácn. 260.Leitnerová Růţ. 1.1.1895 Olomouc Olomouc, Vodní 18 úřednice 261.Leitsmannová Al. 10.6.1890 Vídeň PV - Raisova ul. 7 šička 262.Lichý Jan 21.6.1899 M.Ostrava PV - Raisova ul. 9 dělník 263.Liška Alois 12.8.1872 Ohrozim PV - U Sv.Anny 159 krejčí 264.Ludvigová Ţofie 20.4.1881 Prostějov PV - Vodní ul. 9 švadlena 265.Lux Otto 5.1.1927 Kelčice Výšovice 80 student W 266.Macek Marcelus 16.1.1894 V.Meziříčí PV - Vápenice 21 tech.úřed. NSDAP 267.Maděrič Josef 6.1.1884 Mor.N.Ves PV - Šeříková 4 úředník 268.Mácha Václav 6.7.1876 Rousínov PV - Ke stadionu 4 maj.fabr. fašista 269.Máchová Vlasta 14.12.1919 Jednov PV - Svatoplukova 21 úřednice 270.Majárek Bedřich 16.7.1869 Telnice PV - Havlíčkova 3 soud.zříz. 271.Malenda Bedřich 14.1.1875 Věrovany PV - Petrská 35 holič 272.Malendová Marg. 15.12.1884 Fiume-Ital. PV - Petrská 35 v domácn. 273.Manhardt Karel 24.1.1908 Guntramsdorf PV - Husova 56 dělník 274.Marek Richard 28.3.1888 Labudice PV - Školní 41 hlídač 275.Marková Anna 6.2.1886 Lhota u L. PV - Školní 41 v domácn. 276.Marschner Frant. 15.10.1893 N.Libavá PV - Štefánikova 19 úředník NSDAP 277.Mařík Jan 1.12.1881 Mimov Čechovice dělník 278.Mastalier Oskar 22.9.1899 Olomouc Pv - Havlíčkova 3 dentista 279.Mastalier Oskar 22.8.1924 Prostějov PV - U nár. domu 3 studující HJ, W 280.Mastalierová Lud. 11.8.1900 Prostějov PV - Havlíčkova 3 v domácn. 207

207 ) SOkA Prostějov, fond Pracovní středisko Vrahovice, inv. č. 15, karton 4.

Příloha 10

Seznam internovaných k 31. 10. 1945

Datum Místo Příjmení a jméno Bydliště Povolání Pozn. narození narození 281.Mastalierová Olg. 10.3.1929 Prostějov PV - Havlíčkova 3 studující HJ 282.Mauler Ferdinand 2.12.1914 V.Čermná PV - Na stráţi 7 dělník DAF 283.Mauler Adolf 21.4.1896 Šternberk Šternberk inţenýr 284.Maxa František 27.7.1927 Brno Dobromilice 200 vojín 285.Mazáčová Terez. 2.8.1892 Deštná Vrahovice dělnice 286.Meier Jan 1.11.1910 Plzeň PV - Rejskova 1 ředitel 287.Menšík František 5.1.1901 Hněvotín Hněvotín 198 kovář 288.Mikoška Antonín 17.6.1895 Topolná Hrubčice 54 zahradník udavač 289.Menšíková Alţb. 20.9.1898 Břestek PV - Palackého 31 učitelka 290.Mikšíková Ţofie 22.5.1905 Keţmarok PV - Raisova 11 posluhov. 291.Mimlerová Štěp. 13.12.1901 Domášov Domášov 88 v domácn. FS 292.Millarová Karla 13.5.1898 Slatinky Kostelec n. H. 70 v domácn. 293.Minář Antonín 1.6.1883 N.Veselí PV - Krokova 5 obchodník 294.Minář Antonín ml 16.5.1909 Prostějov PV - Šafaříkova 8 úředník fašista 295.Mildschuch Ed. 18.3.1883 Valtice Olomouc, Gutenber.4 důchodní 296.Misařová Helena 17.1.1920 Prostějov PV - Raisova 9 dělnice 297.Misařová Růţena 18.8.1884 Solnohrad PV - Raisova 9 v domácn. 298.Mitlöhner Egon 26.18.1914 Rudolec PV - Poděbradovo 2a škpt.polic. SS 299.Mlčoch Jindřich 12.7.1896 Prostějov Vrahovice 233 dílovedouc 300.Mohler Ferdinand 9.4.1900 Brodek Brodek u Konice 88 rolník SS 301.Mohlerová Josefa 7.3.1898 Schnobol. PV - Raisova 7 domovnice 302.Müller Albert 17.3.1902 Lhota Lobodice krejčí NSDAP,SA 303.Müller Karel 20.12.1893 Frýdek PV - Havlíčkova 43 továrník NSDAP 304.Müller Richard 4.2.1907 Prostějov PV - Kostelecká 46 řezník 305.Müllerová Ruth 21.4.1928 Frýdek PV - Havlíčkova 43 školačka HJ 306.Müllerová Emilie 17.11.1880 Litovel PV - Havlíčkova 43 v domácn. 307.Müllerová Elfrieda 24.9.1903 Frýdek PV - Havlíčkova 43 úřednice 308.Navrátil Alois 19.1.1900 Čelechov. Čelechovice 114 ţelezničář 309.Navrátil Eduard 1.3.1883 Prostějov PV - Melantrichova 3 kovodělník 310.Nedoma Albert 28.5.1891 Prostějov PV - Havlíčkova 22 prokurista 311.Nedomová Stef. 26.12.1904 Vídeň PV - Havlíčkova 22 v domácn. 312.Nezval Leopold 24.5.1900 Plumlov Plumlov 219 stolář 313.Neisser Bedřich 29.11.1888 N.Jičín PV - Budovcova 7 úředník 314.Neubauer Johann 9.8.1926 postoupeno Boskovicím 315.Neugebauer Ger. 18.12.1913 Hanušovic Hanušovice 83 ţelezničář 316.Němcová Marie 2.7.1900 Prostějov Prostějov, Česká 3 v domácn. NSDAP 317.Novák Julius 29.12.1894 Prostějov PV - Svatoplukova 31 ředitel NSDAP,SA 318.Novák Wilhelm 27.5.1904 Prasklice PV - Oblouková 1 soukrom. DAF 319.Nováková Alţb. 2.11.1891 Prostějov PV - Schillerovo 9 posluhov. NSV 320.Nováková Frant. 14.11.1906 Jihlava PV - Oblouková 4 v domácn. FS, NSV 208

208 ) SOkA Prostějov, fond Pracovní středisko Vrahovice, inv. č. 15, karton 4.

Příloha 11

Seznam internovaných k 31. 10. 1945

Datum Místo Příjmení a jméno Bydliště Povolání Pozn. narození narození 321.Nováková Julie 22.1.1894 Bílovice PV - Svatoplukova 31 v domácn. 322.Nováková Hedv. 10.5.192 Prostějov PV - Schillerovo 9 úřednice 323.Novotný Frant. 30.9.1886 Vrbátky PV - Hvězda 14 obuvník DAF 324.Nuc Bohumil 31.10.1895 Lukavice PV - Rejskova 5 dělník DAF 325.Odstrčil Adolf 8.5.1898 Prostějov PV - Střelecká 17 prokurista 326.Odstrčil Frant. 30.7.1886 Svébov Kostelec na Hané št.rtm.v.v. NSF,DAF 327.Ondrouch Arnošt 29.7.1890 Prostějov PV - Pod Kosířem 33 kadeřník DAF,SA 328.Ondrouchová M. 18.1.1892 Chornice PV - Pod Kosířem 33 švadlena DAF,NSV 329.Ondrouchová Vl. 4.4.1904 Drţovice Bílovice 15 v domácn. udavačka 330.Opletal František 30.4.1904 Studenec Studenec 26 rolník 331.Orel Antonín 11.11.1896 Blišice Krasice 23 topič 332.Orság Josef 15.4.1892 Hrozenkov Štětovice dělník 333.Otruba Jan 24.1.1909 Runářov PV - Plumlovská 51 pekař DAF,W 334.Oulehlová Anast. 26.7.1916 Kobeřice Kobeřice 83 dělnice 335.Palatý Alois 16.4.1887 Prostějov PV - Demelova 4 dělník 336.Pavlíček Antonín 28.5.1889 Rosice PV - Havlíčkova 19 učitel 337.Pavlík Josef 27.11.1909 Alojzov PV - Pešinova 10 krejčí DAF 338.Pecina Alois 17.3.1888 Pěnčín PV - Hloučelní 25 konfekc. 339.Petrţelová Ema 5.1.1902 Predajná PV - Klášterní 6 v domácn. 340.Pěšek Ladislav 2.7.1923 Prostějov Vrahovice 445 absolv.OŠ 341.Pfitzner Emil 17.7.1891 Prostějov PV - Čelakovského 7 továrník NSDAP,SA 342.Pfitznerová Jos. 13.10.1909 Prostějov PV - Mezi zahradami v domácn. 343.Pichertová Marie 6.1.1891 Prostějov PV - Nusovo nám.32 v domácn. 344.Pírek Jan 3.4.1895 Drahany Čechovice 7 krejčí 345.Pivoda Jan 15.11.1883 Prostějov PV - Havlíčkova 11 úředník SA, DAF 346.Pivoda Jan 22.6.1912 Prostějov Čehovice 7 účetní NSDAP 347.Plhoň Rudolf 3.4.1889 Brno PV - Úprkova 4 klempíř 348.Plitznar Antonín 4.3.1905 Olomouc PV - Palackého 15 št.stráţm. NSDAP,SA 349.Pluskalová Lud. 4.6.1901 Prostějov PV - Štěpánská ul. dělnice NSDAP 350.Pohloudková Lud 28.9.1881 Vyškov PV - Perštýnské n. 9 obchodnice NSDAP 351.Polák Jan 3.1.1886 Prostějov PV - Raisova 7 dělník NSDAP 352.Pollak Josef 5.4.1905 Runářov Litovel 114 dělník NSDAP,SA 353.Poláková Barbora 1.12.1906 Skřípov PV - Raisova 7 v domácn. NSDAP 354.Polomini Marie 1.1.1890 Olomouc Čelechovice n.H. 20 soukrom. 355.Pospichal Ant. 1.6.1915 Únanov Vitonice 5 svrškař 356.Pospischil Alois 29.6.1891 Rabišín PV - Dolní 20 úředník 357.Pospíšil Miroslav 14.5.1929 Prostějov Říčany zámečník HJ 358.Pospíšil Karel 8.9.1909 Prostějov PV - Svatoplukova 38 konfekc. DAF, udav 359.Pospíšilová Vlad. 16.1.1897 Prostějov PV - Melantrich. 17 telefonist. NSV 360.Pretzová Gabriela 1.11.1900 Vídeň PV - Kostelecká 45 dělník NSDAP,SA 209

209 ) SOkA Prostějov, fond Pracovní středisko Vrahovice, inv. č. 15, karton 4.

Příloha 12

Seznam internovaných k 31. 10. 1945

Datum Místo Příjmení a jméno Bydliště Povolání Pozn. narození narození 361.Procházka Frant. 6.6.1896 Vídeň PV - Kostelecká 46 dělník NSDAP,SA 362.Procházka Josef 1.8.1893 Polánka PV - Raisova 7 čet.stráţ. W 363.Procházka Norb. 2.5.1923 Bystřice PV - Kostelecká 45 stolář 364.Procházková Fr. 11.1.1893 N.Brodek PV - Raisova 7 v domácn. 365.Procházková Zd. 12.3.1922 N.Brodek PV - Raisova 7 švadlena HJ, DAF 366.Pruschová Ţofie 14.5.1905 U.Hradiště PV - Štěpánská 7 úřednice 367.Přidal Karel 3.10.1917 Prostějov PV - Havlíčkova 21 úředník 368.Přikryl Antonín 16.11.1876 Prostějov PV - Česká 32 díloved. NSDAP 369.Punkl Hugo 3.1.1891 Bratislava PV - Pod Kosířem 10 dělník 370.Ranklová Marie 5.7.1884 Holice PV - Hlavní nám. 7 maj.cukrár NSV 371.Reimer Rudolf 3.10.1904 Rýmařov PV - Pod Kosířem 1 úředník 372.Reiter Antonín 26.9.1897 Ruda Kostelec 143 úředník DAF 373.Retzmann Rud. 27.1.1882 Bohumín PV - Mozartova 11 ţelezničář DAF 374.Richter Alois 19.6.1889 Prostějov PV - Šafříkova 16 holič NSDAP 375.Robotka Leopold 5.8.1883 Vídeň PV - Pod Kosířem 63 referent 376.Rohstock Alois 6.1.1899 Čenkov Sluţín 53 dílovedoucí DAF, V 377.Roztomilý Adolf 5.6.1887 Prostějov PV - Jihoslovanská 1 inţenýr NSDAP 378.Röhrer Bruno 6.7.1897 V.Meziříčí PV - Havlíčkova 18 čet.poručík RKB 379.Rönnfeldtová M. 7.10.1905 Brno PV - U kasáren 4 úřednice DAF 380.Rutzki Bruno 28.1.1900 Brno PV - Havlíčkova 7 obch.zást. NSDAP,W 381.Růţička Miloslav 27.5.1911 Praha PV - Milíčova 4 obch.zást. 382.Rychlovský Arn. 7.1.1888 Linec PV - Vojáčkovo n. 5 dělník 383.Rzek Jan 30.5.1897 M.Ostrava Mor.Ostr., Strausse 7 dělník V 384.Řezníček Alois 2.4.1891 Prostějov PV - Šárka 9 dělník DAF 385.Saukel František 1.4.1924 Svojanov Seč studující W 386.Saulichová Jarm. 1.8.1893 Prostějov PV - Určická 14 švadlena 387.Saulichová Marie 1.8.1893 Weisskirch PV - Určická 14 v domácn. 388.Sedlatschek Otto 1.3.1890 Radlov PV - Jánská 9 ban.zřízen NSDAP 389.Seidelová Stef. 13.4.1895 Sert-Buk. PV - Vojáčkovo n.10 úřednice DAF 390.Severa Leopold 8.11.1903 Vimperk PV - Zajíčkova 40 obchodník 391.Simon Kitel 13.11.1909 Freistadt Vratislav zub.lékař 392.Skopal František 8.3.1906 Kostelec Kostelec 468 úředník udavač 393.Skřička František 21.4.1883 Henčlov PV - Rejskova 9 dělník 394.Smakal Bruno 18.8.1907 Prostějov PV - Raisova 9 krejčí DAV 395.Smakalová Otilie 31.1.1909 Osoblaha PV - Raisova 9 krejčí 396.Smeták Emil 12.3.1895 Kroměříţ PV - Kotkova 22 ošetřovatel 397.Smolka Bedřich 2.3.1904 Prostějov Drţovice 161 malíř udav.,kolab 398.Sobková Klára 8.2.1901 Brno PV - Štěpánská 32 šička 399.Soldánová Anna 3.7.1880 Hranice PV - Raisova 11 dělnice NSDAP 400.Souček Rudolf 1.4.1903 Skočice PV - Vrahovská 3 účetní 210

210 ) SOkA Prostějov, fond Pracovní středisko Vrahovice, inv. č. 15, karton 4.

Příloha 13

Seznam internovaných k 31. 10. 1945

Datum Místo Příjmení a jméno Bydliště Povolání Pozn. narození narození 401.Sova Rajmund 4.1.1887 Střelice PV - Karlov 3 knihař 402.Schäffer August. 9.5.1889 Olomouc PV - Sádky 6 malíř pok. 403.Schieberle Jan 1.6.1900 Prostějov PV - Jánská 14 drogista DAF 404.Schindler Josef 22.4.1885 Šenov Šenov 10 rolník 405.Schlattauer Otto 28.7.1905 Prostějov PV - Olomoucká 43 něm.polic. 406.Schlattauer Irmt. 26.4.1910 Lovosice PV - Bezručova 8 učitelka NSDAP 407.Schlattauer Anna 5.3.1900 Prostějov PV - Barákova 51 v domácn. 408.Schlesinger Ferd 4.1.1892 Prostějov PV - Dolní 10 natěrač 409.Schlesingerová A 5.4.1925 Prostějov PV - Dolní 10 švadlena 410.Schlesingerová W. 2.1.1921 Prostějov PV - Dolní 10 v domácn. 411.Schmach Frant. 11.8.1907 Prostějov PV - U spořitelny 6 maj.prád. NSDAP,V 412.Schmidt Albert 16.11.1887 Solnohrad PV - Brandlova 1 hudebník 413.Schmied Josef 31.5.1905 N.Brodek Vrahovice 380 krejčí W 414.Schnáblová Frant 17.3.1915 Vilémov Vrbátky 3 v domácn. 415.Scholler Bedřich 16.11.1896 Prostějov PV - Rejskova 41 obchodník 416.Schollerová Štěp 1.1.1894 Prostějov PV - Rejskova 41 v domácn. NSDAP 417.Schönweitz Jind. 5.11.1901 Prostějov PV - Sportovní 13 úředník 418.Schreiber Hugo 6.3.1901 St.Loučka PV - Svatoplukova 37 úředník SA 419.Schuster Alois 25.2.1900 Lhota u K. PV - Šafaříkova 11 cihlář DAF 420.Spáčil Eduard 18.7.1888 Prostějov PV - Havlíčkova 7 úředník NSDAP,SS 421.Spáčil Eduard 14.3.1927 Prostějov PV - Havlíčkova 7 studující SA,SS 422.Spatzová Gertr. 7.5.1920 Kamenice PV - Raisova 6 úřednice DAF 423.Sponer Jan 6.4.1870 Rybnik PV - Určická 74 oficiál v.v. SA, V 424.Sponerová Hedv. 17.9.1879 Frankstadt PV - Určická 74 v domácn. 425.Springer Adolf 3.3.1898 Fulnek PV - Vodní 4 klobouč. W 426.Steinerová Ilsa 1.6.1919 Vídeň PV - Máchova 20 posluhov. 427.Stratil Rudolf 3.4.1907 Prostějov PV - Bethovenova 10 úředník 428.Streletz Viktor 22.1.1905 Prostějov PV - Vápenice 25 úředník NSK,V 429.Strnicko Richard 18.4.1904 Kyselov Kyselov 38 šofér 430.Sturzová Eliška 31.7.1890 Aš PV - Svatoplukova 35 v domácn. NSDAP 431.Svačina Vojtěch 15.7.1893 Ivaň PV - Vrchlického 9 říd.učitel 432.Svanová Anděla 1.4.1901 Poruba Jablunkov maj.rest. 433.Svoboda Antonín 20.6.1907 Určice PV - Raisova 9 kovář.pom NSDAP 434.Svobodová Frant. 30.3.1910 N.Brodek PV - Raisova 9 v domácn. 435.Sýkora Karel 6.1.1897 Prostějov PV - Zajíčkova 5 inţenýr V 436.Schäffer Johann 15.7.1910 DMoravice Dolní Moravice řezník DAF 437.Schäffer Leonh. 30.4.1887 Charváty Charváty 67 holič 438.Schafferová Cel. 28.12.1893 Prostějov PV - Hl.náměstí 8 soukrom. NSDAP 439.Schauer Frant. 28.8.1897 Olomouc PV - Kramářská ul. zámečník 440.Schauerová Boh. 18.4.1898 Olomouc PV - Kramářská ul. 6 švadlena 211

211 ) SOkA Prostějov, fond Pracovní středisko Vrahovice, inv. č. 15, karton 4.

Příloha 14 Seznam internovaných k 31. 10. 1945

Datum Místo Příjmení a jméno Bydliště Povolání Pozn. narození narození 441.Schuster Jan 12.10.1901 Runářov PV - Kostelecká 6 topič 442.Schwartz Frant. 1.10.1877 Bělotín Čehovice 108 farář 443.Schustrová Eliš. 11.3.1902 Břevnovice PV - Zajíčkova 14 kuchařka NSV,DAF 444.Šilhavý Alois 11.1.1906 Čechovice Čechovice 203 úředník 445.Šimková Marie 12.6.1901 Šumperk PV - Barákova ul. šička 446.Šínová Ema 30.3.1912 Jihlava Krasice 23 v domácn. 447.Škobrtelová Ţof. 13.1.1910 Čehovice Čehovice 133 dělnice 448.Špičák František 17.6.1896 Stichovice Kostelec n. H. 468 rolník NSDAP 449.Špičková Marie 25.11.1901 Brtnice PV - Šubrtovo n. 83 dělnice 450.Štafová Aloisie 18.11.1900 Prostějov PV - Štěpánská 81 v domácn. 451.Štachová Anna 19.4.1909 Vlastonice Bedihošť 7 v domácn. 452.Štachová Eva 26.3.1938 Svitavy Bedihošť 7 ţákyně 453.Štencl Ludvík 8.11.1909 Prostějov PV - Dvořákova 16 dělník W 454.Štěrba František 30.9.1904 Vyškov Vranovice 36 malíř 455.Šťovíčková Alois. 21.6.1894 Náchod PV - Barákova 49 v domácn. NSDAP 456.Šumbera Antonín Trenčín 457.Šverdík Miroslav 24.8.1897 Břeclav Prostějov konfekc. V 458.Tandler Jose 18.11.1898 Prostějov PV - Šafaříkova 22 konfekc. SA,DAF,V 459.Tandler Leopold 28.10.1907 Prostějov PV - Přemyslovka 13 obchodník 460.Tandlerová Anna 1.9.1912 Prostějov PV - Svatoplukova 36 v domácn. 461.Tesařík Rudolf 10.6.1894 Určice PV - Jánaká 13 šofér 462.Thon Oskar 8.3.1897 N.Brodek Brodek u Konice 36 dělník SA,NSV 463.Thorausch Emil 3.7.1884 Říčany PV - Tetín 18 strojved. NSDAP 464.Thorauschová Iv. Prostějov PV - Polská 24 dělnice NSDAP 465.Tomaštík Cyril 28.5.? V.Klobouk Drţovice 226 čet.stráţm exp. Říše 466.Trněný Rajmund 8.8.1888 Prostějov PV - Husovo n. 87 řezník SA, W 467.Tschop Alfred 12.12.1908 Neufunk Šumperk, Lautner. 2 řezník W 468.Tvarůţek Frant. 12.7.1902 N. Jičín Plumlov, 49 les.správ. 469.Tvarůţek Vincen. 1.4.1893 Prostějov Dřevohostice 11 dělník 470.Uher Evţen 10.10.1889 Brno PV - Olomoucká 38 úředník NSDAP 471.Urban Ferdinand 28.1.1898 Šumperk PV - Pod Kosířem 33 k.oficiál SA,NSDAP 472.Urbanová Pavla 9.6.1897 Prostějov PV - Pod Kosířem 33 v domácn. 473.Václavek Josef 5.2.1894 Prostějov PV - Střelecká 17 skladník vlajkař 474.Vágner Rudolf 24.8.1913 Blansko PV - Lazarety 51 úředník fašista 475.Vágnerová Bedř. PV - Úprkova 4 476.Valert Karel 15.9.1896 Runářov PV - Určická 10 krejčí V 477.Valušková Josefa 6.1.1911 Čel.Kaple PV - Palackého 13a dělnice 478.Valušek Gustav 20.4.1909 Podmokly PV - Palackého 13a krejčí W, DAF 479.Vally Antonín 1.6.1885 Vr.N.Ves PV - Ţeranovská 27 nezaměst. 480.Vaňková Marie 31.1.1912 Prostějov PV - Klášterní ul. v domácn. 212

212 ) SOkA Prostějov, fond Pracovní středisko Vrahovice, inv. č. 15, karton 4.

Příloha 15

Seznam internovaných k 31. 10. 1945

Datum Místo Příjmení a jméno Bydliště Povolání Pozn. narození narození 481.Vanţura August. 8.9.1912 Prostějov PV - Svatoplukova 13 soukrom. 482.Vavroušek Josef 8.4.1897 Krumsín PV - Petrská 31 v.dozorce 483.Weimann Karel 18.10.1897 Prostějov PV - Střelecká 19 redaktor SA 484.Weiser František 12.7.1899 M.Třebová Drozdovice 3 mistr DAF 485.Werblanský Ign. 31.7.1900 Prostějov PV - Olomoucká 9 skladník DAF 486.Vich František 7.9.1885 Nov.Hrady PV - Bismarkova 25 díloved. 487.Vichová Gabriela 6.3.1878 Podivín PV - Palackého 25a v domácn. 488.Willisch Heinrich 7.6.1895 Bartošov. Bartošovice 85 šamotář DAF 489.Windschütel Joh. 29.8.1904 Poběţovic K.Vary, Petersberg 1 řezník W 490.Winter Alois 15.10.1897 Nepomuky PV - Křiţkovského 16 učitel 491.Viták Karel 7.5.1896 Rohozno PV - Zajíčkovo 46 úředník 492.Vitákova Elfrieda 31.5.1908 M.Třebová PV - Zajíčkovo 46 v domácn. 493.Vitásek Leopold 1.10.1895 Prostějov PV - Úprkova 4 úředník 494.Vitásková Marie 14.1.1902 Stříteţ PV - Úprkova 4 dělnice 495.Volfová Anna 6.5.1892 Pardubice PV - Grandhotel dělnice 496.Volf Josef 3.5.1898 Kralice Kralice dělník 497.Volfová Hedvika 1.5.1889 Prostějov Prostějov v domácn. 498.Vostál Augustin 4.6.1878 Vídeň PV - Vápenice 13 krejčí SA 499.Wölfel Josef 7.1.1887 Jalová Jalová úředník NSDAP,V 500.Wschiansky W. 4.2.1899 Prostějov PV - Kollárova ul. zasilatel DAF 501.Vyhlídal Frant. 6.1.1902 Prostějov PV - Petrská 31 krejčí 502.Vyskočil Alfred 31.3.1909 Vídeň PV - Svatoplukova 8 praporeč. NSDAP,SA 503.Vyskočil Frant. 23.9.1881 Prostějov PV - Kostelecká 10 stolář 504.Vyskočil Ludvík 7.4.1910 Prostějov Olšany 58 hostinský 505.Vyslouţil Josef 13.4.1895 Drţovice PV - Komenského 1 mechanik udavač 506.Vyslouţil Josef 14.11.1928 Prostějov PV - Komenského 1 zámečník 507.Vyslouţilová Růţ 1.1.1889 Prostějov PV - Pod Kosířem 5 soukrom. vlajkařka 508.Xander Jindřich 22.5.1902 Bílovec Praha XII Nerudova 17 úředník 509.Zapletal Ladislav 5.6.1910 Loučany Čechy p. Kosířem zámečník kolaborant 510.Zatloukal Adolf 20.4.1907 N.Brodek Vrahovice 480 topič policie, W 511.Zatloukalová A. 13.4.1894 N.Brodek PV - Husovo n. 85 šička 512.Zbořil František 13.2.1928 Prostějov PV - Husovo n. 56 obch.prakt 513.Zedník Emanuel 6.8.1899 Prostějov PV - Petrská 4 chemik 514.Zajkovič Adolf 9.5.1895 Vídeň PV - Liliová 35 stolář NSV,DAF 515.Zollner Alfred 7.1.1887 Dráţďany PV - Libušinka 6 mistr SA,DAF 516.Zeman Adolf 30.1.1896 Medlov PV - Kostelec 435 kreslič 517.Zemánek Edm. 15.11.1890 Hustopeče Plumlov 381 úředník NSDAP 518.Zemánek Frant. 19.9.1892 Pavlovice PV - Havlíčkova 35 ředitel NSDAP,V 519.Zemanová Marie 9.7.1905 Heřmanov. Kostelec na Hané v domácn. 520.Zendulka Jindř. 12.10.1878 Prostějov PV - Olomoucká 9 stolář DAF 213

213 ) SOkA Prostějov, fond Pracovní středisko Vrahovice, inv. č. 15, karton 4.

Příloha 16

Seznam internovaných k 31. 10. 1945

Datum Místo Bydliště Povolání Pozn. Příjmení a jméno narození narození 521.Zendulka Jindř. 18.11.1910 Prostějov PV - Olivetského 13 střihač 522.Zwick Jakob 31.1.1925 postoupen ruskému velitelství 523.Ţáček Ulrich 4.7.1889 Prostějov PV - Kostelecká 8 natěrač SS 524.Ţáček Robert 12.4.1888 Prostějov PV - Perštýnské n. 6 úředník 525.Ţemlík František 3.1.1886 Hoštice PV - Čelakovského 6 díloved. SA 526.Ţemlíková Jul. 13.1.1891 Brno PV - Čelakovského 6 v domácn. NSV 527.Sedlatschková L. 16.7.1904 Vídeň PV - Sádky 9 dělnice NSDAP 214

Příloho č. 4. Legenda k přílohám č. 3 - 16

SS – Schutzstaffel – obranné oddíly SA – Sturmabteilungen – útočné oddíly NSDAP – Nazionalsozialistische Deutsche Arbeitpartei – Národně social. dělnická strana NSFK – Nationalsozialistische flugzeuge Korps – Národně socialist. letecké jednotky NSKK – Nazionalsozialistische motorische Korps – Národně social. motorizované jednotky DAF – Deutsche Arbeitsfront – nacistické odbory DFV – Deutsche Feuerband – spolek německých hasičů DRK – Deutsche rote Kreutz – německý červený kříţ RAD – Reichsarbeitsdienst – říšská pracovní sluţba RKB – Reichskriegsbund – říšský válečný spolek NSV – Nationalsozialistische Volkswohlfahrt – národní spolek pro sociální péči BDM – Bund deutscher Mädel – Liga německých dívek FS – Freiwilliger schutzdienst – Svobodná ochranná sluţba (ordnéřská organizace) HJ – Hitlerjugend – Hitlerova mládeţ (pro hochy) W – Wehrmacht – armáda V – Volkssturm – oddíly lidové domobrany

214 ) SOkA Prostějov, fond Pracovní středisko Vrahovice, inv. č. 15, karton 4.

Obrazové Příloha č.1: Mapka Československa po Mnichovské dohodě

215

215 ) http://www.kpufo.cz/oblasti/ota/zno/img/mapa.jpg

Příloha č. 2: Geografické vymezení Prostějovska

www.mapy.cz

Příloha č. 3. Mapka politického okresu Prostějov z roku 1948

Příloha č. 4: Plánek internačního tábora ve Vrahovicích

SOkA Prostějov, Pracovní středisko Vrahovice, inv. č. 32, karton 8. Seznam zaměstnanců tábora a jejich ţivotopisy. Situační plánek tábora.

Příloha č. 5: Plánek internačního tábora ve Vrahovicích (muţi)

SOkA Prostějov, Pracovní středisko Vrahovice, inv. č. 32, karton 8. Seznam zaměstnanců tábora a jejich ţivotopisy. Situační plánek tábora (muţi) .

Příloha č. 6: Fotografie internovaných Němců v táboře ve Vrahovicích

Obr. 1

obr. 2

Obr. 3

Obr. 4

Obr. 5

Obr. 6

Obr. 7

Obr. 8

Obr. 1-8 uloţeny v SOkA Prostějov