UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

Přírodovědecká fakulta

Katedra geografie

Bc. Petra FUJÁKOVÁ

SOCIÁLNÍ SLUŽBY NA PROSTĚJOVSKU - GEOGRAFICKÁ ANALÝZA

Diplomová práce

Vedoucí práce: doc. RNDr. Marián Halás, Ph.D.

Olomouc 2017

Bibliografický záznam

Autor (osobní číslo): Bc. Petra Fujáková (R130114)

Studijní obor: Regionální geografie

Název práce: Sociální služby na Prostějovsku - geografická analýza

Title of thesis: Social services in the Prostějov region - a geographical analysis

Vedoucí práce: doc. RNDr. Marián Halás, Ph.D.

Rozsah práce: 100 stran, 4 vázané přílohy

Abstrakt: Tato diplomová práce se bude zabývat geografickou analýzou sociálních služeb v prostějovském regionu. První část práce popisuje fungování sociálních služeb v České republice. Pomocí dotazníkového šetření pak bude provedena analýza sociálních služeb v zájmovém území.

Klíčová slova: analýza sociálních služeb, sociální služby, SO ORP Prostějov

Abstract: This thesis will deal with geographical analysis of social services in Prostejov region. The first part describes the functioning of social services in the Czech Republic. Using the questionnaire will be analyzed social services in the area of interest.

Keywords: analysis of social services, social services, Prostejov region

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala sama pod vedením doc. RNDr. Marián Halás, Ph.D. a použila jsem pouze materiály uvedené v seznamu literatury.

V Olomouci dne 6. 1. 2017

Podpis:……………………………….

Na tomto místě bych ráda poděkovala doc. RNDr. Mariánu Halásovi, Ph.D. za cenné rady a ochotné vedení diplomové práce. Dále bych ráda poděkovala všem, kteří mi umožnili provést dotazníkový průzkum nebo se na něm podíleli.

Obsah 1. ÚVOD ...... 8 2. CÍLE A METODIKA PRÁCE ...... 10 3. REŠERŠE LITERATURY ...... 12 4. SOCIÁLNÍ SLUŽBY V ČESKÉ REPUBLICE ...... 15 4.1 Historický vývoj sociálních služeb a legislativy v České republice ...... 15 4.2 Klasifikace sociálních služeb v České republice ...... 22 4.2.1 Sociální poradenství ...... 23 4.2.2 Služby sociální péče ...... 24 4.2.3 Služby sociální prevence ...... 27 4.3 Základní subjekty sociálních služeb – poskytovatelé, zřizovatelé, uživatelé ...... 30 4.4 Financování sociálních služeb v České republice ...... 31 4.5 Podmínky poskytování sociálních služeb ...... 33 4.6 Kvalita sociálních služeb...... 35 5. HLAVNÍ FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ VYBAVENOST ÚZEMNÍCH CELKŮ SLUŽBAMI SOCIÁLNÍ POMOCI ...... 39 6. KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ...... 42 7. ANALYTICKÁ ČÁST ...... 46 7.1 Vymezení zájmového území ...... 46 7.2 Komunitní plánování sociálních služeb v SO ORP Prostějov ...... 47 7.3 Sociodemografická charakteristika SO ORP Prostějov ...... 55 8. DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ: ANALÝZA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V SO ORP PROSTĚJOV ...... 59 8.1 Cíle a metodika výzkumu...... 59 8.2 Charakteristika výzkumného souboru ...... 60 8.3 Vyhodnocení dotazníkového šetření ...... 61 9. ZÁVĚR ...... 86 SUMMARY ...... 88 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ...... 90 SEZNAM ZKRATEK ...... 92 SEZNAM PŘÍLOH ...... 93

1. ÚVOD

Sociální služby tvoří podstatnou část aktivit státu, samosprávy a nestátních subjektů. Jedinec se během svého života dostává do spousty různých situací, se kterými se musí vyrovnat. Mnohé z těchto situací jsou nepříznivé a neočekávané. Mohou být způsobeny nemocí, zdravotním postižením, invaliditou, ztrátou zaměstnání, přibývajícím věkem. Se spoustou těchto situací si během života jedinec poradí sám nebo s pomoci svých blízkých. V některých případech si však nejsme schopni poradit a zabezpečit svoje základní potřeby a právě tehdy je potřeba pomoc státu v podobě realizované sociální politiky. Sociální pomoc se v České republice uskutečňuje za pomoci sociálních služeb a dávek sociální péče.

Sociální služby pomáhají řešit problémy jednotlivců, rodin i skupin občanů. Napomáhají k příznivému sociálnímu klimatu. Každý občan bez ohledu na místo bydliště, by měl mít přístup ke všem typům sociálních služeb, které v danou chvíli potřebuje.

Sociální službou se dle platné legislativy rozumí činnost nebo soubor činností zajištující pomoc a podporu osobám za účelem sociálního začlenění nebo prevence sociálního vyloučení. Existují celkem tři druhy sociálních služeb, jedná se o sociální poradenství, služby sociální péče a služby sociální prevence. Mohou být realizovány formou pobytovou, ambulantní nebo terénní.

V posledních letech jsou sociální služby diskutovaným tématem především v souvislosti s demografickými změnami, probíhajícími v naší společnosti konkrétně se stárnoucí populací a se zvyšujícím se počtem osob v poproduktivním věku tedy starších 65 let, kdy vzrůstající počet těchto osob znamená i vzrůstající potřebu pomoci pro tuto cílovou skupinu. Naopak zastoupení osob mladších 15 let se na našem území snižuje. Do budoucna by toto mohlo být velkým problémem, protože se o seniory nebude mít kdo postarat.

Koncepce týkající se sociálních služeb se v současnosti realizuje ve třech rovinách. Jedná se o rovinu plánování, mapování a financování sociálních služeb.

V rámci geografie se sociálním službám nevěnuje příliš pozornosti, sociální služby jsou z geografického hlediska hodnoceny především z pohledu rozmístěním jednotlivých zařízení v prostoru a jejich dostupnosti pro uživatele na určitém území.

8

Předložená diplomová práce má za cíl provést analýzu sociálních služeb ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Prostějov (dále jen SO ORP Prostějov). Hlavním cílem práce bude zhodnocení sociálních služeb z pohledu rozmístění v zájmovém území a jejich klasifikace. Práce bude nejprve obsahovat teoretickou část, ve které bude popsáno fungování sociálních služeb v České republice, publikace z oblasti sociálních služeb, stručná historie, změny vzniklé přijetím nového zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách v roce 2006, který se řídí evropskými směrnicemi.

V praktické části bude vyhodnoceno dotazníkové šetření, které mělo za cíl analyzovat sociální služby ve správním obvodu ORP Prostějov. Dotazníky byly určeny pro jednotlivá registrovaná zařízení, která v zájmovém území poskytují svoje sociální služby.

9

2. CÍLE A METODIKA PRÁCE

Tato práce má několik dílčích cílů. Hlavním cílem diplomové práce je zhodnocení rozmístění sociálních služeb v zájmovém území SO ORP Prostějov. Za pomoci dotazníkového šetření bude provedená analýza zázemí pro tento typ služeb v zájmovém území, jednotlivá zařízení budou klasifikována z pohledu územní působnosti, formy poskytování, struktury uživatelů, kapacity, financování apod.

V teoretické části se práce bude zabývat vysvětlením pojmu sociální služby. Popsán bude stručný historický vývoj sociálních služeb na území dnešní České republiky.

Pro správnou orientaci v oblasti sociálních služeb bude provedena klasifikace sociálních služeb z hlediska druhu a formy poskytování sociální služby. Jednotlivé druhy a formy poskytování sociálních služeb budou popsány.

V práci budou vysvětleny základní subjekty sociálních služeb, jimiž jsou zřizovatelé, poskytovatelé a uživatelé. Stručně bude nastíněna také problematika financování sociálních služeb v České republice, podmínky poskytování těchto služeb a kvalita sociálních služeb.

Součástí práce budou také popsány hlavní faktory ovlivňující vývoj vybavenosti územních celků službami sociální pomoci. Vysvětlen bude pojem komunitní plánování sociálních služeb na celorepublikové úrovni tak také komunitní plánování na území SO ORP Prostějov.

Metodika práce

K vymezení pojmů týkajících se sociálních služeb a zájmového území bylo užito studia literatury týkající se této oblasti. Využito bylo také internetových zdrojů informací, jako jsou internetové stránky Ministerstva práce a sociálních věci, Registru poskytovatelů sociálních služeb Českého statistického úřadu, Statutárního města Prostějov a mnoho dalších.

Jak již bylo zmíněno, praktická část diplomové práce prezentuje výsledky dotazníkového šetření, které bylo provedeno mezi jednotlivými registrovanými zařízeními poskytující sociální služby na území správního obvodu ORP Prostějov. Těchto zařízení bylo osloveno celkem 50. Bohužel ne všechna zařízení byla ochotna spolupracovat a spousta zařízení nebyla schopna či odmítla odpovědět na otázku, odkud

10 pocházejí jeho uživatelé, která byla pro účely této diplomové práce podstatná. Kromě dotazníku bylo u některých zařízení využito řízeného rozhovoru, který ovšem obsahoval zcela obdobné otázky, jako byly obsaženy v dotazníku. Dotazníky byly rozeslány emailem či předány osobně, některé z kompetentních osob z jednotlivých zařízení.

Výsledky z dotazníkového šetření pak byly slovně popsány a vyjádřeny v tabulkách či grafech. Součástí výsledků dotazníkového průzkumu jsou také výstupy v podobě map, které byly zpracovány v programu ArcGis 10.

11

3. REŠERŠE LITERATURY

Sociální služby jsou z geografického hlediska hodnoceny především z pohledu jejich dostupnosti na určitém území, jinak se sociálními službami geografie příliš nezabývá.

Sociální služby procházejí v posledních letech poměrně velkými změnami. Proto se v této části práce bude vyskytovat většinou soudobá literatura. Podstatnou změnou v oblasti sociálních služeb bylo přijetí zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, proto spoustu publikací přijatých v dřívějších letech již nejsou zcela aktuální.

Pro lepší orientaci v novém zákoně o sociálních službách vydalo Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen MPSV) v roce 2006 publikaci, kterou pojmenovalo „Stručný průvodce zákonem o sociálních službách“. Účelem této publikace bylo usnadnění orientace v systému sociálních služeb.

V souvislosti se zavedením nové sociální dávky příspěvku na péči, podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, vydalo toto ministerstvo také publikaci s názvem „Sociální služby a příspěvek na péči“.

Další příručka vydaná MPSV se věnuje financováním sociálních služeb pro města a obce v roce 2006.

Sociálními službami se v České republice v současnosti zabývá několik autorů. Za zmínku jistě stojí Ladislav Průša, Petr Víšek, Lucie Kozlová, Pavel Bareš, Oldřich Matoušek a mnoho dalších.

Již zmíněný Ladislav Průša se sociální služby zajímá v několika svých knižních publikacích a dalších vědeckých pracích či odborných článcích.

Jeho významnou publikací je „Ekonomie sociálních služeb“, tedy její druhé aktualizované vydání, vydané v roce 2007. Popisuje zde novou legislativní úpravu oblasti sociálních služeb a to problematiku vzniku zákona č.186/2006 Sb., o sociálních službách. V této publikaci věnuje pozornost teoretickému vymezení sociálních služeb, financování sociálních služeb v rámci krajů a měst a vývoji vybavenosti jednotlivých regionů službami sociální péče apod.

Další významnou publikací vydanou společně s Petrem Víškem je „Optimalizace sociálních služeb“ vydaná v roce 2012. Zabývá se zpracováním návrhu optimalizace

12 sociálních služeb. Mimo jiné se zde věnuje i faktorům ovlivňujícím vybavenost regionů sociálními službami a vyhodnocením vybavenosti jednotlivých regionů službami sociální péče v roce 2010.

„Efektivnost sociálních služeb: vybrané prvky a aspekty“ je dalším dílem Ladislava Průši. V této práci se zabývá z dlouhodobého hlediska stárnutím populace a s tím spojenými důsledky na potřebu sociálních služeb.

Sociálními službami se také zabývá autorka Lucie Kozlová. Její kniha nese název „Sociální služby“ vydaná byla v roce 2005. Kniha se věnuje sociálními službami v systému sociální pomoci České republiky, klasifikaci sociálních služeb, financování, faktory ovlivňujícími sociální služby a také reformou sociálních služeb v České republice.

Oldřich Matoušek společně s Ladislavem Průšou a Kristinou Koldinskou vytvořili knihu s totožným názvem jako autorka Lucie Kozlová. Tato kniha s názvem „Sociální služby“ pojednává o základních typech sociálních služeb a legislativou související se sociálními službami, současných vývojových trendech u nás i v Evropě, historii sociálních služeb. Podstatná část této knihy se zabývá také plánováním těchto služeb a hodnocením potřeb klientů, cílových skupin a místních potřeb.

Podstatnou součástí sociálních služeb je v dnešní době komunitní plánování. Posláním komunitního plánování je zajišťování dostupnosti sociálních služeb. V České republice bylo vydáno několik publikací a prací týkajících se metody komunitního plánování sociálních služeb.

Publikace s názvem „Plánování rozvoje sociálních služeb metodou komunitního plánování“, jejímž autorem je Leoš Zatloukal, byla vydána v roce 2009. Jedná se o učebnici, kterou tento autor vytvořil na základě vlastních zkušeností s realizací komunitního plánování v různých krajích a obcích. Kromě definování pojmů souvisejících s touto metodou tvoří stěžejní část této publikace jednotlivé fáze komunitního plánování sociálních služeb.

Ministerstvo práce a sociálních věcí publikovalo několik publikací popisujících komunitní plánování. V roce 2004 příručku s názvem „Průvodce procesem komunitního plánování sociálních služeb“. Příručka byla určena především poskytovatelům a uživatelům, zástupcům krajů, měst a obcí. Kromě teoretických východisek je tato

13 příručka obohacena o příklady z praxe, které reálně probíhaly v procesu plánování sociálních služeb na jednotlivých územích.

Vybaveností územních celků sociálními službami řeší kniha Obce, města, regiony a sociální služby vydaná autorským kolektivem Socioklubu.

V rámci Olomouckého kraje, kam SO ORP Prostějov spadá, vznikl v rámci komunitního plánování sociálních služeb dokument „Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Olomouckém kraji pro roky 2015-2017“, dále komunitní plán zabývající se sociálními službami na území města Prostějova. Každý rok také v rámci Olomouckého kraje vychází tzv. Akční plán, jedná se o jednoletý prováděcí dokument Střednědobého plánu. Každý rok jsou tyto plány aktualizovány. A přispívají k pružnosti reakce na aktuální potřeby sociálních služeb v daných územích.

V souvislosti se střednědobým plánem rozvoje sociálních služeb ve městě Prostějově vznikl Katalog poskytovatelů sociálních služeb v Prostějově. Který obsahuje výčet a základní informace ke všem zařízením poskytujícím sociální služby v Prostějově a okolí.

Informace o sociálních službách v zájmovém území lze nalézt také na internetu. Většina poskytovatelů sociálních služeb již má svoje internetové stránky, kde se široká veřejnost může o poskytované sociální službě dovědět podstatné informace.

Existuje také Registr poskytovatelů sociálních služeb, který zřizuje MPSV na svých internetových stránkách, na němž lze nalézt všechny poskytovatele sociálních služeb působící na území České republiky podle jednotlivých zařízení na krajské či okresní úrovni.

K potřebám této diplomové práce byly využity také různé příručky vydané Ministerstvem práce a sociálních věcí, diplomové práce studentů, týkající se sociálních služeb a jejich geografické analýzy v určitém regionu a spousta dalších publikací souvisejících s tímto tématem.

14

4. SOCIÁLNÍ SLUŽBY V ČESKÉ REPUBLICE

Tato kapitola bude pojednávat o počátcích a historickém vývoji sociálních služeb. Tato kapitola bude obsahovat také vývoj legislativy v oblastní sociální péče a sociálních služeb. Další z podkapitol popisuje komunitní plánování služeb a faktory ovlivňující vývoj vybavenosti územních celků službami sociální pomoci.

4.1 Historický vývoj sociálních služeb a legislativy v České republice Odjakživa byly sociální služby zacíleny především na boj proti chudobě. Tyto služby vždy byly motivovány především na pomoc chudým lidem a tím se zároveň snažily přispět k udržení rovnováhy ve společnosti.

Snaha o řešení chudoby pochází již ze starověku, kdy však chudí občané byli spíše odstrkování na okraj společnosti a trestáni. Ve starém Řecku po Solonových reformách, které zrušily dlužní otroctví, lze spatřit první náznak systémového přerozdělování a jakési solidarity mezi nejbohatšími a nejchudší vrstvou společnosti. Ve starověkém Římě bohatí občané rozdávali chudým chléb a umožnili jim navštěvovat zábavu určenou pro bohaté. Toto však probíhalo především z důvodu prevence před nepokoji, které by mohly způsobit nestabilitu tehdejší společnosti. Tehdy nelze mluvit o sociálních službách

Po přijetí křesťanství za národní náboženství a vzniku církve v raném středověku lze zpozorovat první náznaky institucionalizované péče o chudé. Křesťanství nese přikázání týkající se pomoci chudým občanům, poskytování almužen a celkově konání skutků ve prospěch druhých. Konalo se takto v klášterech a farnostech, zřídka kdy poskytli služby i křesťansky založení šlechtici. Toto poskytování však bylo spíše dobrovolné a nemajetní občané na něj stále neměli právní nárok. Služby byly poskytovány především v pohodě poskytnutí přístřeší, stravy a základní zdravotní péči.

Prvním řádem, který se zabýval pomocí společensky znevýhodněných občanů, byl řád sv. Františka. Vznikl ve 13. století a byl průkopníkem v poskytování pomoci lidem chudým a nemocným. V pozdějších dobách se nechaly k zakládání řádů pomáhajících lidem inspirovat i protestantské církve. V té době byla již péče institucionalizovaná, ale chybělo zde dělení poskytovaných služeb podle typů znevýhodnění.

15

Tzv. církevní bratrstva vznikala během středověku okolo farností. Poskytovaly lidem služby pouze v omezeném množství a do té doby než vyčerpaly svoje možnosti. V pozdějších letech panovníci právě farnostem udělili skrze právní normy péči o chudé občany.

Církevní instituce jako farnosti a kláštery byly prvními poskytovateli sociálních služeb, které byly nějakým způsobem organizovány a působily v pomoci chudým lidem dlouhodobě.

Naopak světská moc se snažila chudobu potlačit tím způsobem, že se chudé, postižené či jinak znevýhodněné občany snažila sociálně zcela vyloučit např. vyháněním z měst, nepřiměřeným trestáním za přestupky apod. Tito lidé byli často nuceni k fyzicky náročným pracím, popravování, mrzačeni či využívání jako zábavné atrakce.

Legislativní ukotvení sociální péče pochází z poloviny 19. století. Chudinská péče byla tehdy poskytována pouze na místní úrovni, kdy se o své obyvatele starala sama obec. Zaváděl se institut domovského práva, které sebou neslo práva i povinnosti pro občany, kteří byli právně příslušní k obci. V této době vyšlo postupně několik zákonů a vyhlášek, které upravovaly povinnost obcí vůči nemajetným a nemocným lidem (Matoušek, 2007).

Období reforem

V této době, kdy v 19. století vznikaly v rámci státní sféry různé reformy, zároveň vznikaly i nové iniciativy církve na pomoc chudým a nemocným. Toto století dalo za zrod komunitních projektů v západní Evropě týkajících se péče o chudé. Roku 1869 byla v Anglii založena Charity Organization Society a spoustu dalších. Tyto organizace spojili pastoraci a přímou péči, kdy členové těchto organizací docházeli k chudým osobám až domů do jejich přirozeného prostředí.

Dalším velmi významným počinem této doby bylo založení tzv. Toynbee Hall v Londýně. Toto komunitní centrum založil duchovní Samuel Barnett za účelem podávání poradenství osobám, které přišly do města za prací. Tyto osoby se často setkávaly s krutými pracovními podmínkami a nevyhovujícím bydlením. Postupně se tyto poradny rozrostly i do dalších zemí. V pracovnících těchto poraden lze spatřit předchůdce sociálních pracovníku, kteří poradenské služby poskytují v rámci občanských poraden dnes.

16

Na přelomu století 19. a 20. začaly vznikat církevní organizace sloužící poprvé jako preventivní sociální služby, které se snažily zabránit sociálnímu selhání mládeže. Jednalo se především o mládežnické organizace, které sdružovaly mladé lidi za účelem plnohodnotného využití života mladých lidí, harmonický rozvoj člověka, jeho ducha, duše a těla. Nejznámější z organizací je např. YMCA, YWCA či Skaut (Matoušek, 2007).

Meziválečné období a sociální služby

V meziválečném období za první republiky převládala jako forma sociálních služeb ústavní péče, která uživatelům poskytovala kompletní péči. Je to významný postup od dřívějšího vnímání chudinské péče, kdy byli chudí a nemocní lidé ze společnosti vytlačováni na okraj.

Za první republiky bylo chudinství děleno na veřejné chudinství a soukromé. Soukromé chudinství bylo provozováno především dobročinnými spolky a humanitárními organizacemi. Soukromé chudinství bylo provozováno především formou vývařoven pro chudé a poskytováním finanční pomoci tzv. almužen. Významnější však bylo budování a podpora ústavů. Soukromé chudinství bylo ukotveno i v tehdejší legislativě, přesněji v ustanovení § 29 chudinského zákona. Toto ustanovení nařizovalo obcím podněcovat a zakládat dobrovolné ústavy a pomocné pokladny bratské.

Za nejvýznamnější dobrovolnické spolky z této doby působící na našem území lze považovat např. Společnost Československého Červeného kříže, Masarykovu ligu proti tuberkulose a organizace s názvem Okresní péče o mládež.

V tomto období lze spatřit rozvoj specializovaných poradenských služeb, druhy těchto poraden se podobaly těm dnešním. Jednalo se např. o poradny pro matky s dětmi, pro duševní zdraví, pro „úchylné děti“, pro ohrožené tuberkulosou, venerické poradny apod. Tyto poradny byly nejprve zřizovány jako nestátní či církevní, později vedení a vznik těchto poraden přebral stát.

Problémovou mládeží se v meziválečném období staraly tzv. Úřadovny pro péči o mládež. Jedná se o předchůdce dnešní probační a mediační služby. Tyto Úřadovny zabezpečovaly kompletní šetření o mladistvém. Zkoumali jeho rodinnou, sociální a vzdělávací situaci. Zjištění pak předkládaly soudu. Pokud byl mladiství propuštěn, jejich úkolem bylo pomoci mu při zajištění ubytování, práci nebo výchově v jednom z ústavních

17 zařízení. Úřadovny v okresních městech a městech byly rozděleny na cílové skupiny dětí, mládeže a dospělých osob (Matoušek, 2007)

Postupem času se stává pomoc chudým lidem nároková.

Sociální stát

Vývoj sociální služby zaznamenaly především s rozvojem koncepce sociálního státu. Rozhodující pro podobu sociálních služeb v jednotlivých zemích byla státní sociální politika. V takzvaném reziduálním systému sociální ochrany je státem zaručena pouze taková pomoc, kterou nemůže poskytnout ani jednotlivec ani rodina. Stát v tomto případě garantuje pouze minimum sociálních služeb, drtivá většina sociálních služeb je nestátních a státem garantovány jsou pouze podmínky, za kterých se mají sociální služby poskytovat. Je typický pro anglosaské země. Naopak tzv. univerzalistický sociální stát byl po 2. světové válce typický především pro severské země a země západní Evropy a naopak od reziduálního zajišťoval velkou podporu ze strany státu. Poslední z modelů této doby byl korporativistický, převládal v německy mluvících zemích a střední Evropě, hlavní povinnost v oblasti sociální ochrany nesou kolektivní korporace, především zaměstnavatelé.

Co se týče naší republiky v poválečném období, byla těmito modely ovlivněna pouze krátce. V 60. letech byla vznášena kritika na ústavní péči. Byly drasticky zmenšovány. Rozmach zaznamenaly terapeutické komunity, sloužící především lidem závislým na návykových látkách a s duševními poruchami. Zde se účastníci měli aktivně zapojovat do procesu léčby.

V této době také vznikají stacionáře a komunitní centra. Vznikají terénní služby, preventivní a terapeutické programy pro děti z nefunkčních rodin, děti se syndromem CAN, uživatele drog, osob provozujících prostituci, osoby propuštěné z výkonu trestu apod. Vzniká také chráněné a podporované bydlení, chráněné dílny. Objevuje se také osobní asistence. Sociální poradenství poskytují specializované poradny, které jsou nejen nestátní, nýbrž již spadají i pod obecní úřady (Matoušek, 2007).

18

Socialistický stát a sociální služby

V dřívějších etapách vývoje sociálních služeb byl vývoj v českých zemích podobný jako v zemích okolních. S nástupem komunistického režimu, s jistým zpožděním, došlo ke změně koncepce sociálního zabezpečení. V roce 1948 byl institut domovského práva nahrazen zákonem č. 174/1948 o československém občanství. Tento zákon pro systém sociálního zabezpečení znamenal, že téměř veškerá péče o znevýhodněné občany přešla z obcí na stát.

Systém sociálního zabezpečení však začal být jednotný až s příchodem zákona č. 55/1956 Sb. o sociálním zabezpečení, který převedl veškeré povinnosti v rámci sociálního zabezpečení na státní orgány. Výjimkou bylo pouze ústavní zaopatření, kdy bylo zřizování a provozování ústavů sociální péče umožněno církvím, dobrovolným organizacím, podnikům a zemědělským družstvům. Státní úřad sociálního zabezpečení však všechny tyto organizace hlídal a v praxi i přes tyto výjimky byla veškerá odpovědnost za sociální zabezpečení na straně státu.

V roce 1964 byl přijat nový právní předpis s číslem 101. Její součástí je i část Služby sociálního zabezpečení. Sociální péče se v této době poskytovala osobám se změněnou pracovní schopností, nemocným a starým občanům. Byl zaveden pojem „občané, kteří potřebují zvláštní pomoc“ jednalo se o občany, kteří se přechodně vyskytují nebo žijí v mimořádně obtížných životních poměrech.

Zákon č. 101/1964 Sb. o sociálním zabezpečení rozšířil poskytování péče o občany těžce poškozené na zdraví, kterým byla poskytnuta možnost pečovatelské služby, společného stravování, kompenzačních pomůcek či finančních příspěvků.

Byla zajištěna pracovní rehabilitace i pracovní uplatnění pro občany se změněnou pracovní schopností. Pokud se tito občané připravovali na budoucí zaměstnání, byla jim poskytována také hmotná pomoc.

Státní úřad sociálního zabezpečení vykonával řídící a kontrolní činnost, na úseku sociální péče to pak byly národní výbory, které dle zákona měly možnost vytvořit tzv. komise sociálního zabezpečení.

V této době došlo ke změně v rámci uspořádání republiky. Došlo ke vzniku federativního uspořádání, kde byla státní moc rozdělena mezi federaci a jednotlivé

19 republiky. V oblasti sociální politiky byla sociální péče i sociální služby svěřeny do pravomoci jednotlivých republik.

Dalším zákonem byl zákon č. 121/1975 Sb. o sociálním zabezpečení. Poprvé zavedl péči o občany tzv. společensky nepřizpůsobené. Pro zaměstnavatele to znamenalo povinnost zaměstnat občana, kterého národní výbor do tohoto podniku doporučil a pomoct takovému občanovi zařadit se zpět do běžného života.

Z této doby posledním zákonem byl zákon č. 100/1988 o sociálním zabezpečení, který je platný s jistými obměnami dodnes, obsahoval také část týkající se sociální péče.

V druhé polovině 20. století byl v oblasti sociální péče kladen důraz především na ústavní péči, poradenství a na pečovatelskou terénní službu. V 60. letech vznikaly tzv. domovinky, což byla stacionární zařízení pro seniory, denní sanatoria pro psychiatrické pacienty, manželské poradny, linky důvěry. V řadě průmyslových podniků pak vznikly v 80. letech odbory péče o pracující. Pracovníci těchto oborů se věnovali především péči o matky s malými dětmi a matky svobodné, o zaměstnance před důchodovým věkem, mladistvé zaměstnance, se sníženou pracovní schopností, osoby propuštěné z vězení apod. (Matoušek, 2007).

Sociální služby po roce 1989

Po roce 1989 nastaly v České republice výrazné změny. Tyto změny se dotkly také sociální oblasti.

V 90. letech byla na programu sociální reforma, která měla za úkol přetvořit systém sociální péče v moderní systém sociální pomoci. Byla zakotvena podpora minimálních příjmů lidí. Z několika cílů, které měla reforma představovat, byl naplněn pouze 1. Roku 1991 byl přijat zákon o životním minimu a o sociální potřebnosti.

Po roce 1989 vzniklo mnoho nestátních neziskových organizací, byly však zakládány jako občanská sdružení podle zákona č. 83/1990. Až do roku 2007 občanská sdružení i ta, která poskytovala služby náročné na kvalifikaci personálu, nemusela zaměstnávat kvalifikované pracovníky, zaobírat se kvalitou poskytovaných služeb a ani stanovovat metodiky práce.

20

Po roce 1989 začaly i církve zakládat svoje organizace poskytující sociální služby. Nejznámější z nich Charita, Diakonie apod. Provozovaly např. domovy pro seniory, azylové služby pro lidi bez domova, pro matky s dětmi či hospice. Jakousi podporu pro provozování těchto služeb získávali české církve od zahraničních církevních partnerů.

Ve spoustě zařízení poskytujících sociální služby ještě několik let po roce 1989 převládal autokratický model řízení. Významným počinem v oblasti sociálních služeb byla tvorba Standardů kvality sociálních služeb ty však až do roku 2006, kdy byl vydán zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách, neměla každá organizace a tvorba Standardů kvality byla spíše dobrovolnou pomůckou, kterou se řídila pouze část poskytovatelů sociálních služeb.

V letech 2001 – 2002 proběhlo několik inspekcí kvality sociálních služeb, ty ukázaly, že s kvalitou poskytovaných služeb mají problémy především ústavní zařízení, kdy byly velké rozdíly v uplatňování standardů kvality poskytovaných služeb v jednotlivých zařízeních.

Co se týče financování nestátních sociálních služeb po roce 1989, záviselo na centrálně rozdělovaných státních dotacích. Dotace však nebyly nikterak plánovány tak, aby docházelo k rozvoji sociálních služeb. Velkým problémem bylo přidělování dotací pouze na 1 kalendářní rok a často také docházelo ke zpoždění, kdy se dotace k poskytovateli služeb dostala až se zpožděním. Což pro mnohé poskytovatele sociálních služeb byl velký problém, protože neměli jistotu personálního, materiálního a prostorového vybavení (Matoušek, 2007).

Současná podoba sociálních služeb a její legislativní zakotvení v České republice

Nová moderní právní úprava sociálních služeb nabyla účinnosti až 1. 1. 2007. Do té doby se právní úprava sociálních služeb řídila zákony ještě z dob před rokem 1989 a ta měla spoustu problémů, kromě jiného byla škála nabízených služeb velmi omezená a orientovaná především na ústavní péči. Jednalo se především o celodenní péči ústavech. Např. rodiče v seniorském věku, kteří potřebovali péči od rodiny, bylo finančně výhodnější umístit do dotovaných domovů pro seniory, než se o své rodiče starat v domácím prostředí, kdy byl příspěvek na takovou péči velmi nízký.

21

Byla potřeba reforma sociálního systému. V roce 1994 se začalo pracovat na novém návrhu systému sociální pomoci a zákonu o sociálních službách (Matoušek, 2007). Zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách byl schválen a přijat 14. března 2006, v platnost vstoupil 1. 1. 2007, společně s dalšími právními předpisy, zákonem č. 110/20006 Sb., o životním a existenčním minimu a zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi.

Nový systém sociálních služeb je charakteristický několika zásadami a to: prvotní je poskytnutí sociálního poradenství osobám, které je potřebují k tomu, aby se mohly pokusit svoji nepříznivou situaci řešit samy. Pokud tyto informace nevedou k vyřešení situace, až poté nastupují sociální služby. Sociální služby musí být poskytovány individuálně, dle potřeb jedince. Měly by aktivovat jedince k tomu, aby byl samostatný a ne pouze pasivně přetrvávat v nepříznivé situaci. Kvalita poskytovaných služeb je v souladu s dodržováním lidských práv a svobod a udržením důstojnosti jedince.

S platností tohoto zákona přišlo také mnoho změn v systému sociálních služeb. Nově byl upraven příspěvek na péči, vytvořena byla také nová kategorizace sociálních služeb, novinkou byl také smluvní princip, tedy že mezi poskytovatelem a uživatelem musí být uzavřena smlouva. Poskytovatelé musí být registrováni u krajského úřadu. A stanovil potřebné předpoklady pro výkon sociálních pracovníků (Matoušek, 2007).

4.2 Klasifikace sociálních služeb v České republice Nová kategorizace sociálních služeb přišla společně s novým zákonem č. 111/2006 Sb., o sociálních službách. Dle tohoto zákona se sociální služby dělí na sociální poradenství, služby sociální péče a služby sociální prevence.

Formy poskytování sociálních služeb zahrnují služby pobytové, ambulantní a terénní. Služby pobytové se poskytují v zařízeních, kde člověk žije. Typickým příkladem pobytových služeb jsou domovy pro seniory. Ambulantní služby se poskytují v zařízeních, kam člověk dochází např. poradny nebo denní stacionáře. Terénní služby se osobám poskytují v jejich přirozeném prostředí, kde žijí, pracují či tráví volný čas. Jedná se např. o pečovatelskou službu (MPSV, 2006).

Sociální služby se poskytují v zařízení sociálních služeb jimiž jsou centra denních služeb, denní stacionáře, týdenní stacionáře, domovy pro osoby se zdravotním

22 postižením, pro seniory, domovy se zvláštním režimem, chráněné bydlení, azylové domy, domy na půl cesty, zařízení pro krizovou pomoc, nízkoprahová denní centra, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, noclehárny, terapeutické komunity, sociální poradny, sociálně terapeutické dílny, centra sociálně rehabilitačních služeb, pracoviště rané péče, intervenční centra, zařízení následné péče a kombinací zařízení sociálních služeb je možno zřízení mezigeneračních a integrovaných center.

Mezi základní činnosti, které sociální služby svým uživatelům poskytují, patří např. pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, při osobní hygieně, poskytnutí stravy, ubytování, zajištění chodu domácnosti, základní sociální poradenství, sociálně terapeutická činnost, telefonická krizová pomoc, nácvik dovedností sloužících ke zvládnutí péče o vlastní osobu, soběstačnosti, zdokonalování pracovních návyků, dovedností apod.

Mezi sociální služby, které se poskytují bezplatně, patří: sociální poradenství, raná péče, telefonická krizová pomoc, tlumočnické služby, krizová pomoc, služby následné péče, sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením, terénní programy, sociální rehabilitace, sociální služby v kontaktních centrech a nízkoprahových zařízeních pro děti a mládež, služby sociálně terapeutických dílen, sociální služby intervenčních center. Zbylé sociální služby jsou poskytovány za úhrady uživatelů.

Všechny tyto základní druhy, formy sociální služby poskytované bez úhrady nákladů i ty zpoplatněné si popíšeme v následující části diplomové práce.

4.2.1 Sociální poradenství V rámci sociálního poradenství se poskytuje základní a speciální sociální poradenství. Základní sociální poradenství musí poskytnout všichni poskytovatelé všech druhů sociálních služeb. Základní sociální poradenství napomáhá osobám k vyřešení jakékoli nepříznivé sociální situace. Odborné sociální poradenství poskytují specializované poradny, které poskytují odborné sociální poradenství se zaměřením na individuální potřeby jednotlivých okruhů sociálních skupin osob. Jedná se např. o poradny občanské, manželské, rodinné, pro osoby se zdravotním postižením, pro seniory, oběti trestných činů, domácího násilí apod.

23

Sociální poradenství dle zákona zahrnuje tři základní činnosti. Jedná se o zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutickou činnost a pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.

4.2.2 Služby sociální péče Tyto služby definuje zákon jako služby, které napomáhají osobám zajistit jejich fyzickou a psychickou soběstačnost. Jedná se o služby, které mají podpořit život jedince v jeho přirozeném sociálním prostředí a jeho zapojení do běžného života společnosti. Pokud stav jedince toto neumožňuje pak mu zajistit důstojné prostředí a zacházení.

Existuje několik služeb sociální péče. V následující části budou popsány všechny jednotlivé z nich.

Osobní asistence

Tato služba se poskytuje osobám se sníženou soběstačností. Může tomu být z důvodu věku, chronického onemocnění či zdravotního postižení. Jedná se o službu bez časového omezení, poskytuje se osobám v jejich přirozeném prostředí, jedná se tedy o službu terénní.

Potřebným osobám poskytuje pomoc při zvládání běžných úkonů o vlastní osobu, osobní hygieně, zajištění stravy, zajištění chodu domácnosti. Dále činnosti spojené s výchovně, vzdělávací a aktivizačních činnostech. Osobní asistence také napomáhá při kontaktu se společenským prostředím, obstaráváním osobních záležitostí apod.

Pečovatelská služba

Další sociální službou je pečovatelská. Může být jak terénní tak i ambulantní. Poskytuje se nejčastěji v domácnostech uživatelů nebo v zařízení sociálních služeb. Poskytuje se osobám se sníženou soběstačností at už z důvodu věku, chronického onemocnění, zdravotního postižení tak i rodinám s dětmi, které potřebují pomoc jiných fyzických osob.

Tato služba opět poskytuje např. pomoc při zvládání běžných úkonů, osobní hygieně, poskytnutí stravy, při zajištění chodu domácnosti apod.

24

Tísňová péče

Jedná se o terénní službu, kterou poskytovatelé poskytují prostřednictvím nepřetržité distanční hlasové a elektronické komunikace. Cílovou skupinou jsou osoby vystavené dlouhodobým situacím ohrožujících jejich zdraví nebo život. Nebo pokud utrpěly náhlé zhoršení zdravotního stavu. Jedná se o služby neodkladné pomoci v krizové situaci, sociálně terapeutickou činnost, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, obstarávání osobních záležitostí apod.

Průvodcovské a předčitatelské služby

Jedná se o služby terénní či ambulantní. Poskytují se osobám se sníženou schopností orientace či komunikace. Tato služba uživatelům pomáhá s vyřizováním jejich záležitostí.

Podpora samostatného bydlení

Jedná se o terénní službu, která se poskytuje osobám se sníženou soběstačností chronickým onemocněním či zdravotním postižením, které potřebují pomoc jiné osoby.

Odlehčovací služba

Tato služba je určena pro osoby, které o někoho pečují, aby si odpočinuly. Odlehčovací služba může být terénní, ambulantní či pobytová. Poskytuje se osobám se sníženou soběstačností z důvodu věku či zdravotního stavu, o které se pečující osoby starají v jejich domácím prostředí.

Centra denních služeb

Tato centra slouží jako ambulantní služby pro osoby se sníženou soběstačností z důvodu věku či zdravotního stavu a potřebují pomoc jiné osoby. Výchovně vzdělávací aktivity, pomoc při osobní hygieně, poskytnutí stravy, sociálně terapeutická činnost apod.

Denní stacionáře

Jsou zařízení poskytující služby ambulantní formou osobám se sníženou soběstačností. Poskytují služby sloužící osobní hygieně, podání stravy tak i služby výchovné, vzdělávací, sociálně terapeutické apod.

Týdenní stacionáře

V týdenních stacionářích se na rozdíl od denních poskytují služby i pobytové.

25

Domovy pro osoby se zdravotním postižením

V rámci této pobytové služby se poskytují služby osobám se sníženou soběstačností z důvodu zdravotního postižení. Služba zajišťuje základní péči a dále i výchovnou, vzdělávací, sociálně terapeutickou apod.

Domovy pro seniory

V tomto zařízení se poskytují pobytové služby seniorům, kteří mají z důvodu svého věku sníženou soběstačnost a potřebují pomoc od ostatních osob. V tomto zařízení se poskytuje krom pobytových služeb ještě strava, pomoc při osobní hygieně, sociálně terapeutická činnost, aktivizační činnosti apod.

Domovy se zvláštním režimem

Pobytová služba poskytovaná osobám se sníženou soběstačností zapříčiněnou duševním onemocněním, závislostí na návykových látkách, osobám s demencí. V závislosti na těchto onemocněních mají tyto osoby sníženou soběstačnost a jsou odkázány na pomoc druhých osob. V těchto zařízeních se poskytuje ubytování, stravování, pomoc při osobní hygieně a péči o vlastní osobu. Dále zprostředkovává kontakt se společenským prostředím, terapeutické a aktivizační činnosti, zaměstnanci uživatelům také pomáhají s uplatňováním jejích práv či obstaráváním osobních záležitostí.

Chráněné bydlení

Pobytová služba pro osoby se sníženou soběstačností vzniklou v důsledku zdravotního postižení či chronického onemocnění. Může se jednat o individuální nebo skupinové bydlení. V tomto zařízení se poskytuje i strava nebo pomoc s její přípravou, dále pomoc při zvládání chodu domácnosti, osobní hygieně. Součástí chráněného bydlení je také výchovná, vzdělávací, aktivizační a sociálně terapeutická činnost.

Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče

Tato pobytová služba se poskytuje osobám, které se z důvodu svého zdravotního stavu, nejsou schopny o sebe sami postarat a potřebují pomoc jiné osoby. Nevyžadují však již lůžkovou péči, ale nemohou být propuštěny ze zdravotnického zařízení, avšak pouze do doby než jim péči zajistí jiná osoba nebo některý z poskytovatelů sociálních

26 služeb např. terénní pečovatelská služba. Poskytují ubytování, stravu, pomo při osobní hygieně a další základní činnosti (MPSV, 2016).

4.2.3 Služby sociální prevence Dle zákona 108/2006 Sb. o sociálních službách lze tyto služby charakterizovat jako služby, které napomáhají zamezit sociálnímu vyloučení osob, které jsou ohroženy krizovou sociální situací, mají návyky a způsob života, který vede ke konfliktu se společností, pohybují se v sociálně nevyhovujícím prostředí, páchají trestnou činnost. Za svůj cíl kladou pomoc právě těmto osobám s překonáním nepříznivých sociálních situací a tím i chránit společnost před nežádoucími společenskými jevy.

Mezi služby sociální prevence řadíme ranou péči, telefonickou krizovou pomoc, tlumočnické služby, azylové domy, domy na půl cesty, kontaktní centra, krizovou pomoc, intervenční centra, nízkoprahová denní centra nebo zařízení pro děti a mládež, noclehárny, služby následné péče, sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením, sociálně terapeutické dílny, terapeutické komunity, terénní program a poslední sociální rehabilitace.

Raná péče

Tato služba se poskytuje dítěti a rodičům do 7 let, které je zdravotně postižené nebo je ohrožen jeho vývoj v důsledku špatného zdravotního stavu. Jedná se o službu terénní popřípadě ambulantní. Mezi její činnosti patří výchovná, vzdělávací a aktivizační. Služby rané péče se poskytují bezplatně.

Telefonická krizová pomoc

Určena pro osoby v situaci ohrožení zdraví nebo života nebo v jiné obtížné životní situaci.

Tlumočnické služby

Jedná se o terénní, popřípadě ambulantní služby poskytované osobám s poruchami komunikace způsobenými především smyslovým postižením.

27

Azylové domy

Pobytová služba poskytovaná na přechodnou dobu osobám v nepříznivé sociální situaci spojené se ztrátou bydlení. Služba obsahuje poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, poskytnutí ubytování.

Domy na půl cesty

Jedná se o pobytové služby zpravidla pro osoby do 26 let věku, které po dosažení zletilosti opouštějí školská zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy nebo pro osoby, které jsou propuštěny z výkonu trestu odnětí svobody nebo ochranné léčby.

Kontaktní centra

Ambulantní, popřípadě terénní služby osobám ohroženým závislostí na návykových látkách. Cílem je minimalizovat sociální a zdravotní rizika spojená se zneužíváním návykových látek.

Krizová pomoc

Terénní, ambulantní nebo pobytová služba na přechodnou dobu poskytovaná osobám, které se nacházejí v situaci ohrožení zdraví nebo života.

Intervenční centra

Intervenční centra poskytují pomoc osobám ohroženým domácím násilím. Pokud je pomoc poskytována formou pobytových služeb obsahuje poskytnutí ubytování, poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy. Součástí služby je zajištění spolupráce mezi intervenčními centry, poskytovateli jiných sociálních služeb, OSPOD, obcemi, útvary Policie ČR apod.

Nízkoprahová denní centra

Služby pro osoby bez přístřeší. Služba obsahuje pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy atd.

Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež

Ambulantní, popřípadě terénní služby dětem a mládeži ohroženým sociálním vyloučením. Služba je určena dětem ve věku od 6 do 26 let. Služba obsahuje výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti

28

Noclehárny

Služba obsahuje pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí přenocování

Služby následné péče

Ambulantní nebo pobytové služby poskytované osobám s chronickým duševním onemocněním a osobám závislým na návykových látkách, které absolvovaly ústavní léčbu ve zdravotnickém zařízení, absolvovaly ambulantní léčbu nebo se jí podrobují, nebo osobám, které již abstinují.

Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi

Terénní, popřípadě ambulantní služby poskytované rodině s dítětem a jeho vývoj je ohrožen v důsledku dopadů dlouhodobě obtížné krizové sociální situace.

Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením

Seniorům a osobám se zdravotním postižením nabízí zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, terapeutické činnosti a pomoc při prosazování práv a zájmů

Sociálně terapeutické dílny

Ambulantní služby poskytované osobám se sníženou soběstačností z důvodu zdravotního postižení. Dlouhodobá a pravidelná podpora zdokonalování pracovních návyků a dovedností prostřednictvím pracovní terapie.

Terapeutické komunity

Pobytové služby i na přechodnou dobu pro osoby závislé na návykových látkách nebo osoby s chronickým duševním onemocněním, které se poté chtějí účastnit běžného života.

Terénní programy

Služba je určena pro problémové skupiny osob, uživatele návykových látek a omamných psychotropních látek, osoby bez přístřeší, osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách a jiné sociálně ohrožené skupiny a má za cíl minimalizovat tyto rizika.

29

Sociální rehabilitace

Činnosti směřujících k dosažení samostatnosti, nezávislosti a soběstačnosti osob. Jedná se např. o nácvik dovedností pro zvládání péče o vlastní osobu apod. (MPSV, 2016).

4.3 Základní subjekty sociálních služeb – poskytovatelé, zřizovatelé, uživatelé Mezi základní subjekty sociálních služeb řadíme zřizovatele, poskytovatele a uživatele sociálních služeb.

Zřizovatelem zařízení poskytující sociální služby je subjekt, který odpovídá za práci poskytovatele sociální služby. Jedná se o orgány státní správy nebo orgány územně samosprávných celků. V České republice se tedy jedná o Ministerstvo práce a sociálních věcí, kraje a obce. Ministerstvo zřizuje specifické ústavy s celostátní působností. Kraje a obce zřizují sociální služby jako svoji organizační složku nebo v podobě příspěvkových organizací.

Zřizovatelem mohou být na území našeho státu také nestátní neziskové organizace. Mohou pobírat dotace na svoji činnost z rozpočtu ministerstev, krajů či obcí. Nestátní neziskové organizace vznikají ve formě občanského sdružení, obecně prospěšné společnosti nebo církevní právnické osoby. Další formou neziskové organizace jsou nadace, ty však mohou sociální služby pouze financovat, nikoli poskytovat.

Poskytovatelem sociálních služeb mohou být organizace nebo fyzické osoby. Sociální služby může poskytovatel poskytovat pouze na základě oprávnění k poskytování sociálních služeb. Oprávnění vzniká rozhodnutím o registraci. Postup je popsán v další části práce.

Uživatel je ten, kdo využívá sociální služby. S poskytovatelem sociálních služeb musí uživatel sepsat smlouvu v písemné formě, kromě případů uvedených v zákoně o sociálních službách (Matoušek, 2011).

30

4.4 Financování sociálních služeb v České republice Podstatnou součástí poskytování sociálních služeb je jejich financování. Financování sociálních služeb je upraveno v zákoně č. 108/2006 Sb. o sociálních službách. Jde o soustavu finančních toků, kterými se finančně zajišťuje proces poskytování sociálních služeb.

V oblasti financování sociálních služeb je dlouhodobě uplatňován princip vícezdrojového financování. Nejpodstatnější zdroje financování sociálních služeb v České republice jsou dotace z veřejných rozpočtů, úhrady klientů za služby, které jsou jim poskytovány, příspěvek na péči a úhrady z veřejného zdravotního pojištění (Vostatek, 2013).

Kromě primárních zdrojů financování sociálních služeb mohou poskytovat finanční prostředky na sociální služby také ze svých rozpočtů samotné kraje, obce nebo programy financované v rámci Strukturálních fondů Evropských společenství a dalších jejich programů. Finance na sociální služby mohou mít také formu darů od fyzických nebo právnických osob, z vlastních zdrojů poskytovatelů služeb apod. (Kozlová, 2006).

Minulý systém financování sociálních služeb charakterizuje L. Průša ve své knize Ekonomie sociálních služeb jako systém, který má výrazné prvky centrálního administrativně direktivního charakteru řízení. Tento systém byl z tohoto důvodu velmi limitujícím prvkem dalšího rozvoje systému sociální ochrany obyvatelstva. Potlačoval iniciativu např. obcí a neziskových organizací.

Nový systém financování sociálních služeb, který přišel s novým zákonem o sociálních službách, přináší významnou změnu v podobě nové sociální dávky tzv. příspěvku na péči. Tento příspěvek se poskytuje osobám, které potřebují z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pomoc jiné fyzické osoby, pří úkonech spojených s péčí o vlastní osobu a při zajištění soběstačnosti (Průša, 2012)

Dotace ze státního rozpočtu

Sociální služby se podle tohoto zákona financují prostřednictvím dotací ze státního rozpočtu, které jsou určeny krajům.

31

Kraj poté rozhoduje o výši dotace pro poskytovatele sociálních služeb, zapsaných v registru poskytovatelů sociálních služeb. Rozhoduje zastupitelstvo kraje. Každý rok kraj podává žádost ministerstvu práce a sociálních věcí o poskytnutí dotace na příslušný rozpočtový rok, ministerstvo rozhodne také o výši finančních prostředků, které kraji poskytne na podporu sociálních služeb.

Krajské úřady a poskytovatelé sociálních služeb, zapsaní v registru, podávají svoje žádosti prostřednictvím počítačového programu sloužícímu k podávání žádostí o dotace, který poskytuje bezplatně ministerstvo.

Obcím s rozšířenou působností se poskytují účelové dotace prostřednictvím rozpočtu kraje (Zákon č. 108/2006 o sociálních službách).

Příspěvěk na péči

Tato státní sociální dávka byla nově zavedena spolu s novým zákonem o sociálních službách v roce 2006. Tento finanční příspěvek je určen osobám, které z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebují pomoc jiné fyzické osoby při zvládání základních životních potřeb. Nárok na tento příspěvek má osoba starší 1 roku. Vyplácí se přímo osobě, o kterou je pečováno. Tuto státní sociální dávku může její příjemce použít dle vlastní potřeby jako úhradu za péči, kterou poskytuje poskytovatel sociální služby nebo osobě, která o něj pečuje, ať už se jedná o rodinného příslušníka či o jinou osobu.

Dle zákona o sociálních službách existují čtyři stupně závislosti. Hodnotí se podle počtu základních životních potřeb, které osoba bez cizí pomoci není schopná zvládat. Hodnotí se schopnost zvládat např. mobilitu, orientaci, stravování, oblékání, tělesnou hygienu, výkon fyziologické potřeby, péči o domácnost apod.

32

Tab. 1: Výše příspěvku na péči poskytovaná od 1. srpna 2016.

výše příspěvku na péči výše příspěvku na péči pro o osoby do 18 let věku osoby starší 18 let – za – za kalendářní měsíc kalendářní měsíc (v Kč) (v Kč) I. stupeň – lehká závislost 3 300 880

II. stupeň – středně těžká 6 600 4 400 závislost

III. stupeň – těžká závislost 9 900 8 800

IV. stupeň – úplná závislost 13 200 13 200

Zdroj: Portál MPSV 2016, vlastní zpracování

V první fázi musí osoba podat písemnou žádost o příspěvek na péči. Žádost se podává na kontaktních pracovištích krajských poboček Úřadu práce, dle místa trvalého pobytu žadatele. Žadatel o příspěvek na péči spolu se žádostí o příspěvek doloží také Oznámení o poskytovateli pomoci. Poté pověřený sociální pracovník provede sociální šetření v přirozeném prostředí žadatele o příspěvek, kde posuzuje schopnost samostatného života osoby. Okresní správa sociálního zabezpečení rozhoduje o stupni závislosti osoby podle výsledků sociálního šetření, nálezem vydaným poskytovatelem zdravotních služeb popřípadě podle vyšetření posuzujícího lékaře (MPSV, 2006).

Příspěvek vyplácí krajská pobočka Úřadu práce převodem na účet nebo poštovním poukazem.

4.5 Podmínky poskytování sociálních služeb

Registrace sociálních služeb

Dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách a ve znění pozdějších předpisů se mohou sociální služby poskytovat pouze na základě oprávnění k poskytování

33 sociálních služeb. Oprávnění vzniká rozhodnutím o registraci. O té rozhoduje příslušný krajský úřad podle umístění služby. Pokud je zřizovatelem přímo Ministerstvo práce a sociálních věcí rozhoduje o ní přímo ministerstvo.

Podmínkou registrace je podání žádosti o registraci v písemné podobě, odborná způsobilost fyzických osob, které budou sociální službu poskytovat, bezúhonnost, pokud se služby budou poskytovat v zařízeních sociálních služeb, musí být splněny také hygienické podmínky. K prostorám, kde se budou služby poskytovat, musí být vlastnické nebo jiné právo. Musí být zajištěny materiální a technické podmínky a na majetek osoby, která o registraci žádá, nesmí být vyhlášen konkurs a proti této osobě být probíhající insolvenční řízení anebo byl-li insolvenční návrh zamítnut z důvodu nedostatečného majetku dlužníka.

Žádost o registraci sociální služby musí mimo jiné obsahovat název a místo zařízení nebo místo poskytování sociální služby, druhy poskytovaných sociálních služeb, okruh osob, kterým budou služby určeny, kapacita služby, plán finančního zajištění služby, den, kdy se služby začnou poskytovat apod.

Registr poskytovatelů sociálních služeb

Registr poskytovatelů sociálních služeb je zřízen od 1. 1. 2007 podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Vede jej Krajský úřad a zapisuje do něj poskytovatele sociálních služeb, kterým byla vydána registrace. Registr je veden v listinné a elektronické podobě. Krajský úřad spravuje listinnou podobu registru a zpracovává elektronickou verzi. Správcem elektronické podoby registru je Ministerstvo práce a sociálních věcí, které zároveň na vlastní náklady zajišťuje počítačový software, který zpracovává údaje potřebné pro vedení registru a tento program bezplatně poskytuje jednotlivým krajským úřadům a ty jsou povinny jej používat.

Smlouva o poskytování sociálních služeb

O poskytování sociální služby osobě se musí uzavřít smlouva mezi osobou, které se budou sociální služby poskytovat, a mezi samotným poskytovatelem sociální služby. Toto neplatí u dětí, kterým byla soudně nařízena ústavní výchova, výchovné opatření

34 nebo předběžné opatření. Smlouva se obvykle uzavírá v písemné podobě. V písemné podobě se např. neuzavírá při telefonické krizové pomoci (Matoušek, 2011)

Smlouva musí vždy obsahovat tyto náležitosti: označení smluvních stran, druh sociální služby, rozsah poskytování sociální služby, místo a čas poskytování služby, výší úhrady za služby a způsob jejího placení, vnitřní pravidla poskytovatele, výpovědní důvody a lhůty a také dobu platnosti smlouvy (z. č. 108/2006 Sb., o sociálních sužbách).

4.6 Kvalita sociálních služeb MPSV a krajské úřady provádějí kontrolu úrovně poskytovaných sociálních služeb, je označena jako inspekce poskytování sociálních služeb. Inspekce kontroluje, zda poskytovatel plní podmínky pro registraci, povinnosti poskytovatele a také kvalitu služeb, které jsou poskytovány.

Kvalita sociálních služeb je vyjádřena jako soubor standardů, které se skládají z měřitelných kritérií uvedených ve vyhlášce MPSV č. 505/2006 Sb.

Standardy kvality mohou formulovat poskytovatelé služeb společně s jejich uživateli a zřizovateli.

Standardy kvality sociálních služeb

Standardů kvality sociálních služeb je celkem 15. Jsou rozděleny do třech oblastí. Prvních osm standardů se zabývá vztahem mezi uživatelem a poskytovatelem a jejich souhrn je označen jako procesní oblast. Oblast personální zahrnuje standardy s čísly devět a deset. Třetí oblast provozní zahrnuje zbylé standardy (MPSV, 2008).

Standard č. 1: Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb

V tomto standardu má poskytovatel sociální služby povinnost nabízenou službu popsat. Popisuje zde svoji nabídku služeb, místo a čas poskytování služeb. Cílové skupiny osob, pro které je služba určena. Jaké podmínky a pravidla musí být splněna a co má být cílem poskytování této služby uživateli.

Veřejný závazek zveřejňuje v písemné formě a zavazuje se ho plnit.

35

Standard č. 2: Ochrana práv osob

V tomto standardu je ošetřeno dodržování základních lidských práv a svobod uživatelů. Poskytovatel má zpracovány vnitřní pravidla, která popisují situace, kdy by mohlo dojít k porušení těchto práv a podle těchto pravidel poté poskytovatel služeb postupuje. Má zpracovány také pravidla, kdy může dojít ke střetu zájmů poskytovatele s uživatelem služby a dále pravidla pro přijímání darů.

Standard č. 3: Jednání se zájemcem o sociální službu

Poskytovatel sociálních služeb je povinen zájemci o jeho služby srozumitelnou formou sdělit informace o požadované službě. Projednat jeho požadavky, očekávání a cíle, ke kterým by měla být služba nápomocna naplnit.

Pokud poskytovatel odmítne služby zájemci poskytnout, musí ho o důvodech vyrozumět a poskytnout poradenství o jiných sociálních službách, které by zájemce mohl využít.

Standard č. 4: Smlouva o poskytování sociální služby

Smlouva upravuje rozsah a průběh poskytované služby. Obsahuje také konkrétní podmínky služeb, jako jsou cena, čas poskytování služeb, místo apod. Jednání o smlouvě musí být zájemci o sociální služby srozumitelné.

Standard č. 5: Individuální plánování průběhu sociální služby

Individuální plán je stanovený postup k dosažení osobních cílů uživatele. Uživatel si naplánuje průběh poskytované služby společně s pracovníky poskytovatele na základě jeho schopností, možností, zdravotního stavu a také podle možností poskytovatele. Naplánované cíle se mohou po dohodě měnit.

36

Standard č. 6: Dokumentace o poskytování sociální služby

Poskytovatel zpracovává a vede evidenci dokumentace o svých uživatelích. Uživatel by měl mít možnost do ní kdykoli na požádání nahlédnout.

Standard č. 7: Stížnosti na kvalitu nebo způsob poskytování sociální služby

Každý uživatel má možnost podat stížnosti na kvalitu nebo způsob služby, která je mu poskytována. Pokud bude mít zájem, může stížnost podat anonymně. Poskytovatel sociální služby informuje uživatele, jakým způsobem může stížnost podat, komu ji doručit a jakým způsobem bude jeho stížnost vyřízena. To by mělo vést ke zvyšování kvality poskytovaných služeb.

Standard č. 8: Návaznost poskytované sociální služby na další dostupné zdroje

Poskytovatel musí podporovat uživatele v kontaktech s okolním prostředím, s rodinou, přáteli, známými apod. Spolupracovat s osobami, které si uživatel určí. Pomoct uživateli zprostředkovat jiné služby jako např. poštu, kadeřnictví, banku, pedikúru apod.

Standard č. 9: Personální a organizační zajištění sociální služby

Poskytovatel má přesně stanovenou strukturu a počet pracovních míst. Vypracovány má pracovní profily, kvalifikační požadavky a osobnostní předpoklady svých zaměstnanců na jednotlivé pozice. Tento standard také obsahuje pravidla pro přijímání a zaškolování nových zaměstnanců.

Standard č. 10: Profesní rozvoj zaměstnanců

Tento standard se stará o odborný růst zaměstnanců poskytovatelů sociálních služeb. Zahrnuje plán dalšího vzdělávání svých zaměstnanců, systém výměny informací mezi zaměstnanci, finanční a morální oceňování zaměstnanců a také podporu skrze nezávislého kvalifikovaného odborníka.

37

Standard č. 11: Místní a časová dostupnost poskytované sociální služby

V tomto standardu se nachází informace o době a místě, kde lze služby poskytovatele využít.

Standard č. 12: Informovanost o poskytované sociální službě

Tento standard přikazuje poskytovateli zpracování souboru informací týkající se poskytované sociální služby. Tyto informace bývají obvykle zveřejněny na internetu, v novinách, na nástěnkách v zařízeních poskytovatele služeb apod.

Standard č. 13: Prostředí a podmínky

Poskytovatel sociální služby má povinnost zajistit přiměřené materiální, technické a hygienické podmínky. A poskytovat pobytové nebo ambulantní služby v důstojném a odpovídajícím prostředí, které zohledňuje individuální potřeby uživatelů.

Standard č. 14: Nouzové a havarijní situace

Tento standard definuje nouzové a havarijní situace, které mohou během poskytování sociálních služeb nastat. Definuje také způsoby a postup jejich následného řešení. Může se jednat např. o náhle zhoršení zdravotního stavu uživatele, úmrtí uživatele, situace kdy uživatel na opakované zvonění neotvírá, krádež apod.

Standard č. 15: Zvyšování kvality sociálních služeb

Zvyšování kvality spočívá v průběžné kontrole a hodnocení způsobu poskytování sociálních služeb. Zda jsou služby v souladu s cíli a zásadami poskytovatele. Poskytovatel také průběžně zjišťuje spokojenost uživatelů s poskytovanými službami. Snaží se poučit ze stížností od uživatelů služby.

38

5. HLAVNÍ FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ VYBAVENOST ÚZEMNÍCH CELKŮ SLUŽBAMI SOCIÁLNÍ POMOCI

Sociální služby tvoří podstatnou součást aktivit státu, samosprávy či nestátních subjektů. Tyto služby pomáhají řešit jedincům, rodinám či skupinám osob jejich problémy a tím přispívají k pozitivnímu ovlivňování sociálnímu klima ve společnosti. V rámci svého působení pomáhají i znevýhodněným osobám naplňovat jejich lidská a občanská práva a tím zabránit vyloučení těchto osob ze společnosti (Socioklub, 1997).

V optimálním případě by měl mít každý občan přístup k sociální službě, kterou potřebuje, bez ohledu na to kde žije.

Ve vybavenosti jednotlivých územních celků sociálními službami existují rozdíly. Tyto rozdíly mohou být ovlivněny mírou urbanizace, věkovou strukturou obyvatelstva, kvalifikační, profesní a sociální strukturou obyvatelstva daného území, velikostí obce, strukturou osídlení územních celků, mírou realizace tradiční funkce rodiny v péči o staré občany. Vybavenost regionů službami sociální péče může být ovlivněna také probíhající sociologickými změnami ve společnosti, jedná se např. o rozpad vícegeneračního soužití rodin (Socioklub, 1997).

Ty nejpodstatnější determinanty ovlivňující vybavenost územních celků sociálními službami jsou demografický vývoj a vývoj struktury osídlení, především velikost obce.

Demografický vývoj

Hlavním faktorem ovlivňujícím potřebu zabezpečení určitých sociálních služeb v jednotlivých regionech je demografický vývoj. Celoevropským trendem je, že se lidé dožívají stále vyššího věku, to znamená, že se prodlužuje také období života, v němž tyto osoby potřebují pomoc jiné osoby. Přenáší se také životní standard, kterého dosahují lidé v produktivním věku do věku poproduktivního, kdy osoba vyžaduje pomoc osoby jiné. Rostou také náklady potřebné ke kompenzaci rostoucí závislosti na pomoci z vnějšku.

39

Podle údajů z Českého statistického úřadu, se od roku 1989 celkový počet obyvatel v České republice zvýšil pouze necelých dvě stě tisíc. Významnou změnou, která má dopad na vybavenost územních celků sociálními službami je však věkové složení obyvatel.

Dochází k neustálému snižování osob v předproduktivním věku, tedy ve věku 0 – 14 let. Zatímco v roce 1989 bylo v tomto věku zhruba 21,7% obyvatel z celkového počtu, toto číslo rok od roku klesalo, až do roku 2008 kdy dosáhlo hodnoty pouze 14,1%. Od roku 2008 dochází každoročně k mírnému navýšení osob v předproduktivním věku. (Český statistický úřad, 2016)

Problémem však je neustálý vývoj počtu obyvatelstva staršího 65 let. Zatímco v roce 1989 bylo zastoupení této věkové skupiny v české populaci 12,5% neustále se zastoupení těchto osob zvyšovalo až na číslo 18,3% v roce 2016. Vzhledem k trendu zvyšování počtu osob v této věkové skupině lze do budoucna předpokládat i větší potřebu kapacit sociálních služeb právě pro tyto občany jakož jsou domovy pro seniory, pečovatelská služba apod.

Je tedy potřebné neustále sledovat vývoj počtu obyvatel v těchto věkových kategoriích v jednotlivých územních celcích, protože bude docházet i ke značným rozdílům ve vývoji věkové struktury obyvatel v jednotlivých regionech a jedná se o důležitý determinant pro plánování sociálních služeb.

Velikost obce

Při plánování sociálních aktivit je podstatná také velikost obce. Obec kromě toho, že se jedná o určitý politický, organizační a správní systém, je také utvářena sociálním systémem. Důležitou roli v plánování sociálních služeb hraje otázka, jaká má být minimální velikost obce, v níž je možné kvalitně zabezpečit jednotlivé sociální aktivity, a také jaká jsou kritéria pro vymezení rozdílně vymezených území, ve kterých lze tyto služby rozvíjet, aby byly vyváženy proporce provozní, tedy ekonomické a sociální optimality. (Socioklub, 1997)

S rostoucí velikostí komunity roste také početnost sociálních skupin, tedy i těch problémových. Větší obce však také mají větší finanční prostředky na financování

40 sociálních služeb, které s těmito skupinami pracují. Naopak v obcích s početně nízkou komunitou občanů se sociální kontrola a vzájemná pomoc jednotlivých občanů zvyšuje.

Věková skladba obyvatel se se zmenšujícím počtem obyvatel obce zhoršuje. Roste podíl obyvatel obce v poproduktivním věku a dochází také k úbytku osob, které by se o osoby po 65 roku života staraly, navíc často osoby v produktivním věku musí dojíždět za prací a nemohou se tedy o příslušníky rodiny, kteří pomoc potřebují, postarat.

41

6. KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách se objevuje termín: střednědobé plánování rozvoje sociálních služeb. Na obecní úrovni je v praxi častěji užíváno termínu komunitní plánování sociálních služeb.

Posláním komunitního plánování je zajišťování dostupnosti sociálních služeb. Nejprve jde o zjištění stavu poskytování sociálních služeb v dané lokalitě a také potřeby občanů, které nejsou od poskytovatelů sociálních služeb naplněny.

Komunitní plán vzniká právě na základě srovnání těchto parametrů a zohledněno musí být také množství dostupných finančních prostředků, které jsou obcí na sociální služby vynakládány. Jde tedy o kompromis mezi tím, co je označeno jako potřebné a mezi tím co je možné.

Důležitým krokem v procesu komunitního plánování sociálních služeb je zmapování sociálních služeb, tedy znalost toho, kteří poskytovatelé těchto služeb na daném území již působí.

Dle zjištěných potřeb, možnosti financování, existujících služeb a dalších údajů se formuluje jakási představa (vize) o rozvoji služeb. Stanovuje obecný směr budoucího rozvoje sociálních služeb a také hlavní priority, na něž se bude plán soustředit. Z těchto priorit poté vycházejí konkrétní opatření naplňující danou představu rozvoje sociálních služeb. Výsledný plán se předkládá radě a zastupitelstvu města ke schválení, pokud je schválen, přistupuje se k jeho realizace.

Výsledná verze komunitního plánu obsahuje část analytickou a část věnovanou představě budoucího směřování a navržených konkrétních opatření rozvoje sociálních služeb na daném území.

Pojem komunitní je zde použit z důvodu toho, že plánování sociálních služeb probíhá za účasti komunity, do níž patří uživatelé, poskytovatelé, zadavatelé sociálních služeb ale i široká veřejnost, která se o sociální služby zajímá.

Kdo jsou uživatelé a poskytovatelé sociálních služeb je již popsáno v předchozí části práce, zadavatelé jsou většinou obce a kraje, které jsou odpovědny za zajištění sociálních služeb na daném území.

42

Komunitní plánování představuje cyklický proces. Průběžně se monitoruje, zda je komunitní plán naplňován, co se podařilo zrealizovat a naopak které navržené způsoby řešení je potřeba změnit a udělat revizi.

Fáze komunitního plánování sociálních služeb

Komunitní plánování probíhá v několika fázích. Nejprve je potřeba fáze přípravná, která zahrnuje jakousi přípravu na komunitní plánování, spadá do ní vznik iniciační skupiny, zajištění odborných konzultací, projednávají se během ní poslání, principy a vize budoucího komunitního plánu. Podstatnou součástí je také zajištění finančních, lidských a informačních zdrojů pro komunitní plánováno sociálních služeb. V přípravné fázi se také oslovuje veřejnost, která má něco společného s poskytováním sociálních služeb, ustanoví se také organizační struktura celého procesu a zpracuje se harmonogram jednotlivých prací.

Druhou fází je analytická. V ní dochází ke sběru informací a dat. Určí se metodologie výzkumu. Dělá se sociodemografická analýza, SWOT analýza, analyzují se potřeby uživatelů, poskytovatelů, finančních toků v sociálních službách. Vznikají často mapy sociálních služeb či jejich přehledy v podobě katalogů sociálních služeb.

Po analytické části následuje fáze plánování. V této fázi se plánuje budoucí podoba sociálních služeb. Dochází k tvorbě návrhu komunitního plánu pro dané území a po úpravách a schválení je vytvořen finální komunitní plán, který je vytištěn a prezentován.

V další fázi komunitního plánování jsou již cíle a opatření komunitního plánu naplňovány. Tato fáze také zahrnuje vyhodnocení a nápravu případných nedostatků zjištěných během naplňování tohoto plánu.

V poslední řadě, po uplynutí doby, na který je komunitní plán vydán, dochází k jeho hodnocení. Opět probíhá sběr dat a informací, jejich analýza. Hodnoceno je naplňování jednotlivých cílů a opatření, které měl za úkol splnit vypracovaný komunitní plán. Hodnotí se také přínosy, které do sociální oblasti tento plán přinesl a kvalita procesu komunitního plánování sociálních služeb (Zatloukal, 2008).

43

Význam komunitního plánování

Význam komunitního plánování sociálních služeb spočívá v tom, že jsou služby plánovány na nejnižší možné úrovni tedy obcí, měst a městských částí. Na základě toho lze vytvořit systém služeb podle opravdových potřeb, v dostatečné kvalitě a s přihlédnutím k místním specifikům (Zatloukal, 2008).

Na plánování služeb se podílejí přímo lidé a mohou tak lépe naplánovat takový systém služeb, který bude vyhovovat jejích potřebám. V souvislosti s tím, že se stanovené cíle z komunitního plánu neustále monitorují, tedy monitoruje se jejich naplňování, se komunitní plán neustále aktualizuje a zachycuje změny, které se v území během doby mohou nastat. To přispívá k větší pružnosti sociálních služeb a možnosti na tyto změny reagovat.

Tím, že se veřejnost podílí na plánování těchto služeb, zároveň lépe přijímá jednotlivé změny.

V souvislosti s komunitním plánováním sociálních služeb jsou vynakládány finanční prostředky pouze na ty sužby, které jsou potřebné. Přispívá tedy k efektivnějšímu vynakládání financí na fungování sociálních služeb.

Konají se společná setkání, diskuze, konzultace a spolupráce prolínající se celým procesem plánování a přispívající ke kvalitě poskytovaných služeb v daném území.

Stěžejní zásady a principy komunitního plánování

Klíčovým úkolem komunitního plánování je odpovědět na otázku: „ jaké sociální služby na daném územním celku mají být, aby odpovídali potřebám a specifikům celé místní komunity ale i potřebám jednotlivců. To jak komunitní plán vypadá, je vždy závislé na místě, pro který je zpracován, jedná se tedy o originál.

Lze však uvést principy a zásady, které jsou respektovány v rámci procesu komunitního plánování na každém území, pro které se komunitní plán tvoří (MPSV, 2016).

- partnerství a spolupráce

- zapojování místního společenství

- potřeby, priority a směry rozvoje jsou stanoveny lidmi, kteří v obci žijí

- průběh zpracování komunitního plánu je přesně tak důležitý, jako jeho výstupy

44

- kompromis přání a možností

Komunitní plánování sociálních služeb na obecní úrovni je podstatné pro tvorbu sítě sociálních služeb na krajské úrovni, ač obce nemají danou povinnost ke zpracování komunitních plánů, spousta obcí či jejich svazků komunitní plánování uskutečňuje.

45

7. ANALYTICKÁ ČÁST

7.1 Vymezení zájmového území SO ORP Prostějov se nachází na střední Moravě v jihozápadní části Olomouckého kraje. Sousedí se SO ORP Olomouc, Litovel, Konice, Blansko, Vyškov, Kroměříž a Přerov. Celková rozloha SO ORP Prostějov činí 59 167 ha (k 31. 12. 2015 dle ČSÚ). Počet obyvatel SO ORP Prostějov je 97 969 (k 31. 12. 2015 dle ČSÚ). Průměrná hustota zalidnění na tomto území činí 165,6 osoby/km². Správní obvod obce s rozšířenou působností Prostějov je podle vyhlášky Ministerstva vnitra o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností s číslem 388/2002 Sb. tvořen 76 obcemi. Jedná se o tyto obce: Alojzov, Bedihošť, Bílovice-Lutotín, Biskupice, Bousín, Brodek u Prostějova, Buková, Čehovice, Čechy pod Kosířem, Čelčice, Čelechovice na Hané, Dětkovice, Dobrochov, Dobromilice, Doloplazy, Drahany, Držovice, Dřevnovice, Hluchov, Hradčany-Kobeřice, Hrdibořice, Hrubčice, Hruška, Ivaň, Klenovice na Hané, Klopotovice, Kostelec na Hané, Koválovice- Osíčany, Kralice na Hané, Krumsín, Laškov, Lešany, Malé Hradisko, Mořice, Mostkovice, Myslejovice, Němčice nad Hanou, Nezamyslice, Niva, Obědkovice, Ohrozim, Olšany u Prostějova, Ondratice, Otaslavice, Otinoves, Pavlovice u Kojetína, Pěnčín, Pivín, Plumlov, Prostějov, Prostějovičky, Protivanov, Přemyslovice, Ptení, Rozstání, Seloutky, Skalka, Slatinky, Smržice, Srbce, Stařechovice, Stínava, Tištín, Tvorovice, Určice, Víceměřice, Vícov, Vincencov, Vitčice, Vranovice-Kelčice, Vrbátky, Vrchoslavice, Vřesovice, Výšovice, Zdětín, Želeč.

Největším městem v tomto správním obvodu je statutární město Prostějov, po kterém se SO ORP Prostějov také pojmenováno. Je se svou plochou 46,6 km² největším a zároveň i nejlidnatějším městem tohoto správního obvodu ORP s počtem obyvatel 43 977 k 31. 12. 2015 (Český statistický úřad, 2016).

Územím tohoto správního obvodu prochází rychlostní silnice R46 spojující Olomouc, Prostějov a Vyškov.

Skládá se z 8 katastrálních území, jimiž jsou Čechovice u Prostějova, Čechovice - Záhoří, Čechůvky, Domamyslice, Krasice, Prostějov, Vrahovice, Žešov a dále se dělí na 37 základních sídelních jednotek.

46

Fyzicko geografická charakteristika území

V rámci geomorfologického členění ČR se SO ORP Prostějov rozprostírá na pomezí Hercýnského a Alpsko-himalajského systému. Východní část leží v provincii Západní Karpaty, subprovincii Vněkarpatské sníženiny, oblasti Západní vněkarpatské sníženiny, celek Hornomoravský úval a podcelek Prostějovská pahorkatina a v jižní části celek Vyškovská brána podcelek Ivanovická brána, celek Litenčická pahorkatina podcelek Bučovická pahorkatina.

Část západní v provincii Česká vysočina je tvořena subrovincií Krkonošsko- jesenická soustava a Česko-moravská soustava. V rámci Krkonošsko-jesenické soustavy pak oblast Jesenická, celek Zábřežská vrchovina, podcelek Bouzovská vrchovina. Z Česko-moravské soustavy SO ORP Prostějov zasahuje do oblasti Brněnská vrchovina, celku Drahanská vrchovina a podcelku Konická vrchovina (Národní geoportál INSPIRE, 2016).

Územím SO ORP Prostějov protéká kromě malých říček i říčka Hloučela a Romže. Tyto dva vodní toky se na východ od města Prostějova spojují a tvoří vodní tok s názvem Valová. Dalším významným tokem v tomto správním obvodu je vodní tok Haná, protékající jižní částí zájmového území.

Východní část území tvoří především reliéf rovinatý, krajina širokých říčních niv, plošin a pahorkatin. Západní část území se zvedá a tvoří ji vrchoviny (Národní geoportál, INSPIRE, 2016).

7.2 Komunitní plánování sociálních služeb v SO ORP Prostějov V rámci komunitního plánování sociálních služeb bylo vypracováno několik dokumentů. V rámci správního obvodu obce s rozšířenou působností však nebyl zpracován žádný dokument, který by se věnoval konkrétně celému území obce s rozšířenou působností Prostějov.

Zřejmě nejpodstatnějším dokumentem byl zpracován komunitní plán na úrovni kraje s názvem Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Olomouckém kraji pro roky 2015-2017, dále komunitní plán zabývající se sociálními službami na území města Prostějova. Každý rok také v rámci Olomouckého kraje vychází tzv. Akční plán, jedná se o jednoletý prováděcí dokument Střednědobého plánu. Každý rok jsou tyto plány

47 aktualizovány. A přispívají k pružnosti reakce na aktuální potřeby sociálních služeb v daných územích (Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Olomouckém kraji 2015 – 2017).

V Prostějově byla první verze komunitního plánu s názvem Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb ve městě Prostějově pro období let 2010 – 2013 (dále jen SPRSS) předložena k připomínkovému řízení dne 5. 8. 2010. Konečná verze tohoto dokumentu byla schválena Zastupitelstvem města Prostějova dne 21. 9. 2010.

Tento dokument byl vytvořen v rámci projektu „Vytvoření střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v Prostějově, ten byl financován z Evropského sociálního fondu, operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a také s přispěním státního rozpočtu ČR.

Realizace současného v pořadí druhého Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb metodou komunitního plánování byla v rukou města Prostějova později Magistrátu města Prostějova.

48

Obr. 1: Znázornění procesu komunitního plánování sociálních služeb na místní úrovni v roce 2014

Zdroj: Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Olomouckém kraji pro roky 2015 – 2017

Z obrázku č. 1 je patrné, že ve správním obvodu obce s rozšířenou působností se do procesu komunitního plánování zapojilo pouze město Prostějov, které zpracovalo komunitní plán jen na svém území.

Plánování rozvoje sociálních služeb v Olomouckém kraji

Střednědobé plánování sociálních služeb probíhá v Olomouckém kraji od roku 2007, podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. V minulých letech byly zpracovány tři strategické dokumenty týkající se plánování sociálních služeb.

Olomoucký kraj v uplynulých letech využil podpory z Evropských sociálních fondů a individuálně realizoval několik projektů.

49

Tab. 2: Individuální projekty v rámci Olomouckého kraje

Název individuálního projektu Zaměření projektu Podpora plánování rozvoje sociálních služeb - podpora a rozvoj procesu plánování v Olomouckém kraji sociálních služeb metodou komunitního plánování – na úrovni obcí, svazků obcí a kraje - vydán aktualizovaný Katalog poskytovatelů sociálních služeb Olomouckého kraje 2014 - zachování a aktualizace softwarové aplikace Benchmarking poskytovatelů sociálních služeb v Olomouckém kraji Podpora zajištění dostupnosti a kvality - podpora procesů směřujících k zajištění sociálních služeb v Olomouckém kraji dostupnosti a kvality sociálních služeb - podpora vzdělávání zadavatelů, poskytovatelů i uživatelů v sociální oblasti - vytvoření Krajského informačního systému sociálních služeb - KISSoS Podpora transformace sociálních služeb - vytvoření nové sociální služby Chráněné bydlení Vincentinum – Šternberk – umožnění uživatelům domova pro osoby se zdravotním postižením žít s podporou v malých domácnostech Transformace sociálních služeb - podpora při pokračující transformaci služeb Vybrané služby sociální prevence - podpora dostupnosti sociální služby azylové v Olomouckém kraji domy a sociální rehabilitace pro osoby sociálně vyloučené či sociálním vyloučením ohrožené Zajištění integrace příslušníků romských - podpora terénních programů, sociálně komunit v Olomouckém kraji II. aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi a služeb odborného sociálního poradenství (protidluhové) Zdroj: Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Olomouckém kraji pro roky 2015 – 2017

50

Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Olomouckém kraji pro roky 2015 – 2017

Tento plán byl zpracován v rámci projektu „Podpora zajištění dostupnosti a kvality sociálních služeb v Olomouckém kraji“ v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Spolufinancován byl Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Plán byl schválen Zastupitelstvem Olomouckého kraje dne 19. září roku 2014. V tento den byl také schválen Akční plán rozvoje sociálních služeb Olomouckého kraje na rok 2015.

Tento plán je stěžejním dokumentem sociální oblasti v rámci kraje. Navazuje na plány z předešlých let. Od minulých plánů je odlišný zejména v tom, že konkretizuje síť sociálních služeb a formuluje oblasti a priority, na které se má zaměřit, a do budoucna podporovat jejich rozvoj.

Obr. 2: Organizační struktura plánování sociálních služeb na krajské úrovni

Zdroj: Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Olomouckém kraji pro roky 2015 – 2017

51

V organizační struktuře pro plánování sociálních služeb v Olomouckém kraji jsou zařazeny pracovní skupiny, jejich členové pochází z řad zadavatelů, poskytovatelů a uživatelů sociálních služeb. Tyto skupiny získávaly informace o dostupných sociálních službách, plánovaly jejich rozvoj a navrhovaly cíle, ke kterým by sociální služby na území tohoto kraje měly dospět.

Tento střednědobý plán na roky 2015 – 2017 byl vytvořen komunitním plánováním v návaznosti na průběžné naplňování Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v Olomouckém kraji pro roky 2011 – 2014, zákon o sociálních službách, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích a registr poskytovatelů sociálních služeb Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky.

Podstatným východiskem při tvorbě tohoto dokumentu byla spolupráce s obcemi a obecními úřady obcí s rozšířenou působností, zejména zjišťování potřebnosti sociálních služeb na jejich území a také podíl obcí na financování těchto služeb.

Prioritní oblasti rozvoje sociálních služeb:

- transformace, deinstituonalizace a humanizace služeb sociální péče

- služby sociální prevence

- ambulantní a terénní formy služeb sociální péče

- územní pokrytí v souvislosti se zjištěnou potřebností, za předpokladu finanční udržitelnosti sítě

- návaznost stávajících sociálních služeb

Bylo stanoveno celkem šest rámcových cílů:

- podpora procesu plánování sociálních služeb v Olomouckém kraji

- udržitelná efektivní síť sociálních služeb v Olomouckém kraji

- podpora kvality poskytovaných sociálních služeb v olomouckém kraji

- podpora dobrovolnické práce

- podpora informovanosti v oblasti sociálních služeb v Olomouckém kraji

- optimalizace sociálního poradenství a služeb sociální prevence zaměřených na potřeby osob ohrožených zadlužeností v Olomouckém kraji

52

K dosažení těchto cílů bylo stanoveno několik opatření. Jejich popis by však pro potřeby této diplomové práce byl příliš dlouhý a vyčerpávající.

Střednědobé plánování rozvoje sociálních služeb na obecní úrovni

Ačkoli obce nemají zákonem danou povinnost zpracovávat komunitní či střednědobé plány. Celá řada obcí, svazků obcí či mikroregionů tyto plány pro své území zpracovává. V rámci SO ORP Prostějov však jediná obec, která tento střednědobý plán zpracovala, bylo statutární město Prostějov, tedy ta největší sídelní jednotka v tomto správním obvodu.

Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Prostějově na období 2014 – 2016

Tento plán je rozdělen do pěti kapitol. První kapitola se věnuje obecně úvodu do komunitního plánování. V druhé kapitole je popsán proces realizace komunitního plánování sociálních služeb v Prostějově. Třetí kapitola hodnotí současný stav sociálních služeb ve městě Prostějově. Čtvrtá kapitola se věnuje řídící skupině a jejímu složení. Kapitola pátá je poté věnována seniorům.

Hlavní cíle tohoto plánu:

- zhodnocení dosud uskutečněných opatření v sociální oblasti

- zvýšení dostupnosti a kvality sociálních služeb

- zlepšení komunikace s veřejností

- nastavení základní sítě sociálních služeb v Prostějově

V tomto plánu jsou sociální služby rozděleny podle cílových skupin do pěti kategorií. Pro účely tohoto plánu se nazývají pracovní skupiny. Jde o pracovní skupinu senioři, osoby se zdravotním postižením, dále rodina, děti, mládež, národnostní menšiny a cizinci a osoby ohrožené sociálním vyloučením.

Tento v pořadí druhý SPRSS obsahuje vyhodnocení cílů z předchozího střednědobého plánu. Dále demografickou analýzu města Prostějov, která byla sestavena pro účely komunitního plánování sociálních služeb ve městě Prostějov. Při plánování sociálních služeb je nutné brát ohled na dopady těchto projekcí v úvahu. Prognózy předpokládají nárůst počtu seniorů, proto je potřeba se připravit na potřebu navýšení

53 kapacit v zařízeních pečujících o seniory. Naopak předpokládají snížení počtu osob v produktivním a předproduktivním věku, také tyto skutečnosti je potřeba brát v úvahu při budoucím plánování sociálních služeb.

Je předpokládán také pokles obyvatel v celém regionu. Je tedy potřebné podporovat propopulační opatření a také zvýšit atraktivitu regionu a zvýšit tím migrační přírůstek.

Katalog poskytovatelů sociálních služeb v Prostějově

V rámci Komunitního plánování sociálních služeb v Prostějově vznikl Katalog poskytovatelů sociálních služeb v Prostějově. Podává ucelený přehled a základní informace o organizacích, které poskytují sociální a navazující služby v Prostějově a okolí. Tento dokument vznikl v roce 2010 v rámci projektu „Vytvoření střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v Prostějově. Je určen pro odbornou i širokou veřejnost.

Rozdělen je do čtyř částí. V první části jsou všeobecné informace týkající se sociálních služeb. Další část podává ucelený přehled registrovaných i návazných služeb poskytovaných právě v Prostějově a okolí.

Nejobsáhlejší část tohoto katalogu tvoří celkový přehled poskytovaných služeb. Služby jsou členěny podle druhu sociální služby, vycházející z platné legislativy. Jsou zde popsány zařízení sociálního poradenství, služby sociální péče a služby sociální prevence, které jsou poskytovány v zájmovém území. O každé sociální službě jsou v katalogu obsaženy základní informace. Jedná se např. o název zřizovatele, adresu, cílovou skupinu, kapacitu a základní popis dané sociální služby. Součástí této části jsou také informace a kontakty na návazné služby v Prostějově a okolí. Může se jednat o domy s pečovatelskou službou, nestátní neziskové organizace, probační a mediáční službu, oblast zdravotnictví a oblast školství a vzdělávání.

V závěru tohoto katalogu jsou uvedená důležitá telefonní čísla, která mohou být potřebná, ať už se jedná o městskou policii, městský úřad, krajská hygienická stanice apod.

Tento katalog je volně přístupný ve formátu PDF i na internetových stránkách statutárního města Prostějov.

54

7.3 Sociodemografická charakteristika SO ORP Prostějov Důležité pro plánování sociálních služeb na daném území je také demografická charakteristika. Podstatný je především vývoj počtu obyvatel a také zastoupení jednotlivých skupin občanů podle věku a zaměstnanost místních občanů. Proto k účelům této práce postačí pouze charakteristika obyvatelstva podle těchto ukazatelů. Zřejmě nejpodstatnějším demografickým ukazatelem, který má vliv na potřebu a vývoj sociálních služeb je vývoj počtu osob v poproduktivním věku, tedy těch kteří dosáhli věku 65 let a vůbec celková věková struktura obyvatelstva v daném území a její vývoj. Současným trendem je stárnutí populace, tedy přibývá osob v poproduktivním věku a naopak ubývá nově narozených dětí.

Vývoj populace

Správní obvod obce s rozšířenou působností Prostějov je s celkovým počtem obyvatel 97 969 k 31. 12. 2015 druhým nejpočetnějším správním obvodem v Olomouckém kraji ihned po SO ORP Olomouc s celkovým počtem 163 813 obyvatel k 31. 12. 2015.

Mezi lety 2001 až 2015 došlo k mírnému snížení obyvatelstva, které trvalo do roku 2004, v období mezi lety 2005 až 2010 došlo ke zvýšení obyvatelstva na území SO ORP Prostějov celkově o 1 179 osob. Přírůstek počtu obyvatel byl ve sledovaném období zapříčiněn především zvýšením počtu živě narozených a také zvýšením přistěhovalých osob.

Po tomto období začalo obyvatel pomalu ubývat a tento trend pokračuje prakticky dodnes. Snížil se počet narozených dětí a naopak se zvýšila migrace obyvatel mimo tento region.

Průměrná hustota zalidnění v tomto správním obvodu je 165,6 osoby/km2. Kdy největší koncentrace obyvatel je ve městě Prostějov. Statutární město Prostějov má 43 977 obyvatel (k 31. 12. 2015 dle ČSÚ).

55

99 200 99 000 98 800 98 600 98 400 98 200 98 000 97 800 97 600 97 400 97 200 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Obr. 3: Vývoj počtu obyvatel v SO ORP Prostějov v letech 2001 - 2015

Zdroj: Český statistický úřad 2016, vlastní zpracování

Věkové složení obyvatel

Jak je patrné z obrázku č. 4 od roku 2001 vzrůstal podíl obyvatel ve věku 65 let a starších. V tomto roce tvořil podíl obyvatel starších 65 let na celkovém počtu obyvatel celého správního obvodu ORP Prostějov 14,8%. V roce 2005 překročil 15 % hranici, až se v roce 2015 dostal na hodnotu 19%.

20,0 19,0 18,0 17,0 16,0 15,0 14,0 13,0 12,0 11,0 10,0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Obr. 4: Vývoj podílu obyvatel ve věku 65 a více let v %

Zdroj: Český statistický úřad 2016, vlastní zpracování

56

Zvyšuje se v tomto správním obvodu také index stáří. Lze pozorovat vzrůstající počet osob ve věku 65 a více let na 100 dětí ve věku od 0 do 15 let. Z hodnoty tohoto indexu z roku 2001 se z hodnoty 95 dostal do roku 2015 až na hodnotu 122,9, kdy každým rokem tento index dosahoval navýšení.

Dle těchto demografických údajů je jasné, že populace v tomto správním obvodu stárne. Zvyšuje se celkový počet osob v poproduktivním věku a lidé se také dožívají stále vyššího věku, kdy vyžadují pomoc jiných osob s péčí o jejich vlastní osobu. Ubývá také osob v předproduktivním věku, které by se o tyto osoby mohly postarat. Znamená to tedy, že do budoucna se s tímto faktem musí při plánování sociálních služeb počítat. Bude potřeba se zaměřit především na navýšení kapacit lůžek v domovech pro seniory a také bude nejspíš potřeba věnovat pozornost pečovatelským službám či asistenčním službám zaměřeným právě na seniory.

Tab. 3: Podíl osob starších 65 let a index stáří v SO ORP Prostějov

Rok Podíl obyvatel ve Index stáří (počet osob ve věku 65 a více let (%) věku 65 a více let na 100 dětí ve věku 0–14 let) 2001 14,8 95,0 2002 14,8 97,0 2003 14,8 99,0 2004 14,9 102,1 2005 15,1 104,8 2006 15,2 107,1 2007 15,5 109,7 2008 15,9 112,2 2009 16,2 112,9 2010 16,4 113,2 2011 17,0 114,4 2012 17,6 117,3 2013 18,1 120,1 2014 18,7 122,3 2015 19,0 122,9 Zdroj: Český statistický úřad, vlastní zpracování

57

Nezaměstnanost

Co se týče období od roku 2001, dosáhla nejhorších hodnot nezaměstnanost v rámci SO ORP Prostějov v roce 2009. Jednak to bylo způsobnou ekonomickou a hospodářskou krizí z let 2008 a 2009, která zasáhla i celou Českou republiku, kdy se v roce 2009 rapidně zvýšil počet nezaměstnaných a naopak rapidně klesl počet volných pracovních míst. V rámci celé České republiky připadalo v roce 2009 17,4 uchazeče o zaměstnání na 1 pracovní místo, zatímco o rok dříve to bylo pouhých 3,9 uchazeče o zaměstnání na 1 pracovní místo. Řeč je samozřejmě o registrovaných uchazečích v evidenci úřadu práce a pracovních místech v evidenci úřadu práce (ČSÚ, 2016).

Na Prostějovsku byla v rámci Olomouckého kraje tradičně nejnižší míra nezaměstnanosti. Zlom však nastal v roce 2008. Celý správní obvod obce s rozšířenou působností také zaznamenal největší pokles pracovních míst v roce 2008, počet uchazečů o zaměstnání se však rapidně navýšil až od roku 2009. Ekonomická krize a také krach Oděvního podniku Prostějov a předchozí propouštění několika stovek jeho zaměstnanců mělo za následek, že se v celém správním obvodu rapidně zvýšila nezaměstnanost. V roce 2009 dokonce dosáhla hodnota uchazečů na 1 volné pracovní místo čísla 80,1 což je o více než 60 větší hodnota, než byla celorepubliková hodnota. Počet nezaměstnaných takto narostl po masivním propouštění právě zkrachovalého Oděvního podniku Prostějov.

Situace se, co se týče nezaměstnanosti, v regionu rok od roku zlepšovala, tak jako v rámci celé České republiky, kdy se ekonomika dostávala z recese. Na konci roku 2015 činila hodnota počtu uchazečů na 1 pracovní místo v tomto regionu pouze 3,4 a počet volných pracovních míst se dostal na téměř srovnatelnou hodnotu, které dosahoval před ekonomickou krizí.

58

8. DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ: ANALÝZA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V SO ORP PROSTĚJOV

8.1 Cíle a metodika výzkumu Výzkumná část diplomové práce byla provedena formou dotazníků, rozeslaných pomocí e-mailu, popřípadě řízených rozhovorů, kdy byly otázky předem dány a shodovaly se s těmi v dotazníku. Rozhovory byly zvoleny u zařízení, se kterými probíhala komunikace osobně či po telefonu. Výzkumná část měla za úkol provést analýzu sociálních služeb na území správního obvodu obce s rozšířenou působností Prostějov.

Dotazníkové šetření probíhalo na přelomu listopadu a prosince roku 2016. Dotazníky byly určeny poskytovatelům sociálních služeb, od nichž byly požadovány informace o jimi poskytované registrované sociální službě. Celkově bylo osloveno 50 zařízení sociálních služeb působících na zájmovém území. Několik z nich odmítlo dotazník vyplnit úplně a několik oslovených poskytovatelů sociálních služeb nedovedlo na některé z položených dotazů odpovědět např. z toho důvodu, že některé ze sociálních služeb, které jsou na tomto území poskytovány, jsou anonymní. Dotazník byl většinou rozposlán sociálním pracovnicím nebo osobám, které byly uvedeny jako kontaktní osoby pro dané zařízení.

Některá zařízení poskytují více registrovaných služeb najednou. Pro účely této diplomové práce se každá registrovaná sociální služba považovala za samostatnou. Může se jednat např. o případy, kdy např. zařízení poskytuje sociálně aktivizační služby a zároveň poskytuje sociální rehabilitaci pro svoje uživatele.

K vytvoření dotazníku bylo potřeba nejprve nastudovat problematiku poskytování služeb v SO ORP Prostějov. Využito bylo především Registru poskytovatelů sociálních služeb, který je dostupný na internetových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí a vlastních pracovních zkušeností v oblasti sociálních služeb.

Hlavním cílem diplomové práce bude zhodnocení rozmístění sociálních služeb v SO ORP Prostějov. Bude provedena detailní analýza zázemí pro tento typ služeb v zájmovém území. Bude provedena kategorizace sociálních služeb podle druhu, místa

59 poskytování služby, z hlediska formy poskytování služby, kapacity služby, podle druhu financování apod.

K tomuto účelu byl dotazník sestaven z 21 otázek, z nich některé byly otevřené a některé uzavřené. Nejprve se jednalo o otázku zjištující adresu, cílovou skupinu, kapacity, věkové kategorie uživatelů, územní působnost služby, odkud pocházejí uživatelé, způsoby finančního zajištění apod. Dotazník je součástí Přílohy 4, nacházející se na konci této práce.

8.2 Charakteristika výzkumného souboru Výzkum byl prováděn na poskytovatelích sociálních služeb. Poskytovatelů sociálních služeb bylo osloveno celkem 18 a to těch, kteří mají svoje registrovaná zařízení poskytující sociální služby na území SO ORP Prostějov. Většina poskytovatelů působících na tomto území má obvykle více zařízení poskytujících sociální služby i mimo zájmové území. Výzkum je však zaměřen pouze na zařízení, která se nacházejí právě ve správním obvodu ORP Prostějov a poskytují zde také svoje služby. Některé služby jsou poskytovány ve více budovách, mají tedy registrovaná zařízení např. na stejné ulici, ovšem jedná se o jednu poskytovanou službu. Proto pro potřeby této diplomové práce se tato služba považuje za jednu sociální službu, za předpokladu, že nabízejí stejnou sociální službu.

Celkově bylo tedy osloveno 50 zařízení poskytujících sociální služby na zájmovém území. Jak již bylo zmíněno, ne všichni oslovení respondenti byli ochotni nebo schopni dotazník vyplnit či odpovědět na všechny požadované otázky, proto některé zůstaly nevyplněny.

Dotazník nevyplnilo 8 zařízení poskytujících služby. Většina oslovených nebyla ochotna odpovědět na otázku týkající se území, odkud pocházejí jeho uživatelé. Některá zařízení toto odmítla s tím, že se jedná o citlivé informace a některé jsou anonymní, tudíž nelze dopátrat, odkud uživatelé těchto služeb pocházejí.

Od 1. 1. 2017 přibylo v zájmovém území jedno zařízení poskytující sociální služby, to však do výzkumu zahrnuto nebylo. Jedná se o obecně prospěšnou společnost Romodrom.

60

8.3 Vyhodnocení dotazníkového šetření V této části diplomové práce bude provedeno celkové zhodnocení dotazníkového šetření, provedeného mezi zařízeními poskytujícími sociální služby na území SO ORP Prostějov. Bude provedena kategorizace sociálních služeb podle druhu a formy poskytování. Dále zhodnocení rozmístění sociálních služeb v zájmovém území a také územní působnost těchto služeb, tedy na jakém území tato zařízení svoje služby poskytují a odkud pocházejí jejich uživatelé. Dále budou sociální služby poskytované na tomto území zhodnoceny z pohledu kapacit, personálního zabezpečení, finančního zabezpečení apod.

Některé údaje o daném zařízení poskytujícím sociální službu lze nalézt přímo v Registru poskytovatelů sociálních služeb. I přesto však byly zahrnuty otázky na ně do dotazníku, pro případ jejich kontroly, zda jsou tyto údaje aktuální.

Tab. 3: Poskytovatelé sociálních služeb a počet sociálních služeb, které poskytují na území SO ORP Prostějov

název poskytovatele počet poskytovaných sociálních služeb na území SO ORP Prostějov Azylové centrum Prostějov, o.p.s. 5 Centrum sociálních služeb Prostějov, příspěvková 8 organizace Člověk v tísni, o.p.s. 2 Domov "Na Zámku", příspěvková organizace 1

Domov pro seniory Kostelec na Hané, příspěvková 1 organizace Domov pro seniory Soběsuky, příspěvková organizace 1

Domov seniorů Prostějov, příspěvková organizace 1

Domov u rybníka Víceměřice, příspěvková organizace 4

Charita Prostějov 5

61

LIPKA,z.s. 4 Podané ruce - osobní asistence 1 Pomocná ruka na pomoc starým a handicapovaným 1 občanům, z.s. Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR, 2 zapsaný spolek SOS dětské vesničky, z.s. 2 Společnost Podané ruce o.p.s. 4 Středisko sociální prevence Olomouc, příspěvková 2 organizace Svaz neslyšících a nedoslýchavých osob v České republice, 2 z.s., Krajská organizace Olomouckého kraje, p.s.

Svaz tělesně postižených v České republice, o.s., okresní 1 organizace Prostějov

TyfloCentrum Olomouc, obecně prospěšná společnost 2

Žebřík, z.s. 1 Zdroj: dotazníkové šetření a Registr poskytovatelů sociálních služeb 2016, vlastní zpracování

Prostorové rozmístění sociálních služeb v SO ORP Prostějov a jejich kategorizace

Pro představu rozmístění sociálních služeb slouží mapa č. 1. V mapě jsou znázorněna jednotlivá zařízení, poskytující sociální služby, nacházející se na zájmovém území. Pro účely této práce jsou zařízení poskytující více registrovaných sociálních služeb považovány za jednotlivé. I přesto, že se často nacházejí na stejném pracovišti, jedná se o odlišné sociální služby. Celkově se na tomto území nachází 50 zařízení poskytujících tyto služby. V mapě znázorňující celé zájmové území jsou především v centru statutárního města Prostějov jednotlivé služby nahuštěny na sebe. Pro účely lepší přehlednosti je vytvořena ještě jedna mapa č. 2, zahrnující pouze území města Prostějova s vyznačenými jednotlivými zařízeními poskytujícími sociální služby. Podle druhu poskytované sociální služby, které jsou definovány v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, se jedná o 5 zařízení poskytující sociální poradenství, 25 zařízení služeb

62 sociální péče a 20 zařízení zabývající se sociální prevencí. Definice těchto tří druhů sociálních služeb je uvedena v předchozí části diplomové práce.

Tab. 4: Počet zařízení poskytujících sociální služby podle druhu v SO ORP Prostějov

druh sociální služby počet zařízení sociální poradenství 5 služby sociální péče 25 služby sociální prevence 20

Zdroj: Registr poskytovatelů sociálních služeb 2016, vlastní zpracování

Největší koncentrace zařízení sociálních služeb zájmového území je ve městě Prostějově celkem se jedná o 41 registrovaných sociálních služeb. Zbylých 9 registrovaných služeb leží mimo město Prostějov. Z toho největší počet zařízení poskytujících sociální služby leží v obci Víceměřice, nacházející se jižně od Prostějova v jihovýchodní části zájmového území.

V obci Víceměřice se nachází zařízení s názvem Domov u rybníka Víceměřice, jedná se o příspěvkovou organizaci poskytující celkem čtyři registrované sociální služby. Domov je umístěn v prostorách bývalého Matternichově zámečku. Ten v roce 1924 odkoupila kongregace sester dominikánek a chtěla zde vybudovat ústav pro slabomyslné. Celorepublikově byl později tento ústav známý především výrobou košíkářských výrobků, které vyráběli uživatelé tohoto zařízení.

Mezi lety 1974 – 2002 spadalo toto zařízení pod správu Okresního ústavu sociálních služeb Prostějov. Roku 2005 se zařízení stalo příspěvkovou organizací zřizovanou obcí Víceměřice.

V areálu tohoto zařízení se nachází domov pro seniory, chráněné bydlení, domov pro osoby se zdravotním postižením a domov se zvláštním režimem.

Dalším zařízením ležícím mimo území města Prostějov je příspěvková organizace Domov „Na Zámku“ nacházející se v Nezamyslicích, který je určen všem osobám se zdravotním postižením od věku 3 let, jako pobytové zařízení.

63

Nedaleko od těchto 2 zařízení poskytujících sociální služby má svoji pobočku také příspěvková organizace Centrum sociálních služeb Prostějov, která v rámci svého zařízení provozujícího pečovatelskou službu v Prostějově, má svoji pobočku také v Němčicích nad Hanou. Poskytuje svoje služby ambulantní a terénní formou pouze na území města Němčice nad Hanou.

V obci Vřesovice má svoje zařízení také Organizace Charita Prostějov, poskytuje pečovatelskou službu ambulantní a terénní formou pro svoje uživatele ve Vřesovicích a okolních obcích.

Mimo území města Prostějova se nachází kromě domova pro seniory ve Víceměřicích také Domov pro seniory Kostelec na Hané a Domov pro seniory Soběsuky.

Zbylá zařízení poskytující v tomto správním obvodu sociální služby se již nachází na území města Prostějova, svoje služby však poskytují i za hranicí města.

Nejvýznamnějšími poskytovateli sociálních služeb v rámci správního obvodu obce s rozšířenou působností Prostějov je příspěvková organizace Centrum sociálních služeb Prostějov a Charita Prostějov. Tito dva poskytovatelé mají na území správního obvodu největší počet zařízení poskytující několik registrovaných sociálních služeb.

Centrum sociálních služeb Prostějov je příspěvková organizace Olomouckého kraje. Nachází se v areálu bývalé prostějovské nemocnice, na Lidické ulici v Prostějově, jejíž budovy byly zrekonstruovány. Celý areál je umístěn v klidném prostředí připomínající park. Je volně přístupný jak pro uživatele, tak pro veřejnost. Přímo v areálu se nachází Domov pro seniory, Domov se zvláštním režimem, Odlehčovací služba, Denní stacionář pro seniory a Chráněné bydlení.

Další zařízení této příspěvkové organizace se nachází mimo areál na Lidické ulici. Jedná se o Denní stacionář Pivoňka a Pečovatelskou službu na Bezručově náměstí, která má svoji pobočku i v Němčicích nad Hanou.

Charita Prostějov, jejímž zřizovatelem je olomoucký arcibiskup spadá pod Arcidiecézní charitu Olomouc, ta je součástí Charity České republiky a mezinárodní sítě Caritas Internationalis. Předchůdcem prostějovské charity byla organizace „Ludmila“ z roku 1911 a „Marta“ z roku 1921, které ve farnostech pořádaly sbírky na pomoc lidem v nouzi.

64

Tato organizace kromě sociálních služeb poskytuje také zdravotní službu v domácím prostředí uživatelů, součástí je také půjčovna kompenzačních pomůcek a nabízí také charitní šatník, tedy pomoc v podobě ošacení pro osoby, které nemají dostatek financí.

Ze sociálních služeb Charita Prostějov poskytuje odlehčovací služby, chráněné bydlení, denní stacionář pro osoby s psychickým onemocněním a pečovatelskou službu. Jak již bylo zmíněno, jedno ze zařízení pečovatelské služby zřizuje v obci Vřesovice.

Dalším poskytovatelem sociálních služeb na území města Prostějova je obecně prospěšná společnost Azylové centrum Prostějov. Nachází se v jižní části města. Jeho cílovou skupinu tvoří především osoby bez přístřeší a jeden azylový dům je určen rodinám s dítětem, které nemají kam jít. Služby poskytuje jak ženám, tak i mužům.

Azylové centrum Prostějov tedy zřizuje dva azylové domy, noclehárnu, nízkoprahové denní centrum a poskytuje terénní program na pomoc osobám bez přístřeší. V azylovém domě toto zařízení poskytuje krom pobytových služeb také stravu.

Občanské sdružení LIPKA, z.s. poskytuje sociální služby osobám se zdravotním postižením. Toto sdružení vzniklo v roce 1992 a o rok později zahájilo provoz denního stacionáře a speciální školy. Název LIPKA je složen s počátečních písmen slov, která zahrnují základní atributy této společnosti a to „Lidskost“, „Integrace“, „Přátelství“, „Kamarádství“ a „Aktivita“. Během let rozšiřovalo zařízení služby a služby začaly být poskytovány krom dětí také mládeži, dospělým lidem a od roku 2000 také seniorům.

Toto občanské sdružení se také zabývá zaměstnáváním osob se změněnou pracovní schopností, tedy s určitým postižením, které nemohou vykonávat běžnou práci. V roce 2000 přesahovala míra nezaměstnanosti v regionu 10% hranici a z toho tvořily asi jednu čtvrtinu osoby se změněnou pracovní schopností. Pro tyto osoby bylo v tomto regionu nedostatek pracovních příležitostí a často tak docházelo k jejich sociální izolaci. Vytvořeno bylo za podpory sdružení, předstrukturálních fondů EU, programu rozvoje mikroregionu Haná a pobočky Úřadu práce v Prostějově pracoviště, které bylo v regionu ojedinělé. Původně bylo plánováno 20 pracovních míst, tento počet se však během let navýšil a v současné době zaměstnává přes 80 zaměstnanců, z nich osob s různým stupněm postižení je 75. Nyní je toto pracoviště samostatným právním a ekonomickým subjektem jedná se o družstvo sociálního typu s názvem SENZA družstvo, chráněná dílna. Získalo Cenu Ministra průmyslu a obchodu ČR.

65

Občanské sdružení LIPKA v současné době nabízí V Centru denních služeb sociální poradenství, denní stacionář pro děti, denní stacionář pro mládež a dospělé osoby se zdravotním postižením a seniory. Denní stacionář se zaměřením na rehabilitaci a klinickou logopedii, sociálně aktivizační služby pro seniory. Chráněné bydlení a sociálně terapeutickou dílnu, nacházející se v městské části Vrahovice. V této dílně vytváří cukrářské výrobky sami uživatelé, v budově této dílny je otevřena cukrárna, kde si veřejnost může tyto výrobky zakoupit.

Pro své uživatele pořádá občanské sdružení LIPKA také různé ozdravné rekondiční pobyty, poznávací výjezdy apod.

Společnost Podané ruce o.p.s. má na území města Prostějova celkově 4 registrované sociální služby. Jejím posláním je pomáhat osobám, nacházejících se v náročných životních situacích a to především osobám závislým a dále v oblasti práce s dětmi a mládeží. Svoje služby poskytuje především v oblasti prevence a léčby návykového chování a pořádá programy pro děti a mládež.

V zájmovém území provozuje nízkoprahové zařízení pro děti a mládež, odborné sociální poradenství, terénní program pro děti a mládež a kontaktní centrum.

Dalším poskytovatelem sociálních služeb majícím své zařízení na území města Prostějova je zapsaný spolek Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR. Tato organizace má pobočky po celé republice. V Prostějově poskytuje službu sociálního poradenství a sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením. Provozuje také půjčovnu speciálních kompenzačních pomůcek, zajišťuje doprovod a podporu při jednání s úřady pro nevidomé uživatele.

Svaz neslyšících a nedoslýchavých osob v České republice, organizace Prostějov je další organizací poskytující sociální služby mající své zařízení na území města Prostějova. Jeho cílovou skupinou jsou, jak název organizace napovídá, osoby se sluchovým postižením. Zajištuje programy sociálních a volnočasových aktivit, poskytuje poradenství, pomáhá zajišťovat neslyšícím osobám rekvalifikační kurzy apod. V zájmovém území má zařízení poskytující odborné sociální poradenství a sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením.

Další registrované zařízení poskytující sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením je Svaz tělesně postižených v České republice, o.s.,

66 okresní organizace Prostějov a obecně prospěšná společnost TyfloCentrum Olomouc - Regionální středisko Prostějov, která působí v Prostějově od roku 2006.

TyfloCentrum Olomouc, o.p.s. - Regionální středisko Prostějov poskytuje ve svém zařízení kromě již zmíněné sociálně aktivizační služby také službu sociální rehabilitace, cílovou skupinou tohoto zařízení jsou osoby se zrakovým postižením.

TyfloCentrum Olomouc provozuje od roku 2011 sociální firmu, sídlící v Olomouci, s názvem Ergones, která zaměstnává více než 90% osob se zdravotním postižením. Věnuje se např. potisku reklamních předmětů a tisku, výroby keramiky, výuky jazyků a počítačových dovedností, přepravě handicapovaných osob či seniorů a pomoc při pořízení kompenzačních IT produktů a provozuje také úklidovou firmu.

Středisko sociální prevence Olomouc, příspěvková organizace v rámci své pobočky Poradna pro rodinu Prostějov zřizuje intervenční centrum určené obětem domácího násilí a odborné sociální poradenství pro rodiny s dětmi, osoby v krizi a děti a mládež ohrožené společensky nežádoucími jevy.

Mezi další poskytovatele sociálních služeb v zájmovém území patří nestátní nezisková organizace SOS dětské vesničky, působící v České republice od druhé poloviny 20. století. Rozšíření programu SOS Kompas do Prostějova bylo uskutečněno v roce 2015. V Prostějově vznikly 2 zařízení a to SOS Kompas, Středisko sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi a dále SOS Kompas Prostějov 2, rovněž poskytující sociálně aktivizační služby. Cílovou skupinou jsou rodiny s alespoň jedním dítětem.

Člověk v tísni, o.p.s. na území města zřizuje pobočku s terénním programem pro osoby žijící v sociálně vyloučených lokalitách a sociálně aktivizační službu určenou rodinám s dětmi.

Dalšími poskytovateli sociálních služeb, které mají svoje zařízení ve městě Prostějov, jsou poskytovatel osobní asistence a to Podané ruce - osobní asistence a Občanské sdružení "Pomocná ruka" na pomoc starým, chronicky nemocným, zdravotně postiženým a handicapovaným občanům. Obě jsou poskytovány terénní formou a jsou poskytovány seniorům či osobám s handicapem nebo chronickým onemocněním.

67

Na území města působí také poradna pro cizince, kterou mohou vyhledat imigranti či azylanti a jejich rodinní příslušníci žijící na Prostějovsku. Jedná se o novou službu, která byla registrována v roce 2016 občanským sdružením Žebřík.

Na Nerudově ulici v Prostějově se nachází zařízení s názvem Domov seniorů Prostějov, příspěvková organizace poskytující pobytové služby seniorům již od roku 1985.

Tab. 5: Počet registrovaných sociálních služeb v SO ORP Prostějov

Druh sociální služby: registrovaná sociální služba počet zařízení sociální poradenství odborné sociální poradenství 5 služby sociální péče denní stacionáře 4 domovy pro seniory 5 osobní asistence 2 domovy pro osoby se zdravotním 2 postižením domovy se zvláštním režimem 2 chráněné bydlení 4 odlehčovací služby 2

pečovatelská služba 4 služby sociální prevence azylové domy 2 intervenční centra 1

nízkoprahová zařízení pro děti a mládež 1

Sociálně aktivizační služby pro rodiny s 3 dětmi sociálně terapeutické dílny 1 terénní programy 3 kontaktní centra 1 nízkoprahová denní centra 1 noclehárny 1

68

sociálně aktivizační služby pro seniory a 5 osoby se zdravotním postižením

sociální rehabilitace 1 Celkem 50 Zdroj: Registr poskytovatelů sociálních služeb 2016, vlastní zpracování

Ze všech registrovaných sociálních služeb, které jsou obsaženy v platné legislativě, na území města chybí domy na půl cesty, centra denních služeb, krizová pomoc, podpora samostatného bydlení, raná péče, telefonická krizová pomoc, tlumočnické služby, průvodcovské a předčitatelské služby, služby následné péče, terapeutické komunity, tísňová péče a týdenní stacionáře. Zájemci o tyto služby je však mohou využít v okolních regionech, kde mají tyto služby svoje registrovaná zařízení.

Od 1. 1. 2017 byla registrována nová sociální služba, jedná se o obecně prospěšnou společnost Romodrom, poskytující svoje služby terénní formou. Jedná se o službu terénního programu. Cílovou skupinou jsou osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách, osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy a etnické menšiny. Poskytuje se osobám starším 18 let. Tato služba se nachází kousek od centra statutárního města Prostějov. Její působnost je v celém Olomouckém kraji. Jak již název napovídá, zaměřuje se především na práci s romskou komunitou žijící v území jeho působnosti.

Věkové kategorie uživatelů

Podstatná informace týkající se sociálních služeb v tomto regionu se týká cílových skupin uživatelů podle věku, tedy komu jsou sociální služby poskytovány v rámci jednotlivých zařízení. Několik zařízení poskytuje současně svoje služby osobám z více cílových skupin. Jak je patrné z koláčového grafu, největší počet zařízení poskytuje služby osobám v produktivním věku, tedy v rozmezí od 15 do 64 let věku uživatele, jedná se o 36 zařízení poskytujících sociální služby. Druhou nejrozšířenější cílovou skupinou v rámci zařízení v zájmovém území jsou osoby starší 65 let, tedy senioři, kterým svoje služby poskytuje celkem 27 zařízení ležící v zájmovém území. Pro děti ve věku do 14 let je na území SO

69

ORP Prostějov celkem 7 zařízení, kde mohou využít sociálních služeb. Pět zařízení poskytuje svoje služby bez omezení věku.

0 - 14 15 - 64 65 a více bez omezení věku

7% 9%

36%

48%

Obr. 5: Podíl věkových kategorií, kterým jsou v daném území poskytovány sociální služby jednotlivými zařízeními

Zdroj: dotazníkové šetření a Registr poskytovatelů sociálních služeb 2016, vlastní zpracování

Sociální služby v SO ORP podle formy poskytování

Na území správního obvodu obce s rozšířenou působností se nacházejí zařízení poskytující sociální služby formou pobytovou, ambulantní, terénní nebo nabízející společně formu ambulantní a terénní. Dle registru poskytovatelů sociálních služeb a dotazníkového šetření bylo zjištěno, že v tomto správním obvodu převažují zařízení nabízející pobytové služby, jedná se především o služby sociální péče tedy domovy pro seniory, osoby se zdravotním postižením, zvláštním režimem apod. Celkově pobytové formy poskytuje 34% zařízení nacházejících se na tomto území.

Zhruba čtvrtinové zastoupení mají zařízení poskytující ambulantní služby a zařízení poskytující jak ambulantní tak terénní formu sociální služby. Obě mají stejný podíl a to 26%.

70

V ambulantní formě jsou na zájmovém území denní stacionáře, odborné sociální poradenství, sociálně aktivizační služby, sociálně terapeutická dílna. Na smíšenou formu ambulantní a terénní se soustřeďuje především pečovatelská služba.

Nejmenší zastoupení sociálních služeb v tomto území zaujímají terénní služby, tedy ty, kde za uživateli pracovníci dochází do jejich přirozeného prostředí. Jedná se o 14% zařízení ležících v SO ORP Prostějov.

26% 34%

14%

26%

pobytová ambulantní terénní ambulantní/terénní

Obr. 6: Podíl jednotlivých forem poskytování sociálních služeb

Zdroj: dotazníkové šetření, vlastní zpracování

Tab. 6: Rozdělení zařízení podle formy poskytování sociální služby

Forma poskytování sociální služby druh sociální služby počet pobytová sociální poradenství 0 služby sociální péče 15

služby sociální prevence 2 ambulantní sociální poradenství 3 služby sociální péče 4

služby sociální prevence 6

71

terénní sociální poradenství 0

služby sociální péče 2 služby sociální prevence 5 ambulantní/terénní sociální poradenství 2 služby sociální péče 4 služby sociální prevence 7 Celkem 50 Zdroj: dotazníkové šetření, vlastní zpracování

Právní forma poskytovatelů sociálních služeb

Na území správního obvodu ORP Prostějov působí poskytovatelé sociálních služeb v šesti právních formách poskytovatelů sociálních služeb. Z 20 poskytovatelů sociálních služeb poskytujících služby na zájmovém území je nejrozšířenější právní formou mezi poskytovateli sociálních služeb obecně prospěšné společnosti a příspěvková organizace zřízená územním samosprávným celkem. Tyto dvě právní formy poskytovatelů sociálních služeb tvoří v zájmovém území dohromady 70% všech poskytovatelů působících v tomto regionu. Zbylí poskytovatelé sociálních služeb působících v zájmovém území jsou podle právní formy spolky, pobočné spolky, církevní a náboženské společnosti a jedno občanské združení.

72

obecně prospěšná společnost 5% 5% 5% příspěvková organizace zřízená územním 35% samosprávným celkem spolek 15%

pobočný spolek

církve a náboženské 35% společnosti občanské sdružení

Obr. 2: Podíl poskytovatelů sociálních služeb v SO ORP Prostějov podle právní formy

Zdroj: dotazníkové šetření, vlastní zapracování

Cílová skupina uživatelů

Jedna z otázek v dotazníku byla směrována na cílovou skupinu osob, pro které má být sociální služba poskytována. Většina registrovaných služeb ve správním obvodu ORP Prostějov uvedla více cílových skupin uživatelů. Pouze u 7 registrovaných sociálních služeb, které v zájmovém území představují 11 zařízení, tedy 24% zařízení sociálních služeb ve správním obvodu, jsou uživatelé tvořeni pouze jednou cílovou skupinou. Pouze jednu cílovou skupinu uživatelů mají domovy pro seniory, intervenční centrum, nízkoprahové zařízení pro děti a mládež, sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, nízkoprahová denní centra, noclehárna a sociální služba poskytující sociální rehabilitaci.

Jelikož by byl výčet jednotlivých cílových skupin uživatelů registrovaných sociálních služeb dlouhý, jsou cílové skupiny jednotlivých služeb shrnuty do tabulky č. 7.

Lze pozorovat, že nejrozšířenější cílovou skupinou, které jsou sociální služby v tomto správním obvodu ORP Prostějov poskytovány jsou senioři a osoby, které mají některý z druhů postižení či trpí duševní chorobou.

73

Tab. 7: Cílové skupiny uživatelů u registrovaných sociálních služeb na území SO ORP Prostějov

Druh sociální registrovaná sociální cílová skupina služby: služba sociální odborné sociální osoby se zrakovým postižením, osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách, poradenství poradenství děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy, rodiny s dítětem/dětmi, osoby se sluchovým postižením, imigranti a azylanti služby denní stacionáře osoby s kombinovaným postižením, osoby s mentálním postižením, osoby s chronickým sociální péče duševním onemocněním, osoby s tělesným postižením, senioři domovy pro seniory senioři osobní asistence osoby s chronickým duševním onemocněním, osoby s chronickým onemocněním, osoby s jiným zdravotním postižením, osoby s kombinovaným postižením, osoby s, mentálním postižením, osoby s tělesným postižením, osoby se sluchovým postižením, osoby se zdravotním postižením, osoby se zrakovým postižením, senioři domovy pro osoby se osoby s mentálním postižením, osoby s kombinovaným postižením zdravotním postižením domovy se zvláštním osoby s chronickým duševním onemocněním, osoby s kombinovaným postižením, senioři režimem chráněné bydlení osoby s chronickým duševním onemocněním, osoby s kombinovaným postižením, osoby s mentálním postižením, osoby s chronickým onemocněním, osoby se zdravotním postižením, osoby se sluchovým postižením odlehčovací služby osoby se zdravotním postižením, osoby s chronickým onemocněním, senioři pečovatelská služba osoby s chronickým onemocněním, osoby s tělesným postižením, senioři služby azylové domy osoby bez přístřeší, rodiny s dítětem/dětmi sociální prevence intervenční centra oběti domácího násilí

nízkoprahová zařízení děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy pro děti a mládež

Sociálně aktivizační rodiny s dítětem/dětmi služby pro rodiny s dětmi sociálně terapeutické osoby s kombinovaným postižením, osoby s mentálním postižením, osoby s tělesným dílny postižením, osoby se sluchovým postižením, osoby se zdravotním postižením terénní programy osoby bez přístřeší, osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách, děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy, osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy, etnické menšiny kontaktní centra osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách, osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy

nízkoprahová denní osoby bez přístřeší centra noclehárny osoby bez přístřeší sociálně aktivizační osoby se zdravotním postižením, osoby se zrakovým postižením, osoby se sluchovým služby pro seniory a postižením, osoby s tělesným postižením, senioři osoby se zdravotním postižením sociální rehabilitace osoby se zrakovým postižením

Zdroj: dotazníkové šetření, vlastní zpracování

74

Kapacita sociálních služeb

Co se týče kapacity sociálních služeb, většina zařízení poskytujících sociální služby uvádí, že je jejich kapacita dostatečná. Z 50 zařízení poskytujících sociální služby uvedlo dostatečnou kapacitu více než polovina z nich, jednalo se o 29 zařízení poskytujících v zájmovém území sociální služby. Jedná se o 58% všech zdejších zařízení.

Nedostatečná kapacita převládá u pobytových služeb pro seniory a osoby s postižením, kdy hledem ke vzrůstajícímu počtu seniorů stále chybí kapacity lůžek v domovech pro seniory. Senioři často čekají dlouhé měsíce či roky na umístění v některém se zařízení, kde mají podanou žádost o pobyt. Jsou vedeni v pořadnících

Nedostatečné kapacity sice neuvádí pečovatelské služby, uvádějí kapacitu dostatečnou, ale například víkendové služby jsou pro uživatele problém. Uživatelé často čekají několik týdnů i měsíců v pořadníku na to, aby jim byla pečovatelská služba o víkendech poskytována.

Kapacita jednotlivých služeb se těžko porovnává. Není možné její zpracování do grafu. Některé služby mají kapacitu danou počtem lůžek, kdy počet smluv odpovídá počtu uživatelů umístěných v těchto zařízeních.

Některá zařízení nemají celkovou registrovanou kapacitu uživatelů, ale uvádějí pouze okamžitou kapacitu, tedy kolika lidem ve stejný čas mohou poskytnout registrovanou službu, některá zařízení udávají pouze denní kapacitu, tedy kolika uživatelům zvládne zařízení danou sociální službu poskytnout. Jiná zařízení uvádějí například týdenní nebo měsíční kapacitu, tedy počty uživatelů, kterým během týdně či měsíce je schopen poskytnout svoje služby.

Zařízení jako např. pečovatelská služba má kapacitu mnohem vyšší, než kolika uživatelům poskytuje svoje služby během dne.

Mezi zařízení s největším kapacitou se v SO ORP Prostějov řadí ty s pobytovou formou poskytování. Jedná se o domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem a domovy pro osoby se zdravotním postižením. Velkou kapacitu mají také pečovatelské služby, nejedná se však o denní kapacitu ale o celkovou.

Nejmenší okamžitou kapacitu mají specializované poradny, kdy je možné odborné sociální poradenství ve stejný čas poskytnou pouze jedné či dvěma osobám. Nízkou okamžitou kapacitu mají také denní stacionáře.

75

Územní působnost zařízení poskytujících sociální služby a oblast odkud pocházejí uživatelé jednotlivých zařízení

Nejpodstatnější otázka v dotazníku, ihned po otázce zjišťující rozmístění jednotlivých zařízení poskytujících sociální služby nacházejících se ve správním obvodu ORP Prostějov, která měla pomoci splnit cíl této diplomové práce, byla otázka, v rámci jakého území poskytují jednotlivá zařízení svoje služby a odkud pocházejí uživatelé jednotlivých zařízení poskytující v daném území svoje služby.

Tato otázka zjišťovala dvě informace. Ta první chtěla nalézt informaci o tom, kteří občané, respektive občané jakého území mohou využít služby jednotlivých zařízení sociálních služeb působících v SO ORP Prostějov. Působnost většiny sociálních služeb nacházejících se v zájmovém území je celorepubliková či na úrovni kraje. Tedy mohou ji využít občané bez ohledu na to, odkud pocházejí, v zájmovém území se jedná o 60% všech zařízení poskytujících sociální služby. Občané z jiných regionů však mají tyto služby ve svém regionu, proto obvykle není důvod, aby využívaly sociálních služeb s jiných území. Může se jednat o případy, kdy má senior rodinu v jiném městě, než kde žije a chce být umístěn do domova pro seniory v místě bydliště jeho rodiny. Pro představu lze uvést, že si občan České republiky může podat žádost do jakéhokoli pobytového zařízení poskytující sociální služby, typickým příkladem mohou být domovy pro seniory, zájemce o tuto službu nemusí mít bydliště v regionu, kde se dané zařízení nachází. Pokud se podá žádost o přijetí do zařízení v jiném regionu, než odkud pochází, může být přijat, ovšem v bodovém hodnocení potřebném k přijetí může kupříkladu dostat méně bodů, podle adresy jeho bydliště. Kdy největšího bodového ohodnocení dostanou zájemci o službu z nejbližšího okolí a podle toho jsou pak bud přijati nebo zařazení do pořadníku podle počtu získaných bodů, samozřejmě se posuzuje spousta jiných okolností a nejen to, odkud zájemce o službu pochází.

Ambulantní služby jsou obvykle také poskytovány občanům z celé republiky bez ohledu na místo bydliště, avšak je málo pravděpodobné, že by je využívali osoby žijící v jiném regionu a docházeli si do jednotlivých zařízení.

U terénní formy sociální služby, počítáno i se smíšenou formou kdy zařízení poskytuje svoje služby jak ambulantně tak terénní formou, která v tomto regionu tvoří 40% všech oslovených zařízení je působnost v rámci terénní formy poskytování služeb je území, na kterém jsou služby terénní formou poskytovány soustředěny opravdu pouze

76 v zájmovém území a především v blízkosti registrovaného zařízení. Jsou omezeny na území města Prostějova a blízkého okolí.

Působnost omezenou pouze na správní obvod ORP Prostějov, respektive regionální působnost má celkem 14 % všech zařízení působících v zájmovém území formou terénní.

Pečovatelská služba poskytovaná v rámci příspěvkové organizace Centrum sociálních služeb Prostějov má svoji působnost omezenou pouze na území města Prostějova, obce Držovice, Mostkovice a Žešov. V rámci své pobočky v Němčicích nad Hanou poskytuje své služby také na území této obce. Naopak pečovatelská služba zřízená v rámci Charity Prostějov poskytuje svoje služby na celém území SO ORP Prostějov.

Druhá část otázky zjišťovala počty jednotlivých uživatelů dané služby a jejich bydliště, tedy příslušnost k obci. Ač se v rámci této diplomové práce jednalo o jednu z nejdůležitějších otázek, většina zařízení na ni odmítla odpovědět. Některá zařízení uvedla, že se jedná o anonymní sociální službu, tedy sama zařízení mnohdy ani nevědí, odkud jejich uživatelé pocházejí, jiná zařízení zase odmítla tuto informaci poskytnout, jako důvod uvedly, že se jedná o informace, které mají příliš osobní povahu nebo uvedly, že žádné dotazníky zájemcům o jejich vyplnění jednoduše nevypisují. Odpověď na tuto otázku uvedlo pouze 16 zařízení poskytujících sociální služby. Jedná se vzorek 32% všech zařízení.

Vyjádření počtu uživatelů využívajících sociálních služeb z hlediska území, ze kterého pocházejí, respektive z obce ze které pocházejí, je zpracováno do mapy č. 3, která je označena jako Příloha 3. Největší počet osob, využívajících sociální služby je přirozeně v nejlidnatějším městě tohoto správního území. Počet osob není přepočítán na podíl ze všech obyvatel dané obce. Lze pozorovat, že nejvíce osob využívajících sociální služby v rámci zájmového území, pochází z obcí, nacházejících se v těsné blízkosti města Prostějova. Dále v okolí Víceměřic a Němčic nad Hanou. Lze pozorovat, že ve venkovských oblastech ležících na západě a severozápadě území se osoby, které by využívaly některou z přístupných sociálních služeb, téměř nevyskytují. Neznamená to však, že se zde osoby, které vyžadují pomoc jiných osob při péči o vlastní osobu, nevyskytují. Může to být zapříčiněno tím, že v pomoci o jedince, jež to potřebují, pomáhá rodina či zde funguje např. sousedská výpomoc, kdy na venkově lidé mezi sebou mají

77 osobnější vztahy než lidé ve městě. Bohužel vzhledem k chybějícím číslům od větší části zařízení nemusí mapa odpovídat reálnému využívání sociálních služeb občany jednotlivých obcí v SO ORP Prostějov.

Spousta zařízení poskytuje svoje služby také osobám původně či stále žijícím na jiném území než je správní obvod ORP Prostějov. Jednalo se nejčastěji o uživatele pocházející z Olomouce, Přerova, Brna, Grygova, Kuřimi, Ostravy a podobně. Toto se týká především pobytových sociálních služeb.

Poměr klientů dle pohlaví

Poměr klientů dle pohlaví se u jednotlivých zařízení sociálních služeb liší. Některé služby jsou poskytovány převážně ženám, jiné zase mužům. Co se týče péče o seniory, pak jsou převažující skupinou uživatelek ženy. Jedná se o domovy pro seniory, pečovatelskou službu, osobní asistenci a další. Jedním z důvodů je i to, že se ženy dožívají podstatně vyššího věku než muži, což vede k faktu, že žen ve věku ve kterém již potřebují pomoc druhé osoby je více, než mužů. Ženy ve vyšším věku se často o svého partnera, který již pomoc potřebuje, postarají sami, jsou-li toho schopny.

V rámci dotazníkového šetření, měli zástupci zařízení poskytujících sociální služby uvést kvalifikovaný odhad počtu klientů ženského a mužského pohlaví. Několik zařízení tento odhad neuvedlo. Celkem 33 zařízení, které na tuto otázku odpovědělo, tedy 66% všech zařízení nacházejících se v zájmovém území. Poměr můžu a žen, kterým je poskytována sociální služba v rámci zájmového území, je dle kvalifikovaných odhadů zástupců jednotlivých zařízení asi 63% žen a 37% mužů.

V rámci domovů se zvláštním režimem výrazně převládají ženy. Také domovy pro seniory mají výraznou převahu uživatelek ženského pohlaví.

Opakované či jednorázové využívání sociální služby uživateli

Součástí dotazníku byla také otázka, zda uživatelé využívají danou službu jednorázově či opakovaně. Dle zjištěných odpovědí, které byly jednotlivými zařízeními poskytnuty, bylo zjištěno, že převážná část uživatelů využívá danou sociální službu opakovaně.

78

Kromě osmi zařízení, která dotazník nevyplnilo, se téměř všichni zástupci těchto zařízení shodli na tom, že jimi poskytovanou službu využívá převážná většina jejich uživatelů opakovaně. Jedná se o 78% registrovaných služeb v SO ORP Prostějov. Opakovaně jsou využívány především služby sociální péče a služby sociální prevence. Jednorázově jsou obvykle navštěvovány zařízení poskytující odborné sociální poradenství.

16%

6%

78%

opakovaně jednorázově nevyplněno

Obr. 6: Podíl uživatelů využívajících sociální služby opakovaně či jednorázově (v %)

Zdroj: dotazníkové šetření, vlastní zpracování

Personální zabezpečení

Součástí dotazníku bylo také zjištění počtu zaměstnanců jednotlivých zařízení poskytujících sociální služby v zájmovém území, především pak toho, zda je personální zabezpečení dané služby v jednotlivých zařízeních dostačující. Drtivá většina zařízení má sociální pracovnici, která poskytuje informaci o službě a jedná se zájemci o tuto službu, poskytuje také základní poradenství v dané oblasti. Nejpočetnějšími zástupci v rámci personálního zabezpečení těchto služeb jsou pracovníci v sociálních službách, to jsou pracovníci vykonávající přímou péči, veřejnost zná tyto pracovníky především pod označením pečovatelky a pečovatelé. V mnohých zařízeních sociálních služeb působí také zdravotní pracovníci především sestry a v rámci dobrovolnictví, se mohou zapojit také dobrovolníci, kteří práci pro uživatele vykonávají bez nároku na peněžitou odměnu. Sociální služby jsou v této oblasti poměrně podstatným zaměstnavatelem.

79

Vzhledem k poměrně nízkým platům v oblasti sociálních služeb je, jak uvedlo několik poskytovatelů sociálních služeb, poměrně těžké najít kvalifikované a spolehlivé zaměstnance, kteří by byli ochotni mnohdy fyzicky i psychicky namáhavou práci kvalitně vykonávat.

Na tuto otázku odpovědělo pouze 64% všech zařízení, kterým byl dotazník rozeslán. Největší množství zaměstnanců mají zařízení poskytující sociální služby ve formě pobytové, které fungují nepřetržitě. Jedná se o domovy pro seniory a domovy pro osoby se zdravotním postižením nebo se zvláštním režimem. Průměrný počet zaměstnanců v takových zařízeních se pohybuje kolem 50 zaměstnanců na jedno zařízení.

Nejmenší počty zaměstnanců mají zařízení poskytující ambulantní formu poskytování. Jedná se především o specializované poradny a zařízení sociální prevence, které mají mnohdy pouze jednoho až dva zaměstnance.

Z analýzy poskytovatelů sociálních služeb, která byla ve městě Prostějově provedena v roce 2009 v rámci projektu „Vytvoření střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v Prostějově“ které provedlo Středisko rozvoje sociálních služeb, o.p.s. Jeseník a Město Prostějov je patrné že se od té doby nic podstatného nezměnilo. V roce 2009 působilo v sociálních službách 59 sociálních pracovníků, 179 pracovníků v sociálních službách, 75 zdravotních pracovníků a zhruba 112 dalších zaměstnanců vykonávajících administrativní činnost, pedagogickou činnost apod. Tyto čísla však platí pouze pro město Prostějov.

Propagace zařízení

Podstatnou součástí fungování sociální služby je také její propagace, aby cílové skupiny osob, které sociální služby potřebují, o službě věděli a mohli o ní najít informace nebo alespoň kontakt na pracovníky těchto zařízení. Součástí dotazníku byla také otázka, zda a jakým způsobem zvyšují zařízení povědomí o jimi poskytované sociální službě.

Všech 50 zařízení sociálních služeb působících v tomto správním obvodu má svoje internetové stránky, na kterých lze nalézt základní informace o poskytované službě. Většina z nich je pro uživatele či případné zájemce poměrně přehledná a popisuje služby a možnosti, které dané zařízení poskytuje. Odkazy na jednotlivé stránky poskytovatelů lze nalézt na stránkách Registru poskytovatelů sociálních služeb.

80

Dotazovaná zařízení, která na tuto otázku odpověděla, uvedla kromě internetových stránek jako další způsob propagace, propagační materiály. Jednalo se o 70% oslovených zařízení. Drtivá většina zařízení vydává propagační letáčky o poskytované službě, které umisťuje na veřejně přístupných místech jako je Regionální informační centrum v areálu bývalého zámku, Městská knihovna Prostějov, čekárny praktických a specializovaných lékařů, ve školách, na plesech apod.

74% zařízení uvedlo jako způsob propagace také články v tisku. Jedná se většinou o články v místním a regionálním tisku. Lze uvést např. prostějovské Radniční listy, vycházející jednou měsíčně k informovanosti prostějovských občanů, zaměřující se na regionální tématiku nebo v Prostějovském Večerníku.

Zástupci jednotlivých zařízení se také účastní workshopů či akcí, které pořádá např. statutární město Prostějov jako např. Den seniorů, který je spojen mimo jiné z prezentací zařízení sociálních služeb, nejen těch pro seniory, ale např. i pro osoby s postižením, děti a mládež, působících na Prostějovsku. Dále 24% zařízení uvedlo, že svoje zařízení propagují v rámci soutěží nebo prodejních výstav výrobků svých uživatelů. Především se jedná o denní stacionáře nebo pobytová zařízení, kde probíhají sociálně aktivizační služby a uživatelé vyrábějí například keramiku, proutěné výrobky apod.

Standardy kvality podle MPSV

Další z otázek, která byla součástí dotazníku, zněla, zda jednotlivá zařízení sociálních služeb mají zpracovány a průběžně aktualizují dokument nazvaný standardy kvality sociálních služeb. Všechna zařízení, která poskytla informace v rámci dotazníku či rozhovoru má vypracovány a průběžně aktualizovány standardy kvality sociálních služeb, které se staly právním předpisem závazným od 1. 1. 2007. Jedná se o 42 zařízení, které se zúčastnilo výzkumu. Tedy 84% dotazovaných, kdy 16% zařízení se výzkumu nezúčastnilo.

Zpětná vazba týkající se kvality poskytování sociálních služeb

Podstatnou součástí poskytování sociálních služeb pro cílové skupiny je také jejich kvalita a spokojenost uživatelů a rodinným příslušníků s nimi. MPSV a krajské úřady vykonávají inspekci poskytování sociálních služeb. Převážná většina zařízení

81 poskytujících sociální služby zjišťuje také následnou spokojenost svých uživatelů s jimi poskytnuté službě. Míra spokojenost uživatelů s danou službou je podstatná pro možnost jejího zkvalitnění do budoucna.

Ze zařízení působících v zájmovém území zjišťuje zpětnou vazbu spokojenosti s poskytovanými službami celkem 40 zařízení, jedná se tedy o podíl 80%. Všechny z nich uvedly, že zjišťují spokojenost svých uživatelů za pomoci dotazníku, který dají náhodně vybraným uživatelům či jejich rodinným příslušníkům.

Uživatelé a rodinní příslušníci ze zájmového území tohoto správního obvodu jsou dle výsledků dotazníkového šetření s kvalitou služeb, které jsou jim poskytovány spokojeni. Všechna zařízení uvedla, že mají převážně pozitivní zpětnou vazbu od svých uživatelů. Uvedla také, že pozitivní zpětná vazba není vždy stoprocentní, ale převážná většina uživatelů je spokojená.

Financování sociální služby

Co se týče otázky zdrojů financování sociálních služeb v tomto správním obvodu, odpovědělo na tuto otázku 35 zařízení poskytující sociální služby. Jedná se tedy o 70% všech registrovaných zařízení sociálních služeb, které byly osloveny. Tato otázka má za cíl odhalit strukturu financování sociálních služeb v tomto správním obvodu. Drtivá většina zařízení je financována z vícera finančních zdrojů. Zdroje finančních prostředků pro jednotlivá zařízení poskytující sociální služby v zájmovém území, jsou vyjádřeny na obrázku č. 7. Nejčastějším zdrojem financí poskytnutých jednotlivým zařízením na jejich provoz jsou dotace od Ministerstva práce a sociálních věcí, kdy jej jako svůj zdroj finančních prostředků uvedla téměř pětina všech zařízení, které na otázku odpověděly.

Zhruba stejný počet zařízení uvedlo jako zdroj svého financování statutární město Prostějov, finanční prostředky získané v rámci úhrad za služby od svých uživatelů a Olomoucký kraj. Jedná se o necelých 15% zařízení. Shodný počet zařízení uvedlo jako jeden ze svých zdrojů financování sociální služby příspěvky od sponzorů a dary. Ostatní zdroje financování nedosahují ani hodnot 5%.

Nejčastějšími zdroji finančních prostředků v SO ORP Prostějov jsou tedy dotace od MPSV, statutárního města Prostějov, Olomouckého kraje a úhrady od uživatelů.

82

Drtivá většina oslovených, je názoru, že finanční prostředky dostupné jednotlivým zařízením jsou nedostatečné. Oblast sociálních služeb se neustále potýká s nedostatkem financí. 58% všech zařízení uvedlo, že finanční prostředky, které mají k dispozici, rozhodně nejsou dostatečné pro kvalitní úroveň jejich sociální služby. Pouze 16% zařízení uvedlo, že jimi poskytované finanční prostředky pro kvalitní zajištění jejich služeb stačí.

20

15

10

5

0

Obr. 7: Zdroje financování jednotlivých zařízení poskytující služby na území SO ORP Prostějov (v %)

Zdroj: dotazníkové šetření, vlastní zpracování

Pozornost veřejnosti věnovaná sociálním službám

Závěrečná otázka v koncipovaném dotazníku se týkala spíše osobního názoru zástupců jednotlivých zařízení, kteří dotazník vyplňovali. Pokusila se zjistit, zda si zástupci zařízení poskytující služby myslí, že by společnost (především stát, města a obce) měla věnovat více pozornosti sociálním službám. Měli na výběr z pěti možných odpovědí.

Z celkového počtu 42 zařízení účastnícího se dotazníkové výzkumu odpověděla přesně polovina tedy 42% všech dotazovaných, že by společnost určitě měla věnovat více pozornosti sociálním službám. Jako možnost, že by společnost spíše měla věnovat více

83 pozornosti těmto službám, vybralo svoji odpověď 30% všech dotazovaných. Za zmínku stojí, že ani jeden ze zástupců si nemyslí, že by v naší zemi byla věnovaná dostatečná pozornost sociálním službám, ze strany společnosti. 12% dotazovaných pak uvedlo, jako svoji odpověď nevím.

Hlavní poznatky vyplývající z dotazníkového šetření

Dotazníkové šetření mělo za cíl analyzovat sociální služby v zájmovém území SO ORP Prostějov. S žádostí o vyplnění dotazníku o jimi poskytované službě, byla oslovena všechna registrovaná zařízení poskytující svoje služby a nacházející se v zájmovém území správního obvodu ORP Prostějov. Rozdělit zařízení, tedy provést jejich kategorizaci, podle druhu, formy poskytování, právní formy poskytovatele se podařilo u všech zařízení poskytující sociální služby. Bohužel co se týče ostatních otázek, uvedených v dotazníku, na spoustu z nich několik jednotlivých zařízení neodpovědělo.

V regionu působí celkem 20 poskytovatelů sociálních služeb, majících svoje jednotlivá zařízení sociálních služeb na území SO ORP Prostějov. Některé ze zařízení mají působnost na celém území ČR, některé pouze v rámci Olomouckého kraje, některá ve správním obvodu ORP Prostějov a některá zařízení poskytujících služby mají určeny přímo obce, kde svoje sociální služby terénní formou poskytují.

Nejvýznamnějším poskytovatelem sociálních služeb V SO ORP Prostějov je příspěvková organizace Centrum sociálních služeb Prostějov. Ta má registrováno celkem 8 sociálních služeb. Ostatní zařízení jsou rozprostřeny na území města Prostějova ve Víceměřicích, Nezamyslicích, Němčičich nad Hanou, Soběsukách a Kostelci na Hané.

Značnou měrou převažují služby sociální péče a sociální prevence před službami sociálního poradenství. Největší počet sociálních služeb v tomto regionu nabízí poskytovatelé osobám v produktivním věku, tedy ve věku od 15 do 64 let. Nejvíce zařízení poskytující na tomto území svoje služby je poskytuje formou pobytovou a ambulantní. Většina poskytovatelů sociálních služeb je obecně prospěšnou společností nebo se jedná o příspěvkovou organizaci zřízenou územně samosprávným celkem. Převažující cílovou skupinou jsou senioři a osoby s nějakým postižením či duševně nemocní.

84

Z pohledu kapacit, jsou sociální služby zajištěny téměř všem zájemcům. Nedostatečná kapacita převažuje u pobytových služeb, jako jsou domovy pro seniory, kdy zájemci mnohdy čekají dlouhé měsíce, než se pro ně v zařízení, kde mají podanou žádost, uvolní místo. V zařízeních převažují jako uživatelky ženy. Uživatelé tyto služby využívají opakovaně a s kvalitou poskytované služby jsou ve většině případů spokojeni.

Všichni zájemci o danou službu si mohou poměrně snadno najít kontakty na jednotlivá zařízení na internetových stránkách jednotlivých zařízení, z informačních letáčků, či Katalogu poskytovatelů sociálních služeb v Prostějově.

Sociální služby jsou v zájmovém území nejčastěji financovány za pomoci dotací od Ministerstva práce a sociálních věcí, statutárního města Prostějov, z úhrad uživatelů a finančních prostředků poskytnutých Olomouckým krajem.

Lze konstatovat, že sociální služby v daném území jsou tedy převážné většině zájemců ve správním obvodu ORP Prostějov poměrně dobře dostupné a i jejich kvalita je dle uživatelů na dobré úrovni.

85

9. ZÁVĚR

Tato diplomová práce se pokusila provést analýzu sociálních služeb na Prostějovsku. Konkrétně tedy na území správního obvodu obce s rozšířenou působností Prostějov. Tento správní obvod je tvořen 76 obcemi, z nich největší je statutární město Prostějov.

Práce byla zaměřena na vysvětlení pojmu sociální služby a jejich fungování a legislativní ukotvení v rámci České republiky a také na jejich kategorizaci a zhodnocení z geografického hlediska.

Na začátku práce byl vysvětlen pojem sociální služby, jejich historie, kategorizace, pojem komunitní plánování sociálních služeb, hlavní faktory ovlivňující vybavenost územních celků sociálními službami, druhy financování sociálních služeb apod.

Sociální služby tvoří podstatnou část aktivit státu, samosprávy a nestátních subjektů. Sociální služby pomáhají řešit problémy jednotlivců, rodin i skupin občanů. Napomáhají k příznivému sociálnímu klimatu. Sociální službou se dle platné legislativy rozumí činnost nebo soubor činností zajištující pomoc a podporu osobám za účelem sociálního začlenění nebo prevence sociálního vyloučení. Stěžejním zákonem v oblasti sociálních služeb je v roce 2006 přijatý zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který vstoupil v platnost 1. 1. 2007 a znamenal v oblasti sociálních služeb mnoho změn. Zavedl například novou sociální dávku příspěvek na péči.

Druhy sociálních služeb jsou celkem tři a to odborné sociální poradenství, služby sociální péče a sociální prevence. Každý z těchto druhů je realizován za pomoci různých druhů zařízení formou pobytovou, ambulantní či terénní. Sociálními službami se v naší zemi zabývají autoři jako Ladislav Průša, Petr Víšek, Lucie Kozlová, Pavel Bareš, Oldřich Matoušek a mnoho dalších. Jsou zpracovány poměrně přehledné katalogy, které obsahují kontaktní údaje a popis jednotlivých zařízení poskytujících v zájmovém území sociální služby. Pro plánování sociálních služeb jsou zpracovány Střednědobé plány rozvoje sociálních služeb.

V analytické části této práce je vymezeno zájmové území, tato část obsahuje také jeho sociodemografickou charakteristiku týkající se vývoje počtu obyvatel, věkového

86 složení a vývoj nezaměstnanosti, které mají vliv na vybavenost územních celků jednotlivými sociálními službami.

Analýza sociálních služeb byla provedena za pomoci dotazníků, které byly rozeslány jednotlivým zařízením poskytujícím sociální služby. Na území SO ORP Prostějov působí celkem 20 poskytovatelů sociálních služeb, kdy tím nejvýznamnějším je příspěvková organizace Centrum sociálních služeb Prostějov. Sociální služby byly zhodnoceny z pohledu druhu, formy poskytování, kapacit, personálního zabezpečení apod. Bylo zjištěno, že sít sociálních služeb je pro zájemce poměrně dostupná a kapacita služeb je až na výjimky dostačující. Nedostatečnou kapacitu řeší zejména domovy pro seniory. Většina zařízení poskytujících sociální služby je poskytuje pro všechny obyvatele SO ORP Prostějov.

Součástí práce je mapa, která znázorňuje rozmístění jednotlivých zařízení poskytujících v daném území svoje služby. Nejvíce zařízení se nachází na území města Prostějova. Využít je však mohou zájemci s celého zájmového území.

87

SUMMARY

This thesis tried to analyze the social services in Prostejov. Specifically, ie the territory of the administrative district of municipalities with extended powers Prostejov. The administrative district is made up of 76 municipalities, the largest of which is the statutory town of Prostejov.

The work was focused on the notion of social services and their functioning and legislative basis in the Czech Republic and on their categorization and evaluation of the geographically.

At the beginning, the concept was explained by social services, their history, their categorization, concept of community planning, the main factors influencing skills territorial units of social services, types of financing social services, etc.

Social services constitute a substantial part of the activities of the state, local government and non-state actors. Social services help solve problems of individuals, families and groups of citizens. Helping to favorable social climate. Social services are under applicable legislation means an activity or set of activities, providing assistance and support to persons for the purpose of social inclusion and prevent social exclusion. The fundamental law of social services in 2006 adopted Act no. 108/2006 Coll., On social services, which entered into force on 1st January, 2007, and marked in the field of social services many changes. For example, introduced a new social benefit allowance.

Types of social services are a total of three and a professional social counseling, social care and social prevention. Each of these species is carried out with assistance of various kinds of installations in residential, outpatient and outreach. Social services in our country deal with authors like Ladislav Prusa, Petr Víšek, Lucie Kozlová, Pavel Bares, Oldrich Matousek, and many others. They are processed fairly clear catalogs that contain contacts and description of facilities providing pet area of social services. Planning social services are handled medium-term plans of social service.

The analytical part of this work is defined area of interest, this section also includes its socio-demographic characteristics related to the development of population, age scale and the development of unemployment, which affect the amenities of territories individual social services.

88

Analysis of social services was carried out with the help of questionnaires that were of sending each device providing social services. On the territory Prostejov region, a total of 20 providers of social services, where the most important is an organization Centre for Social Services Prostejov. Social services were evaluated in terms of species, forms of provision, capacity building, staffing, etc. It was found that the network of social services for those relatively accessible and capacity services, with a few exceptions suffice. Insufficient capacity solves the homes for the elderly.

Part of the work is a map that shows the layout of equipment providers in the area they service. Most facilities are located within the city of Prostejov. Use However, those interested with the whole area of interest.

89

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

BAREŠ, P. (2009): Regionální dostupnost sociálních služeb: zpráva z výzkumných šetření mezi pracovníky krajských úřadů a pracovníky obcí s pověřeným obecním úřadem. Praha: VÚPSV, s. 61.

ČEKALOVÁ, R., (2009): Analýza poskytovatelů sociálních služeb ve městě Prostějově. Středisko rozvoje sociálních služeb, o.p.s. Jeseník a Město Prostějov, s. 16.

KREBS, V., a kol. (1997): Sociální politika. Praha: Codex, s. 327.

KOZLOVÁ, L., (2005): Sociální služby. Praha: Triton, s. 79.

LINDEROVÁ, I. a kol. (2016): Úvod do metodiky výzkumu. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, s. 69.

MATOUŠEK, O. a kol. (2011): Sociální služby: legislativa, ekonomika, plánování, hodnocení. Praha: Portál, s. 194.

MPSV, (2006): Stručný průvodce zákonem o sociálních sužbách. Praha: MPSV, s. 15.

MPSV, (2002): Zavádění standardů kvality sociálních služeb do praxe. Praha: MPSV, s. 112.

MPSV, (2008): Standardy kvality sociálních služeb: příručka pro uživatele. Praha: MPSV, s. 20.

PRŮŠA, L. (2007): Efektivnost sociálních služeb: vybrané prvky a aspekty. Praha: VŮPSV, s. 37.

PRŮŠA, L. (2006): Model optimálního uspořádání sociálních a zdravotních služeb na regionální úrovni. Praha: VŮPSV, s. 52.

PRŮŠA, L., VÍŠEK, P. (2012): Optimalizace sociálních služeb. Praha: Národní centrum sociálních studií: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, s. 110.

PRŮŠA, L., (2007): Ekonomie sociálních služeb. Praha: ASPI, s. 179.

SOCIOKLUB AUTORSKÝ KOLEKTIV, (1997): Obce, města, regiony a sociální služby. Praha: Socioklub, s. 271.

90

VOSTATEK, J., (2013): Financování a nákladovost sociálních služeb: pobytové a terénní služby sociální péče. Tábor: Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR, s. 103.

ZATLOUKAL, L. (2008): Plánování rozvoje sociálních služeb metodou komunitního plánování. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, s. 255.

Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách

Internetové zdroje:

Český statistický úřad [online]. 2016 [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: < https://www.czso.cz/csu/czso/domov >

Katalog sociálních služeb v Olomouckém kraji [online]. 2016 [cit. 2016-10-05]. Dostupné z:

Katalog poskytovatelů sociálních služeb Prostějov [online]. 2016 [cit. 2016-10-05]. Dostupné z: < http://srssjesenik.cz/wp-content/uploads/2014/03/Katalog- poskytovatel%C5%AF-soc_sl_Prost%C4%9Bjov_2013.pdf >

Ministerstvo práce a sociálních služeb [online]. 2016 [cit. 2016-10-05]. Dostupné z: < http://www.mpsv.cz/cs/ >

Národní geoportál INSPIRE [online]. 2016 [cit. 2016-09-10]. Dostupné z:

Statutární město Prostějov [online]. 2016 [cit. 2016-12-10]. Dostupné z:

Registr poskytovatelů sociálních služeb [online]. 2016 [cit. 2016-10-05]. Dostupné z: < http://iregistr.mpsv.cz/socreg/vitejte.fw.do?SUBSESSION_ID=1483469819282_1/>

Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Olomouckém kraji pro roky 2015 - 2017 [online]. 2016 [cit. 2016-12-01]. Dostupné z:

Internetové stránky jednotlivých poskytovatelů sociálních služeb.

91

SEZNAM ZKRATEK

CZSO/ČSÚ – Český statistický úřad

MPSV – Ministerstvo práce a sociálních věcí

OSPOD – Oddělení sociálně právní ochrany dětí

SO ORP Prostějov – správní obvod obce s rozšířenou působností Prostějov

SPRSS - Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb

92

SEZNAM PŘÍLOH

Příloha 1: Prostorové rozmístění sociálních služeb v SO ORP Prostějov a jejich kategorizace

Zdroj: Vlastní zpracování v programu ArcGis 10

93

Příloha 2: Prostorové rozmístění sociálních služeb ve městě Prostějov

Zdroj: vlastní zpracování v programu ArcGis 10

94

Příloha 3: Počet obyvatel obce využívajících sociálních služeb v rámci zařízení působící v SO ORP Prostějov

Zdroj: vlastní zpracování v programu ArcGis 10

95

Příloha 4: Dotazník pro jednotlivá zařízení poskytující sociální služby

1. strana

96

2. strana

97

3. strana

98

4. strana

99

5. strana

Zdroj: vlastní zpracování

100