Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a správa

SPÁDOVOST ZA SLUŢBAMI VE VYBRANÉM REGIONU Travel to services in selected region

Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce: Autor: RNDr. Jaroslav MARYÁŠ, CSc. Bc. Jan Peřka

Brno, 2014

Masarykova univerzita Ekonomicko-Správní fakulta

Katedra regionální ekonomie a správy

Akademický rok: 2013/2014

ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE

Pro: PEŘKA Jan, Bc.

Obor: Regionální rozvoj a správa

Téma práce: Spádovost za sluţbami ve vybraném regionu

Travel to services in selected region

Zásady pro vypracování

Problémová oblast: region, regionotvorné procesy, hierarchie sluţeb, vývojové tendence

Cíl práce: Cílem práce je analýza procesů obsluţné spádovosti ve vybraném regionu, včetně vymezení parciálních mikroregionů. Doporučuji před vlastní analýzou diskuzi s literaturou týkající se pojetí regionu, resp. mikroregionu, regionotvorných procesů a hierarchie sluţeb. Základem pak bude analýza základních mikroregionálních obsluţných procesů (školství, zdravotnictví, maloobchod, sluţby), současný stav a vývoj. Zde je nezbytné vlastní anketární šetření.

Postup práce a pouţité metody: 1. Vymezení předmětu, cíle práce a metod zkoumání. 2. Sběr informací a anketární šetření. 3. Analýza získaných informací, komparace poznatků. 4. Zhodnocení a závěry vyplývající z analýzy a komparací.

Rozsah grafických prací: nespecifikováno

Rozsah práce bez příloh: 65 – 80 stran

Seznam odborné literatury: Hampl, M.: Geografická organizace společnosti v České republice: transformační procesy a jejich obecný kontext. Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Přírodovědecká fakulta UK v Praze, Praha 2005.

Maryáš, J.: Nadmístní střediska maloobchodu a sluţeb v ČSSR a jejich sféry vlivu.[Výzkumná zpráva.] Geografický ústav ČSAV, Brno 1989.

Maryáš, J.: Dojíţďka do škol a za sluţbami. In Atlas obyvatelstva. Geografický ústav ČSAV - Federální statistický úřad, Brno - Praha 1987.

Další literatura bude upřesněna v průběhu zpracování diplomové práce.

Vedoucí práce: RNDr. Jaroslav Maryáš, CSc.

Datum zadání práce: 18. 1. 2012

Termín odevzdání diplomové práce a vloţení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.

...... vedoucí katedry děkan

V Brně dne: 18. 1. 2012

Jméno a příjmení autora: Bc. Jan Peřka Název diplomové práce: Spádovost za sluţbami ve vybraném regionu Název práce v angličtině: Travel to services in selected region Katedra: Regionální ekonomie a správy Vedoucí diplomové práce: RNDr. Jaroslav MARYÁŠ, CSc. Rok obhajoby: 2014

Anotace Předmětem diplomové práce je analyzovat procesy obsluţné spádovosti na nadlokální a mikroregionální úrovni v okrese Prostějov. Zkoumané území zahrnuje celkem 97 obcí, které spadají do území 2 obcí s rozšířenou působností – Konice a Prostějov. Zkoumány byly obsluţné procesy v oblasti zdravotnictví, školství, maloobchodu a sluţeb. Byl proveden sociologický empirický výzkum pomocí metody dotazníkového šetření, na jehoţ základě byly zjištěny potřebné informace o obsluţné spádovosti. Z takto získaných dat byly vymezeny parciální regiony a komplexní obsluţný region.

Annotation The aim of this thesis is to analyze processes of the public utilities network at the above-local and micro-regional levels in Prostějov district. The surveyed area covers 97 municipalitites, which belong to territories of the two municipalities with extended powers – Konice and Prostějov. The analysis was focused on the utility processes in the fields of health care, education, retailing and services. For this reason the sociological empirical research was carried out by using the questionnaire survey. The information about the public utilities network based on the evaluation of the questionnaire were found out. From the data acuired by the survey were then defined the partial regions and the complex servicing region.

Klíčová slova Region, spádovost za sluţbami, zdravotnictví, školství, maloobchod, dotazníkové šetření, Prostějov

Keywords Region, travel to services, health care, education, retailing, questionnaire survey, Prostějov

Prohlášení

Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci Spádovost za sluţbami ve vybraném regionu vypracoval samostatně pod vedením RNDr. Jaroslava Maryáše, CSc. a uvedl v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.

V Brně dne 6. ledna 2014

vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval RNDr. Jaroslavu Maryášovi, CSc. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce a Anetě Klepárníkové, která mi byla při psaní oporou.

OBSAH ÚVOD ...... 7

1. VYMEZENÍ TEORETICKÝCH POJMŮ ...... 9

1.1. CO JE TO REGION? ...... 9 1.2. KLASIFIKACE REGIONŮ ...... 10 1.2.1. Homogenní regiony ...... 11 1.2.2. Nodální regiony ...... 12 1.3. SOCIOGEOGRAFICKÁ REGIONALIZACE ...... 12 1.4. HIERARCHIE SOCIOGEOGRAFICKÝCH REGIONŮ ...... 14 1.4.1. Subregiony ...... 15 1.4.2. Mikroregiony ...... 15 1.4.3. Mezoregiony ...... 16 1.4.4. Makroregiony ...... 16 1.5. METODIKA VÝBĚRU OBSLUŢNÝCH STŘEDISEK ...... 17 1.5.1. Vymezení středisek na základě statistických charakteristik ...... 17 1.5.2. Vymezení středisek na základě dynamických charakteristik ...... 19 1.5.3. Vymezení středisek na základě regionální působnosti ...... 19 1.6. VYMEZENÍ SFÉR VLIVU OBSLUŢNÝCH STŘEDISEK ...... 21 1.6.1. Vymezení sfér vlivu středisek na základě interakčních modelů ...... 21 1.6.2. Vymezení sfér vlivu středisek na základě anketárních šetření ...... 22

2. SOCIOLOGICKÝ EMPIRICKÝ VÝZKUM ...... 26

2.1. METODY A TECHNIKY SBĚRU DAT ...... 26 2.2. DOTAZOVACÍ TECHNIKY ...... 28 2.3. VLASTNÍ TVORBA DOTAZNÍKU ...... 33 2.3.1. Sběr dat pro zjištění spádovosti ...... 34

3. POPIS ZKOUMANÉHO ÚZEMÍ ...... 36

4. PRAKTICKÁ ČÁST ...... 38

4.1. ZDRAVOTNICTVÍ ...... 39 4.1.1. Nadlokální zdravotnický region ...... 40 4.1.2. Mikroregionální zdravotnický region ...... 43 4.2. ŠKOLSTVÍ ...... 46

4.2.1. Nadlokální školský region ...... 47 4.2.2. Mikroregionální školský region ...... 50 4.3. MALOOBCHOD A SLUŢBY ...... 53 4.3.1. Nadlokální region maloobchodu a sluţeb ...... 56 4.3.2. Mikroregionální region maloobchodu a sluţeb ...... 59 4.4. KOMPLEXNÍ OBSLUŢNÝ REGION ...... 62 4.4.1. Nadlokální komplexní obsluţný region ...... 63 4.4.2. Mikroregionální komplexní obsluţný region ...... 65

ZÁVĚR ...... 67

SEZNAM POUŢITÝCH ZDROJŮ ...... 70

SEZNAM OBRÁZKŮ ...... 72

SEZNAM TABULEK ...... 72

SEZNAM PŘÍLOH ...... 73

ÚVOD Lidská společnost je motivována uspokojováním svých potřeb. Jiţ od pravěku se lidé snaţili vydobýt si svůj prostor, který pro ně byl nejvýhodnější z hlediska zajištění obţivy a prosperity. V jisté formě je tomu tak doposud. Současností hýbe globalizace, nároky lidí na kvalitu sluţeb neustále rostou a s tím je spojena také jejich dostupnost. Nejenom v podnikatelské sféře, ale i ve veřejném sektoru je prioritou uspokojit poţadavky koncového uţivatele a poskytovat své sluţby spolehlivě, rychle a levně, protoţe právě to lidé od firem a institucí očekávají. Lidé si vybírají kam, a jak daleko budou za svými potřebami dojíţdět v závislosti na kvalitě, kvantitě a vzdálenosti od poskytovaných sluţeb, které se většinou soustřeďují do jednoho místa, tzv. střediska. Tato střediska ovšem nejsou pro kaţdého dostupná ve stejné míře. Proto je dojíţďka za sluţbami součástí ţivota kaţdého jedince a kaţdý den se člověk rozhoduje, kam se vypraví realizovat své nároky.

Název této diplomové práce je spádovost za sluţbami ve vybraném regionu a předmětem této diplomové práce je tedy analýza dojíţďky za různými druhy sluţeb v okrese Prostějov. Prostějov se skládá ze dvou správních obvodů obcí s rozšířenou působností – ORP Konice a ORP Prostějov a celkové zkoumané území zahrnuje 97 obcí. V tomto regionu bude zkoumána spádovost za sluţbami v oblastech zdravotnictví, školství, maloobchod a sluţby.

Tato práce se skládá z teoretické části a praktické části. V teoretické části budou definovány základní pojmy z oblasti geografie, definují se zde regiony a jejich hierarchické členění, dále zde bude vysvětlena metodika, která je pouţita v praktické části. Následně bude teoretická část popisovat sociologický empirický výzkum, moţnosti sběru dat a tvorbu dotazníku pro dotazníkové šetření, který bude pro účely této práce vyuţit. Poslední částí, které se bude věnovat teoretická část, je popis zkoumaného území.

Praktická část bude zaměřena na vyhodnocení dat z dotazníkového šetření, díky kterému budou získány data o dojíţďce za sluţbami. Sběr dat bude probíhat elektronickou poštou a telefonicky. Touto formou budou osloveny obecní úřady s prosbou o vyplnění dotazníku a následně budou získané data analyzovány. Na základě výsledků z dotazníkového šetření budou vymezeny nadlokální a mikroregionální obsluţná střediska a jejich sféry vlivu. Následně budou v praktické části vymezeny parciální regiony nadlokálního a 7

mikroregionálního charakteru pro všechny oblasti - zdravotnictví, školství, maloobchod a sluţby, které budou přehledně graficky zaznamenány do kartogramů. Poslední částí práce bude vytvoření komplexního obsluţného regionu vycházejícího ze tří uvedených oblastí, který bude také vymezen na nadlokální a mikroregionální úrovni a graficky zaznamenán do kartogramu.

8

1. VYMEZENÍ TEORETICKÝCH POJMŮ

Tato kapitola se zabývá teoretickou částí práce. Budou zde uvedeny pojmy, které jsou důleţité pro správné porozumění dalšího textu v této práci. Teorie je zaměřena hlavně na vysvětlení pojmů region, jeho členění a definování z různých hledisek. Dále bude pokračovat vysvětlením metodiky vymezení obsluţných středisek a jejich sféry vlivu. Teoretická část se také věnuje metodám sběru dat při empirickém výzkumu.

1.1. Co je to region?

Region je jedním ze základních konceptů v geografii, který vychází z charakteru nejobecnějšího studia geografie, kterým je planeta Země. Pojem region nevznikl v současnosti při zkoumání problémů a teorií regionálního rozvoje, ale pochází jiţ z antického období. Tehdy byl region vnímán jako objekt mocenského působení jednotlivých vládců, kterým šlo o ovládnutí určitého území (lat. regio, téţ ve významu „hranice“ nebo „krajina“). Pravděpodobně odtud byl následně odvozen termín region. (Krejčí a kol. 2012, str. 116).

Region patří mezi původní geografické koncepty, později byl přejat i jinými vědními obory, například regionální vědou, prostorovou ekonomií či prostorovou sociologií. (Toušek et al. 2008, str. 371) Pro svůj účel slovo region pouţívají nejenom tyto zmíněné obory, ale také mnohé další (např. politologie, urbanistika, statistika apod.), proto je velmi obtíţné stanovit přesnou definici pojmu region, na které by se všichni odborníci shodli.

Podle Ţítka lze ve všeobecném pojetí region chápat jako územní jednotku geograficky ohraničenou podle určitých kritérií (Ţítek, 2002, str. 49). Další pojetí regionu nabízí Toušek a kol., který na základě definicí různých autorů vytvořil tento obecný závěr: „Region můţe být definován jako více či méně omezený sloţitý dynamický prostorový systém, který vznikl na základě interakce přírodních a sociálně-ekonomických jevů a procesů a vykazuje určitý typ organizační jednoty, která jej odlišuje od ostatních regionů“. (Toušek et al. 2008, str. 373)

9

Geografie se v souvislosti s regiony zabývá jejich zařazením v různých klasifikačních systémech (podle odvětvového, metodologického, taxonomického a formálního hlediska), jejich postavením v rámci hierarchické struktury prostorových jednotek, jejich vnitřní strukturou a metodami jejich vymezování. (Toušek et al. 2008, str. 373, 374)

1.2. Klasifikace regionů Regiony se mohou dělit podle různých hledisek (Toušek et al. 2008, str. 374 - 377): a) Odvětvové hledisko (klasifikace podle odvětví) - Fyzickogeografický region (rozčlenění podle charakteru přírodních sloţek krajiny, např. klimatický, hydro-geografický) - Sociogeografický1 region (jedná se o regiony např. zemědělské, průmyslové, apod.) - Komplexní geografický region (výsledek působení přírodních i sociálních procesů) b) Metodologické hledisko - Region jako nástroj výzkumu - Region jako objekt výzkumu - Region jako nástroj managementu území (typický příklad jsou regiony NUTS II v České republice) c) Taxonomické hledisko (důleţitou roli zde hraje geografická poloha) - Individuální regiony (členěny podle specifických znaků, např. Krkonoše, Slezsko, aj.) - Typologické regiony (členěny podle typických znaků a vlastností, např. málo osídlené oblasti) d) Hledisko formy - Homogenní regiony - Nodální regiony - Je to nejdůleţitější dělení v geografii. Tato práce se bude dále věnovat tomuto rozdělení podrobněji.

1 V literatuře se můţeme setkat s pojmy socioekonomická regionalizace (Wokoun et at. 2001, str. 44) nebo hierarchie humánněgeografických regionů či sociálněgeografický region (Toušek et al. 2008, str. 374, 382). V této práci budu nadále pouţívat pojem „sociogeografický“ v souvislosti s regionem, který pouţívá Hampl ve své publikaci Geografická organizace společnosti v České republice: transformační procesy a jejich obecný kontext a Anděl ve své publikaci Sociogeografická regionalizace. 10

1.2.1. Homogenní regiony

Homogenní regiony se vyznačují stejnorodostí svých vlastností. Rozlišovací znaky se projevují relativně homogenně po celé ploše. Tyto regiony se někdy téţ mohou nazývat uniformní nebo formální. Vzhledem k tomu, ţe charakter geografické sféry je výrazně rozmanitý, nikdy se nemůţe jednat o absolutní homogenitu.

Vymezování homogenních regionů je zaloţeno na nalezení maximální moţné shody a vytvoření určitého regionalizačního kritéria (můţe být pouţito i více kritérií, ovšem poţadavek homogennosti se musí vztahovat na všechna kritéria). Princip dělení regionu na základě homogenity jevů je blízký principu, který se bere za základ libovolné klasifikace. Tímto způsobem například lze vymezit na mapě oblasti, které mají shodný pahorkatinný reliéf nebo oblasti, kde se vyskytuje převaha pěstování brambor. (Wokoun et al. 2001, str. 41) Uniformní regiony se nejčastěji vyskytují ve fyzické geografii (např. geomorfologické, klimatické či geologické). Mohou být také vymezeny podle sociogeografických kritérií, například regiony zaloţené na stejném náboţenství či stejné národnosti obyvatelstva. (Toušek et al. 2008, str. 378, 379)

Obrázek 1: Příklad homogenních regionů

Zdroj: Toušek et al. 2008, převzato z Krejčí a kol. 2012, str. 122

11

1.2.2. Nodální regiony Základním předpokladem pro vymezení nodálního regionu je existence jádra (nodus). Jádro neboli středisko je oblast, kolem které je nodální region vymezen (organizován) a na tuto oblast pak reaguje poptávkou periferie. Nodální regiony, někdy téţ nazývané jako uzlové, spádové nebo funkční, jsou zaloţeny na vazbách a interakcích mezi jádrem (uzlem, střediskem, ohniskem) regionu a jeho zázemím (periferií), které je na uzly vázáno drahami a toky. Ty jsou vyjádřeny pohybem lidí, komodit, informací nebo energie. (Krejčí a kol. 2012, str. 124)

Rozhodujícím kritériem pro vymezování těchto regionů je síla (intenzita) vazeb mezi jádrem a prvky v zázemí. Jsou zaloţeny na protikladu koncentrace určitých jevů (sociální, ekonomické aj. povahy) v regionálním jádru a rozptylu těchto jevů v okolí střediska. Jako příklad nodálních regionů lze uvést např. regiony dojíţďky do práce, do škol či za sluţbami. (Anděl 1996, str. 21)

Obrázek 2: Příklad nodálního regionu

Zdroj: Toušek et al. 2008, převzato z Krejčí a kol. 2012, str. 125

1.3. Sociogeografická regionalizace Regionalizace je podle Wokouna činnost směřující k vymezování regionů. Jedná se o zpracování informací o rozmístění předmětů a jevů na zemském povrchu. Úkolem regionalizace je stanovit příznačné rysy, procesy, způsob vývoje a vazby tak, aby byly 12

ukázány charakteristické rysy regionu. Rozlišujeme fyzickogeografickou a sociogeografickou regionalizaci. (Wokoun et al. 2001, str. 44-45)

Podle Touška se fyzickogeografická regionalizace zabývá především přírodními systémy, kde „ … nejvyšší hierarchickou úrovní je planeta Země a na nejniţší úrovni by se pak měly teoreticky nacházet elementární fyzicko-geografické jednotky, které ještě mohou být zkoumány běţnými geografickými metodami.“ Sociogeografická regionalizace se naopak zabývá především sociálními systémy, kde nejvyšší hierarchická úroveň je také planeta Země, ovšem charakterizovat nejniţší hierarchickou úroveň není jednoduché. Teoreticky existují dvě nejniţší úrovně: první je lidský jedinec jako nositel základních informací vyuţívaných v sociální geografii a druhá je tzv. základní prostorová jednotka, která je nejčastěji uváděna jako nejmenší administrativní jednotka, pro kterou jsou dostupné potřebné geografické informace. (Toušek et al. 2008, str. 381-382)

Jednu z mnoha definic sociogeografické regionalizace nabízí Anděl: „Sociogeografická regionalizace je proces vymezování územních jednotek na základě určitých znaků a oddělování od území, která tyto znaky postrádají. Jde tedy o proces, při kterém je velké území členěno na dílčí celky.“ (Anděl 1996, str. 25)

Dále popisuje sociogeografické regiony také Hampl: „Při vymezování sociogeografických regionů různých řádů a vyhodnocení jejich hierarchické organizace jde v zásadě o vymezení relativně autonomních – objektivně existujících – komplexů sociálněgeografických prvků a jejich vztahů. Důleţitou roli zde hrají vztahy mezi příslušnými prvky i dílčími funkčními systémy (bydliště, pracoviště, sluţby, atd.), neboť právě odpovídající procesy zde mají rozhodující integrační úlohu. Prostřednictvím hodnocení těchto vztahů lze relativně objektivně určovat komplexní sounáleţitost prvků osídlení.“ (Hampl, Gardavský, Kühnl 1987, s. 129) A dále doplňuje: „Vymezení rozsahu sociogeografických regionů umoţňuje dále základním způsobem charakterizovat význam samotných středisek osídlení. V sociogeografické realitě můţeme rozlišovat mnoţství různých regionálních procesů, přičemţ často zjišťujeme jejich vzájemnou nesouhlasnost, stejně jako jejich významovou nerovnocennost. Toto vymezení je nutné zakládat na vyhodnocení těch vztahů, které jsou významově primární.“ (Hampl, Gardavský, Kühnl 1987, s. 130) 13

1.4. Hierarchie sociogeografických regionů Pro rozlišení a vymezení hierarchie sociogeografických regionů se pouţívají dva hlavní a nejfrekventovanější regionální procesy. Je to dojíţďka za prací a dojíţďka do škol (středních a především vysokých škol). Tyto procesy mají nejen vysokou intenzitu, ale také výraznou souhlasnost souboru vztahů typu středisko – zázemí a niţší středisko – vyšší středisko. Důleţitost a reprezentativnost těchto vztahů a procesů Hampl prokázal ve svých dříve zpracovaných regionalizacích z let 1970, 1980 a 1991. Podle výše uvedených faktů Hampl stanovil zásady sociogeografické regionalizace k roku 2001: a) Vymezení elementárních funkčních regionů (mikroregiony 1. stupně), které představují stavební jednotky celého regionálního systému. Hlavním kritériem pro vymezení těchto regionů je pracovní vyjíţďka z jednotlivých obcí do vybraných středisek, protoţe její intenzita výrazně převyšuje intenzitu ostatních forem prostorové mobility obyvatelstva. V tomto případě není sledována školská vyjíţďka, z důvodu hierarchické smíšenosti vztahů k různým stupňům škol. b) Pro vymezení a seskupování mikroregionů 1. stupně do vyšších celků jsou nejdůleţitější vztahy mezi samotnými středisky. Zohledňují se vztahy podle pracovní i podle školské dojíţďky. Kritérium je v tomto případě nejsilnější směr celkové vyjíţďky z niţších středisek do center silnějších. Hodnocení podle celkové vyjíţďky zvyšuje komplexní reprezentativnost hierarchizačního kritéria. c) Dále se v regionalizaci uplatňují ještě dvě obecné zásady. První z nich určuje za poţadavek územní celistvost vymezovaných regionů, kdy je významný další hlavní směr spádu niţší jednotky vůči jednotce vyšší a druhá určuje za poţadavek dostatečnou minimální velikost celého regionu a také samotného zázemí střediska. Takto je definován výběr středisek a zohledněna základním způsobem autonomie regionu. (Hampl 2005, str. 78-80)

Na základě těchto zásad a výsledků z dříve zpracovaných sociogeografických regionalizací podle Hampla můţeme odvodit 4 základní hierarchické úrovně regionů (subregiony, mikroregiony, mezoregiony, makroregiony), z nichţ mikroregiony se dále rozlišují na mikroregiony 1. stupně a 2. stupně. 14

1.4.1. Subregiony

Tyto územní celky jsou relativně nekomplexní a můţeme je definovat jako jednotky, v jejichţ rámci nejsou uzavřeny nejvýznamnější a nejčastější potřeby individuálních obyvatel. Představují budoucí a v některých případech jiţ současné elementární administrativní jednotky. V rámci subregionů jsou relativně uzavřeny pouze vztahy mezi bydlištěm a některými základními sluţbami, jiné obsluţné vztahy (např. nákupy průmyslového zboţí) jsou uzavřeny jen částečně a výraznější neuzavřenost je zjištěna u vztahů pracovních, které jsou uzavřeny pouze výjimečně. Největší kvalitativní význam a intenzitu mají vztahy mezi bydlištěm, základními sluţbami a pracovištěm obyvatelstva. (Hampl, Gardavský, Kühnl 1987, s. 131)

1.4.2. Mikroregiony

Pro tyto územní celky je charakteristické, ţe v jejich rámci jsou relativně uzavřeny regionální procesy s nejvyšší intenzitou (dojíţďka za prací a za základními druhy sluţeb). Tyto celky vykazují značnou integritu. Míra uzavřenosti hlavních procesů a rozsah mikroregionů jsou ovšem velmi rozdílné, proto je vytvořena dvoustupňová organizace mikroregionů (1. stupeň a 2. stupeň). Na mikroregionální úrovni jsou pro formování příslušných územních celků zcela dominantní vztahy mezi pracovištěm, bydlištěm a základními sluţbami. Prostorová organizace těchto vztahů je aţ na vzácné výjimky vţdy v nodální formě (vztah typu středisko – zázemí). (Hampl, Gardavský, Kühnl 1987, s. 131- 132) Mikroregiony 1. stupně Mikroregiony tohoto typu jsou primárně definovány jako regiony dojíţďky za prací a v některých případech jsou téţ sekundárně upraveny podle dojíţďky do škol a pravděpodobného obsluţného spádu obcí. Hampl pro stanovení mikroregionu 1. stupně pouţil jako kritérium minimální velikost regionu 15 tisíc obyvatel a pro zázemí 5 tisíc obyvatel. „Tyto hodnoty odpovídají přibliţné nodální velikosti pracovních obvodů a lze je proto označit za kritické pro formování elementárně vyvinutého funkčního mikroregionu s odpovídající polaritou střediska a zázemí.“ (Hampl 2005, str. 81) Je důleţité zmínit, ţe existují jednotky přechodného typu: a) Subregionální typ A – pracovní obvod činí 15 tisíc obyvatel, ovšem v zázemí ţije pouze 2 500–4 999 obyvatel

15

b) Subregionální typ B – pracovní obvod je pouze 10 000 – 14 999 obyvatel, ale v zázemí ţije přes 5 tisíc obyvatel

„Jedná se o dva polohové typy – větší města v relativně exponované poloze nebo malá města v relativně periferní poloze.“ (Hampl 2005, str. 81)

Mikroregiony 2. Stupně Jedná se o mikroregiony, u kterých bylo podstatné vymezení na základě kritéria populační velikosti. Počet obyvatel regionu s nejširší působnosti střediska je stanoven na nejméně 40 tisíc. Jedná se o ta střediska, která si podřizují mikroregiony 1. stupně. Jako příklad lze uvést okresy (oficiálně zanikly k 31. 12. 2002). Existuje také několik výjimek: Hampl vyloučil ta střediska, která byla dostatečně velká, ale se silnými dojíţďkovými vztahy k významnějším centrům (např. Beroun, Blansko) a naopak za středisko 2. stupně určil vzhledem k izolovanosti a slabým vnějším vztahům Tachov, který má 33 tisíc obyvatel a nesplňuje populační kritérium. (Hampl 2005, str. 81-82)

1.4.3. Mezoregiony

Mezi tyto územní celky řadíme takové jednotky, které jsou územně rozsáhlé, integrita na prostorové vztahy obyvatelstva je jen částečná. Za důleţité můţeme povaţovat například tyto vztahy: nedenní dojíţďka za prací, migrace obyvatelstva, dojíţďka do vysokých škol a specializovaných středních škol a do vybraných druhů občanské vybavenosti. Významnou roli také mají vztahy mezi podniky a institucemi, výrobní kooperace apod. Mezoregiony jsou jen částečně nodální, jejich integritu vymezuje systém silně provázaných a propojených středisek místo jediného úzce vymezeného centra. (Hampl, Gardavský, Kühnl 1987, s. 131-132) Počet mezoregionů k roku 2001 byl 12, patří mezi ně např. Olomouc, Brno. V současnosti se dají přirovnat ke krajům.

1.4.4. Makroregiony

Celé území České republiky představuje nejvyšší hierarchickou úroveň, tedy makroregion. Bezpochyby můţeme povaţovat Prahu, naše hlavní město, za makroregionální centrum. (Hampl 2005, str. 82)

16

1.5. Metodika výběru obsluţných středisek Tato část práce bude zaměřena na vysvětlení metodických postupů výběru středisek v regionu. Uvedené postupy vycházejí z výzkumných prací RNDr. Jaroslava Maryáše, CSc. vydaných v letech 1983 a 1988.

Podle Dickinsona a Smailese je vhodné pro výběr středisek obsluţné sféry a hodnocení jejich hierarchické úrovně pouţít následující dva metodické přístupy: 1) Vymezení středisek na základě údajů o funkci, kapacitě a vyuţití zařízení maloobchodu a sluţeb v sídlech 2) Vymezení středisek na základě velikosti obsluhovaného území, tedy na základě obsluţných procesů mezi sídly

První metodický přístup se zakládá na statických charakteristikách, kde se vyuţívají data ze statistických úřadů nebo z různých resortních soupisů. O druhém metodickém přístupu vymezení středisek můţeme říci, ţe to jsou charakteristiky dynamické a v tomto případě se pouţívají data z anketárních šetření spádovosti obyvatelstva za obsluţným vybavením sídel. (Maryáš 1983, str. 61)

Maryáš také poukazuje na to, ţe pro výběr obsluţných středisek jsou nejvhodnější charakteristiky dynamické nebo kombinace metod zaloţených na statických a dynamických charakteristikách. (Maryáš 1988, str. 8).

1.5.1. Vymezení středisek na základě statistických charakteristik

Tato metodika vychází z Christallerovy teorie centrálních míst2. Christaller definoval střediska jako sídla, která obsluhují určité území tzv. centrálním zboţím a sluţbami. Tyto sluţby a zboţí jsou vytvářené a poskytované ve střediskových sídlech a vyuţívané nejenom obyvateli těchto středisek, ale také obyvateli ze sídel v zázemí středisek. Vymezení střediskovosti sídel se zakládá na ukazatelích o maloobchodě případně celé obsluţné sféry a vymezují se podle druhů funkcí sídla a přebytku významností sídla a podle komplexnějších ukazatelů. Tyto metody jsou závislé spíše na administrativním členění neţ na reálných spádových územích.

2 W. Christaller je povaţován za zakladatele teorie centrálních míst, který zaloţil svou teorii na analýze sídelní struktury jiţního Bavorska ve 30. letech. (Maryáš 1983, str. 61) 17

Vymezení střediskovosti podle druhů funkcí sídla Touto metodou se zabývala celá řada autorů, kteří vymezili střediskovost podle koncentrace druhů zařízení maloobchodu a sluţeb v sídlech nebo podle výskytu specializovaných druhů zařízení. Podle analýz a výzkumů lze prokázat závislost mezi počtem obyvatel a počtem druhů zařízení (na kaţdou jednotku přírůstku obyvatel je přírůstek počtu druhů zařízení obsluţné sféry proporcionálně menší) a lze učinit závěr, ţe vyšší střediska mají větší počet druhů zařízení, neţ menší střediska. Tato metoda nemá dobrou vypovídací schopnost, protoţe není moţné zjistit přesnou funkci sídla jako střediska pro své zázemí. Můţeme ji pouţít v případech, kdy nemáme k dispozici dostatek dat.

Vymezení střediskovosti podle přebytku významu U této metody zjišťujeme, zda sídlo dosahuje vyšší ukazatele neţ by podle průměrných ukazatelů na 1 obyvatele ve zkoumaném území a vzhledem k počtu obyvatel mělo dosahovat. Pro vymezení střediskovosti se pouţívají tyto ukazatele: a) Počet obsluţných zařízení b) Kapacita obsluţných zařízení (vyuţívá především data o zaměstnanosti v obsluţné sféře) c) Vyuţití obsluţných zařízení (vyuţívá data o realizovaném maloobchodním obratu)

Za nejméně vhodná data můţeme povaţovat data o počtu obsluţných zařízení (protoţe tato data nevypovídají o kapacitě nebo vyuţití), data o počtu zaměstnaných se často vyuţívají pro charakteristiku celé obsluţné sféry a za nejvhodnější můţeme povaţovat data o realizovaném maloobchodním obratu.

Vymezení střediskovosti podle komplexnějších ukazatelů V tomto případě můţeme vymezit střediskovost na základě kombinace výše uvedených metodických přístupů nebo pomocí komplexnějších matematických indexů. Všeobecně můţeme říci, ţe tato metoda je nejvhodnější z metod zaloţených na statických charakteristikách. (Maryáš 1983, str. 61-68)

18

1.5.2. Vymezení středisek na základě dynamických charakteristik Metodologie zaloţená na dynamických charakteristikách vyuţívá hlavně údaje o spádovosti obyvatel za občanským vybavením. Z těchto charakteristik se určuje především rozsah spádových území jednotlivých středisek a zjištění intenzity vztahu mezi střediskem a zázemím, ale také se určuje výběr a hierarchické členění středisek. Údaje se obvykle získávají vyuţitím anketárního šetření, protoţe pohyb obyvatelstva za nákupy není jinak běţně statisticky zjišťován.

Za nejvhodnější metodu pro sběr dat můţeme povaţovat anketární šetření přímo v domácnostech, kdy vyuţijeme metody interview nebo rozeslání dotazníků poštou. Takové zpracování je ovšem těţko technicky proveditelné pro větší území, proto je vhodné pouţít náhradního šetření přes vedení městských (obecních) úřadů nebo učitele škol. I přes to, ţe takto získané výsledky nemusí dosahovat velké reprezentativnosti, lépe odpovídají realitě, neţ při pouţití statických charakteristik. (Maryáš 1983, str. 68)

„Stanovení obsluţných středisek pouze na základě dynamických charakteristik nelze pro naše účely aplikovat beze zbytku. Údaje získané z anketárního šetření mohou být totiţ v konkrétních případech (vzhledem k způsobu jejich pořizování) zatíţeny určitou subjektivitou, a to především při hodnocení obsluţného významu místa bydliště respondentů, kde můţe docházet k nadhodnocování, případně i k nedocenění. Proto je vhodné pouţít určité „korekce“ těchto údajů pomocí charakteristiky o úrovni vybavenosti obce.“ (Maryáš 1988, str. 8).

1.5.3. Vymezení středisek na základě regionální působnosti Tento postup je stěţejní pro tuto práci, proto je zde uveden podrobněji. Vychází z výzkumné zprávy J. Maryáše z roku 1988. Maryáš uvádí, ţe základním úkolem při rozboru anketárního šetření je určit úroveň, od které se jiţ uplatňuje regionální působnost obcí jakoţto středisek základní obsluţné úrovně. Na této úrovni jsou uzavřeny nejdůleţitější a nejfrekventovanější obsluţné procesy, které se projevují na vyšší neţ lokální hierarchické úrovni. Podle odborné literatury3 můţeme říci, ţe sluţby určující tyto procesy jsou dojíţďka za nákupy různého průmyslového zboţí a dojíţďka za komunálními sluţbami.

3 Tuzemská literatura (Hampl et. al., 1978) a zahraniční (Berry, 1967). 19

Abychom určili pro jednotlivé uzavřené procesy jejich hierarchickou úroveň, je nutné stanovit vzdušnou vzdálenost do hlavních cílů, které obce označují jako převáţné cíle. Dále je také potřeba stanovit vzdušnou vzdálenost do všech uváděných cílů.

U hlavních cílů je 90 % cest u nákupu běţného textilu a obuvi realizováno do 11 km, u nákupu speciálního výběrového zboţí je to vzdálenost do 20 km a u nákupu potravin je 90 % cest uskutečňováno ve vzdálenosti 0 km, která označuje obyvatele jako nakupující v místě bydliště. Pro vzdálenost do všech uváděných cílů (hodnotíme převáţný, částečný a výjimečný cíl) se 90 % cest realizuje do 38 km, zatímco u ostatních obsluţných procesů se pohybuje v rozmezí od 16 km do 24 km. (Maryáš 1988, str. 17 – 19)

Maryáš vymezil na základě rozdílů ve vzdálenosti cest do hlavních cílů tři hlavní nadlokální obsluţné procesy: a) Dojíţďka za nákupy běţného textilu a obuvi b) Dojíţďka za nákupy běţného průmyslového zboţí, knih, nábytku a léků c) Dojíţďka za běţnými a speciálními sluţbami (Maryáš 1988, str. 17 – 19)

Podle teoretických prací v geografii maloobchodu a sluţeb můţeme stanovit, ţe středisko s vyšší obsluţnou úrovní je zároveň střediskem na všech niţších obsluţných úrovních, z tohoto důvodu musíme povaţovat středisko nadlokální úrovně zároveň jako cíl dojíţďky pro všechny procesy niţší úrovně.

Dostatečnou podmínkou je, aby obec byla alespoň jednou další obcí uvedena jako jednoznačný cíl dojíţďky ve výše uvedených obsluţných procesech. Aby byla podmínka pro určení středisek objektivní, bylo potřeba ji rozšířit na základě obsluţné regionální působnosti. „Obec se tedy mohla stát obsluţným střediskem, kdyţ byla uvedena jako jednoznačný cíl dojíţďky alespoň jedním nestřediskovým sídlem trvalého významu. V zázemí velkých měst4 byla podmínka ještě více zpřísněna – obec mohla být obsluţným střediskem, pokud byla jednoznačným cílem alespoň pro tři obce nebo sídla trvalého významu.“ (Maryáš 1988, str. 23-25)

4Maryáš povaţuje za velká města ty, která mají více neţ 50 tisíc obyvatel a vzdušná vzdálenost nejbliţšího zázemí je 16 km od středu města. 20

1.6. Vymezení sfér vlivu obsluţných středisek V oblasti geografie maloobchodu a sluţeb je důleţité vymezení sfér vlivu obsluţných středisek. Významným regionotvorným procesem je nejenom pracovní dojíţďka, ale také dojíţďka za občanskou vybaveností. Pro vymezení středisek maloobchodu a celé obsluţné sféry jsou pouţívány postupy zaloţené na vyuţití interakčních modelů a postupy zaloţené na vyuţití údajů z anketárních šetření. (Maryáš 1983, str. 68)

1.6.1. Vymezení sfér vlivu středisek na základě interakčních modelů

„Pro vymezení sfér vlivu středisek maloobchodu, resp. obsluţné sféry, jsou za nejpouţívanější povaţovány gravitační modely a modely intervenujících příleţitostí.“ (Maryáš 1983, str. 68)

Gravitační modely Tyto modely jsou odvozeny z Newtonova gravitačního zákona a byly nejdříve pouţívaným druhem interakčních modelů. Zpočátku5 bylo pouţití omezeno pouze na demografické výzkumy, ovšem od 30. let minulého století byly rovněţ pouţívány pro vymezení spádových území obsluţných středisek. „Původní vyjádření gravitačního zákona je následující: interakce mezi dvěma středisky koncentrace obyvatelstva se mění přímo úměrně s velikostí obyvatel těchto středisek a nepřímo úměrně se vzdáleností mezi nimi.“ Tento model se postupem času vyvíjel a došlo k zevšeobecnění proměnných. Počet obyvatel sídla se nahradil tzv. produkční proměnnou (úroveň poptávky v sídle) a proměnnou atraktivity (úroveň nabídky v jiném sídle) a vzdálenost je nahrazována tzv. generalizovanou dopravní funkcí. Gravitační modely se dělí na modely s omezením a bez omezení. (Maryáš 1983, str. 69)

Modely intervenujících příleţitostí Tato kategorie se od gravitačních modelů odlišuje tak, ţe neměří rozdělení prostoru v pojmech času nebo vzdálenosti, ale pouţívá pojmy intervenujících (moţných) příleţitostí. „Model předpokládá, ţe vyjíţdějící vezme v úvahu postupně kaţdou

5 „Při výzkumech sociálně ekonomických územních vztahů pouţil gravitačního zákona podle Chojnického (1966) Carey v roce 1858.“ (Maryáš 1983, str. 69) 21

příleţitost, které dosáhne, pokud má určitou pravděpodobnost, ţe jeho potřeby budou uspokojeny.“ Pouţívá se většinou pro vymezení nákupních zón ve velkoměstech a aglomeracích a popisuje moţnosti chování konzumentů. (Maryáš 1983, str. 75)

1.6.2. Vymezení sfér vlivu středisek na základě anketárních šetření Pro zjištění spádovosti za nákupy pomocí anketárního šetření se pouţívají dva způsoby: a) Anketou ve vybraných zařízeních obsluţné sféry určitého střediska b) Anketou ve všech sídlech zkoumané oblasti

O většině výzkumů, které vyuţívají anketárního šetření, lze říci, ţe v kaţdé hierarchické úrovni existují zóny intenzivní dojíţďky, zóny slabší dojíţďky a přechodné zóny. „Při anketárním šetření v obsluţných zařízeních střediska je však problematické stanovení kritérií, kterými určujeme jednak rozsah spádového území, jednak intenzitu vztahu středisko – zázemí, proto za vhodnější můţeme povaţovat anketární šetření prováděné ve všech sídlech oblasti.“ (Maryáš 1983, str. 76)

Dále je potřeba při anketárním šetření zajistit dostatečnou reprezentativnost vzorku respondentů. Zpravidla to bývá 1-2 % domácností zkoumané oblasti. U rozsáhlejších území je ovšem takové šetření těţko technicky proveditelné, proto se často pouţívá náhradního šetření – například formou dotazníkového šetření, které se uskutečňuje prostřednictvím obecních úřadů. (Toušek et al. 2008, s. 287)

Pro vymezení sfér vlivu obsluţných středisek pomocí anketárního šetření u obecních úřadů je v této práci vyuţita metoda, která je podrobně popsána v práci J. Maryáše z roku 1988: Nadmístní střediska maloobchodu a sluţeb v ČSSR a jejich sféry vlivu.

Hodnocení pro vymezení sféry vlivu obsluţných středisek bylo podle odpovědí z dotazníků stanoveno tak, ţe vykazované směry spádu byly roztříděny podle intenzity do tří typů: a) Převáţný spád – 10 bodů b) Částečný spád – 5 bodů c) Výjimečný spád – 1 bod

22

Pro jednotlivé obce byla kaţdému cíli i, který byl obcí vykazován v daném obsluţném procesu j, přiřazena hodnota vij. Tato hodnota určuje relativní význam cíle i pro vykazující obec v tomto obsluţném procesu a je dána vzorcem: (Maryáš 1988, s. 33)

kde: – bodová hodnota spádu do cíle i v obsluţném procesu j – počet cílů v tomto typu – součet bodových hodnot všech typů intenzity spádu uváděných obcí v obsluţném procesu j.

U jednotlivých obsluţných procesů j se součet vypočítaných hodnot vij pro kaţdou obec rovnal 100 %. Kaţdému obsluţnému procesu byl podle frekvence vyuţívání dále přiřazen koeficient kj. Pro celkový relativní význam cvi cíle i dané obce za všechny hodnocené obsluţné procesy tedy platí vztah:

Opět platí: , tzn., ţe součet všech relativních významů cvi, všech cílů i v dané obci je roven 100 %. (Maryáš 1988, str. 33-34)

„Při vymezování sfér vlivu obsluţných středisek bylo hlavním problémem ohodnocení jednotlivých obsluţných procesů nadmístní úrovně z hlediska frekvence vyuţívání a tím i určité vyjádření důleţitosti procesu pro uspokojování potřeb obyvatelstva.“V bývalém Československu byl za základ povaţován počet uváděných cílů, u kterých platí předpoklad, ţe nejvíce takovýchto „cílových obcí“ je vykazováno u nejvýznamnějších, resp. nejfrekventovanějších obsluţných procesů, a tedy u nejčastěji vyuţívaných zařízení občanské vybavenosti. Na základě analýzy hlavních cílů (obce je uváděly jako převáţné cíle) rozlišujeme základní obsluţné procesy na čtyři podskupiny nadlokální úrovně a pro potřeby dalšího hodnocení byl těmto podskupinám přidělen koeficient. Ten byl vyjádřen 23

poměrově podle počtů hlavních cílů, které byly uvedeny v daných obsluţných procesech a podle počtu hlavních cílů v dojíţďce za speciálními sluţbami, u které byl zjištěn nejmenší počet hlavních cílů ze zjišťovaných základních obsluţných procesů nadlokální úrovně. Poměry byly vyjádřeny takto:

speciální sluţby : nákupy nábytku : nákupy knih : nákupy léků : nákupy běţného průmyslového zboţí : běţné sluţby : nákupy běţného textilu a obuvi = 1 : 1,3 : 2,0 : 3,3 : 4,0 : 4,0. (Maryáš 1988, str. 34)

Tabulka č. 1: Počet obcí uváděných jako hlavní cíle a jejich podíl na úhrnu obcí

ČSSR - abs. ČSSR - % nákupy běţného textilu a obuvi 2075 27,7 běţné sluţby 2048 27,3 nákupy běţného průmyslového zboţí 1730 23,1 nákupy léků 1054 14 nákupy knih 673 9 nákupy nábytku 605 8,1 speciální sluţby 518 6,9 nákupy potravin 7345 97,9 nákupy speciálního výběrového zboţí 374 5 Zdroj: MARYÁŠ, Jaroslav. Nadmístní střediska maloobchodu a sluţeb v ČSSR a jejich sféry vlivu. (Výzkumná zpráva) Brno: Geografický ústav ČSAV, 1988. 96s.

Koeficienty byly potom vyjádřeny takto: Koeficient 1 – nákupy knih, nábytku, speciální sluţby, nákupy speciálního výběrového zboţí Koeficient 2 – nákupy léků Koeficient 3 – nákupy běţného průmyslového zboţí Koeficient 4 – nákupy běţného textilu a obuvi

„K vybraným střediskům byly ostatní obce přiřazovány na základě převaţujícího spádu, kdy celkový relativní význam druhého nejsilnějšího střediska nedosahoval více neţ dvou třetin hodnoty celkového relativního významu prvého nejsilnějšího střediska. Ostatní obce, 24

které nevykazovaly dostatečně významnou spádovost k určitému středisku, byly povaţovány za oscilační. Při výpočtu populační velikosti základních obsluţných regionů byl počet jejich obyvatel rozdělen mezi příslušná konkurenční střediska.“ (Maryáš 1988, str. 35-36).

25

2. SOCIOLOGICKÝ EMPIRICKÝ VÝZKUM V následující kapitole budou stručně popsány moţnosti sběru dat pro sociologický empirický výzkum. Také zde bude charakterizována vlastní tvorba dotazníku, který byl pouţit pro sběr dat vyuţitých v této práci pro zjištění spádovosti.

„Empirický výzkum zajišťuje přenos informací mezi realitou a jejím vědeckým zachycováním, zpracováváním a uchováváním. Sociologický empirický výzkum konkrétními metodami a technikami získává empirická data v sociální realitě a zpracovává je. Poskytuje podklady jak pro teoretickou práci, tak pro rozhodování a řízení této reality.“ (Surynek, Komárková, Kašparová 2001, str. 22)

2.1. Metody a techniky sběru dat Pro kvalitu získaných informací v empirickém výzkumu je důleţité to, zda jsou pouţity skutečně objektivní metody výzkumu, a také to, zda jsou pouţity přiměřeně dané situaci. Metody empirického výzkumu se nejčastěji dělí do těchto čtyř základních kategorií: Dotazování Je to nejběţnější a nejčastěji vyuţívaná metoda, která se zakládá na výpovědích lidí neboli dotazovaných, kteří jsou označováni jako respondenti. (Surynek, Komárková, Kašparová 2001, str. 79) Tato metoda bude podrobněji popsána v další podkapitole, jelikoţ je vyuţita v této práci. Pozorování Pozorování je velmi stará výzkumná metoda a podstatně se liší od přirozeného sledování světa kolem sebe. Zachycuje chování lidí v nejrůznějších situacích a reakce lidí na měnící se podněty, interakce člověka s druhými lidmi i s předmětným prostředím. „Vědecké pozorování je prováděno za přesně definovaných podmínek, systematicky, co moţná nejobjektivněji a je stanoveným a co nejpřesnějším způsobem zaznamenáváno.“ Není ničím dalším ovlivňováno a má velkou přednost v tom, ţe je nejblíţe realitě. Zaznamenává situaci bezprostředně v tom časovém úseku, ve kterém trvá. Nevýhodou pozorování je to, ţe ve výzkumech je nutné dozvědět se mnohem více, neţ je moţné odpozorovat. Uplatňuje se v sociologických výzkumech v kombinaci s metodou dotazování a můţe slouţit jako metoda, která zachycuje chování lidí např. na pracovišti,

26

zejména sociální interakce nebo v prodejních prostorách apod. (Surynek, Komárková, Kašparová 2001, str. 122 - 126) Experiment Nejdůleţitějším cílem v této metodě je snaha porozumět příčinám chování a postihnutí těch fenoménů, které jsou skryty za vnějším chováním. Experimentální metody se pouţívají k ověření výzkumných hypotéz podle Surynka tak, ţe „za kontrolovaných podmínek zasahují do sociální nebo sociálně psychické situace záměrnou změnou definovaných faktorů a zjišťují se změny v chování, případně další reakce lidí na tyto změny.“ Výhodou této metody je, ţe experiment probíhá za předem upravených podmínek, coţ umoţňuje jeho opakování a tím i ověření platnosti výsledků experimentu. Naopak nevýhodou je jeho náročnost nejen na přípravu, ale také na provedení, přičemţ je sloţitější jeho správné vyhodnocení a zpracování výsledků. (Surynek, Komárková, Kašparová 2001, str. 127 - 128) Analýza věcných skutečností Tato metoda se opírá o hmatatelné výsledky činnosti člověka a o objektivní danosti, a to v podobě produktů verbální i neverbální povahy. Analyzuje skutečnosti, které mohou pokrývat činnost člověka za celý ţivot a předmětem zkoumání mohou být dokonce i výsledky činností člověka po sobě jdoucích generací. Má vţdy jeden společný znak, a to takový, ţe analýza se zabývá tím, co vzniklo nezávisle na výzkumném úkolu. Účelem výzkumu produktů je shromáţdit, utřídit a interpretovat poţadovaná data. Při analýze věcných skutečností se pouţívají tyto nástroje: analýza dokumentů, analýza fyzických stop, obsahová analýza a případová studie. (Surynek, Komárková, Kašparová 2001, str. 129)

Aby bylo poznání objektivnější, tak se v praxi uţívá kombinace metod a technik. Věrohodnost výpovědí je u dotazovacích technik zvyšována následujícími způsoby: (Surynek, Komárková, Kašparová 2001, str. 80)

- Dotazy by měly být orientovány na zcela konkrétní a jednoduché skutečnosti. - Dotazy se mohou týkat jen skutečností, u kterých se nesníţí respondentova prestiţ nebo se ho odpověď jinak nepříjemně nedotkne. - Volí se dotazy na obdobné skutečnosti, kde by si odpovědi měly být blízké nebo by měly být totoţné. 27

- Zdánlivý, na první pohled patrný smysl dotazů, by měl být poněkud jiný, neţ jaký je skutečný záměr výzkumu.

2.2. Dotazovací techniky Dotazovací techniky se od sebe mohou lišit podle následujících kritérií: (Surynek, Komárková, Kašparová 2001, str. 81)

- Stupeň standardizace (naprosto pevně stanovený průběh dotazování nebo volný rozhovor) - Počet respondentů (individuální osobní rozhovor nebo dotazování skupiny) - Forma osobní nebo neosobní (záleţí, jaký typ médií se pouţívá – např. nosičem informace je tištěný papír, telefonické dotazování, elektronické dotazování) - Dotazování se můţe dělit podle zaměření (např. spotřebitelský výzkum, mediální výzkum nebo průmyslový výzkum apod.) - Členění podle počtu témat (monotematický výzkum bývá označován jako speciální výzkum nebo omnibusové šetření, které spojuje několik nesouvisejících témat) - Jednorázový nebo opakovaný výzkum (u souboru respondentů se obvykle provádí jednorázový výzkum, soubor respondentů opakovaně dotazovaných se označuje jako panel)

Mezi dotazovací techniky, které se spíše prosadily v praxi, můţeme zařadit: (Surynek, Komárková, Kašparová 2001, str. 82) - Individuální osobní rozhovor - Psychologická explorace - Dotazování na ulici - Skupinový rozhovor - Písemné dotazování - Telefonické dotazování - Elektronické dotazování

28

Individuální osobní rozhovor Jde o interakci mezi tazatelem a dotazovaným. Tazatel se snaţí od respondenta získat informace, které pomohou odhalit jeho vzpomínky, zkušenosti, znalosti, očekávání a hodnocení proţitků, které tyto skutečnosti doprovázejí. Podle Surynka platí, ţe: „Základním pravidlem je dotazovat se jen na to, co nelze jiným způsobem změřit, zjistit, spočítat.“ Mezi hlavní výhody této techniky patří to, ţe tazatel získává informace hlubšího a širšího zaměření o kvalitativně různorodých skutečnostech, které jsou dále porovnatelné. Respondent také snese větší zátěţ při osobním dotazování a rozhovor je stále pod kontrolou. Tuto techniku můţeme doplnit o další techniky, např. pozorování. Nevýhodou je především to, ţe osobní dotazování je drahé a časově náročné a stále častěji se objevuje nevýhoda v tom, ţe nejsou k dispozici lidé jako respondenti (jsou těţko k zastiţení a nemají na rozhovor čas). Osobní dotazování je ovlivněno předmětem dotazování, scénářem rozhovoru, prostředím, osobností dotazovaného a tazatele a jejich interakcí. (Surynek, Komárková, Kašparová 2001, str. 82-84) Psychologická explorace U této techniky není cílem proniknout do hlubin osobnosti člověka, ale najít v osobnosti to skryté, co se vztahuje k předmětu zkoumání. Tato metoda má smysl pouze tehdy, kdy je třeba prozkoumat vedle jevové stránky sledované skutečnosti i její příčiny. Je velmi úzce spojena s psychologií a konkrétní výzkumné cíle jsou velmi široké. Psychologická explorace se pouţívá např. při zkoumání rasových, náboţenských nebo jiných předsudků ve společnosti nebo při zkoumání chování lidí ve vztahu k uţívání drog nebo také při výzkumech nehodovosti na pracovišti apod. Je to komplexní nástroj hloubkové analýzy a exploraci mohou provádět pouze psychologové, kteří prošli speciální výcvikem. Nejčastěji pouţívané metody v psychologických exploracích jsou projektivní techniky, asociativní postupy, přiřazovací techniky a speciální škálovací postupy. (Surynek, Komárková, Kašparová 2001, str. 99-101) Dotazování na ulici Výhoda u tohoto typu dotazování je, ţe šetří čas tazatele i respondenta. Unese ovšem jen krátkou dobu dotazování a otázky musí být jednoduché, snadno a rychle zodpověditelné a je nutné počítat s vysokým procentem odmítnutí rozhovoru. U

29

této metody platí některé zásady: (Surynek, Komárková, Kašparová 2001, str. 111 - 112) - respondenti musí být vybráni podle předem daného klíče - rozhovor musí trvat méně neţ 5 minut - otázky musí být plně v oblasti ochotně sdělovaných obsahů - pouţívat uzavřené otázky pro snadnost zaznamenání a vyhodnocení odpovědi - tazatel by měl ponechat respondentovi svou vizitku, aby si respondent mohl ověřit případné nejasnosti (např. zda se jedná o seriózní výzkum) Skupinový rozhovor U této metody je také základem dotazování, ovšem ve skupině. Optimální velikosti skupiny je 6-10 osob. Nejčastěji se vytváří několik skupin (5-10) podle určité charakteristiky (např. lidé stejného věku, pohlaví, stejně zájmově orientovaní apod.). Při výběru účastníků pro skupinové rozhovory je prvořadým kritériem cíl výzkumu, kdy je pozornost spíše zaměřena na zkoumání hloubky problému, neţ na jeho šířku. Nesprávně sestavená skupina můţe přinést výrazně zkreslené výsledky.

Výhody skupinového rozhovoru, oproti individuálnímu, jsou tyto: (Surynek, Komárková, Kašparová 2001, str. 112-113)

- Je efektivnější, stále pod kontrolou, shromáţdí za daný časový úsek více informací. - Je objektivně zaznamenatelný (lze vyuţít záznam videokamerou a opakovaně hodnotit odpovědi, čili vytěţit více informací) - Zachycení interakcí mezi členy skupiny, které mohou mít další informační hodnotu. - Skupina dává respondentovi intenzivnější podněty a napomáhá tvořivému myšlení členů skupiny. - Lze sledovat skupinovou dynamiku (aktivita, názory, skupinové role se během diskuze rozvíjí a mění)

Naopak mají skupinové rozhovory také své nevýhody: (Surynek, Komárková, Kašparová 2001, str. 113-114) 30

- Skupina je vytvořena uměle a je tím ovlivněna, oproti přirozeně vytvořené skupině. - Odpovědi respondentů se mohou ovlivňovat. - Získání respondenta pro skupinový rozhovor je těţší, neţ u individuálního rozhovoru. - Podíl nákladů na jednoho respondenta ve skupinovém rozhovoru je vyšší neţ v individuálním rozhovoru (náklady na místnost, občerstvení, odměna apod.)

Písemné dotazování Tato technika je velice rozšířená a spočívá v tom, ţe respondent sám písemně odpovídá na otázky v dotazníku. Mezi hlavní výhody písemného dotazování patří to, ţe je levnější, nedochází k nechtěnému ovlivnění tazatelem a respondent si sám vybere dobu pro vyplnění otázek. Mezi nevýhody můţeme zařadit:

- Niţší návratnost dotazníků, neţ u osobního dotazování. - Nelze určit, zda skutečně vyplnil dotazník ten, komu byl určen. - Nelze kontrolovat podmínky, za kterých byl dotazník vyplněn.

Písemné dotazování se člení na adresné a neadresné. Pro neadresné dotazování se pouţívá anketa, tedy všechny způsoby dotazování, kdy záleţí na respondentovi, zda se rozhodne odpovědět či nikoliv. Mezi neadresné dotazování můţeme zařadit např. novinovou a časopiseckou anketu, vkládanou anketu do poštovních schránek, rozhlasovou a televizní anketu apod. U adresného dotazování se vyuţívá dotazník, zde je respondent oslovován podobně jako u rozhovoru. Mezi adresné dotazování můţeme zařadit poštovní dotazování s průvodním dopisem, písemné dotazování u odborníků a v organizacích. Rozdíl mezi adresným a neadresným dotazováním spočívá v tom, ţe adresné se snaţí dosáhnout větší reprezentativnosti výsledků, kdeţto neadresné dotazování tuto aspiraci nemá. Výsledky získané pomocí ankety jsou vţdy orientačního charakteru a vypovídají pouze za skupinu lidí, kteří odpověděli. (Surynek, Komárková, Kašparová 2001, str. 115-116)

31

Základní pravidla pro tvorbu dotazníků pro poštovní písemné adresné dotazování: (Surynek, Komárková, Kašparová 2001, str. 117)

- Dotazník doprovází průvodní dopis, kde je uvedena zdvořilá výzva k zodpovězení otázek a stručný a jasný smysl celého výzkumu. - Jednoduchost a srozumitelnost. - Technické stránce dotazníku musí být věnována pečlivá pozornost. - V dotazníku musí být uvedeny pokyny, jak správně dotazník vyplnit, a příklady jeho správného vyplnění. - V dotazníku musí být uveden termín, do kdy je třeba ho odeslat vyplněný zpět. - Respondentům musí být zaručena anonymita, pokud je dotazník uveden jako anonymní. - Pro podporu návratnosti je dobré pouţít jako odměnu malý dárek, který přichází spolu s dotazníkem.

Dotazování prostřednictvím technických zařízení Mezi tyto způsoby dotazování řadíme telefonické dotazování a elektronické dotazování. Telefonické dotazování je metoda, která je relativně rychlá a levná pro sběr empirických dat v terénu. Je nejvhodnější v rámci průmyslového výzkumu, ale v domácnostech ČR zatím nelze realizovat reprezentativní dotazování. Je ovšem moţné provádět telefonické výzkumné sondy, které si nekladou nároky na reprezentativnost a přinášejí rychlé a aktuální informace. Pro telefonické dotazování je důleţité srozumitelně artikulovat a mít příjemný hlas, tazatel by měl být také speciálně vyškolen. V podnicích jsou pro telefonické rozhovory vhodné spíše dopolední hodiny, kdeţto v domácnostech je nejvhodnější zavolat mezi 17 a 20 hodinou. Po 20 hodině jsou hovory nevhodné.

V současnosti dosáhl rozvoj internetu a telefonizace vysokého stupně, proto se rozšiřují moţnosti dotazování pomocí elektronické pošty a internetových stránek. Internet se stává běţnou záleţitostí, i kdyţ pro občany staršího věku, můţe být elektronická pošta stále překáţkou. Proto je vhodné vybírat respondenty takové, kteří jsou ochotni na internetu komunikovat. Výhodou elektronického dotazování je rychlost při rozesílání dotazníků, rychlost vyhodnocení a moţnost zpětné vazby. 32

Dotazníky lze za pomocí PC a internetu rychle opravit a opětovně rozesílat. (Surynek, Komárková, Kašparová 2001, str. 121-122)

2.3. Vlastní tvorba dotazníku6 Pro zjištění spádovosti bylo vyuţito metody náhradního anketárního šetření přes obecní úřady. Samotná tvorba dotazníku byla konzultována s vedoucím práce RNDr. Jaroslavem Maryášem, CSc. Dotazník je graficky a formálně upraven, ovšem odpovídá dotazníkům, které jiţ pouţili studenti ve svých diplomových pracích o stejném tématu, a proto je jeho pouţití ověřeno.

Samotný dotazník se skládá ze tří částí a je určen vedoucím orgánům obcí. První část tvoří oslovení a průvodní dopis. Průvodní dopis obsahuje představení a základní údaje o odesílateli, stručnou informaci o probíhajícím výzkumu, poděkování a kontaktní údaje, kam je vyplněný dotazník potřeba odeslat a kontaktní telefon v případě nejasností.

Druhá část dotazníku obsahuje vzor a postup při vyplňování dotazníku, kde je uvedeno, co znamenají jednotlivé sloupce (převáţně, částečně, výjimečně) a kde je také popsán jejich význam. Ve vzoru je uveden příklad, jak správně vyplnit dotazník, aby nedošlo k nedorozumění. Do sloupce „převáţně“ se vyplňuje právě jedna obec, kam lidé směřují za daným druhem sluţby nejvíce. Zároveň při vyplnění tohoto políčka se mohou vyplnit i částečné a výjimečné cíle. Pokud nelze určit jednu převaţující obec, vyplní se pouze cíle „částečně“ a „výjimečně“, v tomto případě lze uvést i více neţ jednu obci.

Třetí část je tvořena samotným dotazníkem, který je rozdělen do tří oblastí: školství, zdravotnictví, maloobchod a ostatní sluţby. V oblasti školství byla zjišťována dojíţďka do mateřských škol, základních škol (první a druhý stupeň), středních škol (gymnázia, odborné učiliště) a vyšších odborných škol, vysokých škol. Dále v oblasti zdravotnictví se zjišťovala dojíţďka za praktickým lékařem, dětským a zubním lékařem, gynekologem a speciálním lékařem, dále také do nemocnic a na pohotovosti. Poslední rozsáhlejší oblast, pro kterou byla zkoumána dojíţďka, je maloobchod a ostatní sluţby. Tuto oblast tvoří: - Běţné denní nákupy (potraviny, drogerie) - Nákupy textilu a obuvi

6 Dotazník je součástí příloh v této práci. 33

- Nákupy průmyslového zboţí (elektronika, domácí potřeby) - Nákupy speciálního zboţí (auto-moto, šperky, …) - Nákupy knih, CD, DVD - Nákupy nábytku - Běţné sluţby (kadeřník, čistírna, …) - Speciální sluţby (oprava hodinek, fotograf, …) - Návštěva lékárny - Návštěva kina - Návštěva kulturních institucí (divadla, galerie, muzea, výstavy) - Návštěva barů, restaurací, vináren - Návštěva zábavních zařízení (bowling, diskotéka, klub) - Návštěva sportovních zařízení (tělocvična, fitness, aerobik, bazén) - Návštěva finančních institucí (banky, pojišťovny) a jejich poboček

2.3.1. Sběr dat pro zjištění spádovosti Pro ujištění, ţe pokyny k vyplnění dotazníku jsou dostatečně srozumitelné, bylo vyplnění dotazníku odzkoušeno u rodinných příslušníků. Protoţe všechny osoby, které zkoušely vyplnit dotazník nanečisto, ho zhodnotily jako dostatečně pochopitelný pro vyplnění, mohlo se přistoupit k samotnému sběru dat.

Jak jiţ bylo uvedeno, pro sběr dat byla vyuţita dotazovací technika. Samotný sběr dat probíhal elektronickou formou přes vedoucí orgány obcí. Dotazník byl rozeslán elektronickou poštou na emailové adresy starostů, popř. zastupitelů obce nebo na oficiální kontaktní adresy, které obce7 uvádějí na svých internetových stránkách, jelikoţ u menších obcí nebyl vţdy uveden kontakt přímo na starostu. Spolu s dotazníkem byla v emailu uvedena zdvořilá ţádost o vyplnění, poděkování a kontaktní údaje.

Dotazníky bylo nutné rozeslat několikrát, jelikoţ jejich návratnost nikdy nebyla úplná. Rozesílání proběhlo ve čtyřech etapách8, kdy se podařilo úspěšně posbírat 85 dotazníků z celkově potřebných 97, a to v období od března do listopadu 2013. Kaţdé dva měsíce byly

7 Dotazník byl rozeslán pouze do obcí, které spadají do zkoumaného území. 8 1. etapa – březen aţ duben, 2. etapa – květen aţ červen, 3. etapa – červenec aţ srpen, 4. etapa – září aţ listopad 34

dotazníky opět odeslány s urgencí v emailu a také bylo vyuţito, co nejvíce relevantních emailových adres uvedených na webových stránkách obcí, takţe za devět měsíců sběru dat byla získána většina dotazníků. Zbylých 13 obcí, které na emaily nereagovaly, bylo nutné kontaktovat telefonicky s prosbou o vyplnění. V úředních hodinách (telefonické kontakty a úřední hodiny jsou uvedené na webových stránkách obcí) bylo obvoláno všech 13 obcí a všechny s kladnou odezvou. Tímto způsobem bylo získáno 100 % dotazníků potřebných pro zpracování teoretické části této práce.

35

3. POPIS ZKOUMANÉHO ÚZEMÍ Po konzultaci s vedoucím práce RNDr. Jaroslavem Maryášem CSc. byl jako zkoumané území určen okres Prostějov.

Okres Prostějov se rozprostírá na jihozápadě Olomouckého kraje. Na východě sousedí s okresem Přerov a na severu s okresem Olomouc. Na jihu má okres Prostějov společnou hranici s okresem Kroměříţ ze Zlínského kraje a okresem Vyškov z Jihomoravského kraje, na západě má společnou hranici s okresy Blansko z Jihomoravského kraje a Svitavy z Pardubického kraje. Celková rozloha prostějovského okresu činí 770 km2.

Prostějovský okres je tvořen 97 obcemi, z toho 5 městy (Konice, Kostelec na Hané, Němčice nad Hanou, Plumlov, Prostějov) a 6 městysy (Brodek u Prostějova, Drahany, Kralice na Hané, Nezamyslice, Protivanov, Tištín). Začátkem roku 2003 zanikly okresní úřady a samosprávné kraje se od té doby pro účely státní správy dělí na správní obvody obcí s rozšířenou působností (Konice, Prostějov), které se dále dělí na správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem (Konice, Němčice nad Hanou, Prostějov).9

Okres Prostějov se skládá z těchto obcí: Alojzov, Bedihošť, Bílovice-Lutotín, Biskupice, Bohuslavice, Bousín, Brodek u Konice, Brodek u Prostějova, Březsko, Budětsko, Buková, Čehovice, Čechy pod Kosířem, Čelčice, Čelechovice na Hané, Dětkovice, Dobrochov, Dobromilice, Doloplazy, Drahany, Drţovice, Dřevnovice, Dzbel, Hačky, Hluchov, Horní Štěpánov, Hradčany-Kobeřice, Hrdibořice, Hrubčice, Hruška, Hvozd, Ivaň, Jesenec, Kladky, Klenovice na Hané, Klopotovice, Konice, Kostelec na Hané, Koválovice - Osíčany, Kralice na Hané, Krumsín, Laškov, Lešany, Lipová, Ludmírov, Malé Hradisko, Mořice, Mostkovice, Myslejovice, Němčice nad Hanou, Nezamyslice, Niva, Obědkovice, Ohrozim, Ochoz, Olšany u Prostějova, Ondratice, Otaslavice, Otinoves, Pavlovice u Kojetína, Pěnčín, Pivín, Plumlov, Polomí, Prostějov, Prostějovičky, Protivanov, Přemyslovice, Ptení, Raková u Konice, Rakůvka, Rozstání, Seloutky, Skalka, Skřípov, Slatinky, Smrţice, Srbce, Stařechovice, Stínava, Straţisko, Suchdol, Šubířov, Tištín, Tvorovice, Určice, Víceměřice, Vícov, Vincencov, Vitčice, Vranovice-Kelčice, Vrbátky, Vrchoslavice, Vřesovice, Výšovice, Zdětín, Ţeleč.

9Český statistický úřad. Charakteristika okresu Prostějov [online]. 2013. vyd. [cit. 2013-12-18]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xm/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_prostejov 36

Obrázek 3: Územní obvody okresu Prostějov

Zdroj: Český statistický úřad10

10Český statistický úřad. Charakteristika okresu Prostějov [online]. 2013. vyd. [cit. 2013-12-18]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xm/redakce.nsf/i/administrativni_rozdeleni_okresu_prostejov_k_1_1_2008/$File/Prost%C4 %9Bjov.gif 37

4. PRAKTICKÁ ČÁST Hlavním cílem této práce je vymezit parciální obsluţné regiony a komplexní obsluţný region na základě analýzy procesů obsluţné spádovosti pro okres Prostějov. V praktické části budou vyhodnocena data z dotazníků a na základě těchto dat budou vymezena podle hierarchické úrovně nadlokální a mikroregionální obsluţná střediska a jejich sféry vlivu pro oblast zdravotnictví, školství, maloobchod a sluţby. Vznikne nám tedy:

Zdravotnický region Nadlokální zdravotnický region Mikroregionální zdravotnický region

Region školství Nadlokální školský region Mikroregionální školský region

Region maloobchodu a sluţeb Nadlokální region maloobchodu a sluţeb Mikroregionální region maloobchodu a sluţeb

Nejprve bude vymezen zdravotnický region, poté region školství a následně region maloobchodu a sluţeb a po vyhodnocení dat bude pro kaţdý z těchto regionů vytvořen kartogram11.

Po vytvoření parciálních obsluţných regionů ve všech oblastech, bude na závěr vymezen tzv. komplexní obsluţný region, který podává ucelený pohled na zkoumanou problematiku.

11 Kartogram je jednoduchá mapa, v níţ je graficky vyjádřena intenzita sledovaného jevu. 38

4.1. Zdravotnictví Vymezení parciálního zdravotnického regionu bylo vytvořeno podle informací v dotaznících o dojíţďce do zdravotnických zařízení a také podle informací z Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR12, kde byla zjišťována vybavenost obcí zdravotnickými zařízeními.

Nejprve je potřeba určit, které procesy jsou nadlokálního charakteru a které jsou mikroregionální. Mezi nadlokální procesy patří návštěva praktického lékaře pro dospělé, dětského lékaře, návštěva gynekologa a zubního lékaře. V tomto případě bylo moţné za středisko nadlokální úrovně určit tu obec, která na svém území poskytuje alespoň tři ze čtyř výše jmenovaných sluţeb. Dále byla v dotazníku zkoumána dojíţďka za speciálními lékaři, na pohotovost a do nemocnic. Jelikoţ pohotovost a nemocnice má vyšší přesah, neţ je nadlokální a mikroregionální úrove, tak se mezi tyto procesy neřadí. Mezi mikroregionální procesy tedy patří návštěva speciálních (odborných) lékařů a návštěva polikliniky. Abychom mohli vymezit mikroregionální středisko, musí se na daném území nacházet alespoň jedna poliklinika nebo pět odborných lékařů, a zároveň musí splňovat podmínku nadlokální úrovně.

Tabulka 2: Počet zdravotnických zařízení v okresu Prostějov

ORP CELKEM za Zdravotnické zařízení ORP Prostějov Konice okres Praktický lékař 9 64 73 Dětský lékař 6 33 39 Zubní lékař 6 68 74 Gynekolog 1 12 13 Speciální lékař 8 87 95 Zdravotnické středisko 0 2 2 Nemocnice 0 1 1 Zdroj: Vlastní návrh zpracovaný podle Registru zdravotnických zařízení13

12ÚSTAV ZDRAVOTNICKÝCH INFORMACÍ A STATISTIKY ČR [online]. 2013 [cit. 2014-01-01]. Dostupné z: http://uzis.cz/ 13ÚSTAV ZDRAVOTNICKÝCH INFORMACÍ A STATISTIKY ČR: Registr zdravotnických zařízení [online]. 2013 [cit. 2014-01-01]. Dostupné z: https://snzr.uzis.cz/viewzz/rzz.htm 39

Prostějovský okres se skládá z celkově 97 obcí. Podle registru zdravotnických zařízení se ve zkoumaném území se nachází celkem 35 obcí, kde lze navštívit praktického lékaře. Dětský lékař se nachází ve 27 obcích, zubního lékaře je dále moţné navštívit ve 24 obcích. Gynekolog má svoji ordinaci pouze ve 4 obcích a speciální lékař se nachází v 8 obcích.

Vyhodnocení odpovědí z dotazníků pro vymezení sféry vlivu bylo provedeno podle metodiky, která je detailněji popsána v kapitole 1.6.2. V případě zdravotnictví se ovšem počítají pouze relativní významy všech jednotlivých uvedených cílů (převáţný, částečný, výjimečný) v daném procesu. Hodnota relativního významu byla určena tím, kolik cílů bylo obcí uvedeno. Po sečtení relativních významů byly jednotlivé obce přiřazovány ke spádovým střediskům. Pokud obec uvedla u všech nadlokálních procesů pouze jeden cíl, byl k obci přiřazen automaticky. Pokud ale obec uvedla více neţ jeden cíl, bylo přiřazování prováděno na základě převaţujícího spádu, kdy celkový relativní význam druhého nejsilnějšího střediska nedosahoval více neţ dvě třetiny celkového relativního významu prvního nejsilnějšího střediska. Obce jsou označeny jako oscilační, pokud nemají k ţádnému středisku převaţující spád. Jelikoţ hierarchie je ve zdravotnictví pevně stanovena státní správou, nebylo nutné přiřazovat koeficienty zkoumaným oblastem.

4.1.1. Nadlokální zdravotnický region

Jak jiţ bylo uvedeno, mezi procesy, které vymezují nadlokální zdravotnický region, patří dojíţďka za praktickým lékařem, dětským lékařem, gynekologem a zubním lékařem. Abychom mohli určit obec jako nadlokální obsluţné středisko, musí v obci působit nejméně tři ze čtyř uvedených dojíţděk. Informace byly zjištěny podle odpovědí v dotaznících a podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky v ČR. V dotaznících byly mezi odpověďmi i obce, které se nachází za hranicemi zkoumaného území, proto zde budou uvedena i nadlokální střediska mimo zkoumané území. Celkem tedy bylo určeno 25 obcí, které splňují podmínku nadlokálního střediska, z toho 2 obce se nachází mimo zkoumanou oblast. Obce, které splňují podmínku nadlokálního střediska jsou tyto: Bedihošť, Brodek u Konice, Brodek u Prostějova, Čechy pod Kosířem, Čelechovice na Hané, Horní Štěpánov, Klenovice na Hané, Konice, Kostelech na Hané, Laškov, Mostkovice, Němčice nad Hanou, Nezamyslice, Olšany u Prostějova, Otaslavice, Otinoves, Plumlov, Prostějov, Protivanov, Přemyslovice, Určice a Vrbátky. Další dvě obce se nacházejí mimo zkoumané území – Lipovec a Tovačov. 40

Největší spádovou oblastí na nadlokální úrovni se stal Prostějov, pod který spadá 18 obcí. Jsou to obce Alojzov, Biskupice, Čehovice, Dobromilice, Drţovice, Hluchov, Hrubčice, Hrdibořice, Kralice na Hané, Obědkovice, Ohrozim, Pivín, Prostějov, Ptení, Smrţice, Výšovice, Vřesovice, Zdětín. Druhým největším spádovým územím je obec Konice. Pod Konice spadá těchto 15 obcí: Bohuslavice, Březsko, Budětsko, Dzbel, Hačky, Hvozd, Jesenec, Konice, Kladky, Ludmírov, Polomí, Ochoz, Skřípov, Straţisko, Šubířov. Pod Němčice nad Hanou spadá těchto 6 obcí: Hruška, Němčice nad Hanou, Pavlovice u Kojetína, Srbce, Vítčice, Vrchoslavice. Pod Nezamyslice spadá těchto 6 obcí: Doloplazy, Dřevnovice, Nezamyslice, Koválovice – Osíčany, Tištín a Víceměřice. Další spádová oblast je Brodek u Prostějova, pod který spadají obce Brodek u Prostějova, Dobrochov, Hradčany – Koběřice, Ondratice a Ţeleč. Pod spádovou oblast Protivanov spadá Buková, Bousín, Malé Hradisko a Protivanov. Dalším střediskem je Brodek u Konice, pod který spadá Brodek u Konice, Lipová, Suchdol. Do spádového území Laškov patří obce Rakůvka, Raková u Konice a Laškov. Pod spádovou oblast Otinoves patří Drahany, Otinoves a Niva a pod spádovou oblast Plumlov patří Krumsín, Plumlov, Prostějovičky. Pod spádové středisko Otaslavice spadají obce Otaslavice, Vincencov a Vranovice – Kelčice a pod spádové území Klenovice na Hané spadají obce Čelčice, Obědkovice a Klenovice na Hané. Do spádového obvodu Kostelce na Hané spadá obec Stařechovice a Kostelec na Hané. Klopotovice a Ivaň označily jako spádové území Tovačov, který se nachází za hranicemi okresu Prostějov. Obce Horní Štěpánov, Olšany u Prostějova, Mostkovice a Vrbátky označily samy sebe za spádovou oblast, ovšem ţádné jiné obce ze zkoumaného území tam převáţný ani oscilační spád nemají. Obec Rozstání označila za spádové území obec Lipovec, která se nachází mimo zkoumanou oblast. Obce Dětkovice, Myslejovice, Seloutky a Určice jsou oscilující mezi Prostějovem a Určicemi. Obce Skalka a Tvorovice oscilují mezi Prostějovem a Klenovicemi na Hané. Obec Mořice je oscilující mezi Němčicemi nad Hanou a Nezamyslicemi. Obce Bílovice – Lutotín, Lešany a Slatinky jsou oscilující mezi Kostelcem na Hané a Prostějovem. Mezi Plumlovem a Prostějovem oscilují obce Vícov a Stínava. Čelechovice na Hané oscilují mezi Čelechovicemi a Prostějovem a Bedihošť mezi Prostějovem a Bedihošťem. Obec Pěnčín osciluje mezi třemi obcemi – Prostějov, Laškov a Konice. Přemyslovice oscilují mezi Konicemi a Přemyslovicemi a Čechy pod Kosířem mezi Prostějovem a Čechy pod Kosířem.

41

Obrázek 4: Nadlokální střediska zdravotnictví a jejich sféry vlivu

Zdroj: Vlastní návrh zpracovaný na základě dotazníkového šetření v programu ArcGIS 10.2 42

4.1.2. Mikroregionální zdravotnický region

Aby se obec mohla stát střediskem na mikroregionální úrovni, musí splňovat podmínku, která je platná pro nadlokální úroveň a zároveň se v obci musí nacházet minimálně 5 ordinací lékařů specialistů nebo poliklinika. Pro zkoumané území tato podmínka platí u tří obcí – Konice, Němčice nad Hanou a Prostějov. Mimo zkoumané území to jsou obce Boskovice, Blansko, Olomouc, Kroměříţ, Přerov a Vyškov.

Při vyhodnocování sfér vlivu mikroregionálních středisek je vyuţit stejný postup jako u nadlokálních středisek. Opět byly vypočteny relativní významy u všech uváděných cílů. Podle výsledných hodnot byly obce přiřazovány ke spádovým mikroregionálním střediskům. Pokud obec uvedla pouze jeden cíl, byl automaticky přiřazen ke středisku. V případě, ţe obec uvedla více cílů, rozhodoval převaţující spád, pokud byl ovšem celkový relativní význam druhého nejsilnějšího střediska vyšší neţ dvě třetiny prvního nejsilnějšího střediska, byla obec označena za oscilující mezi těmito středisky.

Jednoznačně nejsilnějším mikroregionálním střediskem se stal Prostějov, pod který spadá celkem 68 obcí. Pravděpodobně je to dáno tím, ţe v Prostějově se nachází celkem 74 lékařů specialistů podle registru zdravotnických zařízení. Naproti tomu se v Němčicích nad Hanou nachází celkem 7 lékařů specialistů a zároveň je nadlokálním střediskem, ale sama obec, ani okolní obce neoznačily Němčice za spádové středisko. Druhým nejsilnějším mikroregionálním střediskem jsou Konice, kde se nachází 8 lékařů specialistů a pod které spadá celkem 9 obcí.

Pod Prostějov tedy spadají tyto obce: Bedihošť, Biskupice, Bohuslavice, Bousín, Brodek u Konice, Brodek u Prostějova, Budětsko, Buková, Bílovice – Lutotín, Čehovice, Čelechovice na Hané, Čelčice, Dobrochov, Dobromilice, Doloplazy, Drahany, Drţovice, Dětkovice, Dřevnovice, Hačky, Hluchov, Hradčany – Koběřice, Hrdibořice, Hrubčice, Hruška, Klenovice na Hané, Kostelec na Hané, Kralice na Hané, Krumsín, Laškov, Lešany, Lipová, Malé Hradisko, Mostkovice, Mořice, Myslejovice, Nezamyslice, Niva, Němčice nad Hanou, Obědkovice, Ochoz, Ohrozim, Ondratice, Otaslavice, Otinoves, Pivín, Plumlov, Prostějov, Prostějovičky, Protivanov, Ptení, Přemyslovice, Raková u Konice, Rakůvka, Seloutky, Smrţice, Stařechovice, Straţisko, Stínava, Suchdol, Šubířov,

43

Tvorovice, Určice, Vincencov, Vranovice – Kelčice, Vrchoslavice, Vícov, Výšovice, Zdětín. Pod Konice spadají tyto obce: Březsko, Dzbel, Hvozd, Jesenec, Konice, Ludmírov, Polomí, Pěnčín, Skřípov. Obce Slatinky, Vrbátky a Skalka mají převaţující spád do Olomouce, která se nachází mimo zkoumané území. Obec Rozstání má převaţující spád do Blanska, které je také umístěno za hranicemi okresu. Obce, které oscilují mezi Prostějovem a Olomoucí jsou tyto: Alojzov, Čechy pod Kosířem, Olšany u Prostějova a Kladky. Další čtyři oscilující obce, mezi Vyškovem a Prostějovem, jsou tyto: Tištín, Víceměřice, Vřesovice, Ţeleč. Obce Koválovice – Osíčany, Pavlovice u Kojetína, Srbce a Vítčice oscilují mezi Prostějovem a Kroměříţí. Obce Ivaň a Klopotovice oscilují mezi třemi městy, a to: Prostějov, Přerov a Olomouc.

44

Obrázek 5: Mikroregionální střediska zdravotnictví a jejich sféry vlivu

Zdroj: Vlastní návrh zpracovaný na základě dotazníkového šetření v programu ArcGIS 10.2 45

4.2. Školství

Vymezení parciálního školského regionu bylo vytvořeno podle informací v dotaznících o dojíţďce do školských institucí a také podle informací z Rejstříku škol a školských zařízení14, kde byla zjišťována vybavenost obcí školskými institucemi.

Stejně jako u zdravotnického regionu, tak také u regionu školského, bude vymezen nadlokální školský region a mikroregionální školský region. Nejprve je potřeba stanovit podmínky, za kterých můţeme vymezit školské střediska nadlokální úrovně a mikroregionální úrovně. V případě nadlokální úrovně, je nutné, aby obec byla vybavena úplnou základní školou (1. – 9. třída). Úplná základní škola je zmíněna z toho důvodu, ţe v některých obcích se nachází základní škola pouze s prvním stupněm (1. – 5. třída). Takţe do školy na druhý stupeň (5. – 9. třída) musí ţáci dojíţdět do jiné obce. Na mikroregionální úrovni se hodnotí dojíţďka do středních škol – gymnázia, střední školy, střední odborná učiliště. Pro středisko mikroregionální úrovně platí to, ţe se v obci musí nacházet minimálně dva typy středních škol a zároveň musí platit podmínka nadlokální úrovně, tedy přítomnost úplné základní školy. V dotaznících je uvedena i dojíţďka do vyšších odborných škol a vysokých škol, ty ovšem přesahují mikroregionální úroveň, proto nebudou dále hodnoceny.

Při vyhodnocování informací z dotazníkového šetření byl pouţit stejný postup jako u zdravotnického regionu. Pro vymezení sfér vlivu obsluţných středisek byla vyuţita metodika, která je podrobněji popsána v kapitole 1.6.2. Opět se počítají pouze relativní významy všech jednotlivých uvedených cílů v daném procesu. Při výpočtu záleţí na tom, kolik cílů je obcí uvedeno. Výsledný součet relativních významů ukazuje, které obce budou přiřazeny ke spádovým střediskům. Pokud obec označila v dotazníku pouze jeden cíl, je přiřazen k obci automaticky. V případě, ţe obec uvedla více cílů, pro přiřazování je rozhodující převaţující spád. Pokud byl ovšem celkový relativní význam druhého nejsilnějšího střediska vyšší neţ dvě třetiny celkového relativního významu prvního nejsilnějšího střediska, byla obec označena za oscilační. I v případě školského regionu nebylo potřeba dalších výpočtů, neboť hierarchie školství je stanovena vzdělávacím systémem České republiky.

14MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY: Rejstřík škol a školských zařízení [online]. 2013 [cit. 2014-01-01]. Dostupné z: http://rejskol.msmt.cz/ 46

4.2.1. Nadlokální školský region

Při vymezování nadlokálního školského střediska je potřeba, aby obec na svém území disponovala úplnou základní školou. Součástí školy tedy musí být všech devět tříd. V dotaznících byly mezi odpověďmi i obce, které se nacházejí za hranicemi zkoumaného území. Podle rejstříku škol a školských zařízení byly ověřeny všechny cíle, které obce v dotaznících uváděly. Na základě analýzy dotazníků a stanovených podmínek byly vymezena nadlokální střediska. Celkem se jedná o 22 obcí, z nichţ 20 se nachází ve zkoumaném území, jsou to následující obce: Bedihošť, Bohuslavice, Brodek u Prostějova, Brodek u Konice, Čelechovice na Hané, Horní Štěpánov, Klenovice na Hané, Kostelec na Hané, Konice, Nezamyslice, Němčice nad Hanou, Olšany u Prostějova, Plumlov, Protivanov, Prostějov, Přemyslovice, Ptení, Vrbátky, Otaslavice, Určice a mimo zkoumané území to je obec Lipovec a obec Tovačov.

Nadlokální školský region se člení do mnoha spádových obvodů. Prostějov jiţ v tomto případě není tak významným nadlokálním školským střediskem, co se do počtu obcí týče. Prostějov je střediskem pro Drţovice, Mostkovice, Prostějov, Seloutky a Výšovice. Jednou z největších spádových oblastí jsou Konice, kde spadá těchto 12 obcí: Budětsko, Březsko, Dzbel, Hvozd, Jesenec, Kladky, Konice, Laškov, Ludmírov, Ochoz, Skřípov, Šubířov. Za další větší spádovou oblast lze označit Protivanov, kam patří tyto obce: Bousín, Buková, Drahany, Malé Hradisko, Niva, Otinoves a Protivanov. Pod oblast Bohuslavice mají spád tyto obce: Bohuslavice, Hačky, Polomí, Rakůvka a Raková u Konice. Obce Brodek u Konice, Suchdol a Lipová patří pod spádovou oblast Brodek u Konice. Pod oblast Přemyslovice to jsou obce Přemyslovice a Straţisko. Pod oblast Ptení to jsou obce Stínava, Ptení a Zdětín. Dalším střediskem je obec Kostelec na Hané, do které mají spád tyto obce: Bílovice – Lutotín, Čechy pod Kosířem, Kostelec na Hané, Lešany a Stařechovice. Obce Krumsín, Ohrozim, Plumlov, Prostějovičky a Vícov patří pod spádové středisko Plumlov. Do spádové oblasti Čelechovice na Hané spadají obce Čelechovice na Hané, Slatinky a Smrţice. Pod oblast Vrbátky patří obce Vrbátky a Hrdibořice. Obce Bedihošť, Čehovice, Hrubčice a Kralice na Hané tvoří spádovou oblast Bedihošť. Pod Určice spadají Dětkovice, Myslejovice a Určice a pod Otaslavice to jsou obce Otaslavice, Vincencov a Vranovice – Kelčice. Pod spádovou oblast Klenovice na Hané spadají obce Čelčice, Obědkovice, Klenovice na Hané, Pivín, Skalka a Tvorovice,

47

dále pak pod Brodek u Prostějova to jsou obce Brodek u Prostějova, Dobrochov, Hradčany – Koběřice, Ondratice, Vřesovice. Do spádové oblasti Nezamyslice patří obce Doloplazy, Dřevnovice, Koválovice – Osíčany, Nezamyslice, Tištín a Víceměřice a do oblasti Němčice nad Hanou patří obce Hruška, Němčice nad Hanou, Mořice, Pavlovice u Kojetína, Srbce, Vítčice a Vrchoslavice. Obce Biskupice, Klopotovice a Ivaň spadají pod Tovačov, který se nachází mimo zkoumané území. Obec Rozstání spadá pod Lipovec, který se také nachází za hranicemi okresu Prostějov. Obce Horní Štěpánov a Olšany u Prostějova označily samy sebe za spádovou oblast, ovšem jiné obce ze zkoumaného území tam spád nemají. Obec Dobromilice je oscilační mezi Brodkem u Prostějova a Nezamyslicemi. Obec Alojzov osciluje mezi Prostějovem a Určicemi a obce Pěnčín a Hluchov oscilují mezi Kostelcem na Hané a Přemyslovicemi.

48

Obrázek 6: Nadlokální školská střediska a jejich sféry vlivu

Zdroj: Vlastní návrh zpracovaný na základě dotazníkového šetření v programu ArcGIS 10.2

49

4.2.2. Mikroregionální školský region

Abychom mohli obci přiřadit statut mikroregionálního školského střediska, musela splňovat podmínku přítomnosti minimálně dvou typů středních škol a zároveň musela být nadlokálním střediskem. Za středoškolské instituce povaţujeme gymnázia, střední školy a střední odborné školy. Opět byl pro ověření pouţit rejstřík škol a školských zařízení. Po vyhodnocení dotazníkového šetření bylo určeno jako mikroregionální střediska těchto 9 obcí: Blansko, Boskovice, Jevíčko, Kroměříţ, Kojetín, Olomouc, Prostějov, Přerov, Vyškov. Z těchto obcí se pouze Prostějov nachází ve zkoumaném území. Zvláštní postavení má v tomto případě obec Konice. Konice patří do zkoumaného území a má status obce s rozšířenou působností, ale nemůţeme ji zařadit mezi mikroregionální školská střediska, neboť podle rejstříku škol a školských zařízení se v Konicích nachází pouze jedno gymnázium. Ovšem z dotazníkového šetření vyplývá jednoznačný vliv tohoto střediska, proto je uvedena mezi spádovými oblastmi, jak bude uvedeno v kartogramu níţe (Obrázek č. 7).

Vymezení vlivu mikroregionálních středisek probíhalo stejně jako v případě nadlokálních školských středisek. Bylo vyuţito vzorce pro výpočet relativního významu jednotlivých cílů, opět záleţí na tom, kolik cílů je obcí uvedeno. Následně podle převaţujícího spádu bylo provedeno přiřazení obce ke spádovému středisku obdobně, jak tomu bylo v případě nadlokálních školských středisek nebo zdravotnických nadlokálních a mikroregionálních středisek.

Jednoznačně největší mikroregionální školskou spádovou oblastí pro zkoumané území je Prostějov. V Prostějově se nachází celkem 9 středních škol a spadá pod něj 53 obcí z celkových 97 z celého okresu. Jsou to obce: Alojzov, Bedihošť, Bílovice – Lutotín, Čechy pod Kosířem, Čehovice, Čelechovice na Hané, Čelčice, Dobrochov, Dobromilice, Doloplazy, Drahany, Drţovice, Dětkovice, Hluchov, Hradčany – Koběřice, Hrdibořice, Hrubčice, Hruška, Klenovice na Hané, Klopotovice, Kostelec na Hané, Kralice na Hané, Krumsín, Laškov, Lešany, Malé Hradisko, Mostkovice, Myslejovice, Niva, Ohrozim, Ondratice, Pivín, Plumlov, Prostějov, Prostějovičky, Ptení, Pěnčín, Raková u Konice, Rakůvka, Seloutky, Skalka, Smrţice, Stařechovice, Stínava, Tvorovice, Určice, Vincencov, Vranovice – Kelčice, Víceměřice, Vícov, Výšovice, Vřesovice, Zdětín. Do

50

spádové oblasti Konice řadíme tyto obce: Budětsko, Březsko, Hvozd, Kladky, Ludmírov a Suchdol. Mezi obce, které jsou oscilující mezi Konicemi a Prostějovem, řadíme Brodek u Konice, Dzbel, Jesenec, Ochoz, Přemyslovice, Straţisko. Obce, které jsou oscilační mezi Jevíčkem a Konicemi jsou obec Šubířov a obec Skřípov. Dále obce Buková a Horní Štěpánov mají spád mimo zkoumané území, a to do Boskovic a obce, které oscilují mezi Boskovicemi a Prostějovem jsou tyto: Bousín, Lipová a Protivanov. Obec Rozstání má spád za hranice okresu Prostějov, a to do Blanska a obec Otinoves je oscilující mezi Blanskem a Prostějovem. Do Olomouce, která je také mimo zkoumané území, spadá obec Polomí a obec Bohuslavice. Mezi Olomoucem a Prostějovem oscilují obce Hačky, Olšany u Prostějova, Slatinky, Vrbátky. Obce Biskupice a Ivaň oscilují mezi Prostějovem a Přerovem a obce Brodek u Prostějova, Dřevnovice, Otaslavice, Nezamyslice, Tištín a Ţeleč oscilují mezi Vyškovem a Prostějovem. Obec Srbce má spád do Kroměříţe a mezi Kroměříţí a Prostějovem oscilují obce Němčice nad Hanou, Koválovice – Osíčany, Pavlovice u Kojetína. Obce Obědkovice, Mořice, Vrchoslavice a Vítčice jsou oscilující mezi Kojetínem a Prostějovem.

51

Obrázek 7: Mikroregionální školská střediska a jejich sféry vlivu

Zdroj: Vlastní návrh zpracovaný na základě dotazníkového šetření v programu ArcGIS 10.2 52

4.3. Maloobchod a sluţby

Vymezení parciálního regionu maloobchodu a sluţeb bylo provedeno na základě vyhodnocení dojíţďky za nákupy a sluţbami na nadlokální úrovni a mikroregionální úrovni. Tato kapitola se poněkud liší oproti vymezení zdravotnického a školského regionu, neboť v oblasti maloobchodu a sluţeb nemáme jasně definovanou hierarchickou strukturu obsluţných procesů.

Toto vymezení vychází z metodiky uvedené ve výzkumné zprávě J. Maryáše, která je detailněji popsána v teoretické části, konkrétně v kapitolách 1.5.3 a 1.6.2. V dotaznících byly uvedeny následující obsluţné procesy: běţné denní nákupy (potraviny, drogerie), nákupy textilu a obuvi, nákupy průmyslového zboţí (elektronika, domácí potřeby), nákupy speciálního zboţí (auto-moto, šperky), nákupy knih, CD a DVD, nákupy nábytku, běţné sluţby (kadeřník, čistírna), speciální sluţby (oprava hodinek, fotograf), návštěva lékárny, návštěva kina, návštěva kulturních institucí (divadla, galerie, muzea, výstavy), návštěva barů, restaurací, vináren, návštěva zábavních zařízení (bowling, diskotéka, klub), návštěva sportovních zařízení (tělocvična, fitness, aerobik, bazén), návštěva finančních institucí (banky, pojišťovny).

Nejprve je potřeba stanovit hierarchickou úroveň, na které jsou jednotlivé obsluţné procesy relativně uzavřeny. Uzavřenost určujeme pomocí měření vzdušné vzdálenosti cest do všech hlavních cílů15 uváděných jednotlivými obcemi, dále také měříme vzdálenosti do veškerých16 uváděných cílů u jednotlivých procesů. Měření bylo prováděno na internetovém portálu www.mapy.cz.Takovým způsobem byla zjištěna vzdušná vzdálenost mezi obcí a veškerými cílovými místy, které uvedla. Uzavřenost obsluţných procesů je stanovena podle vzdáleností, do kterých se uskuteční 90 % cest. Dále bylo odečteno 10 % nejvíce se vychylujících hodnot u kaţdého procesu. Tento postup byl proveden u všech obcí ve zkoumaném území a tak bylo získáno 90 % cest, kam směřují jednotlivé dojíţďky. V následující tabulce je ukázáno, do jaké vzdálenosti směřuje 90 % všech cest, jak u hlavních cílů, tak u veškerých cílů:

15 Hlavní cíl je v dotaznících označován jako převáţný cíl. 16 Veškeré cíle jsou v dotaznících označeny jako převáţné, částečné a výjimečné cíle. 53

Tabulka 3: Vzdálenosti v km, do kterých směřuje 90 % cest

Hlavní Veškeré Obsluţný proces cíle cíle běţné denní nákupy (potraviny, drogerie) 0 5,1 nákupy textilu a obuvi 8,3 13 běţné sluţby 4,6 8,1 návštěva lékárny 5,5 9 speciální sluţby (oprava hodinek, fotograf) 9,5 12,4 nákupy běţného prům. zboţí (elektronika, domácí potřeby) 9,7 14 nákupy knih, CD, DVD 11,9 16 nákupy nábytku 13 17,8 nákupy speciálního zboţí (auto-moto, šperky) 13,3 17,8 Zdroj: Vlastní návrh vytvořený na základě dotazníkového šetření

Ze zjištěných dat je patrné, ţe na nejniţší úrovni jsou uzavřeny běţné denní nákupy. Běţné denní nákupy nezahrnujeme do nadlokální úrovně, neboť téměř kaţdá obec ze zkoumaného území provádí běţné denní nákupy ve své obci, proto tento proces označujeme jako lokální. Na nadlokální úrovni působí tyto procesy: nákupy textilu a obuvi, běţné sluţby a návštěva lékárny, kde se vzdálenost 90 % cest do hlavních cílů nadlokálních procesů pohybuje v rozmezí 4,6 km – 8,3 km a vzdálenost 90 % cest do veškerých cílů nadlokálních procesů se pohybuje v rozmezí 8,1 km – 13 km. Dále na úroveň mikroregionální řadíme tyto procesy: nákup běţného průmyslového zboţí, nákupy knih, CD a DVD, nákupy nábytku, speciální sluţby a nákupy speciálního zboţí, kdy vzdálenost 90 % cest do hlavních cílů mikroregionálních procesů se pohybuje v rozmezí 9,5 km – 13,3 km a vzdálenost 90 % cest do veškerých cílů mikroregionálních procesů se pohybuje v rozmezí 12,4 km – 17,8 km.

Dále byly určeny podmínky, za kterých můţeme obec označit za nadlokální a mikroregionální středisko. Aby se obec mohla stát nadlokálním střediskem, musí být tato obec schopna obslouţit alespoň dva ze tří jiţ zmiňovaných nadlokálních procesů (nákupy textilu a obuvi, běţné sluţby a návštěva lékárny) a také musí být označena jako hlavní cíl dojíţďky jinou obcí mimo sama sebe. Dále aby se obec mohla stát mikroregionálním střediskem, musí být tato obec schopna obslouţit alespoň čtyři z pěti jiţ uvedených mikroregionálních procesů (nákup běţného průmyslového zboţí, nákupy knih, CD a 54

DVD, nákupy nábytku, speciální sluţby a nákupy speciálního zboţí) a zároveň musí být střediskem na nadlokální úrovni, a ještě musí být označena jinou obcí mimo sama sebe, stejně jako na nadlokální úrovni.

Následně je potřeba určit koeficienty významnosti jednotlivých obsluţných procesů. Ty byly určeny na základě počtu hlavních cílů, které jednotlivé obce v dotaznících uváděly pro jednotlivé procesy. Hodnota koeficientu byla stanovena podle poměru počtu hlavních cílů uvedených u jednotlivých procesů. Jako výchozí byl stanoven proces s nejmenším počtem hlavních cílů a podle něj se poměrově odvíjely další procesy. Tento způsob vychází z metodiky Maryáše, kdy nejvíce cílových obcí je vykazováno u nejvýznamnějších, resp. nejfrekventovanějších obsluţných procesů. Koeficienty jsou důleţité zejména pro další výpočty při vymezení sfér vlivu obsluţných středisek. Pro přehlednost je zde uvedena tabulka č. 5, kde jsou seřazeny procesy podle počtu hlavních cílů a stanovené koeficienty:

Tabulka 4: Koeficienty obsluţných procesů a počty hlavních cílů

Počet hlavních Obsluţný proces Koeficient cílů nakupy knih, CD, DVD 7 1 nákupy nábytku 8 1,1 speciální sluţby 8 1,1 nákupy speciálního zboţí 8 1,1 nákup běţného prům. zboţí 11 1,6 nákupy textilu a obuvi 14 2 návštěva lékárny 17 2,4 běţné sluţby 28 4 Zdroj: Vlastní návrh vytvořený na základě dotazníkového šetření

Poměry jednotlivých obsluţných procesů tedy jsou následující: Nákupy knih, CD a DVD : nákupy nábytku : speciální sluţby : nákupy speciálního zboţí : nákupy běţného průmyslového zboţí : nákupy textilu a obuvi : návštěva lékárny : běţné sluţby = 1 : 1,1 : 1,1 : 1,1 : 1,6 : 2 : 2,4 : 4

Hodnoty těchto koeficientů jsou důleţité pro další výpočet spádovosti obsluţných procesů, jelikoţ v oblasti maloobchodu a sluţeb není hierarchie procesů pevně daná, jak

55

tomu bylo v případě školství a zdravotnictví, výpočet bude sloţitější. Bude proto vyuţito obou vzorců, které jsou uvedené v teoretické části (kapitola 1.6.2), kde je popsána metodika výpočtu.

I v oblasti maloobchodu a sluţeb, stejně jako v případě zdravotnictví a školství, budeme dále přiřazovat celkové relativní významy obcí ke spádovým střediskům. V případě, ţe obec uvedla jeden cíl, bude přiřazen k obci automaticky, ovšem pokud obec uvedla více cílů, tak záleţí na převaţujícím spádu, kdy celkový relativní význam druhého nejsilnějšího střediska nedosahuje více neţ dvě třetiny celkového relativního významu prvního nejsilnějšího střediska. Pokud přesahuje tyto dvě třetiny, je obec označena za oscilační.

4.3.1. Nadlokální region maloobchodu a sluţeb

Mezi procesy nadlokální úrovně řadíme nákupy textilu a obuvi, běţné sluţby a návštěva lékárny. Nadlokálním střediskem se můţe stát obec, která na svém území poskytuje nejméně dva procesy ze tří uvedených a zároveň musí být uvedena jako cíl jinou obcí. Ve zkoumaném území splňují tyto podmínky Bohuslavice, Brodek u Konice, Brodek u Prostějova, Konice, Kostelec na Hané, Němčice nad Hanou, Nezamyslice, Plumlov, Prostějov, Protivanov a mimo zkoumané území to jsou obce Olomouc, Jedovnice a Tovačov.

Do spádové oblasti Prostějov mají spád tyto obce: Alojzov, Bedihošť, Biskupice, Čechy pod Kosířem, Čehovice, Čelechovice na Hané, Čelčice, Dětkovice, Drţovice, Hluchov, Hrdibořice, Hrubčice, Klenovice na Hané, Klopotovice, Kostelec na Hané, Kralice na Hané, Laškov, Lešany, Malé Hradisko, Mostkovice, Myslejovice, Obědkovice, Otinoves, Pivín, Prostějov, Prostějovičky, Ptení, Pěnčín, Seloutky, Skalka, Smrţice, Straţisko, Tvorovice, Určice, Vranovice – Kelčice, Vrbátky, Výšovice, Vřesovice. Celkem má do spádové oblasti Prostějov spád 38 obcí. Další významnější spádovou oblastí, co se počtu obcí týče, je obec Konice s celkovým počtem 12 obcí. Jsou to tyto obce: Budětsko, Březsko, Dzbel, Hvozd, Jesenec, Kladky, Konice, Ludmírov, Ochoz, Rakůvka, Skřípov, Šubířov a hned za Konicemi následuje třetí největší spádová oblast Němčice nad Hanou, kde se nachází těchto 10 obcí: Doloplazy, Dřevnovice, Hruška, Němčice nad Hanou, Mořice, Pavlovice u Kojetína, Srbce, Víceměřice, Vítčice, Vrchoslavice. Další střediskem 56

je Brodek u Konice, pod který spadají tyto obce: Brodek u Konice, Dobrochov, Hradčany – Koběřice, Ondratice, Vincencov a Ţeleč. Pod spádovou oblast Protivanov mají spád tyto obce: Bousín, Buková, Protivanov, Niva. Obce Ohrozim, Plumlov, Krumsín a Stínava spadají pod oblast Plumlov. Dále obce Nezamyslice, Koválovice – Osíčany a Tištín spadají pod Nezamyslice. Pod Bohuslavice mají spád obce Bohuslavice a Polomí. Obec Zdětín má spád do Kostelce na Hané, ovšem samotná obec Kostelec na Hané má spád do Prostějova. Obce Slatinky a Olšany u Prostějova mají spád od Olomouce, která leţí za hranicemi zkoumaného území. Obec Ivaň má spád do Tovačova, který je také za hranicemi okresu a obec Rozstání má spád do Jedovnice, která také leţí mimo zkoumané území. Obce Hačky a Raková u Konice jsou oscilující mezi Bohuslavicemi a Konicemi a obce Bílovice – Lutotín a Stařechovice jsou oscilující mezi Kostelcem na Hané a Prostějovem. Obec Vícov osciluje mezi Prostějovem a Plumlovem a Drahany oscilují mezi Protivanovem a Plumlovem. Dále obec Přemyslovice je oscilující mezi Prostějovem a Konicemi. Obec Dobromilice osciluje mezi Němčicemi nad Hanou a Prostějovem. Otaslavice oscilují mezi Brodkem u Prostějova a Prostějovem a Horní Štěpánov je oscilující mezi Boskovicemi a Konicemi.

57

Obrázek 8: Nadlokální střediska maloobchodu a sluţeb a jejich sféry vlivu

Zdroj: Vlastní návrh zpracovaný na základě dotazníkového šetření v programu ArcGIS 10.2

58

4.3.2. Mikroregionální region maloobchodu a sluţeb

Mezi procesy, které vymezují mikroregionální úroveň, patří nákup běţného průmyslového zboţí, nákupy knih, CD a DVD, nákupy nábytku, speciální sluţby a nákupy speciálního zboţí. Obec, která se chce stát mikroregionálním střediskem, musí splňovat podmínku poskytnutí nejméně čtyř sluţeb z pěti výše uvedených a zároveň musí být nadlokálním střediskem a také musí být označena, jako v případě nadlokálních středisek, jinou obcí. Ve zkoumaném území byly určeny na mikroregionální úrovni tyto střediska: Konice a Prostějov a mimo zkoumané území to jsou: Boskovice, Kroměříţ, Olomouc a Vyškov.

V případě mikroregionálního střediska maloobchodu a sluţeb svou dominanci opět potvrdil Prostějov. Celkem pod něj spadá těchto 57 obcí: Bedihošť, Biskupice, Bousín, Brodek u Prostějova, Čehovice, Čelechovice na Hané, Čelčice, Dobrochov, Dobromilice, Doloplazy, Drahany, Dětkovice, Drţovice, Hluchov, Hradčany – Koběřice, Hrdibořice, Hrubčice, Hruška, Ivaň, Klopotovice, Kostelec na Hané, Kralice na Hané, Krumsín, Laškov, Lipová, Malé Hradisko, Mostkovice, Myslejovice, Nezamyslice, Niva, Němčice nad Hanou, Obědkovice, Ohrozim, Ondratice, Otinoves, Pavlovice u Kojetína, Pivín, Plumlov, Prostějov, Prostějovičky, Ptení, Rozstání, Seloutky, Skalka, Smrţice, Straţisko, Stínava, Tvorovice, Určice, Vincencov, Vítčice, Vranovice – Kelčice, Víceměřice, Vícov, Výšovice, Vřesovice, Zdětín. Další střediskem ze zkoumaného území je obec Konice, ta uţ ovšem v této oblasti, s celkovým počtem 9 obcí, tak významná není. Pod Konice spadají tyto obce: Bohuslavice, Budětsko, Březsko, Dzbel, Ludmírov, Polomí, Rakůvka, Raková u Konice, Šubířov. Pod spádovou oblast Olomouc, která je mimo zkoumané území, patří tyto obce: Pěnčín, Slatinky, Stařechovice. Pod oblast Vyškov, který leţí za hranicemi zkoumaného okresu, patří obce Dřevnovice a Tištín a pod oblast Kroměříţ, která se také nachází mimo zkoumané území, mají spád obce Koválovice – Osíčany a Srbce. Další obce jsou oscilující. Mezi Olomoucí a Prostějovem oscilují tyto obce: Alojzov, Bílovice – Lutotín, Čechy pod Kosířem, Hačky, Klenovice na Hané, Lešany, Olšany u Prostějova a Vrbátky. Mezi Konicemi a Olomoucí oscilují obce Hvozd a Kladky a mezi Konicemi a Prostějovem to jsou obce Jesenec, Přemyslovice, Skřípov a Suchdol. Obce Konice a Ochoz jsou oscilující mezi Konicem, Olomoucem a Prostějovem. Dále obce Horní Štěpánov a Brodek u Konice oscilují mezi obcemi Konice, Boskovice a Prostějov. Mezi Boskovicemi a Prostějovem oscilují obce Protivanov a Buková.

59

Otaslavice a Ţeleč oscilují mezi Vyškovem a Prostějovem. Obce Mořice a Vrchovslavice jsou oscilující mezi Prostějovem, Vyškovem a Kroměříţí.

60

Obrázek 9: Mikroregionální střediska maloobchodu a sluţeb a jejich sféry vlivu

Zdroj: Vlastní návrh zpracovaný na základě dotazníkového šetření v programu ArcGIS 10.2

61

4.4. Komplexní obsluţný region

Komplexní obsluţný region nám přináší ucelený pohled na zkoumané parciální regiony v oblasti školství, zdravotnictví, maloobchodu a sluţeb. Je to shrnutí těchto tří regionů do jednoho komplexního a opět bude rozdělen na nadlokální a mikroregionální úroveň. Obec se mohla stát komplexním střediskem na nadlokální a mikroregionální úrovni v tom případě, pokud byla vymezena jako středisko nejméně ve dvou ze tří výše uvedených, jiţ zkoumaných regionů. Komplexním střediskem na nadlokální úrovni byly ve zkoumaném území vymezeny tyto obce: Bohuslavice, Brodek u Konice, Brodek u Prostějova, Horní Štěpánov, Klenovice na Hané, Konice, Němčice nad Hanou, Nezamyslice, Olšany u Prostějova, Otaslavice, Plumlov, Prostějov, Přemyslovice, Určice, Vrbátky. Mimo zkoumané území to jsou tyto obce: Lipovec a Tovačov. Komplexním střediskem na mikroregionální úrovni byly ve zkoumaném území vymezeny tyto obce: Konice a Prostějov, mimo zkoumané území to jsou tyto obce: Boskovice, Blansko, Kroměříţ, Olomouc a Vyškov.

Určení spádovosti jednotlivých obcí probíhalo následovně: Pokud byla obec přiřazena ke spádovému středisku ve všech zkoumaných oblastech, tedy v oblasti školství, zdravotnictví i v maloobchodu a sluţbách, byla k tomuto středisku přiřazena automaticky. Pokud ovšem měla obec jiný spád v kaţdé oblasti, bylo nutné určit převaţující spádovost následujícím způsobem: Kaţdému obsluţnému procesu byl přiřazen koeficient. Pro oblast školství to byl koeficient 1, protoţe školství zahrnuje pohyb pouze ţáků a studentů na základních a středních školách. Pro oblast zdravotnictví, maloobchodu a sluţeb to byl koeficient 2, neboť tyto procesy zahrnují pohyb celého obyvatelstva ve zkoumaném území. Tímto způsobem byl určen převaţující spád a obec byla přiřazena ke konkrétnímu středisku. Pokud obec neměla převaţující spád, byla označena jako oscilační.

62

4.4.1. Nadlokální komplexní obsluţný region

Největší komplexní nadlokální spádové středisko zastává Prostějov s celkovým počtem 24 obcí. Jsou to tyto obce: Alojzov, Bedihošť, Biskupice, Čechy pod Kosířem, Čehovice, Čelechovice na Hané, Drţovice, Dobromilice, Hluchov, Hrdibořice, Hrubčice, Kralice na Hané, Lešany, Mostkovice, Obědkovice, Otinoves, Pivín, Prostějov, Ptení, Pěnčín, Seloutky, Smrţice, Výčovice, Vřesovice. Další velké komplexní středisko reprezentují Konice s celkovým počtem 13 obcí. Jsou to tyto obce: Budětsko, Březsko, Dzbel, Hačky, Hvozd, Jesenec, Kladky, Konice, Ludmírov, Ochoz, Rakůvka, Skřípov, Šubířov. Další spádová oblast je Protivanov, pod který spadají tyto obce: Buková, Bousín, Drahany, Niva, Malé Hradisko a Protivanov. Nedaleko Protivanova se nachází středisko Plumlov, pod který mají spád tyto obce: Krumsín, Ohrozim, Prostějovičky, Plumlov, Stínava a Vícov. Pod středisko Brodek u Prostějova patří tyto obce: Brodek u Prostějova, Dobrochov, Hradčany – Koběřice, Ondratice a Ţeleč a pod Nezamyslice spadají tyto obce: Doloplazy, Dřevnovice, Koválovice – Osíčany, Nezamyslice, Tištín a Víceměřice. Pod spádovou oblast Němčice nad Hanou spadají tyto obce: Hruška, Němčice nad Hanou, Mořice, Pavlovice u Kojetína, Srbce, Vítčice a Vrchoslavice. Pod Klenovice na Hané spadají Čelčice, Klenovice na Hané, Skalka a Tvorovice a pod Otaslavice mají spád obce Otaslavice, Vincencov a Vranovice – Kelčice. Další dvě spádové oblasti jsou Brodek u Konice a Bohuslavice. Pod Brodek u Konice spadá Brodek u Konice, Lipová a Suchdol a pod Bohuslavice mají spád Bohuslavice, Polomí, Raková u Konice. Pod obec Kostelec na Hané má spád Kostelec na Hané a Stařechovice. Obce Klopotice a Ivaň mají spád do Tovačova, který se nachází mimo zkoumanou oblast. Obce Horní Štěpánov, Olšany u Prostějova a Vrbátky označily samy sebe za spádovou oblast, ovšem ţádné jiné obce tam spád nemají. Obec Rozstání má spád mimo zkoumané území a to do Lipovce. Obce Laškov a Straţisko jsou oscilační mezi Prostějovem a Konicemi. Obec Přemyslovice osciluje mezi Konicemi a Přemyslovicemi. Obce Bílovice – Lutotín, Slatiny a Zdětín jsou oscilační mezi Prostějovem a Kostelcem na Hané a obce Dětkovice, Myslejovice a Určice jsou oscilační mezi Určicemi a Prostějovem.

63

Obrázek 10: Nadlokální komplexní obsluţný region

Zdroj: Vlastní návrh zpracovaný na základě dotazníkového šetření v programu ArcGIS 10.2 64

4.4.2. Mikroregionální komplexní obsluţný region

Jednoznačně největším mikroregionálním spádovým územím se stal Prostějov s celkovým počtem 63 obcí. Jsou to tyto obce: Alojzov, Bedihošť, Biskupice, Bousín, Brodek u Prostějova, Bílovice – Lutotín, Čehovice, Čelechovice na Hané, Čelčice, Dobrochov, Dobromilice, Doloplazy, Drahany, Drţovice, Dětkovice, Hluchov, Hradčany – Koběřice, Hrdibořice, Hrubčice, Hruška, Klenovice na Hané, Klopotovice, Kostelec na Hané, Kralice na Hané, Krumsín, Laškov, Lešany, Lipová, Malé Hradisko, Mostkovice, Mořice, Myslejovice, Nezamyslice, Niva, Němčice nad Hanou, Obědkovice, Ohrozim, Ondratice, Otinoves, Pivín, Plumlov, Prostějov, Prostějovičky, Ptení, Raková u Konice, Rakůvka, Seloutky, Skalka, Smrţice, Stařechovice, Straţisko, Stínava, Tvorovice, Určice, Vincencov, Vítčice, Vranovice – Kelčice, Vrchoslavice, Víceměřice, Vícov, Výšovice, Vřesovice, Zdětín. Další spádová oblast je obec Konice, pod kterou spadají tyto obce: Budětsko, Březsko, Dzbel, Hvozd, Ludmírov, Polomí a Skřípov. Obce Slatinky a Vrbátky spadají pod Olomouc, která je za hranicemi zkoumaného okresu a obce Srbce a Koválovice – Osíčany mají spád pod Kroměříţ, která také leţí za hranicemi zkoumaného území. Obec Tištín má spád pod středisko Vyškov, který se nachází mimo zkoumané území. Pod spádovou oblast Boskovice, které se nacházejí za hranicemi okresu Prostějov, má spád obec Horní Štěpánov a pod Blansko, které se také nachází za hranicemi zkoumaného území, má spád obec Rozstání. Dále obce Bohuslavice, Brodek u Konice, Jesenec, Konice, Ochoz, Přemyslovice, Suchdol a Šubířov jsou oscilační mezi Prostějovem a Konicemi. Obce Kladky a Pěnčín oscilují mezi Konicemi a Olomoucí a obce Hačky, Čechy pod Kosířem a Olšany u Prostějova oscilují mezi Prostějovem a Olomoucí. Mezi Boskovicemi a Prostějovem oscilují obce Protivanov a Buková. Dále obce Dřevnovice, Otaslavice a Ţeleč jsou oscilující mezi Prostějovem a Vyškovem. Obec Ivaň osciluje mezi Přerovem a Prostějovem a obec Pavlovice u Kojetína je oscilační mezi Kroměříţí a Prostějovem.

65

Obrázek 11: Mikroregionální komplexní obsluţný region

Zdroj: Vlastní návrh zpracovaný na základě dotazníkového šetření v programu ArcGIS 10.2 66

ZÁVĚR

Za hlavní cíl této diplomové práce byla stanovena analýza procesů obsluţné spádovosti za sluţbami ve vybraném regionu. Aby bylo dosaţeno tohoto cíle, bylo nejdříve nutné vymezit nadlokální a mikroregionální střediska pro parciální regiony v oblasti školství, zdravotnictví, maloobchodu a sluţeb. Na základě těchto tří regionů byl poté vymezen komplexní obsluţný region. Po konzultaci s vedoucím práce byl jako zkoumaný region stanoven okres Prostějov. Zkoumané území se člení na dva správní obvody obce s rozšířenou působností – ORP Konice a ORP Prostějov, v těchto obvodech můţeme najít 5 měst a 6 městysů. Celkově se v okrese Prostějov nachází 97 obcí.

Tato práce byla rozdělena do dvou hlavních částí, teoretické a praktické. V teoretické části byla vyvinuta snaha o co nejlepší teoretické pojednání o pojmech souvisejících s regiony a jejich hierarchií. Dále byla popsána zkoumaná oblast, různé metodiky pro vymezení spádových středisek a jejich sféry vlivu a také byly popsány moţnosti sběru dat a jejich vyhodnocení pro účely této práce.

Praktická část byla zaměřena na vyhodnocení dat z dotazníkového šetření a na základě těchto dat poté proběhlo vymezení parciálních regionů. Dotazníkové šetření probíhalo prostřednictvím elektronické pošty a telefonického kontaktu. Kontaktováni byli starostové/starostky obcí, popř. zástupci obecních úřadů ve zkoumaném území a to v období od března do listopadu 2013. Tímto způsobem byla získána potřebná data od všech obcí. V dotazníkovém šetření byla zjišťována dojíţďka obyvatelstva do školských zařízení, zdravotnických zařízení a dojíţďka za maloobchodem a sluţbami.

Data z dotazníků slouţila pro vyhodnocení dojíţďky za sluţbami a vymezení nadlokálních a mikroregionálních středisek v oblasti školství, zdravotnictví, maloobchodu a sluţeb, na jejichţ základě byly vymezeny parciální regiony pro kaţdou oblast a následně byl z těchto dat vyhodnocen nadlokální komplexní region a mikroregionální komplexní region, který podává ucelený pohled na spádovost ve zkoumaném regionu – v okrese Prostějov. Všechny regiony byly zakresleny do kartogramu za pomocí programu ArcGIS 10.2.

67

V oblasti zdravotnictví bylo v analyzovaném regionu vymezeno celkem 22 obcí, které splňují podmínky nadlokálního střediska, jsou jimi Bedihošť, Brodek u Konice, Brodek u Prostějova, Čechy pod Kosířem, Čelechovice na Hané, Horní Štěpánov, Klenovice na Hané, Konice, Kostelech na Hané, Laškov, Mostkovice, Němčice nad Hanou, Nezamyslice, Olšany u Prostějova, Otaslavice, Otinoves, Plumlov, Prostějov, Protivanov, Přemyslovice, Určice a Vrbátky. Další dvě obce se nacházejí mimo zkoumané území – Lipovec a Tovačov. Na nadlokální úrovni jsou nejsilnější spádové oblasti Prostějov s 18 obcemi a Konice s 15 obcemi. Podmínky mikroregionálního střediska splňují tyto 3 obce: Konice, Němčice nad Hanou a Prostějov. Mimo zkoumané území to jsou obce Boskovice, Blansko, Olomouc, Kroměříţ, Přerov a Vyškov.

V oblasti školství bylo jako nadlokální středisko celkem vymezeno 22 obcí, z nichţ 20 se nachází na zkoumaném území. Jsou to následující obce: Bedihošť, Bohuslavice, Brodek u Prostějova, Brodek u Konice, Čelechovice na Hané, Horní Štěpánov, Klenovice na Hané, Kostelec na Hané, Konice, Nezamyslice, Němčice nad Hanou, Olšany u Prostějova, Plumlov, Protivanov, Prostějov, Přemyslovice, Ptení, Vrbátky, Otaslavice, Určice a mimo zkoumané území to je obec Lipovec a obec Tovačov. Nadlokální úroveň školství je víceméně rovnoměrně rozprostřena po celém regionu, ţádné středisko není výrazně větší. Je to dáno tím, ţe nadlokální úroveň je vymezena hlavně základním školstvím, takţe vybavenost obcí základními školami je v okrese Prostějov na dobré úrovni. Za mikroregionální střediska bylo v oblasti školství určeno těchto 9 obcí: Blansko, Boskovice, Jevíčko, Kroměříţ, Kojetín, Olomouc, Prostějov, Přerov, Vyškov, z nichţ pouze Prostějov se nachází na zkoumaném území. Ovšem vliv Prostějova, s 9 středními školami, je jednoznačný, protoţe obslouţí celkem 53 obcí.

V oblasti maloobchodu a sluţeb bylo vymezeno celkem 13 obcí, které splňují podmínky střediska nadlokální úrovně: Bohuslavice, Brodek u Konice, Brodek u Prostějova, Konice, Kostelec na Hané, Němčice nad Hanou, Nezamyslice, Plumlov, Prostějov, Protivanov, z toho 3 jsou za hranicemi okresu Prostějov - Olomouc, Jedovnice a Tovačov. Nejvýznamnějším nadlokálním střediskem je Prostějov, kam má za maloobchodem a sluţbami spád 38 obcí. Ve zkoumaném území byly určeny na mikroregionální úrovni tato střediska: Konice a Prostějov a mimo zkoumané území to jsou: Boskovice, Kroměříţ, Olomouc a Vyškov. V případě

68

dojíţďky za maloobchodem a sluţbami na mikroregionální úrovni svou dominanci opět potvrdil Prostějov s celkovým počtem 57 obcí.

Celá praktická část je završena komplexním obsluţným regionem na nadlokální a mikroregionální úrovni, který spojuje spádovost všech tří jiţ zmíněných oblastí, zachycuje tedy dojíţďku obyvatelstva prostějovského okresu v co nejkomplexnější formě. Komplexním střediskem na nadlokální úrovni se staly tyto obce: Bohuslavice, Brodek u Konice, Brodek u Prostějova, Horní Štěpánov, Klenovice na Hané, Konice, Němčice nad Hanou, Nezamyslice, Olšany u Prostějova, Otaslavice, Plumlov, Prostějov, Přemyslovice, Určice, Vrbátky. Mimo zkoumané území to jsou tyto obce: Lipovec a Tovačov. Největší komplexní nadlokální spádové středisko zastává Prostějov s celkovým počtem 24 obcí. Další velké komplexní středisko reprezentují Konice s celkovým počtem 13 obcí. Komplexním střediskem na mikroregionální úrovni byly ve zkoumaném území vymezeny tyto obce: Konice a Prostějov, mimo zkoumané území to jsou tyto obce: Boskovice, Blansko, Kroměříţ, Olomouc a Vyškov. Nejdominantnější postavení, jako komplexní středisko na mikroregionální úrovni, zastává Prostějov, pod který spadá celkem 63 obcí.

Podle vyhodnocení jednotlivých regionů lze konstatovat, ţe obec Prostějov má nejsilnější postavení z celého okresu. Další významnější vliv má obec Konice, kde se také uskutečňuje poměrně značná část dojíţďky. Okres Prostějov má dostatečné zázemí, aby stačil pokrýt potřeby svých obyvatel. Ovšem je důleţité zmínit také vliv středisek, která leţí za hranicemi okresu Prostějov, jsou to např. Olomouc, Vyškov, Boskovice a Kroměříţ. V současnosti se neustále zvyšuje mobilita obyvatelstva, lidé jsou ochotni uspokojovat své potřeby dojíţděním i na větší vzdálenosti, dávají přednost kvalitě a neustále také roste vliv internetu a nakupování přes internet, proto se v budoucnu zřejmě bude zvyšovat zejména vliv mikroregionálních středisek.

69

SEZNAM POUŢITÝCH ZDROJŮ

Kniţní publikace

[1] ANDĚL, Jiří. Sociogeografická regionalizace: teorie, aplikace, regionalizace. 1. vyd. Ústí nad Labem: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, fakulta pedagogická, 1996, 85 s. Justis. ISBN 80-704-4112-7

[2] BERRY, B. J. L. Geography of Market Centres and Retail Distribution. Englewood Cliffs, New Jersey, Prentice – Hall 1967, 146 s.

[3] HAMPL, M. Geografická organizace společnosti v České republice: Transformační procesy a jejich obecný kontext. 1. vyd. Praha: DemoArt, 2005. 147 s. ISBN 80- 86746-02-X.

[4] HAMPL, M., GARDAVSKÝ, V., KÜHNL, K. Regionální struktura a vývoj systému osídlení ČSR. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 1987. 255 s. ISBN 60-047-87.

[5] HAMPL, M., JEŢEK, J., KÜHNL, K. Sociálněgeorafická regionalizace ČSR. In: Acta Demographica II, Praha, ČSDS při ČSAV 1978, s. 1 – 286.

[6] KREJČÍ, Tomáš. Regionální rozvoj: teorie, aplikace, regionalizace. 1. vyd. Brno: Mendelova univerzita v Brně, c2010, 155 s. ISBN 978-807-3754-143.

[7] MARYÁŠ, J. K metodám výběru středisek maloobchodu a sfér jejich vlivu. In Zprávy geografického ústavu ČSAV. roč. 20, č. 3. Brno: Geografický ústav ČSAV, 1983. s. 61-76. ISSN 0375-6122.

[8] MARYÁŠ, J. Nadmístní střediska maloobchodu a sluţeb v ČSSR a jejich sféry vlivu. (Výzkumná zpráva) Brno: Geografický ústav ČSAV, 1988. 96 s.

[9] SURYNEK, A., KOMÁRKOVÁ, R., KAŠPAROVÁ, E. Základy sociologického výzkumu. 1. vyd. Praha: Management Press, 2001. 160 s. ISBN 80-7261-038-4.

[10] TOUŠEK, V., et al. Ekonomická a sociální geografie. 1. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2008. 411 s. ISBN 978-80-7380-114-4.

[11] WOKOUN, René. Úvod do regionálních věd a veřejné správy: teorie, aplikace, regionalizace. Vyd. 3., v nakladatelství IFEC 1. Praha: IFEC, 2001, 264 s. Justis. ISBN 80-864-1208-3.

[12] ŢÍTEK, Vladimír. Regionální ekonomie a politika I.: teorie, aplikace, regionalizace. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2002, 146, [16] s. ISBN 80-210-2767-3.

70

Elektronické zdroje

[1] Český statistický úřad. Charakteristika okresu Prostějov [online]. 2013. vyd. [cit. 2013-12-18]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xm/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_prostejov

[2] ÚSTAV ZDRAVOTNICKÝCH INFORMACÍ A STATISTIKY ČR [online]. 2013 [cit. 2014-01-01]. Dostupné z: http://uzis.cz/

[3] MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY: Rejstřík škol a školských zařízení [online]. 2013 [cit. 2014-01-01]. Dostupné z: http://rejskol.msmt.cz/

[4] MAPY České republiky [online]. [cit. 2014-01-06]. Dostupné z: www.mapy.cz

71

SEZNAM OBRÁZKŮ

Obrázek 1: Příklad homogenních regionů ...... 11 Obrázek 2: Příklad nodálního regionu ...... 12 Obrázek 3: Územní obvody okresu Prostějov ...... 37 Obrázek 4: Nadlokální střediska zdravotnictví a jejich sféry vlivu ...... 42 Obrázek 5: Mikroregionální střediska zdravotnictví a jejich sféry vlivu ...... 45 Obrázek 6: Nadlokální školská střediska a jejich sféry vlivu ...... 49 Obrázek 7: Mikroregionální školská střediska a jejich sféry vlivu ...... 52 Obrázek 8: Nadlokální střediska maloobchodu a sluţeb a jejich sféry vlivu ...... 58 Obrázek 9: Mikroregionální střediska maloobchodu a sluţeb a jejich sféry vlivu ...... 61 Obrázek 10: Nadlokální komplexní obsluţný region ...... 64 Obrázek 11: Mikroregionální komplexní obsluţný region ...... 66

SEZNAM TABULEK

Tabulka 1: Počet obcí uváděných jako hlavní cíle a jejich podíl na úhrnu obcí ...... 24 Tabulka 2: Počet zdravotnických zařízení v okresu Prostějov ...... 39 Tabulka 4: Vzdálenosti v km, do kterých směřuje 90 % cest ...... 54 Tabulka 5: Koeficienty obsluţných procesů a počty hlavních cílů ...... 55

72

SEZNAM PŘÍLOH Příloha A – vzor dotazníku

Příloha A – vzor dotazníku

Diplomová práce

Spádovost za sluţbami ve vybraném regionu - Okres Prostějov

DOTAZNÍK PRO VEDOUCÍ ORGÁNY OBCÍ

Váţený pane starosto, váţená paní starostko, Mé jméno je Jan Peřka a studuji na Masarykově Univerzitě, Ekonomicko-Správní fakultě, obor Regionální rozvoj a správa. Zpracovávám diplomovou práci na téma „Spádovost za sluţbami ve vybraném regionu“ (zjišťování dojíţďky za občanskou vybaveností). Výzkum probíhá v celém okresu Prostějov a slouţí k vytvoření podkladů pro zjištění spádovosti. Vaše obec je součástí zkoumaného území, proto Vás prosím o spolupráci při vyplnění krátkého dotazníku. Prosím o zaslání vyplněného dotazníku zpět na níţe uvedenou e-mailovou adresu. V případě jakéhokoliv dotazu mě kontaktujte na mob.: 733 771 576

Děkuji za pomoc a spolupráci S pozdravem a přáním hezkého dne Bc. Jan Peřka e-mail.: [email protected]

POSTUP PŘI VYPLŇOVÁNÍ DOTAZNÍKŮ

!! Do prázdných políček vyplňte prosím názvy obcí, kam lidé směřují za daným druhem sluţby !! 1. Do sloupce „převáţně“ vyplníte právě jednu obec, kam lidé směřují za daným druhem sluţby nejvíce. Zároveň při vyplnění tohoto políčka, můţete vyplnit i částečné a výjimečné cíle. 2. Pokud nelze určit jednu převaţující obec, vyplňte prosím pouze pole „částečně“ a „výjimečně“. Zde můţete uvést i více neţ jednu obci.

VZOR: Název obce, kam lidé směřují za daným druhem Druh sluţby (potřeby) sluţby PŘEVÁŢNĚ ČÁSTEČNĚ VYJÍMEČNĚ Maloobchod a ostatní sluţby x Běţné denní nákupy (potraviny, 14 drogerie) vaše obec Konice Prostějov Konice, Horní 15 Nákupy textilu a obuvi x Štěpánov Prostějov

Podle tohoto vzoru běţné denní nákupy provádí lidé nejvíce ve vaší obci, částečně v Konicích a výjimečně v Prostějově. Nákupy textilu a obuvi lidé realizují částečně v Konicích a Horním Štěpánově a pouze výjimečně v Prostějově.

Název obce, kam lidé směřují za daným Druh sluţby (potřeby) druhem sluţby PŘEVÁŢNĚ ČÁSTEČNĚ VYJÍMEČNĚ Školství x 1 Mateřská škola 2 Základní škola – I stupeň 3 Základní škola – II stupeň Střední škola, Gymnázium, Odborné 4 učiliště 5 Vyšší odborná škola 6 Vysoká škola Zdravotnictví x 7 Praktický lékař 8 Dětský lékař 9 Zubní lékař 10 Gynekolog 11 Speciální lékař 12 Pohotovost 13 Nemocnice Maloobchod a ostatní sluţby x Běţné denní nákupy (potraviny, 14 drogerie) 15 Nákupy textilu a obuvi Nákupy prům. zboţí (elektronika, 16 domácí potřeby) Nákupy speciálního zboţí (auto- 17 moto, šperky, …) 18 Nákupy knih, CD, DVD 19 Nákupy nábytku 20 Běţné sluţby (kadeřník, čistírna, …) Speciální sluţby (oprava hodinek, 21 fotograf, …) 22 Návštěva lékárny 23 Návštěva kina Návštěva kulturních institucí 24 (divadla, galerie, muzea, výstavy) 25 Návštěva barů, restaurací, vináren Návštěva zábavních zařízení 26 (bowling, diskotéka, klub) Návštěva sportovních zařízení 27 (tělocvična, fitness, aerobik, bazén) Návštěva finančních institucí (banky, 28 pojišťovny) a jejich poboček