I. NESPLNĚNÉ TOUHY Zamýšlené, Leč Neuskutečněné Opery
.Potřebuji text, který mě podnítí; musí to být něco mravného, povznášejícího." Beethovenův výrok podle vzpomínky dr. Gerharda von Breuninga (1825-1827) I. NESPLNĚNÉ TOUHY Zamýšlené, leč neuskutečněné opery Neinformovanému návštěvníku operního divadla nepřijde ani na mysl, že Ludwig van Beethoven není zdaleka pouze autorem jediné opery, totiž Fide- lia. Je sice pravda, že Fidelio je jediným operním dílem, které Beethoven do končil; od svých bonnských let však usiloval o operu a potýkal se s její hybrid ní formou. Považoval se za dramatika, ačkoli zdaleka nepatřil mezi typy skladatelů, jimž je operní scéna pravým celoživotním osudem. Pokoušel se (s větším nebo menším úspěchem) o scénické hudby, o ouvertury k činohrám apod. Nejnovější tematický seznam Beethovenových skladeb1 vykazuje jedenáct čísel, jež jsou tak či onak zaměřena k jevišti. Vedle Fidelia (Leonory) jde o hud bu ke Goethovu Egmontovi, Kotzebuovým Zříceninám athénským, o předehru Zasvěcení domu, ouverturu Král Štěpán, o závěrečný zpěv k Treitschkeho sing spielu Dobrá zpráva (Die gute Nachricht), o Sbor h pocti knížat-spojenců (Chor auf die verbündeten Fürsten), o Triumfální pochod C dur z truchlohry Tarpeja od Christopha Kuffnera, o hudbu k dramatu Friedricha Dunckera Leonore Prokas- ha, o závěrečný zpěv z Treitschkeho singspielu Brány cti (Die Ehrenpforten) a o několik drobnějších skladeb. K těmto dílům dlužno ovšem připojit Corio- lana, Velkou ouverturu, op. 115, a obě další hudby, totiž Rytířský balet a Stvořeni Prométheova. Avšak ani tento výčet není úplný, protože k
[Show full text]