MASARYKOVA UNIVERZITA V BRN Ě FILOZOFICKÁ FAKULTA Ústav české literatury a knihovnictví Kabinet knihovnictví
MOŽNOSTI INTERNETOVÉ TELEFONIE S PŘIHLÉDNUTÍM K TECHNOLOGII VOIP Bakalá řská diplomová práce
Autor práce: Helena Ireinová
Vedoucí práce: PhDr. Petr Šky řík
Brno 2007 Bibliografický záznam
IREINOVÁ, Helena. Možnosti internetové telefonie s přihlédnutím k technologii VoIP . Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Kabinet knihovnictví, 2007. 68 s. Vedoucí diplomové práce PhDr. Petr Šky řík.
Anotace Diplomová práce Možnosti internetové telefonie s přihlédnutím k technologii VoIP pojednává o nejaktuáln ějším tématu sou časné internetové komunikace, kterou je internetová telefonie založená na technologii VoIP. Práce nejprve objas ňuje rozdíly mezi termíny VoIP, IP telefonie a internetová telefonie, které bývají v praxi b ěžn ě používány jako synonyma, a dále se zam ěř uje na princip fungování technologie VoIP v četn ě možností jejího využití při internetové telefonii. Práce je rozd ělena do sedmi kapitol, p řičemž nejpodstatn ější částí je kapitola pátá s názvem Internetová telefonie , která zahrnuje veškeré formy takové komunikace. Práce si klade za cíl podrobn ě analyzovat internetovou telefonii, uvádí jednotlivé zp ůsoby telefonování a hlavní VoIP zprost ředkovatele nebo programy, které internetovou telefonii umož ňují, uvádí tedy přehled nejvýhodn ějších VoIP operátor ů na českém trhu, kabelové operátory nebo klienty instant messagingu, a podrobn ě také rozebírá použití vhodného softwarového či hardwarového vybavení. Poukazuje ale také na jednotlivé problémy týkající se kvality internetové telefonie a rizika, která z provozování takové komunikace mohou plynout.
Klí čová slova Internetová telefonie, VoIP, IP telefonie, VoIP operátor
Annotation Diploma thesis The possibilities of Internet Telephony considering VoIP technology deals with the most actual subject of the Internet communication which is Internet Telephony based on VoIP technology. This work makes clear the differences among the terms VoIP, IP Telephony and Internet Telephony at first which are commonly used as synonyms in practice then the work focuses on principles of function VoIP technology including possibilities its utilization in Internet Telephony. This work is divided to seven chapters whereas the most essential part is chapter five entitled Internet Telephony which encompasses all forms of that communication. This work tries to exhaustively analyze Internet Telephony, it mentions particular ways of telephony and the main VoIP Service Providers or software which enables Internet Telephony, indicates review of the most convenient VoIP Providers in the Czech market, cable operators or instant messaging clients and it exhaustively analyze convenient use of software and hardware equipment. It also points out particular problems concerning the quality of Internet Telephony and risks which can result from that communication.
Keywords Internet Telephony, VoIP, IP Telephony, VoIP Provider
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatn ě s využitím uvedených pramen ů a literatury. Sou časn ě dávám svolení k tomu, aby tato práce byla umíst ěna v Úst řední knihovn ě FF MU a používána ke studijním účel ům.
…………………………………………… .. V Brn ě 30. dubna 2007 Podpis autora práce
Pod ěkování Na tomto míst ě bych cht ěla pod ěkovat svému vedoucímu diplomové práce PhDr. Petru Šky říkovi za jeho cenné rady, p řipomínky a celkovou pomoc p ři zpracování práce. OBSAH
ÚVOD...... 8 1. Historie telefonování ...... 10 1.1. Vynález telefonu...... 10 1.2. Pevné analogové telefonní sít ě ...... 11 1.3. Pevné digitální telefonní sít ě ...... 12 1.4. Mobilní telefonní sít ě ...... 12 1.5. IP sít ě...... 13 2. Principy p řenosu dat v sítích ...... 16 2.1. Přepojování okruh ů ...... 16 2.2. Přepínání paket ů ...... 17 3. Technologie VoIP...... 20 3.1. Princip fungování technologie VoIP ...... 20 3.2. VoWiFi...... 22 3.3. VoIP softwarové a hardwarové vybavení...... 23 4. IP telefonie...... 24 4.1. Vymezení termínu IP telefonie...... 25 4.2. Komunika ční protokoly...... 26 4.2.1. Protokol SIP ...... 27 5. Internetová telefonie...... 29 5.1. Zp ůsob p řipojení a technické vybavení pro internetovou telefonii...... 29 5.1.1. Softwarový telefon ...... 30 5.1.2. USB telefon ...... 31 5.1.3. IP telefon ...... 32 5.1.4. Wi-Fi telefon ...... 32 5.1.5. Klasický analogový telefon p řipojený k VoIP brán ě ...... 33 5.2. Možnosti internetového telefonování (originace a terminace hovoru)..34 5.2.1. PC – PC ...... 35 5.2.2. PC – Phone ...... 36 5.2.3. Phone – Phone...... 37 5.2.4. Phone – PC ...... 38 5.3. VoIP operáto ři ...... 38 5.4. Telefonování p řes instant messaging...... 42 5.4.1. Skype...... 43 6. Problémy internetové telefonie...... 47 6.1. QoS...... 47 6.1.1. Latence ...... 48 6.1.2. Jitter...... 48 6.1.3. Ztrátovost paket ů...... 49 6.2. Výpadky spojení...... 50 7. Bezpe čnost internetové telefonie...... 52 7.1. Vishing ...... 52 7.2. Spit...... 53 7.3. Zabezpe čení internetové telefonie...... 54 ZÁV ĚR ...... 55 SEZNAM ZKRATEK A TERMÍN Ů ...... 57 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ...... 60 OBRÁZKOVÁ P ŘÍLOHA...... 66 ÚVOD
Téma diplomové práce Možnosti internetové telefonie s přihlédnutím k technologii VoIP jsem si vybrala na základ ě svého zájmu o tuto oblast internetové komunikace, která se v sou časnosti stává aktuálním tématem nejen mezi po číta čovými odborníky, ale také mezi b ěžnými uživateli Internetu. Tímto tématem se budu zabývat práv ě z pohledu b ěžného uživatele. Tato práce si klade za cíl seznámit s internetovou telefonií a technologií VoIP. Bude se zabývat možnostmi sou časného internetového telefonování s přihlédnutím k aktuálnímu stavu této telefonie v českém prost ředí. Dále se tato práce pokusí objasnit princip fungování technologie VoIP, p řiblíží zp ůsoby připojení k Internetu a jednotlivá technická za řízení, která jsou vhodná pro komunikaci založenou na této technologii. Sou časn ě popíše výhody a možné problémy, které jsou vyvolány buď nevyhovující kvalitou služeb, nebo nedostate čnou ochranou této hlasové komunikace, a pokusí se uvést n ěkterá bezpe čnostní opat ření. Tato práce má kompila ční charakter a jejím cílem je podrobná analýza internetové telefonie založené na technologii VoIP. Z důvodu rozsahu práce a pohledu ze strany běžného uživatele se zde nebudu do hloubky zabývat technickou podstatou internetové telefonie, jako jsou nap říklad jednotlivé druhy kodek ů pro komprimaci digitalizovaného lidského hlasu, rozdíly mezi jednotlivými protokoly, na jejichž základ ě internetová telefonie funguje atd. Stejn ě tak se nebudu podrobn ě zabývat technologií VoWiFi, která by nás zavedla spíše než k internetové telefonii k nejnov ějším možnostem mobilní komunikace. Z tohoto d ůvodu se proto o technologii VoWiFi pouze stru čně zmíním.
V posledních n ěkolika letech se zna čně rozší řila komunikace lidí prost řednictvím Internetu, která zahrnuje nejen komunikaci textovou, ale i hlasovou. Její rozvoj je zp ůsoben rychle se rozši řující dostupností vysokorychlostního Internetu mezi b ěžnými uživateli, dále pak jednoduchostí,
8 pohodlností a p ředevším finan čním hlediskem. Internetová komunikace nás totiž v zásad ě tém ěř nic nestojí, většinou platíme pouze za připojení k Internetu. Samoz řejm ě ale existují i výjimky, které budou v této práci podrobn ěji uvedeny. Jedním z nejaktuáln ějších témat komunikace p řes Internet je internetová telefonie, která se v sou časnosti stává zajímavou a finan čně velmi výhodnou službou narozdíl od telefonování v klasické ve řejné telefonní síti. Existuje několik zp ůsob ů a v závislosti na nich také technických za řízení, které umož ňují provozovat internetové telefonování. Na trhu se také objevuje široká nabídka poskytovatel ů internetové telefonie a celá řada program ů s podporou této komunikace. V této práci budou analyzovány jednotlivé možnosti internetového telefonování spolu s technologií, na níž je tato komunikace založena.
9 1. Historie telefonování
Abychom mohli analyzovat sou časný stav internetové telefonie, musíme si alespo ň velmi stru čně zrekapitulovat historii telefonování. Nebudeme se však zabývat takovými zp ůsoby p řenosu zvuku, jako byly nap říklad lankové nebo trubkové typy telefonu, jsou totiž pro naše mapování sou časné telefonie irelevantní, protože nepracují na bázi elekt řiny. Samoz řejm ě ale p ředstavují základní článek vývoje hlasové komunikace.
1.1. Vynález telefonu
Za prvního vynálezce telefonu je považován italský vynálezce Antonio Meucci. 1 Jeho vynález pochází již z roku 1849. Telefon Meucciovi „sloužil k tomu, aby mohl mluvit ze suterénu se svou invalidní ženou ve t řetím pat ře domu.“2 Sv ůj vynález nepatentoval, protože se v té dob ě nedostal k odbornému publiku. Meucci byl uznán za prvního vynálezce telefonu kongresem Spojených stát ů teprve až v roce 2002. K odbornému publiku a široké ve řejnosti se dostal vynález telefonu teprve až dvacet sedm let po Meucciho objevu. První telefonní přístroj, který umož ňoval p řenos lidského hlasu pomocí elektrické energie, patentoval až Alexandr Graham Bell v Bostonu v roce 1876. Tomu však p ředcházela řada pokus ů, než se mu poda řilo elektricky p řenést zvuk. Bell p ůvodn ě nezamýšlel vynalézt telefon, pokoušel se o sestavení telegrafu, který by p řenášel ve stejný okamžik několik r ůzných zpráv. Tento sv ůj vynález nazval harmonický telegraf. Do sluchátka i do mikrofonu umístil
1 Telefon. Wikipedie [online]. Poslední aktualizace 30. 03. 2007 [cit. 2007-04-04]. Dostupné z:
10 elektromagneticky prohýbanou membránu, která rozkmitávala cívku navinutou na ocelovém magnetu. Tak mohla být poprvé elektricky p řenesena lidská řeč. Ačkoli je tedy s vynálezem telefonu spojen práv ě A. G. Bell, americký profesor fyziologie řečových orgán ů, tímto výzkumem se zabývalo více v ědc ů. Za zmínku stojí ur čit ě alespo ň Elisha Gray, který ve stejný den jako Bell, jen o pár hodin pozd ěji, p řišel se stejným vynálezem. Tento přístroj však objevil nezávisle na Bellovi už roku 1874, ale nejprve ho postupn ě zdokonaloval. Boj o patentování svého telefonu však nakonec s Bellem prohrál. Hned v dalším roce 1877 byla založena první telefonní spole čnost Bell Telephone Compan y a o dva roky pozd ěji, roku 1878, E Berliner patentoval v Pa říži první telefonickou sí ť na sv ětě. Do t řicátých let 20. století bylo ale možné telefonovat pouze do jednoho místa p řes spojovací úst řednu, kde spojovatelka zkontaktovala linku volajícího s volaným.
1.2. Pevné analogové telefonní sít ě
Pevná sí ť se ozna čuje anglickou zkratkou PSTN (Public Switched Telephone Network), v češtin ě tento název znamená Ve řejná p řepínaná telefonní sí ť. Místo tohoto názvu se však používá spíše zkratka JTS (Jednotná telefonní sí ť). Přepínaná je proto, že funguje na základ ě p řepojování okruh ů, o kterém se zmíníme podrobn ěji až v kapitole IP sít ě v souvislosti s principem přepínání paket ů. První pevné telefonní sít ě byly analogové. To znamená, že zvuk byl převeden na analogový elektrický signál, a potom byl dále přenášen po vodi čích v podob ě st řídavého nap ětí. V takové síti vedly telefonní dráty spojující jednotlivé telefonní p řístroje p řes úst ředny, kde spojovatelka po ohlášení hovoru, který byl signalizován bu ď shozením klapky 3 volajícího (ješt ě u hovor ů vytá čených kli čkou), nebo rozsvícením žárovky volajícího (již pouze
3 HEINIGE, Karel. Telefonní úst ředny. IT SYSTEM [online]. 2004, č. 1-2 [cit. 2007-02-08]. 2004, č. 1-2. Dostupné z:
11 po sejmutí sluchátka z telefonního p řístroje), vyhradila vždy celou linku pouze pro n ě a po skon čení hovoru tuto linku op ět uvolnila pro další možné hovory. Postupem času byly ale spojovatelky nahrazeny pouhou provolbou a celá úst ředna byla zmodernizována. Od poloviny dvacátého století je pak analogová sí ť vytla čována digitálními technologiemi, které jsou mnohem spolehliv ější, p řesn ější a mén ě náro čné. Hlavním d ůvodem ústupu analogových sítí „jsou mimo jiné rušení, přeslechy a útlum signálu.“ 4 Přesto se mnohdy až do sou časnosti zachovaly analogová koncová za řízení, tedy jednotlivé telefony uživatel ů.
1.3. Pevné digitální telefonní sít ě
Přechod na digitální telefonní sí ť byl postupný, od telefonních úst ředen, sít ě, až po koncové uživatele, pro které byly z řízeny nové služby. Tak vznikla nová technologie pod názvem ISDN 5 (Integrated Service Digital Network - Digitální sí ť s integrovanými službami), která zajiš ťuje nejen p řenos hlasu, ale také i dat. Oproti p ůvodní analogové síti má ISDN kvalitn ější a spolehliv ější spojení a vyšší p řenosovou rychlost. Dnes už má však i tato technologie svá léta vzestupu za sebou a v porovnání nap říklad s dnešním vysokorychlostním Internetem pom ěrn ě zastarává.
1.4. Mobilní telefonní sít ě
Po čátky mobilních sítí se datují již do sedmdesátých let 20. století. Nejprve byl tento zp ůsob bezdrátového telefonování spojen pouze s malým okruhem uživatel ů a pro telefony se místo dnešního mobilu používal název
4 Telefonie. Wikipedie [online]. Poslední aktualizace 03. 03. 2007 [cit. 2007-03-08]. Dostupné z:
12 radiotelefon, protože jde o komunikaci, která je p řenášena p řes rádiové frekvence. Bezdrátové telefonní sít ě se vyvíjely dlouhodob ě spole čně s klasickými pevnými sít ěmi, ale teprve v devadesátých letech 20. století a především na p řelomu tisíciletí se jejich využití dostalo mezi nejširší vrstvy běžných uživatel ů, čímž se mobilní telefonie stala hlavním konkurentem telefonování v pevných sítích. „Pro nízké zavád ěcí náklady a rychlé rozmíst ění se mobilní sít ě rychle rozší řily po sv ětě a p ředstihly r ůst pevné telefonie.“6 První takový bezdrátový systém v České republice byl analogový a m ěl název NMT (Nordic Mobile Telephone). Tento původn ě skandinávský standard pro mobilní telefony na našem trhu rozší řila spole čnost Eurotel roku 1991. 7 O p ět let pozd ěji, v roce 1996, Eurotel zavedl další systém, tentokrát už digitální sí ť GSM (Global System for Mobile communications - Globální systém pro mobilní komunikaci), což je evropský standard pro mobilní komunikaci. Jeho p ředností je lepší kvalita p řenosu zvuku, než jaká byla u analogového standardu NMT. Na sí ť GSM potom navazuje standard UMTS (Universal Mobile Telecommunication System – Univerzální systém pro mobilní komunikaci), který je se svou nabídkou služeb oproti GSM zase o n ěco pokro čilejší.
1.5. IP sít ě
V sou časnosti je nejaktuáln ější tendencí v telefonování propojení telefonních sítí se sít ěmi po číta čovými nebo ješt ě lépe řečeno „aplikování
6 Mobilní telefon. Wikipedie [online]. Poslední aktualizace 02. 03. 2007 [cit. 2007-02-12]. Dostupné z:
13 telefonních služeb pomocí po číta čových sítí.“ 8 Po číta čovými sít ěmi máme na mysli IP sít ě. Hlavním d ůvodem této tendence je p ředevším ekonomické hledisko. Je totiž mnohem jednodušší a finan čně mén ě nákladné propojit datové sít ě s telefonními, než je vést každou zvláš ť a využívat tak z každé z nich nap říklad jen polovinu jejich kapacity. IP sít ě jsou založené na přenosu dat na základ ě protokolu IP (Internet Protocol). Tento univerzální p řenosový protokol je ur čen primárn ě pro datové sít ě a na jeho principu funguje celosv ětová sí ť Internet. IP protokol zajiš ťuje p řenos datových paket ů po Internetu i jiných datových sítích od odesilatele k příjemci. Je vytvo řen tak, aby p řenesl pakety rovnom ěrn ě a žádný datový paket neup řednostnil p řed druhým, pokud dojde nap říklad k přetížení sít ě. IP protokol tedy nedokáže zaru čit pravidelnost v doru čování paket ů, tudíž jde o jejich nespolehlivý transfer. Práv ě v této rovnom ěrnosti p řenášených dat je hlavní problém s IP telefonií. Ta totiž vyžaduje, aby byly datové pakety s digitalizovaným lidským hlasem p řeneseny přednostn ě před jinými pakety (nap ř. emaily, stahováním nebo odesíláním datových soubor ů apod.), protože jsou velmi citlivé na jakékoli delší zpožd ění. IP sít ě tak kv ůli této nespolehlivosti IP protokolu pracují pouze na „(...) principu best-effort service , tj. negarantují odesílateli, že odeslaná data dojdou v po řádku, v čas a ve správném po řadí adresátovi.“ 9 V těchto sítích tedy m ůže docházet ke zpožd ěním nebo ztrátám jednotlivých paket ů, což má potom velmi nep říznivý dopad na IP telefonii. Princip p řenosu dat v sítích si ale popíšeme až v následující kapitole. Protože je IP telefonie služba, jejíž fungování musí být spolehliv ě zaru čeno, využívají se tak další protokoly, které už tuto spolehlivost p řenosu dat zajiš ťují. Nejrozší řen ějšími takovými komunika čními protokoly s podporou
8 BAZALA, David. Telekomunikace & VoIP telefonie I . Praha : BEN – technická literatura, 2006. s. 192. 9 HOLUB, Petr. IP telefonie v síti CESNET a na MU. Zpravodaj ÚVT MU [online]. 2003, ro č. 8, č. 3, s. 1-4. Poslední aktualizace 19. 02. 2007 [cit. 2007-02-15]. Dostupné z:
14 IP telefonie jsou nap říklad SIP, H.323, IAX nebo MGCP. O protokolech se však více zmíníme až v kapitole 4.2.
15 2. Principy p řenosu dat v sítích
Internetová telefonie pracuje na principu p řepínání paket ů, což je zp ůsob mnohem ekonomi čtější než původní p řepojování okruh ů u klasického telefonování. Přináší však i řadu problém ů. Vysv ětlíme si, jak tyto principy přenosu dat fungují.
2.1. Přepojování okruh ů
Rozdíl mezi p řepojováním okruh ů a p řepínáním paket ů je p ředevším v tom, že v klasické telefonii s okruhy mají ob ě komunikující strany vyhrazeny celou linku pouze pro sebe, a teprve když ukon čí spojení, rozpojí se i celý okruh a m ůže být navázán další hovor. Trasa takových p řenášených dat je tedy konstantní. Spojení má po celou dobu hovoru nem ěnné parametry, nap ř. ší řku pásma, čímž je zaru čena kvalita služby, jež se ozna čuje termínem QoS (Quality of Service). Také hlas při klasickém telefonování není nijak komprimován. Podle RNDr. Ji řího Peterky 10 z MFF UK m ůže být mechanismus přepojování okruh ů p řipodobn ěn k velkému množství linek, tzv. imaginárních rour, které jsou vyhrazeny jednotlivým hovor ům komunikujících. Tyto hovory jsou p řenášeny jako souvislý proud dat, uživatelé tedy data z jedné strany vysílají a adresáti je na druhé stran ě linky přijímají. Protože je taková přenosová cesta vyhrazena pro každý hovor zvláš ť, není pln ě využita přenosová kapacita imaginární roury, a hovor tak musí být náležit ě zaplacen poskytovateli, a to nejen za p řenesený hlas, tedy vyslovená slova a v ěty, ale za dobu strávenou p řipojením k takové lince. Na druhou stranu je ale při t ěchto podmínkách, jak jsme si již výše uvedli, zajišt ěna kvalita hovoru (QoS).
10 PETERKA, Ji ří. Zp ůsob p řenosu - p řepojování okruh ů, nebo p řepojování paket ů? Softwarové noviny. 1998, ro č. 9, č. 12, s. 36. ISSN 1210-8472.
16 Obr. 1: Představa mechanismu p řepojování okruh ů11
Aby byla co nejvíce využita p řenosová kapacita, je zapot řebí linky vést pouze jednou velkou rourou spole čnou pro všechny jednotlivé hovory. „P řenosová kapacita takovéto spole čné roury (vlastn ě celé p řenosové cesty, která je k dispozici) se pak nebude fixn ě rozd ělovat a p řid ělovat k výhradnímu použití (...)“ 12 P ůjde tedy o jednu sdílenou p řenosovou cestu, jež bude využita ve stejný čas t ěmi, kte ří ji budou zrovna pot řebovat, čímž se už dostáváme k principu p řepínání paket ů.
2.2. Přepínání paket ů
Internet, podobn ě jako další moderní sít ě, funguje na principu přepínání paket ů, což znamená, že na této technice staví také internetová telefonie. Data, která jsou p řenášena sítí jsou rozd ělena na malé části zvané pakety. Jsou to tedy balíky dat, které putují sítí po jednotlivých kratších úsecích, které však není možné nijak předvídat. Mezi t ěmito úseky je celá řada přestupních uzl ů nebo také p řekladiš ť, která mohou jednotlivé pakety zdržet či
11 PETERKA, Ji ří. Zp ůsob p řenosu - p řepojování okruh ů, nebo p řepojování paket ů? Softwarové noviny. 1998, ro č. 9, č. 12, s. 36. ISSN 1210-8472. 12 Tamtéž
17 vyslat k cíli jiným sm ěrem, nap říklad kv ůli již p řetížené kapacit ě na p řenosové cest ě. „Internet byl koncipován jako redundantní sí ť, a proto není možné jednozna čně stanovit cestu, kterou bude určitý paket p řenášen.“ 13 Jde tedy o dynamickou dráhu p řenášených dat, kde jsou však tyto kratší cesty pom ěrn ě kvalitní a jsou bezpe čně zajišt ěny. Tento zp ůsob p řenosu je tedy podstatn ě lepší a ekonomi čtější, než kdyby data putovala na vzdálenost celých okruhů a využívala celou p řenosovou kapacitu, tzn. ší řku pásma, pouze pro jeden přenos. Protože jednotlivé pakety putují jednou spole čnou cestou spolu s dalšími pakety r ůzných uživatel ů, jsou v záhlaví ozna čeny informací o adrese příjemce či odesilatele, aby je bylo možné v takové záplav ě dat identifikovat a sm ěrovat na správná místa v síti. Lidský hlas je při tomto zp ůsobu p řenosu upraven „do obligátních jedni ček a nul, dále zpracován a vyslán k druhému ú častníkovi. Jakmile tato data v podob ě paket ů dorazí, poskládají se na stran ě p říjemce op ět do správné formy (...).“14 To znamená, že digitální řet ězce jedni ček a nul se v mikrofonu přem ění op ět na analogový lidský hlas.
13 BEDNÁ Ř, Vojt ěch. Jak se nese hlas po síti – Internetová telefonie se pomalu rozmáhá. PC WORLD [online]. 2005, č. 1, 07. 02. 2005 [cit. 2007-02-17]. Dostupné z:
18 Tento p řenos oproti klasické telefonii nevyžaduje stejný typ koncových za řízení, každé z nich tedy m ůže mít nap říklad jinou p řenosovou rychlost. Další výhodou p řepínání paket ů je, že když p řenášená data nenaleznou příjemce, mohou být pozdrženy v síti nebo i vráceny odesilateli. Oproti přepojování okruh ů zde však není zaru čeno p řesné po řadí p říchozích dat, kvalita hovoru (QoS), ani komunikace v reálném čase. 15
Obr. 2: Představa mechanismu p řepojování paket ů16
15 PUŽMANOVÁ, Rita. V ěč né téma : p řepojování okruh ů či paket ů?. Sv ět sítí [online]. 19. 04. 2006 [cit. 2007-02-21]. Dostupný z:
19 3. Technologie VoIP
Termín VoIP je zkratkou pro technologii Voice over Internet Protocol, tedy technologii, která realizuje p řenos digitalizovaného lidského hlasu. Využívá k tomu IP sít ě, které byly p ůvodn ě vyhrazeny pouze pro p řenos dat. „Technologii VoIP (Voice over IP) je tedy možné nasadit i mimo Internet, obecn ě všude tam kde lze provozovat protokol IP.“ 17 To znamená, že ji můžeme využívat nejen ve ve řejné síti Internetu, ale také v privátních sítích VPN (Virtual Private Network - Virtuální Privátní Sít ě) využívaných ur čitou spole čností, tedy v nějakém firemním Intranetu. Z toho vyplývá, že technologie VoIP se využívá „pro telefonování prost řednictvím Internetu, intranetu nebo jakéhokoliv jiného datového spojení.“ 18
3.1. Princip fungování technologie VoIP
Princip této technologie je takový, že „VoIP p řevádí anologový hlas na digitální pakety a ty pak dále posílá p řes Internet p říjemci na druhém konci.“ 19 VoIP tak pracuje na principu p řepínání paket ů, protože existuje v prost ředí po číta čových sítí. Technologie VoIP je optimalizována lidskému hlasu a zahrnuje nejen p řem ěnu a kompresi analogového hlasu na digitální pakety, ale také celý p řenos t ěchto paket ů sít ěmi, a potom zase následnou dekompresi a přem ěnu zp ět na analogový hlas. Zárove ň tato technologie zaru čuje také QoS, kvalitu služeb, což v tomto případ ě zahrnuje kvalitu telefonního spojení, což je termín známý hlavn ě ze
17 IP telefonie [online]. Poslední aktualizace 21. 10. 2004 [cit. 2007-03-03]. Dostupné z:
20 sv ěta telekomunikací. Z toho vyplývá, že pro technologii VoIP je tedy podstatné hlavn ě její „propojení s telefonními sít ěmi.“ 20 Tento zp ůsob je totiž nejvhodn ějším řešením p ři snaze docílit maximální efektivity a kvality telefonické komunikace. Existuje n ěkolik možností, jak tuto technologii využívat. „N ěkteré VoIP služby umož ňují volat pouze lidem, kte ří používají stejnou službu, další služby ale mohou zprost ředkovat volání na klasická telefonní čísla – což zahrnuje čísla místní, dálkové, mobilní a mezinárodní. Krom ě toho také zatímco n ěkteré VoIP služby pracují pouze na po číta či nebo speciálním VoIP telefonním přístroji, jiné služby umož ňují použít klasický telefonní p řístroj p řipojený k VoIP adaptéru.“ 21 Bu ď m ůžeme tedy použít pouze po číta č p řipojený k nějaké IP síti (nap ř. Internet), k němu software pot řebný pro tuto komunikaci a další za řízení jako jsou sluchátka a mikrofon či VoIP telefon, nebo i klasický analogový telefonní přístroj ve řejné telefonní sít ě s VoIP adaptérem. Pro název VoIP telefon budeme dále v této práci používat spíše ozna čení IP telefon. Možnosti sou časného telefonování jsou tedy tém ěř neomezené a záleží jen na nás, jaký nejpohodln ější zp ůsob si zvolíme. S technologií VoIP se m ůžeme také setkat, aniž bychom to v ůbec tušili, nap říklad p ři hovorech do zahrani čí. „Standardní operáto ři nabízejí volání do zahrani čí často o řád dráž než do místních sítí, pokud však použijete VoIP, můžete telefonovat do stejné sít ě zcela zdarma, ale i hovory do mezinárodních,
20 VoIP – p řenos hlasu [online]. (c) 1996-2007 [cit. 2007-03-04]. Dostupné z:
21 domácích i mobilních sítí jsou zpravidla mnohem výhodn ější.“ 22 Práv ě p ři mezinárodních hovorech tedy klasické ve řejné telefonní sít ě využívají VoIP a přenos hovor ů p řes Internet, aby tak umožnili svým klient ům levn ější volání. Jedinou podmínkou, která je nutná pro tuto komunikaci, je dostate čně kvalitní a rychlé připojení po číta če k síti. Nejvhodn ějším takovým spojením je vysokorychlostní Internet. O jednotlivých možnostech telefonování, za řízeních a zp ůsobech p řipojení k síti se však zmíníme podrobn ěji až dále.
3.2. VoWiFi
V sou časné dob ě se rozvíjí nejen technologie VoIP vedená p řes IP sít ě, ale také bezdrátová technologie VoIP, tzv. VoWiFi (Voice over Wireless Fidelity). VoWiFi je tedy mobilní variantou technologie VoIP. „Zatímco VoIP se skládá z hardwaru a softwaru, který uživatel ům umož ňuje použít Internet jako p řenosové médium pro telefonní hovory, VoWiFi je bezdrátovou verzí této technologie, která je navržená pro práci na bezdrátových za řízeních jako je nap říklad notebook nebo PDA.“23 Jde vlastn ě o levn ější zp ůsob mobilní komunikace, která je navíc i kvalitn ější. „Výhodou pro VoWiFi je nejen to, že p ůjde jen o zavedení již fungujícího řešení do prost ředí Wi-Fi, ale také, že pro mobilní telefony nejsou viry a jiné internetové hrozby tak aktuální jako pro osobní po číta če, na kterých stále s p řevahou vládne jeden opera ční systém.“24 VoWiFi tedy nabízí
22 HANTON, Old řich. Telefonování zadarmo... Pro č ne? Měšec.cz [online]. Poslední aktualizace 30. 10. 2006 [cit. 2007-03-12]. Dostupné z:
22 bezpe čnější možnost telefonní komunikace, která není závislá na po číta či, čímž je více chrán ěna od sí ťových nebezpe čí i hrozeb úto čících na opera ční systém po číta če. Stejn ě jako je bezplatné telefonování v kabelových privátních sítích využívajících VoIP, tak na stejném principu funguje také volání v rámci privátní, nej čast ěji firemní, VoWiFi sít ě. Popis technologie VoIP v bezdrátových sítích by byl však nad rámec této práce, a proto se jím dále nebudeme nijak podrobn ěji zabývat.
3.3. VoIP softwarové a hardwarové vybavení
Tato podkapitola nemá za cíl jednotlivé komponenty nijak popisovat a rozebírat k čemu jaký slouží, ale pouze informovat o tom, jaké prvky a za řízení k telefonování vlastn ě pot řebujeme. VoIP softwarové a hardwarové za řízení zahrnuje jednotlivé komponenty celkového vybavení, které pot řebujeme, abychom mohli provozovat internetovou telefonii. Mezi softwarové vybavení pat ří softwarové telefony, což jsou jednotlivé programy, které umož ňují provozovat internetovou telefonii. O softwarových telefonech si však uvedeme více informací až v kapitole 5.1. Hardwarové vybavení zahrnuje veškerá technická za řízení jako sluchátka, mikrofony, náhlavní soupravy, VoIP routery, jednotlivé druhy telefon ů, nap říklad USB telefon, IP telefon nebo VoIP bránu (adaptér) pro připojení analogového telefonu. O t ěchto komponentech se zmíníme rovn ěž v kapitole 5.1.
23 4. IP telefonie
Abychom se mohli dále podrobn ěji zabývat internetovou telefonií, musíme si toto téma nejprve přesn ě vymezit. Mezi b ěžnými uživateli totiž často dochází k zam ěň ování termín ů internetová telefonie, IP telefonie nebo VoIP, které jsou b ěžn ě používány jako synonyma. Tak tomu však není a vysv ětlíme si pro č. „VoIP je zast řešujícím názvem. Bývá používán pro všechny formy paketov ě p řenášeného hlasu, a ť už je to internetová telefonie, jako nap říklad Skype, nebo služby internetové telefonie poskytované kabelovými operátory. Název VoIP se také zam ěň uje s IP telefonií, která je však mnohem více spjata s firemním prost ředím.“25 Služby poskytované od kabelových operátor ů jsou omezeny na ur čitou p řípojku, tzn. nap říklad p řipojení od spole čnosti UPC či Karneval. Tito operáto ři potom nabízejí své specifické služby. „Při telefonování pomocí technik VOIP je možné dosáhnout nejlepší kvality v takových sítích, kde lze n ějak ovlivnit celkový objem provozu a jeho charakter. Nejlépe na tom asi jsou privátní datové sít ě, jejichž provozovatelé si mohou zavést taková opat ření, jaká považují za vhodné.“26 Uvnit ř t ěchto soukromých sítí je volání v ětšinou bezplatné. Týká se to p ředevším telefonních hovor ů v rámci n ějaké firmy, spole čnosti, školy nebo knihovny. Jinak je tomu u telefonie vedené přes ve řejný Internet, která už nedosahuje takové kvality. Na druhou stranu je však tém ěř bezplatná.
25 ORANS, Lawrence. Hype vs. reality in VoIP security. Network World [online]. 30. 01. 2007 [cit. 2007-03-11]. Dostupné z:
24 Termín VoIP již tedy m ůžeme vylou čit z používaných synonym pro sou časné telefonování, protože jde, jak už jsme si výše uvedli, o technologii, která umož ňuje tyto telefonní hovory p řes IP sít ě uskute čnit. Práv ě proto se pro telefonii, která funguje na principu této technologie, b ěžn ě používá název VoIP telefonie. Zam ěř me se tedy nyní na další názvy.
4.1. Vymezení termínu IP telefonie
IP telefonie zahrnuje jakoukoli komunikaci v reálném čase, která je přenášena IP sít ěmi. To m ůže zahrnovat nap říklad telefonní služby instant messagingu, ale i programy, které jsou ur čené výhradn ě pro telefonování. IP telefonie tedy p řenáší digitalizovaný lidský hlas p řes datové sít ě založené na protokolu IP. IP protokol využívají nejen sít ě ve řejné, jako je celosv ětová sí ť Internet, ale také sít ě privátní, které jsou spojené většinou s firemním prost ředím. Termín IP telefonie je proto obecn ější a nad řazený internetové telefonii, která je teprve jejím druhem. Poprvé se IP telefonie objevila v roce 1995, kdy izraelská firma Vocaltec prezentovala v USA sv ůj první "Internet Phone" 27 , což byl software pro p řenos digitalizovaného lidského hlasu přes Internet s použitím technologie VoIP. V posledních n ěkolika letech se IP telefonie stala alternativou ke klasickému telefonování, především z důvodu rozší řenosti Internetu ve v ětšin ě firem a domácností, dále z finan čních d ůvod ů, ale také proto že tato telefonie používá kvalitní „VoIP standardy pro vytvo ření telefonního systému, který umož ňuje pokro čilé funkce typu p řesm ěrovávání hovor ů, hlasové schránky.“ 28
27 VoIP. PC Magazine [online]. © 1981- 2007 [cit. 2007-03-11]. Dostupné z:
25 IP telefonie využívá ke svému fungování protokoly, které jsou ur čeny pro p řenos datových paket ů a pro signalizaci. Signalizace zahrnuje údaje jako je vyzván ění telefonu, identifikace volajícího, p řesm ěrování hovoru nebo jeho účtování apod. Jednotlivými způsoby signalizace se však v této práci nebudeme nijak blíže zabývat. Co nás ale bude zajímat, jsou komunika ční protokoly, na kterých jednotlivé služby internetové telefonie pracují. Protože uživatelé používají nejr ůzn ější hardwarová za řízení anebo odlišné softwarové programy internetové telefonie, je nutné tyto rozdílnosti vzájemn ě sjednotit. „Aby se i r ůzná za řízení správn ě domluvila na tom, kdo komu volá, jestli v ůbec volá a že už volat p řestal, bylo v pr ůběhu vývoje IP telefonie ustanoveno n ěkolik protokol ů.“ 29
4.2. Komunika ční protokoly
Komunika ční protokoly jsou jednak standardizované, jako nap říklad H.323, SIP, IAX nebo MGCP, s nimiž pracuje v ětšina provozovatel ů internetového telefonování, ale i nestandardizované, nap říklad protokol programu Skype. Nejpoužívan ějšími standardizovanými protokoly jsou H.323 a SIP. Protokol H.323 nebo spíše celá rodina t ěchto protokol ů je ur čena pro celkový přenos všech multimediálních dat v četn ě hlasu, který je však pouze jeho malou sou částí. I p řesto byl tento protokol b ěhem svého vývoje od roku 1996 standardizován jako VoIP protokol organizací ITU (International Telecommunication Union). H.323 je však složitý, protože se zam ěř uje na více aplikací. Vyžaduje, aby byla koncová za řízení, která s tímto protokolem pracují, „vybavena příslušnou logikou, která dokáže jednotlivé zprávy dekódovat a dále
29 LORENC, Václav. Dovolali jste se na číslo 10.0.1.12 ... Zpravodaj ÚVT MU [online]. 2004, ro č. 14, č. 4, s. 5-9. Poslední aktualizace 18. 04. 2007 [cit. 2007-03-14]. Dostupné z:
26 zpracovávat.“30 Taková za řízení jsou však finan čně nákladná. I z tohoto důvodu se tedy za čalo v sou časné dob ě přecházet na jednodušší protokol SIP.
4.2.1. Protokol SIP
V sou časnosti je nejrozší řen ějším protokolem internetové telefonie SIP (Session Initiation Protocol). Oproti protokolu H.323 se zam ěř uje pouze na přenos hlasu, což zjednodušuje, a tím i zrychluje takovou komunikaci. „Protokol SIP umož ňuje komunikaci mezi odpovídajícími koncovými body, jako jsou t řeba IP telefony, stolní osobní po čítače či notebooky, osobní digitální asistenti (PDA) nebo mobilní telefony.“ 31 Tento protokol je standardizován organizací IETF (Internet Engineering Task Force). Na základ ě protokolu SIP poskytuje svoje služby v ětšina sou časných VoIP operátor ů a stejn ě tak na n ěm funguje i v ětšina IP telefon ů. Protokol SIP také podporuje jednak instant messaging, který rovněž umož ňuje internetové telefonování, ale i bezdrátovou komunikaci v sítích. Protokol SIP je otev řeným protokolem, což je na jednu stranu výhodné, ale bohužel „není šifrovaný a p ředává tak informace v otev řené podob ě. Jeho prostým zachycením (p ři ustanovování komunikace) je tak možné nesmírn ě snadno "odposlechnout" identifikaci komunikující strany nebo její heslo.“ 32 Našt ěstí je možné tento protokol zabezpe čit. SIP také nemívá problémy s pr ůchodem p řes firewally, které jinak mohou zpomalovat nebo i znemož ňovat telefonní hovor.
30 PET ŘÍK, Stanislav. Signalizace v sítích VoIP. Sd ělovací technika [online]. 30. 07. 2005 [cit. 2007-03-14]. Dostupné z:
27 Protože ozna čení IP telefonie bývá spojováno čast ěji spíše s telefonií provozovanou ve firemním prost ředím, p řiblížíme si nyní už pouze internetovou telefonii, která pracuje na stejných přenosových protokolech.
28 5. Internetová telefonie
Rozvoj internetové telefonie nastává v souvislosti s šířením vysokorychlostního Internetu, který neklade takovému zp ůsobu komunikace žádné p řekážky. Internetová telefonie se rozší řila z malého okruhu prvních nadšenc ů mezi širokou ve řejnost a dnes tento zp ůsob telefonování za číná využívat tém ěř každý, kdo je p řipojen k Internetu. Rozdíl je však v tom, jakým zp ůsobem a kam b ěžní uživatelé volají a jaké služby tedy up řednost ňují. Internetová telefonie je p řenos hlasu po datových sítích v reálném čase. Datovými sít ěmi zde máme na mysli ve řejnou sí ť Internet, která pracuje na základ ě protokolu IP. Oproti klasickému telefonování má internetová telefonie jednodušší instalaci, je celkov ě podstatn ě levn ější, a k tomu umož ňuje r ůzné služby, jako jsou nap říklad konferen ční hovory nebo videohovory. „Jedinou nevýhodou Internetové telefonie je závislost na kvalitním internetovém p řipojení – kde není p řipojení – není ani IP telefonie. Velkou výhodou je naopak velká úspora náklad ů na volání (...).“33 Nyní si tedy přiblížíme, jaké jsou možnosti vhodném p řipojení pro tuto telefonii.
5.1. Zp ůsob p řipojení a technické vybavení pro internetovou telefonii
Abychom mohli využívat výhod internetového telefonování, pot řebujeme k tomu splnit n ěkolik nezbytných v ěcí. Základní nutností je samoz řejm ě po číta č s kvalitním internetovým p řipojením. Nejvhodn ější variantou je vysokorychlostní připojení k Internetu p řes přípojku kabelové televize nebo p řipojení ADSL. Především p řipojení p řes
33 SOVA, Miloslav. Jak ušet řit za volání? Volejte p řes Internet – je to tak snadné! Internet pro všechny [online]. 26. 05. 2006 [cit. 2007-03-12]. Dostupné z:
29 kabelovou televizi zaru čuje „rychlou odezvu, malou ztrátovost paket ů a poskytuje dostate čnou ší řku pásma (...).“34 Nedoporu čuje se vytá čené p řipojení, tzv. Dial-up, z důvodu pomalé rychlosti, vysoké ztrátovosti paket ů a poplatk ů, které jsou hrazeny na základ ě stráveného času na internetu. Problémy mohou nastat i u bezdrátového připojení Wi-Fi. D ěje se tak p ředevším z důvodu kolísavé kvality této služby a ztrátovosti paket ů. Nevhodné je také vytá čené p řipojení p řes mobilní telefon GPRS či CDMA. U GPSR p řipojení se platí za p řenesená data, a ne čas, u připojení CDMA se neplatí ani za jedno, ale vše je hrazeno m ěsí čním paušálním poplatkem. Jde sice o výhodnou možnost p řipojení k Internetu, ale její protiváhou je nízká rychlost tohoto spojení. Technické vybavení pro internetovou telefonii skýtá hned n ěkolik možností. Bu ď si m ůžeme opat řit pouze softwarový telefon, který je ze všech možností nejmén ě finan čně nákladný nebo USB telefon, IP telefon, Wi-Fi telefon či klasický analogový telefon ve řejné telefonní sít ě s VoIP branou. Jednotlivé typy telefon ů jsou uvedeny v obrázkové p říloze.
5.1.1. Softwarový telefon
Softwarový telefon je program, který lze v ětšinou zcela zdarma stáhnout z Internetu a nainstalovat do po číta če. Asi nejznám ějším takovým programem, primárn ě ur čeným pro telefonování, je Skype, volat však můžeme i p řes softwarové telefony od r ůzných operátor ů, nap ř. X-Lite, SJPhone, Adoresoftphone, Firefly. Využít m ůžeme ale také softwarových program ů instant messagingu, které také nabízejí možnost telefonní komunikace, nap říklad tedy klienty ICQ, Trillian, Yahoo! Messenger, Google Talk,
34 SCHÖN, Otakar. IP telefonie : budoucnost volání. Zive.cz [online]. 06. 05. 2004 [cit. 2007- 03-13]. Dostupné z:
30 Windows Live Messenger a další. 35 Některé programy ur čené pro telefonování jsou však placené a zdarma je pouze vyzkoušení této aplikace. K tomuto softwaru pot řebujeme mít v po číta či samoz řejm ě také zvukovou kartu, mikrofon, reproduktory nebo spíše sluchátka, z čehož jsou nejlepším takovým vybavením tzv. náhlavní soupravy, tedy sluchátka s vyvedeným mikrofonem. Toto řešení je vhodn ější a pohodln ější než sluchátka a samostatný mikrofon, a oproti oby čejným reproduktor ům zde nevznikají nep říjemné zp ětné vazby hlasu. Softwarové telefony nám v ětšinou nabízí i další služby, jako je nap říklad vyhledávání kontakt ů a jejich uložení do nějakého telefonního seznamu. Telefonování v takovém programu uskute čníme kliknutím na ur čitou ikonu se zahájením nebo p řijetím hovoru.
5.1.2. USB telefon
Jestliže nám ne činí problémy telefonovat pouze v t ěch chvílích, kdy máme po číta č zapnutý a p řipojený k Internetu, a zároveň nám nesta čí komunikovat pouze prost řednictvím sluchátek s mikrofonem, zajímavým řešením pro nás m ůže být USB telefon. USB telefon je totiž externím za řízením, které je svým vzhledem podobné klasickému telefonnímu p řístroji se sluchátkem, které umí zvonit. K po číta či je p řipojen přes USB port. Cena t ěchto telefon ů se pohybuje většinou do tisíce korun v závislosti na jejich nabízených službách. Tyto telefony mají v ětšinou LCD displej s podsvícením, tla čítkovou klávesnici, umož ňují identifikovat volajícího, také potla čují nep říjemné šumy a ozv ěny hlasu. Ačkoli je sice USB telefon vn ějším za řízením, znamená však prakticky stejnou možnost jako softwarový telefon práv ě z d ůvodu, že jej nelze používat
35 KUBEŠ, Radek. Pište si, volejte, bavte se... CHIP . 2007, ro č. 17, č. 3, s. 106 - 107. ISSN 1210-0684.
31 bez po číta če připojeného k síti. Jsou tedy ur čené pouze k softwarovému internetovému telefonování.
5.1.3. IP telefon
Pokud chceme internetovou telefonií nahradit klasické telefonování, na jaké jsme byli zvyklí d říve, tedy telefonování bez nutnosti mít stále zapnutý po číta č, a s také s možností dovolat se do všech sítí, řešení nám nabízí tzv. IP telefony, n ěkdy se pro n ě také používá název VoIP telefony. „Tyto telefony jsou vlastn ě samostatnými po číta či s vlastním opera čním systémem (bývá využíván Linux) a vlastní identitou.“ 36 IP telefon je samostatným a na po číta či zcela nezávislým za řízením, které se vzhledov ě také podobá klasickému telefonu se sluchátkem s tím rozdílem, že je místo do klasické ve řejné telefonní sít ě p řipojen k síti datové v ětšinou p řes ethernetovou přípojku. Má tedy sv ůj vlastní port v síti. IP telefony jsou sice dražší záležitostí, protože jejich cena se pohybuje okolo n ěkolika tisíc korun, p řesto se však tato investice vyplatí. Podporují totiž technologii QoS, jež tak zajiš ťuje vysokou kvalitu telefonního spojení, které je potom srovnatelné s klasickým telefonováním ve ve řejné síti. Tyto telefony také nabízí velkou řadu funkcí v četn ě vlastního telefonního čísla. Hlavní výhodou IP telefon ů je bezpochyby nezávislost na po číta či, který tak nemusíme mít zapnutý v případ ě, že chceme n ěkomu telefonovat nebo telefonní hovory p řijímat.
5.1.4. Wi-Fi telefon
Vzhledem k sou časnému každodennímu používání mobilních telefon ů a jejich široké a stále se vyvíjející nabídce se i pro internetovou telefonii
36 BEDNÁ Ř, Vojt ěch. Telefonujte zadarmo. PC WORLD [online]. 17. 03. 2004 [cit. 2007-03- 13]. Dostupné z:
32 vytvá řejí bezdrátové telefony, které však nepracují stejně jako mobilní telefony v GSM sítích, ale podporují technologii VoIP. Tyto telefony m ůžeme používat podobn ě jako notebooky v dosahu Wi-Fi bezdrátového internetového p řipojení. Wi-Fi telefony jsou stejn ě jako IP telefony samostatnými za řízeními, které jsou k internetové síti p řipojeny přes Wi-Fi. Většina z nich je navržena speciáln ě pro program Skype a podporuje tedy jeho služby a funkce. Je možné, že se v blízké budoucnosti tyto telefony stanou velkými konkurenty mobilních telefon ů, protože nabízejí mnohem levn ější poplatky za zprost ředkované telefonní služby.
5.1.5. Klasický analogový telefon p řipojený k VoIP brán ě
Jednou z možností, jak m ůžeme výhodn ě telefonovat p řes Internet, je také p řipojit náš stávající analogový telefon k VoIP brán ě, a tím z něj ud ělat funk čně rovnocenné za řízení spolu s dalšími telefony pro internetové telefonování. Pokud tedy vlastníme kvalitní a funk čně bohatý analogový telefon a nechystáme se tedy zatím investovat do IP telefonu, VoIP brána je pro nás nejlepším řešením. VoIP brány jsou však spíše prozatímním řešením. „Dokud existuje množství analogových telefon ů, mají brány smysl, ale až za pár let skon čí výroba analogových telefon ů, brány rychle zmizí i z nabídek obchodník ů. Myslíme tím však dobu, kdy VoIP bude standard pro telefonování a jiné metody volání se už nebudou používat.“ 37 VoIP bran, které n ěkdy v nabídkách prodejc ů najdeme i pod názvem VoIP adaptér či pod anglickým názvem VoIP gateway, existuje celá řada. Většinou se cenov ě, a tím samoz řejm ě i kvalitativn ě liší. Pokud si vysta číme s oby čejnou VoIP branou, která slouží pouze pro p řipojení telefonu k internetové síti, zaplatíme n ěco kolem jednoho až dvou tisíc korun. Telefonní
37 KLEGA, Vratislav. Brány do levn ějšího sv ěta. CHIP . 2007, ro č. 17, č. 02, s. 44.
33 spojení je však už i u t ěchto bran kvalitní. Jestliže vyžadujeme,aby brána mimo připojení telefonu obsahovala t řeba i kvalitní firewall s podporou VoIP, připojení pro více telefon ů apod., cena se zvýší až o n ěkolik tisíc korun. VoIP brány nemusejí být vždy samostatnými za řízeními pouze pro připojení analogového telefonu, ale mohou být sou částí tzv. routeru nebo také sm ěrova če, který zahrnuje více r ůzných funkcí. Toto za řízení obsahuje přípojky i pro dva a více analogových telefon ů, podporuje QoS, má již zabudovaný firewall kompatibilní s VoIP, m ůže obsahovat i port pro klasickou ve řejnou telefonní sí ť jako zálohu v případ ě výpadku sít ě apod. Ačkoli m ůže tato možnost telefonování přes analogový telefon s použitím VoIP brány vypadat velmi atraktivn ě, p řesto jde, jak už jsme si uvedli, o do časné řešení a lepší funkce i kvalitu nabízejí spíše než takto připojené analogové telefony IP telefony.
5.2. Možnosti internetového telefonování (originace a terminace hovoru)
Jak už jsme si výše uvedli, v oblasti telefonování došlo za posledních několik let k velkým zm ěnám. V sou časné dob ě se již každý z nás m ůže podle svých pot řeb, tedy podle toho kam a jak často telefonuje, rozhodnout, jaký zp ůsob telefonování bude využívat, a nejen to, jednotlivé zp ůsoby m ůžeme i kombinovat. Nejsme tedy již závislí pouze na klasické telefonní lince nebo v případ ě telefonování p řes Internet na jednom programu a jeho stejné verzi s dalším komunikujícím. Dnes si m ůžeme vybrat, zda chceme volat jen s uživateli p řipojenými k síti nebo telefonovat také na klasická telefonní čísla do ve řejných telefonních nebo mobilních sítí nap říklad z po číta če.
34 Možných variant výb ěru máme tedy hned n ěkolik podle tzv. originace a terminace hovoru 38 , což je umíst ění volajícího a volaného uvnit ř telefonní sít ě. Konkrétn ě jde o zp ůsoby:
PC – PC PC – Phone Phone – Phone Phone – PC
5.2.1. PC – PC
Jde o nejstarší zp ůsob internetového telefonování. „Nejstarší je proto, že první pokusy o p řenos živého hlasu po datových sítích byly zcela zákonit ě provád ěny mezi po číta či, a teprve pozd ěji se za čalo pracovat na vývoji bran, které by umožnily p řestup "datového" hovoru do b ěžné telefonní sít ě a naopak.“ 39 Abychom tento zp ůsob telefonování mohli využívat, sta čí být p řipojeni k Internetu a mít nainstalovaný p říslušný program. Potom už m ůžeme navázat spojení s dalšími uživateli takového programu kdekoli po celém sv ětě. Softwar ů pro internetovou telefonii dnes již samoz řejm ě existuje celá řada, některé jsou kombinací telefonování a instant messagingu. Většinou tyto softwary umož ňují také videohovory, pokud mají uživatelé instalovány webkamery. P ři tomto telefonování je však požadováno kvalitní p řipojení k Internetu. Tato varianta telefonní komunikace je vhodná p ředevším pro domácnosti a b ěžné uživatele, nenahrazuje však plnohodnotn ě klasický
38 BEDNÁ Ř, Vojt ěch. Telefonujte zadarmo. PC WORLD [online]. 17. 03. 2004 [cit. 2007-03- 13]. Dostupné z:
35 telefonní hovor. Práv ě proto se asi nestane oblastí p ůsobnosti v ětších firem a náro čnějších domácností, které pot řebují nahradit klasické telefonní číslo. Při tomto zp ůsobu není možné telefonovat do ve řejné ani mobilní telefonní sít ě, a ani z nich opa čným zp ůsobem na po číta č. Jde o nejlevn ější variantu telefonní komunikace, protože platíme pouze za p řipojení k Internetu. Internetová telefonie tyto poplatky nijak nezvyšuje, protože jde o stejný p řenos dat, jako kdybychom posílali emaily nebo prohledávali webové stránky. Protože neplatíme za tyto telefonní služby prakticky žádné peníze navíc, mohou se nám v těchto softwarových telefonních programech často zobrazovat reklamní bannery, z nichž je tento program placen. Tento zp ůsob telefonování se bohužel neobejde bez problém ů. Mnohdy je toto telefonování pomalejší než klasická telefonie, a také kvalita p řenosu dat je horší, což m ůže být zp ůsobeno jednak nevhodným p řipojením k Internetu, zpožd ěním paket ů nebo jejich ztrátou. Dalšími a možná mnohem závažn ějšími důvody, které hovo ří proti tomuto zp ůsobu telefonování, m ůže být skute čnost, že je nutné mít po číta č stále zapnutý a p řipojený k Internetu, aby bylo možné navázat spojení, a také fakt, že po číta č není schopen oznámit p říchozí hovor jako klasický telefonní přístroj, který v případ ě takového spojení zazvoní. Přes všechny jmenované problémy je tato varianta jednou z nejvyužívan ějších, práv ě z finan čních důvod ů, protože uživatelé se rad ěji mnohdy smí ří s horší kvalitou než s vyššími poplatky za kvalitní telefonování.
5.2.2. PC – Phone
Tato varianta telefonování umož ňuje volat z Internetu na pevnou linku či mobilní telefon. P řechod mezi Internetem a klasickou telefonní nebo mobilní sítí zajiš ťují, jak už jsme si uvedli výše, tzv. brány poskytovatel ů. Brána je
36 připojena ke klasickému analogovému telefonnímu p řístroji, který je potom schopen komunikovat p řes IP protokol. Abychom mohli takto telefonovat, pot řebujeme mít op ět nainstalován příslušný software, který umož ňuje tento zp ůsob volání. N ěkteré z program ů tuto variantu d říve nenabízely, a teprve pozd ěji rozší řily svou nabídku o takovéto služby. M ůžeme zde nap říklad uvést asi nejznám ější program internetové telefonie – Skype, který takové telefonování nabízí ve své služb ě SkypeOut. Program Skype a další programy si ale p řiblížíme až dále. Zp ůsob telefonování PC – Phone už není bezplatný, platíme zde za zprost ředkování spojení hovoru do ve řejné telefonní nebo mobilní sít ě. Ačkoli je však tato služba placená, jedná se o velmi výhodnou možnost telefonování, pokud voláme nap říklad do zahrani čí často nebo po dlouhou dobu. Hlavní podmínkou takového zahrani čního telefonování je ale volat do zemí, které takové volání umož ňují.
5.2.3. Phone – Phone
Tato možnost telefonování zahrnuje vlastn ě přenos hovoru z ve řejné telefonní sít ě do další takové sít ě, ovšem s využitím Internetu. P řenos dat p řes Internet je totiž velmi levný, a proto se zavádí takový zp ůsob, kdy je nejdelší úsek klasického telefonního hovoru veden práv ě v datové podob ě internetovou sítí, a teprve potom je hovor op ět spojen do klasické telefonní sít ě. Toto spojení funguje díky speciálním branám, které zajiš ťují jak p řevod z analogového signálu na digitální data schopná p řenosu datovými sít ěmi, tak i zp ětný p řevod op ět na analogový signál, jaký je veden v klasických telefonních sítích. „Podstata ekonomické výhodnosti je op ět v tom, že hovor je
37 na co možná nejv ětší vzdálenost veden po datové síti, jejíž provoz je levn ější.“40 Tento zp ůsob využívají spole čnosti nap říklad pro volání do zahrani čí, protože je mnohem výhodn ější, než kdyby byl hovor veden p řes n ěkolik klasických a drahých ve řejných sítí. Internet se tak stává výhodným prost ředníkem p ři spojení hovoru s originací i terminací v klasických ve řejných telefonních sítích.
5.2.4. Phone – PC
Tato varianta telefonního spojení je zatím z uvedených možností tou nejproblemati čtější oblastí, protože stále není vy řešeno nap říklad přiřazování telefonních čísel ve virtuálním prost ředí nebo také zp ůsob ohlašování přicházejícího telefonního spojení v po číta či jako je zvon ění telefonního přístroje. Nejpodstatn ějším problémem tohoto zp ůsobu telefonování však z ůstává nemožnost dovolat se na vypnutý nebo k síti nep řipojený po číta č, což zna čně omezuje a obt ěžuje volajícího, který se pot řebuje takto na po číta č dovolat, a také volaného, který tak m ůže p řijít o důležité hovory.
5.3. VoIP operáto ři
VoIP operátor je ozna čení pro poskytovatele telefonních služeb VoIP, „který na základ ě licence zajiš ťuje telefonní služby pro uživatele p řipojené datovým rozhraním a komunikující protokolem IP.“41 Telefonní služby operátor ů většinou zahrnují možnost vyzkoušet si bezplatné testovací volání v síti operátora, dále přid ělení ve řejného telefonního
40 Internetová telefonie [online]. 01. 11. 2006 [cit. 2007-03-14]. Dostupné z:
38 čísla pro p říchozí i odchozí hovory, n ěkdy i více telefonních čísel k jednomu účtu nebo také i možnost p řevedení původního čísla do sít ě operátora. Toto převedení je však placené, cena se pohybuje kolem n ěkolika tisíc korun. Telefonní čísla jsou p řid ělována podle geografického umíst ění uživatele. Ne vždy však tento zp ůsob operáto ři dodržují, což zp ůsobuje problémy nap říklad p ři volání na tís ňové linky, kdy by práv ě toto číslo mohlo nabízet jinak spolehlivou „možnost lokalizace volajícího. Záchranná služba nebo hasi či totiž dokážou z databáze podle čísla najít adresu volajícího a vyslat pomoc. Internetoví operáto ři si ale s čísly p říliš hlavu nelámou. V obchodních podmínkách je sice uvedeno, že p řid ělené číslo se dá používat jen v daném kraji, ale pln ění na řízení se p říliš nesleduje.“ 42 Dalšími službami jsou nap říklad volání do všech telekomunika čních sítí po celém sv ětě a volání v síti operátora zdarma. Může sem pat řit také peering, což je propojení sítí mezi jednotlivými VoIP operátory, kdy můžeme telefonovat nejen s uživateli stejné sít ě, ale i sít ě jiného operátora, se kterým má operátor tento peering uzav řen. Další službou je také identifikace volajícího na displeji telefonu, tzv. CLIP, blokování hovor ů vybraných telefonních čísel, možnost konferen čních hovorů pro více uživatel ů, hlasová schránka, přesm ěrování hovor ů, online výpis provolaných částek za telefonní hovory, výhodn ější prodej nebo pronájem vhodných IP telefon ů či VoIP bran, které jsou kompatibilní se službami zvoleného operátora a další služby. Při výb ěru operátora musíme mít na pam ěti více d ůležitých v ěcí. Jednak je to zp ůsob tarifikace, výška m ěsí čního paušálního poplatku nebo cena za aktivaci t ěchto služeb. Velký podíl na telefonních útratách má p ředevším tarifikace hovor ů. Nejlepší možností je proto zvolit takového operátora, který nabízí vte řinovou tarifikaci od za čátku hovoru, která je samoz řejm ě pro uživatele výhodn ější.
42 DOLEJŠ, Radan. P řichází vlna internetového volání. iHNed.cz [online]. 16. 03. 2006 [cit. 2007-02-08]. Dostupné z:
39 Takových operátor ů je však asi jen t řetina, nap ř. 802.cz, Ha-loo, Xphone, SoftPhone, retecall, NetPhone nebo VoIP-Telekom. Vte řinová tarifikace se ozna čuje jako 1+1. Znamená to, že délka hovoru je ú čtována po vte řinách, což se velmi vyplatí p ři kratších hovorech. Další tarifikace však mohou být i minutové nebo dokonce dvouminutové. Ty se ozna čují tak, že p řed lomítkem je minimální ú čtovací část a za lomítkem jsou násobky definované časové části, nap ř. tedy 60/60, 120/60, což znamená, že nejnižší cena hovoru je bu ď jedna minuta, nebo dv ě, a dále se ú čtuje po minutách apod. Tyto hovory se p ři krátkých hovorech velmi prodraží. Důležitou položkou je také m ěsí ční paušální poplatek, který si n ěkte ří VoIP operáto ři za své služby ú čtují. Nejvýhodn ější variantou je samoz řejm ě výb ěr operátora s nulovým poplatkem. Někte ří z těchto i jiných operátor ů, nap ř. 802.cz, Voinet nebo Volný, ale i telekomunika ční spole čnosti jako je NETBOX nebo České radiokomunikace jsou také zárove ň poskytovateli Internetu, což je výhodn ější z finan čních i kvalitativních d ůvod ů, pokud od nich toto připojení k Internetu máme. VoIP telefonii poskytují také kabeloví operáto ři, což je ozna čení pro poskytovatele kabelové televize, internetu a nejnověji také VoIP. Největšími kabelovými spole čnostmi v České republice jsou UPC a Karneval. Ačkoli jsou v sou časné dob ě tito poskytovatelé už jen jednou spole čností, stále si zachovávají odlišné nabídky i tarify svých služeb. Kabeloví operáto ři u VoIP zaru čují kvalitu služeb (QoS), protože telefonní hovory vedou po své soukromé datové síti, a ne přes ve řejný Internet. Takové telefonování je však finan čně nákladn ější. „Telefonování poskytované providerem má řadu výhod. Máte jistotu, že jeho sí ť je pro telefonní službu optimalizovaná (hlasové pakety mají p řednost před vším ostatním), za telefon i internet platíte pouze jednu fakturu (ve v ětšin ě případ ů) a nez řídka dostanete i n ějaký ten bonus, pokud si od jedné spole čnosti
40 objednáte více služeb.“ 43 U t ěchto operátor ů však v ětšinou platíme vyšší měsí ční poplatek, a také vyšší poplatky hovorného z důvodu nevýhodné tarifikace. Nabídka VoIP operátor ů na našem trhu se neustále rozši řuje, a proto je stále obtížn ější se mezi nimi orientovat. Pro alespo ň základní p řehled zde uvádíme tabulku upravenou podle časopisu CHIP.44
ě ka ní ní č č ku sob adí č sí ř ů ě Web paušál R-mimo špi Po R-špi Zp M Aktivace Operátor tarifikace Č Č Mobilní Mobilní sít 1 802.cz 0 K č 0 K č 0,77 K č 0,42 K č 4,11 K č 1+1 www.802.cz 2 retecall 0 K č 0 K č 0,95 K č 0,95 K č 4,28 K č 1+1 www.retecall.c z 3 Xphone 0 K č 0 K č 0,99 K č 0,82 K č 4,75 K č 1+1 www.xphone.c z 4 Ha-loo 1 K č 0 K č 1,07 K č 0,60 K č 4,64 K č 1+1 www.ha-loo.cz 5 NetPhone 200 1 K č 1,00 K č 0,60 K č 4,50 K č 1+1 www.netphone Kč .cz 6 VoIP- 0 K č 0 K č 1,20 K č 0,70 K č 5,00 K č 1+1 www.voip- Telekom telekom.cz 7 SoftPhone 595 0 K č 1,31 K č 1,07 K č 5,95 K č 1+1 www.softphon Kč e.cz 8 Fayn 0 K č 0 K č 1,06 K č 1,06 K č 4,63 K č 60+ www.fayn.cz 30 9 Voinet 699 99 K č 1,40 K č 0,68 K č 5,30 K č 30+1 www.voinet.cz Kč 10 VoIPEX 50 K č 0 K č 1,19 K č 0,60 K č 5,00 K č 60+ www.voipex.c 60 z 11 Volný 298 0 K č 0,94 K č 0,58 K č 4,63 K č 120+ www.volani.vo Kč 60 lny.cz
43 KLEGA, Vratislav. Vybírejte – je z čeho! CHIP . 2007, ro č. 17, č. 02, s. 48. 44 Nejvýhodn ější VoIP operáto ři. CHIP . 2007, ro č. 17, č. 04, s. 117.
41
Tabulka uvádí p řehled jedenácti nejvýhodn ějších VoIP operátor ů na českém trhu. Přehled VoIP operátor ů je aktualizován k 21. b řeznu 2007 a všechny ceny jsou uvedeny s DPH. Pro bližší informace o jednotlivých operátorech a jejich dalších službách je v posledním sloupci tabulky uvedena webová adresa. V sou časnosti je finan čně bezkonkuren čním operátorem 802.cz, jehož telefonní služba 802.VOX je ze všech operátor ů nejlevn ější, má výhodnou tarifikaci a neplatí se za ni žádný m ěsí ční poplatek.
5.4. Telefonování p řes instant messaging
Instant messaging je služba pro komunikaci uživatelů přes Internet v reálném čase. Primárn ě byla tato aplikace ur čena pro komunikaci textovou, v posledních letech se však v rámci instant messagingu za čala rozšiřovat i hlasová komunikace, a videotelefonování pomocí webových kamer. Tato oblíbená služba se tak stává zajímavým konkurentem klasických softwarových telefon ů VoIP operátor ů. Možnost telefonování a videotelefonování však nenabízejí všichni klienti instant messagingu. Z těch, kte ří umož ňují ob ě tyto služby můžeme jmenovat nap říklad ICQ, Skype, Yahoo! Messenger nebo Windows Live Messenger, což je nov ější verze i název p ůvodního MSN Messenger. K program ům, které poskytují pouze hlasovou komunikaci bez p řenosu videa řadíme Google Talk nebo Trillian. Naopak mezi klienty, kte ří ani jednu z možných komunikací neumož ňují pat ří nap říklad Miranda nebo Qip. 45 Možnosti telefonování jednotlivých klient ů instant messagingu jsou provozovány p řevážn ě jen z po číta če na po číta č bu ď mezi uživateli stejného programu, nebo i více propojených program ů. Nejpokro čilejší telefonní služby
45 KUBEŠ, Radek. Pište si, volejte, bavte se... CHIP . 2007, ro č. 17, č. 3, s. 106-107.
42 nabízí program Skype, který umož ňuje také volání na klasický telefon či IP telefon. Tento program si ale popíšeme podrobn ěji až o n ěco dále. Klienti instant messagingu nabízejí pro telefonování služby jako seznam kontakt ů, který slouží jako telefonní seznam, vyhledávání nových kontakt ů v seznamu registrovaných uživatel ů, blokování nevyžádaných kontakt ů, možnost video nebo audio konferencí, dále nastavení stavu uživatele, což zahrnuje nap ř. stav online, off-line, neviditelný apod. Nyní se podrobn ěji zmíníme o programu Skype, který bývá řazen mezi programy instant messagingu, protože umož ňuje nejen telefonování, ale i textovou komunikaci, která je práv ě základní možností komunikace mezi jednotlivými klienty instant messagingu.
5.4.1. Skype
Skype je nejrozší řen ější a nejpopulárn ější program pro telefonní komunikaci p řes Internet. Jeho oblíbenost spo čívá p ředevším v jeho jednoduché instalaci a celkové p řehlednosti softwaru, který není zat ěžován reklamními bannery jako n ěkteré jiné programy instant messagingu.
43 Obr. 3 Základní okno programu Skype s otev řeným seznamem kontakt ů46
Tento program vznikl již v roce 2003, ale teprve postupn ě rozši řoval své služby, nap ř. službu Skype VoiceMail spustil v roce 2005, možnost videotelefonování pak o rok pozd ěji. V sou časné dob ě program Skype používá něco kolem 140 milion ů uživatel ů po celém sv ětě.47 Ačkoli je tento software primárn ě ur čen pro telefonování, zahrnuje i další doprovodné funkce jako jsou nap říklad přenosy soubor ů dat, textová komunikace mezi uživateli, jak ji známe z jiných klient ů instant messagingu, videotelefonování. „Co se tý če seznamu kontakt ů a jejich dostupnosti online, funguje Skype podobn ě jako výše popsané programy pro zasílání textových zpráv, p řičemž i tuto funkci obsahuje.“48 Skype umož ňuje telefonovat mezi uživateli této sít ě zcela zdarma a v sou časné dob ě nabízí také možnost volání do veřejných i mobilních sítí po celém sv ětě přes svou službu SkypeOut. Tato možnost volání je však stejn ě
46 VLACH, Robert. Skype : revoluce v telefonování po internetu. Na volné noze. cz [online]. © 2007 [cit. 2007-03-27]. Dostupné z:
44 jako jiné VoIP služby zpoplatn ěna, což znamená, že si musíme pro telefonování zakoupit kredit. Další zpoplatn ěnou službou je SkypeIn, který nabízí p řid ělení telefonního čísla. Zatím však není možné zakoupit telefonní číslo z České republiky, ale pouze jen z několika jiných zemí mezi n ěž pat ří nap říklad Polsko, Francie, USA, Dánsko, Švédsko atd. Nabídka zemí se však neustále rozši řuje, takže je možné, že n ějakou dobu již nebude problém s přid ělováním českých telefonních čísel. Skype poskytuje také placenou službu Skype VoiceMail, která je vlastn ě hlasovou schránkou pro p řehrání zmeškaného telefonního hovoru. Pro telefonování p řes program Skype sta čí i nižší rychlost internetového připojení než pro telefonování p řes VoIP, volání lze tedy uskute čnit i p řes tzv. Dial-up. Protože je Skype zatím stále nejrozší řen ějším programem internetové telefonie, na trhu existuje již celá řada IP, USB, i Wi-Fi telefon ů, které tento program podporují a které jsou ur čeny p římo pro n ěj. Používat však m ůžeme i jeho softwarovou verzi bu ď tedy s již uvedeným USB telefonem, který tento program podporuje, nebo pouze se sluchátky a mikrofonem či náhlavní soupravou. Skype obvykle nemívá problémy s pr ůchodem p řes firewally, takže zaručuje dostate čně kvalitní telefonní spojení. A čkoli jde o nejoblíben ější program internetové telefonie, objevují se i odmítavé či varující argumenty a názory na tento software, které se týkají p ředevším jeho architektury. Telefonní hovory programu Skype jsou sice šifrované, ale tento software pracuje na základ ě svého uzav řeného protokolu a principy jeho fungování nejsou nikomu zcela známy. Uživatelé tak mohou být vystavováni nebezpe čím, o kterých t řeba ani netuší. V této práci se však nebudeme zabývat architekturou a fungováním programu Skype, protože o tomto tématu by se jist ě dala napsat
45 samostatná práce. Pro podrobn ější prostudování hrozících nebezpe čí v programu Skype uvádíme odkaz na další informace. 49 Místo problém ů se samotným programem Skype se nyní zam ěř íme na jednotlivé problémy zp ůsobené nedostate čnou kvalitou služeb internetové telefonie, a také hrozbami, které mají dopad na veškeré služby a programy internetového telefonování.
49 KR ČMÁ Ř, Petr. 10 d ůvod ů pro č nepoužívat Skype. Root.cz [online]. 16. 09. 2005 [cit. 2007-03-27]. Dostupné z:
46 6. Problémy internetové telefonie
Ve srovnání s klasickým telefonováním ve ve řejné síti existují v internetové telefonii specifické problémy, které vznikají p ředevším vlivem přenosu datových paket ů sítí na základ ě IP protokolu. Čast ějšími problémy mohou být oproti klasické telefonii nap říklad výpadky fungování sít ě. Problémem by samoz řejm ě byl také výpadek elektrického proudu, kdy tato telefonie ani sí ť nem ůže fungovat. Problémem se jeví také nesnadná identifikace volajícího ve virtuálním prost ředí, což je d ůležité nap říklad pro linky tís ňového volání. Tyto problémy znamenají hlavn ě to, že nap říklad linky tís ňového volání jsou stále umíst ěny v klasické ve řejné telefonní síti, aby byly dostupné stále a za všech podmínek, a také aby bylo možné lépe ov ěř ovat volajícího. Objasn ěme si nyní hlavní možné problémy internetového telefonování, kam m ůžeme za řadit požadavek na zajišt ění telekomunika čního konceptu QoS, který zahrnuje latenci, jitter nebo ztrátovost paket ů. Dalším problémem mohou být výpadky spojení vlivem nap říklad nevhodného firewallu, který nepodporuje internetovou telefonii. Přibližme si tedy nyní, co všechno zahrnuje koncept QoS, které je jednotlivé problémy, které se mohou u internetové telefonie vyskytnout.
6.1. QoS
Při zavád ění telekomunika čního konceptu QoS do IP telefonie jde o snahu docílit co nejvyšší kvality provozovaných služeb. Tato technologie se stará o to, aby programy, které umož ňují internetové telefonování, pracovaly co nejefektivn ěji, nap říklad aby byla co nejlépe využívána p řenosová kapacita, tzn. ší řka pásma, ale také aby byla v případ ě p řetížení sít ě zajišt ěna p řednost „telefonním“ paket ům, a ty se
47 zbyte čně nezpož ďovaly a neztrácely. „Cílem technologie QoS je zajistit garantovaný doru čovací systém objekt ů sí ťového p řenosu, jako jsou nap říklad pakety protokolu IP (Internet Protocol).“ 50 Teprve s použitím této technologie můžeme docílit kvality internetové telefonie. QoS v internetové telefonii zahrnuje a řeší více r ůzných oblastí, jako jsou latence, jitter nebo ztrátovost paket ů.
6.1.1. Latence
Latence je nejvyšší možné zpožd ění paket ů na p řenosové cest ě sítí. Jde tedy o čas, který datové pakety pot řebují k dopravení se od odesilatele k příjemci, a tato doba má samoz řejm ě p římý vliv na kvalitu telefonního spojení. Čím je latence vyšší, tím je kvalita hovoru horší, protože dochází k celkovému zpomalení. Telefonování je komunikací, která je provád ěna v reálném čase, a proto je velmi citlivé na jakékoli takové zdržení paket ů. Pro kvalitní hovor se vyžaduje co nejnižší možná latence, nejlépe kolem 50 – 100 milisekund, maximální použitelná hranice je p řibližn ě do 200 - 250 ms. Za touto hranicí je již v telefonním spojení znatelné zpožd ění a hovor neprobíhá plynule. Čím více pak latence nar ůstá, tím je telefonní spojení horší, komunikující strany se po řádn ě neslyší a vznikají hluchá místa v konverzaci.
6.1.2. Jitter
Jitter, nebo-li rozptyl zpožd ění paket ů, má zásadní vliv na kvalitu telefonního hovoru. „Obecn ě jde o problém s nízkou rychlostí spojení nebo s přetížením sít ě.“ 51 Pokud jsou datové pakety zdržovány na p řestupních
50 Technologie QoS – P řehled [online]. 21. 01. 2005 [cit. 2007-03-14]. Dostupné z:
48 uzlech, p řes které ke svému cíli sítí putují, dochází k jejich zpožd ění, což má za následek horší kvalitu telefonního spojení. Aby bylo telefonní spojení kvalitní, m ěla by být hodnota jitteru nižší než 50 milisekund. „Nízká hodnota má za následek vysokou ztrátovost paket ů, vysoká hodnota má za následek velké zpožd ění.“52 Příliš velký rozptyl se m ůže „eliminovat použitím nástroj ů QoS, ozna čováním hlasových paket ů, jejich up řednost ňováním ve frontách a fragmentací dlouhých paket ů (...). 53 Stejn ě tak m ůže pomoci i vysokorychlostní p řipojení k Internetu, které má vyšší rychlost p řenosu dat.
6.1.3. Ztrátovost paket ů
Ztrátovost datových paket ů má také velký podíl na prom ěnlivé kvalit ě telefonního spojení. Aby byl hovor opravdu kvalitní, nem ěla by existovat žádná ztrátovost paket ů. Hlavní vliv na ztrátovost paket ů má jitter, který by nem ěl mít p říliš nízkou hodnotu. Malé ztráty paket ů lidské ucho nepost řehne, a hlavn ě kodeky tuto chybu umí úsp ěšn ě zakrýt. „Tato ztráta se obvykle řeší tak, že je účastníkovi zopakován („p řehrán“) poslední p řijatý paket. Jelikož se jedná o ztrátu pouze 10–40 ms hovoru, ú častník ztrátu jednoho paketu nezaznamená.“54 Problém nastává až v případ ě, kdy se ztratí paket ů více. Tehdy totiž v telefonním spojení vzniknou mezery, tzv. hluchá místa, protože pokud je paket na své cest ě ztracen, není již vyslán z místa originace znovu. Ztrátovost paket ů m ůže ovlivnit nap říklad p řipojení k Internetu, proto se
52 CAPOUŠEK, David – MOJŽÍŠ, Petr. QoS v IP telefonii. Sd ělovací Technika [online]. 10. 10. 2005 [cit. 2007-03-17]. Dostupné z:
49 nedoporu čují pomalá p řipojení, třeba Dial-up nebo Wi-Wi, protože p ři nich vzniká vysoké procento ztracených paket ů.
6.2. Výpadky spojení
Výpadky spojení mohou zap říčinit také nespolupracující firewally, které hlasové datové pakety neup řednost ňují p řed jinými. Jak již bylo d říve uvedeno, digitalizovaný hlas internetového telefonování je p ři svých cestách po síti rozd ělen do datových paket ů, a tyto pakety potom p řicházejí do adresátova po číta če v ětšinou p řes n ějaký firewall 55 . Firewall je brána mezi po číta čem a Internetem, která filtruje p řicházející data a blokuje všechna ned ůvěryhodná p řipojení, služby nebo weby, a tím chrání po číta č p řed viry, hackery apod. Zajiš ťuje tedy bezpe čnost uživatelova soukromého po číta če nebo n ějaké privátní sít ě od útok ů zven čí. Jelikož se n ěkdy z důvodu v ětšího provozu dat v sítích nebo jejímu úplnému p řetížení m ůže stát, že se pakety bu ď v jednotlivých p řekladištích na svých cestách nebo ve firewallu hromadí, mohou tím být zp ůsobeny nap říklad výpadky spojení, hluchá místa telefonního hovoru, a tak i celkov ě zhoršená kvalita hlasu. Je tedy „zapot řebí používat firewall s podporou technologií VoIP (kde se p říslušné pakety “odbavují“ p řednostn ě, aby nebyla narušena kontinuita datového toku) .“ 56 Tyto firewally, navržené jako podpora VoIP technologie, kontrolují její činnost a zajiš ťují ochranu proti útok ům na tento telefonní systém, ochranu proti spit ům, podez řelým hovor ům apod. Protože data u telefonního hovoru musí být p řenášena obousm ěrn ě mezi uživateli v ten samý čas, tak práv ě vhodným firewallem bude zajišt ěna jak
55 Jak pracují brány firewall? [online] 01. 07. 2006 [cit. 2007-03-17]. Dostupné z:
50 bezpe čnost, tak i integrita dat,57 která zaru čuje, že data b ěhem přenosu nejsou nijak zp řeházena nebo pozm ěněna, a tím nedochází ke zpožd ění p řenosu hlasu nebo ztrát ě informací. V sou časné dob ě našt ěstí už v ětšinou firewally s těmito hlasovými pakety i daty vedenými p řes instant messaging spolupracují. „Sít ě pro instant messaging (zejména nap říklad Skype, ale v zásad ě i všechny ostatní) jsou navrženy tak, aby lehce p řekonaly firewally a další p řekážky v komunikaci a umož ňovaly propojení po číta čů i tam, kde je nap říklad firemní bezpe čnostní pravidla zakazují.“ 58
57 Integrita dat. Wikipedie [online]. Poslední aktualizace 25. 02. 2007 [cit. 2007-03-07]. Dostupné z:
51 7. Bezpe čnost internetové telefonie
Protože je internetová telefonie čím dál více populárn ější mezi b ěžnými uživateli, za číná také upoutávat pozornost po číta čových hacker ů a úto čník ů. A práv ě proto, že ji používá v sou časné dob ě již zna čné množství uživatel ů, by měla být schopna čelit p řípadným útok ům na svou bezpe čnost a m ěla by být tedy zajišt ěna ochrana této služby. Samoz řejm ě ale nem ůžeme o čekávat, že bude telefonování s použitím technologie VoIP naprosto bezpe čné, když ho používáme v tak nejistém prost ředí jako je Internet. Hlavními útoky na internetovou telefonii jsou tzv. vishing a spit.
7.1. Vishing
Vishing je ozna čením pro podvody zp ůsobované p ři internetové telefonii, jako je nap říklad nabourání se do soukromí jiného uživatele, odposlech jeho hovoru a zneužití takto získaných informací. „Jde o podvodný zp ůsob, jak získat p řístupová hesla nebo jiné citlivé informace uživatelů.“ 59 Je to druh klasického phishingu, tedy zp ůsobu, jak lehce získat d ůvěrná data, hesla nebo jiné informace prost řednictvím zfalšované elektronické pošty z banky, pojiš ťovny apod. Jde tedy o to, že se úto čník „maskuje jako představitel legitimní instituce.“ 60 Vishing je obm ěnou phishingu v tom, že nejde o podvodné emaily, ale falešné telefonáty, kdy je uživatel vyzván, aby si zm ěnil přístupová hesla do banky, aktualizoval údaje o svém bankovním účtu, zavolal na zákaznickou linku a potvrdil svoje údaje nap ř. z důvodu zneužití
59 SLÍŽEK, David. Co je to phising? Aktualne.cz [online] 23. 8. 2006 [cit. 2007-03-07]. Dostupné z:
52 jeho ú čtu či platební karty apod. Po zavolání na telefonní číslo banky je však jeho hovor p řesm ěrován a heslo je zaznamenáno jinde. Odposlech cizího hovoru je možný p ředevším kv ůli protokolu SIP, který je sice jedním z nejrozší řen ějších protokol ů, ale bohužel je nešifrovaný, nechrán ěný. Úto čník tak m ůže telefonovat na cizí ú čet či p řesm ěrovat cizí hovor ve sv ůj prosp ěch, a zneužít tak sd ělené informace.
7.2. Spit
S masovým rozší řením internetové telefonie souvisí i p řípadné nevyžádané hovory, tzv. spity 61 (Spam over Internet Telephony). „VoIP spam nebo spam internetové telefonie (SPIT) je nevyžadované a nežádoucí množství zpráv vysílané po VoIP síti.(...) Tyto útoky mohou přicházet od vn ějších zdroj ů jako jsou nap říklad hacke ři, zlomyslní uživatelé a spameři, ale také to mohou být vnit řní hrozby jako jsou nap říklad nespokojení zam ěstnanci, nakažené po číta če nebo emailová spojení.“62 Jde o nevyžádané zprávy v prost ředí internetové telefonie, podobn ě jako jsou rozší řené spamy v emailech nebo spimy v instant messagingu. B ěžný uživatel jim m ůže zabránit snad jen p řijímáním hovor ů pouze od uživatel ů ve svém seznamu kontakt ů nebo blokováním opakovan ě volajících neznámých čísel. Tento druh spamu není našt ěstí ješt ě tolik rozší řen, i když s rostoucí oblibou internetové telefonie jist ě časem poroste i po čet takových spit ů. Problém se spity bude asi také markantn ější spíše než u b ěžných uživatel ů
61 SPIT, SPIM: Nové techniky spammer ů [online]. 05. 02. 2007 [cit. 2007-03-08]. Dostupné z:
53 u firem, kde se spity mohou úsp ěšn ě mísit s hovory zákazník ů, kte ří volají z neznámých telefonních čísel.
7.3. Zabezpe čení internetové telefonie
Pro celkovou bezpe čnost je tedy podstatné hlavn ě to, aby uživatel vůbec celkov ě dodržoval bezpe čnostní pravidla sít ě, opera čního systému a zvoleného softwaru. Nejlepším řešením je také používání kvalitního firewallu s podporou internetové telefonie a šifrování telefonního hovoru, což se týká hlavn ě protokolu SIP, který v sou časnosti využívá v ětšina VoIP operátor ů, a který je, jak jsme si již uvedli výše, nechrán ěný. Našt ěstí však dnes existují bezpe čnostní mechanismy 63 , které p řípadnému nebezpe čí a útok ům kv ůli nešifrovanému protokolu dokáží zabránit. Zejména je pak dobré mít stále na pam ěti, že je nutné se p ři komunikaci vyvarovat ší ření informací na téma čísel bankovního ú čtu, sd ělování r ůzných hesel, adres, telefonních čísel a jiných citlivých údaj ů, které mohou být případn ě zneužity.
63 KLAŠKA, Luboš. Je snadné hacknout VoIP sít ě – a víte čím? Sv ět sítí [online]. 14. 09. 2006 [cit. 2007-04-13]. Dostupné z:
54 ZÁV ĚR
Telefonní komunikace je historicky již velmi starým, nicmén ě stále oblíbeným zp ůsobem komunikace. Zatímco si tém ěř po celé století telefonie zachovávala v podstat ě stejný model fungování, tedy princip p řepojování okruh ů, na konci 20. století a hlavn ě v posledních n ěkolika letech se princip, na kterém telefonie fungovala, velmi rychle m ění. S rozši řující se dostupností vysokorychlostního Internetu došlo k vzájemnému propojování datových sítí s klasickými telefonními sít ěmi, což má za následek hlavn ě snížení finan čních náklad ů za provoz telefonní komunikace. Přes Internet totiž proudí telefonní hovory zcela zdarma po celém sv ětě. Internetová telefonie je tedy finan čně mnohem výhodn ější a její užívání se velmi rychle rozši řuje mezi b ěžnými uživateli. S použitím technologie VoIP, která umož ňuje vedení hlasu p řes datové IP sít ě v četn ě Internetu, m ůžeme volat nejen mezi po čítači spojenými touto sítí, ale i do klasické ve řejné telefonní sít ě. A čkoli je tato možnost telefonování zpoplatn ěna, stále nabízí mnohem výhodn ější telefonování a nižší poplatky za mnohé nabízené služby, než bychom platili poskytovateli pevné linky nebo mobilnímu operátorovi. Internetová telefonie s využitím technologie VoIP je tedy velmi zajímavou a finan čně bezkonkuren ční službou. Internetovou telefonii m ůžeme provozovat n ěkolika zp ůsoby. Buď pouze mezi po číta či p řes programy, které takovou komunikaci umož ňují (instant messaging, softwarové telefony), přičemž pot řebujeme nap ř. sluchátka s mikrofonem, nebo USB telefon, nebo z po číta če do ve řejné telefonní sít ě s využitím vhodných za řízení jako jsou nap říklad IP či Wi-Fi telefony nebo analogové telefony s VoIP branou. Takto m ůžeme telefonovat prost řednictvím služeb VoIP operátora, kterých je v sou časné dob ě na českém trhu velmi mnoho, a dokonce jich neustále p řibývá, a jejichž nabídky pro zákazníky se ze dne na den m ění a stále zvýhod ňují. V podstat ě ani tolik nezáleží na tom,
55 jakého VoIP operátora zvolíme, protože ceny se mnohdy liší pouze o několik halé řů . U t ěchto služeb je d ůležitý zejména zp ůsob tarifikace, cena m ěsí čního paušálního poplatku a ú čtování za aktivaci takové služby. Telefonovat do ve řejné sít ě m ůžeme i p řes jeden z program ů instant messagingu, a to Skype a jeho službu SkypeOut. Internetová telefonie s sebou však p řináší i řadu problém ů, které se v klasické telefonii neobjevovaly. Je to p ředevším možné zhoršení kvality služeb, které je zp ůsobované fungováním Internetu na principu p řepínání paket ů, ale také různá nebezpe čí, která nap říklad v podob ě vishingu, tedy odposlechu nebo zneužití citlivých informací, internetové telefonii hrozí. Většina VoIP operátor ů však své telefonní služby zabezpe čuje, a také se šifrují nebo zabezpe čují jednotlivé protokoly, na nichž internetová telefonie funguje. Celkov ě je možné říci, že s rozši řujícím se využíváním t ěchto služeb se úm ěrn ě zvyšuje i bezpe čnost internetové telefonie. Pokud tedy máme dostate čně kvalitní p řipojení k Internetu, které je pro telefonní komunikaci nutné, a nechceme již za telefonování platit vysoké měsí ční paušální poplatky, internetová telefonie je pro nás tím nejlepším řešením, jak snadno a neomezen ě telefonovat.
56 SEZNAM ZKRATEK A TERMÍN Ů
ADSL (Asimmetrical Digital Subscriber Line) – vysokorychlostní p řipojení k Internetu vedené p řes telefonní p řípojku banner – nej čast ější zp ůsob reklamy na Internetu, obvykle ve tvaru reklamního proužku s obrázky či animací best-effort service – princip v IP sítích, který nezaru čuje odesílateli, že odeslaná data dojdou adresátovi v po řádku
CDMA – mobilní p řipojení k Internetu
CLIP – jedna ze služeb VoIP telefonie, která umož ňuje identifikaci volajícího čísla na displeji telefonu
Dial-up – p řipojení k Internetu na základ ě vytá čeného spojení p řes telefonní linku
GPRS – mobilní p řipojení k Internetu
GSM (Global System for Mobile communications) - globální systém pro mobilní komunikaci
H.323 – protokol pro multimediální p řenos dat, který zahrnuje i p řenos hlasu přes Internet
IAX (Inter-Asterisk eXchange) – nejnov ější protokol internetové telefonie, který však zatím není p říliš rozší řený
ICQ (podle anglické výslovnosti I seek you, v překladu tedy Hledám t ě) – jeden z nejpoužívan ějších klient ů Instant messagingu
IETF (Internet Engineering Task Force) – organizace, která se stará o rozvoj Internetu, vytvá ří nové standardy a normy pro jeho fungování
IP (Internet Protocol) – univerzální protokol pro p řenos datových paket ů po síti
ISDN (Integrated Service Digital Network) - telekomunika ční prost ředek umož ňující hlasové a datové přenosy
57 ITU (International Telecommunications Union) – Mezinárodní telekomunika ční unie, což je organizace, která se zabývá standardizací komunika čních technologií a jejich vývojem
JTS (Jednotná telefonní sí ť) – ve řejná telefonní sí ť, která pracuje na principu přepojování okruh ů ( český termín) kodek – komprimuje digitalizovaný lidský hlas, je d ůležitou sou částí technického fungování internetové telefonie
MGCP (Media Control Gateway Protocol) – protokol pro multimediální přenos dat, v četn ě VoIP
MSN (Microsoft Network) – komunika ční program Instant messagingu
NMT (Nordic Mobile Telephone) – analogická mobilní telefonní sí ť
PDA (Personal Digital Assistant) – kapesní po číta č ovládaný dotykovým displejem a perem peering – propojení sítí jednotlivých VoIP operátor ů, umož ňuje uživatel ům bezplatné volání mezi t ěmito sít ěmi a v nich
PSTN (Public Switched Telephone Network) – ve řejná telefonní sí ť, která pracuje na principu p řepojování okruh ů (anglický termín)
QIP (Quiet Internet Pager) – komunika ční program Instant messagingu, který je alternativou k ICQ
SIP (Session Initiation Protocol) – v sou časnosti nejpoužívan ější protokol pro přenos hlasu p řes Internet
SPIT (Spam over Internet Telephony) – nevyžádané zprávy v oblasti internetové telefonie
UMTS (Universal Mobile Telecommunication System) – univerzální systém pro mobilní komunikaci
VISHING – podvod v podob ě falešného telefonátu, jehož cílem je vylákat z volaného citlivé informace (p řístupová hesla, kódy apod.)
VoIP (Voice over Internet Protocol) – technologie pro přenos digitalizovaného lidského hlasu p řes IP sít ě
58 VoWiFi (Voice over Wireless Fidelity) – bezdrátová varianta technologie VoIP
Wi-Fi (Wireless Fidelity) – vysokorychlostní bezdrátové p řipojení k Internetu
59 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
BALÁ Č, Vladimír. Co je to VoIP? [online]. [cit. 2007-03-07]. Dostupné z:
BAZALA, David. Telekomunikace & VoIP telefonie I . 1. vydání. Praha : BEN – technická literatura, 2006. 224 s. ISBN 80-7300-201-9.
BEAL, Vangie 'Aurora'. VoIP Meets WiFi : An Introduction to VoIP, WiFi and VoWiFi [online]. 07. 02. 2005 [cit. 2007-03-04]. Dostupné z:
BEDNÁ Ř, Vojt ěch. Jak se nese hlas po síti – Internetová telefonie se pomalu rozmáhá. PC WORLD [online]. 2005, č. 1, 07. 02. 2005 [cit. 2007-02-17]. Dostupné z:
BEDNÁ Ř, Vojt ěch. Telefonujte zadarmo. PC WORLD [online]. 17. 03. 2004 [cit. 2007-03-13]. Dostupné z:
BITTO, Ond řej. Jak se volá p řes Internet : základy VoIP. Lupa.cz [online]. 04. 01. 2007 [cit. 2007-02-17]. Dostupné z:
CAPOUŠEK, David – MOJŽÍŠ, Petr. QoS v IP telefonii. Sd ělovací Technika [online]. 10. 10. 2005 [cit. 2007-03-17]. Dostupné z:
DOLEJŠ, Radan. P řichází vlna internetového volání. iHNed.cz [online]. 16. 03. 2006 [cit. 2007-02-08]. Dostupné z:
ERLANGER, Leon. Nebezpe čí p řichází od VoIP. Computerworld [online]. 02. 10. 2006 [cit. 2007-03-09]. Dostupné z:
60 HANTON, Old řich. Telefonování zadarmo... Pro č ne? Měšec.cz [online]. Poslední aktualizace 30. 10. 2006 [cit. 2007-03-12]. Dostupné z:
HEINIGE, Karel. Telefonní úst ředny. IT SYSTEM [online]. 2004, č. 1-2 [cit. 2007-02-08]. 2004, č. 1-2. Dostupné z:
HOLUB, Petr. IP telefonie v síti CESNET a na MU. Zpravodaj ÚVT MU [online]. 2003, ro č. 8, č. 3, s. 1-4. Poslední aktualizace 19. 02. 2007 [cit. 2007- 02-15]. Dostupné z:
KHUDHUR, Patrik. Úvod, aneb Co je VoIP aneb Voice-over-IP? Computerworld [online]. 16. 10. 2006 [cit. 2007-03-14]. Dostupné z:
KLAŠKA, Luboš. Je snadné hacknout VoIP sít ě – a víte čím? Sv ět sítí [online]. 14. 09. 2006 [cit. 2007-04-13]. Dostupné z:
KLEGA, Vratislav. Brány do levn ějšího sv ěta. CHIP . 2007, ro č. 17, č. 02, s. 44. ISSN 1210-0684.
KLEGA, Vratislav. Vybírejte – je z čeho! CHIP . 2007, ro č. 17, č. 02, s. 48. ISSN 1210-0684.
KOUBOVÁ, Karolina. Telefonie v čera, dnes a zítra [online]. 01. 11. 2006 [cit. 2007-01-22]. Dostupné z:
KR ČMÁ Ř, Petr. 10 d ůvod ů pro č nepoužívat Skype. Root.cz [online]. 16. 09. 2005 [cit. 2007-03-27]. Dostupné z:
KUBEŠ, Radek. Pište si, volejte, bavte se... CHIP . 2007, ro č. 17, č. 03, s. 105. ISSN 1210-0684.
KUBEŠ, Radek. Telefonujte po internetu. CHIP . 2007, ro č. 17, č. 02, s. 104. ISSN 1210-0684.
KUBEŠ, Radek. Pište si, volejte, bavte se... CHIP . 2007, ro č. 17, č. 3, s. 106- 107. ISSN 1210-0684.
61 KURAPATI, Krishna. Protect Against VoIP Attacks [online]. 27. 02. 2007 [cit. 2007-03-08]. Dostupné z:
LORENC, Václav. Dovolali jste se na číslo 10.0.1.12 ... Zpravodaj ÚVT MU [online]. 2004, ro č. 14, č. 4, s. 5-9. Poslední aktualizace 18. 04. 2007 [cit. 2007-03-14]. Dostupné z:
LUKEŠ, Josef. Wi-Fi ješt ě neukázalo všechny své tumfy. Idnes. cz [online]. 20. 06. 2005, poslední aktualizace 13. 04. 2007 [cit. 2007-04-13]. Dostupné z:
ORANS, Lawrence. Hype vs. reality in VoIP security. Network World [online]. 30. 01. 2007 [cit. 2007-03-11]. Dostupné z:
PETERKA, Ji ří. Zp ůsob p řenosu - p řepojování okruh ů, nebo p řepojování paket ů? Softwarové noviny. 1998, ro č. 9, č. 12, s. 36. ISSN 1210-8472.
PETERKA, Ji ří. Zp ůsob p řenosu - p řepojování okruh ů, nebo p řepojování paket ů? Softwarové noviny. 1998, ro č. 9, č. 12, s. 37. ISSN 1210-8472.
PET ŘÍK, Stanislav. Signalizace v sítích VoIP. Sd ělovací technika [online]. 30. 07. 2005 [cit. 2007-03-14]. Dostupné z:
PŘIBYL, Tomáš. VoIP a bezpe čnost. PC WORLD [online]. 2006, č. 07-08. 27. 08. 2006 [cit. 2007-03-14]. Dostupné z:
PUŽMANOVÁ, Rita. V ěč né téma : p řepojování okruh ů či paket ů?. Sv ět sítí [online]. 19. 04. 2006 [cit. 2007-02-21]. Dostupný z:
RAKOVSKÝ, Juraj. Komunika ční protokol SIP. Computerworld [online]. 05. 10. 2006 [cit. 2007-03-14]. Dostupné z:
SCHÖN, Otakar. IP telefonie : budoucnost volání. Zive.cz [online]. 06. 05. 2004 [cit. 2007-03-13]. Dostupné z:
62
SLÍŽEK, David. Co je to phising? Aktualne.cz [online] 23. 8. 2006 [cit. 2007- 03-07]. Dostupné z:
SOVA, Lukáš. VoIP – Hlasová komunikace v IP sítích, VOIP GSM. České Bud ějovice, 2006. 80 s. Absolventská práce na Soukromé vyšší odborné škole a Obchodní akademii. Vedoucí absolventské práce PaedDr. Petr Pexa.
SOVA, Miloslav. Jak ušet řit za volání? Volejte p řes Internet – je to tak snadné! Internet pro všechny [online]. 26. 05. 2006 [cit. 2007-03-12]. Dostupné z:
TOMEK, Pavel. Mobilní historie : Milníky ve vývoji mobilní komunikace. Mobilmania.cz [online]. 07. 01. 2006 [cit. 2007-02-12]. Dostupné z:
VLACH, Mira. Týmová spolupráce p řes internet. Na volné noze. cz [online]. 24. 05. 2006 [cit. 2007-03-27]. Dostupné z:
VLACH, Robert. Skype : revoluce v telefonování po internetu. Na volné noze. cz [online]. © 2007 [cit. 2007-03-27]. Dostupné z:
VOZ ŇÁK, M – ZUKAL, D. Kvalita hovoru v prost ředí VoIP. Praha : Cesnet, 2005 [online] 30. 10. 2005 [cit. 2007-03-17]. Dostupné z:
Co je to ISDN? [online]. © 1997-1999 [cit. 2007-02-12]. Dostupné z:
Integrita dat. Wikipedie [online]. Poslední aktualizace 25. 02. 2007 [cit. 2007- 03-07]. Dostupné z:
Internetová telefonie [online]. 01. 11. 2006 [cit. 2007-03-14]. Dostupné z:
63 IP telefonie [online]. Poslední aktualizace 21. 10. 2004 [cit. 2007-03-03]. Dostupné z:
IP-Enabled Services [online]. Poslední aktualizace 30. 10. 2006 [cit. 2007-03- 04]. Dostupné z:
Jak pracují brány firewall? [online] 01. 07. 2006 [cit. 2007-03-17]. Dostupné z:
Jitter [online]. 14. 04 2007 [cit. 2007-03-17]. Dostupné z:
Mobilní telefon. Wikipedie [online]. Poslední aktualizace 02. 03. 2007 [cit. 2007-02-12]. Dostupné z:
Nejvýhodn ější VoIP operáto ři. CHIP . 2007, ro č. 17, č. 04, s. 117. ISSN 1210- 0684.
SPIT, SPIM: Nové techniky spammer ů [online]. 05. 02. 2007 [cit. 2007-03- 08]. Dostupné z:
Technologie QoS – P řehled [online]. 21. 01. 2005 [cit. 2007-03-14]. Dostupné z:
Telefon. Wikipedie [online]. Poslední aktualizace 30. 03. 2007 [cit. 2007-04- 04]. Dostupné z:
Telefonie. Wikipedie [online]. Poslední aktualizace 03. 03. 2007 [cit. 2007- 03-08]. Dostupné z:
VoIP [online]. © 2005 – 2006 [cit. 2007-02-28]. Dostupné z:
VoIP. PC Magazine [online]. © 1981- 2007 [cit. 2007-03-11]. Dostupné z:
VoIP poskytovatel. Wikipedie [online]. Poslední aktualizace 28. 09. 2006 [cit. 2007-02-08]. Dostupné z: < http://cs.wikipedia.org/wiki/VoIP_poskytovatel >.
64 VoIP – p řenos hlasu [online]. (c) 1996-2007 [cit. 2007-03-04]. Dostupné z:
Vývoj IP telefonie [online]. 01. 11. 2006 [cit. 2007-03-15]. Dostupné z:
65 OBRÁZKOVÁ P ŘÍLOHA
Softwarový telefon X - Lite [online]. [cit. 2007-04-02]. Dostupné z:
USB telefon USB - tel [online]. [cit. 2007-04-02]. Dostupné z:
66
IP telefon VoIP telefon [online]. © 2002-2006 [cit. 2007-04-02]. Dostupné z:
Wi-Fi telefon Wi-Fi IP Telefon [online]. © 2006-2007 [cit. 2007-04-02]. Dostupné z:
67 Klasický analogový telefon p řipojený k VoIP brán ě Nebojte se telefonování p řes Internet - ušet říte! (aneb "Pro č a jak za čít používat VoIP") [online]. © 2003-2007 [cit. 2007-04-02]. Dostupné z:
68