UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Filozofická Fakulta Katedra Asijských Studií
Total Page:16
File Type:pdf, Size:1020Kb
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Filozofická fakulta Katedra asijských studií BAKALÁ ŘSKÁ DIPLOMOVÁ PRÁCE Lexikologická analýza čínštiny: Nápoje Analysis of Chinese Lexicon: Beverages Pavla Haná čková vedoucí bakalá řské práce: Mgr. David Uher, PhD. OLOMOUC 2013 Kopie zadání BP Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatn ě a uvedla veškeré použité prameny a literaturu. V Olomouci dne: 23.4.2013 Podpis: ..................................... Tímto bych ráda pod ěkovala vedoucímu mé práce panu Mgr. Davidu Uhrovi, PhD. za cenné rady a p řipomínky p ři zpracování tématu. OBSAH Edi ční poznámka ……………………………………………………………………………...7 1. Úvod ……………………………………………………………………………………....8 2. Materiály a metody ………………………………………………………………………9 3. Slovní zásoba ……………………………………………………………………………10 3.1. Typy morfém ů v čínštin ě ……………………………………………………………10 3.2. Tvo ření slov čínštin ě ……...…………………………………………………………10 4. Výp ůjčky v čínštin ě ……………………………………………………………………..13 4.1. Fonetické výp ůjčky ………………………………………………………………….13 4.2. Hybridní výp ůjčky …………….…………………………………………………….13 4.3. Sémantický p řevod ………………………………………………………………….13 4.4. Kalk ………………………………………………………………………………….14 4.5. Grafická výp ůjčka …………………………………………..……………………….14 4.6. Původní název ………………..……………………………..……………………….14 4.7. Ostatní …………………………………..…………………..……………………….14 5. Lexikologická analýza nealkoholických nápoj ů ………………………………………15 5.1. Fonetické výp ůjčky …………………………………………………………….……15 5.2. Hybridní výp ůjčky …………………………………………………………..………15 5.3. Sémantický p řevod ………………………………………………………………….21 5.4. Kalk ………………………………………………………………………………….21 5.5. Grafická výp ůjčka …………………………………………………………………...22 5.6. Původní název ……………………………………………………………………….22 5.7. Ostatní ……………………………………………………………………………….35 5.8. Shrnutí ……………………………………………………………………………….36 6. Lexikologická analýza alkoholických nápoj ů …………………………………………37 6.1. Fonetické výp ůjčky ………………………………………………………………….37 6.2. Hybridní výp ůjčky …………………………………………………………………..38 6.3. Sémantický p řevod ………………………………………………………………….50 6.4. Kalk ………………………………………………………………………………….51 6.5. Grafická výp ůjčka …………………………………………………………...………52 6.6. Původní název ……………………………………………….………………………52 6.7. Ostatní ……………………………………………………………………………….54 6.8. Shrnutí ……………………………………………………………………………….55 7. Záv ěr …………………………………………………………………………………….56 8. Resumé v anglickém jazyce …………………………………………………………….57 9. Anotace …………………………………………………………………………………..58 10. Seznam pramen ů ………………………………………………………………………..59 11. Seznam p říloh ……………………………………………………………...……………61 12. Přílohy …………………………………………………………………………………...62 EDI ČNÍ POZNÁMKA Při p řepisu čínských znak ů jsem používala výhradn ě standardizovanou transkripci pinyin . V práci jsou čínské znaky pro v ětší p řehlednost uvedeny ve zjednodušené form ě. 7 1. ÚVOD Cílem této práce je lexikologická analýza názv ů nápoj ů. Nápoje jsou naprosto nepostradatelnou složkou lidského života. „Nápoje jsou tekutiny, které pijeme kv ůli udržení nebo dopln ění odpovídajícího stavu vody v našem organismu.“ (DRAHOŠOVÁ 2000: 6) Protože člov ěk denn ě vylou čí velké množství vody, musí ztrátu doplnit bu ď potravinami a pokrmy obsahujícími ur čité množství vody nebo nápoji. „Vycházíme-li z výše uvedené definice nápoj ů, m ůžeme říci, že jediným fyziologickým nápojem je voda. Voda je také jediným nápojem, který skute čně tiší žíze ň.“ (DRAHOŠOVÁ 2000: 6) Člov ěk však v nápoji hledá n ěco víc, než pouhý prost ředek k utišení žízn ě. Stejn ě jako v jídle v něm hledá ur čitý požitek, zkrášlení a zp říjemn ění života. Nápoje proto rozd ělujeme do p ěti skupin: pitná voda a minerální vody, aromatické a dráždivé odvary (pat ří sem nap říklad káva, čaj a čokoláda), ovocné š ťávy, kvašené nápoje (víno, pivo, medovina aj.) a lihoviny (tzn. nápoje získané destilací, nap ř. brandy, whisky, gin, vodka atd.). Do této skupiny také pat ří míchané nápoje s vyšším obsahem alkoholu. (DRAHOŠOVÁ 2000: 6) Když se v roce 1978 dostal do čela Číny Deng Xiaoping, zem ě byla zpustošena Kulturní revolucí a jinými politickými experimenty Mao Zedonga. Ovšem díky Dengov ě prosazování strategie tzv. socialistické tržní ekonomiky otev řel Čínu sv ětovému trhu. „Nastala nová éra v zahrani čních vztazích, ČLR se op ět obrátila ke sv ětu a vítala kontakt s cizinou.“ (FAIRBANK 2010: 449) Díky politice otevírání se sv ětu se Čína stala místem s dobrým obchodním potencionálem. Do Číny za čaly pronikat výrobky a produkty z jiných zemí, se kterými Číňané p ředtím nem ěli možnost dostat se do styku. S tím se rychle rozší řila i nabídka nápoj ů a jídel, které nemají v Čín ě tradi čně zastoupení. Ve své práci bych se cht ěla zam ěř it práv ě na oblast nápoj ů, protože se trh s nápoji velmi rychle vyvíjí a stává se pr ůmyslem s velkým potenciálem. Dalším výstupem mé práce, lexikografickým, je vytvoření česko-čínského slovníku názv ů nealkoholických a alkoholických nápoj ů. Slovník všech uvedených názv ů je p řílohou mé práce. 8 2. MATERIÁLY A METODY Práci jsem rozd ělila na dv ě hlavní části. První část je teoretická a věnovaná slovní zásob ě a vysv ětluji v ní, jak se v čínském jazyce tvo ří nová slova. Nejd říve budu rozebírat výp ůjčky, u kterých bude uvedeno, co daný termín znamená a jaké typy p řevod ů se používají pro transformaci cizích slov do čínštiny. Poté se v ěnuji původním názv ům, s nimiž souvisí rozd ělení morfém ů a tvorba slov v čínštin ě. Druhá část je praktická, jedná se o lexikologickou analýzu jednotlivých názv ů nápoj ů. Data pro svou práci jsem hledala primárn ě ve slovnících a čínských internetových obchodech. Využívala jsem zejména slovník Wenlin , internetové slovníky Nciku , Mdbg a zejména kv ůli alkoholickým nápoj ům internetové obchody Yihaodian.com a Jiuxian.com . Získaná data jsem nejprve rozd ělila do dvou kategorií: nápoje nealkoholické a nápoje alkoholické. Poté jsem výsledný seznam názv ů nápoj ů rozd ělila do jednotlivých skupin podle toho, jakým zp ůsobem byl název p řeveden do čínštiny. V rozd ělování do skupin jsem se řídila studií Jerome L. Packarda, který se zabývá tvorbou slov v čínštin ě a studií Zdenky Novotné, která se zabývá výp ůjčkami a hybridními slovy v moderní čínštin ě (Novotná 1967). Seznam názv ů nápoj ů je rozd ělen do šesti kategorií podle zp ůsobu jejich vzniku. Jedná se o tyto kategorie: fonetická, hybridní výp ůjčky, sémantická, kalky, grafické výp ůjčky, p ůvodní názvy a ostatní názvy, které se nehodily do žádné z předchozích kategorií. V p řípad ě původních názv ů jsem se řídila rozd ělením podle Packarda. Názvy jednotlivých skupin jsou v kategoriích řazeny abecedn ě. Kategorie p ůvodních názv ů za číná obecným slovem, poté následují abecedn ě se řazené názvy, které pod danou kategorii spadají. U každé položky je uveden český a čínský název, tzn. p řepis do znak ů a transkripce pinyin. V daných skupinách (s výjimkou fonetických výp ůjček) jsem se snažila objasnit význam jednotlivých znak ů, k čemuž jsem používala zejména Wenlin a Česko-čínský a čínsko-český slovník. Pokud se u znak ů vyskytlo několik druh ů čtení, vybrala jsem ten, který byl nebližší zvukové podob ě p ůvodního slova. Některé názvy jsou dopln ěny o m ůj komentá ř. 9 3. SLOVNÍ ZÁSOBA Nauka o slovní zásob ě se nazývá lexikologie, která se dále d ělí na n ěkolik samostatných disciplín, nap ř. sémantiku, etymologii, frazeologii, lexikografii aj. Základní jednotkou slovní zásoby je slovo, p řičemž souhrn slov tvo ří slovní zásobu každého jazyka. „Slovo je základní pojmenovávací jednotka tvo řená skupinou hlásek (z řídka hláskou jednou) s jednotným významem z řejmým a srozumitelným pro uživatele jazyka. Má svou gramatickou stavbu a odlišuje se od jednotek jiných jazykových plán ů významovou samostatností.“ (HAUSER, 1980: 12) Slovní zásobu tvo ří soubor všech slov a slovních spojení, která se v konkrétním jazyce vyskytují. „Slovní zásoba je základní složka přirozeného jazyka (vedle gramatiky), která je vystavena nejpronikav ějším zm ěnám, zejm. pod vlivem vn ějších faktor ů.“ (LOTKO, 2003: 104). Pokud je slovní zásoba jazyka obsáhlá, sv ědčí to o jeho bohatosti. Je však t řeba brát ohled na to, že se v tom různé typy jazyk ů liší. „Slovní zásoba jazyk ů s rozvinutým morfematickým tvo řením (odvozováním a skládáním) je po četn ější než jazyk ů s častým tvo řením sémantickým, v němž se nové v ěci pojmenovávají přenesením význam ů slov stávajících. Po čet slov není uzav řen a je nezjistitelný. Obraz o rozsahu slovní zásoby poskytují údaje velkých slovník ů.“ (HAUSER, 1980: 13) Slovní zásobu d ělíme na aktivní a pasivní. Do aktivní slovní zásoby pat ří slova, která používáme v běžné ústní i psané komunikaci a do pasivní slovní zásoby pat ří slova, kterým sice rozumíme, ale sami je nepoužíváme. Slovní zásobu tvo ří jádro, prom ěnlivá část a periferie. Jádro slovní zásoby tvo ří nej čast ěji užívaná slova, která aktivn ě používáme. Jádrová slova jsou pro b ěžnou komunikaci nepostradatelná. (HAUSER, 1980: 14) Prom ěnlivá část se neustále vyvíjí, odráží všechny zm ěny a reaguje na chod doby. Do periferie pat ří nap ř. historismy, archaismy a neologismy. Historismy a archaismy jsou ozna čovány za slova zastaralá, jedná se o pojmenování, kterých se v současnosti p řestalo užívat nebo jsou z užívání vytla čována. (HAUSER, 1980: 41) Neologismy se nazývají nová slova. Nejd říve jsou používány úzkým okruhem uživatel ů, avšak postupem času se ší ří a když vejdou do obecného užívání, p říznak novosti ztrácejí. Tento proces m ůže být rychlý i pomalý. (HAUSER, 1980: 43) Neologismy mohou být p ůvodu domácího či cizího. Slova domácího p ůvodu p ředstavují nejv ětší část slovní zásoby, ale zastoupena jsou i slova cizího p ůvodu. Jedná se však o nejednotnou vrstvu, která se dále vnit řně rozčle ňuje podle p řizp ůsobení, stá ří p řejetí, pramen ů přejetí a jejich funkce. 10 U živých jazyk ů se slovní zásoba stále rozši řuje a tím se neustále vyvíjí. Tvo ří se nap říklad nová slova, vznikají nové významy slov či dochází k p řejímají z cizích jazyk ů. „Jazyk tvo ří nová slova z vlastních domácích zdroj ů nebo p řejímá hotové lexikální jednotky z jiných jazyk ů. Vn ějším popudem k tomu je vzájemný styk dvou jazyk ů. P řejímání se jako zdroj obohacování slovní zásoby uplat ňuje od nejstarších dob.“ (HAUSER, 1980: 165) 3.1. Typy mofém ů v čínštin ě V rozd ělení morfém ů jsem se řídila studií Packarda.