UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Filozofická Fakulta Katedra Asijských Studií

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Filozofická Fakulta Katedra Asijských Studií

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Filozofická fakulta Katedra asijských studií BAKALÁ ŘSKÁ DIPLOMOVÁ PRÁCE Lexikologická analýza čínštiny: Nápoje Analysis of Chinese Lexicon: Beverages Pavla Haná čková vedoucí bakalá řské práce: Mgr. David Uher, PhD. OLOMOUC 2013 Kopie zadání BP Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatn ě a uvedla veškeré použité prameny a literaturu. V Olomouci dne: 23.4.2013 Podpis: ..................................... Tímto bych ráda pod ěkovala vedoucímu mé práce panu Mgr. Davidu Uhrovi, PhD. za cenné rady a p řipomínky p ři zpracování tématu. OBSAH Edi ční poznámka ……………………………………………………………………………...7 1. Úvod ……………………………………………………………………………………....8 2. Materiály a metody ………………………………………………………………………9 3. Slovní zásoba ……………………………………………………………………………10 3.1. Typy morfém ů v čínštin ě ……………………………………………………………10 3.2. Tvo ření slov čínštin ě ……...…………………………………………………………10 4. Výp ůjčky v čínštin ě ……………………………………………………………………..13 4.1. Fonetické výp ůjčky ………………………………………………………………….13 4.2. Hybridní výp ůjčky …………….…………………………………………………….13 4.3. Sémantický p řevod ………………………………………………………………….13 4.4. Kalk ………………………………………………………………………………….14 4.5. Grafická výp ůjčka …………………………………………..……………………….14 4.6. Původní název ………………..……………………………..……………………….14 4.7. Ostatní …………………………………..…………………..……………………….14 5. Lexikologická analýza nealkoholických nápoj ů ………………………………………15 5.1. Fonetické výp ůjčky …………………………………………………………….……15 5.2. Hybridní výp ůjčky …………………………………………………………..………15 5.3. Sémantický p řevod ………………………………………………………………….21 5.4. Kalk ………………………………………………………………………………….21 5.5. Grafická výp ůjčka …………………………………………………………………...22 5.6. Původní název ……………………………………………………………………….22 5.7. Ostatní ……………………………………………………………………………….35 5.8. Shrnutí ……………………………………………………………………………….36 6. Lexikologická analýza alkoholických nápoj ů …………………………………………37 6.1. Fonetické výp ůjčky ………………………………………………………………….37 6.2. Hybridní výp ůjčky …………………………………………………………………..38 6.3. Sémantický p řevod ………………………………………………………………….50 6.4. Kalk ………………………………………………………………………………….51 6.5. Grafická výp ůjčka …………………………………………………………...………52 6.6. Původní název ……………………………………………….………………………52 6.7. Ostatní ……………………………………………………………………………….54 6.8. Shrnutí ……………………………………………………………………………….55 7. Záv ěr …………………………………………………………………………………….56 8. Resumé v anglickém jazyce …………………………………………………………….57 9. Anotace …………………………………………………………………………………..58 10. Seznam pramen ů ………………………………………………………………………..59 11. Seznam p říloh ……………………………………………………………...……………61 12. Přílohy …………………………………………………………………………………...62 EDI ČNÍ POZNÁMKA Při p řepisu čínských znak ů jsem používala výhradn ě standardizovanou transkripci pinyin . V práci jsou čínské znaky pro v ětší p řehlednost uvedeny ve zjednodušené form ě. 7 1. ÚVOD Cílem této práce je lexikologická analýza názv ů nápoj ů. Nápoje jsou naprosto nepostradatelnou složkou lidského života. „Nápoje jsou tekutiny, které pijeme kv ůli udržení nebo dopln ění odpovídajícího stavu vody v našem organismu.“ (DRAHOŠOVÁ 2000: 6) Protože člov ěk denn ě vylou čí velké množství vody, musí ztrátu doplnit bu ď potravinami a pokrmy obsahujícími ur čité množství vody nebo nápoji. „Vycházíme-li z výše uvedené definice nápoj ů, m ůžeme říci, že jediným fyziologickým nápojem je voda. Voda je také jediným nápojem, který skute čně tiší žíze ň.“ (DRAHOŠOVÁ 2000: 6) Člov ěk však v nápoji hledá n ěco víc, než pouhý prost ředek k utišení žízn ě. Stejn ě jako v jídle v něm hledá ur čitý požitek, zkrášlení a zp říjemn ění života. Nápoje proto rozd ělujeme do p ěti skupin: pitná voda a minerální vody, aromatické a dráždivé odvary (pat ří sem nap říklad káva, čaj a čokoláda), ovocné š ťávy, kvašené nápoje (víno, pivo, medovina aj.) a lihoviny (tzn. nápoje získané destilací, nap ř. brandy, whisky, gin, vodka atd.). Do této skupiny také pat ří míchané nápoje s vyšším obsahem alkoholu. (DRAHOŠOVÁ 2000: 6) Když se v roce 1978 dostal do čela Číny Deng Xiaoping, zem ě byla zpustošena Kulturní revolucí a jinými politickými experimenty Mao Zedonga. Ovšem díky Dengov ě prosazování strategie tzv. socialistické tržní ekonomiky otev řel Čínu sv ětovému trhu. „Nastala nová éra v zahrani čních vztazích, ČLR se op ět obrátila ke sv ětu a vítala kontakt s cizinou.“ (FAIRBANK 2010: 449) Díky politice otevírání se sv ětu se Čína stala místem s dobrým obchodním potencionálem. Do Číny za čaly pronikat výrobky a produkty z jiných zemí, se kterými Číňané p ředtím nem ěli možnost dostat se do styku. S tím se rychle rozší řila i nabídka nápoj ů a jídel, které nemají v Čín ě tradi čně zastoupení. Ve své práci bych se cht ěla zam ěř it práv ě na oblast nápoj ů, protože se trh s nápoji velmi rychle vyvíjí a stává se pr ůmyslem s velkým potenciálem. Dalším výstupem mé práce, lexikografickým, je vytvoření česko-čínského slovníku názv ů nealkoholických a alkoholických nápoj ů. Slovník všech uvedených názv ů je p řílohou mé práce. 8 2. MATERIÁLY A METODY Práci jsem rozd ělila na dv ě hlavní části. První část je teoretická a věnovaná slovní zásob ě a vysv ětluji v ní, jak se v čínském jazyce tvo ří nová slova. Nejd říve budu rozebírat výp ůjčky, u kterých bude uvedeno, co daný termín znamená a jaké typy p řevod ů se používají pro transformaci cizích slov do čínštiny. Poté se v ěnuji původním názv ům, s nimiž souvisí rozd ělení morfém ů a tvorba slov v čínštin ě. Druhá část je praktická, jedná se o lexikologickou analýzu jednotlivých názv ů nápoj ů. Data pro svou práci jsem hledala primárn ě ve slovnících a čínských internetových obchodech. Využívala jsem zejména slovník Wenlin , internetové slovníky Nciku , Mdbg a zejména kv ůli alkoholickým nápoj ům internetové obchody Yihaodian.com a Jiuxian.com . Získaná data jsem nejprve rozd ělila do dvou kategorií: nápoje nealkoholické a nápoje alkoholické. Poté jsem výsledný seznam názv ů nápoj ů rozd ělila do jednotlivých skupin podle toho, jakým zp ůsobem byl název p řeveden do čínštiny. V rozd ělování do skupin jsem se řídila studií Jerome L. Packarda, který se zabývá tvorbou slov v čínštin ě a studií Zdenky Novotné, která se zabývá výp ůjčkami a hybridními slovy v moderní čínštin ě (Novotná 1967). Seznam názv ů nápoj ů je rozd ělen do šesti kategorií podle zp ůsobu jejich vzniku. Jedná se o tyto kategorie: fonetická, hybridní výp ůjčky, sémantická, kalky, grafické výp ůjčky, p ůvodní názvy a ostatní názvy, které se nehodily do žádné z předchozích kategorií. V p řípad ě původních názv ů jsem se řídila rozd ělením podle Packarda. Názvy jednotlivých skupin jsou v kategoriích řazeny abecedn ě. Kategorie p ůvodních názv ů za číná obecným slovem, poté následují abecedn ě se řazené názvy, které pod danou kategorii spadají. U každé položky je uveden český a čínský název, tzn. p řepis do znak ů a transkripce pinyin. V daných skupinách (s výjimkou fonetických výp ůjček) jsem se snažila objasnit význam jednotlivých znak ů, k čemuž jsem používala zejména Wenlin a Česko-čínský a čínsko-český slovník. Pokud se u znak ů vyskytlo několik druh ů čtení, vybrala jsem ten, který byl nebližší zvukové podob ě p ůvodního slova. Některé názvy jsou dopln ěny o m ůj komentá ř. 9 3. SLOVNÍ ZÁSOBA Nauka o slovní zásob ě se nazývá lexikologie, která se dále d ělí na n ěkolik samostatných disciplín, nap ř. sémantiku, etymologii, frazeologii, lexikografii aj. Základní jednotkou slovní zásoby je slovo, p řičemž souhrn slov tvo ří slovní zásobu každého jazyka. „Slovo je základní pojmenovávací jednotka tvo řená skupinou hlásek (z řídka hláskou jednou) s jednotným významem z řejmým a srozumitelným pro uživatele jazyka. Má svou gramatickou stavbu a odlišuje se od jednotek jiných jazykových plán ů významovou samostatností.“ (HAUSER, 1980: 12) Slovní zásobu tvo ří soubor všech slov a slovních spojení, která se v konkrétním jazyce vyskytují. „Slovní zásoba je základní složka přirozeného jazyka (vedle gramatiky), která je vystavena nejpronikav ějším zm ěnám, zejm. pod vlivem vn ějších faktor ů.“ (LOTKO, 2003: 104). Pokud je slovní zásoba jazyka obsáhlá, sv ědčí to o jeho bohatosti. Je však t řeba brát ohled na to, že se v tom různé typy jazyk ů liší. „Slovní zásoba jazyk ů s rozvinutým morfematickým tvo řením (odvozováním a skládáním) je po četn ější než jazyk ů s častým tvo řením sémantickým, v němž se nové v ěci pojmenovávají přenesením význam ů slov stávajících. Po čet slov není uzav řen a je nezjistitelný. Obraz o rozsahu slovní zásoby poskytují údaje velkých slovník ů.“ (HAUSER, 1980: 13) Slovní zásobu d ělíme na aktivní a pasivní. Do aktivní slovní zásoby pat ří slova, která používáme v běžné ústní i psané komunikaci a do pasivní slovní zásoby pat ří slova, kterým sice rozumíme, ale sami je nepoužíváme. Slovní zásobu tvo ří jádro, prom ěnlivá část a periferie. Jádro slovní zásoby tvo ří nej čast ěji užívaná slova, která aktivn ě používáme. Jádrová slova jsou pro b ěžnou komunikaci nepostradatelná. (HAUSER, 1980: 14) Prom ěnlivá část se neustále vyvíjí, odráží všechny zm ěny a reaguje na chod doby. Do periferie pat ří nap ř. historismy, archaismy a neologismy. Historismy a archaismy jsou ozna čovány za slova zastaralá, jedná se o pojmenování, kterých se v současnosti p řestalo užívat nebo jsou z užívání vytla čována. (HAUSER, 1980: 41) Neologismy se nazývají nová slova. Nejd říve jsou používány úzkým okruhem uživatel ů, avšak postupem času se ší ří a když vejdou do obecného užívání, p říznak novosti ztrácejí. Tento proces m ůže být rychlý i pomalý. (HAUSER, 1980: 43) Neologismy mohou být p ůvodu domácího či cizího. Slova domácího p ůvodu p ředstavují nejv ětší část slovní zásoby, ale zastoupena jsou i slova cizího p ůvodu. Jedná se však o nejednotnou vrstvu, která se dále vnit řně rozčle ňuje podle p řizp ůsobení, stá ří p řejetí, pramen ů přejetí a jejich funkce. 10 U živých jazyk ů se slovní zásoba stále rozši řuje a tím se neustále vyvíjí. Tvo ří se nap říklad nová slova, vznikají nové významy slov či dochází k p řejímají z cizích jazyk ů. „Jazyk tvo ří nová slova z vlastních domácích zdroj ů nebo p řejímá hotové lexikální jednotky z jiných jazyk ů. Vn ějším popudem k tomu je vzájemný styk dvou jazyk ů. P řejímání se jako zdroj obohacování slovní zásoby uplat ňuje od nejstarších dob.“ (HAUSER, 1980: 165) 3.1. Typy mofém ů v čínštin ě V rozd ělení morfém ů jsem se řídila studií Packarda.

View Full Text

Details

  • File Type
    pdf
  • Upload Time
    -
  • Content Languages
    English
  • Upload User
    Anonymous/Not logged-in
  • File Pages
    71 Page
  • File Size
    -

Download

Channel Download Status
Express Download Enable

Copyright

We respect the copyrights and intellectual property rights of all users. All uploaded documents are either original works of the uploader or authorized works of the rightful owners.

  • Not to be reproduced or distributed without explicit permission.
  • Not used for commercial purposes outside of approved use cases.
  • Not used to infringe on the rights of the original creators.
  • If you believe any content infringes your copyright, please contact us immediately.

Support

For help with questions, suggestions, or problems, please contact us