Univerzita Palackého v Olomouci

Fakulta t ělesné kultury

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE

2011 Ji ří Mališ 1

Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta t ělesné kultury

HISTORIE MUŽSKÉHO VOLEJBALU NA FRÝDECKO-MÍSTECKU Bakalá řská práce

Autor: Ji ří Mališ Tělesná výchova - Historie Vedoucí práce: Mgr. Jakub Válek Olomouc 2011

2

Jméno a p říjmení autora: Ji ří Mališ Název bakalá řské práce: Historie mužského volejbalu na Frýdecko-Místecku Pracovišt ě: Katedra sportu Vedoucí bakalá řské práce: Mgr. Jakub Válek Rok obhajoby bakalá řské práce: 2011

Abstrakt: Volejbal se dnes řadí mezi nejoblíben ější sporty na sv ětě. Samoz řejm ě, ne vždy tomu tak bylo. Je to sport, který má v České republice devadesátiletou tradici. Za tuto dobu volejbal prod ělal mnohé zm ěny. Tato bakalá řská práce se zam ěř uje na historický vývoj p ředevším mužského volejbalu na Frýdecko-Místecku, s přihlédnutími na vznik volejbalu ve světě a v Československé republice.

Klí čová slova: historie, volejbal, ČOV, FIVB, YMCA, Sokol, ČSV

Souhlasím s půjčováním bakalá řské práce v rámci knihovních služeb. 3

Author´s first name and surname: Ji ří Mališ Title of the thesis: The History of Men´s Volleyball in the Region of Frýdek-Místek Department : Department of Sport Supervisor: Mgr. Jakub Válek The year of presentation: 2011

Abstract: Today, volleyball is considered one of the most favourite sport activities in the world. But it was not always like this. It is a sport with more than ninety years of tradition in the Czech Republic. During this period, volleyball went through many changes. This bachelor’s thesis deals with the historical development of male volleyball in the area of Frýdek-Místek, taking into account the origins of volleyball in the Czechoslovak Republic and in the world.

Keywords: history, volleyball, ČOV, FIVB, YMCA, Sokol, ČSV

I agree the thesis paper to be lent within the library service. 4

Prohlašuji, že jsem bakalá řskou práci zpracoval samostatn ě pod vedením Mgr. Jakuba Válka a uvedl jsem všechny použité literární a jiné zdroje.

V Olomouci dne 11.dubna 2011 5

Pod ěkování Děkuji vedoucímu bakalá řské práce panu Mgr. Jakubovi Válkovi za pozornost, kterou v ěnoval mé práci a za jeho odborné rady p ři vypracování této bakalá řské práce, a také pam ětník ům, bez jejichž rad bych se st ěží obešel, jmenovit ě panu Lumíru Hajduškovi, Fosovi Záškodnému, Miloslavu Chrobákovi a Jaroslavu Ivánkovi.

6

OBSAH

1 ÚVOD ……………………………………………………………………...... 10 2 VYMEZENÍ POJM Ů A ZKRATEK ……………………………………… ..12 3 CÍLE A ÚKOLY PRÁCE ………………………………………………...... 14 3.1 Cíle bakalá řské práce ……………………………………………………...... 14 3.2 Úkoly bakalá řské práce ……………………………………………………...14 4 PO ČÁTKY VOLEJBALU VE SV ĚTĚ ……………………………………...15 5 HISTORICKÝ VÝVOJ VOLEJBALOVÝCH PRAVIDEL ……………….16 6 VOLEJBAL SE STÁVÁ CELOSV ĚTOVÝM SPORTEM ………………..18 7 VOLEJBAL V ČR …………………………………………………………….19 8 ÚSP ĚCHY ČESKOSLOVENSKÉHO VOLEJBALU VE SV ĚTĚ ………..21 9 TJ SOKOL FRÝDLANT NAD OSTRAVICÍ ……………………………….22 9.1 50. léta a období úpadku …………………………………………………….23 9.2 Volejbalová organizace ve m ěst ě Frýdlant nad Ostravicí …………………..28 9.3 H řišt ě a t ělocvi čna …………………………………………………………..29 9.4 Trénink ……………………………………………………………………....30 10 TJ SOKOL METYLOVICE ………………………………………………… 31 10.1 Turnaj muž ů sokolské župy Moravskoslezské v odbíjené …………………...33 10.2 Finance Metylovic …………………………………………………………...33 10.3 Rok 1933 Metylovice ………………………………………………………...34 10.4 P řátelské utkání s Rychvaldem, aneb volejbalová kultura tehdy a dnes …….34 10.5 Rok 1934 Metylovice ………………………………………………………...35 10.6 Povále čná léta ………………………………………………………………..36 11 TATRAN PRAŽMO – RAŠKOVICE ……………………………………….39 11.1 Raškovice – Memoriál Josefa Saláta ………………………………………...39 11.2 Areál Pražmo – Raškovice …………………………………………………...40 12 TJ SOKOL PALKOVICE …………………………………………………....41 12.1 Turnaje ……………………………………………………………………… 42 12.2 Sportovní areál ……………………………………………………………….42 13 TJ SOKOL KOZLOVICE ……………………………………………………43 14 TJ SOKOL PSTRUŽÍ ………………………………………………………...45 15 VOLEJBALOVÁ HISTORIE VE FRÝDKU-MÍSTKU ……………………46 15.1 Frýdecko-místecké turnaje …………………………………………………..48 16 VOLEJBALOVÉ OSOBNOSTI ……………………………………………...49 7

17 ZÁV ĚR ………………………………………………………………….….….51 18 SOUHRN ……………………………………………………………….…..….52 19 SUMMARY ………………………………………………………………...….54 20 REFEREN ČNÍ SEZNAM ……………………………………….………..…..56 21 P ŘÍLOHY ……………………………………………………………….….….61

8

Motto:

„Hra tato nevyžaduje více než n ěkolik čtvere čních metr ů místa. Uprost řed, mezi dv ěma kůly se natáhne sí ť podobná tenisové, jenž ho řejší okraj uprost řed je skoro p ůl t řetího metru nad zemí. Na každé stran ě sít ě se namáhá šest i více hrá čů , srazit mí č na zem do protivníkova pole po trojím úderu, čímž se dociluje bodu nebo ztráty mí če, podle toho kdo servíroval. Ovšem, že ve h ře se nikdo nesmí dotknout sít ě, ani p řešlápnouti st řední linii. Mnohdy dochází ke vzrušujícím moment ům v této h ře, kde pracuje celé t ělo, zejména ruce, nohy a zrak, nebo ť rychlý pr ůběh hry nedovoluje jednotlivci otáleti, nebo déle se rozmýšleti. Promýšlení jednotlivých fází musí se díti p řed jejich sehráním, a tudíž ve h ře vít ězí hbitost spíše, než síla, s jakou dovede protivník srážeti umis ťované mí če.“

(Sport, 2. června 1926)

9

1 ÚVOD

Kolektivní hra volejbal je sportem, který se hraje již více než sto let. Kolébkou vzniku jsou Spojené Státy Americké, ve kterých v rámci mládežnické organizace YMCA p ůsobil na konci 19. století u čitel William G. Morgan, jenž tuto hru vymyslel. V pr ůběhu n ěkolika let se pro hru ustálil název Volleyball. Volejbal a jeho pravidla se, obzvlášt ě v za čátcích, dosti m ěnil, a jak je to obvykle i v dalších sportech, ve větší či menší mí ře se m ění dodnes. Základem ale vždy byla hra dvou družstev, které hrají proti sob ě s mí čem p řes sí ť a snaží se odehrát mí č tak, aby spadl na zem soupe řova vymezeného h řišt ě. Pov ědomí o tomto týmovém sportu se již z kraje 20. století dostává za hranice USA. Díky první sv ětové válce se tento sport stal známým i v Československé republice. Českoslovenští vojáci se totiž v pr ůběhu války dostali do kontaktu s americkými vojáky a ti je seznámili s touto zábavnou hrou, která u nás velice rychle zdomácn ěla, a tak již v polovin ě 20. let vznikají v Československu první volejbalové týmy. Roku 1924 se za číná hrát tzv. mistrovství republiky ve volejbale, zatím pouze v mužské kategorii. Ženské mistrovství republiky se hrálo od roku 1931 (http://www.cvf.cz/?clanek=5044#1). Finále se hrálo tehdy formou turnaj ů, ve kterých byly zastoupeny nejlepší týmy v republice. V těchto letech hrály prim československému volejbalu p řevážn ě pražské týmy (Vysokoškolský volejbalový klub Praha a Strakova akademie Praha). Od druhé poloviny 50. let se hrál p řebor (mistrovství) republiky v jedné celostátní skupin ě. Po obecném úvodu, ve kterém shrnuji vznik a vývoj volejbalu ve sv ětě a u nás, se dostávám k jádru mé bakalá řské práce a tím je Frýdecko-Místecký okres s jeho významn ějšími volejbalovými týmy. Ke zpracování historie volejbalu v tomto okrese mn ě vedly mé osobní zkušenosti. Na Frýdecko-Místecku žiji a hraji zde volejbal od útlého v ěku za tým Metylovic. Časem jsem se dozv ěděl, že metylovický volejbal má dlouhodobou historii, stejn ě jako mnohé vesnice v jeho okolí. Bohužel, zatím ale nikdo nesepsal souhrnné dílo, ve kterém by shrnoval volejbalový vývoj od jeho po čátk ů. Proto jsem se tomuto tématu za čal v ěnovat. Na Frýdecko-Místecku se volejbal hrál od poloviny 20. let. Mezi nejlepší týmy té doby se bezpochyby řadí Metylovice, Kozlovice, Frýdlant nad Ostravicí a Frýdek- Místek.

10

Nejtíživ ějším problémem v ětšiny tým ů v za čátcích rozvoje volejbalu byly finance. Týmy si z finan čních d ůvod ů nemohly dovolit jezdit za p říliš vzdálenými soupe ři. Velkou výzvou pro n ě byly tehdejší volejbalové turnaje, na kterých se utkávaly s relativn ě velkým po čtem družstev. Tyto turnaje byly dobrou pr ůpravou pro pozd ější sout ěžní zápasy. Ve druhé polovin ě 20. století se utvá ří dnes nejúsp ěšn ější tým Frýdecko- Místecka, tým Pálkovice. Ty dnes hrají 2. ligu a pravideln ě se umís ťují na p ředních pozicích. Obecn ě se ale nedá říci, že by Frýdecko-Místecký region byl dnes na poli mužského volejbalu v rámci České republiky výjime čný. Žádný z tým ů nehraje nejvyšší volejbalovou sout ěž, a to i p řesto, že Frýdecko-Místecký okres čítá 209 tisíc obyvatel (m ěř eno roku 2010).

11

2 VYMEZENÍ ČASTÝCH POJM Ů A ZKRATEK

Pro lepší orientaci a pochopení textu zde vysvětluji a definuji n ěkteré mén ě známé zkratky a také organizace, které se v této bakalá řské práci hojn ě objevují.

ČSTV – „ Český svaz t ělesné výchovy je dobrovolným sdružením sportovních, tělovýchovných a turistických svaz ů s celostátní p ůsobností, t ělovýchovných jednot a sportovních klub ů i jejich sdružení, jsou-li ustavena jako ob čanská sdružení podle Zákona o sdružování ob čan ů č.83/1990 Sb. ČSTV vznikl 11. b řezna 1990 a jeho posláním je podporovat sport, t ělesnou výchovu a turistiku, sportovní reprezentaci České republiky a p řípravu na ni, zastupovat a chránit práva a zájmy sdružených subjekt ů, poskytovat jim požadované služby a vytvá řet ke vzájemné spolupráci pot řebnou platformu “(http://www.cstv.cz/).

SOKOL – „ Sokol vznikl jako první česká t ělocvi čná organizace v Rakousku- Uhersku v dob ě politického uvoln ění šedesátých let 19. století z iniciativy dr. Miroslava Tyrše a Jind řicha Fügnera. T ělocvi čná jednota pražská (pozd ěji Sokol Pražský) byla založena za ú časti p ředních českých vlastenc ů 16. února 1862 a téhož roku se ustavilo dalších osm jednot na venkov ě.“ Období první republiky bylo nejslavn ější dobou této organizace. Sokol m ěl v této é ře milión člen ů, mezi nimiž nechyb ěl ani prezident Masaryk a jeho následovník Beneš. V rámci Sokola se také rozvíjely mnohé sporty, mezi které pat řil i volejbal. Po krušném období kdy byl Sokol zakázán, (první, druhá sv ětová válka a období komunismu) byl znovu roku 1990 obnoven, pod názvem Česká obec sokolská ( ČOS) (http://www.sokol.eu/COS/sokol.nsf/pages/historie-sokola- F6EA).

Volejbal – Volejbal kolektivní hra, jejíž název se dlouho vyvíjel. V Česku se tato hra nazývala mnohými synonymy jako nap říklad: podbíjená, odbíjená, volleyball (v prvorepublikových novinách často psáno také volley-ball, a nebo wolleyball). Dnes se nejvíce objevuje pod po češt ěným názvem volejbal.

ČVBS – ČVBS tedy Český Volejbalový a Basketbalový Svaz, byl založen v roce 1924. Po druhé sv ětové válce v roce 1946 vzniká samostatný Československý volejbalový svaz se sídlem v Praze, který zašti ťuje celorepublikové volejbalové sout ěže.

12

Po rozd ělení Československé Republiky v roce 1993 vzniká Český volejbalový svaz (ČVS) (http://historie.volejbal-metodika.cz/vyvoj-doma/).

FIVB – Federation Internationale de Volleyball, tedy Mezinárodní volejbalová federace byla založena v roce 1947 se sídlem v Pa říži (http://www.fivb.org/EN/FIVB/FIVB_History.asp).

YMCA - Young Men's Christian Association – křes ťanské sdružení mladých lidí, je nejstarší a nejv ětší mládežnickou organizací na sv ětě. Dnes má kolem čty řiceti milionů člen ů, ve 124 zemích sv ěta. Tato organizace je sice založena na k řes ťanských principech, ale je k dispozici všem mladým lidem na sv ětě. Tato organizace byla založena v roce 1844 v Anglii. Již od dvacátých let minulého století p ůsobila YMCA v Československu a pomáhala v rozvoji mnohým sport ům, mezi nimi také volejbalu, který vznikl práv ě v této organizaci.

Pershingova olympiáda - Pershingova olympiáda (název získala podle jména amerického velícího generála Pershinga, který dal v Pa říži postavit nový stadion), byly skute čně významnou událostí. Oficiáln ě šlo o sout ěže vít ězných spojeneckých armád, v mnoha družstvech však startovali „vojáci“, kte ří oblékli uniformu jen pro toto klání.

Úrovn ě mužské volejbalové sout ěže v České Republice : OP – Okresní p řebor, hraje se první a druhá t řída. ObP – Oblastní p řebor, hrála se první a druhá t řída. KP – Krajský p řebor, hraje se první a druhá t řída Liga – Hraje se druhá, prví a nejvyšší extraliga.

13

3 CÍLE A ÚKOLY PRÁCE

3.1 Cíl bakalá řské práce

Hlavním cílem mé bakalá řské práce bylo souhrnné shrnutí volejbalu na Frýdecko-Místecku. Ve své práci jsem kladl hlavní důraz na historii mužského volejbalu. Zam ěř il jsem se p ředevším na volejbalové kluby, které svoji činnost zahájily již p řed druhou sv ětovou válkou, tedy v období kdy byla tato týmová hra pro širokou československou ve řejnost n ěč ím ne p říliš známým. Velmi d ůležitou sou částí volejbalového života byly volejbalové turnaje. Na Frýdecko-Místecku se jich konala celá řada. Ve své práci jsem se zam ěř il na ty nejstarší a nejnavšt ěvovan ější, jelikož je m ůj zájem kladen hlavn ě na období volejbalových po čátk ů. Vedlejším cílem mé práce bylo i zpracování života známých osobností, které byly pro vývoj volejbalu velice významné, a nejen pro n ěj.

3.2 Úkoly bakalá řské práce Ze stanoveného cíle vyplývají následující úkoly bakalá řské práce: • analyzovat všechny dostupné zdroje historických dokument ů, na dané téma; • sb ěr informací o mužském volejbale na Frýdecko-Místecku; • získat výpov ědi s bývalými a sou časnými hrá či volejbalových tým ů, které fungovaly, pop řípad ě stále fungují na Frýdecko-Místecku; • vytvo řit souhrnný historický pohled na vznik a vývoj volejbalu na Frýdecko- Místecku.

14

4 PO ČÁTKY VOLEJBALU VE SV ĚTĚ

I p řesto, že je volejbal pom ěrn ě mladým sportem, řádí se dnes k nejoblíben ějším kolektivním sport ům. V sou časné dob ě se v ěnuje volejbalu na 140 milión ů hrá čů a FIVB čítá 160 organizovaných národních federací (Chotinskij, 1986). Než se stal volejbal takto populárním sv ětovým sportem, který je dnes již p řes padesát let řazen mezi tzv. olympijské sporty, musel však urazit dlouhou cestu. Volejbalová historie se za čala psát roku 1895 ve stát ě Massachusetts v USA, kde učitel William G. Morgan (1870-1942) na holyokské koleji, která spadala pod organizaci YMCA (Young Men´s Christian Association), ve Springfieldu za čal hrát se svými studenty hru, kterou z neznámých d ůvodu nazval „mintonette“ (Vít, J. et al., 2001). V té dob ě ješt ě netušil, že vymyslel základy pro budoucí velice oblíbený kolektivní sport. Pan Morgan cht ěl pouze vytvo řit ne p říliš namáhavou a bezkontaktní týmovou hru pro okruh svých bohatých žák ů, a proto namísto košíkové (ta vznikla již o 4 roky d říve), natáhl p řes st řed t ělocvi čny tenisovou sí ť ve výšce 198 cm (šest stop a šest palc ů) nad zemí. Rozloha h řišt ě byla 7,6 m na 15,2 m (25 stop na 50 stop). Následn ě žáky rozd ělil na dv ě poloviny. Po čet hrá čů nebyl nijak omezen. Hlavním úkolem bylo p řehrát „odplácáváním“ mí č na p ůli soupe řova h řišt ě. Po čet kontakt ů s mí čem p ři h ře nebyl omezen. P ři podání si podávající hrá č mohl dovolit jednu chybu, ale pokud se mí č jen dotkl sít ě, bylo to automaticky považováno za faul a následovala ztráta podání. Na t ěchto pravidlech byly postaveny základy dnešního volejbalu. Roku 1896 bylo mintonette p ředvedeno na springfieldské konferenci ředitel ů tělesné výchovy YMCA, kde hra obzvláš ť zaujala Alfréda Halsteda, který jí pozm ěnil název na „volley ball“. Jelikož byl tento název opravdu výstižný, nebo ť „volley“, znamená v překladu odražení a „ball“, znamená mí č, z ůstal nám v nezm ěněné podob ě až do dnes. Roku 1896 J. J. Cameron napsal článek o odbíjené v časopise Physical Education: „ Volleyball je nová hra výborn ě se hodící pro t ělocvi čny a sály, která však může být hrána i venku. M ůže ji hrát každý po čet hrá čů . Hra spo čívá v uvedení mí če v pohyb p řes vysokou sí ť z jedné strany na druhou, berouc tím podíl ze dvou her - tennisu a handballu " (http://www.cvf.cz/?clanek=247).

15

5 HISTORICKÝ VÝVOJ VOLEJBALOVÝCH PRAVIDEL

Vývoj volejbalových pravidel byl na rozdíl od v ětšiny sv ětových sport ů specifický. Sporty a s nimi i jejich pravidla jsou obvykle do sv ěta ší řeny s pom ěrn ě malými odchylkami, nebo ť ohniskem vzniku ur čitého sportu je obvykle jedno místo, respektive jedna zem ě a z tohoto jednoho místa se dále pravidla daného sportu dále ší ří. Dobrým p říkladem je nap říklad fotbal či tenis. V případ ě volejbalu tomu bylo jinak. Tato hra byla nejprve ší řena hlavn ě organizací YMCA. YMCA m ěla své pobo čky po celém sv ětě a tím se hra ší řila za hranice USA. Na za čátku, ale nebyla sepsána žádná oficiální pravidla a do pov ědomí sportovních nadšenc ů se dostaly jen hrubé obrysy této hry. Členové organizace YMCA si na r ůzných místech upravovali dle libosti pravidla a vzniklo tak mnoho r ůzných „odr ůd“ budoucího volejbalu. Aby se tato zprvu rekrea ční zábava stala celosvětov ě uznávaným sportem, musela být vytvo řena jasná a jednotné pravidla. Za první pokus o sepsání pevných pravidel volejbalu se obecn ě považuje článek noviná ře J. V. Camerona v časopise „Physical Education“ roku 1896. Volejbalová pravidla tehdy zn ěla následovn ě:

1) Hra se skládá z deseti sm ěn. 2) Sm ěna je: a) Jedno podání na každé stran ě, tj. když jeden hrá č každé strany odehraje své podání. b) Hrá č podává tak dlouho, než je vy řazen ztrátou mí če. 3) Hřišt ě je 25 stop široké a 50 stop dlouhé (7,65 x 15,33 m). 4) Sí ť je 2 stopy široká a 24 stop dlouhá (0,61 x 8,22 m). Výška sít ě je 6 stop a 6 palc ů od zem ě (1,98 m). 5) Podání. Podávající hrá č stojí jednou nohou na zadní čáře. Mí č musí být ude řen rukou. K podání jsou ur čeny dva pokusy. V p řípad ě, že se mí č p ři podání dotkne sít ě a skon čí v poli soupe ře, tak se podání opakuje. Letí-li takový mí č mimo soupe řovo pole, nemá již podávající druhý pokus. Mí č po podání musí ulet ět nejmén ě 10 stop (3,05 m) a poté může být nadražen spoluhrá čem tak, aby dopadl do soupe řova pole. 6) Mí č je gumová duše krytá k ůží nebo plátnem. Obvod nemá být menší než 25 plac ů a větší než 27 palc ů (63,5 - 68,58 cm) a nesmí vážit mén ě než 9 a více než 12 uncí (255,15 - 340,2 g).

16

7) Každé dobré podání, které není vráceno, nebo nevrácený mí č ve h ře druhou stranou, se po čítá jako bod pro stranu podávající. Družstvo dosahuje bodu, jen má-li podání. Ud ělá-li chybu p ři vracení mí če, ztrácí podání. 8) Mí č, který narazí (dotkne se) na sí ť, s výjimkou prvého podání, se po čítá jako mrtvý mí č. 9) Mí č na čáře se po čítá jako chyba. 10) Může hrát libovolný po čet hrá čů . Dotkne-li se hrá č sít ě, je mí č mrtvý. Držení mí če je zakázáno. Mí č, který se odrazí od jakéhokoli p ředm ětu vn ě h řišt ě zp ět do h řišt ě, je dobrý (je ve h ře).“ 11) Hrá č m ůže libovoln ě dlouho driblovat, tj. nadrážet mí č rukama. Nesmí ovšem překro čit driblingovou čáru, která je 4 stopy (122 cm) od sít ě, mí č by se tak dostal mimo hru. Následovala by bu ďto ztráta, nebo bod pro soupe ře (Vít, J. et al., 2001). Důležité zm ěny pravidel byly provedeny na Filipínách b ěhem první sv ětové války. Za čalo se hrát na t ři vít ězné sety do pouhých 15 bod ů (do té doby se hrálo do 21 bod ů). Ke zpracování a odehrání mí če na druhou stranu byly povoleny pouze t ři doteky s mí čem a po čet hráčů jednoho družstva byl omezen na dev ět, pozd ěji na pouhých šest hrá čů . První česká pravidla volejbalu sepsal Klenta. Hrálo se na h řišti o rozm ěrech 35 x 60st řevíc ů (cca 9 x 20 m). Sí ť byla 8 st řevíc ů nad zemí (cca 240cm). Hrálo se obvykle v po čtu 6. hrá čů , kte ří se pravideln ě st řídali na svých místech. Vít ězem se stalo družstvo, které získalo 2. hry obvykle hrané na 15 či 21 bod ů. Avšak prvními opravdu sm ěrodatnými pravidly v Československu byly vydány ČVBS roku 1926. Na vývoji a sepisováni pravidel se podíleli hlavn ě F. M. Marek a K. Hally. Pravidla se ješt ě mnohokrát zm ěnila a bylo by zbyte čné je zde všechna vypisovat, proto na črtnu pouze hlavní zm ěny. V roce 1935 bylo povoleno hrát pouze v po čtu 6. hrá čů . V roce 1944 má hřišt ě fixní rozm ěry 18 x 9 m s horním okrajem sít ě pro muže ve výši 245 cm. V roce 1950 se zavádí úto čná čára ve vzdálenosti 3 m od sít ě. Od druhé poloviny 50 let se za číná hrát tzv. „bagr“ (viz. P říloha č. 18), neboli obouru č spodem, které bylo teoreticky zpracováno roku 1958 v příru čce STN „Odbíjená“.

17

6 VOLEJBAL SE STÁVÁ CELOSV ĚTOVÝM SPORTEM

První zemí mimo USA, do které se volejbal dostal prost řednictvím organizace YMCA, byla roku 1900 Kanada. O p ět let pozd ěji se tento sport dostává na Kubu, v roce 1909 do Portorika a b ěhem první sv ětové války i do Evropy. Do Evropy se volejbal dostává díky iniciativ ě amerických sportovních organizací, které vysílají 16 tisíc volejbalist ů, jako sou část Amerických expedi čních jednotek, s úkolem ší řit tento sport za oceán. Díky rostoucí popularit ě tohoto sportu se v roce 1922 uskute čnil celonárodní americký volejbalový turnaj v Brooklynu ve stát ě New York. Této sportovní události se tehdy ú častnilo 27 tým ů z 11 amerických státu. Díky pom ěrn ě velkému zastoupení hrá čů , bylo z řejmé, že se z volejbalu brzy stane jeden z nejoblíben ějších týmových sportů sv ěta. S nar ůstajícím po čtem hrá čů bylo zapot řebí založit organizaci, která by zašti ťovala nemalou hrá čskou komunitu. Stalo se tak roku 1922 kdy vznikla The United States Volleybal Association (USVBA) nyní známá pod názvem USA Volleyball. Od roku 1937 se USVBA stává organizací zašti ťující prakticky veškeré d ění v USA, ne jen „šestkového“ ale i beatchového volejbalu. Podle studií provedených v roce 1946 se volejbal stal pátým Nejoblíben ějším týmovým sportem v USA (http://volleyball.org/history.html).

18

7 VOLEJBAL V ČR

Volejbal se do Československé Republiky dostal, podobn ě jako do v ětšiny evropských zemí, prost řednictvím amerických vojenských sil, b ěhem první sv ětové války. Českoslovenští vojáci se s volejbalem seznámili díky sportovním p řípravám na tzv. Pershingovou olympiádu, kdy profesor Josef Amos Pípal, za řadil do atletických příprav na výše zmín ěnou sportovní událost také tzv. “americké hry“, jejímž obsahem byl, mimo jiné, práv ě volejbal. T ěchto sportovních trénink ů se ú častnil také tehdejší československý voják Kristián Fanda, který na toto období svého života vzpomíná těmito slovy: " Profesor Pipal správn ě vystihl atletický protipól - rušné, dynamické a zajímavé hry. Vzbudily u ú častník ů neoby čejný zájem. Každou volnou chvilku jsme využívali, abychom si zahráli. Byli jsme zdatnými, atleticky p řipravenými borci, zejména volejbal "zabral" na tehdejší pom ěry tém ěř neuv ěř iteln ě. Organizovali jsme mistrovství kursu, hrálo se podle amerických, ale zejména podle francouzských pravidel. Zdatní "franštiná ři" narychlo p řekládali celé pasáže. Instrukto ři p ředvád ěli jen jednotlivé herní volejbalové prvky. Jsme národ nadaný na mí čové hry, zvlášt ě schopní ú častníci kursu spojovali herní prvky v kombinace a denn ě v zápasech p řekvapovali novými herními variacemi a taktickými nápady. Deset družstev bylo organizováno z ú častník ů druhého kursu ministerstva obrany v roce 1919. V dob ě šesti ned ěl, po které kurs trval, jsme sehráli desítky volejbalových zápas ů, vymysleli mnoho herních nápad ů a nové taktiky " (http://www.cvf.cz/?clanek=246). Tito vojáci v čele s prof. J. A. Pípalem se stali velkou hnací silou p ři rozši řování volejbalu do širšího československého podv ědomí. Velký podíl na tomto m ěla také americká organizace YMCA, která českým volejbalovým nadšenc ům poskytovala volejbalové vybavení. Ur čitou organiza ční strukturu dostával volejbal v roce 1921, ale st ěžejním byl rok 1924, kdy byl v Československé Republice založen volejbalový svaz, jako v ůbec první v Evrop ě, a dokonce o čty ři roky d říve, než v samotných USA. Pouze v Uruguay byl založen volejbalový svaz d říve, a to již v roce 1916. Téhož roku kdy byl u nás založen volejbalový svaz, se uskute čnila i první celorepubliková sout ěž v Praze, jejímž vít ězem se stal tým pražské Strakovy akademie. S trochou nadsázky m ůžeme hovo řit o prvním mistrovství volejbalu v Československé Republice. V ro čence z roku 1946 je na tento volejbalový svátek vzpomínáno t ěmito slovy: Volleyball se za čal u nás v Československu hrát ihned po první sv ětové válce, v roce 1919, a to zásluhou amerických okupa čních armád, které v ěnovaly našim pomocným útvar ům (YMCAm) zna čné množství sítí a mí čů pro tento sport. Nechceme nikomu ubírat zásluhy za 19 zavedení tohoto sportu u nás, ale musíme loajáln ě uznat, i když řada organizací si osobuje toto prvenství, že nejv ětší zásluhou na rozvoji tohoto sportu má opravdu YMCA (Vít, J. et al., 2001). Mimo výše zmín ěné p říčiny rozvoje volejbalu, je ješt ě zapot řebí vyzvednout Sokolské sdružení, studenty a skauty, kte ří také velkou m ěrou seznamovali československý lid s volejbalem, v té dob ě všeobecn ě nazývaným podbíjená. Od t řicátých let 20. století byl velký zájem o tento sport v turistických klubech. „Rok 1936 stal se mezníkem nového rozmachu tohoto sportu, a to zásluhou vstupu Trampské volejbalové ligy (dále jen TVL) do ČVBS Svaz, který v té dob ě slu čoval asi 40 klub ů z celé oblasti republiky, byl posílen slou čením TVL do té míry, že zaznamenal nejen p řír ůstek 50 klub ů, ale i zna čný organiza ční vzestup a to zásluhou funkcioná řů TVL, kte ří do Svazu sou časn ě přešli…V té dob ě hlavn ě zásluhou trampingu, hrál se volleyball doslovn ě všude, kde byl sebemenší prostor k jeho provád ění…Turnaje, které se v té dob ě konaly v některých osadách, z ůstanou nezapomenutelnou vzpomínkou nejen po čtem ú častníku, až 60 družstev, ale hlavn ě svojí sportovní hodnotou a mimo řádným zájmem ve řejnosti. “ (Vít, J. et al., 2001, s. 14).

20

8 ÚSP ĚCHY ČESKOSLOVENSKÉHO VOLEJBALU VE SV ĚTĚ

První mezinárodní úsp ěchy československého volejbalu jsou spjaty se vznikem mezinárodní organizace FIVB (Federation Internationale de Volleyball). K tomu, aby mohlo docházet k mezinárodním mistrovským zápas ům, bylo zapot řebí, aby vznikla nadnárodní organizace, která by zrealizovala zápasy na mezinárodní úrovni. Touto organizací se stala práv ě výše zmín ěná FIVB. FIVB byla založena v roce 1947, m ěla mimo realizování mistrovství sv ěta a Evropy ve volejbale také unifikovat sv ětová volejbalová pravidla. Sídelním místem federace se stala Pa říž. Mezi 14 zakládajících zemí pat řila i Československá republika (P říbramská, et al., 1989). Na historicky první mistrovství ve volejbale v Evrop ě, konané v Řím ě roku 1948, se p řihlásilo celkem 6. družstev. Československo šampionát suverénn ě ovládlo a bez ztráty setu se stalo mistrem Evropy. Následujícího roku se samotná Československá Republika stala hostující zemí prvního mistrovství sv ěta ve volejbale. Ve finále se domácí utkali se Sov ětským Svazem, na který bohužel nesta čili a tak skon čili na druhém míst ě. Vedle mistrovství sv ěta se v Praze téhož roku konalo Mistrovství Evropy žen. České reprezentantky dopadly stejn ě jako muži druhé, po proh ře se Sov ětským Svazem. Padesátá a šedesátá léta byla obdobím zlaté éry českého volejbalu. Díky nemalým úsp ěch ům naší reprezentace se stal volejbal velice oblíbeným sportem a v padesátých letech jej hrálo na 140 družstev (Vít, J. et al., 2001). Československo se za svoji více jak čty řicetiletou kariéru stalo t řikrát mistrem Evropy (v letech 1948, 1955, 1958) a celkem čty řikrát získalo st říbrnou medaili (1950, 1967, 1971, 1985). Dvakrát se stalo mistrem sv ěta (v letech 1956, 1966) a čty řikrát skon čilo na druhém míst ě (v letech 1949, 1952, 1960, 1962). V novodobé é ře českého mužského volejbalu byly nejv ětšími úsp ěchy čtvrté místo na mistrovství sv ěta v roce 1998 a čtvrté místo na mistrovství Evropy. Od roku 1964 se volejbal hraje také na Olympijských hrách, i zde sklidila Československá Republika nemalé úsp ěchy (Tokio, 1964 – 2. místo a Mexiko, 1968 – 3. místo), (http://www.olympic.cz/cz/sporty/755/historie).

21

9 TJ SOKOL FRÝDLANT NAD OSTRAVICÍ

Nejstarší písemné informace o volejbalu v rámci TJ Sokol Frýdlant nad Ostravicí jsou z roku 1929. Tehdy se utkali frýdlantští volejbalisté s družstvem Metylovic. Jak tento zápas dopadl a kdo tehdy hrál, nevíme. Zachovala se ale fotografie z roku 1931, na které vidíme hrá če: Jan Be čák, Old řich Václavek, Jan Vávra ml., Bohumír Dorazil, Arnold Návrat a Karel Tobola (viz. P říloha č. 7). V roce 1932 vypsala ČOS ( Česká Obec Sokolská) první oficiální p řebor ve volejbale, ale bohužel nejsou údaje o frýdlantské účasti. První doložené úsp ěch se volejbalist ům povedl 12. srpna 1934, kdy místní T ělovýchovná jednota uspo řádala župní turnaj, na kterém se domácí volejbalisté umístili t řetí. To jsou bohužel jediné zmínky ze sokolského almanachu, který byl vydán k 50. výro čí vzniku Sokola. Sokolská organizace, jejíž členové sepisovali sportovní d ění ve Frýdlantu nad Ostravicí, byla v roce 1941, za Protektorátu Čechy a Morava, zrušena. Archiv Sokola sice p řežil bou řlivé období Protektorátu, ale následn ě byl zni čen v padesátých letech. Díky tomu se bohužel nedochovaly tak řka žádné informace o volejbalovém d ění z první poloviny 20. století. Z období protektorátu se zachoval cyklostylovaný ob ěžník ČVBS, ve kterém je zmínka o činnosti frýdlantského volejbalu, který hrál 2. ligu venkovské skupiny, ale bez bližších informací. Po druhé sv ětové válce, se b ěhem roku 1946 volejbalisté zú častnili sedmnácti přátelských utkání. Téhož roku se frýdlantští ú častnili ješt ě celkem t ří turnaj ů, ovšem bez v ětšího úsp ěchu, za zmínku stojí pouze 3. místo na turnaji v Karlov ě huti ze dne 22. srpna. Frýdlantský volejbal tehdy reprezentoval: B. Milata, Sv. Pavliska, MUDr. Gruna, M. Krompolc, J. Stoklasa a V. Lata. V té dob ě hráli volejbal také dorostenci R. Polá ček, V. Tůma, brat ři Kornasovi, L. Lepka, J. Pracha ř a O. Chovanec. Za zmínku stojí dnes už nevídané volejbalové družstvo gymnast ů vedených B. Pešatem. Tito hrá či však brali volejbal pouze jako dopl ňkový sport. Volejbal byl tehdy v tomto m ěst ě brán jako druho řadý sport, nebo ť prim zde hrál jiný týmový sport a tím byl, a stále je, fotbal. Ve druhé polovin ě 40. let našel volejbal zalíbení mezi junáky, ti jej provozovali u své klubovny. Další místa, kde se hrál volejbal, byl tzv. Kopec, Nám ěstí, Kamenec, Ferrum a školní h řišt ě. Co se tý če úrovn ě volejbalu, velký pokrok nastal v roce 1948, kdy MUDr. J. Gruna využil svých blízkých kontakt ů s družstvem Karlovy Hut ě v Lískovci, které tehdy hrály moravskou ligu. Poda řilo se mu tam ější hrá če p řemluvit, aby přestoupili do TJ Sokol Frýdlant nad Ostravicí. Díky tomuto p řestupu za čal frýdlantský volejbalový tým hrát moravskou ligu, tehdy nejvyšší možnou sout ěž v Československu. 22

Celostátní liga se z finan čních d ůvod ů nehrála, existovala pouze česká, moravská a slovenská liga. Rázem se z tohoto druho řadého sportu stal sport číslo jedna, i z toho důvodu, že fotbal tehdy neslavil velké úsp ěchy a trápil se ve II. tříd ě okresního p řeboru. Ligová utkání byla velice atraktivní a chodilo se na n ě, do té doby v nevídaném po čtu. Tehdejšími volejbalovými „celebritami“ byli hrá či: V. Kubský, V. Novák, O. Bezecký, M. Staš, J. Vrubel, P. Majer, Ing. Šubrt, pozd ěji se k nim p řidal M. Milata a F. Butora. Tento tým pod vedením M. Macury a MUDr. Gruni vyzýval nemalé soupe ře z celé Moravy. TJ Sokol Frýdlant nad Ostravicí se tak utkával s družstvy Sokol Brno I, Ba ťa Zlín, Sokol Šlapanice, Vítkovice, Sokol Černovír, Sokol Nové M ěsto na Morav ě, Sokol Přerov a další. Výše zmín ěný frýdlantský kádr byl svými volejbalovými výkony zbylými frýdlantskými hrá či nedostižný. Z tohoto d ůvodu vznikl v tomto malém měste čku druhý volejbalový tým, z hrá čů , kte ří si mohli o ú časti v první lize nechat nanejvýš jen zdát. Toto B družstvo se skládalo z hrá čů : Sv. Pavliska, M. Krompolc, M. Milata, B. Milata, dorostenec Butora a p řespolní Šev čík, Holinka, Eška. Díky existenci dvou dosp ělých družstev vznikla ur čitá rivalita, která p řízniv ě ovliv ňovala úrove ň hry. To se také odrazilo v dorostenecké úrovni, nebo ť ti často jezdili s A týmem po turnajích a mnohému se od svých starších vzor ů p řiučili. Dík t ěmto zkušenostem se dorostenci velice brzy prosadili a v roce 1949 se stali p řeborníky okresu Frýdek-Místek a následn ě téhož roku zvít ězili také v krajském p řeboru. Ten se uskute čnil v Opav ě Kate řinkách. Oba p řebory se hrály turnajovým systémem, a jak jsem již zmínil výše, dorostenci v něm nenašli poko řitele. Družstvo tvo řili hrá či: F. Butora, V. T ůma, R. T ůma, R. Polá ček, A Winkler, F. Lepka a M. Václavínek. V témže roce dorostenci reprezentují Ostravský kraj pod vedením trenéra Miloše Krompolce na „mistrovství“ Moravy v Brn ě, kde se jim však nepoda řilo dosáhnout na stupn ě vít ězů.

9.1 50. léta a období úpadku

Jen málo kdo by mohl o čekávat, že m ěsto čítající kolem 10 tisíc obyvatel se dlouhodob ě udrží v nejvyšší sout ěži. Proto není p řekvapením, že b ěhem roku 1950 frýdlantský volejbal za čal upadat. Tohoto roku již existuje pouze A družstvo, nebo ť B družstvo z důvod ů mnoha p řespolních hrá čů , pro které bylo dojížd ění časov ě náro čné, mnohdy až z Ostravy, která je 40 km vzdálená, zcela rozpadlo. Z dorosteneckých řad se nepovedlo tým doplnit, nebo ť si neum ěli své místo mezi dosp ělými získat. Po rozpadu zůstal tedy pouze jeden volejbalový tým, v něm ovšem byly tréninkové postupy v ůč i novým, obvykle mladým člen ům podle mého názoru, velice neprofesionální. B ěhem 23 tréninku se hrá či rozd ělili do dvou družstev, která hrála proti sob ě „zápas“. Pokud nová ček párkrát zkazil, byl vyst řídán a obvykle si již ani „ne ťukl“. Tímto prazvláštním zp ůsobem vedení tréninku, nejen že nová čci byli ve stresu, ale brzy p řevládlo znechucení a na tréninky p řestali chodit. Samoz řejm ě to vedlo k rozpadu d říve velice slibné volejbalové základny. V roce 1950 probíhá reorganizace sout ěže, a proto si své místo na výsluní musí frýdlantský volejbal znovu vydobýt. V roce 1951 tedy za číná na okresní úrovni pod novým názvem TJ Spartak FEZ Frýdlant nad Ostravicí a je v člen ěn do nov ě vzniklého okresu Frenštát pod Radhošt ěm. Frýdlant se svým bývalým ligovým týmem bez problém ů vyhrává okresní p řebor. Ten se odehrával turnajovým zp ůsobem, b ěhem jednoho odpoledne. Vít ězstvím si frýdlantští zajistili ú čast v krajském p řeboru. Ten se sice také hrál turnajovým zp ůsobem, ale ve dvou dnech. První kolo se Frýdlantu nad Ostravicí povedlo vyhrát. Druhé kolo však dopadlo špatn ě. Nikoliv z důvod ů špatného výkonu hrá čů , ale z důvodu diskvalifikace. Frýdlantským volejbalist ům se bohužel nepovedlo dostavit na turnaj do Záblátí u Bohumína. Tím se možnost hrát 2. ligu rozplynula. V té dob ě ovšem bylo družstvo už oslabeno o posily, a proto bylo vít ězství ve druhém kole nepravd ěpodobné. Během tohoto roku volejbalisté odehráli ješt ě mnohé turnaje. Tím posledním velkým úsp ěchem volejbalist ů byl slovenský turnaj „Velká cena SNP v Tatrách Vyšné Hagy“. Zde se utkalo 48 družstev a Frýdlant se umístil na výborném t řetím míst ě. V následujících letech se jim už nikdy nepoda řilo dosáhnout takto velkých úsp ěch ů. V roce 1952 se provedly další organiza ční zm ěny. Ustoupilo se od turnajového zp ůsobu hraní volejbalových sout ěží a znovu se up řednostnily dlouhodobé sout ěže. Jakožto p řeborníci okresu m ěli volejbalisté možnost hrát kvalifika ční turnaj do krajského p řeboru v Tatranu – Ostrava. Hrá či možnost využili a celý turnaj vyhráli, tím si vybojovali postup do krajského p řeboru I. t řídy pro rok 1952-1953. Toho roku hráli v sestav ě: F. Butora, M. Milata, B. Milata, M. Macura, K. Janovský, Ivánek, Štramberský a R. Morys. Dorostenecká sout ěž byla zrušena a nahrazena tzv. Sportovními hrami mládeže. Bývalé frýdlantské dorostence úsp ěšn ě reprezentoval F. Butora, který také hrál za velmi kvalitní tým VPŠ Ostrava-Vítkovice, a s tímto týmem se stal p řeborníkem okresu Ostrava i kraje. Tento nadaný volejbalista reprezentoval rovn ěž Ostravský kraj na p řeborech staršího dorostu ČSR ve Vlašimi. „V roce 1953 byla ustanovena krajská reprezenta ční družstva rezort ů. TJ byly přiřazovány k závod ům nebo k jiným institucím a jejich složky ROH sportovní činnost hmotn ě dotovaly . Naše TJ se p řiřadila k FEZ Frýdlant nad Ostravicí(dnešní Ferrum). 24

Pon ěvadž FEZ byl strojírenský podnik, tak nesl název TJ Spartak (doly – Baník, lesní závody – Tatran, školy – Slavia atd.) Z našeho oddílu hráli za krajské družstvo Spartak M. Macura a Fr. Butora “ (Oliva, 2002, s. 105). Do roku 1961 se frýdlantský volejbal bez problému držel v KP I. t říd ě. V tomto rozmezí nikdy nekleslo níže než na 5. místo. Dokonce se jim ve dvou ro čnících povedlo být pouze kr ůč ek od postupu do druhé ligy, to se jim však ani jednou nepoda řilo. V letech 1953 až 1961 za Frýdlant hráli: F. Butora, MUDr. Gruna, M. Milata, M. Macura, B. Milata, D. Kyselovský, V. Kubský, V. Novák, V. Onderka, J. Šamaj, J. Ku řec, J. Tlapák, R. Polá ček, A. Winkler a T. Svoboda. Od roku 1958, po další celorepublikové reorganiza ční zm ěně, musel každý tým hrající KP mít také dorostenecké družstvo, jež by reprezentovalo svoji obec v mládežnických sout ěžích. Tím pádem byli frýdlantští nuceni vytvo řit znovu dorostenecké družstvo s tehdejšími hrá či: M. Vaší ček, J. Terk, J. Gruna ml., V. Slanina ml., Literák, Tobola, Dufek, A. Polák, Kle čka a Koval. V roce 1961 dochází k celorepublikovému slu čování kraj ů a Ostravský kraj nebyl výjimkou. Byl slou čen s Olomouckým krajem a vznikl nový Severomoravský kraj. Nov ě vzniklý kraj byl podstatn ě v ětší, a proto muselo dojít k redukci tým ů hrajících KP I. t řídy. Z každého z předešlých dvou kraj ů, olomouckého a ostravského, zůstaly v nov ě utvo řeném Severomoravském kraji pouze první 4 družstva. Nanešt ěstí se frýdlantský tým umístil až pátý, tedy na prvním sestupovém míst ě. Od roku 1961 se tedy hrála ve Frýdlant ě nad Ostravicí pouze sout ěž KP II. t řídy, a to ve skupin ě Lašsko- valašsko. Na za čátku 60. let znovu po delší pauze bylo vytvo řeno B družstvo. To bylo pro budoucí existenci frýdlantského volejbalu velice d ůležité. V polovin ě 60. let ukon čili svoji volejbalovou kariéru M. Macura, M. Milata, D. Kyselovský, MUDr. Gruna a odchází na v ěč nost V. Kubský. Také velká opora týmu F. Butora ze studijních d ůvod ů nem ůže pln ě aktivn ě podporovat sv ůj tým. Tyto d ůvody vedly k tomu, že A tým využíval hrá če z B týmu, avšak i p řes velkou snahu hrá či neudrželi KP II. t řídy a v roce 1966 sestupují do OP. Bylo to poprvé v historii tohoto týmu. S tím se bývalí hrá či necht ěli smí řit a vrátili se do frýdlantské sestavy. OP s přehledem vyhráli a slavili úsp ěšný návrat do KP II. t řídy, když družstvo tvo řili hrá či: F. Butora, A. Fajkus, T. Kop řiva, V. Dibelka, J. Konvi čný, Liška, P. Myslíkovjan, Mí ček, J. Stoklasa, VC. Slatina ml., A. Skotnica a A. Polák. Bohužel družstvo obohacené o mladé tvá ře, nebylo dostate čně p řipravené na to, aby bylo rovnocenným soupe řem ostatním tým ům. V jarní části sout ěže se jim nepoda řilo zvít ězit v jediném zápase. V ětšina hrá čů po nepovedené 25

části bojkotovala domácí zápasy. Situaci vystihuje zápas se Sokolem Kel č, na který přišli pouze F. Butora a J. Stoklasa. Muži, kte ří bojkotovali utkání, dostali distanc do konce sezóny. Vylou čené hrá če nahradili mladí dorostenci: J. Pavliska, V. Haladěj, P. Burel a M. Vaší ček. Dorostenci zárove ň hráli v té dob ě pom ěrn ě obstojný volejbal v sout ěži OP II. tř., jako Frýdlant nad Ostravicí – C muži. V roce 1969 byla znovu, pro domácí tým š ťastn ě, reorganizována volejbalová sout ěž. Díky této reorganizaci i p řesto, že hrá či v předešlém roce skon čili na posledním míst ě, z ůstali v nov ě ustanoveném oblastním p řeboru II. t řídy. Tato sezóna byla podstatn ě poveden ější než ty p ředešlé. Mužstvo se sehrálo a stalo se rovnocenným soupe řem ve složení: F. Butora, P. Burel, J. Gruna ml., T. Kop řiva, P. Kožuch, Lavrišin, Macura, V. Merta, J. Pavliska, V. Zlý, J. Liška a zakon čilo sezónu na 6. míst ě z celkem 10 tým ů. V roce 1970 skon čilo A družstvo 5 z 9 ú častník ů. V tomto ro čníku se odehrála pom ěrn ě vtipná událost. Nadšený volejbalista Vladimír Macura, tehdy pracoval v JZD Kun čice pod Ond řejníkem, byl vyslán s traktorem na řepnou kampa ň u Olomouce. V panu Macurovi však zvít ězil sportovní a týmový duch, na zápas s VŠB B – mužstvem v Ostrav ě, p řijel p římo z pole na traktoru, čímž sice doslova prchl z práce, nebo ť volno nedostal, ale svému družstvu pomohl. V ěř ím, že jeho socialisti čtí pracovníci m ěli pro jeho týmového ducha pochopení. Roku 1970 se také odehrál první ro čník turnaje dvojic tzv . O Pa řez Lysé hory v Raškovicích, který vyhrála dvojice F. Butora s L. Piskou, hrá č NHKG Ostrava. Téhož roku se B družstvo odhlásilo z OP II. t řídy. Žáci pod vedením Pavla Kožucha, hráli ObP a skon čili 3. ze 4 družstev. Již následujícího roku jsou ovšem diskvalifikováni, z důvod ů neodehraní n ěkolika zápas ů. Na podzim vzniká nové družstvo, které vedli T. Kop řiva a Petroš. Hráli OP a skon čili 8., následující rok se jim vyvedl o mnoho lépe když skon čili na celkov ě 4. míst ě ze 7 družstev. Rok 1973 byl rokem neradostným. Muži i díky nemoci dlouholeté opory F. Butory, který do sezóny v ůbec nenastoupil, a sestupu šesti družstev z ObP I. t ř., byl tento ro čník obzvláš ť náro čný. Muži se bohužel neudrželi a sestoupili do OP I. tř. V roce 1975 m ěl volejbalový oddíl 62 člen ů (10 ža ček, 8 žák ů, 10 dorostenc ů, 18 žen a 15 muž ů), p ět trenér ů (IV. A II. t řídy) a jednoho rozhod čího. Po v ětší část druhé poloviny 70. let hráli muži OP I. t řídy. Ú častnili se i n ěkolika díl čích turnaj ů, z nichž za zmínku stojí spartakiádní sout ěž (umíst ění 4. ze 7), turnaj SBD Frýdlant nad Ostraivicí. Byly také uspo řádávány turnaje smíšených dvojic, po čet se obvykle pohyboval kolem 8 pár ů. 26

V tomto období se tým skládal z: V. Božo ň, F. Butora, A. Bužek, V. Bužek, T. Kop řiva, P. Ka ňa, P. Myslíkovjan, P. Pekárek, J. Paluzga, A. Polák, Plucnar, F. Homolka, Sídek, P. Štefek, P. Vl ček, Veli čka, P. B řezina, R. Ku čík, M. Heidrich, Pišt ěk, J. Stoklasa a T. Kyselovský. Na zápasy často chodili muži v po čtu pro dv ě družstva, s účastí na trénincích to již bylo podstatn ě horší. Práv ě nízká hrá čská ú čast mimo sout ěž, byla pravd ěpodobn ě také p říčinou, pro č se muži ani nep řiblížili možnosti hrát ObP II. t řídy, tak jak tomu bylo v předešlých letech dobrým zvykem. A co h ůř e, roku 1978 dokonce spadli, poprvé v historii, do OP II. t řídy. Následného roku se jim však poda řilo dostat znovu do OP I. t řídy, kterou taktéž vyhráli, a tak mohli po delší pauze znovu slavit návrat do ObP II. t řídy. V roce 1983 se jim poda řilo dosáhnout na první místo ve skupin ě, dík tomu postoupili do finále ObP, v něm, ale neusp ěli. Dorostenc ům se b ěhem druhé poloviny 70. let poda řilo probojovat do ObP II. třídy. Trenéry jim byli P. Ka ňa a P. Vl ček. Ze za čátku 80. let hráli jen OP II. t řídy, ale v roce 1985 se dostali do ObP a hráli rovnou finále, ve kterém skon čili 5. z 9 družstev. Krom ě ObP hráli také OP II. t řídy muž ů. Žáci hráli v rozmezí let 1975 – 1978 OP st řídav ě pod vedením P. Ka ňy, F. Butory, V. Bužka a L. Božon ě bez v ětších úspěch ů. B ěhem p ůsobení u čitelky ZDŠ B. Kop řivové se slibn ě rozší řila základna žák ů, tehdy hráli: J. Chasák, V. Kasík, P. Mohyla Z. Stuchlík, R. Fojtík, Z. Kuliha, P. Liška, R. Mališ, P. Pavelec, D. Tká č, P. Tr čka, M. Fajkus, D. Mateník, R. Kop řiva, V. Ka ňák, J. Hájek, P. Šmíra, M. Pavliska, P. And ěl, J. Vrobel, L. Va ňek, J. Šprla a T. Kotek. Tato velká žákovská základna slibovala do budoucna p ěkné sportovní výsledky v mužské kategorii, ty se bohužel nedostavily. Většina hrá čů u volejbalu nez ůstala, nebo se rozutekla do okolních tým ů, kterých bylo v té dob ě poblíž celá řada. Od roku 1978 vedli žáky manželé Kop řivovi a hráli s nimi OP, nejmladší d ěti hrály pod stejným vedením minivolejbal a v OP a KP skon čili vždy druzí. Starším žák ům se dokonce poda řilo zvít ězit a postoupili do ObP II. t řídy. V 80. letech se úsp ěšn ě drželi v ObP. II. t řídy a roku 1984 se dokonce probojovali do finále, kde skon čili na druhém míst ě. Roku 1988 pokra čovala činnost p řípravek pod k řídly Venclové, Trnky a Pecha. Žáci hráli OP, dorostenci hráli KP I. t řídy, ve kterém si zahráli finále a skon čili t řetí. Tohoto roku oddíl po řádal celkem 7 turnaj ů a uzav řel kontakty s polským oddílem LKS PTR Pszczyna.

27

V roce 1990 dochází ke slou čení p řípravek chlapc ů s děvčaty, pod vedením M. Venclové. Žáci hrají OP pod vedením T. Kotka, který je ke konci roku nahrazen Štrasem a Normanem. Dorostenci hráli KP. a muži postoupili z OP I. t ř. do KP II. t řídy. Znovu se vytvo řila dv ě mužská družstva, A družstvo se skládalo z dorostenc ů a mladších muž ů, hráli KP. II. t řídy, B družstvo ze zbylých volejbalových nadšenc ů, kte ří hráli OP II. třídy. Rok 1991 byl velkým úsp ěchem pro žáky, ti totiž zvít ězili v jarní části OP a stali se p řeborníky okresu. První polovina 90. let byla ale obdobím volejbalové krize na Frýdecko-Místeckém okresu, nebo ť se do žákovské sout ěže p řihlásily pouze t ři družstva. V letech 1992 a 1993 byli dorostenci velice úsp ěšní, v obou ro čnících se dostali do krajského finále a skon čili na druhém a o rok pozd ěji na čtvrtém míst ě. Neradostný byl rok 1994, kdy se do sout ěže nep řihlásili jak žáci, tak ani dorostenci, nebo ť je nem ěl kdo trénovat. V těchto letech A družstvo muž ů hraje OP I. třídy a B mužstvo se v roce 1995 p řihlásilo do veteránské ligy pro hrá če starší 40 let. V roce 1996 mohlo A družstvo postoupit do KP II. t ř., ale muži o to nem ěli zájem a zůstali v OP I. Tuto sout ěž hráli muži až do roku 2002. Od roku 2000 ve Frýdlantu nad Ostravicí není jak dorostenecký, tak ani žákovský tým.

9.2 Volejbalová organizace ve m ěst ě Frýdlant Nad Ostravicí

Jak již jsem se okrajov ě výše zmínil, na p řelomu dvacátých a t řicátých let 20. století nem ěl volejbal v TJ Sokol Frýdlant nad Ostravicí samostatný oddíl. Volejbal byl brán pouze jako dopl ňkový sport bez n ějakého cíleného vedení. První opravdovou volejbalovou ú častí ve státní sout ěži je až rok 1942. Ovšem ani v té dob ě zde neexistovala jasná organiza ční struktura volejbalu v rámci TJ. Tehdy nejv ětší volejbaloví nadšenci byli S. Pavliska, p ůsobící v krajské sout ěži a V. Kubský v zemské lize a p ředevším MUDr. J. Gruna, který vždy n ějakým zp ůsoben posbíral hrá če z města a svým tudorem dovezl na turnaj. První výbor oddílu odbíjené byl zvolen 3. 3. 1951. V jejím čele tehdy stáli: předseda F. Butora, jednatel R. Morýs, ideový referent 1 M. Milata, PPOV (pracovní a poradní orgán výboru) O. Chovanec. Cvi čiteli (trenéry) se stali: F. Butora, M. Milata a

1 Funkce ideologického vzd ělavatele, byla následn ě po sjednocení t ělovýchovy povinná pro každou tělovýchovnou jednotu. Úkolem bylo ideov ě formovat členy oddílu v duchu socialistické politiky. V šedesátých letech byla tato funkce p řejmenována na propaga čně výchovného pracovníka oddílu. 28

Pajurek. V letech 1963-1967 byl p ředsedou oddílu V. Onderka. „ Do roku 1970 je činnost oddílu závislá jen na práci organiza čních pracovník ů jednotlivých družstev. Ti byli garanty zdárného absolvování sout ěže družstev. Vedli písemný kontakt s řídícím příslušné sout ěže, kterého ustanovil p říslušný orgán OV ČVS, nebo KV ČVS “ (Oliva, 2002, s. 125). Tito lidé m ěli na starost, financování rozhod čích, dopravu družstva a osv ětu. Mezi roky 1970 -1976 byl p ředsedou valnou hromadou zvolen F. Butora, ten byl nahrazen v roce 1977 Petrem Ka ňou, který byl v této funkci až do roku 1987. V letech 1988 až 1992 byl p ředsedou Z. Trnka, v následujících letech to byli Hude ček, Straus, a op ět v roce 1995 Z. Trnka. V roce 1997 poté co se muži tém ěř rozpadli, byla poprvé p ředsedkyní žena. Od roku 2002 je do funkce znovu zvolen Z. Trnka.

9.3 Hřišt ě a t ělocvi čna

Nejstarší volejbalové h řišt ě bylo, jak jinak, v areálu sokolovny. Lajnami byla prkna zasazená hranou do terénu. Na tomto h řišti se hrálo ve 30. letech 20. století. Ve 40. letech se už vybudovalo h řišt ě s kamenným podložím a škvárovým povrchem, sloupy na sí ť byly d řevené bez sí ťových napínák ů. V roce 1949 bylo postaveno nové hřišt ě, staré h říšt ě z důvod ů rozši řování sokolovského h řišt ě zaniklo. Na toto nové h řišt ě bylo nasypáno 5 cm písku, tím vzniklo h řišt ě na plážový volejbal, který se ale ve Frýdlant ě nehrál, a sout ěžní pravidla šestkového volejbalu zakazovala hrát na pískovém podkladu. Roku 1950 se h říšt ě, p ředevším zásluhou pana Parmy, p řebudovalo na antukový podklad s 5 centimetrovým inovátorským hoblinovým podložím. Toto novátorství se neosv ědčilo. Zám ěrem bylo vytvo řit pružný povrch, to se sice povedlo, ale hobliny nasákly vodou a na h řišti se tvo řila mechová pokrývka. Pro velkou klouzavost se na hřišti nedalo hrát. Inu chybami se člov ěk u čí. Jen pro zajímavost, v roce 1951 se na kurtu hrál jeden zápas p ři um ělém osv ětlení, které zde tehdy bylo instalováno pro provoz kluzišt ě. V 60. letech se ješt ě bojovalo s blízkým potokem Bahno, který se často vylil ze svého koryta a zaplavoval h řišt ě, proto musely být n ěkteré zápasy hrány na nedalekém hřišti gymnázia (dnešní ZUŠ). Druhé náhradní h řišt ě se postavilo v tenisovém areálu. Bylo hodn ě využíváno, nebo ť tém ěř polovinu 70. let byl sokolovský areál rekonstruován. Rekonstrukce byly ukon čeny v roce 1974 a v jejím rámci se vybudovaly dva nové volejbalové kurty. K t ěm byl roku 1976 dostaven kurt t řetí a roku 1985 i kurt čtvrtý.

29

Volejbal v tělocvi čně se za čal hrát v roce 1950. Do té doby byl tento sport veden, jako sport hraný pod širým nebem a také členové TJ si nep řáli, aby tímto, do té doby okrajovým, sportem byla ni čena a p ředevším špin ěna t ělocvi čna. Zprvu byly podmínky dosti „spar ťanské“, volejbalové h řišt ě bylo doslova vpasováno na míry tehdejší t ělocvi čny a do h řišt ě vstupovala část jevišt ě. Roku 1972 se galerie zbourala a s ní i rampovité oblouky. T ělocvi čna tím nabyla dostate čných rozm ěrů, které má v nezm ěněné podob ě dodnes.

9.4 Trénink

Trénink v pravém slova smyslu se za čal uplat ňovat až v 50. letech. Do té doby se „trénovalo“ pouze formou zápas ů. Ve druhé polovin ě 20. století se za číná uplat ňovat metodická p říprava. Byla to doba, kdy pro celou Československou Republiku byl vzorem Sov ětský Svaz, od kterého jsme se snažili p řiu čit. „ Doba byla prosycena diktátem sov ětských zkušeností, a ty se v plné mí ře uskute čň ovaly také ve sportu “ (Oliva, 2002, s. 129). Prvním pr ůkopníkem sov ětského pojetí hry a tréninku u nás byl trenér SPZ Vítkovic a trenér reprezenta čních družstev dorostenc ů Ostravského kraje Karel Kramoliš. F. Butora, frýdlantský volejbalista, b ěhem studií v Ostrav ě pod K. Kramolišem trénoval. Tyto zkušenosti se pozd ěji F. Butora snažil v 50. letech uplatnit ve své rodné obci. Nejv ětší zm ěnou v tréninkové p říprav ě byla snaha rozvíjet individuální herní prvky. F. Butora byl vesm ěs hlavním frýdlantským trenérem až do roku 1972, kdy tuto činnost p řebírá M. Gurka, zkušený hrá č Tatranu Vratimov a NHKG Ostravy, týmu II. ligy. S výkony družstva nebyl spokojen a po roce mužstvo opouští. V roce 1977 se stává trenérem muž ů P. Ka ňák. P ůsobil zde až do roku 1986, kdy trénoval nejen muže, ale také žáky a ža čky. Od konce let 80. a p řevážnou část let 90. se stal hlavním trenérem Z. Trnka, který se nakonec začal zam ěř ovat hlavn ě na ženskou sout ěž, nebo ť ta mužská ztrácela hrá če a s tím i úrove ň.

30

10 TJ SOKOL METYLOVICE

První zmínky o volejbalovém d ění v této malé vesnici jsou, podle kroniky TJ, kladeny do roku 1928. Toho roku byl Jindrou Liberdou ušit první volejbalový mí č, kterému se brzy za čalo p řezdívat „šíša“ či „kobzol“. Odbíjená se hrála p řes uvázaný provaz mezi stromy a hlavním propagátorem, tak řka neznámé hry byl Miloš Čupa. Mládež tento sport zaujal, a tak si sami zhotovili první volejbalovou sí ť a upravili si hřišt ě. Poprvé se domácí volejbalisté st řetli v roce 1929 se Slezskou Ostravou. Využili domácího prost ředí a zvít ězili jednozna čně 3:0. Naopak tomu bylo, p ři odvet ě na ostravském h řišti, kdy metylovští hrá či hráli pouze v pěti a bez nejv ětší opory Miloše Čupy, prohráli 0:3. Soudobý kroniká ř se na tuto prohru snažil dívat pozitivn ě, když poznamenal: „ prohra pobídla hrá če k piln ějšímu hraní “ (Kronika metylovického volejbalu). Prvními hrá či byli: V. Čupa, V. Hajdušek, P. Čupa, P. Bílek, K. Homola aj. Liberda (Kronika metylovického volejbalu). V roce 1930 se konal první okrskový turnaj dorostu ve Sviadnov ě. Ú častnilo se ho 7 družstev (Místek, Brušperk, Paskov I. a II., Palkovice, Sviadnov a Metylovice). Metylovští vn ěm skon čili na druhém míst ě, když ve finále podlehli Místku. Téhož roku prob ěhl 5. října turnaj ve Frýdlantu. Hrály zde dv ě domácí družstva, pod vedením F. Butory, Sokol Nový Jí čín a Metylovice. Metylovští ve Frýdlantu nenašli p řemožitele. B ěhem celého roku tým odehrál 14 utkání, z nichž 10 vyhrál. Za zmínku ješt ě stojí zápas ve Frýdku, proti domácím ze 3. října, kdy „ byl zápas sehrán o pěti hrá čích bez soudce, aniž by h řišt ě bylo ohrani čeno “ (Kronika metylovického volejbalu). Kroniká ř dále poznamenává, že byl zápas neregulérní, a proto se prohrálo 0:3. Jaro roku 1931 za čalo velice slibn ě, dvojím vít ězstvím 5:0 nad Frýdlantem a Paskovem. V červnu vít ězná série pokra čuje, když na okrskovém turnaji dorostu porazili tým Paskova, Brušperku, Sta řiče, Palkovic a Sviadnova. Nezadržitelné Metylovice na domácím turnaji, za podpory širokého domácího publika, vít ězí nad Novým Ji čínem a Krmelínem. Po vít ězství na okrskovém turnaji muž ů v Krmelín ě postupují metylovští do župního finále po řádaném na h řišti Sokola Moravské Ostravy. Metylovice zde prohrály z 5 zápas ů pouze jediný (s Hradcem - Podolí), ale p řestože porazily i celkového vít ěze Opavu, skon čily na druhém míst ě, a to díky horšímu pom ěru set ů, proto do krajského turnaje v Přerov ě postupovala Opava. 31

Poslední turnaj sezóny se udál v Krmelín ě. Metylovští volejbalisté op ět všechny konkuren ční týmy porazili (Krmelín, Záb řeh, Paskov). Velmi úsp ěšnou sezónu hrá či zakon čili vít ězstvím nad Místkem 2:1. Metylovice tehdy reprezentovali v podbíjené: M, Čupa, V. Čupa, P. Čupa, P. Bílek, V. Hajdušek, J. Liberda. Rok 1932: „ V nov ě uspo řádané sestav ě jeví se už zna čná souhra. Nedorozum ění mezi nahráva či a sme čaři mizí a nastupuje vzájemné dopl ňování. Jen jedno bych vytkl celku: „Nestálost.“ Nemohu pochopit, jak je možno vyhrát jeden set 0:15 a 2, 13:15, 3., 3:15. Je to velmi nezdravé a škodí nám to. Snad by sta čilo trochu pevné v ůle na tu chvíli, kdy se m ěř í síly a je t řeba se soust ředit. “ Nová sezóna za čala, i p řes jisté výtky kroniká ře, velice slibn ě. Metylovice vít ězí na prvním turnaji nad Frýdkem i Krmelínem. Na domácím kv ětnovém turnaji. Hrá či se p řed svým publikem nedali zahanbit a soupe ře z Páskova a Krmelína hrav ě zdolali. B ěhem celého roku volejbalisté odehráli 53 zápas ů z toho 41 vít ězných, s pom ěry set ů 99:42. Tento rok byl obzvlášt ě úsp ěšný. Metylovští volejbalisté se stali mistry Moravskoslezské župy v Opav ě a mistry Kraje v Krmelín ě.

„Jednotlivec nic – celek vše!

Stál nás ten čas prachy Ale vem to ďas! Takový úsp ěch Cht ěli bychom zas. Budem se dál tužit, oželíme malér. Vyprázdn ěnou kapsu Naplní br. Miller“ (Kronika metylovického volejbalu ).

Metylovický volejbal za čínal být ve t řicátých letech v Moravskoslezském kraji pojem. O čemž se také m ůžeme do číst v tehdejších novinách: „ Sokol Metylovice po řádá dne 28. zá ří t. r. v rámci Tyršových oslav turnaj v odbíjené o bronzovou plaketu. Za čátek o p ůl 9. hodin ě ranní. P řihlášky řiďte na adresu: Boh. Čupa u čitel, Metylovice “ (Noviny Frýdecký Týdeník, 1932, 28. zá ří). „ Odbíjená v Metylovicích. V min. čtvrtek utkala se na h řišti Sokola Metylovice 3. nejlepší družstva Mor.-slezské župy – Krmelín, Paskov a Metylovice v přátelských zápasech, jež byly vhodnou p řípravou k blížícím se župním mistrovstvím v odbíjené. Je vid ět sv ědomitost, s jakou se venkovské jednoty 32 připravují k tomuto podniku, nebo ť neváží ani únavných cest, aby si mohly zahrát aspoň mezi sebou, když vedoucí ostravská družstva zahrají si s nimi jen s velkou nechutí na vlastním h řišti, nemluv ě o tom, že na venkov v ůbec nep řijedou. V prvním zápase porazil Krmelín hladce Paskov, který nastoupil s 2 náhradníky, 2:0 (15:5, 15:6), ve druhém zvít ězili Metylovice nad Paskovem 2:1 (7:15, 15:6, 15:7) a v posledním zápase podlehl Krmelín Metylovicím 1:2 (15:10, 5:15, 10:15) “ (Noviny České slovo, 1932, 5. října). V dalším článku z novin se dozvíme, že na župním turnaji muž ů v odbíjené, který se konal od 31. července do 14. srpna. P řijelo na n ěj 21 tým ů, ve t řech t řídách. První t řídu vyhrál Sokol Metylovice a stal se tak p řeborníkem župy pro rok 1932. Na tento turnaj se přihlásili i hrá či nov ě vzniklého B týmu Metylovic a ve t řetí t říd ě rovn ěž zvít ězili.

10.1 Turnaj muž ů sokolské župy Moravskoslezské v odbíjené

Na župním turnaji muž ů v odbíjené roku 1932 v I. t říd ě se metylovští umístili na prvním míst ě. Svou hrou na stadionu Sokola v Opav ě zastínili týmy z Opavy, ta skon čila na 2. míst ě, Moravské Ostravy, Hradce-Podolí, Vítkovice, Krmelín, a Mariánské Hory. S podobn ě výbornými výsledky hrá či odehráli i další turnaje a Moravskou župu s přehledem vyhráli. Velký pot ěšením byly i výsledky II. metylovského družstva muž ů. Ti taktéž zvít ězili ve své III. t říd ě a postoupili do II. t řídy. Hrá či, kte ří si vybojovali postup do II. t řídy: L. Čupa, V. a B. Bílkovi, R. Závodný, A. Mališ, K. Homola a A. Ju řica. „Je to úsp ěch veliký, za který vd ěč íme lásce k této ušlechtilé h ře, která u nás tak slavn ě zako řeňuje “ (Kronika metylovického volejbalu ). Zakon čení sezóny se odehrálo na domácím turnaji v rámci Tyršových slavností, který dle slov kroniká ře volejbalisté zakon čili „ krásným morálním výsledkem “. Domácí skon čili z celkov ě 7 družstev na t řetím míst ě za první Orlovou a druhou Moravskou Ostravou.

10.2 Finance Metylovic

Zajímavou stránkou prvorepublikového volejbalu byla finan ční stránka, a to tím, že na rozdíl od volejbalu dnešního byla tak řka nulová. Jakmile se metylovská úrove ň hrá čů zvýšila a hrá či za čali sout ěžit s vzdálenými týmy, bylo zapot řebí získat n ějak finance, kterými by se hradily náklady na dopravu. Auto si často p ůjčovali bezplatn ě od V. Bílka. Nemalým p řísp ěvkem byl dar tehdejšího starosty J. Müllera. Ten v ěnoval volejbalist ům 10 pastelových obraz ů, které hrá či postupn ě prodávali a platili z toho 33 výdaje. Jako vyjád ření díku se vytvo řil fond bratra Müllera a z n ěj se hradily volejbalové náklady.

10.3 Rok 1933 Metylovice

Tento rok byl nemén ě úsp ěšný jako ten p ředcházející. Metylovští odehráli mnoho turnaj ů a svými výkony, i nadále t ěšili nemálo p řihlížejících divák ů. Doma se již hrálo na t řech nov ě vystav ěných dvorcích za školou, které si hrá či svou hrou ur čit ě zasloužili. Nejv ětší turnaje odehráli hrá či v Nové B ělé za ú časti 16 tým ů v četn ě Rychvaldu (mistr t ěšínské župy). Metylovice turnaj zvít ězily bez jediné porážky, práv ě před Rychvaldem a potvrdily roli favorita. Na turnaji v Pet řkovicích se utkaly s nejv ětšími konkurenty celé župy, s Opavou, Rychvaldem, Lazy a dalšími 9 družstvy. Metylovští všechny soupe ře porazili, v četn ě t ěch t ří nejsiln ějších. Ty porazili po vyrovnaném boji, vždy 2:1 na sety a vyhráli tak další náro čný turnaj. Nejd ůležit ějším turnajem roku bylo mistrovství župy v Opav ě. Metylovice prohrály pouze dva sety a obhájily titul mistra moravskoslezské župy, i p řesto že velkou část sezóny odehrály bez Vojty Čupy, který byl po část sezóny na vojn ě. Sestava mistrovského družstva byla: J. Liberda, F. Halata, V. Hajdušek, P. Bílek, V. Čupa a M. Čupa.

10.4 Přátelské utkání s Rychvaldem, aneb volejbalová kultura tehdy a dnes

Na rozdíl od dnešních dní byla volejbalová kultura podstatn ě p řátelšt ější. Pravd ěpodobn ě v tom hraje roli jiný životní styl. Na rozdíl od dnešního hektického stylu života, bylo za první republiky zcela b ěžné, že se po zápase týmy šly i spole čně bavit, či si vyšly na procházku. Jako p říklad uvedu p řátelský zápas Metylovic s Rychvaldem. Samotnému zápasu p ředcházel dopis od hrá če Rychvaldu V. Tomily: „Brat ře! Na základ ě Tvého lístku za řadil jsem už, že p řijedeme 15., a sice asi v 7 h ráno. P řijede nás asi 25. Co tý če toho volleye – vždy ť byste na nás sta čili za každých okolností – my se však t ěšíme, že si zahrajeme a tím získáme! Bude-li krajně nep říjemné po časí, tedy nejedeme! Těším se na skušanou 15. srpna!“ (Z dopisu V. Tomisy ze 2. srpna 1933 adresovaný klubu TJ Sokol Metylovice). Hrá či opravdu p řijeli ve výše zmín ěném po čtu v autobuse. Po zápase, který skon čil domácím vít ězstvím, se šli všichni vykoupat do nedaleké řeky a následn ě si ud ělali malý výlet p řes blízký kopec Čupek. Záv ěr dne se odehrál v místní sokolovn ě, ve které se tan čilo, za doprovodu živé kapely

34 rychvaldických a metylovských muzikant ů, až do 11 hodin. Takto strávený den s konkuren čním družstvem, si lze v dnešní dob ě jen stěží p ředstavit.

10.5 Rok 1934 Metylovice

Byl to rok velké slávy, nebo ť se v Metylovicích dne 5. srpna odehrál turnaj o přeborníka Moravskoslezské župy. Domácí družstvo bylo hnáno svými oddanými diváky a zvít ězilo ve všech p ěti zápasech. Metylovice zvít ězily nad druhou Opavou, třetím Hradcem, a dále porazily Paskov Komárov a Vítkovice, ty se v ůbec nedostavily a prohrály kontuma čně 0:2. Díky tomuto vít ězství, kdy se metylovští stali pot řetí v řad ě přeborníky župy, jeli hrá či na krajský turnaj do P řerova. Zde byly svedeny t ěžké zápasy s 8 župními vít ězi ČOS východomoravského sokolského kraje. Turnaj vyhrála Krom ěř íž, p řed P řerovem. Metylovice skon čily na p ěkném 4. míst ě. Během roku se odehrálo, jako obvykle ješt ě mnoho turnaj ů. Metylovští vyhráli celkem další dva z nich, a to turnaj v Moravské Ostrav ě a v Krmelín ě. Bohužel z roku 1935 se mi nepoda řilo nalézt žádné informace. V roce 1936 se hrá či umístili na t řetím míst ě v boji o p řebor župy. Jak píše sokolský kroniká ř: „ Skv ělí hoši vedení nadšeným Milo čem Čupou získávali vít ězství za vít ězstvím “ (Kronika metylovického volejbalu). Mezi roky 1937 a 1938 jsem op ět nenalezl žádné zmínky o metylovském volejbale. V roce 1939 družstvo už sice nedosahuje kvalit první poloviny t řicátých let, ale nadšení hrá čů neopadává. Úsp ěchem roku byl turnaj ve Frýdlantu nad Ostravicí, kde družstvo porazilo Pstruží, Hodo ňovice, i domácí Frýdlant. Jedinou prohru utrp ěli s Kun čicemi. Tehdy hráli i dorostenci okrskový turnaj v Místku, ale nedostali se do finále. V roce 1940 odehráli 16 zápas ů, z nichž jich vyhráli 12. Během vále čných let 1941 až 1945 se v Metylovicích volejbal nehrál. Mnozí muži byli aktivní v protin ěmeckých organizacích, a n ěkterým se to stalo osudným. Velkou tragédií nejen pro metylovský volejbal, ale p ředevším pro celou obec byla smrt Bohumila Čupy, který byl popraven za „protistátní“ činnost.

35

10.6 Povále čná léta

Na po čest bývalého volejbalového kapitána Miloše Čupy, byl v roce 1946 poprvé uspo řádán první ro čník memoriálu Miloše Čupy. Tento volejbalový turnaj se řadí mezi nejstarší volejbalové turnaje v České Republice a je dodnes velmi oblíben. Nejv ětší slávy se t ěšil v šedesátých letech, kdy na n ěj zavítalo až 20 družstev. První doložené informace o metylovském oddíle v rámci republikové sout ěže jsou až od roku 1960. Muži tehdy hráli sout ěž KP II. t řídy a skon čili na 6. míst ě. Na již tradi čním Memoriálu Miloše Čupy se domácí umístili na 8. míst ě z celkov ě 19 družstev, vít ězem se stal Krnov. Na turnaji p ředvedly své volejbalové um ění také ženy, zú častnilo se celkem 5 družstev. Muži hráli v sestav ě: S. Kožušník, F. Bílek, V. Lu ňáček, P. Šimek, R. Mališ, T. Škornice, M. bílek, P. Bílek a M. Čupa. Rok 1961 se nezapsal mezi ty úsp ěšné. Tým se neudržel v KP II. t řídy a spadl do OP I. t řídy. Více se jim již da řilo na díl čích turnajích v Komorní Lhotce, kde vyhráli a druzí skon čili v Poháru osvobození. Následný rok byl podstatn ě úsp ěšn ější, muži se op ět vrátili do KP II. t řídy když v kone čném sou čtu sezónních zápas ů porazili t ěsn ě Raškovice o jediný set. Dobrou sezónu obohatili dv ěma vít ězstvími na turnajích v Chlebovicích a na Pstruží. Téhož roku bylo vytvo řeno dorostenecké družstvo, jehož mladí sportovci byli nad ějným příslibem do budoucích let. V roce 1964 se na základ ě kontumací dvou zápas ů, muselo metylovské družstvo rozlou čit s krajskou sout ěží a znovu kleslo do OP I. t řídy. V ětší radost d ělali dorostenci. Ti v sout ěži muž ů v OP II. t řídy skon čili druzí za RH Místkem a v okresním p řeboru dorostenc ů se jim povedlo dokonce zvít ězit. Díky t ěmto úsp ěch ům bylo pár dorostenc ů nominováno do výb ěru okresu. Trenérem tohoto dorosteneckého družstva se stal M. Kožušník, který byl rovn ěž vedoucím mužstva Metylovic (80 let metylovického volejbalu, 2009). Ve druhé polovin ě let 60. muži hráli OP II. t řídy spolu s dorostenci. Metylovští volejbalisté žádných velkých úsp ěch ů nedosáhli, i díky tomu že mnozí volejbalisté byli odvolávání na vojenskou službu. Rok 1968 byl poznamenán vpádem vojsk varšavské smlouvy a mnohé sout ěže nebyly v ůbec dohrány. Následujícího roku byly Metylovice po t řech konzumacích vylou čeny ze sout ěže. V roce 1970 se nepovedl ani zorganizovat Memoriál Miloše Čupy a muži nehráli žádnou sout ěž.

36

Až roku 1973 se v Metylovicích našli hrá či oddaní tomuto sportu, který m ěl v této vesnici tak slavnou historii. Muži op ět za čali hrát sout ěž OP II. t řídy a skon čili na 5. míst ě. Z celkov ě 7 ú častník ů. V roce 1976 p řebírá trenérský post nad volejbalisty Zden ěk Pavlásek a tím se za čala op ět více zvyšovat úrove ň oddílu. V roce 1976 se po dlouhé době družstvo navrací do OP I. t řídy. Roku 1981 se muži v OP I. t řídy umístili na p ěkném 4. míst ě a obnovil se tým dorostenc ů, kte ří skon čili na 5. míst ě v OP II. třídy. V roce 1983 se muž ům poda řilo vyhrát skupinu OP I. t řídy, ve finále bojovali o postup do KP II. t řídy, bohužel podlehli družstvu Vratimova a sen o KP jim o vlásek unikl. Rok poté se muž ům povedlo dobré výsledky zopakovat, ba co víc, dokonce se probojovali do KP II. t řídy a znovu tak vrátili metylovický volejbal tam, kam vždy pat řil. Hrá či kte ří vybojovali KP II. t řídy byli v sestav ě: Z. Pavlásek, A. Fajkus, P. Kožuch J. Ištvánek, J. Čupa, Z. Huser, K. Merta, V. Mališ, R. Mališ, V. Hajdušek a P. Horvát. Do roku 1989 muži hráli KP II. t řídy ve složení: T. Kub ča, J. Čupa, P. Kožuch, Z. Huser, P. Horvát, J. Ištvánek, V. Mališ, R. Mališ, A. Fajkus, V. a K. Mertovi, H. Mec a V. Hajdušek, tým vedl i nadále Zden ěk Pavlásek. V tomto období se muž ům pom ěrn ě da řilo a kon čili obvykle do 3. místa. V roce 1986 se ú častnili dnes asi nejv ětšího českého antukového turnaje v Dřev ěnicích, toho roku také vyhráli turnaj v Palkovicích a Fry čovicích. V roce 1987 Kv ětoslav Merta za čal trénovat žáky, a ti již následující sezónu obsadili na turnajích celkem čty řikrát druhé místo. V roce 1986 byly dostav ěny nové kurty v celkových nákladech 111 482 K čs, dnes již částka dozajista úsm ěvná (80 let metylovického volejbalu, 2009). V roce 1989 kon čí metylovské p ůsobení v KP, nebo ť muži skon čili na 7. sestupovém míst ě a spadlo do OP I. t řídy. Díky sestupu mnoho dobrých hráčů tým opustilo. Proto ani v OP nep ředvád ěly metylovice žádné dobré výsledky a skon čily až na 8. míst ě. V dalším roce se muži rozhodli, že se sout ěží skon čí, a tak v Metylovicích hráli volejbal nadále pouze žáci a ženy. V 90. letech to byli práv ě žáci pod vedením trenéra Lumíra Hajduška, kte ří sklízeli volejbalové úsp ěchy. Základ družstva tvo řili hrá či: L. Drastych, bratři Suchanové, brat ři Hajduškové, P. Mališ, M. Mohyla a D. Ištvánek. Tomuto týmu se povedlo sedmkrát za sebou získat titul okresních p řeborník ů, nejprve v kategorii minižák ů, pak žák ů a nakonec dorostenc ů. Obzvlášt ě v oblastních p řeborech jejich výsledky stojí za zmínku, nebo ť v ro čnících 94/95,96/97 a 97/98 skon čili na druhém míst ě. Tyto dobré výsledky slibovaly do budoucna, že se v Metylovicích op ět „vyklube“ kvalitní mužské družstvo. Tak se také stalo. Roku 1994 je znovu sestaveno družstvo 37 muž ů a již od roku 1996 až do sou časnosti hraje mužstvo krajský p řebor, a to dokonce od roku 2004 KP I. t řídy.

38

11 TATRAN PRAŽMO – RAŠKOVICE

Historické po čátky raškovického volejbalu spadají do za čátku let padesátých. Roku 1953 byla ustanovena nová t ělovýchovná jednota Tatran Pražmo-Raškovice, jejíž sou částí nebyl pouze volejbal, ale také stolní tenis, šachy, lyžování a fotbal. V roce 1954 muži za čínají hrát okresní p řebor. Již následujícího roku tým postupuje do krajského p řeboru. Krajskou sout ěž II. t řídy hrají až do roku 1961, kdy sestupují do okresního p řeboru. V roce 1965 sice okresní p řebor vyhráli, nicmén ě z finan čních důvod ů si nemohli dovolit hrát krajskou sout ěž, a proto i nadále hráli pouze na okresní úrovni. V polovin ě 60. let se utvo řilo také dorostenecké družstvo a následn ě i žákovské družstvo. Tito chlapci mezi lety 1966-1977 m ěli, na rozdíl od muž ů, nemalé úsp ěchy a to na celostátní úrovni. V roce 1971 se žáci stávají P řeborníky ČSR vesnických družstev. Žáci v 70. letech hráli okresní sout ěž, ale v první polovin ě 80. let hráli krajskou sout ěž, kde v roce 1984 slavili krásné 3. místo. Muži jak v 70. tak i v 80. letech hráli pouze okresní sout ěž. V roce 1989 odehráli mezinárodní zápas v Katovicích v Polsku. V 90. letech, stejn ě jako v letech předcházejících, muži hrají pouze OP II. třídy. Od roku 2009 TJ Pražmo-Raškovice byla p řejmenována na Volejbalový klub Raškovice v čele s předsedou Z. Sonnkem.

11.1 Raškovice - Memoriál Josefa Saláta

Raškovice jsou ve „volejbalovém sv ětě“ známy p ředevším díky velkému volejbalovému turnaji. Tento turnaj nese jméno Salátový, na po čest starosty Sokola Josefa Saláta. První ročník byl zorganizován v roce 1959. O dva roky pozd ěji byl s tímto turnajem zahájen také turnaj pro ženy tzv. „Beskydský pohár“, který byl v roce 1987 p řejmenován na turnaj „Pohár Jaromíra Vybírala“, na po čest prvního p ředsedy TJ a dlouholetého hrá če a trenéra. Memoriál J. Saláta, má velkou oblibu do dnes a řadí se mezi nejv ětší volejbalové turnaje v Moravskoslezském kraji. Na tuto sportovní událost dojížd ějí týmy i ze zahrani čí, Polska a Slovenska. Na 50. ro čník tohoto turnaje se p řihlásilo 32 družstev, vítězem se stalo družstvo Brna – „Chudák pes“, p řed druhou Ostravou (DHL) – „Šatna 209“ a t řetí VŠB Ostrava.

39

11.2 Areál TJ Pražmo – Raškovice

V roce 1954 byla na p ůvodním sokolském h řišti vybudována dv ě antuková hřišt ě. V šedesátých letech se povedlo postavit klubovnu. Mezi lety 1966 – 1977 byly dále vybudovány další dva antukové kurty a spolu s nimi byla vykopána studna.

40

12 TJ SOKOL PALKOVICE

Oficiálním datem založení volejbalu v Palkovicích byl rok 1971, ale volejbal se zde hrál již mnohem d říve. Palkovi čtí sportovní nadšenci se s volejbalem seznamovali pravd ěpodobn ě skrze volejbalisty ze sousedící vesnice Metylovice, která m ěla tehdy výborné družstvo. Palkovický volejbal byl ovšem v té dob ě čist ě rekrea ční záležitostí. První pokusy o založení volejbalového oddílu byly roku 1964, kdy se zde volejbal podle kroniky prokazateln ě hrál. Regulérní tým, který by hrál oficiální sout ěž se ale neutvo řil a po dvou letech tato činnost uhasla. Nové oživení zájmu o tento sport přinesl rok 1970, kdy skupinka nadšenc ů za čala hrát volejbal v prostorách dnešních tenisových kurt ů. Na podzim roku 1971 se za tehdejšího p ředsedy TJ Sokol Stanislava Harabiše zakládá volejbalový oddíl. Vedení se ujali Vladimír Ba ča spolu Františkem Huškou. Zakládajících člen ů bylo celkem 13: V. Ba ča, L. Bílek, P. Bužek, F. Huška, V. Chlebek, J. Ivánek, L. Ivánek, Z. Jal ůvka, K. Kr č, M. Merta, Z. Pavlas a L. Weber. Od roku 1986 je volejbalovým p ředsedou Jaromír Ivánek a dnes má členská základna 126 člen ů (http://www.volejpalkovice.wz.cz/). Regulérní sout ěž se za číná hrát na ja ře roku 1972. Zápasy se hrály na školním dvo ře, kde tehdy bylo hlinito-škvárové h řišt ě. Muži hrají mezi lety 1972 až 1995, tedy celých 23 let, pouze okresní p řebor, a to bez v ětších úsp ěch ů. Prvním úsp ěšným volejbalovým rokem je sezóna roku 1994/1995 kdy se muž ům poda ří zvít ězit v okresním p řeboru a postupují poprvé v historii do Krajské soutěže. Hned následujícího roku se jim poda řilo vyhrát KP II. třídy a v roce 1996 za čínají hrát KP I. třídy. První sezónu se sice v této sout ěži neudrželi, ale již roku 1998 se do KP I. třídy navracejí a na této úrovni hrají až do roku 2006. Rok 2006 je doposud nejv ětším úsp ěchem palkovického volejbalu, družstvo se dostává do 2. ligy. První sezóna sice nedopadla dob ře a tým spadl zp ět do krajské sout ěže, ale historie se opakuje, a tak stejným zp ůsobem jakým se palkovi čtí volejbalisté prosazovali v KP I. třídy, tak se prosazovali i v 2. lize, tedy hned roku 2008 se do druhé ligy navracejí a tuto sout ěž hrají i dnes. V historii palkovického volejbalu hrálo mnoho výborných hrá čů , z nich bych zmínil hrá če: Tomáše Kr če, Honzu Kasper číka, Kamila a Pavla Zemany, Romana Jakubíka a dnes hrající oporu Filipa Hanáka. Žáci za čínají trénovat od roku 1982 pod vedením trenérky Alice Kulové. Pod jejím vedením družstvo složné z hrá čů K. a P. Zemanovi, J. Merta, L. Volný, M. Prokop, R. Šimek a L. Bílek, vyhrálo v roce 1983 okresní p řebor a stalo se tak v ůbec 41 prvním palkovickým volejbalovým družstvem, kterému se poda řilo vyhrát okresní sout ěž. Od roku 1977 hrají v Palkovicích také ženy, kterým se poda řilo roku 1984 postoupit do krajské sout ěže. K ženské volejbalové historii se váže jedna poměrn ě vtipná p říhoda. Stala se roku 1982, kdy ženy prohrály kontumačně zápas v Ostrav ě pro nedostatek hrá čů , nebo ť hrá čka Lenka Paltuzgová si byla sko čit padákem. Vítr ji ovšem odnesl kousek dál, než p ůvodn ě zamýšlela, a na zápas dorazila p říliš pozd ě. Dnes má palkovický oddíl celkem dev ět družstev, a to v mužské kategorii: dv ě družstva muž ů, juniory, žáky, minižáky a v ženské kategorii: ženy, juniorky a dv ě družstva miniža ček.

12.1 Turnaje

Volejbalisté pravideln ě ve své historii objížd ěli řadu turnaj ů, a to nej čast ěji na turnaj v Raškovicích, Metylovicích, ve Sta řiči či Fry čovicích. Tradi ční „Veteránský turnaj“ založili v okrese práv ě palkovi čtí. V Palkovicích se hrál také od roku 1978 „Velikono ční turnaj“ muž ů a žen, tento turnaj ovšem roku 2007 zanikl.

12.2 Sportovní areál

Současné h řišt ě se za čalo budovat již od samého za čátku, kdy se hrála volejbalová sout ěž, tedy od roku 1972 a dv ě antukova h řišt ě byla dobudována roku 1973. H řišt ě byla vybudována na pozemku paní Niklové a velkou pomocí bylo bezplatné zap ůjčení techniky místním zem ědělským družstvem. Stromy kolem kurtu byly zasazeny v roce 1980. Byla to druhá výsadba, nebo ť tu první zcela sežrali králíci. Klubovna a hospodá řské zázemí byla budována od roku 1979 a dobudována byla po třech letech. T ělocvi čna byla vybudována již v roce 1978. V roce 2004 se postavila nová, druhá t ělocvi čna. Na konci roku 2007 byla také pln ě zrekonstruována stará tělocvi čna i s hledišt ěm pro zhruba 200 divák ů, tato t ělocvi čna svými rozm ěry pln ě vyhovuje nejvyšším volejbalovým sout ěžím.

42

13 TJ SOKOL KOZLOVICE

Ve vesnici Kozlovice se volejbal za čal hrát od konce 20. let. V té dob ě kozlovi čtí volejbalisté nehráli žádnou oficiální sout ěž. Ú častnili se pouze p řátelských zápas ů s okolními týmy. První kozlovický tým tvo řili volejbalisté: J. Kocián, A. Kahánek, J. Svitavský, P. Krkoška, A. Závodný, L. Závodný a F. Tofl. V mezivále čné dob ě hrá či objížd ěli moravské turnaje, jako nap říklad turnaj v Troubkách. V 50. letech volejbalisté hrají již oficiální okresní sout ěž a spadají pod tehdejší okres Frenštát pod Radhošt ěm. Centrem odbíjené je h řišt ě v Ková čov ě lese. Na za čátku druhé poloviny 20. století je utvo řeno také družstvo žen. Ženské volejbalové družstvo tehdy vychovalo dv ě výborné hrá čky, sestry Julii a Jaroslavu Vl čákovy, které hrály v letech 1955 a 1956 2. ligu za Rožnovský tým. Velký vzestup úrovn ě kozlovického volejbalu je p řelom let 50. a 60. 2, kdy se do vedení volejbalu v okrese Frýdek-Místek dostává Alois Vybíral z Raškovic. Pod jeho vedením dostává volejbal p řesný řád a za číná se systematicky pracovat s mládeží. V Kozlovicích tou dobou dochází k velkému omlazení týmu a mužstvo muž ů i mládeže za číná trénovat Václav Kocián s Alfrédem Tká čem. Hlavními volejbalovými oporami se stávají: V. Kocián, S. Zeman, J. Zeman, P. Zeman, K. Štefek, K. Štefek a A. Pustka. Tato parta lidí reprezentovala Kozlovice po dobu 20. let. Byla to zlatá éra Kozlovického volejbalu, který hrál tehdy nep řetržit ě po celá 60. a 70. léta krajskou sout ěž. Volejbalisté si drželi vysokou úrove ň hlavn ě díky pravidelným trénink ům a také díky dobré výchov ě mládeže (700 let valašské obce Kozlovice, 2009). Krajská sout ěž vyžadovala dobrý povrch h řišt ě. Na za čátku 60. let je tedy škvárový kurt, který byl velice „háklivý“ na zm ěny po časí (díky dešti se často nedalo hrát), p řestav ěn na mnohem kvalitn ější antukový. V roce 1971 muži vyhrávají krajskou sout ěž a postupují do krajského p řeboru. Následující sezónu je družstvo posíleno o mnohé opory, jako nap říklad exligový nahráva č Ing. Vlastimil Fojtík z týmu Chemi čky Ústí nad Labem a z VP FM Jan Kasper čík. Družstvo je také posíleno o n ěkolik hrá čů z blízkého m ěsta Frenštát pod Radhošt ěm. I p řes posily se kozlovi čtí v sout ěži neudrželi a hned po první sezón ě klesli znovu do krajské sout ěže. Sedmdesátá léta jsou obdobím nejv ětšího kozlovického volejbalového rozkv ětu. Ková řů v les se stával pravideln ě hojn ě navšt ěvovaným místem v ětšiny Kozlovi čan ů a dokonce i na „venkovní zápasy“ vyjížd ěl tým podporovat plný autobus kozlovických fanoušk ů. V 80. letech p řeci jen dochází

2 V 60 roce zanikají mnohé československé okresy, v četn ě Rožnovského, a Kozlovice spadají do okresu Frýdecko-Místeckého. 43 k ur čitému opadnutí zájmu o tento sport a roku 1986 se muži poprvé od 60. let neumis ťují do 5. místa v krajské sout ěži. Díky sníženému zájmu mládeže se neda ří dopl ňovat tým novými oporami a roku 1990 kozlovi čtí volejbalisté opoušt ějí krajskou sout ěž. Dnes hraje v Kozlovicích prim ženský volejbal pod vedením Ing. Vlastimila Fojtíka, s nímž hrají krajskou sout ěž (http://volejbal-kozlovice.webnode.cz/historie2/).

44

14 TJ SOKOL PSTRUŽÍ

Po čátky volejbalu ve Pstruží jsou kladeny do 30. let. Hrálo se na h řišti mezi školou a kaplí. Prvními hrá či byli brat ři H. a F. Šim čákovi, B. Filipec, A. Šim čák, J. Ká ňa a J. Plucnara. První sí ť t ěmto nadšenc ům upletla u čitelka Schochorková. Ve 40. letech rozší řili hrá čskou základnu O. Šim čák, B. Šigut a O. Plucnara. Do 50. let neexistují žádné písemné údaje a veškeré informace jsou získávány skrze pam ětníky. Písemné záznamy jsou až z druhé poloviny 50. let kdy Pstruží v roce 1957 za číná hrát Okresní p řebor okresu Frenštát pod Radhošt ěm. V té dob ě hrály také dnes již zaniklé týmy Čeladné, Kun čic pod Ond řejníkem, či RH Frenštátu pod Radhošt ěm. Od roku 1960 spadá Pstruží pod Frýdecko-Místecký okres a v tomtéž roce byl také založen volejbalový oddíl (DTJ – TJ Sokol Pstruží 1930 - 2005, 2005). Od padesátých až do poloviny let sedmdesátých byl tým, složený z B. Bialka, A. Kvapila, M. a Z. Kure čků a B. Zatloukala, veden hrajícím kou čem Karlem Huserem. Volejbalový oddíl také uspo řádával časté turnaje v Dubin ě, na které p řijížd ělo až osm družstev. Samotný tým hojn ě objížd ěl blízké turnaje, p ředevším Memoriál v blízkých Metylovicích. T ělovýchovná Jednota v 70. letech zrekonstruovala volejbalové zázemí, byly postaveny šatny a opravena dv ě h řišt ě. I díky zlepšeným podmínkám družstvo pravideln ě hrálo okresní sout ěž. V roce 1974 se vedení družstva ujímá Adolf Kvapil, za jeho vedení se roku 1978 volejbalisté zú častnili i celorepublikového volejbalového turnaje v Dřev ěnicích a skon čili na 18. míst ě z celkových 64 účastník ů. V 80. letech družstvo, vedené Miroslavem Kotkem, pokra čuje na okresní sout ěži. Díky velice dobrým výsledk ům je jim dokonce nabídnuta ú čast v krajské sout ěži, ale z finan čních d ůvod ů tuto nabídku odmítají. V roce 1980 se zde utvo řilo poprvé mužstvo žák ů, které pod vedením Osvalda Wytrzense roku 1985 vyhrává okresní p řebor. Zvýšený zájem o odbíjenou se projevuje nejen mezi muži, ale i mezi ženami, které v roce 1986 také za čínají hrát. A od roku 1987 ženy hrají okresní p řebor žen nep řetržit ě až do sou časnosti. V první polovin ě 90. let muži pokra čují ve vyrovnaných výkonech na okresní úrovni. V sezón ě roku 1996/97 dostávají druhou nabídku zahrát si krajskou sout ěž. Podruhé už neváhají a poprvé v historii vstupují do krajské sout ěže. Tuto sout ěž hrají i nadále.

45

15 VOLEJBALOVÁ HISTORIE VE FRÝDKU-MÍSTKU

Ve Frýdku-Místku se za čal hrát mužský volejbal ve 20. letech. Bohužel se ale kronika Frýdecko-Místeckého volejbalu ztratila a informace o volejbalových za čátcích prakticky zcela chybí. Proto jsem byl odkázán pouze na pam ětníky a volejbalové nadšence, kte ří mi byli schopni alespo ň zevrubn ě popsat odbíjenou v tomto m ěst ě. Prvním oddílem, který dosáhl v ětších úsp ěch ů, je T ělovýchovná Jednota Válcovny plechu Frýdek-Místek. O této T ělovýchovné jednot ě se do čteme v mnoha díl čích okolních kronikách, z nich je patrné, že frýdecko-míste čtí volejbalisté hráli vyrovnané boje se Sokolem Metylovice, Sokolem Kozlovice, Sokol Frýdlant nad Ostravicí, Sokolem Pstruží a dalšími. První písemné prameny o Frýdecko-Místeckém oddílu jsou až z roku 1972. V šedesátých letech hrály za Frýdek-Místek v rámci TJ Válcovny plechu celkem tři mužská družstva. Muži A družstva hráli v 60. letech krajský p řebor I. t řídy, ale roku 1971 se v této sout ěži neudrželi a spadali do krajského p řeboru II. t řídy. Tehdy za n ě hráli: J. Tiahan, G. Amzler, A. Hon, D. Leipert, Z. Olšák, J. Uhlí ř, J. Štivak, P. Charvát, P. Malý, J. Stoklasa, V. Holuba a Ing. K. Pochobradský. Pokles úrovn ě muž ů v roce 1971 byl, podle kroniká ře TJ, zap říčin ěn nesourodým kolektivem a absencí mnohých hrá čů na trénincích. Z výro ční zprávy odbíjené je patrná velká snaha p ředstavenstva TJ, v čele s jejím p ředsedou Janem Zemanem, zvýšit volejbalovou úrove ň. Díky dv ěma posilám, Petra Malého z Liberce, Vít ězslava Holuba ze Slavie Olomouc a dobrého vedení Josefem Hellebrantem, se týmu v sezón ě 1972/1973 znovu za čalo da řit. Trénovalo se pravideln ě dvakrát týdn ě a mimo sezónu muži objížd ěli v ětšinu dostupných turnaj ů. V této sezón ě muži vyhráli všechny sout ěžní zápasy. Vyhráli skupinu, a tím si vybojovali ú čast ve dvoukolovém turnaji o postup zp ět do krajského p řeboru I. t řídy. Tento záv ěre čný sout ěžní turnaj vyhráli bez sebemenšího zaváhání a po roce op ět postoupili do KP I. třídy. Během celé sezóny odehrálo A družstvo muž ů 86 utkání, z nichž 71 dokázalo vyhrát, zú častnilo se mnoha turnaj ů, jako nap říklad Pohár NF (2. místo), Memoriál v Metylovicích (2. místo), Turnaj v Raškovicích (2. místo) a turnaj v Českém T ěšín ě (1. místo). Následující sezóna byla jednou z nejúsp ěšn ějších sezón ve Frýdecko-Místecké historii.

46

Pod vedením nového hrajcího trenéra Olšáka tým složený z: Amzlera, Hony, Holuše, Leiperta, Mališe, Malého, Štivara, Štundy, Tiahana a nové posily ze Sokolu Kozlovice Kasper číka, odehrál výbornou sezónu. Muž ům se dařilo p ředevším na turnajích, vyhráli domácí Memoriál Staše a Zahradníka, Memoriál v Metylovicích, ve Sta řiči a v Hrab ůvce. V mistrovské sout ěži odehrálo družstvo celkem 30 zápas ů, z nichž 10 vyhrálo a umístilo se tak na 11. míst ě z 16 tým ů. Dle slov kroniká ře: „ Bylo to nejlepší umíst ění, jakého bylo kdy docíleno. “ Mužstvo muž ů B bylo údajn ě nakaženo špatnou morálkou od A družstva, s kterým trénovalo. Hrá či hráli v sezón ě 1971/1972 stejn ě jako A tým KP II. třídy, ale z důvod ů nedostate čné ú časti hrá čů na t řech sout ěžních zápasech, bylo družstvo ze sout ěže vylou čeno. V roce 1973 pod vedením hrajícího trenéra O. Motlocha obnovuje činnost B družstvo muž ů. Tým byl složen z: Brchan ě, Bury, Ivánka, Svobody, Šruba ře, Ing. Pochobradského a Hellebranda. Družstvo hrálo OP I. t řídy a vyhrálo celkem 16 z 18 zápas ů, sout ěž vyhrálo a dostalo se tak pro sezónu 1973/1974 znovu do KP II. třídy. Mužskému C družstvu se v sezón ě 1971/1972 také velice da řilo. Vyhrálo OP I. třídy a m ělo možnost hrát KP II. t řídy. Byli to ovšem starší hrá či, kte ří hráli volejbal již pouze pro zábavu a postup do vyšší sout ěže odmítli. Mimo to se také ú častnili ostravské veteránské ligy tzv. „Old-boys-ligy“, pro muže starší 35 let. Dorostenecké družstvo chlapc ů vedl v 70. letech Ji ří Šruba ř. V té dob ě se na Frýdecko-Místecku nehrála žádná dorostenecká sout ěž, proto tým hrál m ěstský p řebor v Ostrav ě. Zastupitelé TJ se na sch ůzi v roce 1971 rozhodli ve v ětší mí ře podporovat mladou volejbalovou základnu. O dorostence a žáky se m ěli dále starat manželé Vybíralovi, Ji ří Šruba ř, a G. Amzler. Od poloviny 70. let žáci hrají OP. Ženský volejbal byl tehdy, na rozdíl od dnešní doby, kdy ženy hrají extraligu, na okraji zájmu. Trénoval je Ing. Horyna a hrály pouze okresní sout ěže. Na to, jak je Frýdek-Místek velké m ěsto čítající dnes tém ěř 60 tisíc obyvatel, se zde nikdy nehrála mužská nejvyšší volejbalová sout ěž. Nejv ětší úsp ěchy zaznamenal Frýdecko-Místecký volejbal v 80. letech, kdy hrál 2. národní ligu, ale ke konci 80. let se TJ Válcovny plechu F-M rozpadly a v 90. letech se nenašel žádný kvalitní týmový nástupce. Dnes hrají muži pod názvem ŠSK Beskydy KP II. t řídy. V poslední dob ě se Frýdecko-Místecký volejbal soust řeďuje p ředevším na mládež. V rámci ŠSK Beskydy jsou trénovaní nejen muži, ale p ředevším mladí a nad ějní hrá či již od první t řídy. P ředsedou je pan Miloslav Chrobák, hlavním trenérem Ivan Pelikán. Projekt sponzoruje Vav řinec Pe čínka a Evropská Unie. V rámci tohoto 47 volejbalového projektu si volejbalové vedení vyty čilo za cíl stát se po boku Ostravy hlavním volejbalovým centrem Moravskoslezského kraje. K tomu mají dopomoci kvalitní trené ři, dobré zázemí a nemalá píle. Jak vidno, úsp ěchy se již dostavují, nebo ť žáci jsou nyní na 2. míst ě, za VK Ostrava A, v krajském p řeboru. Kadeti jsou dnes v krajském p řeboru na 1. míst ě, p řed Opavou a Novým Ji čínem. Junio ři jsou na 3. míst ě za Benešovem a prvním Krnovem. Sou částí ŠSK Beskydy je také projekt tzv. „Besky ďáček“, který je zam ěř en na ty nejmenší, jak chlapce, tak dívky. Již dnes je v „Besky ďáčku“ zaregistrováno kolem 180 dětí, které jsou pod odborným vedením pedagog ů a trenér ů. Cílem je motorický rozvoj dětí, seznámení se základní volejbalovou technikou a hraní mini-volejbalu. Unikátní je především p řístup samotných trenér ů, kte ří dojížd ějí na jednotlivé školy a u čí tak d ěti na jejich domácích školách. Tím je ušet řeno mnoho času p ředevším pro rodi če, kte ří by museli d ěti jinak na tréninky speciáln ě vozit.

15.1 Frýdecko-Místecké turnaje

TJ Válcovny plechu Frýdek-Místek se starala o chod mnoha volejbalových turnaj ů. Tím nejv ětším byl turnaj muž ů „Memoriál M. Staše a L. Zahradníka“. Hrál se od roku 1967 obvykle na h řišti TJ VP FM. Ú častnilo se obvykle kolem 8 družstev. Od roku 1969 se za čaly hrát další dva turnaje. Prvním z nich byl turnaj dorostenek „Memoriál Karla Navrátila“, hrálo se ve dvou t ělocvi čnách haly OU J. Fu číka v Místku, ú častnily se týmy z celé republiky, v četn ě týmu z hlavního m ěsta Prahy. Tím druhým turnajem byl „ O pohár Valcí ře“, hrálo se na stejném míst ě jako na předešlém turnaji, byl to ale mužský turnaj a ú častnily se ho i týmy ze Slovenska (TJ Kysucké Nové Mesto) a Polska (GKS Wodzislav).

48

16 VOLEJBALOVÉ OSOBNOSTI

Bohumil Čupa (5. 2.1903 - 10. 12.1942)

Bohumil se narodil ve vesnici Metylovice, ve které žil po v ětšinu svého života. Vystudoval gymnázium v Místku a následn ě u čitelský ústav v Opav ě, ve které úsp ěšn ě dokon čil svá studia roku 1929 (http://www.metylovice.cz/clanek_tisk.php?id=122). Téhož roku také absolvoval školu d ůstojník ů v záloze (http://encyklopedie.brna.cz/homemmb/?acc=profil_osobnosti&load=1000&qc=&qa=0) Ve t řicátých letech nejprve p ůsobil jako u čitel v Byst řici nad Olší, ve St řít ěži a nakonec v Místku. V roce 1928 spolu s Mirkem Bílkem zakládají volejbalový tým v Metylovicích a spolu se stávají hlavními oporami volejbalového týmu, se kterým slaví na krajské úrovni nemalé úsp ěchy. Bohumil Čupa byl hlavním trenérem a nejv ětším volejbalovým nadšencem v širokém okolí. S tímto sportem se seznámil na studiích. Mezi lety 1928 až 1934 vedl volejbalovou kroniku, ve které velice p řehledn ě zaznamenává volejbalové d ění v Metylovicích (Kronika metylovického volejbalu). Bohumil byl velkým vlastencem, což se odráželo v jeho p řístupu k výuce obzvlášt ě poté, co byla Československá republika oklešt ěná o pohrani čí N ěmeckou říší. Jako p říklad bych uvedl malý incident se sepisováním národností žák ů na ob ěžníkový papír. „ B. Čupa se ptá žák ů, jaké jsou národnosti: Všichni, až na jednoho, odpovídají, že české, jeden říká, že n ěmecké, když p ředtím byla rodina česká. B. Čupa zapsal do ob ěžníku: 34 Čech ů a jeden n ěmecký „parchant“. A poslal ob ěžník do další t řídy“ (http://www.metylovice.cz/clanek_tisk.php?id=122). Bohumilovo protin ěmecké smýšlení se naplno projevilo v roce 1939, poté co vznikl tzv. Protektorát (tehdy často posm ěšn ě nazývaný Protentokrát). Protektorátem odstartovala poslední etapa Bohumilova života, neboť se aktivn ě zapojuje do „protistátní činnosti“, díky níž je nakonec popraven. V roce 1939 se Bohumil stává členem ilegální organizace Obrana národa. Obrana národa byla organizace založená hned zkraje okupace a jejím cílem byly sabotáže a narušování n ěmecké vále čné činnosti (http://www.ct24.cz/textove-prepisy/historie-cs-eu/68783-obrana-naroda/ ). Okresní organizace na Místecku byla vedena práv ě Bohumilem Čupou, který také vedl od března 1939 odbojovou skupinu Za vlast, založenou Sokolem v Místku. V dubnu jedna čty řicátého roku byl zat čen a v ězn ěn v Ostrav ě, Olomouci a nakonec ve Vratislavi, kde po výsleších byl roku 1942 10. prosince popraven.

49

V roce 1987 byla na Sokolovn ě v Metylovicích odhalena pam ětní deska s jeho reliéfem, jejímž autorem je socha ř Latzmann (Kronika obce Metylovic).

Miroslav Bílek (1920 - 1. 5. 1945)

Miroslav se narodil v Metylovicích a absolvoval gymnázium v Místku. Pracoval jako ú ředník. Miroslav Bílek byl oním druhým zakladatelem volejbalu v Metylovicích, a stejn ě jako jeho bratr Vít ězslav, a také blízký kamarád Bohumil Čupa, pracoval v ilegální organizaci. Byla to organizace tzv. „Žižka“ v Ostrav ě. A stejn ě jako výše zmín ěný byl za svoji „protistátní činnost“ v Těšín ě roku 1945 popraven. „ Po válce byly jeho ostatky p řevezeny do Metylovic, na metylovském h řbitov ě dala rodina zhotovit pietní reliéf znázor ňující bohyni smrti Moranu p řijímající dva své „syny“. Reliéf je dílem akademického socha ře Šedého z Prahy roku 1963“ (http://www.metylovice.cz/clanek_tisk.php?id=122).

50

17 ZÁV ĚR

Cíl mé bakalá řské práce, jímž bylo souhrnné zmapování vývoje mužského volejbalu v Československu a pozd ějším Česku se zam ěř ením na Frýdecko-Místecký okres, byl spln ěn. Volejbal, jak mapuje metylovická volejbalová kronika, se ve výše zmi ňovaném okrese uchytil již pár let, poté co se s touto hrou seznámili první Českoslovenští vojáci na konce první sv ětové války. Během první republiky byl volejbal hlavn ě rekrea čním a dopl ňkovým sportem, který m ěl všestrann ě rozvíjet fyzickou zdatnost sportovc ů. Až do poloviny dvacátého století se utvá ří kvalitní celorepublikové sout ěže a volejbal se tak dostává do pop ředí zájmu. Důležitou roli ve volejbalovém život ě hrály turnaje. Byly a stále jsou velice populární nejen mezi aktivními hrá či, ale také mezi diváky, kte ří se díky t ěmto sportovním akcím m ůžou podívat, jak se hraje volejbal na té nejvyšší republikové úrovni, nebo ť to obzvlášt ě kdysi byla jediná p říležitost, jak vid ět špi čkové hrá če. Zajímavostí je pom ěrn ě nízká úrove ň mužského volejbalu. V samotném Frýdku- Místku žije šedesát tisíc obyvatel, tím se v rámci České republiky řadí mezi velká města, ale i p řesto zde za tak řka 90 let žádný tým nikdy nehrál nejvyšší volejbalovou sout ěž. Díky projektu „Besky ďáček“ se snad blýská na lepší časy. Pevn ě v ěř ím, že se snad již brzy do čkáme prvního volejbalového týmu, který bude tento kraj reprezentovat na úrovni nejvyšší.

51

18 SOUHRN

Cílem této bakalá řské práce bylo podat co možná nejp řehledn ěji vývoj mužského volejbalu na Frýdecko-Místecku, od samého zrodu po sou časnost. Z úvodu je patrné, jak se volejbalová pravidla formovala v míst ě svého vzniku, tj. v USA, a dále, jakým zp ůsobem se tato hra ší řila na evropský kontinent, p ředevším do Československé republiky. Pro lepší srozumitelnost celé práce jsem v úvodu definoval n ěkteré pojmy a zkratky, které by mohly být čtená ři nesrozumitelné. Dále jsem popsal metody, kterými jsem postupoval, abych dosáhl vyty čených cíl ů. Ze zpracovaných materiál ů, jsem došel k názoru, že se k nám volejbal dostal koncem první sv ětové války a do širšího pov ědomí se dostal hlavn ě díky mezinárodní organizaci YMCA. V prvorepublikovém období byl volejbal rekrea čním sportem, který se rozvíjel hlavn ě v sokolských a trampských organizacích. D ůležitým datem je rok 1924, kdy je založen ČVBS. V rámci této organizace se za čala vytvá řet ucelená pravidla, díky kterým dostával volejbal jasné základy. Po první sv ětové válce se v roce 1947 utvá ří FIVB. Tato nadnárodní organizace měla za úkol uspo řádávat mezinárodní mistrovství a vytvo řit jednotná volejbalová pravidla. To se povedlo již roku 1948 v Řím ě, kde naši reprezentanti zvít ězili a stali se tak mistry Evropy. V roce 1949 se odehrála v Československu asi nejv ětší volejbalová událost, a tou bylo pražské mistrovství sv ěta ve volejbale. Domácí skon čili na druhém míst ě. Tento velký úsp ěch se projevil i ve zvýšeném zájmu o tuto kolektivní hru. Následující padesátá a šedesátá léta jsou obdobím nejv ětších úsp ěch ů československého volejbalu. Dnešní České republice se zatím nepovedlo na tyto velké úspěchy z předešlých let navázat a jen st ěží se jí to v dnešní obrovské konkurenci povede. Hlavní část mé práce je zam ěřena na mužský volejbal ve frýdecko-místeckém okrese. Ve dvacátých letech minulého století zde existovaly mnohé volejbalové týmy. Vybral jsem pouze týmy, které fungovaly po dobu delší 40 let, a které pat řily mezi týmy výkonnostn ě nadpr ůměrné, tedy týmy, které v porovnání s ostatními okresními týmy měly dlouhodob ě nadpr ůměrné sportovní výsledky. Mezi tyto volejbalové týmy pat ří: Frýdek, Místek, pozd ější Frýdek-Místek, Frýdlant nad Ostravicí, Kozlovice, Metylovice, Pstruží, Raškovice a Palkovice. Historický vývoj jednotlivých tým ů jsem podrobn ě zpracoval na základ ě informací nalezených v archivech, obecních či týmových kronikách apod. Jednotlivé události jsem chronologicky se řadil a snažil jsem 52 se zachytit zejména nejv ětší úsp ěchy daných tým ů. Také jsem se zam ěř il na sportovní zázemí a celkové prost ředí v jakém hrá či m ěli možnost trénovat. Hlavním p ředm ětem mého zájmu byl mužský volejbal, ale u všech týmů jsem alespo ň nastínil i dorostenecký a žákovský volejbal, nebo ť výsledky muž ů jsou nep římo ovlivn ěny dorosteneckou a žákovskou základnou. Volejbalová úrove ň na Frýdecko-Místecku je relativn ě nízká. Za celou tém ěř devadesátiletou volejbalovou historii zde nehrál jediný tým nejvyšší volejbalovou ligu, a to i p řesto, že v tomto okrese žilo v roce 2010 dv ě st ě dev ět tisíc obyvatel, čímž se řadí mezi nejpo četn ější okresy v republice. Výhledov ě by se tato doposud nízká volejbalová úrove ň m ěla významn ě zvýšit. Zvýšenou úrove ň by m ěl zajistit projekt „Beskydá ček“, který funguje v rámci sportovního klubu ŠSK Beskydy. V rámci tohoto projektu jsou pod dohledem profesionálních trenér ů rozvíjeny fyzické dovednosti a základy volejbalu u d ětí základních škol. Samotní organizáto ři si od tohoto po čínání do budoucna slibují nemalé úsp ěchy na poli mužského volejbalu. Snad se jim to podaří.

53

19 SUMMARY

The goal of this bachelor’s thesis is to present the development of men volleyball in the area of Frýdek-Místek from the beginning to the present. The introductory part shows how the volleyball rules were formed in the place of its birth (i.e. USA), and also, the way the game spread in the European continent, especially in the Czechoslovak Republic. For better readability, I defined some concepts and abbreviations that the reader might find incomprehensible in the introductory part. Based on processed materials, I came to conclusion that volleyball came to Czechoslovakia at the end of WWI, and gained wider recognition mainly through the international YMCA. During the period of First Republic, the volleyball was mainly a recreational sport, which developed mainly in the Sokol and tramp organizations. The important date is 1924, when Czechoslovak Volleyball Association was founded. Within this organization, first comprehensive rules were developed, that provided volleyball with explicit basics. After the WWII, the FIVB is founded in 1947. This multinational organization was tasked to organize international events and to create uniform rules of volleyball. This was achieved already in Rome in the year of 1948, where Czechoslovak national team won and became champions of Europe. In the year 1949, probably the greatest volleyball event took place in the Czechoslovakia. It was World Cup in volleyball in Prague, where Czechoslovaks finished in second place. This great success led to an increased interest in this collective game. The fifties and the sixties are the decades of the greatest achievements of the Czechoslovak volleyball. However, Czech team of the contemporary era failed to continue with the achievements of the past and it seems unlikely to change this situation when taken into account the big competition of today’s volleyball. The main part of my thesis is focused on the male volleyball in the area of Frýdek-Místek. In the 1920s, there were many volleyball teams. I chose only the teams that existed for more than 40 years and their performance was above average, i.e. teams whose long-term sport results were above average in comparison with other district teams. These teams include: Frýdek-Místek, Frýdlant nad Ostravicí, Kozlovice, Metylovice, Pstruží, Raškovice a Palkovice. The historical development of these teams was described based on information found in archives, municipal or team chronicles etc. I chronologically lined up all the events and tried to capture the major historical

54 achievements of the teams. I also focused on sports facilities and overall environment in which players had the opportunity to train. Although the main subject of my interest was male volleyball teams, I have also outlined the state of their junior volleyball teams, as the results of male volleyball are indirectly affected by the junior base. The overall level of volleyball in Frýdek-Místek area is relatively low. For almost the whole ninety years of volleyball history, neither district team played the volleyball top league, even though this district has a population of 290,000 (in 2010), which ranks among the largest districts in the country. Prospectively, this low level of volleyball may significantly increase by the project called “Beskydá ček”, which works within the ŠSK Beskydy sport club. This project associates professional trainers, who supervise the development of physical skills and the adoption of volleyball fundamentals among the primary school children. The organizers themselves hope that this project will lead to significant achievements of male volleyball in the future. I hope they succeed.

55

20 REFEREN ČNÍ SEZNAM

Publikace: BAKALA, J.: 700 let valašské obce Kozlovice, Kozlovice 2009 Kol. autor ů. DTJ – TJ Sokol Pstruží 1930 - 2005 , Pstruží 2005 Kol. autor ů. 80 let Metylovického volejbalu, Metylovice 2009 Vít, J. et al.: 80 let organizovaného volejbalu v České Republice. Praha 2001 KROUTILÍK, V.: T ělovýchova a sport po osvobození v roce 1945, Ostrava 1985 OLIVA, M.: 100 let t ělovýchovy a sportu ve Frýdlant ě nad Ostravicí, Frýdlant nad Ostravicí 2002 PŘÍBRAMSKÁ, A. et al.: volejbal, u čební texty pro trenéry 3. t řídy. Praha, Olympia 1989 STIBITZ, F.: Odbíjená.Praha, Olympia 1968

Kroniky: Kronika obce Kozlovic Kronika města Frýdek Kronika města Místek Kronika m ěsta Frýdku-Místku Kronika Metylovického volejbalu Kronika obce Metylovic

Noviny: Frýdecký Týdeník 1932 28. zá ří České slovo 1932 5. října

Dopis: Z osobní korespondence V Tomisy ze dne 2. srpna 1933, ur čené TJ Sokolu Metylovice

Almanach: Ro čenka TJ Sokol Frýdek-Místek

56

ORÁLNÍ HISTORIOGRAFIE

Osobní materiály a komunikace s Ing. Lumírem Hajduškem 18. 1. 2011 Osobní materiály od Ing. Zby ňka Sonneka 5. 2. 2011 Osobní materiály od Ing. Zde ňka Sonnka 26. 2. 2011 Osobní materiály a komunikace s Miloslavem Chrobákem 8. 3. 2011 Osobní materiály a komunikace s Fosou Záškodným 20. 3. 2011 Osobní materiály od Ing. Jaromíra Ivánka 24. 3. 2011

INTERNETOVÉ ODKAZY

Anonymus. Volejbalová metodika. Retrived 24. 2. 2011 from World Wide Web: http://historie.volejbal-metodika.cz/vyvoj-doma/ Anonymus. Volejbalová metodika. Retrived 24. 2. 2011 from World Wide Web: Video http://historie.volejbal-metodika.cz/historie-40/ Vertelar. Český volejbalový svaz. Retrived 17. 4. 2011 from World Wide Web: http://www.cvf.cz/?clanek=246 Anonymus. History of Volleyball. Retrived 25. 3. 2011 from World Wide Web: http://volleyball.org/history.html Anonymus. Český volejbalový svaz. Retrived 5. 4. 2011 from World Wide Web: http://www.cvf.cz/?clanek=5044#1 Anonymus. Olympic.cz. Retrived 7. 3. 2011 from World Wide Web: http://www.olympic.cz/cz/sporty/755/historie Anonymus. Odbíjená Pálkovice. Retrive 19. 4. 2011 from World Wide Web: http://www.volejpalkovice.wz.cz/ Anonymus. TJ Sokol Pálkovice. Retrive 19. 4. 2011 from World Wide Web: http://tjsokolpalkovice.cekuj.net/ Mat ějíková, J. Frýdek – Místek. Retrived 23. 1. 2011 from World Wide Web: http://www.frydekmistek.cz/cz/o-meste/0683885-statistika-je-nas-mene.html Pastr ňák, O. Volejbal. Retrived 3.4.2011 from World Wide Web: www.cesky-volejbal.cz/ Anonymus. About.com. Inventors. Retrived 7. 2. 2011 from World Wide Web: http://inventors.about.com/od/uvstartinventions/a/Vollyball.htm Kol. autor ů. ŠSK Beskydy. Retrived 16. 3. 2011 from World Wide Web: http://www.sskbeskydy.cz/index.php 57

Anonymus. Encyklopedie d ějin m ěsta Brna. Retrived 13. 3. 2011 from World Wide Web: http://encyklopedie.brna.cz/home- mmb/?acc=profil_osobnosti&load=1000&qc=&qa=0 Anonymus. Rodáci, zasloužilí obyvatelé a vlastenci Metylovic. Retrived 25. 3. 2011 from World Wide Web: http://www.metylovice.cz/clanek_tisk.php?id=122 ČT24. Historie cs. (eu): Obrana národa. Retrived 3. 2. 2011 from World Wide Web: http://www.ct24.cz/textove-prepisy/historie-cs-eu/68783-obrana-naroda/ Anonymus. FIVB. Retrived 23. 3. 2011 from World Wide Web: http://www.fivb.org/EN/FIVB/FIVB_History.asp

58

SEZNAM P ŘÍLOH

Příloha 1. Bohumil Čupa, známy jako Miloš, zakladatel metylovického volejbalu 62 Příloha 2. Prví mužský Metylovský volejbalový tým, rok 1928 63 Příloha 3. Bohumil Čupa, s mužským volejbalovým týmem TJ Sokol Metylovice z roku 1930 64 Příloha 4. TJ Skokol Meytlovice, Mist ři Slezska z roku 1932 64 Příloha 5. Domácí zápas TJ Sokolu Metylovic s TJ Sokol Rychvald, rok 1932 65 Příloha 6. Tým muž ů TJ Sokol Metylovice

65

Příloha 7. Tým TJ Sokol Frýdlant nad Ostravicí, rok 1931 66 Příloha 8. Mužský tým TJ Sokol Pstruží, na metylovickém turnaji z roku 1959 67 Příloha 9. Mužský tým TJ Sokol Pstruží, rok 1970 67 Příloha 10. Mužský tým TJ Sokol Pstruží, rok 1979

68

Příloha 11. Tým muž ů Válcovny plechu Frýdek-Místek, rok 1973

68

Příloha 12. Mužský tým Válcovny plechu Frýdek-Místek na turnaji v Opav ě v roce 1972 69 Příloha 13. Tým muž ů TJ Sokol Frýdlant nad Ostravici, rok 1982 69 Příloha 14. Plakát z mistrovství sv ěta muž ů v Praze z roku 1949 70 Příloha 15. Československý mužský reprezenta ční volejbalový tým na mistrovství sv ěta v Praze, roku 1949 ve složení, stojící z leva: Reicho, Soukup, Matiášek, K. Brož, Fu čík, Schwarzkopf, Tesa ř, spodní řada zleva: Bouchal, J. Brož, Votava, Paldus, Mikola

59

71 Příloha 16. Reprezenta ční tým v roce 1953, z leva: Lazni čka, Tesa ř, Purnoch, Golian, Musil a Paldus 72 Příloha 17. Československá Reprezentace OH Tokio 1964 se st říbrnými medailemi. Stojící z leva: Musil, Čuda, Šorm, Peruši č, Toman, Golian, Paulus. Dole z leva: Kop, Schenk, J.Brož, Humhal, Šmídl 73 Příloha 18. Hra obouru č spodem, neboli „bagr“, rok 1958 73

60

PŘÍLOHY

61

Příloha 1. Bohumil Čupa, známy jako Miloš, zakladatel Metylovického volejbalu:

62

Přáloha 2. Prví mužský Metylovský volejbalový tým, rok 1928:

63

Příloha č. 3. Bohumil Čupa, s mužským volejbalovým týmem TJ Sokol Metylovice z roku 1930:

Příloha č. 4. TJ Skokol Meytlovice, Mist ři Slezska z roku 1932:

64

Příloha č. 5. Domácí zápas TJ Sokolu Metylovic s TJ Sokol Rychvald, rok 1932:

Příloha č. 6. Tým muž ů TJ Sokol Metylovice:

65

Příloha č. 7. Tým TJ Sokol Frýdlant nad Ostravicí, rok 1931:

66

Příloha č. 8. Mužský tým TJ Sokol Pstruží, na metylovickém turnaji z roku 1959:

Příloha č. 9. Mužský tým TJ Sokol Pstruží, rok 1970:

67

Příloha č. 10. Mužský tým TJ Sokol Pstruží, rok 1979:

Příloha č. 11. Tým muž ů Válcovny plechu Frýdek-Místek, rok 1973:

68

Příloha č. 12. Mužský tým Válcovny plechu Frýdek-Místek na turnaji v Opav ě v roce 1972:

Příloha č. 13. Tým muž ů TJ Sokol Frýdlant nad Ostravici, rok 1982:

69

Příloha č. 14. Plakát z mistrovství sv ěta muž ů v Praze z roku 1949:

70

Příloha č. 15. Československý mužský reprezenta ční volejbalový tým na mistrovství sv ěta v Praze, roku 1949 ve složení, stojící z leva: Reicho, Soukup, Matiášek, K. Brož, Fu čík, Schwarzkopf, Tesa ř, spodní řada zleva: Bouchal, J. Brož, Votava, Paldus, Mikola:

71

Příloha č. 16. Reprezenta ční tým v roce 1953, z leva: Lazni čka, Tesa ř, Purnoch, Golian, Musil a Paldus:

72

Příloha č. 17. Československá Reprezentace OH Tokio 1964 se st říbrnými medailemi. Stojící z leva: Musil, Čuda, Šorm, Peruši č, Toman, Golian, Paulus. Dole z leva: Kop, Schenk, J.Brož, Humhal, Šmídl:

Příloha č. 18. Hra obouru č spodem, neboli „bagr“, rok 1958:

73