Možnosti Rozvoje Venkova a Zemědělství Ve Správním Obvodu Orp Otrokovice

MASARYKOVA UNIVERZITA Přírodovědecká fakulta Geografický ústav

Jakub TROJAN

MOŽNOSTI ROZVOJE VENKOVA A ZEMĚDĚLSTVÍ VE SPRÁVNÍM OBVODU ORP OTROKOVICE

Bakalářská práce

Vedoucí práce: doc. RNDr. Antonín Věžník, CSc.

Brno 2007 Jméno a příjmení autora: Jakub Trojan Název bakalářské práce: Možnosti rozvoje venkova a zemědělství ve správním obvodu ORP Otrokovice Název v angličtině: The Possibilities of Development Rural Areas and Agriculture in the District of Administration Otrokovice Studijní obor (směr): Geografie (směr Humánní geografie) Vedoucí bakalářské práce: doc. RNDr. Antonín Věžník, CSc. Rok obhajoby: 2007

Anotace:

Bakalářská práce předkládá možnosti, které lze aplikovat při realizaci rozvoje venkova a zemědělství v území vymezeném správním obvodem ORP Otrokovice. Nejprve je vymezen studovaný region včetně jeho následné komplexní geografické charakteristiky. Podrobněji je zpracován socioekonomický potenciál oblasti včetně identifikace hlavních bariér a možností rozvoje. Studie možného rozvoje venkova (včetně zemědělství) vychází z provedené SWOT analýzy a z analogové interpretace leteckých snímků celého zájmového území. Součástí práce je i příloha v podobě fotodokumentace, mapových listů a doplňkových tabulek.

Annotation:

This bachelor thesis is presenting possibilities, which could be applied in the matter of rural and agricultural development in administrative district of municipality with extended authority Otrokovice. First part is focusing on area delimitation and complex geographical characterization. The social and economic potential of region is in more detail described and it also includes identification of main barriers and possibilities of rural development. The study of potentional rural development (agriculture included) is based on SWOT analysis and analog interpretation of aerial photograph (orthophotos). The thesis includes extensive supplement, which consists of photographs, elaborated maps and related tables.

Klíčová slova: Otrokovicko, rozvoj venkova, rurální geografie, trvalá udržitelnost, zemědělství Key words: Otrokovice region, rural development, rural geography, sustainability, agriculture

Prohlašuji tímto, že jsem zadanou bakalářskou práci vypracoval samostatně pod vedením doc. RNDr. Antonína Věžníka, CSc. a uvedl v seznamu literatury veškerou použitou literaturu a další zdroje.

V Brně dne vlastnoruční podpis autora Děkuji tímto vedoucímu své bakalářské práce doc. RNDr. Antonínu Věžníkovi, CSc. za odborné vedení, cenné rady a propůjčení literatury. Rovněž děkuji někdejšímu starostovi obce Žlutava, panu Jaroslavu Stuchlíkovi, za poskytnutí detailních informací a materiálů týkajících se správy obce a RNDr. Ivu Skráškovi, vedoucímu oddělení informatiky a správy GIS Zlínského kraje, za poskytnutí georeferencovaných leteckých snímků studovaného regionu. OBSAH

1 Úvod...... 8 1.1 Zájmové území...... 8 1.2 Cíl práce...... 8 2 Rešerše literatury a zdrojů dat...... 9 2.1 Rešerše literatury...... 9 2.1.1 Venkov, jeho regionální a trvale udržitelný rozvoj, zemědělství...... 9 2.1.2 Otrokovicko...... 10 2.2 Zdroje dat...... 10 3 Geografická charakteristika...... 12 3.1 Poloha a vymezení regionu...... 12 3.2 Fyzicko-geografická charakteristika...... 13 3.3 Využití půdy (land use)...... 14 3.4 Humánně-geografická charakteristika...... 15 4 Regionalizace...... 17 5 Sociálně ekonomický profil a potenciál ...... 20 5.1 Obyvatelstvo a osídlení...... 20 5.1.1 Sídelní struktura...... 20 5.1.2 Demografický vývoj...... 21 5.1.3 Struktura obyvatelstva...... 23 5.1.4 Pohyb obyvatelstva...... 26 5.1.5 Vybavenost trvale obydlených bytů...... 28 5.2 Geografická analýza trhu práce...... 29 5.2.1 Ekonomická aktivita obyvatelstva...... 29 5.2.2 Vyjížďka a dojížďka do zaměstnání...... 30 5.2.3 Nezaměstnanost...... 31 5.2.4 Nejvýznamnější zaměstnavatelé a aktéři trhu práce...... 32 5.3 Zemědělství...... 33 5.3.1 Předpoklady pro zemědělskou výrobu...... 34 5.3.2 Vývoj stavu zemědělství...... 35 5.3.3 Hlavní aktéři zemědělské výroby...... 35 5.3.4 Samostatně hospodařící rolníci...... 37 5.3.5 Bariéry a možnosti rozvoje trvale udržitelného zemědělství...... 37 5.4 Průmysl...... 40 5.4.1 Vývoj stavu průmyslu...... 40 5.4.2 Nejvýznamnější zaměstnavatelé...... 41 5.5 Služby, občanská vybavenost a zázemí obcí...... 42 5.5.1 Komerční služby...... 42 5.5.2 Veřejné služby...... 42 5.5.3 Občanské aktivity v zázemí obcí, kultura, sport...... 43 5.6 Doprava...... 45 5.6.1 Dopravní obslužnost...... 46 5.7 Cestovní ruch a rekreace...... 47 5.7.1 Přírodní a kulturní atraktivity (pasport)...... 47 5.7.2 Předpoklady pro turismus...... 48 6 Analogová interpretace leteckého snímkování...... 50 7 Možnosti rozvoje venkova...... 52 7.1 Bariéry a limity...... 52 7.2 Možnosti rozvoje...... 53 8 SWOT analýza...... 56 8.1 Silné stránky (Strengths)...... 56 8.2 Slabé stránky (Weaknesses)...... 56 8.3 Příležitosti (Opportunities)...... 57 8.4 Rizika (Threats)...... 57 9 Závěr...... 58 10 Seznam použité literatury...... 59 11 Seznam příloh...... 62 1 ÚVOD

1.1 Zájmové území

Zkoumaným regionem bakalářské práce je území vymezené působností správního obvodu obce s rozšířenou působností (SO ORP) Otrokovice. Tento administrativně vymezený region tvoří deset obcí odlišného charakteru a odlišných prostorových vazeb. Hranice SO ORP dokonce zasahuje do dvou okresů (Zlín, resp. Kroměříž). Problém administrativního vymezení působnosti ORP je v tomto případě dále umocňován těsností velkého statutárního města – Zlína. Působení Zlína se projevuje ve více směrech a bez výjimky se dotýká každé obce. Přes velký vliv městského stylu života můžeme v mnoha obcích nalézt tradice, které odpovídají typické venkovské kultuře a rurálnímu pojetí života. V okolí Napajedel se navíc prolínají tři různé etnografické oblasti – Haná, Slovácko a Valašsko. Průnik samozřejmě není exaktně vytyčen, nicméně pamětní deska o prolínání nářečí a kultur bude stát v napajedelském parku dál. Kontrast ale i podobnost některých oblastí v tak malém území není výjimkou. Přestože Otrokovicko zůstává v pozadí silného a hierarchicky významnějšího Zlína, odehrávají se v něm rovněž důležité procesy a události.

1.2 Cíl práce

Tato bakalářská práce si klade několik dílčích cílů. Nejprve chce kriticky zhodnotit relevantní literaturu týkající se problematiky rozvoje venkova a zájmové oblasti Otrokovicka včetně využitelných zdrojů dat. Následně má za cíl stručně charakterizovat studované území. Případná regionalizace se jeví jako možný problém, neboť vymezení venkovského prostoru v městském regionu je mnohdy sporné. O to více diskutabilnější může být v případě Otrokovicka, jehož správní obvod tvoří jen deset obcí (z toho dvě města). Nosným pilířem práce by měl být rozbor potenciálu regionu s hlavním důrazem na sociální a ekonomickou stránku (socioekonomický profil správního obvodu). Z dostupných dat a informací budou podrobněji zpracovány především oblasti sídelní struktury a obyvatelstva, zemědělství, průmyslu, dopravní situace a cestovního ruchu. V práci se chci zabývat možnostmi regionálního rozvoje s ohledem na dotace (zejména z Evropské unie) a jejich vlivu (především na zemědělství). Přihlédnuto by mělo být i na prostorové vazby v území se zřetelem na lokalizaci v blízkosti krajského města. Diskutována bude míra vlivu Zlína na život v přilehlých vesnicích, dostupnost služeb a občanskou vybavenost. Práce se dále bude snažit identifikovat hlavní aktéry rozvoje včetně nejdůležitějších zaměstnavatelů a ekonomických tahounů regionu. Modelovány budou jednotlivé bariéry rozvoje a s využitím detailních leteckých snímků bude zhotovena metodou analogové interpretace podrobná mapa využití půdy. V závěru by měla být zpracována i SWOT analýza zaměřená na problematiku rozvoje Otrokovicka. Posledním cílem je dosažené výsledky obohatit dalšími upřesňujícími přílohami.

8 2 REŠERŠE LITERATURY A ZDROJŮ DAT

2.1 Rešerše literatury

V případě geografického textu je nutné brát v úvahu dva zdroje literatury. Literaturu vztahující se k řešenému problému a literaturu o zkoumaném území, jehož se výzkum týká.

2.1.1 Venkov, jeho regionální a trvale udržitelný rozvoj, zemědělství

Rozvojem venkova v rámci obecného trvale udržitelného rozvoje se zabývá P. Spišiak (2002). Pokouší se aplikovat trvale udržitelný rozvoj na mikroregionu Ptava (okres Humenné). Pro svůj výzkum používá výhradně měkká data, která byla získána dotazníkovým šetřením mezi obyvateli jednotlivých obcí mikroregionu. Tým pražských geografů se na modelovém území vymezeném povodí řeky Kocáby zabýval detailními analýzami možností a bariér regionálního rozvoje. Výsledky studie jsou shrnuty v publikaci sepsané I. Bičíkem, R. Perlínem a L. Šefrnou (2001). Autoři velmi podrobně analyzují region a věnují se zejména jeho regionalizaci se zřetelem k odlišnostem částí území. Pro tyto odlišné části je pak navržena adekvátní koncepce rozvoje. Změnou venkova se zabývá B. Ilbery (1998). Společně s dalšími autory (Bowler, I., Butler, R., Furuseth, O., Gilg, A., Lewis, G., Marsden, T., Mather, A., North, D., Phillips, M., Potter, C.) popisují změny rurálního prostoru především na příkladech USA, Spojeného království a Evropské unie (EU-15). Nástrojem rozvoje venkova může být venkovská turistika či agroturistika. O její aplikaci podrobněji píše M. Stříbrná (2005). Text je zaměřen na praktické využití v praxi včetně příkladů a ekonomických faktorů tvorby venkovského turismu. Jako součást venkovského turismu lze považovat fenomén druhého bydlení. Ten je podrobněji zpracováván řešitelskými týmy na Katedře sociální geografie Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity. Příkladem může být publikace D. Fialové a J. Vágnera (2005). Typologií českého venkova včetně jeho vymezení, charakteristiky, vývoje a prostorové regionalizace se podrobněji zabývá R. Perlín (1998). O zařazení oblastí do typových zemědělských regionů pojednává studie M. Hrabánkové a V. Trnkové (1996). Rozdělení mělo účinněji pomoci při poskytování dotací regionům s horšími přírodními podmínkami (LFA) a jinými znevýhodněními (restrukturalizační problémy, špatná infrastruktura atp.). M. Hrabánková se dále zabývá formami a realizací regionální zemědělské politiky. Obecně vychází z principu, že by se zemědělská politika na regionální (a především mikroregionální) úrovni měla výrazně podílet na zlepšování kulturní krajiny. Zdroje dat pro sledování změn v kulturní krajině (tedy takové krajině, která je ovlivňována lidskou činností), blíže specifikuje Z. Lipský (2000). Na základě změn využití krajiny lze stanovovat dynamiku různých charakteristik krajiny, např. její ekologickou rovnováhu (tzv. koeficientem ekologické stability). Spíše populární formu má kniha R. Mendelíka (2006) představující různé tváře českého venkova. Na četných fotografiích jsou znázorňovány především kulturní odlišnosti jednotlivých venkovských oblastí celé České republiky. Ministerstvo životního prostředí ČR (editor P. Ledvina, 2004) vydalo brožury pro představitele obcí o ekologickém hospodaření. Obsahují jakýsi stručný návod o tom, jak chránit životní prostředí v obci. Tentýž institut (editor E. Hradil, 2004) vydává průběžně aktualizované brožury o možnostech uplatnění agroenvironmentálních programů ČR. Nedílnou součástí venkova je fenomén zemědělství. O geografii zemědělství bylo napsáno

9 několik učebních textů (A. Věžník,1987, I. Bičík, 1978). Transformací zemědělství v českém prostředí se nejvíce zabývá A. Věžník (1993, 1995), I. Bičík (2001). O územní diferenciací píše V. Jančák a A. Götz (1997) a A. Věžník (2004). O možnostech rozvoje zemědělství a dopadech strukturálních fondů Evropské unie na jeho restrukturalizaci píše podrobněji A. Věžník a kol. (2005). Práce se zaměřují na regionální aspekty v rámci oblasti NUTS II. Pohled na českou zemědělskou regionální politiku publikuje ve sborníku Zemědělské regionální politiky N. Swain (1994). Podrobněji rozebírá typy podpor v zemědělství a také rurální rozvojové strategie. A. Šťastný a M. Rybka (1998) rozšiřují metody konvenčního zemědělství o způsoby tzv. precizního (cíleného) zemědělství. Předkládají technický návrh umožňující efektivnější a ekologičtější přístup k hospodaření za použití moderních technologií.

2.1.2 Otrokovicko

Jednotlivé obce publikují k významným výročím svého založení monografie zaměřené na historii dané obce nebo jako propagační materiál pro turisty (V. Kramářová, S. Mišák, 2002). Tyto publikace mají spíše populárně propagační charakter a slouží jako vodítko pro další poznávání regionu. Výjimečně v nich lze nalézt konkrétní (a podrobné) sociálně-ekonomické informace. Větší obce vydávají nepravidelně také své občasníky. Velké podniky (Barum Otrokovice, Fatra Napajedla, dříve i Svit Gottwaldov) občasně vydávají také své zpravodaje a barevné propagační materiály. Ty primárně slouží k seznámení se se zaměřením výroby, ve zpravodajích pak lze objevit i nástin plánované strategie rozvoje podniku, údaje o počtu zaměstnanců, zřídka i část hospodářských výsledků. V regionu budí pozornost i významné prvky v krajině, které jsou tématem pro monografie popisující jejich funkci, historii. Zprostředkovávají také obrazovou dokumentaci. Jako jeden z nejvýznamnějších se jeví Baťův kanál, o kterém se lze dočíst například v publikaci P. Čmelíka a I. Ondračky (2003). O ekonomické situaci většího územního celku než ORP Otrokovice (okresu či kraje) se lze dočíst např. v publikaci V. Touška (2005). Přírodní poměry se zřetelem na biogeografickou charakteristiku lze najít v publikaci M. Culka (1995) nebo P. Mackovčina (2002). Jednotlivé fyzicko-geografické charakteristiky území se objevují v rozsáhlejších atlasových dílech či publikacích zaměřených na danou fyzicko-geografickou sféru (např. M. Tomášek, 2003). Chráněná území jsou pak detailně popsána v publikaci P. Mackovčina a M. Jatiové (2002).

2.2 Zdroje dat

Zdroje socioekonomických dat potřebných k analýze rozvoje venkova lze čerpat z Českého statistického úřadu, především z provedeného Agrocenzu a Sčítání lidu, domů a bytů. Vhodným nástrojem je nová Veřejná databáze ČSÚ. Vzhledem k tomu, že její provoz je teprve ve fázi beta testování, není příliš stabilní a mnohé informace je nutné hledat v jiných publikacích ČSÚ. Zdrojem dat o zaměstnanosti je portál Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Především ekonomickým zdrojem informací je Registr ekonomických subjektů a databáze Ministerstva financí a Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Kvalitním (i když ne zcela kompletním) zdrojem zejména ekonomických informací o podnikatelských subjektech je také Hoppenstedt Bonnier Information. Data o zemědělství lze čerpat z Ministerstva zemědělství ČR, dále pak z Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky a Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního. Významným zdrojem informací o regionálních geografických aspektech území jsou pak internetové stránky jednotlivých obcí, organizací působících v regionu, sdružení atp. Zejména

10 aktuální socioekonomické informace jsou často dostupné na oficiálních internetových prezentacích jednotlivých obecních úřadů, popř. krajského úřadu (a jeho příslušného odboru). Statistické informace lze v omezeném množství čerpat od krajské pobočky ČSÚ, která vydává i ročenky s regionální tématikou. Zajímavým zdrojem informací jsou letecké snímky. Samy o sobě podávají vizuální informaci o povrchu, po jejich analogové interpretaci je pak možné vytvořit sadu dat (o zastoupení a rozloze povrchů atp.) a další data na jejich základě vypočítat (ekologickou stabilitu území, podíl brownfields na zastavěné ploše, fragmentaci krajiny atd.).

11 3 GEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA

3.1 Poloha a vymezení regionu

Pod obec s rozšířenou působností Otrokovice spadá deset katastrů obcí. Tab. 1 udává jejich stručnou charakteristiku. Všechny obce spadají do okresu Zlín, pouze Bělov patří do okresu Kroměříž (což následně komplikuje sběr dat podle okresní úrovně). Pověřený obecní úřad je ve městech Otrokovice a Napajedla. Absolutně lze oblast vymezit následujícími souřadnicemi: Nejsevernější bod se nachází v obci Tlumačov a má souřadnice 49°16' s.š. a 17°30' v.d., nejjižnější bod ve Spytihněvi 49°07' s.š. a 17°30' v.d. Na východě je mezní bod v katastru obce Komárov (49°10' s.š. a 17°36' v.d.), na západě pak v Halenkovicích (49°12' s.š. a 17°24' v.d.). Celé území má rozlohu 111,5 km2 a žije v něm 35028 obyvatel (Městská a obecní statistika 2004, ČSÚ). Průměrná hustota obyvatel je tedy 314 obyv/km2, což je značně nadprůměrná hodnota vzhledem k průměru Zlínského kraje (150 obyv/km2) a České republiky (129 obyv/km2). Počet obyvatel je však koncentrován do čtyř největších obcí podél hlavní linie silnice první třídy I/55 a také toku řeky Moravy. Jen v samotných Otrokovicích žije 53 % všech obyvatel zájmového území. Tyto ukazatele svědčí o vysoké míře urbanizace.

Tab. 1: Obce spadající pod SO ORP Otrokovice Prům. nadmořská Počet obyvatel Hustota zalidnění Název Rozloha [ha] výška [m n.m.] (2004) [obyv/km2] Bělov 330,0 234 256 77,6 Halenkovice 1959,1 288 1729 88,3 Komárov 785,6 308 316 40,2 Napajedla 1923,0 200 7657 398,2 Oldřichovice 263,8 270 371 140,7 Otrokovice 1972,1 190 18708 948,7 Pohořelice 605,3 252 828 136,8 Spytihněv 1018,5 186 1696 166,5 Tlumačov 1556,0 186 2467 158,5 Žlutava 741,5 298 1000 134,9 ORP 11154,8 241 35028 314,0 Zdroj: ČSÚ, 2007

Relativní poloha je určena vztahy v daném území. Dominantní linií je střední tok řeky Moravy a silnice I/55, která jej lemuje. Celý region patří do spádové oblasti Zlína. Otrokovice se Zlínem a Napajedly tvoří spojitě zastavěnou plochu a na tuto souvislou městskou zástavbu jsou vázány i zbylé obce. V tomto kontextu se jeví celé území jako městský region, nicméně detailnější charakteristiky obcí tuto domněnku částečně vyvracejí. Mapa katastrů obcí zkoumaného území včetně širších prostorových vazeb je vyobrazena v mapové příloze č. 5, ortofoto regionu s vyznačenými hranicemi katastrů obcí ukazuje mapová příloha č. 6.

12 3.2 Fyzicko-geografická charakteristika

Podle geomorfologického členění České republiky se jedná o různorodou oblast. Část území SO ORP spadá do provincie Západních Karpat, část do Západopanonské pánve. Z hlediska subprovinciálního členění se oblast nachází na pomezí tří subprovincií: • severní část (Tlumačov, Otrokovice) náleží Vněkarpatským sníženinám (oblast Západní Vněkarpatské sníženiny, celek Hornomoravský úval) • jih (Spytihněv, Napajedla) spadá do Vídeňské pánve (oblast Jihomoravské pánve, celek Dolnomoravského úvalu) • západovýchodním směrem prostupuje subprovincie Vnějších západních Karpat (oblast Středomoravských Karpat – celek Chřiby a oblast Slovensko-moravských Karpat – celek Vizovická vrchovina). Průměrná nadmořská výška se pohybuje od 180 m n.m. v údolní nivě Moravy (Tlumačov, Otrokovice, Napajedla a především Spytihněv) do 300 m n.m. (na západě v obcích Halenkovice a Žlutava, na východě v obci Komárov). Profil reliéfu má tvar písmene U (s dolními inflexními body v korytě řeky – modelace terénu Moravou) – viz. příloha č. 7. Geologicky oblast již tak variabilní není, v severojižním směru se táhnou holocenní fluviální a deluviofluviální sedimenty (jíly, písky, štěrky), na něž navazují neogenní mořské sedimenty, v západovýchodním směru se vyskytuje karpatský flyš. V území lze nalézt i několik přesmyků a příkrovů s četnými sesuvy (Mackovčin, P. 2002). V okolí řeky Moravy (Otrokovice, Spytihněv) se přirozeně vyskytují vývojově mladé nivní půdy (glejové fluvizemě). Složení humusu těchto půd je relativně příznivé, často však bývá svrchní vrstva smývána v důsledku záplav. Příznivé složení humusové vrstvy se i přes hrozbu záplav intenzivně zemědělsky využívá (např. Foto 3 v příloze č. 12). Typickým půdním typem jsou při okrajích nivy černice (Otrokovice, Napajedla). Jedná se v oblasti o nejúrodnější půdní typ. Ten je také nejintenzivněji využíván k agrárním účelům. Rovněž častým zdrojem zemědělské činnosti jsou úrodné modální hnědozemě, které na nivní půdy navazují (Pohořelice, Oldřichovice, Napajedla). Ve vyšších polohách a v oblastech s lesní vegetací se vyskytují modální kambizemě (hnědé půdy) a luvizemě (Bělov, Žlutava, Halenkovice, Komárov). Tyto typy půd jsou zpravidla zalesněné, při příznivé expozici svahu se využívají jako ovocné sady (Tomášek, M. 2003). Podle E. Quitta (In Mackovčin, P. 2002) spadá většina území do klimatické oblasti T2, zalesněné oblasti ve vyšších polohách na východě a západě území náleží mírně teplé oblasti MT11 a obec Spytihněv je součástí teplé oblasti T4. Vybrané charakteristiky jednotlivých oblastí blíže specifikuje Tab. 2. Konkrétní topoklimatické charakteristiky jsou však závislé na lokálně působících faktorech (orografické podmínky atp.).

Tab. 2: Vybrané charakteristiky relevantních klimatických oblastí Klimatické oblasti T4 T2 MT11 Tlumačov, Oldřichovice, Klimatické charakteristiky Otrokovice, Komárov, Spytihněv Pohořelice, Bělov, Žlutava, Napajedla Halenkovice Počet dnů s průměrnou teplotou 10°C a více 170 -180 160 – 170 140 – 160 Počet ledových dnů 30 – 40 30 – 40 30 – 40 Průměrná teplota v lednu [°C] -2 – -3 -2 – -3 -2 – -3 Průměrná teplota v červenci [°C] 19 – 20 18 – 19 17 – 18 Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více 80 – 90 90 – 100 90 – 100 Srážkový úhrn ve vegetačním období [mm] 300 – 350 350 – 400 350 – 400 Počet dnů se sněhovou pokrývkou 40 – 50 40 – 50 50 – 60 Zdroj: E. Quitt, 1971 In P. Mackovčin, 2002

13 Studovaný region náleží ke střední části povodí řeky Moravy (úmoří Černého moře). Nad soutokem s říčkou Mojenou má Morava průtok 52,9 m3/s, ten se dále zvyšuje poté, co v Otrokovicích přibírá Dřevnici a ve Spytihněvi dosahuje 55,4 m3/s. Plocha povodí se však zvětšuje razantněji než naměřený průtok, což má za následek pokles specifického odtoku. Koryto řeky se mírně rozšiřuje, avšak vzhledem k mírnému spádu nenastává zvýšení průtoku. Režim odtoku je v podmínkách povodí Moravy do jisté míry závislý na době tání sněhu a srážkách. Lze konstatovat, že povodí je charakteristické režimem odtoku vrchovino-nížinné oblasti s převahou vodnosti v zimě a na jaře. Koryto Moravy bylo v minulosti upravováno a přímkově narovnáváno, čímž vznikala častá mrtvá ramena a říční jezera (viz. Foto 1 v příloze č. 11). Rychlejší odvod vody z krajiny však měl za následek ničivější dopady povodní. Štěrkopísčité sedimenty Moravy jsou bohaté na zdroje podzemních vod (např. jímací území Tlumačov sloužící jako zdroj pitné vody). V letech 1934 – 1938 byl vybudován tzv. Baťův kanál, což byla umělá plavební cesta začínající v Otrokovicích. Dříve sloužila k přepravě lignitu z Hodonínska do Baťových závodů, dnes se rekonstruuje a upravuje k turistickým účelům (Mackovčin, P. 2002). Podle M. Culka (1996) biogeograficky patří oblast do Karpatské subprovincie, okolí Napajedel a Spytihněvi je součástí Panonské subprovincie. Rostlinstvo i živočišstvo je typické teplomilnějšími druhy, mezofilní fauna a flóra obývá oblast Chřibů a vyšších poloh lesů (Bělov, Žlutava, Halenkovice). Prakticky se nezachovaly původní lužní lesy v nivě Moravy (pouze malá plocha luhu severně od Otrokovic). Ve skladbě dřevin se hojně vyskytují duby, habry a buky (úpatí Chřibů), v nivě Moravy pak vrbové olšiny a jilmy. Původní přirozenou vegetaci měly tvořit lužní lesy (jilmová doubrava a jasenina) a ostřicová dubohabřina. Při ochraně a tvorbě životního prostředí Otrokovicka vystupují do popředí především tři maloplošná chráněná území – přírodní památka Budačina (Halenkovice, skupina pískovcových skal), přírodní památka Na letišti (Otrokovice, mrtvé rameno v nivě Moravy) a přírodní památka Tlumačovská tůňka (Tlumačov, tůň u říčky Mojeny s původní rozsáhlou biodiverzitou). Východním cípem do oblasti zasahuje přírodní park Chřiby (Mackovčin, P. 2002).

3.3 Využití půdy (land use)

Za použití dat z ÚHDP ČÚZK1, která byla na úrovni obcí detailněji publikována prostřednictvím Městské a obecní statistiky (MOS) ČSÚ v roce 2005 (vztažena k roku 2004), byly vyhotoveny tabelární přílohy č. 2 a 3. Celý region využívá výhodných zemědělských podmínek, což je reflektováno právě v údajích land use. Zemědělská půda zabírá 60,9 % a je do značné míry lokalizována v údolní nivě (na úrodných černicích a fluvizemích) a na okolních hnědozemích. Nejvíce se podíl zemědělské půdy projevuje na katastru obcí Oldřichovice (86,5 %) a Pohořelice (77,4 %), více než 70 % rozlohy zabírá zemědělská půda v katastrech Napajedel, Spytihněvi a Tlumačova. Míra zornění je velmi vysoká, v Otrokovicích a Spytihněvi dokonce překračuje hranici 90 % (celková míra zornění je 76,9 %). Vysoký podíl orné půdy je v zemědělských oblastech typickým jevem, větším problémem je malá fragmentace kulturní krajiny a absence interakčních prvků (meze, remízky, větrolamy), které jsou nezbytné zejména v údolních nivách, kde hrozí občasné záplavy. Lesní pozemky tvoří 21,3 % a vyskytují se především ve vyšších a okrajových částech správního obvodu. Na západě jsou součástí přírodního parku Chřiby (Halenkovice, Žlutava) a na východě lesních porostů náležejících katastru Komárova. V minulosti bylo zalesnění větší, zejména Morava byla obklopena břehovými porosty lužních lesů. Nejvíce zastavěných ploch (téměř 7,5 %) vykazují Otrokovice jako administrativní jádro zkoumaného území. Vzhledem k velikosti katastru Napajedel či Tlumačova nejsou relativní podíly zastavěné plochy příliš vysoké, v absolutních číslech však dosahují významných hodnot. Zdrojem dat o využití půdy byl v této části textu Český úřad zeměměřičský a katastrální a

1 Úhrnné hodnoty druhů pozemků podle Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního

14 Český statistický úřad. Alternativou k oficiálním úředním statistikám mohou být data nasbíraná v terénu a vzniklá za pomoci analogové interpretace georeferencovaných leteckých snímků. Jejich analýza bude uveřejněna v dalších částech práce.

3.4 Humánně-geografická charakteristika

Hlavním cílem práce je hodnocení možností rozvoje venkova a zemědělství, které vychází z analýzy sociálního a ekonomického profilu oblasti. Z toho důvodu se sociálně ekonomickým geografickým údajům budu podrobněji věnovat v dalších částech práce. Obyvatelstvo je koncentrováno především v liniové ose celého správního obvodu. Hlavní roli v koncentraci obyvatelstva hraje především poloha na hranici úrodných moravských úvalů s linií řeky Moravy. Region je historicky vnímán jako tradiční zemědělská oblast. Využívají se vhodné mikroklimatické podmínky, dostatečné vodní zdroje a příznivé složení humusu nivních půd a černic, které většinu území pokrývají. Otrokovicko převážně spadá do řepařské zemědělské výrobní oblasti (ČÚZK 2004) s vysokou výnosností zemědělské půdy. Ani jeden katastr nezasahuje do zranitelných oblastí (LFA). Intenzita zemědělství je patrná vysokou mírou zornění (76,9 %), která dosahuje nejvyšších hodnot v nejúrodnějších oblastech. Lukrativnosti zemědělských pozemků odpovídají i jejich ceny, které se pohybují v rozmezí 6,21 Kč/m2 (Halenkovice) až po 10,67 Kč/m2 (Oldřichovice). Průměrná cena dosahuje 7,93 Kč/m2, což je více než průměrná cena v ČR (5,24 Kč/m2), viz. Tab. 3. Rostlinné výrobě dominuje pěstování potravinářské pšenice, sladovnického ječmene a krmné kukuřice, ovocnářství (jablka), v živočišné výrobě chov skotu a prasat (Žlutava, Halenkovice). Napajedla a Tlumačov jsou rovněž místy s intenzivním chovem koní. Typická je aplikace příměstského zemědělství.

Tab. 3: Průměrné ceny zemědělských pozemků v roce 2007 (Příloha k vyhlášce 456/2005 Sb.) Cena Kód KÚ [Kč/m2] Bělov 602019 8,70 Halenkovice 636908 6,21 Komárov 668711 6,39 Napajedla 701572 7,21 Oldřichovice 710024 10,67 Otrokovice 716731 6,95 Pohořelice 724882 9,43 Spytihněv 752860 9,95 Tlumačov 767590 7,24 Žlutava 797723 6,51 ORP - 7,93 Zdroj: Ministerstvo zemědělství ČR, 2007

Průmysl je v celém Zlínském regionu spojen se jménem Tomáš Baťa. V roce 1894 založil ve Zlíně první obuvnický závod a ten pak expandoval do dalších měst. V Otrokovicích byly vybudovány koželužny a gumárenský provoz (v městské části Kvítkovice). Po zestátnění Baťova obuvnického impéria vznikl státní podnik Svit Gottwaldov. Největší otrokovickou firmou byl gumárensky orientovaný Barum Rudý říjen, který díky schopnému managementu a brzké zahraniční kapitálové účasti přestál transformační problémy a nyní je největším zaměstnavatelem celého okresu Zlín. Druhým největším průmyslovým zaměstnavatelem Otrokovicka je Fatra Napajedla zaměřená na výrobky z plastů a syntetických vláken. Rozpadem státního podniku TST- ZPS vzniklo mnoho drobných strojírenských firem disperzně rozptýlených po celém regionu.

15 Majoritními odvětvími Otrokovicka jsou v současné době gumárenský, chemický a strojírenský průmysl. Po roce 1989 rostl význam služeb (a terciéru obecně). Jejich koncentrace se přirozeně uchylovala do Otrokovic a Napajedel. Mnoho služeb (zejména logistických) je vázáno na Barum a Fatru. Podíl služeb na celkovém hospodářském portfoliu oblasti dále roste, přestože v nedalekém (a výborně dostupném) Zlíně je konkurence velmi vysoká. Otrokovice těží z velmi dobré dopravní polohy. Leží v polovině hlavního tahu Uherské Hradiště – Přerov (I/55) a jsou napojeny na statutární město Zlín jednou z nejvytíženějších silnic ČR (I/49). Tato poloha však nese i negativní externality v podobě zvýšené emisní zátěže, hluku, častějších dopravních nehod atd. Ty by měly být redukovány výstavbou obchvatu v podobě rychlostní komunikace R/55. Na silnici I/55 leží rovněž obce Tlumačov, Napajedla a Spytihněv. Železniční doprava má od dob Tomáše Bati v Otrokovicích svůj důležitý uzel především nákladní (ale i osobní) dopravy. Prochází tudy železniční koridor (Břeclav – Přerov), využívána je i trať Otrokovice – Vizovice (rychlá dostupnost Zlína v případě dopravních kongescí na silnici I/49). V Otrokovicích funguje i regionální letiště (dříve vázané na Moravan Otrokovice – dnes již nečinnou firmu zabývající se výrobou malých užitkových letounů). Znovuobnovení a zkapacitnění prožívá i vodní cesta částečně vedená přímo po řece Moravě – tzv. Baťův kanál. V třicátých letech dvacátého století byla využívána k přepravě lignitu z Hodonínska do otrokovických závodů, dnes slouží výlučně k turistickým účelům.

16 4 REGIONALIZACE

Území vybraného správního obvodu se nachází v blízkosti souvisle urbanizovaného areálu Zlín – Otrokovice. Problém tvoří vymezení venkovské oblasti. V. Trnková (In Hrabánková, 1996) se pro jednodušší a statisticky explicitnější důvody rozhodla považovat za venkovská ta sídla, která mají méně jak 2000 obyvatel. Je nutné si však uvědomit, že se jedná o paušalizující pojetí. V daném mikroregionu však nelze tuto metodu zcela úspěšně aplikovat. Pokud bychom se drželi metodiky Trnkové, bylo by možné považovat za městské (lépe řečeno „nevenkovské“) oblasti sídla Otrokovice, Napajedla a Tlumačov. Vzhledem k charakteru osídlení a nedaleké přítomnosti velkého krajského města lze však i některé obce s méně jak 2000 obyvateli považovat za příměstský typ osídlení. Dokládá to především charakter výstavby nových domů a migrace obyvatel (pokračující proces suburbanizace) a intenzita vazeb na blízkou městskou zástavbu (dokumentovaná např. dojížďkovými proudy, technickou i sociální infrastrukturou, vybaveností trvale obydlených bytů atp.). Podle R. Perlína (1998) je venkov kontinuálně vymezený prostor, který se často konvenčně vymezuje podle hustoty zalidnění. V Evropské unii je typickou hranicí hodnota 100 obyv/km2. Dodržením této metodiky by se jako venkovská sídla jevily pouze obce Bělov, Halenkovice a Komárov. Tímto se však eliminují obce, které naopak jeví známky rurálního prostoru (zejména sociální). Vliv Zlína se projevuje v celé oblasti a lze ji tedy charakterizovat jako příměstskou, podle typologie R. Perlína (1998) by se jednalo o prolínání suburbánní (metropolitní) a zemědělsky bohaté venkovské zóny. Statisticky paušální rozčlenění není v tomto případě vhodné a je nutné posuzovat individuálně i jiné aspekty (sociální, ekonomické, architektonické, kulturní). Podle charakteru jednotlivých obcí je možné rozdělit tyto do tří skupin (subregionů): urbánní, urbánně – rurální, rurální. Tab. 4, resp. Obr. 1 uvádí rozčlenění jednotlivých obcí do subregionů. V úvahu byly brány statistické ukazatele (počet a hustota obyvatel), dále dominující architektonický charakter a také kulturně – sociální aspekty (dodržování tradic, zvyků; sousedské vztahy, sociální participace a těsnost sociálních kontaktů). Vzhledem k vysoké religiozitě v celé oblasti nebylo bráno v úvahu procento věřících (vycházející z premisy vyšší religiozity na venkově) a rovněž vzhledem ke specifickým zemědělským podmínkám (úrodná oblast moravských úvalů versus podhůří Chřibů) nebyl brán ani ohled na zaměstnanost v priméru (což v mnoha situacích slouží také jako ukazatel vymezující venkovskou oblast).

Tab. 4: Navrhované možné zařazení katastrů obcí do subregionů Kulturně Počet obyvatel Hustota zalidnění Architekt. Název sociální Subregion (2004) [obyv/km2] charakter aspekty Bělov 256 rurální 77,6 rurální rurální rurální rurální Halenkovice 1729 rurální 88,3 rurální rurální rurální rurální Komárov 316 rurální 40,2 rurální rurální rurální rurální Napajedla 7657 urbánní 398,2 urbánní urbánní urbánní urbánní Oldřichovice 371 rurální 140,7 urbánní rurální rurální rurální Otrokovice 18708 urbánní 948,7 urbánní urbánní urbánní urbánní Pohořelice 828 rurální 136,8 urbánní rurální rurální rurální Spytihněv 1696 rurální 166,5 urbánní urbánní rurální urbánně - rurální Tlumačov 2467 urbánní 158,5 urbánní urbánní rurální urbánně - rurální Žlutava 1000 rurální 134,9 urbánní rurální rurální rurální Zdroj: vlastní šetření

17 Obr. 1: Mapa vyznačených subregionů zkoumaného území

Jako výhradně městský typ osídlení byly klasifikovány obce Otrokovice a Napajedla, které vykazují ve všech hodnocených kategoriích urbánní znaky. Jedná se taky o obce, které mají administrativní statut města. Přechodný typ urbánně – rurálního charakteru území je typický pro Spytihněv a Tlumačov. Obě obce mají užší vazby s přilehlými městy, vyšší počet obyvatel a architektonické známky procesu suburbanizace. Nicméně po kulturně – sociální stránce mají stále rurální charakter (zejména se jedná o sociální aktivity a dodržování tradic). Venkovský subregion má dvě větve: východní (Oldřichovice, Pohořelice, Komárov) a západní (Bělov, Žlutava, Halenkovice). Všechny obce spadající do tohoto subregionu vykazují známky venkovského prostoru, nicméně nelze hovořit o rurální marginalitě či perifernosti. I v těchto obcích sílí vliv města, zatím však není natolik dominantní, aby se dalo hovořit o suburbánním či urbánním charakteru krajiny.

Výše navrhované rozdělení obcí podle urbánního charakteru je jen jednou z možných druhů regionalizace. Podle fyzicko-geografických poměrů lze studovaný region rozdělit také na obce v nivě Moravy s nadmořskou výškou do 200 m n.m. (Tlumačov, Otrokovice, Napajedla, Spytihněv) a obce ležící na zvedajících se terénních vyvýšeninách východně, resp. západně od toku

18 (Pohořelice, Oldřichovice, Komárov, resp. Bělov, Žlutava, Halenkovice). Další možná kategorizace je administrativně vytvořena na bázi dobrovolného sdružování obcí do mikroregionů, které mají většinou jednoúčelový charakter. Obce SO ORP Otrokovice jsou podle internetových stránek jednotlivých obcí (2007) různě sdruženy ve třech fungujících mikroregionech: 1. Mik roregion Otrokovicko: Sdružuje všechny obce regionu vyjma Tlumačova. Prioritním účelem je společná koordinace při konstrukci projektů a jejich financování. Tento mikroregion nevykazuje příliš velkou aktivitu, problémem je především nerovnoměrnost mezi obcemi. Silné Otrokovice (které mikroregionu „předsedají“) často prosazují projekty jednostranně výhodné pro Otrokovice pod hlavičkou celého mikroregionu. Nedostatečná komunikace a akceschopnost proto neumožňují ideální fungování mikroregionu, který by mohl mít při rovnocennějším rozložení sil a větší soudružnosti obcí relativně silnou pozici. 2. Sdružen í pro podporu místních iniciativ Chřibů, mikroregion Chřiby: Ze studovaných obcí zde působí Halenkovice a Žlutava, mikroregion má jako hlavní cíl propagovat turistickou významnost Chřibů. Pod jeho záštitou se uskutečnilo několik turisticko-rekreačních akcí (pochod přes Chřiby atp.) a vzniklo několik cyklostezek či naučných tras. Sídlo mikroregionu je v obci Kostelany (mimo SO ORP). 3. Sdružen í obcí pro rozvoj Baťova kanálu: Členy tohoto dobrovolného svazku obcí jsou v rámci správního obvodu obce Bělov, Napajedla, Otrokovice, Spytihněv, Tlumačov a Žlutava. Sdružení je poměrně mladé (2005) a je tedy příliš brzy hodnotit výsledky jeho činnosti ze střednědobého hlediska. Ve své náplni má podporu rozvojových aktivit na vodní cestě Baťův kanál (v koordinaci se Zlínským krajem).

Celý SO ORP Otrokovice je součástí přeshraniční spolupráce Euroregionu Bílé – Biele Karpaty (podporující všestranný rozvoj oblasti).

19 5 SOCIÁLNĚ EKONOMICKÝ PROFIL A POTENCIÁL

5.1 Obyvatelstvo a osídlení

5.1.1 Sídelní struktura

Struktura sídelního systému je v SO ORP Otrokovice do značné míry ovlivněna polohou nódů, tedy hierarchicky vysoce postavených sídel. Takovými sídly jsou Otrokovice a vně obvodu Zlín. Tato dvě velká města na sebe „nabalují“ přilehlé obce, v nichž v mnoha případech probíhající proces suburbanizace (resp. desurbanizace) zvyšuje úřední počet trvale bydlících obyvatel. Lidé vyšších a vyšších středních vrstev se stěhují do těchto vesnic (typickým příkladem jsou obce Spytihněv, Tlumačov; suburbanizace je ale již v malé míře patrná i na Žlutavě a v Halenkovicích – viz. Foto 6 v příloze č. 13 – kontrast k Fotu 5 v téže příloze) do nově postavených domů, které svým architektonickým stylem vůbec nezapadají do místního koloritu. Často však v těchto honosně vypadajících domech jen přespávají, neboť většina jejich aktivit je spjatá se Zlínem, resp. Otrokovicemi. Vytváří se jakási sociální ghetta, protože ve většině případů tito noví obyvatelé nezapadli do života dané vesnice. Pro ženy, které nejsou zaměstnané a tráví veškerý svůj čas v domě, se vžil termín „zelené vdovy“ (Bičík, I. et al. 2001). Suburbanizace však na Otrokovicku nepokračuje rychlým tempem a v žádné studované obci netvoří nově přistěhovalí obyvatelé majoritní podíl na celkovém počtu trvale bydlících obyvatel. Koncentrace obyvatel je poměrně vysoká. Jak vysvětluje Lorenzova křivka na Obr. 2, polovina obyvatel je soustředěna na 15 % rozlohy. Tato vysoká koncentrace je dána existencí dvou měst s vysokou hustotou zalidnění (Otrokovic a Napajedel). Migrace obyvatel ze Zlína a Otrokovic směrem do zázemí na Otrokovicku není příliš vysoká, nicméně se také podílí na změnách prostorové koncentrace obyvatel. Otrokovice i Napajedla ztrácí počet obyvatel (klesá tedy jejich hustota zalidnění) na rozdíl od všech ostatních obcí, kde je tendence opačná. To bude mít v budoucnu vliv na charakter Lorenzovy křivky, předpokládá se její přibližování čtvercové úhlopříčce (větší rozložení obyvatelstva v prostoru). Lorenzova křivka prostorové koncentrace obyvatelstva

%] 100 [ el

t 90 a v 80 70 u oby t 60 poč

t 50 nos

t 40 e

č 30 ní v i 20 at

ul 10 0 Kum 0 25 50 75 100 Kumulativí četnost rozlohy [%]

Obr. 2: Graf prostorového rozložení obyvatelstva v roce 2004 (zdroj dat: ČSÚ – MOS 2004)

20 Velikostní struktura obcí odpovídá příměstskému typu regionu. Z Tab. 5 je patrné, že 82 % obyvatel žije v sídlech, které lze statisticky považovat za městský typ (Trnková, V. 1996). Tato sídla (Otrokovice, Napajedla, Tlumačov) sice počtem obyvatel dominují oblasti, nicméně tendence vývoje jejich počtu obyvatel má klesající charakter (vzhledem k velikosti sídel ne však statisticky významný). V regionu nenajdeme obce spadající do kategorií s nejnižším počtem obyvatel (což může být dáno kromě polohy v příměstské oblasti i malým počtem obcí zkoumaného správního obvodu – statisticky zanedbatelná pravděpodobnost výskytu v metropolitních areálech). V kategorii menších obcí (do 499 obyvatel) se vyskytují obce Bělov, Komárov a Oldřichovice. Zejména Komárov leží mimo hlavní osu osídlení a také není svou dopravní dostupností a vybaveností příliš atraktivní pro nové obyvatelstvo (lze hovořit o semiperiferní poloze v rámci zkoumaného územního celku). Naopak více rostou obce s funkční technickou infrastrukturou (a obecní vybaveností) a dobrým dopravním napojením na souměstí Zlín – Otrokovice – Napajedla (jako jsou Tlumačov a Spytihněv). Druhou kategorii obcí s rostoucím počtem obyvatel (a rovněž rostoucím významem) tvoří obce s kvalitním životním prostředím (Žlutava, Halenkovice), které lákají nové obyvatelstvo příjemným a relativně zdravým prostředím a zároveň jejich poloha v rámci dopravních vazeb není zcela marginální. Statut města mají obce Otrokovice a Napajedla. Výsledná urbanizace území v tomto případě odpovídá 75,3 %. Započteme-li mezi městský typ osídlení i obce s počtem obyvatel nad 2000 (Tlumačov), vzroste míra urbanizace na 82,3 %. Obě čísla představují vysoký stupeň urbanizace území (charakteristický pro metropolitní region).

Tab. 5: Velikostní kategorie obcí Počet Podíl na Velikostní Počet obcí obyvatel celkovém počtu kategorie obcí (2004) obyvatel [%] < 199 0 0 0,0 200 – 499 3 943 2,7 500 – 999 1 828 2,4 1000 – 1999 3 4425 12,6 2000 – 4999 1 2467 7,0 > 5000 2 26365 75,3 Celkem 10 35028 100,0 Zdroj: ČSÚ – MOS 2004

5.1.2 Demografický vývoj

První písemné zmínky pocházejí z roku 1141, kdy olomoucký biskup Jindřich Zdík založil obce2 Otrokovice, Spytihněv a Tlumačov. Obec Bělov byla založena Jindřichem Zdíkem ještě o deset let dříve, tedy v roce 1131. Naopak nejmladšími obcemi jsou Žlutava a Halenkovice, o nichž pocházejí první písemné zmínky až z poloviny 17.století. V příloze č. 1 (Tab. 28) je uveden vývoj počtu obyvatel všech obcí správního obvodu v letech pravidelného sčítání lidu. Jak je z tabulky patrné, nejstrmější růst prodělaly Otrokovice a Napajedla. Stalo se tak v době rozmachu Baťových závodů a soustředění části průmyslové výroby právě do těchto měst. Tab. 6 a 7 uvádějí relativně vyjádřený růst obcí za posledních 5 uskutečněných sčítání lidu. Jako metoda hodnocení růstu obcí byl použit bazický a řetězový index. Bazický index vyjadřuje relativní stav počtu obyvatel vzhledem k základnímu stavu v roce 1961. Zatímco se od té doby zvýšil počet obyvatel ve vyšších územních celcích (v rámci celého obvodu ORP až na 136 %), charakter vývoje počtu obyvatelstva ve všech zkoumaných obcích

2 Společně s obcemi Biskupice, Tečovice a Velký Ořechov se jedná o nejstarší obce okresu Zlín.

21 (vyjma Otrokovic a Napajedel) měl klesající tendenci. V Otrokovicích a Napajedlích růst zapříčinila intenzifikace průmyslové výroby v oblasti gumárenského, obuvnického a plastikářského odvětví.

Tab. 6: Růst obcí vyjádřený bazickým indexem Bazický 1961 1970 1980 1991 2001 index [%] Bělov 100,0 84,8 79,7 64,5 64,5 Halenkovice 100,0 89,4 79,0 71,7 72,4 Komárov 100,0 100,0 80,3 64,9 65,3 Napajedla 100,0 106,0 141,8 142,5 139,2 Oldřichovice 100,0 90,3 80,4 76,3 81,0 Otrokovice 100,0 113,7 172,4 193,3 183,7 Pohořelice 100,0 101,2 87,3 83,2 86,5 Spytihněv 100,0 95,3 94,9 92,0 97,3 Tlumačov 100,0 97,2 94,4 87,8 90,8 Žlutava 100,0 96,9 86,6 80,6 89,2 ORP 100,0 104,8 133,3 139,4 136,1 Zlínský kraj 100,0 103,3 111,0 112,1 111,7 ČR 100,0 102,5 107,5 107,6 106,9 Zdroj: vlastní výpočty podle dat ze SLDB 2001

Z řetězového indexu se lépe určuje trend vývoje. Tento index hodnotí počet obyvatel v daném roce sčítání lidu vhledem k předcházejícímu (v tabulce byla pro názornost trendu vložena také data za rok 2005). Za socialismu jsou patrné postupné odlivy obyvatel z nestřediskových obcí, po roce 1989 došlo ke změnám v chování obyvatelstva a nastal trend stěhování do zázemí měst, což se na Zlínsku zvolna projevilo až ke konci devadesátých let. Jak dokládá tabulka, zasáhl proces suburbanizace zájmové území ve větší míře až po roce 2000. Nejvíce atraktivními byly z počátku obce Spytihněv a Tlumačov, které měly kvalitní infrastrukturu a dobré vazby se zázemím Otrokovic, resp. Napajedel. V Tab. 7 se na řetězovém indexu promítá zvýšená migrační atraktivita sídel Bělov, Oldřichovice, Halenkovice a Žlutava, která se projevuje až v posledních letech. S rostoucí mobilitou začínají být přitažlivá právě výše jmenovaná vzdálenější sídla, která se z pohledu zdravého a klidného prostředí jeví stále více lukrativnějšími.

Tab. 7: Růst obcí vyjádřený řetězovým indexem Řetězový 1961 1970 1980 1991 2001 2005 index [%] Bělov 100,0 84,8 94,0 80,9 100,0 108,7 Halenkovice 100,0 89,4 88,4 90,7 101,0 105,5 Komárov 100,0 100,0 80,3 80,8 100,6 94,6 Napajedla 100,0 106,0 133,8 100,5 97,7 99,7 Oldřichovice 100,0 90,3 89,0 94,9 106,2 107,0 Otrokovice 100,0 113,7 151,6 112,1 95,0 96,9 Pohořelice 100,0 101,2 86,3 95,3 104,1 102,3 Spytihněv 100,0 95,3 99,6 97,0 105,8 101,0 Tlumačov 100,0 97,2 97,2 93,0 103,4 102,2 Žlutava 100,0 96,9 89,3 93,0 110,7 105,5 ORP 100,0 104,8 127,2 104,5 97,7 99,0 Zlínský kraj 100,0 103,3 107,4 100,9 99,7 99,2 ČR 100,0 102,5 104,9 100,1 99,3 100,2 Zdroj: vlastní výpočty podle dat ze SLDB 2001 a ČSÚ – MOS 2005

22 5.1.3 Struktura obyvatelstva

Ze základního rozdělení obyvatelstva podle pohlaví a věku jsem provedl výpočty některých ukazatelů (Tab. 8). Průměrný věk osciluje okolo průměru České republiky s odchylkou max. 2 let, nejvyšší hodnoty dosahuje v Komárově, Halenkovicích, Bělově a Pohořelicích. Komárov patří mezi nejmenší a také migračně nejméně atraktivní obce (neprojevují se zde aspekty suburbanizace), pro něž jsou takové hodnoty typické (vysoký počet starousedlíků, nízká natalita, migrace mladých lidí do jiných obcí). V Komárově, Halenkovicích a Pohořelicích je silná složka postproduktivního obyvatelstva, což se projevuje i na indexu stáří (vypočítaného jako podíl obyvatel ve věkových kategoriích 60+ a 0-14 let). V Pohořelicích je vysoké zastoupení postproduktivní složky dáno umístěním domova důchodců a domova s pečovatelskou službou. Příznivý index stáří a také nízký průměrný věk lze nalézt v Oldřichovicích. Tento stav je dán především vyšší natalitou v posledních letech (méně pak také počtem přistěhovalých) a celkově vysokým podílem složky 0-14 let (21,2 %). Index stáří v celém SO ORP Otrokovice reflektuje celorepublikovou situaci s převládajícím stavem postproduktivního obyvatelstva, přestože jsou zde až 45% rozdíly (Komárov x Oldřichovice). Index feminity (podíl žen a mužů) je nejvyšší v Napajedlích (104,0) a nejnižší v Bělově (87,6). V porovnání s průměrem v České republice (105,3) je však nižší. Vzhledem k „nadúmrtnosti“ mužů a tím vzniklé procentuální převaze žen ve společnosti lze v případě Otrokovicka hovořit o nadprůměrném zastoupení mužské složky obyvatelstva.

Tab. 8: Vybrané ukazatele struktury obyvatelstva podle pohlaví a věku Průměrný věk Index stáří Index feminity Bělov 39,4 117,1 87,6 Halenkovice 39,6 132,7 101,0 Komárov 40,4 133,9 100,6 Napajedla 38,6 112,7 104,1 Oldřichovice 36,0 86,8 97,3 Otrokovice 37,9 100,1 103,8 Pohořelice 39,0 124,6 102,0 Spytihněv 38,0 110,1 100,0 Tlumačov 38,8 115,7 101,2 Žlutava 38,2 101,7 102,7 ORP - 106,8 103,0 Zlínský kraj 37,9 111,6 104,2 ČR 38,8 114,0 105,3 Zdroj: vlastní výpočet podle dat ze SLDB 2001

Z údajů o počtu obyvatel dané obce a počtu obyvatel narozených v obci současného bydliště lze vypočítat podíl rodáků. Ten může sloužit u některých příměstských sídel jako jeden z ukazatelů míry suburbanizace. Ve sledovaném území se podíl rodáků pohybuje nejčastěji mezi 50 – 60 %, výjimky tvoří Otrokovice a Napajedla jako města s migračně aktivními obyvateli (41,5 %, resp. 47,5 %) a obce, kde před rokem posledního sčítání lidu, domů a bytů (2001) nebyla příliš silná migrace a obyvatelé často zůstávali ve své rodné vesnici (Halenkovice, Komárov). Podíl rodáků je také obecně vyšší v sídlech s vyšším zastoupením rodinných domů, které generují větší snahu zůstat v místě narození než v případě sídlištních komplexů. Údaj za celý správní obvod je ovlivněn vysokou obousměrnou migrací a městským charakterem osídlení Otrokovic a Napajedel.

23 Tab. 9: Podíl rodáků [%] Bělov Halenkovice Komárov Napajedla Oldřichovice ORP Podíl 52,5 67,4 63,4 47,5 58,2 rodáků Otrokovice Pohořelice Spytihněv Tlumačov Žlutava 46,7 41,5 62,1 56,1 50,8 57,9

Zdroj: vlastní výpočet podle dat ze SLDB 2001

Ve všech obcích je národnostně majoritní skupina českého národu a tradičně silnou skupinou je i národnost moravská, k níž se hlásí stále relativně vysoký počet obyvatel. Téměř ve všech sídlech přesahuje moravská národnost 10% zastoupení, nejvíce se k moravské národnosti hlásí obyvatelé Bělova (15,3 %) a Žlutavy (13,9 %). Vzhledem k blízkému slovenskému pohraničí je zde třetí nejvýznamněji zastoupenou skupinou menšina Slováků. Tyto tři národy tvoří dominující většinu ve všech obcích studovaného správního obvodu.

Tab. 10: Tři nejvýrazněji zastoupené národnostní skupiny v SO ORP Otrokovice Česká [%] Moravská [%] Slovenská [%] SUM [%] Bělov 78,5 15,3 2,5 96,3 Halenkovice 85,6 11,8 0,6 98,0 Komárov 84,9 10,3 0,9 96,1 Napajedla 87,0 9,5 0,9 97,4 Oldřichovice 88,9 9,2 0,6 98,6 Otrokovice 86,2 10,4 1,3 97,9 Pohořelice 85,6 11,8 0,5 97,9 Spytihněv 84,6 13,0 0,9 98,5 Tlumačov 86,2 11,3 1,5 99,0 Žlutava 83,2 13,9 0,5 97,6 ORP 86,1 10,6 1,1 97,9 Zlínský kraj 85,4 10,9 1,3 97,6 ČR 90,4 3,7 1,9 96,0 Zdroj: vlastní výpočet podle dat ze SLDB 2001

Typicky vysokých hodnot dosahuje i míra religiozity. Jak je uvedeno v Tab. 11, ve všech případech je podíl věřících vyšší než průměr za ČR. Vzhledem k vysoké religiozitě Uherskoradišťska, Uherskobrodska, Kroměřížska a naopak nízkým hodnotám v Otrokovicích a Napajedlích však průměr správního obvodu nedosahuje průměru Zlínského kraje. Obecně lze konstatovat, že vyšší podíl věřících je v obcích rurálního charakteru a v obcích s převládající postproduktivní složkou obyvatelstva (Komárov). Vysoká míra religiozity má vliv i na obecně nižší počet rozvodů či velmi nízkou potratovost.

Tab. 11: Podíl věřícího obyvatelstva [%] Bělov Halenkovice Komárov Napajedla Oldřichovice Zlínský ORP ČR Podíl 36,0 50,4 65,9 37,0 51,0 kraj věřících Otrokovice Pohořelice Spytihněv Tlumačov Žlutava 38,5 55,2 32,1 34,3 53,9 49,5 48,3 46,3

Zdroj: vlastní výpočet podle dat ze SLDB 2001

Jako poslední strukturální charakteristiku jsem zvolil vzdělanost (struktura ekonomické aktivity je podrobněji rozvedena v části zabývající se geografickou analýzou trhu práce). Pro relativní vyjádření vzdělanostní struktury se jako vhodné jeví především dva ukazatele – relativní

24 zastoupení osob se středoškolským a vyšším vzděláním a syntetický ukazatel vzdělanosti3, který jednotlivým kategoriím vzdělání přidává váhy.

Vzdělanostní struktura

ZŠ a neukončené vyučení a střední SŠ s mat. VOŠ a nástavbové (vč. bez vzdělání) odborné bez mat. [%] VŠ 50

0 v v a e v v a P aj R lo ice ro dl ce ce lic ně čo av R kr Č Bě v á aje vi vi ře ih a ut O ý nko om p cho oko ho yt um Žl le K Na dři tr o Sp Tl línsk Ha Ol O P Z Obr. 3: Struktura obyvatelstva podle nejvyššího ukončeného vzdělání (vlastní výpočet podle dat ze SLDB 2001)

V celém zájmovém regionu je pozorována relativně nízká vzdělanost, celorepublikový i krajský průměr překračují jen Otrokovice a Napajedla. Nejnižší vzdělanost (a nejvyšší podíl základního či žádného vzdělání) je v okrajových (semiperiferních) obcích Oldřichovice a Komárov. Silnou kategorií jsou vyučení a středoškoláci bez maturity – v tradičně průmyslovém Zlínsku a Otrokovicku dříve žádaná skupina pracovníků do obuvnických a strojírenských podniků. Podle očekávání je nejvyšší vzdělanost ve městech Otrokovice a Napajedla. Tato dvě města také jako jediná překračují v syntetickém ukazateli vzdělanosti průměrnou hodnotu České republiky. Pod hodnotu 2,0 se dostaly obce Komárov, Oldřichovice, Halenkovice a Spytihněv. Vzdělanostní struktura není na příměstský typ regionu příliš příznivá, dokumentuje však venkovský charakter některých obcí.

3 Vypočítáno podle vzorce [(bez vzdělání + ZŠ + nezjištěno) ÷ celkem] + 2 x [(vyučení + SŠ bez mat.) ÷ celkem] + 3 x [(SŠ + VOŠ) ÷ celkem] + 4 x (VŠ ÷ celkem). Zdroj: ústní sdělení V. Toušek (2006), CRR Brno

25 Tab. 12: Vybrané ukazatele vzdělanostní struktury obyvatelstva SŠ+VOŠ+VŠ [%] Syntetický ukazatel Bělov 31,8 2,1 Halenkovice 20,4 1,9 Komárov 16,7 1,8 Napajedla 37,2 2,2 Oldřichovice 18,0 1,8 Otrokovice 37,6 2,2 Pohořelice 24,9 2,0 Spytihněv 24,9 2,0 Tlumačov 30,3 2,1 Žlutava 27,4 2,0 ORP 34,7 2,2 Zlínský kraj 33,4 2,2 ČR 35,8 2,2 Zdroj: vlastní výpočet podle dat ze SLDB 2001

5.1.4 Pohyb obyvatelstva

Pro přirozený pohyb obyvatelstva na Otrokovicku platí obecné trendy, kterými lze charakterizovat i vývoj v celé ČR. Ve sledovaném období dat z ČSÚ (1995 – 2005) lze pozorovat nízký počet živě narozených, který stoupá až v posledních letech (pravděpodobně nástup odložené reprodukce populačně silných kohort z poloviny sedmdesátých let). Úmrtnost se stabilně drží pod hranicí 10 obyvatel na 1000 obyv. středního stavu, neboť zvyšování kvality lékařské péče zatím kompenzuje narůstající počet obyvatel v postproduktivním věku. Tento trend se však s přesunem silných poválečných ročníků do důchodu a růstu postproduktivní složky obyvatelstva bude měnit, lze očekávat nárůst počtu zemřelých, který nebude schopen kompenzovat počet živě narozených, čímž bude docházet k celkovému přirozenému úbytku obyvatel. Za sledované desetileté období je celkový přirozený přírůstek de facto roven nule a změnu populační složky více ovlivňují migrační tendence.

Tab. 13: Pohyb obyvatel přepočtený na 1000 obyvatel středního stavu v SO ORP Otrokovice 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Průměr Narození 9,7 8,2 8,7 8,7 8,3 9,5 9,4 9,6 9,2 8,8 10,0 9,1 Zemřelí 9,4 8,4 9,4 8,4 8,8 9,4 9,0 8,5 9,2 8,8 9,8 9,0 Přirozený přír. 0,3 -0,2 -0,7 0,3 -0,5 0,1 0,4 1,1 -0,1 0,0 0,3 0,1 Přistěhovalí 17,7 19,8 19,5 17,9 17,6 18,3 18,8 24,1 20,9 22,1 20,0 19,7 Vystěhovalí 21,2 20,3 24,5 22,3 18,7 18,7 19,4 25,1 24,7 25,7 22,6 22,1 Migrační saldo -3,5 -0,6 -4,9 -4,5 -1,1 -0,3 -0,5 -1,0 -3,8 -3,6 -2,6 -2,4 Celkový přír. -3,1 -0,8 -5,7 -4,2 -1,7 -0,3 -0,1 0,1 -3,9 -3,6 -2,3 -2,3 Zdroj: vlastní výpočet z dat ČSÚ, 2007

Migrační saldo je po celou sledovanou dobu záporné. Je nutné ovšem doplnit, že tento stav je dán především silným počtem vystěhovalých osob z měst (Otrokovice, Napajedla). Otrokovice jsou největším zdrojem vystěhovalých, ve všech letech od roku 1995 je jejich migrační saldo záporné (až na rok 2000, kdy se dostalo na hodnotu +6). Druhým nejvíce ztrátovým sídlem jsou právě Napajedla, kde se tento trend projevuje až od roku 1999. Třetím sídlem je obec Komárov, která migračně ztrácela obyvatele průběžně celé sledované období a její úhrnné migrační saldo činí -10 obyvatel. Naopak migračně ziskové byly obce v zázemí výše jmenovaných měst (Spytihněv, Tlumačov), ale zejména v posledních letech také obce Halenkovice a Žlutava a Oldřichovice.

26 Celkový přírůstek/úbytek za období let 1995 – 2000 je vyjádřen na Obr. 4. Data byla přepočtena na 1000 obyvatel středního stavu. Jelikož však většina obcí nedosahuje hranice 1000 obyvatel, má graf spíše statistický charakter a daný jev je v něm pro vzájemnou srovnatelnost interpolován. Z grafu je patrné, že na rozdíl od Zlínského kraje i samotného správního obvodu většina obcí rostla. Nejvíce obec Žlutava, významnější přírůstek zaznamenaly i Oldřichovice a Bělov. Přestože mají přírůstky v těchto obcích náhodné rozložení, zejména kladné migrační saldo svědčí o jejich zvýšené atraktivitě. Celkový úbytek je patrný v Otrokovicích, v Napajedlích a Komárově. Otrokovice a Napajedla jsou zdrojovými oblastmi migrantů a v Napajedlích se projevuje i záporný přirozený přírůstek. Komárov ztrácí obyvatele přirozeným pohybem i migračními tendencemi (jako jediná „neměstská“ obec má záporné migrační saldo). Komárov tak jako jediný vykazuje v rámci studovaného území nejvyšší míru marginality. Se zvyšováním životní úrovně a budováním technické infrastruktury lze dále očekávat zvyšující se atraktivitu spíše v polohově perifernějších obcí daného regionu (Bělov, Halenkovice, Oldřichovice, Pohořelice, Žlutava), naopak prohlubovat se bude marginalita Komárova. Obyvatele budou (migračně i přirozeně) nadále ztrácet města Otrokovice a Napajedla, pravděpodobný je také pokles zájmu o bydliště v obcích Tlumačov a Spytihněv, které polohou na rušné komunikaci a charakterem osídlení blížící se urbánní oblasti nebudou dostatečně lukrativní pro nové zájemce o bydlení přicházející z přilehlých sídel ve zlínské aglomeraci.

Celkový přírůstek přepočtený na 1000 obyvatel stř.stavu 1995 - 2005 12

-2

-4

-6

-8 Bělov Halen Komá- Napajed- Oldři- Otro- Pohoře- Spytih Tlu- Žlutava ORP Zlínský kovice rov la chovice kovice lice něv mačov kraj Obr. 4: Celkový přírůstek/úbytek obyvatel v jednotlivých obcích SO ORP Otrokovice v letech 1995 – 2005 přepočtený na 1000 obyvatel středního stavu (vlastní výpočty podle dat ČSÚ, 2007)

Z periodicky opakujících se pohybů jsou nejvýznamnější údaje o vyjížďce a dojížďce do zaměstnání/škol nebo za službami. Vyjížďka za prací závisí na množství pracovních příležitostí v obci. Nejvyšší je v nejmenších obcích regionu (Bělov, Komárov, Žlutava, Oldřichovice), naopak nejnižší je v Otrokovicích a Napajedlích. Centry dojížďky jsou již zmiňovaná města Otrokovice a Napajedla a především Zlín jako krajské město. Vyjížďka do škol je závislá na existenci mateřské nebo základní školy v obci. Centry dojížďky jsou v případě mateřských škol okolní obce s MŠ a nebo místo zaměstnání jednoho z rodičů, ve kterém je MŠ. V případě dojížďky do základních škol jsou centra nejčastěji v nejbližší obci se školou s kompletní devítiletou docházkou (Otrokovice, Napajedla, Tlumačov, Halenkovice) nebo města se specializovanými typy škol (jazyková, zvláštní, s rozšířenou estetickou výchovou atp.). Se stoupající specializací či vyššími požadavky na studium stoupá také sídelní hierarchické postavení daného centra dojížďky (ve studovaném území se nejčastěji jedná o Zlín, resp. Uherské Hradiště).

27 Tab. 14: Vyjíždějící do zaměstnání/škol Do zaměstnání Do školy ABS REL ABS REL Bělov 97 90,7 36 100,0 Halenkovice 550 72,9 100 39,7 Komárov 101 81,5 53 96,4 Napajedla 1896 51,3 536 41,0 Oldřichovice 114 78,1 67 100,0 Otrokovice 3708 38,2 1029 30,5 Pohořelice 270 77,6 91 69,5 Spytihněv 550 70,4 214 74,0 Tlumačov 686 61,1 172 43,5 Žlutava 350 80,5 101 62,0 ORP 8322 48,0 2399 40,2 Zdroj: SLDB 2001

5.1.5 Vybavenost trvale obydlených bytů

Technická vybavenost trvale obydlených bytů (TOB) závisí na významnosti obce a jejím postavení v hierarchii regionu. U měst Otrokovice a Napajedla lze proto najít vybavenost nejvyšší, naopak relativně nízkou vybavenost vykazují statistiky u Komárova a Oldřichovic. Při konstrukci technické infrastruktury hraje roli také socioekonomická struktura obyvatel dané obce a priority její samosprávy v návaznosti na dostupnost finančních zdrojů (např. při zavádění plynofikace). V technické vybavenosti obcí se projevuje také jejich lokalizace v zázemí zlínské aglomerace. Některé obce se za účelem společné koordinace při žádání o státní dotace na technickou infrastrukturu spojily do dobrovolného svazku obcí (mikroregion Otrokovicko). V jeho rámci mají pak teoreticky větší možnosti při vytváření kvalitních realizovatelných projektů a čerpání veřejných financí (za předpokladu vzájemné spolupráce mezi obcemi). Vybavenost vodovodem, koupelnou (sprchovým koutem) nebo splachovacím záchodem je ve všech obcích vysoká. Platí premisa, že koupelna (sprchový kout) a splachovací záchod jsou téměř bez výjimky u TOB vybavených vodovodem. Tato potřeba patří k minimálnímu standardu a nenajdeme ji pouze u velmi starého bytového fondu (Foto 5 v příloze č. 11), chřibských hájenek nebo rekreačních trvale obydlených objektů (Halenkovice, Komárov). Počet vybavených bytů přípojkou do rozvodu plynu je do jisté míry nepřesný, neboť data jsou ze SLDB 2001. V té době v části obcí teprve plynofikace probíhala (Halenkovice, Pohořelice) a nebo začala až později (např. obec Žlutava, plynofikována mezi lety 2002 – 2004). Plynovou přípojkou jsou v obcích vybaveny jen některé byty. Se zdražováním energií (včetně plynu) v průběhu plynofikace lidé odhlašovali objednané přípojky, což vedlo ke snížení vybavenosti bytů plynem a hlavně k problémům místní samosprávy, neboť při již započaté plynofikaci a nedostatečnému zájmu obyvatel obec mohla přijít o již poskytnuté státní dotace. Proto obce, které provedly plynofikaci dříve (Napajedla, Otrokovice), mají výrazně vyšší podíl přípojek (tehdy relativně levný plyn). Naopak při pozdější plynofikaci již spousta bytů možnost přípojky odmítla a tak výsledná plynofikace nedosahuje takové úrovně (v roce 2001 Spytihněv, Tlumačov; později Oldřichovice a Žlutava).

28 Tab. 15: Relativní vybavenost trvale obydlených bytů podle obcí Trvale obydlené byty vybavené [%] koupelnou ústředním Počet připojením splachova nebo nebo etá- TOB vodovodem na plyn cím zá- sprch. žovým ze sítě chodem koutem topením Bělov 90 96,7 0,0 92,2 86,7 76,7 Halenkovice 514 93,6 8,8 88,3 82,1 73,7 Komárov 112 92,9 0,0 91,1 90,2 73,2 Napajedla 2716 99,6 91,0 98,7 98,2 91,7 Oldřichovice 111 96,4 0,0 93,7 90,1 68,5 Otrokovice 7348 99,9 79,8 99,3 99,0 96,4 Pohořelice 252 98,4 48,4 94,0 90,5 84,9 Spytihněv 580 97,4 75,0 94,1 90,5 79,8 Tlumačov 838 98,4 77,2 96,3 93,8 82,7 Žlutava 306 99,7 0,0 97,1 95,4 82,4 Zdroj: vlastní výpočty podle dat ze SLDB 2001

5.2 Geografická analýza trhu práce

5.2.1 Ekonomická aktivita obyvatelstva

Struktura obyvatelstva podle ekonomické aktivity vyjadřuje zaměstnanost obyvatelstva v jednotlivých odvětvích hospodářství. Data ze SLDB 2001 rozdělená podle agregovaných odvětví byla v dalším textu práce pro jednoduchost a větší názornost přepočítána do tří základních skupin hospodářství – priméru (zemědělství, lesnictví a rybolov), sekundéru (průmysl, stavebnictví) a terciéru (obchod, doprava a telekomunikace, zdravotnictví a sociální činnost a ostatní odvětví). Jak je patrné z Obr. 5, ve studovaném obvodu dominuje sekundér, který je dokonce vyšší než průměrná hodnota České republiky a v žádné obci neklesá pod hranici 50 %. Zlínský kraj jako historicky silný průmyslový region měl počet zaměstnaných v sekundéru také vyšší než ČR. Nejvyšší hodnotu zaměstnanosti v sekundéru má obec Bělov (67,5 %). Primér (v němž je agregováno zemědělství a lesnictví) zaměstnává více obyvatel spíše ve velikostně menších obcích. Ze sledovaných obcí vynikají Oldřichovice, kde zaměstnanost v priméru tvoří 10,3 %, naopak pouze 1 % z ekonomicky aktivních obyvatel Otrokovic pracuje v oblasti zemědělství, lesnictví či rybolovu. V oblasti terciéru zaostávají za průměrem ČR (54,5 %) i Zlínského kraje (46,6 %) všechny obce. Nejvíce se těmto číslům přibližují města Otrokovice a Napajedla (43,9 %, resp. 44,2 %) a obec Pohořelice (45,1 %). Nejméně osob zaměstnaných v terciéru (27,0 %) je v Bělově. Absolutní počet obyvatel pracujících v daném odvětví ekonomické aktivity a počet obsazených pracovních míst v obci je uveden v Tab. 16. Počet obsazených pracovních míst byl vypočítán na základě počtu EAO v odvětví, od něhož byli odečteni vyjíždějící téhož odvětví a přičteni dojíždějící. Z tabulky vyplývá, že pracovní místa priméru jsou soustředěna v obcích s dobrými podmínkami pro zemědělskou činnost a s přítomností velkých zemědělských podniků (v Oldřichovicích tvoří obsazená pracovní místa v priméru 42 % všech obsazených prac. míst), sekundér je jasně koncentrován v Otrokovicích a Napajedlích. Obsazená pracovní místa v terciéru odpovídají velikostní kategorii obce (v Pohořelicích a na Žlutavě se jedná o nejvíce zastoupenou ekonomickou činnost z hlediska počtu obsazených pracovních míst).

29 Struktura EAO

Primér Sekundér Terciér 100,0% 90,0% 80,0% 70,0% 60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0% 0,0% j v v e a a R a ě v ov o ce c ce ce r l i i i i dl r RP l Č čov a k v ě t e á

e j hn O ov o ov i u B l t ký pa Ž om ch nk ok s hoř uma i py r l a e n K o l í S T l dř N l P Ot Z Ha O Obr. 5: Ekonomická aktivita obyvatel podle odvětví (vlastní výpočty podle dat ze SLDB 2001)

Tab. 16: Struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva a počet obsazených pracovních míst v obci Struktura EAO podle odvětví činnosti Počet obsazených pracovních míst Primér Sekundér Terciér Primér Sekundér Terciér Bělov 6 72 29 3 11 2 Halenkovice 33 459 264 34 165 97 Komárov 7 68 50 1 23 12 Napajedla 76 1993 1642 93 1859 1323 Oldřichovice 15 80 51 21 17 13 Otrokovice 94 5392 4292 85 8990 4448 Pohořelice 16 177 158 8 45 64 Spytihněv 26 475 283 26 280 137 Tlumačov 71 576 483 81 375 290 Žlutava 15 259 163 14 46 51 Zdroj: vlastní výpočty podle dat ze SLDB 2001

5.2.2 Vyjížďka a dojížďka do zaměstnání

Existence vyjížďky a dojížďky je dána přirozeným nesouladem mezi lokalizací nabídky a poptávky pracovních sil v regionu. Tento proces umožňuje specializaci míst v území. Jedinou obcí, kde převažuje dojížďka nad vyjížďkou, jsou Otrokovice. Dojížďka je zde téměř dvojnásobně větší než vyjížďka a to především díky výrazné dojížďce do sekundéru (klíčovou roli v tomto případě hraje největší průmyslový zaměstnavatel Zlínska – Barum Continental). Ve všech ostatních obcích dominuje vyjížďka a to včetně průmyslových Napajedel (Fatra). Strukturu vyjíždějících obyvatel podle ekonomické aktivity uvádí Tab. 17. Centry dojížďky jsou města Otrokovice, Zlín a v menší míře i Napajedla. Největší výměna pracovní síly probíhá mezi městy Zlín a Otrokovice. Vysoké hodnoty vyjíždějících nejsou překvapivé vzhledem k zázemí zlínské aglomerace a dobré dopravní dostupnosti. Využívána je především osobní automobilová a autobusová doprava v

30 kombinaci se sítí MHD.

Tab. 17: Vyjíždějící/dojíždějící obyvatelé podle ekonomické aktivity Vjíždějící [% z EAO] Dojíždějící [% z obsazených prac. míst] Primér Sekundér Terciér Primér Sekundér Terciér Bělov 100,0 87,1 96,8 100,0 17,7 52,1 Halenkovice 24,0 76,8 71,9 26,2 35,2 23,7 Komárov 85,0 74,0 89,3 0,0 22,2 56,4 Napajedla 30,2 50,6 52,6 42,9 47,1 41,2 Oldřichovice 26,5 84,2 83,7 47,4 24,2 37,4 Otrokovice 59,5 30,8 46,4 55,2 58,5 48,2 Pohořelice 56,1 82,2 73,2 12,4 29,2 34,1 Spytihněv 50,7 72,1 68,9 50,7 52,6 35,8 Tlumačov 22,6 63,1 63,4 32,2 43,4 39,0 Žlutava 25,9 85,3 76,5 20,7 17,3 25,3 Zdroj: vlastní výpočty podle dat ze SLDB 2001

5.2.3 Nezaměstnanost

Nezaměstnanost je důležitou ekonomickou charakteristikou každého regionu. Její hodnota dokumentuje ekonomické zdraví území. Exekutiva vyššího správního celku se snaží aktivní politikou zaměstnanosti snižovat počet nezaměstnaných, čímž přispěje k pozitivnímu ekonomickému růstu. Míru nezaměstnanosti je možné zjišťovat několika způsoby. Na úrovni státu a krajů se počítá na základě Výběrového šetření pracovních sil, jehož metodika je shodná s doporučeními Eurostatu a odpovídá definicím Mezinárodní organizace práce (ILO) – jedná se tedy o mezinárodně srovnatelná data. Jelikož se však provádí jednou za čtvrt roku pouze u 0,6 % všech trvale obydlených bytů, nelze výsledky interpretovat na nižších regionálních úrovních. Nezaměstnanost na úrovni obcí zaznamenávají příslušné úřady práce formou registrace a evidence uchazečů o práci. Lze ji také vypočítat z dat SLDB. V pozorovaném regionu míra nezaměstnanosti nijak výrazně nekolísá, můžeme říci, že se jedná z pohledu nezaměstnanosti o relativně homogenní region. Míry nezaměstnanosti se navíc nijak významně neliší od průměrných hodnot platných pro Českou republiku či Zlínský kraj. Za poslední tři roky jsou hodnoty míry nezaměstnanosti nižší (v průměru cca. o 1 – 2 %). Do těchto výsledků se ale promítá změna metodiky, která má za následek snížení míry nezaměstnanosti cca. o 1 %. Nejvyšší míru registrované nezaměstnanosti vykazuje obec Halenkovice, od roku 2001 osciluje MN okolo hranice 11 %, snižování lze pozorovat až po roce 2004 (které však může být dáno metodicky). Trvale nízkou míru nezaměstnanosti můžeme pozorovat u Žlutavy a také Tlumačova. Jak ukazuje mapka v příloze č. 8, nejmenší míry nezaměstnanosti odpovídají sídlům v liniové ose regionu (Tlumačov – Otrokovice – Napajedla – Spytihněv), vyšší MN jsou pozorovány při okrajích správního obvodu. Nárůst počtu nezaměstnaných po roce 2001 má za příčinu krach největší obuvnické společnosti v ČR – CEBO, a.s. (která ještě v roce 2001 zaměstnávala 2100 zaměstnanců). Nástupnické společnosti (GASI, s.r.o. a BB-CZ, s.r.o.) byly schopny zaměstnat jen šestinu propuštěných zaměstnanců. Pokles nezaměstnanosti koncem roku 2006 lze připsat na vrub změnám metodiky (oproti datům před rokem 2004), tento pokles může být také dán důslednější státní aktivní politikou v zaměstnanosti (pokles je patrný nejen u všech obcí, ale rovněž v celém Zlínském kraji a ČR), růstem ekonomiky (který generuje tvorbu nových pracovních míst) a v neposlední řadě se na

31 klesajícím trendu mohou podílet pravidelné či náhodné sezónní fluktuace vývoje míry nezaměstnanosti.

Tab. 18: Vývoj míry registrované nezaměstnanosti45 k 31.12. 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Bělov 8,0 8,9 6,8 5,1 10,3 7,7 Halenkovice 10,7 11,7 10,9 11,4 9,8 8,2 Komárov 8,7 6,5 8,7 12,3 9,4 8,7 Napajedla 8,3 9,5 9,3 10,2 7,8 6,3 Oldřichovice 6,7 7,4 9,6 11,5 10,2 6,4 Otrokovice 8,0 10,7 10,7 9,8 8,4 6,2 Pohořelice 7,2 10,7 10,2 11,0 10,2 6,8 Spytihněv 9,5 12,5 11,0 8,1 9,0 8,0 Tlumačov 7,9 9,8 11,0 9,9 7,6 7,0 Žlutava 5,9 9,4 7,0 8,7 8,0 6,6 Zlínský kraj 8,5 10,2 10,6 9,5 9,3 7,8 ČR 8,9 9,8 10,3 9,5 8,9 7,7 Zdroj: MPSV ČR, 2007

5.2.4 Nejvýznamnější zaměstnavatelé a aktéři trhu práce

Situaci na trhu práce ovlivňuje nabídka zaměstnavatelů. Největší zaměstnavatelé (co do počtu zaměstnanců) udržují míru nezaměstnanosti na nižších hodnotách, nicméně s případnými problémy velkých firem – zaměstnavatelů (a tím daným propouštěním ze zaměstnání) rapidně roste míra nezaměstnanosti v regionu. Velkými zaměstnavateli bývají silné průmyslové podniky, vysoký počet zaměstnanců mají rovněž instituce typu nemocnic, pošt atd. Průmyslové podniky jsou rozmístěny na základě lokalizačních pravidel průmyslu (minimalizace nákladů). Zaměstnavatelé s vysokým obratem a ekonomickou významností stimulují růst ekonomiky regionu, byť počet jejich zaměstnanců nemusí být příliš vysoký. Takové firmy působí zejména v oblasti terciérního sektoru (služby) a jsou lokalizovány spíše do sídel vyššího řádu. Otrokovicko bylo historicky tradičním průmyslovým regionem zlínské aglomerace především v důsledku výhodné polohy na důležitém železničním uzlu s velmi dobrým silničním napojením na další velká centra (Uherské Hradiště, Zlín, Kroměříž, Přerov). V minulosti zde byly lokalizovány závody Baťova obuvnického podniku (později jako odštěpné závody Svitu), které zaměstnávaly nejvíce lidí. Dnes tyto transformované firmy nemají z hlediska počtu zaměstnanců či obratu příliš velký význam. Nejvýznamnějším zaměstnavatelem zkoumaného území byl v minulosti Barum Rudý říjen, který v roce 19876 zaměstnával 3995 zaměstnanců a byl třetím nejvýznamnějším zaměstnavatelem okresu Zlín (Po Svitu a ZPS). Druhým největším podnikem byla v roce 1987 Fatra Napajedla (2609 zaměstnanců) následována leteckou manufakturou Moravan Otrokovice (1797 zaměstnanců). V průmyslovém areálu Slavia v Napajedlích pak měl výrobní divizi podnik ČKD (1142 zaměstnanců). Dohromady tyto průmyslové firmy zaměstnávaly 9543 zaměstnanců, což tvořilo majoritní počet všech obsazených pracovních míst v regionu. Po roce 1989 se změnily poměry a mnoho podniků neustálo transformační potíže. Tyto problémy postihly především obuvnické firmy Zlínska. Barum Rudý říjen se transformoval za účasti německého kapitálu a vznikl holding s nadnárodní účastí Barum Continental, který po pádu a

4 Data za Zlínský kraj a ČR počítány metodikou VŠPS, údaje za obce vypočítány z důvodu nedostupnosti dat jako podíl dosažitelných uchazečů o práci a EAO. 5 Od poloviny roku 2004 rozdílná metodika – ve výpočtech nahrazení „uchazečů“ tzv. „dostupnými uchazeči“ (schopni nastoupit do zaměstnání do 14 dnů). 6 Data z databáze Centra regionálního rozvoje, Brno 2005

32 rozštěpení Svitu i ZPS hraje roli největšího zaměstnavatele celého zlínského okresu (4200 zaměstnanců v roce 2004). Druhým nejvýznamnějším zaměstnavatelem oblasti zůstala Fatra Napajedla, která v roce 20007 zaměstnávala 1169 zaměstnanců. Fatra Napajedla se zabývá plastikářským odvětvím chemického průmyslu. Moravan Safety Belts se zabývá výrobou bezpečnostních pásů a jedná se o odštěpný závod bývalého podniku Moravan. BS Servis centrum je specializovaná realitně-makléřská firma na poskytování ubytování, úklidových a hostinských služeb atp. Firma SSK CZ působí ve stavebnictví.

Tab. 19: Největší zaměstnavatelé SO ORP Otrokovice podle počtu zaměstnanců Počet zaměstnanců Společnost Sídlo (2004) Barum Continental, s.r.o. Otrokovice 4200 Aliachem a.s., o.z. Fatra Napajedla 1169* Moravan Safety Belts, a.s. Otrokovice 350 BS Servis centrum, s.r.o. Otrokovice 290 SSK CZ, a.s. Otrokovice 250 *Údaj z roku 2000.

Zdroj: databáze HBI, 2007

Mezi pětici největších zaměstnavatelů patří také společnost BC Logistics, s.r.o. (logistická firma se sídlem v Otrokovicích), která v roce 2004 zaměstnávala 243 pracovníky (a proto není uvedena v Tab. 19), ovšem podle údajů z databáze HBI v roce 2006 zaměstnávala již 550 zaměstnanců (čímž by se posunula na pozici třetího největšího zaměstnavatele v regionu).

Tab. 20: Zaměstnavatelé SO ORP Otrokovice podle výše ročního obratu Společnost Sídlo Obrat v CZK (2004) Barum Continental, s.r.o. Otrokovice 18 mld.* HESCO, s.r.o. Otrokovice 850 mil. BC Logistics, s.r.o. Otrokovice 742 mil. Teplárna Otrokovice, a.s. Otrokovice 574 mil* SSK CZ, a.s. Otrokovice 552 mil. *Údaj z roku 2001. Zdroj: databáze HBI, 2007

Tab. 20 uvádí ekonomicky nejvýznamnější zaměstnavatele podle výše obratu. Jelikož ne všechny podnikatelské subjekty uvedly v databázi HBI výši obratu (citlivý údaj ukazující na ekonomický stav firmy), chybí proto v tabulce např. Fatra Napajedla nebo BS Servis centrum. Z tabulky je opět patrná klíčová role holdingu Barum Continental, který svým obratem výrazně převyšuje všechny ostatní subjekty působící ve studovaném území. Do výčtu ekonomicky významných firem regionu se kromě velkých firem BC Logistics a SSK CZ dostala ještě firma HESCO (kovoobrábění, obchodování s hutním materiálem) a Teplárna Otrokovice.

5.3 Zemědělství

Zemědělství bylo v minulosti dominantní funkcí venkova a i dnes je tento pojem spojován s rurálními oblastmi. Od čistě produkční funkce zemědělství se v současné době přechází k jeho jiným aspektům, kterými jsou např. krajinotvorné, agroenvironmentální a jiné mimoprodukční

7 Údaj z databáze HBI dostupný jen k roku 2000, podle oficiální internetové prezentace firmy pracuje v obou výrobních závodech (Napajedla a Chropyně) cca. 1450 zaměstnanců.

33 funkce. Do agrárního sektoru lze zařadit také péči o lesy a vody a s nimi související činnosti (myslivost, rybaření, včelařství). Zemědělství jako takové by v současném tržní hospodářství nedokázalo plnit všechny své složky (produkční, krajinotvornou, environmentální...) bez státní či evropské podpory. V minulosti bylo silně dotováno státními prostředky a uměle se navyšovala zaměstnanost v primérním sektoru hospodářství. Důraz byl kladen na výrobu. Současný trend je odlišný, v zemědělství převládají podpory spíše na mimoprodukční (např. agroenvironmentální) funkci. České zemědělství je ovlivňováno Společnou zemědělskou politikou EU (CAP). Ještě před vstupem do Unie čerpalo české zemědělství ze Zvláštního předvstupního programu pro zemědělství a rozvoj venkova (SAPARD) a programu rozvoje Phare. Po vstupu ČR do EU v roce 2004 se českým zemědělcům naskytla možnost čerpat dotace z dalších fondů, především z Evropského zemědělského a orientačního fondu (EAGGF), který má dvě sekce (záruční a orientační). Do roku 2006 mohli zemědělci využívat zejména dvou podpůrných programů – Operačního programu Rozvoje venkova a zemědělství (OP RVMZ) – hrazen z orientační sekce EAGGF; a Horizontálního plánu rozvoje venkova (HRDP), hrazeného z garanční sekce EAGGF. Oba programy podporují myšlenku trvale udržitelného zemědělství, ekologizaci zemědělství (HRDP) a jeho multifunkčnost a prvovýrobu (OP RVMZ). Do Operačního programu Zemědělství patří také program LEADER+, který uplatňuje zásady subsidiarity a podporuje místní akční skupiny. Od roku 2007 se diverzifikují formy dotací EU a zemědělství je odděleno od venkova. Vznikají dva nové fondy, které financují dva hlavní pilíře nové politiky rozvoje venkova a zemědělství – Evropský zemědělský záruční fond (EAGF) a Evropský zemědělský fond rozvoje venkova (EAFRD). Zemědělci mají také možnost čerpat finance z agroenvironmentálních programů. Ty podporují zejména ekologizaci a biologizaci zemědělství s ohledem na tvorbu a ochranu životního prostředí. Kromě výše uvedených dotací dostávají zemědělské subjekty také přímé platby. Ty jsou v České republice uskutečňovány přes Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) a jsou poskytovány na jednotku plochy (SAPS). Nová společná zemědělská politika však do budoucna počítá s přímými platbami nikoliv na jednotku plochy ale na farmu. Tento systém (SPS) je již realizován v EU-15 (+ Slovinsko, Malta). Přímé platby na plochu jsou navyšovány národními doplňujícími platbami (TOP-UP) či příspěvky na hospodaření v méně příznivých oblastech (LFA). Tato navýšení lze získat jen v některých případech jako dorovnávací platby (z důvodu nerovnoměrnosti plateb SAPS v EU) za předpokladu již obdržených SAPS.

5.3.1 Předpoklady pro zemědělskou výrobu

Z fyzicko-geografických podmínek je pro zemědělskou činnost oblast velmi vhodná. Úrodné moravské úvaly poskytují kvalitní nivní půdy a černice v okolí řeky Moravy a společně s hnědozeměmi představují dominantní a nejvýnosnější zdroj agrární činnosti. Vhodné jsou i klimatické charakteristiky (podle Quitta T4, T2 a MT11). Ve studované oblasti se nevyskytuje půda zařazená do kategorie LFA. Z hlediska lokalizace zemědělských výrobních oblastí spadá region do řepařské oblasti, s předpokladem pro pěstování kvalitní potravinářské pšenice, sladovnického ječmene, polní zeleniny a cukrovky. Na svažitějších terénech se hojně pěstuje ovoce, především jablka. Úrodnost oblasti dokumentuje i cena zemědělské půdy (diskutována v kapitole 3.4, Tab. 3). Podrobnější data o využití zemědělské půdy uvádí příloha č. 3 a mapová příloha č. 9. Problémová je aplikace zemědělské činnosti bezprostředně u břehové vegetace Moravy v její nivě. Zejména rok 1997 ukázal sílu povodní, které oblast několikrát zasáhly i v následujících letech. Nejedná se přitom o výjimečnou událost, neboť jarní i letní povodně jsou přirozenou

34 charakteristikou nivy, která je výhradním teritoriem řeky (často narušovaným lidskými aktivitami).

5.3.2 Vývoj stavu zemědělství

Zemědělství před rokem 1990 bylo charakteristické socialistickým pojetím hospodaření. Tehdejší agrární politika měla za cíl maximalizovat soběstačnost státu a vykazovat nadprůměrné výnosy. Toho bylo dosahováno vysokým podílem orné půdy na celkové výměře zemědělského půdního fondu a dalších intenzifikačních opatřeních. Mezi tato opatření patřily mimo nepřiměřeně vysokého zornění také rychlý odvod vody z krajiny, rušení přirozených remízků, nepříznivá pěstební skladba, neodpovídající systém chovu skotu, přehnojování a jiné krajinotvorné zásahy. Ty však nebyly environmentálně a ekonomicky optimální (Věžník, A. 1993). Ve zkoumaném úseku byl napřimován tok Moravy, čímž z původních meandrů vznikala četná mrtvá ramena, která v současné době při povodních nemohou plnit původní funkci. Relativně významný byl i rostoucí podíl nezemědělských aktivit (opravárenské provozovny apod.), který byl však tehdejší statistikou díky příslušnosti k zemědělskému podniku (JZD) veden jako primérní aktivita. Typickým příkladem byl nedaleký Agrokombinát Slušovice. Problémů socialistického zemědělství bylo však více (podrobněji Věžník, A. 1993, 1995; Jančák, V., Götz, A., 1997). Transformace zemědělské politiky měla dopad téměř na všechna její odvětví. Snižovala se zaměstnanost (propouštěním z priméru i změnou statistiky), prohlubovala se mzdová disparita mezi zemědělstvím a ostatními sektory hospodářství, klesala rostlinná i živočišná výroba. Úprava koryta Moravy je nevratný čin, nicméně s rozsáhlými uměle spojenými poli ve velké lány lze vhodnými krajinotvornými prvky korigovat ráz krajiny směrem k vyšší stabilitě území. Od roku 1990 se v tomto ohledu ve studovaném území mnoho nezměnilo, jak dokládá analogová interpretace leteckých snímků a ortofoto v příloze. Nevhodně umístěné zemědělské plochy v těsné blízkosti břehové vegetace či okolo mrtvých ramen (resp. jezer) jsou intenzivně obdělávány i přes rizika častých záplav. Ve studovaném území hospodařil zejména státní plemenářský podnik Napajedla (Tlumačov) specializovaný na chov koní, část katastru Halenkovic byla obdělávána Agrokombinátem Slušovice, Bělov spadal pod JZD Kvasice a východ regionu pod JZD Kudlov. JZD byla transformována v letech 1992 – 1993 na ZD, z nichž pouze některá zůstala u této formy činnosti (v tzv. sekundární transformaci vznikaly ze ZD obchodní společnosti). Z JZD se zákonem o restituci a zákonem o půdě (1991 – 1992) vyčlenili samostatně hospodařící rolníci (SHR) a jiné podniky fyzických osob. Vstup do Evropské unie otevřel zemědělcům možnosti čerpat finance na provoz své živnosti z unijních fondů za předpokladu aplikace trvale udržitelného zemědělství. Dobré zemědělské předpoklady v kombinaci s blízkostí trhu spotřeby (příměstský region) indikují kvalitní odbytové podmínky.

5.3.3 Hlavní aktéři zemědělské výroby

Nejvýznamnějšími subjekty na poli zemědělství zůstávají zemědělská družstva a druhotně transformované obchodní společnosti. V případě venkovských oblastí (viz. kapitola 4 Regionalizace) mají pro kulturní život v obci význam i uskupení spíše zájmového než komerčního charakteru – spolek včelařů, honební a myslivecká společenstva (obce s vyšším podílem lesů), spolky chovu koní (Napajedelsko) atp. V oblasti působí také velké zemědělské podniky, které obhospodařovávají různě velké pozemky v katastrech jednotlivých obcí a sídlo mají mimo studovaný region. Největšími jsou PROAGRO Nymburk, a.s. (chov prasat v katastru obce Halenkovice) a Lukrom s.r.o. Zlín – Štípa

35 (rostlinná výroba na pozemcích v katastrech několika obcí – zejména Tlumačov a Halenkovice).

Tab. 21: Zemědělské podniky právnických osob nad 100 ha obdělávané půdy Evidovaná výměra Počet Společnost Sídlo zemědělské půdy zaměstnanců (LPIS 2007) [ha] (HBI 2004)* Plemenářské služby, a.s. Otrokovice 2285,8 130 SENEGA, s.r.o. Napajedla 682,5 26 GRANUM Spytihněv, s.r.o. Spytihněv 415,4 N/A Agrocorp, s.r.o. Žlutava 208,9 N/A Hřebčín Napajedla, a.s. Napajedla 184,8 31 Zemský hřebčinec Tlumačov, s.p. Tlumačov 171,4 30 *N/A = Neuvedeno Zdroj: Mze, 2007 + HBI, 2007

Z místních zemědělských podniků, které hospodaří na katastrech v SO ORP Otrokovice, je největším akciová společnost Plemenářské služby Otrokovice. Zabývá se výrobou a zpracováním zemědělských produktů (rostlinných i živočišných) a také testací zvířat (HBI, 2007). Společnost hospodaří na katastrech více obcí (především menší sousední obce) a její obrat v roce 2004 podle HBI (2007) činil 125 mil. Kč, čistý zisk dosáhl částky 2,5 mil. Kč. Druhou nejvýznamnější společností je SENEGA, s.r.o. se sídlem v Napajedlích, která realizuje rostlinnou výrobu na územním katastru Napajedel a Oldřichovic. Právě v Oldřichovicích tvoří hlavní zemědělskou činnost a je zde také největším zaměstnavatelem. Obrat za rok 2004 činil 20 mil. Kč, čistý zisk cca. 0,5 mil. Kč. Spytihněvsku dominují dva zemědělské subjekty – samostatně hospodařící rolník Pavel Veselý a společnost s ručením omezeným GRANUM Spytihněv, jejíž obrat v rostlinné výrobě (pěstování obilovin) činí cca. 10 mil. Kč. Mezi nejvýznamnější aktéry zemědělských aktivit patří také hřebčíny v Napajedlích a v Tlumačově, kde mají plemenářské chovy svou tradici. Kompletní přehled všech zemědělských subjektů právnických osob hospodařících na půdě o celkové výměře vyšší jak 100 ha řazený podle LPIS (Informační systém půdních bloků) je uveden v Tab. 21. Lokálně významná jsou i družstva či transformované obchodní společnosti hospodařící na půdě o menších výměrách (řádově desítky ha). Mezi tyto podniky patří např Družstvo vlastníků Halenkovice, Agropodnik Zlín se sídlem a působností v Napajedlích, a společnost INTER TRAB Napajedla. Ve zkoumaném regionu se nevyskytují po transformaci zemědělství opuštěné objekty klasifikované jako brownfields. Bývalé prostory po funkčním JZD byly zpravidla převzaty nástupnickou obchodní společností a částečně využívány jako sklady. Byla-li tato zemědělská družstva lokalizována poblíž hlavních komunikací (např. Otrokovice), využívají se tyto prostory jako skladiště/překladiště logistických firem či jiných (zvláště průmyslových) obchodních subjektů. Všechny subjekty podnikající v zemědělské výrobě čerpají část financí z dotací. Podle registru Ministerstva zemědělství ČR (2007) tvořily většinu dotací studovaných zemědělských podniků či SHR přímé platby na jednotku plochy (SAPS), které byly v některých případech navyšovány státním dorovnávacím příspěvkem (TOP-UP). Na fungování některých subjektů (např. Hřebčín Napajedla, GRANUM Spytihněv) se podílely i finance z Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF). Jen ojediněle se vyskytovaly dotace na agroenvironmentální opatření (AEO). Právě tyto dotace by mohly pomoci při realizaci trvale udržitelného zemědělství v kulturní krajině Otrokovicka. Účelné by byly především dotace na tvorbu travnatých pasů na svažitých půdách (částečně – avšak ne dostatečně – využívány SHR v Halenkovicích a Žlutavě), pěstování meziplodin a zejména tvorbu biopásů (v ekologické terminologii biokoridorů, lokálních biocenter, resp. interakčních prvků).

36 5.3.4 Samostatně hospodařící rolníci

Skupina zemědělců – fyzických osob, která se v transformačním procesu formovala z restituentů půdy a osob, které půdu nabyly prostřednictvím privatizace, je označována jako SHR. Někteří podnikatelé jsou sice zaregistrování, ale ve skutečnosti zemědělskou výrobu neprovozují a nebo tvoří pouze jejich minoritní činnost. Proto při jejich statistickém šetření byli bráni v úvahu jen ti, kteří vykazovali aktivní příjem základních dotací (SAPS) na provoz zemědělské činnosti a také ti, kteří byli vedeni jako aktivní samostatně hospodařící rolníci ve Společném zemědělském registru a Registru ekonomických subjektů. V Tab. 22 jsou uvedeni samostatně hospodařící rolníci, kteří v průběhu let 2005 – 2007 obdrželi dotace a aktivně vykonávali příslušnou zemědělskou činnost.

Tab. 22: Samostatně hospodařící rolníci s příjmy z dotačních titulů Evidovaná výměra Dotační tituly v SHR Sídlo zemědělské půdy letech 2005 – 2007 (LPIS 2007) [ha] SAPS, TOP-UP, AEO, Pavel Veselý Spytihněv 103,6 PGRLF Miroslav Skopal-Procházka Tlumačov 34,4 SAPS, TOP-UP Jaroslav Skopec Otrokovice 18,5 SAPS, TOP-UP, AEO Bedřich Hnilica Otrokovice 15,2 SAPS, TOP-UP Josef Charvát Otrokovice 14,4 SAPS, TOP-UP, AEO Jindřich Haša Tlumačov 13,8 SAPS, TOP-UP Bohuslav Hnilica Otrokovice 12,3 SAPS, TOP-UP Jiří Krčmář Žlutava 8,7 SAPS, TOP-UP Jiří Talaš Tlumačov 4,5 SAPS Jaromír Prokop Tlumačov 2,9 SAPS Zdroj: Společný zemědělský registr Mze, 2007

Rozloha pozemku, na němž hospodaří SHR na Otrokovicku, se pohybuje v řádech hektarů. Výjimku tvoří Pavel Veselý s cca. 104 ha. Většina SHR pěstuje své plodiny pro pozdější zpracování ve větších obchodních společnostech (GRANUM Spytihněv, Agropodnik Zlín) a nebo je sami prodávají. Počet samostatně hospodařících zemědělců je relativně vysoký (tabulka obsahuje jen příjemce dotací) vzhledem k počtu zemědělských obchodních společností. SHR také často využívají možností dotačních titulů, které pro ně mnohdy představují existenční položku svého rozpočtu. Z tabulky vyplývá, že čím větší je obdělávaná půda, tím více různých druhů dotací rolník dostává. Základní platby na plochu a dorovnávání přijímají všichni uvedení zemědělci, v menší míře se uplatňují i dotace v rámci agroenvironmentálních opatření.

5.3.5 Bariéry a možnosti rozvoje trvale udržitelného zemědělství

Bariéry možného rozvoje zemědělství v rámci trvalé udržitelnosti krajiny můžeme rozdělit na striktně determinované geografickou polohou a proměnné (variabilní vazby, systémová nastavení atp.). V první skupině jsou faktory, které lze ovlivňovat jen velmi těžce, v mnoha případech vůbec. Patří sem celá škála fyzicko-geografických bariér a také poloha v rámci regionu (která ovšem nemusí být stabilní). 1. F yzicko-geografické bariéry: Ve studovaném území představují tyto bariéry do jisté míry koryto Moravy, které při vyšším průtoku a vylití může způsobit lokální záplavy přilehlých zemědělských objektů. Rovněž zvedající se terén v západovýchodním směru představuje bariéru pro orbu půdy (která však nebývala v minulosti příliš respektována, o čemž svědčí i

37 vysoká míra zornění ve vyšších polohách). Jako bariéru lze hodnotit i nedostatečnou ekologickou stabilitu krajiny způsobenou absencí interakčních prvků a ne zcela fungujícího systému ÚSES. 2. Poloha regionu: Ovlivňuje vazby na odbytový trh a další zdroje potřebné k realizaci zemědělství, do určité míry také předurčuje (pozměňuje) výslednou zemědělskou produkci. V případě příměstského regionu je zemědělská produkce v prvé řadě ovlivněna podmínkami pro zemědělskou výrobu a následně pozměňována podle poptávky trhu odbytu. Tvoří-li v tomto případě odbytný trh městská aglomerace, nutí tento faktor zemědělce přizpůsobit realizaci své zemědělské produkce trhu na úkor ostatních podmínek (z existenčních důvodů). Tento stav bývá eliminován systémem dotací, nicméně stále hraje důležitou roli v procesu rozhodování o pěstitelském/chovatelském portfoliu. 3. Pro měnné bariéry: Jsou tvořeny především rozhodováním ve vyšších územně správních celcích (krajská, regionální (ve smyslu NUTS II), státní nebo evropská úroveň). Je v nich obsaženo nastavení systému z pohledu administrativních podmínek pro vykonávání zemědělské činnosti, oborové poradenství, systém podpor a dotací, daňový systém atp. Tyto bariéry jsou odstranitelné (jedná-li se vůbec o bariéry) či modifikovatelné. Typickým příkladem mohou být kvóty pro výrobu zemědělské produkce, výše dotačních titulů na jednotlivé komodity, celní bariéry při zahraničním obchodu atd. 4. Zvláš tní postavení mají samostatně hospodařící rolníci: Jejich pozice může být ztížena několika faktory – nemusí být zcela sběhlí v managementu řízení zemědělského podniku (byť značně menšího), často nejsou nijak speciálně školeni o problémech získávání dotací, transformačních přechodech atd. SHR zastávají většinu všech prací sami (včetně opravárenských prací na zemědělské technice atd.), jen zřídka si najímají specialisty – řemeslníky (Bičík, I. et al. 1997). Nemají takové přístupy k nejnovějším technologickým novinkám jako větší podniky a při žádání o půjčku/garanci (např. v bance) k nim mají peněžní ústavy odlišný přístup (na rozdíl od velkých družstev/zemědělských společností).

Možnostmi realizace rozvoje konkurenceschopného trvale udržitelného zemědělství se myslí takové překonávání bariér, které by mělo za následek pozitivní růst zemědělství ve smyslu trvale udržitelného rozvoje celého území. Je důležité si uvědomit, že fyzicko-geografické bariéry nemohou být v zemědělství překonávány a namísto jejich pokoření je nutné jejich respektování. V SO ORP Otrokovice to konkrétně znamená upouštění od orby na svažitějších terénech a takto zoranou půdu zatravňovat (převést na TTP nebo vytvořit travnaté pásy), popř. umožnit podmínky pro vznik ovocných sadů (v případě vhodné expozici svahu) nebo lesa. Tato opatření jsou vhodná zejména pro katastry obcí Bělov, Žlutava, Halenkovice a Komárov. Hospodařící zemědělci tímto přijdou o produkční zemědělskou plochu, kterou je poté třeba kompenzovat. Vhodným programem podpory jsou Agroenvironmentální opatření. Zatravněním orné půdy se zpomalí odtok vody z krajiny, půda si zvýší schopnost uchovat vlhkost (posílení retenční složky krajiny), zabrání se větrné či vodní erozi a uchrání se vodní toky před znečištěním nebo zanesením půdou. Zatravnění nebo přeměnu na ovocný sad/les je nutné koordinovat (nenechat ležet půdu ladem), neboť hrozí nežádoucí zaplevelení nánosovými náletovými biocenózami. Vhodným nástrojem může být také pěstování meziplodin. Pro zemědělskou půdu v moravských úvalech kolem řeky Moravy je charakteristické vysoké zornění sahající až k břehům koryta. Jedná se o typický jev na úrodných nivních půdách. Při povodních jsou zaplavena přilehlá pole a společně se svrchní ornicí jsou odnášeny i látky použité při hnojení (které v případě chemické agresivity mohou poškodit okolní ekosystémy). Povodně se staly v posledních letech relativně častým jevem a jsou umocňovány rozsáhlými bloky půdy bez mezí, remízků. Interakční prvky v krajině velmi chybí, mohly by mít pozitivní účinek na redukci povodňových škod a posílení systému ekologické stability. Pro celkové posílení a udržení ekologické stability území je nutné uvažovat o zalesňování části krajiny (A. Mather In Ilbery, 1998,

38 106-128) při břehové vegetaci Moravy v pásu, jehož šířka odpovídá standardizovaným parametrům biokoridoru regionálního významu. Tato opatření (opět lze čerpat dotace z AEO) nejen zvýší pestrost a estetickou hodnotu zemědělské krajiny, ale umožní především korigovat následky povodní. Územní systém ekologické stability je povinně zanesen ve všech územních plánech obcí, nicméně parametrizace prvků ÚSES a jejich funkčnost neodpovídá standardům. Zemědělství by v tomto případě mělo přispět k tvorbě krajiny ve smyslu posílení prvků ÚSES výše popsaným způsobem. Ekologizaci zemědělství lze podpořit větším zaměřením na produkci biopotravin (ve studovaném území se nevyskytuje ani jedna certifikovaná ekofarma), které bývají stále žádanější a blízký městský trh garantuje jejich následný odbyt. Při obhospodařovávání větších zemědělských ploch je možné uvažovat o systému precizního (cíleného) zemědělství (blíže viz. Rybka, A., Šťastný, M. 1998), které spočívá v aplikaci diverzifikovaného přiměřeného množství hnojiva podle parametrů půdy za použití GPS, GIS (tzv. agromapy podporované např. open source softwarem PIROL Jump) a speciální zemědělské techniky. Tato metoda má vysoké pořizovací náklady, které se však vrací při aplikaci na velkých pozemcích (proto je vhodná spíše pro velké podnikatelské subjekty). Metropolitní zázemí nabízí relativně velký trh, což je možné využít při prodeji zemědělských produktů. Velikost trhu by se měla využít k diverzifikovanosti odbytišť. Systém zemědělské politiky byl od roku 1990 měněn a velmi liberalizován, což mělo za následek existenční problémy některých zemědělců. Tyto problémy je nutné řešit státními intervencemi v podobě dotačních titulů a různých zvýhodnění (daňových). Např. podle N. Swaina (1994, 99-100) v zemědělství existují dva způsoby podpor, které však vzájemně koexistují pod velmi obecným pojmem vládní intervence. Jednak jsou to ty, které podporují stávající zemědělskou produkci, a ty, které stimulují proces strukturálních změn. Jak se Swain dále domnívá, v zemědělské politice převládá podpora produkce, zatímco v oblastech rozvoje venkova téměř výlučně převládá podpora strukturálních změn (restrukturalizace). Touto restrukturalizací Swain rozumí intervence, které podporují alternativy v orientaci primérního sektoru rurálního prostoru. Alternativami se rozumí jiné než produkční funkce zemědělství. Mimo to by produkce měla reflektovat regionální speciality a garantovat jakýsi kvalitativní standard. Přímé dotační platby zemědělci dostávají z EU (v podobě SAPS) a také národními dorovnáváními (TOP-UP). Mají také možnost čerpat finance z Agroenvironmentálních opatření, Operačních programů, v případě výjimečné vysoké částky žádat o podporu z PGRLF, zvláštních programů Mze, MMR či MŽP. Na lokální úrovni se také mohou zapojit do procesu Místní agenda 21 (nebo MAS). Problém většinou spočívá v obtížnosti vyplňování žádostí a chybějícím poradenství v oblasti systému podpor (jejich kombinací, podmínkami pro využívání, dokumentací atp.). Ministerstvo zemědělství, Státní zemědělský intervenční fond a jiné zainteresované organizace vydávají návody, nicméně i ty mohou být pro samotné zemědělce mnohdy nesrozumitelné. Řešením mohou být poradenské agentury zřizované při Ministerstvu zemědělství a obcích s rozšířenou působností, které by zájemcům poskytovaly finančně přístupné poradenství v oblasti zemědělských podpor. Jako neudržitelné se zdá soustředění výroby pouze na jeden druh plodiny, na němž by stálo celé farmářovo živobytí. V takových případech se při nepřízni počasí či výpadku dotace (nebo poklesu poptávky a tím odmítnutí trhu) může zemědělec dostat do finančních problémů, které mohou znamenat konec jeho činnosti. Zajímavou alternativou může být venkovská turistika (v případě zemědělských farem agroturistika nebo ekoagroturistika) spojená se zaměřením na výrobu tradičních místních specialit (Stříbrná, M. 2005).

39 5.4 Průmysl

5.4.1 Vývoj stavu průmyslu

Situace v průmyslu před rokem 1990 odrážela socialistické řízení hospodářství. Největší zaměstnavatelé (Svit Gottwaldov, Barum Rudý říjen, Fatra Napajedla) zaměstnávali více pracovníků než museli, vyrábělo se v předstihu vzorkově omezené množství výrobků na základě centrálně plánovaného hospodářství, trhy tvořili partneři z RVHP a materiál na výrobu byl dodáván výhradně z domácích zdrojů. Zaměření výroby podle indexu specializace bylo jednoznačné – dominoval kožedělný průmyslu a gumárenský a chemický průmysl. Největšími zaměstnavateli v té době byly již zmiňované státní podniky Svitu, Barumu a Fatry. Tabulka 23 uvádí charakteristiky jednotlivých závodů největších podniků v roce 1987. Barum Rudý říjen zaznamenal největší obrat a se svým závodem ve Zlíně zaměstnával celkem 3955 pracovníků. Mezi šesti největšími zaměstnavateli figuruje dvakrát také Svit Gottwaldov. Ten měl několik provozoven (závod obuvnický Zlín, koželužny Otrokovice, závod gumárenský Zlín, závod plastikářský Zlín, obuvnický závod Slavičín, závod opravářský Zlín, závod strojírenský Zlín, závod energetický Zlín a gumárenský provoz Kvítkovice) a zaměstnával celkem 17631 pracovníků.

Tab. 23: Největší průmysloví zaměstnavatelé Otrokovicka v roce 1987 Počet Společnost Sídlo zaměstnanců Barum Rudý říjen (závod Otrokovice) Otrokovice 3219 Svit Gottwaldov (koželužny Otrokovice) Otrokovice 2660 Fatra Napajedla Napajedla 2609 Moravan Otrokovice Otrokovice 1797 ČKD Praha (závod Slavia Napajedla) Napajedla 1142 Svit Gottwaldov (gumárny Otrokovice) Otrokovice 376

Zdroj: CRR, 2005

Po roce 1990 byly státní podniky privatizovány a změnila se rovněž specializace výroby. Zcela upadla výroba obuvi (původní dominanta), stagnoval počet zaměstnanců v gumárenském a plastikářském průmyslu a zvýšila se zaměstnanost ve strojírenství (dána především odštěpením závodů a metodickou změnou statistiky). Transformační proces nedopadl dobře pro Svit Gottwaldov, Moravan Otrokovice a závod Slavia Napajedla (ČKD). Všechny tyto subjekty se nedokázaly přizpůsobit novým tržním podmínkám a skončily v konkurzu nebo v likvidaci. V případě Svitu došlo k přerozdělení do několika menších společností (největší z nich – CEBO vyhlásila konkurz v roce 2002). Koželužny v Otrokovicích fungovaly dále jako TOMA Otrokovice (byly zde zkušební továrny kožedělného materiálu). Brzy však TOMA a.s. změnila svou obchodní činnost na finanční leasing, pronájmy nemovitostí, rozvody energie a další. Z gumárenského provozu Kvítkovice (městská část Otrokovic) za účasti rakouského Bruder Wieseru vznikla společnost JAFRA Shoecomponents vyrábějící komponenty do obuvi, především stélky. Moravan ztratil odbytiště a krok s moderními technologiemi a v současnosti fungují již jen některé nástupnické firmy – Moravan Safety Belts, a.s., Moravan Air Containers, a.s., Moravan Technické služby, a.s., Moravan Chip, s.r.o., Moravan Transport systems, a.s. a Moravan, a.s. Nejdůležitější část Moravanu – Moravan Aeroplanes, a.s. je v současné době v konkurzu. Většina nástupnických firem však již nepodniká v průmyslovém sektoru, ale soustřeďuje se na logistické či jiné obchodní služby terciérního charakteru. Jako nejvýznamnější pokračující firmou Moravanu klasifikovanou v sekundéru se jeví divize Safety Belts. Ekonomicky schopný provoz si udržely dvě významné firmy, dnes největší zaměstnavatelé

40 Otrokovicka – Barum a Fatra. Barumu se ujal schopný management se zahraničním kapitálem (strategičtí partneři z Rakouska a SRN), který dokázal flexibilně přeorientovat výrobu podle aktuální poptávky trhu. Jediným akcionářem Fatry Napajedla se v transformačním procesu stal pardubický Aliachem, a.s., který zachoval zaběhnutý „label“, trh a pověst Fatry a pokračoval dál v plastikářské a gumárenské výrobě v nezměněné podobě až do roku 2006, kdy se z Aliachemu vyčlenila jako samostatná akciová společnost Fatra, a.s. (součást Agrofert holdingu).

5.4.2 Nejvýznamnější zaměstnavatelé

Největší zaměstnavatelé v průmyslu byly v roce 2004 podle Tab. 19 Barum Continental, Aliachem, o.z. Fatra (nyní Fatra, a.s.) a Moravan Safety Belts. Všechny podniky existovaly již před rokem 1990 (vyjma Moravanu Safety Belts – jedná se o jednu z nástupnických firem „velkého“ Moravanu) a dokázaly relativně úspěšně projít transformačním procesem.

Barum Continental, s.r.o. Společnost Barum Continental těží z historické tradice výroby pneumatik (které vyráběla již firma Baťa v meziválečném období). Název vznikl po zestátnění z počátečních písmen podniků Baťa – Rubena – Matador. V současnosti se jedná o největšího českého vývozce pneumatik (v roce 1999 také o největšího evropského výrobce) s 4200 zaměstnanci, obratem 18,1 mld. Kč a čistým ziskem 1,6 mld. Kč8. Specializací firmy je výroba a prodej pneumatik, gumových pryží a vzdušnic. Multiplikačním efektem jsou na firmu napojeny další nezávislé subjekty, zajišťující spediční, obchodní a další terciérní aktivity. Příkladem může být logistická firma BC Logistics, s.r.o., která je podle obratu třetí nejvýznamnější firmou regionu (BC v názvu původně znamená zkratku Barum Continental), nebo BS Service, s.r.o. (Barum Servis).

Fatra, a.s. Stejně jako původní Barum byla i Fatra Napajedla založena firmou Baťa v roce 1935 jako první zpracovatel plastů v České republice. Plastikářský závod se v dlouhém transformačním procesu stal součástí Aliachemu, a.s. jako jeho odštěpný závod. V roce 2006 se z Aliachemu vyčlenila jako samostatná akciová společnost, která je součástí největšího českého holdingu působícího v oblasti zemědělství a chemii – Agrofert holding. V roce 2000 činil podle HBI počet zaměstnanců 1169 (další finanční ukazatele nebyly zveřejněny). Součástí závodu je rovněž firma Technoplast Chropyně. Do portfolia činností patří výroba a prodej plastů (PVC, PE, PP, PET), z dalších tržních segmentů jsou nejdůležitější stavebnictví (podlahové krytiny, fólie), potravinářství (sáčky, kelímky), zemědělství (fólie, pytle), dále pak galanterie, obuvnictví a zdravotnictví.

Moravan Safety Belts, a.s. Po rozpadu Moravanu na jednotlivé nástupnické firmy se z průmyslových podniků nejvíce prosadil Moravan Safety Belts, a.s. Podle HBI zaměstnávala firma v roce 2006 300 zaměstnanců a obrat v roce 2003 činil 200 mil. Kč. Moravan Safety Belts vyrábí bezpečnostní pásy do letadel a osobních automobilů a jiných upevňovacích popruhů. Až do roku 1995 byla firma výhradním dodavatelem bezpečnostních pásů do aut značky Škoda, z dalších referencí lze zmínit automobilku Daewoo Avia nebo Seat.

Především Barum Continental a Fatra Napajedla patří mezi nejvýznamnější aktéry nejen průmyslových podniků Otrokovicka. Výší obratu přispívají k ekonomickému růstu regionu a zaměstnávají největší počet pracovníků. Ovšem v případě špatných hospodářských výsledků a následného utlumování výroby (spojeného s masivním propouštěním) by mohlo dojít k velmi negativní situaci na trhu práce a poklesu ekonomické aktivity celého Zlínského kraje. Pracovníci

8 Údaje z roku 2004 (zdroj: HBI, 2007)

41 těchto dvou průmyslových podniků by vzhledem k malé konkurenci a struktuře jen obtížně hledali nové zaměstnání. Výše jmenované podniky patří také k nejvýraznějším aktérům multiplikačních efektů, které na sebe vážou další služby spojené s návaznou činností a tím posilují podnikatelské prostředí celého regionu. Jejich význam přesahuje hranice správního obvodu a svým postavením v oboru se jedná o nejdůležitější zaměstnavatele Zlínského kraje. Barum Continental a Fatra ovšem hrají také výraznou negativní roli při tvorbě ekologické zátěže způsobené provozem svých továren. Obě firmy na svých oficiálních internetových stránkách sice deklarují aktivní environmentální politiku, nicméně reálné emisní a jiné (především odpadové) zátěže působí disturbančními silami na životní prostředí regionu. Svou polohou v těsné blízkosti Moravy se také vystavují riziku (byť co nejvíce eliminovanému) kontaminace okolí chemickými látkami při povodních (viz. např. Fatra v roce 1997).

5.5 Služby, občanská vybavenost a zázemí obcí

Počet služeb dostupných v místě bydliště roste úměrně s velikostí obce. Služby můžeme rozdělit na komerční a veřejné, přičemž do komerčních patří všechny služby terciérního a kvartérního sektoru provozované soukromými subjekty a za veřejné označujeme většinou běžně dostupné služby nekomerčního charakteru.

5.5.1 Komerční služby

Ve studovaném správním obvodu je koncentrace služeb komerčního charakteru silně zastoupena do větších sídel a platí premisa, že jejich počet a specializace stoupá s velikostí (významem) sídla. Nejvíce služeb tohoto charakteru je tedy zastoupeno v místě obce s rozšířenou působností – Otrokovicích a v Napajedlích (obci s pověřeným obecním úřadem). Tato dvě města kumulují komerční terciérní sektor i díky svým administrativním funkcím, které vždy nutně přilákají občany jiných okolních vesnic. Jsou zde lokalizovány bankovní a jiné finanční ústavy, obchody s nabídkou produktů běžné spotřeby i specializované prodejny, vyšší služby atd. Vyšší počet služeb se vyskytuje i v Tlumačově a Spytihněvi. V obou obcích je pobočka peněžního ústavu a lze zde nalézt služby, které v menších obcích chybí. Téměř v každé obci je obchod s potravinami, většinou v prostorách bývalé Jednoty (v případě bývalých střediskových obcí) a nebo jako součást domu majitele prodejny – prodavače (v garáži nebo jako přístavek domu, místnost atd.) Takovou prodejnu najdeme v každé vesnici a poskytují nejzákladnější produkty běžné spotřeby a potraviny. Jejich ceny jsou ovšem vyšší než u supermarketů v Otrokovicích nebo nákupních středisek v Napajedlích, což má za následek nižší schopnost konkurence a omezení sortimentu a jeho přizpůsobení občanům, kteří si nemohou zajet nakoupit do města (většinou starší lidé v důchodu, lidé bez automobilu atp.). Taktéž lze ve všech obcích najít hostinec a drobné služby typické pro venkov – kadeřnictví, klempířství atd. Základní i vyšší služby komerčního charakteru jsou k dostání na úrovni správního obvodu, ryze specializované služby nestandardního charakteru pak nabízí krajské město Zlín, kde hodně lidí nakupuje i z důvodu dobré dopravní dostupnosti a nabídky sortimentu služeb.

5.5.2 Veřejné služby

Do veřejných služeb patří sektor školství, zdravotnictví, sociální oblasti. Kulturní a sportovní zázemí obcí je diskutováno v další podkapitole. Školství jako takové je systém třístupňového vzdělávání (základní – střední – vysoké),

42 někdy rozvíjen o předškolní aktivity (jesle, mateřské školy). Ve studovaném obvodu je mateřská škola ve všech obcích kromě Bělova a Oldřichovic. Základní škola s nižším stupněm (1. - 5. ročník) chybí opět v Bělově, Oldřichovicích a navíc i v Komárově, ZŠ s plnou devítiletou docházkou nabízí navíc Halenkovice, Napajedla, Otrokovice a Tlumačov. V případě Napajedel a Otrokovic se jedná o více základních škol, v Otrokovicích je nabízena i jazyková ZŠ, víceleté gymnázium, zvláštní škola pro postižené děti a umělecká škola (která je i v Napajedlích). Střední odborné učiliště a střední škola (chemického směru) je v Otrokovicích. Za vyšším specializovaným vzděláním dojíždějí studenti nejčastěji do Zlína nebo do Uherského Hradiště, které nabídku středních a jinak specializovaných škol podstatně rozšiřují. Do většiny obcí pravidelně dojíždí praktický lékař, který ordinuje nejčastěji v prostorách obecního úřadu nebo školy. Komplexní zdravotnické služby nabízí poliklinika v Otrokovicích a zdravotní středisko v Napajedlích, v těchto městech mají také soukromé ordinace další praktičtí a specializovaní lékaři či osoby jiných zdravotnických nelékařských oborů a lékárenské péče. V oblasti sociálních služeb jsou nejdůležitější především pečovatelské domy a ústavy sociální péče (o seniory, mládež a tělesně postižené) a domovy důchodců. Domy s pečovatelskou či sociální službou jsou v Otrokovicích (provozovány pod hlavičkou Naděje, Caritas aj.), Napajedlích, Spytihněvi, Pohořelicích a Tlumačově. Domovy důchodců lze nalézt v Otrokovicích, Napajedlích a Pohořelicích. Především v Pohořelicích má přítomný domov důchodců vliv na strukturální složení obyvatelstva (zejména podle věku). Město Otrokovice za finanční podpory Evropského sociálního fondu, Ministerstva pro místní rozvoj a Zlínského kraje (v souladu se Společným regionálním operačním programem) rozvinulo projekt v oblasti sociálních služeb s názvem Komunitní plánování. Cílem projektu je zefektivnění přístupu služeb potřebným skupinám občanů (nezaměstnaní, zdravotně postižení a senioři) za přispění zúčastněných obcí a partnerů projektu. Ze zkoumaného regionu se do projektu kromě vůdčích Otrokovic zapojily obce Bělov, Halenkovice, Oldřichovice a Tlumačov. V první fázi projektu se mapují dostupné služby potřebným sociálním skupinám a ve druhé fázi se zjištěné chybějící služby doplňují, přebytečné integrují nebo transmodifikují.

Tab. 24: Dostupnost vybraných veřejných služeb v obcích SO ORP Střední Pracoviště Základní Základní Mateřská škola, lékaře Ústav škola škola (2. škola gymnázium (alespoň sociální péče (1.stupeň) stupeň) nebo učiliště detašované) Bělov Halenkovice X X X X Komárov X Napajedla X X X X X X Oldřichovice Otrokovice X X X X X X Pohořelice X X X X Spytihněv X X X X Tlumačov X X X X X Žlutava X X X Zdroj: ČSÚ – MOS 2004

5.5.3 Občanské aktivity v zázemí obcí, kultura, sport

Zájmové skupiny a útvary kulturní činnosti měly na vesnicích vždy velkou tradici. Mezi nejdůležitější kulturní stavby v obci vždy patřily sakrální stavby. Kostel najdeme s výjimkou Bělova ve všech vesnicích, což odpovídá zvýšené religiozitě obyvatelstva. Kostel má i výraznou

43 sociální funkci, při bohoslužbách se setkávají lidé a dochází k sociálnímu kontaktu. Vlastního faráře mají jen větší obce (Halenkovice, Pohořelice), do jiných dojíždí farář z Napajedel nebo z Otrokovic. Postava faráře bývala dříve velmi váženou a uznávanou osobností vesnice, dnes tento kult osobnosti již není tak patrný, přesto stále existuje. Ve všech obcích najdeme i místní lidovou knihovnu. Kulturní domy ve vesnicích obvykle umožňují pořádání slavností a hudebně-tanečních zábav, v menších obcích se tyto akce konají v prostorách sokolovny. Síla tradic je stále patrná v obcích Halenkovice a zejména na Žlutavě, kde kromě tradičního vodění medvěda o masopustu (společná akce více obcí) vyniká především proslulý Mikulášský průvod. Pořádání tanečních zábav a bálů v místním kulturním domě nebo sokolovně mají pod patronátem jednotlivé spolky, které příslušný bál zaštiťují. Nejvýznamnějším sdružením jsou sbory dobrovolných hasičů, kteří svoji působnost mnohdy překračují a jsou hlavním nositelem kulturního významu vesnice. Dalšími činnými spolky jsou kluby chovatelů/pěstitelů, zahrádkáři, motoristé, myslivci, včelaři. Kulturní zařízení vyššího typu (muzeum, kino, divadlo) najdeme v Otrokovicích a v Napajedlích. Přes letní sezónu je v provozu několik letních kin, z nichž největší je v Halenkovicích. V průběhu roku se kromě tradičních průvodů a oslav konají i různé festivaly (např. Festival ochotnických divadelních souborů v Napajedlích). Sportovní zázemí obcí je velmi dobré, ve všech obcích je alespoň jedno venkovní hřiště, je- li v obci základní škola či sokolovna, tak je využívána i zastřešená plocha k tradičním sportům (nejčastěji volejbal, nohejbal a házená). Na venkovních hřištích nejčastěji hrají místní fotbalové týmy (okresní přebor). Do vesnic ovšem začínají pronikat i typicky městské sporty jako bowling nebo tenis, za kterými se prozatím vyjíždí do Otrokovic nebo Napajedel. Z hlediska technické infrastruktury jsou na tom obce velice dobře. Všechna sídla mají veřejný vodovod, kanalizaci a kromě Bělova a Komárova i plynofikaci. Některé obce (Halenkovice, Žlutava) přistoupily také k plné kabelizaci a internetizaci obce, která nahradila i tradiční rozhlas. U větších sídel (Otrokovice, Napajedla, Tlumačov) je kabelové připojení k informačním zdrojům či jiné bezdrátové řešení (WiFi, satelit) samozřejmostí. Kromě Komárova mají také všechny obce napojení na veřejný internet a provozují svoje vlastní webové stránky s pravidelnou aktualizací a srovnatelnou informační kvalitou (neplatí pro obce Komárov a Pohořelice – Komárov nemá vlastní internetové stránky a webová prezentace Pohořelic nesplňuje nepsané standardy elektronické prezentace moderní informační obce).

Tab. 25: Přítomnost vybraných objektů v jednotlivých obcích SO ORP

Kulturní Divadlo / Knihovna Kostel Hřbitov Hřiště Tělocvična dům kino

Bělov X X X Halenkovice X X X X X X Komárov X X X X Napajedla X X X X X X X Oldřichovice X X X X Otrokovice X X X X X X X Pohořelice X X X X X Spytihněv X X X X X Tlumačov X X X X X X Žlutava X X X X X X Zdroj: ČSÚ – MOS 2004

44 5.6 Doprava

SO ORP Otrokovice má velice příznivé dopravní podmínky. Otrokovice samotné leží na významném dopravním uzlu jak železniční, tak silniční dopravy. V Otrokovicích dříve plně fungovalo také letiště, které nyní slouží jako speciální letiště pro vyhlídkové a zemědělské lety. Byla na něj vázána společnost Moravan Otrokovice, která se zabývala výrobou malých a středních letounů. Po jejím faktickém rozpadu nastal útlum i tohoto regionálního letiště. Otrokovicko je známé i svou vnitrozemskou vodní cestou lemující tok Moravy – Baťův kanál. Dříve ryze nákladní plavební kanál dnes slouží výhradně turistickým účelům. Přístavy jsou kromě Otrokovic umístěny také v Napajedlích a Spytihněvi.

Obr. 6: Mapa silniční a železniční sítě SO ORP Otrokovice

Železniční doprava má své nosné centrum v Otrokovicích, kudy prochází koridorová trať Přerov – Břeclav. Uzel slouží osobní i nákladní dopravě. Překladiště nákladní dopravy v Lípě u Zlína je propojeno s uzlem v Otrokovicích lokální tratí Otrokovice – Vizovice. Zastávky železnice jsou i v Tlumačově, Spytihněvi a v Napajedlích, jejich využití není tak masivní. Osobní železniční doprava je tedy využívána jen na delší úseky a na dojížďku do zaměstnání/škol do Zlína a zpět

45 (železniční spojení Otrokovice – Vizovice). Železniční doprava v návaznosti na turisticky atraktivní Baťův kanál má zatím nevyužité rezervy v nabídce doprovodných turisticko-rekreačních služeb v podobě např. půjčovny kol (pro okolní cyklostezky) nebo nabídky kombinované jízdenky na železnici a loďku (ve spolupráci s konkrétním přístavem). Silniční doprava je nejvýznamnějším a nejvyužívanějším způsobem dopravy (který rovněž produkuje nejvíce negativních externalit). Otrokovicko leží na hlavním silničním tahu Uherské Hradiště – Přerov (I/55) s napojením na statutární město Zlín jednou z nejvytíženějších silnic ČR (I/49). Na silnici I/55 leží rovněž obce Tlumačov, Napajedla a Spytihněv. Zátěžové stavy vyvolané nadměrnou silniční dopravou by měl zčásti řešit v současnosti budovaný obchvat Otrokovic v podobě rychlostní komunikace R55. Mapa silniční a železniční sítě je znázorněna na obrázku č. 6. Mapa je jen schematická, neboť je tvořena vrstvami z datového souboru ArcČR 500. Ten vznikl vektorizací základních map v měřítku 1:500000 a v použitém měřítku (1:100000) je poloha generalizovaných komunikací ne zcela přesná. Ve studovaném území silniční síť kopíruje železniční daleko těsněji.

5.6.1 Dopravní obslužnost

Dostupnost jednotlivých sídel lze hodnotit mnoha způsoby. Na základě teorie grafů lze počítat míry konektivity a akcesibility, vzdálenost intravilánu obcí od komunikací různé hierarchické úrovně, v GIS lze speciální extenzí Network Analyst hodnotit obslužné areály a počítat další charakteristiky. Jako jednoduchou názornou metodu lze použít také hodnocení počtu přímých dopravních napojení do správního centra zkoumaného obvodu obce s rozšířenou působností (tedy Otrokovic). V Tab. 26 jsou výsledky počtu jednotlivých spojení z dané obce do Otrokovic. V úvahu byla brána vlaková a autobusová spojení ve dvou odlišných úsecích týdne: • ve středu mezi 4:00 – 9:59 (ranní špička uprostřed týdne) • v průběhu celé soboty (víkendový den s nejmenším provozem) Dále byl zkoumán počet napojených zastávek (který je závislý na areálové velikosti obce a rozmístění obyvatelstva v obci). Otrokovice byly zvoleny jako cílová destinace z několika důvodů: • jedná se o správní centrum (obec s rozšířenou působností) • největší spádové město studovaného regionu • důležitý přestupní bod v železniční dopravě (Přerov, Břeclav) • důležitý přestupní bod v autobusové dopravě • přímé napojení MHD na Zlín (trolejbusy)

Tab. 26: Dopravní obslužnost obcí SO ORP Otrokovice do centra regionu Napojené Středeční ranní špička Sobota přes den zastávky autobusu Vlakem Autobusem Vlakem Autobusem Bělov 1 0 3 0 0 Halenkovice 6 0 5 0 4 Komárov 2 0 5 0 5 Napajedla 5 7 41 11 15 Oldřichovice 2 0 2 0 0 Pohořelice 3 0 3 0 1 Spytihněv 3 7 18 11 9 Tlumačov 3 6 10 11 8 Žlutava 4 0 2 0 0 Zdroj: vlastní výpočty podle dat z internetové aplikace http://www.idos.cz k datu 28.2.2007

Železniční spojení jsou realizována pouze z obcí, které mají železniční zastávku. Většina

46 spojů je osobní doprava na trase Přerov – Břeclav a zejména o víkendu hraje železnice důležitou roli. Přímé autobusové spoje jezdí nejčastěji z obcí ležících na silnici I/55. Přes tuto komunikaci projíždí většina dálkových autobusů (Praha – Brno – Zlín), které zde mají své zastávky. Naopak špatná dostupnost je z obcí, které neleží na hlavních silničních tazích a neprochází jimi žádná silnice vyšší třídy (Bělov, Oldřichovice, Žlutava). Do těchto obcí jezdí spoje v ranní špičku minimálně a v sobotu přímý spoj neexistuje. Relativně vysoký počet spojů lze pozorovat u Halenkovic a Komárova. U obou vesnic je tato situace dána trasou spojů. Cestou z Halenkovic autobus jede přes relativně velké obce (Halenkovice – Spytihněv – Napajedla – Otrokovice) a tento spoj je tedy ekonomicky rentabilní. Komárov naopak těží ze své polohy na trase Uherské Hradiště – Zlín, která mu zaručuje na svou velikost relativně vysoký počet spojení. Autobusová doprava v rámci linkových spojů je uskutečňována firmami ČSAD Vsetín, ČSAD Uherské Hradiště, ČSAD Hodonín, Zlínská dopravní a Housa Car. V případě dálkových spojů se spektrum dopravců rozšiřuje. Všechny obce autobusovou dopravu dotují. Některé jen symbolicky nízkými částkami v řádu tisíců Kč (výhodná poloha jim zaručuje obslužnost a dopravci zákazníky) a některé obce (Žlutava, Bělov, Oldřichovice) ze svého rozpočtu uvolňují prostředky v řádech desítek tisíc korun.

5.7 Cestovní ruch a rekreace

Cestovní ruch a turismus obecně prodělávají v posledních letech výrazný vzestup, který je dán zvýšenou mobilitou obyvatelstva, reorganizací volnočasových aktivit společnosti a množstvím zvyšující se nabídky typů cestovního ruchu. Turistický potenciál ovšem není zárukou masovosti turismu, důležitou roli hraje marketing a percepce obyvatelstva (ovlivňována současnými trendy modernity). Zázemí Otrokovic ve smyslu správního obvodu nemá tak vysoký rekreační potenciál, aby z cestovního ruchu mohlo významněji těžit. Nicméně poloha příměstského charakteru umožňuje specifické druhy turismu, které v kombinaci s kvalitní infrastrukturou a propagačně vhodnými technikami mohou přiblížit oblast do širšího povědomí. Objekty individuální rekreace nejsou příliš četným prvkem krajiny, zastoupeny jsou především zahrádkářské kolonie (Foto 4 v příloze č. 12), které v moravské nivě slouží nejčastěji majitelům Napajedel a Otrokovic bydlících v bytech (ne v rodinných domech se zahradou).

5.7.1 Přírodní a kulturní atraktivity (pasport)

Bělov: • Bělovská studánka Halenkovice: • Budačina (chráněný přírodní útvar) • Mrazík (chráněný přírodní útvar) • kostel sv. Josefa, sochy sv. Petra a Pavla Komárov: • kostel sv. Antonína Paduánského Napajedla: • zámek a zámecký park Napajedla (baroko) • Farní kostel sv. Bartoloměje • Muzeum Napajedla • hřebčín Napajedla

47 • památník křižovatky tří etnografických oblastí • pramen sirovodíkové vody „Napajedelská slanica“ • přístaviště Baťův kanál Oldřichovice • kostel sv. Zdislavy • poutní místo Svatá voda s kapličkou Otrokovice • galerie Otrokovická Beseda • Farní kostel sv. Vojtěcha, kostel sv. Michala a kostel sv. Anny v Kvítkovicích • Otrokovická tvrz • soutok Dřevnice a Moravy • rekreační oblast Štěrkoviště • typická baťovská zástavba – tzv. „baťovské dvojdomky“ Pohořelice • zámek Pohořelice • Farní kostel sv. Jana Nepomuckého • Pohořelická tvrz Spytihněv • Spytihněvské hradiště • Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie • přístaviště Baťův kanál Tlumačov • Farní kostel sv. Martina s kaplí a křížem • sloup Svaté Trojice • socha sv. Jana Nepomuckého • Panský dům č.p. 90 • hřebčinec Tlumačov • Tlumačovská tůňka (maloplošné chráněné území) Žlutava • kostel sv. Cyrila a Metoděje

5.7.2 Předpoklady pro turismus

Turistický potenciál regionu je třeba chápat ve dvou rovinách – jako doplněk (zázemí) města a s ním spojeného turismu a jako vlastní území generující turistický ruch. Pro obce je typická vysoká návaznost na přilehlá města – Otrokovice, Napajedla, Zlín. Městský turismus v těchto sídlech vykazuje vyšší útraty turistů při průměrně nižším počtu strávených nocí (obecné charakteristiky městského turismu). Dříve průmyslový region nemá tolik kulturních či přírodních pamětihodností, z toho důvodu je i počet turistů do značné míry omezen. Obce v zázemí zlínské aglomerace by tedy z tohoto úhlu pohledu mohly profitovat především z nabídky levnějších ubytovacích kapacit, které by mohly být nabízeny jako cenově lukrativnější alternativa k síti městských hotelů. Všechny obce jsou relativně dobře dostupné (automobilovou dopravou je dojížďková vzdálenost při optimální dopravní situaci vždy kratší než 30-40 minut, do Otrokovic i do 15 minut s možností využití MHD) a malý venkovský penzion v této lokalitě by se mohl stát vyhledávanou ubytovací možností. Vzhledem k typické náročnosti „městského turisty“ by měl splňovat určité kvalitativní standardy (včetně návaznosti na zařízení restauračního typu). Mimo hlavní sezónu se jako možnost využití nabízí ubytování hostů při vědeckých (či jakýchkoliv jiných) konferencích, festivalech (především velkého Mezinárodního festivalu filmů pro děti a mládež konaného ve Zlíně). Při spolupráci s Univerzitou Tomáše Bati takový penzion může sloužit nejen jako místo ubytování zahraničního hosta, ale lze jej také nabídnout jako alternativní

48 studentské ubytování. Využití penzionu jako školicího střediska je také jednou z možností. Ubytovací zařízení podobného charakteru nabízí kromě Otrokovic a Napajedel také Tlumačov, ostatní obce nemají svá ubytovací zařízení v odpovídající kvalitě. Nebylo by ani žádoucí postavit síť penzionů ve všech obcích, je důležité vytipovat jednu až dvě vhodné lokality (zvážit všechny lokalizační faktory v návaznosti na aglomerační jádro) a tam projekt realizovat. Obce samy generují cestovní ruch. Nejvíce žádané jsou z pohledu turismu lokality Halenkovice a Žlutava, které se nacházejí na úpatí Chřibů a slouží jako vstupní brána do tohoto přírodního parku. Je třeba využít této polohy a investovat do naučně propagačních turistických materiálů ve formě informačních tabulí, naučných stezek atp. Na Otrokovicku existuje poměrně rozsáhlá cykloturistická síť. Bohužel její značení zatím neodpovídá kvalitám evropského standardu a mělo by se po této stránce posílit. Vůdčí roli by v tomto směru měly převzít mikroregiony, které by zabezpečily trvale udržitelný turistický a cykloturistický ruch v regionu. Jedním z problémů takové turistiky je nedostatečná síť odpočívacích a občerstvovacích míst. Obce by ve svém vlastním zájmu mohly do mapové tabule se zakreslenými informacemi o průběhu turistické/cyklistické stezky zaznačit místní hostince, cukrárny. Venkovská turistika v užším slova smyslu ve studované oblasti není hlavním turistickým potenciálem. Přestože se ve většině případů jedná o rurální charakter oblasti, úzké funkční vazby na přilehlý městský region nepodporují zájem návštěvníků o venkovskou turistiku. Bude-li turista chtít strávit dovolenou na venkově (venkovská turistika v širším slova smyslu) nebo přímo na farmě/statku (agroturistika či ekoagroturistika v případě certifikované biofarmy), pravděpodobně si vybere marginálnější region s dominantnější rurální složkou než Otrokovicko. Z toho důvodu také nelze očekávat nadprůměrně dlouhé pobyty návštěvníků, které obvykle venkovská turistika generuje. Silným impulsem ke zvýšené krátkodobé návštěvnosti obcí bývají četné tradice. Nejznámější masopustní průvody, vodění medvěda a pochovávání basy lákají mnohé obyvatele nejenom přilehlých sídel, ale také vzdálenějších vesnic a měst. Mezi nejpověstnější patří zejména žlutavský Mikulášský průvod spojený s „vypouštěním poslů“. Tyto tradice původně posilovaly identitu jednotlivých obcí a zvyšující se návštěvnost má sice pozitivní vliv na restaurační zařízení daných obcí, nicméně v budoucnosti by se tradice mohla změnit v inscenovanou autenticitu a hrozilo by narušení etnografické identity obyvatel zmiňovaného rurálního prostoru. Nejvýznamnější potenciál má cestovní ruch na Otrokovicku ve vodní cestě Baťův kanál. Ta byla rekonstruována a modernizována a je splavná až do Strážnice. Členitá síť přístavů umožňuje pronajmutí loďky (lze použít i vlastního plavidla). Rozrůstá se i síť navazujících infrastrukturních zařízení okolo přístavů. Na podporu rozvoje Baťova kanálu vznikl i stejnojmenný svazek obcí. K úspěšné realizaci je důležité posílit marketing a zajistit dostupnější síť navazujících služeb s posílením aktivit vztažených k místu průběhu vodní cesty (s možností zastávky). Potenciál Baťova kanálu se dá využít i v kontextu např. se železniční (silniční autobusovou) dopravou nebo cykloturistikou jako prvek intermodální dopravy podporující kombinaci variabilních dopravních prostředků. Zvláštní kapitolou je propagace regionu. Každá obec by měla upozornit potenciální návštěvníky na výrazné zajímavosti, památky či přírodní útvary na svém katastru. Forma marketingu by měla být diverzifikovaná – na obecní úrovni lze prostřednictvím internetových stránek zajistit dostatečnou informovanost pro zájemce (včetně detailního popisu lokalit, mapek atp.), je možné financovat z obecního rozpočtu i nenákladné informační tabule (ty by mohly být sponzorovány místními firmami, jejichž logo by se na příslušné tabuli objevilo) či prostorové mapy. Mikroregiony nebo jiné dobrovolné svazky obcí poté mohou vypracovat projekt komplexní sítě turistických a cykloturistických tras za možnosti čerpání dotací. Jako jedna z možných oblastí diverzifikace marketingu se jeví možnost prezentovat svou obec (vhodněji mikroregion pod záštitou vůdčí obce – např. Otrokovic) na některém z veletrhů cestovního ruchu (GO, Regiontour, Holiday World).

49 6 ANALOGOVÁ INTERPRETACE LETECKÉHO SNÍMKOVÁNÍ

Letecké snímky, které byly v této části bakalářské práce použity, zapůjčil odbor správy GIS Zlínského kraje9. Ortofota byla georeferencována do souřadnicového systému S-JTSK v rozlišení 5 m na pixel, resp. 1 m na pixel. Pro potřeby studie využití půdy a krajiny vzhledem k velkému datovému objemu byly snímky upraveny na barevné rozlišení 256 barev. V programovém prostředí ArcMap ArcINFO 9.210 byla vytvořena polygonová témata hlavních typů využití půdy – rozlišení na: • Lesní pozemky • Vodní plochy • Zastavěné plochy • Ostatní plochy • Zemědělská půda (dále členěna na ornou půdu, chmelnice, vinice, zahrady, sady a trvalé travní porosty) Pro velmi malé plošky vinic a nulové plochy chmelnic byla tato témata vzhledem k podrobnosti ortofota ve výsledku nulová. Úkolem bylo srovnat oficiální statistiky poskytované ČÚZK (resp. ČSÚ) se skutečností, pokusit se identifikovat zemědělská brownfields a vytvořit mapu land use SO ORP Otrokovice v odpovídajícím měřítku. V příloze č. 4 je tabelárně vyhotoveno srovnání hodnot využití jednotlivých druhů ploch. Rozdíly celkových ploch jsou dány použitím ořezových linií katastrů obcí podle ArcČR 500 (v řádech jednotek ha). Větší rozdíly jsou především u zastavěných ploch (až trojnásobně vyšší u analogové interpretace než u údajů z ČÚZK). Tyto diference vznikly příliš velkou generalizací, přičemž intravilán jednotlivých obcí nebyl při použitém měřítku vnitřně členěn. Generalizací byly potlačeny i vodní plochy, ostatní plochy, zahrady a TTP uvnitř zastavěných ploch. Rozdíly ploch mohly být dány také odlišným časovým horizontem – zatímco data z ČÚZK byla vztažena k roku 2004, ortofoto zachycovalo území v roce 2005. Zemědělská brownfields lze klasifikovat dvojím způsobem – jednak jako nevyužité objekty zemědělských družstev a jiných zemědělských subjektů (určeny především pro živočišnou výrobu) a jednak jako neobdělávaná pole (lada), která jsou postupně zaplevelena (ruderalizována) – tato byla určena výhradně pro rostlinnou výrobu. První zmiňovaný případ nelze z leteckého snímkování odhalit a je nutný terénní průzkum. Z něj však bylo patrné, že ve studovaném území je většina objektů bývalých družstev využívána jako skladiště (často k jiným než zemědělským účelům) a vzhledem k dobrým agrárním podmínkám se takové brownfields v SO ORP Otrokovice nenacházejí. V případě ruderalizované půdy je možné odhalit případná brownfields přímo z leteckého snímkování, nicméně tyto snímky musí mít vysoké barevné i prostorové rozlišení. Z analogové interpretace se nepodařilo takové plochy identifikovat, avšak v následném terénním šetření bylo vymapováno pět maloplošných ruderalizovaných ploch, které svou velikostí (řádově ary) ovšem v použitém měřítku nemohou mít plošný charakter (a na výsledné mapě jsou zaznamenány bodovým symbolem). Poloha těchto brownfields má spíše náhodný charakter (ve dvou případech se jedná o bývalou ornou půdu na svažitém terénu do 10° - Pohořelice, Komárov, dvakrát o ruderalizaci orné půdy v blízkosti lesa a zastavěné plochy v katastru Tlumačova a jednou o dříve zaplavovanou ornou půdu v nivě Moravy v katastru Napajedel). Vyhotovená mapa land use (příloha č. 10) je charakteristická intenzivním zemědělským využíváním krajiny. Zejména v úvalové části SO ORP je vysoký podíl orné půdy. Tyto zemědělské plochy zasahují až k břehům Moravy, což se negativně odráží v ekologické stabilitě krajiny. Z mapy je rovněž patrná nízká fragmentace polí. Lesní pozemky a TTP jsou situovány do vyšších méně úrodných poloh (Komárov, Žlutava, Halenkovice). Lokalizace zastavěných ploch je rovněž

9 Snímky pocházely z leteckého snímkování Zlínského kraje z roku 2005 s velikostí pixelu 20 cm. Měřítko barevného snímkování bylo 1:15000 s podélným/příčným překryvem 60 % / 30 %. 10 ArcGIS by ESRI, 2006

50 riziková, neboť velké sídelní plochy (např. sídliště Bahňák v Otrokovicích, panelová zástavba v Napajedlích) a průmyslové areály (Barum Otrokovice, Fatra Napajedla) leží také v nivě Moravy, která je ohrožována záplavami (viz. Foto 2 v příloze č. 11). Lokalizačním faktorem pro tuto zástavbu byly především dopravní aspekty – existence silnice I/55 a železničního koridoru. Na mapě je také znát přímkové narovnání koryta Moravy (pro rychlejší odvod vody z krajiny) a vzniklá mrtvá ramena a četná jezera (mnohá nejsou generalizací ani kartograficky zachycená). Z údajů o rozlohách jednotlivých druhů povrchů lze počítat variabilní charakteristiky území. Jak uvádí Z. Lipský (2000), nejčastějším typem charakteristik počítaných z dat využití půdy jsou fragmentace krajiny, pestrost krajiny (procentuální zastoupení krajinných struktur, možné vyhotovit prostorovou autokorelací) a ekologické koeficienty. Fragmentaci krajiny lze jednoduše určit podle délky hraničních linií jednotlivých bloků a jejich ploch, což je do značné míry automatizovaná funkce (lze vypočíst příslušným algoritmem v GIS). Nejjednodušším ekologickým koeficientem je koeficient ekologické stability (KES), který lze počítat mnoha způsoby. Např. V Atlasu životního prostředí a zdraví obyvatelstva ČSFR (FVŽP, 1992) bylo použito obecného poměru ekologicky stabilních (lesy, vodní plochy, TTP, sady) a nestabilních (pole, zastavěné pozemky) ploch (Lipský, Z. 2000). Váhy jednotlivým plochám dává při výpočtu KES L. Miklós (In Lipský, Z. 2000) nebo J. Löw (In Lipský, Z. 2000) podle jejich ekologické významnosti a subjektivního posouzení přímo v terénu. Tab. 27 uvádí vypočítané KES 11 12 (systém výpočtu upraven podle L. Miklóse In Lipský, Z. 2000) podle vzorce: KES = (Pa x Kpn)/P. Výsledky odráží charakter využití půdy, velmi nízké hodnoty vykazují obce Oldřichovice (vysoký podíl orné půdy) a Otrokovice (vysoký podíl zastavěných a ostatních ploch), vyšší ekologickou stabilitu mají krajinné struktury Komárova, Žlutavy a Halenkovic (rozsáhlejší zalesněné pozemky). KES je v případě dat z ÚHDP ČÚZK i v případě nasbíraných dat z analogové interpretace leteckých snímků (AILS) téměř totožný (diference až v řádu setin).

Tab. 27: Koeficient ekologické stability podle obcí SO ORP Otrokovice ČÚZK AILS Bělov 0,5 0,5 Halenkovice 0,6 0,6 Komárov 0,7 0,7 Napajedla 0,3 0,3 Oldřichovice 0,2 0,2 Otrokovice 0,2 0,2 Pohořelice 0,3 0,3 Spytihněv 0,3 0,3 Tlumačov 0,3 0,3 Žlutava 0,6 0,7 Zdroj: vlastní výpočty podle analogové interpretace leteckých snímků a dat z ÚHDP ČÚZK

11 Metodika obecného poměru stabilních a nestabilních ploch je v daném území příliš obecná (vhodná spíše pro větší územní celky) a metodika J. Löwa vyžaduje hlubší ekologické znalosti a zkušenost se subjektivním určováním stability jednotlivých krajinných prvků. 12 Pa = výměra jednotlivých kultur; Kpn = koeficient ekologické významnosti kultur (orná půda 0,14; TTP 0,65; zahrady 0,50; sady 0,30; lesní a vodní plochy 1,00; ostatní 0,10); P = výměra katastrálního území

51 7 MOŽNOSTI ROZVOJE VENKOVA

Nedílnou součástí venkova je zemědělství a na jeho rozvoji do jisté míry závisí i regionální rozvoj venkova. Detailní identifikace bariér rozvoje zemědělství a naznačení možného trvale udržitelného rozvoje byly provedeny v kapitole týkající se zemědělství. Z toho důvodu jsou na tomto místě diskutovány obecné otázky rozvoje venkova aplikovatelné na studovaném území správního obvodu Otrokovic.

7.1 Bariéry a limity

Podobně jako v případě zemědělství jsou i v otázkách rozvoje venkova bariéry dvojího druhu – neměnné (fyzicko-geografické) a proměnné (socioekonomické atp.). Fyzické bariéry znemožňují prostorový rozvoj sídel, ve studovaném území jsou takto limitovány především obce na úpatí Chřibů (Bělov, Žlutava, Halenkovice). Bariéru představuje i řeka Morava. Fyzicko- geografické bariéry hrají významnou roli v prostorové disperzi sídel, nicméně jejich limitační vlastnosti by neměly motivovat k jejich překonávání. Takové úsilí by mělo negativní dopady na trvalou udržitelnost krajiny a kvalita života by byla překonáváním těchto limitů degradována. 1. Ad ministrativní bariéry: Patří již do skupiny variabilních proměnných. Funkčně správní obvod odpovídá svému vymezení, nicméně existence tak malého území ve dvou různých okresech (Zlín + Kroměříž) vede k rozptylu administrativních funkcí do více center. Tento rozptyl postihuje pouze obec Bělov, která jako jediná náleží do okresu Kroměříž. V případě Bělova je spádovost pod kroměřížský okres diskutabilní nevýhodou a funkčním narušením přirozených socioekonomických vazeb. Bělov má užší vztahy s Otrokovicemi (sídlo ORP) a městem Zlín, vazby na Kroměříž jsou polohou Bělova velmi potlačeny. Důkazem je např. převažující počet přímých autobusových spojení do Zlína, resp. Kroměříže, vyjížďkové/dojížďkové proudy, vzájemná „nadobecní“ spolupráce v rámci mikroregionů atd. V tomto smyslu se tedy vymezení okresu Kroměříž až po obec Bělov jeví jako nesystematické a lze jej označit za administrativní bariéru potenciálního regionálního rozvoje. Naopak pozitivní je existence dvou pověřených úřadů v rámci jednoho obvodu ORP, která umožňuje efektivní administrativně-správní rozdělení území. 2. Socioekonomické limity: Podle mého názoru jsou ovlivňovány lokalizací v proměnném prostoru toků. 3. Poloha správního obvodu: Velmi výhodné relativní postavení ve směru na centrální nód Zlína. Zároveň jím (obvodem) prochází spojnice dvou dalších nódů – Uherského Hradiště (Starého města) a Přerova. Limitující vliv má tato poloha jen v případě nadměrného přehlcení toků, které přes region přirozeně procházejí. V opačném případě lze z této polohy významně těžit. 4. Nedosta tek kapitálu: Jak uvádí I. Bičík a kol. (2001), velkou bariérou typickou pro regionální rozvoj v celé České republice je nedostatek disponibilního kapitálu. To má za následek odkládání realizace některých nákladnějších projektů. S nízkým kapitálem koresponduje i nízká úroveň příjmů obecních rozpočtů menších obcí (netýká se městských sídel) a nízká investiční aktivita v nich. 5. Nedosta tečná propustnost páteřních komunikací: Území je negativně ovlivňováno především vedením hlavních silnic přes intravilán obcí. V tomto směru je nutné odvést zejména automobilovou dopravu mimo centra sídel a posílit intermodální druh dopravy v návaznosti na přilehlou železnici. 6. Blízko st velkého sídla: V podobě krajského města může mít také charakter limity pro územní rozvoj, neboť takto silné jádrové město na sebe váže aktivity jinak lokalizované v samotných obcích. Větším problémem může být kulturní vliv Zlína, který mění tradiční

52 návyky obyvatel venkovských sídel. 7. Za městnanost regionu je příliš vázána jen na jeden obor činnosti – chemický průmysl (gumárenské a plastikářské odvětví): V případě krize těchto odvětví výrazně vzroste nezaměstnanost regionu a s ní spojený růst sociálně patologických jevů. 8. Struk tura obyvatel podle vzdělání zaostává za průměrem České republiky: Vzhledem k potenciálu, který region nabízí, hraje negativní roli při tvorbě nových pracovních míst a restrukturalizaci regionálního hospodářství. 9. Úze mí je pod stálým tlakem znečištění: To je produkováno mnoha zdroji – dopravou a jejími negativními externalitami, průmyslovou výrobou, nedostatečně zajištěným odpadovým hospodářstvím atp.

7.2 Možnosti rozvoje

Překonání bariér může vést k rozvoji venkova za předpokladu dodržení trvale udržitelné strategie. V tomto ohledu se nejedná o překonávání fyzicko-geografických bariér z již popsaných důvodů. Respektováním zásad subsidiarity lze vhodným nastavením regionální politiky usměrňovat bariéry rozvoje tak, aby byly překonatelné a sloužily jako určitá výzva. N. Alexandros (In N. Swain, 1996) uvádí druhy regionální politiky v rozvoji zemědělství a venkova. Podle této typologie patří studované území do kategorie areálů lokalizovaných blízko velkých aglomerací nebo metropolitních oblastí (shoda s R. Perlínem, 1998). Tyto oblasti jsou podle N. Alexandrose typické tlakem na poptávku po půdě, fragmentací půdních bloků a různými typy znečištění. Řešením by obecně mělo být plánování využití půdy (land use) a ochrana životního prostředí. K N. Swainovi a N. Alexandrosovi lze ještě doplnit, že vhodným typem řešení může být kromě uvedených i podpora diverzifikace výroby v oblasti. Jako možná schémata řešení navrhuje N. Alexandros striktní vymezení zemědělských oblastí v územních plánech, extenzifikaci zemědělství a konsolidaci půdy, používání méně průmyslových hnojiv atp. Tyto obecné principy jsou uplatnitelné i ve studovaném území s ohledem na jeho lokalizaci. Popsaná vize regionální politiky pro rozvoj zemědělství a venkova se dotýká především agrární složky rurálního prostoru. Ta je sice nezanedbatelná a charakteristická pro venkovské oblasti, avšak není možné ji aplikovat bez ohledu na její další části (o možnostech trvale udržitelného zemědělství blíže v kapitole věnované tématu zemědělství). Nedostatek kapitálu pro strategické plánování je asi nejpodstatnější bariérou rozvoje. V případě investičně náročnějších projektů je proto nutné jejich kofinancování z externích zdrojů (tzv. vícezdrojové financování, popř. outsourcing). Mnohdy je nezbytné rozložit projekt do několika etap a nebo se na jeho realizaci podílet společně s ostatními zainteresovanými složkami společnosti – buď na bázi PPP13 a nebo přes místní Agendu 21. Užitečné je i spojování obcí do formálních (i neformálních) svazků v podobě mikroregionů. Ve studovaném obvodu již byly pokusy o zřízení podobných uskupení. Podobné svazky ovšem musí mít přirozeně silného vůdce a zároveň musí respektovat požadavky všech svých členů. V případě již vzniklého mikroregionu Otrokovicko tento předpoklad nebyl splněn (především pro příliš dominantní roli Otrokovic), a proto nedošlo k významnému pokroku v rámci spolupráce obcí. Nízké rozpočty obcí a nedostatek kapitálu k regionálně rozvojovým investicím lze částečně řešit i dotacemi z fondů Evropské unie, MMR ČR, Mze, MŽP. Jednotlivé obce mohou žádat o

13 Public Private Partnership

53 dotační tituly v programech SROP14, OP PP15, OP RLZ16, OP RVMZ17, OP I18, INTERREG19. Nejvyužívanějším je v současné době SROP (především díky šířce záběru dotací), velké rezervy zůstávají nevyužity v programech OP RVMZ a OP RLZ. Z těchto operačních programů by mohly čerpat zemědělské podniky (RVMZ) a velké firmy (RLZ). Z Ministerstva pro místní rozvoj je možné čerpat prostředky v rámci Programu obnovy vesnice. Podle statistiky udělených titulů využily POV všechny obce a většina z nich podávala žádosti každoročně (vyjma obce Bělov). Dotace jim byly udíleny jednotlivě i skupinově (mikroregionům). Výše dotačních titulů z POV ovšem není srovnatelná s finančními možnostmi z fondů EU, proto je důležité orientovat se při psaní projektů a následném žádání o dotace na Evropskou unii. Vliv dotací (zejména z EU) je přitom pro rozvoj oblasti klíčový. Velké investiční projekty (jako protipovodňová opatření, úprava silniční sítě) musí být pro svou náročnost etapizovány a kofinancovány právě financemi z Unie.

Ústřední potenciál poskytuje poloha regionu. Proud toků nabízí maximální příležitosti v oblasti distribuce kapitálu, informací a lidských zdrojů. Úlohou Otrokovicka v této situaci je nabídnout k dispozici maximum svých nevyužitých zdrojů (materiálních i nehmotných), aby cílem nebyly nódy Zlína, Uherského Hradiště či Přerova, ale právě Otrokovicko. Na silný chemický průmysl by měl být navázán doplňkový sektor služeb, který by zajistil zázemí pro transit těchto toků. Velkou devizou oblasti je historicky silný podnikatelský potenciál, který by měl vyústit především v přilákání zatím absentujícího progresivního terciéru a vyšších (kvartérních či kvintérních) služeb do Otrokovic, Napajedel. Nelze však území těmito aktivitami příliš polarizovat a je nutné soustředit se i na rozvoj venkova. Ten musí respektovat principy trvalé udržitelnosti a aby se nestal formální součástí aglomerace, musí zachovávat vlastní venkovskou identitu vázanou na místní tradice. Podpora rozvoje venkova by měla spočívat v jakési konzervaci zachovalé krajiny, podpoře místních specialit a existující alternativy k sídelní struktuře přilehlých měst. Místní obecní úřady by mohly přispět k atraktivitě obcí z hlediska cestovního ruchu a rekreace a také z hlediska bytové politiky (výstavbou infrastruktury). Taková bytová politika však musí být regulovaná tak, aby nedocházelo k tvorbě satelitních městeček a segregaci nově přistěhovalých občanů. Trend suburbanizace se na Zlínsku začal projevovat až koncem devadesátých let a není natolik silný, nicméně předběžná opatření jsou na místě. Problémem oblasti jsou časté záplavy, resp. záplavy samy o sobě nejsou v nivě takový problém jako spíše využívání prostoru říční nivy lidmi k bydlení a zemědělské a průmyslové výrobě. Budování protipovodňových opatření je způsobem boje proti povodňovým škodám, nicméně není trvalým řešením. Investice by měly směřovat do přestěhování obydlených částí nivy (např. otrokovický Bahňák), redukci nebezpečného chemického průmyslu (Fatra) či eliminaci průmyslového hnojení zemědělských ploch a následné aplikaci agroenvironmentálních opatření. Struktura vzdělání obyvatelstva odráží do jisté míry strukturu zaměstnanosti (převaha sekundéru). V území by mělo vznikat více kvalifikovaných pracovních míst, která by motivovala k větší vzdělanosti a rekvalifikaci obyvatelstva. Nedostatek je především v již zmíněném progresivním terciéru, který je dán částečně i blízkostí Zlína (a tím snadnou dostupností těchto služeb). Přestože regionem prochází významné dopravní trasy, produkuje (zejména silniční doprava) existence těchto komunikací množství negativních externalit. Kapacita silnic mnohdy nestačí tranzitní kamionové dopravě a vznik kongescí v intravilánech sídel jen zhoršuje kvalitu 14 Společný Regionální Operační Program 15 Operační Program Průmysl a Podnikání 16 Operační Program Rozvoje Lidských Zdrojů 17 Operační Program Rozvoje Venkova a Multifunkčního Zemědělství 18 Operační Program Infrastruktura 19 Přeshraniční spolupráce Česká republika – Slovenská republika

54 životního prostředí (emise, hluk, prašné aerosoly), zvyšuje nebezpečí nehod atd. Řešením může být budovaný obchvat Otrokovic, posílení by také mělo směřovat k počtu autobusových a vlakových spojů zejména v marginálnějších obcích. Ve Zlínském kraji chybí efektivní integrovaný dopravní systém, který by zjednodušil a zefektivnil dopravu v kraji při respektování dojížďkových proudů v území. Potenciál cestovního ruchu již byl diskutován v příslušné kapitole, nicméně považuji za důležité položit důraz na zachování tradic typických pro jednotlivé obce. Právě specifická kultura je mnohdy jediným pevným ukazatelem rurálního prostoru v zázemí Otrokovicka a sílící vliv městské kultury ji může potlačit. Tradice a zvyky udržované v jednotlivých obcích také mohou mít pozitivní vliv na stimulaci příležitostného cestovního ruchu. Pro podporu drobného podnikání v obcích může OÚ přispět mnohými ne příliš nákladnými opatřeními. Může na příjezdové cestě do své obce umístit mapku s vyznačenými službami dané obce, efektivním řešením může být i vydání „telefonního seznamu“ drobných živnostníků a jiných podnikatelských subjektů. Nemusí se v tomto případě jednat jen o obecní úroveň, takový telefonní seznam by mohl vzniknout pro celý mikroregion nebo SO ORP (po domluvě s příslušnými obcemi). K ekologizaci krajiny by mělo přispět především šetrné a racionální zemědělství, environmentální průmyslová a dopravní opatření a také aktivní tvorba životního prostředí třeba formou projekce ÚSES (LÚSES + RÚSES) a interakčních krajinných prvků.

K možnostem rozvoje venkova na Otrokovicku je nutné přistupovat z několika dílčích hledisek (rurální vs. urbánní vs. přechodný prostor), které ovšem musí vzájemně koexistovat a mezi sebou kooperovat. V opačném případě by mohlo dojít k polarizaci „jádro vs. periferie“ a nebo pohlcení rurálního prostoru Otrokovicka aglomeračními multiplikačními efekty urbánního prostoru.

55 8 SWOT ANALÝZA

SWOT analýza je původně ekonomický termín, který označuje komplexní kvalitativní vyhodnocování veškerých relevantních stránek zkoumaného problému. Jádro této metody spočívá v hodnocení vnitřních a vnějších faktorů ovlivňujících dané území a rozdělených do čtyř skupin – silné stránky (Strengths), slabé stránky (Weaknesses), příležitosti (Opportunities) a rizika (Threats). V geografických disciplínách (především v územním plánování) slouží ke stanovení strategických dokumentů (cílů, priorit a opatření).

8.1 Silné stránky (Strengths)

• poloha v úrodných Moravských úvalech a na důležitých komunikacích (železniční i silniční dopravy) • úrodná oblast a příznivé agroklimatické podmínky • vysoký podíl rodáků • nízká potratovost a rozvodovost (spojená s vyšší religiozitou) • kladný přirozený i celkový přírůstek • silná dojížďková centra (jejich blízkost a dostupnost) • nízká nezaměstnanost • dobrá vybavenost trvale obydlených bytů • kvalitní technická infrastruktura • konsolidované zemědělství • vysoký podíl SHR a relativně dobře strukturované zemědělské podniky • dobrá dostupnost veřejných i komerčních služeb • přítomnost silničního a železničního uzlu • tradiční historicky determinovaný podnikatelský duch • dodržování tradic a zvyků, genius loci • téměř nulový výskyt brownfields, estetika krajinného rázu • působnost několika dobrovolných svazků obcí (mikroregionů) • existence koncepčních dokumentů u většiny obcí (územních plánů, strategických plánů rozvoje atp.)

8.2 Slabé stránky (Weaknesses)

• periferní oblast z hlediska makropolohy v rámci státu • málo rozvinutá síť ÚSES, slabá břehová vegetace • administrativní „narušení“ správního obvodu okresem Kroměříž • příliš velká orientace na nodální bod krajského města • koncentrace obyvatelstva je vysoce nerovnoměrná • orientace zaměstnanosti jen na jeden typ odvětví (chemický průmysl) a na jednoho velkého zaměstnavatele • nízká fragmentace zemědělské krajiny, chybějící interakční prvky, aplikace zemědělství v nivě Moravy – eroze, náletové plevelní biocenózy... • zatíženost území dopravou (nedostatečná kapacita komunikací) • velká vázanost na autobusovou dopravu – dopravní marginalizace „koncových“ obcí • nedostatek kapitálu na velké investiční akce • absence významnějších turistických atraktivit

56 8.3 Příležitosti (Opportunities)

• podpora dalšího vzdělávání obyvatel a rekvalifikace • rozvoj malého a středního podnikání a tvorba nových kvalifikovaných pracovních míst • rekvalifikace pracovních sil • blízkost velkého trhu indikuje možnosti pro podnikatelské prostředí a zároveň garantuje odbyt zemědělským produktům • lokalizace progresivního terciéru a vyšších služeb (terciarizace území) • diverzifikace průmyslových aktivit • alternativní zemědělská produkce (mimoprodukční funkce – agroturistika, ekologické zemědělství...), agroenvironmentální opatření • efektivnější čerpání zemědělských dotací, tvorba MAS • možnosti v cestovním ruchu – Baťův kanál a jeho návaznost, venkovská turistika jako doplněk k městskému turismu • důležitá a ne zcela doceněná role marketingu jako nástroje propagace regionu (v oblasti cestovního ruchu, podnikání i dalších sférách) • podpora intermodální dopravy, zavedení integrovaného dopravního systému • možnosti efektivního čerpání dotací z fondů EU • zapojení více složek společnosti do rozvoje obce na bázi PPP a MA 21 • možnosti přeshraniční spolupráce na bázi INTERREG a Euroregionů • konzervace a ochrana původní krajiny Chřibů

8.4 Rizika (Threats)

• hrozby častých záplav • růst mortality nemusí být dostatečně kompenzován natalitou • riziko nárůstu nezaměstnanosti v případě krize chemického průmyslu • degradace půdy v nivě Moravy při vodním odnosu průmyslových hnojiv • sílící vliv Zlínské aglomerace na identitu a kulturní bohatství rurálního prostoru • zhoršující se kvalita životního prostředí • environmentální rizika spojená s intenzifikací zemědělské výroby, nadměrnou dopravou a neekologičností průmyslových závodů • pokračující suburbanizace může mít vliv na sociální změny v postižených vesnicích (segregace obyvatelstva...) a růst sociálně patologických jevů • nedostatečně silná role představitelů menších obcí v mikroregionálních sdružení vede k prosazování zájmů silnějších na úkor zbytku • nedostatečné množství disponibilního kapitálu může vést k platební neschopnosti menších obcí při financování investičních aktivit

57 9 ZÁVĚR

Bakalářská práce měla za úkol identifikovat směry možností rozvoje venkova a zemědělství ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Otrokovice. Dílčí závěry byly formulovány průběžně v jednotlivých kapitolách a závěrečné SWOT analýze. Vymezení venkova v příměstské oblasti je ovšem problematické. Existuje několik možných kritérií (statistických, empirických) a ani vymezení navrhované v této bakalářské práci není chápáno jako absolutní. Popsané možnosti rozvoje jednotlivých složek vycházejí z provedené SWOT analýzy a detailního rozboru socio-ekonomického profilu oblasti. V tomto směru lze spatřit potenciální rezervy rozvoje především v oblasti zemědělství (a regionální politiky v zemědělství) a municipální politice, která by měla stimulovat udržitelný a žádaný rozvoj cestovního ruchu, regulovat aktivity v rizikových oblastech a snažit se uchovat venkovskou identitu obcí v zázemí městské aglomerace. Významnou limitou se jeví koryto Moravy a především její niva, která je intenzivně zemědělsky využívána a v případě Napajedel a Otrokovic také hustě osídlena (tuto urbanizovanou zástavbu ještě doplňuje lokalizace velkých průmyslových závodů především chemického průmyslu). Niva jako výhradní teritorium řeky je pro tyto aktivity zcela nevhodná a v souvislosti s trvale udržitelným rozvojem krajiny v SO ORP Otrokovice má charakter nejvýznamnější bariéry. Obce ve studovaném území mají tendenci spojovat se za účelem žádání o dotační tituly do dobrovolných svazků (mikroregiony). Tento trend je správný, nicméně na příkladu mikroregionu Otrokovicko je patrná disparita jednotlivých obcí, zejména pak přítomnost velkého a vlivného města (Otrokovice). Disponibilní zdroje financí (především z fondů EU) budou v budoucnu důležitým hybatelem rozvoje celé oblasti a je podstatné zajišťovat kapitál také cestami kofinancování. Analogová interpretace umožnila detailnější rozbor a pochopení krajiny, byla vhodným doplňkem k následnému terénnímu mapování, v němž bylo hlavním cílem rozpoznat a lokalizovat zemědělská brownfields. Ruderalizovaných ploch se však vzhledem k agrárnímu charakteru krajiny mnoho nevyskytuje a opuštěných objektů (ať už zemědělských či průmyslových) také ne (především vzhledem k ne příliš komplikovaným majetko-právním vztahům (jako například v nedalekém Zlíně) a potřebě skladovacích a výrobních prostor na Otrokovicku). Práci pro názornost doplňují grafické, mapové a tabelární přílohy. Výsledky jsou rovněž v datové podobě jako součást přílohy na DVD (včetně původních výsledků zpracované analogové interpretace).

58 10 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

Atlas podnebí Československé republiky. ÚSGK Praha, 1958 (Tabulky k Atlasu podnebí Československé republiky, 1961) Atlas životního prostředí a zdraví obyvatelstva ČSFR. GgÚ ČSAV, Brno 1992 Atlas ortofotomap České republiky. 1:100000, Geodis, Brno, 2004

BIČÍK, I., JANČÁK, V. (2001): České zemědělství po roce 1990. In Geografie, sborník České geografické společnosti, 2001, roč. 106, č. 4, s. 209-221 BIČÍK, I., PERLÍN, R., ŠEFRNA, L. (1997): Rozvoj povodí Kocáby. Praha : Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje PřF UK, 87 s. BRYNDA, R., HUBL, R., ŠŤĚPÁNKOVÁ, I., ŠTOKINGER, M. VĚŽNÍK, A. (2005): Dopady strukturálních fondů EU na restrukturalizaci zemědělství a venkova v regionu NUTS II Jihovýchod. In Sborník z konference Geografické aspekty středoevropského prostoru. Brno : Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity, 2005, s. 267-275 BRYNDA, R., HUBL, R., VĚŽNÍK, A. (2005): Možnosti rozvoje zemědělství v regionu NUTS II Jihovýchod po vstupu do EU. In Sborník z konference Geografické aspekty středoevropského prostoru. Brno : Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity, 2005, s. 436-447 CULEK, M. a kol. (1995): Biogeografické členění České republiky. Praha : Enigma, 1995, ISBN 80-85368-80-3 ČMELÍK, P., ONDRAČKA, I. (2003): Přírodní a technická památka Baťův kanál. Veselí nad Moravou : Agentura pro rozvoj turistiky na Baťově kanálu, 109 s. HRABÁNKOVÁ, M., TRNKOVÁ, V. (1996): Hodnocení území z pozice agrární regionální politiky a rozvoje venkova. Praha : Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky Praha, 1996, 82 s., ISBN 80-85898-42-X HRADIL, E. et al. (2004): Agroenvironmentální programy České republiky. Praha : Ministerstvo životního prostředí ČR, 2004, 24 s. ISBN 80-7212-272-X ILBERY, B. et al. (1998): The Geography of Rural Change. Essex : Addison Wesley Longman Limited, 1998, 267 s. ISBN 0-582-27724-8 JANČÁK, V., GÖTZ, A. (1997): Územní diferenciace českého zemědělství a její vývoj. Praha : Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje PřF UK, 81 s. LEDVINA, P. et al. (2004): V obcích ekologicky, základy ochrany životního prostředí v malých obcích. Praha : Ministerstvo životního prostředí ČR, 2004, 48 s. ISBN 80-7212-338-6 LIPSKÝ, Z. (2000): Sledování změn v kulturní krajině. Kostelec nad Černými lesy : Česká zemědělská univerzita Praha, 2000, 78 s. ISBN 80-213-0643-2 MACKOVČIN, P., JATIOVÁ, M. (2002): Chráněná území ČR, Zlínsko, II. svazek. Praha : Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 375 s. ISBN 80-86064-38-7 MENDELÍK, R. (2006): A Slightly different view of the Czech countryside. Praha : Ministerstvo zemědělství ČR, 2006, 130 s. ISBN 80-7084-489-2

59 MIŠÁK, S., KRAMÁŘOVÁ, V. (2002): Otrokovice. Otrokovice : město Otrokovice, 108 s. PERLÍN, R. (1998): Typologie českého venkova, In Zemědělská ekonomika, 1998, str. 349-358 RYBKA, A., ŠŤASTNÝ, M. (1998): Precizní zemědělství. Praha : Ústav zemědělských a potravinářských informací, 1998, 52 s. ISBN 80-7271-038-9 SPIŠIAK, P. a kol. (2002): Trvalo udržatelný rozvoj mikroregiónu Ptava. Humenné : Visual studio, 2002, 38 s. OÚ – OOA / 2002 33094 STŘÍBRNÁ, M. (2005): Venkovská turistika a agroturistika. Praha : Profi Press s.r.o., 2005, 65 s. ISBN 80-86726-14-2 SWAIN, N. (1994): Agricultural regional policy in the Czech Republic: Is one really necessary?. In Sborník ze semináře Zemědělská regionální politika. Praha : Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky Praha, 1994, s. 98-110. ISBN 80-85898-11-X TOMÁŠEK, M. (2003): Půdy České republiky. Praha : Česká geologická služba, 2003, 67 s. ISBN 80-7075-607-1 TOUŠEK, V. a kol. (2005): Česká republika – portréty krajů. Olomouc : Ing. Viktor Hořín – EPAVA, 2005, 136 s. ISBN 80-239-6305-8 VĚŽNÍK, A. (1987): Geografie zemědělství I.. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1987, 93 s. VĚŽNÍK, A. (1993): Agriculture in former Czechoslovakia before and after 1990. In Scripta Facultatis Scientarum Naturalium Universitatis Masarykianae Brunensis, 23. Brno : Masarykova univerzita, 1993, s. 97-106. ISBN 80-210-0964-0 VĚŽNÍK, A. (1995): Geographical aspects of the transformation of agriculture of the Czech republic. In Scripta Facultatis Scientarum Naturalium Universitatis Masarykianae Brunensis, 25. Brno : Masarykova univerzita, 1995, s. 119-129. ISSN 80-210-1277-3 VĚŽNÍK, A., BARTOŠOVÁ, L. (2004): Selected regional geographical differences of the Czech Republic agriculture, after the transformation processes. IN Agricultural Economics, 50. Praha : Česká akademie zemědělských věd - Ústav, 2004, s. 207-217. ISSN 0139-570X

Administrativní registr ekonomických subjektů [online]. Ministerstvo financí ČR, Praha, poslední revize 1.4.2007. Dostupné na Český statistický úřad [online]. Český statistický úřad, Praha, poslední revize 1.4.2007. Dostupné na Český statistický úřad: Městská a obecní statistika [online]. Český statistický úřad, Praha, poslední revize 1.4.2007. Dostupné na Český statistický úřad: Veřejná databáze [online]. Český statistický úřad, Praha, poslední revize 1.4.2007. Dostupné na Český úřad zeměměřičský a katastrální [online]. Český úřad zeměměřičský a katastrální, Praha, poslední revize 1.4.2007. Dostupné na HBI: B2B databáze firem [online]. HBI Česká republika, s. r.o., Praha, poslední revize 1.4.2007. Dostupné na

60 Integrovaný portál MPSV: Zaměstnanost [online]. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Praha, poslední revize 1.4.2007. Dostupné na Obce v číslech 2003 [online]. Český statistický úřad – krajské zastoupení, Zlín, poslední revize 1.4.2007. Dostupné na Obec Bělov [online]. Obecní úřad Bělov, Bělov, poslední revize 1.4.2007. Dostupné na Obec Halenkovice [online]. Obecní úřad Halenkovice, Halenkovice, poslední revize 1.4.2007. Dostupné na Obec Napajedla [online]. Městský úřad Napajedla, Napajedla, poslední revize 1.4.2007. Dostupné na Obec Oldřichovice [online]. Obecní úřad Oldřichovice, Oldřichovice, poslední revize 1.4.2007. Dostupné na Obec Otrokovice [online]. Městský úřad Otrokovice, Otrokovice, poslední revize 1.4.2007. Dostupné na Obec Pohořelice [online]. Obecní úřad Pohořelice, Pohořelice, poslední revize 1.4.2007. Dostupné na Obec Spytihněv [online]. Obecní úřad Spytihněv, Spytihněv, poslední revize 1.4.2007. Dostupné na Obec Tlumačov [online]. Obecní úřad Tlumačov, Tlumačov, poslední revize 1.4.2007. Dostupné na Obec Žlutava [online]. Obecní úřad Žlutava, Žlutava, poslední revize 1.4.2007. Dostupné na Portál farmáře: Společný zemědělský registr a registr příjemců dotací [online]. Ministerstvo zemědělství ČR, Praha, poslední revize 1.4.2007. Dostupné na Portál Zlínského kraje [online]. Zlínský kraj, Zlín, poslední revize 1.4.2007. Dostupné na Registr půdy LPIS [online]. Ministerstvo zemědělství ČR, Praha, poslední revize 1.4.2007. Dostupné na Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. Český statistický úřad, Praha, poslední revize 1.4.2007. Dostupné na Společný zemědělský registr [online]. Ministerstvo zemědělství ČR, Praha, poslední revize 1.4.2007. Dostupné na

Ortofoto ORP Otrokovice. [CD-ROM]. Správa GIS Zlínského kraje, Zlín, 2005. 1 CD-ROM ArcČR500 v.2.0. ArcDATA, Praha, 2003. Digitální vektorová geografická databáze ČR Průmysl 1987, Průmysl 2003, Redukovaná zaměstnanost v průmyslu [XLS soubory]. CRR, Brno, 2005.

61 11 SEZNAM PŘÍLOH

Tabelární přílohy Příl. 1: Tab. 28: Vývoj počtu obyvatelstva správního obvodu ORP v letech pravidelného SLDB (Zdroj: Obce v číslech 2003, ČSÚ) Příl. 2: Tab. 29: Využití půdy ve správním obvodu ORP Otrokovice (Zdroj: ČSÚ – MOS 2004) Příl. 3: Tab. 30: Využití zemědělské půdy ve správním obvodu ORP Otrokovice (Zdroj: ČSÚ – MOS 2004) Příl. 4: Tab. 31: Srovnání dat ČÚZK a analogové interpretace ortofota o využití půdy včetně směrodatné odchylky

Mapové přílohy Příl. 5: Vymezení SO ORP Otrokovice Příl. 6: Ortofoto SO ORP Otrokovice Příl. 7: Výškový model území SO ORP Otrokovice Příl. 8: Zaměstnanost SO ORP Otrokovice Příl. 9: Zemědělský půdní fond, zemědělské výrobní oblasti a cena zemědělské půdy SO ORP Otrokovice Příl. 10: Využití půdy a lokalizace zemědělských brownfields SO ORP Otrokovice

Fotografické přílohy Příl. 11: Foto 1: Zatravněné vyschlé mrtvé rameno Moravy v Otrokovicích po narovnání toku Foto 2: Problematická zástavba v nivě řeky v Napajedlích Příl. 12: Foto 3: Drobná zemědělská činnost místo přirozené břehové vegetace u řeky Moravy v Napajedlích Foto 4: Zahrádkářská kolonie na svažitém terénu v Pohořelicích Příl. 13: Foto 5: Starý bytový fond, Komárov Foto 6: Suburbanizační tendence a nová výstavba domů „na klíč“, okraj Halenkovic