Analýza Sídelního Systému V Okrese Zlín

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PŘÍRODOV ĚDECKÁ FAKULTA KATEDRA GEOGRAFIE

KLÁRA OLŠÁKOVÁ

Analýza sídelního systému v okrese Zlín

bakalářská práce

Vedoucí práce: Doc. RNDr. Marián Halás, PhD.

Prohlašuji, že jsem zadanou bakalá řskou práci vypracovala sama pod vedením Doc. RNDr. Mariána Haláse, Ph.d. a uvedla jsem veškerou použitou literaturu a zdroje.

V Olomouci, 28.04.2010

………………………………..

podpis autora

Děkuji touto cestou vedoucímu práce Doc. RNDr. Mariánu Halásovi, Ph.d. za odborné vedení, cenné rady, ochotu a trp ělivost p ři zpracování bakalá řské práce. OBSAH

ÚVOD A CÍLE, METODIKA ...... 7 1 FYZICKO-GEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA...... 9 2 MĚSTSKÁ SÍDLA ...... 10 2.1 MĚSTSKÁ SÍDLA V OKRESE ZLÍN ...... 10

2.2 VÝVOJ PO ČTU OBYVATEL V JEDNOTLIVÝCH M ĚSTECH ZLÍNSKÉHO OKRESU ...... 11 2.2.1 Vývoj bazických a řet ězových index ů...... 12 2.2.2 Charekteristika jednotlivých m ěst a vzájemné postavení Otrokovic a Zlína ...... 14 3 VENKOVSKÁ SÍDLA...... 23 3.1 VELIKOSTNÍ KATEGORIE VENKOVSKÝCH SÍDEL ...... 23 3.1.1 Typy venkovských sídel...... 23 3.2 VENKOVSKÁ SÍDLA V OKRESE ZLÍN ...... 24 3.2.1 Obyvatelstvo venkovských sídel...... 24 3.2.2 Srovnání po čtu obyvatel ve venkov ě a ve m ěstech...... 31 3.2.3 Typy p ůdorys ů v obcích okrese Zlín ...... 32 4 REGIONÁLNÍ STRUKTURA...... 35 4.1 OBCE S ROZŠÍ ŘENOU P ŮSOBNOSTÍ ...... 35 4.1.1 Správní obvod obce s rozší řenou p ůsobností Zlín ...... 35 4.1.2 Správní obvod obce s rozší řenou p ůsobností Luha čovice...... 37 4.1.3 Správní obvod obce s rozší řenou p ůsobností Vizovice...... 39 4.1.4 Správní obvod obce s rozší řenou p ůsobností Valašské Klobouky...... 40 4.1.5 Správní obvod obce s rozší řenou p ůsobností Otrokovice ...... 42 4.1.6 Pr ůběh Zipfovy k řivky v okrese Zlín ...... 43 4.2 GEOGRAFICKÁ ORGANIZACE SPOLE ČNOSTI V ČR PODLE HAMPLA ...... 44

4.3 EUROREGIONY ...... 45 4.3.1 Euroregion Bílé - Biele Karpaty...... 46 4.4 MIKROREGIONY ...... 49 4.4.1 Sdružení obcí mikroregionu Jižní Valašsko...... 51 4.4.2 Svazek obcí - Mikroregion Luha čovské Zálesí...... 52 4.4.3 Lukovské podhradí...... 52 4.4.4 Mikroregion Otrokovicko ...... 53 4.4.5 Sdružení obcí mikroregionu Ploština...... 53 4.4.6 Mikroregion Vizovicko...... 53 4.4.7 Mikroregion Zlínsko ...... 54 4.4.8 Dobrovolný svazek obcí - Mikroregion Slušovicko...... 54 4.5 NODÁLNÍ REGIONY V OKRESE ZLÍN ...... 56 ZÁV ĚR, SUMMARY ...... 58 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A INTERNETOVÝ ZDROJ Ů...... 60 SEZNAM P ŘÍLOH...... 63 7

ÚVOD A CÍLE

Jako téma bakalá řské práce jsem si zvolila analýzu sídelního systému v okrese Zlín z důvodu, že v okrese bydlím a zajímají m ě procesy spojené se sídly a obyvatelstvem, které zde v minulosti probíhaly a stále probíhají. Cílem této práce bylo charakterizovat celý okres z hlediska fyzicko-geografického, dále pak charakteristika m ěstských a venkovských sídel obecn ě a následn ě dané poznatky aplikovat na sídla ve zlínském okrese, rozlišit po- jem m ěsto a venkov a popsat městská a venkovské sídla. U m ěst jsem vypracovala vývoj bazických a řet ězových index ů, aby bylo z řejmé, jaký byl nár ůst obyvatel ve všech letech sčítání lidu, tj. v období od roku 1869 až do roku 2001, s následnou charakteristikou všech deseti m ěst Zlínského okresu. U venkovských sídel jsem se zaměř ila na jejich velikost, dle velikostních kategorií podle po čtu obyvatel (do 200, 201 – 500, 501 – 1000, 1001 – 2000, 2001 – 3000, 3001 – 4000 a 4001 – 5000) a také na p ůdorys všech obcí v okrese, z nichž jsem vybrala typické p říklady jednotlivých p ůdorys ů, které jsem doložila leteckými sním- ky. Dalším cílem bylo charakterizovat jednotlivé obce s rozší řenou p ůsobností, mikroregiony a euroregion, které se nachází v oblasti okresu a mnohdy p řesahují i jeho hranice. Po- slední, ale nemén ě d ůležitým cílem bylo vyty čit spádové oblasti.

METODIKA

Bakalá řskou práci jsem rozd ělila na t ři hlavní oddíly, t ěmi jsou m ěstská sídla, venkovská sídla a regionální struktura. Nejprve bych zmínila použitou metodiku v kapitole m ěstských sídel. Jednalo se o vývoj po čtu obyvatelstva ve m ěstech, zde jsem čerpala hlavn ě z webo- vých stránek Českého statistického úřadu, konkrétn ě z historického lexikonu obcí. Po čet obyvatel bylo nutné p řepo čítat na bazické (B i) a řet ězové ( Ři) indexy. P řičemž výpo čet ba- zického indexu se rovná podílu po čtu obyvatel ve zkoumaném roce a po čtu obyvatel v roce po čáte čním, vynásobený 100, abychom dostali výsledek v procentech. Bazický index tedy udává stav po čtu obyvatel ve zkoumaném roce oproti roku po čáte čnímu. Naopak řet ězový index udává po čet obyvatel ve zkoumaném roce oproti roku p ředchozímu. Ři se tedy rovná podílu po čtu obyvatel ve zkoumaném roce a po čtu obyvatel v roce p ředchozím, výsledek je op ět vynásobený 100.

Dále následovala charakteristika jednotlivých m ěst, p ři ní jsem čerpala zejména z webových stránek jednotlivých m ěst a stru čná charakteristika vzájemného postavení m ěs- ta Zlína a Otrokovic s důrazem na dojíž ďku, kterou jsem zjistila také z webových stránek Českého statistického ú řadu.

Druhá kapitola s názvem venkovská sídla, byla zpracována porovnáním počtu obyvatel za poslední čty ři cenzy (jedná se tedy o rok 1970, 1980, 1991 a 2001). Poté jsem venkovské sídla rozd ělila do p ěti velikostních kategorií (do 200 obyvatel, 201 – 500, 501 – 1000, 1001 – 2000, 2001 – 3000) a údaje zpracovala do graf ů sloupcového typu. Následn ě jsem se za- bývala jednotlivými typy p ůdorys ů, p řičemž jsem každou obec vyhledala na mapovém ser- vru www.mapy.cz a u obcí, které vykazovaly znaky typických p říklad ů půdorys ů, jsem použila letecké snímky.

Třetí kapitola se týká regionální struktury. P ři vyty čení mikroregion ů a euroregion ů jsem informace čerpala z Regionálního informa čního servisu a webových stránek jednotlivých mikroregion ů a euroregionu. Dále jsem se zabývala jednotlivými obcemi s rozší řenou p ů- sobností u nichž jsem Zipfovou k řivkou nastínila rozložení a velikost sídel. Zipfova k řivka je pouze dopl ňková metoda, která se v ětšinou používá větších celk ů, nap ř. u stát ů. Její vypo čet je následující, nejprve je pot řeba zjistit po čet obyvatel v jednotlivých obcích P (op ět zjišt ěno ze stránek ČSÚ) a se řadit sídla podle velikosti od nejv ětšího po nejmenší. Nejv ětší sídlo je tedy první v po řadí (P1), druhé nejv ětší sídlo (P2) je druhé v po řadí atd. První sídlo je zárove ň rovno teoretickému po čtu obyvatel (T1), druhé nejv ětší sídlo se vypo čítá jako P2 = T1 / 2 , t řetí jako P3 = T1 / 3 atd. Následn ě bylo pot řeba data vložit do grafu bodové- ho typu a na osách x a y zadat logaritmické m ěř ítko. Dále jsem zpracovala spádové oblasti, dojíž ďky do zam ěstnání (data z webových stránek ČSÚ). Spádové centrum je takové, kde mají spád alespo ň t ři obce. Poté jsem zpracovala mapu v programu ArcView.

Pro základní část textu a jeho záv ěre čnou kompozici jsem použila Microsoft Word, na tvorbu graf ů byl použit Microsoft Excel a veškeré díl čí výsledky byly spo čítány na kalkulá- toru. Letecké snímky byly staženy z webové stránky www.mapy.cz a upraveny v programu malování.

1 FYZICKO-GEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA

Z pohledu fyzickogeografické charakteristiky se na utvá ření sídelního systému v okrese Zlín podílí zejména geomorfologie. Klimatické podmínky a hydrologie se na tak malém území nijak zvláš ť neprojevují.

Okres Zlín je sou částí Zlínského kraje, který leží na východním území ČR, na jihozápad ě sousedí s Jihomoravským krajem, na severozápad ě s Olomouckým krajem a na severu s Moravskoslezským krajem. Samotný okres obklopuje ze severovýchodu okres Vsetín, z jižní strany ho lemuje okres Uherské Hradišt ě a na západ ě sousedí s okresem Krom ěř íž- ským. Z geologického hlediska náleží okres do vn ějších Západních Karpat, které vznikly ve druhohorách a t řetihorách alpínským vrásn ěním, díky n ěmuž se zde vyskytuje zna čně kopcovitý terén 1.

Okres Zlín má členitý charakter a jeho sou částí je hned n ěkolik významných poho ří, na západ ě ho lemují Ch řiby s nejvyšším vrcholem Brdo (587m.), v oblasti okolo m ěsta Vizo- vice vy čnívá Vizovická vrchovina, na východ ě se rozprostírají Javorníky s nejvyšším vrcholem Velký Javorník (918m) a na jihu se nachází Bílé Karpaty s nejvyšší horou Velká Javo řina (970m) - ty tvo ří rovn ěž p řirozenou hranici mezi okresem a Slovenskou republikou.

Z významných řek zde zasahuje pouze malou částí řeka Morava, protéká m ěstem Napajed- la a spole čně s Hornomoravským a Dolnomoravským úvalem zde vzniklá Napajedelská brána- jedno z mála míst, kde se lidé už od pradávna mohly živit zem ědělstvím, jelikož je zde kvalitní p ůda- v oblasti úval ů se nachází jak černozem, tak i hn ědozem a v okolí řeky Moravy také se vyskytují také lužní p ůdy. Na zbytku území je p ůda p řevážn ě mineráln ě chudá s nedostatkem humusu 2. Dalším vodním tokem je řeka D řevnice, která protéká m ěs- tem Zlín a vlévá se do Moravy.

2 MĚSTSKÁ SÍDLA

Městská sídla se vyzna čují zejména velkou koncentrací obyvatelstva na relativn ě malé plo- še a nezem ědělským charakterem. Setkáváme se zde se specifickými formami m ěstského života, jako je rozmanitost ekonomické a sociální činnosti lidí, vysokou prostorovou mobi- litou obyvatelstva (možnost výb ěru bydlišt ě, pracovišt ě, služeb), pravidelnou pracovní do- bou a možností plánovitého využití volného času. Podle dnešní právní úpravy za m ěsto považujeme takové sídlo, které má více jak 3000 obyvatel a p ředseda Poslanecké sn ěmov- ny mu ud ělí m ěstský status. Ne všechna m ěsta v ČR spl ňují hrani ční limit t ří tisíc obyvatel, řada menších obcí získala m ěstský statut ješt ě v dob ě starší právní úpravy, kdy nebyly předpisy na po čet obyvatel tak p řísné. P řesn ějším kritériem vymezení m ěsta je tedy statis- tické hledisko, které vychází z po čtu obyvatel sídla, p řípadn ě z po čtu obyvatel v kombinaci s jinými p řesn ě m ěř itelnými znaky (podíl zam ěstnaných v jednotlivých sektorech, vybave- nost sídla, a podobně).

Geografové se shodují na tom, že sídlo, které má být považováno za m ěsto musí spl ňovat jisté požadavky na vn ější vzhled (tzv. vn ější znaky m ěsta) a na vlastnosti a chování svých obyvatel (tzv. vnit řní znaky m ěsta). Mezi vn ější znaky pat ří: soust řed ěný p ůdorys, uzavřené a z řetelné jádro, v ětší po čet neobývaných budov, jako jsou kostely, továry a jiné, funk ční diferenciace zastav ěné plochy (obytná část, výrobní část a podobn ě). Vnit řní znaky symbo- lizuje vysoký stupe ň koncentrace obyvatelstva, r ůznorodost hospodá řských činností a m ěst- ských funkcí, pln ě vyvinutá st ředisková funkce m ěsta 3.

2.1 Městská sídla v okrese Zlín

Ve Zlínském okrese se nachází 89 obcí - z nichž 10 má status m ěsta, t ěmi jsou: Brumov- Bylnice, Valašské Klobouky, Slavi čín, Vizovice, Luha čovice, Napajedla, Slušovice, Otro- kovice, Zlín a Fryšták. Celému okresu vévodí m ěsto Zlín, dalšími významnými pr ůmyslo- vými a dopravními uzly jsou Otrokovice, Napajedla, Vizovice, Valašské Klobouky a Bru- mov -Bylnice. Území Zlínského okresu je hust ě zalidněno, na 1km 2 žije pr ůměrn ě 184

3 BRYCHTOVÁ, Šárka; F ŇUKAL, Miloš. Socioekonomická geografie 1. díl, Goegrafie obyvatelstva, Geo- grafie sídel . Pardubice : Univerzita Pardubice, 2007. 127 s.

obyvatel, což je o 54 obyvatel víc než činí republikový údaj. Dle údaj ů z posledního s čítání lidu (z roku 2001) je nejvíce ekonomicky aktivních obyvatel zam ěstnáno v pr ůmyslu a to 34,8%, konkrétn ě ve výrob ě pryžových a plastových výrobk ů, ve strojírenství a tradi čně v obuvnické výrobě. Zem ědělství zam ěstnává pouhých 2,7% ekonomicky aktivních osob. Větší podíl obyvatel pracuje v oblasti obchodu, stravování a ubytování, v sociální činnosti a ve stavebnictví. Podle ú řad ů práce k 31.12.2008 zde míra registrované nezam ěstnanosti dosahovala 5,09% a pohybovala se tak 0,87 procentního bodu pod úrovní České republiky. K 31. 12. 2008 p řipadalo v okrese Zlín na volné pracovní místo 7,4 uchaze čů 4 ( ČSÚ, charakteristika okresu).

2.2 Vývoj po čtu obyvatel v jednotlivých m ěstech Zlínského okresu

Ve sledovaných obdobích (jednotlivá s čítání lidu v letech 1869- 2001) nepozorujeme žádné extrémní výkyvy po čtu obyvatel, ovšem s výjimkou Otrokovic a Zlína. V uvedených m ěs- tech se po čet obyvatel zvýšil i n ěkolikanásobn ě, zejména v letech 1930 a 1950. Pozorova- nou zm ěnu zvýšeného po čtu obyvatel připisujeme zejména Tomáši Ba ťovi, který zlínský region velmi významn ě ovlivnil a jeho p ůsobení je zde patrné do dnes. Naopak m ěsta jako Fryšták, Vlašské Klobouky a Vizovice se vychylují tém ěř minimáln ě. Mírn ě zvýšený nár ůst pozorujeme nap říklad u m ěsta Luha čovic- zde sehrál významnou roli hlavn ě rozvoj lázní a cestovního ruchu a s tím spojená zvýšená nabídka pracovních míst.

2.2.1 Vývoj bazických a řet ězových index ů

Z vývoje bazických a řet ězových index ů m ůžeme pozorovat, k jakému nár ůstu po čtu obyvatel v jednotlivých m ěstech Zlínského okresu došlo.

Tab č. 1: po čet obyvatel v jednotlivých m ěstech v letech 1869- 2001

Zdroj: historický lexikon obcí 1869- 2001 České republiky,1.díl. Praha, ČSÚ 2006

Tab. č. 2: hodnoty bazických index ů

1600% Brumov- Bylnice 1400% Fryšták 1200% Luha čovice

1000% Napajedla Otrokovice 800% Slavi čín 600% Slušovice 400% Valašské Klobouky

200% Vizovice Zlín 0%

9 0 0 0 6 8 1 5 61 91 8 8 900 9 930 9 9 980 9 1 1 1890 1 1 1921 1 1 1 1970 1 1 2001

Obr. č. 1 vývoj bazických index ů ve m ěstech Zlínského okresu v letech 1869 – 2001

Tab č. 3: po čet obyvatel v jednotlivých m ěstech v letech 1869- 2001

Zdroj: historický lexikon obcí 1869- 2001 České republiky,1.díl. Praha, ČSÚ 2006

Tab. č. 4: hodnoty řet ězových index ů

400% Brumov- Bylnice 350% Fryšták 300% Luha čovice 250% Napajedla Otrokovice 200% Slavi čín 150% Slušovice 100% Valašské Klobouky Vizovice 50% ZLín 0%

0 0 0 0 1 0 1 88 90 91 93 96 97 99 1869 1 1890 1 1 1921 1 1950 1 1 1980 1 2001

Obr. č. 2 vývoj řet ězových index ů ve m ěstech Zlínského okresu v letech 1869 – 2001

2.2.2 Charekteristika jednotlivých m ěst a vzájemné postavení Otrokovic a Zlína

Jak již bylo zmín ěno, ve Zlínském okrese se nachází deset m ěst. Jedná se zejména o malá města do dvaceti tisíc obyvatel, jimž dominuje tém ěř osmdesátitisícový Zlín, který tvo ří

přirozenou spádovou oblast nejen Zlínském okresu, ale i celému Zlínskému kraji. Za po- všimnutí stojí vzájemná poloha nejv ětších m ěst Zlínkého okresu a to Zlína a Otrokovic, jejich vzdálenost je p řibližn ě 11 kilometr ů, takže m ůžeme hovo řit o tom, že tvo ří jakési soum ěstí. Obě m ěsta jsou propojena hustou trolejbusovou sítí a ve všední dny tudy pravideln ě každých 6- 10 minut trolejbusy jezdí. Propojena jsou m ěsta i v noci a to nejen trolejbusy, ale i m ěstskou hromadnou dopravou. Trolejbusová doprava mezi m ěsty za čala být v povozu krátce po roku 1945, kdy došlo k rozší ření vozového parku. V roce 1983 Zlín jako první v zemi částe čně zavedl integrovaný dopravní systém (MHD propojená se želez- nicí a regionální autobusovou dopravou) 5.

Zajímavé jsou i obrovské toky lidí, kte ří pravideln ě pendlují mezi t ěmito m ěsty. Ze Zlína do Otrokovic vyjíždí 2 181 lidí dojížd ějících do zam ěstnání, z toho 2 052 denn ě. Student ů, žák ů a u čňů zde jezdí 599. Celkem tedy ze Zlína do Otrokovic jezdí 2 780 osob, z toho denn ě jezdí 2 552. Naopak z Otrokovic jezdí do Zlína 2666 osob dojížd ějících do zam ěst- nání a 544 student ů, žák ů a u čňů . Z toho vyplývá, že z Otrokovic do Zlína jezdí 3 210 lidí. Z odv ětví ekonomické činnosti jednozna čně dominuje pr ůmysl, ze Zlína do Otrokovic jez- dí 1 154 a z Otrokovic do Zlína 1 035 osob 6.

Následuje stru čná charakteristika všech deseti m ěst v okrese Zlín

Zlín - m ěsto Zlín se stalo statutárním m ěstem 1. ledna 2001. Žije zde 77 803obyvatel (stav k 31.12.2008), rozkládá se na ploše více než 11 885ha a je pr ůmyslov ě - podnikatelským- centrem jižní Moravy. Poloha Zlína je zna čně nevýhodná, leží relativn ě stranou od hlav- ních dopravních tah ů. Vzhledem k tomu, že k nejvýrazn ějšímu rozvoji došlo až ve dvacá- tém století, kdy již byla vystav ěná železnice, tak město neleží na žádném významném že- lezni čním tahu. M ěstem prochází pouze jednokolejka vedoucí do Otrokovic, p řičemž že- lezni ční stanice v Otrokovicích tak plní úlohu hlavního železni čního terminálu pro celou zlínskou aglomeraci. Dalším neopomenutelným d ůvodem byly neuskute čněné dopravní projekty firmy Ba ťa. A nemén ě d ůležitou roli na dopravní obslužnosti Zlína sehrál rozpad

5 Zlínský kraj . Praha : ACR Alfa, s.r.o., 2006. 351 s. ISBN 80-86408-14-0. 6 Kolektiv autor ů Českého statistického ú řadu. Sčítání lidu, dom ů a byt ů k 1. 3. 2001 : Dojíž ďka do zam ěst- nání a do škol. Okres Zlín. Praha : ČSÚ, 2003. 111 s.

Československa v 1993, kdy se celá oblast stala pohrani ční oblastí a rozvoj dopravních tah ů v tomto regionu se dostal na okraj zájmu investi ční politiky státu 7.

Důležitým mezníkem zlínské historie se stal rok 1894, kdy zde byla založena obuvnická firma rodiny Ba ťových. Díky zcela výjime čnému r ůstu a prosperit ě firmy a vlivu Tomáše Bati , který byl též starostou m ěsta, se stal Zlín v mezivále čném období moderním m ěst- ským centrem , vynikající architektonickým stylem i životním tempem. Enormní mezivá- le čná stavitelská činnost T. Bati a jeho týmu renomovaných architekt ů (J. Kot ěry, F. L. Gahury M. Lorence, V. Karfíka) prom ěnila p ětitisícové m ěste čko v aglomeraci unikátní funkcionalistické architektury s 43 500 obyvateli 8. Z hlediska architektury je zlínská aglomerace jediná homogenní lokalitu v celém Zlínském kraji. Bylo to dáno strategií Tomáše Bati, který zcela zám ěrn ě budoval – od velkorysého urbanistického plánu až po poslední dělnický domek – vizi corporate identity svého pr ůmyslového m ěsta v zahradách a cílev ě- domým sociálním programem a stratifikací, kterým navždy vtisknul m ěstu a okolí jednotící charakter 9.

V roce 1989 nastal ve Zlín ě prudký r ůst podnikatelsko - obchodních aktivit, které dnes převyšují republikový pr ůměr10 . Z pr ůběhu bazických index ů pozorujeme, že po čet obyvatel se od roku 1930 stále zvyšuje. K extrémnímu nárůstu došlo zejména kolem roku 1930 a 1950. Rok 1938 byl pro Zlín rokem nejv ětšího rozkv ětu, Tomáš Ba ťa si p řed svou smrtí vybral za svého nástupce nevlastního bratra Jana Antonína Ba ťu. Ten, p řestože probíhala celosv ětová krize, dokázal firmu nejenom udržet, ale také rozvíjet. V padesátých letech minulého století prob ěhla ve Zlín ě masová výstavba bytových dom ů a sídliš ť, z nichž do- minantu tvo ří sídlišt ě Jižní svahy, kde je dnes soust řed ěna významná část obyvatelstva. Výstavba na jižních svazích prob ěhla v 70. a 80. letech, jednalo se o n ěkolik terasových

7 Wikipedie : otev řená encyklopedie [online]. ©2010 [cit. 2010-04-23]. Zlín. Dostupné z WWW: . 8 Zlín.Oficiální stránky m ěsta Zlína [online]. ©2008 [cit. 2010-03-13]. Historie a sou časnost m ěsta. Dostupné z WWW: http://www.zlin.eu/page/18.historie-a-soucasnost-mesta/ 9ŠPELDA, Vladimír (ed.) a kolektiv. Slavné vily Zlínského kraje . Praha : FOIBOS a.s., 2008. 222 s. ISBN 978-80-87073-08-7. 10 Zlín.Oficiální stránky m ěsta Zlína [online]. © 2008 [cit. 2010-03-13]. Historie a současnost m ěsta. Dostup- né z WWW: http://www.zlin.eu/page/18.historie-a-soucasnost-mesta/

rodinných domů a zejména panelové domy, kde dnes žije kolem 22 500 obyvatel 11 . V roce 2001 byla ve Zlín ě založena samostatná vysoká škola - Univerzita Tomáše Bati. Sídlí zde řada významných ú řad ů a institucí, jako nap říklad Krajský ú řad Zlínského kraje, Okresní ředitelství policie ČR, Okresní soud ve Zlín ě, Ba ťova krajská nemocnice, apod. Vybudo- vána byla široká sí ť hotel ů, nákupních st ředisek a dalších služeb. Své sídlo zde mají spole čnosti se zam ěř ením na strojírenství, zástupci gumárenského a plastiká řského pr ůmyslu a n ěkolik desítek výrobc ů obuvi. V roce 2001 vznikla také ve východní oblasti Zlína nová pr ůmyslová zóna, kterou rychle zaplnili domácí i zahrani ční investo ři, kte ří se zabývají jednak vývojem a distribucí pot řeb pro domácnost a také pot řebami pro automobilový pr ůmysl, zpracováním plast ů či obráb ěním kov ů. 12

Otrokovice : m ěsto se rozprostírá na ploše 1961ha, leží na rozhraní t ří region ů Valašska, Slovácka a Hané, žije zde 18 538 obyvatel. Vzniklo spojením dvou samostatných vesnic Otrokovice a Kvítkovice a místní části Bah ňák (d říve obec Ba ťov). Díky své poloze jsou městem meziregionálním, p řirozenou spádovou oblastí, k řižovatkou sfér a vliv ů. Mají velmi výhodnou i dopravní polohu, st řetávají se zde hned čty ři dopravní cesty - železni ční, silni ční, letecká a říční. Díky výše zmín ěným aspekt ům m ůžeme tvrdit, že Otrokovice jsou dopravním a obchodním terminálem Zlínského kraje. Z pr ůběhu bazických a řet ězových index ů m ůžeme vypozorovat n ěkolikanásobný nár ůst po čtu obyvatel a to zejména v letech 1930 a 1950. Ve 30. letech 20. století zaznamenaly Otrokovice bou řlivý rozvoj hlavn ě z toho d ůvodu, že zde za čal Tomáš Ba ťa budovat pomocné závody a leteckou výrobnu své Zlínské firmy, vyrostla zde nová pr ůmyslová čtvr ť a po čet obyvatel vzrost čty řikrát, oproti roku 1930, kdy zde žilo zhruba 2 600 obyvatel, v roce 1950 jich bylo už více než 8 000. K další pr ůmyslové expanzi došlo v 70. a 80. letech 20. století v dob ě rozmachu gumáren- ství dnešního podniku Barum Continental, po čet obyvatel se zdvojnásobil. V té dob ě v Otrokovicích prob ěhla také mohutná bytová výstavba. Mezi významné pr ůmyslové pod-

11 Zlín- funkcionalistické m ěsto v zahradách [online]. ©2008 [cit. 2010-03-29]. ZAHRADA- PARK- KRAJINA. Dostupné z WWW: http://www.zahrada-park- krajina.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=101:zlin-funkcionalisticke-msto-v-zahradach- &catid=65:042009&Itemid=138. 12 Zlínský kraj : m ěsta a obce Zlínského kraje . [s.l.] : PROXIMA Bohemia s.r.o., 2005. Zlín, s. 249.

niky pat ří v sou časné dob ě Barum Continental a spole čnost Moravan, která je zam ěř ena na výrobu sportovních zna ček letadel 13 .

Luha čovice : nachází se asi 15km jihovýchodn ě od Zlína, leží v nadmo řské výšce 253m, na ploše 3 300ha a žije zde 5 368 obyvatel. M ěsto je významné hlavn ě z hlediska cestovního ruchu. Co se týká vývoje po čtu obyvatel m ůžeme pozorovat v posledních padesáti letech mírn ě stoupající trend, což p řisuzujeme zejména rozvoji láze ňských služeb. Díky hojnému výskytu minerálních pramen ů se za řadily mezi nejvýznamn ější láze ňská místa v české republice. Na teritoriu lázní vyv ěrá 17 hydrouhli čitanochloridosodných pramen ů a jeden sirný pramen. Lé čí se zde onemocn ění dýchacího ústrojí, trávícího ústrojí, nemoci z poruch látkové vým ěny, poruchy pohybového aparátu, nemoci ob ěhového ústrojí a nemoci onko- logické 14 .

Město je typické svou architekturou. Architekt Dušan Jurkovi č zde vytvo řil unikátní sou- bor secesních láze ňských dom ů, inspirovaných lidovým stavitelstvím 15 .

Valašské Klobouky : m ěsto je sou částí Bílých Karpat, biosferické rezervace UNESCO. Leží v nadmo řské výšce 405m, zabírá plochu 2 693ha a žije zde 5 139 obyvatel. Valašské Klobouky prosluly jako velké soukenické centrum, nejv ětší slávu toto řemeslo a s ním i m ěsto zažilo na p řelomu 18. a 19. století. M ěsto je p řirozeným spádovým centrem jižního Valašska a tato poloha i sí ť pot řebných ú řad ů, školních i p ředškolních za řízení, zdravotnic- kých služeb, kulturních institucí, bank, rekrea čních za řízení a hotel ů se odrazila v získání statusu m ěstského ú řadu s rozší řenou p ůsobností roku 2002. Charakter spádové oblasti dotvá řejí st řední školy: gymnázium a obchodní akademie, st řední odborné u čilišt ě a prak- tická škola. Dále se zde nachází základní, základní um ělecká škola, zvláštní škola a d ětský domov. Z pr ůběhu bazických index ů je patrné, že po čet obyvatelstev se v jednotlivých le-

14 Zlínský kraj : m ěsta a obce Zlínského kraje . [s.l.] : PROXIMA Bohemia s.r.o., 2005. Zlín, s. 249. 15 ŠPELDA, Vladimír (ed.) a kolektiv. Slavné vily Zlínského kraje . Praha : FOIBOS a.s., 2008. 222 s. ISBN 978-80-87073-08-7.

tech s čítání lidu zvyšuje, což zp ůsobila zejména zvýšená nabídka pracovních míst. Po odezn ění hospodá řské krize ve 30. letech 20. století se obnovilo podnikání, ve Valašských Kloboukách to byly zejména továrny Pal Magneton a Igla. Nemalý podíl na zvýšeném po- čtu obyvatel m ěly také pr ůmyslové podniky v okolních m ěstech- p ředevším založení Zbro- jovky v Bohuslavicích nad Vlá ří, elektrotechnická továrna MEZ v Brumov ě –Bylnici a Vlárské strojírny ve Slavičín ě.16

Napajedla : m ěsto leží na hranici Hornomoravského a Dolnomoravského úvalu v nadmo ř- ské výšce kolem 200m. Rozprostírá se na ploše 1 980ha, kde žije 7 528 obyvatel. Město je většinou rozloženo po levé stran ě řeky Moravy. Po pravé stran ě b ěží významné komuni- ka ční tepny, silnice P řerov – B řeclav a železni ční tra ť17 . Má p říhodnou polohu pro zem ě- dělství, jelikož zde protéká řeka Morava a vzniká místo ozna čované jako Napajedelská brána - údolí s velmi p říznivými životními podmínkami, díky tomu se v ětšina obyvatel od pradávna živila zem ědělstvím. Dokonce se zde da řilo i vinné rév ě, kterou obyvatelé p ěsto- vali na stráních nad řekou. Výrazná část obyvatel se živí zem ědělstvím dodnes, z pr ůmyslu zde sídlí podnik Fatra, výrobce širokého sortimentu plastických hmot. 18

Brumov – Bylnice: město, leží v údolí říčky Brumovky v Bílých Karpatech v nadmo řské výšce 330m, asi 5km jižn ě od Valašských Klobouk a je posledním m ěstem na území české republiky. Rozprostírá se na ploše 5615ha a žije zde 5 905 obyvatel. Zmínka o Brumov ě je již od roku 1503, ale až v roce 1964 se k němu p řipojila Bylnice a získal tak status m ěsta. V roce 1976 byly p řipojeny ješt ě obce Svatý Št ěpán a Sidonie 19 .

16 Město Valašské Klobouky [online]. ©2005 [cit. 2010-03-29]. Historie Valašských Klobouky a jižního Va- lašska. Dostupné z WWW:http://www.valasskeklobouky.cz/vismo/dokumenty2.asp?u=17631&id_org=17631&id=1432&p1=19 37 17 Zlínsko . Brno : Muzejní a vlastiv ědná spole čnost, 1995. 783 s. ISBN 80-85048-57-4. 18 Město Napajedla [online]. ©2010 [cit. 2010-03-29]. Historie M ěsta. Dostupné z WWW: http://www.napajedla.cz/oficialni-prezentace/mesto-napajedla/historie-mesta/#96. 19 Zlínsko . Brno : Muzejní a vlastiv ědná spole čnost, 1995. 783 s. ISBN 80-85048-57-4.

Už v dobách vzniku Československa v roce 1918 vedla m ěstem Vlárska tra ť , spojující Uherské Hradišt ě , Vlárký pr ůsmyk a Slovensko.

Z významných pr ůmyslových podnik ů zde byl zejména pivovar, který byl roku 1948 zná- rodn ěn a v devadesátých letech byla výroba p řesunuta mimo m ěsto, dalším významným pr ůmyslovým závodem byl závod MEZ Brumov (nyní TRYODIN MEZ Brumov), který byl v konkurzu, b ěhem n ěhož došlo ke vzniku menších subjekt ů, z nichž n ěkteré pokra čují ve výrob ě dodnes 20 .

Slavi čín: město se nachází v předh ůř í Bílých Karpat v nadmo řské výšce p řibližn ě 370m. Zaujímá plochu 3 372ha a žije zde 6 916 obyvatel. Z hlediska vývoje po čtu obyvatel pozorujeme nepatrný nár ůst ve 30. letech 20. století, kdy se po odezn ění hospodá řské krize oži- vilo podnikání (Pive čkova výroba obuvi a koželužská výroba) a otev řela se zbrojovka v Bohuslavicích 21 . V roce 1960 vidíme výrazný nár ůst počtu obyvatel v této dob ě byly ve Slavi čín ě dokon čeny výstavby sídlišt ě Vlára 22 . Má velmi dobré silni ční spojení, prochází jím dopravní tahy z Vizovic na Vlárský pr ůsmyk, z Bojkovic na Valašské Klobouky a jedna z nejstarších komunikací, spojující Slavi čín a Luha čovice. M ěsto také leží na tzv. vlár- ské dráze vedoucí z Brna p řes Uherský Brod do Tren čianské Teplé 23 .

V posledních letech je stav obyvatelstva konstantní. Stejný trend pozorujeme u v ětšiny měst ve Zlínském okrese.

Slušovice: město leží 5 kilometr ů severozápadn ě od Vizovic, v nadmo řské výšce 275m. Žije zde 2 973 obyvatel a zaujímá nejmenší plochu ze všech zlínských m ěst- pouhých 714ha. Nachází se ve správním obvodu ORP Vizovice. V letech 1869- 2001 se po čet obyvatel zvýšil z původních 900 až na necelé 3 000. Nár ůst zp ůsobil zejména rozvoj místního

20 Město Brumov- Bylnice [online]. ©2007 [cit. 2010-03-29]. Historie. Dostupné z WWW: http://www.brumov-bylnice.cz/cz/obec/samosprava/historie/. 21 Město Valašské Klobouky [online]. ©2005 [cit. 2010-03-29]. Historie Valašských Klobouky a jižního Va- lašska. Dostupné z WWW : http://www.valasskeklobouky.cz/vismo/dokumenty2.asp?u=17631&id_org=17631&id=1432&p1=1937. 22 Slavi čín oficiální stránky m ěsta [online]. ©2008 [cit. 2010-03-29].Historie m ěsta. Dostupné z WWW: http://www.mesto-slavicin.cz/cs/mesto-slavicin/historie/clanky-a-dokumenty-o-historii/historie-mesta-v- letopoctech.html 23 Zlínsko . Brno : Muzejní a vlastiv ědná spole čnost, 1995. 783 s. ISBN 80-85048-57-4.

zem ědělského družstva. Existence družstva nabízela nejenom pracovní p říležitosti, ale také možnost získání bydlení. Bylo zde vybudováno sídlišt ě, pr ůmyslové zóny a také nap říklad dostihový areál nebo čty řproudová p říjezdová komunikace. Po roce 1989 došlo k rozpadu zem ědělského družstva, ale řada v ětších firem, které byly založeny v souvislosti s existencí místního agrokombinátu fungují dodnes. Jedná se zejména o formy podnikající v oborech výpo četní techniky, informatiky, d řevozpracující a kovozpracující výroby a jiné 24 . Želez- ni ční spojení s okolím není, pouze autobusové 25 .

Vizovice: město, které leží 15km od Zlína v nadmo řské výšce 296m, se rozkládá v široké kotlin ě obklopené kopci. Nad m ěstem se ty čí Janova hora 26 . Zaujímá plochu 2 855ha a žije zde 4 636 obyvatel. Z pr ůběhu bazických index ů pozorujeme trvalý nár ůst po čtu obyvatel. Pro rozkv ět Vizovic m ěly velký význam řemesla a rozvoj pr ůmyslu. Velkou tradici zde mělo zejména pivovarnictví a pálenictví, které se datuje od 18. století, kdy zde bylo už de- vět pálenic. Dnes je ve Vizovicích krom ě sv ětoznámé pálenice a skláren také spoustu firem, jež se zabývají elektrotechnikou , výrobou stavebních a obytných bun ěk, výrobou ná- bytku a podobně27 .

Vizovice leží na hlavním silni čním tahu ze Zlína na Vsetín. Vizovicemi prochází silnice na Valašskou Polanku. 28

Fryšták: město leží v nadmo řské výšce 271m, v kotlin ě na jihozápad ě Hostýnských vrch ů asi 8km severn ě od Zlína. Počet obyvatel 3656 k roku 2008. Celková rozloha je 2 417ha. Městem protéká Fryštácký potok, na kterém je pod obcí postavena vodárenská nádrž, která je zdrojem pitné vody pro celý Zlín 29 .Také v tomto m ěst ě se setkáme s mírným nár ůstem

24 Vítejte u nás ve Slušovicích [online]. ©2005 [cit. 2010-03-29]. Slušovice- historie. Dostupné z WWW: http://www.slusovice.cz/page/1892/. 25 Zlínsko . Brno : Muzejní a vlastiv ědná spole čnost, 1995. 783 s. ISBN 80-85048-57-4. 26 tamtéž 27 Zlínský kraj : m ěsta a obce Zlínského kraje . [s.l.] : PROXIMA Bohemia s.r.o., 2005. Zlín, s. 249. 28 Zlínsko . Brno : Muzejní a vlastiv ědná spole čnost, 1995. 783 s. ISBN 80-85048-57-4. 29 tamtéž

po čtu obyvatel. V dnešní dob ě zde vyr ůstají objekty mnoha firem Solar-technik, SIMCAR, BESI, MAVA, MARBO a další.

3 VENKOVSKÁ SÍDLA

V tradi čním pojetí byla za venkovská sídla považována taková sídla, ve kterých se p řeváž- ná v ětšina obyvatelstva živí zem ědělstvím. V sou časnosti pod pojmem vesnice nebo ven- kovské osídlení rozumíme taková sídla, která nejsou m ěsty bez ohledu na to, zda se živí zem ědělstvím či nikoliv. Mají rozmanitou velikost i vn ější podobu. Skládají se z budov obytných, hospodá řských a ze zem ědělsky obd ělávaných ploch. V ětšinu zem ědělské p ůdy patřící k venkovskému sídlu tvo ří takzvaná plužina, což je nejenom veškerá orná p ůda, ale také louky, lesy a pastviny, které se nacházejí v souvisle rozparcelované ploše polí.

3.1 Velikostní kategorie venkovských sídel 30

Z hlediska velikosti d ělíme venkovské sídla na t ři velikostní kategorie- samota, víska, vesnice (ves).

Samota: izolované obydlí se zna čným odstupem od okolních obydlí. Území mezi samotou a nejbližšími domy nesmí být vypln ěno plochami bezprost ředn ě p řiléhajícími k domovu (zahrada, dv ůr), ale musí ho tvo řit plochy jiného hospodá řského využití (les,louka). Zpra- vidla jsou to skupinky dvou nebo t ří usedlostí. V ětšinou mají zem ědělský charakter, ale někdy se setkáme i s jinou funkcí,jako jsou nap říklad hájovny, pily, turistické chaty a podobn ě.

Víska: seskupení zpravidla čty ř až patnácti usedlostí. N ěkdy je uvád ěno i více usedlostí než patnáct, maximáln ě však dvacet.

Ves: tvo řena v ětším po čtem usedlostí.

3.1.1 Typy venkovských sídel

Z hlediska velikosti d ělíme venkovské sídla na t ři velikostní kategorie- samota, víska, vesnice (ves).

30 BRYCHTOVÁ, Šárka; F ŇUKAL, Miloš. Socioekonomická geografie 1. díl, Geografie obyvatelstva, Geo- grafie sídel . Pardubice : Univerzita Pardubice, 2007. 127 s.

Víska: seskupení zpravidla čty ř až patnácti usedlostí. N ěkdy je uvád ěno i více usedlostí než patnáct, maximáln ě však dvacet.

Ves: tvo řena v ětším po čtem usedlostí.

3.2 Venkovská sídla v okrese Zlín

V okrese Zlín bylo v roce 2000 84 obcí, z nichž 10 m ělo status m ěsta. V roce 2001 zde bylo obcí už 87 31 , k 1.1. 2001 byla vytvo řena z části obce Slavi čín samostatná obec Bo- huslavice nad Vlá ří, z části obce Fryšták byla vytvo řena obec Lukove ček a také z části obce Zlín byla nov ě vytvo řena samostatná obec Ostrata. Tento stav setrval až do roku 2006. K 1.1.2007 byla k okresu Zlín byla p řiřazena obec B ělov, která d říve pat řila k okresu Kro- měř íž 32 . Aktuáln ě se v okresu nachází 89 obcí, z nichž 10 má status m ěsta a obec Pozlovice má status m ěstys. K 1.1.2009 se vytvo řila samostatná obec Želechovice nad D řevnicí z obce Zlín.

3.2.1 Obyvatelstvo venkovských sídel

Poslední s čítání lidu v roce 2001 dokládá, že ve Zlínském okrese žilo 51 801 obyvatel ve venkovských sídlech. Za poslední čty ři s čítání lidu je trend vývoje po čtu obyvatel spíše klesající. V roce 1970 zde žilo 55 624 obyvatel, v roce 1980 po čet obyvatel činil 52 860. Nejmén ě obyvatel žilo ve vesnicích v roce 1991 a to pouhých 50 444.

31 ČSÚ : Zlínksý kraj [online]. ©2010 [cit. 2010-04-06]. Okres Zlín. Dostupné z WWW: http://www.czso.cz/xz/redakce.nsf/i/okres_zlin_casrada. 32 ČSÚ [online]. © 2007 [cit. 2010-04-28]. Statistický lexikon obcí 2007. Dostupné z WWW: .

57000 56000 55000 54000 53000 52000 po čet obyvatel

et obyvatel et 51000 č

po 50000 49000 48000 47000 1970 1980 1991 2001 vybrané roky s čítání lidu

Obr. č.3: vývoj po čtu obyvatel na venkov ě ve vybraných letech s čítání lidu

Tab. č.5: Počet obyvatel v jednotlivých obcích Zlínského okresu v letech 1970, 1980, 1991, 2001

venkovská sídla v okrese Zlín 1970 1980 1991 2001

Bělov 318 299 242 242

Biskupice 577 635 648 728

Bohuslavice nad Vlá ří 520 428 398 402

Bohuslavice u Zlína 782 840 793 800

Brat řejov 879 813 754 759

Březnice 1174 1175 1063 1109

Březová 503 450 427 443

Břez ůvky 745 686 634 629

Dešná 180 164 145 195

Dobrkovice 357 329 315 278

Dolní Lhota 382 457 507 565

Doubravy 509 475 462 450

Drnovice 597 542 480 451

Držková 549 405 343 331

Halenkovice 2039 1802 1634 1650

Haluzice 124 99 86 74

Horní Lhota 520 496 500 530

Hostišová 383 350 387 410

Hrobice 486 475 433 449

Hřivín ův Újezd 542 537 562 567

Hvozdná 1108 1024 946 988

Jasenná 872 867 913 913

Jest řabí 400 346 315 319

Ka ňovice 332 316 269 273

Karlovice 273 263 214 210

Kašava 920 851 844 882

Kelníky 219 206 181 174

Komárov 507 407 329 331

Křekov 252 197 172 163

Lhota 875 734 645 751

Lhotsko 247 247 240 239

Lipová 866 730 657 629

Lípa 413 356 313 300

Lou čka 413 398 364 483

Ludkovice 777 772 674 681

Lukov 1277 1348 1441 1676

Lukove ček 441 360 344 367

Lutonina 454 429 419 394

Machová 460 543 523 531

Myslo čovice 578 634 608 578

Návojná 691 760 722 720

Nedašov 1271 1295 1362 1445

Nedašova Lhota 742 747 730 735

Neubuz 412 421 440 438

Old řichovice 400 356 338 359

Ostrata 345 330 333 346

Petr ůvka 367 358 386 350

Podhradí 244 207 185 198

Podkopná Lhota 379 384 342 342

Poho řelice 931 803 765 796

Pote č 755 708 731 764

Provodov 952 865 774 778

Racková 713 678 731 764

Rokytnice 794 723 603 591

Rudimov 369 327 267 258

Sazovice 620 583 580 681

Sehradice 700 720 750 745

Slopné 693 660 615 584

Spytihn ěv 1657 1650 1600 1692

Šanov 630 616 555 519

Šarovy 268 236 229 218

Štítná nad Vlá ří- Popov 2363 2368 2348 2344

Te čovice 1238 1232 1094 1229

Tichov 522 415 322 327

Tluma čov 2573 2500 2325 2404

Trnava 1305 1202 1145 1141

Ublo 338 281 241 255

Újezd 1194 1155 1179 1222

Velký O řechov 672 644 652 697

Veselá 748 717 674 718

Vlachova Lhota 353 310 264 242

Vlachovice 1544 1547 1566 1544

Vl čková 494 456 399 360

Všemina 1069 1042 1054 1049

Vysoké Pole 932 857 772 759

Zádve řice- Raková 1449 1287 1277 1280

Žlutava 1047 935 870 963

celkem 55624 52860 50444 51801

Zdroj: historický lexikon obcí 1869- 2001 České republiky,1.díl. Praha, ČSÚ 2006

Z výše uvedené tabulky je patrné, že nejvíce obyvatel žije v obci Štítná nad Vlá ří – Popov a v obci Tluma čov. Dle velikostních kategorií po čtu obyvatel obcí m ůžeme vesnice rozd ělit na následující typy: do 200 obyvatel, 201 - 500, 501 – 1000, 1001- 2000, 2001- 3000, 3001- 4000, 4001- 5000. V posledních dvou velikostních kategoriích se ve Zlínském okrese nenachází žádné obce.

Tab. č.6: Po čet obcí v jednotlivých velikostních kategoriích obcí (dle po čtu obyvatel)

po čet obyvatel 1970 1980 1991 2001

I. do 200 2 3 5 5

II. 201 - 500 27 32 30 29

III. 501 - 1000 33 28 29 30

IV. 1001 - 2000 11 11 10 10

V. 2001 - 3000 3 2 2 2

20 rok 1970 et obcí et

č 15 rok 1980

po rok 1991 10 rok 2001 5

0 do 200 201 - 500 501 - 1000 1001 - 2000 2001 - 3000 velikostní kategorie obcí

Obr. č.4: Po čet obcí v jednotlivých velikostních kategoriích obcí (dle po čtu obyvatel)

Z grafu č.4 je patrné, že nejvíce obcí je zastoupeno ve velikostní kategorii 201- 500 a 501- 1000 obyvatel. Obce, jež se řadí do čtvrté a páté velikostní kategorie se nachází zejména v blízkém okolí m ěsta Zlína pop řípad ě Otrokovic nebo Napajedel. T ěmi jsou B řeznice, Halenkovice, Hvozdná, Lukov, Spytihn ěv, Te čovice, Tluma čov, Újezd, Zádve řice – Rako- vá, Žlutava a Trnava. Dále zde pat ří obec Nedašov, p řestože se nenachází poblíž žádného velkého m ěsta. Do čtvrté a páté velikostní kategorie rovn ěž spadá obec Vlachovice a obec Štítná nad Vlá ří - Popov , které se nachází blízko areálu Zbrojovka, který d říve vytvá řel spoustu pracovních p říležitostí pro obyvatele daného regionu.

V první kategorii jsou zastoupeny obce s po čtem obyvatel menším než 200, mezi tyto obce k poslednímu s čítání lidu v roce 2001 pat ří: Dešná, Haluzice, K řekov a Podhradí.

Tab. č.7: Po čet obyvatel v jednotlivých velikostních kategoriích dle po čtu obyvatel po čet obyvatel 1970 1980 1991 2001

I. do 200 304 460 769 804

II. 201 - 500 9799 11367 10355 9867

III. 501 - 1000 23213 20200 20232 21345

IV. 1001 - 2000 15333 15759 14415 15037

V. 2001 - 3000 6975 4868 4673 4748

25000

20000

rok 1970 15000 rok 1980 rok 1991

et obyvatel et 10000 č rok 2001 po 5000

0 do 200 201 - 500 501 - 1000 1001 - 2000 2001 - 3000 velikostní kategorie

Obr. č.5: Po čet obyvatel v jednotlivých velikostních kategoriích (dle po čtu obyvatel)

Z grafu č. 5 je z řejmé, že nejv ětší snížení po čtu obyvatel na venkov ě prob ěhlo od roku 1970 do roku 1980 ve t řetí a páté velikostní kategorii. V páté kategorii dále už k další zm ě- ně nedošlo. Ve t řetí kategorii je v letech 1980 a 1991 po čet konstantní a v posledním cenzu v roce 2001 došlo k menšímu nár ůstu. První a čtvrtá kategorie nevykazuje žádné extrémní

výkyvy. Ve druhé kategorii m ůžeme pozorovat v roce 1980 nár ůst oproti roku p ředchozí- mu.

3.2.2 Srovnání po čtu obyvatel ve venkov ě a ve m ěstech

Ve vybraných letech s čítání lidu, což jsou roky 1970, 1980, 1991 a 2001 nepozorujeme žádné extremní zm ěny v po čtu obyvatel na venkov ě a ve m ěst ě. Patrný je trend st ěhování obyvatelstva do m ěst, což demonstrují čty ři grafy níže. Z uvedených graf ů je patrné, že nejvíce obyvatel žilo na venkov ě v roce 1970 a to celých 32%. V roce 1980 se projevilo st ěhování obyvatelstva do m ěst a na venkov ě žilo jen 28%. Nejnižší hodnotu vykazuje graf z roku 1991, kde žilo na venkov ě pouhých 26%. V roce 2001 pozorujeme nepatrný nár ůst a to na 27%.

Obr. č.6: Grafy znázor ňující pom ěr po čtu obyvatelstva na venkov ě a ve m ěstech ve vybra- ných letech s čítání lidu.

1970 1980

28% 32% město město venkov venkov 68% 72%

1991 2001

26% 27%

město město venkov venkov

74% 73%

3.2.3 Typy p ůdorys ů v obcích okrese Zlín

V okrese Zlín m ůžeme pozorovat pestré zastoupení jednotlivých p ůdorys ů. Mezi nej čast ěj- ší typy pat ří typ silni ční a návesní.

Typ silni ční se vyzna čuje zejména hustou zástavbou podél místní komunikace. Jako příklad bych uvedla obec Nedašov, která lemuje silnici z města Brumov – Bylnice do obce Nedašova Lhota. Dále bych do silni čního typu p řiřadila obce jako Břez ůvky, Držková, Návojná, Neubuz, Ostrata a další. Také jsou zde zastoupeny obce typu silni čního složeného, u kterého jsou domy postaveny podél n ěkolika křižujících se komunikací. Zde jsem za řadila obce Lhotu, Karlovice nebo Biskupce. Většina obcí, které pat ří do silni čního typu jsou spíše obce menší, pat řící Obr č.7 : obec Nedašov do velikostní kategorie 501- 1000 obyvatel.

Typ návesní je charakteristický výraznou návsí, kde jsou často budovy nezem ědělského charakteru, jako je škola, pošta, kulturní d ům popřípad ě hospoda. Jako typickou obec ná- vesního typu bych uvedla nap říklad obec B ělov, Lou čka, Ka ňovice a jiné. Jedná se zejmé- na o menší obce, které pat ří také p řevážn ě do třetí p řípadn ě druhé velikostní kategorie.

Obr.č.8 : obec B ělov

Ve Zlínském okrese jsem se setkala také

s obcemi, které se vyzna čovali jak zřetelnou návsí (byly tedy typu návesního), což m ůže být považováno za p ůvodní v dané obci, tak i s výraznou zástavbou lemující silnici. Jedná se tedy o kombinaci typu návesního a silni čního. Tento typ je z řejmý u obce Hrobice, kde m ůžeme vid ět p ůvodní náves a pozd ější zástavbu kolem místní komunikace z Lukova do Slušovic

Obr. č.9 : obec Hrobice

Unikátním typem jsou vsi řet ězové (valašské řet ězové), které se vyzna čují zástavbou podél dopravního tahu, stejn ě jako to je u typu silni čního, ale budovy nejsou na sob ě t ěsn ě nahlučeny, nýbrž mají kolem sebe prostor vypln ěn zelení. Tento typ je v okrese Zlín také velmi častý, pozorujeme ho například u obce Jasenná, kterou bych uvedla jako typický p říklad. Dle mého názoru se také vyskytuje nap říklad u obcí Lhotsko, Petr ůvka, Podhradí, Rudi- mov a jiných.

Obr č.10 : obec Jasenná

Mén ě časté už jsou typy jako lesní návesní ves a řadová ves, která se vyzna čuje tím, že lemuje potok nebo menší cestu. Jako řadové vsi se mi jeví zejména ty obce, které pat ří do velikostní kategorie nejmenší a to do 200 obyvatel, zde jsem p řiřadila nap říklad obec Dešnou, která lemuje místní cestu.

Obr. č.11 : obec Dešná

4 REGIONÁLNÍ STRUKTURA

Okres Zlín (d říve NUTS IV, od roku 2008 LAU 1) náleží do Zlínského Kraje (NUTS III) a je sou částí České republiky ( NUTS I). Zlínský kraj spolu s Olomouckým krajem vytvá ří region soudržnosti St řední Morava (NUTS II) 33 .

Nachází se zde p ět obcí s rozší řenou p ůsobností (ORP) a dále pak t ři obce s pov ěř eným obecním ú řadem (POU), těmi jsou Brumov- Bylnice, Slavi čín a Napajedla 34 .

4.1 Obce s rozší řenou p ůsobností

Ke dni 31. 12. 2002 ukon čily svou činnost okresní ú řady a ve Zlínském kraji p řevzaly p ře- vážnou část jejich kompetencí obce s rozší řenou p ůsobností. V okrese Zlín se nachází p ět obcí s rozší řenou p ůsobností, t ěmi jsou Zlín, Otrokovice, Luha čovice, Vizovice a Valašské Klobouky. Každá obec s rozší řenou p ůsobností má sv ůj správní obvod. Nejv ětší správní obvod má obec s rozší řenou p ůsobností Zlín a to 29 obcí. Druhá nejrozsáhlejší obec s rozší řenou p ůsobností je obec Valašské Klobouky, ta má 20 obcí. Do správního obvodu ORP Vizovice pat ří 16 obcí. Správní obvod ORP Luha čovice tvo ří 15 obcí, z toho je 14 vesnic a jedna obec má status m ěstys. Do správního obvodu obce s rozší řenou p ůsobností Otrokovice pat ří deset obcí.

4.1.1 Správní obvod obce s rozší řenou působností Zlín

V ORP Zlín do správního obvodu pat ří tyto obce: Bohuslavice u Zlína, B řeznice, B řez ův- ky, Dobrkovice, Doubravy, Držková, Fryšták, Hostišová, H řivín ův Újezd, Hvozdná, Ka ňo- vice, Karlovice, Kašava, Kelníky, Lhota, Lípa, Lukov, Lukove ček, Machová, Myslo čovice, Ostrata, Provodov, Racková, Sazovice, Šarovy, Te čovice Velký O řechov, Vl čková, Zlín.

Tab. č.8: Teoretický a reálný po čet obyvatel v obcích ORP Zlín (31.12.2008)

ORP Zlín teoretický po čet obyvatel po čet obyvatel po řadí

Zlín 75860 75860 1

Fryšták 37930 3656 2

Lukov 25287 1749 3

Te čovice 18965 1311 4

Hvozdná 15172 1143 5

Kašava 12643 916 6

Lhota 10837 810 7

Bohuslavice u Zlína 9483 804 8

Racková 8423 765 9

Provodov 7586 744 10

Velký O řechov 6896 728 11

Sazovice 6322 723 12

Lípa 5835 715 13

Břez ůvky 5419 667 14

Myslo čovice 5057 622 15

Machová 4741 547 16

Hřivín ův Újezd 4462 542 17

Doubravy 4214 477 18

Hostišová 3993 465 19

Lukove ček 3793 423 20

Vl čková 3612 380 21

Ostrata 3448 359 22

Držková 3298 356 23

Dobrkovice 3161 276 24

Ka ňovice 3034 266 25

Šarovy 2918 244 26

Karlovice 2810 243 27

Kelníky 2709 156 28

Zdroj: ČSÚ : Zlínksý kraj [online]. ©2010 [cit. 2010-04-02]. M ěsta a obce. Dostupné z WWW: http://www.czso.cz/xz/redakce.nsf/i/mesta_a_obce. Po čet obyvatel v obcích Zlínského kraje k 31.12.2008, vlastní zpracování

100000

10000

teoretický po čet obyvatel 1000 po čet obyvatel et obyvatel et č po 100

10 1 10 100 po řadí

Obr. č.12: Pr ůběh Zipfovy k řivky pro správní obvod ORP Zlín (31.12.2008)

Z grafu č. 12 je z řejmé, že v obvodu ORP Zlín je jedno zna čně dominantní sídlo- samotné město Zlín. Takže k řivka s teoretickým po čtem obyvatel probíhá z řeteln ě výš než k řivka reálného po čtu obyvatel. Na opa čném konci pozorujeme prudký sestup, je to proto, že obce mají velmi málo obyvatel oproti nastavenému teoretické po čtu.

4.1.2 Správní obvod obce s rozší řenou p ůsobností Luha čovice

Do správního obvodu obce s rozší řenou p ůsobností Luha čovice pat ří Biskupce, Bohuslavi- ce nad Vlá ří, Dolní Lhota, Horní Lhota, Lipová, Ludkovice, Luha čovice, Petr ůvka, Pozlo- vice, Rudimov, Sehradice, Slavi čín a Slopné.

Tab. č. 9: Teoretický a reálný po čet obyvatel v obcích ORP Luha čovice (31.12.2008)

ORP Luha čovice teoretický po čet obyvatel po čet obyvatel po řadí

Slavi čín 6916 6916 1

Luha čovice 3458 5368 2

Pozlovice 2305 1168 3

Sehradice 1728 759 4

Biskupice 1383 741 5

Ludkovice 1153 705 6

Dolní Lhota 988 605 7

Slopné 865 571 8

Horní Lhota 768 551 9

Bohuslavice nad Vlá ří 692 407 10

Lipová 629 334 11

Petr ůvka 576 326 12

Rudimov 532 249 13

100000

10000

teoretický po čet obyvatel 1000 po čet obyvatel et obyvatel et č po 100

10 1 10 100 po řadí

Obr. č.13: Pr ůběh Zipfovy k řivky pro správní obvod ORP Luha čovice (31.12.2008)

Z grafu č. 13 je patrné, že v obvodu ORP, že druhé sídlo (Luha čovice) má tém ěř stejný po čet obyvatel jako první (Slavi čín) a tedy p řevyšuje k řivku teoretického po čtu obyvatel. Naopak t řetí a čtvrté sídlo má mén ě obyvatel, takže zasahuje pod teoretickou k řivku.

4.1.3 Správní obvod obce s rozší řenou p ůsobností Vizovice

Do správního obvodu obce s rozší řenou p ůsobností Vizovice pat ří Brat řejov, B řezová, Dešná, Hrobice, Jasenná, Lhotsko, Lutonina, Neubuz, Podkopná Lhota, Slušovice, Trnava, Ublo, Veselá, Vizovice, Všemina, Zádve řice – Raková.

Tab. č.10: Teoretický a reálný po čet obyvatel v obcích ORP Vizovice (31.12.2008)

ORP Vizovice teoretický po čet obyvatel po čet obyvatel po řadí

Vizovice 4636 4636 1

Slušovice 2318 2973 2

Zádve řice-Raková 1545 1347 3

Trnava 1159 1150 4

Všemina 927 1118 5

Jasenná 772 944 6

Veselá 662 763 7

Brat řejov 580 761 8

Březová 515 491 9

Hrobice 464 488 10

Neubuz 421 452 11

Lutonina 386 402 12

Podkopná Lhota 357 313 13

Ublo 331 258 14

Lhotsko 309 254 15

Dešná 290 171 16

100000

10000

teoretický po čet obyvatel 1000 po čet obyvatel et obyvatel et č po 100

10 1 10 100 po řadí

Obr. č.14: Pr ůběh Zipfovy k řivky pro správní obvod ORP Vizovice (31.12.2008)

Z grafu č. 14 vyplývá, že v obvodu ORP není žádné dominantní sídlo, a proto k řivka s reálným po čtem obyvatel tém ěř kopíruje k řivku s teoretickým po čtem obyvatel.

4.1.4 Správní obvod obce s rozší řenou p ůsobností Valašské Klobouky

Do ORP Valašské Klobouky se řadí obce Brumov – Bylnice, Drnovice, Haluzice, Jestřabí, Křekov, Lou čka, Návojná, Nedašov, Nedašova Lhota, Pote č, Rokytnice, Štítná nad Vlá ří – Popov, Študlov, Tichov, Újezd, Valašské Klobouky, Valašské P říkazy, Vlachova Lhota, Vlachovice, Vysoké Pole.

Tab. č.11: Teoretický a reálný po čet obyvatel v obcích ORP Valašské Klobouky (31.12.2008)

ORP Valašské Klobouky teoretický po čet obyvatel po čet obyvatel po řadí

Brumov - Bylnice 5905 5905 1

Valašské Klobouky 2570 5139 2

Šťítná nad Vlá ří-Popov 1968 2303 3

Vlachovice 1476 1512 4

Nedašov 1181 1407 5

Újezd 984 1214 6

Vysoké Pole 844 809 7

Pote č 738 781 8

Nedašova Lhota 656 737 9

Návojná 591 710 10

Rokytnice 537 589 11

Študlov 492 506 12

Lou čka 454 474 13

Drnovice 422 443 14

Tichov 394 337 15

Jest řabí 369 299 16

Valašské P říkazy 347 279 17

Vlachova Lhota 328 233 18

Křekov 310 161 19

Haluzice 295 77 20

Zdroj: ČSÚ : Zlínksý kraj [online]. 2010 [cit. 2010-04-02]. M ěsta a obce. Dostupné z WWW: http://www.czso.cz/xz/redakce.nsf/i/mesta_a_obce. Po čet obyvatel v obcích Zlínského kraje k 31.12.2008, vlastní zpracování

100000

10000

teoretický po čet obyvatel 1000 po čet obyvatel et obyvatel et č po 100

10 1 10 100 po řadí

Obr. č.15: Pr ůběh Zipfovy k řivky pro správní obvod ORP Valašské Klobouky (31.12.2008)

Z grafu č. 15 pozorujeme situaci podobnou jako v grafu č.13. Obvod ORP Valašské Klo- bouky má dv ě sídla p řibližn ě se stejným počtem obyvatel (Brumov – Bylnice, Valašské Klobouky), a proto se u druhého sídla dostává k řivka s reálným po čtem obyvatel nad k řiv- ku teoretickou. Naopak poslední dv ě sídla (Haluzice, K řekov) mají obyvatel velmi málo, proto k řivka s reálným po čtem obyvatel prudce klesá.

4.1.5 Správní obvod obce s rozší řenou p ůsobností Otrokovice

Do ORP Otrokovice náleží následující obce Bělov, Halenkovice, Komárov, Napajedla, Oldřichovice, Otrokovice, Poho řelice, Spytihn ěv, Tluma čov, Žlutava.

Tab. č.12: Teoretický a reálný po čet obyvatel v obcích ORP Otrokovice (31.12.2008)

Otrokovice teoretický po čet obyvatel po čet obyvatel po řadí

Otrokovice 18538 18538 1

Napajedla 9269 7528 2

Tluma čov 6179 2508 3

Halenkovice 4635 1800 4

Spytihn ěv 3708 1733 5

Žlutava 3090 1096 6

Poho řelice 2648 820 7

Old řichovice 2317 374 8

Komárov 2060 336 9

Bělov 1854 272 10

100000

10000

teoretický po čet obyvatel 1000 po čet obyvatel et obyvatel et č po 100

10 1 10 100 po řadí

Obr. č.16: Pr ůběh Zipfovy k řivky pro správní obvod ORP Otrokovice (31.12.2008)

Z grafu č. 16 je z řejmé, že v obvodu ORP Otrokovicích je jedno dominantní sídlo (Otroko- vice), druhé sídlo (Napajedla) jej svým po čtem obyvatel respektuje, ale další sídla jsou hond ě pod teoretickou k řivkou, tedy mají mnohem mén ě obyvatel než je jejich teoretický počet.

4.1.6 Pr ůběh Zipfovy k řivky v okrese Zlín

Jelikož se v okrese Zlín setkáváme s jedním dominantním sídelem, tedy s městem Zlín, které má tém ěř 80 000 obyvatel a druhé nejv ětší sídlo má pouze necelých 20 000 obyvatel, tak pr ůběh k řivky s po čtem reálného obyvatelstva bude zna čně pod k řivkou s teoretickým po čtem obyvatel.

100000

10000

č 1000 teoretický po et obyvatel po čet obyvatel

100

10 1 10 100

Obr. č. 17: Pr ůběh Zipfovy k řivky pro okres Zlín (31.12.2008)

4.2 Geografická organizace spole čnosti v ČR podle Hampla

Prof. RNDr. Martin Hampl, DrSc. je český geograf, p ůsobící na P řírodov ědecké fakult ě na Karlov ě Univerzit ě v Praze. Je autorem Teorie hierarchie reality, která zd ůraz ňuje vytvá ře- ní stále nových nositel ů diferenciace, zatímco u vývojov ě nižších jev ů dochází prost řednic- tvím difúzních proces ů k postupnému poklesu meziregionálních rozdíl ů.

Dle Hampla (2005) je území České republiky rozd ěleno na makroregion, mezoregiony a mikroregiony.

Mikroregiony 1. stupn ě jsou elementární funk ční regiony a jsou považovány za základní stavební jednotku celého regionálního systému. Kritériem jejich vymezení je p řevládající sm ěr pracovní dojíž ďky z jednotlivých obcí (nest ředisek) do vybraných st ředisek.

Na vyšších hierarchických úrovních jsou nejvýznamn ější vztahy mezi samotnými st ředisky, a to vztahy podle pracovní a také školské dojíž ďky. Prvotním kritériem pro seskupování

mikroregion ů 1. stupn ě do vyšších celků je proto nejsiln ější sm ěr celkové vyjíž ďky z nižších/pod řízených st ředisek do center siln ějších.

Za makroregionální centrum je považováno hlavní m ěsto Praha a za makroregion celá Česká republika. Za mezoregion je považován celý okres Zlín, ve kterém se nachází jeden mikroregion 1. stupn ě Valašské Klobouky. Zlínská aglomerace (Zlín a Otrokovice) má nad řazené st ředisko Prahu. Mikroregion má za nad řazené st ředisko Zlín. V roce 1991 se zde ješt ě nacházel subregion B Slavi čín, který ale p ři posledním cenzu nesplnil kritéria, takže dnes ho za subregion považovat nemůžeme 35 .

4.3 Euroregiony

Euroregiony jsou jedním ze základních kamen ů evropského sjednocování. V příhrani čních oblastech České republiky a jejich sousedních stát ů dochází ke spolupráci obcí a m ěst z obou zemí. Jedná se o nadnárodní typ svazku nebo sdružení mezi obcemi a m ěsty. Cílem euroregionu je podpora a realizace projekt ů odrážející všechny formy spolupráce mezi smluvními stranami. D ůvod vzniku euroregion ů je zejména v odstra ňování nerovností mezi regiony na obou stranách hranice. Spolupráce m ůže probíhat nejenom v oblasti hospodá ř- ské, infrastrukturní, sociální, ale m ůže se podílet na kulturním život ě ob čan ů daných obcí. Pro pohrani ční regiony je charakteristické, že jsou hospodá řsky nejmén ě rozvinutými ob- lastmi každého státu. V minulosti se často potýkaly s národnostními konflikty, které utlu- mily ekonomické aktivity a všestranný rozvoj mnohdy na n ěkolik století. V rámci Evropské unie se pohrani ční regiony rychle staly místem vým ěny zkušeností a centrem intenzivní spolupráce p ři řešení problém ů daných zem ěpisnou polohou na periferii jednotlivých stát ů.

V České republice dnes existuje t řináct euroregion ů, jsou to Elbe-Labe, Erzgebirge- Krušnoho ří, Egrensis (Chebsko), Bayerischer Wald-Šumava-Mühlviertel, Silva Nortica

35 HAMPL, Martin. Geografická organizace spole čnosti v České republice: transforma ční procesy a jejich obecný kontext . Praha : DemoArt, 2005. 147 s.

(jižní Čechy), Weinviertel-Pomoraví-Záhorie, Bílé Karpaty, Beskydy, T ěšínské Slezsko, Silesia (Opavsko), Prad ěd, Glacensis (severovýchodní Čechy) a Nisa (Liberecko) 36 .

Obr. č. 18: Mapa euroregion ů v České republice

4.3.1 Euroregion Bílé - Biele Karpaty

Se vznikem hranice na moravsko- slovenském pomezí v roce 1993 se pojí zna čné problé- my v oblastech dopravy, cestovního ruchu, zem ědělství nebo podnikání. Snaha o odstran ě- ní t ěchto vzniklých bariér vedla ke vzniku euroregionu Bílé Karpaty. Zaujímá plochu 8609km 2, rozprostírá se po celém Zlínském kraji a Tren čínském kraji, který se nachází v severní části Slovenské republiky. Svou nejsevern ější částí zasahuje do regionu Beskydy, konkrétn ě se jedná o mikroregion Rožnovsko, jež se nachází v severní části okrese Vsetín. Českou část euroregionu tvo ří okresy Uherské Hradišt ě, Zlín, Vsetín a část okresu Krom ě-

říž a dále n ěkolik obcí okresu Hodonín s mikroregionem Hor ňácko pat řícím do Jihomorav- ského kraje 37 .

V červenci 2000 bylo založeno sdružení právnických osob Euroregion Bílé – Biele Karpa- ty, zam ěř ené na všestranný rozvoj p řeshrani ční spolupráce region ů na území chrán ěné kra- jinné oblasti Bílé Karpaty. Euroregion zahrnuje území, kde působí sdružení „Región Biele Karpaty“ se sídlem v Tren čín ě a území, ve kterém p ůsobí sdružení „Region Bílé Karpaty“ se sídlem ve Zlín ě.

Aktivity a činnosti euroregionu:

životní prost ředí a prostorové plánování

zem ědělství a lesní hospodá řství

doprava, komunikace a technická infrastruktura

ekonomika, zam ěstnanost, lidské zdroje

zdravotnictví a sociální pé če

školství, výzkum, kultura

vzd ělávací, informa ční a publika ční činnost

organizace seminá řů a konferencí

spolupráce s dalšími euroregiony

civilní ochrana, požární ochrana a záchranná služba

ob čanská spolupráce

Region Bílé Karpaty

37 Regionální informa ční servis [online]. 2008 [cit. 2010-04-21]. Euroregion Bílé Karpaty. Dostupné z WWW: http://www.risy.cz/euroregion_bile_karpaty_cz.

Region Bílé Karpaty (zkratka RBK) byl založen na počátku roku 2000 a v sou časné dob ě má dvanáct člen ů38 :

1. Mikroregion Jižní Valašsko 2. Mikroregion Luha čovské Zálesí 3. Mikroregion Rožnovsko 4. Mikroregion Vizovicko 5. Mikroregion Vsetínsko 6. Regionální rozvojová agentura Bílé Karpaty – Moravské Kopanice 7. Sdružení m ěst a obcí Východní Moravy 8. Sdružení Uherskobrodsko 9. Statutární m ěsto Zlín 10. St řední um ěleckopr ůmyslová škola sklá řská Valašské Mezi říčí 11. Univerzita Tomáše Bati ve Zlín ě

Region Biele Karpaty

Jak bylo výše zmín ěno region má své sídlo v Tren čín ě. Jeho vznik se datuje k roku 1999 a zakládajícími členy byla deset. V roce 2009 m ěl region už 17 člen ů, t ěmi jsou 39 :

1. Regionálne združenie miest a obcí Stredného Považia, Tren čín

2. Tren čianska univerzita A. Dub čeka v Tren číne

3. Spolo čnos ť pre trvalo udržate ľný život, odbo čka Biele Karpaty, Tren čín

4. Stoneco, s. r. o. Prievidza

5. Regionálna lekárska komora Tren čín

6. Tren čianska regionálna komora SOPK

7. Energyr spol. s.r.o. Nové Mesto nad Váhom

38 Region Bílé Karpaty [online]. 2010 [cit. 2010-04-21]. Region Bílé Karpaty. Dostupné z WWW: http://www.regionbilekarpaty.cz/. 39 Euroregion Bílé- Biele Karpaty [online]. 2009 [cit. 2010-04-21]. O Regióne Biele Karpaty. Dostupné z WWW: http://www.erbbk.sk/main.php?r=2&s=20.

8. LEVAGRI & CO., a.s. Tren čín

9. Matúšovo krá ľovstvo, o. z. Podolie

10. Mesto Tren čín

11. Regionálne združenie Mikroregión Strážovské vrchy

12. Regionálne združenie Mikroregión Vlára-Váh

13. Združenie obcí Mikroregión Machná č – Inovec

14. Stredná odborná škola sklárska lednické Rovne

15. Zväz sklárskeho priemyslu SR

16. Subregión Pod Bradlom, Brezová pod Bradlom

17. Penzióny Pod Bradlom, Košariská

4.4 Mikroregiony

Pod pojmem mikroregion rozumíme sdružení n ěkolika obcí, za ú čelem prosazování zájm ů a zám ěrů t ěchto venkovských obcí s cílem dosažení žádoucích změn. Jedná se o pozitivní trend, který probíhá ve venkovském prostoru. Charakteristické pro mikroregiony je takzva- ný vznik „zdola“ tedy z vlastní iniciativy obcí. V minulosti vznikaly monotematicky zam ě- řené mikroregiony, které po dosažení ur čitého cíle, z důvodu kterého byly vytvo řeny, za- nikly. Mikroregiony vznikající zdola mají stále čast ěji komplexní charakter a monofunk ční mikroregiony jsou mén ě časté. Obce, které jsou sou částí mikroregion ů mají snažší cestu k získání finan čních prost ředk ů z různých fond ů, jež by jako samotné obce v ětšinou ne- mohly získat. Často se projevují formou vytvá ření mikroregionálních program ů, aktivit a konkrétních projekt ů. Pokud je užíván výraz „mikroregion“ bez dalšího ur čení, je tím míněn dobrovolný svazek obcí DSO dle § 49 zákona č.128/2000 Sb., o obcích se širším

než jednoú čelovým zam ěř ením, p řípadn ě zájmové sdružení právnických osob dle § 20f až §20j Ob čanského zákoníku. 40

V roce 2005 se z 304 obcí Zlínského kraje 270 sdružovalo do 28 ú čelových mikroregion ů. Z těchto obcí bylo 71 z okrese Krom ěř íž, 74 z okrese Uherské Hradišt ě, 59 ze Vsetínského okresu a 66 obcí z okrese Zlín. V roce 2006 byl ve Zlínském okrese vytvo řen mikroregion Slušovicko. Zapojení obcí do mikroregion ů v roce 2005 p ředstavuje ve Zlínském kraji 88,8% a konkrétn ě ve Zlínském okrese to je kolem 75,9%. V sousedním okrese Vsetín- ském už je zapojení obcí do mikroregion ů stoprocentní. Dnes už je i ve Zlínském okrese zapojení obcí tém ěř stoprocentní. Mikroregiony, které leží p ři hranici se Slovenskou republikou spolupracují s mikroregiony Slovenské republiky, nap říklad Hornolide čsko s Púchovskou dolinou na Slovensku 41 .

V okrese Zlín se nachází 8 mikroregion ů, t ěmi jsou: Sdružení obcí mikroregionu Jižní Va- lašsko, Svazek obcí – Mikroregion Luha čovské Zálesí, Lukovské podhradí, Mikoregion Otrokovicko, Sdružení obcí mikroregionu Ploština, Mikroregion Vizovicko, Mikroregion Zlínsko a Dobrovolný svazek obcí - Mikroregion Slušovicko. Obce Študlov a Valašské Příkazy, jež jsou sou částí okresu Vsetín, náležející do ORP Valašské Klobouky jsou sou- částí hned t ří mikroregion ů: Jižní Valašsko, Vsetínsko a Hornolide čsko.

Většina obcí Zlínského okrese je sou částí pouze jednoho mikroregionu. Nachází se zde ale také obce, které jsou sou částí dvou mikroregion ů, nap říklad Vizovice (Vizovicko, Zlínsko), Vysoké Pole (Ploština, Jižní Valašsko), Lou čka (Ploština, Jižní Valašsko), Újezd (Ploština, Jižní Valašsko), Drnovice (Ploština, Jižní Valašsko), Tichov (Ploština, Jižní Valašsko), Vlachova Lhota (Ploština, Jižní Valašsko), Valašské Klobouky (Ploština, Jížní Valašsko), Vlachovice (Ploština, Jižní Valašsko), Lipová (Luhačovské Zálesí, Jižní Valašsko), Slavi- čín (Luha čovské Zálesí, Jižní Valašsko), Rudimov (Luha čovské Zálesí, Jižní Valašsko), Petr ůvka (Luha čovské Zálesí, Jižní Valašsko), Rokytnice (Jižní Valašsko, Bojkovsko), Držková (Lukovské podhradí, Zlínsko), Lukov (Lukovské podhradí, Zlínsko), Lukove ček

40 Ústav územního rozvoje [online]. © 2009 [cit. 2010-04-19]. Monitoring mikroregion ů a rozvojových do- kument ů mikroregion ů. Dostupné z WWW: http://www.uur.cz/default.asp?ID=1924. 41 Kolektiv autor ů Českého statistického ú řady. Mikroregiony Zlínského kraje 2005 . Zlín : Český statistický úřad, Krajská správa Zlín, 2006. 98 s. ISBN 80-250-1197-6.

(Lukovské podhradí, Zlínsko), Vl čková (Lukovské podhradí, Zlínsko), Fryšták (Lukovské podhradí, Zlínsko), Slušovice (Slušovicko, Zlínsko) a Všemina (Slušovicko, Zlínsko).

4.4.1 Sdružení obcí mikroregionu Jižní Valašsko

Mikroregion Jižní Valašsko vznikl v roce 1999. P ředm ětem jeho činnosti je spolupráce v oblasti školství, sociální pé če, zdravotnictví, ochrana životního prost ředí, podpora ces- tovního ruchu a udržení zam ěstnanosti 42 . Je situován v jihovýchodní části Zlínského okresu a malou částí zasahuje do okresu Vsetín. Na severozápad ě sousedí s Vizovickým mikroregionem, na západ ě s mikroregionem Luha čovské Zálesí, na jihozáp ě a jihu se nachází mikroregiony uherskobrodské, na severu se rozprostírají mikroregiony Vsetínské a na jihový- chod ě obce Tren čínského kraje. Hrani ční čára mezi Českou a Slovenskou republikou roz- prostírající se mezi obcemi Šanov a Študlov je v délce asi 30km také sou částí mikroregionu Jižní Valašsko.

Sou částí mikroregionu jsou obce: Bohuslavice nad Vá ří, Drnovice, Haluzice, Jest řabí, K ře- kov, La čnov, Lipová, Lou čka, Návojná, Nedašov, Nedašova Lhota, Petr ůvka, Pote č, Rokytnice, Rudimov, Šanov, Štítná nad Vlá ří – Popov, Študlov, Tichov, Újezd, Valašské Příkazy, Vlachova Lhota, Vlachovice a Vysoké Pole 43 .

42 Kolektiv autor ů Českého statistického ú řady. Mikroregiony Zlínského kraje 2005 . Zlín : Český statistický úřad, Krajská správa Zlín, 2006. 98 s. ISBN 80-250-1197-6.

43 Mikroregion Jižní Valašsko [online]. [cit. 2010-04-24]. Obecná charakteristika. Dostupné z WWW: http://www.jiznivalassko.cz/

4.4.2 Svazek obcí - Mikroregion Luha čovské Zálesí

Mikroregion Luha čovské Zálesí byl založen v roce 1999. P ředm ětem činnosti jsou úkoly v oblasti školství, sociální pé če, zdravotnictví, kultury, požární ochrany, ve řejného po řád- ku, ochrany životního prost ředí, cestovního ruchu a pé če o zví řata. Dále také zavád ění, rozši řování a zdokonalování inženýrských sítí a systému ve řejné osobní dopravy k zajišt ění obslužnosti daného území 44 . Mikroregion leží v jihozápadní části Zlínského okresu.

Sou částí mikroregionu Luha čovské Zálesí jsou tyto obce: Biskupice, B řez ůvky, Dobrkovi- ce, Dolní Lhota, Doubravy, Horní Lhota, H řivín ův Újezd, Ka ňovice, Kelníky, Ludkovice, Luhačovice, Petr ůvka, Podhradí, Pozlovice, Provodov, Rudimov, Sehradice, Slavi čín, Slopné, Velký O řechov.

Luha čovské Zálesí m ůžeme definovat jako etnografický subregion, ležící na hranicích Valašska, Slovácka a Hané. Výsledkem tohoto st řetávání prvk ů lidové kultury horského typu (Valašsko) s vlivy nížinných oblastí Slovácka a Hané je vznik pozoruhodné lidové kultury s osobitými rysy, která odlišuje Luha čovské Zálesí od jiných etnografických oblastí a která také regionu vtiskla jeho nezapomenutelný charakter 45 .

4.4.3 Lukovské podhradí

Mikroregion byl založen v roce 2003 a p ředm ětem jeho činnosti je vzájemná spolupráce v oblasti cestovního ruchu, ekologických projekt ů a ochrany životního prost ředí, rozvíjení kultury, obnovy tradic a lidových řemesel, dopravní obslužnosti a sportovních aktivit. Mik- roregion je situován v severní části Zlínského okresu.

44 Kolektiv autor ů Českého statistického ú řady. Mikroregiony Zlínského kraje 2005 . Zlín : Český statistický úřad, Krajská správa Zlín, 2006. 98 s. ISBN 80-250-1197-6.

Sou částí mikroregionu jsou následující obce: Kašava, Lukov, Lukove ček, Fryšták, Držko- vá, Vl čková, Racková 46 .

4.4.4 Mikroregion Otrokovicko

Rok vzniku mikroregionu je rok 2004 a p ředm ěty činnosti jsou koordinace činnosti p ři významných rozvojových a investi čních akcích, usilování o hospodá řský a kulturní a turis- tický rozvoj obcí, které jsou členy svazku. Otrokovicko leží v západním výb ěžku okresu Zlín a malou částí zasahuje do Krom ěř ížského okresu.

Sou částí Otrokovického mikroregionu jsou obce B ělov, Halenkovice, Karlovice, Komárov, Kurovice, Lhota, Machová, Napajedla, Nová D ědina, Old řichovice, Otrokovice, Poho řeli- ce, Spytihn ěv a Žlutava 47 .

4.4.5 Sdružení obcí mikroregionu Ploština

Mikroregion vznikl v roce 2002 zejména kv ůli po řádání kulturn ě spole čenských akcí. Je situován ve východní části okresu a obce, které zde pat ří jsou také sou částí mikroregionu Jižní Valašsko.

Sou částí mikroregionu Ploština jsou obce Drnovice, Haluzice, Lou čka, Tichov, Valašské Klobouky, Vlachova Lhota, Vlachovice, Vysoké Pole a Újezd 48 .

4.4.6 Mikroregion Vizovicko

Vizovicko vzniklo v roce 1999 za ú čelem spolupráce a koordinace zám ěrů v oblasti hospo- dá řství, zem ědělství, kultury, sportu a sociální pé če v členských obcích, spole čný rozvoj

46 Kolektiv autor ů Českého statistického ú řady. Mikroregiony Zlínského kraje 2005 . Zlín : Český statistický úřad, Krajská správa Zlín, 2006. 98 s. ISBN 80-250-1197-6.

47 tamtéž 48 tamtéž

a obnova obecní infrastruktury a ve řejn ě prosp ěšných staveb, úsilí o zlepšování životního prost ředí, podpora rozvoje turistiky a cestovního ruchu v regionu. Území se nachází ve východní části okresu Zlín.

Sou částí Vizovického mikroregionu jsou obce Brat řejov, Jasenná, Lhotsko, Lutonina, Ublo, Vizovice, Zádve řice – Raková 49 .

4.4.7 Mikroregion Zlínsko

Mikroregion Zlínsko vzniklo v roce 2005. P ředm ět jeho činnosti je koordinace činnosti p ři významných rozvojových a investi čních akcích, usilování o hospodá řský, kulturní a turis- tický rozvoj oblasti. Jeho nejv ětší část je situována v severní části okresu, obec Spytihn ěv se nachází v západní části a obce Trnava a Vizovice v severovýchodní části okrese.

Do mikroregionu Zlínsko pat ří obce Držková, Fryšták, Lukov, Lukove ček, Spytihn ěv, Tr- nava, Vizovice, Zlín, Luha čovice, Zádve řice- Raková, Všemina, Lípa, Kašava, B řeznice, Slušovice 50 .

4.4.8 Dobrovolný svazek obcí - Mikroregion Slušovicko

Je nejmladším mikroregionem Zlínského okresu, vznikl nejpozd ěji ze všech mikroregion ů 27. října 2006. P ředm ětem jeho činnosti je zejména spolupráce členských obcí v oblastech školství, sociální pé če, kultury, ve řejného po řádku, požární ochrany, zabezpe čení čistoty obcí, zavád ění a rozši řování inženýrských sítí, ochrana životního prost ředí a další. Je situo- ván v severní části Zlínského okresu.

Sou částí mikroregionu jsou obce B řezová, Dešná, Hrobice, Hvozdná, Neubuz, Ostrata, Podkopná Lhota, Slušovice, Trnava, Veselá, Všemina 51 .

49 Kolektiv autor ů Českého statistického ú řady. Mikroregiony Zlínského kraje 2005 . Zlín : Český statistický úřad, Krajská správa Zlín, 2006. 98 s. ISBN 80-250-1197-6.

50 Tamtéž

Tab. č.13: Mikroregiony Zlínského okresu

Mikroregion Centrum Rok založení Po čet obcí Po čet obyvatel

Zlínsko Zlín 2005 15 103 200

Otrokovicko Otrokovice 2004 14 37 771

Slušovicko Slušovice 2006 11 9 421

Vizovicko Vizovice 1999 7 8 602

Lukovské Podhradí Fryšták 2003 7 8 245

Jižní Valašsko Štítná nad Vlá ří 1999 24 15 575

Ploština Újezd 2002 9 10 238

Luha čovské Zálesí Pozlovice 1999 20 22 011

Z tabulky č. 13 je z řejmé, že co se týká po čtu obcí náležících do mikroregionu je nejpo čet- nější Jižní Valašsko s 24 obcemi. V případ ě, že budeme velikost ur čovat podle po čtu obyvatel bude jednozna čně vévodit mikroregion Zlínsko, jelikož je zde zastoupeno m ěsto Zlín skoro s 80 000 obyvateli.

51 Mikroregion - Slušovicko [online]. 2008 [cit. 2010-04-24]. Úvod. Dostupné z WWW: http://www.mikroregion-slusovicko.cz/.

4.5 Nodální regiony v okrese Zlín

Za nodální neboli spádové regiony, chápeme takové regiony, které mají své spádové centrum, tedy oblast, kam lidé jezdí nap říklad do zam ěstnání a spádové území, to jsou obce, odkud lidé jezdí nap říklad pracovat do spádového centra. Z následné mapy je patrné, že v okrese Zlín je 8 spádových center s větším či menším spádovým územím. Je z řejmé, že nejv ětší spádové území bude náležet k samotnému městu Zlín a k městu Otrokovice, jeli- kož nabízí nespo čet pracovních p říležitostí. Spádové území Zlína není komplexní, náleží zde i obce Jasenná, Ublo a Lutonina. Všechny tyto obce leží na hlavních silni čních tazích, takže je možné, že práv ě z důvodu snadné dostupnosti náleží do m ěsta Zlína, p řestože mají mnohem blíže k Vizovicím nebo Slušovicím. Pom ěrn ě rozsáhlé spádové území zabírá m ěs- to Slavi čín, nejspíše proto, že je zde podnik Prabos na výrobu obuvi, který vytváří pracovní místa pro řadu lidí. Další spádové centra p ředstavují Vlašské Klobouky, Broumov- Bylnice a Luha čovice. Nejmenší spádovou oblast mají Vizovice a Slušovice.

Obr. č.:Regiony pracovní dojíž ďky v okrese Zlín v roce 2001

Zdroj: Kolektiv autor ů Českého statistického ú řadu. Sčítání lidu, dom ů a byt ů k 1. 3. 2001 : Dojíž ďka do zaměstnání a do škol. Okres Zlín. Praha : ČSÚ, 2003. 111 s. Vlastní zpracování

ZÁV ĚR

Okres Zlín se nachází na východ ě České republiky a spolu s okresem Vsetínským, Krom ě- řížským, Uherskohradiš ťským vytvá ří Zlínský kraj. Kraj se rozprostírá na území 3 964km 2 přičemž okres Zlín zabírá plochu 1 034km 2. V okrese žije 193 154 obyvatel, čímž se stává nejlidnat ějším okresem z celého kraje. Soust řeďuje se zde p řibližn ě 33% všech obyvatel a v samotném krajském m ěst ě Zlín žije 77 853 lidí. Hustota zalidn ění je 187,4 obyvatel na km 2 a p řesahuje, jak celorepublikový pr ůměr (132 obyvatel na km 2), tak i zalidn ění celého Zlínského kraje, které činí 149 obyvatel na km 2 (stav k 31.12.2008). Nachází se zde 89 obcí, z toho 10 m ěst. Ve m ěstech, které mají více než 10 000 obyvatel je soustřed ěno 50,4% obyvatel z okresu Zlín, v ostatních m ěstech žije 21,9 %.

Dominantní postavení mezi ostatními m ěstskými sídly mají m ěsta Zlín a Otrokovice, jednak po čtem obyvatel a jednak po čtem pracovních p říležitostí, které nabízí. M ěsta p ředsta- vují st ěžejní spádová centra celého okresu. Ostatní m ěsta jsou spíše malá a jsou spádovými centry jen pro nejbližší obce ve svém okolí. Ve venkovských sídlech žije 27,7 % obyvatel. Nejv ětší venkovská sídla se zpravidla nachází v blízkosti Zlína. Ve Zlínském okrese jsou zastoupeny p řevážn ě dva typy p ůdorys ů a to je silni ční a návesní, rovn ěž se zde vyskytuje i p ůdorys typický pro oblast valašska- valašská řet ězová ves. Z hlediska velikosti jsou v okrese nejvíce zastoupeny obce do 1 000 obyvatel.

V poslední dob ě dochází k vytváření mikroregion ů, zejména z důvod ů čerpání dotací, zlep- šeni kvality životního prost ředí, ale také nap říklad z důvodu spole čného po řádání kultur- ních akcí, které se projevuje zvýšenou kvalitou života v t ěchto regionech. V okrese se na- chází 8 mikroregion ů a v ětšina obcí je sou částí jednoho nebo dvou mikroregionů. Okres Zlín a také celý Zlínský kraj jsou sou částí euroregionu Bílé/ Biele Karpaty.

Spádová centra v okrese Zlín tvo ří zejména samotné m ěsto Zlín, které má nejrozsáhlejší spádové území. Dále pak m ěsto Otrovice, jehož spádové území zabírá také v ětší část obcí. Naopak nejmenší spádové území mají m ěsta Slušovice a Vizovice.

Klí čová slova:

Městská sídla, venkovská sídla, mikroregion, spádové centrum, spádová oblast,

SUMMARY

The Zlín District is located in the east of the Czech republic and together with the Krom ě- říž District, the Uherské Hradišt ě District and the Vsetín District create so-called Zlín Re- gion. This region occupies an area of 3 964sq km whereas the Zlín District lies on the area of 1 034sq km. There are 193 154 inhabitants in the district, due to this fact the Zlín Dis- trict is the most populous district of this region. There are nearly 33 % of all inhabitants and in the county seat Zlín there live 77 853 inhabitants. The density of population is 187,4 inhabitants/sq km which is more than the republic average (132 inhabitants/sq km) and also density of population of the Zlín District (149 inhabitants/sq km) - state to 31. 12. 2008. There are 89 villages (including 10 towns). In the towns with the population of more than 10 000 inhabitants there is concentated more than 50, 4% of the Zlín district inhabitants, in other towns there live 21,9 % inhabitants.

The special position among the other urban seats is held by Zlín and Otrokovice, thanks to the number of inhabitants and job oportunities. These towns are also the attraction zone of the district. The other towns are rather small and create the centre for the villages in their surroundings. In these county seats live 27, 7% of inhabitants. The nearest country seats are located in the proximity of Zlín. There are two main types of town patterns (road and village). There is also one typical pattern for the Wallachia region, it is so-called the Wal- lachian chain village. There is the highest number of villages with more than 1000 inhabitants in this district.

In these days the new microregions are created, especcially because of government grants, environmental improvement and also cultural events. These events take place in these micregions, which can improve life quality of people. There exist 8 microregions and ma- jority of villages is a part of one or two of them. The Zlín District and also the whole Zlín Region is a part of the White Carphatian Euroregion.

The head seats in the Zlín District are created mainly by the towns of Zlín and Otrokovice. There are also two towns with the smallest attraction zone in this region – Slušovice and Vizovice.

Key words: urban seats, county seats, microregion, attraction zone, attraction area

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A INTERNETOVÝ ZDROJ Ů

BRYCHTOVÁ, Šárka; F ŇUKAL, Miloš. Socioekonomická geografie 1. díl, Goegrafie obyvatelstva, Geografie sídel . Pardubice : Univerzita Pardubice, 2007. 127 s . HAMPL, Martin. Geografická organizace spole čnosti v České republice: transforma ční procesy a jejich obecný kontext . Praha : DemoArt, 2005. 147 s. Kolektiv autor ů Českého statistického ú řady. Mikroregiony Zlínského kraje 2005 . Zlín : Český statistický ú řad, Krajská správa Zlín, 2006. 98 s. ISBN 80-250-1197-6. Kolektiv autor ů Českého statistického ú řadu. Sčítání lidu, dom ů a byt ů k 1. 3. 2001 : Do- jíž ďka do zam ěstnání a do škol. Okres Zlín. Praha : ČSÚ, 2003. 111 s. SHORT, John Rennie. Lidská sídla a jejich typy : Velká geografická encyklopedie Sv ěta . Praha : Nakladatelký d ům OP, 1994. 255 s. ISBN 80-85841-14-2.

ŠPELDA, Vladimír (ed.) a kolektiv. Slavné vily Zlínského kraje . Praha : FOIBOS a.s., 2008. 222 s. ISBN 978-80-87073-08-7. Zlínsko . Brno : Muzejní a vlastiv ědná spole čnost, 1995. 783 s. ISBN 80-85048-57-4 Zlínský kraj : m ěsta a obce Zlínského kraje . [s.l.] : PROXIMA Bohemia s.r.o., 2005. Zlín, s. 249. Zlínský kraj . Praha : ACR Alfa, s.r.o., 2006. 351 s. ISBN 80-86408-14-0

INTERNETOVÉ ZDROJE

WWW: http://www.czso.cz/xz/redakce.nsf/i/okres_zlin

ČSÚ: Zlínksý kraj [online]. ©2010 [cit. 2010-04-06]. Okres Zlín. Dostupné z WWW: http://www.czso.cz/xz/redakce.nsf/i/okres_zlin_casrada. ČSÚ [online]. © 2007 [cit. 2010-04-28]. Statistický lexikon obcí 2007. Dostupné z WWW: . ČSÚ [online]. ©2010 [cit. 2010-04-20]. Číselník okres ů. Dostupné z WWW: .

Město Napajedla [online]. ©2010 [cit. 2010-03-29]. Historie M ěsta. Dostupné z WWW: http://www.napajedla.cz Město Brumov- Bylnice [online]. ©2007 [cit. 2010-03-29]. pajedla.cz/oficialni- prezentace/mesto-napajedla/historie-mesta/#96. Historie. Dostupné z WWW: http://www.brumov-bylnice.cz/cz/obec/samosprava/historie/. Město Valašské Klobouky [online]. 2005 [cit. 2010-03-29]. Historie Valašských Klobouky a jižního Valašska . Dostupné z WWW: http://www.valasskeklobouky.cz/vismo/dokumenty2.asp?u=17631&id_org=17631&id=14 32&p1=1937

Mikroregion Jižní Valašsko [online]. [cit. 2010-04-24]. Obecná charakteristika. Dostupné z WWW: http://www.jiznivalassko.cz/

http://www.mikroregion-slusovicko.cz/

Oficiální stránky m ěsta Otrokovice [online]. 2010 [cit. 2010-03-29].Historie. Dostupné z WWW: http://www.otrokovice.cz/newwebotr/body_pristupny_web/historie/h_hist.aspx?menu=8

PARK-KRAJINA. Dostupné z WWW: http://www.zahrada-park- krajina.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=101:zlin-funkcionalisticke- msto-v-zahradach-&catid=65:042009&Itemid=138.

Zlín.Oficiální stránky m ěsta Zlína [online]. 2008 [cit. 2010-03-13]. Historie a sou časnost města. Dostupné z WWW: http://www.zlin.eu/page/18.historie-a-soucasnost-mesta/ Regionální informa ční servis [online]. ©2008 [cit. 2010-04-21]. Euroregion Bílé Karpaty. Dostupné z WWW: http://www.risy.cz/euroregion_bile_karpaty_cz.

Region Bílé Karpaty [online]. © 2010 [cit. 2010-04-21]. Region Bílé Karpaty. Dostupné z WWW: http://www.regionbilekarpaty.cz/. Slavi čín oficiální stránky m ěsta [online]. ©2008 [cit. 2010-03-29].Historie m ěsta. Dostup- né z WWW: http://www.mesto-slavicin.cz/cs/mesto-slavicin/historie/clanky-a-dokumenty- o-historii/historie-mesta-v-letopoctech.html statnisprava.cz [online]. ©2000-2010 [cit. 2010-04-28]. Okres Zlín. Dostupné z WWW: .

Valašské Klobouky [online]. ©2005 [cit. 2010-03-29]. Historie Valašských Klobouky a jižního Valašska M ěsto. Dostupné z WWW:http://www.valasskeklobouky.cz/vismo/dokumenty2.asp?u=17631&id_org=17631 &id=1432&p1=1937

SEZNAM P ŘÍLOH

P I Administrativní rozd ělení okresu Zlín

P II Správní obvody ORP Zlínského kraje

PŘÍLOHA P I: ADMINISTRATIVNÍ ROZD ĚLENÍ OKRESU ZLÍN

PŘÍLOHA P II: SPRÁVNÍ OBVODY ORP ZLÍNSKÉHO KRAJE