Profil města Valašské Klobouky Profil města Valašské Klobouky Obsah: Postavení města v rámci České republiky 4 Historie města a jeho vývoj 4 Pamětihodnosti a významní rodáci 6 Základní geografické údaje 7 Klimatické podmínky 7 Přírodní zdroje 7 ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Kvalita ovzduší 8 Kvalita vody 8 Pitná voda 10 Hlukové zatížení 11 Nakládání s odpady 11 Přírodní lokality, chráněná území 11 Veřejná zeleň 12 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Zásobování vodou 13 Kanalizace a čištění odpadních vod 15 Elektrorozvody 19 Plyn 23 Tepelná energie 24 2 Veřejné osvětlení 24 Telekomunikace a radiokomunikace, internet 25 Doprava a logistické vazby 26 Dopravní obslužnost 27 Komunikace 28 LIDSKÉ ZDROJE Demografie 29 Pracovní síla 29 SOCIÁLNÍ INFRASTRUKTURA Bydlení 30 Školství 30 Zdravotnictví a sociální zabezpečení 31 Kultura 33 Cestovní ruch 34 Ekologie 35 Sport 36 MÍSTNÍ EKONOMIKA Zaměstnavatelé ve městě Valašské Klobouky 37 SPRÁVA MĚSTA Zadluženost města a vývoj dluhové služby 38 Výhled příjmů a výdajů města do roku 2005 38 3 POSTAVENÍ MĚSTA Valašské Klobouky leží v jihovýchodní části Zlínského kraje, v mikroregionu V RÁMCI ČESKÉ Jižní Valašsko. Město spadá do severní části Chráněné krajinné oblasti Bílé REPUBLIKY Karpaty. Valašské Klobouky jsou město s pověřenými úřady třetího stupně. Počet obyvatel je v současnosti 5191. Valašské Klobouky leží cca 10 km od státní hranice se Slovenskou republikou, mezi Horní Lidčí, což je poslední významný železniční uzel před hranicí se Slovenskou republikou ve Zlínském kraji a také železniční hraniční přechod, a od automobilového hraničního přechodu Brumov-Bylnice/Horné Srnie. S Horní Lidčí jsou Valašské Klobouky spojeny jak železniční tratí s pravidelným vlakovým spojením, tak silnicí první třídy I/57, která z Valašských Klobouk pokračuje do automobilového hraničního přechodu Brumova-Bylnice/Horné Srnie. Valašské Klobouky jsou mimo hlavní dopravní trasy republiky, nejbližší dálnice D1 je vzdálena 106 km (nájezd na D1 ve Vyškově), resp. 115 km (nájezd na D1 ve Slavkově), tedy cca 2 hodiny jízdy automobilem. Dopravní dostupnost se nepatrně zlepší až napojením krajského města Zlín na dálnici D1, od kterého jsou Valašské Klobouky vzdáleny 44 km, tedy cca 50 minut jízdy. Ve městě ani v jeho blízkosti se nenachází žádná rychlostní komunikace. Ve městě se dále nachází stavební úřad, matrika, obvodní oddělení policie ČR, úřad práce, finanční úřady a katastrální úřad. HISTORIE MĚSTA První písemná zpráva o městě se datuje z roku 1341 a zmiňuje zakládání vesnic A JEHO VÝVOJ Klobúk a Poteč. V roce 1356 pak bylo založeno městečko Nový Klobúk. Obě obce byly z rozhodnutí krále Zikmunda spojeny roku 1423. Již v 16. století můžeme o Kloboukách hovořit jako o městě. Jeho další vývoj však byl narušen událostmi 17. a počátku 18. století, především třicetiletou válkou, nájezdy tatarských a uherských vojsk (zvláště 1663, 1680 a 1683) a v letech 1704-1710 tzv. kuruckými vojnami. Přesto byly Klobouky už v 17. století významným soukenickým střediskem zaměřeným převážně na export, odbyt zboží měli místní soukeníci především v Uhrách a dokonce i na Balkáně. Velké dodávky pro armádu na přelomu 18. a 19. století klobouckému soukenictví ještě pomohly. 4 Z doby tohoto rozvoje města se ovšem zachovalo pouze několik jeho vnějších dokladů - architektonických památek, neboť roku 1896 zničil větší polovinu města rozsáhlý požár. Soukenická tradice nepřežila druhou světovou válku, respektive rok 1948. Díky řadě privilegií Klobouky fungovaly jako hospodářské středisko a silné centrum někdejšího brumovského panství, proto se po roce 1848 stalo město sídlem okresních úřadů jižního Valašska, a to až do roku 1960, kdy další správní reforma začlenila jihovalašský region do okresu Gottwaldov. Ze čtyř závodů funkčních před rokem 1989 existují tři. Groz-Beckert, kde se vyrábějí jehly pro šicí stroje, vznikl z textilní továrny Umtex J. Bařinky, založené v roce 1935, po roce 1948 přejmenované a přeměněné v továrnu Igla; Důbrava, kde se vyrábějí saponáty a čisticí prostředky; a Valaška, založená v roce 1898 jako Družstvo soukeníků a papučářů, kde se vyráběly papuče, sukna a houně. Dnes se ve Valašce vyrábějí textilní vlněné přikrývky. Název města je doložen nejprve v latinském tvaru "Clobuk" (1341), později pak také v zápisech českých "Klobúk"(1407), splynutím Starého Klobúku a Nového Klobúku vzniklo množné číslo "Klobouky" ("Klobúky"). Název s přívlastkem - Valašské Klobouky - se používá od osmdesátých let 19. století. V současné době pod správu Městského úřadu Valašské Klobouky patří i tyto místní části: Lipina (k Valašským Kloboukám připojena v rámci administrativních integrací v roce 1976), Mirošov (připojen v roce 1964), Smolina (připojena v roce 1980). Po roce 1989 se od města osamostatnily tyto obce: Poteč (1.1.1991), Křekov a Vlachova Lhota (1.1.1992) a Tichov (1.1.1993). 5 PAMĚTIHODNOSTI A Kostel zasvěcený Povýšení sv. Kříže (původní zasvěcení - Nalezení sv. VÝZNAMNÍ RODÁCI Kříže) byl založen ve středověku, ale většina středověkých rysů zmizela vlivem přestaveb, zvláště pak přestavby z roku 1771, která také dala kostelu současnou podobu. Stará radnice, ve které nyní sídlí městské muzeum, má renesanční jádro a svou dnešní podobu získala pozdněbarokní přestavbou (1797-1798) a rekonstrukcí v roce 1943. Blízko radnice je také umístěn renesanční pranýř, jeden z nejstarších dochovaných pranýřů v České republice. Zajímavou památkou je barokní mariánský sloup na náměstí, ozdobený sochami Panny Marie s Ježíškem, sv. Floriána, sv. Tekly, sv. Vendelína a Archanděla Rafaela s Tobiášem (1761), v horní části náměstí pak stojí socha sv. Jana Nepomuckého (1733). Z roku 1900 pocházejí dvě secesní stavby arch. Huberta Gessnera, tzv. Brattmanova vila (u kostela) a tzv. Hornův dům (na náměstí, dnes zde sídlí městský úřad), které patří mezi nejhodnotnější ukázky secesní architektury na území zlínského okresu. Podél cesty k sousední vesnici Poteč je novogotická stavba kaple sv. Cyrila a Metoděje z 60. let 19. století pozoruhodná pracemi malíře Bohumíra Lindauera. Ve městě jsou také dochovány původní roubené valašské dřevěnice (čísla popisná 7, 11, či 62), v čísle 11 sídlí Český svaz ochránců přírody Kosenka. Z Valašských Klobouk pochází rod Jana Pivečky, jehož otec založil ve Slavičíně dodnes fungující obuvní firmu. Nadace Jana Pivečky za spolupráce městského muzea a dalších institucí dům, v němž žili Pivečkovi předci, zrekonstruovala. Dnes je roubený dům č.p. 7 přístupný veřejnosti, interiér je zařízen jako chudá řemeslnická domácnost a dílna je zařízena jako dílna papučářská. Mezi významné osobnosti, které se ve Valašských Kloboukách buď narodily, nebo zde působily či působí, patří malíř Bohumír Lindauer, architekt Hubert Gessner, spisovatelé Jan Matzal (pseudonym J. M. Troska) a Ladislav Mňačko, či malíři Jaroslav Pacák, Zdeněk Matyáš a Lojza Baránek. 6 ZÁKLADNÍ Město leží ve výšce 400 – 405 m n. m. na rozhraní Vizovské vrchoviny a Bílých GEOGRAFICKÉ Karpat v údolí Brumovky (Klobouckého potoka). ÚDAJE Geologické území Valašských Klobouk je součástí vnějších Západních Karpat – struktury vzniklé v alpínském vrásnění – a je tvořeno magurským příkrovem, který je vnitřní tektonickou jednotkou flyšového pásma. V oblasti Valašských Klobouk je magurský příkrov tvořen račanskou jednotkou a v ní zlínským souvrstvím. Ty se vyznačují vrstvami zlínskými, ve kterých se střídají jílovce zčásti vápnité a pískovce převážně glaukonické, a spodními zlínskými, ve kterých se střídají jílovce zčásti vápnité a pískovce glaukonitické a zčásti arkozové. V katastrálním území Valašských Klobouk se nacházejí následující typy půd: rendziny (20), kyselé hnědé půdy (24), středně těžké až těžké svažité půdy (41), hnědé půdy oglejené a rendziny oglejené (49), středně těžké nivní půdy glejové (58), středně až velmi těžké glejové půdy zrašelinělé (68)*. (graf 1, 2) KLIMATICKÉ Klimaticky náleží Valašské Klobouky do oblasti mírně teplé a mírně vlhké. Průměrná roční teplota je 6,1-7°C (v lednu –3 až –4°C, v červenci 17 až 18°C). PODMÍNKY Průměrný letní úhrn srážek činí 400 – 450 mm, zimní úhrn: 250 – 300 mm. Dlouhodobý průměrný roční srážkový úhrn dosahuje 601-700 mm. Počet dnů letních je 40-50, počet mrazových dnů je 110-130, počet ledových dnů 30-40, počet dnů se sněhovou pokrývkou se většinou pohybuje v rozmezí 60-80 dnů. Převažují západní větry. PŘÍRODNÍ ZDROJE V katastrálním území Valašských Klobouk se netěží žádné nerostné suroviny. Obec je vlastníkem smíšených lesů o výměře 550 ha, které spravuje městem 100% vlastněná společnost Městské lesy Valašské Klobouky. Na jižním okraji města se nachází opuštěný lom stavebního kamene. * Číselné označení odpovídá charakteristice hlavních půdních jednotek dle přílohy č. 2 k vyhlášce Ministerstva zemědělství č. 327/1998 Sb. 7 GRAF 1 VÝMĚRA OBCÍ VE SPRÁVNÍM OBVODU OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ VALAŠSKÉ KLOBOUKY K 31.12.2003 5630 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 č y e ka ce a ce č abí ot ezd chov tř ylnice dašov Új Pot uzi řekov říkazy B í-Popov obouk hovi e Študlov rnovice Lou Ti K ř l Návojná Hal Jes P á N oké Pole Rokytnice D ov- Vlac ké Vys um n. Vl Br ašské K Vlachova Lh ná Nedašova Lhota Valašs Val Štít Obce s největší výměrou ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Valašské Klobouky Újez d Nedašov 8% Brumov-Bylnice 8% 35% Vlachovice 14% Valašské Štítná n. Vláří - Klobouky Popov 17% 18% GRAF 1 STRUKTURA P 100% Ů 80% DY OBCÍ VE SPRÁVNÍM OBVODU OBCE S ROZŠÍ 60% 40% 20% 0% Brumov-Bylnice STRUKTURA ZEMŠtítná n. Vláří-Popov Valašské Klobouky 100% Ř Vlachovice ENOU P 80% Ě D Ě 60% LSKÉ P Nedašov Ů SOBNOSTÍ VALAŠSKÉ KLOBOUKY K 31.12.2003 40% zem Ů Újezd