UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Přírodov ědecká fakulta Katedra geografie
Bc. Blanka STRÁNÍKOVÁ
REGIONY A REGIONALIZACE VE ZLÍNSKÉM KRAJI
Magisterská diplomová práce
Vedoucí práce: Mgr. Petr KLADIVO Olomouc 2011 Prohlašuji, že jsem zadanou diplomovou práci vypracovala sama pod vedením Mgr. Petra Kladiva a také, že jsem veškerou použitou literaturu a zdroje uvedla v seznamu použité literatury a zdroj ů.
V Olomouci dne 21. 4. 2011 .……...………………… podpis autora Ráda bych na tomto míst ě pod ěkovala panu Mgr. Petru Kladivovi za odborné vedení, poskytnutí rad a pomoci p ři zpracování magisterské diplomové práce. Dále bych ráda pod ěkovala panu Mgr. Petru Šimá čkovi za pomoc p ři tvorb ě mapových výstup ů.
Obsah
1 Úvod ...... 8
2 Cíle práce a použité metody ...... 9 2.1 Metoda vymezení nodálních region ů ...... 9 2.2 Regionalizace na základ ě aplikace Reillyho modelu ...... 10 2.3 Použitý software ...... 12
3 Rešerše literatury ...... 13
4 Charakteristika Zlínského kraje ...... 15
5 Historický exkurz − vývoj administrativního člen ění Zlínského kraje od poloviny 19. století ...... 18 5.1 Období 1850-1868 ...... 18 5.2 Období 1868-1945 ...... 18 5.3 Období 1945-1960 ...... 20 5.4 Období 1960-2000 ...... 20 5.5 Období od roku 2000 ...... 21 5.6 Paralela mezi politickými (soudními) okresy a SO ORP (SO POÚ) ...... 22 5.6.1 Okres Krom ěř íž ...... 22 5.6.2 Okres Uherské Hradišt ě ...... 23 5.6.3 Okres Vsetín ...... 23 5.6.4 Okres Zlín ...... 23 5.7 Shrnutí ...... 24
6 Prostorové uspo řádání kraje na základ ě reálných prostorových vazeb ...... 26 6.1 Nodální regiony vytvo řené na základ ě dojíž ďky do zam ěstnání ...... 26 6.2 Nodální regiony vytvo řené na základ ě dojíž ďky do škol ...... 28 6.3 Nodální regiony vytvo řené na základ ě celkové dojíž ďky ...... 31 6.4 Charakteristika nodálních region ů vytvo řených na základ ě celkové dojíž ďky ...... 32 6.5 Sociogeografická regionalizace podle Martina Hampla ...... 35 6.6 Vliv (dez)integrace obcí na podobu nodálních region ů ...... 37 7 Regionalizace Zlínského kraje na základ ě aplikace Reillyho modelu ...... 41 7.1 Příklad vymezování p ůsobnosti center ...... 42 7.2 Reillyho model s koeficientem 2. odmocniny ...... 43 7.2.1 Modelová regionalizace a administrativní člen ění kraje ...... 43 7.2.2 Modelová spádovost mimo území Zlínského kraje ...... 45 7.2.3 Modelová regionalizace v porovnání s nodálními regiony kraje ...... 46 7.3 Reillyho model s koeficientem 5. odmocniny ...... 47 7.3.1 Aglomerace Uherské Hradišt ě ...... 47 7.3.2 Modelová regionalizace a administrativní člen ění kraje ...... 49 7.3.3 Modelová spádovost mimo území Zlínského kraje ...... 51 7.3.4. Modelová regionalizace v porovnání s nodálními regiony kraje ...... 52 7.4 Reillyho model s koeficienty 3. a 7. odmocniny ...... 54
8 Regiony s přesahem za hranice kraje ...... 56 8.1 Nodální regiony s přesahem mimo území kraje ...... 56 8.1.1 Dojíž ďka do zam ěstnání ...... 57 8.1.2 Dojíž ďka do škol...... 57 8.1.3 Celková dojíž ďka ...... 58 8.2 Modelové regiony s přesahem mimo území kraje ...... 58 8.3 Shody mezi nodálními a modelovými regiony s přesahem mimo území kraje ...... 61
9 Pozice Zlína jako regionálního centra dojíž ďky ...... 63
10 Sumarizace hlavních výsledk ů ...... 67 10.1 Historický exkurz ...... 67 10.1.1 Paralela mezi minulým a sou časným administrativním člen ěním ...... 67 10.2 Prostorové uspo řádání kraje na základ ě reálných prostorových vazeb ...... 68 10.3 Regionalizace Zlínského kraje na základ ě aplikace Reillyho modelu ...... 70 10.4 Regiony s přesahem za hranice kraje ...... 72 10.5 Pozice Zlína jako regionálního centra dojíž ďky ...... 73
11 Záv ěr ...... 74
12 Summary ...... 76 13 Literatura a zdroje ...... 77
14 Seznam tabulek a obrázk ů ...... 81
15 Seznam p říloh ...... 83
1 Úvod
Regionalizace je činnost, pomocí které dochází k vymezování různých typ ů region ů. Důvody vytvá ření region ů mohou být ekonomické nebo politické. Samotná regionalizace je dosti složitý proces, který závisí na celé řad ě regionaliza čních hledisek. Jsou to především hlediska fyzicko-geografická, kulturn ě-historická, administrativní a socioekonomická. Regiony vytvo řené zejména pomocí výše jmenovaných hledisek slouží následn ě k fungování státní správy či samosprávy. Území České republiky (d říve Československa) prošlo během posledních 150 let několika výraznými procesy reorganizace státní správy a samosprávy. Dnešní administrativní uspo řádání člení území republiky na kraje, správní obvody obcí s rozší řenou p ůsobností (SO ORP) a na správní obvody obcí s pov ěř eným obecním úřadem (SO POÚ). Je samoz řejmostí, že v pr ůběhu regionaliza čního procesu mohlo dojít k vytvo ření oblastí, kde je toto administrativní člen ění ne zcela vyhovující. Zmín ěné oblasti mohly vzniknout také na území Zlínského kraje, jehož správní člen ění je p ředm ětem výzkumu v této magisterské diplomové práci. Výzkum socioekonomické regionalizace Zlínského kraje je proveden dv ěma zp ůsoby. Prvním je tzv. metoda vymezování nodálních region ů − regionalizace na základ ě reálných vazeb v geografickém prostoru, druhým pak modelová (teoretická) regionalizace vytvo řená na základ ě použití Reillyho modelu. Který z těchto zp ůsob ů regionalizace se nejvíce p řiblíží sou časnému administrativnímu uspo řádání kraje, ukáží až výsledky získané v pr ůběhu výzkumu, který je hlavní náplní této diplomové práce.
- 8 - 2 Cíle práce a použité metody
Hlavním cílem práce je ukázat prostorové vazby mezi geografickými areály či regiony, které byly vymezeny na základ ě aplikace vybraných metod prostorového uspo řádání. První metodou je podrobná analýza denních toků pracovních migrací (dojíž ďka) ve Zlínském kraji, pomocí kterých budou vystiženy skute čné vazby mezi centry a jejich zázemím, a které roz člení zkoumané území na nodální regiony. Tyto interakce jsou následn ě nezbytné pro pochopení geografické organizace prostoru. Takto vzniklé nodální regiony budou konfrontovány s areály teoretickými, které vzniknou aplikací Reillyho modelu, zejména jeho topografickou verzí. Regiony získané z obou regionalizací se dále podrobně zanalyzují. Výsledky analýz budou následn ě porovnány s aktuálním administrativním člen ěním Zlínského kraje (do úrovn ě správní obvod ů pov ěř ených obecních ú řad ů). Sou částí práce je také kapitola historického vývoje správního uspo řádání území sou časného Zlínského kraje od roku 1848, na jejímž základ ě lze názorn ě ukázat vývoj regionálních center kraje.
2.1 Metoda vymezení nodálních region ů
Metoda vymezení nodálních region ů byla použita na základ ě odborného článku Halás, M. a kol. (2010) 1. Pro vymezení nodálních region ů ve Zlínském kraji jsou v práci využita data z Dojíž ďky do zam ěstnání a škol, okres Krom ěř íž, okres Uherské Hradišt ě, okres Vsetín, okres Zlín (tabulka č. 714 Obyvatelstvo vyjížd ějící do zam ěstnání a do školy podle pohlaví, v ěku a podle obce vyjíž ďky a obce dojíž ďky) ze S čítání lidu, dom ů a byt ů 2001 (SLDB 2001). Pro zjišt ění, zda existují i mimokrajské přesahy dojíž ďky, byla analyzována data také z Dojíž ďky do zam ěstnání a škol pro okresy Frýdek-Místek, Hodonín, Nový Ji čín, Prost ějov, P řerov a Vyškov. Za centrum dojíž ďky je brána taková obec, do které sm ěř ují minimáln ě 4 hlavní dojíž ďkové sm ěry z obcí. Nejmenší nodální region musí tedy obsahovat 5 obcí. V práci jsou vytvo řeny nodální regiony nejen pro data z celkové dojíž ďky (zam ěstnání + školy), ale také nodální regiony pro dojíž ďku do zam ěstnání a denní migraci do škol, jelikož zde existuje možnost jisté odlišnosti mezi územním rozsahem nodálních region ů jednotlivých dojížd ěk. 1 HALÁS, M. a kol.: Delimitation of micro-regions in the Czech Republic by nodal relations. In: Moravian Geographical Reports, Vol. 18, 2/2010, s. 16-22. - 9 - V pr ůběhu tvorby region ů prob ěhla řada nutných korekcí, řešených pomocí základních regionaliza čních princip ů. V případ ě, že obec nem ěla ur čený žádný hlavní dojíž ďkový sm ěr, byla p řiřazena k nejbližšímu vhodnému nodálnímu regionu. Pokud byla obec izolována od regionu, do kterého spáduje, byla za člen ěna do regionu, v němž se nalézala. Pokud cílová obec prvního (hlavního) dojíž ďkového toku nebyla centrem nodálního regionu, byla zkoumaná obec p řiřazena do regionu obce druhého, pop ř. t řetího dojíž ďkového sm ěru. Takto vymezené nodální regiony jsou v práci následně kartograficky zpracovány a náležit ě okomentovány.
2.2 Regionalizace na základ ě aplikace Reillyho modelu
Druhou metodou geografické regionalizace v této práci byla aplikace Reillyho modelu. Jako st řediska výsledných region ů byla zvolena sídla pov ěř ených obecních úřad ů. P ři výzkumu autorka použila tzv. topografickou verzi Reillyho modelu. V ní se nepracuje s izomorfní rovinou (na rozdíl od verze geometrické), ale s více mén ě konkrétními geografickými charakteristikami území, nap ř. s dopravní sítí, která v sob ě do jisté míry zohled ňuje i fyzickogeografické podmínky zkoumaného prostoru. V topografické verzi již platí, že není t řeba za čínat od vedoucí dvojice st ředisek (což je kategorický požadavek u verze geometrické), řeší se zde totiž všechny možné případy konkuren čních relací a k tomu se již doporu čuje vylu čovací, vy řazovací metoda (analogická se sportovní procedurou play off). Práv ě soustavné užívání postupu play off je p řízna čné pro modifikaci topografické verze Reillyho modelu, totiž pro databázovou verzi. V tomto p řípad ě se pro danou testovanou obec p řipraví pom ěrn ě široká sada potenciálních st ředisek a dále databáze vzdáleností mezi práv ě testovanou obcí a každým z potenciálních st ředisek. Pro realizaci celé procedury lze p ředem p řipravit výpo čty tak, aby byly připraveny pro všechny potenciální páry st ředisek a aby jednoduché vnesení dvou vzdáleností testované obce ke konkurujícím si st ředisk ům okamžit ě vedlo k možnosti výroku play off. Sta čí totiž definovat
DAB = d A + dB
kde dA a dB jsou reáln ě zjišt ěné a v databázi uchovávané silni ční vzdálenosti mezi testovanou obcí a st řediskem v ětším A (d A) a mezi testovanou obcí a menším
- 10 - st řediskem B (d B), p řičemž ovšem platí, že jejich sou čet DAB vůbec nemusí být nejkratší vzdálenost mezi A a B. Základem postupu je soustavné porovnávání dB s n, ovšem opakovan ě, tedy p ři soustavném používání metody „play off“. Teprve kone čný „vít ěz“ m ůže být uznán za st ředisko, k němuž teoreticky tenduje testovaná obec. 2
Vzorec Reillyho modelu:
kde:
MA a MB jsou váhy (p říp. masy) dvou srovnávaných st ředisek (zpravidla se používá v podob ě, kdy ). V praxi to znamená, že hranicí mezi sférami vlivu dvou st ředisek je množina bod ů, kterých vzdálenost od st řediska A je násobkem vzdálenosti od st řediska B, tedy
kde: 3 dAB je vzdálenost obou srovnávaných st ředisek a n je vzdálenost mezi menším z obou st ředisek a bodem rovnováhy (tj. hranicí sfér vlivu mezi st ředisky). 4
Ze vztahu vyjád řeno n:
1
Díky tomuto vztahu je možno ur čit všechny body rovnováhy mezi zvolenými centry a p řiřadit k nim jednozna čně všechny obce kraje. P ři aplikaci tohoto vzorce ale vyvstal problém koeficientu odmocniny v něm. Pro Reillyho model, který byl původn ě sestaven pro analýzu spádovosti za obchodem, je typická druhá odmocnina,
2 ŘEHÁK, S. - HALÁS, M. - KLAPKA, P.: N ěkolik poznámek k možnostem aplikace Reillyho modelu. Geographia Moravica 1, s. 52. 3 Topografická verze modelu - za tuto vzdálenost je uvažována silni ční vzdálenost obou st ředisek v ekonomické variant ě, zjišt ěná pomocí naviga ční aplikace internetového serveru http://www.mapy.cz/. 4 HALÁS, M. - KLAPKA, P.: Regionalizace Česka z hlediska modelování prostorových interakcí. In: Geografie, ro č. 15, 2/2010, s. 147. - 11 - ale řada autor ů p řipouští možnost aplikace odmocniny vyšších řád ů, p ředevším jedná-li se o st řediska nižších hierarchických úrovní. 5
2.3 Použitý software
Práce byla vytvo řena za pomoci sady program ů Microsoft Office 2007. Výpo čty a tabulky byly vytvo řeny v programu Microsoft Office Excel 2007, vlastní text práce v programu Microsoft Office Word 2007. Mapy jsou tvo řeny za pomoci programu ArcGIS 9.3.
5 ROUBÍNEK, P.: Regionalizace Olomouckého kraje: teorie a praxe. Magisterská diplomová práce obhájená na Kated ře geografie Univerzity Palackého v Olomouci v roce 2010, s. 13-14. - 12 - 3 Rešerše literatury
V české odborné literatu ře existuje na téma vymezování dojíž ďkových region ů a jejich center celá řada kvalitních publikací. Nejvýznamn ějším autorem je v této oblasti především profesor Martin Hampl, který se svými spolupracovníky napsal na toto téma velké množství studií (nap ř. Hampl a kol. 1987, Hampl a kol. 1996, Hampl 2004, Hampl 2005) 6. Z dalších autor ů a jejich prací můžeme uvést nap říklad And ěl 1996, Halás a kol. 2010, Maryáš 1983 ad. 7, ve slovenské odborné literatu ře je to p ředevším Bezák 1993 a 2000, který pracuje hlavn ě s metodologií slovenských funk čních městských region ů, nebo také Raj čáková 2005 8, zabývající se regionálním rozvojem. Problematikou regionalizace na základ ě aplikace Reillyho modelu a návrhy na možnost jeho aplikace v administrativním člen ění se zabývá také velká řada publikací. Jsou to nap říklad Halás − Klapka 2010, Hubá čková − Krej čí 2007, Řehák − Halás − Klapka 2009 ad. 9 Původní verze Reillyho modelu je popsána v práci jeho samotného autora W. J. Reillyho 10 . V zahrani čí se tomuto tématu v ěnují nap ř. Berry 1967, Fotheringham − O’Kelly 11 .
6 HAMPL, M. - GARDAVSKÝ, V. - KÜHNL, K.: Regionální struktura a vývoj systému osídlení ČSR. Univerzita Karlova, Praha 1987, 255 s. HAMPL, M. a kol.: Geografická organizace spole čnosti a transforma ční procesy v České republice. Univerzita Karlova, P řírodov ědecká fakulta, Praha 1996, 395 s. HAMPL, M.: Geografická organizace spole čnosti v České republice: Transforma ční procesy a jejich obecný kontext. Univerzita Karlova, P řírodov ědecká fakulta, Praha 2005, 147 s. HAMPL, M.: Sou časný vývoj geografické organizace a zm ěny v dojíž ďce za prací a do škol v Česku. In: Geografie, Sborník ČGS 109, 3/2004, Praha 2004, s. 205-222. 7 AND ĚL, J.: Sociogeografická regionalizace. Univerzita J. E. Purkyn ě, Ústí nad Labem 1996, 85 s. HALÁS, M. a kol.: Delimitation of micro-regions in the Czech Republic by nodal relations. In: Moravian Geographical Reports, Vol. 18, 2/2010, s. 16-22. MARYÁŠ, J.: K metodám výb ěru st ředisek maloobchodu a sfér jejich vlivu. Zprávy Geografického ústavu ČSAV, 20, č. 3, 1. vydání, Brno 1983, s. 61-81. 8 BEZÁK, A.: Funk čné mestské regióny na Slovensku. Geographia Slovaca, 15, GÚ SAV, Bratislava 2000. BEZÁK, A.: Problémy a metódy regionálnej taxonomie. Geographica Slovaca, 3, GÚ SAV, Bratislava 1993. RAJ ČÁKOVÁ, E.: Regionálny rozvoj a regionálna politika. Univerzita Komenského, Bratislava 2005. 9 HALÁS, M. - KLAPKA, P.: Regionalizace Česka z hlediska modelování prostorových interakcí. In: Geografie, ro č. 15, 2/2010, s. 144-160. HUBÁ ČKOVÁ, V. - KREJ ČÍ, T.: Regionální vliv Slovácka pohledem Reillyho modelu. In: X. mezinárodní kolokvium o regionálních v ědách, Brno 2007, s. 220-227. ŘEHÁK, S. - HALÁS, M. - KLAPKA, P.: N ěkolik poznámek k možnostem aplikace Reillyho modelu. Geographia Moravica 1. Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc 2009. 10 REILLY, W. J.: Methods for the study of detail relationships. University of Texas Bulletin no. 2944, University of Texas, Austin 1929. BERRY, B. J. L.: Geography of market centres and detail distribution. Prentice Hall, Englewood Cliffs 1967. - 13 - Kapitola č. 5 Historický exkurz − vývoj administrativního člen ění Zlínského kraje od poloviny 19. století byla vypracována na základ ě informací ze souboru knih Historický místopis Moravy a Slezska a z publikace Českého statistického ú řadu Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. 12 Jako hlavní zdroj dat bylo v této práci využito S čítání lidu, dom ů a byt ů provád ěné k 1. 3. 2001. Konkrétn ě u analýzy a zpracování dat dojíž ďky do zam ěstnání, do škol a celkové dojíž ďky použila autorka publikaci Dojíž ďka do zam ěstnání a škol pro okresy Krom ěř íž, Uherské Hradišt ě, Vsetín, Zlín, Hodonín, P řerov, Vyškov. 13
FOTHERINGHAM, A. S. - O’KELLY, M. E.: Spatial inetraction model: formulations and applications. Kluwer, London 1989. 12 BARTOŠ, J. - SCHULZ, J. - TRAPL, M.: Historický místopis Moravy a Slezska. Sv. 1. Územn ě správní vývoj státních a spole čenských institucí a organizací na Morav ě a ve Slezsku v letech 1848-1960, Ostrava 1966, 335 s. BARTOŠ, J. - SCHULZ, J. - TRAPL, M.: Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960. Sv. 6, okresy: P řerov, Hranice, Krom ěř íž. Ostrava 1978, 291 s. BARTOŠ, J. - SCHULZ, J. - TRAPL, M.: Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960. Sv. 7, okresy: Valašské Mezi říčí, Vsetín, Holešov, Gottwaldov (Zlín). Ostrava 1980, 257 s. BARTOŠ, J. - SCHULZ, J. - TRAPL, M.: Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960. Sv. 8, okresy: Uherské Hradišt ě, Uherský Brod, Hodonín, Kyjov. Ostrava 1982, 355 s. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. Po čet obyvatel a dom ů podle obcí a částí obcí v letech 1869-2001 podle správního rozd ělení České republiky k 1. 1. 2005. I. díl, Praha, ČSÚ 2006, 759 s. 13 Sčítání lidu, dom ů a byt ů k 1. 3. 2001. Dojíž ďka do zam ěstnání a škol. Okres Hodonín. 1. vydání, Praha 2003. Sčítání lidu, dom ů a byt ů k 1. 3. 2001. Dojíž ďka do zam ěstnání a škol. Okres Krom ěř íž. 1. vydání, Praha 2003. Sčítání lidu, dom ů a byt ů k 1. 3. 2001. Dojíž ďka do zam ěstnání a škol. Okres P řerov. 1. vydání, Praha 2003. Sčítání lidu, dom ů a byt ů k 1. 3. 2001. Dojíž ďka do zam ěstnání a škol. Okres Uherské Hradišt ě. 1. vydání, Praha 2003. Sčítání lidu, dom ů a byt ů k 1. 3. 2001. Dojíž ďka do zam ěstnání a škol. Okres Vsetín. 1. vydání, Praha 2003. Sčítání lidu, dom ů a byt ů k 1. 3. 2001. Dojíž ďka do zam ěstnání a škol. Okres Vyškov. 1. vydání, Praha 2003. Sčítání lidu, dom ů a byt ů k 1. 3. 2001. Dojíž ďka do zam ěstnání a škol. Okres Zlín. 1. vydání, Praha 2003. - 14 - 4 Charakteristika Zlínského kraje 14
Zlínský kraj se nachází na východ ě České republiky, kde jeho východní okraj tvo ří hranici se Slovenskou republikou. Na jihozápad ě sousedí s Jihomoravským krajem, na severozápad ě s Olomouckým a v severní části s krajem Moravskoslezským. Spole čně s Olomouckým krajem tvo ří region soudržnosti St řední Morava (NUTS 2). Zlínský kraj se člení na 4 okresy (Zlín, Krom ěř íž, Uherské Hradišt ě a Vsetín) a dále na 13 správních obvod ů obcí s rozší řenou p ůsobností (obce III. stupn ě), v jejichž rámci p ůsobí 25 územních obvod ů pov ěř ených obcí (obce II. stupn ě). Svou rozlohou 3 964 km 2 je čtvrtým nejmenším krajem v republice. Území má členitý charakter. Z převážné části je kopcovitý, tvo řený pahorkatinami a poho řími. V části kraje, povodí Moravy, se táhne rovinatá úrodná oblast − Haná na Krom ěř ížsku a Slovácko na Uherskohradiš ťsku. Severní částí kraje probíhají Moravskoslezské Beskydy s nejvyšší horou Čert ův mlýn (1 206 m), na východ ě se rozkládají Javorníky s nejvyšší horou Velký Javorník (1 071 m) a dále sm ěrem k jihu Bíle Karpaty s nejvyšší horou Velká Javo řina (970 m), které také tvo ří hranici se Slovenskem. Sm ěrem k jihu od Moravskoslezských Beskyd vybíhá Hostýnsko- Vsetínská hornatina a Vizovická vrchovina. Na jihozápad ě kraje se zvedají Ch řiby. Mezi Ch řiby a výše zmín ěnými pahorkatinami probíhá od západu z Olomouckého kraje Hornomoravský úval p řes okres Krom ěř íž až do okresu Zlín. Kolem řeky Moravy, v okrese Uherské Hradišt ě, probíhá Dolnomoravský úval, který dále pokra čuje do Jihomoravského kraje. Od západu k jihu, p řes oba úvaly, protéká nejv ětší řeka kraje Morava, do které se vlévá v ětšina tok ů protékajících územím. Z celkového p ůdního fondu kraje je 49,1 % zem ědělské a 50,9 % nezem ědělské půdy. Nejvíce zem ědělské p ůdy má okres Uherské Hradišt ě (58,1 % celkové vým ěry okresu, z toho je 71,1 % p ůdy orné). Zcela odlišné rozd ělení p ůdy je v okrese Vsetín, ve kterém podíl nezem ědělské p ůdy je výrazn ě vyšší (64,5 %) a z níž 83,8 % zabírají lesy, p řevážn ě smrkové. Pro svažitost a členitost terénu velké části kraje je obd ělávání půdy obtížné. V kraji se nachází celkem 305 obcí (z toho 30 měst). Ke konci roku 2009 žilo na území kraje 591 042 obyvatel (7. nejlidnat ější kraj). Hustota zalidn ění
14 Český statistický ú řad [online]. © 9. 11. 2010 [cit. 2011-01-20]. Dostupné z URL
- 16 - do Lipníku nad Be čvou a na ni navazujících rychlostních komunikací R 49 a R 55 nebyl kraj ani krajské m ěsto napojen na celorepublikovou dálni ční sí ť. Územím Zlínského kraje prochází 2 122,1 km silnic, mezinárodní železni ční tra ť Budapeš ť - Břeclav - Přerov - Bohumín - Varšava. Lodní doprava po zrekonstruovaném Ba ťov ě plavebním kanále slouží v sou časnosti zejména vodní turistice. 15 Sí ť p ředškolních a školních za řízení v kraji p ředstavuje 309 mate řských škol, 256 základních škol, 17 gymnázií, 78 st ředních škol a 12 vyšších odborných škol. Na Zlínsku p ůsobí také 2 vysoké školy - Univerzita Tomáše Bati v krajském m ěst ě, jež má ve řejnoprávní statut a cca 13 500 student ů studujících na 6 fakultách 16 a soukromá vysoká škola Evropský polytechnický institut v Kunovicích se 1 700 studenty 17 . Zlínský kraj je svéráznou turistickou oblastí, jeho atraktivita vyplývá z množství přírodních, kulturních a historických památek. Region nabízí návšt ěvník ům hory, zahradní architekturu, lázn ě, vina řská údolí, poz ůstatky Velkomoravské říše, řadu církevních památek a historicky cenných staveb, jakož i ojedin ělý p říklad moderní ba ťovské funkcionalistické architektury. Setkávají se zde t ři národopisné celky: úrodná Haná, Slovácko a Valašsko.
15 Český statistický ú řad [online]. © 9. 11. 2010 [cit. 2011-01-20]. Dostupné z URL
5.1 Období 1850-1868
V období mezi lety 1850-1868 celé území dnešního Zlínského kraje spadalo pod kraj Olomoucký. Ten krom ě dnešního Olomouckého a Zlínského kraje zaujímal částe čně také území kraje Moravskoslezského a Jihomoravského. Roku 1849 se ustanovily politické okresy. Jelikož došlo k odd ělení soudnictví a politické správy, byl každý politický okres rozd ělen ješt ě na n ěkolik soudních okres ů. Tehdejší Olomoucký kraj se celkov ě skládal z 13 okres ů politických a 40 okres ů soudních. Na území dnešního Zlínského kraje se nacházelo 5 politických a 16 soudních okres ů18 . Mezi lety 1855-1868 se všechny soudní okresy staly sídly tzv. smíšených okresních ú řad ů, čímž došlo ke slou čení politické a soudní správy a zrušení politických okres ů.
Tab. 1 Politické a soudní okresy v letech 1850-1855 na území sou časného Zlínského kraje politický okres soudní okres Holešov Byst řice pod Hostýnem, Holešov, Napajedla Krom ěř íž Kojetín , Krom ěř íž, Přerov , Zdounky Uherský Brod Uherský Brod, Valašské Klobouky, Vizovice Uherské Hradišt ě Strážnice , Uherské Hradišt ě, Uherský Ostroh Valašské Mezi říčí Rožnov pod Radhošt ěm, Valašské Mezi říčí, Vsetín Pozn .: Tučně vyzna čené okresy se nachází mimo území dnešního Zlínského kraje. Zdroj : BARTOŠ, J. - SCHULZ, J. - TRAPL, M.: Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960. Sv. 6, 7 a 8.; vlastní zpracování
5.2 Období 1868-1945
V roce 1868 došlo ke zrušení kraj ů a k op ětovnému rozd ělení politické a soudní moci. Na Morav ě bylo z řízeno 30 okresních hejtmanství (politických okres ů),
18 S. o. Kojetín, s. o. Přerov a s. o. Strážnice se nachází mimo území dnešního kraje. - 18 - v obvodu každého z nich p ůsobilo 1-5 soud ů s příslušnými obvody. 19 Na území sou časného Zlínského kraje to byla okresní hejtmanství Holešov, Krom ěř íž, Uherský Brod, Uherské Hradišt ě a Valašské Mezi říčí. Roku 1868 prob ěhla také velká reorganizace okresního hejtmanství Holešov. Soudní okres Napajedla byl p řesunut k okresnímu hejtmanství Uherské Hradišt ě, místo n ěj byl k Holešovu p řipojen soudní okres Vizovice, jenž d říve náležel k okresnímu hejtmanství Uherský Brod. Od Uherského Hradišt ě byl odtržen ješt ě soudní okres Strážnice, který byl následn ě p řipojen k okresnímu hejtmanství Hodonín. V roce 1877 došlo k nejv ětší územní zm ěně okresního hejtmanství Krom ěř íž. Zřízením okresního hejtmanství v Přerov ě byly od Krom ěř íže odtrženy soudní okresy Kojetín a P řerov. V roce 1905 došlo k vytvo ření nového soudního okresu Bojkovice, jenž se stal sou částí okresního hejtmanství Uherský Brod. Na po čátku roku 1909 vzniklo osamostatn ěním z okresního hejtmanství Valašské Mezi říčí okresní hejtmanství a soudní okres Vsetín. Díky velkému rozvoji obce Zlín (po čátky rozmachu obuvnické výroby firmy Ba ťa), byl v roce 1913 z řízen soudní okres Zlín, který byl ale aktivován až v roce 1923. Roku 1935 bylo ve Zlín ě vytvo řeno okresní hejtmanství, do n ěhož se z okresního hejtmanství Holešov za členil soudní okres Vizovice. V letech 1942-1945 došlo k do časnému zrušení okresního hejtmanství Holešov. Jeho obvod byl rozd ělen mezi okresní hejtmanství Hranice (obce s. o. Byst řice pod Hostýnem) a okresní hejtmanství Krom ěř íž (obce s. o. Holešov).
Tab. 2 Okresní hejtmanství a soudní okresy na území dnešního Zlínského kraje − stav v roce 1935 okresní hejtmanství soudní okresy Holešov Byst řice pod Hostýnem, Holešov Krom ěř íž Krom ěř íž, Zdounky Uherský Brod Bojkovice, Uherský Brod, Valašské Klobouky Uherské Hradišt ě Napajedla, Uherské Hradišt ě, Uherský Ostroh Valašské Mezi říčí Rožnov pod Radhošt ěm, Valašské Mezi říčí, Vsetín Vsetín Zlín Vizovice, Zlín Zdroj : BARTOŠ, J. - SCHULZ, J. - TRAPL, M.: Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960. Sv. 6, 7 a 8.; vlastní zpracování 19 BARTOŠ, J. - SCHULZ, J. - TRAPL, M.: Historický místopis Moravy a Slezska. Sv. 1. Územn ě správní vývoj státních a spole čenských institucí a organizací na Morav ě a ve Slezsku v letech 1848-1960, s. 21. - 19 - 5.3 Období 1945-1960
Po únorovém p řevratu roku 1948 a nástupu komunist ů k moci došlo k velké reorganizaci státní správy. Od 1. 2. 1949 byly zrušeny zem ě a zemské ú řady a území českých zemí bylo rozd ěleno na 13 kraj ů, které byly postátn ěny. Zákon z roku 1948 stanovil, že okresy a obce mohou náležet jen do obvodu jednoho kraje. V této souvislosti byla provedena nová reorganizace okres ů.20 Státní správa a soudnictví byly slou čeny, čímž došlo ke zrušení okresních hejtmanství a soudních okres ů. Bylo stanoveno 192 nových okres ů, které z velké části respektovaly hranice okres ů předchozích. Roku 1949 vznikl tedy nový Gottwaldovský kraj, který již částe čně odpovídal území dnešního kraje. Administrativn ě byl člen ěn celkem na 11 okres ů − Gottwaldov (Zlín), Hodonín, Holešov, Krom ěř íž, Kyjov, Uherský Brod, Uherské Hradišt ě, Valašské Klobouky, Valašské Mezi říčí, Veselí nad Moravou a Vsetín. K 1. 1. 1949 bylo z obcí Zlín, Jaroslavice, Kvítkovice, Malenovice, Otrokovice a Te čovice vytvo řeno město Gottwaldov, které až do roku 1960 bylo krajským m ěstem. Roku 1954 se od Gottwaldova odlou čily obce Jaroslavice, Kudlov, Kvítkovice, Otrokovice a Te čovice a byl z řízen ONV Gottwaldov - město a ONV Gottwaldov - okolí. 21
5.4 Období 1960-2000
V roce 1960 prob ěhla další velmi významná reforma správního uspo řádání státu. Došlo ke snížení po čtu okres ů ze 192 na 75 a po čtu kraj ů z 13 na 7. 22 Na území dnešního Zlínského kraje vznikly zrušením některých okresních národních výbor ů (ONV) 23 4 tzv. velké okresy − Krom ěř íž, Vsetín, Uherské Hradišt ě a Gottwaldov (dnešní Zlín). P ůvodní Gottwaldovský kraj byl zrušen a nov ě vzniklé okresy byly rozd ěleny do dvou velkých kraj ů. Do Jihomoravského kraje p řipadly okresy Krom ěř íž, Gottwaldov a Uherské Hradišt ě, okres Vsetín byl za řazen do Severomoravského kraje. V pr ůběhu 90. let následn ě docházelo k postupnému rušení krajských národních výbor ů.
Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. I. díl, s. 13. 21 BARTOŠ, J. - SCHULZ, J. - TRAPL, M.: Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960. Sv. 7, s. 190. 22 Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. I. díl, s. 14. Zrušené ONV od 1. 7. 1960: ONV Valašské Mezi říčí, ONV Holešov, ONV Uherský Brod, ONV Valašské Klobouky. - 20 - 5.5 Období od roku 2000
Na základ ě zákona Parlamentu ČR č. 347/1997 Sb. o vytvo ření vyšších územních správních celk ů24 byly okresy Krom ěř íž, Uherské Hradišt ě, Vsetín a Zlín k 1. lednu 2000 za člen ěny do nov ě vzniklého Zlínského kraje. Zákonem č. 320/2002 Sb. došlo 31. prosince 2002 k ukon čení činnosti okresních ú řad ů − okresy jako územní jednotky z ůstaly zachovány.25 Část kompetencí okresních ú řad ů p řešla na krajský ú řad, část na nov ě vzniklé obce s rozší řenou p ůsobností (obce III. stupn ě) a obce s pov ěř eným obecním ú řadem (obce II. stupn ě). Od 1. ledna 2003 existuje na území Zlínského kraje celkem 13 správních obvod ů obcí s rozší řenou p ůsobností (SO ORP) a 25 správních obvod ů obcí s pov ěř eným obecním ú řadem (SO POÚ). 26
Tab. 3 Správní obvody obcí s rozší řenou p ůsobností a obcí s pov ěř eným obecním úřadem ve Zlínském kraji k roku 2010 okres SO ORP SO POÚ Byst řice pod Hostýnem, Byst řice p. H., Holešov, Hulín, Chropyn ě, Krom ěř íž Holešov, Kory čany, Krom ěř íž, Morkovice-Slížany Krom ěř íž Uherské Uherské Hradišt ě, Bojkovice, Staré Město, Uherské Hradišt ě, Hradišt ě Uherský Brod Uherský Brod, Uherský Ostroh Rožnov pod Radhošt ěm, Horní Lide č, Karolinka, Rožnov p. R., Vsetín Valašské Mezi říčí, Valašské Mezi říčí, Vsetín Vsetín Luha čovice, Otrokovice, Brumov-Bylnice, Luha čovice, Napajedla, Zlín Valašské Klobouky, Otrokovice, Slavi čín, Valašské Klobouky, Vizovice, Zlín Vizovice, Zlín Zdroj : Města a obce online [online]. © 2011 [cit. 2011-01-15]. Dostupné z URL
Když v roce 2003 vznikaly správní obvody obcí s rozší řenou p ůsobností a pov ěř ených obecních ú řad ů, mohly být p ři vymezování jejich území brány v potaz hranice politických a soudních okres ů, existujících v roce 1948. Je-li tomu tak i v případ ě administrativního člen ění Zlínského kraje, se pokusí zjistit následující kapitola.
24 Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. I. díl, s. 15. 25 Tamtéž. 26 Města a obce online [online]. © 2011 [cit. 2011-01-15]. Dostupné z URL
5.6 Paralela mezi politickými (soudními) okresy a SO ORP (SO POÚ)
5.6.1 Okres Krom ěř íž
Dnešní území okresu Krom ěř íž bylo roku 1948 tvo řeno dv ěma politickými okresy, a to okresem Krom ěř íž a okresem Holešov. Politický okres Krom ěř íž se dále členil na dva soudní okresy − Krom ěř íž a Zdounky, okres Holešov na soudní okresy Holešov a Byst řice pod Hostýnem. V sou časnosti je území Krom ěř ížska rozd ěleno na SO ORP Byst řice pod Hostýnem, Holešov a Krom ěř íž. SO ORP Krom ěř íž spojuje území soudních okres ů Krom ěř íž, Zdounky a části Kyjova. První dva jmenované SO ORP existují tém ěř ve stejném rozsahu jako d řív ější soudní okresy Holešov a Byst řice pod Hostýnem. Došlo pouze k menším územním úpravám p ři hranicích s okresy P řerov, Vsetín a Zlín (odpojení n ěkolika obcí). Daleko v ětší územní zm ěna nastala v jihozápadní části okresu, kam byla v roce 1960 p řičlen ěna obec Kory čany. Ta d říve náležela do již zmín ěného soudního okresu Kyjov, dnes spadá pod SO ORP Krom ěř íž a vytvá ří vlastní SO POÚ Kory čany. 27 Zdroj : vlastní zpracování - 22 - 5.6.2 Okres Uherské Hradišt ě
Dnešní okres Uherské Hradišt ě byl v roce 1948 rozd ělen na dva politické okresy, a to Uherské Hradišt ě a Uherský Brod. Politický okres Uherské Hradišt ě se dále členil na soudní okresy Napajedla, Uherské Hradišt ě a Uherský Ostroh. Politický okres Uherský Brod byl rozd ělen na soudní okres Bojkovice, Uherský Brod a Valašské Klobouky. V sou časnosti je území Uherskohradiš ťska rozd ěleno na dv ě SO ORP − Uherské Hradišt ě a Uherský Brod. Jejich územní rozsah se z velké v ětšiny kryje se stejnojmennými politickými okresy. Nedošlo ani ke zm ěně pr ůběhu hranice mezi t ěmito regiony, jsou pouze o n ěco menší. Územnímu rozložení d řív ějších soudních okres ů odpovídají v tomto regionu spíše dnešní SO POÚ. Správní obvod POÚ Bojkovice zaujímá jižní část bývalého soudního okresu Bojkovice, stejn ě tak i SO POÚ Uherský Brod, který se dnes rozprostírá p ředevším v jižní části stejnojmenného soudního okresu. Území soudního okresu Uherské Hradišt ě je dnes rozd ěleno mezi dva správní obvody, a to SO POÚ Uherské Hradišt ě, který ve v ětší mí ře obklopuje SO POÚ Staré M ěsto. SO POÚ Uherský Ostroh je dnes pouhým zlomkem bývalého Ostrožského soudního okresu, který zasahoval až do dnešního okresu Hodonín.
5.6.3 Okres Vsetín
Území dnešního okresu Vsetín, jako jediné ze všech čty ř analyzovaných okres ů, tém ěř zcela odpovídá územnímu rozsahu politických okres ů Valašské Mezi říčí a Vsetín v roce 1948. V tomto roce byl politický okres Vsetín zárove ň okresem soudním, okres Valašské Mezi říčí se členil na soudní okres Rožnov pod Radhošt ěm a Valašské Mezi říčí. Dnešní administrativní člen ění okresu na SO ORP Rožnov pod Radhošt ěm, Valašské Mezi říčí a Vsetín tedy tém ěř p řesn ě odpovídá územnímu rozložení soudních okres ů v již zmi ňovaném roce. K výrazným zm ěnám nedošlo ani u pr ůběhu jejich vzájemných administrativních hranic. Pouze území SO ORP Vsetín dnes částe čně zasahuje do východní části soudního okresu Vizovice (obce Prlov a Pozd ěchov). Zabírá také severní část soudního okresu Valašské Klobouky (dnes tyto obce tvo ří SO POÚ Horní Lide č).
5.6.4 Okres Zlín
Asi nejv ětší územní zm ěnou prošel dnešní okres Zlín. Ten byl v roce 1948 tvo řen pouze jedním politickým okresem Zlín (v té dob ě Gottwaldov), který se členil
- 23 - na soudní okresy Zlín (Gottwaldov) a Vizovice. Jejich územní rozsah částe čně odpovídá dnešním SO ORP Zlín a Vizovice. V sou časnosti se na území Zlínského okresu nachází celkem p ět SO ORP. Jsou jimi SO ORP Luha čovice ( část území bývalého soudního okresu Uherský Brod, Bojkovice, Valašské Klobouky a Vizovice), Otrokovice (část soudního okresu Zlín a soudního okresu Napajedla), Valašské Klobouky (jižní část soudního okresu Vizovice a v ětšina území soudního okresu Valašské Klobouky), Vizovice (p řevážná v ětšina území stejnojmenného soudního okresu) a Zlín (spojuje území soudního okresu Zlín a části soudního okresu Holešov). Administrativní hranice mezi SO ORP Zlín a SO ORP Vizovice si prakticky zachovala stejný pr ůběh, jaký m ěla hranice mezi bývalými soudními okresy Zlín a Vizovice.
5.7 Shrnutí
Analýza v předchozí kapitole potvrdila paralely (shody) aktuálního správního člen ění s vymezeními z minulosti − s politickými a soudními okresy, které existovaly na tomto území v roce 1948. Nejpatrn ěji je to vid ět na území okresu Vsetín, kde jednotlivé hranice mezi správními obvody prakticky kontinuáln ě p řešly do dnešní doby. Obdobn ě je tomu tak také na Krom ěř ížsku. Zde již ale k ur čitým zm ěnám oproti minulosti došlo, a to p ředevším v jižní části okresu. Naopak k nejv ětším prom ěnám administrativních hranic došlo na Zlínsku. Zde byly krom ě starých vymezeny také nové obvody, jež d říve neexistovaly. Soudní okresy nebyly možným vzorem pouze pro vznik správních obvod ů obcí s rozší řenou p ůsobností, ale také pro vymezení správních obvod ů obcí s pov ěř eným obecním ú řadem. Nejz řeteln ěji je to patrné na území dnešního Uherskohradiš ťska. Co se tý če po čtu center jednotlivých správních obvod ů, došlo oproti p ředchozím dobám k jejich celkovému nár ůstu. Na Vsetínsku v sou časnosti existuje p ět správních center (Karolinka, Horní Lide č, Rožnov pod Radhošt ěm, Valašské Mezi říčí a Vsetín). Oproti roku 1948 p řibyla centra Karolinka a Horní Lide č. Území okresu Krom ěř íž má center celkem sedm (Byst řice pod Hostýnem, Holešov, Hulín, Chropyn ě, Kory čany, Krom ěř íž a Morkovice-Slížany). P ůvodní centra (Byst řice pod Hostýnem, Holešov a Krom ěř íž) z ůstala. Zaniklo centrum Zdounky, ale v obvodu jeho působnosti dnes působí Morkovice-Slížany. Dalšími novými centry na Krom ěř ížsku jsou Hulín, Chropyn ě a Kory čany. Dnešní okres Uherské Hradišt ě zahrnuje p ět center (Bojkovice, Staré M ěsto, Uherské Hradišt ě, Uherský Brod a Uherský Ostroh). V roce 1948
- 24 - zde existovalo center šest − krom ě výše jmenovaných ješt ě Napajedla a Valašské Klobouky. Ty byly ale p řesunuty do okresu Zlín. Nov ě vzniklým centrem je Staré M ěsto. K nejv ětšímu nár ůstu po čtu center došlo na Zlínsku. Zatímco v roce 1948 zde existovala pouze dv ě centra (Vizovice a Zlín), v sou časnosti je to již center osm (Brumov-Bylnice, Luha čovice, Napajedla, Otrokovice, Slavi čín, Valašské Klobouky, Vizovice a Zlín).
- 25 - 6 Prostorové uspo řádání kraje na základ ě reálných prostorových vazeb
6.1 Nodální regiony vytvo řené na základ ě dojíž ďky do zam ěstnání
Na základ ě analýzy dat SLDB 2001 dojíž ďky do zam ěstnání podle metody uvedené v kapitole 2.1 Metoda vymezení nodálních region ů bylo zjišt ěno, že se na území Zlínského kraje nachází 16 nodálních region ů, jejichž centry jsou obce Bojkovice, Byst řice pod Hostýnem, Holešov, Kory čany, Krom ěř íž, Lou čka, Luha čovice, Otrokovice, Rožnov pod Radhošt ěm, Slavi čín, Uherské Hradišt ě, Uherský Brod, Valašské Klobouky, Valašské Mezi říčí, Vsetín a Zlín.
Obr. 2 Nodální regiony Zlínského kraje podle SLDB 2001 (dojíž ďka do zam ěstnání)28
28 Zdroj : Český statistický ú řad: Dojíž ďka do zam ěstnání a škol. Okres Hodonín, okres Krom ěř íž, okres Uherské Hradišt ě, okres P řerov, okres Vsetín, okres Vyškov, okres Zlín. SLDB 2001.; vlastní zpracování - 26 - Vzhledem k tomu, že se na území kraje nachází celkov ě 25 správních obvod ů obcí s rozší řenou p ůsobností a z výsledk ů zpracování dat vychází region ů pouze 16, je jasné, že n ěkterá st řediska SO POÚ nedosáhla takového vlivu, aby se mohla stát centry dojíž ďky do zam ěstnání. Jedná se o tato centra: Brumov-Bylnice, Horní Lide č, Hulín, Chropyn ě, Karolinka, Morkovice-Slížany, Napajedla, Staré M ěsto, Uherský Ostroh a Vizovice. Naopak obec Lou čka, která není centrem SO POÚ, se dojíž ďkovým centrem stala. Na Vsetínsku má v dojíž ďce do zam ěstnání nejv ětší vliv bývalé okresní m ěsto Vsetín. Jeho nodální region dokonale kopíruje hranice SO POÚ Vsetín a zcela pohltil SO POÚ Karolinka a Horní Lide č. Okrajov ě zasahuje také do správního obvodu Valašských Klobouk ů. Dojíž ďkové regiony Valašského Mezi říčí a Rožnova pod Radhošt ěm se tém ěř zcela shodují s hranicemi jejich SO POÚ. Také nodální regiony Byst řice pod Hostýnem a Holešov se tém ěř shodují s hranicemi svých SO POÚ, zde již ale existují menší územní zm ěny. Dojíž ďkový region Byst řice pod Hostýnem jako jeden ze dvou region ů (tím druhým je region Kory čany) p řesahuje svým vlivem mimo území kraje. Z Olomouckého kraje z okresu Přerov do n ěj spádují obce ležící p ři krajských hranicích. Nodální region Kory čany na západ ě Zlínského kraje vypl ňuje tém ěř celé území SO POÚ Kory čany a sv ůj vliv rozši řuje také do západní části SO POÚ Uherské Hradišt ě. Hlavní dojíž ďkové toky do regionu Kory čany sm ěř ují také z Jihomoravského kraje.29 Jeden z nejv ětších dojíž ďkových region ů kraje vytvá ří m ěsto Krom ěř íž. Tento region zasahuje celkem do p ěti SO POÚ, z toho u t řech vypl ňuje celé jejich vymezené území (SO POÚ Hulín, Chropyn ě a Morkovice-Slížany). U SO POÚ Kory čany zasahuje do jeho severní části a samoz řejm ě vypl ňuje p řevážnou část území SO POÚ Krom ěř íž, krom ě jeho východního okraje. Na území Uherskohradiš ťského okresu zasahuje celkem 5 nodálních region ů. Nejmenší region vytvá ří Bojkovice, jejichž spádová oblast je oproti hranicím SO POÚ Bojkovice pon ěkud menší, protože část území ovliv ňuje dojíž ďkový region Uherského Brodu. Sv ůj vliv v okrese nejvíce uplat ňují nody Uherské Hradišt ě a Uherský Brod. Ten se ale tém ěř shoduje s administrativními hranicemi SO POÚ Uherský Brod. Uherské Hradišt ě v rámci dojíž ďky do zam ěstnání zcela pohltilo nedaleké Staré M ěsto s jeho SO POÚ i vzdálen ější a o hodn ě menší centrum SO POÚ 29 Více informací o mimokrajské dojíž ďce je uvedeno v kapitole 8.
- 27 - Uherský Ostroh. Naopak obce v severovýchodní části SO POÚ Uherské Hradišt ě jsou svojí dojíž ďkou do zam ěstnání orientovány do nodálního regionu Zlín. Nejv ětší obec kraje − Zlín − vytvá ří v rámci dojíž ďky do zam ěstnání tém ěř stejn ě velký region jako je nodální region Vsetín. Spádují do n ěj všechny obce z SO POÚ Vizovice, na jihu uplat ňuje sv ůj vliv na velké části území SO POÚ Luha čovice a zasahuje také do již zmín ěné severní části SO POÚ Uherské Hradišt ě, následn ě pak do SO POÚ Napajedla a Holešov. Obec Napajedla jako centrum SO POÚ nem ěla v dojíž ďce do zam ěstnání takový vliv, aby dokázala vytvo řit nodální region. Území jejího správního obvodu si rozd ělily nody Zlína a nedalekých Otrokovic. Ty zasahují také do správních obvod ů POÚ Krom ěř íže a Holešova. Nodálním regionem, jehož centrum není ale centrem SO POÚ, se stal region Lou čka. Je vymezen v severní části SO POÚ Valašské Klobouky a náleží do n ěj v četn ě Lou čky také obce Drnovice, Tichov, Újezd a Vysoké Pole. Ve východní části Zlínského okresu uplat ňují sv ůj vliv p ředevším Valašské Klobouky a Slavi čín, jejich nodální regiony zasahují do vícero SO POÚ. Zcela pohlcen je SO POÚ Brumov-Bylnice, který je rozd ělen tém ěř na poloviny mezi dva výše zmín ěné nody. Dojíž ďkový region Slavi čín získává také část území na úkor SO POÚ Valašské Klobouky, které je tak rozd ěleno mezi t ři nodální regiony. Dojíž ďkový region Luha čovic se rozprostírá p ředevším v centrální části SO POÚ Luha čovice. Severovýchodní a západní část spadají v systému dojíž ďky za prací do nodu Zlína, naopak vliv Luha čovic p řesahuje na východ ě do SO POÚ Slavi čín.
6.2 Nodální regiony vytvo řené na základ ě dojíž ďky do škol
Stejnou metodou analýzy dat, jaká prob ěhla v předchozí kapitole, byla zjiš ťována i dojíž ďka obyvatel do škol. Výsledkem analýzy je zjišt ění, že se na území Zlínského kraje nachází celkem 18 nodálních region ů s centry Bojkovice, Byst řice pod Hostýnem, Holešov, Kory čany, Krom ěř íž, Luha čovice, Morkovice-Slížany, Napajedla, Otrokovice, Rožnov pod Radhošt ěm, Slavi čín, Uherské Hradišt ě, Uherský Brod, Valašské Klobouky, Valašské Mezi říčí, Vizovice, Vsetín a Zlín. V porovnání s dojíž ďkou do zam ěstnání se po čet dojíž ďkových region ů zvýšil o dva − p řibyly regiony Morkovice-Slížany, Napajedla a Vizovice, naopak ubyl nodální region Lou čka. Nodální regiony, stejn ě jako u dojíž ďky do zam ěstnání,
- 28 - tak i v tomto p řípad ě, nevytvá ří centra SO POÚ Brumov-Bylnice, Horní Lide č, Hulín, Chropyn ě, Karolinka, Staré M ěsto a Uherský Ostroh. Na Vsetínsku se regiony dojíž ďky do škol oproti region ům dojíž ďky do zam ěstnání výrazn ě nezm ěnily. Nodální region Vsetín z ůstal v naprosto stejných hranicích, to znamená, že vliv Vsetína se ani nezmenšil, ani nezv ětšil. Menší územní zm ěny nastaly u region ů Rožnova pod Radhošt ěm a Valašského Mezi říčí, který se jako jediný zmenšil. Nodální region Valašského Mezi říčí naopak sv ůj vliv rozší řil, a to na východ do SO POÚ Rožnov pod Radhošt ěm a na západ ě na úkor SO POÚ Byst řice pod Hostýnem. Také se rozší řil za hranice kraje.
Obr. 3 Nodální regiony Zlínského kraje podle SLDB 2001 (dojíž ďka do škol) 30
U dojíž ďkových region ů Byst řice pod Hostýnem a Holešov došlo oproti dojíž ďce do zam ěstnání k územnímu zmenšení. Region Byst řice pod Hostýnem se zmenšil o část území na severovýchod ě, která za čala spádovat do nodu Valašského Mezi říčí. Od nodálního regionu Holešov se v jeho severní části odpojily dv ě 30 Zdroj : Český statistický ú řad: Dojíž ďka do zam ěstnání a škol. Okres Hodonín, okres Krom ěř íž, okres Přerov, okres Uherské Hradišt ě, okres Vsetín, okres Vyškov, okres Zlín. SLDB 2001.; vlastní zpracování - 29 - obce (Kostelec u Holešova a N ěmčice), které v rámci dojíž ďky do škol spádují do P řerova v Olomouckém kraji. V rámci nodálního regionu Krom ěř íž se nov ě vy členil region Morkovice-Slížany, který vypl ňuje p řevážn ě severní polovinu SO POÚ Morkovice-Slížany. Dojížďkový region Kory čany je menší než u dojíž ďky do zam ěstnání, a to p ředevším v důsledku rozší ření vlivu Krom ěř íže sm ěrem na jihozápad. Na území Uherskohradiš ťského okresu bylo p řistoupeno k menším úpravám. Na základ ě respektování regionaliza čních pravidel musel být rozpušt ěn nodální region Bílovice. Vytvo řil se totiž uprost řed regionu Uherské Hradišt ě, což regionaliza ční pravidla nedovolují. Byla tedy provedena nová analýza dojíž ďky, a to na základ ě druhých dojíž ďkových sm ěrů. Bylo zjišt ěno, že všechny obce nodu Bílovice 31 spádují do nodálního regionu Uherské Hradišt ě. Všechny t ři nodální regiony se tudíž oproti region ům na základ ě dojíž ďky do zam ěstnání příliš nezm ěnily. V nejsevern ější části nodu Uherské Hradišt ě pouze převládl vliv Uherského Hradišt ě, obce zde již nespádují do Zlína. Došlo také k rozší ření dojíž ďkového regionu Bojkovice sm ěrem na východ na úkor regionu Uherský Brod. Nejv ětší územní zm ěny v rámci dojíž ďky do škol zaznamenal okres Zlín. Oproti dojíž ďce do zam ěstnání zde p řibyly dva nové regiony − Napajedla a Vizovice. Lou čka, která vytvo řila nodální region dojíž ďky do zam ěstnání, v tomto p řípad ě již nedosáhla takového vlivu, aby mohla být centrem dojíž ďkového regionu. Nov ě vzniklý nod Vizovice zaujímá jižní polovinu území SO POÚ Vizovice, zbytek území správního obvodu spáduje stejn ě, jak tomu bylo u dojíž ďky do zam ěstnání, ke Zlínu. Obec Napajedla vytvo řila nodální region také na polovin ě území svého SO POÚ, a to na úkor Zlína a Otrokovic. Otrokovický dojíž ďkový region do škol se ale oproti tomu do zam ěstnání výrazn ě nezmenšil. Nodální region Zlín zaznamenal v ůbec nejv ětší úbytek území ze všech krajských region ů. Jediný dojíž ďkový region, který se p řesn ě kryje s administrativními hranicemi SO POÚ, je region Luha čovice. Ten získal území práv ě na úkor Zlína. Posledními centry, které v dojíž ďce do škol op ět uplat ňují sv ůj vliv a vytvá řejí regiony, jsou Slavi čín a Valašské Klobouky. Oba regiony si rozd ělily území regionu Lou čka a i nadále se d ělí také o území SO POÚ Brumov-Bylnice.
31 Obce náležící do nodálního regionu Bílovice: Bílovice, Kn ěžpole, Mist řice, Nedachlebice, Topolná. - 30 - 6.3 Nodální regiony vytvo řené na základ ě celkové dojíž ďky
Celkovou dojíž ďkou rozumíme souhrn dojíž ďky do zam ěstnání a dojíž ďky do škol. Její analýza podává pom ěrn ě syntetický obraz o krátkodobém migra čním chování obyvatel zkoumaného území. Nevýhodou však mohou být jistá zjednodušení, zp ůsobená práv ě sou čtem migračních tok ů pro pracující i studující. 32 Na základ ě analýzy celkové dojíž ďky obyvatelstva bylo ve Zlínském kraji vymezeno 16 nodálních region ů. Stejný po čet region ů je vymezen i u dojíž ďky do zam ěstnání, u dojíž ďky do škol bylo vymezeno o dva regiony více. Jejich centry jsou: Bojkovice, Byst řice pod Hostýnem, Holešov, Kory čany, Krom ěř íž, Luha čovice, Otrokovice, Rožnov pod Radhošt ěm, Slavi čín, Uherské Hradišt ě, Uherský Brod, Valašské Klobouky, Valašské Mezi říčí, Vizovice, Vsetín a Zlín. Všechna tato centra jsou zárove ň centry SO POÚ. Pokud srovnáme územní rozsah jednotlivých nodálních region ů vzniklých při celkové dojíž ďce, zjistíme, že se až tak výrazn ě neliší od region ů dojížd ěk předchozích. K přesah ům za hranice Zlínského kraje dochází op ět v rámci dojíž ďkového regionu Valašské Mezi říčí a Byst řice pod Hostýnem, a také v rámci nodálního regionu Kory čany. Do n ěj stále dojížd ějí obce z Jihomoravského kraje − z okresu Vyškov a z okresu Hodonín.33 Naopak obce Kostelec u Holešova a N ěmčice z SO POÚ Holešov již nevyjížd ějí do P řerova v Olomouckém kraji. Nejvýrazn ější územní zm ěnou je p řesunutí dojíž ďkového regionu Vizovice oproti dojíž ďce do škol více na východ. Nejv ětší nár ůst zaznamenal nodální region Zlín, a to p ředevším na úkor dojíž ďkových region ů Luha čovice, Slavi čín a Valašské Klobouky. Také v případ ě celkové dojíž ďky došlo k tomu, že n ěkterá centra správních obvod ů obcí s pov ěř eným obecním ú řadem nedosáhla takového vlivu, aby mohla vytvo řit nodální regiony. Na Krom ěř ížsku nedošlo k vymezení dojíž ďkových region ů pro centra SO POÚ Hulín, Chropyn ě a Morkovice-Slížany. Spadají totiž do nodálního regionu Krom ěř íž. Na Uherkohradiš ťsku nemají žádný dojíž ďkový vliv centra SO POÚ Staré M ěsto a Uherský Ostroh (spádují pod region Uherské Hradišt ě). Jako centra nodálních region ů nem ůžeme ozna čit ani obce Karolinku a Horní Lide č, protože celé
32 ROUBÍNEK, P.: Regionalizace Olomouckého kraje: teorie a praxe. Magisterská diplomová práce obhájená na Kated ře geografie Univerzity Palackého v Olomouci v roce 2010. s. 36. 33 Více informací o mimokrajské dojíž ďce je uvedeno v kapitole 8.
- 31 - jejich obvody spádují do nodu Vsetína. Centrum SO POÚ Brumov-Bylnice nedokázalo vytvo řit vlastní dojíž ďkový region, protože si celé jeho území mezi sebe rozd ělily regiony Valašské Klobouky a Slavi čín. Rozd ělený je také SO POÚ Napajedla, jenž je v celkové dojíž ďce rozd ělen mezi dojíž ďkové regiony Zlína a Otrokovic. Pokud nebereme v úvahu obce Morkovice-Slížany a Napajedla, které sv ůj dojíž ďkový region vytvo řily alespo ň p ři dojíž ďce do škol, ani jedno z výše jmenovaných center SO POÚ nebylo schopno vytvo řit vlastní nodální region v žádném migra čním sm ěru (dojíž ďka do zam ěstnání, škol a celkem). Otázkou tedy z ůstává, zda bylo opodstatn ěné z řizovat jejich správní obvody obcí s rozší řenou p ůsobností.
Obr. 4 Nodální regiony Zlínského kraje podle SLDB 2001 (celková dojíž ďka) 34
6.4 Charakteristika nodálních region ů vytvo řených na základ ě celkové dojíž ďky
Čty ři územn ě nejv ětší nodální regiony Zlínského kraje vytvá ří bývalá okresní města. Nejv ětším regionem je Vsetín, jehož rozloha dosahuje cca 640 km 2. 34 Zdroj : Český statistický ú řad: Dojíž ďka do zam ěstnání a škol. Okres Hodonín, okres Krom ěř íž, okres Přerov, okres Uherské Hradišt ě, okres Vsetín, okres Vyškov, okres Zlín. SLDB 2001.; vlastní zpracování - 32 - Na druhém míst ě se nachází Zlín (566 km 2), na t řetím Uherské Hradišt ě (489 km 2) a čtvrté místo zaujímá nodální region Krom ěř íž (429 km 2). Naopak nejmenšími regiony jsou Luha čovice s 57 km 2, Vizovice (80 km 2) a Kory čany (85 km 2). Srovnávání region ů podle jejich rozlohy však v tomto p řípad ě není relevantní. Pokud se nap říklad podíváme na velikost katastrálních území jednotlivých obcí v nodálním regionu Vsetín, tak zjistíme, že v ětšina z nich je nepom ěrn ě v ětší než například katastry v regionu Krom ěř íž. Proto jsou jednotlivé dojíž ďkové regiony se řazeny podle po čtu obcí (viz tabulka 4).
Tab. 4 Nodální regiony celkové denní dojíž ďky ve Zlínském kraji (se řazeno podle po čtu obcí v jednotlivých regionech) centrum rozloha hustota po čet obcí po čet obyvatel nodálního regionu (km 2) (ob./km 2) Zlín 55 127 485 566,45 225,1 Uherské Hradišt ě 45 91 161 489,23 186,3 Krom ěř íž 42 63 946 429,22 149 Vsetín 30 67 118 639,28 105 Uherský Brod 23 42 141 357,52 117,9 Valašské Mezi říčí 17 43 946 331,55 132,5 Holešov 16 20 058 115,05 174,3 Byst řice pod Hostýnem 16 16 867 174,82 96,4 Valašské Klobouky 12 16 879 157,91 106,9 Slavi čín 11 13 860 168,94 82 Rožnov pod Radhošt ěm 10 36 414 246,51 147,7 Otrokovice 8 28 917 94,25 306,8 Vizovice 7 7 647 79,98 95,6 Bojkovice 6 7 791 106,61 73,1 Kory čany 6 4 263 85,45 49,9 Luha čovice 5 8 288 57 145,4 celkem 309* 596 781 4 099,77 145,6 * Do výsledku jsou zahrnuty i mimokrajské obce dojížd ějící do center ve Zlínském kraji. Zdroj dat : SLDB 2001; vlastní výpo čty a zpracování
Z celkového po čtu 309 zpracovaných obcí spadá 55 obcí do nodálního regionu Zlín. Druhým v po řadí je region Uherské Hradišt ě se 45 obcemi, na t řetím míst ě se nachází Krom ěř íž (42 obcí) a na čtvrtém nod Vsetín (30 obcí). V celkové charakteristice nodální region Zlín výrazně nep řevyšuje ostatní dojíž ďkové regiony, jak by se dalo o čekávat a jak tomu bylo v případ ě olomouckého dojíž ďkového
- 33 - regionu v Olomouckém kraji. Ten, krom ě po čtu obcí, p řevažoval nad ostatními nodálními regiony ve všech ukazatelích, p ředevším v po čtu obyvatel, dále v rozloze a v hustot ě zalidn ění. 35 Zlínský region opanoval pouze ukazatele po čtu obcí a obyvatel. Zatímco olomoucký dojíž ďkový region je v po čtu obyvatel tém ěř dvojnásobn ě veliký než druhý prost ějovský, zlínský region je oproti uherskohradiš ťkému v ětší pouze o t řetinu obyvatel. V rozloze a v hustot ě zalidn ění se nodální region Zlín nachází až na druhém míst ě − v prvním p řípad ě za Vsetínem, v druhém p řípad ě za Otrokovicemi. P řesto pat ří zlínský region mezi 10 nejv ětších dojíž ďkových region ů v České republice. 36 Nejmenší možný nodální region tvo ří Luha čovice, do kterých dojížd ějí pouze čty ři obce. Region má tedy celkem 5 obcí. Další v po řadí jsou regiony Kory čany (6 obcí), Bojkovice (6 obcí) a Vizovice (7 obcí).
Nejv ětšího po čtu obyvatel dosahují nodální regiony bývalých okresních m ěst. Co se tý če hustoty obyvatelstva v jednotlivých dojíž ďkových regionech, tak nejv ětších hodnot, které p řesahují 225 ob./km 2, dosahují centrální regiony Otrokovice a Zlín a dále pak region Uherské Hradišt ě (186,3 ob./km 2). U zlínského a uherskohradiš ťského regionu je to zp ůsobeno p ředevším nejv ětším po čtem obcí, v případ ě otrokovického regionu vysokým po čtem obyvatel Otrokovic ve srovnání s malou rozlohou regionu. Na sledovaném území ale p řevažují hlavn ě regiony s hustotou obyvatelstva 75-125 ob./km 2. Jedná se p ředevším o nody v příhrani čních oblastech se Slovenskem. Nejmenší hustota se nachází v nodálních regionech Kory čany a Bojkovice.
35 viz ROUBÍNEK, P.: Regionalizace Olomouckého kraje: teorie a praxe. Magisterská diplomová práce obhájená na Kated ře geografie Univerzity Palackého v Olomouci v roce 2010, s. 38. 36 HALÁS, M. a kol.: Delimitation of micro-regions in the Czech Republic by nodal relations. In: Moravian Geographical Reports, Vol. 18, 2/2010, s. 19.
- 34 - Obr. 5 Hustota zalidn ění v nodálních regionech celkové denní dojíž ďky 37
6.5 Sociogeografická regionalizace podle Martina Hampla
St řediska nodálních region ů m ůžeme charakterizovat i jinak, t řeba na základ ě jejich polohy, dopravního spojení, nebo ekonomického potenciálu. Podle Martina Hampla (2005) a jeho sociogeografické regionalizace České republiky pro rok 2001 se regionální st řediska ve Zlínském kraji d ělí na: regionální st ředisko mezoregionálního významu - Zlín regionální st řediska mikroregionálního významu - Byst řice pod Hostýnem, Holešov, Krom ěř íž, Rožnov pod Radhošt ěm, Uherské Hradišt ě, Uherský Brod Valašské Klobouky Valašské Mezi říčí, Vsetín Po čet region ů vytvo řených na základ ě Hamplovy sociogeografické regionalizace je v porovnání s po čtem region ů celkové dojíž ďky menší. Hamplova regionalizace řadí do regionu st řediska Zlín i území náležící v případ ě celkové dojíž ďky do regionu Luha čovic, Otrokovic, Slavi čína a Vizovic, ke st ředisku Uherský Brod p řiřazuje území
37 Zdroj dat : SLDB 2001; vlastní zpracování
- 35 - nodálního regionu Bojkovice. St ředisko Kory čany řadí Hampl k regionálnímu st ředisku Kyjov. Asi nejv ětší odchylkou mezi ob ěma regionalizacemi je v Hamplov ě případ ě neza řazení mikroregion ů Rožnova pod Radhošt ěm a Valašského Mezi říčí do Zlínského mezoregionu a naopak p řiřazení mikroregionu Velká nad Veli čkou (viz obr. 6).
Obr. 6 Sociogeografická regionalizace ČR v roce 2001 podle M. Hampla 38
Sociogeografická regionalizace profesora Martina Hampla je vytvo řena hierarchicky. Jsou rozlišena regionální st řediska makroregionální (Praha), mezoregionální (všechna krajská m ěsta krom ě Jihlavy) a mikroregionální (celkem 131 mikroregion ů). Při regionalizaci podle Martina Hampla byly mikroregiony 1. stupn ě vymezeny primárn ě jako regiony pracovní dojíž ďky a v některých p řípadech sekundárn ě upraveny především podle pravd ěpodobného obslužného spádu obcí a dojíž ďky do škol. Při jejich finálním výb ěru byla použita následující velikostní kritéria: požadovaná 38 Pozn : Čísla ozna čující st řediska odpovídají jejich po řadí podle komplexního regionálního významu. 7 - Zlín, 19 - Uherské Hradišt ě, 34 - Krom ěř íž, 44 - Vsetín, 51 - Valašské Mezi říčí, 73 - Uherský Brod, 82 - Rožnov pod Radhošt ěm, 83 - Velká nad Veli čkou, 111 - Holešov, 124 - Byst řice pod Hostýnem, 144 - Valašské Klobouky Zdroj : HAMPL, M.: Geografická organizace spole čnosti v České republice: Transforma ční procesy a jejich obecný kontext. Praha 2005, mapová p říloha; vlastní úprava
- 36 - minimální velikost celého regionu musela být 15 tisíc obyvatel a samotného zázemí 5 tisíc obyvatel. Tyto hodnoty odpovídají p řibližn ě modální velikosti pracovních obvod ů a lze je proto ozna čit za kritické pro formování elementárn ě vyvinutého funk čního mikroregionu s odpovídající polaritou st řediska a zázemí. Existuje ale řada jednotek p řechodného typu, proto byly rozlišeny dv ě skupiny st ředisek s částe čnou mikroregionální funkcí: subregionální typu A, jejichž pracovní obvod m ěl „pot řebných“ 15 tisíc obyvatel, avšak v zázemí žilo pouze 2 500-4 999 obyvatel; subregionální typu B, jejichž pracovní obvod m ěl pouze 10 000-14 999 obyvatel, ale v zázemí žilo přes 5 000 obyvatel. 39 Subregionem typu B je na území Zlínského kraje pro rok 1991 Slavi čín. V roce 2001 již ale požadovaná kritéria pro vytvo ření subregionu typu B nespl ňoval.40 Na rozdíl od Hamplovy regionalizace byla regionalizace na základ ě dojíž ďky, se kterou se pracovalo v této práci, vytvo řená pomocí těchto kritérií: Jako centrum dojíž ďky byla brána taková obec, do které sm ěř ují alespo ň čty ři hlavní dojíž ďkové sm ěry z okolních obcí, tzn., že nejmenší dojíž ďkový region musel mít minimáln ě p ět obcí. Žádná další kritéria, jako nap ř. po čet obyvatel st řediska nebo celého regionu nebyla brána v potaz. Což je rozdíl mezi Hamplovou regionalizací a regionalizací uvedenou v této práci.
6.6 Vliv (dez)integrace obcí na podobu nodálních region ů
V práci byla diskutována i možná problematika utvá ření nodálních region ů podle námi uvedených, pom ěrn ě „nenáro čných“ kritérií, obcemi dezintegrovanými od centra. Obnovení demokratické formy vlády se projevilo v znovuzavedení obecní samosprávy. Zákonem č. 367/1990 Sb. byla po 40 letech znovu obnovena samospráva obcí. Tento zákon nov ě a relativn ě rozsáhle vymezil samosprávné kompetence obcí. Reakcí na nové právní vymezení „svobodných“ obcí a sou časn ě reakcí na bývalé centralistické uplat ňování st řediskové soustavy a direktivního řízení investi ční činnosti byla masivní dezintegrace obcí. 41 Také ve Zlínském kraji docházelo v pr ůběhu 90. let
39 HAMPL, M.: Geografická organizace spole čnosti v České republice: transforma ční procesy a jejich obecný kontext. Praha 2005, s. 81. 40 Tamtéž, s. 145. 41 PERLÍN, R.: Venkov, typologie venkovského prostoru. [online]. © 2010 [cit. 2011-03-14]. Dostupné z URL
Ostrata
Te čovice ZLÍN Lípa
Karlovice ř Lhota B eznice
Obr. 7 Schéma dezintegrace obcí od Zlína 42
42 Vlastní návrh a zpracování. - 38 - Tab. 5 Dezintegrované obce ve Zlínském kraji v letech 1990-2001 rok dezintegrovaná rok dezintegrovaná centrum centrum odpojení obec odpojení obec Kom ňa Pitín 1990 Host ětín Bojkovice 1990 Záhorovice Lipová 1990 Chval čov 1992 Rudimov Byst řice 1992 Vítonice Slavi čín Šanov pod 1993 Blazice 1999 Petr ůvka Hostýnem 1994 Mrlínek 2000 Rokytnice Francova Valašská 1990 St řílky 1992 Zást řizly Lhota Senice Fryšták 2001 Lukove ček 1992 Karolín Sulimov Bo řenovice 1993 Vrbka Přílepy Uherské Kunovice 1990 Holešov 1990 Rymice Hradišt ě Staré M ěsto Valašská Třeb ětice 1990 Seninka Polanka Hulín 1990 Prav čice 1990 Pote č Jabl ůnka 1990 Pržno Valašské Křekov 1992 Jarohn ěvice Klobouky Vlachova Lhota 1990 Krom ěř íž Skaštice 1993 Tichov 2001 Šelešovice Vizovice 1990 Lhotsko Hoštice Janová 1992 1990 Kunkovice Vsetín Ústí Liten čice Nítkovice 1999 Lhota u Vsetína St řítež 1993 Hon ětice Zašová 1990 nad Be čvou Kunovice Lhota Lou čka 1990 Podolí 1990 Lípa Police Te čovice 1990 Pozlovice 1992 Karlovice Luha čovice Zlín 1993 Podhradí 1993 Březnice Komárov Napajedla 1990 Old řichovice 2001 Ostrata Poho řelice Zdroj : Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. Abecední p řehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. II. díl, Praha 2006; vlastní zpracování
Na Krom ěř ížsku se nejvíce obcí, celkem 4, odpojilo od Byst řice pod Hostýnem, Holešova a od obce Liten čice. U Holešova je zajímavostí, že všechny obce se od n ěj osamostatnily již v roce 1990. Od nejv ětšího m ěsta krom ěř ížského okresu, Krom ěř íže, se v pr ůběhu 90. let dezintegrovaly pouze t ři obce − Jarohn ěvice, Skaštice a Šelešovice. Dále se na území okresu Krom ěř íž osamostatnily obce od Hulína, St řílek a Sulimova.
- 39 - V okrese Vsetín se od bývalého okresního m ěsta v letech 1992 a 1999 odpojily 3 obce. Stejný po čet obcí se v roce 1990 osamostatnil také od obce Loučka. Od každé další obce se již obce dezintegrovaly po jedné (nap ř. Valašská Senice od Francovy Lhoty, Pržno od Jabl ůnky, nebo Seninka od Valašské Polanky). Nejmén ě obcí se osamostatnilo na Uherskohradiš ťku. Zde se v roce 1990 odpojily Kom ňa a Záhorovice od Bojkovic, Host ětín od Pitína a Kunovice a Staré Město od Uherského Hradišt ě. Na základ ě analýzy osamostatn ěných obcí a analýzy nodálních region ů, bylo zjišt ěno, že žádné dezintegrované obce nevytvo řily nodální region. Z toho vyplývá, že dezintegrace obcí, která prob ěhla v pr ůběhu 90. let, nem ěla žádný vliv na podobu nodálních region ů nacházejících se ve Zlínském kraji.
- 40 - 7 Regionalizace Zlínského kraje na základ ě aplikace Reillyho modelu
V literatu ře je popsána celá řada aplikací Reillyho modelu. Krom ě topografické verze použité v této práci se m ůžeme setkat také s geometrickou aplikací, která je velmi jednoduchá a názorná a na rozdíl od té topografické pracuje s izomorfní rovinou. Jak vypadá regionalizace Zlínského kraje v roce 2001 vytvo řená na základ ě aplikace geometrické verze Reillyho modelu, můžeme vid ět na obrázku č. 8.
Obr. 8 Vliv st ředisek sídelního systému v roce 2001 43
Metodikou popsanou v kapitole 2.2 Regionalizace na základ ě aplikace Reillyho modelu byly n ěkolikrát posuzovány všechny obce Zlínského kraje. V topografické verzi
43 Zdroj: ŘEHÁK, S. - HALÁS, M. - KLAPKA, P.: N ěkolik poznámek k možnostem aplikace Reillyho modelu. Geographia Moravica 1. Olomouc 2009, s. 51.; vlastní úprava - 41 - Reillyho modelu byl m ěněn koeficient odmocniny − pracovalo se s 2., 3., 5. a 7. odmocninou. Potenciálními centry modelových region ů byla stanovena sídla pov ěř ených obecních ú řad ů ve Zlínském i v okolních krajích. Pracovalo se také s reálnými silni čními vzdálenostmi mezi sídly a s po čty obyvatel obcí s pov ěř eným obecním ú řadem. Reálné silni ční vzdálenosti byly zjiš ťovány pomocí internetového serveru http://www.mapy.cz/, kde prost řednictvím „Plánova če trasy“ byly vyhledávány nejkratší vzdálenosti mezi jednotlivými obcemi a sídly POÚ (mezi jejich geografickými st ředy). Po čty obyvatel jednotlivých st ředisek vycházejí ze statistiky S čítání lidu, dom ů a byt ů k 1. 3. 2001.
7.1 P říklad vymezování p ůsobnosti center
Pro ukázku vymezení p ůsobnosti center je vybrána obec Slopné, která se nachází ve st řední části okresu Zlín. St ředisky, ke kterým by obec mohla teoreticky spádovat, jsou všechna okolní sídla pov ěř eného obecního ú řadu. Jsou to: Vizovice, Valašské Klobouky, Brumov-Bylnice, Slavi čín, Luha čovice a Zlín. Použitím vzorce uvedeného v již zmín ěné kapitole 2.2 a systémem „play off“ dochází k postupnému vy řazování jednotlivých sídel POÚ, až z ůstane jen jedno vít ězné. Vít ězné sídlo se ale m ůže lišit v závislosti na použitém koeficientu odmocniny. Takto byla tedy posuzována každá obec ve Zlínském kraji pro všechny odmocniny a s příslušnými potenciálními st ředisky. Za potenciální st řediska byla brána v úvahu také sídla pov ěř ených obecních ú řad ů z okolních kraj ů − Jihomoravského, Olomouckého a Moravskoslezského. První porovnávanou dvojící jsou nap říklad sídla POÚ Vizovice a Luha čovice. Vizovice mají 4 501 obyvatel, Luha čovice 5 621. Nejkratší silni ční vzdálenost mezi obcí Slopné a Vizovice činí 10,7 km, mezi obcí Slopné a Luha čovice pak 9,8 km. Výpo čtem se zjistilo, že maximální dosah p ůsobnosti Vizovic je 9,7 km pro 2. odmocninu, nebo 10,1 km pro 7. odmocninu. Tento maximální dosah Vizovic je ale menší, než již zmín ěná skute čná vzdálenost Slopné − Vizovice 10,7 km. Vizovice tedy vypadávají z procesu posuzování, naopak Luha čovice postupují dále a jsou posuzovány s dalším p řípadným konkurentem, nap ř. Slavi čínem. Obdobným postupem vypadávají pro všechny odmocniny i Slavi čín, Brumov-Bylnice a Valašské Klobouky. Zbývá poslední možný konkurent Luha čovic, a to Zlín. Luha čovice mají 5 621 obyvatel, ve Zlín ě žije 80 854 obyvatel. Silni ční vzdálenost
- 42 - mezi obcí Slopné a Luha čovice činí 9,8 km, vzdálenost obcí Slopné a Zlín je 24 km. Výpo čtem bylo zjišt ěno, že maximální dosah Luha čovic ve 2. odmocnin ě v tomto případ ě činí 7,1 km, což je mén ě než vzdálenost Slopné − Luha čovice. Tím pádem musí být obec Slopné pro koeficient 2. odmocniny p řiřazena do teoretické p ůsobnosti Zlína. Naopak ve 3., 5. a 7. odmocnině je maximální dosah Luha čovic již 9,8 km, 12,4 km a 13,7 km. V tomto p řípad ě je dosah stejný, pop ř. v ětší než reálná vzdálenost Slopné − Luha čovice a obec Slopné tedy m ůže být za řazena do p ůsobnosti sídla POÚ Luha čovice.
7.2 Reillyho model s koeficientem 2. odmocniny
Jak již bylo n ěkolikrát zmín ěno, jako st řediska modelových region ů jsou použita sídla pov ěř ených obecních ú řad ů, kterých je ve Zlínském kraji celkem 25. Po čet modelových region ů je tedy stejný jako po čet SO POÚ. P ři aplikaci Reillyho modelu dochází u 2. odmocniny oproti administrativnímu člen ění ke vzniku rozdíl ů v územním vymezení region ů. Nadhodnocuje se také role v ětších m ěst a potla čuje se role st ředisek nižšího řádu.
7.2.1 Modelová regionalizace a administrativní člen ění kraje
Při srovnání vzniklých modelových region ů a sou časného administrativního člen ění Zlínského kraje (SO POÚ) zjiš ťujeme již výše zmín ěné rozdíly v územním vymezení region ů. Nejmén ě markantní jsou tyto rozdíly na území okresu Vsetín. Hranice modelových region ů zde z p řevážné v ětšiny odpovídají hranicím SO POÚ. Modelový region Rožnova pod Radhošt ěm je jako jediný z celého Zlínského kraje úpln ě totožný s územím správního obvodu POÚ Rožnov pod Radhošt ěm. Území regionu Vsetín je p řibližn ě zachováno v administrativních hranicích, pouze došlo k jeho rozší ření na úkor Karolinky, částe čně na úkor Horní Lid če a také správního obvodu Vizovice. V severní části SO POÚ Vsetín došlo oproti administrativnímu člen ění k přesunu obce do modelového regionu Valašské Mezi říčí. Sféra vlivu Valašského Mezi říčí se na základ ě výpo čtů Reillyho modelu rozší řila na západ, kde zabírá celou t řetinu SO POÚ Byst řice pod Hostýnem. Zbytek tohoto správního obvodu pak náleží stejnojmennému modelovému regionu. Území SO POÚ Chropyn ě je rozd ěleno mezi oblast spádující mimo kraj (viz kapitola 7.2.2) a modelový region Chropyn ě, který zaujímá asi polovinu
- 43 - jeho rozlohy. Podobné je to i ve správním obvod ě POÚ Holešov. Jeho severní část vypl ňuje území spádující mimo kraj, st řední část zaujímá teoretický region Holešov a jižní okraj náleží do p ůsobnosti Zlína. V hranicích administrativního člen ění se drží teoretický region Hulín, pouze v severní části správního obvodu uplat ňuje sv ůj vliv nedaleká Krom ěř íž. Území Krom ěř íže je v modelovém p řípad ě tém ěř stejné jako území krom ěř ížského správního obvodu POÚ. Pouze v západní části rozši řuje sv ůj vliv na úkor Morkovic-Slížan, jejichž modelový region je zmenšen také ješt ě o území spádující mimo Zlínský kraj (viz kapitola 7.2.2). Nejmenší region vytvá ří Uherský Ostroh, který v modelové regionalizaci nezahrnuje žádnou další obec. Výrazné územní zm ěny v porovnání s administrativním člen ěním nezaznamenal ani Uherský Brod, který se jen částe čně rozší řil sm ěrem na východ na úkor Bojkovic. Jejich územní p ůsobení je v tomto modelovém p řípad ě také tém ěř totožné s působností SO POÚ Bojkovice. Centrem modelového regionu Uherské Hradišt ě je aglomerace tvo řená m ěsty Staré M ěsto a Uherské Hradišt ě.44 Stejn ě jako p ředchozí dva regiony, tak i region Uherské Hradišt ě se z převážné v ětšiny drží v administrativních hranicích SO POÚ Uherské Hradišt ě. Sv ůj vliv rozší řil pouze na západ ě, kde zaujímá tém ěř polovinu území SO POÚ Kory čany, a na jihu, kde zasahuje do SO POÚ Uherský Ostroh. V důsledku vytvo ření aglomerace došlo k úplnému pohlcení SO POÚ Staré M ěsto. Výrazné územní zm ěny nastaly v případ ě vymezení Zlínského regionu. Jak již bylo řečeno, koeficient 2. odmocniny výrazn ě posiluje roli velkých m ěst, proto je modelový region Zlín výrazn ě v ětší, než správní obvod obce s pov ěř eným obecním ú řadem. Z hlediska územního rozsahu došlo ke zv ětšení regionu hlavn ě sm ěrem na východ, v oblasti p ůsobení SO POÚ Vizovice, Luha čovice a z části i Valašské Klobouky. Z tohoto důvodu je modelové území Vizovic oproti jejich správnímu obvodu polovi ční, to samé platí také v případ ě Luha čovic. Na východ ě zasahuje zlínský region do jižní části SO POÚ Holešov (viz výše) a okrajov ě také do SO POÚ Napajedla. Ve východní části Zlínského okresu uplat ňují sv ůj vliv Slavi čín, Valašské Klobouky a Brumov-Bylnice. Všechna tato modelová území se p řevážn ě drží v hranicích svých SO POÚ. Stejn ě tomu je také v případ ě modelových region ů Otrokovic a Napajedel v západní části okresu.
44 Důvody pro vytvo ření aglomerace jsou uvedeny v kapitole 7.3.1 Aglomerace Uherské Hradišt ě. - 44 - 7.2.2 Modelová spádovost mimo území Zlínského kraje
Při tvorb ě modelových území došlo také k tomu, že n ěkteré oblasti p ři hranici s vedlejším krajem teoreticky spádují mimo Zlínský kraj. Tyto oblasti se nacházejí pouze na území okresu Krom ěř íž. Na Holešovsku a v regionu Chropyn ě se projevuje silný vliv nedalekého P řerova v Olomouckém kraji, do kterého teoreticky spádují obce Kostelec u Holešova, N ěmčice, Žalkovice a Kyselovice. Z řejm ě je tato vazba zp ůsobena výrazn ě p řevažujícím po čtem obyvatel P řerova oproti po čtu obyvatel Krom ěř íže, Holešova, nebo i nedalekého Hulína a Chropyn ě. Na západní okraj okresu Krom ěř íž má vliv m ěsto Vyškov v Jihomoravském kraji, kam modelov ě spádují obce Nítkovice a Kunkovice, jinak náležející do SO POÚ Morkovice-Slížany.
Obr. 9 Regiony Zlínského kraje vymezené na základ ě aplikace Reillyho modelu s použitím koeficientu 2. odmocniny 45
45 Zdroj : vlastní zpracování - 45 - 7.2.3 Modelová regionalizace v porovnání s nodálními regiony kraje
Při porovnání teoretických region ů vytvo řených aplikací Reillyho modelu s regiony nodálními, vymezenými podle celkové dojížďky (dojíž ďka do zam ěstnání a do škol), byly zjišt ěny následující výsledky. Na území okresu Vsetín se nodální region Rožnova pod Radhošt ěm tém ěř p řesn ě shoduje s modelovým regionem Rožnova pod Radhošt ěm (rozdíl tvo ří pouze jeden katastr obce St řítež nad Be čvou). Naopak modelový region Valašské Mezi říčí se oproti nodálnímu zv ětšil západním sm ěrem na úkor nodálního regionu Byst řice pod Hostýnem. Území modelového regionu Vsetína se na rozdíl od regionu podle celkové dojížďky výrazn ě zmenšilo. P ři aplikaci 2. odmocniny Reillyho modelu zde vznikly dva nové regiony, Karolinka a Horní Lide č, která jako centrum dojíž ďky v ůbec neexistují. Jak již bylo zmín ěno, u modelového regionu Byst řice pod Hostýnem došlo oproti nodálnímu k jeho zmenšení, a to na úkor regionu Valašské Mezi říčí. Teoretický region Holešova je vymezen tém ěř stejn ě jako stejnojmenný nodální region, pouze v jeho severní části došlo ke zmenšení o území spádující mimo Zlínský kraj (viz kapitola 7.2.2). Na rozdíl od regionalizace podle celkové dojíž ďky byly na Krom ěř ížsku aplikací Reillyho modelu vytvo řeny regiony Hulín, Chropyn ě a Morkovice-Slížany. Díky vzniku t ěchto region ů došlo ke zmenšení modelového území Krom ěř íže oproti tomu dojíž ďkovému tém ěř o t řetinu. O n ěco menší je také modelové území Kory čan. To ale p řišlo o území ve prosp ěch regionu Uherského Hradišt ě. Území teoretického regionu Uherské Hradišt ě se od toho nodálního výrazn ě neliší. Pouze v severní části se rozší řilo na úkor regionu Zlína, čímž dosáhlo hranice SO POÚ Uherské Hradišt ě. Na jihu došlo k vytvo ření modelového regionu jedné obce, Uherského Ostrohu, který jako dojíž ďkové centrum neexistoval a byl sou částí nodu Uherské Hradišt ě. Území dalších dvou teoretických region ů na Uherskohradiš ťsku, Uherského Brodu a Bojkovic, se oproti t ěm nodálním prakticky nezm ěnila. Nejvíce zm ěn nastalo jako obvykle na území okresu Zlín. Vznikl nový modelový region Napajedla, jehož území je v regionalizaci na základ ě celkové dojíž ďky rozd ěleno mezi nody Zlína a Otrokovic. Teoretický region Otrokovic je také tém ěř o polovinu menší než jeho stejnojmenný nod (drží se v rozsahu SO POÚ). U modelového regionu Vizovice došlo oproti jejich nodálnímu regionu k odebrání území ve prosp ěch regionu Vsetín. Na druhou stranu získal na jihu část území na úkor nodálního regionu Zlín. K velkým územním prom ěnám došlo na východ ě okresu,
- 46 - při slovenských hranicích. Na území SO POÚ Brumov-Bylnice, jenž bylo v rámci celkové dojíž ďky rozd ěleno mezi nody Valašské Klobouky a Slavi čín, byl vytvo řen nový modelový region Brumov-Bylnice. Ten vypl ňuje drtivou v ětšinu území výše zmi ňovaného správního obvodu POÚ. Z toho logicky vyplývá, že území teoretických region ů Valašských Klobouk ů a Slavi čína se p ři aplikaci 2. odmocniny Reillyho modelu oproti stejnojmenným nod ům zmenšilo. Slavi čín je jako teoretický region tém ěř o polovinu území menší, stejn ě tak je tomu i u Valašských Klobouk ů. Naopak územní zm ěnu tém ěř nezaznamenaly Luha čovice, které jak v případ ě nodálního, tak i v případ ě modelového regionu prakticky zasahují do stejného území. Velikost modelového regionu Zlína se na rozdíl od toho dojíž ďkového příliš nezmenšila.
7.3. Reillyho model s koeficientem 5. odmocniny
Pro regionalizaci území Zlínského kraje se varianta Reillyho modelu s koeficientem 5. odmocniny v porovnání s dalšími koeficienty jeví jako nejoptimáln ější. Nedochází zde již k posilování role velkých středisek na úkor malých (jako tomu bylo nap říklad u koeficientu 2. odmocniny) a vzniklé modelové regiony nejvíce odpovídají správním obvod ům obcí s pov ěř eným obecním ú řadem (SO POÚ).
7.3.1 Aglomerace Uherské Hradišt ě
Při aplikaci Reillyho modelu s koeficientem 5. odmocniny došlo na území okresu Uherské Hradišt ě k problému p ři vymezování modelových region ů. Jak již bylo několikrát poznamenáno, jako st řediska dojíž ďkových region ů byla zvolena sídla pov ěř ených obecních ú řad ů. Na Uherskohradiš ťsku se jedná o Bojkovice, Uherský Brod, Uherský Ostroh, Staré M ěsto a Uherské Hradišt ě. A práv ě v p řípad ě posledních dvou jmenovaných st ředisek muselo být p řistoupeno k menší úprav ě. Města Uherské Hradišt ě a Staré M ěsto v dnešní dob ě prakticky tvo ří soum ěstí. Pokud se podíváme na mapu administrativního člen ění okresu, zjistíme, že SO POÚ Staré M ěsto je tém ěř celý obklopen SO POÚ Uherské Hradišt ě (pouze na SZ sousedí s SO POÚ Kory čany a Krom ěř íž). Použitím 5. odmocniny došlo k vytvo ření modelového regionu Staré M ěsto, jenž se nacházel tém ěř uprost řed modelového regionu Uherské Hradišt ě. Ten se navíc díky tomu stal regionem nespojitým (viz obr. 10). Ob ě tyto situace ale nejsou v souladu s pravidly regionalizace, proto byla provedena
- 47 - tato úprava 46 : Uherské Hradišt ě a Staré M ěsto byly spojeny do jednoho m ěsta, čímž došlo k vytvo ření aglomerace Uherské Hradišt ě.47
Obr. 10 Regiony Zlínského kraje vymezené na základ ě aplikace Reillyho modelu s použitím koeficientu 5. odmocniny - stav p řed vytvo řením aglomerace Uherské Hradišt ě48
Po zp ětném p řekontrolování dat bylo zjišt ěno, že nov ě vzniklý modelový region aglomerace Uherské Hradišt ě se oproti tomu p ředchozímu (p řed úpravou) rozší řil pouze o území modelového regionu Staré M ěsto (to samé se týká i koeficinetu 7. odmocniny). Modelový region Uherské Hradišt ě vzniklý na základ ě aplikace 2. a 3. odmocniny již p řed úpravou obsahoval území SO POÚ Staré M ěsto (viz posílení vlivu v ětších měst). Nový teoretický region se tak oproti tomu starému rozší řil pouze o malou část území, a to na úkor modelových region ů Kory čan a Uherského Brodu.
46 Úprava byla provedena i u 2., 3. a 7. koeficientu odmocniny. 47 Při výpo čtu jednotlivých koeficient ů byl jako po čet obyvatel aglomerace Uherské Hradišt ě použit sou čet obyvatel Uherského Hradišt ě a Starého M ěsta. Reálné silni ční vzdálenosti mezi aglomerací a obcemi byly z technických d ůvod ů po čítány od st ředu Uherského Hradišt ě. 48 Zdroj : vlastní zpracování - 48 - Obr. 11 Regiony Zlínského kraje vymezené na základ ě aplikace Reillyho modelu s použitím koeficientu 5. odmocniny - stav po vytvoření aglomerace Uherské Hradišt ě49
7.3.2 Modelová regionalizace a administrativní člen ění kraje
V úvodu kapitoly již bylo nazna čeno, že modelové regiony vytvo řené na základ ě aplikace koeficientu 5. odmocniny nejvíce odpovídají administrativnímu uspo řádání Zlínského kraje, čili správním obvod ům obcí s pov ěř eným obecním ú řadem. Nejde však o podobnost úplnou. I v tomto p řípad ě zde existují v ětší či menší územní rozdíly. K oblastem s nejmenším po čtem odlišností pat ří již tradi čně okres Vsetín. Hned dva modelové regiony − Karolinka a Rožnov pod Radhošt ěm − zde pln ě odpovídají stejnojmenným správním obvod ům obcí s pov ěř eným obecním ú řadem. Také Vsetín a Horní Lide č mají tém ěř stejný teoretický rozsah území jako jejich SO POÚ. Dochází zde pouze k menším územním odlišnostem. Horní Lide č částe čně zasahuje do SO POÚ Valašské Klobouky. Jedná se o obce Študlov a Valašské P říkazy. Zajímavostí je, že tyto obce náleží do SO POÚ Valašské Klobouky, který je sou částí 49 Zdroj : vlastní zpracování - 49 - okresu Zlín, ale zárove ň t ěmito obcemi zasahuje i do okresu Vsetín. Výsledek aplikace Reillyho modelu je tedy v tomto p řípad ě opodstatn ěný. Nejv ětší územní rozdíly oproti administrativnímu člen ění zaznamenalo Valašské Mezi říčí. Část území SO POÚ spáduje mimo kraj (viz kapitola 7.3.3), naopak na západ ě získalo pro sv ůj teoretický region východní část SO POÚ Byst řice pod Hostýnem. Modelový region Byst řice pod Hostýnem je tém ěř o t řetinu menší než jeho SO POÚ (viz výše). Nejv ětší nár ůst území v okrese Krom ěř íž zaznamenal teoretický region Hulín. Ten získal území na úkor SO POÚ Holešov (obce Kunovice a T řeb ětice) a Chropyn ě (obec Žalkovice). Modální region Holešov je skoro totožný se stejnojmenným SO POÚ. Jsou zde pouze drobné rozdíly − již zmín ěné obce spádující do regionu Hulína, katastr obce Míškovice, který modelov ě spadá pod region Otrokovic a obec Lechotice, jež náleží do regionu Zlína. Územnímu rozsahu svých SO POÚ tém ěř odpovídají Kory čany, ke kterým z SO POÚ Uherské Hradišt ě navíc spádují Staré Hut ě a Stupava, a Morkovice-Slížany, jež na úkor správního obvodu Krom ěř íže získaly tři obce (Troubky-Zdislavice, Hoštice a Hon ětice). Severní část SO POÚ Krom ěř íž spadá mimo území kraje do kraje Olomouckého (viz kapitola 7.3.3), na východ ě uplat ňuje sv ůj vliv na obce Kvasice a Nová D ědina modelový region Otrokovic. Zbývající převážnou část území správního obvodu však vypl ňuje teoretický region Krom ěř íž. Teoretické regiony, které vznikly na území okresu Uherské Hradišt ě, se od správních obvod ů obcí s pov ěř enými obecními ú řady v některých p řípadech liší pouze o n ěkolik obecních katastr ů. Důvody, pro č modelový region aglomerace Uherské Hradišt ě obsahuje také území SO POÚ Staré M ěsto, jsou popsány v kapitole 7.3.1 Aglomerace Uherské Hradišt ě. Jinak region Uherské Hradišt ě tém ěř úpln ě odpovídá svému SO POÚ. Pouze v západní části jsou od n ěj odtrženy dv ě obce ve prosp ěch regionu Kory čan (viz výše) a p ři hranicích s okresem Hodonín (Jihomoravský kraj) vznikly dva regiony spádující mimo území Zlínského kraje (viz kapitola 7.3.3). Naprosto stejný modelový region v porovnání se správním obvodem POÚ vytvá ří Uherský Ostroh. V administrativních hranicích se drží také teoretický region Uherský Brod. V severní části k němu navíc spádují obce náležející do SO POÚ Zlín (Dobrkovice a Velký O řechov) a obec Částkov, která administrativn ě pat ří do SO POÚ Uherské Hradišt ě. Naopak na východ ě p řipadá část území regionu Uherský Brod (obce Starý Hrozenkov, Vápenice, Vyškovec)
- 50 - k modelovému regionu Bojkovice. Ten se díky tomuto novému území zv ětšil oproti svému SO POÚ o celou t řetinu. Na Zlínsku zaznamenávají nejv ětší územní rozdíly teoretické regiony Otrokovic, Vizovic a Zlína. Region Otrokovic vypl ňuje celé území stejnojmenného SO POÚ, ke kterému ješt ě p řipadají obce na úkor Krom ěř íže, Holešova a Zlína (obec Myslo čovice). Modelový region Vizovic zaujímá asi dv ě t řetiny území SO POÚ Vizovice a jednu obec náležející do správních obvodů POÚ Vsetín (obec Pozd ěchov) a tři obce do obvodu Valašské Klobouky (obce Lou čka a Újezd). Rozsah teoretického regionu Zlína se vícemén ě pohybuje v administrativních hranicích správního obvodu POÚ. Pouze na východ ě se rozší řilo o část území spadajícího do SO POÚ Vizovice a na jihu se zmenšilo o t ři obce ve prosp ěch region ů Uherského Brodu a Luha čovic. Modelový region Luha čovice se s výjimkou jedné obce (Ka ňovice), která p řibyla, zcela podobá správnímu obvodu POÚ. Stejn ě tak tomu je i u teoretického regionu Napajedla, který je se svým SO POÚ naprosto totožný. Také na východ ě Zlínského okresu nevznikly velké územní odlišnosti. Region Slavi čína se na rozdíl od svého SO POÚ rozší řil pouze o jednu obec (Haluzice) na úkor Valašských Klobouk ů a o Rokytnici spadající do SO POÚ Brumov-Bylnice. Drtivou část posledn ě jmenovaného správního obvodu zaujímá teoretický region Brumova-Bylnice. Poslední region, Valašské Klobouky, v žádném míst ě nep řesahuje hranice svého SO POÚ. Naopak je asi o čtvrtinu menší, a to ve prosp ěch Vizovic, Slavi čína a Horní Lid če.
7.3.3 Modelová spádovost mimo území Zlínského kraje Stejn ě jako u p ředchozích koeficient ů, tak i v případ ě aplikace koeficientu 5. odmocniny dochází při regionalizaci ke vzniku oblastí, které spádují mimo území Zlínského kraje. Oproti 2. odmocnin ě je ale jejich rozloha téměř dvojnásobná. Území spádující do sousedních kraj ů se již také nenachází pouze v okrese Krom ěř íž, rozší řilo se i na Vsetínsko a Uherskohradiš ťsko. V okrese Vsetín spáduje do nedalekého města Hranice, které leží v okrese P řerov (Olomoucký kraj), západní část SO POÚ Valašské Mezi říčí. Jedná se pouze o obec Kel č. Na Krom ěř ížsku uplat ňuje sv ůj vliv Kojetín (také v okrese P řerov), do n ěhož teoreticky dojíždí obec Bezm ěrov (v SO POÚ Krom ěř íž) a v okrese Prost ějov obec N ěmčice nad Hanou, do které spáduje obec D řínov ležící v SO POÚ Morkovice-Slížany. Pom ěrn ě velké území spádující ze Zlínského kraje do okresu Hodonín v kraji Jihomoravském tvo ří obce na jihozápad ě SO POÚ
- 51 - Uherské Hradišt ě. Silný vliv, ale také krátkou vzdálenost, zde uplatňuje m ěsto Bzenec, do n ějž spádují obce Host ějov, Medlovice, O řechov a Újezdec. Sousední obec Osv ětimany jako jediná spáduje do nedalekého m ěsta Kyjov. Poslední obcí, která teoreticky dojíždí mimo kraj, jsou Boršice u Blatnice v jižní části SO POÚ Uherské Hradišt ě. Na ty uplat ňuje sv ůj vliv Velká nad Veli čkou (okres Hodonín).
7.3.4 Modelová regionalizace v porovnání s nodálními regiony kraje
Porovnáním modelových region ů s nodálními regiony vytvo řenými na základ ě celkové dojíž ďky jsme došli k těmto výsledk ům. Velké územní odlišnosti vznikly na Vsetínsku. Zatímco p ři regionalizaci pomocí celkové dojíž ďky zde zasahují čty ři regiony (Valašské Mezi říčí, Vizovice, Vsetín, Rožnov pod Prad ědem), u aplikace Reillyho modelu je to již region ů šest (výše jmenované regiony + Horní Lide č a Karolinka). Na území nodálního regionu Vsetín p ůsobí v rámci teoretické regionalizace regiony Vsetín, Horní Lide č a Karolinka. Modelový region Rožnova pod Radhošt ěm je tém ěř totožný s regionem dojíž ďkovým. Rozdíl mezi nimi činí pouze jedna obec (St řítež nad Be čvou), o kterou je nodální region větší. Teoretický region Valašského Mezi říčí se oproti tomu nodálnímu zv ětšil o území, které získal na úkor regionu Byst řice pod Hostýnem. Naopak v západní části se teoretický region zmenšil o území spádující mimo Zlínský kraj. Také na Krom ěř ížsku se nachází celkem výrazné rozdíly mezi nody a teoretickými regiony. Jak již bylo popsáno výše, modelový region Byst řice pod Hostýnem je tém ěř o čtvrtinu menší oproti tomu nodálnímu, a to ve prosp ěch regionu Valašského Mezi říčí. Modelový region Holešova je prakticky stejn ě velký jako ten nodální. K drobným zm ěnám došlo pouze u jeho územního rozmíst ění (nap ř. do nodálního regionu spádují obce Kurovice a T řeb ětice, ale do modelového regionu již nespádují). Nové regiony nezaznamenalo pouze Vsetínsko, ale také Krom ěř ížsko. Oproti regionalizaci vytvo řené na základ ě celkové dojíž ďky zde vznikly t ři nové modelové regiony, všechny na území nodálního regionu Krom ěř íže. Ve východní části se jedná se o regiony Hulína a Chropyn ě, v západní části je to teoretický region Morkovice-Slížany. V severní části nodálního regionu vzniklo území, které spáduje mimo Zlínský kraj. Zbylou část nodu vypl ňuje modelový region Krom ěř íže. Ke zv ětšení modelového regionu oproti tomu nodálnímu došlo u Kory čan.
- 52 - Území, o které se region zv ětšil, se nachází v jeho západní části a tvo ří jej t ři katastrální území obcí Cetechovice, Chvalnov-Lísky a Zást řizly. Ve srovnání s okresem Krom ěř íž nedošlo na území okresu Uherské Hradišt ě k tolika velkým zm ěnám. Území modelového regionu aglomerace Uherské Hradišt ě se v porovnání s nodálním regionem zv ětšilo o několik katastr ů pouze v severovýchodní části. P ři jeho administrativních hranicích s okresem Hodonín (Jihomoravský kraj) vznikly, na rozdíl od nodálního území, oblasti teoreticky spádující mimo kraj. Zatímco se Uherskému Ostrohu nepoda řilo prosadit jako centrum dojíž ďky, při modelové regionalizaci již dokázal vytvo řit vlastní region − náleží k němu obce Ostrožská Lhota a Ostrožská Nová Ves. Území teoretického regionu Uherského Brodu se oproti tomu nodálnímu zv ětšilo na severu celkem o t ři obce (Dobrkovice, Velký O řechov a Částkov), naopak na východ ě se o pět obcí zmenšilo (Nezdenice, Rudice, Starý Hrozenkov, Vápenice a Vyškovec), a to ve prosp ěch regionu Bojkovice. Ten se tak oproti tomu nodálnímu výrazn ě zv ětšil. Velké množství rozdíl ů mezi modelovými a nodálními regiony se objevilo na území okresu Zlín. Jedná se o rozdíly jak ve velikosti území jednotlivých region ů, tak i v jejich po čtu. P ři regionalizaci na základ ě reálných dojíž ďkových vazeb vzniklo celkem šest region ů. Aplikací koeficientu 5. odmocniny Reillyho modelu bylo vytvo řeno o dva regiony více, tedy osm. Novým regionem je region Napajedla, který vznikl na území, jež bylo rozd ěleno mezi nodální regiony Otrokovic a Zlína, a který v této nové podob ě p řesn ě odpovídá stejnojmennému SO POÚ. Druhý nový region byl vytvo řen ve východní části okresu. Jedná se o modelový region Brumova-Bylnice. Jeho území m ěly mezi sebe rozd ěleny dva nodální regiony Valašské Klobouky a Slavi čín. Teoretický region Otrokovic je asi o polovinu menší než ten nodální. P říčinou toho je výše popsaný vznik regionu Napajedla. Jinak otrokovický modelový region zaujímá přibližn ě stejné území jako region nodální. Rozdíly jsou pouze v jeho severovýchodní části, kde do n ěj na úkor nodálního regionu Zlína spádují obce Míškovice, Machová a Myslo čovice. Velký územní rozdíl vznikl mezi teoretickým regionem Zlína a zlínským dojíž ďkovým regionem, který je oproti tomu teoretickému tém ěř o polovinu v ětší. Ke zmenšení rozsahu modelového regionu Zlín došlo p ředevším na východ ě. Hlavn ě to bylo ve prosp ěch region ů Valašské Klobouky, Vizovice a Luha čovice. Další území ztratil Zlín na jihu ve prosp ěch Uherského Hradišt ě a již zmín ěných Napajedel. V případ ě modelového vymezení Vizovic je území regionu asi o polovinu v ětší, než je tomu u regionu
- 53 - nodálního. D ůvodem je již výše zmín ěný zisk velkého území na úkor regionu Zlína. Modelový region Luha čovic je p řibližn ě o t řetinu v ětší než region nodální. Rozdíly jsou viditelné v severní části, kde p řibyly obce Horní Lhota, Sehradice a Slopné, a také v západní části, kde se region rozší řil o obce Ludkovice a Ka ňovice. Naopak ke zmenšení region ů oproti t ěm nodálním došlo u modelových region ů Valašské Klobouky a Slavi čín. Tyto regiony p řišly o území p ředevším ve východní části, kde vznikl nový region Brumov-Bylnice. Teoretický region Valašské Klobouky se také oproti tomu nodálnímu posunul více na sever. Zde získal území na úkor dojíž ďkového regionu Zlína. Modelový region Slavi čína, menší oproti nodálnímu o celou t řetinu území, vypl ňuje celý správní obvod POÚ.
7.4 Reillyho model s koeficienty 3. a 7. odmocniny
Z předchozích kapitol již víme, že se koeficient 2. odmocniny aplikovaný na území Zlínského kraje jeví jako nehodný. Naopak regiony vzniklé na základ ě aplikace koeficientu 5. odmocniny se nejvíce p řibližují správním obvod ům obcí s pov ěř eným obecním ú řadem. Pro ú čely této diplomové byly pro modelovou regionalizaci území Zlínského kraje zkušebn ě použity také koeficienty 3. a 7. odmocniny. Stejn ě jako v případ ě modelové regionalizace Olomouckého kraje 50 , tak i u regionalizace Zlínska se použití 3. odmocniny jeví jako nevhodné. Stále je zde totiž posílena role v ětších m ěst. Zatím co ale p ři regionalizaci Olomouckého kraje byly rozdíly mezi regiony 2. odmocniny a 3. odmocniny téměř zanedbatelné, u modelové regionalizace Zlínského kraje jsou ony rozdíly p řece jenom v ětší (viz P říloha 1). Rozdíly jsou patrny na území okresu Krom ěř íž, kde se již nevytvo řily oblasti spádující mimo kraj, čímž došlo ke zv ětšení modelových region ů Hulín, Chropyn ě a Morkovice-Slížany. Naopak na území Valašskomezi říčska se takový to region oproti 2. odmocnin ě vytvo řil. K nejv ětším územním rozdíl ům došlo u region ů Zlínského okresu. Aplikací koeficientu 3. odmocniny se zmenšil především teoretický region Zlína. Co se tý če použití koeficientu 7. odmocniny, tak i zde existují rozdíly ve výsledcích jeho aplikace na Olomoucký a na Zlínský kraj. P ři modelové regionalizaci Olomouckého kraje došlo k výraznému posílení role malých st ředisek 50 viz ROUBÍNEK, P.: Regionalizace Olomouckého kraje: teorie a praxe. Magisterská diplomová práce obhájená na Kated ře geografie Univerzity Palackého v Olomouci v roce 2010, s. 48 - 54 - a k nep řirozenému oslabení velikosti teoretických region ů velkých center. V p řípad ě Zlínského kraje posílení role malých st ředisek nebylo až tak velké. Naopak se zde regiony 7. odmocniny p říliš neliší od region ů vzniklých na základ ě aplikace koeficientu 5. odmocniny. K územním zm ěnám došlo pouze u modelového regionu Valašské Mezi říčí, Byst řice pod Hostýnem, Krom ěř íž, Hulín, Zlín, Vizovice, Luha čovice a Napajedla (viz P říloha 2).
- 55 - 8 Regiony s přesahem za hranice kraje
Je samoz řejmostí, že nodální ani modelové regiony nemusí být omezeny hranicí Zlínského kraje. Naopak, existují p řípady, kdy tuto hranici p řekra čují, čili kdy n ěkteré obce ze sousedních kraj ů spádují do region ů na území kraje Zlínského. Při tvorb ě region ů pomocí dojíž ďky v rámci reálných prostorových vazeb a aplikací Reillyho modelu bylo proto p řistoupeno k prov ěř ení všech obcí nacházejících se v sousedních krajích v bezprost řední blízkosti krajských hranic, pop ř. byly prov ěř ovány také obce ležící hloub ěji do kraje. Bylo tedy nutné zkontrolovat všechny okresy sousedící s územím Zlínského kraje. Jsou jimi: Frýdek-Místek a Nový Ji čín z Moravskoslezského kraje, P řerov a Prost ějov z Olomouckého kraje a Vyškov a Hodonín z kraje Jihomoravského. Pro regionalizaci na základ ě reálných dojíž ďkových vazeb byly prov ěř eny všechny dojíž ďkové toky. Vymezení modelových region ů aplikací Reillyho modelu bylo op ět provedeno pro všechny odmocniny a obce s pov ěř enými obecními ú řady (jak ve Zlínském tak i v sousedních krajích) byly opět brány jako potencionální st řediska modelových region ů.
8.1 Nodální regiony s přesahem mimo území kraje
Při prov ěř ování 1. sm ěrů dojíž ďkových tok ů v okolních okresech bylo zjišt ěno celkem osm obcí, které bu ď minimáln ě v jedné, nebo ve všech t řech dojíž ďkách (dojíž ďka do zam ěstnání, do škol, celková) spádují na území Zlínského kraje. Jedná se o obce Horní Újezd, Hustope če nad Be čvou, K řtomil, Lipová, Žákovice (všechny z Olomouckého kraje) a Mouchnice, Kožušice a Snovídky z kraje Jihomoravského. T ěchto osm obcí dojíždí pouze do t ří nodálních region ů, a to do Byst řice pod Hostýnem, Kory čan a Valašského Mezi říčí. Nejvíce obcí, šest, dojíždí na území Zlínského kraje do zam ěstnání. P ět obcí spáduje na území kraje na základ ě celkové dojíž ďky a čty ři obce dojíždí do kraje do škol. Z toho vyplývá, že nej čast ějším d ůvodem dojížd ění obyvatel ze sousedních kraj ů do kraje Zlínského je dojíž ďka za prací. Pouze dv ě obce, Horní Újezd a Mouchnice, spádují do Zlínského kraje ve všech t řech dojíž ďkách.
- 56 - Tab. 6 Mimokrajské obce spádující do nodálních region ů Zlínského kraje dojíž ďka okres obec dojíž ďka do škol dojíž ďka celkem do zam ěstnání Olomoucký kraj Byst řice Byst řice Byst řice Horní Újezd pod Hostýnem pod Hostýnem pod Hostýnem Hustope če Milotice Valašské Mezi říčí Valašské Mezi říčí nad Be čvou nad Be čvou Byst řice Byst řice Přerov Křtomil Dřevohostice pod Hostýnem pod Hostýnem Byst řice Lipová Dřevohostice Dřevohostice pod Hostýnem Byst řice Žákovice Přerov Přerov pod Hostýnem Jihomoravský kraj Hodonín Mouchnice Kory čany Kory čany Kory čany Kožušice Kory čany Brankovice Kory čany Vyškov Snovídky Brno Kory čany Brno Pozn. : Šed ě jsou vyzna čena centra dojíž ďkových region ů na území Zlínského kraje, do kterých spádují mimokrajské obce. Zdroj : Český statistický ú řad: Dojíž ďka do zam ěstnání a škol. Okres Hodonín, okres P řerov, okres Vyškov. SLDB 2001.; vlastní zpracování
8.1.1 Dojíž ďka do zam ěstnání
Jak již bylo řečeno výše, v rámci dojíž ďky do zam ěstnání spáduje na území Zlínského kraje nejvíce, tedy celkem šest, mimokrajských obcí. Jsou to: Horní Újezd, Křtomil, Lipová, Žákovice, Mouchnice a Kožušice. První čty ři jmenované obce spádují do nodálního regionu Byst řice pod Hostýnem z okresu P řerov v Olomouckém kraji. Z Jihomoravského kraje náleží do dojíž ďkového regionu Kory čan obec Mouchnice (okres Hodonín) a obec Kožušice (okres Vyškov).
8.1.2 Dojíž ďka do škol
Nejmenší intenzitu v rámci dojíž ďkových tok ů má dojíž ďka do škol. Při ní z okresu P řerov spáduje do nodálního regionu Valašského Mezi říčí obec Hustope če nad Be čvou. Do Byst řice pod Hostýnem dojíždí z Olomouckého kraje už jen Horní Újezd. Z hlavních dojíž ďkových sm ěrů z Jihomoravského kraje do Kory čan zůstala obec Mouchnice (okres Hodonín). Obec Kožušice (okres Vyškov) již v rámci dojíž ďky do zam ěstnání do Kory čan nespáduje, nahradila ji obec Snovídky, taktéž z okresu Vyškov.
- 57 - 8.1.3 Celková dojíž ďka
U celkové dojíž ďky náleží do nodálního regionu Valašského Mezi říčí op ět obec Hustope če nad Be čvou. Byst řice pod Hostýnem uplat ňuje sv ůj vliv tentokrát na Horní Újezd a K řtomil z okresu P řerov. Do nodálního regionu Kory čan spádují Kožušice z okresu Vyškov a Mouchnice z okresu Hodonín.
8.2 Modelové regiony s přesahem mimo území kraje
Také v pr ůběhu tvorby modelových region ů byly zkušebn ě prov ěř eny obce ze sousedních kraj ů, které se nacházejí v blízkosti hranice se Zlínským krajem. Výsledkem je zjišt ění, že do modelových region ů Zlínského kraje spáduje asi dvakrát více obcí z okolních kraj ů, než je tomu u region ů nodálních. Nedochází ale k výrazným územním p řesun ům region ů, ze kterých obce p řevážn ě spádují do Zlínského kraje. Je samoz řejmostí, že modelová p říslušnost jedné mimokrajské obce nemusí být ve všech koeficientech odmocniny stejná. Nap říklad v jedné odmocnin ě m ůže obec spádovat do modálního regionu ve Zlínském kraji a v ostatních t řech odmocninách do modálního regionu ve svém kraji nebo v jiném sousedním kraji. Při aplikaci koeficientu 2. odmocniny spáduje k teoretickým centrům ve Zlínském kraji celkem dev ět obcí, p ři použití koeficient ů 3. a 7. odmocniny je to dokonce obcí jedenáct a dvacet. Použitím nejoptimáln ějšího koeficientu 5. odmocniny bylo zjišt ěno, že do modelových region ů Zlínského kraje celkov ě spáduje osmnáct mimokrajských obcí. Do modelových region ů Zlínského kraje spádují obce ze všech t ří sousedních kraj ů − Moravskoslezského, Olomouckého a Jihomoravského. Nejmén ě obcí, pouze jedna, spáduje z kraje Moravskoslezského, p řesn ěji z okresu Frýdek-Místek. Jedná se o obec Bílá, která do Zlínského kraje modelov ě náleží pouze ve 2. odmocnin ě, a to konkrétn ě k Rožnovu pod Radhošt ěm. Naopak nejv ětší po čet obcí modelov ě spáduje z Olomouckého kraje, především z okresu P řerov. Z něj směř uje na území Zlínského kraje celkem t řináct obcí, ze kterých jedenáct náleží k teoretickému regionu Byst řice pod Hostýnem a pouze jedna do regionu Valašského Mezi říčí a jedna do regionu Holešova. V p řípad ě Valašského Mezi říčí se jedná se o obec Hustope če nad Be čvou, která do něj spáduje ve všech odmocninách Reillyho modelu a také v dojížďce do škol a v celkové dojíž ďce. Do Holešova spáduje v 5. a 7. odmocnin ě Stará Ves. Obcemi, které ve všech
- 58 - odmocninách spádují do Byst řice pod Hostýnem, jsou Horní Újezd, K řtomil, Lipová a Žákovice. Všechny tyto čty ři obce také náleží do Byst řice pod Hostýnem alespo ň v dojíž ďce do zam ěstnání. Obec D řevohostice spáduje do Byst řice pod Hostýnem ve 3., 5 a 7. odmocnin ě, obce Bezuchov, Nahošovice, Radkova Lhota, Radkovy a Turovice spádují v 5. a 7. odmocnin ě. Pouze Horní N ětčice náleží k Byst řici pod Hostýnem v jedné, a to 7. odmocnin ě. Do Zlínského kraje spádují obce ješt ě z jednoho okresu náležejícího do Olomouckého kraje, z okresu Prost ějov. V tomto p řípad ě se jedná o obec Koválovice-Osí čany, která v koeficientech 3., 5. a 7. odmocniny modelov ě náleží do regionu Morkovic-Slížan na Krom ěř ížsku a o obec Tištín, jež spáduje do stejného regionu, ale pouze v 5. a 7. odmocnin ě. Z Jihomoravského do Zlínského kraje spádují čty ři obce z okresu Vyškov a dv ě z okresu Hodonín. Z Vyškovského okresu se jedná o Kožušice, Snovídky, Nemotice a Malínky. První tři jmenované obce spádují ve všech odmocninách Reillyho modelu do modelového regionu Kory čan, Malínky do n ěj sm ěř ují pouze v případ ě koeficientu 7. odmocniny. Z Hodonínska, také ve všech odmocninách, spáduje modelov ě do Kory čan pouze obec Mouchnice. Moravský Písek náleží ve 3., 5. a 7. odmocnin ě do teoretického regionu Uherského Ostrohu na Uherskohradiš ťsku.
- 59 - Tab. 7 Mimokrajské obce spádující k teoretickým centr ům ve Zlínském kraji na základ ě aplikace Reillyho modelu obec spádující 2. odmocnina 3. odmocnina 5. odmocnina 7. odmocnina do Zlínského kraje okres Frýdek-Místek Rožnov Frýdlant Frýdlant Frýdlant Bílá pod Radhošt ěm nad Ostravicí nad Ostravicí nad Ostravicí okres P řerov Byst řice Byst řice Bezuchov Přerov Přerov p. Hostýnem p. Hostýnem Byst řice Byst řice Byst řice Dřevohostice Přerov p. Hostýnem p. Hostýnem p. Hostýnem Byst řice Byst řice Byst řice Byst řice Horní Újezd p. Hostýnem p. Hostýnem p. Hostýnem p. Hostýnem Byst řice Horní N ětčice Hranice Hranice Hranice p. Hostýnem Hustope če Valašské Valašské Valašské Valašské nad Be čvou Mezi říčí Mezi říčí Mezi říčí Mezi říčí Byst řice Byst řice Byst řice Byst řice Křtomil p. Hostýnem p. Hostýnem p. Hostýnem p. Hostýnem Byst řice Byst řice Byst řice Byst řice Lipová p. Hostýnem p. Hostýnem p. Hostýnem p. Hostýnem Byst řice Byst řice Nahošovice Přerov Přerov p. Hostýnem p. Hostýnem Byst řice Byst řice Radkova Lhota Přerov Přerov p. Hostýnem p. Hostýnem Byst řice Byst řice Radkovy Přerov Přerov p. Hostýnem p. Hostýnem Stará Ves Přerov Přerov Holešov Holešov Byst řice Byst řice Turovice Přerov Přerov p. Hostýnem p. Hostýnem Byst řice Byst řice Byst řice Byst řice Žákovice p. Hostýnem p. Hostýnem p. Hostýnem p. Hostýnem okres Prost ějov Morkovice- Morkovice- Morkovice- Koválovice-Osí čany Brno Slížany Slížany Slížany Morkovice- Morkovice- Tištín Brno Brno Slížany Slížany okres Vyškov Kožušice Kory čany Kory čany Kory čany Kory čany Malínky Bu čovice Bu čovice Bu čovice Kory čany Nemotice Kory čany Kory čany Kory čany Kory čany Snovídky Kory čany Kory čany Kory čany Kory čany okres Hodonín Veselí Uherský Uherský Uherský Moravský Písek nad Moravou Ostroh Ostroh Ostroh Mouchnice Kory čany Kory čany Kory čany Kory čany Pozn. : Šed ě jsou vyzna čena st řediska s pov ěř eným obecním ú řadem na území Zlínského kraje, do kterých, p ři použití p říslušné odmocniny, modelov ě spádují mimokrajské obce. Zdroj : vlastní zpracování
- 60 - 8.3 Shody mezi nodálními a modelovými regiony s přesahem mimo území kraje
Pokud srovnáme nodální a modelové regiony s přesahem mimo kraj, které jsou popsány v kapitolách výše, tak zjistíme, že v obou případech regionalizace (nodální i modelové) spáduje do region ů na území Zlínského kraje osm obcí. Těchto osm obcí pak náleží do t ří region ů − dojížďkových (nodálních) i modelových (teoretických). Jedná se o tyto regiony (viz tabulka 8): Valašské Mezi říčí − v obou p řípadech (dojíž ďka v rámci reálných prostorových vazeb a regionalizace na základ ě Reillyho modelu) do n ěj spáduje obec Hustope če nad Be čvou z okresu P řerov Byst řice pod Hostýnem − jedná se o region, do kterého v obou p řípadech spáduje nejv ětší po čet obcí ležících mimo území Zlínského kraje. Jsou to tyto obce z okresu P řerov: Horní Újezd, K řtomil, Lipová a Žákovice . Kory čany − zatímco do p ředchozích dvou region ů náležely obce z Olomouckého kraje, do Kory čan spádují obce ze dvou okres ů kraje Jihomoravského. Jedná se o obce Kožušice a Snovídky z okresu Vyškov a obec Mouchnice z okresu Hodonín.
Tab. 8 Obce spádující do Zlínského kraje v nodální i modelové regionalizaci Horní Hustope če Kožušice Křtomil Újezd nad Be čvou dojíž ďka Milotice Byst řice p. H. Kory čany Byst řice p. H. do zam ěstnání n. Be čvou dojíž ďka do škol Byst řice p. H. Val. Mezi říčí Brankovice Dřevohostice dojíž ďka celkem Byst řice p. H. Val. Mezi říčí Kory čany Byst řice p. H. 2. odmocnina Byst řice p. H. Val. Mezi říčí Kory čany Byst řice p. H. 3. odmocnina Byst řice p. H. Val. Mezi říčí Kory čany Byst řice p. H. 5. odmocnina Byst řice p. H. Val. Mezi říčí Kory čany Byst řice p. H. 7. odmocnina Byst řice p. H. Val. Mezi říčí Kory čany Byst řice p. H.
Lipová Mouchnice Snovídky Žákovice dojíž ďka Byst řice p. H. Kory čany Brno Byst řice p. H. do zam ěstnání dojíž ďka do škol Dřevohostice Kory čany Kory čany Přerov dojíž ďka celkem Dřevohostice Kory čany Brno Přerov 2. odmocnina Byst řice p. H. Kory čany Kory čany Byst řice p. H. 3. odmocnina Byst řice p. H. Kory čany Kory čany Byst řice p. H. 5. odmocnina Byst řice p. H. Kory čany Kory čany Byst řice p. H. 7. odmocnina Byst řice p. H. Kory čany Kory čany Byst řice p. H. Pozn. : Kurzívou jsou ozna čena st řediska mimo území ZL kraje. Zdroj : Český statistický ú řad: Dojíž ďka do zam ěstnání a škol. Okres Hodonín, okres P řerov, okres Vyškov. SLDB 2001.; vlastní zpracování
- 61 - Pokud se v tabulce 8 podíváme na sm ěry dojíž ďky, zjistíme, že ne ve všech případech je dojíž ďkovým regionem jeden ze t ří výše zmín ěných region ů. Je to zp ůsobeno tím, že u obcí mimo Zlínský kraj byl brán v potaz pouze 1. dojíž ďkový sm ěr. Proto tedy nap ř. u Hustope čí nad Be čvou jsou v dojíž ďce do zam ěstnání ozna čeny jako dojíž ďkové centrum Milotice nad Be čvou, i když ve skute čnosti nemusí být centrem dojíž ďkového regionu. V případ ě regionalizace na základ ě aplikace Reillyho modelu a jednotlivých koeficientů odmocniny již ale nastává situace, kdy jsou jednotlivé mimokrajské obce jednozna čně p řiřazeny bu ď do regionu Valašského Mezi říčí, Byst řice pod Hostýnem nebo do regionu Kory čan. Z těchto výsledk ů vyplývá, že v ur čitých oblastech lze tedy uvažovat o neefektivit ě sou časného administrativního člen ění, p ředevším pokud se podíváme na obce Horní Újezd a Mouchnice, které ve všech p řípadech regionalizace spádují do Zlínského kraje. Přes to všechno ale m ůžeme říci, že sou časné administrativní člen ění funguje ve velké v ětšin ě p řípad ů efektivn ě. Po čet mimokrajských obcí spádujících v obou p řípadech regionalizace do Zlínského kraje je totiž tak nízký, že je tém ěř zanedbatelný. Analýza nodálních a modelových region ů p řesahujících mimo území kraje nám také ukázala, že nejvíce vazeb, a to jak u nodálních tak i u modelových region ů, existuje mezi Zlínským a Olomouckým krajem, mén ě pak mezi krajem Zlínským a Jihomoravským. V případ ě Moravskoslezského kraje neexistují u dojíž ďkových region ů žádné územní p řesahy, v modelové regionalizaci spáduje na Zlínsko pouze jedna jediná obec.
- 62 - 9 Pozice Zlína jako regionálního centra dojíž ďky
Město Zlín dosahuje ve zlínském regionu zvláštního postavení. Jako krajské m ěsto má řadu významných funkcí (nap ř. administrativní, vzd ělávací atd.), díky kterým výrazn ě p řesahuje všechna ostatní m ěsta kraje. Také je m ěstem nejlidnat ějším. V roce 2009 m ěl Zlín 75 714 obyvatel 51 , což je dvakrát více, než má druhé nejv ětší m ěsto kraje, Krom ěř íž. Nachází se zde velké množství škol, zam ěř ených na r ůzné druhy vzd ělávání − velmi významná je Univerzita Tomáše Bati, vysoký je také po čet r ůzných firem, mnohdy i s mezinárodním významem. Zlín také poskytuje velmi širokou a rozmanitou nabídku služeb pro obyvatele nejen z jeho zázemí, ale z celého kraje. Díky všem výše jmenovaným důvod ům je Zlín velmi významným dojíž ďkovým centrem pro obyvatele Zlínského kraje. A proto se tato kapitola zam ěř í na zjištění podílu obyvatel, kte ří vyjížd ějí do Zlína z každé obce v kraji. Hlavním úkolem bylo prov ěř it všechny obce Zlínského kraje, které mají dojíž ďkový sm ěr do zam ěstnání do Zlína (nemusí se jednat o 1. sm ěr dojíž ďky). Následn ě byl po čet obyvatel dojížd ějících do zam ěstnání pod ělen celkovým po čtem vyjížd ějících obyvatel z obce. 52 Výsledek byl ješt ě vynásoben stem, abychom získali zjiš ťovaný procentuální podíl obyvatel. Výsledné podíly byly následn ě rozd ěleny do kategorií a kartograficky zpracovány.
Obce s procentuálním podílem vyjížd ějících obyvatel do Zlína: • do 9,9 % • 10,0 - 19,9 % • 20,0 - 33,3 % • 33,4 - 49,9 % • 50,0 % a více
51 ČSÚ [online]. © 2011 [cit. 2011-04-16]. Dostupné z URL
Obr. 12 Podíl Zlína na po čtu celkov ě vyjížd ějících z obcí ve Zlínském kraji v roce 2001 53
Obce, které mají podíl dojížd ějících do Zlína vyšší než 50 %, jsou pravideln ě rozmíst ěny kolem celého katastrálního území Zlína. Krom ě Otrokovic, které je st řediskem správního obvodu POÚ, náleží všechny do správního obvodu POÚ Zlína. Nejv ětší podíl dojížd ějících do Zlína má obec Bohuslavice u Zlína. Z 330 celkov ě vyjížd ějících osob dojíždí do krajského m ěsta 201, což je 60,9 %. Na druhém míst ě se nachází obec Fryšták s 59,3 % a na t řetím B řeznice s 57,6 %. Pokud srovnáme dojíž ďku do Zlína s Olomoucí, která se nachází na stejné hierarchické úrovni, tak zjistíme, že po čet obcí s padesátiprocentním podílem je v případ ě Olomouce daleko
53 Zdroj : Sčítání lidu, dom ů a byt ů k 1. 3. 2001. Dojíž ďka do zam ěstnání a škol. Okres Krom ěř íž, okres Uherské Hradišt ě, okres Vsetín, okres Zlín. Praha 2003; vlastní zpracování - 64 - vyšší (u Zlína je to 8 obcí, u Olomouce 37). 54 Je to zp ůsobeno p ředevším tím, že kolem Zlína se nachází množství v ětších m ěst s významnými výrobními podniky, která si část obyvatel vyjížd ějících z okolních obcí do zam ěstnání stahují pro sebe. Jedná se p ředevším o Otrokovice, Napajedla, Vizovice nebo Luhačovice. Od Olomouce se liší také územní rozmíst ění obcí s padesátiprocentním podílem dojížd ějících. V případ ě Olomouce tvo ří tyto obce tém ěř dokonale souvislou kružnici kolem m ěsta, zatím co v p řípad ě Zlína vytvá řejí obce izolované skupinky.
Tab. 9 Obce Zlínského kraje s vyšším než padesátiprocentním podílem Zlína na celkovém po čtu vyjížd ějících podíl Zlína po čet osob vyjížd ějících po čet osob vyjížd ějících (%) z obce do Zlína z obce celkem Bohuslavice 60,9 201 330 u Zlína Fryšták 59,3 749 1 264 Březnice 57,6 326 566 Otrokovice 56,3 2 666 4 737 Hvozdná 55,2 245 444 Te čovice 50,9 271 532 Břez ůvky 50,4 129 256 Karlovice 50,4 65 129 Zdroj : Sčítání lidu, dom ů a byt ů k 1. 3. 2001. Dojíž ďka do zam ěstnání a škol. Okres Krom ěř íž, okres Uherské Hradišt ě, okres Vsetín, okres Zlín. Praha 2003; vlastní zpracování
Do zóny s podílem od 33,4 % do 49,9 % již spadá více obcí (celkem 21). Ve většin ě p řípad ů tyto obce náleží do SO POÚ Zlín, n ěkteré obce ale leží v SO POÚ Vizovice (Slušovice, Veselá a Vizovice). Nejvíce obcí s tímto podílem se nachází na jih od Zlína, kde vytvá ří skupinku šesti obcí (Doubravy, H řivín ův Újezd, Velký O řechov, Kelníky, Ka ňovice, Dobrkovice). Pás osmi obcí se naopak táhne na sever od Zlína − jeho sou částí jsou i dv ě obce ležící v SO POÚ Holešov (Lechotice a Žeranovice). V této zón ě mají nejv ětší podíl obyvatel dojížd ějících do Zlína obce Šarovy (47,6 %), Lhota (47,5 %) a Doubravy (47,4 %). Jak je patrné, rozdíly mezi nimi jsou minimální. Naopak nejmenší podíl obyvatel mají Žeranovice s 35,6 %. Celkem 30 obcí náleží do zóny s podílem 20-33,3 %. Nejvíce se jich nachází ve správním obvodu POÚ Vizovice a dále v severní části SO POÚ Luha čovice. Do této zóny náleží také tém ěř všechny obce SO POÚ Otrokovice a obce ze severní 54 Viz ROUBÍNEK, P.: Regionalizace Olomouckého kraje: teorie a praxe. Magisterská diplomová práce obhájená na Kated ře geografie Univerzity Palackého v Olomouci v roce 2010, s. 58-61. - 65 - části SO POÚ Uherské Hradišt ě. Nejvyšší podíl má s 33,1 % obec Zádve řice-Raková, nejmenší s 20,6 % shodn ě obce Jasenná a Tluma čov. V zón ě od 10 % do 19,9 % podílu vyjížd ějících obyvatel leží 23 obcí. Všechny se již, celkem logicky, nacházejí ve v ětší vzdálenosti od Zlína. Jedná se o obce, které leží bu ďto v okrajových částech SO POÚ v těsné blízkosti správního obvodu POÚ Zlín (nap ř. Halenkovice a Spytihn ěv v SO POÚ Otrokovice), ve vzdálen ějších správních obvodech (nap ř. Slavi čín v SO POÚ Slavi čín), nebo ve správních obvodech nacházejících se již na území sousedních okres ů (nap ř. Holešov, P řílepy, Martinice, Horní Lapa č z SO POÚ Holešov v okrese Krom ěř íž). Nejnižší podíl obyvatel dojížd ějících do Zlína má obec Bílovice (10 %), nejvyšší mají Brat řejov a Dolní Lhota (19,7 %).
- 66 - 10 Sumarizace hlavních výsledk ů
10.1 Historický exkurz
V rozmezí let 1850-1868 celé území dnešního Zlínského kraje náleželo pod tehdejší Olomoucký kraj. Po odd ělení soudní a politické správy v roce 1849 existovalo na území dnešního kraje 5 politických a 16 soudních okres ů. Po roce 1868 bylo území sou časného kraje rozd ěleno na okresní hejtmanství Holešov, Krom ěř íž, Uherský Brod, Uherské Hradišt ě a Valašské Mezi říčí. Na po čátku 20. století přibylo ješt ě hejtmanství Vsetín a v roce 1935 Zlín. Všechna okresní hejtmanství (nazývaná také politické okresy) byla složena z jednoho nebo více soudních okres ů. Roku 1948 byla provedena nová reorganizace okres ů, došlo ke zrušení okresních hejtmanství a soudních okres ů. O rok pozd ěji vznikl nový Gottwaldovský kraj. Ten již tém ěř odpovídal dnešnímu územnímu rozložení kraje Zlínského. Administrativn ě byl člen ěn celkem na 11 okres ů. Po roce 1960 a další územní reform ě vznikly na území dnešního kraje 4 tzv. velké okresy − Krom ěř íž, Vsetín, Uherské Hradišt ě a Gottwaldov (dnešní Zlín). Původní Gottwaldovský kraj byl zrušen a nov ě vzniklé okresy byly rozd ěleny do dvou velkých kraj ů. Do Jihomoravského kraje připadly okresy Krom ěř íž, Gottwaldov a Uherské Hradišt ě, okres Vsetín byl za řazen do Severomoravského kraje. K 1. lednu 2000 byly okresy Krom ěř íž, Uherské Hradišt ě, Vsetín a Zlín za člen ěny do nov ě vzniklého Zlínského kraje. Koncem roku 2002 došlo k ukon čení činnosti okresních ú řad ů. Od 1. ledna 2003 existuje na území Zlínského kraje celkem 13 správních obvod ů obcí s rozší řenou p ůsobností (SO ORP) a 25 správních obvod ů obcí s pov ěř eným obecním ú řadem (SO POÚ).
10.1.1 Paralela mezi minulým a sou časným administrativním člen ěním
Porovnáním sou časného administrativního člen ění kraje na správní obvody ORP a správní obvody POÚ s vymezením politických a soudních okres ů, které zde existovaly před rokem 1948, byly mezi nimi potvrzeny jisté podobnosti. Nejvíce shod je patrno na území okresu Vsetín, kde jednotlivé administrativní hranice prakticky kontinuáln ě p řešly až do dnešní doby. Pouze území SO ORP Vsetín je dnes o n ěco v ětší, než byl jeho soudní okres. Podobn ě je na tom také území Krom ěř ížska. Správní obvody ORP Byst řice pod Hostýnem a Holešov existují tém ěř ve stejném rozsahu, v jakém byly
- 67 - dřív ější stejnojmenné soudní okresy. K výrazn ějším rozdíl ům dochází v jihozápadní části okresu, kde se dnes nachází obec Kory čany, která dříve náležela do soudního okresu Kyjov a dnes jako SO POÚ spadá pod SO ORP Krom ěř íž. Soudní okresy byly možným vzorem také pro vymezení správních obvod ů obcí s pov ěř eným obecním ú řadem. Nejpatrn ější je to na území okresu Uherské Hradišt ě, kde SO ORP Uherské Hradišt ě a SO ORP Uherský Brod odpovídají p ředevším bývalým politickým okres ům a územnímu rozložení d řív ějších soudních okres ů odpovídají v tomto regionu hlavn ě správní obvody POÚ. Nejvýrazn ější rozdíly administrativních hranic vznikly na Zlínsku. Zde, oproti bývalému člen ění, došlo k nejv ětšímu p řesunu hranic a k výraznému administrativnímu rozdrobení území. Vzniklo také n ěkolik úpln ě nových region ů.
V sou časném administrativním člen ění došlo také oproti tomu minulému k ur čitým zm ěnám ve vymezení správních center. Na Vsetínsku p řibyla centra Karolinka a Horní Lide č. V okrese Krom ěř íž zaniklo centrum Zdounky, v jehož obvodu dnes p ůsobí Morkovice-Slížany. Také vznikla nová st řediska Hulín, Chropyn ě a Kory čany. K přesun ům center došlo mezi Uherskohradiš ťskem (kde vzniklo nové st ředisko Staré M ěsto) a Zlínskem − Napajedla a Valašské Klobouky byly za řazeny do okresu Zlín. Nejv ětší nár ůst po čtu st ředisek zaznamenalo op ět Zlínsko. Oproti roku 1948 vzrostl jejich po čet o šest (konkrétn ě ze dvou na osm). Krom ě Napajedel a Valašských Klobouk ů p řibyly ješt ě Brumov-Bylnice, Luha čovice, Otrokovice a Slavi čín.
10.2 Prostorové uspo řádání kraje na základ ě reálných prostorových vazeb
Jednotlivé nodální (dojíž ďkové) regiony vznikly posuzováním dojíž ďkových tok ů obyvatelstva do zam ěstnání, do škol a celkovou dojíž ďkou (dojíž ďka do zam ěstnání + do škol). Na základ ě analýzy dat SLDB 2001 dojíž ďky do zam ěstnání bylo ve Zlínském kraji vymezeno celkem 16 nodálních region ů. Oproti tomu správních obvod ů obcí s rozší řenou p ůsobností je na území Zlínského kraje 25, z čehož vyplývá, že n ěkterá st řediska správního obvodu POÚ nemají takový vliv, aby se stala centry dojíž ďky do zam ěstnání. Naopak jedna obec, Lou čka, se dojíž ďkovým centrem stala,
- 68 - i když není st řediskem SO POÚ. Při porovnávání nodálních region ů se správními obvody obcí s pov ěř eným obecním ú řadem bylo zjišt ěno následující: Na Vsetínsku má nejv ětší vliv nodální region Vsetína, který nejen že téměř dokonale kopíruje hranice stejnojmenného správního obvodu POÚ, ale také pohlcuje SO POÚ Karolinka a Horní Lide č. Jeden z nejv ětších dojíž ďkových region ů kraje vytvá ří m ěsto Krom ěř íž. Zasahuje celkem do p ěti SO POÚ, z toho u t řech vypl ňuje celé jejich vymezené území. Na Uherskohradiš ťsku v rámci dojíž ďky do zam ěstnání dominují regiony Uherské Hradišt ě a Uherský Brod. Výrazný vliv má samoz řejm ě i Zlín, jehož nod zaujímá polovinu území zlínského okresu a výrazn ě zasahuje také do okres ů okolních. Obec Napajedla jako centrum SO POÚ nevytvo řila dojíž ďkový region, stejn ě tak Brumov-Bylnice. Analýzou dojíž ďkových sm ěrů do škol bylo zjišt ěno, že na území Zlínského kraje se nachází 18 nodálních region ů. To je o dva více, než u dojíž ďky do zam ěstnání (p řibyly regiony Morkovice-Slížany, Napajedla a Vizovice, naopak ubyl nodální region Lou čka). Stejn ě jako u p ředchozí dojíž ďky, tak i v tomto p řípad ě n ěkterá st řediska SO POÚ nevytvá ří dojíž ďkové regiony. V některých částech kraje došlo k větším či menším zm ěnám v územním vymezení nodálních region ů, v některých oblastech zm ěny v ůbec nenastaly. K výrazným zm ěnám nedošlo nap říklad na Vsetínsku, kde nodální region Vsetína z ůstal v naprosto stejných hranicích jako v případ ě dojíž ďky do zam ěstnání. Zbylé dva regiony, Valašského Mezi říčí a Rožnova pod Radhošt ěm, zaznamenaly pouze menší územní přesuny. Velkou zm ěnu zaznamenal nodální region Holešova. Při regionalizaci na základ ě dojíž ďky do škol se zde, v jeho severní části, vytvo řila oblast tvo řená dv ěma obcemi, která spáduje do P řerova v Olomouckém kraji, čili mimo území kraje Zlínského. V rámci nodálního regionu Krom ěř íž se nov ě vy členil region Morkovice-Slížany. Ten vypl ňuje tém ěř polovinu území stejnojmenného správního obvodu obce s pov ěř eným obecním ú řadem. Na Uherskohradiš ťsku musel být na základ ě respektování regionaliza čních pravidel rozpušt ěn nodální region Bílovice, protože se vytvo řil uprost řed nodálního regionu Uherského Hradišt ě. Provedením nové analýzy dojíž ďky, tentokráte na základ ě druhých dojíž ďkových sm ěrů, byly všechny obce regionu Bílovice za řazeny do dojíž ďkového regionu Uherského Hradišt ě. Nejv ětší územní zm ěny zaznamenal okres Zlín. Vznikly zde dva nové nodální regiony (Napajedla a Vizovice), naopak zanikl region Lou čka. Jeho území si rozd ělily
- 69 - dojíž ďkové regiony Valašské Klobouky a Slavi čín. Nodální region Zlína zaznamenal vůbec nejv ětší úbytek území ze všech region ů, které se v kraji nacházejí. Na základ ě analýzy celkové dojíž ďky obyvatelstva bylo ve Zlínském kraji vymezeno celkem 16 nodálních region ů. Všechny vzniklé dojíž ďkové regiony se územn ě výrazn ě neliší od region ů p ředchozích. Jenom obce Kostelec u Holešova a N ěmčice, které leží v SO POÚ Holešov, již do P řerova v Olomouckém kraji nevyjížd ějí, tudíž při celkové dojíž ďce nevzniká žádná oblast spádující mimo území kraje. Některá st řediska správních obvod ů obcí s pov ěř eným obecním ú řadem op ět nevytvo řila nodální regiony. Centra SO POÚ Hulín, Chropyn ě, Staré M ěsto, Uherský Ostroh, Brumov-Bylnice, Karolinka a Horní Lide č nevytvo řila dojíž ďkové regiony ani v jednom p řípad ě dojíž ďky (do zam ěstnání, do škol a celkové). Nejv ětší územní nár ůst zaznamenal nodální region Zlín, nejvýrazn ější územní zm ěnou oproti dojíž ďce do škol je p řesunutí dojíž ďkového regionu Vizovice více na východ.
V pr ůběhu 90. let se na území Zlínského kraje od 23 center dezintegrovalo (osamostatnilo) celkem 56 obcí. Všechny nov ě vzniklé, nebo obnovené obce byly prov ěř eny a bylo zjišt ěno, že ani p ři jednom typu dojíž ďky (do zam ěstnání, do škol a celkové) nevytvo řily nodální region. Dezintegrace obcí tedy nem ěla žádný vliv na podobu nodálních region ů nacházejících se na území Zlínského kraje.
10.3 Regionalizace Zlínského kraje na základ ě aplikace Reillyho modelu
Regionalizací na základ ě aplikace Reillyho modelu byly na území Zlínského kraje vymezeny modelové (teoretické) regiony. Pracovalo se s 2., 3., 5. a 7. odmocninou, jako potenciální centra modelových region ů byla stanovena sídla pov ěř ených obecních ú řad ů nejen ve Zlínském kraji, ale i v krajích okolních. Pracovalo se také s reálnými silni čními vzdálenostmi mezi sídly a s po čty obyvatel obcí s pov ěř eným obecním ú řadem. Po čet vytvo řených modelových region ů je roven po čtu st ředisek SO POÚ, kterých je v kraji celkem 25. Při analýze modelových region ů u jednotlivých koeficient ů odmocniny bylo zjišt ěno, že jako nejoptimáln ější se jeví koeficient 5. odmocniny. U koeficient ů 2. a 3. odmocniny došlo totiž k výraznému posílení v ětších st ředisek. U koeficientu 7. odmocniny tomu bylo naopak. Všechny modelové regiony byly srovnány se sou časným administrativním člen ěním
- 70 - kraje, tedy se správními obvody obcí s pov ěř eným obecním ú řadem, a s nodálními regiony vymezenými na základ ě celkové dojíž ďky. Aby mohla být při regionalizaci na základ ě aplikace 5. odmocniny Reillyho modelu dodržena všechna regionaliza ční pravidla, muselo být p řistoupeno k menší úprav ě, která se týkala st ředisek SO POÚ Starého M ěsta a SO POÚ Uherského Hradišt ě. Použitím 5. odmocniny došlo k vytvo ření modelového regionu Staré M ěsto, jenž se nacházel uprost řed modelového regionu Uherské Hradišt ě. Ten se navíc díky tomu stal regionem nespojitým. Proto došlo ke spojení Uherského Hradišt ě a Starého Města do jednoho m ěsta, čímž došlo k vytvo ření aglomerace Uherské Hradišt ě. Modelové regiony vytvo řené na základ ě použití koeficientu 5. odmocniny nejvíce odpovídají správním obvod ům obcí s pov ěř eným obecním ú řadem. K území s nejmenším po čtem odlišností pat ří oblast Vsetínska − Karolinka a Rožnov pod Radhošt ěm pln ě odpovídají stejnojmenným SO POÚ. Na Krom ěř ížsku administrativnímu člen ění nejvíce odpovídají teoretické regiony Holešova, Chropyn ě, Morkovic-Slížan a Kory čan. Všechny modelové regiony, vytvo řené na území okresu Uherské Hradišt ě, se od SO POÚ liší v některých p řípadech pouze o n ěkolik obecních katastr ů. Jinak jsou vymezeny prakticky ve stejných hranicích, jaké mají správní obvody POÚ. Větší rozdíl se nachází pouze u teoretického regionu Bojkovice, který je oproti stejnojmennému SO POÚ asi o t řetinu v ětší. Na Zlínsku jsou nejv ětší územní rozdíly u teoretických region ů Otrokovic, Vizovic a Zlína. Naopak administrativnímu člen ění nejvíce odpovídají modelové regiony Napajedel (ten zcela), Luha čovic, Slavi čína a Brumova-Bylnice. U všech koeficient ů odmocnin došlo k vytvo ření oblastí, které spádují mimo území Zlínského kraje. U 5. odmocniny je jejich rozloha oproti 2. odmocnin ě tém ěř dvojnásobná. Území spádující do sousedních kraj ů se nacházejí v okrese Vsetín (západní část SO POÚ Valašské Mezi říčí spáduje do m ěsta Hranice v okrese P řerov), v okrese Krom ěř íž (obec Bezm ěrov sm ěř uje do Kojetína v okrese P řerov a obec D řínov do N ěmčic nad Hanou v okrese Prost ějov) a v okrese Uherské Hradišt ě, kde pom ěrn ě velké území spádující ze Zlínského kraje do okresu Hodonín (do Kyjova, Bzence a Velké nad Veli čkou) leží v jeho jižní části. Při porovnání modelových region ů s těmi nodálními vznikly velké územní odlišnosti na Vsetínsku. Oproti čty řem nodálním region ům vytvo řeným na základ ě celkové dojíž ďky bylo u aplikace Reillyho modelu vytvo řeno region ů šest
- 71 - (p řibyly Horní Lide č a Karolinka). Na rozdíl od regionalizace na základě celkové dojíž ďky, vznikly celkem tři nové modelové regiony také na území nodálního regionu Krom ěř íže. Jsou to Hulín, Chropyn ě a Morkovice-Slížany. Naopak na Uherskohradiš ťsku se modelové regiony od t ěch nodálních liší pouze o n ěkolik katastr ů obcí. Uherskému Ostrohu se poda řilo vytvo řit vlastní modelový region. Jako centrum dojíž ďky se prosadit nedokázal. Velké množství rozdíl ů mezi modelovými a nodálními regiony se objevilo na území okresu Zlín. Oproti šesti dojíž ďkovým region ům bylo aplikací koeficientu 5. odmocniny Reillyho modelu vytvo řeno o dva regiony více, tedy osm. Novými regiony jsou Napajedla a Brumov- Bylnice.
10.4 Regiony s přesahem za hranice kraje
Při tvorb ě region ů pomocí dojíž ďky v rámci reálných prostorových vazeb a aplikací Reillyho modelu byly prov ěř ovány také obce ležící v sousedních krajích v blízkosti krajských hranic. Existuje totiž možnost, že st řediska nodálních nebo modelových region ů uplat ňují sv ůj vliv i na obce, které neleží ve Zlínském kraji. U nodálních region ů bylo zjišt ěno, že do Zlínského kraje spáduje v 1. sm ěru dojíž ďkových tok ů celkem osm obcí. Jedná se o obce Horní Újezd, Hustope če nad Be čvou, K řtomil, Lipová, Žákovice (všechny z Olomouckého kraje) a Mouchnice, Kožušice a Snovídky z kraje Jihomoravského. Těchto osm obcí dojíždí pouze do t ří nodálních region ů, a to do Byst řice pod Hostýnem, Kory čan a Valašského Mezi říčí. Nej čast ějším d ůvodem dojížd ění obyvatel ze sousedních kraj ů do kraje Zlínského je dojíž ďka do zam ěstnání (šest obcí z osmi dojíždí do kraje do zam ěstnání). Pouze dv ě obce, Horní Újezd a Mouchnice, spádují do Zlínského kraje ve všech t řech tocích (dojíž ďka do zam ěstnání, do škol a celková) Do modelových region ů Zlínského kraje spáduje asi dvakrát více obcí z okolních kraj ů, než je tomu u region ů nodálních. Při aplikaci koeficientu 2. odmocniny spáduje k teoretickým centr ům ve Zlínském kraji celkem dev ět obcí, p ři použití koeficient ů 3. a 7. odmocniny je to obcí jedenáct a dvacet. Použitím nejoptimáln ějšího koeficientu 5. odmocniny bylo zjišt ěno, že do modelových region ů Zlínského kraje celkov ě spáduje osmnáct mimokrajských obcí. Při srovnání nodálních a modelových region ů bylo zjišt ěno, že v obou p řípadech spáduje do Zlínského kraje osm obcí. Jedná se o obce z okresu P řerov, Vyškov
- 72 - a Hodonín. Těchto osm obcí pak náleží do t ří region ů − Byst řice pod Hostýnem, Kory čany a Valašské Mezi říčí. Obce Horní Újezd a Mouchnice spádují do Zlínského kraje ve všech p řípadech regionalizace. V případ ě t ěchto dvou obcí lze tedy hovo řit o neefektivit ě sou časného administrativního člen ění. Nejvíce vazeb, a to jak u nodálních tak i u modelových region ů, existuje mezi Zlínským a Olomouckým krajem, mén ě pak mezi krajem Zlínským a Jihomoravským. V případ ě Moravskoslezského kraje neexistují u dojíž ďkových region ů žádné územní přesahy, v modelové regionalizaci spáduje na Zlínsko pouze jedna jediná obec.
10.5 Pozice Zlína jako regionálního centra dojíž ďky
Město Zlín dosahuje ve zlínském regionu zvláštního postavení. Jako krajské m ěsto má řadu významných funkcí, je také m ěstem nejlidnat ějším. Zlín je tedy pro obyvatele Zlínského kraje velmi významným dojíž ďkovým centrem. A proto byla jedna kapitola zam ěř ena na zjišt ění podílu obyvatel, kte ří vyjížd ějí za zam ěstnáním do Zlína z každé obce v kraji. Výsledné podíly byly rozd ěleny do kategorií, ze kterých vznikly dojíž ďkové zóny, jež okolo Zlína vytvá ří soust řednou kružnici. Obcí, které mají podíl dojížd ějících do Zlína vyšší než 50 %, je celkem 8 a jsou pravideln ě rozmíst ěny kolem celého katastrálního území Zlína. V ětšina z nich náleží do správního obvodu POÚ Zlín. Obce s nižšími než padesátiprocentními podíly vypl ňují území p ředevším SO POÚ Otrokovice, Vizovice, částe čně SO POÚ Luha čovice, Slavi čín, Holešov, Uherské Hradišt ě a Vsetín.
- 73 - 11 Záv ěr
Zlínský kraj, jak ho známe dnes, tém ěř odpovídá územnímu rozložení kraje Gottwaldovského, který existoval v rozmezí let 1949-1960. Také sou časné administrativní člen ění kraje na mnoha místech respektuje hranice historického správního člen ění pocházejícího z konce 40. let. 20. století − politických a soudních okres ů. Byla zjišt ěna celá řada paralel mezi historickými okresy a sou časnými správními obvody obcí s rozší řenou p ůsobností a s obvody obcí s pov ěř eným obecním úřadem. Nejvíce podobností bylo nalezeno na území okresu Vsetín. Zdejší obvody obcí s rozší řenou p ůsobností − Rožnov pod Radhošt ěm, Valašské Mezi říčí a Vsetín prakticky p řesn ě odpovídají územnímu rozložení dřív ějších soudních okres ů. K nejv ětším zm ěnám v pr ůběhu administrativních hranic oproti minulosti došlo na Zlínsku. Ve Zlínském kraji bylo na základ ě dojíž ďky do zam ěstnání a celkové dojíž ďky vymezeno 16 a na základ ě dojíž ďky do škol 18 nodálních region ů. Důležitým výsledkem regionalizace provedené na základě dojíž ďky (do zam ěstnání, do škol a celkové) je zjišt ění, že obce s pov ěř eným obecním ú řadem Brumov-Bylnice, Horní Lide č, Hulín, Chropyn ě, Karolinka, Staré M ěsto a Uherský Ostroh ani v jednom případ ě dojíž ďky nevytvo řily vlastní nodální regiony. Otázkou tedy z ůstává, zda bylo vytvo ření jejich správních obvod ů opodstatn ěné. V rámci dojíž ďky do škol vznikla v severní části Holešovska oblast, ze které obce spádují mimo území Zlínského kraje, a to do P řerova v Olomouckém kraji. V pr ůběhu 90. let se na území Zlínského kraje dezintegrovalo celkem 56 obcí. Osamostatn ěné obce nevytvo řily žádný nodální region. Dezintegrace obcí tedy nemohla ovlivnit celkovou podobu nodálních region ů ve Zlínském kraji. Nejv ětší rozdíly mezi administrativním člen ěním kraje a nodálními regiony se vyskytují v okrese Zlín. To samé platí také v případ ě modelových region ů. Regionalizací na základ ě aplikace Reillyho modelu vzniklo 25 modelových (teoretických) region ů. Ty se se stejnojmennými správními obvody obcí s pov ěř eným obecním ú řadem nejvíce shodují především na Vsetínsku (modelový region Karolinka, Rožnov pod Radhošt ěm, Vsetín).
- 74 - U modelové regionalizace také vznikla území, která spádují mimo Zlínský kraj. Nacházejí se v severní části okresu Vsetín (spádují do Hranic), na Krom ěř ížsku (spádují do Kojetína a N ěmčic nad Hanou) a na jihu okresu Uherské Hradišt ě (spádují do Kyjova, Bzence a Velké nad Veli čkou). Analýzou obcí ležících v sousedních krajích p ři hranicích se Zlínským krajem bylo zjišt ěno, že celkem osm obcí spáduje na území Zlínského kraje jak v případ ě nodální, tak i v případ ě modelové regionalizace. T ěchto osm obcí z okres ů P řerov, Vyškov a Hodonín pak náleží do t ří region ů − Byst řice pod Hostýnem, Kory čany a Valašské Mezi říčí. Obce Horní Újezd a Mouchnice spádují do Zlínského kraje ve všech p řípadech regionalizace, lze tedy hovo řit o výrazné neefektivit ě sou časného administrativního člen ění. Prov ěř ením podílu obyvatel, kte ří vyjížd ějí za zam ěstnáním do Zlína z každé obce ve Zlínském kraji, byla zjišt ěna silná dojíž ďková vazba na Zlín p ředevším u obcí, které se nacházejí v bezprost řední blízkosti krajského m ěsta. Jedná se hlavn ě o oblasti region ů Otrokovic, Vizovic, Luha čovic, Holešova a Uherského Hradišt ě.
Klí čová slova: Zlínský kraj, regionalizace, Reillyho model, dojíž ďka do zam ěstnání, dojíž ďka do škol, celková dojíž ďka, nodální region, modelový region
- 75 - 12 Summary
Zlín region, in the way we know it today, almost responds the territorial distribution of Gottwaldov region, which was existing between 1949 – 1960. Also the current administrative division of region respects borders of historical admistrative division from the forties of 20th century in many parts. There were found many parallels between historical districts and current areas of municipalities with extended autority and areas with commissioned local authorities. Most of similarities can we find in Vsetín distrikt. The largest changes occured in Zlín region. In the region were delimited 16 nodal regions on the basis of labour and overall commuting, whereas 18 nodal regions were delimited on the basis of school commuting. It was found that communities with commissioned local authorities Brumov-Bylnice, Horní Lide č, Hulín, Chropyn ě, Karolinka, Staré M ěsto and Uherský Ostroh didn´t make own nodal regions. There is an area in the northern part of Holešov region, from which communities belong to P řerov in Olomouc region on the basis of school commuting. Overall 56 communities were disintegrated in the area of Zlín region in the nineties. This disintegration didn´t affect final form of nodal regions in Zlín region. The largest differences between administrative division of the region and nodal regions occur in Zlín district. It´s the same in the case of modelled areas. According to the Reilly´s law 25 modelled areas were created. The largest conformity between modelled areas and areas with commissioned local authorities occur especially in Vsetín district. There are areas in the northern part of the Vsetín district, the Krom ěř íž district and the Uherské Hradišt ě district, which don´t belong to Zlín region. There was found strong commuting attachment between Zlín and neighbour communities.
Key words: Zlín region, regionalization, Reilly’s law, labour commuting, school commuting, overall commuting, nodal region, modelled area
- 76 - 13 Literatura a zdroje
Literatura AND ĚL, J.: Sociogeografická regionalizace. Univerzita J. E. Purkyn ě, Ústí nad Labem 1996, 85 s.
BARTOŠ, J. - SCHULZ, J. - TRAPL, M.: Historický místopis Moravy a Slezska. Sv. 1. Územn ě správní vývoj státních a spole čenských institucí a organizací na Morav ě a ve Slezsku v letech 1848-1960, Ostrava 1966, 335 s.
BARTOŠ, J. - SCHULZ, J. - TRAPL, M.: Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960. Sv. 6, okresy: P řerov, Hranice, Krom ěř íž. Ostrava 1978, 291 s.
BARTOŠ, J. - SCHULZ, J. - TRAPL, M.: Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960. Sv. 7, okresy: Valašské Mezi říčí, Vsetín, Holešov, Gottwaldov (Zlín). Ostrava 1980, 257 s.
BARTOŠ, J. - SCHULZ, J. - TRAPL, M.: Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960. Sv. 8, okresy: Uherské Hradišt ě, Uherský Brod, Hodonín, Kyjov. Ostrava 1982, 355 s.
BERRY, B. J. L.: Geography of market centres and detail distribution. Prentice Hall, Englewood Cliffs 1967.
BEZÁK, A.: Funk čné mestské regióny na Slovensku. Geographia Slovaca, 15, GÚ SAV, Bratislava 2000.
BEZÁK, A.: Funk čné mestské regióny v sídelnom systéme Slovenska. In: Geografický časopis, 42, Bratislava 1990, s. 57-73.
BEZÁK, A.: Problémy a metódy regionálnej taxonomie. Geographica Slovaca, 3, GÚ SAV, Bratislava 1993.
BLAŽEK, J. - UHLÍ Ř, D.: Teorie regionálního rozvoje: nástin, kritika, klasifikace. Praha 2002, 211 s.
FOTHERINGHAM, A. S. - O’KELLY, M. E.: Spatial inetraction model: formulations and applications. Kluwer, London 1989.
HALÁS, M. a kol.: Delimitation of micro-regions in the Czech Republic by nodal relations. In: Moravian Geographical Reports, Vol. 18, 2/2010, s. 16-22.
- 77 - HALÁS, M. - KLAPKA, P.: Regionalizace Česka z hlediska modelování prostorových interakcí. In: Geografie, ro č. 15, 2/2010, s. 144-160.
HAMPL, M. a kol.: Geografická organizace spole čnosti a transforma ční procesy v České republice. Univerzita Karlova, P řírodov ědecká fakulta, Praha 1996, 395 s.
HAMPL, M.: Geografická organizace spole čnosti v České republice: Transforma ční procesy a jejich obecný kontext. Univerzita Karlova, P řírodov ědecká fakulta, Praha 2005, 147 s.
HAMPL, M.: Sou časný vývoj geografické organizace a zm ěny v dojíž ďce za prací a do škol v Česku. In: Geografie, Sborník ČGS 109, 3/2004, Praha 2004, s. 205-222.
HAMPL, M. - GARDAVSKÝ, V. - KÜHNL, K.: Regionální struktura a vývoj systému osídlení ČSR. Univerzita Karlova, Praha 1987, 255 s.
HUBÁ ČKOVÁ, V. - KREJ ČÍ, T.: Regionální vliv Slovácka pohledem Reillyho modelu. In: X. mezinárodní kolokvium o regionálních v ědách, Brno 2007, s. 220-227.
HŮRSKÝ, J.: Metody oblastního člen ění podle dopravního spádu (Úvod do teorie před ělů osobní dopravy). Rozpravy Československé akademie v ěd, Řada matematických a p řírodních v ěd, 88, sešit 6, Praha 1978, 95 s.
MARYÁŠ, J.: K metodám výb ěru st ředisek maloobchodu a sfér jejich vlivu. Zprávy Geografického ústavu ČSAV, 20, č. 3, 1. vydání, Brno 1983, s. 61-81.
RAJ ČÁKOVÁ, E.: Regionálny rozvoj a regionálna politika. Univerzita Komenského, Bratislava 2005.
REILLY, W. J.: Methods for the study of detail relationships. University of Texas Bulletin no. 2944, University of Texas, Austin 1929.
ROUBÍNEK, P.: Regionalizace Olomouckého kraje: teorie a praxe. Magisterská diplomová práce obhájená na Kated ře geografie Univerzity Palackého v Olomouci v roce 2010, 97 s.
ŘEHÁK, S. - HALÁS, M. - KLAPKA, P.: N ěkolik poznámek k možnostem aplikace Reillyho modelu. Geographia Moravica 1. Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc 2009.
Statistické zdroje Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. Po čet obyvatel a dom ů podle obcí a částí obcí v letech 1869-2001 podle správního rozd ělení České republiky k 1. 1. 2005. I. díl, Praha, ČSÚ 2006, 759 s.
- 78 - Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. Abecední p řehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. II. díl, Praha, ČSÚ 2006, 623 s.
Sčítání lidu, dom ů a byt ů k 1. 3. 2001. Dojíž ďka do zam ěstnání a škol. Okres Frýdek- Místek. 1. vydání, Praha 2003
Sčítání lidu, dom ů a byt ů k 1. 3. 2001. Dojíž ďka do zam ěstnání a škol. Okres Hodonín. 1. vydání, Praha 2003.
Sčítání lidu, dom ů a byt ů k 1. 3. 2001. Dojíž ďka do zam ěstnání a škol. Okres Krom ěř íž. 1. vydání, Praha 2003.
Sčítání lidu, dom ů a byt ů k 1. 3. 2001. Dojíž ďka do zam ěstnání a škol. Okres Nový Ji čín. 1. vydání, Praha 2003
Sčítání lidu, dom ů a byt ů k 1. 3. 2001. Dojíž ďka do zam ěstnání a škol. Okres Prost ějov. 1. vydání, Praha 2003
Sčítání lidu, dom ů a byt ů k 1. 3. 2001. Dojíž ďka do zam ěstnání a škol. Okres P řerov. 1. vydání, Praha 2003.
Sčítání lidu, dom ů a byt ů k 1. 3. 2001. Dojíž ďka do zam ěstnání a škol. Okres Uherské Hradišt ě. 1. vydání, Praha 2003.
Sčítání lidu, dom ů a byt ů k 1. 3. 2001. Dojíž ďka do zam ěstnání a škol. Okres Vsetín. 1. vydání, Praha 2003.
Sčítání lidu, dom ů a byt ů k 1. 3. 2001. Dojíž ďka do zam ěstnání a škol. Okres Vyškov. 1. vydání, Praha 2003.
Sčítání lidu, dom ů a byt ů k 1. 3. 2001. Dojíž ďka do zam ěstnání a škol. Okres Zlín. 1. vydání, Praha 2003.
Internetové zdroje Český statistický ú řad [online]. © 2005 [cit. 2010-03-20]. Dostupné z URL
Český statistický ú řad [online]. © 9. 11. 2010 [cit. 2011-01-20]. Dostupné z URL
Evropský polytechnický institut [online]. © 2011 [cit. 2011-01-20]. Dostupné z URL
- 79 - Mapy.cz [online]. © 2010 [cit. listopad-prosinec 2010]. Dostupné z URL
Města a obce online [online]. © 2011 [cit. 2011-01-15]. Dostupné z URL
PERLÍN, R.: Venkov, typologie venkovského prostoru. [online]. © 2010 [cit. 2011-03- 14]. Dostupné z URL
UTB [online]. © 8. 2. 2011 [cit. 2011-01-20]. Dostupné z URL
- 80 - 14 Seznam tabulek a obrázk ů
• Tab. 1 Politické a soudní okresy v letech 1850-1855 na území sou časného Zlínského kraje • Tab. 2 Okresní hejtmanství a soudní okresy na území dnešního Zlínského kraje − stav v roce 1935 • Tab. 3 Správní obvody obcí s rozší řenou p ůsobností a obcí s pov ěř eným obecním úřadem ve Zlínském kraji k roku 2010 • Tab. 4 Nodální regiony celkové denní dojíž ďky ve Zlínském kraji (se řazeno podle po čtu obcí v jednotlivých regionech) • Tab. 5 Dezintegrované obce ve Zlínském kraji v letech 1990-2001 • Tab. 6 Mimokrajské obce spádující do nodálních region ů Zlínského kraje • Tab. 7 Mimokrajské obce spádující k teoretickým centr ům ve Zlínském kraji na základ ě aplikace Reillyho modelu • Tab. 8 Obce spádující do Zlínského kraje v dojíž ďkové i modelové regionalizaci • Tab. 9 Obce Zlínského kraje s vyšším než padesátiprocentním podílem Zlína na celkovém po čtu vyjížd ějících
• Obr. 1 Administrativní člen ění Zlínského kraje − stav k 1. 1. 2010 • Obr. 2 Nodální regiony Zlínského kraje podle SLDB 2001 (dojíž ďka do zam ěstnání) • Obr. 3 Nodální regiony Zlínského kraje podle SLDB 2001 (dojíž ďka do škol) • Obr. 4 Nodální regiony Zlínského kraje podle SLDB 2001 (celková dojíž ďka) • Obr. 5 Hustota zalidn ění v nodálních regionech celkové denní dojíž ďky • Obr. 6 Sociogeografická regionalizace ČR v roce 2001 podle M. Hampla • Obr. 7 Schéma dezintegrace obcí od Zlína • Obr. 8 Vliv st ředisek sídelního systému v roce 2001 • Obr. 9 Regiony Zlínského kraje vymezené na základ ě aplikace Reillyho modelu s použitím koeficientu 2. odmocniny • Obr. 10 Regiony Zlínského kraje vymezené na základ ě aplikace Reillyho modelu s použitím koeficientu 5. odmocniny - stav p řed vytvo řením aglomerace Uherské Hradišt ě
- 81 - • Obr. 11 Regiony Zlínského kraje vymezené na základ ě aplikace Reillyho modelu s použitím koeficientu 5. odmocniny - stav po vytvoření aglomerace Uherské Hradišt ě • Obr. 12 Podíl Zlína na po čtu celkov ě vyjížd ějících z obcí ve Zlínském kraji v roce 2001
- 82 - 15 Seznam p říloh
1. Obr. 1 Regiony Zlínského kraje vymezené na základě aplikace Reillyho modelu s použitím koeficientu 3. odmocniny 2. Obr. 2 Regiony Zlínského kraje vymezené na základě aplikace Reillyho modelu s použitím koeficientu 7. odmocniny 3. Tab. 1 Dojíž ďkové vazby obcí okresu Zlín (dle SLDB 2001, dojíž ďka na prvním míst ě) 4. Tab. 2 Dojíž ďkové vazby obcí okresu Krom ěř íž (dle SLDB 2001, dojíž ďka na prvním míst ě) 5. Tab. 3 Dojíž ďkové vazby obcí okresu Uherské Hradišt ě (dle SLDB 2001, dojíž ďka na prvním míst ě) 6. Tab. 4 Dojíž ďkové vazby obcí okresu Vsetín (dle SLDB 2001, dojížďka na prvním míst ě) 7. Tab. 5 Modelové vazby obcí okresu Zlín (Reillyho model) 8. Tab. 6 Modelové vazby obcí okresu Krom ěř íž (Reillyho model) 9. Tab. 7 Modelové vazby obcí okresu Uherské Hradiště (Reillyho model) 10. Tab. 8 Modelové vazby obcí okresu Vsetín (Reillyho model)
- 83 - Příloha 1
Obr. 1 Regiony Zlínského kraje vymezené na základ ě aplikace Reillyho modelu s použitím koeficientu 3. odmocniny 1
1 Zdroj : vlastní zpracování Příloha 2
Obr. 2 Regiony Zlínského kraje vymezené na základ ě aplikace Reillyho modelu s použitím koeficientu 7. odmocniny 2
2 Zdroj : vlastní zpracování Příloha 3
Tab. 1 Dojíž ďkové vazby obcí okresu Zlín (dle SLDB 2001, dojíž ďka na prvním míst ě) dojíž ďka obec do zam ěstnání do škol úhrnem Zlín Otrokovice Otrokovice Otrokovice Biskupice Luha čovice Luha čovice Luha čovice Bohuslavice nad Slavi čín Slavi čín Slavi čín Vlá ří Bohuslavice u Zlína Zlín Zlín Zlín Brat řejov Vizovice Vizovice Vizovice Valašské Valašské Valašské Brumov-Bylnice Klobouky Klobouky Klobouky Březnice Zlín Zlín Zlín Březová Zlín Zlín Zlín Břez ůvky Zlín Zlín Zlín Dešná Slušovice Slušovice Slušovice Dobrkovice Zlín Velký O řechov Zlín Dolní Lhota Zlín Luha čovice Luha čovice Doubravy Zlín Zlín Zlín Drnovice Lou čka Lou čka Lou čka Držková Zlín Zlín Zlín Fryšták Zlín Zlín Zlín Halenkovice Otrokovice Otrokovice Otrokovice Haluzice Slavi čín Slavi čín Slavi čín Horní Lhota Zlín Luha čovice Zlín Hostišová Zlín Zlín Zlín Hrobice Zlín Napajedla Zlín Hřivín ův Újezd Zlín Zlín Zlín Hvozdná Zlín Zlín Zlín Jasenná Zlín Vizovice Vizovice Štítná nad Vlá ří- Štítná nad Vlá ří- Jest řabí Slavi čín Popov Popov Ka ňovice Zlín Zlín Zlín Karlovice Zlín Zlín Zlín Kašava Zlín Zlín Zlín Kelníky Zlín Zlín Zlín Komárov Zlín Napajedla Napajedla Valašské Valašské Valašské Křekov Klobouky Klobouky Klobouky Lhota Zlín Zlín Zlín Lhotsko Vizovice Vizovice Vizovice Lípa Zlín Zlín Zlín Lipová Slavi čín Slavi čín Slavi čín Lou čka Zlín Újezd Újezd Ludkovice Zlín Luha čovice Zlín Luha čovice Zlín Zlín Zlín Lukov Zlín Fryšták Zlín Lukove ček Zlín Zlín Zlín Lutonina Zlín Vizovice Vizovice Machová Zlín Otrokovice Zlín Myslo čovice Zlín Zlín Zlín Napajedla Zlín Zlín Zlín Návojná Brumov-Bylnice Nedašov Nedašov Nedašov Brumov-Bylnice Valašské Klobouky Brumov-Bylnice Nedašova Lhota Zlín Nedašov Nedašov Neubuz Slušovice Slušovice Slušovice Old řichovice Otrokovice Napajedla Zlín Ostrata Zlín Zlín Zlín Otrokovice Zlín Zlín Zlín Petr ůvka Luha čovice Slavi čín Slavi čín Podhradí Luha čovice Luha čovice Luha čovice Podkopná Lhota Zlín Trnava Zlín Poho řelice Zlín Napajedla Zlín Valašské Valašské Valašské Pote č Klobouky Klobouky Klobouky Pozlovice Luha čovice Luha čovice Luha čovice Provodov Zlín Zlín Zlín Racková Zlín Zlín Zlín Rokytnice Slavi čín Slavi čín Slavi čín Rudimov Slavi čín Slavi čín Slavi čín Sazovice Zlín Zlín Zlín Sehradice Zlín Zlín Zlín Slavi čín Zlín Zlín Zlín Slopné Zlín Sehradice Zlín Slušovice Zlín Zlín Zlín Spytihn ěv Otrokovice Napajedla Otrokovice Šanov Slavi čín Slavi čín Slavi čín Šarovy Zlín Bohuslavice Zlín Štítná nad Vlá ří- Slavi čín Slavi čín Slavi čín Popov Te čovice Zlín Zlín Zlín Tichov Drnovice Valašské Klobouky Valašské Klobouky Tluma čov Otrokovice Otrokovice Otrokovice Trnava Zlín Zlín Zlín Ublo Zlín Vizovice Vizovice Újezd Lou čka Zlín Zlín Valašské Klobouky Brumov-Bylnice Brno Zlín Velký O řechov Zlín Zlín Zlín Veselá Zlín Zlín Zlín Vizovice Zlín Zlín Zlín Valašské Valašské Valašské Vlachova Lhota Klobouky Klobouky Klobouky Vlachovice Slavi čín Slavi čín Slavi čín Vl čková Zlín Zlín Zlín Všemina Slušovice Slušovice Slušovice Vysoké Pole Lou čka Újezd Lou čka Zádve řice-Raková Zlín Vizovice Zlín Žlutava Otrokovice Napajedla Otrokovice Zdroj : S čítání lidu, dom ů a byt ů k 1. 3. 2001. Dojíž ďka do zam ěstnání a škol. Okres Zlín. 1. vydání, Praha 2003. Příloha 4
Tab. 2 Dojíž ďkové vazby obcí okresu Krom ěř íž (dle SLDB 2001, dojíž ďka na prvním míst ě) dojíž ďka obec do zam ěstnání do škol úhrnem Krom ěříž Hulín Brno Brno Ba řice-Velké T ěšany Krom ěř íž Krom ěř íž Krom ěř íž Bělov Otrokovice Otrokovice Otrokovice Bezm ěrov Krom ěř íž Krom ěř íž Krom ěř íž Byst řice Byst řice Byst řice Blazice pod Hostýnem pod Hostýnem pod Hostýnem Bo řenovice Holešov Holešov Holešov Byst řice Byst řice Byst řice Brusné pod Hostýnem pod Hostýnem pod Hostýnem Břest Krom ěř íž Krom ěř íž Krom ěř íž Byst řice pod Hostýnem Holešov Krom ěř íž Krom ěř íž Cetechovice Krom ěř íž Krom ěř íž Krom ěř íž Dřínov Krom ěř íž Morkovice-Slížany Krom ěř íž Holešov Krom ěř íž Krom ěř íž Krom ěř íž Hon ětice Krom ěř íž Krom ěř íž Krom ěř íž Horní Lapa č Holešov Holešov Holešov Hoštice Krom ěř íž Liten čice Krom ěř íž Hulín Krom ěř íž Krom ěř íž Krom ěř íž Byst řice Byst řice Byst řice Chomýž pod Hostýnem pod Hostýnem pod Hostýnem Chropyn ě Krom ěř íž Krom ěř íž Krom ěř íž Byst řice Byst řice Byst řice Chval čov pod Hostýnem pod Hostýnem pod Hostýnem Chvalnov-Lísky Kory čany Krom ěř íž Krom ěř íž Jankovice Holešov Holešov Holešov Jarohn ěvice Krom ěř íž Krom ěř íž Krom ěř íž Karolín Krom ěř íž Kvasice Krom ěř íž Byst řice Byst řice Komárno Valašské Mezi říčí pod Hostýnem pod Hostýnem Kory čany Kyjov Kyjov Kyjov Kostelany Krom ěř íž Krom ěř íž Krom ěř íž Kostelec u Holešova Holešov Přerov Holešov Kunkovice Krom ěř íž Krom ěř íž Krom ěř íž Kurovice Otrokovice Holešov Holešov Kvasice Otrokovice Krom ěř íž Otrokovice Kyselovice Krom ěř íž Chropyn ě Chropyn ě Lechotice Zlín Zlín Zlín Liten čice Krom ěř íž Krom ěř íž Krom ěř íž Byst řice Byst řice Byst řice Loukov pod Hostýnem pod Hostýnem pod Hostýnem Lubná Krom ěř íž Krom ěř íž Krom ěř íž Ludslavice Holešov Holešov Holešov Lutopecny Krom ěř íž Krom ěř íž Krom ěř íž Martinice Holešov Holešov Holešov Míškovice Zlín Zlín Zlín Morkovice-Slížany Krom ěř íž Krom ěř íž Krom ěř íž Byst řice Byst řice Byst řice Mrlínek pod Hostýnem pod Hostýnem pod Hostýnem Němčice Holešov Kostelec u Holešova Kostelec u Holešova Nítkovice Krom ěř íž Liten čice Liten čice Nová D ědina Otrokovice Krom ěř íž Otrokovice Byst řice Byst řice Byst řice Osí čko pod Hostýnem pod Hostýnem pod Hostýnem Pacetluky Holešov Holešov Holešov Pa člavice Krom ěř íž Morkovice-Slížany Morkovice-Slížany Po čenice-Tet ětice Krom ěř íž Krom ěř íž Krom ěř íž Byst řice Podhradní Lhota Rajnochovice Rajnochovice pod Hostýnem Prasklice Krom ěř íž Morkovice-Slížany Morkovice-Slížany Prav čice Hulín Hulín Hulín Prusinovice Holešov Holešov Holešov Přílepy Holešov Holešov Holešov Byst řice Byst řice Byst řice Rajnochovice pod Hostýnem pod Hostýnem pod Hostýnem Rataje Krom ěř íž Krom ěř íž Krom ěř íž Rošt ění Holešov Holešov Holešov Roštín Krom ěř íž Krom ěř íž Krom ěř íž Byst řice Byst řice Byst řice Rusava pod Hostýnem pod Hostýnem pod Hostýnem Rymice Holešov Holešov Holešov Skaštice Krom ěř íž Krom ěř íž Krom ěř íž Byst řice Byst řice Byst řice Slavkov pod Hostýnem pod Hostýnem pod Hostýnem pod Hostýnem Sob ěsuky Krom ěř íž Zdounky Krom ěř íž St řílky Kory čany Krom ěř íž Kory čany St řížovice Krom ěř íž Krom ěř íž Krom ěř íž Sulimov Krom ěř íž Krom ěř íž Krom ěř íž Šelešovice Krom ěř íž Krom ěř íž Krom ěř íž Troubky-Zdislavice Krom ěř íž Zborovice Krom ěř íž Třeb ětice Holešov Holešov Holešov Uh řice Krom ěř íž Morkovice-Slížany Morkovice-Slížany Věžky Krom ěř íž Krom ěř íž Krom ěř íž Byst řice Byst řice Byst řice Vítonice pod Hostýnem pod Hostýnem pod Hostýnem Vrbka Krom ěř íž Kvasice Krom ěř íž Zahnašovice Holešov Holešov Holešov Zá říčí Chropyn ě Chropyn ě Chropyn ě Zást řizly Kory čany Krom ěř íž Krom ěř íž Zborovice Krom ěř íž Krom ěř íž Krom ěř íž Zdounky Krom ěř íž Krom ěř íž Krom ěř íž Zlobice Krom ěř íž Krom ěř íž Krom ěř íž Žalkovice Krom ěř íž Břest Krom ěř íž Žeranovice Zlín Holešov Zlín * od 1. 1. 2007 náleží obec B ělov k SO ORP Otrokovice v okrese Zlín Zdroj : S čítání lidu, dom ů a byt ů k 1. 3. 2001. Dojíž ďka do zam ěstnání a škol. Okres Krom ěř íž. 1. vydání, Praha 2003. Příloha 5
Tab. 3 Dojíž ďkové vazby obcí okresu Uherské Hradišt ě (dle SLDB 2001, dojíž ďka na prvním míst ě) dojíž ďka obec do zam ěstnání do škol úhrnem Uherské Hradišt ě Kunovice Brno Kunovice Babice Uherské Hradišt ě Uherské Hradišt ě Uherské Hradišt ě Bánov Uherský Brod Uherský Brod Uherský Brod Bílovice Uherské Hradišt ě Uherské Hradišt ě Uherské Hradišt ě Bojkovice Uherský Brod Uherský Brod Uherský Brod Boršice Uherské Hradišt ě Uherské Hradišt ě Uherské Hradišt ě Boršice u Blatnice Hluk Dolní N ěmčí Uherské Hradišt ě Břestek Uherské Hradišt ě Tupesy Uherské Hradišt ě Březolupy Zlín Uherské Hradišt ě Zlín Březová Uherský Brod Uherský Brod Uherský Brod Buchlovice Uherské Hradišt ě Uherské Hradišt ě Uherské Hradišt ě Byst řice pod Lopeníkem Uherský Brod Bánov Uherský Brod Částkov Zlín Uherské Hradišt ě Uherské Hradišt ě Dolní N ěmčí Uherské Hradišt ě Uherské Hradišt ě Uherské Hradišt ě Drslavice Uherský Brod Uherský Brod Uherský Brod Hluk Uherské Hradišt ě Uherské Hradišt ě Uherské Hradišt ě Horní N ěmčí Uherský Brod Dolní N ěmčí Uherský Brod Host ějov Uherské Hradišt ě Uherské Hradišt ě Uherské Hradišt ě Host ětín Bojkovice Bojkovice Bojkovice Hrad čovice Uherský Brod Uherský Brod Uherský Brod Hušt ěnovice Uherské Hradišt ě Uherské Hradišt ě Uherské Hradišt ě Jalubí Uherské Hradišt ě Uherské Hradišt ě Uherské Hradišt ě Jankovice Uherské Hradišt ě Uherské Hradišt ě Uherské Hradišt ě Kn ěžpole Uherské Hradišt ě Uherské Hradišt ě Uherské Hradišt ě Kom ňa Bojkovice Bojkovice Bojkovice Korytná Uherský Brod Uherský Brod Uherský Brod Kostelany nad Moravou Uherské Hradišt ě Staré M ěsto Uherské Hradišt ě Košíky Uherské Hradišt ě Uherské Hradišt ě Uherské Hradišt ě Kudlovice Uherské Hradišt ě Babice Babice Kunovice Uherské Hradišt ě Uherské Hradišt ě Uherské Hradišt ě Lopeník Uherský Brod Uherský Brod Uherský Brod Medlovice Uherské Hradišt ě Uherské Hradišt ě Uherské Hradišt ě Mist řice Uherské Hradišt ě Uherské Hradišt ě Uherské Hradišt ě Modrá Uherské Hradišt ě Velehrad Uherské Hradišt ě Nedachlebice Uherské Hradišt ě Uherské Hradišt ě Uherské Hradišt ě Nedakonice Uherské Hradišt ě Uherské Hradišt ě Uherské Hradišt ě Nezdenice Uherský Brod Uherský Brod Uherský Brod Nivnice Uherský Brod Uherský Brod Uherský Brod Ořechov Uherské Hradišt ě Polešovice Uherské Hradišt ě Ostrožská Lhota Uherské Hradišt ě Uherské Hradišt ě Uherské Hradišt ě Ostrožská Nová Ves Uherské Hradišt ě Uherské Hradišt ě Uherské Hradišt ě Osv ětimany Uherské Hradišt ě Uherské Hradišt ě Uherské Hradišt ě Pašovice Uherský Brod Prakšice Uherský Brod Pitín Bojkovice Bojkovice Bojkovice Podolí Uherské Hradišt ě Kunovice Uherské Hradišt ě Polešovice Uherské Hradišt ě Uherské Hradišt ě Uherské Hradišt ě Popovice Uherské Hradišt ě Uherské Hradišt ě Uherské Hradišt ě Prakšice Uherský Brod Uherský Brod Uherský Brod Rudice Uherský Brod Uherský Brod Uherský Brod Salaš Uherské Hradišt ě Velehrad Velehrad Slavkov Uherský Brod Dolní N ěmčí Uherský Brod Staré Hut ě Kory čany Kory čany Kory čany Staré M ěsto Uherské Hradišt ě Uherské Hradišt ě Uherské Hradišt ě Starý Hrozenkov Uherský Brod Uherský Brod Uherský Brod Strání Uherský Brod Uherský Brod Uherský Brod St říbrnice Uherské Hradišt ě Uherské Hradišt ě Uherské Hradišt ě Stupava Kory čany Kory čany Kory čany Suchá Loz Uherský Brod Bánov Uherský Brod Sušice Babice Uherské Hradišt ě Uherské Hradišt ě Svárov Zlín Uherské Hradišt ě Uherské Hradišt ě Šumice Uherský Brod Uherský Brod Uherský Brod Topolná Uherské Hradišt ě Uherské Hradišt ě Uherské Hradišt ě Traplice Uherské Hradišt ě Uherské Hradišt ě Uherské Hradišt ě Tu čapy Uherské Hradišt ě Uherské Hradišt ě Uherské Hradišt ě Tupesy Uherské Hradišt ě Uherské Hradišt ě Uherské Hradišt ě Uherský Brod Uherské Hradišt ě Uherské Hradišt ě Uherské Hradišt ě Uherský Ostroh Uherské Hradišt ě Uherské Hradišt ě Uherské Hradišt ě Újezdec Uherské Hradišt ě Uherské Hradišt ě Uherské Hradišt ě Vápenice Starý Hrozenkov Starý Hrozenkov Starý Hrozenkov Vážany Uherské Hradišt ě Polešovice Uherské Hradišt ě Velehrad Uherské Hradišt ě Uherské Hradišt ě Uherské Hradišt ě Veletiny Uherský Brod Uherské Hradišt ě Uherský Brod Vl čnov Uherský Brod Uherský Brod Uherský Brod Vyškovec Uherský Brod Uherský Brod Uherský Brod Záhorovice Uherský Brod Bojkovice Bojkovice Zlámanec Zlín Uherské Hradišt ě Zlín Zlechov Uherské Hradišt ě Uherské Hradišt ě Uherské Hradišt ě Žítková Bojkovice Bojkovice Bojkovice Zdroj : S čítání lidu, dom ů a byt ů k 1. 3. 2001. Dojíž ďka do zam ěstnání a škol. Okres Uherské Hradišt ě. 1. vydání, Praha 2003. Příloha 6
Tab. 4 Dojíž ďkové vazby obcí okresu Vsetín (dle SLDB 2001, dojížďka na prvním míst ě) dojíž ďka obec do zam ěstnání do škol úhrnem Vsetín Valašské Mezi říčí Valašské Mezi říčí Valašské Mezi říčí Branky Valašské Mezi říčí Valašské Mezi říčí Valašské Mezi říčí Byst řička Valašské Mezi říčí Valašské Mezi říčí Valašské Mezi říčí Dolní Be čva Rožnov p. Radhošt ěm Rožnov p. Radhošt ěm Rožnov p. Radhošt ěm Francova Lhota Vsetín Vsetín Vsetín Halenkov Vsetín Vsetín Vsetín Horní Be čva Rožnov p. Radhošt ěm Rožnov p. Radhošt ěm Rožnov p. Radhošt ěm Horní Lide č Vsetín Vsetín Vsetín Hoš ťálková Vsetín Vsetín Vsetín Hov ězí Vsetín Vsetín Vsetín Huslenky Vsetín Hov ězí Vsetín Hutisko-Solanec Rožnov p. Radhošt ěm Rožnov p. Radhošt ěm Rožnov p. Radhošt ěm Choryn ě Valašské Mezi říčí Valašské Mezi říčí Valašské Mezi říčí Jabl ůnka Vsetín Vsetín Vsetín Janová Vsetín Vsetín Vsetín Jarcová Valašské Mezi říčí Valašské Mezi říčí Valašské Mezi říčí Karolinka Vsetín Vsetín Vsetín Kate řinice Vsetín Vsetín Vsetín Kel č Valašské Mezi říčí Valašské Mezi říčí Valašské Mezi říčí Kladeruby Valašské Mezi říčí Kel č Valašské Mezi říčí Kunovice Valašské Mezi říčí Valašské Mezi říčí Valašské Mezi říčí La čnov Vsetín Horní Lide č Vsetín Leskovec Vsetín Vsetín Vsetín Lešná Valašské Mezi říčí Valašské Mezi říčí Valašské Mezi říčí Lhota u Vsetína Vsetín Vsetín Vsetín Lide čko Vsetín Horní Lide č Horní Lide č Liptál Vsetín Vsetín Vsetín Lou čka Valašské Mezi říčí Valašské Mezi říčí Valašské Mezi říčí Lužná Vsetín Vsetín Vsetín Malá Byst řice Vsetín Vsetín Vsetín Mikul ůvka Valašské Mezi říčí Valašské Mezi říčí Valašské Mezi říčí Nový Hrozenkov Vsetín Vsetín Vsetín Oznice Valašské Mezi říčí Valašské Mezi říčí Valašské Mezi říčí Podolí Valašské Mezi říčí Valašské Mezi říčí Valašské Mezi říčí Police Valašské Mezi říčí Valašské Mezi říčí Valašské Mezi říčí Pozd ěchov Vizovice Vsetín Vizovice Prlov Vsetín Vsetín Vsetín Prost řední Be čva Rožnov p. Radhošt ěm Horní Be čva Rožnov p. Radhošt ěm Pržno Vsetín Jabl ůnka Vsetín Ratibo ř Vsetín Hoš ťálková Vsetín Rožnov p. R. Valašské Mezi říčí Valašské Mezi říčí Valašské Mezi říčí Růžďka Vsetín Vsetín Vsetín Seninka Vsetín Vsetín Vsetín St řelná Vsetín Horní Lide č Horní Lide č St řítež n. Be čvou Rožnov p. Radhošt ěm Zašová Rožnov p. Radhošt ěm Študlov Vsetín Valašské Klobouky Valašské Klobouky Ústí Vsetín Vsetín Vsetín Valašská Byst řice Rožnov p. Radhošt ěm Rožnov p. Radhošt ěm Rožnov p. Radhošt ěm Valašská Polanka Vsetín Vsetín Vsetín Valašská Senice Francova Lhota Francova Lhota Francova Lhota Valašské Mezi říčí Rožnov p. Radhošt ěm Vsetín Rožnov p. Radhošt ěm Valašské P říkazy Valašské Klobouky Valašské Klobouky Valašské Klobouky Velká Lhota Valašské Mezi říčí Valašské Mezi říčí Valašské Mezi říčí Velké Karlovice Karolinka Vsetín Vsetín Vid če Rožnov p. Radhošt ěm Rožnov p. Radhošt ěm Rožnov p. Radhošt ěm Vigantice Rožnov p. Radhošt ěm Rožnov p. Radhošt ěm Rožnov p. Radhošt ěm Zašová Valašské Mezi říčí Valašské Mezi říčí Valašské Mezi říčí Zd ěchov Vsetín Hov ězí Vsetín Zub ří Rožnov p. Radhošt ěm Valašské Mezi říčí Rožnov p. Radhošt ěm Zdroj : S čítání lidu, dom ů a byt ů k 1. 3. 2001. Dojíž ďka do zam ěstnání a škol. Okres Vsetín. 1. vydání, Praha 2003. Příloha 7
Tab. 5 Modelové vazby obcí okresu Zlín (Reillyho model) obec 2. odmocnina 3. odmocnina 5. odmocnina 7. odmocnina Zlín centrum centrum centrum centrum Biskupice Luha čovice Luha čovice Luha čovice Luha čovice Bohuslavice nad Vlá ří Slavi čín Slavi čín Slavi čín Slavi čín Bohuslavice u Zlína Zlín Zlín Zlín Zlín Brat řejov Vizovice Vizovice Vizovice Vizovice Brumov-Bylnice centrum centrum centrum centrum Březnice Zlín Zlín Zlín Zlín Březová Zlín Zlín Zlín Vizovice Břez ůvky Zlín Zlín Zlín Zlín Dešná Zlín Zlín Vizovice Vizovice Dobrkovice Uherský Brod Uherský Brod Uherský Brod Uherský Brod Dolní Lhota Zlín Luha čovice Luha čovice Luha čovice Doubravy Zlín Zlín Zlín Zlín Valašské Valašské Valašské Valašské Drnovice Klobouky Klobouky Klobouky Klobouky Držková Zlín Zlín Zlín Zlín Fryšták Zlín Zlín Zlín Zlín Halenkovice Napajedla Napajedla Napajedla Napajedla Haluzice Slavi čín Slavi čín Slavi čín Slavi čín Horní Lhota Zlín Zlín Luha čovice Luha čovice Hostišová Zlín Zlín Zlín Zlín Hrobice Zlín Zlín Zlín Zlín Hřivín ův Újezd Zlín Zlín Zlín Luha čovice Hvozdná Zlín Zlín Zlín Zlín Jasenná Zlín Vizovice Vizovice Vizovice Brumov- Brumov- Brumov- Brumov- Jest řabí Bylnice Bylnice Bylnice Bylnice Ka ňovice Zlín Zlín Luha čovice Luha čovice Karlovice Zlín Zlín Zlín Napajedla Kašava Zlín Zlín Zlín Zlín Kelníky Zlín Zlín Zlín Uherský Brod Komárov Zlín Zlín Napajedla Napajedla Valašské Valašské Valašské Valašské Křekov Klobouky Klobouky Klobouky Klobouky Lhota Zlín Zlín Zlín Zlín Lhotsko Vizovice Vizovice Vizovice Vizovice Lípa Zlín Zlín Zlín Zlín Lipová Slavi čín Slavi čín Slavi čín Slavi čín Lou čka Zlín Vizovice Vizovice Vizovice Ludkovice Zlín Luha čovice Luha čovice Luha čovice Luha čovice centrum centrum centrum centrum Lukov Zlín Zlín Zlín Zlín Lukove ček Zlín Zlín Zlín Holešov Lutonina Vizovice Vizovice Vizovice Vizovice Machová Otrokovice Otrokovice Otrokovice Otrokovice Myslo čovice Zlín Zlín Otrokovice Otrokovice Brumov- Brumov- Brumov- Brumov- Návojná Bylnice Bylnice Bylnice Bylnice Napajedla centrum centrum centrum centrum Brumov- Brumov- Brumov- Brumov- Nedašov Bylnice Bylnice Bylnice Bylnice Brumov- Brumov- Brumov- Brumov- Nedašova Lhota Bylnice Bylnice Bylnice Bylnice Neubuz Zlín Zlín Vizovice Vizovice Old řichovice Otrokovice Napajedla Napajedla Napajedla Ostrata Zlín Zlín Zlín Zlín Otrokovice centrum centrum centrum centrum Petr ůvka Slavi čín Slavi čín Slavi čín Slavi čín Podhradí Luha čovice Luha čovice Luha čovice Luha čovice Podkopná Lhota Zlín Zlín Zlín Zlín Poho řelice Napajedla Napajedla Napajedla Napajedla Valašské Valašské Valašské Valašské Pote č Klobouky Klobouky Klobouky Klobouky Pozlovice Luha čovice Luha čovice Luha čovice Luha čovice Provodov Zlín Zlín Zlín Zlín Racková Zlín Zlín Zlín Zlín Rokytnice Slavi čín Slavi čín Slavi čín Slavi čín Rudimov Slavi čín Slavi čín Slavi čín Slavi čín Sazovice Zlín Zlín Zlín Zlín Sehradice Zlín Luha čovice Luha čovice Luha čovice Slavi čín centrum centrum centrum centrum Slopné Zlín Luha čovice Luha čovice Luha čovice Slušovice Zlín Zlín Vizovice Vizovice Spytihn ěv Napajedla Napajedla Napajedla Napajedla Šanov Slavi čín Slavi čín Slavi čín Slavi čín Šarovy Zlín Zlín Zlín Zlín Štítná nad Vlá ří- Brumov- Brumov- Brumov- Brumov- Popov Bylnice Bylnice Bylnice Bylnice Te čovice Zlín Zlín Zlín Zlín Valašské Valašské Valašské Valašské Tichov Klobouky Klobouky Klobouky Klobouky Tluma čov Otrokovice Otrokovice Otrokovice Otrokovice Trnava Zlín Zlín Zlín Vizovice Ublo Vizovice Vizovice Vizovice Vizovice Újezd Vizovice Vizovice Vizovice Vizovice Valašské Klobouky centrum centrum centrum centrum Velký O řechov Zlín Zlín Uherský Brod Uherský Brod Veselá Zlín Zlín Zlín Zlín Vizovice centrum centrum centrum centrum Valašské Valašské Valašské Valašské Vlachova Lhota Klobouky Klobouky Klobouky Klobouky Vlachovice Valašské Valašské Valašské Valašské Klobouky Klobouky Klobouky Klobouky Vl čková Zlín Zlín Zlín Zlín Všemina Vsetín Vsetín Vsetín Vsetín Valašské Valašské Valašské Valašské Vysoké Pole Klobouky Klobouky Klobouky Klobouky Zádve řice-Raková Zlín Zlín Vizovice Vizovice Žlutava Napajedla Napajedla Napajedla Napajedla Zdroj : vlastní zpracování Příloha 8
Tab. 6 Modelové vazby obcí okresu Krom ěř íž (Reillyho model) obec 2. odmocnina 3. odmocnina 5. odmocnina 7. odmocnina Krom ěř íž centrum centrum centrum centrum Ba řice- Krom ěř íž Krom ěř íž Krom ěř íž Krom ěř íž Velké T ěšany Bezm ěrov Krom ěř íž Krom ěř íž Kojetín Kojetín Byst řice Byst řice Byst řice Byst řice Blazice pod Hostýnem pod Hostýnem pod Hostýnem pod Hostýnem Bo řenovice Holešov Holešov Holešov Holešov Byst řice Byst řice Byst řice Byst řice Brusné pod Hostýnem pod Hostýnem pod Hostýnem pod Hostýnem Břest Krom ěř íž Hulín Hulín Hulín Byst řice centrum centrum centrum centrum pod Hostýnem Uherské Cetechovice Kory čany Kory čany Kory čany Hradišt ě Němčice nad Němčice nad Dřínov Krom ěř íž Krom ěř íž Hanou Hanou Holešov centrum centrum centrum centrum Morkovice- Morkovice- Hon ětice Krom ěř íž Krom ěř íž Slížany Slížany Horní Lapa č Holešov Holešov Holešov Holešov Morkovice- Morkovice- Hoštice Krom ěř íž Krom ěř íž Slížany Slížany Hulín centrum centrum centrum centrum Byst řice Byst řice Byst řice Byst řice Chomýž pod Hostýnem pod Hostýnem pod Hostýnem pod Hostýnem Chropyn ě centrum centrum centrum centrum Byst řice Byst řice Byst řice Byst řice Chval čov pod Hostýnem pod Hostýnem pod Hostýnem pod Hostýnem Chvalnov- Uherské Kory čany Kory čany Kory čany Lísky Hradišt ě Jankovice Holešov Holešov Holešov Holešov Jarohn ěvice Krom ěř íž Krom ěř íž Krom ěř íž Krom ěř íž Karolín Krom ěř íž Krom ěř íž Krom ěř íž Krom ěř íž Valašské Byst řice Byst řice Byst řice Komárno Mezi říčí pod Hostýnem pod Hostýnem pod Hostýnem Kory čany centrum centrum centrum centrum Kostelany Krom ěř íž Krom ěř íž Krom ěř íž Krom ěř íž Kostelec Přerov Holešov Holešov Holešov u Holešova Morkovice- Morkovice- Morkovice- Kunkovice Vyškov Slížany Slížany Slížany Kurovice Zlín Hulín Hulín Hulín Kvasice Krom ěř íž Krom ěř íž Otrokovice Otrokovice Kyselovice Přerov Chropyn ě Chropyn ě Chropyn ě Lechotice Zlín Zlín Zlín Zlín Morkovice- Morkovice- Morkovice- Morkovice- Liten čice Slížany Slížany Slížany Slížany Byst řice Byst řice Byst řice Byst řice Loukov pod Hostýnem pod Hostýnem pod Hostýnem pod Hostýnem Lubná Krom ěř íž Krom ěř íž Krom ěř íž Krom ěř íž Ludslavice Holešov Holešov Holešov Holešov Lutopecny Krom ěř íž Krom ěř íž Krom ěř íž Krom ěř íž Martinice Holešov Holešov Holešov Holešov Míškovice Zlín Otrokovice Otrokovice Otrokovice Morkovice- centrum centrum centrum centrum Slížany Byst řice Byst řice Byst řice Byst řice Mrlínek pod Hostýnem pod Hostýnem pod Hostýnem pod Hostýnem Němčice Přerov Holešov Holešov Holešov Morkovice- Morkovice- Morkovice- Nítkovice Vyškov Slížany Slížany Slížany Nová D ědina Krom ěř íž Krom ěř íž Otrokovice Otrokovice Byst řice Byst řice Byst řice Byst řice Osí čko pod Hostýnem pod Hostýnem pod Hostýnem pod Hostýnem Pacetluky Holešov Holešov Holešov Holešov Morkovice- Morkovice- Morkovice- Morkovice- Pa člavice Slížany Slížany Slížany Slížany Po čenice- Morkovice- Morkovice- Morkovice- Morkovice- Tet ětice Slížany Slížany Slížany Slížany Valašské Valašské Byst řice Byst řice Podhradní Lhota Mezi říčí Mezi říčí pod Hostýnem pod Hostýnem Morkovice- Morkovice- Morkovice- Morkovice- Prasklice Slížany Slížany Slížany Slížany Prav čice Hulín Hulín Hulín Hulín Prusinovice Holešov Holešov Holešov Holešov Přílepy Holešov Holešov Holešov Holešov Valašské Valašské Valašské Byst řice pod Rajnochovice Mezi říčí Mezi říčí Mezi říčí Hostýnem Rataje Krom ěř íž Krom ěř íž Krom ěř íž Krom ěř íž Rošt ění Holešov Holešov Holešov Holešov Roštín Krom ěř íž Krom ěř íž Krom ěř íž Krom ěř íž Byst řice Byst řice Byst řice Byst řice Rusava pod Hostýnem pod Hostýnem pod Hostýnem pod Hostýnem Rymice Holešov Holešov Holešov Holešov Skaštice Krom ěř íž Krom ěř íž Krom ěř íž Hulín Slavkov Byst řice Byst řice Byst řice Byst řice pod Hostýnem pod Hostýnem pod Hostýnem pod Hostýnem pod Hostýnem Sob ěsuky Krom ěř íž Krom ěř íž Krom ěř íž Krom ěř íž St řílky Kory čany Kory čany Kory čany Kory čany St řížovice Krom ěř íž Krom ěř íž Krom ěř íž Krom ěř íž Sulimov Krom ěř íž Krom ěř íž Krom ěř íž Krom ěř íž Šelešovice Krom ěř íž Krom ěř íž Krom ěř íž Krom ěř íž Troubky- Krom ěř íž Morkovice- Morkovice- Morkovice- Zdislavice Slížany Slížany Slížany Třeb ětice Holešov Holešov Hulín Hulín Morkovice- Morkovice- Morkovice- Morkovice- Uh řice Slížany Slížany Slížany Slížany Věžky Krom ěř íž Krom ěř íž Krom ěř íž Krom ěř íž Byst řice Byst řice Byst řice Byst řice Vítonice pod Hostýnem pod Hostýnem pod Hostýnem pod Hostýnem Vrbka Krom ěř íž Krom ěř íž Krom ěř íž Krom ěř íž Zahnašovice Holešov Holešov Holešov Holešov Zá říčí Chropyn ě Chropyn ě Chropyn ě Chropyn ě Uherské Zást řizly Kory čany Kory čany Kory čany Hradišt ě Zborovice Krom ěř íž Krom ěř íž Krom ěř íž Krom ěř íž Zdounky Krom ěř íž Krom ěř íž Krom ěř íž Krom ěř íž Zlobice Krom ěř íž Krom ěř íž Krom ěř íž Krom ěř íž Žalkovice Přerov Hulín Hulín Hulín Žeranovice Zlín Holešov Holešov Holešov Zdroj : vlastní zpracování Příloha 9
Tab. 7 Modelové vazby obcí okresu Uherské Hradišt ě (Reillyho model)* obec 2. odmocnina 3. odmocnina 5. odmocnina 7. odmocnina Uherské Hradišt ě centrum centrum centrum centrum Uherské Uherské Uherské Uherské Babice Hradišt ě Hradišt ě Hradišt ě Hradišt ě Bánov Uherský Brod Uherský Brod Uherský Brod Uherský Brod Uherské Uherské Uherské Uherské Bílovice Hradišt ě Hradišt ě Hradišt ě Hradišt ě Bojkovice centrum centrum centrum centrum Uherské Uherské Uherské Uherské Boršice Hradišt ě Hradišt ě Hradišt ě Hradišt ě Uherské Uherské Velká Velká Boršice u Blatnice Hradišt ě Hradišt ě nad Veli čkou nad Veli čkou Uherské Uherské Uherské Uherské Břestek Hradišt ě Hradišt ě Hradišt ě Hradišt ě Uherské Uherské Uherské Uherské Březolupy Hradišt ě Hradišt ě Hradišt ě Hradišt ě Březová Uherský Brod Uherský Brod Uherský Brod Uherský Brod Uherské Uherské Uherské Uherské Buchlovice Hradišt ě Hradišt ě Hradišt ě Hradišt ě Byst řice Uherský Brod Uherský Brod Uherský Brod Uherský Brod pod Lopeníkem Uherské Uherské Částkov Uherský Brod Uherský Brod Hradišt ě Hradišt ě Dolní N ěmčí Uherský Brod Uherský Brod Uherský Brod Uherský Brod Drslavice Uherský Brod Uherský Brod Uherský Brod Uherský Brod Uherské Uherské Uherské Uherské Hluk Hradišt ě Hradišt ě Hradišt ě Hradišt ě Horní N ěmčí Uherský Brod Uherský Brod Uherský Brod Uherský Brod Uherské Host ějov Bzenec Bzenec Bzenec Hradišt ě Host ětín Slavi čín Slavi čín Bojkovice Bojkovice Hrad čovice Uherský Brod Uherský Brod Uherský Brod Uherský Brod Uherské Uherské Uherské Uherské Hušt ěnovice Hradišt ě Hradišt ě Hradišt ě Hradišt ě Uherské Uherské Uherské Uherské Jalubí Hradišt ě Hradišt ě Hradišt ě Hradišt ě Uherské Uherské Uherské Uherské Jankovice Hradišt ě Hradišt ě Hradišt ě Hradišt ě Uherské Uherské Uherské Uherské Kn ěžpole Hradišt ě Hradišt ě Hradišt ě Hradišt ě Kom ňa Bojkovice Bojkovice Bojkovice Bojkovice Korytná Uherský Brod Uherský Brod Uherský Brod Uherský Brod Kostelany Uherské Uherské Uherské Uherské nad Moravou Hradišt ě Hradišt ě Hradišt ě Hradišt ě Uherské Uherské Uherské Uherské Košíky Hradišt ě Hradišt ě Hradišt ě Hradišt ě Uherské Uherské Uherské Uherské Kudlovice Hradišt ě Hradišt ě Hradišt ě Hradišt ě Uherské Uherské Uherské Uherské Kunovice Hradišt ě Hradišt ě Hradišt ě Hradišt ě Lopeník Uherský Brod Uherský Brod Uherský Brod Uherský Brod Uherské Uherské Medlovice Bzenec Bzenec Hradišt ě Hradišt ě Uherské Uherské Uherské Uherské Mist řice Hradišt ě Hradišt ě Hradišt ě Hradišt ě Uherské Uherské Uherské Uherské Modrá Hradišt ě Hradišt ě Hradišt ě Hradišt ě Uherské Uherské Uherské Uherské Nedachlebice Hradišt ě Hradišt ě Hradišt ě Hradišt ě Uherské Uherské Uherské Uherské Nedakonice Hradišt ě Hradišt ě Hradišt ě Hradišt ě Nezdenice Uherský Brod Bojkovice Bojkovice Bojkovice Nivnice Uherský Brod Uherský Brod Uherský Brod Uherský Brod Uherské Uherské Ořechov Bzenec Bzenec Hradišt ě Hradišt ě Uherské Uherské Uherský Uherský Ostrožská Lhota Hradišt ě Hradišt ě Ostroh Ostroh Ostrožská Nová Uherské Uherské Uherský Uherský Ves Hradišt ě Hradišt ě Ostroh Ostroh Uherské Uherské Osv ětimany Kyjov Kyjov Hradišt ě Hradišt ě Pašovice Uherský Brod Uherský Brod Uherský Brod Uherský Brod Pitín Bojkovice Bojkovice Bojkovice Bojkovice Uherské Uherské Uherské Uherské Podolí Hradišt ě Hradišt ě Hradišt ě Hradišt ě Uherské Uherské Uherské Uherské Polešovice Hradišt ě Hradišt ě Hradišt ě Hradišt ě Uherské Uherské Uherské Uherské Popovice Hradišt ě Hradišt ě Hradišt ě Hradišt ě Prakšice Uherský Brod Uherský Brod Uherský Brod Uherský Brod Rudice Uherský Brod Uherský Brod Bojkovice Bojkovice Uherské Uherské Uherské Uherské Salaš Hradišt ě Hradišt ě Hradišt ě Hradišt ě Slavkov Uherský Brod Uherský Brod Uherský Brod Uherský Brod Uherské Uherské Staré Hut ě Kory čany Kory čany Hradišt ě Hradišt ě Staré M ěsto centrum centrum centrum centrum Starý Hrozenkov Uherský Brod Bojkovice Bojkovice Bojkovice Strání Uherský Brod Uherský Brod Uherský Brod Uherský Brod Uherské Uherské Uherské Uherské St říbrnice Hradišt ě Hradišt ě Hradišt ě Hradišt ě Uherské Stupava Kory čany Kory čany Kory čany Hradišt ě Suchá Loz Uherský Brod Uherský Brod Uherský Brod Uherský Brod Uherské Uherské Uherské Uherské Sušice Hradišt ě Hradišt ě Hradišt ě Hradišt ě Uherské Uherské Uherské Uherské Svárov Hradišt ě Hradišt ě Hradišt ě Hradišt ě Šumice Uherský Brod Uherský Brod Uherský Brod Uherský Brod Uherské Uherské Uherské Uherské Topolná Hradišt ě Hradišt ě Hradišt ě Hradišt ě Uherské Uherské Uherské Uherské Traplice Hradišt ě Hradišt ě Hradišt ě Hradišt ě Uherské Uherské Uherské Uherské Tu čapy Hradišt ě Hradišt ě Hradišt ě Hradišt ě Uherské Uherské Uherské Uherské Tupesy Hradišt ě Hradišt ě Hradišt ě Hradišt ě Uherský Brod centrum centrum centrum centrum Uherský Ostroh centrum centrum centrum centrum Uherské Újezdec Bzenec Bzenec Bzenec Hradišt ě Vápenice Uherský Brod Bojkovice Bojkovice Bojkovice Uherské Uherské Uherské Vážany Bzenec Hradišt ě Hradišt ě Hradišt ě Uherské Uherské Uherské Uherské Velehrad Hradišt ě Hradišt ě Hradišt ě Hradišt ě Uherské Uherské Veletiny Uherský Brod Uherský Brod Hradišt ě Hradišt ě Vl čnov Uherský Brod Uherský Brod Uherský Brod Uherský Brod Vyškovec Uherský Brod Bojkovice Bojkovice Bojkovice Záhorovice Bojkovice Bojkovice Bojkovice Bojkovice Uherské Uherské Uherské Uherské Zlámanec Hradišt ě Hradišt ě Hradišt ě Hradišt ě Uherské Uherské Uherské Uherské Zlechov Hradišt ě Hradišt ě Hradišt ě Hradišt ě Žítková Bojkovice Bojkovice Bojkovice Bojkovice * Uherské Hradišt ě = aglomerace Starého M ěsta a Uherského Hradišt ě Zdroj : vlastní zpracování Příloha 10
Tab. 8 Modelové vazby obcí okresu Vsetín (Reillyho model) obec 2. odmocnina 3. odmocnina 5. odmocnina 7. odmocnina Vsetín centrum centrum centrum centrum Valašské Valašské Valašské Valašské Branky Mezi říčí Mezi říčí Mezi říčí Mezi říčí Valašské Valašské Valašské Valašské Byst řička Mezi říčí Mezi říčí Mezi říčí Mezi říčí Rožnov Rožnov Rožnov Rožnov Dolní Be čva p. Radhošt ěm p. Radhošt ěm p. Radhošt ěm p. Radhošt ěm Francova Lhota Horní Lide č Horní Lide č Horní Lide č Horní Lide č Halenkov Vsetín Vsetín Karolinka Karolinka Rožnov Rožnov Rožnov Rožnov Horní Be čva p. Radhošt ěm p. Radhošt ěm p. Radhošt ěm p. Radhošt ěm Horní Lide č centrum centrum centrum centrum Hoš ťálková Vsetín Vsetín Vsetín Vsetín Hov ězí Vsetín Vsetín Vsetín Vsetín Huslenky Vsetín Vsetín Vsetín Vsetín Hutisko- Rožnov Rožnov Rožnov Rožnov Solanec p. Radhošt ěm p. Radhošt ěm p. Radhošt ěm p. Radhošt ěm Valašské Valašské Valašské Valašské Choryn ě Mezi říčí Mezi říčí Mezi říčí Mezi říčí Jabl ůnka Vsetín Vsetín Vsetín Vsetín Janová Vsetín Vsetín Vsetín Vsetín Valašské Valašské Valašské Valašské Jarcová Mezi říčí Mezi říčí Mezi říčí Mezi říčí Karolinka centrum centrum centrum centrum Kate řinice Vsetín Vsetín Vsetín Vsetín Valašské Kel č Hranice Hranice Hranice Mezi říčí Valašské Valašské Valašské Valašské Kladeruby Mezi říčí Mezi říčí Mezi říčí Mezi říčí Valašské Valašské Valašské Valašské Kunovice Mezi říčí Mezi říčí Mezi říčí Mezi říčí Valašské Valašské La čnov Horní Lide č Horní Lide č Klobuky Klobuky Leskovec Vsetín Vsetín Vsetín Vsetín Valašské Valašské Valašské Valašské Lešná Mezi říčí Mezi říčí Mezi říčí Mezi říčí Lhota u Vsetína Vsetín Vsetín Vsetín Vsetín Lide čko Horní Lide č Horní Lide č Horní Lide č Horní Lide č Liptál Vsetín Vsetín Vsetín Vsetín Valašské Valašské Valašské Valašské Lou čka Mezi říčí Mezi říčí Mezi říčí Mezi říčí Lužná Vsetín Vsetín Vsetín Vsetín Malá Byst řice Vsetín Vsetín Vsetín Vsetín Mikul ůvka Valašské Valašské Valašské Valašské Mezi říčí Mezi říčí Mezi říčí Mezi říčí Nový Hrozenkov Karolinka Karolinka Karolinka Karolinka Valašské Valašské Valašské Valašské Oznice Mezi říčí Mezi říčí Mezi říčí Mezi říčí Valašské Valašské Valašské Valašské Podolí Mezi říčí Mezi říčí Mezi říčí Mezi říčí Valašské Valašské Valašské Valašské Police Mezi říčí Mezi říčí Mezi říčí Mezi říčí Pozd ěchov Vsetín Vsetín Vizovice Vizovice Prlov Vsetín Vsetín Vsetín Vsetín Rožnov Rožnov Rožnov Rožnov Prost řední Be čva p. Radhošt ěm p. Radhošt ěm p. Radhošt ěm p. Radhošt ěm Pržno Vsetín Vsetín Vsetín Vsetín Ratibo ř Vsetín Vsetín Vsetín Vsetín Rožnov centrum centrum centrum centrum pod Radhošt ěm Růžďka Vsetín Vsetín Vsetín Vsetín Seninka Vsetín Vsetín Vsetín Vsetín St řelná Horní Lide č Horní Lide č Horní Lide č Horní Lide č St řítež Valašské Valašské Valašské Valašské nad Be čvou Mezi říčí Mezi říčí Mezi říčí Mezi říčí Študlov Horní Lide č Horní Lide č Horní Lide č Horní Lide č Ústí Vsetín Vsetín Vsetín Vsetín Rožnov Rožnov Rožnov Rožnov Valašská Byst řice p. Radhošt ěm p. Radhošt ěm p. Radhošt ěm p. Radhošt ěm Valašská Polanka Vsetín Vsetín Vsetín Vsetín Valašská Senice Vsetín Horní Lide č Horní Lide č Horní Lide č Valašské Mezi říčí centrum centrum centrum centrum Valašské P říkazy Horní Lide č Horní Lide č Horní Lide č Horní Lide č Valašské Valašské Valašské Valašské Velká Lhota Mezi říčí Mezi říčí Mezi říčí Mezi říčí Velké Karlovice Karolinka Karolinka Karolinka Karolinka Rožnov Rožnov Rožnov Rožnov Vid če p. Radhošt ěm p. Radhošt ěm p. Radhošt ěm p. Radhošt ěm Rožnov Rožnov Rožnov Rožnov Vigantice p. Radhošt ěm p. Radhošt ěm p. Radhošt ěm p. Radhošt ěm Valašské Valašské Valašské Valašské Zašová Mezi říčí Mezi říčí Mezi říčí Mezi říčí Zd ěchov Vsetín Vsetín Vsetín Vsetín Rožnov Rožnov Rožnov Rožnov Zub ří p. Radhošt ěm p. Radhošt ěm p. Radhošt ěm p. Radhošt ěm Zdroj : vlastní zpracování