Djiny staveb 2017. Plze 2017, s. 235-243
Vývoj venkovských sídel v 19. a 20. století: tvorba analytických mapových výstup Zdenk Poloprutský – Petr Soukup – Josef Gruber
Tento píspvek se zabývá tvorbou analytických Ropice v soućasnosti nabízí návštvníkm poznání mapových výstup ve form specializovaných map, architektonických památek regionu a zejména možnost které zobrazují vývoj zástavby venkovských sídel aktivního trávení volného ćasu. Obcí prochází cyklos- v jednotlivých etapách jejich existence. V píspvku je tezka – trasa Jihlava – Ćeský Tšín, tzv. Beskydsko- pedstavena analýza dostupných mapových podklad karpatská magistrála. Dalším lákadlem je moderní osm- z 19. a 20. století v ćásti katastrálního území obce Ropi- náctijamkové golfové hišt s krytým odpalištm a kom- ce (okr. Frýdek-Místek). Píspvek byl podpoen gran- fortn vybavenou klubovnou. Vesnické prostedí, mož- tem Ministerstva kultury Ćeské republiky „Promna nosti sportovního vyžití, blízkost mstských sídel a dob- venkovské architektury s drazem na vývoj v 19. a 20. rá dopravní dostupnost nabízí výhodné píležitosti století“, ć. DG16P02H023.1 k individuální rodinné výstavb.2
Ropice – charakteristika území Ropice je vesnice v Pobeskydí ležící v širokém údolí eky Ropićanky, která pramení pod horou Ropicí. Typicky slezská rozptýlená zástavba je výraznji kon- centrována pouze kolem silnice I/11 s mezinárodní tra- sou E75 spojující Slovensko s Moravou pes Jablunkov- ský prsmyk. Obcí vede hlavní železnićní tra Bohumín- Jablunkov-Žilina a regionální tra z Frýdku-Místku do Tšína, které mají v obci zastávky. Ropice je situována mezi msty Ćeským Tšínem na severu a Tincem na jihovýchod. Pvodní ves Ropi- ce vznikla o n kolik staletí d íve než T inec, tj. n kdy na Ć rozhraní 12. a 13. století. První dochovaná zmínka o vsi Obr. 1: Ropice (okr. Frýdek-Místek) na map na eské pochází ze soupisu desátk vratislavského biskupa republiky (https://mapy.cz). z roku 1305. Poloha vsi byla velmi píznivá pro zem- dlství, a tak urćovala smr vývoje vesnice. Ve stedo- vku Ropice pedstavovala pomrn rozsáhlou ves, kde pevládalo pstování žita, ovsa a jećmene. Již v 15. stole- tí byla ve vsi vybudována tvrz, o které nacházíme první zmínku v roce 1523. Vlastníkem byl rod Sobk. Tato tvrz byla kolem roku 1700 prodána Filipu Saint Genois, který následn poćátkem 18. století pestavl tvrz v ba- rokní zámek. Roku 1785 byl zámek zakoupen Gabrielou Coelestovou. Další pestavbu provedl baron Karel Coe- lesta, který nechal barokní zámek pestavt v zámek klasicistní a doplnil ho o zámecký park. Zhruba v této podob nalezneme zámek i v soućasné dob. Po Coeles- tech vlastnili Ropici Mattencloitové. V roce 1862 zddil majetek v Ropici baron Emanuel Spens-Boden a v roce 1926 získal statek se zámkem Heman Künburg-Spens. Künburgm náležel až do konce 2. svtové války. Po válce byl objekt využíván státním statkem pro bytové a správní úćely. Jak je patrné, celý vývoj vsi Ropice se toćil kolem místní tvrze, pozdji zámku, a jejich majite- l.
1 Centrální evidence projekt: DG16P02H023 – Promna venkov- Obr. 2: Ropice (okr. Frýdek-Místek) na základní map na ské architektury s drazem na vývoj v 19. a 20. století (2016-2020, Mapy.cz (https://mapy.cz). MK0/DG). Dostupné z: https://www.rvvi.cz/cep?s=jednoduche- vyhledavani&ss=detail&n=0&h=DG16P02H023 [13. 8. 2017]. Viz též Promna venkovské architektury. Dostupné z: 2 Oficiální stránky obce Ropice. Dostupné z: http://www.ropice. http://venkov.fsv.cvut.cz/projekt/index.html [13. 8. 2017]. cz/hlavni-strana[47]-[cz]-o-obci [13. 8. 2017].
DJINY STAVEB 2017 235 Z. Poloprutský, P. Soukup, J. Gruber – Vývoj venkovských sídel v 19. a 20. století: tvorba analytických mapových výstup
Pracovní postup resp. v jeho desktopové verzi ArcMap. Zpracování bylo Pracovní postup lze rozdlit do nkolika krok, které rozdleno na nkolik ćástí, které budou popsány dále. podrobnji popisují následující kapitoly: 1 – vyhledání Georeferencování je „proces urćení vztahu mezi po- a nákup mapových podklad, 2 – zpracování mapových lohou dat v pístrojovém souadnicovém systému a geogra- podklad, 3 – analýzy mapových podklad, 4 – tvorba fickou, resp. mapovou polohou“.6 Pojem „georeferencování mapových výstup.3 mapových podklad“ je v tomto píspvku chápán jako Vyhledání a nákup mapových podklad. Vzhledem umístní rastrových mapových podklad do známého refe- k tomu, že území Ropice leží na okraji Ćeské republiky, renćního souadnicového systému, za který byl zvolen v prbhu historie bylo toto území na okraji zájmu. Tudíž národní souadnicový systém S-JTSK. Georeferencování aktualizace a publikace nových vydání starých map zá- probíhalo na základ volby identických bod na soućasné jmového území nebyla provádna tak ćasto, jak tomu bylo katastrální map a následné geometrické transformaci v hospodáky významných ćástech republiky. Tato sku- rastrových dat. Identické body musely být pokud možno tećnost celkov zkomplikovala poizování mapových rovnomrn rozmístny po celé zájmové oblasti. Jako iden- podklad. Nakonec byly zakoupeny následující mapové tický bod se nejćastji volil roh budovy, spolećný bod dvou podklady: 1 – Geoportál Ćeského úadu zemmického a více parcel nebo bod na katastrální hranici. Pro všechny a katastrálního (dále ĆÚZK): soućasná katastrální mapa – mapové listy byla zvolena afinní transformace, která vektorová (2016), císaské povinné otisky stabilního ka- v prbhu georeferencování vykazovala dobré výsledky. tastru 1 : 2880 − Morava a Slezsko (1836).4 2 – Ústední Afinní transformace reprezentuje dva posuny, dva úh- archiv zemmictví a katastru (dále ÚAZK): mapa stabil- ly otoćení a dva mítkové koeficienty, tzn. pro osu X a Y. ního katastru 1 : 2 880 (1880), mapa evidence nemovitostí V prbhu afinní transformace dochází ke zmn rozmr 1 : 2880 – Morava a Slezsko (1966), mapa evidence ne- v závislosti na smru. U afinní transformace není zachována movitostí 1 : 2880 – Morava a Slezsko (1980).5 3 – Kata- podobnost objekt. Transformace slouží pedevším pro strální pracovišt Tinec: mapa pozemkového katastru 1 : digitalizaci map s rozdílnou délkovou srážkou v rzných 2880 (1930). smrech. Jelikož máme v transformaćních rovnicích do- Píslušné mapové listy byly zakoupeny postupn ve hromady šest neznámých parametr, je zapotebí minimál- tech etapách. Nejprve byly zakoupeny mapy, které zajišo- n tí identických bod, kterými nesmí být možné proložit val Ústední archiv zemmictví a katastru, které byly jednu pímku, pop. ti identické body nesmí tvoit úzký dodány ve form CD. V další etap byly zakoupeny mapy trojúhelník.7 z e-shopu ĆÚZK, které byly dodány ve form odkazu ke Celková pesnost georeferencování je dána hodnotou stažení ze serveru ĆÚZK. Total RMS Error, kde RMS je zkratka z anglického Root V poslední etap byla Mean Square. Total RMS Error je tedy celková stední zakoupena mapa pozem- kvadratická chyba transformace. Spolećn s touto hodnotou kového katastru. Pro získá- byla dále kontrolována hodnota Residual, která udává pes- ní této mapy pozemkového nost jednotlivých identických bod. katastru musela být vypl- Hodnota Total RMS Error se u všech provedených nna speciální žádost, která transformací pohybovala v rozmezí 1,4 až 2,8 m, pesnost byla odeslána na ĆÚZK. georeferencování spluje oćekávanou hodnotu, tzn., že Poté, co byla žádost schvá- odpovídá pesnosti mapových podklad.8 lena, byly požadované Vektorizace mapových podklad znamená „pepra- mapové podklady zaslány Obr. 3: Znak obce Ropice cování mapy v analogové form , pop . digitální mapy 9 e-mailem. (http://www.ropice.cz, kde v rastrové form , do vektorové formy“. Vektorizace ma- ć ć Celkov lze konsta- uvedena barevnost). pových podklad byla asov nejnáro n jším procesem. tovat, že mapových pod- Všechny pozemky byly rozdleny na celkem 11 druh klad, pedevším z 19. století, nebylo mnoho. Pro k. ú. využití. Pvodní druhy využití pozemku v mapových pod- Ropice byly na ĆÚZK a ÚAZK dále hledány nap. katast- kladech tedy musely být nov peklasifikovány, tzn., že rální mapa evidenćní nebo indikaćní skici. Katastrální nkteré pvodní druhy pozemk byly sloućeny a nkteré mapa evidenćní ani indikaćní skici, nkdy také oznaćova- naopak zachovány. Nové druhy využití pozemku sdružují: né jako pírućní mapy, však pro území Ropice nebyly 1 – budova zdná (budova významná, budova zdná), 2 – vytvoeny. budova devná, 3 – cesta, 4 – lesní plocha, 5 – louka, 6 – Zpracování mapových podklad. Zpracování mapo- orná pda (pole, role), 7 – ostatní plocha (zastavná plocha vých podklad probíhalo výhradn v softwaru ArcGIS, nebo nádvoí, ostatní výše nedefinované druhy využití), 8 – pastvina, 9 – vodní plocha (jezera, rybníky, eky, potoky, vodní nádrže), 10 – zahrada (ovocné sady), 11 – železnice. 3 Gruber, J.: Vývoj obce Ropice (Frýdek-Místek): Analýza mapo- vých podklad. Praha 2016. Diplomová práce. ĆVUT v Praze, Fakulta stavební, Katedra geomatiky. Dostupné také z: htt- 6 Terminologický slovník zemmictví a katastru nemovitostí. ps://dspace.cvut.cz/handle/10467/66422. Dostupné z: http://www.vugtk.cz/slovnik/index.php [16. 8. 2017]. 4 Geoportal ĆÚZK: pístup k mapovým produktm a službám 7 Skoepa, Z.: Geodézie 4: transformace, pesnost bodu urćeného resortu. Dostupné z: http://geoportal.cuzk.cz [16. 8. 2017]. protínáním, vyrovnání osnovy smr. 2. pepracované vydání, 5 Ústední archiv zemmictví a katastru (ÚAZK). Dostupné z: Praha 2008, s. 10–12. http://archivnimapy.cuzk.cz/uazk/pohledy/archiv.html# [16. 8. 8 Citace v pozn. 3. 2017]. 9 Citace v pozn. 6.
236 DJINY STAVEB 2017 Z. Poloprutský, P. Soukup, J. Gruber – Vývoj venkovských sídel v 19. a 20. století: tvorba analytických mapových výstup
Obr. 4: Ropice (okr. Frýdek-Místek). Ukázka usedlosti ćp. Obr. 5: Ropice (okr. Frýdek-Místek). Ukázka usedlosti ćp. 25 na parcele 59 na císaském povinném otisku stabilního 25 na parcele 59 na map stabilního katastru z let 1871– katastru z r. 1836 (data:© ĆÚZK, 2016; viz kapitola Vyhle- 1888 (data: © ÚAZK, 2016; viz kapitola Vyhledání a nákup dání a nákup mapových podklad). mapových podklad).
Obr. 6: Ropice (okr. Frýdek-Místek). Ukázka usedlosti ćp. Obr. 7: Ropice (okr. Frýdek-Místek). Ukázka usedlosti ćp. 25 na parcele 59 na map evidence nemovitostí v r. 1966 25 na parcele 59/1 na soućasné map katastru nemovitostí (data: © ÚAZK, 2016; viz kapitola Vyhledání a nákup ma- 2016 (Data: © ĆÚZK, 2016; viz kapitola Vyhledání a ná- pových podklad). kup mapových podklad).
Pi této ćinnosti již zaćínala vznikat databáze pro- vodní plocha, zahrada, ostatní plocha), 4 – zemdlská storových objekt, které bylo nutné popisovat a klasifi- pda (orná pda, pastvina, louka). kovat v rámci dohodnuté organizaćní struktury. Pro Kontrola topologie – topologie je v tomto pípad zpehlednní byly datm piazeny doplující popisné chápána jako „definování struktury prvk geosystému na informace v atributové tabulce, jakými jsou: 1 – druh základ jejich vztah konektivity (vzájemného spojení) využití území (DRUH), 2 – nadazená kategorie a kontinuity (vzájemné polohy); mapové prvky vytváejí (KATEGORIE), 3 – rok vzniku mapy (ROK), 4 – po- topologické struktury tvoené uzly, hranami a stnami“.10 známka (POZNAMKA). Pi kontrole topologie bylo nutné zadat nkolik parametr. Vektorizované pozemky byly tedy rozdleny celkem Mezi ty nejdležitjší patilo zadání pravidel pro topologii do 11 druh využití a každému pozemku byly piazeny (obr. 11). Byla vybrána dv pravidla: 1 – Must Not Overlap popisné informace v atributové tabulce (obr. 9). Jak je – zajišuje, že nedojde k pekrytí dvou a více polygon, 2 – patrné na obrázku, druhy využití pozemk byly pro zvý- Must Not Have Gaps – zajišuje návaznost jednotlivých šení pehlednosti rozdleny do ćty nadazených kategorií: hran polygon, tzn., že každá hrana polygonu musí navazo- 1 – komunikace (cesta, železnice), 2 – stavby (budova vat na hranu jiného polygonu. zdná, budova devná), 3 – trvalé kultury (lesní plocha, 10 Citace v pozn. 6.
DJINY STAVEB 2017 237 Z. Poloprutský, P. Soukup, J. Gruber – Vývoj venkovských sídel v 19. a 20. století: tvorba analytických mapových výstup
Rok Druh využití pozemku 1836 kolem 1880 1930 1966 1980 budova devná 9 171 6 520 0 0 0 budova zdná 11 708 18 021 34 381 34 381 39 090 cesta 106 829 126 253 126 340 123 151 116 755 lesní plocha 466 830 417 348 386 098 319 945 349 393 louka 170 877 121 186 81 934 100 775 119 325 orná pda 2 502 246 2 604 335 2 538 352 2 133 212 1 954 180 ostatní plocha 24 701 29 677 37 053 120 466 231 418 pastvina 299 437 270 169 344 257 641 790 674 160 vodní plocha 54 101 61 943 58 547 58 569 59 709 zahrada 73 232 63 680 47 784 169 276 157 483 železnice 0 0 69 529 64 902 64 849 Celkem 3 719 133 3 719 133 3 719 133 3 766 467 3 766 362 Tabulka 1: Porovnání výmr druh využití pozemku v m2 (citace v pozn. 3).
Obr. 8: Ukázka pesnosti georeferencování – mapový list povinných císaských otisk (citace v pozn. 3).
Obr. 9: Ukázka atributové tabulky (citace v pozn. 3).
238 DJINY STAVEB 2017 Z. Poloprutský, P. Soukup, J. Gruber – Vývoj venkovských sídel v 19. a 20. století: tvorba analytických mapových výstup
Obr. 11: Ukázka topologických zásad. Dostupné z: htt- Obr. 10: Ropice (okr. Frýdek-Místek), zámek. Ukázka vekto- ps://people.hofstra.edu/geotrans/eng/methods/nettopology. rizace mapy evidence nemovitostí z r. 1980 (citace v pozn. 3). html [8. 10. 2017].
Obr. 12: Graf zobrazující vývoj druh využití pozemku – 1. Obr. 13: Graf zobrazující vývoj druh využití pozemku – 2. ćást (citace v pozn. 3). ćást (citace v pozn. 3).
mapová vrstva pro r. 1836 mapové vrstvy pro r. 1836 až 1871–1888 mapové vrstvy pro r. 1836–1930
mapové vrstvy pro r. 1836 až mapové vrstvy pro r. 1836–1980 1871–1888 Obr. 14: Ropice (okr. Frýdek-Místek). Ukázka ćp. 25 na tematické map pro rzné mapové vrstvy (kresba J. Gruber a Z. Poloprutský 2016).
DJINY STAVEB 2017 239 Z. Poloprutský, P. Soukup, J. Gruber – Vývoj venkovských sídel v 19. a 20. století: tvorba analytických mapových výstup
Z tabulky 1 vyplývá, že pravidelný nárst vykazovala pastvina a ostatní plocha. Nárst pastvin zapoćal zhruba poćátkem 20. století. Ostatní plocha vykazuje velký nárst na obou mapách evidence nemovitostí z rok 1966 a 1980. Lze pedpokládat, že její nárst zapoćal koncem 2. svtové války. Naopak výrazný úbytek zaznamenala orná pda, pedevším v 2. polovin 20. století. Zajímavý byl vývoj lesní plochy. Výmra lesní plochy výrazn klesala až do roku 1966. V roce 1980 však její hodnota vzrostla. Podobný jev vykazuje louka. Její výmra klesala do roku 1930, poté taktéž následoval její nárst. Statistická data uvedená v tabulce 1 lze pepracovat do podoby v podstat libovolného grafu. V takovém pípa- d však zpracovatel nesmí podcenit volbu jednotek a mí- tek, se kterými bude pracovat. V nkterých pípadech mže být vhodné data obsažená v jedné tabulce zobrazit ve dvou ći více grafech (obr. 12, 13). Tvorba mapových výstup. Výsledkem mapové ana- lýzy byl velký poćet vektorových vrstev, celkov kolem 55, které sloužily k tvorb konećných mapových výstup. Nakonec byly vytvoeny ti typy mapových výstup: 1 – Vývoj zástavby pro sledované roky 1836, (1871–1888), 1930, 1980 a 2016. 2 – Vývoj zástavby pro roky 1836 a (1871–1888), pićemž se jedná o mapy stabilního katast- ru, které jako jediné mly zástavbu rozdlenu na spalnou a nespalnou (tedy vtšinou devnou a zdnou), a sleduje jejich vývoj. 3 – Vývoj výmry orné pdy. Vzhledem k tomu, že se celé analyzované území, tj. soućasné katastrální území Ropice, nevešlo na jeden mapo- Obr. 15: Katastrální území Ropice s pibližným znázorn- vý list v požadovaném vztažném mítku 1 : 2500, byl ním analyzovaného území (citace v pozn. 3). rozvržen klad mapových list pro nkolik vybraných loka- lit, které jsou z hlediska projektu nejzajímavjší (obr. 15). Obecn je p i tvorb mapových výstup vhodné roz- ArcGIS dále automaticky p idává pravidlo Must Be vážit nkteré detaily, jakými jsou nap.: 1 – formát papíru Larger Than Cluster Tolerance, které zajišuje, že nedojde (v tomto p ípad zvolen formát A1), 2 – vztažné m ítko ke zhroucení prvku b hem provád né validace. Toto pravi- (v tomto pípad zvoleno mítko 1 : 2500), 3 – klad mapo- dlo se automaticky pidává u kontroly liniových a polygo- vých list (v tomto p ípad viz obr. 15), 4 – sou adnicový nových prvk . systém (v tomto pípad zvolen národní souadnicový sys- Po provedení kontroly topologie byl zobrazen aktuál- ć tém S-JTSK), 5 – kompozice mapového listu (v tomto ní po et chyb v topologii. Po opravení výkresu byla celá pípad viz obr. 16 atd.). kontrola topologie opakována do té doby, dokud nebyl ć Mapovými výstupy jsou tematické mapy. Vzhledem model topologicky istý. Celá kontrola topologie prob hla k tomu, že jsou tematické mapy digitálními soubory ve bez problému. Jedinou chybou, která byla zanedbána, je formátu PDF, které zachovávají jednotlivé mapové vrstvy návaznost hranice analyzovaného území, protože hranice a jejich strukturu, mohou tyto výstupy sloužit nejen jako analyzovaného území logicky nenavazovala na žádnou tiskové pedlohy, ale i jako podklad pro další badatelskou další hranici. Tato chyba byla hlášena u všech vektorizova- ć innost. Možnosti práce s digitálními mapami, resp. mapo- ných mapových podklad a ve všech p ípadech byla chyba vými vrstvami ve formátu PDF naznaćuje obr. 14. zanedbána. Analýzy mapových podklad. Analýza mapových ć Webová prezentace výsledk projektu podklad byla provád na nad hotovými topologicky istý- Pro zpístupnní mapových analýz i dalších výsledk mi vektorovými daty. Již pi prvním pohledu na vektorová projektu jsou pr b žn vytvá eny responzivní webové data byla jasn patrná prom na Ropice, kdy výrazn p ibyla stránky.12 V soućasné dob je na tchto stránkách vystavena zástavba a naopak došlo k velkému úbytku orné pdy. Tato ukázková mapa s názvem Prom na zástavby (p dorysné vizuáln získaná analýza mapových podklad byla dále dispozice budov) v ćásti k. ú. Ropice mezi roky 1836, (1871– podložena statistickými údaji, tzn. „tvrdými daty“,11 1888), 1980 a 2016. Statický obsah mapy v rastrovém for- o vývoji vým r jednotlivých druh pozemk a jejich nad a- mátu lze interaktivn prohlížet (obr. 17). Do budoucna zených kategoriích. Ukázku viz tabulka 1. poćítáme s publikováním vektorové podoby map s dynamicky generovaným obsahem.
12 Podrobnji viz http://venkov.fsv.cvut.cz/projekt/index.html [13. 11 https://cs.wikipedia.org/wiki/Data [21. 8. 2017]. 8. 2017].
240 DJINY STAVEB 2017 Z. Poloprutský, P. Soukup, J. Gruber – Vývoj venkovských sídel v 19. a 20. století: tvorba analytických mapových výstup
Obr. 16: Ukázka dokonćeného mapového listu (kresba J. Gruber a Z. Poloprutský 2016).
Obr. 17: Ropice (okr. Frýdek-Místek). Mapa promny zástavby v ćásti k. ú. – detail s legendou (kresba J. Gruber a Z. Polo- prutský 2016).
DJINY STAVEB 2017 241 Z. Poloprutský, P. Soukup, J. Gruber – Vývoj venkovských sídel v 19. a 20. století: tvorba analytických mapových výstup
Závr Mapové analýzy mly za cíl shrnout vývoj vsi Ropice za uplynulých 200 let, pro tento úćel byly provedeny analý- zy zástavby, využití území a orné pdy. Výstupy mapových analýz byly zpracovány do podo- by tabulek, graf, soubor Shapefile pro jednotlivé vekto- rové vrstvy a tematických map. Tematické mapy jsou sou- bory ve formátu PDF, které zachovávají jednotlivé mapové vrstvy, a tak mohou sloužit jednak jako tiskové pedlohy, a dále jako podklad pro další badatelskou ćinnost. Za ćasov nejnároćnjší lze jednoznaćn oznaćit pro- Obr. 18: Ropice (okr. Frýdek-Místek). Model budovy ćp. 25 ces vektorizace, nebo se jedná o zdlouhavou a monotónní ve form mraćna bod (kresba Z. Poloprutský 2016). práci. Vzhledem k tomu, že se jedná o spolećný projekt Ústavu djin umní AV ĆR a katedry geomatiky Fakulty stavební ĆVUT v Praze, byly dílćí kroky pedstaveného pracovního postupu pravideln konzultovány se zaintereso- vanými pracovníky. Tyto konzultace pomohly pedejít mnohým pozdjším nedorozumním. Konećným výstupem celého projektu by mly být in- teraktivní mapy všech sledovaných obcí zpístupnné na speciálních webových stránkách, které budou doplnny o obrazovou dokumentaci ćerpající z umlecko- historického výzkumu vybraných obcí.
Obr. 19: Hostou (okr. Kladno). Vektorový model budovy – stavení ćp. 112 (kresba J. Švejda 2016).
Mezi další výsledky projektu lze zahrnout i 3D mode- ly exteriéru vybraných staveb. Modely jsou vytváeny na základ poízené fotodokumentace metodou obrazové korelace. Soućasn se využívá dostupná plánová dokumen- tace v kombinaci s pípadným jednoduchým terénním do- mením. Výsledkem zpracování je model tvoený tzv. mraćnem bod (obr. 18). Pro další analýzy a pokroćilejší metody prezentace jsou vybrané modely následn rućn pevádny do podoby vektorového 3D modelu (obr. 19). Mraćna bod jsou na webu v soućasnosti prezentována formou krátkého videa; vektorové modely budov jsou pre- zentovány v galerii Sketchfab.13 Zajímavý náhled na zmnu území v ćase poskytují také letecká ortofota. Pro danou lokalitu byla opatena ortofota z let 1938, 1953, 1969, 1983 a 2016. Jednoduchá aplikace umožuje na webu snadno porovnat libovolnou dvojici ortofot. V rámci ešení problematiky je spolupracovníky z Ústavu djin umní Akademie vd Ćeské republiky pro- vádn umlecko-historický przkum, jehož soućástí je také podrobná fotodokumentace vybraných obcí a stavení. Její ukázky jsou rovnž k dispozici na uvedeném webu. Pomocí všech zmínných metod lze získat pehledný obraz o vývoji území a zejména zástavby ve zkoumaných lokalitách.
13 Webová galerie 3D model. Dostupné z: https://sketchfab. com/models [6. 10. 2017].
242 DJINY STAVEB 2017 Z. Poloprutský, P. Soukup, J. Gruber – Vývoj venkovských sídel v 19. a 20. století: tvorba analytických mapových výstup
Fig. 14: Example No. 25 in the village of Ropice (district Frýdek- Development of rural settlements in the 19th Místek) on the thematic map (drawing by Gruber and Poloprutský and 20th centuries: creation of analytical map 2016). outputs Fig. 15: Cadastral territory of Ropice with an approximate repre- sentation of the analysed area (quote in note 3). Fig. 16: Example of a completed map sheet (Source: Gruber and Zden k Poloprutský – Petr Soukup – Josef Gruber Poloprutsky, 2016). Available from: http://venkov.fsv.cvut. cz/projekt/analyzamap.html [9. 10 2017]. This paper deals with the creation of analytical map outputs Fig. 17: Ropice (district Frýdek-Místek). Map of the development in the form of specialized maps that show the development of rural of the building in the cad – detail with a legend (drawing by Gru- settlements in various stages of their existence. The paper presents ber and Poloprutský 2016). analyses of available base maps of 19th and 20th century in the Fig. 18: Ropice (district of Frýdek-Místek). Model Building No. area of the cadastral territory of Ropice (district Frýdek-Místek). 25 in the form of point cloud (Poloprutský 2016 drawing). The aim of the map analyses is to summarize the development of Fig. 19: Hostou (district of Kladno). Vector model of a building – the municipality of Ropice over the past 200 years. The analyses of the building No. 112 (drawing by Švejda 2016). the area, land use and arable land were compiled for that purpose. The outputs of the map analyses are processed into tables, graphs, (Translation Z. Poloprutský) Shapefile for individual vector layers and thematic maps. Thematic maps are PDF files that preserve individual map layers, and thus can serve as both a print template and basis for further research activities. This is a collective project of the Institute of Art History of the Academy of Sciences of the Czech Republic and the De- partment of Geomatics of the Faculty of Civil Engineering of the CTU in Prague; therefore the partial steps of the working proce- dure were regularly consulted by the interested workers. In future, these consultations will have helped to prevent many misunder- standings. The final outcomes of the whole project are going to be adapted to interactive maps of all monitored settlements, accessible on special websites. The websites will be supplemented by visual documentation, based on the outputs of the artistic and historical research of the selected settlements. This project was supported by the Ministry of Culture of the Czech Republic – „A Transforma- tion of Rural Architecture with Emphasis on the Development of the 19th and 20th Century“, grant No. DG16P02H023.
FIGURES
Fig. 1: Ropice (district Frýdek-Místek) on the map in the Czech Republic (https://mapy.cz). Fig. 2: Ropice (district Frýdek-Místek) on the basic map at Mapy.cz (https://mapy.cz). Fig. 3: The emblem of the village of Ropice (http://www.ropice.cz, where the colouring is mentioned). Fig. 4: Ropice (district Frýdek-Místek). Sample of the colony No. 25 on parcel 59 on the imperial compulsory print of the stable cadastre from 1836 (Data: © ĆÚZK, 2016). Fig. 5: Ropice (district Frýdek-Místek). Sample of the colony No. 25 on parcel 59 on the map of the stable cadastre dating from 1871-1888 Date: © ÚAZK, 2016). Fig. 6: Ropice (district Frýdek-Místek). Example 25 of landlord No. 59 on the land register in 1966 (Data: © ÚAZK, 2016). Fig. 7: Ropice (district Frýdek-Místek). Demonstration of farm- house No. 25 on parcel 59/1 on the present land registry map 2016 (Data: © ĆÚZK, 2016). Fig. 8: Georeference Precision Demonstration - Map sheet of mandatory imperial imprints (quote in note 3). Fig. 9: Example of an attribute table (quote in note 3). Fig. 10: The Chateau Ropice (district of Frýdek-Místek). Example of vectorization of the real estate registration map from 1980 (quote in note 3). Fig. 11: Demonstration of topological principles. Available from: https://people.hofstra.edu/geotrans/eng/methods/nettopology.html [8. 10 2017]. Fig. 12: Graph showing the development of land uses – Part 1 (quote in note 3). Fig. 13: Graph showing the development of land uses – Part 2nd (quote in note 3).
DJINY STAVEB 2017 243
244 DJINY STAVEB 2017