Djiny staveb 2017. Plze 2017, s. 235-243 Vývoj venkovských sídel v 19. a 20. století: tvorba analytických mapových výstup Zdenk Poloprutský – Petr Soukup – Josef Gruber Tento píspvek se zabývá tvorbou analytických Ropice v souasnosti nabízí návštvníkm poznání mapových výstup ve form specializovaných map, architektonických památek regionu a zejména možnost které zobrazují vývoj zástavby venkovských sídel aktivního trávení volného asu. Obcí prochází cyklos- v jednotlivých etapách jejich existence. V píspvku je tezka – trasa Jihlava – eský Tšín, tzv. Beskydsko- pedstavena analýza dostupných mapových podklad karpatská magistrála. Dalším lákadlem je moderní osm- z 19. a 20. století v ásti katastrálního území obce Ropi- náctijamkové golfové hišt s krytým odpalištm a kom- ce (okr. Frýdek-Místek). Píspvek byl podpoen gran- fortn vybavenou klubovnou. Vesnické prostedí, mož- tem Ministerstva kultury eské republiky „Promna nosti sportovního vyžití, blízkost mstských sídel a dob- venkovské architektury s drazem na vývoj v 19. a 20. rá dopravní dostupnost nabízí výhodné píležitosti století“, . DG16P02H023.1 k individuální rodinné výstavb.2 Ropice – charakteristika území Ropice je vesnice v Pobeskydí ležící v širokém údolí eky Ropianky, která pramení pod horou Ropicí. Typicky slezská rozptýlená zástavba je výraznji kon- centrována pouze kolem silnice I/11 s mezinárodní tra- sou E75 spojující Slovensko s Moravou pes Jablunkov- ský prsmyk. Obcí vede hlavní železniní tra Bohumín- Jablunkov-Žilina a regionální tra z Frýdku-Místku do Tšína, které mají v obci zastávky. Ropice je situována mezi msty eským Tšínem na severu a Tincem na jihovýchod. Pvodní ves Ropi- ce vznikla o n kolik staletí d íve než T inec, tj. n kdy na rozhraní 12. a 13. století. První dochovaná zmínka o vsi Obr. 1: Ropice (okr. Frýdek-Místek) na map na eské pochází ze soupisu desátk vratislavského biskupa republiky (https://mapy.cz). z roku 1305. Poloha vsi byla velmi píznivá pro zem- dlství, a tak urovala smr vývoje vesnice. Ve stedo- vku Ropice pedstavovala pomrn rozsáhlou ves, kde pevládalo pstování žita, ovsa a jemene. Již v 15. stole- tí byla ve vsi vybudována tvrz, o které nacházíme první zmínku v roce 1523. Vlastníkem byl rod Sobk. Tato tvrz byla kolem roku 1700 prodána Filipu Saint Genois, který následn poátkem 18. století pestavl tvrz v ba- rokní zámek. Roku 1785 byl zámek zakoupen Gabrielou Coelestovou. Další pestavbu provedl baron Karel Coe- lesta, který nechal barokní zámek pestavt v zámek klasicistní a doplnil ho o zámecký park. Zhruba v této podob nalezneme zámek i v souasné dob. Po Coeles- tech vlastnili Ropici Mattencloitové. V roce 1862 zddil majetek v Ropici baron Emanuel Spens-Boden a v roce 1926 získal statek se zámkem Heman Künburg-Spens. Künburgm náležel až do konce 2. svtové války. Po válce byl objekt využíván státním statkem pro bytové a správní úely. Jak je patrné, celý vývoj vsi Ropice se toil kolem místní tvrze, pozdji zámku, a jejich majite- l. 1 Centrální evidence projekt: DG16P02H023 – Promna venkov- Obr. 2: Ropice (okr. Frýdek-Místek) na základní map na ské architektury s d razem na vývoj v 19. a 20. století (2016-2020, Mapy.cz (https://mapy.cz). MK0/DG). Dostupné z: https://www.rvvi.cz/cep?s=jednoduche- vyhledavani&ss=detail&n=0&h=DG16P02H023 [13. 8. 2017]. Viz též Promna venkovské architektury. Dostupné z: 2 Oficiální stránky obce Ropice. Dostupné z: http://www.ropice. http://venkov.fsv.cvut.cz/projekt/index.html [13. 8. 2017]. cz/hlavni-strana[47]-[cz]-o-obci [13. 8. 2017]. DJINY STAVEB 2017 235 Z. Poloprutský, P. Soukup, J. Gruber – Vývoj venkovských sídel v 19. a 20. století: tvorba analytických mapových výstup Pracovní postup resp. v jeho desktopové verzi ArcMap. Zpracování bylo Pracovní postup lze rozdlit do nkolika krok, které rozdleno na nkolik ástí, které budou popsány dále. podrobnji popisují následující kapitoly: 1 – vyhledání Georeferencování je „proces urení vztahu mezi po- a nákup mapových podklad, 2 – zpracování mapových lohou dat v pístrojovém souadnicovém systému a geogra- podklad, 3 – analýzy mapových podklad, 4 – tvorba fickou, resp. mapovou polohou“.6 Pojem „georeferencování mapových výstup.3 mapových podklad“ je v tomto píspvku chápán jako Vyhledání a nákup mapových podklad. Vzhledem umístní rastrových mapových podklad do známého refe- k tomu, že území Ropice leží na okraji eské republiky, renního souadnicového systému, za který byl zvolen v prbhu historie bylo toto území na okraji zájmu. Tudíž národní souadnicový systém S-JTSK. Georeferencování aktualizace a publikace nových vydání starých map zá- probíhalo na základ volby identických bod na souasné jmového území nebyla provádna tak asto, jak tomu bylo katastrální map a následné geometrické transformaci v hospodáky významných ástech republiky. Tato sku- rastrových dat. Identické body musely být pokud možno tenost celkov zkomplikovala poizování mapových rovnomrn rozmístny po celé zájmové oblasti. Jako iden- podklad. Nakonec byly zakoupeny následující mapové tický bod se nejastji volil roh budovy, spolený bod dvou podklady: 1 – Geoportál eského úadu zemmického a více parcel nebo bod na katastrální hranici. Pro všechny a katastrálního (dále ÚZK): souasná katastrální mapa – mapové listy byla zvolena afinní transformace, která vektorová (2016), císaské povinné otisky stabilního ka- v prbhu georeferencování vykazovala dobré výsledky. tastru 1 : 2880 − Morava a Slezsko (1836).4 2 – Ústední Afinní transformace reprezentuje dva posuny, dva úh- archiv zemmictví a katastru (dále ÚAZK): mapa stabil- ly otoení a dva mítkové koeficienty, tzn. pro osu X a Y. ního katastru 1 : 2 880 (1880), mapa evidence nemovitostí V prbhu afinní transformace dochází ke zmn rozmr 1 : 2880 – Morava a Slezsko (1966), mapa evidence ne- v závislosti na smru. U afinní transformace není zachována movitostí 1 : 2880 – Morava a Slezsko (1980).5 3 – Kata- podobnost objekt. Transformace slouží pedevším pro strální pracovišt Tinec: mapa pozemkového katastru 1 : digitalizaci map s rozdílnou délkovou srážkou v rzných 2880 (1930). smrech. Jelikož máme v transformaních rovnicích do- Píslušné mapové listy byly zakoupeny postupn ve hromady šest neznámých parametr, je zapotebí minimál- tech etapách. Nejprve byly zakoupeny mapy, které zajišo- n tí identických bod, kterými nesmí být možné proložit val Ústední archiv zemmictví a katastru, které byly jednu pímku, pop. ti identické body nesmí tvoit úzký dodány ve form CD. V další etap byly zakoupeny mapy trojúhelník.7 z e-shopu ÚZK, které byly dodány ve form odkazu ke Celková pesnost georeferencování je dána hodnotou stažení ze serveru ÚZK. Total RMS Error, kde RMS je zkratka z anglického Root V poslední etap byla Mean Square. Total RMS Error je tedy celková stední zakoupena mapa pozem- kvadratická chyba transformace. Spolen s touto hodnotou kového katastru. Pro získá- byla dále kontrolována hodnota Residual, která udává pes- ní této mapy pozemkového nost jednotlivých identických bod. katastru musela být vypl- Hodnota Total RMS Error se u všech provedených nna speciální žádost, která transformací pohybovala v rozmezí 1,4 až 2,8 m, pesnost byla odeslána na ÚZK. georeferencování spluje oekávanou hodnotu, tzn., že Poté, co byla žádost schvá- odpovídá pesnosti mapových podklad.8 lena, byly požadované Vektorizace mapových podklad znamená „pepra- mapové podklady zaslány Obr. 3: Znak obce Ropice cování mapy v analogové form , pop . digitální mapy 9 e-mailem. (http://www.ropice.cz, kde v rastrové form , do vektorové formy“. Vektorizace ma- Celkov lze konsta- uvedena barevnost). pových podklad byla asov nejnáro n jším procesem. tovat, že mapových pod- Všechny pozemky byly rozdleny na celkem 11 druh klad, pedevším z 19. století, nebylo mnoho. Pro k. ú. využití. Pvodní druhy využití pozemku v mapových pod- Ropice byly na ÚZK a ÚAZK dále hledány nap. katast- kladech tedy musely být nov peklasifikovány, tzn., že rální mapa evidenní nebo indikaní skici. Katastrální nkteré pvodní druhy pozemk byly sloueny a nkteré mapa evidenní ani indikaní skici, nkdy také oznaova- naopak zachovány. Nové druhy využití pozemku sdružují: né jako píruní mapy, však pro území Ropice nebyly 1 – budova zdná (budova významná, budova zdná), 2 – vytvoeny. budova devná, 3 – cesta, 4 – lesní plocha, 5 – louka, 6 – Zpracování mapových podklad. Zpracování mapo- orná pda (pole, role), 7 – ostatní plocha (zastavná plocha vých podklad probíhalo výhradn v softwaru ArcGIS, nebo nádvoí, ostatní výše nedefinované druhy využití), 8 – pastvina, 9 – vodní plocha (jezera, rybníky, eky, potoky, vodní nádrže), 10 – zahrada (ovocné sady), 11 – železnice. 3 Gruber, J.: Vývoj obce Ropice (Frýdek-Místek): Analýza mapo- vých podklad. Praha 2016. Diplomová práce. VUT v Praze, Fakulta stavební, Katedra geomatiky. Dostupné také z: htt- 6 Terminologický slovník zemmictví a katastru nemovitostí. ps://dspace.cvut.cz/handle/10467/66422. Dostupné z: http://www.vugtk.cz/slovnik/index.php [16. 8. 2017]. 4 Geoportal ÚZK: pístup k mapovým produktm a službám 7 Skoepa, Z.: Geodézie 4: transformace, pesnost bodu ureného resortu. Dostupné z: http://geoportal.cuzk.cz [16. 8. 2017]. protínáním, vyrovnání osnovy smr. 2. pepracované vydání, 5 Ústední archiv zemmictví a katastru (ÚAZK). Dostupné z: Praha 2008, s. 10–12. http://archivnimapy.cuzk.cz/uazk/pohledy/archiv.html# [16. 8. 8 Citace v pozn. 3. 2017]. 9 Citace v pozn. 6. 236 DJINY STAVEB 2017 Z. Poloprutský, P. Soukup, J. Gruber – Vývoj venkovských sídel v 19. a 20. století: tvorba analytických mapových výstup Obr. 4: Ropice (okr. Frýdek-Místek). Ukázka usedlosti p. Obr. 5: Ropice