Územně analytické podklady pro správní území obce s rozšířenou působností Třinec ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

2020 5. úplná aktualizace Územně analytické podklady

pro správní území obce s rozšířenou působností Třinec

Řešené území:

Bystřice, Hnojník, Komorní Lhotka, Košařiska, Nýdek, Ropice, Řeka, Smilovice, Střítež Třinec, Vělopolí, Vendryně

Pořizovatel:

Magistrát města Třince Odbor stavebního řádu a územního plánování Jablunkovská 160 739 61 TŘINEC

Zpracovatelé:

Mgr. Petr Bajtek Ing. Darina Dzivá Ing. Jaroslav Guziur Ing. arch. Lenka Měchurová

1

Obsah Úvod ……………………………………………………………………………………….3 A. Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území…………………………………………………………4 A.a) Zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot a limity využití území ...... 5 1. Širší územní vztahy ...... 5 2. Prostorové a funkční uspořádání území ...... 12 2.1. Prostorové uspořádání území ...... 12 2.2. Funkční uspořádání území ...... 19 3. Struktura osídlení ...... 20 4. Sociodemografické podmínky a bydlení ...... 26 4.1. Sociodemografické podmínky ...... 26 4.2. Bydlení ...... 43 5. Příroda a krajina ...... 47 5.1. Příroda ...... 47 5.2. Krajina ...... 49 6. Vodní režim a horninové prostředí ...... 53 6.1. Vodní režim ...... 53 6.2. Horninové prostředí ...... 57 7. Kvalita životního prostředí ...... 62 8. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa ...... 66 8.1. Zemědělský půdní fond ...... 66 8.2. Pozemky určené k plnění funkcí lesa ...... 69 9. Občanská vybavenost včetně její dostupnosti a veřejná prostranství ...... 72 9.1. Občanská vybavenost ...... 72 9.2. Veřejná prostranství...... 75 10. Dopravní a technická infrastruktura včetně její dostupnosti ...... 76 10.1. dopravní infrastruktura ...... 76 10.2. technická infrastruktura ...... 79 11. Ekonomické a hospodářské podmínky ...... 82 12. Rekreace a cestovní ruch ...... 90 13. Bezpečnost a ochrana obyvatel ...... 96 13.1. bezpečnost obyvatel ...... 96 13.2. ochrana obyvatel ...... 98 B. Rozbor udržitelného rozvoje území………………………………………………………………………98 B.a) Zjištění a vyhodnocení pozitiv a negativ v území ...... 99 1. Širší územní vztahy ...... 99 2. Prostorové a funkční uspořádání území ...... 99 3. Struktura osídlení ...... 100 4. Sociodemografické podmínky a bydlení ...... 100 5. Příroda a krajina ...... 101 6. Vodní režim a horninové prostředí ...... 101 7. Kvalita životního prostředí ...... 102 8. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa ...... 102 9. Občanská vybavenost včetně její dostupnosti a veřejná prostranství ...... 103 10. Dopravní a technická infrastruktura včetně její dostupnosti ...... 103 11. Ekonomické a hospodářské podmínky ...... 104 12. Rekreace a cestovní ruch ...... 104 13. Bezpečnost a ochrana obyvatel ...... 105 B.b) Vyhodnocení územních podmínek a potenciálů jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje území, včetně jejich vzájemných vazeb a trendů vývoje území ...... 106 Vyhodnocení trendů vývoje území ...... 109 Seznam zkratek……………………………………………………………………………………………..111 Seznam zdrojů………………………………………………………………………………………………112 Příloha……………………………………………………………………………………………………….. . 113

2

ÚVOD

Územně analytické podklady (ÚAP) pro správní obvod obce s rozšířenou působností Třinec (SO ORP Třinec) jsou zpracovány v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ve znění pozdějších předpisů a v souladu s vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů. Právě novelizace stavebního zákona a vyhlášky znamenala pro ÚAP zásadní změny.

Oproti minulé aktualizaci se na základě novely stavebního zákona prodloužilo období, po kterém se aktualizace provádí. Toto období se prodloužilo z 2 let na 4 roky. obdobně jako v předchozích aktualizacích ÚAP dělíme na tři části: a) podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území, b) rozbor udržitelného rozvoje území, c) databáze územně analytických podkladů (údaje o území, zjištění vyplývající z průzkumů území, další důležité dostupné informace a případně data vzniklá analýzou shromážděných informací).

Ad a) Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území zahrnují zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot a limity využití území, to vše v členění zejména na: 1. širší územní vztahy, 2. prostorové a funkční uspořádání území, 3. struktura osídlení, 4. sociodemografické podmínky a bydlení, 5. příroda a krajina, 6. vodní režim a horninové prostředí, 7. kvalita životního prostředí, 8. zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, 9. občanská vybavenost a včetně její dostupnosti a veřejná prostranství, 10. dopravní a technická infrastruktura včetně jejich dostupnosti, 11. ekonomické a hospodářské podmínky, 12. rekreace a cestovní ruch, 13. bezpečnost a ochrana obyvatel.

Oproti minulé aktualizace tak došlo k rozšíření tematických okruhů z 10 na 13. Některá původní témata byla spojena, jiná vznikla nově.

Další kapitolou této části jsou pak zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území.

Ad b) V rámci Rozboru udržitelného rozvoje území se již nezpracovává SWOT analýza (silné, slabé stránky, příležitosti, hrozby), ale u jednotlivých 13 témat se zjišťují a vyhodnocují pozitiva a negativa v území. Na základě tohoto dochází k vyhodnocení územních podmínek a potenciálů jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje území, a to pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel, včetně jejich vzájemných vazeb a trendů vývoje území.

Poslední fází této části je určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích, případně v územních studiích, zahrnujících zejména požadavky na zmírnění nebo omezení urbanistických, dopravních a hygienických závad, vzájemných střetů záměrů na provedení změn v území a střetů těchto záměrů s limity využití území a s hodnotami v území, na odstranění nebo zmírnění vlivů negativ v území, na využití potenciálů rozvoje území a na snížení nevyváženého vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel.

Ad c) Jedná se o samostatnou kapitolu, která je tvořena jednak popisnou částí, ve které jsou jednotlivé jevy definovány, je uveden předpis, ze kterého jev vychází, poskytovatel daného jevu, je uvedeno, zda se jedná o limit či hodnotu či nikoliv, z jakého podkladu je určen a zda se na území SO ORP Třinec tento jev vyskytuje. Další části je pak samotné naplnění jednotlivých jevů vyskytujících se

3 na území SO ORP Třinec relevantními údaji. Tato část je pravidelně aktualizována na základě toho, jak jsou poskytovány jednotlivými poskytovateli údajů

ÚAP jsou tvořeny textovou a grafickou částí. Grafická část ÚAP obsahuje výkres hodnot území, výkres limitů využití území, výkres záměrů na provedení změn v území a výkres problémů.

Obsah sledovaných jevů, které jsou součástí ÚAP, je dán přílohou č. 1 vyhlášky 500/2006 Sb. – část A., podle které je sledováno celkem 119 jevů. Ne všechny se na území SO ORP Třinec vyskytují.

Vyváženost vztahu územních podmínek se hodnotí pomocí indikátorů udržitelného rozvoje území. K hodnocení byly pro každý pilíř vybrány relativně nejdůležitější indikátory, které charakterizují řešené území. Podle indikátorů je vyhodnocen každý jednotlivý pilíř.

Výsledkem tematických zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území je vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území.

Všechny údaje byly aktualizovány na základě dostupných dat zejména z Českého statistického úřadu, od poskytovatelů údajů a z dalších podkladů platných k datu zpracování. Rovněž byly využity údaje ze Sčítání lidu, domů a bytů 2011.

4

A. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

A. a) Zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot a limity využití území

1. ŠIRŠÍ ÚZEMNÍ VZTAHY

Z datové báze územně analytických podkladů byly použity tyto jevy: 1a, 1b, 93a, 94a

SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ TŘIN EC Oblast se nachází ve východní části Slezska v malebném podhorském prostředí. Prochází jí hlavní dopravní tepny: železnice Bohumín – Žilina a mezinárodní komunikace E 75 – I/11, tedy komunikace vedoucí od nás na Slovensko, která je cestou historického významu, poněvadž od pradávna spojovala Slezsko s Uhrami. Nejvýznamnější řekou je Olše se svými přítoky protékajícími jednotlivými obcemi. Oblast je obklopena půvabnými horami Moravskoslezských Beskyd s vrcholy o nadmořské výšce pohybující se kolem 1 000 m n. m. Pěší trasy, cyklotrasy, případně koňské stezky, které hustě protkávají místní krajinu, nabízejí řadu překrásných výhledů i romantických přírodních zákoutí.

Správní obvod obce s rozšířenou působností (SO ORP) Třinec se nachází na jihovýchodě Moravskoslezského kraje. Z východu a částečně ze severu jej ohraničuje státní hranice s Polskem, na jihu obce SO ORP Jablunkov, na západě obce SO ORP Frýdek-Místek a ze severu je částečně ohraničen obcemi SO ORP Český Těšín. Pověřeným úřadem je Třinec.

Do obvodu patří celkem 12 obcí (včetně Třince) a s tímto počtem je na 12. místě v kraji (z celkového počtu 22 SO ORP). Podílem rozlohy 4,1 % z výměry kraje je 10. v kraji a podílem 4,3 % z celkového počtu obyvatelstva kraje je na 6. místě v rámci kraje. Lesy zaujímají 47,1 % jeho celkové rozlohy a zemědělská půda 40,4 %. V jediném městě tohoto obvodu - Třinci - žije 70,4 % obyvatel SO ORP Třinec. V pořadí měst ČR podle populační velikosti je na 29. místě. V rámci sledovaného území se jedná o město s velice silným postavením, slouží jako správní, pracovní, ale také kulturní centrum, které disponuje širokou vybaveností včetně zdravotnických a sociálních služeb. Pro poměrně významnou část populace SO ORP i mimo ni představuje místo dojížďky za prací i do škol a drží si poměrně velké zázemí právě ve smyslu této dojížďky.

Obyvateli je využívána dojížďka za nákupy do velkých nákupních center, kde jsou jako cílové destinace voleny Frýdek-Místek, Karviná, Ostrava, případně do sousedního Polska.

Nejvyšší dopravní návaznost je potom na ORP Frýdek-Místek, vzhledem k napojení na vyšší silniční síť – silnici I. třídy označenou jako silnici pro motorová vozidla I/11 na Ostravu jako krajské město.

Širší vazby z hlediska sítí technické infrastruktury nejsou ničím výrazně specifické a jedná se o běžné sítě, které přes území převádějí nebo do území dodávají některou ze složek energií či služeb.

Z hlediska elektrické energie se jedná o vedení 400 kV z Nošovic do Varína (SK) a několik vedení 110 kV.

Z hlediska rozvodu plynu na území SO ORP Třinec tvoří hlavní distribuční síť vysokotlaký plynovod, který prochází dále směrem na SO ORP Jablunkov.

Z hlediska vodovodní sítě území SO ORP Třinec výrazně nezasahuje do okolních SO ORP, výjimečně se může jednat o ochranná pásma menších vodních zdrojů, která zasahují na území sousedních SO ORP, ale jejich rozsah není z hlediska širších vazeb nijak významný.

Kanalizační síť na SO ORP Třinec nevytváří žádné limity pro okolní SO ORP a ani opačným směrem nejsou známy žádné dopady.

V rámci zpracovávání územně plánovacích dokumentací obcí SO ORP se navrhují prvky územního systému ekologické stability, které vydáním územního plánu nabývají platnosti a závaznosti, vyjma nadregionálních a regionálních prvků územního systému ekologické stability, jež jsou dány vydanými 5

Zásadami územního rozvoje Moravskoslezského kraje, které je třeba územními plány obcí převzít a následně upřesnit jejich průběh v detailu pozemků. Při jejich navrhování a umísťování je třeba sledovat návaznosti na územní systémy ekologické stability okolních SO ORP (v případě, že byly územně plánovací dokumentací vymezeny) a opačně jejich vymezením v územně plánovací dokumentaci obcí SO ORP Třinec vzniká pro okolní SO ORP limit, který by měl dále pokračovat na jejich území. Na území SO ORP Třinec se nachází NATURA 2000 – evropsky významná lokalita Beskydy a NATURA 2000 – ptačí oblast, Chráněná krajinná oblast Beskydy.

Obrázek 1 Správní obvod obce s rozšířenou působností

Bystřice vznikla ve 2. polovině 14. století jako knížecí ves Těšínského knížectví, které bylo od r. 1327 lénem koruny české. První historická zpráva o obci pochází ze 4. května 1423. Bystřice je typickou podhorskou obcí s rozptýlenou zástavbou. Obytná stavení pocházejí z 19. a 20. století. Původní dřevěnice v osadě Paseky se v průběhu nedávných let změnily v rekreační chalupy. Vývoj obce byl především ovlivňován zemědělskou výrobou a pastevectvím, později blízkými Třineckými železárnami.

Bystřice leží na hlavních dopravních tepnách – železnici Bohumín – Žilina a mezinárodní komunikaci E 75 – I/11, která vede od nás na Slovensko a která má historický význam, protože od pradávna spojovala Slezsko s Uhrami. Již Marie Terezie tuto cestu střežila jako oko v hlavě a plně si uvědomovala fakt, že Jablunkovský průsmyk je komunikačně strategickým bodem. Bystřice se nachází ve vzdálenosti 5 km od průmyslového města Třince, tato třinecká průmyslová aglomerace tvoří severozápadní hranici katastru obce Bystřice. Obec leží na soutoku řek Olše, Hluchová a Kopytná. Ze všech stran ji obklopují táhlé, zaoblené beskydské vrchy Čantoryje, Javorový, Ostrý a Kozubová.

Hnojník leží na řece Stonávce a na křižovatce silnic vedoucích přes Hnojník, které spojují okresní město Frýdek - Místek s Třincem a Komorní Lhotku s Havířovem a Karvinou. Okolí je lemováno na jižní straně výběžky Beskyd s nejbližším vrcholem Godulou s nadmořskou výškou 739 m.

Ves Hnojník se poprvé připomíná v roce 1305, avšak pravděpodobně vznikla jako slovanská ves před kolonizací koncem 12. století. Od r. 1445 se uvádí jako samostatné plně svobodné vlastnictví šlechtické rodiny Staška z Hnojníka, které bylo místem vrchnostenského sídla. Ve vlastnictví těšínského knížete byl Hnojník od r. 1483, avšak od počátku 16. století se jako majitelé vystřídaly různé šlechtické rody (Pelhřimové z Třanovic, Tlukové z Tošanovic, Marklovští ze Žebráče a další).

6

Roku 1736 se stali posledními majiteli hnojnického statku baroni Beessové z Chrostiny. V roce 1888 byla společností Severní dráhy císaře Ferdinanda postavena železniční trať.

Komorní Lhotka je malebná podhorská lázeňská obec s více než tisícem obyvatel a příznivým klimatem blahodárně působícím na lidský organismus, přístupná z Hnojníku úzkou silnicí stíněnou stoletou lipovou alejí o délce 2,5 km. Obec je hlavním protagonistou rozvoje cestovního ruchu v mikroregionu obcí povodí Stonávky, která v katastru obce pramení a obcí protéká. Charakter obce je přímo utvářen horským reliéfem Moravskoslezských Beskyd, v jejichž údolích se obec nachází.

Obec měla ve své historii různá jména, která se ale vždy vázala k okolnostem jejího vzniku. Původní osadníci byli totiž po určitou dobu – lhůtu – zbaveni povinnosti odvádět poplatky. Obec byla založena v 15. století. Základem života v obci bylo zemědělství. To spočívalo v pěstování lnu a navazujícím tkalcovství a především v pasteveckém chovu ovcí. Postupně docházelo k zániku původního způsobu obživy. Zavedení železnice zrušilo provozované formanství. Docházelo k tomu, že lidé hledali práci mimo obec a nacházeli ji v okolních městech. Byl to především těžký průmysl – doly, hutě. V období 1938–1939 byla obec obsazena Polskem, později Německem. Sousedními obcemi pak probíhala demarkační linie, vymezující protektorát.

Již za bývalé c. a k. rakousko-uherské monarchie byla obec oblíbená jako letovisko, kde dojížděli hosté z Těšínska, Opavy, Krakowa, Brna, Vídně a Prahy. Tito hosté založili zvelebovací spolek, který měl okolo 50 členů. Za členské příspěvky 1-4 rakouské koruny ročně byly upravovány chodníky, lavičky v místech vyhlídek, upravovaly se lesní studánky, petrolejové osvětlení komunikací apod.

Košařiska leží na severovýchodě České republiky. První historická zmínka o obci pochází z roku 1643. Je typickou podhorskou obcí s rozptýlenou zástavbou. Z původních dřevěnic se postupem času a doby staly vesměs rekreační chalupy.

Košařiska se nacházejí asi 10 km od průmyslového města Třince, kde je soustředěna většina pracovních míst a pracovních příležitostí pro občany obce.

Nýdek leží na severovýchodě Slezska, pod horou Čantoryje, ke které se váže legenda o spícím slezském vojsku, které v případě největšího nebezpečí, přijde Slezsku na pomoc. Obec Nýdek je hraniční obcí na česko-polské hranici, historicky náleží k oblasti nazývané Těšínské Slezsko. Nýdek byl poprvé písemně zmíněn roku 1430.

Ropice patří k nejstarším obcím na Těšínsku. Ves vznikla asi ve 12. nebo 13. století. První dochovanou historickou zmínku o vsi najdeme v soupisu desátků vratislavského biskupa z roku 1305. K významu obce přispěla i její výhodná poloha na silnici vedoucí z Těšína do Jablunkova a dále do Uher. V roce 1804 bylo v obci 101 domů, ve kterých žilo 732 obyvatel. Dále zde byl filiální kostel, statek, zámek se zámeckou hudbou, 2 hospody, 3 mlýny, vodní pila, kamenolomy a cihelna.

Ropice je obec v Podbeskydí ležící v širokém údolí řeky Ropičanky, která pramení pod horou Ropicí v katastru obce Řeka a tak se také v horním toku jmenuje a posléze se vlévá do Olše. Typicky slezská rozptýlená zástavba je výrazněji koncentrována pouze kolem silnice I/11 s mezinárodní trasou E75 spojující Slovensko s Moravou přes Jablunkovský průsmyk. Obcí vede hlavní železniční trať Bohumín – Jablunkov – Žilina a regionální trať z Frýdku-Místku do Těšína a obě mají v obci zastávku.

Poloha obce mezi městy Český Těšín na severu a Třincem na jihovýchodě se podílela na utváření jejího současného vzhledu a funkcí, i když původní ves Ropice vznikla o několik staletí dříve než Třinec, tedy v době, kdy se v místech dnešního Třince rozkládaly pastviny a neprostupný prales. Již v 15. století stála ve vsi tvrz, která byla počátkem 18. století přestavěna na barokní zámek, později přestavěný klasicistně a doplněný zámeckým parkem. Soubor architektonických památek doplňuje farní kostel Zvěstování Panny Marie z roku 1806 s ohradní zdí, branou a řadou dekorativních prvků.

Současná Ropice nenabízí návštěvníkům pouze architektonické památky, ale zejména možnosti aktivního trávení volného času. Obcí prochází cyklostezka – trasa Jihlava – Český Těšín tzv. Beskydsko-karpatská magistrála. Nejvýraznějším lákadlem je moderní osmnáctijamkové golfové hřiště s krytým odpalištěm a komfortně vybaveným zázemím. Vesnické prostředí, možnosti sportovního vyžití, blízkost městských sídel a dobrá dopravní dostupnost nabízí výhodné příležitosti k individuální rodinné výstavbě.

7

Řeka je půvabná, typicky horská vesnička na stejnojmenné říčce, která je ukryta v hlubokých údolích stíněných zalesněnými hřbety okolních Moravskoslezských Beskyd dosahujících zde tisícimetrových nadmořských výšek. Podstatná část území obce spadá do chráněné krajinné oblasti Beskydy. Obec ožívá především intenzivním cestovním ruchem v zimní i letní turistické sezóně, ale i časně z jara a pozdě na podzim mimo jiné zásluhou místních chatařů.

Oslavovaným datem vzniku obce Řeka je rok 1644. Vesnice Řeka vznikla vydělením ze Smilovic a Gutů. Řeka, jako každá horská osada, vznikla sdružováním již existujících rozptýlených horských pasek a horských hospodářství. V dalších letech se v nově vzniklé vesnici usazovalo stále více drobných chalupníků. Svou úlohu při vznikání hospodářství v Řece, konkrétně salaší, měl valašský živel, který k nám pomalu po několik staletí migroval z Valašska. Řeka byla a je převážně zemědělskou obcí, i když velký počet obyvatel pracuje v průmyslu, zejména v hutnictví, v železárnách v Třinci. Přímo v místě jsou nejvýznamnějšími průmyslovými podniky kamenolomy těžící proslulý godulský pískovec.

Smilovice leží na úpatí strmých svahů 738 m vysoké Goduly v masivu Moravskoslezských Beskyd v krásném a tichém prostředí na místní komunikaci mezi Stříteží (odbočka ze silnice I/68) a obcí Řekou, která je jedním z center cestovního ruchu v Beskydech a je od Smilovic vzdálená 2 km, podobně jako další obec, která rovněž zastává v cestovním ruchu významné místo a má v této oblasti nemalý rozvojový potenciál – Komorní Lhotka. Rolnické brány ve znaku obce Smilovice jsou symbolem toho, že se její obyvatelé odjakživa zabývali zemědělstvím typickým pro tento kraj – obděláváním chudých políček a pastevectvím a salašnictvím v okolních kopcích. Datované kořeny obce sahají daleko do 15. století. Již roku 1448 se připomínají jako statek, který byl pak v roce 1592 zkonfiskován Těšínskou komorou. V roce 1959 si Smilovice připomínaly 500. výročí svého založení.

Tato obec dostala své jméno po Františku Smylovi, který sem přiváděl nové obyvatele. Byli to zejména rumunští Valaši, kteří osidlovali obec a celé Těšínsko. Samostatnou obcí se staly Smilovice roku 1850.

Dne 24. října 1979 se konala ve Smilovicích poslední veřejná schůze před sloučením. K integraci Smilovic se střediskovou obcí Hnojníkem, spolu s obcemi Řekou, Stříteží, Vělopolím, Třanovicemi, Horními a Dolními Tošanovicemi došlo 1. ledna 1980. Roku 1991 došlo k opětovnému zřízení samostatné obce Smilovice.

Střítež dříve Trzyciež, v době rakousko-uherské monarchie Tritiesch, leží ve zvlněné pahorkatině v podhůří Moravskoslezských Beskyd na říčce Ropičanka, přítoku Olše, a na Černém potoku, který se přes soustavu místních rybníků vlévá do řeky Stonávky. Obcí vede silnice I/68 navazující na silnici I/11 s mezinárodní trasou E75 a železniční trať z Frýdku-Místku do Českého Těšína. Několik turistických pěších a cyklistických stezek spojuje města Třinec, Těšín a Karvinou s atraktivním územím Moravskoslezských Beskyd, Podbeskydí a zajímavými okolními obcemi.

Historie Stříteže sahá do konce 12. století, i když první historická zmínka o obci je až z roku 1305. Zajímavostí je především římskokatolický kostel sv. Archanděla Michaela, který byl v roce 1806 postaven na vrcholu střítežského kopce místo dřevěného kostelíka, zasvěceného sv. Michalu, který na počátku 19. století vyhořel, a stal se zdaleka viditelnou dominantou. Dalšími zajímavostmi jsou zděná kaplička sv. Marka ve tvaru rotundy a evangelická hřbitovní kaple z roku 1860 s věží a zvonem o váze 117 kg. V roce 1970 byla zchátralá kaple určena k demolici, avšak v r. 1972 byla rekonstruována na obřadní síň inspirovanou švýcarským stylem. Místo věže má vysoký betonový pylon, kde je zavěšen původní zvon. V letech 1846-54 sbíral v okolí obce náměty pro své obrazy významný český malíř Josef Mánes. Jeho pomník zhotovený z místního godulského pískovce se nachází u cesty na Smilovice.

Třinec - první historická písemná zmínka pochází z roku 1444. Na město byl Třinec povýšen v roce 1931. Od 1. září 2018 je Třinec statutárním městem.

Statutární město Třinec je významným průmyslovým a společenským centrem regionu, na jehož území sídlí jeden z největších hutních podniků v České republice.

Třinec byl ještě v první polovině 19. století jednou z mnoha zemědělských obcí ve vlastnictví Těšínské komory, která spravovala na Těšínsku majetek Habsburků.

Založení Třineckých železáren v roce 1839 se stalo jedním z hlavních mezníků historie obce a širokého okolí. Četná naleziště železné rudy, dostatek vodní energie a zdánlivě nevyčerpatelné 8 zásoby dřeva v Beskydech přiměly Těšínskou komoru, kterou v té době vlastnil arcivévoda Karel Habsburský, zprovoznit železárny v Třinci. Byla vystavěna dřevouhelná vysoká pec, v okolních obcích zahájena těžba železné rudy a v lesích výroba dřevěného uhlí. V současné době jsou Třinecké železárny moderním podnikem s uzavřeným hutním výrobním cyklem, jehož hlavní výrobní program tvoří dlouhé válcované výrobky.

Rozhodující význam pro další rozvoj města i huti měla výstavba Košicko-bohumínské dráhy v roce 1871, která spojila Třinec s novými ložisky rudy na Slovensku, umožnila dovoz kamenného uhlí z ostravsko-karvinských dolů a otevřela cestu k odbytu železa na vzdálených trzích.

V lokalitě "Pod Sosnou" v toku řeky Olše se nachází současné nejbohatší české naleziště stroncianitu. Spolu s ním je tu kalcit a celestin.

Vendryně leží na východě České republiky. Sousedí s městem Třinec, s obcí Nýdek a východní část obce tvoří 3,5 km státní hranice s Polskem. Na jihu sousedí s obcemi Bystřice, Hrádek a Košařiska.

Katastrální území Vendryně se rozkládá po obou stranách řeky Olše. Nadmořská výška v centrální části se pohybuje kolem 350 m n. m. a na levém břehu Olše v místní části Záolší dosahuje na hřebenech Těšínských Beskyd výšky 800 m n. m.

Obcí prochází železniční trať Bohumín – Žilina a silnice I/11, což jsou hlavní dopravní tepny směrem na Slovensko. Vendryně je vstupní bránou do hlavního údolí Těšínských Beskyd směrem na Jablunkov a Jablunkovský průsmyk.

Obec Vendryně ležící v podhůří Těšínských Beskyd. Patří mezi nejstarší osady v regionu východního Slezska. První zmínka o obci pochází z roku 1305. Již v té době stál ve Vendryni kostel, který považují někteří badatelé za jeden z nejstarších na Těšínsku. Dodnes visí v jeho zvonici cenný zvon z první poloviny 15. století zhotovený krakovským zvonařem Johannem Freudentalem. Rozvoj Vendryně nastal v 19. století v souvislosti se založením třineckých železáren. Vendryňská vápenka dodávala vápno pro hutě, jež vendryňské občany v hojné míře zaměstnávaly. V osmdesátých letech 20. století se Vendryně stala součástí Třince. Od roku 1995 je obec opět samostatná.

Vělopolí leží v Podbeskydí ve zvlněné pahorkatině mezi obcemi Horní Žukov na severu, Třanovicemi na západě, Stříteží na jihu a Ropicí na východě. Obcí protéká potok Vělopolka, přítok říčky Ropičanka. Je mimo hlavní komunikační tahy, místní komunikace ji napojuje na silnici I/48 v Horním Žukově a silnici I/68 ve Stříteži. Do značné míry izolovaná poloha obce byla jednou z příčin, že si dodnes zachovala svůj původní podhorský zemědělský charakter a drobná hospodářství jsou stále nedílnou součástí života dvou stovek místních obyvatel i zdejšího koloritu. Typickou ukázkou takové místní zemědělské usedlosti je chalupa č. 7 s přilehlou stodolou a studnou z přelomu 19. a 20. století. Za pozornost určitě stojí více než 160 let stará památkově chráněná lípa.

Klidné a příjemné okolí obce s typicky slezskou rozptýlenou zástavbou vybízí k romantickým procházkám, pěším túrám, výletům na kolech nebo i na koních. Z výše položených částí obce je překrásný výhled na Moravskoslezské Beskydy, nedalekou ostravskou aglomeraci a níže položené obce v údolích řek Stonávky a Ropičanky, jejichž turistické zajímavosti a společenské, kulturní a sportovní akce mikroregionu dotvářejí nabídku obce Vělopolí jejím návštěvníkům.

ZAŘAZENÍ SO ORP TŘIN EC DLE NADŘAZE NÉ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE Rozvojové oblasti a rozvojové osy jsou nadřazenou územně plánovací dokumentací vymezovány v územích, v nichž z důvodů soustředění aktivit mezinárodního a republikového významu existují zvýšené požadavky na změny v území. V rozvojových oblastech a rozvojových osách je nutno vytvářet, udržovat a koordinovat územní připravenost na zvýšené požadavky změn v území a při respektování republikových priorit územního plánování umožňovat odpovídající využívání území a zachování jeho hodnot. Zvýšené požadavky na změny v území rozvojových oblastí a rozvojových os vyžadují aktivní součinnost všech složek veřejné správy, zvláště pak dotčených orgánů, chránících veřejné zájmy podle zvláštních právních předpisů při řešení úkolů pro územní plánování a při plnění příslušných doporučení.

9

Rozvojové oblasti zahrnují obce, ovlivněné rozvojovou dynamikou hlavního centra (krajského města) při případném spolupůsobení vedlejších center. Této definici v Zásadách územního rozvoje Moravskoslezského kraje (dále jen „ZÚR MSK“) plně vyhovuje OB2 Metropolitní rozvojová oblast Ostrava (dále jen „OB2“). Hlavním centrem oblasti je Ostrava, vedlejšími centry Opava, Frýdek-Místek a Třinec. Rozvojové osy zahrnují obce, v nichž existují, nebo lze reálně očekávat zvýšené požadavky na změny v území, vyvolané dopravní vazbou na existující nebo připravované kapacitní silnice a železnice při spolupůsobení rozvojové dynamiky příslušných center osídlení. V prostoru křížení rozvojových os mohou být obce zařazeny do kterékoli z těchto rozvojových os. Do rozvojových os nejsou zařazovány obce, které jsou již součástí rozvojových oblastí. Rozvojové osy v ZÚR MSK sledují hlavní dopravní tahy – rozvojová osa OS10 severojižní tah z Polska přes Ostravu a Moravskou bránu na jih ČR a rozvojová osa OS13 západovýchodní tah z Ostravy přes Třinec a Jablunkovským průsmykem na Slovensko. Tam, kde by došlo k překryvu rozvojových oblastí a os, je vymezena pouze OB2 Metropolitní rozvojová oblast Ostrava.

OB2 Metropolitní rozvojová oblast Ostrava Rozvojová oblast OB2 se dle Studie sídelní struktury Moravskoslezského kraje z velké části kryje s vymezením širší Ostravské aglomerace. Obce, které jsou součástí OB2, vykazují výrazný rozvojový potenciál, který se ve sledovaných datech projevuje v mnoha ukazatelích, např. v hustotě osídlení, počtu dokončených bytů za období 1991 – 2011, intenzitě dopravy, počtu obsazených pracovních míst, intenzitě migrace atd. a projevila se u nich výrazná spádovost do Ostravy jako centra aglomerace a rozvojové oblasti OB2. V tomto území se odehrává většina ekonomických aktivit kraje. Území je výrazně ovlivňováno nejen dynamikou makroregionálního centra Ostravy, ale také silných mikroregionálních center Opavy, Frýdku-Místku, Nového Jičína a Třince. Na základě této spádovosti a společných charakteristik je popis území OB2 Ostrava rozdělen do několika podoblastí. Podoblast Třinecko – do OB2 jsou z SO ORP Třinec zařazeny obce Ropice, Střítež, Smilovice, Hnojník, Komorní Lhotka, Vělopolí, Třinec. Celá podoblast je dobře dopravně dostupná do hlavních center OB2 (zejména Ostravy a Frýdku-Místku, případně do dalších mikroregionálních center – Karviné a Třince) prostřednictvím komunikací D48, D56 a I/11. U všech obcí je identifikována velmi silná vazba na tato centra a to zejména v případě dojížďky do zaměstnání. V případě Hnojníku je silná vazba na Frýdek-Místek, obyvatelé obcí Ropice a Vělopolí mají silné vazby na Český Těšín. Dokončením dálnice D48 v úseku Český Těšín – Frýdek-Místek se posílila prostorová vazba silného mikroregionálního centra Třince, které má výraznou převahu výrobní funkce sídla nad rezidenční funkcí. Obce Komorní Lhotka a Smilovice jsou silně spádové k Třinci, 55-70 % všech vyjíždějících do práce dojíždí denně do Třince. V celé zkoumané podoblasti dochází k intenzivním nárůstům rezidenčních ploch a to včetně mikroregionálního centra Třinec. Správní území města Třince je značně rozlehlé s dostatečnou nabídkou vhodných lokalit. Z tohoto důvodu se suburbanizace méně projevuje migračním nárůstem v okolních obcích. Oproti jiným městům je zde výrazná výstavba nových rezidenčních ploch, která se odehrává především v jižní části administrativního území. Relativní nárůst rezidenčních ploch byl nejvyšší v obci Smilovice (27,4 %), nad 10 % byl ještě v obcích Vělopolí (17 %) a Třinec (11,8 %). V rámci podoblasti byl identifikován i mírný přírůstek komerčních ploch v období 2003 – 2012, a to především v Třinci (13,9 ha) a v Hnojníku (1,6 ha), což lze vysvětlit atraktivní polohou z hlediska napojení na páteřní komunikace D48 a I/11. Výše uvedené údaje potvrzují intenzivní rozvoj dané oblasti, včetně jejího silného propojení s polycentrickým sídelním systémem vymezeným v rámci Metropolitní rozvojové oblasti OB2 v ZÚR MSK. Přestože makroregionální centrum Ostrava je relativně vzdálené, z celé podoblasti dojíždí do tohoto centra denně do zaměstnání 11,3 % obyvatel.

OS13 Rozvojová osa Ostrava – Třinec – hranice ČR/Slovensko (– Čadca) Rozvojová osa je vymezena ve shodě s platnou Politikou územního rozvoje České republiky (dále jen „PÚR ČR“). Do této osy patří obce: Bystřice a Vendryně. Republiková rozvojová osa OS13 je vymezena v území s významnou vazbou na silnici I/11 (koridor připravované kapacitní silnice Bohumín – Havířov – Třanovice – Mosty u Jablunkova – státní hranice ČR / Slovensko) a železniční trať č. 320 Bohumín – Český Těšín – Mosty u Jablunkova – státní hranice ČR / Slovensko (III. TŽK) a s hlavními centry osídlení Třinec a Jablunkov.

Obce Řeka, Nýdek, Košařiska nejsou součástí rozvojové oblasti ani rozvojové osy.

10

Obrázek 2 SO ORP Třinec dle nadřazené územně plánovací dokumentace

Zdroj: MSK, Aktualizace č. 1 Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje

Tabulka 1 Základní charakteristiky SO ORP Třinec k 31. 12. 2018 ve srovnání s Moravskoslezským krajem a Českou republikou

Obec Kód obce Počet obyvatel Rozloha [ha] Hustota zalidnění [ob/km2] Bystřice 598 062 5 334 1 609,4 331 Hnojník 598 160 1 454 641,8 227 Komorní Lhotka 507 237 1 379 1 988,5 69 Košařiska 507 458 374 1 718,1 22 Nýdek 507 091 2 078 2 822,7 74 Ropice 556 971 1 642 1 011,2 162 Řeka 552 640 544 1 345,3 40 Smilovice 552 658 806 785,0 103 Střítež 552 674 1 026 614,5 167 Třinec 598 810 35 131 8 535,8 412 Vendryně 554 928 4 489 2 095,4 214 Vělopolí 552 615 285 298,8 95 SO ORP Třinec 54 542 23 466,5 234 Ø SO ORP Třinec 4 572 235 234 Ø Moravskoslezský kraj 4 044 236 224 Ø Česká republika 1 688 383 134 Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ

11

2. PROSTOROVÉ A FUNKČNÍ USPOŘÁDÁNÍ ÚZEMÍ

Z datové báze územně analytických podkladů byly použity tyto jevy: 1, 1a, 1b, 11, 11a, 13a

2.1. PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ ÚZEMÍ

» Při návrhu prostorového uspořádání území se využívají principy a zásady urbanistická kompozice. Velmi zjednodušeně lze říci, že kompozice je estetické uspořádání hmotných prvků; urbanistická kompozice věnuje pozornost uspořádání objektů v území, tedy objektů (stavebních i přírodních), které jsou natolik výrazné, že ovlivňují vzhled řešeného území. Protože každá obec či město je součástí krajiny, tj. i terénu a pokryvu území, jsou rovněž přírodní objekty jako kopce, návrší, lesní masívy, skály, louky, rybníky, řeky aj. předmětem urbanistické kompozice. Urbanistická kompozice je tedy součástí celkové koncepce a dbá na vzhled území, tj. na estetické uspořádání hmotných prvků, kterými je území tvořeno. Toto uspořádání působí na vnímání prostředí, posiluje orientaci v sídle a jeho okolí, ovlivňuje přívětivost místa, jeho přitažlivost, atraktivnost, příjemnost, uměřenost, harmonii. Uspořádání všech hmotných prvků je schopné výrazně pozitivně či negativně působit na vnímání prostředí. Vzhled území tak utváří a ovlivňuje vztah obyvatel k prostředí, v němž žijí, a jejich chování. Udržované krásné prostředí obyvatele kultivuje; přitahuje je více, pokud vědí i o historii – o příběhu částí svého prostředí.

» Urbanistická koncepce města či vesnice je soustava dlouhodobě platných zásad, jevů a prvků prostorového, funkčního a provozního uspořádání prostředí ve městech a v krajině. Obyčejně vychází z potenciálu území, úlohy města v systému osídlení a z vizí jeho budoucí velikosti a charakteru.

» Prostorové uspořádání území je proces reagující na měnící se potřeby života lidí a jejich uspokojování. Jedná se o uspořádání krajiny, sídelních celků, jednotlivých sídel a jejich částí, tedy o velikostně a charakterově pestrou škálu prostředí a prostorů, na jejichž utváření se vzájemně podílí prostorové, funkční a provozní požadavky. Součástí prostorového uspořádání je i vyjádření zátěže území – míra jeho využití.

Převážnou část sídel v SO ORP Třinec tvoří vesnice (64 % rozlohy SO ORP), některé již částečně přeměněné na obytné zázemí města Třinec (Vendryně, Bystřice). Pro většinu území je typická slezská rozptýlená zástavba. Rozptýlené osídlení souvisí se změnou způsobu obživy a s populačním růstem v průmyslových oblastech, které se datuje od konce 18. století. Rozmístění usedlostí je většinou samovolné a váže se na místní komunikace. Možnost uživit se jinak než prací na poli nenávratně rozrušila zemědělskou tradici a společenskou strukturu. Nastalo do té doby nemyslitelné dělení polností, protože výnos z úrody byl pouze doplňkem příjmu rodiny. Půdu začaly dědit kromě synů i dcery rolníků, které se provdaly za nezemědělce. Dostávaly obvykle kousek pole, na kterém si nová rodina postavila chalupu. Důsledkem bylo velké rozdrobení pozemků a tzv. rozptýlená slezská zástavba, která pokrývá téměř celý katastr roztroušenými rodinnými domky. Pro rozptýlené osídlení je charakteristická plužina dělených úseků, která vzniká dodatečným dědickým dělením nepravidelných záhumenic na úseky, které mohou být dále děleny na rovnoběžné úzké parcely. Možnost stavět mimo zastavěné území nebo ve vazbě na ně byla dána také podstatně benevolentnějším stavebním právem, platným na území Těšínského Slezska, než bylo stavební právo platné na Moravě. Zastavění, a to v podstatě plošně, bez vazby na jádrové území obce. Pokračování výstavby tímto způsobem již neodpovídá původnímu charakteru rozptýlené slezské zástavby, kdy v krajině byly roztroušené pouze jednotlivé usedlosti ve značných vzdálenostech od sebe.

12

Obrázek 3 Typologie venkovských sídel

Zdroj: vlastní zákres s Využitím podkladu Urbanistické hodnoty a hodnoty krajiny Moravskoslezského kraje, 2018

STRUKTURA A CHARAKTE R Z ÁST AVBY Struktura zástavby, území, je dána vymezením komunikací, uspořádáním pozemků a vyznačená parcelami.

Současná sídelní struktura je dynamickou výslednicí jejího historického vývoje. Některé prvky dřívějších etap zanikly, překvapivě mnoho je však například ze středověkého vyměření zachováno. Charakter zástavby, území, je určen půdorysným a prostorovým vymezením staveb.

Bystřice První zmínka o obci pochází z roku 1423. V minulosti se jednalo o zemědělskou ves se značným podílem pastvin založených v lánech. Původní zástavba byla budována volně řetězově kolem toků Hluchové a Kopytné. Centrum obce vzniklo u křížení řeky Hluchové a silnice vedoucí z Těšína do Jablunkova. Ve dvacátém stolení dochází k rozmachu výstavby rodinných domů v návaznosti na stávající zástavbu a silnice. Zastavitelné plochy jsou vymezeny tak, aby se obec rozvíjela kompaktně v návaznosti na zastavěné území.

Zemědělsky obdělávaná krajina se od řeky Olše, do které se vlévají toky Hluchová a Kopytná, pozvolna zvedá. Se strmějším stoupáním se objevuje zalesnění. Zalesněno je také blízké území koryt toků Hluchové a Kopytné a jejich přítoků. Na severovýchodě území je obec ohraničena hřebeny Beskyd

Zástavba v obci je řadová s převahující formou samostatných rodinných domů, které mají menší měřítko. Převládá hmota o dvou nadzemních podlažích. U zástavby z 20. stolení kolem silnic je viditelná stavební čára. Samotná zástavba je rozdělena železnicí a silnicí I/11 na dvě části.

Obec patří k velkým příměstským obcím regionu s rozvinutou obytnou a omezeně i obslužnou a částečně i rekreační funkcí. Nachází se v dobré dopravní poloze, stále ještě s poměrně silnou vazbou

13 ke Třinci, ale i k východní části Ostravské aglomerace. Řešené území tvoří 1 katastrální území a několik sídel, s výrazným zastoupením rozptýlené zástavby (zejména v hornatém území na východě obce). Míra a orientace vazeb je do značné míry ovlivněna polohou obce v široké sníženině podél řeky Olše a jejich menších přítoků, dopravní infrastrukturou v širším regionu.

Hnojník První zmínka o obci pochází z roku 1305. V minulosti se jednalo o zemědělskou ves, kde v jižní polovině obce vznikly v krajině rozeseté hospodářské dvory s okolními polnostmi. U silnice vedoucí z Frýdku do Jablunkova vzniklo centrum kolem panství, které je patrné dodnes a najdeme zde zámek s přilehlým parkem, kostel, faru, školu a hostinec. Po vybudování železničního nádraží dochází k zahušťování zástavby rodinnými domy mezi silnicí I/68 a železniční tratí a v jejich blízkosti.

Součástí krajiny jsou z velké části zemědělsky obdělávané plochy především v severní polovině území. Na jihu území se rozléhá les. Zalesněno je také blízké území koryt toků Černého potoka a jejich přítoků a Stonávky.

Zástavba v obci je řadová s převahující formou samostatných rodinných domů, které mají menší měřítko. Převládá hmota o dvou nadzemních podlažích. U zástavby vzniklé ve 20. století je viditelná stavební čára bez převažující orientace hřebenu střechy. Rozptýlená zástavba je viditelná v severní části území, kde převládá i charakter staveb o obdélníkovém půdorysu se sedlovou střechou s možnými polovalbami a s vyšším sklonem. Větší hmota se objevuje v průmyslových areálech severně a východně od zámku, v areálu pily a jižně od něj.

Komorní Lhotka První zmínka o obci pochází z roku 1455. V minulosti se jednalo o zemědělskou podhorskou ves se značným podílem pastvin a zalesněných ploch založenou v lánech. Původní zástavba byla budována řetězově kolem toků Stonávky a Ráztoky a jejích přítoků. Centrum obce vzniklo u soutoku těchto dvou řek, které je dnes součástí vesnické památkové zóny. Ve dvacátém stolení dochází k rozmachu výstavby rekreačních objektů v údolích a zástavbě severně od centra obce. Zastavitelné plochy jsou vymezeny v návaznosti na centrum obce, severně, východně a západně od něj.

Zemědělsky obdělávaná krajina na severu pozvolně stoupá až k úpatí Beskyd. Jižněji je pak území obce obemknuto zalesněnými Beskydskými vrcholy. Významným krajinným prvkem je alej lemující hlavní komunikaci obce.

Zástavba v obci je řadová s převahující formou samostatných rodinných domů, které mají menší měřítko. Převládá hmota o dvou nadzemních podlažích. Na území je také velké množství rekreačních staveb, které jsou hmotově menší než rodinné domy. Starší zástavba má charakter obdélníkového půdorysu se sedlovou střechou s možnými polovalbami a s vyšším sklonem, přičemž přízemí je obytné a půdní prostor nikoli. Na tento archtetyp domu navazují i četné rodinné domy z pozdějších let.

Košařiska První zmínka o obci pochází z roku 1643. V minulosti se jednalo o zemědělskou podhorskou ves se značným podílem pastvin a zalesněných ploch. Původní zástavba hospodářských dvorů byla rozptýlena v údolí toku Kopytné a jejích přítoků. Ve druhé polovině dvacátého stolení dochází k větší výstavbě rekreačních objektů a rodinných domu kolem stávajících cest.

Zástavbu v údolí Kopytné obklopují ze všech stran zalesněné Beskydské vrcholy. Pastviny byly z velké části zalesněny.

Zástavba v obci je rozptýlená s převahující formou samostatných rodinných domů, které mají menší měřítko. Převládá hmota do dvou nadzemních podlaží. Na samotách je dobře zachovalý charakter hospodářského dvora tvořeného domem, stodolou a chlévem.

Nýdek První zmínka o statku v Nýdku pochází z roku 1430. Pro rozvoj obce měly význam pasekářské a valašské kolonizační vlny. Základem obživy obyvatelstva bylo dlouhou dobu zemědělství a pastevectví. Největší rozvoj obce nastal v první polovině 19. století, kdy také významně vzrostl počet obyvatel. Příčinou byla zvýšená těžba železné rudy, jejíž ložiska zde byla objevena počátkem roku 1770.

14

Převládající funkcí zastavěného území obce je bydlení s výrazným podílem rekreačního bydlení hromadné a individuální rekreace. Území extravilánu obce je tvořeno horskými loukami a pastvinami a lesními porosty. Vzhledem k horskému charakteru katastrálního území je krajina zemědělsky využívána pouze extenzivně a značný podíl zemědělské půdy není hospodářsky využíván. Lesy na katastru obce mají kromě hospodářské (ekonomické) funkce rovněţ funkci ekologicko stabilizační a rekreační.

Obec Nýdek, její zastavěné území, je situováno v údolí Horského potoka, říčky Hluchová a Střelma a v panoramatu krajiny se příliš neuplatňuje. Za centrum obce nebo za její centrální prostor, vzhledem k tomu, že ho obklopují objekty občanské vybavenosti různých funkcí, typů a objemů lze považovat tzv. "Náměstí kosmonautů" což je víceméně nahodile vzniklý prostor podél silnice III/01146 a její odbočky do údolí říčky Střelma. V návrhu ÚP je snaha o jeho jasné formování a dotvoření jasným vymezením silničního prostoru, zastávek, parkovišť, chodníků a prostorů pro pěší a odpočinkových ploch včetně ploch zeleně. Popis úprav tohoto prostoru (řešených ve variantách v rámci upraveného konceptu řešení) byl je proveden v samostatné pokapitole A 3. 6. textové části upraveného konceptu řešení. Za centrální část obce lze považovat území od restaurace „Nýdečanka po točnu autobusu „Náměstí kosmonautů“. Pro zvýšení architektonické úrovně této centrální části obce navrhujeme uplatnit uliční (silniční) prostory jasným oddělením vozidlové dopravy od pěší (návrhem chodníků) a návrhem jednotné architektonické úpravy oplocení s využitím přírodních materiálů (kámen, dřevo, případně živých plotů ze stříhaných smrků), které bude korespondovat s objekty zastávek a případně dalších drobných staveb (lavičky, přístřešky, zábradlí, odpadkové koše, místa - přístřešky pro odpadkové nádoby, informační tabule, ukazatele apod.). Zlepšení celkové architektonické úrovně přispěje rovněž úprava ploch veřejné zeleně zejména v centrálním prostoru.

Ropice První zmínka o obci pochází z roku 1305. V minulosti se jednalo o zemědělskou ves, kde v jižní části obce vznikly v krajině pravidelně rozeseté hospodářské dvory s okolními polnostmi. U silnice vedoucí z Těšína do Jablunkova vzniklo centrum kolem panství, které je patrné dodnes a najdeme zde zámek s přilehlým parkem, farní kostel, faru s farní školou (dnes pošta a obecní úřad) a hostinec. Ve dvacátém století dochází k zahušťování zástavby rodinnými domy zejména kolem silnice I/11 a v jižní části kolem silnice I/68, které byly v minulosti lemovány alejemi.

Krajina obce je zvlněná, jejíž součástí jsou z velké části zemědělsky obdělávané plochy. Na jihu území se rozléhá les Paseky. Zalesněno je také blízké území koryt toků Ropičanky a jejich přítoků a Vělopolky. Krajina na severovýchodě obce je determinována golfovým hřištěm.

Zástavba v obci je rozptýlená s převahující formou samostatných rodinných domů, které mají menší měřítko. Převládá hmota o dvou nadzemních podlažích. U zástavby kolem silnic je viditelná stavební čára a převažující orientace hřebenu souběžně se silnicí. Starší zástavba má charakter obdélníkového půdorysu se sedlovou střechou s možnými polovalbami a s vyšším sklonem, přičemž přízemí je obytné a půdní prostor nikoli. Orientace starších staveb byla určována dle svažitosti terénu.

Řeka První zmínka o obci pochází z roku 1455. V minulosti se jednalo o zemědělskou podhorskou ves se značným podílem pastvin a zalesněných ploch. Původní zástavba byla budována rozptýleně kolem toku Ropičanky a jejích přítoků. Ve druhé polovině dvacátého stolení dochází k rozmachu výstavby zejména rekreačních objektů v údolích.

Zástavbu v protáhlém údolí Ropičanky obklopují ze všech stran zalesněné Beskydské vrcholy. Pastviny byly z velké části zalesněny. Při vjezdu do údolí obce se nachází kamenolom.

Zástavba v obci je řadová s převahující formou samostatných rekreačních objektů, které mají menší objem. Převládá hmota do dvou nadzemních podlaží.

Smilovice První zmínka o obci pochází z roku 1448. Jednalo se o zemědělskou obec, která byla tvořena hospodářskými dvory rozesetými po úpatí Beskyd a rostlou lineární zástavbou v centru obce, které je ve středu samotného území u toku Ropičanka. Zastavitelné plochy jsou vymezeny s ohledem na rozvoj kompaktního centra obce a dostavbu zástavby kolem silnic.

Krajina se na jihu zvedá zalesněným svahem hřebenu Goduly. Zalesněno je také blízké území koryt toků Ropičanky a jejich přítoků a Neborůvky. Většinu území tvoří obhospodařovaná zemědělská půda. 15

Zástavba v obci je rozptýlená s převahující formou samostatných rodinných domů, které mají menší měřítko. Převládá hmota o dvou nadzemních podlažích. Zástavba v centru území kolem komunikací má větší hustotu. U souvislé zástavby kolem silnic je viditelná stavební čára. Starší zástavba má charakter obdélníkového půdorysu se sedlovou střechou s možnými polovalbami a s vyšším sklonem, přičemž přízemí je obytné a půdní prostor nikoli. Často je soustředěna do hospodářských dvorů tvořenými domem, stodolou a chlévem.

Střítež První zmínka o obci pochází z roku 1305. Jednalo se o zemědělskou obec, která byla tvořena hospodářskými dvory v pravidelném ortogonálním umístění. Centrem obce tehdy byly statky a zahrady kolem kostela sv. Michala Archanděla. Další zástavba byla na jihu území. Ve dvacátém století dochází k zahušťování zástavby rodinnými domy zejména kolem křížení silnice III/4763 a I/68. Zastavitelné plochy jsou vymezeny kolem těchto komunikací tak, aby doplnily stávající zástavbu a především v jižní části území tak, aby došlo k podobnému zahuštění, jako u zástavby severně od silnice I/68.

Krajinnou dominantou obce je kopec Pod babou, na které je umístěn kostel sv. Michala Archanděla. Od tohoto nejvyššího bodu terén do všech světových stran klesá. Na jihozápadě území se rozléhá zalesněné území. Zalesněno je také blízké území koryt toků Ropičanky a jejich přítoků a Černého potoku. V severozápadním cípu území se nachází v blízkosti Černého potoka komplex rybníků Na Černé. Většinu území tvoří obhospodařovaná zemědělská půda.

Zástavba v obci je řadová s převahující formou samostatných rodinných domů, které mají menší měřítko. Převládá hmota o dvou nadzemních podlažích. U zástavby kolem silnice I/68 a té, která se rozrůstá severně od této komunikace, je viditelná stavební čára bez převažující orientace hřebenu střechy. Původní zástavba severně od kostela sv. Michala Archanděla si stále drží původní urbanistickou strukturu. Charakter po notných přestavbách jednotlivých staveb není čitelný. Větší hmota se objevuje u zemědělského areálu (bývalé JZD) a prodejny zemědělské techniky.

Třinec Město je rozděleno strukturou a charakterem podle jednotlivých částí, které se vyvíjely samostatně, a k městu Třinec se připojili ve dvacátém století. Některé části srůstají v navazující městskou zástavbu, která vznikala zejména ve dvacátém století, některé jsou stále oddělitelné od města. Proto budou popisovány katastry samostatně. Bližší informace k vývoji zástavby naleznete v Územně analytických podkladech ORP Třinec, architektonické a urbanistické hodnoty.

Obecně lze popsat, že katastr Třinec a Lyžbice a severozápadní část Dolní Líštné tvoří centrum města, a zástavba v těchto území má městský charakter a větší měřítko. Železniční trať, která tudy probíhá, tvoří v rámci centra bariéru. Bariérou je i nově vybudovaná silnice I/11. Severovýchodně od silnice je v Oldřichovicích, Lyžbicích, Konské a Neborech typická řádová zástavba samostatně stojících rodinných domů s velkou hustotou s ortogonálním umístěním, s velkým množstvím navržených zastavitelných ploch. Jihozápadně od silnice je v Oldřichovicích, Karpentné, Tyře, Gutech, Neborech typická venkovská rozptýlená zástavba. Ta je také v okrajových částech na severu, v Českém Puncově, Kojkovicích, Horní Líštné a severní části Dolní Líštné.

Třinec Na většině území se rozléhá silně industrializovaná krajina. Zalesněnou oblastí je na jihu Lesopark a část Kanadského lesa kolem toku Tyra. Skrz katastr protéká řeka Olše.

Průmyslová zóna se táhne před celou západní část katastru od severu na jih. Severozápadně od železniční tratě se na kopečku rozléhá dělnická kolonie domů zvaná Borek, která je prostoupena průmyslovými areály. Jižně od toku Olše je umístěno centrum města s bytovými domy, které působí kompaktním dojmem a vytváří uliční čáru. Východně a jižně od centra se rozbíhají ulice s vilovou zástavbou s jasnou stavební čarou. V jihovýchodním cípu katastru začíná zástavba bytovými domy, které jsou komponovány do otevřených bloků. Tento typ zástavby pak pokračuje v katastru Lyžbice. Severně od Lesoparku se nachází množství sportovišť a sportovních budov. Kolem ulice Frýdecká, která je hlavní přístupovou silnicí do města, jsou umístěny komerční stavby a lehký průmysl. Zástavba je velmi celistvá a zastavitelné plochy se na území takřka nevyskytují. Jedná se spíš o plochy přestavby.

16

Lyžbice Silně urbanizovaná městská krajina katastru pozvolna stoupá směrem na jih, kde se objevuje i zemědělsky obdělávaná půda a lesy. Zalesněno je také blízké území protékajících toků.

Zástavba severovýchodně od železniční tratě je řadová s převahující formou samostatných rodinných domů, které mají menší měřítko. Zástavba jihozápadně tratě je tvořena bytovými domy, které jsou podél tratě komponovány do otevřených bloků, a dále navazuje volná sídlištní zástavba. V této části je objem staveb mnohem vyšší a větší. Podíl zeleně je ale velmi vysoký. Velké procento zabírají stavby občanského vybavení. Dále na jih kolem silnice vedoucí na Frýdek-Místek se objevuje řadová zástavba. Jižně od této komunikace se pak rozléhá řadová hustě zastavěná obytná část Kamionka s převahující formou samostatných rodinných domů do dvou podlaží. Jihovýchodně se pak zástavba rozvolňuje a má vesnický rozptýlený charakter. Zastavitelné plochy jsou vymezeny s ohledem na dostavbu kompaktní husté zástavby severovýchodně od tratě a části Kamionka.

Karpentná Zemědělsky obdělávaná krajina na svazích Beskyd pozvolně stoupá. Jižní cíp území je tvořen zalesněnými beskydskými svahy. Zalesněné území se rozléhá na severozápadě kolem Hlubokého potoku. Zalesněno je také blízké území koryt toku Liderov a jeho přítoků. Zástavba v katastru je rozptýlená s převahující formou samostatných rodinných domů, které mají menší měřítko. Převládá hmota o dvou nadzemních podlažích, přičemž druhé nadzemní podlaží je podkrovní. Zastavitelných ploch není vymezeno mnoho a jsou vymezeny tak, aby doplňovaly stávající zástavbu kolem komunikací.

Oldřichovice u Třince Zemědělsky obdělávaná krajina směrem na jih pozvolně stoupá. Jižní část území je tvořen zalesněnými beskydskými svahy. Zalesněné území se rozléhá na východě v části Rovnia a kolem toků Tyra a jejich přítoků a Oldřichovický potok.

Zástavba v katastru je rozptýlená s převahující formou samostatných rodinných domů, které mají menší měřítko. Převládá hmota o dvou nadzemních podlažích. U zástavby kolem silnic je viditelná stavební čára. Hustě zastavěná zástavba se nachází severovýchodně od silnice I/11, nad touto komunikací je také navrženo nejvíce zastavitelných ploch. Dále jsou zastavitelné plochy vymezeny s ohledem na dostavbu kompaktní zástavby (např. v historickém centru obce, část Rovnia) či dostavbu v zástavbě kolem komunikací.

Tyra Zástavbu v protáhlém údolí kolem toku Tyra obklopují ze všech stran zalesněné Beskydské vrcholy. Pastviny byly z velké části zalesněny.

Zástavba v katastru je rozptýlená s převahující formou samostatných rekreačních objektů, které mají menší objem. Převládá hmota do dvou nadzemních podlaží. Zastavitelné plochy jsou vymezeny minimálně a to s ohledem na dostavbu kompaktní zástavby.

Guty Zemědělsky obdělávaná krajina na severu pozvolně stoupá až k úpatí Beskyd. Jižní polovina území je tvořena zalesněnými beskydskými svahy. Zalesněno je také blízké území koryt toků Bystrý a Oldřichovický potok a Neborůvka a jejích přítoků.

Zástavba v katastru je rozptýlená s převahující formou samostatných rodinných domů, které mají menší měřítko. Převládá hmota o dvou nadzemních podlažích, přičemž druhé nadzemní podlaží je podkrovní. Drtivá většina rodinných domů má sedlový tvar střechy. Zastavitelné plochy jsou vymezeny s ohledem na dostavbu kompaktní zástavby či dostavbu v zástavbě kolem komunikací.

Nebory Krajina území je zvlněná, jejíž součástí jsou z velké části zemědělsky obdělávané plochy. Zalesněno je blízké území koryt toků Neborůvka a jejích přítoků a Bystrý potok.

Zástavba v katastru je rozptýlená s převahující formou samostatných rodinných domů, které mají menší měřítko. U zástavby kolem silnic je viditelná stavební čára. Hustě zastavěná ortogonálně orientovaná zástavba se nachází severovýchodně od silnice I/11, nad touto komunikací je také navrženo nejvíce zastavitelných ploch, které v podstatě vyplňují celou plochu tohoto území. Dále jsou zastavitelné plochy vymezeny s ohledem na dostavbu zástavby kolem komunikací. 17

Konská Krajina území je zvlněná, jejíž součástí jsou zemědělsky obdělávané plochy a pásmo průmyslové zóny, která území Konské rozděluje. Zalesněna je blízká oblast koryt toků Staviska, Neborůvka Bystrý potok, Žebrácký potok a Olše. Na jihovýchodě katastru se rozléhá ucelený urbanisticky celek zahradního města Kanada obklopený lesem.

Zástavba v katastru je řadová s převahující formou samostatných rodinných domů, které mají menší měřítko. U zástavby je viditelná stavební čára. Rozptýlená zástavba se nachází severovýchodně od průmyslové zóny. Zastavitelné plochy jsou vymezeny s ohledem na dostavbu zástavby kolem komunikací. Na jihozápadu jsou zastavitelné plochy navrženy tak, aby vznikla celistvá obytná zastavěná oblast. Jihozápadně od průmyslové zóny navazují zastavitelné plochy určeny zejména k lehkému průmyslu.

Český Puncov Krajina území je zvlněná, jejíž součástí jsou z velké části zemědělsky obdělávané plochy. Zalesněna je přírodní rezervace Velké doly na severozápadu, blízké území koryt přítoků toku Staviska a svahy Farské hůrky na východě území.

Zástavba v katastru je rozptýlená s převahující formou samostatných rodinných domů, které mají menší měřítko. Četně je dochován charakter hospodářských dvorů tvořenými domem, stodolou a chlévem, které mají sedlovou střechu. Zastavitelné plochy jsou vymezeny s ohledem na dostavbu stávající zástavby a kolem komunikací.

Kojkovice Krajina území je zvlněná, jejíž součástí jsou z velké části zemědělsky obdělávané plochy. Zalesněno je území na jihovýchodě a svahy kopce Na Horce na severu území.

Zástavba v katastru je rozptýlená s převahující formou samostatných rodinných domů, které mají menší měřítko. Zastavitelné plochy jsou vymezeny s ohledem na dostavbu kompaktní zástavby.

Horní Líštná Zemědělsky obdělávaná krajina od toku Líštnice, která protéka středem území, stoupá až k zalesněným vrcholkům Vružné na jihu a Horního lesa na severu území. Zalesněna je také blízká oblast koryta toku Líštnice.

Zástavba v katastru je rozptýlená s převahující formou samostatných rodinných domů, které mají menší měřítko. U zástavby kolem místních komunikací je zřetelná stavební čára a řadové uspořádání. Zastavitelné plochy jsou vymezeny s ohledem na dostavbu kolem komunikací.

Dolní Líštná Zemědělsky obdělávaná krajina se rozléhá severně od toku Líštnice, kde se od toku Staviska rozrůstá les. Zalesněny jsou v jižní části také svahy Jahodné, okolí kaliště a svah nad řekou Olše. Morfologie katastru je velmi různorodá.

Zástavba kolem Líštnice a na sever od ní je rozptýlená s převahující formou samostatných rodinných domů, které mají menší měřítko. Zástavba jihozápadně od kopce Jahodná je tvořena bytovými domy, které vytváří sídliště Sosna. Největší hmotu tvoří budova nemocnice na jihu katastru. Zastavitelné plochy jsou vymezeny s ohledem na dostavbu kompaktní husté zástavby severně od hlavní silnice vedoucí do Polska. K přestavbě jsou určeny i plochy po dělnické kolonii.

Vendryně První zmínka o obci pochází z roku 1305. V minulosti se jednalo o zemědělskou ves. Původní zástavba byla budována volně řetězově kolem toků Liderov, Olše a Vendryňka. Ve dvacátém stolení dochází k rozmachu výstavby rodinných domů v návaznosti na stávající zástavbu a silnice, a k zástavbě v blízkosti železnice a silnice II/11J. Zastavitelných ploch není vymezeno mnoho a jsou vymezeny tak, aby doplňovaly stávající zástavbu.

Obec je rozdělena na dvě poloviny. Ta jižní, Zaolší, je tvořena zástavbou domů a zalesněnými svahy Beskyd. Severní část stoupá k vrcholům Slezských Beskyd, jejichž vrcholy jsou zalesněné. Kolem zástavby se rozléhají pole a pastviny

18

Zástavba v obci je rozptýlená s převahující formou samostatných rodinných domů, které mají menší měřítko. Převládá hmota o dvou nadzemních podlažích. U zástavby z 20. stolení kolem silnic je viditelná stavební čára.

Vělopolí První zmínka o obci se dochovala z roku 1448. Jedná se o zemědělskou obec, která si do dnešní doby zachovala svůj charakter a strukturu rozptýlené zástavby hospodářských dvorů, které jsou obklopeny zemědělskými polnostmi. Vělopolí nemá centrum obce, neboť po dobu 200 let tvořily spolu se Střítěží jeden administrativní celek. Novější zástavba je situována podél vedlejších komunikací, kde dochází ke vzniku uliční zástavby. Zastavitelné plochy jsou vymezeny kolem komunikací mezi stávající zástavbu.

Krajina je zvlněná. Severní a severovýchodní hranice území je pokryta přirozeným lesem. Zalesněny jsou i území, kde se v minulosti těžila železná ruda. V jižní části pramení tok Vělopolka, který proudí na východ. Ze severu na jih vede hlavní komunikace, která ale není nijak významná a tudíž netvoří bariéru ani kolem ní nevzniká zástavba.

Zástavba v obci je rozptýlená s převahující formou samostatných rodinných domů, které mají menší měřítko. Převládá hmota o dvou nadzemních podlažích, přičemž druhé nadzemní podlaží je podkrovní.

2.2. FUNKČNÍ USPOŘÁDÁNÍ ÚZEMÍ

Převažujícími funkcemi řešeného území jsou funkce obytná a výrobní, částečně obslužná (zejména administrativní) a omezeně dopravní a rekreační (koncentrovaná do vybraných území).

Ve všech obcích řešeného území je vytvořena dostatečná nabídka ploch pro novou obytnou výstavbu za účelem udržení stabilního počtu obyvatel a případně příliv nových obyvatel. Jsou respektovány plochy rekreace. Jsou zachovávány a rovněž navrženy nové plochy pro občanskou vybavenost a plochy pro každodenní a víkendovou rekreaci a relaxaci. V některých obcích je dostatečná nabídka ploch smíšených výrobních a ploch pro skladování za účelem podpory ekonomiky, vytváření pracovních místa zabezpečení služeb v území. V některých sídlech je výrobní funkce území pouze okrajová. V souvislosti s vymezením ploch pro bydlení, výrobu a služby, souvisí i vymezení ploch místních a veřejně přístupných účelových komunikací, ploch dopravní infrastruktury, ploch pro umisťování technické infrastruktury, prostranství veřejných a ploch prostranství veřejných – s převahou nezpevněných ploch. Ve volné krajině jsou vymezeny plochy přírodní pro územní systémy ekologické stability, plochy smíšené nezastavěného území, plochy vodní a vodohospodářské, lesní a zemědělské. Dle velikosti a významu sídla se pak jednotlivé plochy mohou ještě dále členit (např. v Třinci existují 3 druhy ploch výroby a skladování: plochy výroby zemědělské, plochy výroby průmyslové – těžký průmysl, plochy výroby průmyslové – lehký průmysl, 5 druhů ploch občanského vybavení: plochy občanského vybavení veřejné infrastruktury, plochy občanského vybavení komerčního typu, plochy tělovýchovných a sportovních zařízení, plochy hřbitovů, plochy občanského vybavení specifického, apod. Ve Vendryni jsou vymezeny 3 druhy ploch pro bydlení: bydlení – individuální v rodinných domech - městské a příměstské, bydlení – individuální v rodinných domech – vesnické, bydlení – individuální v rodinných domech - v rozptýlené zástavbě, 4 druhy ploch občanského vybavení: občanské vybavení – veřejná infrastruktura, občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení, občanské vybavení – komerční zařízení, občanské vybavení – veřejná pohřebiště a související služby, apod.

Toto vše je doplněno funkčními plochami zeleně v „nezastavěném“ území, které jsou vymezeny za účelem zajištění ochrany přírody a krajiny, zajištění podmínek pro převažující zemědělské využití, využití pozemků pro les, pro hospodárné využívání nerostného bohatství, nakládání s vodami a ochranu vodních zdrojů apod. Zde je výstavba umožněna jen minimálně a pouze pro specifické druhy staveb.

19

3. STRUKTURA OSÍDLENÍ

Z datové báze územně analytických podkladů byly použity tyto jevy: 3, 118a

» Struktura osídlení (Sídelní struktura) je daná rozmístěním, velikostí, členěním a vzájemnými prostorovými, funkčními a ekonomickými vztahy sídel v území. Sídlo je jednotka osídlení, kterou tvoří jakékoliv trvale obydlené a prostorově oddělené seskupení bytových i nebytových objektů, případně i jednotlivé prostorově oddělené trvalé obydlí.

Osídlením rozumíme v nejobecnějším slova smyslu soubor lidských obydlí a jejich skupin rozmístěných na určitém území. Urbanisticky můžeme chápat osídlení jako soubor všech sídel (sídelních útvarů), všech základních výrobních a nevýrobních fondů a veškerého obyvatelstva na daném území, zahrnující i všechny vztahy mezi jednotlivými sídly (sídelními útvary) ve sféře výroby, obsluhy, bydlení a využívání volného času, vztahy mezi těmito sférami, jakož i důsledky antropogenních činností. Základními složkami osídlení je soustava jednotlivých sídel (jako sídelních celků) a dalších složek vybavení v území, vazeb mezi nimi a přírodního prostředí, které vytváří rámec celé krajiny. Mezi důležité složky vybavení území náleží systémy dopravy a infrastruktury.

Sídelní struktura je výslednicí dlouhodobého vývoje, ve kterém se uplatnily vnitřní i vnější vlivy. Zásadní proměnu osídlení znamenal příchod průmyslové revoluce (označovaná souhrnně jako proces urbanizace). Započal tak globální proces přeměny venkovských oblastí na oblasti městské a přeměny venkovské společnosti na společnost městskou. Současné osídlení (v Evropě) je i přes značné rozdíly charakterizováno vysokým stupněm urbanizace a složitosti sídelní struktury. Charakter a uspořádání sídel v osídlení, jejich vztahy a intenzita těchto vztahů vyjadřuje různé úrovně vývoje sídelní struktury a stupně urbanizace: od území pouze s dostřednými vazbami spádových sídel a nízkým stupněm urbanizace až po aglomerační území.

V rámci Studie sídelní struktury Moravskoslezského kraje byla nově vymezena tzv. Ostravská aglomerace, která zahrnuje pás velkých měst od Opavy přes Ostravu, Bohumín, Karvinou, Český Těšín až po Třinec, dále velká města v Podbeskydí (Frýdek-Místek, Kopřivnice, Nový Jičín) včetně mezilehlého území mezi těmito dvěma sídelními osami, převážnou část území Oderské brány a severovýchodní okraj Nízkého Jeseníku. Pro tuto část Moravskoslezského kraje je typický vysoký počet obyvatel jednotlivých center osídlení (zpravidla se statutem ORP), vysoký počet obyvatel v obcích v jejich zpravidla malém územním obvodu. Převaha velkých sídelních center, jejich malá vzdálenost a dobrá dopravní dostupnost, daná hustotou a kvalitou silniční i železniční sítě ve východní části kraje, vytváří předpoklady pro rozvoj kooperačních vazeb těchto „spádových obcí“ v oblasti nabídky pracovních příležitostí a občanské vybavenosti (školství, zdravotnictví, kultura).

Z těchto skutečností vyplývá význam a nezbytnost podpory polycentrické sídelní struktury na celém území kraje, ve které jednotlivá města a obce zaujímají různou pozici v hierarchii obsluhy území. Přirozená centra osídlení, plní vedle své rezidenční funkce také pracovištní, obslužnou a administrativně správní funkci pro ostatní sídla v rámci své spádové oblasti a jejich pozice v sídelní struktuře tak získává nadmístní význam. Spádová území zejména menších (lokálních) center osídlení nemusí nutně kopírovat hranice správních obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP), ale vytvářejí systém přirozených mikroregionů bez ohledu na administrativní hranice. Hierarchická sídelní struktura je důležitá též pro rozvoj ekonomické základny kraje, kdy větší města vytvářejí potenciál pro rozvoj průmyslu a služeb a menší města a obce naopak pro zemědělskou výrobu, lesní hospodářství a rekreaci. Zachování trvalého osídlení ve venkovských oblastech kraje má zásadní význam pro udržení charakteru kulturní krajiny.

STRUKTURA OSÍDLENÍ SO OR P T ŘINEC Pro sídelní strukturu správního obvodu ORP Třinec je charakteristická nadprůměrná hustota osídlení (ve srovnání s průměrem ČR, nikoli však Moravskoslezského kraje), průměrný počet sídel (obvykle s rozptýlenou zástavbou) a nadprůměrné ovlivnění části krajiny antropogenními vlivy (zejména dopravy). Území si však zachovává do značné míry charakter hornaté (zalesněné) až mírně zvlněné (podél výrazné nivy Olše - málo zalesněné) krajiny.

Jedním z hledisek rozlišování obcí může být rozdělení obcí na obce venkovské a městské. Venkovský prostor je pro účely tohoto zpracování vymezen jako obce do 2 000 obyvatel nebo obce do 3000

20 obyvatel, které mají hustotu osídlení nižší než 150 ob/km2. Toto vymezení je zachyceno v následující mapce.

Obrázek 4 Vymezení venkovského a městského prostoru

Zdroj: vlastní šetření

Venkovský prostor v předchozí mapě tvoří území 9 obcí, 48 % rozlohy SO ORP Třinec s cca 18 % obyvatel řešeného území.

ZÁVISLOST OBCÍ SO ORP TŘINEC V následující kapitole jsou popsány jednotlivé obce SO ORP Třinec dle jejich závislosti na službách, občanské vybavenosti, pracovištním centru, apod. dle těchto indikátorů jsou obce rozděleny do 4 kategorií:

 obce svébytné, obsluhující – plnohodnotné obce, které okolním obcím poskytují základní služby zejména v oblasti vzdělávání, zdravotnictví, sociální péče, pracovních příležitostí,

 obce svébytné, neobsluhující – plnohodnotné obce, které jsou víceméně nezávislé na okolních obcích, avšak okolním obcím poskytují minimum služeb,

 obce obsluhované - s dílčí vybaveností, částečně soběstačné zejména ve službách školství, vzdělávání (chybí jim zejména 2. stupeň ZŠ), částečně soběstačné v pracovních příležitostech, nejsou však schopny pokrýt veškeré požadavky a nároky obyvatel a proto jsou částečně závislé na obcích obsluhujících,

 obce obsluhované (plně závislé) – obce s téměř absolutní závislostí na obsluhujících obcích, bez základního občanského vybavení, pracovištně závislé na jiných obcích.

Závislost jednotlivých obcí v rámci SO ORP Třinec je zobrazena v následujícím obrázku a grafu.

21

Obrázek 5 Kategorizace obcí dle závislosti

Zdroj: vlastní šetření

Tabulka 2 Základní vybavenost v obcích SO ORP Třinec

pošta MŠ ZŠ (1. – 9. ročník) zdravotnické zařazení obce zařízení Bystřice Ano Ano Ano Ano Svébytná, obsluhující Hnojník Ano Ano Ano Ano Svébytná, neobsluhující Komorní Ano Ano Ne Ano Obsluhovaná Lhotka Košařiska Ne Ano Ne Ne Obsluhovaná (plně závislá) Nýdek Ano Ano Ano Ano Svébytná, neobsluhující Ropice Ano Ano Ne Ne Obsluhovaná Řeka Ne Ano Ne Ano Obsluhovaná Smilovice Ano Ano Ne Ne Obsluhovaná Střítež Ne Ano Ne Ano Obsluhovaná Třinec Ano Ano Ano Ano Svébytná, obsluhující Vendryně Ano Ano Ano Ano Svébytná, obsluhující Vělopolí Ne Ne Ne Ne Obsluhovaná (plně závislá) Zdroj: vlastní šetření

FUNKČNÍ HIERARCHIZACE A KLASIFIKACE OBC Í Třinec je regionálním střediskem vyššího typu. V rámci Moravskoslezského kraje existuje 7 takovýchto regionálních center (střední úroveň hierarchizace) - Ostrava, Bruntál, Krnov, Nový Jičín, Frýdek- Místek, Opava a Třinec. K těmto sídlům jsou přiřazeny další obce a to podle metodiky vyjížďka a dojížďka zaměstnanců. Na této úrovni do regionu Třinecka spadá ještě území vymezené pověřenými

22 obecními úřady Český Těšín, Třinec, Jablunkov. Třinecko je tak jedním ze dvou spádových regionů okresu Frýdek-Místek. Na nejvyšší prostorové úrovni v rámci Moravskoslezského kraje je jedno mezoregionální středisko Ostrava. Třetí nejnižší úroveň se pak skládá z 16 mikroregionálních center a jejich spádových oblastí. V rámci tohoto nejnižšího dělení k Třinci spadá ještě Jablunkov. Takto pak vzniká přirozený region, který je charakterizován jak kulturně sociálními prvky (historickým vývojem lokálních společenství), tak i prvky geografickými (např. úrodností země, nadmořskou výškou, klimatickými podmínkami). Pro tento region jsou charakteristické silné vnitřní ekonomické, sociální a kulturní vazby. Dále je pro něj charakteristická existence jednoho, příp. více center a spádových oblastí. Přirozený region se často vymezuje mírou dojížďky do zaměstnání, pro komplexnější vymezení přirozených regionů se používá i míra dojížďky za službami, což je velice různorodá kategorie, a spadají do ní služby osobní povahy (holič, krejčovství atd.), tak i veřejné služby (zdravotnictví, soudnictví atd.). Neopomenutelné jsou také sport a kultura, za kterými lidé dojíždějí do center vyššího řádu. Oproti tomu stojí rekreace a volnočasové aktivity, za kterými se vyjíždí z měst do okolí. Takovéto vymezení přirozených sociogeografických regionů se ale často liší od administrativních regionů, což je účelově vymezená oblast pro systém řízení veřejné správy. Při zpracování územně analytických podkladů včetně rozboru udržitelného rozvoje území se pracuje především s obcemi a se správními obvody obcí s rozšířenou působností.

Obrázek 6 Strukturalizace obcí na střední úrovni

Zdroj: Studie sídelní struktury Moravskoslezského kraje, Aktualizace 2014

HIERARCHIZACE OBCÍ N A ZÁKLADĚ DOPRAVNÍ D OSTUPNOSTI Třinec je rovněž silným pracovištním regionem. Vzhledem k předchozímu vymezení pracovištních regionů na základě sčítání v r. 2001 sílí zejména pozice Třince a Ostravy. Třinec se stal dominantním pro SO ORP Český Těšín, který byl v minulosti vázán ke Karviné. Posilování pozice Třince se opírá o silné ekonomické zlepšení celého regionu v posledních letech. Jedná se o region s nejvyšší

23 hospodářskou prosperitou v kraji, i když ještě stále nese značná ohrožení jednostranností průmyslové základny. K této pozici rovněž přispěla skutečnost, že Třinec je součástí regionu hybnosti (území, ve kterém je maximální dojížďková doba individuální automobilovou dopravou do některého ze tří silničních uzlů rovna cca 30 minut těmito uzly jsou uzel A – D1 – exit 354 (křižovatka s Rudnou ulicí – silnice I/11), uzel B – křižovatka silnic I/11 a I/56 (ulice Rudná a Místecká), uzel C – D1 – exit 361 (křižovatka se silnicí I/56). Z uvedených dopravních uzlů lze během několika minut dosáhnout jak centrum Ostravy, tak i většinu velkých poskytovatelů pracovních příležitostí a nákupních a zábavních středisek. Region hybnosti zahrnuje dvě základní urbanizační seskupení – jádrovou konurbaci, která vznikla postupným srůstáním Ostravy s okolními sídly včetně Havířova, Orlové, Karviné, Bohumína a Hlučína, a pásovou podbeskydskou urbanizaci, která se historicky rozvíjela podél osy danou silnicí I/48, resp. I/11 a která zahrnuje mj. Jablunkov, Třinec, Frýdek - Místek, Frýdlant nad Ostravicí. Kopřivnici, Frenštát pod Radhoštěm, Nový Jičín a lze do ní zařadit i Odry. Celkově lze konstatovat, že prakticky celý jihovýchod kraje (s výjimkou Beskyd) spadá do regionu hybnosti a zároveň je intenzivně urbanizovaný.

Obrázek 7 Region hybnosti

Zdroj: Studie sídelní struktury Moravskoslezského kraje, Aktualizace 2014

Na základě vymezení regionu hybnosti a určení vazeb mezi regionem a centry osídlení bylo možné provést revizi dosavadního statického vymezení center osídlení, daného buď přirozenými regiony, nebo soustavou obcí s rozšířenou působností. Vložení dynamického faktoru, hybnosti obyvatelstva, stírá rozdíly mezi jednotlivými centry a vytváří nové kategorie center. Jedná se o: • J – jádrová centra, která jsou uvnitř regionu hybnosti, • K – kontaktní centra, která leží na okraji regionu hybnosti a plní střediskové funkce pro obce mimo region, • P – periferní centra, která leží mimo region hybnosti a jsou středisky malých izolovaných regionů.

Třinec je kontaktním centrem - Kontaktní centra se nacházejí na okraji regionu hybnosti a mají dobrou funkční i dopravní návaznost na území tvořená jádrovými centry. Vzhledem ke své okrajové poloze zajišťují obslužné funkce i pro menší obce, které se sice nacházejí mimo region hybnosti, ale jsou na těchto kontaktních centrech více závislé. Kontaktní centra mají význam především z hlediska alokace pracovních příležitostí a občanského vybavení, jejich význam z hlediska alokace bytové výstavby je nižší právě vzhledem k jejich okrajové poloze. Má návaznost na silniční uzel B – křižovatka silnic I/11 a I/56 (ulice Rudná a Místecká).

24

Obrázek 8 Centra pracovní dojížďky

Zdroj: MSK, Studie sídelní struktury Moravskoslezského kraje, Aktualizace 2014

Toto potvrzují údaje o dojížďce za prací, kdy nejvíce obyvatel dojíždí za prací právě do Třince. Ze všech obcí, kromě Třince, za prací vyjíždí výrazně více osob, než dojíždí. Největší procento osob z celkového počtu zaměstnaných v obci vyjíždělo z Vělopolí, Vendryně, Smilovic a Nýdku.

Centrem osídlení v daném území je statutární město Třinec, které je rovněž místním pracovištním centrem. Okolo centra je vymezeno funkční urbanizované území FUA (Functional urbanised area), kde existuje zvláště silná vazba obyvatel na pracoviště v místním centru. Mimo FUA stojí pouze obce Hnojník a Komorní Lhotka. Tyto obce by tedy měly nabízet dostatečný počet pracovních příležitostí pro své obyvatele; jinak hrozí, že tato území budou ztrácet ekonomicky aktivní obyvatele nebo v nich bude nadprůměrná nezaměstnanost. Třinec je rovněž centrem místního pracovištního systému LLS (Local labour system) – území, která spádují z hlediska dojížďky za prací k místním pracovištním centrů a jsou rozsáhlejší než FUA. Pod tento LLS spadá i celý SO ORP Jablunkov.

Obrázek 9 Pracovní region (LLS), Funkční urbanizované území (FUA)

Zdroj: MMR, vlastní zákres 25

4. SOCIODEMOGRAFICKÉ PO DMÍNKY A BYDLENÍ

Z datové báze územně analytických podkladů byly použity tyto jevy: ----

4.1. SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY

SO ORP Třinec se s počtem obyvatel 54 542 (stav k 31. 12. 2018) řadí na 6. místo v Moravskoslezském kraji a absolutní počet jeho obyvatel je téměř totožný s průměrným počtem obyvatel v obcích s rozšířenou působností Moravskoslezského kraje, který činí 54 695 obyvatel.

Na celkovém počtu obyvatel v Moravskoslezském kraji se podílí 4,5 %.

Hustota zalidnění 232 ob/km2 je o něco málo vyšší než průměrná hustota zalidnění Moravskoslezského kraje 222 ob/km2, avšak mnohem vyšší než průměrná hustota zalidnění České republiky 135 ob/km2. Hustota osídlení jednotlivých obcí ve správním obvodu je velmi rozdílná. Nejhustěji osídlená obec Třinec má 412 ob/km2. Na opačném konci je obec Košařiska, která má pouze 22 ob/km2.

Tabulka 3 Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel

Obec Počet obyvatel k 31. 12. 1869 1900 1930 1950 1961 1971 1980 1991 2001 2011 2015 2018 Bystřice 1745 2243 3552 3794 4250 4456 8535 4875 5024 5268 5266 5334 Hnojník 607 532 815 914 1181 1297 6527 1486 1437 1494 1483 1454

Komorní 1146 1020 1066 1063 1082 1121 0 1005 1109 1246 1300 1379 Lhotka

Košařiska 489 470 489 389 424 412 392 375 381 387 382 374 Nýdek 1567 1705 1856 2011 2226 2072 0 1931 1939 1989 2036 2078 Ropice 1083 1240 1699 1470 1566 1466 1416 1311 1345 1512 1570 1642 Řeka 553 488 449 433 497 509 0 446 465 512 537 544 Smilovice 733 651 792 712 729 660 644 569 591 721 764 806 Střítež 673 594 653 655 787 863 911 984 990 992 1022 1026 Třinec 7484 13181 19466 21610 27660 36154 39750 40288 38800 36745 35760 35131 Vělopolí 373 295 336 282 264 256 247 197 207 266 282 285 Vendryně 1733 2373 3356 3117 3375 3343 3573 3590 3863 4261 4463 4489 Celkem 18186 24792 34529 36450 44041 52609 61995 57057 56151 55393 54865 54542 Zdroj: ČSÚ

Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel v SO ORP Třinec je příznivý, i když je mírně klesající. V úvahu je nutno vzít obecný pokles počtu obyvatel v České republice (úbytky obyvatel přirozenou měnou – především pokles porodnosti, nenahradí kladné saldo migrace se zahraničím ani růst průměrné délky života). Rozvoj a prosperita regionu v minulosti byla založena především na rozvoji hutního průmyslu, jednoho z největších závodů v rámci oboru a České republiky. Poválečný růst obyvatel ustal až v 80. letech minulého století.

V posledních letech je výrazný trend snižování počtu obyvatel v samotných městech (Třinec) a obyvatelé se stěhují do příměstských satelitních obcí se základní vybaveností, kde dávají přednost kvalitnějšímu obytnému, zejména rekreačnímu a životnímu prostředí. V řešeném území došlo v posledních letech (2000–2018) k poklesu o 1 726 osob a v samotném Třinci se snížil počet obyvatel o 3 669.

26

Tabulka 4 Pohyb obyvatel v SO ORP Třinec (k 31.12.)

Počet Celkový Přirozený Přírůstek Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí obyvatel přírůstek přírůstek stěhováním 2000 56 268 -152 -76 -76 511 587 372 448 2001 56 151 -117 -113 -4 503 616 500 504 2002 56 000 -151 -119 -32 472 591 600 632 2003 55 935 -65 -160 95 465 625 615 520 2004 55 894 -41 -200 159 494 694 615 456 2005 55 605 -289 -145 -144 500 645 574 718 2006 55 632 27 -72 99 543 615 575 476 2007 55 718 86 -51 137 537 588 687 550 2008 55 753 35 -11 46 594 605 615 569 2009 55 769 16 9 7 614 605 556 549 2010 55 751 -18 -26 8 594 620 646 638 2011 55 393 -358 -148 -68 526 674 661 729 2012 55 264 -129 -98 -31 570 668 681 712 2013 55 057 -207 -118 -89 528 646 609 698 2014 54 872 -185 -59 -126 563 622 666 792 2015 54 865 -7 -101 94 523 624 754 660 2016 54 731 -134 -131 -3 491 622 678 681 2017 54 560 -171 -121 -50 510 631 666 716 2018 54 542 -18 -67 49 571 638 727 678 Zdroj: ČSÚ

Graf 1 Pohyb obyvatel v SO ORP Třinec

1000 Celkový přírůstek 800 Přirozený přírůstek 600 Přírůstek stěhováním 400 Narození 200 Zemřelí 0 Přistěhovalí -200 Vystěhovalí -400 2000 2002 2004 2006 2008 2010 2012 2014 2016 2018

Zdroj: ČSÚ

V letech 2001-2005 byl trend demografického vývoje v SO ORP Třinec stejný jako v Moravskoslezském kraji. Měl klesající tendenci. Od roku 2005 je však vývoj odlišný, počet obyvatel byl rostoucí. Od roku 2010 má opět klesající tendenci. V Moravskoslezském kraji je trend neustále klesající. Nárůst počtu obyvatel je způsoben především migrací.

Pokles počtu obyvatel ve městech je závislý především na podílu bydlení v bytových domech, které vykazuje nadprůměrný růst nákladů na bydlení po r. 1991, při současném poklesu zalidněnosti v těchto bytech.

27

Graf 2 Demografický vývoj v Moravskoslezském kraji v letech 2001–2018

1280000 1 269 467 1270000 1260000 1 260 277 1 250 769 1 249 356 1250000 1 249 897 1240000 1230000 1 230 613 1 221 832 1220000 1 205 886 1210000 1 213 311 1200000 2001 2003 2005 2007 2009 2011 2013 2015 2017

MSK Zdroj: ČSÚ

Podrobné údaje o vývoji počtu obyvatel v jednotlivých obcích SO ORP Třinec od roku 2000 jsou zachyceny v následujících tabulkách a grafech.

28

Tabulka 5 Pohyb obyvatel v obci Bystřice

Počet Celkový Přirozený Přírůstek Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí obyvatel přírůstek přírůstek stěhováním 2000 4 989 -9 -1 -8 49 50 77 85 2001 5 024 35 -5 40 45 50 118 78 2002 5 047 23 5 18 47 42 103 85 2003 5 076 29 0 29 45 45 88 59 2004 5 125 49 -12 61 55 67 143 82 2005 5 139 14 0 14 49 49 115 101 2006 5 151 12 -7 19 59 66 98 79 2007 5 181 30 -3 33 51 54 117 84 2008 5 219 38 5 33 51 46 127 94 2009 5 252 33 11 22 61 50 121 99 2010 5 256 4 -2 6 52 54 112 106 2011 5 268 12 -8 15 51 59 98 83 2012 5 315 47 5 42 60 55 137 95 2013 5 317 2 -1 3 44 45 108 105 2014 5 268 -49 -20 -29 40 60 110 139 2015 5 266 -2 -22 -20 41 63 103 83 2016 5 277 11 -24 35 33 57 136 101 2017 5 281 4 -7 11 50 8 123 112 2018 5 334 53 -1 54 56 57 162 108 Zdroj: ČSÚ, data k 31.12.

Graf 3 Pohyb obyvatel v obci Bystřice

180 160 140

120 Celkový přírůstek 100 Přirozený přírůstek 80 60 Přírůstek stěhováním

40 Narození 20 0 Zemřelí -20 Přistěhovalí -40 Vystěhovalí -60

29

Tabulka 6 Pohyb obyvatel v obci Hnojník

Počet Celkový Přirozený Přírůstek Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí obyvatel přírůstek přírůstek stěhováním 2000 1 446 -14 4 -18 15 11 23 41 2001 1 437 -9 -7 -2 9 16 29 31 2002 1 436 -1 -2 1 15 17 25 24 2003 1 427 -9 -11 2 7 18 31 29 2004 1 445 18 1 17 17 16 44 27 2005 1 470 25 -3 28 16 19 61 33 2006 1 469 -1 1 -2 12 11 38 40 2007 1 468 -1 -2 1 14 16 27 26 2008 1 481 13 4 9 18 14 28 19 2009 1 471 -10 -3 -7 16 19 24 31 2010 1 504 33 0 33 25 25 56 23 2011 1 494 -10 -9 2 9 18 49 47 2012 1 494 0 -6 6 15 21 46 40 2013 1 491 -3 10 -13 23 13 28 41 2014 1 472 -19 -3 -16 12 15 31 47 2015 1 483 +11 2 9 17 15 49 40 2016 1 458 -25 -12 -13 12 24 33 46 2017 1 456 -2 -13 11 8 21 41 30 2018 1 454 -2 0 -2 19 19 33 35 Zdroj: ČSÚ, data k 31.12.

Graf 4 Pohyb obyvatel v obci Hnojník

70 60 50 Celkový přírůstek 40 Přirozený přírůstek 30 20 Přírůstek stěhováním 10 Narození

0 Zemřelí

-10 Přistěhovalí -20 Vystěhovalí -30

30

Tabulka 7 Pohyb obyvatel v obci Komorní Lhotka

Počet Celkový Přirozený Přírůstek Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí obyvatel přírůstek přírůstek stěhováním 2000 1 087 -1 -23 22 11 34 47 25 2001 1 109 22 -30 52 4 34 70 18 2002 1 123 14 -12 26 9 21 54 28 2003 1 119 -4 -33 29 9 42 39 10 2004 1 137 18 -15 33 20 35 47 14 2005 1 146 9 -20 29 13 33 57 28 2006 1 147 1 -21 22 11 32 66 44 2007 1 138 -9 -25 16 10 35 43 27 2008 1 165 27 -29 56 9 38 76 20 2009 1 187 22 -18 40 10 28 58 18 2010 1 223 36 -22 58 18 40 80 22 2011 1 246 23 -19 48 13 32 80 32 2012 1 255 9 -26 35 13 39 65 30 2013 1 264 9 -24 33 11 35 49 16 2014 1 283 19 -11 30 18 29 57 27 2015 1 300 17 -23 40 8 31 69 29 2016 1 333 33 -5 38 14 19 62 24 2017 1 340 7 -8 15 12 20 50 35 2018 1 379 39 -12 51 14 26 88 37 Zdroj: ČSÚ, data k 31.12.

Graf 5 Pohyb obyvatel v obci Komorní Lhotka

100

80

60 Celkový přírůstek

40 Přirozený přírůstek Přírůstek stěhováním 20 Narození

0 Zemřelí

-20 Přistěhovalí Vystěhovalí -40

31

Tabulka 8 Pohyb obyvatel v obci Košařiska

Počet Celkový Přirozený Přírůstek Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí obyvatel přírůstek přírůstek stěhováním 2000 364 -5 -1 -4 2 3 3 7 2001 381 17 0 17 4 4 18 1 2002 379 -2 -7 5 1 8 9 4 2003 384 5 5 0 10 5 7 7 2004 385 1 0 1 5 5 10 9 2005 386 1 -1 2 5 6 10 8 2006 390 4 4 0 8 4 4 4 2007 386 -4 -4 0 0 4 5 5 2008 391 5 -1 6 6 7 14 8 2009 391 0 -1 1 4 5 9 8 2010 394 3 5 -2 8 3 4 6 2011 387 -7 -4 4 1 5 14 10 2012 388 1 -1 2 5 6 10 8 2013 383 -5 1 -6 4 3 14 20 2014 382 -1 -4 3 3 7 12 9 2015 382 0 -2 2 0 2 12 10 2016 382 0 4 -4 8 4 8 12 2017 381 -1 -1 0 1 2 6 6 2018 374 -7 -2 -5 2 4 0 5 Zdroj: ČSÚ, data k 31.12.

Graf 6 Pohyb obyvatel v obci Košařiska

25

20

15 Celkový přírůstek

10 Přirozený přírůstek

Přírůstek stěhováním 5 Narození 0 Zemřelí

-5 Přistěhovalí

Vystěhovalí -10

32

Tabulka 9 Pohyb obyvatel v obci Nýdek

Počet Celkový Přirozený Přírůstek Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí obyvatel přírůstek přírůstek stěhováním 2000 1 951 -8 -10 2 14 24 29 27 2001 1 939 -12 -8 -4 14 19 36 32 2002 1 938 -1 -5 4 14 19 36 32 2003 1 934 -4 -8 4 9 17 38 34 2004 1 934 - -21 21 12 33 56 35 2005 1 928 -6 -9 3 19 28 44 41 2006 1 937 9 -16 25 11 27 47 22 2007 1 960 23 3 20 23 20 65 45 2008 1 941 -19 -12 -7 10 22 23 30 2009 1 973 32 6 26 24 18 54 28 2010 1 988 15 -6 21 14 20 38 17 2011 1 989 1 -13 25 18 31 52 29 2012 1 995 6 -7 13 20 27 53 40 2013 2 014 19 -3 22 24 27 48 26 2014 2 013 1 0 -1 25 25 45 46 2015 2 036 23 -1 24 31 32 65 41 2016 2 029 -7 -7 0 18 25 50 50 2017 2 074 45 3 42 32 29 72 30 2018 2 078 4 4 0 29 25 62 62 Zdroj: ČSÚ, data k 31.12.

Graf 7 Pohyb obyvatel v obci Nýdek

80

60 Celkový přírůstek 40 Přirozený přírůstek

20 Přírůstek stěhováním

Narození 0 Zemřelí

-20 Přistěhovalí

Vystěhovalí -40

33

Tabulka 10 Pohyb obyvatel v obci Ropice

Počet Celkový Přirozený Přírůstek Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí obyvatel přírůstek přírůstek stěhováním 2000 1 342 -10 -9 -1 8 17 27 28 2001 1 345 3 -5 8 10 15 39 31 2002 1 375 30 5 25 16 11 32 7 2003 1 390 15 -3 18 12 15 41 23 2004 1 386 -4 -5 1 15 20 25 24 2005 1 388 2 - 2 11 11 41 39 2006 1 417 29 1 28 12 11 48 20 2007 1 467 50 8 42 19 11 58 16 2008 1 450 -17 1 -18 16 15 34 52 2009 1 464 14 -1 15 15 16 33 18 2010 1 499 35 -4 39 15 19 53 14 2011 1 512 13 1 32 15 14 60 28 2012 1 530 18 -3 21 14 17 54 33 2013 1 529 -1 2 -3 20 18 39 42 2014 1 544 15 6 9 17 11 58 49 2015 1 570 26 7 19 20 13 56 37 2016 1 605 35 9 26 18 9 55 29 2017 1 621 16 8 8 16 8 47 39 2018 1642 21 10 11 26 16 54 43 Zdroj: ČSÚ, data k 31.12.

Graf 8 Pohyb obyvatel v obci Ropice

70

60

50

40 Celkový přírůstek 30 Přirozený přírůstek 20 Přírůstek stěhováním 10 Narození 0 Zemřelí -10 Přistěhovalí -20 Vystěhovalí -30

34

Tabulka 11 Pohyb obyvatel v obci Řeka

Počet Celkový Přirozený Přírůstek Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí obyvatel přírůstek přírůstek stěhováním 2000 464 9 -2 11 3 5 22 11 2001 465 1 - 1 7 7 9 8 2002 458 -7 -4 -3 1 5 7 10 2003 456 -2 -4 2 2 6 9 7 2004 456 - -3 3 2 5 15 12 2005 456 - -2 2 3 5 18 16 2006 471 15 - 15 5 5 27 12 2007 463 -8 - -8 3 3 13 21 2008 473 10 1 9 5 4 17 8 2009 473 - 4 -4 8 4 12 16 2010 484 11 -3 14 3 6 20 6 2011 512 28 4 23 7 3 36 13 2012 528 16 -1 17 5 6 25 8 2013 556 28 7 21 11 4 25 4 2014 549 -7 1 -8 3 2 22 30 2015 537 -12 -4 -8 3 7 20 28 2016 524 -13 -5 -8 3 8 16 24 2017 534 10 1 9 6 5 21 12 2018 544 10 -3 13 4 7 19 6 Zdroj: ČSÚ, data k 31.12.

Graf 9 Pohyb obyvatel v obci Řeka

40

30

20 Celkový přírůstek

Přirozený přírůstek 10 Přírůstek stěhováním

0 Narození Zemřelí

-10 Přistěhovalí

Vystěhovalí -20

35

Tabulka 12 Pohyb obyvatel v obci Smilovice

Počet Celkový Přirozený Přírůstek Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí obyvatel přírůstek přírůstek stěhováním 2000 583 - -1 1 4 5 8 7 2001 591 8 -3 11 4 7 19 8 2002 615 24 -3 27 4 7 32 5 2003 612 -3 -4 1 2 6 11 10 2004 623 11 -2 13 3 5 19 6 2005 628 5 - 5 11 11 24 19 2006 632 4 -4 8 2 6 26 18 2007 650 18 1 17 8 7 31 14 2008 663 13 -2 15 7 9 21 6 2009 691 28 3 25 8 5 48 23 2010 718 27 6 21 8 2 31 10 2011 721 3 -1 15 7 8 34 19 2012 731 10 0 10 8 8 33 23 2013 743 12 4 8 10 6 30 22 2014 749 6 -1 7 6 7 22 15 2015 764 15 7 8 10 3 20 12 2016 775 11 -3 14 6 9 24 10 2017 789 14 9 5 12 3 30 25 2018 806 17 9 8 12 3 21 13 Zdroj: ČSÚ, data k 31.12.

Graf 10 Pohyb obyvatel v obci Smilovice

60

50 Celkový přírůstek 40 Přirozený přírůstek 30 Přírůstek stěhováním

20 Narození

10 Zemřelí

Přistěhovalí 0 Vystěhovalí -10

36

Tabulka 13 Pohyb obyvatel v obci Střítež

Počet Celkový Přirozený Přírůstek Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí obyvatel přírůstek přírůstek stěhováním 2000 1 004 -15 -3 -12 8 11 11 11 2001 990 -14 0 -14 10 10 15 29 2002 1 000 10 -6 16 7 13 28 12 2003 984 -16 0 -16 8 8 11 27 2004 990 6 0 6 8 8 24 18 2005 994 4 1 3 10 9 38 35 2006 1 007 13 4 9 12 8 26 17 2007 1 011 4 1 3 7 6 33 30 2008 1 006 -5 12 -17 19 7 24 41 2009 1 013 7 6 1 12 6 18 17 2010 1 019 6 6 0 14 8 23 23 2011 992 -27 3 -25 14 11 20 45 2012 1 014 22 2 20 9 7 44 24 2013 1 015 1 -2 3 8 10 34 31 2014 1 013 -2 10 -12 19 9 20 32 2015 1 022 9 3 6 8 5 30 24 2016 1 008 -14 -6 -8 4 10 35 43 2017 1 022 14 6 8 13 7 38 30 2018 1 026 4 1 3 7 6 36 33 Zdroj: ČSÚ, data k 31.12.

Graf 11 Pohyb obyvatel v obci Střítež

50

40

30

20 Celkový přírůstek

10 Přirozený přírůstek

0 Přírůstek stěhováním

-10 Narození

Zemřelí -20 Přistěhovalí -30 Vystěhovalí -40

37

Tabulka 14 Pohyb obyvatel v obci Třinec

Počet Celkový Přirozený Přírůstek Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí obyvatel přírůstek přírůstek stěhováním 2000 39 005 -101 -35 -66 348 383 321 387 2001 38 800 -205 -52 -153 366 418 356 509 2002 38 530 -270 -93 -177 323 416 463 640 2003 38 415 -115 -107 -8 314 421 470 478 2004 38 218 -197 -155 -42 305 460 416 458 2005 37 841 -377 -104 -273 328 432 438 711 2006 37 746 -95 -36 -59 370 406 424 483 2007 37 657 -89 -20 -69 369 389 517 586 2008 37 569 -88 4 -92 404 400 434 526 2009 37 405 -164 -6 -158 404 410 404 562 2010 37 200 -205 -9 -196 387 396 451 647 2011 36 745 -455 -92 -275 344 436 496 771 2012 36 401 -344 -73 -271 365 438 478 749 2013 36 077 -324 -123 -201 324 447 518 719 2014 35 884 -193 -58 -135 359 417 581 716 2015 35 760 -124 -67 -57 346 413 584 641 2016 35 596 -164 -68 -96 330 398 496 592 2017 35 302 -294 -116 -178 320 436 498 676 2018 35 131 -171 -74 -97 351 425 515 612 Zdroj: ČSÚ, data k 31.12.

Graf 12 Pohyb obyvatel v obci Třinec

1000

800

600

400 Celkový přírůstek

200 Přirozený přírůstek

Přírůstek stěhováním 0 Narození

-200 Zemřelí

-400 Přistěhovalí

Vystěhovalí -600

38

Tabulka 15 Pohyb obyvatel v obci Vendryně

Počet Celkový Přirozený Přírůstek Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí obyvatel přírůstek přírůstek stěhováním 2000 3 827 -2 5 -7 46 41 60 67 2001 3 863 36 0 36 28 28 92 56 2002 3 882 19 1 18 33 32 89 71 2003 3 918 36 6 30 44 38 92 62 2004 3 957 39 13 26 49 36 98 72 2005 3 985 28 -7 35 33 40 103 68 2006 4 015 30 0 30 38 38 102 72 2007 4 078 63 -11 74 31 42 150 76 2008 4 132 54 3 51 46 43 91 40 2009 4 171 39 3 36 44 41 115 79 2010 4 187 16 2 14 48 46 122 108 2011 4 261 74 -11 76 43 54 154 78 2012 4 336 75 10 65 52 42 132 67 2013 4 383 47 12 35 46 34 127 92 2014 4 442 59 22 37 57 35 134 97 2015 4 463 21 -1 22 38 39 94 72 2016 4 458 -5 -8 3 44 52 94 91 2017 4 473 15 -3 18 37 40 107 89 2018 4 489 16 1 15 47 46 116 101 Zdroj: ČSÚ, data k 31.12.

Graf 13 Pohyb obyvatel v obci Vendryně

180

160

140

120 Celkový přírůstek 100 Přirozený přírůstek 80 Přírůstek stěhováním 60 Narození 40 Zemřelí 20 Přistěhovalí 0 Vystěhovalí -20

39

Tabulka 16 Pohyb obyvatel v obci Vělopolí

Počet Celkový Přirozený Přírůstek Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí obyvatel přírůstek přírůstek stěhováním 2000 206 4 0 4 3 3 5 1 2001 207 1 -3 4 0 3 4 0 2002 217 10 2 8 2 0 14 6 2003 220 3 -1 4 3 4 5 1 2004 238 18 -1 19 3 4 20 1 2005 244 6 0 6 2 2 11 5 2006 250 6 2 4 3 1 9 5 2007 259 9 1 8 2 1 14 6 2008 263 4 3 1 3 0 7 6 2009 278 15 5 10 8 3 15 5 2010 279 1 1 0 2 1 0 0 2011 266 -13 1 -8 4 3 7 15 2012 277 11 2 9 4 2 13 4 2013 285 8 -1 9 3 4 12 3 2014 273 -12 -1 -11 4 5 3 14 2015 282 9 0 9 1 1 13 4 2016 286 4 -6 10 1 7 17 7 2017 287 1 0 1 3 3 9 8 2018 285 -2 0 -2 4 4 10 12 Zdroj: ČSÚ, data k 31.12.

Graf 14 Pohyb obyvatel v obci Vělopolí

25

20

15 Celkový přírůstek

10 Přirozený přírůstek

5 Přírůstek stěhováním

0 Narození Zemřelí -5 Přistěhovalí -10 Vystěhovalí -15

40

VĚKOVÁ STRUKTURA Další vývoj počtu obyvatel řešeného území, ale i jeho další rozvoj v sociální a zdravotní oblasti a školství je předurčen stavem a vývojem věkové struktury obyvatel regionu. Ve vývoji věkové struktury obyvatelstva můžeme vysledovat, že procentní podíl obyvatelstva v produktivním věku (15–64) k celkovému počtu obyvatel je v daném časovém období téměř stejný, nicméně k poklesu absolutnímu i procentnímu dochází v kategorii obyvatelstva v předprodukčním věku (0–14) a k nárůstu obyvatelstva v poprodukčním věku (65+).

Stejný trend je sledován i v celém Moravskoslezském kraji.

Tabulka 17 Vývoj věkového složení obyvatel SO ORP Třinec

Rok 2001 2018 Změna 2001 2018 Změna Průměrný věk 2001-2018 2001-2018 Věk 0-14 0-14 65+ 65+ 2001 2018 Stav Abs. % Abs. % Abs. % Abs. % Abs. % Abs. % Obec Bystřice 895 18 867 16,3 -28 -1,7 741 14,9 1027 19,3 +283 +4,4 38 42,2 Hnojník 237 16,4 219 15,1 -18 -1,3 194 13,5 327 22,5 +133 +9,0 38,4 44,3 Komorní 166 15,2 263 19,1 +97 +3,9 250 22,8 276 20,0 +26 -2,8 42,9 42,1 Lhotka Košařiska 55 15,1 58 15,5 +3 +0,4 51 14,0 65 17,4 +14 +3,4 39,4 41,5 Nýdek 344 17,7 334 16,1 -10 -1,6 327 16,8 446 21,5 +119 +4,7 39,4 43,1 Ropice 255 19,0 294 17,9 +39 -1,1 188 14,0 265 16,1 +77 +2,1 37,8 40,4 Řeka 79 17,0 76 14,0 -3 -3,0 68 14,6 110 20,2 +42 +5,6 38,7 43,8 Smilovice 90 15,5 161 20,0 +71 +4,5 95 16,4 144 17,9 +49 +1,5 39,9 40,7 Střítež 209 21,0 176 17,2 -33 -3,8 128 12,9 162 15,8 +34 +2,9 39,6 41,1 Třinec 6599 17 5099 14,5 -1500 -2,5 5238 13,5 7216 20,5 +1978 +7,0 38,4 43,3 Vendryně 674 17,6 789 17,6 +115 0,0 584 15,2 802 17,9 +218 +2,7 38,4 41,3 Vělopolí 33 16,1 59 20,7 +26 +4,6 25 12,2 43 15,1 +18 +2,9 38,1 39,4 SO ORP 9636 17,2 8395 15,4 -1241 -1,8 7889 14,1 10883 20,0 +2994 +5,9 39,1 42,8 Třinec Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001, MOS

Nejlepší věková struktura je v obcích Vělopolí, Smilovice a Ropice. Naopak nejhorší index mládí je v Hnojníku, Řece, Třinci a Nýdku.

41

Obrázek 10 Průměrný věk obyvatel v jednotlivých obcích SO ORP Třinec

Zdroj:ČSÚ

Stejně, jako v jiných regionech, i zde dochází k dlouhodobému poklesu počtu obyvatel ve věkové kategorii 0–14, s čímž souvisí pokles potřeby počtu škol. Opačným směrem se ubírá vývoj počtu obyvatel nad 65 let. Z dlouhodobého hlediska jejich počet poroste, což úzce souvisí s potřebami v oblasti zdravotnictví, sociálních služeb.

Tabulka 18 Index stáří

obec 2001 2018 Rozdíl 2001-2018 Bystřice 83 118 +35 Hnojník 82 149 +67 Komorní Lhotka 151 105 -46 Košařiska 93 112 +19 Nýdek 95 134 +39 Ropice 74 84 +10 Řeka 86 90 +4 Smilovice 106 84 -22 Střítež 61 89 +27 Třinec 79 142 +63 Vendryně 87 102 +15 Vělopolí 76 73 -3 SO ORP Třinec 82 130 +48 Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty

Současný trend stárnutí populace v SO ORP Třinec ukazuje také index stáří, který v porovnání s rokem 2001, kde hodnota indexu stáří činila 82, se zvýšil na 130. Index stáří udává podíl obyvatel ve

42 věku 65 a více na 100 obyvatel ve věku 0–14. V obcích, kde hodnoty indexu stáří překračují hranici 100, má obyvatelstvo v postproduktivním věku převahu nad obyvatelstvem v předproduktivním věku.

Nejvyšší hodnota byla registrována v obcích Hnojník (149), Třinec (142) a Nýdek (134). Nejnižší index stáří naopak vykazuje obec Vělopolí (73) a Smilovice a Ropice (shodně 84). Předpokladem úspěšného rozvoje obcí je nízká hodnota indexu stáří, naopak v obcích s vysokými hodnotami může dojít až k vymizení trvalého obydlení sídla.

NÁRODNOSTNÍ SLOŽENÍ Velký vliv především na soudržnost obyvatel v daném regionu má národnostní složení. Kromě české národnosti má velmi vysoké početní zastoupení národnost polská a omezeně i slovenská a slezská. Ostatní jsou zastoupeny pouze okrajově. Toto národnostní složení je dáno historickým vývojem a migračními poválečnými pohyby. Mezi roky 2001 a 2011 došlo k poklesu počtu osob hlásících se k nejpočetněji zastoupeným skupinám české a polské národnosti. Ostatní zůstávají na přibližně stejných hodnotách.

Tabulka 19 Národnostní složení

Celkem Z toho národnosti (v %) obyvatel česká moravská slezská slovenská romská polská Obec 2001 2011 2001 2011 2001 2011 2001 2011 2001 2011 2001 2011 2001 2011 Bystřice 4991 5267 65,4 55,3 0,4 0,4 1,2 1,4 1,2 1,1 - - 29,7 24,2 Hnojník 1446 1486 82,2 65,2 0,9 0,9 1,9 1,1 2,3 2,0 - - 11,5 10,8 Komorní 1097 1226 72,8 63,1 - 0,5 1,5 2,3 2,3 1,7 - - 21,4 15,7 Lhotka Košařiska 365 382 57,3 50,0 0,3 1,0 1,1 2,4 0,8 0,8 - - 38,6 25,7 Nýdek 1952 1983 69,2 58,5 0,4 0,4 1,7 1,1 1,1 0,9 - - 26,5 18,6 Ropice 1348 1491 65,7 54,7 0,4 0,3 1,0 0,8 3,1 1,7 - - 28,9 23,6 Řeka 466 487 73,0 64,3 - 0,8 1,7 0,2 1,3 2,1 - - 21,2 14,0 Smilovice 581 714 68,3 57,6 1,0 1,0 0,9 0,7 1,0 1,0 - - 26,3 22,1 Střítež 996 1010 74,7 59,8 0,7 0,3 0,6 2,2 2,2 1,3 - - 18,8 13,2 Třinec 38953 37056 74,4 60,7 0,5 0,5 1,4 1,4 3,8 2,5 0,1 0,1 17,7 13,3 Vendryně 3842 4214 60,1 53,0 0,3 0,5 0,8 1,5 1,6 1,0 - - 35,2 26,9 Vělopolí 206 277 78,2 55,2 0,5 - - 1,1 0,5 1,8 - - 18,9 12,3 Zdroj dat: ČSÚ, SLDB 2001, 2011

4.2. BYDLENÍ

Oblast bydlení úzce souvisí se sociodemografickými a hospodářskými podmínkami, s nimiž se navzájem ovlivňuje.

SO ORP Třinec je územím s rozptýlenou slezskou zástavbu, která je situována kolem místních komunikací, většina území je napojena na inženýrské sítě. V naprosté většině obcí se jedná o bydlení v rodinných domech, kromě Třince, kde počet bytů v bytových domech značně převyšuje individuální bydlení.

DOMOVNÍ, BYT OVÝ FOND V SO ORP Třinec tvoří 80,7 % domovního a bytového fondu rodinné domy.

Ve všech obcích převládá bydlení v rodinných domech nad bytovými domy, kromě Třince, kde je počet bytů v bytových domech více než dvojnásobný oproti bytům v rodinných domech.

K 26. 3. 2011 bylo v SO ORP Třinec celkem 19 888 obydlených bytů, v roce 2001 to bylo 19 672 bytů. Mezi roky 2001 a 2011 zde došlo k nárůstu bytového fondu o 1,1% což absolutně představuje 216

43 dokončených bytů. V Moravskoslezském kraji došlo mezi roky 2001 a 2011 k poklesu bytového fondu o 1,7% a v České republice naopak k nárůstu o 1,7%.

Tabulka 20 Domovní fond (k 26. 3. 2011)

Trvale Počet bytů Podíl Trvale z toho obydlené sloužících Domy bydlení obydlené byty k rekreaci Obec celkem v rodinných domy rodinné bytové v neobydlených domech domy domy bytech Bystřice 1 346 1 214 1 177 30 87,4 1 688 46 Hnojník 389 338 315 12 81,0 511 16 Komorní 385 304 290 6 75,3 349 56 KošařiskaLhotka 87 83 83 0 95,4 91 0 Nýdek 583 457 443 7 76,0 609 92 Ropice 417 375 365 6 87,5 482 7 Řeka 183 131 128 1 70,0 156 35 Smilovice 231 195 193 0 83,5 236 18 Střítež 259 234 227 7 87,6 315 4 Třinec 5 012 4 682 3 835 807 76,5 14 048 43 Vělopolí 89 72 71 0 79,8 80 3 Vendryně 1 119 1 043 1 024 12 91,5 1 323 19 SO ORP Třinec 10 100 9 128 8 151 888 80,7 19 888 339 Moravskoslezský 194 420 173 067 145 659 25 191 74,9 460 513 6 279 kraj

Česká republika 2 149 756 1 772 909 1 529 834 214 643 71,2 3 894 210 166 760

Zdroj: ČSÚ,SLDB 2011

Tabulka 21 Dokončené byty v letech 2005–2018

2005 - 2007 - 2009 - 2011 - 2013 - 2015 - 2017 - Bytů/1000ob/rok Obec 2006 2008 2010 2012 2014 2016 2018 2009 2015 2018 Bystřice 29 38 40 53 46 57 78 3,3 3,0 11,1 Hnojník 5 6 6 10 3 5 14 1,9 0,7 6,9 Komorní Lhotka 11 5 16 14 10 13 7 4,2 4,6 2,9

Košařiska 0 2 4 2 1 2 1 1,3 5,3 2,7 Nýdek 4 3 8 9 11 10 9 1,2 3,5 2,9 Ropice 13 9 22 16 19 11 12 4,4 5,1 4,3 Řeka 4 5 2 4 2 3 2 4,2 3,7 3,7 Smilovice 9 10 9 12 4 7 10 7,5 5,3 3,7 Střítež 4 1 3 10 7 10 7 1,2 4,0 3,9 Třinec 138 141 152 169 171 111 112 1,9 1,8 1,7 Vendryně 39 50 42 51 44 33 20 5,6 4,0 1,8 Vělopolí 3 3 1 5 3 0 4 5,4 0 3,5 SO ORP Třinec 153 106 128 145 157 262 276 2,5 2,5 3,0 Moravskoslezký kraj 3556 4411 5882 5221 4347 4283 4806 2,2 1,8 2,1

Česká republika 63053 80029 74915 58097 48832 52417 62419 3,6 2,4 3,2

Zdroj: ČSÚ

44

Vývoj počtu dokončených bytů v jednotlivých letech v jednotlivých obcích je kolísající. Nejvíce bytů v absolutním počtu bylo dokončeno v Třinci, Vendryni a Bystřici. V SO ORP Třinec v posledních letech došlo k růstu počtu bytů. Stejný trend je vykazován i v celém Moravskoslezském kraji a České republice.

Tabulka 22 Kvalitativní kategorie bytů

Obec Byty Kategorie I. Kategorie II. Kategorie III. Kategorie IV. Celkem Celkem % Celkem % Celkem % Celkem % Bystřice 1525 1334 87,5 120 7,9 44 2,9 20 1,3 Hnojník 488 451 92,4 21 4,3 8 1,6 5 1,0 Komorní Lhotka 296 260 87,8 22 7,4 3 1,0 6 2,0 Košařiska 94 76 80,9 9 9,6 5 5,3 4 0,0 Nýdek 608 480 78,9 74 12,1 29 4,8 23 3,8 Ropice 424 355 83,7 45 10,6 14 3,3 10 2,4 Řeka 152 128 84,2 13 8,6 4 2,6 7 4,6 Smilovice 180 136 75,6 29 16,1 10 5,6 2 1,1 Střítež 312 272 87,2 29 9,3 7 2,2 3 1,0 Třinec 14 354 13 143 91,6 519 3,6 284 2,0 368 2,6 Vendryně 1 178 1 036 87,9 87 7,4 29 2,5 17 1,4 Vělopolí 61 53 86,9 4 6,6 3 4,9 1 1,6 SO ORP Třinec 19 672 17 724 90,1 972 4,9 440 2,2 466 2,4

Zdroj: SLDB 2001

Z výše uvedené tabulky je patrné, že největší zastoupení mají byty I. kategorie. Ostatní kategorie jsou zastoupeny jen okrajově. Údaje jsou ze Sčítání lidí, domů a bytů v roce 2001.

Dalším ukazatelem kvality bydlení je průměrná obložnost jednoho bytu, vyjádřená průměrným počtem osob v jednom bytě. Je mírně vyšší, než je průměr Moravskoslezského kraje i celorepublikový průměr. Mezi roky 2001 a 2011 se tento ukazatel v jednotlivých obcích SO ORP Třinec téměř nezměnil.

Tabulka 23 Průměrná obložnost 1 bytu

Průměrný počet osob /1byt Obec 2001 2011 Bystřice 3,27 3,12 Hnojník 2,96 2,91 Komorní Lhotka 3,13 3,51 Košařiska 3,85 4,20 Nýdek 3,18 3,26 Ropice 3,18 3,09 Řeka 3,00 3,12 Smilovice 3,23 3,03 Střítež 3,19 3,21 Třinec 2,68 2,64 Vendryně 3,26 3,19 Vělopolí 3,33 3,46 SO ORP Třinec 2,86 2,80 Moravskoslezský kraj 2,66 2,68 Česká republika 2,64 2,71 Zdroj: SLDB 2001, 2011

45

Úroveň bydlení je možno posuzovat podle technického vybavení bytů. Základní technickou vybavenost, tj. vlastní koupelnu a splachovací záchod má naprostá většina domácností. Vodovod v bytě má téměř 100% domácností v řešeném území, kromě Vělopolí. Plynofikace neproběhla v obcích Vělopolí, Košařiska a pouze z malé části ve Smilovicích, protože se jedná o obce s nízkou intenzitou pouze rozptýlené zástavby, kde by toto opatření bylo ekonomicky nerentabilní. Většina obcí SO ORP Třinec je ve srovnání s Moravskoslezským krajem a Českou republikou nadprůměrně vybavena počítači.

Tabulka 24 Technická vybavenost bytů

Trvale obydlené Vodovod Splachovací Vlastní Obec Plyn v bytě Vybavení PC byty v bytě* záchod koupelna celkem Abs. % Abs. % Abs. % Abs. % Abs. % Bystřice 1688 1236 73,2 1507 98,9 1560 92,4 1646 97,5 1086 64,3 Hnojník 511 407 79,6 481 98,6 485 94,9 501 98,0 317 62,0 Komorní Lhotka 349 254 72,8 287 97,0 342 98,0 339 97,1 237 67,9

Košařiska 91 25 27,5 93 99,0 85 93,4 86 94,5 63 69,2 Nýdek 609 363 59,6 595 97,9 558 91,6 586 96,2 368 60,4 Ropice 482 297 61,6 419 98,9 446 92,5 467 96,9 317 65,8 Řeka 156 91 58,3 145 95,4 140 89,7 145 92,9 92 58,0 Smilovice 236 115 48,7 175 97,3 220 93,2 228 96,6 163 69,1 Střítež 315 233 74,0 305 97,8 297 94,3 306 97,1 217 68,9 Třinec 14 048 11342 80,7 14104 98,3 13447 95,7 13582 96,7 7979 56,8 Vendryně 1323 976 73,8 1161 98,6 1253 94,7 1287 97,3 851 64,3 Vělopolí 80 5 6,3 61 75,3 75 93,4 79 98,8 55 68,8 SO ORP Třinec 19888 15344 77,2 19333 98,2 18908 95,1 19252 96,8 11745 59,1 MS kraj 460513 374368 81,3 466638 99,2 448723 97,4 452125 98,2 274686 59,6 Česká republika 3894210 2574290 66,1 3770500 97,4 3759669 96,5 3792798 97,4 2355763 60,5

Zdroj: SLDB 2001, 2011

(* údaj ze SLDB 2001, ostatní údaje ze SLDB 2011)

46

5. PŘÍRODA A KRAJINA

Z datové báze územně analytických podkladů byly použity tyto jevy: 11, 17a, 17b, 21, 23a, 25a, 27a, 32, 34, 35, 36b

» Příroda – ta část hmotného světa, která není výsledkem lidské činnosti — v protikladu k tomu, co je vytvořeno člověkem a je tedy umělé. Příroda znamená v nejužším významu slova volně žijící ekosystém s určitou mírou biodiverzity, v širším pojetí pak může znamenat celou biosféru, či dokonce hmotný svět (fysis), tedy předmět zájmu přírodních věd. » Krajina je pojem pro vybranou část zemského povrchu s typickou kombinací přírodních a kulturních prvků a charakteristickou scenérií.

5.1. PŘÍRODA

OCHRANA STANOVIŠŤ A DRUHŮ » Ochrana přírody se zaměřuje jak na ochranu jednotlivých stanovišť (biotopů), tak i na ochranu zvláště chráněných druhů. Druhy rostlin a živočichů, které jsou v našich podmínkách přirozeně vzácné nebo jejichž populace jsou snadno zranitelné, vědecky nebo kulturně velmi významné, jsou chráněny jako druhy zvláště chráněné a platí pro ně přísnější režim ochrany. Zvláště chráněné druhy jsou dle stupně ohrožení rozděleny do tří kategorií (ohrožené, silně ohrožené a kriticky ohrožené).

Zvláště chráněná území

V SO ORP Třinec se vyskytují tyto typy zvláště chráněných území: - zvláště chráněná velkoplošná území - Chráněná krajinná oblast Beskydy (CHKO Beskydy), které v řešeném území zaujímá rozlohu 8 396,52 ha (35,78 % rozlohy správního obvodu) a člení se do 4 zón. - zvláště chráněná maloplošná území: - národní přírodní rezervace: - Čantoria v obci Nýdek. Vyskytuje se zde prapůvodní typ beskydského pralesa. - přírodní rezervace: - Čerňavina (k. ú. Tyra, Košařiska), je tvořena komplexem přírodě blízkých bukových porostů karpatského typu, s vhodnými podmínkami pro výskyt vzácných a ohrožených druhů živočichů. - Gutské peklo (k. ú. Guty, Oldřichovice u Třince), představuje přírodě blízké karpatské smíšené lesy. - Ropice (k. ú. Řeka, Morávka), představuje komplex přírodě blízkých lesních ekosystémů, tvořených převážně starými bukovými lesy s doupnými stromy či smíšenými porosty. - Velké doly (k. ú. Český Těšín, Konská, Český Puncov), kterou tvoří přirozený smíšený lesní porost s lipovými habřinami a řadou chráněných druhů rostlin.

Celková rozloha zvláště chráněných území přírody v SO ORP Třinec je 8 457,72 ha (36 %).

47

Obrázek 11 Hustota zvláště chráněných území

Ochraně podléhá také veškerá volná krajina. Od vstupu České republiky do Evropské unie do této kategorie patří také NATURA 2000 (chráněné území, ve kterém se vyskytují zvláště chráněné, kriticky a silně ohrožené druhy rostlin a živočichů regionálního a nadregionálního významu). Dělí se na Natura 2000 – evropsky významné lokality (EVL) a NATURA 2000 – ptačí oblasti (PO).

NATURA 2000 – evropsky významná lokalita- v řešeném území se nacházejí dvě takovéto lokality – Beskydy a část říčního koryta řeky Olše. Jejich rozloha je 8 457,43 ha (36,04 % celkové rozlohy správního obvodu ORP Třinec).

NATURA 2000 – ptačí oblast - ptačí oblast Beskydy – rozloha 8 129,51 ha (34,64% rozlohy ORP Třinec).

Tabulka 25 Přehled chráněných území

Kategorie Název Katastrální území Rozloha [ha] Chráněná krajinná CHKO Guty, Karpentná, Komorní Lhotka, Košařiska, 8 396,52 oblast Beskydy Oldřichovice u Třince, Řeka, Smilovice, Tyra, Vendryně Národní přírodní Čantoria Nýdek 39,68 rezervace Přírodní rezervace Velké doly Český Puncov, Konská 22,70 Přírodní rezervace Čerňavina Košařiska, Tyra 62,23 Přírodní rezervace Gutské peklo Guty, Oldřichovice u Třince 36,32 Přírodní rezervace Ropice Řeka, Morávka 162,20 NATURA 2000 Guty, Karpentná, Komorní Lhotka, Košařiska, Beskydy 8 129,51 Ptačí oblast Oldřichovice u Třince, Smilovice u Třince, Tyra, Vendryně NATURA 2000 Říční koryto Bystřice nad Olší, Karpentná, Lyžbice, Vendryně 69,60 Evropsky významná řeky Olše lokalita NATURA 2000 Guty, Karpentná, Komorní Lhotka, Košařiska, Evropsky významná Beskydy Oldřichovice u Třince, Řeka, Smilovice u Třince, 8 387,82 lokalita Tyra, Vendryně,

48

Obrázek 12 Chráněná území

Na území SO ORP Třinec se nachází síť biocenter, které jsou vzájemně propojeny biokoridory a spolu s interakčními prvky tvoří územní systémy ekologické stability. Je zde rovněž celá řada významných krajinných prvků (registrované, ze zákona), památných stromů, aj.

5.2. KRAJINA

STABILITA KRAJINY Ekologická stabilita krajiny porovnává rozlohu ploch využívaných ekologicky pozitivně (sady, zahrady, louky a pastviny, lesní pozemky a vodní plochy) s plochami využívanými ekologicky negativně (orná půda, zastavěné a ostatní plochy).

Tento poměr vyjadřuje koeficient ekologické stability (KES). Nejpříznivější je v obcích Košařiska, Nýdek, Řeka, naopak nejméně příznivý v obcích Hnojník, Ropice, Střítež. Jako udržitelný byl stanoven KES na úrovni 0,8. Toto kritérium splňuje nebo převyšuje 10 obcí z celkového počtu 12 v SO ORP Třinec. Z tohoto hlediska lze celkově rozvoj v SO ORP Třinec považovat za stabilní.

Průměrný koeficient ekologické stability za Českou republiku je 1,04, za Moravskoslezský kraj je 1,41.

Krajinný typ A – tvorba KES do 0,3: území nestabilní, nadprůměrně využívaná území s jasným porušením přírodních struktur a tedy bezpečně příslušející ke krajinnému typu A – krajinně zcela přeměněné člověkem. KES v rozmezí 0,4 – 0,8: území málo stabilní, intenzivně využívaná kulturní krajina a výrazným uplatněním agroindustriálních prvků.

Krajinný typ B – údržba KES v rozmezí 0,9 – 2,9: jedná se o běžnou kulturní krajinu, kde jsou technické objekty v relativním souladu s charakterem relativně přírodních prvků. Do této kategorie patří většina obcí řešeného území

Krajinný typ C – ochrana KES v rozmezí 3,0 – 6,2: území stabilní, technické objekty jsou roztroušeny na malých plochách při převaze relativně přírodních prvků, začíná převažovat krajinný typ C nad krajinným typem B.

KES nad 6,2: výlučně katastry příslušné do krajinného typu C – krajiny relativně přírodní.

49

Ekologicky stabilní plochy: chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty, pastviny, lesní půda, vodní plochy. Ekologicky nestabilní plochy: orná půda, zastavěné plochy, ostatní plochy.

Obrázek 14 Koeficient ekologické stability

OBLAST KRAJINNÉHO RÁZ U Na území SO ORP Třinec byly vymezeny 4 oblasti krajinného rázu: - Ropická plošina, - Koridor řeky Olše, - Slezské Beskydy, - Lysohorská hornatina.

Tyto se dále člení na místa krajinného rázu, kterých je na území ORP Třinec celkem 17.

Obrázek 16 Oblasti krajinného rázu

50

TYPY KRAJIN DLE NADŘ AZENÉ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE Zásadami územního rozvoje Moravskoslezského kraje byly pro řešené území stanoveny následující oblasti specifických krajin:

Tabulka 26 Oblasti specifických krajin

Název specifické krajiny obec katastrální území Třinec – Těšín (F-06) Bystřice (část) Bystřice nad Olší (část) Hnojník Hnojník Komorní Lhotka (část) Komorní Lhotka (část) Ropice Ropice Smilovice (část) Rakovec, Smilovice u Třince (část) Střítež Střítež Třinec (část) Český Puncov, Dolní Líštná, Guty (část), Horní Líštná, Karpentná (část), Kojkovice u Třince, Konská, Lyžbice, Nebory, Oldřichovice u Třince (část), Třinec Vělopolí Vělopolí Vendryně (část) Vendryně (část) Moravskoslezské Beskydy (G-01) Komorní Lhotka (část) Komorní Lhotka (část) Košařiska (část) Košařiska (část) Řeka Řeka Smilovice (část) Smilovice u Třince (část) Třinec (část) Guty (část), Karpentná (část), Oldřichovice u Třince (část), Tyra Vendryně (část) Vendryně (část) Jablunkov (G-02) Bystřice (část) Bystřice nad Olší (část) Košařiska (část) Košařiska (část) Třinec (část) Karpentná (část) Vendryně (část) Vendryně (část) Slezské Beskydy (G-03) Bystřice (část) Bystřice nad Olší (část) Nýdek Nýdek Vendryně (část) Vendryně (část)

Pro každou takto stanovenou specifickou krajinu ZÚR MSK stanovují charakteristické znaky a cílové kvality včetně podmínek pro jejich zachování nebo dosažení. Společnými podmínkami k dosažení cílových kvalit krajiny ve specifických krajinách, na jejichž území leží vymezené kumulované přírodní, kulturní a civilizační hodnoty nadmístního významu, jsou: - dbát na zachování vizuálního vlivu přírodních a kulturních dominant v krajinných panoramatech i v dílčích scenériích, minimalizovat narušení pohledové siluety vymezených hodnot v krajinných panoramatech konkurenčními stavbami, - respektovat „genius loci“ území kumulovaných přírodních, kulturních a civilizačních hodnot. ZÚR MSK dále vymezují přechodová pásma jako území, ve kterém dochází k postupné změně kvalit sousedících specifických krajin. Společnými podmínkami k dosažení cílových kvalit krajiny ve vymezených přechodových pásmech jsou: - uplatňování cílových kvalit sousedních specifických krajin, - uplatňování podmínek k dosažení cílových kvalit sousedních specifických krajin v závislosti na charakteru záměru a jeho umístění.

51

Tabulka 27 Přechodová pásma

Přechodové pásmo obec katastrální území 80 Hnojník Hnojník Komorní Lhotka Komorní Lhotka Ropice Ropice Řeka Řeka Smilovice Rakovec, Smilovice u Třince Střítež Střítež Třinec Guty, Karpentná, Nebory, Oldřichovice u Třince, Tyra Vendryně Vendryně 81 Bystřice Bystřice nad olší Třinec Karpentná, Oldřichovice u Třince Vendryně Vendryně 85 Bystřice Bystřice nad Olší Košařiska Košařiska Zdroj: A ZÚR MSK

Obrázek 15 Typy krajin

Zdroj: A ZÚR MSK

52

6. VODNÍ REŽIM A HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ

Z datové báze územně analytických podkladů byly použity tyto jevy:44, 45, 47, 49, 50a, 52a, 54a, 57, 58, 59, 60, 61, 62, 63

6.1. VODNÍ REŽIM

» Vodní režim je ovlivňován jednak hydrologickými vlastnostmi a základními charakteristikami povodí, funkcí, provozem a technickým stavem vybudovaných vodních děl, způsobem využívání a úrovní hospodaření na půdě, zvláště na zemědělské a lesní půdě, hydropedologickými vlastnostmi zastoupených půd a dominantně úhrnem a časovým rozdělením srážek. Průběh odtokových poměrů ovlivňují i ostatní pozemky, zvláště zpevněné komunikace, betonové plochy, stavební pozemky a odtokové poměry ze sídlišť a intravilánů.

HYDROLOGICKÉ POMĚRY SO ORP Třinec patří do povodí Odry (vodní tok I. řádu) s několika dílčími povodími. Největším přítokem je Olše (vodní tok II. řádu).

Celkově je povodí Odry tvořeno spíše menšími toky a jeho říční síť prodělala dlouhý a složitý vývoj ovlivněný kolísáním klimatu ve čtvrtohorách. Průměrný součinitel odtoku Olše je 40% [součinitel odtoku udává, kolik procent vody spadlé ve srážkách řekou odtéká, přičemž čím vyšší hodnota, tím lze území charakterizovat jako svažitější s nízkou jímavostí. V České republice maximální hodnoty součinitele odtoku přesahují 50 % a nalezneme je v Moravskoslezských Beskydech (Morávka 59 %, Ostravice 55 %), na horním toku Moravy (56 %) a Labi nad Hostinným (54 %)].

Převážná část území má ve srovnání s jinými oblastmi České republiky výrazný nedostatek podzemních vod a značné množství sídel zajišťuje potřebu vody z vodárenských nádrží prostřednictvím skupinových vodovodů.

Větší část povodí patří k územím s vysokým množstvím ročních srážek (horské oblasti přes 1 000 mm). Celkový odtok je proto relativně velký, ale velmi nerovnoměrný, protože petrografický charakter hornin většiny území je nepříznivý pro akumulaci podzemní vody. Horniny krystalinika, devonu a kulmu s relativně nízkým zvětralinovým pláštěm prakticky nemají průlinovou propustnost, horniny karpatského flyše jen v omezené míře (oběh podzemních vod je omezen soustavným výskytem pelitických vložek).

Pouze kvartérní a některé terciérní sedimenty obsahují významnější akumulace průlinové podzemní vody. Kvartérní sedimenty však pro malou kapacitu nemohou vyrovnávat odtok povrchové vody z území, neogenní sedimenty jsou v naprosté většině situovány pod stávající erozní bází, jejich svrchní polohy jsou nepropustné a rovněž výrazně povrchový odtok neovlivňují. Část povodí má výrazný nedostatek podzemních vod a značné množství sídel proto zajišťuje potřebu vody z vodárenských nádrží prostřednictvím skupinových vodovodů.

Podzemní vody krystalinika a devonu jsou převážně měkké, kalcium-bikarbonátového typu, vody karpatského mezozoika a terciéru jsou smíšené (natrium-bikarbonátové a kalcium-sulfátové s infiltračními kalcium-bikarbonátovými vodami).

Dalším kritériem pro hodnocení vodního režimu v území je tzv. faktor urychleného odtoku. Faktor souhrnně vyjadřuje všechny dílčí vlivy, jako je množství srážek na území, ovlivňovaných nadmořskou výškou a místně tvarem reliéfu, jako jsou sklonové poměry území, hydrologické vlastnosti půdního pokryvu, geologická skladba území, dlouhodobé vlivy způsobu jeho využívání, atd. Podstatná část území dosahuje nejvyšší hodnoty a jen malá část území (cca 1/3) dosahuje nižších hodnot. Území s vyšším faktorem je náchylnější k erozi než území s nižším faktorem.

Území SO ORP Třinec je součástí vymezeného útvaru podzemních vod 32110 Flyš v povodí Olše. Tento útvar podzemních vod byl z hlediska kvantitativního a chemického klasifikován jako dobrý.

53

Obrázek 16 Útvary podzemních vod

Olše je významným beskydským tokem, pramení v Polsku, největším přítokem je Stonávka, zprava přibírá Hluchovou, zleva Tyru a Ropičanku. Toky mají vysoké podélné sklony, charakter geologického podloží a nadměrný chod splavenin jsou zde rovněž příčinou malé stability říčních koryt. Režim a morfologie toků je významně ovlivňován nejen upraveností jejich koryt, ale na páteřní síti i nakládáním s vodami soustavou vodních nádrží a rybníků. Řízený vodní režim na jedné straně zajišťuje stabilní úroveň minimálních průtoků, zároveň však ovlivňuje přirozenou dynamiku vodních průtoků v níže položených úsecích toků, chod splavenin a průběh teplot říční vody.

Vodní toky jsou významným ekologickým prvkem v krajině, které mají nejenom funkci krajinotvornou, ale vytvářejí také životní prostředí mnoha živočichům a rostlinám.

Oblast SO ORP Třinec se nevyznačuje velkým množstvím vodních ploch (viz následující tabulka).

Tabulka 28 Podíl vodních ploch (k 31. 12. 2019)

Obec Podíl vodních ploch z celkové rozlohy obcí[%] Bystřice 3,0 Hnojník 3,0 Komorní Lhotka 0,8 Košařiska 0,3 Nýdek 0,6 Ropice 1,9 Řeka 0,9 Smilovice 1,6 Střítež 2,6 Třinec 1,3 Vendryně 2,0 Vělopolí 3,2 SO ORP Třinec 1,4 Moravskoslezský kraj 2,1 Česká republika 2,1 Zdroj dat: ČSÚ

54

Na území SO ORP Třinec je evidováno celkem 6 vodních útvarů povrchových vod tekoucích kategorie „řeka“ (číslování dle Plánu povodí Odry): - 61 Lučina od pramene po vzdutí nádrže Žermanice (9,11 km), - 75 Hluchová od pramene po ústí do Olše (12,59 km), - 76 Tyra – od pramene po ústí do Olše (13,03 km), - 77 Olše od toku Lomná po tok Ropičanka (24,93 km), - 78 Ropičanka od pramene po ústí do Olše (16,54 km), - 80 Stonávka od pramene po vzdutí nádrže Těrlicko (16,40 km). Ekologický i chemický stav vodních útvarů povrchových vod Lučina od pramene po vzdutí nádrže Žermanice a Stonávka od pramene po vzdutí nádrže Těrlicko byl hodnocen jako dobrý. U Ropičanky od pramene po ústí do Olše, Olše od toku Lomná po tok Ropičanka, Tyry od pramene po ústí do Olše a Hluchové od pramene po ústí do Olše nebylo dosaženo dobrého stavu.

Obrázek 17 Vodní útvary typu „řeka“

U útvarů povrchových vod tekoucích je sledován jejich ekologický stav/potenciál a chemický stav.

Vodní útvary 75, 76, 77a 78 byly z hlediska ekologického stavu/potenciálu klasifikovány jako střední stav, chemický stav byl označen jako „nedosažení dobrého stavu“. Vodní útvar 61 byl z hlediska ekologického stavu/potenciálu označen jako zničený stav, chemický stav je dobrý. Vodní útvar 80 je z hlediska ekologického stavu/potenciálu i chemického stavu vyhodnocen jako dobrý.

ZÁPLAVOVÁ ÚZEMÍ Na řece Olši, Stonávce, Ropičance, Líštnici a Vendryňce jsou stanovena záplavová území s vymezenou aktivní zónou. Záplavová území jsou dle vodního zákona administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. V aktivní záplavové zóně dochází k omezení některých činností (umisťování staveb, těžba nerostů apod.).

55

Obrázek 18 Aktivní záplavová území

CHRÁNĚNÁ OBLAST PŘIR OZENÉ AKUMULACE VOD Na území SO ORP Třinec jsou vyhlášena dvě Chráněná území přirozené akumulace vod, a to CHOPAV Jablunkovsko a CHOPAV Beskydy. Chráněné oblasti přirozené akumulace vod jsou dle vodního zákona (zák. č. 254/2001 Sb.) oblasti, které pro své přírodní podmínky tvoří významnou přirozenou akumulaci vod. V této oblasti jsou omezeny některé činnosti, např. těžba, odvodňování lesních a zemědělských pozemků.

Obrázek 19 Chráněné oblasti přirozené akumulace vod

56

6.2. HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ

» Horninovým prostředím rozumíme svrchní část litosféry v dosahu lidské činnosti. Je tvořeno horninami, které obsahují podzemní vody, plyny a neobnovitelné přírodní zdroje. Kvalita horninového prostředí je faktor ovlivňující v mnoha aspektech život člověka a jeho bezprostřední životní podmínky. Horninové prostředí je kromě stavu daného přírodními procesy silně ovlivňováno činností člověka (např. kontaminací půd, podzemních vod, porušováním přírodního stavu těžbou a stavební činností, včetně ukládání odpadu jak na povrchu, tak i do podzemí).

Na území SO ORP Třinec nejsou známy výskyty rudních ložisek. Hlavními nerostnými surovinami jsou nerudní suroviny.

CHRÁNĚNÁ LOŽISKOVÁ ÚZEMÍ

Chráněné ložiskové území (CHLÚ) dle horního zákona slouží k ochraně výhradního ložiska proti znemožnění nebo ztížení jeho dobývání vlivem staveb, které nesouvisí s jeho využíváním.

Chráněné ložiskové území černého uhlí v České části Hornoslezské pánve zaujímá v SO ORP Třinec rozlohu 11 061,75 ha (47,14 % celkové rozlohy SO ORP). Na jeho území se nacházejí dvě menší chráněná ložisková území.

V řešené oblasti se nachází také chráněné území pro zvláštní zásah do zemské kůry – Hradiště.

Tabulka 29 Chráněná ložisková území (ChLÚ)

Číslo Název Surovina Obec ChLÚ 14400000 Česká část černé uhlí, Hnojník, Komorní Lhotka, Ropice, Řeka, Hornoslezské pánve zemní plyn Smilovice, Střítež, Třinec, Vělopolí 23670000 Komorní Lhotka zemní plyn Komorní Lhotka, Řeka 25260000 Komorní Lhotka II zemní plyn Komorní Lhotka

DOBÝVACÍ PROSTORY

Stanovení dobývacího prostoru je dle horního zákona (zákon č. 44/1988 Sb.) základem pro vyhlášení výhradního ložiska a jeho dobývání, stanoví se na základě výsledků průzkumu ložiska se zřetelem na jeho zásoby a dobývací možnosti tak, aby výhradní ložisko mohlo být hospodárně využito. Při stanovení dobývacího prostoru se vychází ze stanoveného chráněného ložiskového území.

V řešeném území se nacházejí celkem tři dobývací prostory.

Tabulka 30 Dobývací prostory (DP)

Číslo DP Název Nerost Obec 40069 Komorní Lhotka zemní plyn Komorní Lhotka 40072 Komorní Lhotka I hořlavý zemní plyn Komorní Lhotka 70430 Řeka pískovec Řeka

57

Tabulka 31 Ložiska nerostných surovin

Číslo Název Surovina Těžba Obec ložiska současná 3043900 Řeka pískovec Řeka povrchová Třinec, Ropice, zemní plyn, dosud 3072400 Žukovský hřbet Střítež, Vělopolí, černé uhlí netěženo Hnojník Komorní Lhotka, 3236700 Komorní Lhotka zemní plyn dřívější z vrtu Řeka současná 3252600 Komorní Lhotka 1 zemní plyn Komorní Lhotka z vrtu Řeka – Gutský dřívější 9271400 pískovec Řeka vršek povrchová

Následující tabulka zobrazuje, kolik procent území jednotlivých obcí je ovlivněno těžbou, tzn. jakou část obce pokrývají chráněná ložisková území a dobývací prostory.

Tabulka 32 Území ovlivněná těžbou (podíl CHLÚ a dobývacích prostorů na rozloze obcí)

Obec Rozloha obcí [ha] Rozloha CHLÚ v obcích [ha] Podíl na rozloze obcí [%] Bystřice 1609,4 0 0,00 Hnojník 641,79 641,79 100,00 Komorní Lhotka 1987,88 1987,88 100,00 Košařiska 1717,33 0 0,00 Nýdek 2821,6 0 0,00 Ropice 1011,48 1011,48 100,00 Řeka 1346,39 1157,09 85,94 Smilovice 784,42 784,42 100,00 Střítež 614,52 614,52 100,00 Třinec 8536,7 4564,97 53,47 Vělopolí 298,78 298,78 100,00 Vendryně 2095,44 0 0,00 SO ORP Třinec 23465,73 11060,93 47,14

Zatížení jednotlivých obcí výše uvedenými jevy a jejich lokalizaci zachycuje následující obrázek.

58

Obrázek 20 Ložisková území, dobývací prostory

GEOLOGIE A GEOMORFOLO GIE GEOLOGIE

Z geologického hlediska se na území SO ORP Třinec nacházejí především čtvrtohorní usazené horniny - hlíny, spraše, písky, štěrky, třetihorní usazené horniny alpínsky zvrásněné - pískovce, břidlice a druhohorní horniny alpínsky zvrásněné - pískovce, břidlice.

Obrázek 21 Geologická stavba území

V řešené oblasti převažují tyto půdní typy:  pseudoglej primární – tyto půdy se vyvinuly zejména na uloženinách s vyšším obsahem jílu. Nacházejí se především v rovinatějších územích. Vzhledem k nepříznivému vodnímu režimu jsou to půdy méně úrodné, využívají se jako podklad trvalých travních porostů.  kambizem dystrická a kambizem typická – jedná se o hnědé půdy, hnědé lesní půdy. Vytvářejí se hlavně ve svažitých podmínkách pahorkatin, vrchovin a hornatin, v menší míře v rovinatém terénu. Mají vysokou pórovitost a dobrou vnitřní drenáž a do značné míry jsou využívány zemědělsky.  podzol kambizemní – vyskytuje se zejména v horských oblastech pod jehličnatými lesy, vřesy a borůvkami.

59

GEOMORFOLOGIE

Z geomorfologického hlediska se řešené území nachází v následujících jednotkách: Systém: Alpsko-himalájský Subsystém: Karpaty Provincie: Západní Karpaty Subprovincie: Vnější Západní Karpaty Oblast: Západobeskydské Podhůří Celek: Podbeskydská Pahorkatina Oblast: Západní Beskydy Celek: Moravskoslezské Beskydy Jablunkovská Brázda Slezské Beskydy

Geologicky jsou Karpaty součástí rozsáhlé soustavy mladých pásem pohoří, vznikajících koncem druhohor, a ve třetihorách působením několika fází alpínského vrásnění. Karpatská soustava se člení na několik pásem, z nichž na popisované území zasahuje pouze pásmo flyšové, též vnější. Pod pojmem flyš se v geologii rozumí mnohonásobné rytmické střídání vrstev, v našem případě jílovců a pískovců s jejich charakteristickou příkrovovou stavbou. V uvažované karpatské oblasti povodí Odry vystupuje souvrství příkrovu slezského. Nejvýraznějším reprezentantem slezského příkrovu jsou vrstvy godulské, pocházející ze střední křídy. Místy až 2000 m mocné souvrství odolných pískovců buduje centrální část Moravskoslezských Beskyd, Beskydy Slezské a Ondřejník. Vývoj tvarů reliéfu byl zahájen opakovanými horotvornými pohyby (vyzdvižení, přesunutí) a následně došlo ke střídání období pohybů, tj. zdvihů či poklesů s obdobími klidu, při nichž docházelo k zarovnání povrchu. Tím byl dán základ dnešní orografie. V závislosti na velikosti zdvihu a na odolnosti hornin se vytvořily hornatiny a vrchoviny (odolné souvrství) a pak brázdy a pahorkatiny v oblastech podléhajících odnosu. Pro oblast Beskyd jsou typické sesuvy, pro něž jsou dány vhodné předpoklady ukloněním střídajících se propustných a nepropustných vrstev souhlasně se sklonem svahů

SESUVNÁ ÚZEMÍ

Na území je evidováno celkem 38 bodových sesuvných území a 177 plošných, ovšem některé z nich se překrývají.

PODDOLOVANÁ ÚZEMÍ

V řešeném území se nachází celkem 22 poddolovaných území.

Obrázek 22 Sesuvná a poddolovaná území

60

KLIMATICKÉ PODMÍNKY

Řešené území leží v 6 klimatických oblastech – ve 4 mírně teplých (MT) a ve 2 chladných (CH). Tabulka 33 Klimatické oblasti SO ORP Třinec

Klimatická oblast MT 2 MT 7 MT 9 MT 10 CH 6 CH 7 Počet letních dnů 20-30 30-40 40-50 40-50 10-30 10-30 Počet mrazivých dnů 110-130 110-130 110-130 110-130 140-160 140-160 Průměrná teplota v lednu [°C] -3 až -4 -2 až -3 -3 až -4 -2 až -3 -4 až -5 -3 až -4 Průměrná teplota v červenci 18až19 16až17 17až18 17až18 14až16 15až16 [°C] Srážkový úhrn ve vegetačním 450-500 400-450 400-450 400-450 600-700 500-600 období [mm] Srážkový úhrn v zimním 250-300 250-300 250-300 200-250 400-500 350-400 období [mm] Počet dnů se sněhovou 80-100 60-80 60-80 50-60 120-140 100-120 pokrývkou Zdroj: Porovnání klimatické regionalizace ČR podle Moravce – Votýpky a Quitta

Obrázek 23 Klimatická regionalizace České republiky

Zdroj: Porovnání klimatické regionalizace ČR podle Moravce – Votýpky a Quitta

61

7. KVALITA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

Z datové báze územně analytických podkladů byly použity tyto jevy: 64, 65, 65a, 85

R ADONOVÉ RIZIKO

Radonové riziko je jedním z faktorů ovlivňujících hygienickou kvalitu životního prostředí. Kritérium radonového rizika je uplatňováno především v rámci posouzení hygienické kvality bydlení. Prvotní stanovení rizikovosti ploch uvádějí prognózní mapy radonového rizika 1 : 200 000 (ÚÚG, 1990) nebo mapy měřítka 1 : 50 000 České geologické služby, v nichž je pravděpodobný stupeň rizika odhadován na základě typů a propustnosti geologického podloží i některých dalších faktorů.

Z hlediska radonového rizika náleží převážná část území SO ORP Třinec k nízkému (1.) stupni rizika.

Uvedené orientační stanovení radonového rizika znečištění může být zpřesněno měřením radiační zátěže určitého pozemku, domu, bytu. Situace byla v minulosti posuzována měřením objemové aktivity radonu v ovzduší v konkrétních lokalitách. Preventivní měření radonu bývá prováděno před novou výstavbou.

Obrázek 24 Mapa radonového rizika

Zdroj: www.geology.cz

HLUKOV Á Z ÁT ĚŽ

Hluk je jedním z negativních faktorů ovlivňujících životní prostředí, který lidé, vzhledem k intenzivně a dynamicky se rozvíjejícímu průmyslu, infrastruktuře a hospodářství, a s tím také souvisejícím rozvojem i samostatné lidské činnosti, si stále více uvědomují. Hluk začíná být velmi obtěžujícím a škodlivým faktorem životního prostředí. Vzhledem k tomu, že problematika hluku vyžaduje systémové nástroje a přístupy k řešení, a to nejen stávající, ale i výhledové akustické situace i v dlouhodobém strategickém hledisku, přistoupily proto členské státy Evropské unie k návrhu a následnému přijetí směrnice Evropské unie k návrhu a následnému přijetí směrnice Evropského parlamentu a rady č.2002/49/ES ze dne 25. června 2002 o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí. V řešeném území byly hodnoceny hlavní silnice v rámci úseků Jablunkov–Třinec–Český Těšín a Třinec–Hnojník.

Následující tabulka zobrazuje počty zasažených osob v daném hlukovém pásmu v jednotlivých obcích.

Na základě výstupů ze strategické hlukové mapy budou návazně Ministerstvem dopravy a krajskými úřady zpracovány tzv. akční plány obsahující návrhy opatření, jejichž účelem je ochrana před

62

škodlivými a obtěžujícími účinky hluku, včetně opatření vedoucích k jeho snížení. Opatření by se měla uplatnit zejména pro oblasti vymezené strategickým mapováním hluku jako tzv. kritická místa („hot spots“).

Tabulka 34 Celkový počet osob v jednotlivých hlukových pásmech Ldvn [dB]

Název sídla Ldvn [dB] (ukazatel hluku pro den-večer-noc) 50-54 55-59 60-64 65-69 70-74 > 75 Bystřice 1298 575 164 88 13 1 Hnojník 426 51 33 72 0 0 Ropice 160 107 46 27 13 0 Smilovice 27 6 10 15 0 0 Střítež 207 132 75 115 10 0 Třinec 5839 2924 1935 1175 405 31 Vendryně 759 1003 227 70 30 46 Vělopolí 0 0 0 0 0 0 Zdroj dat: Ministerstvo zdravotnictví ČR – hlukové mapy 2017

Obrázek 25 Hluková mapa

Zdroj dat: Ministerstvo zdravotnictví ČR – hlukové mapy 2017

ZNEČI ŠT ĚNÍ OVZDUŠÍ

Znečištění ovzduší je nejčastěji způsobeno směsí látek emitovaných z celé řady zdrojů – významné bodové zdroje (místní i regionální), doprava, plošné zdroje. V případě špatných rozptylových podmínek, kdy jsou překračovány nejvyšší přípustné koncentrace škodlivin v ovzduší, dochází k regulaci nejvýznamnějších zdrojů znečišťování v regionu.

63

Problém znečištění ovzduší v řešeném území souvisí zejména s vysokou koncentrací průmyslu, který je soustředěn v malé lokalitě s netypickou strukturou osídlení, s velkou koncentrací (tzv. slezská zástavba). Přidružují se i další významné zdroje hutního průmyslu a průmyslu paliv. K zatížení této oblasti rovněž významnou měrou přispívá přenos ze zdrojů v Polsku, především ze silně industrializované oblasti Katovic. V těsné blízkosti Moravskoslezského kraje je 22 velkých průmyslových a energetických zdrojů. Proto je nutná spolupráce s polskou stranou a nastavení stejně přísných podmínek na obou stranách hranice. Kromě emisí ze zvyšující se automobilové dopravy, má podstatný vliv i opětovný návrat části obyvatel k topení pevnými palivy (zejména uhlí a dřevo) v lokálních topeništích, v důsledku zvyšování cen elektrické energie a zemního plynu.

Obrázek 26 Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví

Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší, se podle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění vymezují jako území v rámci zóny nebo aglomerace, na kterém došlo k překročení hodnoty imisního limitu pro jednu nebo více znečišťujících látek.

Oproti minulým obdobím došlo ke zvýšení rozlohy oblasti, která se nachází v OZKO.

Opatření, která by měla vést ke zlepšení ovzduší v řešeném území, jsou popsána v následujících dokumentech: na národní úrovní - Národní program snižování emisí, Program zlepšování kvality ovzduší, Střednědobá strategie zlepšení kvality ovzduší v ČR; na krajské úrovni - Územní energetická koncepce Moravskoslezského kraje, Program zlepšování kvality ovzduší aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek a Program zlepšování kvality zóna Moravskoslezsko.

ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ

Základním dokumentem v oblasti odpadového hospodářství je na Plán odpadového hospodářství České republiky pro období 2015-2024, na který navazuje Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje pro období 2016-2026, který byl schválen na 18. zasedání Zastupitelstva Moravskoslezského kraje dne 25. 02. 2016. Jeho závazná část byla vydána jako Obecně závazná

64 vyhláška Moravskoslezského kraje č.1/2016. Plán představuje dlouhodobou strategii určující základní směr v nakládání s hlavními skupinami odpadů v zájmu splnění 4. strategických cílů, kterými jsou předcházení vzniku odpadů a snižování měrné produkce odpadů; minimalizace nepříznivých účinků vzniku odpadů a nakládání s nimi na lidské zdraví a životní prostředí; udržitelný rozvoj společnosti a přiblížení se evropské „recyklační společnosti“; maximální využívání odpadů jako náhrady primárních zdrojů a přechod na oběhové hospodářství. Je plně v souladu s Plánem odpadového hospodářství České republiky a zavazuje se k plnění evropských cílů ve všech oblastech nakládání s odpady. Na území SO ORP Třinec se nacházejí dvě lokality, které jsou označovány jako „staré zátěže“ a mohou představovat určité riziko nebo limit v území. Jedná se o Třinecké železárny – areál (ohrožení vodního toku Olše), Třinecké železárny – odval (teoretické ohrožení toku Tyrky a Olše).

V území se vyskytuje celkem 27 stacionárních zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadu.

ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD

Z celkového počtu 12 obcí ve správním obvodu čtyři nemají veřejnou kanalizaci. Jsou to obce Košařiska, Řeka, Smilovice, Vělopolí. Likvidace odpadních vod je zde řešena lokálně přímo u zdroje. Odpadní vody jsou po mechanickém předčištění v septicích odváděny do vodních toků. Část zástavby má vybudovány bezodtokové jímky s následným vyvážením. Šest obcí je napojeno na čističku odpadních vod.

65

8. ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA

Z datové báze územně analytických podkladů byly použity tyto jevy: 37a, 41, 42a, 43, 43a

8.1. ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND

Zemědělská půda zabírá 9 693 ha (41,3 %) z celkové rozlohy SO ORP Třinec. Z toho je 4 501 ha orné půdy, 1 166 ha zahrad a ovocných sadů a 4 027 ha trvalých travních porostů.

Obrázek 27 Podíl zemědělské půdy na celkové rozloze obcí

Zdroj dat: ČSÚ

66

Obrázek 28 Bonitované půdní ekologické jednotky

Zdroj dat: ČSÚ

Ve třídě ochrany 1 a 2 se nachází celkem 2 963 ha půd (12,63 % území SO ORP Třinec), zatímco v roce 2010 tyto půdy zaujímaly 3 191,76 ha (15,3 % území SO ORP Třinec).

Obrázek 29 Půdy 1. a 2. třídy ochrany

Zdroj dat: ČSÚ

67

Půdy se zvýšenou infiltrací jsou takové, které mají zvýšenou schopnost pronikání srážkové vody z jejich povrchu do jejich hlubších vrstev.

Investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti Mezi investice do půdy patří především odvodňovací zařízení, která mohou odvádět vodu z pozemků buď povrchově (kanály, příkopy) nebo pod zemí (trubní vedení, drenážní síť). Odvodněné plochy se vyskytují téměř ve všech obcích. Nevyskytují se pouze v katastrálních územích Dolní Líštná, Kojkovice u Třince, Lyžbice, Tyra, Řeka. Mezi další investice do půdy patří revitalizace potoku Prašivka v obci Bystřice.

ZEMĚDĚLSTVÍ Řešené území je dle kategorizace zemědělského území zařazeno do oblasti méně příznivé pro zemědělství a zahrnuje specifické oblasti a horské oblasti. Tyto oblasti mají značně omezené možnosti využití půdy a výrazně zvýšené náklady na jejich obhospodařování.

V území (na základě půdních a klimatických podmínek) převažuje bramborářská a horská výrobní oblast.

V podhorských a horských oblastech s méně kvalitními půdami převažuje extenzivní hospodářství, které je důležité mj. z krajinářského hlediska.

Základním strategickým dokumentem pro oblast zemědělství je Koncepce rozvoje zemědělství a venkova Moravskoslezského kraje.

Tabulka 35 Bilance půdy v obcích SO ORP Třinec

Z toho [ha] Z toho [ha] Bilance Zemědělská Nezemědělská půdy půda [ha] Zahrady Trvalé půda [ha] k 31.12. Orná Lesní Vodní Zastavěné ovocné trávní Ostatní půda pozemky plochy plochy sady porosty 2003 9 083 4 250 1 084 3 749 13 376 10 581 309 660 1 826 2004 9 077 4 237 1 083 3 757 13 382 10 583 308 661 1 829 2005 9 844 4 771 1 132 3 941 13 624 10 693 327 565 2 039 2006 9 839 4 763 1 131 3 945 13 630 10 693 328 565 2 044 2007 9 828 4 743 1 131 3 954 13 639 10 700 327 567 2 045 2008 9 823 4 731 1 130 3 963 13 640 10 705 327 570 2 038 2009 9 818 4 721 1 128 3 968 13 647 10 708 327 570 2 042 2010 9 797 4 708 1 127 3 962 13 666 10 705 327 572 2 062 2011 9 776 4 674 1 129 3 974 13 690 10 710 327 573 2 081 2012 9 772 4 665 1 130 3 978 13 695 10 710 328 571 2 086 2013 9 770 4 661 1 129 3 980 13 696 10 713 327 571 2 085 2014 9 766 4 657 1 129 3 980 13 700 10 712 329 571 2 088 2015 9 717 4 574 1 149 3 994 13 750 10 741 324 573 2 113 2016 9 703 4 548 1 152 4 003 13 763 10 743 322 573 2 124 2017 9 697 4 505 1 166 4 026 13 770 10 745 322 575 2 127 2018 9 693 4 501 1 166 4 027 13 773 10 747 322 576 2 129 Zdroj dat: ČSÚ

68

Graf 15 Bilance půd v SO ORP Třinec v roce 2018

podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry

podíl vodních ploch z celkové výměry 45,8 46,4

podíl lesů z celkové výměry 41,7

41,5 podíl orné půdy ze zemědělské půdy

12,1 1,4 podíl trvalých travních porostů ze zemědělské půdy

11,5 podíl zahrad a ovocných sadů ze zemědělské půdy

Zdroj dat: ČSÚ

Sklonitost orné půdy Sklon reliéfu určuje, jak můžeme danou část krajiny využívat. Svažitost ovlivňuje i stupeň vláhy v půdě a erozi půdy. Se svažitostí vzrůstá odtok a zmenšuje se ovlhčení půdy. Z hlediska zrychleného odtoku je pro ornou půdu kritický sklon nad 7°. V případě, že jsou takovéto půdy intenzivně zemědělsky využívány, zvyšuje se zde riziko vzniku lokálních povodní nebo vysychání a degradace půdy.

Tabulka 36 Sklonitost orné půdy

Plocha sklonité orné půdy >7°[ha] Podíl sklonité orné půdy z orné půdy celkem [%]

Bystřice 0,39 2,11 Hnojník 0,00 0,00 Komorní Lhotka 2,25 1,41 Košařiska 0,11 26,83 Nýdek 0,40 21,98 Ropice 0,31 0,10 Řeka 1,07 60,11 Smilovice 0,20 0,50 Střítež 0,00 0,00 Třinec 10,98 3,12 Vendryně 5,03 4,39 Vělopolí 0,21 2,51 ORP celkem 20,95 1,61

8.2. POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA

Hodnocení stavu a plochy lesa

Lesy výrazně ovlivňují místní klima – na jejich poloze, rozloze a stavu lesa například částečně záleží zda, kde a kolik prší. Zvyšují retenční kapacitu krajiny, takže pomáhají zajistit přísun pitné vody,

69 stabilní průtok v řekách a zároveň přispívají k ochraně před povodněmi. Brání erozi zejména na prudkých svazích. Mají nezastupitelnou úlohu pro rekreaci.

Pro územní lesnatost byly stanoveny následující kategorie, přičemž lesnatost v ČR je 33,9 % a lesnatost Moravskoslezského kraje je 35,8 %:

1. pod 20 % nízká 2. 20-25 % podprůměrná 3. 26-40 % průměrná 4. 40-50 % nadprůměrná 5. nad 50% vysoká

Lesnatost je v jednotlivých obcích SO ORP Třinec značně odlišná. V 6 obcích je lesnatost nad průměrem ČR i nad průměrem Moravskoslezského kraje

Lesní pozemky zahrnují 10 747 ha (45,8 % z celkové rozlohy SO ORP Třinec).

Obrázek 30 Podíl lesních pozemků na celkové rozloze obcí

Významně poklesla i přirozená biologická rozmanitost lesů. Intenzivně obhospodařované, zvláště smrkové monokultury, které tvoří většinu porostů, nezajišťují biotopy nutné pro život řady původních lesních rostlin a živočichů.

Stupeň přirozenosti lesa

Většina porostů trpí nepřirozenou druhovou skladbou. Za přírodních podmínek by převážnou část českých lesů tvořily smíšené nebo listnaté porosty. Nejčastějšími druhy by byly duby a buky. Podíl smrku by činil pouze 11 %, soustředěných v horských oblastech nebo v mimořádně chladných biotopech středních poloh. Také v horách jsou původní většinou smíšené lesy. Čisté smrčiny by byly velmi vzácné.

V současné době převládají porosty druhově méně vhodné a kulturní, pouze malá část lesa je plně polyfunkčních. Z výše uvedeného vyplývá, že druhová skladba je ve vztahu k potenciálu přírodní vegetace nepříznivá.

70

Vzhledem k tomu, že se jedná sice o území s vysokým stupněm lesnatosti, avšak s nízkým stupněm přirozenosti lesa, je tato oblast považována za území s nízkou ekologickou stabilitou.

Listnaté dřeviny jsou málo zastoupeny a sílí tlaky především ze strany orgánu ochrany přírody na zvyšování podílu původních druhů dřevin v lesních porostech.

Obrázek 31 Výskyt druhů lesních porostů

Zdroj: Povodí Odry

Druhy lesa

Pro druhy lesa jsou určeny následující kategorie:

1. hospodářský 2. ochranný 3. zvláštního určení

Výměry lesa v SO ORP Třinec jsou následující:

1. lesy hospodářské 9 771,88 ha (41,64 % rozlohy SO ORP) 2. lesy ochranné 0 ha 3. lesy zvláštního určení 980,43 ha (4,18 % rozlohy SO ORP).

Oproti údajům z roku 2016 došlo ke snížení rozlohy lesů zvláštního určení o 35,52 ha (0,15 % rozlohy SO ORP Třinec) a ke zvýšení rozlohy lesů hospodářských o 44,62 ha (0,19 % rozlohy SO ORP Třinec).

Převážná část lesů se nachází v imisním pásmu C (dle vyhlášky č. 78/1996 Sb.), menší část v imisním pásmu B, imisní pásmo A se na území ORP Třinec nevyskytuje.

Produkční podmínky lesů jsou vysoké, díky vysokému podílu živné trofické řady, následuje oglejená řada. Pro plnění funkcí lesa je limitující zdravotní stav, který se zároveň podílí na stupni ekologické stability lesů. Ta vzhledem k nepříznivému stupni přirozenosti je na nízké až průměrné úrovni. Konkrétně to znamená značné ohrožení lesních porostů kalamitami. Ekologická stabilita lesních porostů je velmi negativně ovlivněna poškozením zvěří (okus, ohryz a loupání).

Na základě analýz stupně přirozenosti, věkové struktury a zdravotního stavu porostů není tento stav příznivý a lze konstatovat, že schopnost porostů vyrovnat se s extrémními situacemi je nízká.

71

9. OBČANSKÁ VYBAVENOST VČETNĚ JEJÍ DOSTUPNO STI A VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ

Z datové báze územně analytických podkladů byly použity tyto jevy: 3, 3a, 113a

9.1. OBČANSKÁ VYBAVENOST

Základní občanská vybavenost jednotlivých obcí výrazným způsobem ovlivňuje možnost jejich dalšího rozvoje.

Vybavenost obcí a dostupnost zařízení základní občanské vybavenosti v jednotlivých obcích je možno zhodnotit jako dobrou.

ŠKOLSTVÍ Jako primární typ občanské vybavenosti v nejmenší sídelní jednotce lze označit síť základních škol. Pouze ve Vělopolí není ani mateřská ani základní škola.

Tabulka 37 Přehled školských zařízení

ZŠ – neúplná ZŠ – úplná mateřská škola Obec (1.-5. ročník) (1.-9. ročník) Bystřice 2 - 2 Hnojník 2 - 2 Komorní Lhotka 1 1 - Košařiska 1 2 - Nýdek 1 - 1 Ropice 2 2 - Řeka 1 - - Smilovice 1 1 - Střítež 1 1 - Třinec 30 8 8 Vendryně 3 - 2 Vělopolí - - - SO ORP Třinec 45 15 15 Zdroj dat: vlastní šetření

Na území města Třince se nachází celkem 11 subjektů základních škol, z toho u 9 je zřizovatelem statutární město Třinec. Součástí těchto subjektů je celkem 8 úplných základních škol a 8 základních škol pouze s 1. stupněm. Mateřských škol je na území města Třince 12 (bez ohledu na to, zda jsou součástí ZŠ nebo samostatným subjektem), která spravují celkem 30 zařízení předškolního vzdělávání, 4 z nich jsou zřizovány jiným subjektem než městem. Zcela soukromé subjekty (např. ekoškolky, lesní školy) zde nejsou započítány.

Na území SO ORP Třinec se nacházejí tyto střední školy:  Střední odborná škola Třineckých železáren – nabízí kompletní výuku středního vzdělání s maturitní zkouškou nebo výučním listem,  Gymnázium Třinec, příspěvková organizace, nabízí vzdělání v oborech šestileté a čtyřleté všeobecné gymnázium,  Třinecká obchodní akademie informačních technologií a veřejné správy, s r. o., nabízí denní studium v oborech veřejnoprávní činnost, obchodní akademie, hotelnictví a cestovní ruch, informační technologie.

72

Dále v řešeném území nalezneme tato školská zařízení:  Střední škola, Základní škola a Mateřská škola, Třinec, Jablunkovská 241, příspěvková organizace, (zřizovatel Moravskoslezský kraj),  Základní umělecká škola Třinec – poskytuje výuku v oboru výtvarném, hudebním, tanečním a literárně-dramatickém,  Soukromá základní umělecká škola TUTTI MUSIC spol. s r.o.,  Dům dětí a mládeže Třinec, příspěvková organizace,  Dům dětí a mládeže Bystřice, příspěvková organizace.

Pro seniory je pravidelně pořádána Univerzita III. věku a to v Třinci a Nýdku.

SOCIÁLNÍ OBLAST , ZDRAVOTNICTVÍ Sociální oblast je předmětem komunitního plánování. Při sestavování komunitních plánů se vychází z aktuálních potřeb a poznatků vycházejících přímo od občanů města či regionu. Komunitní plánování probíhá na úrovni obcí, regionů a krajů.

V SO ORP Třinec se v Bystřici, Hnojníku, Komorní Lhotce, Nýdku, Ropici, Třinci nachází 20 pobytových zařízení pro seniory, pro osoby s mentálním či zdravotním postižením, pro osoby znevýhodněné apod. Dále je zde hustá síť zařízení, která nabízejí terénní či ambulantní formu poskytování pomoci různým cílovým skupinám.

Území je dobře vybaveno zdravotnickými zařízeními. V Třinci se nacházejí 2 nemocnice: Nemocnice Třinec, příspěvková organizace a Nemocnice Podlesí, a.s. Je zde i řada specializovaných ambulancí.

Téměř v každé obci jsou ordinace praktického lékaře, dětského lékaře, zubního lékaře a nezřídka i odborného ženského lékaře. Žádné zdravotnické zařízení se nenachází v obci Košařiska, Ropice, Vělopolí. Dobře dostupná je rovněž lékárenská péče.

OBČANSKÁ VYBAVENOST - OSTATNÍ Tabulka 38 Občanská vybavenost – kultura, sport, ostatní

kulturní kino středisko kostel turistické víceúčelová hřiště dětské krytý dům, pro volný s náboženským informační tělocvična, hřiště bazén sál čas využitím centrum sportovní hala Bystřice N A A A A A A A A Hnojník N N N A N A A A N Komorní A N N A N A N A N Lhotka Košařiska N N N N N N A N N Nýdek N N N A N A A A N Ropice N N N A N A A A N Řeka A N N N N N N N N Smilovice A N N A N A A N N Střítež A N N A N N A A N Třinec A A A A A A A A A Vendryně A N N A N A A A A Vělopolí A N N N N N N N N (A -dané zařízení se v obci nachází, N - dané zařízení se v obci nenachází) Zdroj dat: www.vdb.czso.cz

V území je dobře fungující síť knihoven. Knihovna se nachází v každé obci. Ve většině obcí je tělocvična minimálně ve školském zařízení a hřiště. Ve všech obcích kromě Vělopolí je minimálně jeden hřbitov.

73

Ve většině obcí, kromě obcí Košařiska, Řeka, Vělopolí, je pošta.

Důležitým faktorem ovlivňujícím rozhodnutí o výběru lokality pro bydlení je, kromě existence základní občanské vybavenosti v místě bydliště, i dostupnost centra s větší občanskou vybaveností. V řešeném území je takovýmto centrem přirozené spádové město Třinec. Za optimální je považována doba dostupnosti do 15 min. Ne všechny obce v řešeném území této optimální doby dosahují.

Tabulka 39 Doba dojezdu do obce s rozšířenou působností

Obec Doba dojezdu Vzdálenost [km] Bystřice 8 5,3 Hnojník 17 13,2 Komorní Lhotka 22 16,3 Košařiska 16 11,1 Nýdek 15 9,5 Ropice 13 8,5 Řeka 20 15,1 Smilovice 16 12,5 Střítež 14 11,2 Vendryně 5 3,5 Vělopolí 19 14 Zdroj dat: maps.google.cz

Obrázek 32 Doba dojezdu do města Třince

74

9.2. VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ

Veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru. Tento jev zahrnuje pouze vybraná veřejná prostranství, nejedná se o kompletní výčet veřejných prostranství.

V některých obcích můžeme nalézt veřejná prostranství typu námětí, veřejná zeleň, parčíky (Třinec, Bystřice, Vendryně, Nýdek), v ostatních obcích bychom do této kategorie mohli zařadit pouze komunikace (Vělopolí, Střítež, Košařiska).

Dostupnost veřejných prostranství není v hodnocení zahrnuta, protože neexistují vhodné datové zdroje obsahující potřebné informace. Obecně platí, že v menších obcích je veřejný prostor zastoupen v dostatečné míře a nová výstavba deficit nevytváří. Ve městech a příměstských obcích je nicméně nutné v územních plánech sledovat dostupnost veřejných prostranství a je povinností projektantů zahrnovat k rozvojovým plochám o stanovené výměře (každé 2 ha) také dostatečně velká veřejná prostranství. Situaci v oblasti veřejné infrastruktury (občanská vybavenost, veřejný prostor) není možné srovnat na krajské ani vyšší úrovni, protože k tomuto účelu nelze získat potřebná data.

75

10. DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA VČETNĚ JEJÍ DOSTUPNOSTI

Z datové báze územně analytických podkladů byly použity tyto jevy: 67, 68, 69, 70, 71, 72, 73, 74, 75, 79, 80, 82a, 93a, 94a, 98, 102a, 105, 105a, 106

10.1. DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA

» Dopravní infrastruktura - například stavby pozemních komunikací, drah, vodních cest, letišť a s nimi souvisejících zařízení.

Obrázek 33 Dopravní síť

Zdroj: vlastní šetření

POZEMNÍ KOMUNIKACE Koridory, dálnice, rychlostní komunikace V řešeném území se nevyskytují žádná regionální či nadregionální spojení pomocí silničních nebo dálničních tahů typů dálnice nebo rychlostní komunikace. Dle politiky územního rozvoje byl vymezen koridor dopravy republikového významu S6 (Bohumín – Havířov – Třanovice – Mosty u Jablunkova – hranice ČR/SR).

76

Silnice I., II. a III. třídy V zájmovém území nalezneme:  silnici pro motorová vozidla I/11 Nebory – Bystřice (je součástí mezinárodního tahu E75)  silnici 1. třídy I/11 Český Těšín – Bystřice  silnici 1 třídy I/68 Horní Tošanovice – Nebory  silnici 2. třídy II/468 Český Těšín – Třinec  silnici 2. třídy II/476 Třinec – Třinec-Horní Líštná  silnici 2. třídy II/474 Dětmarovice - Hnojník Probíhající stavba „I/68 Třanovice–Nebory“ je součástí definitivního řešení propojení budoucí dálnice D48 se Slovenskou republikou po silnici I/68 a I/11 v úseku Třanovice–Mosty u Jablunkova. Předpokládaný termín uvedení do provozu 06/2022.

Další komunikace jsou komunikace III. třídy a místní účelové komunikace.

Obrázek 34 Intenzita dopravy v řešeném území (2016)

Zdroj: Ředitelství silnic a dálnic

K mírnému poklesu intenzity dopravy v úseku 7-2630 došlo v důsledku zprovoznění úseku R48 Frýdek-Místek – Český Těšín s 4pruhovým pokračováním směrem na státní hranici ČR/PL. Ale i přesto je zjištěná intenzita dopravy, s ohledem na hustě zastavěné území, kterým vede, neúnosně vysoká. Obyvatelé v tomto území jsou obtěžování nepřiměřeně vysokou hlukovou a imisní zátěží.

Tabulka 40 Intenzita dopravy (všechna motorová vozidla celkem)

Sčítací úsek Rok sčítání 2000 2005 2010 2016 7-2630 6 738 9 727 8 593 8064 7-0486 11 210 14 900 13 771 14 553 7-0480 8 476 11 744 10 510 11 954 7-0490 13 377 20 068 14 511 19 410 7-0479 4 902 6 983 6 651 7 625 7-2668 5 489 6 887 8 743 11 709 Zdroj dat: Ředitelství silnic a dálnic

77

Cyklodoprava Územím je trasováno několik značených cyklotras s různou úrovní náročnosti:  cyklistický okruh Euroregionem Těšínské Slezsko (páteřní trasa č. 56),  Beskydsko-karpatská magistrála (páteřní trasa č. 46). Z těchto hlavních tras pak vybočují vedlejší cyklotrasy.

Kromě oficiálního značení cyklistických tras je možno si vybrat některé „tematické“ okruhy, např. Po stopách hutnictví, Beskydskými lesy od chaty k chatě, Radegast cyklotrack, Pod beskydskými horami.

Na území Třince je vybudována i cyklistická stezka pro zrakově postižené.

Hraniční přechody V řešeném území se nachází několik hraničních přechodů s Polskou republikou.

ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA Řešeným územím vede mezinárodní dvoukolejná železniční trať č. 320 Bohumín – Žilina (Slovensko). Na této trati je provozována osobní i nákladní železniční doprava. Tato trať je územně stabilizovaná.

Další železniční trať je jednokolejná regionální č. 322 Český Těšín – Frýdek-Místek. Tato trať je provozována již od roku 1888.

S rozšiřováním stávající železniční sítě se nepočítá. Uvažováno je pouze s rekonstrukcí a modernizací stávajících traťových úseků.

Jednou z nejvýznamnějších akcí, která byla v posledních letech na železnici realizována, byla optimalizace III. tranzitního koridoru, díky které došlo ke zvýšení nejvyšší traťové rychlosti ze 100 km/h na 160 km/h.

LETECKÁ DOPRAVA V řešeném území nejsou situována žádná letiště se statutem veřejného či neveřejného mezinárodního letiště.

Nejbližší letiště je v Mošnově - 50 km nebo Katowicích (PL) – 70 km.

VODNÍ DOPRAVA Vodní doprava není v území provozována.

DOPRAVNÍ DOSTUPNOST Dopravní dostupnost byla analyzována následujícím způsobem:

V každé obci byla zjištěna kategorie procházejících silnic, ke kterým byla přidělena váha. Při výskytu více kategorií silnice se jednotlivé váhy silnic sčítaly, u více prvků stejné kategorie se váhy nesčítaly. V jednotlivých obcích byla také hodnocena dostupnost z centra k nejbližší železniční zastávce v docházkové vzdálenosti 15 minut. Pro jednotlivé kategorie byly zvoleny následující hodnoty vah:

Kategorie Váha Silnice I. třídy 4 Silnice II. třídy 2 Silnice III. třídy 1 Železnice 3

78

Tabulka 41 Dopravní dostupnost

Dopravní dostupnost Hodnocení obec Silnice I. Silnice II. Silnice III. Železnice dostupnosti třídy třídy třídy Bystřice 1 - 1 1 8 – velmi dobrá Hnojník 1 1 1 1 10 – velmi dobrá Komorní Lhotka - - 1 - 1 – špatná Košařiska - - 1 - 1 – špatná Nýdek - - 1 - 1 – špatná Ropice 1 - - 1 8 – velmi dobrá Řeka - - 1 - 1 – špatná Smilovice 1 - 1 - 5 – dobrá Střítež 1 - 1 1 8 – velmi dobrá Třinec 1 1 1 1 10 – velmi dobrá Vendryně 1 - 1 1 8 – velmi dobrá Vělopolí - - - - 0 - špatná Zdroj: vlastní šetření

Vysoká hodnota váhy ukazuje na významnost silnice či železniční trati, naopak méně důležité komunikace byly označeny váhou 1. U dopravní dostupnosti je důležitá významnost komunikací. Je zřejmé, že výbornou dopravní dostupnost mají obce ležící na silnici I. třídy (sil. I/11) a v blízkosti železniční trati. Výborná dopravní dostupnost byla vyhodnocena u obcí Bystřice, Hnojník, Ropice, Střítež, Třinec a Vendryně, u kterých hodnocení bylo rovno nebo vyšší než 8 bodů. Obce dosahující maximálně 2 bodů byly zařazeny do kategorie špatné dopravní dostupnosti. Do této kategorie spadá 5 obcí – Komorní Lhotka, Košařiska, Nýdek, Řeka a Vělopolí.

10.2. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA

Z ÁSOBOVÁNÍ VODOU Všechny obce v řešeném území mají veřejný vodovod.

Některé vodovody jsou ve správě Severomoravských vodovodů a kanalizací Ostrava, a.s., zbývající jsou ve správě obcí.

V některých obcích se uvažuje s výstavbou nového vodovodního řadu nebo jeho rozšířením, příp. s realizací vrtů, v některých obcích se uvažuje pouze s rekonstrukcí zastaralých a nevyhovujících částí vodovodních řádů, většina obcí by chtěla doplnit vodovodní řad do lokalit s novou zástavbou.

K ANALIZACE A ČIŠTĚNÍ OD PADNÍCH VOD Z celkového počtu 12 obcí ve správním obvodu čtyři nemají buď vůbec vybudovánu soustavnou síť veřejné kanalizace anebo je na ni napojena jen velmi malá část území. Likvidace odpadních vod je zde řešena lokálně přímo u zdroje. Odpadní vody jsou po mechanickém předčištění v septicích odváděny do vodních toků. Část zástavby má vybudovány bezodtokové jímky s následným vyvážením. Šest obcí je napojeno na čističku odpadních vod.

Většina obcí vnímá svou kanalizační síť jako kapacitně nedostačující a uvažuje o jejím rozšíření.

79

Obrázek 35 Napojenost obcí na veřejnou kanalizaci a čistírny odpadních vod

Zdroj dat: vlastní šetření

Tabulka 42 Technické vybavení v jednotlivých obcích (2016)

Obec kanalizace z toho kanalizace Veřejný vodovod Plynofikace s napojením na ČOV Bystřice ANO ANO ANO ANO Hnojník ANO NE ANO ANO Komorní Lhotka ANO ANO ANO ANO Košařiska NE NE ANO ANO Nýdek ANO ANO ANO ANO Ropice ANO ANO ANO ANO Řeka NE NE ANO ANO Smilovice NE NE ANO ANO Střítež ANO NE ANO ANO Třinec ANO ANO ANO ANO Vendryně ANO ANO ANO ANO Vělopolí NE NE ANO NE Zdroj dat: ČSÚ, veřejná databáze

80

Z ÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKO U ENERGIÍ Potřebný příkon je zajišťován z nadřazené přenosové a rozvodné soustavy 400 kV a 220 kV prostřednictvím dvou nadřazených uzlů (Nošovice, Lískovec).

Vedení 400 kV Nošovice – Jablunkov – Varín (SR) V souběhu se stávající trasou 400 kV je vymezena rezerva pro posílení propojení nadřazené přenosové soustavy se Slovenskem.

Vedení 110 kV Třinecké železárny IV – Polsko Trasa je vedena v ose Třinec – Dolní Líštná – Kojkovice, státní hranice s Polskem.

Přípojka vedení VVN 400 kV pro areál Třineckých železáren, a.s. Přípojka je navržena v trase Guty – Třinec (areál Třineckých železáren, a.s.) s napojením na stávající linku VVN 404 Nošovice Varín.

Z ÁSOBOVÁNÍ PLYNEM Plošná plynofikace řešeného území je založena na dodávkách zemního plynu z Ruska, stejně jako celé území České republiky.

Zemní plyn je dopravován tzv. tranzitními plynovody přes Slovensko do ČR, odkud přes naše území pokračuje dále do Německa. Pro řešené území je rozhodující nadřazený plynovodní systém, který tvoří dálkový plynovod VVTL DN 700, resp. DN 500, PN 6,4 MPa Hrušky, kterým je veškerý zemní plyn dopravován na území severní Moravy do předávacích stanic Štramberk a Děhylov. Na předávací stanici navazuje rozsáhlá síť distribučních vysokotlakých plynovodů různých dimenzí a provozních tlaků.

Většina obcí je plynofikována. Sídlo nevhodné pro plynofikace je Vělopolí.

ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM Teplovody a zařízení na teplovodní síti se nacházejí pouze na území samotného města Třince.

KOMUNIKAČNÍ VEDENÍ Všechny obce v SO ORP Třinec jsou napojeny na komunikační vedení s relativně hustou sítí elektronických zařízení, které umožňuje dostupnost připojení telefonních linek na celém území. Pokrytí území signálem mobilních operátorů je také dostatečné.

Možnost připojení domácností a firem k internetové síti je možné prostřednictvím komunikačního vedení telefonních linek nebo v některých obcích pak bezdrátovým internetem.

Dále se na území SO ORP Třinec nachází zařízení radiových směrových spojů, tj. radioreleové směrové spoje.

81

11. EKONOMICKÉ A HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY

Z datové báze územně analytických podkladů byly použity tyto jevy: 2, 4a

Hospodářský rozvoj je ovlivněn především strukturou podnikatelského prostředí a kvalitou podmínek pro vznik nových a rozvoj stávajících subjektů. Nejen budoucí příchod investorů, přesouvání výroby či zakládání nových podniků, ale například i udržení stávajícího počtu firem je rozhodujícím způsobem podmíněno dobrou dostupností území a to jak po železnici, tak i po silnici. V kraji, který se navíc rozkládá v příhraniční oblasti, je dostupnost hraničních přechodů prostřednictvím kvalitních komunikací či železnice klíčová. S dostupností neméně významně souvisí také atraktivita území pro návštěvníky a tedy nejen ubytovací kapacity, ale i jejich úroveň a úroveň technické infrastruktury, tedy úrovně vybavenosti a služeb, jež jsou do značné míry záležitostí provozovatele.

EKONOMICKÁ AKTIVITA Ekonomický profil Moravskoslezského kraje, ve kterém leží SO ORP Třinec, charakterizovaný počty a podíly ekonomicky aktivních obyvatel v hlavních odvětvích národního hospodářství, neřadí kraj mezi ostatními kraji republiky jako ryze průmyslový, ale s podílem 32,7 % činných v průmyslu se řadí na 6. místo mezi celkem 14 kraji. Přitom industriální obyvatelstvo zde má značně vyšší podíl než je celostátních 29,0 %. V primárním ekonomickém sektoru zemědělství, lesnictví a rybolov je v kraji činných 2,8 % obyvatel. Je to podíl nižší než celostátních 4,4 % a to řadí kraj na 12.–13. místo. Podíl 7,5 % činných ve stavebnictví zařadil kraj mezi ostatními na poslední místo. V terciární sféře je ekonomicky činných 48,7 % obyvatel, což je podíl nepodstatně nižší než celostátních 50,3 %.

Pokud pomineme kategorii obchod, která je agregovanou kategorií činností obchod, opravy motorových vozidel, prodej výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost, pohostinství, ostatní obchodní služby, pracuje nejvíce osob v průmyslu a stavebnictví. Další početně zastoupenou kategorií je opět agregovaná skupina služby - školství, zdravotnictví, sociální služby, veřejná správa. V menší míře je zastoupeno zemědělství, lesnictví a rybolov a doprava.

Graf 16 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle hlavních odvětví v SO ORP Třinec

zemědělství, lesnictví a rybolov 5,80 12,40 průmysl

10,70 stavebnictví 44,30

obchod, ubytování, stravování a pohostinství 26,80 ostatní

Zdroj dat: ČSÚ, 2018

Detailnější popis výše uvedeného grafu je zachycen v následující tabulce.

Počty obyvatel pracujících v jednotlivých odvětvích jsou v obcích celého obvodu rozloženy přibližně stejnoměrně.

82

Tabulka 43 Struktura podnikatelské sféry dle převažující činnosti

Podnikatelské Zemědělství, Služby a subjekty lesnictví Průmysl Stavebnictví Doprava Obchod ostatní Obec celkem rybolov 2019 Abs % Abs % Abs % Abs % Abs % Abs. % Bystřice 555 36 6,5 75 13,5 82 14,5 11 2,0 99 17,8 237 42,7 Hnojník 183 5 2,7 29 15,8 22 12,0 9 4,9 30 16,4 83 45,4

Komorní 176 26 14,8 15 8,5 19 10,8 2 1,1 20 11,4 88 50,0 Lhotka Košařiska 47 18 38,3 4 8,5 4 8,5 - - 4 8,5 16 34,0 Nýdek 209 28 13,4 27 12,9 39 18,7 2 1,0 29 13,9 80 38,3 Ropice 170 30 17,6 19 11,2 16 9,4 5 2,9 25 14,7 71 41,8 Řeka 64 16 25,0 6 9,4 8 12,5 - - 7 10,9 25 39,1 Smilovice 112 20 17,9 20 17,9 8 7,1 1 0,9 13 11,6 47 42,0 Střítež 112 16 14,3 11 9,8 14 12,5 5 4,5 20 17,9 42 37,5 Třinec 3693 200 5,4 539 14,6 467 12,6 98 2,7 678 18,4 1600 43,3 Vendryně 502 36 7,2 85 16,9 62 12,4 23 4,6 65 12,9 210 41,8 Vělopolí 49 15 30,6 4 8,2 5 10,2 - - 3 6,1 21 42,9 SO ORP 5872 446 7,6 834 14,2 746 12,7 156 2,7 993 16,9 2697 45,9 Třinec Zdroj dat: ČSÚ, 2019

Na rozdíl od předchozích aktualizací jsou v tabulce zachyceny pouze subjekty se zjištěnou aktivitou, tedy takové, které vykazují ekonomickou aktivitu podle informací ze statistických zjišťování nebo z administrativních zdrojů.

Největší zastoupení mají podniky služeb a ostatní, jejichž podíl na celkovém počtu podnikatelských subjektů je okolo 40 %. Dále jsou ve značné míře zastoupeny obchodní podniky.

Graf 17 Počet ekonomických subjektů v SO ORP Třinec

12000

11000

10000

počet subjektů počet 9000

8000

rok

Zdroj dat: ČSÚ, data k 31.12.

V jednotlivých letech počet ekonomických subjektů neustále rostl, s výjimkou roku 2009, 2012 a 2014.

83

Tabulka 44 Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Třinec, v kraji

Míra podnikatelské aktivity [‰] Obec 2005 2008 2010 2013 2015 2019 Bystřice 136 139 137 145 147 9 152 Hnojník 148 153 152 147 192 161 Komorní Lhotka 127 127 118 142 151 1177177 Košařiska 171 174 146 158 183 202 Nýdek 152 138 119 140 153 163 Ropice 125 117 119 135 145 156 Řeka 138 143 133 160 177 193 Smilovice 145 160 149 151 161 174 Střítež 132 132 135 145 151 152 Třinec 136 139 140 143 143 146 Vělopolí 156 174 183 203 191 226 Vendryně 128 130 133 146 149 159 SO ORP Třinec 137 138 138 144 143 151 Moravskoslezský kraj 153 156 156 162 162 161 Zdroj dat: ČSÚ, Registr ekonomických subjektů, Běžná evidence obyvatelstva, k 1.1.

Výše uvedená tabulka ukazuje podíl počtu podnikatelských subjektů – fyzických osob připadajících na 1000 trvale bydlících obyvatel. Čím je tento podíl vyšší, tím je prostředí vhodnější pro podnikání a je jedním z možných indikátorů úspěšnosti podpory drobného podnikání

Nejvýznamnějším centrem ekonomického rozvoje je Třinec. Je zde umístěna celá řada výrobních podniků, obchodů, služeb, institucí, škol a další. Své sídlo zde mají i největší zaměstnavatelé regionu. Další zaměstnavatelé spadají do kategorie 250-499 zaměstnanců a menší.

Tabulka 45 Nejvýznamnější zaměstnavatelé v SO ORP Třinec

Kategorie Obchodní jméno Sídlo Převažující činnost podle počtu zaměstnanců Výroba surového železa, oceli a feroslitin, plochých Třinec 5000-9999 Třinecké železárny, a.s. výrobků, tváření kovů za tepla Zakázková strojírenská výroba, provádění opravářských a Strojírny a stavby Třinec, údržbářských činností na výrobních zařízeních Třinec 1000 - 1499 a.s. TŘINECKÝCH ŽELEZÁREN, a.s. po stránce strojní, elektro a stavební Nemocnice Třinec, Třinec Ústavní zdravotní péče 1000-1499 příspěvková organizace Nemocnice Podlesí, a.s. Třinec Ústavní zdravotní péče 500-999

Slévárny Třinec, a.s. Třinec Výroba odlitků z litiny 500-999

Zdroj dat: vlastní šetření, Registr ekonomických subjektů

84

Tabulka 46 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo, dojížďka za prací (SLDB 2011)

počet ekonomicky aktivní zaměstnaní vyjíždějící dojíždějící Saldo dojížďky obyvatel za prací za prací mimo do obce obec obec celkem % celkem % Celkem Celkem celkem % (denně) (denně) z celk. počtu zaměst. Bystřice 5 197 2 436 46,9 2 245 43,2 967 397 -570 25,4 Hnojník 1 479 672 45,4 627 42,4 322 289 -33 5,3 Komorní 1 250 550 44,0 506 40,5 232 47 -185 36,6 KošařiskaLhotka 354 169 47,7 153 43,2 86 13 -73 47,7 Nýdek 1 990 894 44,9 814 40,9 367 53 -314 38,6 Ropice 1 486 714 48,0 650 43,7 337 82 -255 39,2 Řeka 495 236 47,7 221 44,6 108 16 -92 41,6 Smilovice 714 344 48,2 321 45,0 175 18 -157 48,9 Střítež 981 467 47,6 418 42,6 276 44 -232 55,5 Třinec 36 263 16 926 46,7 15 382 42,4 1 723 6 490 4 767 31,0 Vendryně 4 137 1 949 47,1 1 840 44,5 854 154 -700 38,0 Vělopolí 281 130 46,2 118 42,0 81 6 -75 63,6 SO ORP 54 627 25 487 46,7 23 295 42,6 5 528 7 609 -7 453 32,0 Třinec Zdroj: SLDB 2001

Investice obnovují a rozšiřují majetek podnikatelských subjektů. Přispívají tak i k rozvoji podnikatelských aktivit a k růstu jejich výkonů. To se v konečném dopadu odráží i v daňové výtěžnosti daného regionu. Tento ukazatel představuje zákonem určený podíl, který připadá jednotlivým obcím regionu z vybraných daní, které fyzické a právnické osoby odvádějí do státního rozpočtu. Daňová výtěžnost je z pohledu analýzy výkonnosti regionu považována za nejcennější charakteristiku ekonomické prosperity daného území. V roce 2013 došlo k výraznému nárůstu daňových příjmů v jednotlivých obcích, který byl způsoben novelizací zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům, který podepsal prezident v srpnu 2012. Tato novela zajistila spravedlivější přerozdělování daňových příjmů pro jednotlivé obce a města. Od roku 2011 je daňová výtěžnost na 1 obyvatele v jednotlivých obcích neustále rostoucí.

Tabulka 47 Daňová výtěžnost na 1 obyvatele

Daňová výtěžnost /1 ob. [Kč] Obec 2009 2011 2013 2015 2018 Bystřice 8 539 8 059 11 190 11 693 14 826 Hnojník 7 827 8 621 12 730 14 049 18 648 Komorní Lhotka 8 408 7 930 10 230 10 820 14 022 Košařiska 8 606 9 262 12 450 13 746 18 778 Nýdek 7 784 7 728 9 530 10 472 13 933 Ropice 8 728 7 797 9 810 10 724 13 305 Řeka 8 412 8 646 10 920 12 035 14 303 Smilovice 7 903 7 691 10 970 10 740 14 535 Střítež 7 010 7 408 9 680 10 676 13 657 Třinec 9 930 10 884 12 600 12 750 15 864 Vendryně 7 071 7 537 10 240 10 763 14 197 Vělopolí 6 669 7 412 8 064 8 887 12 323 SO ORP Třinec 8 073 9 880 11 941 12 248 15 428 Zdroj dat: monitor.statnipokladna.cz 85

Obrázek 36 Daňová výtěžnost v obcích SO ORP Třinec

Vzdělanost Kvalitní vzdělání a příprava na povolání pomáhají v boji proti nezaměstnanosti. Obecně platí, že čím vyšší vzdělání, tím je člověk lépe zaměstnatelný a umístitelný.

Vzdělanostní struktura ekonomicky aktivních se liší podle postavení těchto osob v zaměstnání. Mezi zaměstnanými je v porovnání s úhrnem ekonomicky aktivních nadprůměrný podíl osob s úplným středoškolským a s vysokoškolským vzděláním na úkor osob se základním vzděláním. Nejvyšší podíl osob s ukončeným vysokoškolským vzděláním a středoškolským vzděláním s maturitou je mezi zaměstnavateli, nejvyšší podíl vyučených je mezi členy produkčních družstev a mezi ostatními zaměstnanci. V této kategorii je i nejvyšší podíl osob se základním vzděláním.

Tabulka 48 Vzdělanostní skladba

Základní vzdělání Vysokoškolské vzdělání Rozdíl 2011- Rozdíl 2011- 2001 2011 2001 2011 2001 2001 Obec celkem % celkem % celkem % celkem % celkem % celkem % Bystřice 1 034 25,2 810 18,3 -224 -6,9 328 8,0 602 13,6 274 5,6 Hnojník 316 26,1 261 20,3 -55 -5,8 98 8,1 145 11,3 47 3,2 Komorní 294 31,6 196 18,9 -98 -12,7 57 6,1 118 11,3 61 5,2 KošařiskaLhotka 110 35,5 72 23,1 -38 -12,4 6 1,9 26 8,3 20 6,4 Nýdek 519 32,3 405 23,6 -114 -8,7 78 4,9 168 9,8 90 4,9 Ropice 278 25,4 242 19,2 -36 -6,2 76 7,0 143 11,4 67 4,4 Řeka 99 25,6 62 15,0 -37 -10,6 16 4,1 38 9,2 22 5,1 Smilovice 135 27,5 104 17,4 -31 -10,1 25 5,1 98 16,4 73 11,3 Střítež 205 26,0 157 18,4 -48 -7,6 50 6,4 89 10,5 39 4,1 Třinec 8 225 25,4 6 025 19,0 -2 197 -6,4 2 417 7,5 3 450 10,9 1 033 3,4 Vendryně 809 25,5 638 18,1 -171 -7,4 276 8,7 489 13,9 213 5,2 Vělopolí 49 28,3 35 15,5 -14 -12,8 13 7,5 39 17,3 26 9,8 SO ORP Třinec 10 723 23,0 9 007 19,0 -1 716 -4,0 3 440 7,4 5 405 11,3 1 965 3,9 Zdroj dat: SLDB 2001, 2011 86

Z údajů ze Sčítání lidí, domů a bytů v roce 2001 a 2011 je zřejmé, že došlo k poklesu osob pouze se základním vzděláním a k nárůstu počtu osob vysokoškolsky vzdělaných a to jak absolutně tak i procentně. Ke zvýšení počtu vysokoškolsky vzdělaných osob přispěl i fakt, že v Třinci jsou pobočky několika vysokých škol, které se tímto stávají dostupnější.

NEZAMĚSTNANOST SO ORP Třinec je součástí správního obvodu Úřadu práce České republiky - krajské pobočky v Ostravě, kontaktním pracovištěm je Třinec.

Vývoj míry nezaměstnanosti představuje jeden ze základních ukazatelů popisujících situaci na trhu práce s dopadem do mnoha dalších oblastí jako je hospodářský růst a sociální soudržnost.

Tabulka 49 Podíl nezaměstnaných osob

Obec 2007 2010 2015 2016 2017 2018 Bystřice 7,3 7,1 3,8 2,5 1,9 2,0 Hnojník 7,6 7,9 5,3 4,3 3,7 2,7 Komorní Lhotka 8,1 9,4 5,3 3,9 2,6 2,4 Košařiska 11,0 9,4 5,3 3,8 3,1 2,8 Nýdek 9,5 9,5 4,8 3,7 2,2 2,3 Ropice 7,5 8,9 3,9 3,1 2,1 1,8 Řeka 5,9 8,7 2,9 2,5 2,8 2,2 Smilovice 5,8 6,3 3,4 2,6 2,4 1,6 Střítež 8,0 8,5 4,3 2,2 3,1 2,5 Třinec 8,2 7,9 5,7 4,1 3,2 2,5 Vendryně 7,9 5,6 3,2 2,4 2,4 1,4 Vělopolí 10,8 11,8 3,9 2,7 1,6 0,0 SO ORP Třinec 9,3 8,4 5,1 3,7 2,9 2,3 Moravskoslezský kraj 9,6 11,9 8,3 7,2 5,6 4,7 Česká republika 6,0 9,0 6,1 5,1 3,7 3,1 Zdroj dat: www.czso.cz

Podíl nezaměstnaných osob vyjadřuje podíl registrovaných dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15–64 let ze všech trvale bydlících obyvatel ve stejném věku z roční bilance obyvatel.

Obrázek 37 Obce podle podílu nezaměstnaných osob

Zdroj dat: ČSÚ

87

V posledních letech je v SO ORP Třinec nezaměstnanost nižší než je průměr Moravskoslezského kraje i než je celorepublikový průměr.

Zvláště nebezpečná je dlouhodobá nezaměstnanost. Nejedná se o kategorii nezaměstnaných, kteří by neměli práci pouze přechodně (např. sezonní pracovníci), ale jsou to skupiny osob zejména s nižším vzděláním, se zhoršeným zdravotním stavem, s nižším nebo naopak vyšším věkem, ženy s malými dětmi apod. U těchto osob dochází postupně ke ztrátě pracovních návyků a kvalifikace, sociální izolaci apod. Dlouhodobou nezaměstnaností jsou více postiženy ženy než muži. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných osob (= počet uchazečů o zaměstnání v evidenci ÚP déle než 12 měsíců v dané obci/podíl všech trvale bydlících obyvatel ve věkové skupině 15-64 z roční bilance obyvatel dané obce).

Tabulka 50 Podíl dlouhodobé nezaměstnanosti

Obec 2008 2010 2015 2016 2017 2018 Bystřice 1,3 1,8 0,6 0,5 0,4 0,3 Hnojník 0,7 1,3 1,0 1,3 0,9 0,8 Komorní Lhotka 3,0 3,3 1,5 0,7 0,7 0,4 Košařiska 1,7 2,3 0,8 0,8 1,2 0,8 Nýdek 1,5 2,5 1,5 0,7 0,2 0,4 Ropice 1,6 1,9 1,4 1,0 0,4 0,3 Řeka 1,4 1,4 0,6 0,3 0,6 0,3 Smilovice 0,8 1,2 1,2 1,0 1,0 0,6 Střítež 0,9 1,3 2,3 1,2 1,2 0,6 Třinec 1,7 2,4 2,4 1,6 1,1 0,8 Vendryně 1,1 2,2 1,0 0,7 0,4 0,4 Vělopolí 1,6 1,2 1,6 0,5 0,0 0,0 SO ORP Třinec 1,6 2,2 1,9 1,3 0,9 0,7 Zdroj dat: www.czso.cz

V obcích SO ORP Třinec došlo mezi roky 2005-2018 k nárůstu počtu obsazených pracovních míst o 18 % na současných 31 038 obsazených pracovních míst. Nejvýrazněji bylo toto navýšení patrné v obcích Košařiska (81 %), Nýdek (80 %) a Ropice (69 %). Naopak k poklesu došlo v obci Řeka ( -34 %) a Střítež (-19 %).

Tabulka 51 Vývoj počtu obsazených pracovních míst v SO ORP Třinec

Počet obsazených pracovních míst Rozdíl 2005-2018 Obec 2005 2007 2009 2011 2013 2015 2018 Abs. % Bystřice 914 1058 1 141 1 185 1 132 1 167 1 238 324 35 Hnojník 619 671 596 767 788 772 822 203 33 Komorní 162 191 206 203 193 198 214 52 32 Lhotka Košařiska 27 32 50 36 40 49 49 22 81 Nýdek 143 152 188 163 151 182 258 115 80 Ropice 182 185 282 260 288 306 319 137 75 Řeka 87 66 71 101 71 87 57 -30 -34 Smilovice 61 74 61 101 79 101 103 42 69 Střítež 128 168 136 134 115 114 104 -24 -19 Třinec 23467 24619 23833 25035 26272 26649 27144 3677 16 Vělopolí 22 4 4 4 5 8 30 8 36 Vendryně 460 495 527 619 644 639 700 240 52 SO ORP Třinec 26272 27715 27095 28608 29778 30272 31038 4766 18 Zdroj dat: Ministerstvo financí ČR, k 1.12.

88

Tabulka 52 Podíl obsazených pracovních míst na 100 obyvatel ve věkové skupině 15–64 let

Podíl obsazených pracovních míst na 100 Obec obyvatel ve věkové skupině 15–64 let

2013 2018 Bystřice 31,8 35,6 Hnojník 78,7 90,3 Komorní Lhotka 23,7 25,5 Košařiska 15,4 19,5 Nýdek 11,0 19,9 Ropice 26,9 29,5 Řeka 18,7 15,9 Smilovice 15,5 20,6 Střítež 16,3 15,1 Třinec 107,6 119,0 Vělopolí 2,7 16,4 Vendryně 22,1 24,2 SO ORP Třinec 80,1 88,0 Zdroj dat: Ministerstvo financí, CZSO - Veřejná databáze

Výše uvedená tabulka nahradila původní tabulku „Počet pracovních míst na 100 zaměstnaných“, protože údaje o počtu zaměstnaných osob na úrovni obcí již nejsou sledovány. Protože však pořizovatel ÚAP tento ukazatel považuje za relativně důležitý (nízký podíl pracovních míst v dané obci může být důvodem např. pro vymezení plochy pro podnikatelské aktivity v dané obci), byl nahrazen vlastním ukazatelem „Podíl obsazených pracovních míst na 100 obyvatel ve věkové skupině 15– 64 let“.

SDRUŽENÍ OBCÍ Pro hospodářský rozvoj území jsou přínosem i uskupení obcí – mikroregiony a sdružení obcí - prosazující společné zájmy v některých oblastech, především v oblasti koordinování celkového rozvoje území mikroregionu na základě společné strategie, koordinování územních plánů a územního plánování, přímé provádění společných investičních akcí, společný postup při prosazování ekologické stability území, společná propagace mikroregionu v cestovním ruchu. V řešeném území funguje několik takovýchto uskupení:

- Sdružení obcí Jablunkovska – s obcemi Bystřice, Košařiska, Nýdek, Vendryně, (Bocanovice, Bukovec, Dolní Lomná, Horní Lomná, Hrádek, Hrčava, Jablunkov, Milíkov, Mosty u Jablunkova, Návsí, Písečná, Písek – SO ORP Jablunkov), - Sdružení obcí povodí Stonávky – s obcemi Hnojník, Komorní Lhotka, Ropice, Řeka, Smilovice, Střítež, Vělopolí, (Dolní Tošanovice, Horní Tošanovice, Třanovice – SO ORP Frýdek – Místek). - Mikroregion Bystřice - Nýdek - Vendryně.

89

12. REKREACE A CESTOVNÍ RUCH

Z datové báze územně analytických podkladů byly použity tyto jevy: 16, 106

» Cestovní ruch - cestovním ruchem rozumíme soubor činností zaměřených na uspokojování potřeb souvisejících s cestováním a pobytem osob mimo místo trvalého bydliště a obvykle ve volném čase. Jejich cílem je odpočinek, poznávání, zdraví, rozptýlení a zábava, kulturní a sportovní vyžití, služební cesty, tj. získání komplexního zážitku.

» Rekreace - rekreace je forma odpočinku nebo aktivní činnosti ve volném čase vedoucí k nezbytné obnově a rozvoji fyzické a psychické energie člověka. Poskytuje změnu prostředí, vytváří protiváhu monotónní a náročné práce a přispívá, často v přímém styku s přírodou, k pocitu celkové pohody. Doplněna vhodnými zájmy a zálibami poskytuje člověku vnitřní uspokojení, obohacuje jeho intelekt a přispívá k růstu jeho osobnosti.

S vazbou na území je v našich klimatických podmínkách rekreace členěna na zimní, letní a celoroční rekreaci. Z hlediska časových možností rozlišujeme rekreaci na každodenní (v pracovní dny po práci), krátkodobou neboli víkendovou (ve dnech pracovního volna), dlouhodobou (rekreace o dovolené).

KAŽDODENNÍ REKREACE Tento druh rekreace je součástí všedního dne. Omezený rozsah volného času vyžaduje, aby se odbývala v bezprostřední blízkosti bytu, zaměstnání (do 15 minut pěšky), nebo v místě snadno dosažitelném místní hromadnou dopravou (do 30 minut), aby byla dostupná i při obstarávání každodenních povinností. Její náplní může být aktivní odpočinek v přírodě (procházky, koupání, slunění, …) nebo centrech měst v rámci tzv. neformálního společenského styku, který souvisí mj. s podvědomým estetickým vnímáním daného prostředí, (např. v parku, v příměstských lesích, v obytném prostředí v pěší zóně), zahrádkaření, chovatelská a pěstební činnost, četba, sportovní činnost (individuální sport, párový sport a kolektivní sporty), pobyt a hry dětí, různé manuální záliby, relaxační a pohybová činnost často ve sportovních celoročních zařízeních. Slouží ke každodennímu zotavení po skončení zaměstnání nebo školní výuky. Je úzce spjata s bydlením a obecnými zákonitostmi sociálního prostředí, které zase úzce souvisí s urbanismem. Možnost každodenní rekreace hraje důležitou roli při hodnocení a oceňování bytového fondu města. Nové bytové domy a jejich cena je přímo úměrná zázemí, které má byt ve svém okolí. Ve venkovských obcích je důležitá blízká dostupnost v rámci možností rekreačně využitelného krajinného prostředí.

Území vhodná pro každodenní rekreaci najdeme ve všech obcích řešeného území. V každé obci se nacházejí plochy rekreační zeleně – městské a vesnické parky, okolní lesy, zeleň v sídlištích, lesopark v Třinci. Pro sportovní činnost lze v obcích využít tělocvičny a hřiště zejména u základních škol, volně přístupné plochy pro sport – workoutová hřiště, pískoviště, prolézačky.

KRÁTKODOBÁ REKREACE Krátkodobou rekreaci charakterizuje větší rozsah volného času. Je součástí režimu pracovního týdne a náplní dnů pracovního klidu s max. rozpětím čtyř dnů souvislého volna. Přestože řada obyvatel tráví tento čas v místě svého bydliště, plynou z většího fondu volného času vyšší nároky na rekreaci, a to jak na potřebu změny prostředí, tak i na bohatší obsah rekreace. V těžišti zájmu jsou lokality s atraktivním přírodním prostředím, jako jsou např. rozsáhlé, druhově pestré, terénně středně členité, lesní komplexy (významným estetickým faktorem je především délka lesních okrajů, vyhlídek a lučních enkláv), geomorfologicky členité krajiny lesů, luk, polí a vodních ploch, lokality zajímavé geologicky (skalní města, říční kaňony, místa dalekých výhledů apod.). Víkendová rekreace v podmínkách ČR je nejčastěji spojena se stavbami pro rodinnou rekreaci (dále též „chaty nebo chalupy“). Výstavba chat a zahrádkových osad v zázemí měst se začala rozvíjet již za 1. republiky a zejména pak od 50. do 70. let minulého století, čímž značně (převážně negativně) změnila vzhled některých území, zejména říčních údolí. I když dnes již tyto objekty a lokality dále nepřibývají, jsou využívány (zejména v létě) velmi intenzivně. Podstatně příznivější vliv z hlediska objektů individuální rekreace mělo a má chalupářství a to zejména z důvodu záchrany a zvelebení desetitisíců často velmi kvalitních domů mnohdy v rázovitém prostředí. Mnozí městští důchodci se téměř na celý rok přestěhovali na zdravější venkov. Stavby pro rodinnou rekreaci bývají hojně využívány i v rámci letní i zimní rekreace dlouhodobé a to nejen svými majiteli, ale v posledních dvaceti letech bývají často i pronajímány. Atraktivitu a míru využívání krajiny pro víkendovou turistiku ovlivňuje do značné míry již zmíněná

90 hustota turisticky značených cest, v posledních desetiletích i cyklostezek vedených po vedlejších silnicích, zemědělských a lesních účelových cestách. Mají-li tyto stezky kvalitní povrchy, mohou být využity i pro kolečkové brusle, tzv. „in line stezky“. Poměrně novou tendencí je dle zahraničních vzorů i zřizování místních okruhů naučných stezek informujících o lokálních přírodních i kulturních atraktivitách. Stále se zvyšující obliba jezdeckého sportu i v rekreační formě vede k tomu, že v některých zejména příměstských krajinách vznikají odděleně od ostatního provozu tzv. hippostezky. Ve vyšších a na sníh bohatších polohách jsou stále častěji vymezovány speciální trasy lyžařské – běžecké zejména z důvodu jejich separace od tras pěších kvůli udržení stopy. Stále modernější zasněžovací technologie umožňují zřizování sjezdovek a vleků v místech pro tento sport dosud nevyužívaných a s tím i tedy mnohde vítané rozšíření sezóny cestovního ruchu. Zasněžování však vždy vyžaduje v daném místě vodní nádrž příslušného objemu. Z dalších rekreačně sportovních aktivit využívajících volnou krajinu je třeba zmínit alespoň golf, krosové disciplíny nebo paintball. V některých sídlech jsou zdrojem každodenní rekreace i zahrádkové kolonie

Pěší turistika a cykloturistika Turisticky nejpřitažlivější lokality jsou často na seznamu tzv. maloplošných zvláště chráněných území. V řešeném území se nachází 1 národní přírodní rezervace a 4 přírodní rezervace. Téměř 38 % rozlohy řešeného území se nachází v CHKO Beskydy, která je rovněž turisticky zajímavá.

Z hlediska rekreace a cestovního ruchu je řešené území součástí Těšínského Slezska. Třinecká podoblast je tvořena městem Třinec a obcemi Komorní Lhotka, Smilovice, Řeka, Vendryně. Větší část území má horský charakter – zahrnuje hřebenové partie východní části Moravskoslezských Beskyd a severní části Slezských Beskyd, menší část zahrnuje intenzivně osídlenou severní oblast Jablunkovské brázdy.

 Turistické trasy - v zájmovém území se nachází poměrně hustá síť značených tras pro pěší turistiku a cykloturistiku. Významné jsou také naučné stezky a trasa pro hipoturistiku. Turistické trasy procházejí téměř každou obcí, výjimkou jsou obce Ropice a Vělopolí. Obcemi Hnojník a Střítež jsou turistické trasy vedeny jen zčásti – jedná se o turistická východiště. Páteřní (červeně značené) trasy procházejí převážně horskými hřebeny v hraničních liniích zájmového území, na ně se napojují modře, zeleně a žlutě značené trasy vedoucí z centrálních částí obcí.

 Cyklistické trasy procházejí bez výjimky územím každé obce zájmového území. Převážně se jedná o místní cyklotrasy různé délky – v zájmovém území se vyskytuje těchto místních cyklotras celkem 10. Některými obcemi prochází také národní cyklotrasa (č. 46) a evropská cyklotrasa (č. 56), obě jsou vedeny podhůřím Moravskoslezských Beskyd (obce Komorní Lhotka, Košařiska, Smilovice, Třinec, Vendryně) do severozápadní části SO ORP Třinec (obce Ropice, Střítež, Vělopolí). Existuje rovněž magistrála Javorový – Kalužný. Část cyklotras č. 46 a 56 jsou součástí evropské cyklotrasy Greenways Kraków – Morava – Wien. Zájmovým územím procházejí také speciální okruhy, které vedou většinou po stávajících vyznačených cyklotrasách a jsou doplněny specifickým symbolem nebo logem – mezi takovéto okruhy patří Beskydy Radegast Cyklotrack, Radegast Trojmezí a Po stopách hutnictví.

 Hipotrasa vede horským hřebenem, jež tvoří hraniční linii v jižní části zájmového území a dále pokračuje do nižších poloh přes obce Komorní Lhotka, Smilovice a Hnojník mimo území ORP, končí v obci Vělopolí. Částečně se shoduje s turistickou trasou.

 Naučné stezky:  Loučka (Bystřice) - stezka začíná v části Paseky Koliba a končí na samotném vrcholu Loučka ve výšce 835 m. n m., po kterém je stezka pojmenována. Vede například impozantním bukovým lesem nebo po rozsáhlých podhorských jalovcových loukách. Má celkem 5 tematických zastavení, kde se můžeme dozvědět informace o vzniku Těšínských Beskyd, o fauně a floře zdejší části Beskyd, o lidech, kteří Loučku osidlovali a žili zde. Panoramatická fotografie s označením jednotlivých vrcholků umožňuje lepší orientaci.

 Prašivá (Hnojník, Komorní Lhotka) - stezka je hvězdicovitého typu, se středobodem na vrcholu Prašivá a vychází se z jedenácti obcí. Vede zde celkem šest tras, po kterých se na Prašivou běžně chodí, kromě dvou tras jsou všechny vhodné i pro cyklisty na horských

91

kolech. Obtížnost je různá, zahrnuje celkem 26 zastavení a 2 vyhlídková panoramata. Celková délka je 23,5 km.

 Ondrášovo – zbojnické stezky (Komorní Lhotka) –– jde o naučnou stezku, která turisty seznámí s osudem postavy slavného slezského zbojníka Ondráše. Zahrnuje deset informačních tabulí s úvodním textem o Ondrášovi a tematickými texty k místu spojenému s beskydským zbojníkem (v českém a polském jazyce). Zastávky - Godula u Komorní Lhotky, mezi Oldřichovicemi a Karpentnou, na Skalce, na Girové a na Velkém Stožku. Na polské straně jsou to místa polský Těšín, Skoczów, Wielka Czantoria, Wisla a Koniaków/Ochodzita.

 Po stopách salašnictví (Košařiska) – seznamuje návštěvníky s místními tradicemi salašnictví a životem zdejších pastevců. Má 9 zastavení a lze ji absolvovat ve dvou okruzích. Delší měří 9,5km a kratší 5,5km.

 Rytířská stezka (Nýdek) - je dlouhá 10,1 km, přístupná celoročně, má 7 zastavení a převýšení 579 m. Polská část Rytířské stezky je dlouhá 10 km a vede až do lázeňského městečka Ustroň. Na trase je možné dozvědět se zajímavosti z oblasti Čantoryje, příběh Jiřího Třanovského, básníka a evangelického kněze, pověst o rytířích, informace o okolních lesích a jeho zvířecích obyvatelích a také o tom, jak se v oblasti Velké Čantoryje žilo kdysi.

 Jahodná (Třinec) – stezka je dlouhá 4 km, vede lesem a loukami vrchu Jahodná a podává zajímavé informace o problematice ochrany přírody, o přírodním bohatství této oblasti i stavu životního prostředí Třinecka. Zmíněna je i historie těžby vápence a chudých sideritických železných rud, které byly spolu s dřevěným uhlím z místních lesů hlavními surovinami pro výrobu železa. Jedná se o středně těžkou trasu a zahrnuje 12 tematických zastavení.

 Za krásami vendryňské přírody (Vendryně) – stezka se skládá ze dvou samostatných okruhů v délce 10 a 22km. Každá část má 7 zastávek. Lokalizaci území ve 3 geomorfologických celcích doprovází odlišnost přírodních podmínek v geologické, půdní a klimatické sféře, s čímž souvisí i pestrost vegetačních formací se zajímavou flórou a faunou. Prostorová a výškopisná různorodost území zároveň zaručuje pestré výhledy do krajiny. Druhý okruh vede v počáteční fázi územím Jablunkovského průsmyku nivou řeky Olše a podél přítoku Kopytná do Moravskoslezských Beskyd v jižní části Vendryně.

 Stezka pokladů Godula – je dlouhá 4 km a má 7 zastávek. Naučná stezka začíná u hotelu Řeka, vede do sedla pod Godulu a končí na rozcestí Ropičník. Příběhy o pokladech jsou tím hlavním, co návštěvníkům přináší naučná stezka na hoře Godula. Stezka ukazuje poklady známé i méně známé, poklady zakopané v zemi, ale i poklady ukryté v dávné minulosti, poklady lesní, kamenné, ptačí a mnohé jiné.

 Příroda na dotek sídliště - krátká naučná stezka vznikla v létě roku 2017. Prochází revitalizovaným parkem kolem tůněk, které jsou domovem řady chráněných živočichů. Na čtyřech panelech se od průvodce žabáka dovíte více nejen o jejich životě, ale také o stromech a o tom, jak se chovat v přírodě tak, aby netrpěla.

Infrastruktura pro zimní sporty Infrastruktura pro zimní sporty zahrnuje především možnosti pro sjezdové a běžecké lyžování, ostatní infrastruktura je zastoupena malým skokanským můstkem v obci Nýdek a zimním stadionem ve městě Třinec.

V zájmovém území se nachází dva lyžařské areály pro sjezdové lyžování – v obci Řeka a ve městě Třinec. Ski areál Řeka disponuje dvěma sjezdovkami rozdílné obtížnosti. Červená sjezdovka má délku 1300 m, převýšení 390 m a je zasněžována. Je však mimo provoz. Lyžařský vlek na této sjezdovce má přepravní kapacitu 1 300 os/hod. Modrá sjezdovka o délce 450 m a s převýšením 100 m je rovněž zasněžována, navíc je také vybavena osvětlením, lyžařský vlek má přepravní kapacitu 1 300 os/hod. Na této sjezdovce se nachází i dětský vlek (přepravní kapacita 200 os/hod) a areál „Dětský ráj“ pro nejmenší děti – tento areál o délce 70 m a s převýšením 6 m zahrnuje lyžařský vlek o přepravní kapacitě 450 os/hod.

92

Lyžařský areál Javorový vrch na území města Třinec má k dispozici tři sjezdovky – černou, červenou a modrou. Černá sjezdovka (délka 400 m, převýšení 200 m) není zasněžována, je vybavena osvětlením a vlekem s přepravní kapacitou 500 os/hod. Je však mimo provoz. Červená sjezdovka (délka 750 m, převýšení 200 m) je zasněžována, vlek na této sjezdovce má přepravní kapacitu 600 os/hod. Modrá sjezdovka (délka 300 m, převýšení 80 m) je také zasněžována, je zároveň vybavena osvětlením a vlekem s přepravní kapacitou 500 os/hod. Mimo zájmové území se rovněž nachází řada lyžařských areálů, z toho některé na území Polska, které jsou velmi kvalitně vybavené.

Trasy pro běžecké lyžování lze členit na udržované lyžařské trasy a ostatní trasy – většinou pěší turistické trasy využívané i jako lyžařské. Většina tras pro běžecké lyžování se nachází v hřebenových částech Slezských a Moravskoslezských Beskyd a zpravidla tak lemují administrativní hranice jednotlivých obcí. V zájmovém území se nacházejí celkem tři udržované lyžařské trasy. Nejdelší z nich vede od turistické chaty Javorový k turistické chatě Ostrý a dále k horské chatě Kozinec. Druhá trasa směřuje od chaty Ostrý k chatě na Slavíči, třetí trasa vede od chaty Ostrý k chatě Kamenitý. Chata na Slavíči a chata Kamenitý se nacházejí již mimo SO ORP Třinec. Všechny tři uvedené trasy se v některých úsecích shodují.

K běžeckému lyžování lze dále využít tyto trasy – ve Slezských Beskydách od turistické chaty Čantoryje přes Velkou Čantoryji na Velký Stožek, z centra obce Nýdek k chatě Filipka a dále na Groníček (vrchol mimo zájmové území). V Moravskoslezských Beskydách lze využít hřebenovou trasu z Kozubové na Prašivou a od chaty Javorový přes Šindelnou směrem na Kalužný vrch nebo směrem na Příslop. Trasa s větším převýšením vede z centra obce Košařiska k chatě Kamenitý a z třinecké části Tyra k chatě Ostrý.

Doprovodná turistická infrastruktura Doprovodná turistická infrastruktura představuje jednak různá zařízení či areály pro out-doorové a in- doorové aktivity, jednak některá zařízení technické infrastruktury – rozhledny a lanové dráhy. Pro volnočasové aktivity lze využít různá sportovní zařízení (sportovní haly, sportovní centra, squash centra, posilovny, tenisové kurty, fotbalová a víceúčelová hřiště, bazény, koupaliště, bikrosová dráha, atletický stadion), relaxační zařízení (sauny, wellness centra, bylinné lázničky) a zábavní zařízení (areály minigolfu, bowlingové herny).

Příznivci golfu mohou využít rozsáhlý golfový areál v Ropici. Zájmové území poskytuje také možnosti pro horolezectví a paragliding, zastoupeny jsou také jezdecké stáje s možnostmi vyjížděk na koních.

Bazény, relaxační a welness centra se nacházejí v Bystřici, Vendryni a Třinci.

Kulturní předpoklady nejsou v daném území tak významné, jako předpoklady přírodní, přesto je i zde několik atraktivit: - dřevěné kostely – Nýdek, Bystřice, - zachovalé objekty původní lidové architektury – Řeka, Komorní Lhotka, Nýdek, - technické památky – Vápenné pece ve Vendryni, - muzea – Muzeum Třineckých železáren v Třinci, Muz-ic Bystřice,

Jiné zajímavosti:  Komorní Lhotka – bylinné lázně,  typické těšínské roubené chalupy,  prohlášená vesnická památková zóna,  na hranicích s Polskem je na nejvyšší hoře Slezských Beskyd, na vrcholu Velká Čantoryje, turistická rozhledna. Z polské strany sem vede sedačková lanovka.  Pivovar Radas ve Stříteži, Minipivovar Karpentná.

Ve většině obcí se několikrát ročně konají různé kulturní akce. Jsou zaměřeny na připomenutí starých zvyků, tradic či řemesel nebo jsou pojaty jako oslava dané obce a přispívají ke sdružování a lepšímu vzájemnému poznávání občanů. Velké oblibě se těší tradiční bály pořádané různými spolky nebo rodičovskými sdruženími základních škol.

Chaty a chalupy Chaty a chalupy mohou být využívány jak ke krátkodobé, tak k dlouhodobé rekreaci. S ohledem na jejich polohu a vybavení pak mohou být určeny k sezonnímu či celoročnímu využití.

93

Tabulka 53 Byty sloužící k rekreaci

Byty z toho Počet bytů Domy z toho Počet celkem sloužící sloužících celkem sloužící domů k rekreaci k rekreaci/ 100 k rekreaci sloužících bytů k rekreaci/ 100 domů Bystřice 1986 49 2,5 1348 46 3,4 Hnojník 589 18 3,1 390 15 3,8 Komorní 451 57 12,6 385 551 14,3 Lhotka Košařiska 118 2 1,7 88 1 1,14 Nýdek 780 95 12,2 586 95 16,2 Ropice 573 7 1,22 421 7 1,66 Řeka 221 34 15,4 185 36 19,46 Smilovice 297 22 7,4 232 18 7,76 Střítež 361 2 0,55 259 2 0,77 Třinec 15 975 47 0,29 5054 41 0,81 Vendryně 1551 24 1,55 1120 19 1,70 Vělopolí 100 4 4 89 3 3,37 celkem 23 002 361 1,57 10 157 834 8,2 Zdroj dat: ČSÚ, SLDB 2011

Obrázek 38 Neobydlené byty využívané k rekreaci ve vztahu k trvale obydleným bytům

Zdroj dat: ČSÚ, SLDB 2011

94

DLOUHODOBÁ REKREACE Dlouhodobá rekreace je náplní volného času obyvatel o dovolené a školních prázdninách dětí a mládeže. V našich klimatických podmínkách se projevuje větším náporem sezónního charakteru (léto, zima) na rekreační zařízení a služby v kvalitním přírodním prostředí. Nároky na pobyt o dovolené se výrazně změnily v souvislosti s uvolněním hranic, kdy se otevřela možnost cestovat. S postupným zlepšováním ekonomické situace stále významný podíl obyvatelstva využívá v létě i v zimě bohaté nabídky rekreace v zahraničí, se stabilními klimatickými podmínkami a mnohdy s kvalitnějšími a pestřejšími službami pro rekreanty. Zvýšený zájem o zahraniční rekreaci je však jevem celosvětovým. Cestování, poznávání cizích měst i hodnotných přírodních oblastí v zahraničí je v současné době velmi významný fenomén, projevující se v ekonomických přínosech té které země či města. Podmínkou zájmu o danou lokalitu je kvalitní prostředí, poskytující turistům a návštěvníkům města očekávané požitky. Dokud nebudou odstraněny základní nedostatky ve službách a v koncepčním přístupu při řešení rozvojových rekreačních oblastí, nedojde zejména v letním období k přílivu turistů do jinak atraktivních oblastí ČR, vyznačujících se celou řadou hodnot, např. množstvím kulturně historických památek, krásou a rozmanitostí krajiny aj. V posledních deseti letech však souběžně se zvyšováním počtu dní dovolené roste i zájem o domácí rekreaci v ČR. Zvyšují se však nároky nejen na ubytovací standard, ale i na výběr specializovaných aktivit. Může se jednat např. o agroturistiku (tedy pobyty spojené s poznáváním soukromého zemědělství včetně konzumace domácích potravin). Dále může jít o různé sportovní aktivity mimo klasické turistiky a cykloturistiky také o hippoturistiku, jachting, windsurfing, in line bruslení, závěsné létání, ale také wellness a různé další způsoby rekreace a relaxace.

Pro dlouhodobou rekreaci řešené území nabízí pouze několik ubytovacích zařízení s tím, že se hosté budou věnovat pěší turistice či cykloturistice. Ubytování vyššího typu s wellnes je pouze ve Vendryni.

Tabulka 54 Hromadná ubytovací zařízení v jednotlivých obcích

Hromadná Hotel Hotel Penzion Chatová Turistická Ostatní ubytovací 4*/3*/2*/1* garni osada ubytovna zařízení celkem Bystřice 2 - - 2 - - - Hnojník 1 - - - - 1 - Komorní 9 - /1/1/ - 1 4 - - 2 Lhotka Košařiska 1 - - - 1 - - Nýdek 2 - - 1 - 1 - Ropice 1 - - 1 - - - Řeka 7 - /2/ - / - - 3 - 1 1 Smilovice ------Střítež ------Třinec 8 - /1/ - / - - 4 1 1 1 Vendryně 1 - /1/ - / ------Vělopolí ------∑ SO ORP 32 - /5/1/ - 1 14 2 4 4 Třinec

95

13. BEZPEČNOST A OCHRANA OBYVATEL

Z datové báze územně analytických podkladů byly použity tyto jevy: 50a, 84, 109, 110a, 112a, 114

13.1. BEZPEČNOST OBYVATEL

»Ochrana obyvatelstva představuje plnění úkolů v oblasti plánování, organizování a výkonu činností za účelem předcházení vzniku, zajištění připravenosti na mimořádné události a krizové stavy a jejich řešení; ochranou obyvatelstva je dále plnění úkolů civilní obrany. Jedná se tedy o plnění úkolů v souvislosti s ochranou života, zdraví, majetku a životního prostředí při mimořádných událostech a krizových situacích jak nevojenského, tak vojenského charakteru. /

V roce 2018 proběhlo na území Moravskoslezského kraje mapování rizik s výstupy, které označují území s rozdílnou úrovní rizika, zobrazená v mapách rizik. Mapy zobrazují interakci projevů různých typů nebezpečí se zranitelností území a podávají komplexní informaci o zatížení území riziky, jsou zdrojem analýzy ohrožení objektů, komunikačních tras a přírodních útvarů.

Obrázek 39 Mapa rizik

Riziko na území správního obvodu ORP Třinec je poměrně nízké, s výjimkou města Třinec a území, kterým prochází významný železniční koridor a dvě silnice prvních tříd.

NEBEZPEČÍ NA ÚZEMÍ Přirozená povodeň Přirozenou povodní od vodního toku Olše je ohrožena obec Bystřice a město Třinec, kde může být zaplaveno několik desítek budov.

Dalším významným vodním tokem na území správního obvodu ORP Třinec, kde hrozí přirozená povodeň, je Stonávka. Ohrožuje obce Komorní Lhotka a obec Hnojník, kde může být zaplaveno několik budov. 96

Obec Ropice leží nad soutokem řek Olše a Ropičanka. Z toho důvodu je část obce ohrožena přirozenou povodní.

Územím správního obvodu ORP Třinec protékají další menší řeky a potoky, které můžou v území způsobit menší lokální povodně. Zvláštní povodeň: Správní obvod ORP Třinec není ohrožen zvláštní povodní.

Únik nebezpečné látky V územním správním obvodu ORP Třinec se nachází objekty ohrožující své okolí nebezpečnou látkou - ČEZ Distribuce – Rozvodna distrib. soustavy Ropice (olej), Energetika Třinec (hutní plyny – sk. B), Třinecké železárny (hutní plyn – sk. B), Zimní stadion Třinec (amoniak), Zimní stadion WERK ARENA Třinec (amoniak), MINI WERK ARENA Třinec (amoniak), Linde Gas Třinec (kyslík – sk.B), Letní koupaliště Hotel Javor obec Řeka (chlor), Kamenolom Řeka (trhaviny a výbušniny), Krytý bazén STARS Staré město Třinec (chlor), Krytý bazén u ZŠ obec Bystřice (chlor), Letní koupaliště Pod Javorovým Staré město Třinec (chlor), Nemocnice Podlesí Třinec (chlor), Nemocnice Třinec (chlor) a Krytý bazén TENIS HOTEL VITALITY (chlor).

Havárie v silniční dopravě Územím správního obvodu ORP Třinec procházejí dvě významné silnic I. tříd č. 68 a 11.

Havárie v železniční dopravě Územím správního obvodu ORP Třinec procházejí významná železniční koridor: č. 320: Bohumín – Čadca a železniční trať č. 322: Český Těšín - Frýdek-Místek

Zranitelnost území Nejvyšší zranitelnost správního obvodu ORP Třinec se projevuje nejvíce přímo ve městě Třinec, kde je vyšší hustota obyvatel než v ostatních obcích správního obvodu a kde se nachází zvýšená hustota významných objektů, jako jsou školská, kulturní a obchodní zařízení. Zranitelnost území správního obvodu ORP Třinec také zvyšuje skutečnost, že velkou část hranic správního obvodu zároveň tvoří hranici s cizím státem, konkrétně s Polskou republikou.

PREVENCE ZÁVAŽNÝCH H AVÁRIÍ Základním právním předpisem upravujícím oblast prevence závažných havárií je zákon č. 224/2015 Sb. ze dne 12. srpna 2015, o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií).

Pokud množství nebezpečné látky umístěné v objektu je stejné nebo větší než množství uvedené v tabulce č. II přílohy č. 1, případně v součtu dle nebezpečných vlastností dosáhne limitů uvedených v tabulce č. I přílohy č. 1 k výše uvedenému zákonu, je provozovatel povinen zpracovat návrh na zařazení objektu do skupiny A či B. Krajský úřad, na základě předloženého návrhu, rozhodne o zařazení objektu do příslušné skupiny. Pokud množství umístěných nebezpečných látek v objektu nedosahuje stanovených limitů pro zařazení do příslušné skupiny, ale je větší než 2 % ze stanoveného limitu pro zařazení do skupiny A, je uživatel objektu povinen tuto skutečnost protokolárně zaznamenat (protokol o nezařazení) a tento protokol zaslat krajskému úřadu (§4 odst. 3 zákona). Jestliže množství umístěných nebezpečných látek v objektu je rovno nebo menší než 2 % ze stanoveného limitu pro zařazení do skupiny A, pak tuto skutečnost uživatel objektu protokolárně zaznamená a protokol uchová pro účely předložení kontrolním orgánům (§4 odst. 1 zákona). Pro každý objekt či zařízení zařazené do skupiny B je stanovena zóna havarijního plánování. Obyvatelstvo v zóně havarijního plánování je informováno o rizicích, které mohou nebezpečné látky způsobit a pokynech, jak se zachovat v případě závažné havárie informačními brožurami, které vydává krajský úřad. Ve správním obvodu jsou umístěny 3 objekty zařazené do skupiny B, do skupiny A není zařazen žádný objekt.

97

Obrázek 40 Zóna havarijního plánování

Zdroj: geoportal.msk.cz

13.2. OCHRANA OBYVATEL

Objekty civilní ochrany, které poskytují stálý úkryt, jsou na území ORP Třinec evidovány pouze v Třinci.

Na území ORP Třinec se nachází jednotka Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje, jednotky sboru dobrovolných hasičů v Bystřici, Komorní Lhotce, Nýdku, Ropici, Řece, Střítež a Třinci (v 5 městských částech) a jednotka Hasičského záchranného sboru podniku Třineckých železáren.

Mezi objekty důležité pro plnění úkolů Policie ČR na území ORP patří Integrované výjezdové centrum na ul. Frýdecké čp. 848. Ve stavbě Integrovaného výjezdového centra v Třinci je umístěno jednotné pracoviště a prostor pro jednotku požární ochrany Hasičského záchranného sboru, služebnu Městské policie města Třinec, služebnu obvodního oddělení Policie České republiky.

98

B. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

B. a) Zjištění a vyhodnocení pozitiv a negativ v území

1. ŠIRŠÍ ÚZEMNÍ VZTAHY

Pozitiva

Pozitivum Obec

Tradiční vazby na okolní státy – Polsko, Celé SO ORP Třinec Slovensko

Územím prochází mezinárodní komunikace I/11 Celé SO ORP Třinec – dobrá dopravní dostupnost

Územím prochází železnice Bohumín – Žilina – Celé SO ORP Třinec dobrá dopravní dostupnost

Obce jsou součástí OB2 Metropolitní rozvojová Hnojník, Komorní Lhotka, Ropice, Smilovice, oblast Ostrava Střítež, Třinec, Vělopolí

Obce jsou součástí OS13 Rozvojová osa Bystřice, Vendryně Ostrava – Třinec – hranice ČR/Slovensko (- Čadca)

Součást Moravskoslezských Beskyd – příležitosti Celé SO ORP Třinec pro krátkodobou a denní rekreaci

V území se nachází centrum osídlení Celé SO ORP Třinec mikroregionálního významu - Třinec

Negativa

Negativum Obec

Relativně periferní poloha v rámci kraje Celé SO ORP Třinec

2. PROSTOROVÉ A FUNKČNÍ USPOŘÁDÁNÍ ÚZEMÍ

Pozitiva

Pozitivum Obec

Poměrně zachovalá sídelní struktura Celé SO ORP Třinec (kromě „městské“ části Třince, Bystřice, Vendryně)

Vysoký podíl přírodě blízkých ploch Celé SO ORP Třinec

Negativa

Negativum Obec

Sídelní kaše Některé části Třince, Vendryně

99

3. STRUKTURA OSÍDLENÍ

Pozitiva

Pozitivum Obec

Regionální středisko vyššího typu (Třinec) Celé SO ORP Třinec v řešeném území

Pouze dvě obce v území jsou plně obsluhované Košařiska, Vělopolí

Centrum pracovní dojížďky v řešeném území Celé SO ORP Třinec (Třinec)

Jasně definované jádro území Celé SO ORP Třinec

Stabilní sídelní struktura Celé SO ORP Třinec

Negativa

Negativum Obec

Obec mimo FUA Hnojník, Komorní Lhotka

4. SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY A BYDLENÍ

Pozitiva

Pozitivum Obec

Rostoucí počet obyvatel Bystřice, Komorní Lhotka, Nýdek, Ropice, Řeka, Smilovice, Střítež, Vělopolí, Vendryně

Pokles obyvatel starších 65 let Komorní Lhotka

Nízký index stáří (obyvatelstva v kategorii 65+ je Ropice, Řeka, Smilovice, Střítež, Vělopolí méně než kategorii 0-14)

Vysoký podíl obyvatel polské národnosti Bystřice, Košařiska, Ropice, Smilovice, Vendryně (pozitivní vliv na soudržnost obyvatel)

Dostatek pozemků pro výstavbu RD Celé SO ORP Třinec

Dostupnost základní občanské vybavenosti Celé SO ORP Třinec

Existující možnosti společenského a kulturního Celé SO ORP Třinec vyžití

Negativa

Negativum Obec

Pokles obyvatel ve věku 0 - 14 Bystřice, Hnojník, Nýdek, Ropice, Řeka, Střítež, Třinec

Počet dokončených bytů na 1000 ob. nižší než je Komorní Lhotka, Košařiska, Nýdek, Třinec, průměr MSK a ČR Vendryně

Vysoký index stáří (obyvatelstvo v kategorii 65+ Bystřice, Hnojník, Komorní Lhotka, Košařiska,

100 převyšuje kategorii 0-14) Nýdek, Třinec, Vendryně

Pokles počtu obyvatel Hnojník, Košařiska, Třinec

5. PŘÍRODA A KRAJINA

Pozitiva

Pozitivum Obec

Vysoký podíl zvláště chráněných území Komorní Lhotka, Košařiska, Řeka, Smilovice, Třinec, Vendryně

Vysoký koeficient ekologické stability Komorní Lhotka, Košařiska, Nýdek

Zachován rozptýlený způsob zástavby Košařiska, Vělopolí

Zástavba nevybíhá do krajiny Hnojník, Komorní Lhotka, Ropice, Řeka, Smilovice, Střítež

Harmonická krajina, zachovalý krajinný ráz Celé SO ORP Třinec (kromě „městské“ části Třince, Bystřice, Vendryně)

Vysoké procento zeleně Celé SO ORP Třinec

Do území zasahují ZCHÚ, MCHÚ, NATURA Komorní Lhotka, Košařiska, Řeka, Smilovice, 2000 Třinec, Vendryně

Negativa

Negativum Obec

Nízký podíl zvláště chráněných území Bystřice, Hnojník, Nýdek, Ropice, Střítež, Třinec

Nízký koeficient ekologické stability Hnojník, Ropice

Zahuštěná zástavba Bystřice, Nýdek, Třinec, Vendryně

6. VODNÍ REŽIM A HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ

Pozitiva

Pozitivum Obec

Téměř polovina území náleží do CHOPAV Bystřice, Komorní Lhotka, Košařiska, Nýdek, Řeka, Smilovice, Třinec, Vendryně

Poměrně dobrý stav povrchových i podzemních Celé SO ORP Třinec zdrojů vod

Nízký radonový index Celé SO ORP Třinec

Negativa

Negativum Obec

Nízký podíl vodních ploch Celé SO ORP

101

Potenciální plošná poddolovaná území na větší Košařiska, Řeka, Třinec části obce

7. KVALITA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

Pozitiva

Pozitivum Obec

Nízký nebo přechodný radonový index Celý SO ORP Třinec

Obec napojena na kanalizaci Bystřice, Hnojník, Komorní Lhotka, Nýdek, Ropice, Střítež, Třinec, Vendryně

Obec neleží v oblasti se zhoršenou kvalitou Řeka ovzduší (OZKO)

Fungující systém třídění odpadů Celé SO ORP Třinec

Existence sběrného dvora v území Celé SO ORP Třinec

Negativa

Negativum Obec

Hluk okolo průjezdné komunikace Bystřice, Hnojník, Ropice, Střítež, Třinec, Vendryně

Stálý nárůst intenzity dopravy Celé SO ORP Třinec

Část nebo celé území leží v OZKO Bystřice, Hnojník, Komorní Lhotka, Košařiska, Nýdek, Ropice, Smilovice, Střítež, Třinec, Vendryně, Vělopolí

Zhoršené ovzduší díky blízkosti zdrojů znečistění Celé SO ORP Třinec z PL

Obec nemá kanalizaci Košařiska, Řeka, Smilovice, Vělopolí

8. ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA

Pozitiva

Pozitivum Obec

Relativně vysoký podíl ZPF na celkové rozloze Bystřice, Hnojník, Ropice, Smilovice, Střítež, obcí Vělopolí

Díky hospodářským dotacím se zlepšují Celé SO ORP Třinec podmínky v zemědělství a údržba krajiny

Vysoký podíl lesních pozemků na celkové Komorní Lhotka, Košařiska, Nýdek, Řeka rozloze obcí

Vysoký podíl půd 1. a 2. třídy ochrany Ropice

Negativa 102

Negativum Obec

Méně příznivé podmínky pro zemědělství Celý SO ORP Třinec

Vysoký podíl sklonité orné půdy Košařiska, Nýdek, Řeka

Území značně postižené kůrovcovou kalamitou Košařiska, Nýdek, Řeka, Třinec

Nevhodná druhová skladba lesních porostů Celé SO ORP Třinec

Nízký podíl půd 1. a 2. třídy ochrany Košařiska, Střítež, Řeka, Vendryně

9. OBČANSKÁ VYBAVENOST VČETNĚ JEJÍ DOSTUPNO STI A VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ

Pozitiva

Pozitivum Obec

Dobrá dostupnost zdravotnické péče – 2 Celé SO ORP Třinec nemocnice, ordinace praktických lékařů pro děti a dorost, dospělé, odborné ambulance

Dobré pokrytí službami a zařízeními v sociální Celé SO ORP Třinec oblasti

Pokrytí území občanskou vybaveností vyššího Celé SO ORP Třinec stupně – nákupní centra, kina, divadla, bazény

Sportovní zařízení, hřiště alespoň u ZS Celé SO ORP Třinec

Finanční úřad, Katastrální úřad, Úřad práce Celé SO ORP Třinec v řešeném území

Negativa

Negativum Obec

Neúplná základní škola Komorní Lhotka, Košařiska, Ropice, Smilovice, Střítež

Chybějící pošta Košařiska, Řeka, Vělopolí

10. DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA VČETNĚ JEJÍ DOSTUPNOSTI

Pozitiva

Pozitivum Obec

Obce jsou dobře dopravně dostupné - prochází Bystřice, Hnojník, Ropice, Střítež, Třinec, silnice 1. třídy Vendryně

Obce jsou dostupné po železnici Bystřice, Hnojník, Ropice, Střítež, Třinec, Vendryně

103

Obce mají veřejný vodovod Celé SO ORP Třinec

Negativa

Negativum Obec

Obec není plynofikována Vělopolí

Vedení průjezdné dopravy zastavěným územím Bystřice, Hnojník, Střítež, Ropice, Třinec, obce Vendryně

Obec není napojena na ČOV Hnojník, Košařiska, Smilovice, Střítež, Řeka, Vělopolí

Obec nemá kanalizaci Košařiska, Řeka, Smilovice, Vělopolí

11. EKONOMICKÉ A HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY

Pozitiva

Pozitivum Obec

Rostoucí počet podnikatelských subjektů Celé SO ORP Třinec

Rostoucí daňová výtěžnost Celé SO ORP Třinec

Rostoucí úroveň vzdělání (rostoucí počet Celé SO ORP Třinec vysokoškolsky vzdělaných občanů)

Klesající nezaměstnanost, nižší než průměr MSK Celé SO ORP Třinec i ČR

Rostoucí počet obsazených pracovních míst Celé SO ORP Třinec kromě obcí Střítež, Řeka

Relativně stabilní situace místních podnikatelů Celé SO ORP Třinec

Negativa

Negativum Obec

Velká závislost na strategickém zaměstnavateli Celé SO ORP Třinec v oblasti TŽ, a.s.

Pokles počtu obsazených pracovních míst Střítež, Řeka

12. REKREACE A CESTOVNÍ RUCH

Pozitiva

Pozitivum Obec

V území se nachází řada objektů druhého Komorní Lhotka, Nýdek, Řeka bydlení pro individuální rekreaci

Sportovní zařízení – fotbalové hřiště, tenisové Celé SO ORP Třinec kurty, dětské hřiště, venkovní posilovna

104

Negativa

Negativum Obec

Území je atraktivní pouze pro krátkodobou Celé SO ORP Třinec každodenní rekreaci

Území není příliš vybaveno ubytovacími Celé SO ORP Třinec kapacitami ani doprovodnou turistickou infrastrukturou

Nízká atraktivita řešeného území v důsledku Celé SO ORP Třinec nedostatečné propagace cestovního ruchu

V obci chybí atraktivity, které by lákaly k její Celé SO ORP Třinec návštěvě

13. BEZPEČNOST A OCHRANA OBYVATEL

Pozitiva

Pozitivum Obec

Jednotka Hasičského záchranného sboru Třinec Moravskoslezského sboru

Jednotka Sboru dobrovolných hasičů Bystřice, Komorní Lhotka, Nýdek, Ropice, Řeka, Střítež, Třinec

Integrované výjezdové centrum Celé SO ORP Třinec

Sídlo Policie ČR Třinec

Sídlo městské policie Třinec

Sídlo obecní policie Bystřice

Objekty civilní ochrany Třinec

Znalost rizik území ORP Třinec, typů nebezpečí Celé SO ORP Třinec a zranitelnosti území, umožňující nastavit předem akce k ochraně Zpracovaný povodňový plán Bystřice, Nýdek, Řeka, Střítež, Třinec

Negativa

Negativum Obec

Chybějící objekty civilní obrany Bystřice, Hnojník, Komorní Lhotka, Košařiska, Nýdek, Ropice, Řeka, Smilovice, Střítež, Vendryně, Vělopolí

V území se nachází objekty ohrožující své okolí Bystřice, Ropice, Řeka, Třinec, Vendryně nebezpečnou látkou

105

B.b) Vyhodnocení územních podmínek a potenciálů jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje území, včetně jejich vzájemných vazeb a trendů vývoje území

Ke kvalitativnímu zhodnocení byly ze všech sledovaných oblastí vybrány relativně nejdůležitější indikátory, které charakterizují řešené území. Jednou z podmínek pro jejich volbu bylo, aby se dala zjistit z veřejných zdrojů a tím aby byla objektivně měřitelná. Preferovány byly tedy pravidelně zveřejňované výstupy Českého statistického úřadu.

Podle těchto údajů je hodnocena každá obec řešeného území. Hodnota pak může být kladná (označena +) nebo záporná (označena -). V případě kladné hodnoty je daný indikátor lepší, než je průměr v řešeném území nebo v České republice, nebo se prostě jen v dané obci vyskytuje. V případě záporné hodnoty je zjištěná hodnota horší, než zjištěný průměr v SO ORP Třinec nebo v České republice nebo se v dané obci nevyskytuje vůbec. Po ohodnocení území podle výše uvedeného schématu byly sečteny kladné a záporné hodnoty a výsledek byl zapsán do tabulky. Pro každý pilíř bylo zvoleno 7 indikátorů. V jednotlivých pilířích mohou obce získat maximálně +7 bodů a minimálně - 7 bodů. Vyhodnocení územních podmínek jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje území se za každou obec napíše do tabulky, ve které se určí vyváženost vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území jako souhrn hodnocení územních podmínek za jednotlivé pilíře udržitelného rozvoje území. Na základě kombinace vyhodnocení územních podmínek se každá obec zařadí do jedné z osmi kategorií vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území.

Výsledkem je: - stanovení 21 indikátorů udržitelného rozvoje rozdělených do tří pilířů - stanovení úrovně vyváženosti územních podmínek za jednotlivé pilíře – zařazení území obcí do 8 kategorií dle návrhu MMR

Cílem je zvolenými indikátory dát jednotný základ pro hodnocení obcí. Navrhované řešení posuzuje a řadí jednotlivé obce do zvolených kategorií na základě definovaných indikátorů. Předkládané zařazení jednotlivých obcí do příslušných osmi kategorií dle návrhu MMR je tedy nutné brát jako jednotný základ pro konečné vyhodnocení. Navržené indikátory zahrnují pouze část indikátorů, jejichž hodnoty lze v rámci pravidelných aktualizací jednoduše aktualizovat. Pro správné stanovení vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj je nutno do hodnocení zahrnout další posuzované a hodnocené jevy. Nutné je zohlednit místní podmínky a specifika jednotlivých oblastí, vazby na okolí a další dostupné údaje. Indikátory jsme zachovali stejné i v rámci této aktualizace, aby bylo možné vysledovat dlouhodobé trendy a vývoj v území.

Sledované indikátory pro jednotlivé pilíře:

Environmentální pilíř: - území ovlivněná těžbou – zda je (-) daná obec ovlivněna těžbou či nikoli (+) - vodní plochy – zda je podíl vodních ploch na celkové rozloze dané obce vetší (+) či menší (-) než průměrný podíl vodních ploch na rozloze České republiky - překročení imisních limitů – zda je více než 50 % rozlohy daná obce v OZKO(-) či nikoli (+) - koeficient ekologické stability (KES) – zda je v dané obci KES ˃ 0,8 (+) nebo je KES ˂ 0,8 (-) - chráněná území – v dané obci se chráněná území vyskytují (+) nebo nevyskytují (-) - lesnatost – zda je lesnatost v dané obci vyšší (+) než je celorepublikový průměr nebo nižší (-) - čištění odpadních vod – v dané obci dochází k čištění odpadních vod (+) nebo nedochází (-)

Ekonomický pilíř: - dopravní dostupnost – jak je obec dopravně dostupná po různých druzích komunikací a po železnici - podíl obyvatel napojených na vodovod – zda jsou obyvatelé v dané obci napojení na veřejný vodovod (+) či nikoli (-) - podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci – zda se v dané obci nachází veřejná kanalizace a obyvatelé jsou na ni napojeni (+) či nikoli (-) - nezaměstnanost – zda je podíl nezaměstnaných osob v dané obci vyšší (-) než je celorepublikový průměr nebo nižší či stejná (+)

106

- daňová výtěžnost/1ob. – zda je daňová výtěžnost/1ob. v dané obci nižší (-) než je průměr v SO ORP nebo vyšší (+) - podnikatelská aktivita – zda je podnikatelská aktivita v dané obci vyšší (+) než je průměrná podnikatelská aktivita v SO ORP nebo nižší (-) - podíl obsazených pracovních míst na 100 obyvatel ve věkové skupině 15–64 let – zda je tento podíl v dané obci vyšší nebo se velmi blíží (+) průměru za SO ORP Třinec nebo nižší (-) než je průměr za SO ORP Třinec

Soudržnost obyvatel: - dostupnost ORP (do 15 min) – zda je možno do Třince (ORP) z centra dané obce dojet do 15 min (+) či nikoli (-) - demografický vývoj – zda je demografický vývoj v dané obci rostoucí (+) či klesající (-) - věková struktura – zda je počet obyvatel ve věkové kategorii 0-14 v dané obci větší než počet obyvatel ve věkové kategorii 64+ (+) nebo je stav opačný (-) - index stáří – zda je index stáří v dané obci vyšší (-) než 100 nebo je nižší (-) - občanská vybavenost (lékař, škola, pošta) – zda se v dané obci nacházejí (+) všechny tři typy této základní občanské vybavenosti nebo některý typ chybí (-) - bytová výstavba – zda je počet bytů/1000ob/rok vyšší (+) než je průměr v SO ORP Třinec nebo nižší (-) - objekty druhého bydlení – zda je počet lůžek v objektech individuální rekreace/100 ob. vyšší (+) než je průměr za SO ORP Třinec nebo je nižší (-)

Podle takto upravených hodnot byla území obcí dále porovnávána za jednotlivé pilíře a následně pak z hlediska celkového udržitelného rozvoje území. Tento postup a zjištěné hodnoty jsou znázorněny v následující tabulce.

Na základě kombinace vyhodnocení územních podmínek byla každá obec zařazena do jedné z osmi kategorií vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území. Možné kombinace jsou znázorněny v následující tabulce:

Tabulka č. 59 Kombinace vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území

Kategorie Územní podmínky Vyváženost vztahu Vyjádření zařazení územních podmínek v kartogramu obce pro pro pro soudržnost pro udržitelný příznivé hospodářský společenství rozvoj území životní rozvoj obyvatel prostředí

Z H S Dobrý Špatný stav stav 1 + + + Z, H, S Žádné 2a + + - Z, H S S 2b + - + Z, S H H 2c - + + H, S Z Z 3a + - - Z H, S H, S 3b - + - H Z, S Z, S 3c - - + S Z, H Z, H 4 - - - žádné Z, H, S Legenda: + dobrý stav, - špatný stav

Pro dané území – tedy správní území ORP Třinec a na základě zjištěných hodnot byla konečná tabulka územních podmínek vyhodnocena takto:

107

Tabulka č. 60 Územní podmínky jednotlivých obcí dle jednotlivých pilířů

Název obce

c

indikátor Třine ORP

pilíř téma Bystřice Hnojník Lhotka Komorní Košařiska Nýdek Ropice Řeka Smilovice Střítež Třinec Vendryně Vělopolí SO

5 KES + - + + + - + + + + + + +8

Zvláště chráněná území + - + + + - + + - + + - +4

6 Vodní plochy + + - - - - - + + - - + -2

6 Území ovlivněná těžbou + - - + + - - - - - + - -4

7 Překročení imisních limitů - - + + + - + ------4

environmentální 8 Lesnatost - - + + + - + - - + + - 0

10 Čištění odpadních vod + + + - + + - - + + + - +4

Σ ENVIRONMENTÁLNÍ +3 -3 +3 +3 +5 -5 +1 -1 -1 +1 +3 -3 +6

10 Dopravní dostupnost + + - - - + - + + + + - +2

Podíl obyvatel napojených + + + + + + + + + + + + +12

Podílna vodovod obyvatel napojených + + + - + + - - + + + - +4

11 Nezaměstnanostna veřejnou kanalizaci + + + + + + + + + + + + +12

Daňová výtěžnost /1ob. - + - + - - - - - + - - -6

Podnikatelská aktivita + + + + + + + + + - + + +10

Podíl obsazených - + ------+ - - -8

pracovních míst na 100 Σ EKONOMICKobyvatel veÝ věkové +3 +7 +1 +1 +1 +3 -1 +1 +3 +5 +3 -1 +26 skupině 15–64 let 4 Bytová výstavba + + - - - + + + + - - + +2

ekonomický 7 Demografický vývoj + - + - + + + + + - + + +6

Věková struktura - - - - - + - + + - - + -4

Index stáří - - - - - + + + + - - + -2

9 Občanská vybavenost + + - - + - - - - + + - -2

10 Dostupnost(škola, lékař, ORP pošta) (do 15 + - - - + + - - + + + - 0 min) 12 Objekty druhého bydlení - - + + + - + ------4

Σ SOUDRŽNOST OBYVATEL +1 -3 -3 -5 +1 +3 +1 +1 +3 -3 -1 +1 -4

Σ celkem +7 +1 +1 -1 +7 +1 +1 +1 +5 +3 +5 -3 +28

Vyjádření v kartogramu Z S S Z H Z Z S S Z S H

108

Podle této tabulky bylo vyhodnocení vyváženosti podmínek pro udržitelný rozvoj území za jednotlivé obce znázorněno v následujícím kartogramu.

(Pro srovnání je kartogram Vyváženost vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území včetně tabulky Územní podmínky jednotlivých obcí dle jednotlivých pilířů z 1., 2., 3. a 4. úplné aktualizace ÚAP znázorněn v Příloze č. 1)

Obrázek č. 32 kartogram - vyváženost vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území

Ani při co možná největší míře objektivity nelze tento kartogram zpracovat pro všechny obce tak, aby se v něm ve všech případech odrážel skutečný stav v jednotlivých pilířích. Jednotlivé indikátory, které jsou v rámci pilířů posuzovány, musí být stanoveny tak, aby byly vzájemně souměřitelné (tzn., aby byly zjistitelné pro každou obec), aby byly objektivně měřitelné a vzájemně porovnatelné v několika letech za sebou. Zároveň počet indikátorů by pro jednotlivý pilíř neměl být větší než 5 či 6. Tudíž se může stát, že se některá obec bude v některé oblasti ve srovnání s ostatními cítit „nespravedlivě ohodnocena“. Nejpravděpodobnější je to pro oblast životního prostředí, které je často spojováno pouze s oblastí ovzduší. Tudíž by logicky obce, kterými nevede frekventovaná průjezdová komunikace, nejsou v nich žádné větší zdroje znečištění a jsou z velké části zalesněny, často i s nízkou hustotou osídlení, měly být v tomto pilíři hodnoceny lépe než například velké město s výrobními závody, komunikacemi a velkou hustotou osídlení.

VYHODNOCENÍ TRENDŮ VÝVOJE ÚZEMÍ

Od poslední uplynulé aktualizace Územně analytických podkladů SO ORP Třinec v roce 2016 došlo ve většině obcí k mírným posunům územních podmínek pro udržitelný rozvoj. Ke zlepšení došlo u obcí Bystřice (zlepšení v sociodemografické oblasti) a obec je tak ve všech pilířích na udržitelné úrovni, Řeka (sociodemografický), Vělopolí (sociodemografický) a obec se tak dostala z „červené“

109 oblasti, kdy jsou v nerovnováze všechny tři pilíře. Ke zhoršení došlo u obcí Komorní Lhotka, Košařiska, Vendryně (sociodemografický) a Smilovice (environmentální). Na stejné úrovni zůstávají obce Hnojník (v záporné části environmentální a sociodemografický), Nýdek, Ropice a Střítež (environmentální) a Třinec (sociodemografický). Mezi obce, kde jsou všechny tři pilíře v kladné oblasti, patří obce Bystřice a Nýdek.

Environmentální pilíř V územních podmínkách pro environmentální pilíř došlo ke zhoršení v ukazateli Překročení imisních limitů, kdy došlo ke zhoršení u tří obcí. Tento ukazatel je dlouhodobě hodnocen jako negativní, zejména s ohledem na polohu oblasti v blízkosti velkého průmyslového závodu a zdrojů znečištění v sousedním Polsku, z důvodu existence silnice I/11, která územím prochází. Naproti tomu došlo ke zlepšení v oblasti čistění odpadních vod u tří obcí. U těchto obcí však nedošlo k vybudování nové kanalizace, ale pouze k jinému hodnocení indikátoru. V této aktualizaci se pouze posuzuje, zda kanalizace v obci je či nikoliv, neposuzuje se, jaký počet osob je na kanalizaci napojen. Negativně tak jsou hodnoceny již jen čtyři obce, které mají čistění odpadních vod řešeno individuálně u jednotlivých objektů. Celé území je jen minimálně pokryto vodními plochami. Ke zlepšení tohoto stavu by mohly přispět například dotační programy zaměřeny na projekty pro zadržování vody v krajině apod.

Hospodářský pilíř V územních podmínkách pro hospodářský pilíř došlo k výraznému zlepšení především v ukazateli Podíl napojených obyvatel na veřejnou kanalizaci (Hnojník, Ropice, Střítež – vysvětlení viz výše) a ke zhoršení Podnikatelské aktivity v obci Třinec. Ve všech obcích je pozitivně hodnocen ukazatel Nezaměstnanost. Tento však zřejmě bude v příštích letech negativně ovlivněn dopady onemocnění Covid – 19, který se objevil v roce 2020 a s ním spojené dopady na ekonomiku a hospodářství se projeví až v následujících letech. U jiných ukazatelů pohyb nenastal.

Sociální pilíř V územních podmínkách pro soudržnost společenství obyvatel území došlo ke zhoršení v ukazatelích Věková struktura a Index stáří (Košařiska, Vendryně) a ke zlepšení Indexu stáří v Řece. Ke zlepšení Demografického vývoje došlo v Bystřici a Řece a ke zhoršení tohoto ukazatele došlo v Hnojníku. Ke zhoršení ukazatele Občanská vybavenost došlo v obcích Komorní Lhotka a Střítež. V ukazateli Bytová výstavba došlo ke zhoršení u obcí Komorní Lhotka, Košařiska, Nýdek, Vendryně a ke zlepšení v obcích Hnojník, Vělopolí. V tomto pilíři je pozitivní zejména to, že celkově za řešené území dochází k demografickému růstu, i když v Třinci, jako jediném městě, dochází k poklesu počtu obyvatel. Ale tento trend je stejný téměř ve všech městech na území České republiky. Obyvatelé se z měst stěhují do okolních „satelitních“ oblastí, kde jsou ceny pozemků přijatelnější, příroda a klid je blíže a zároveň města se svým zázemím a občanskou vybaveností jsou v dobré dostupové vzdálenosti. Naopak negativním trendem je stárnutí obyvatelstva téměř ve všech obcích a s tím související stoupající index stáří.

110

SEZNAM ZKRATEK

III. TŽK Třetí železniční koridor Abs. Absolutní hodnota aj. a jiné apod. a podobně Atd. a tak dále A ZÚR MSK Aktualizace Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje BaP benzoapyren BPEJ bonitovaná půdně ekologická jednotka czso Český statistický úřad č. číslo ČOV čistírna odpadních vod ČR Česká republika ČSÚ Český statistický úřad dB decibel DP dobývací prostor ES evropská směrnice EVL Evropsky významná lokalita FUA funkční urbanizované území (Functional urbanised area) ha hektar HDP hrubý domácí produkt CH chladné pásmo CHOPAV chráněná oblast povrchové akumulace vod CHKO chráněná krajinná oblast ChLÚ chráněné ložiskové území Kč koruna česká KES koeficient ekologické stability km kilometrů k. ú. katastrální území Ldvn ukazatel hluku pro den-večer-noc LLS místní pracovištní systém (Local labour systém) max. maximální m n.m. metrů nad mořem MMR Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky MPa megapascal MSK Moravskoslezský kraj MŠ mateřská škola MT mírně teplý např. například OB2 Metropolitní rozvojová oblast Ostrava ob/km2 obyvatel na kilometr čtvereční OS13 Rozvojová osa Ostrava – Třinec – hranice ČR/Slovensko (– Čadca) os/hod osoby za hodinu OZKO oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší PL Polsko PN jmenovitý tlak PO ptačí oblasti PR přírodní rezervace příp. případně PÚR ČR Politika územního rozvoje České republiky r. rok Sb. Sbírka zákonů SK Slovenská republika SLDB Sčítání lidu, domů a bytů SO ORP správní obvod obce s rozšířenou působností SWOT Strengths Weaknesses Opportunities Threats tj to je tzn. to znamená tzv. tak zvaný

111

VVN velmi vysoké napětí VVTL velmi vysokotlaký plynovod ÚAP územně analytické podklady ÚP úřad práce ZŠ základní škola ZÚR zásady územního rozvoje ZÚR MSK Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje

SEZNAM ZDROJŮ

1. Městská a obecní databáze ČSÚ 2. Územní generel infrastruktury cestovního ruchu v Beskydech 3. Územní plány obcí, vč. jejich změn 4. Územní plán VÚC Beskydy, vč. změny č. 1 a změny č. 2 5. Plán oblasti povodí Odry 6. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje 7. Porovnání klimatické regionalizace ČR podle Moravce – Votýpky a Quitta 8. Politika územního rozvoje České republiky 9. Program ke zlepšení kvality ovzduší města Třince – správního obvodu obce s rozšířenou působností 10. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 11. Veřejná databáze ČSÚ 12. Výzkumný ústav vod 13. www.czso.cz 14. www.kr-moravskoslezsky.cz 15. www.mfcr.cz 16. www.mpsv.cz 17. www.volby.cz 18. další dostupné zdroje

112

Příloha

Kartogram Vyváženost vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území, včetně tabulky Územní podmínky jednotlivých obcí dle jednotlivých pilířů z 1., 2., 3. a 4. úplné aktualizace ÚAP

Kartogram - vyváženost vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území

1. úplná aktualizace 2010

2. úplná aktualizace 2012

113

3. úplná aktualizace 2014

4. úplná aktualizace 2016

114

1. úplná aktualizace

Název obce

c

Řeka

Nýdek Třinec

Střítež

Ropice

Hnojník

Vělopolí

Bystřice

Vendryně

Smilovice

Košařiska

indikátor Lhotka Komorní

pilíř téma ORP Třine

1 Území ovlivněná těžbou + - - + + - - - - - + - -4 2 Vodní plochy + + - - - - - + + - - + -2

3 Překročení imisních limitů - - - + ------10 4 KES + - + + + - + + + + + + +8

mentální n Zvláště chráněná území + - + + + - + + - + + - +4 5 Lesnatost - - + + + - + - - + + - 0

enviro 6 Čištění odpadních vod + + + - + - - - - + - - -2 Σ ENVIRONMENTÁLNÍ +3 -3 +1 +3 +3 -7 -1 -1 -3 +1 +1 -3 -6 6 Dopravní dostupnost + + - - - + - + + + + - +2 Podíl obyvatel napojených na + + - + + + - - + + + - +4 vodovod Podíl obyvatel napojených na ------+ - - -10 veřejnou kanalizaci 10 Nezaměstnanost + + - - - - + + - - + - -2 Daňová výtěžnost /1ob. + - + + - + + - - + - - 0 Podnikatelská aktivita - + - + - - - + - + + - -2

ekonomický Počet prac.míst na 100 ------+ - - -10 zaměstnaných Σ EKONOMICKÝ +1 +1 -5 -1 -5 -1 -3 -1 -3 +5 +1 -7 -18

6 Dostupnost ORP (do 15 min) + - - - + + - - + + + - 0 7 Demografický vývoj + + + + + + + + + - - - +6

Věková struktura - - + + ------8 Index stáří - - + + - - - + - - - - -6 Občanská vybavenost (škola, + + + - + - - - + + + - +2 lékař, pošta) 8 Bytová výstavba + - + - - + + + - - + + +2

9 Objekty druhého bydlení - - + + + - + + - - - + 0

sociodemografický

Σ SOUDRŽNOST OBYVATEL +1 -3 +5 +1 +1 -1 -1 +1 -1 -3 -1 -3 -4

Σ celkem +5 -5 +1 +3 -1 -9 -5 -1 -7 +3 +1 -13 -28

Vyjádření v kartogramu Z, H H H Z, H, Z, H, Z, Z, S S Z, S H H, H, S S S S

115

2. úplná aktualizace

Název obce

Lhotka

indikátor

pilíř téma Bystřice Hnojník Komorní Košařiska Nýdek Ropice Řeka Smilovice Střítež Třinec Vendryně Vělopolí Třinec SO ORP

1 Území ovlivněná těžbou + - - + + - - - - - + - -4 2 Vodní plochy + + - - - - - + + - - + -2

3 Překročení imisních limitů ------12 4 KES + - + + + - + + + + + + +8 Zvláště chráněná území + - + + + - + + - + + - +4 5 Lesnatost - - + + + - + - - + + - 0

environmentální 6 Čištění odpadních vod + - + - + - - - - + + - -2 Σ ENVIRONMENTÁLNÍ +3 -5 +1 +1 +3 -7 -1 -1 -3 +1 +3 -3 -8

6 Dopravní dostupnost + + - - - + - + + + + - +2 Podíl obyvatel napojených + + + + + + + + + + + + +12

Podílna vodovod obyvatel napojených + - + - + - - - - + + - -2

10 Nezaměstnanostna veřejnou kanalizaci + + + + + + + + - + + - +8 Daňová výtěžnost /1ob. ------+ - - -10 Podnikatelská aktivita - + - + - - - + - + - + -2

ekonomický Počet prac. míst na 100 - + ------+ - - -8 zaměstnaných Σ EKONOMICKÝ +1 +3 -1 -1 -1 -1 -3 +1 -3 +7 +1 -3 0

6 Dostupnost ORP (do 15 min) + - - - + + - - + + + - 0 7 Demografický vývoj + - + - + + + + - - + - +2

Věková struktura - - + + - - - + - - - - -6 Index stáří + - - + - + + + + - + + +4 Občanská vybavenost + + + - + - - - + + + - +2 (škola, lékař, pošta) 8 Bytová výstavba + + + - - + + + - - + + +4 9 Objekty druhého bydlení - - + + + - + ------4

sociodemografický Σ SOUDRŽNOST OBYVATEL +3 -3 +3 -1 +1 +1 +1 +1 -1 -3 +3 -3 +2

Σ celkem +7 -5 +3 -1 +3 -7 -3 +1 -7 +5 +7 -9 -6

Z H H H Z Z Z Z S Z

Vyjádření v kartogramu S S H H H H

S S

116

3. úplná aktualizace 2014

Název obce

indikátor

pilíř téma Bystřice Hnojník Lhotka Komorní Košařiska Nýdek Ropice Řeka Smilovice Střítež Třinec Vendryně Vělopolí Třinec SO ORP

1 Území ovlivněná těžbou + - - + + - - - - - + - -4 2 Vodní plochy + + - - - - - + + - - + -2

3 Překročení imisních limitů ------12 4 KES + - + + + - + + + + + + +8 Zvláště chráněná území + - + + + - + + - + + - +4 5 Lesnatost - - + + + - + - - + + - 0

environmentální 6 Čištění odpadních vod + - + - + - - - - + + - -2 Σ ENVIRONMENTÁLNÍ +3 -5 +1 +1 +3 -7 -1 -1 -3 +1 +3 -3 -8

6 Dopravní dostupnost + + - - - + - + + + + - +2 Podíl obyvatel napojených + + + + + + + + + + + + +12

Podílna vodovod obyvatel napojených + - + - + - - - - + + - -2

10 Nezaměstnanostna veřejnou kanalizaci + + + - + + + + + - + + +12 Daňová výtěžnost /1ob. - + - + - - - - - + - - -6 Podnikatelská aktivita + + - + - - + + + - + + +4

ekonomický Počet prac. míst na - + ------+ - - -8 100zaměstnaných Σ EKONOMICKÝ +3 +5 -1 -1 -1 -1 -1 +1 +1 +3 +3 -1 +10

6 Dostupnost ORP (do 15 min) + - - - + + - - + + + - 0 7 Demografický vývoj + - + - + + + + + - + + +6

Věková struktura - - - + - + + + + - + + +2 Index stáří - - - + - + + + + - + + +2 Občanská vybavenost + + + - + - - - + + + - +2 (škola, lékař, pošta) 8 Bytová výstavba + - + - - + + - - - + + 0 9 Objekty druhého bydlení - - + + + - + ------4

sociodemografický + Σ SOUDRŽNOST OBYVATEL +1 -5 +1 -1 +1 +3 +3 -1 +3 -3 +5 +8 1

+1 - Σ celkem +7 -5 +1 -1 +3 -5 +1 -1 +1 +1 +10 1 3

Z H H H Z Z Z Z S Z Vyjádření v kartogramu S S H H S H

117

4. úplná aktualizace

Název obce

c

ice indikátor Třine ORP

pilíř téma Bystřice Hnojník Lhotka Komorní Košařiska Nýdek Rop Řeka Smilovice Střítež Třinec Vendryně Vělopolí SO

1 Území ovlivněná těžbou + - - + + - - - - - + - -4 2 Vodní plochy + + - - - - - + + - - + -2

3 Překročení imisních limitů + - + + + - + + - + - - +2 4 KES + - + + + - + + + + + + +8 Zvláště chráněná území + - + + + - + + - + + - +4 5 Lesnatost - - + + + - + - - + + - 0

environmentální 6 Čištění odpadních vod + - + - + - - - - + + - -2 Σ ENVIRONMENTÁLNÍ +5 -5 +3 +3 +5 -7 +1 +1 -3 +3 +3 -3 +6

6 Dopravní dostupnost + + - - - + - + + + + - +2 Podíl obyvatel napojených na + + + + + + + + + + + + +12 vodovod Podíl obyvatel napojených na + - + - + - - - - + + - -2

veřejnou kanalizaci 10 Nezaměstnanost + + + + + + + + + + + + +12 Daňová výtěžnost /1ob. - + - + - - - - - + - - -6 Podnikatelská aktivita + + + + + + + + + + + + +12 ekonomický Podíl obsazených pracovních - + ------+ - - -8 míst na 100 obyvatel ve věkové skupině 15–64 let Σ EKONOMICKÝ +3 +5 +1 +1 +1 +1 -1 +1 +1 +7 +3 -1 +22

6 Dostupnost ORP (do 15 min) + - - - + + - - + + + - 0 7 Demografický vývoj - + + - + + - + + - + + +4

Věková struktura - - - + - + - + + - + + 0 Index stáří - - - + - + - + + - + + 0 Občanská vybavenost (škola, + + + - + - - - + + + - +2 lékař, pošta) 8 Bytová výstavba + - + + + + + + + - + - +6 9 Objekty druhého bydlení - - + + + - + ------4

sociodemografický Σ SOUDRŽNOST OBYVATEL -1 -3 +1 +1 +3 +3 -3 +1 +5 -3 +5 -1 +8

+1 +3 Σ celkem +7 -3 +5 +5 +9 -3 -3 +3 +3 +7 -5 1 6

S Z Z H Z S Z

S S H Vyjádření v kartogramu S

118