Časopis Klubu kaktusá řů v Ostrav ě

Číslo 382. Ro čník 38. Zá ří 2009

Gasteria croucheri Baker, J. Linn. Soc., Bot. 18: 196, 1880.

.

Z literatury

Kakteen und andere Sukkulenten č. 6 / 2006

Bohat ě kvetoucí rebucie s dlouhými, k řídov ě bílými trny, je vždy ozdobou sbírky, i když jí chybí jméno. Jedna z takových „anonymních“ rebucií, s věncem pom ěrn ě velkých, syt ě žlutých kv ětů natolik upoutala redaktora, že její snímek uve řejnil na titulní stran ě. Dev ět stran tohoto čísla je v ěnováno historii a p ěstování rodu Sempervivum . Net řesky jsou oblíbeny zejména mezi skalni čká ři, ale po shlédnutí 19 snímk ů, které ilustrují článek, nepochybn ě i řada kaktusá řů zatouží za řadit net řesky mezi kaktusy ve své sbírce. Jejich český název vychází z představy, že do míst a budov osázených net řesky blesk neuhodí. Latinský název znamená „stále žijící“ a sv ědčí o mimo řádné životaschopnosti a odolnosti t ěchto sukulent ů. P řes usilovné a dlouhé studium stále není jasné z kolika druh ů se tento rod skládá. Popsáno bylo asi 200 druh ů, botanicky uznaných je jen kolem 60, nabízí se však zhruba 3000 odr ůd. Na vin ě je p ředevším snadné k řížení net řesk ů jak v přírod ě, tak zám ěrné u šlechtitel ů. Net řesky pat řily mezi vyhledávané lé čivé rostliny. Š ťáva z rozma čkaných list ů sloužila k hojení ran, bolák ů, k odstra ňování bradavic, k potla čování sv ědění p ři svrabu, nebo po poštípání hmyzem. Doporu čovalo se p řiložení rozkousnutého listu na bolavý zub, p říprava čaje proti bolestem v krku, proti zažívacím potížím, p ři zán ětu mo čových cest ale i ke zvýšení potence a sexuálního apetýtu. Jen pozor, všeho moc škodí. Net řesky rostou na horách celé Evropy, západní Asie a Maroka. Up řednost ňují výsluní a propustný substrát, ve vlhku ztrácí typický vzhled, r ůžice vytáhlých list ů jsou široce rozev řené a snadno podléhají šk ůdc ům a hnilob ě. Vybarvení list ů se m ění v pr ůběhu roku a závisí na intenzit ě slune čních paprsk ů. Velký vliv p ři p ěstování má také dostatek živin a p řídavek perlitu, keramzitu, nebo hrubšího, propraného písku. Na povrchu substrátu je vhodná slabší vrstva kamenné drt ě, umož ňující rychlejší oschnutí kr čků r ůžic, na pH p ůdy p říliš nezáleží. Množí se nej čast ěji odd ělky dce řiných r ůžic a stolony s odnožemi. Zejména makrosnímky po četných kv ětenství odhalí krásu a barevnost kv ětů net řesků, která sahá od bílé, p řes žlutou (výjime čnou), r ůžovou (nej čast ější), až po syt ě karmínovou. Mnohem delší dobu než kv ěty zdobí net řesky r ůžice list ů r ůzných barev, tvar ů a složení. Seriál doporu čovaných rostlin pokra čuje snímky a pokyny o t ěchto druzích: Escobaria emskoetteriana (blízce p říbuzné jsou Escobaria bella a runyonii . Až 5 cm vysoké t ělo siln ě odnožuje, má nápadn ě dlouhé (3 cm) žlutobílé kv ěty s červeným proužkem na zevní stran ě petál ů. P ěstovat v čist ě minerálním substrátu, celoro čně na slunci, t ěsn ě pod sklem. V lét ě opakovat zálivku, ale nep řemok řit, v zim ě sucho a 8-10°C); Lobivia famatimensis (drobná, pomalu rostoucí, s hezkými p řiléhavými trny a relativn ě velkými zlatožlutými kv ěty. Pochází z argentinské Sierra de Famatima. Vhodný je minerální substrát s menší p řím ěsí humusu, v lét ě vydatn ější zálivka, p ři ochran ě p řed delšími dešti m ůže být i venku. Zimovat v suchu a velmi chladn ě, sta čí 5°C); Mammilaria albicans (roste na Baja California v Mexiku, vyniká hustými trny a velkými kv ěty, tvo řícími v ěnec v blízkosti temene. Mají nápadné syt ě purpurové laloky blizny, daleko p řesahující prašníky. Vyžaduje čist ě minerální substrát, hodn ě tepla a slunce, opatrnou zálivku v lét ě, zimování v suchu p ři 10°C); Tubinicarpus macrochele subsp. frailensis (vyzna čuje se bílým kv ětem s bílou bliznou, za číná kvést již v únoru-kv ětnu, pochází z vápencových poho ří u Matehuala, Mexiko. Dob ře roste v minerálním substrátu s přídavkem vápníku, vyžaduje výsluní a

v lét ě opakovanou bohatší zálivku. V zim ě chladno /8-10°C/ a sucho); Aloe haworthioides (bylo popsáno 1886, p řesto je dnes p ěstováno jen vzácn ě. Pochází z Madagaskaru kde roste na št ěrkových plochách z ruly a k řemene. Nevelké t ělo tvo ří malý kmínek s hustou r ůžicí jemn ě ozubených list ů. Vyžaduje sv ětlo ale ochranu před poledním sluncem, opatrnou zálivku a zimování v chladu a tém ěř nasucho. Množí se výsevem a postraními odnožemi); Monadenium coccineum (snadno pěstitelný a bohat ě kvetoucí p ředstavitel čeledi pryšcovitých. Kv ětní cyanthia jsou rum ělkov ě červená, z řepovitého zásobního ko řene rostou válcovité stonky s přisedlými kopinatými masitými listy, které v zim ě v ětšinou opadají. Pís čitý substrát, v lét ě opakovaná bohatší zálivka, v zim ě sucho a chladno. Snadno se množí řízkováním stonku, vyron ěné mléko je t řeba opláchnout a ot řít, pak po týdnu zako řeňovat). Vtipný článek o chovu „lv ů“ ve skleníku s kaktusy p řesv ědčí čtená ře, že stojí za to všímat si všeho, co se ve sbírce d ěje. Popisuje své poznatky o chování larev mravkolv ů, živících se mravenci a vším živým, co sklouzne do jejich pasti – jamky v písku. Celý vývoj od vají čka do dosp ělce, kterým je hmyz z řádu sí ťok řídlých, podobající se znám ějším vážkám, trvá 3 roky. Článek provází 6 snímk ů. Coryphanta maiz-tablasensis byla popsána Backebergem v roce 1949. Má ploše kulovité t ělo o Ø až 7 cm, které je z větší části ukryto v zemi a p řechází do řepovitého ko řene o délce až 50 cm. V stá ří odnožuje za vzniku velkých skupin hlav. Pokožka je matn ě tmavozelená, temeno, mladé axily a areoly kryje bílá vlna. Z areol vyr ůstají 4-7 silné, k tělu p řiléhavé, až 1 cm dlouhé, hn ědo černé, pozd ěji šednoucí krajní trny, st řední nemá. Slab ě vonící kv ět v temeni o Ø 4 cm má trychtý řovitý tvar. Sepály zevn ě na červenale zelené se žlutozelenými okraji, jemn ě zoubkované petály jsou krémov ě bílé, čnělka a blizna bílé. Roste v mexickém státu San Luis Potosi na půdách s vyšším podílem vápence a zv ětralé sádry. Stanovišt ě je však ohroženo zem ědělci a stavbou silnic. Množí se výsevem dob ře vyzrálých semen, vyžaduje hluboké ko řená če, propustný substrát s přídavkem jílu. Od b řezna do zá ří zalévat s přestávkou v dob ě nejv ětších veder. Zimovat v chladnu a suchu (2 snímky). Rebutia jujuyana (název podle místa nálezu) byla popsána Rauschem roku 1973. Má kulovité, z řídka odnožující t ělo o Ø 4 cm, se sv ětle zelenou pokožkou. Spirálovit ě uspo řádaná žebra se skládají z bradavek, na nichž b ělo až žlutoplstnaté areoly nesou 18-20 št ětinatých, odstávajících, nažloutlých krajních trnů a 5-7 st ředních, až 15 mm dlouhých, jehlovitých trnů, žlutých s hn ědou špi čkou. Kv ět o Ø 35 mm má zevní okv ětní plátky fialov ě r ůžové s oranžovými okraji, vnit řní plátky jsou oranžové. Hojn ě roste v argentinské provincii Jujuy. Časn ě a bohat ě kvete i u za čáte čník ů, pokud jí poskytnou dob ře osv ětlené a vzdušné stanovišt ě, chrán ěné před vysokými teplotami. Vhodná pro pa řeništní kulturu, pozor ale na svilušky. Minerální substrát, zimování na sv ětle a v chladnu podporuje násadu poupat (snímek kvetoucí rostliny). Rod Sulcorebutia , dnes p řiřazený do velkorodu Rebutia , je pom ěrn ě mladá, stále se ješt ě vyvíjející skupina vysokohorských kaktus ů, která si získala srdce pěstitel ů svými v ětšinou hezky uspo řádanými trny a bohatstvím pom ěrn ě velkých kv ětů v různých odstínech žluté a červené barvy. Autor článku probírá historii rodu a na p říkladu Sulcorebutia breviflora dokládá variabilitu tohoto druhu. Platn ě či neplatn ě byly popsány čty ři variety ( breviflora WK32, laui L 314, haseltonii se 13 formami a sb ěratelskými čísly, subvar. viridior L 313). Liší se mezi sebou r ůzn ě postavenými trny, jejich hustotou, barvou, zabarvením pokožky, kv ětů, jejich velikostí i zbarvením poupat. Až na var. haseltonii L 980 s rum ělkovými kv ěty se sv ětlejším st ředem a na var. laui L 314 s oranžov ě žlutým, s růžovým kv ětem nebo s fialovým

kv ětem, všechny ostatní mají kv ěty v různých odstínech žluté barvy. Rostou na strmých st ěnách dlouhého a hlubokého údolí řeky Caine (Bolívie). Za poznávací znak sulkorebucií byl kdysi považován plís ňový pach jejich kv ětů, kulovitý tvar t ěla a řepovitý ko řen. P ěstování sulkorebucií je jednoduché. V lét ě jim prospívá venkovní stanovišt ě, chrán ěné p řed déle trvajícím dešt ěm a dob ře prov ětrávané. Propustný substrát, hluboký ko řená č, vydatná zálivka, ale až po úplném vyschnutí substrátu. Autor doporu čuje p řidat do zálivky hnojivo ze zkvašených kop řiv, p řesli čkový extrakt a pro zvlášt ě bohaté kv ěty také tinkturu z kozlíku léka řského, tzv. baldriánské kapky. V zim ě snáší teploty kolem bodu mrazu, naopak teplejší zimování snižuje násadu kv ětů. Celkem 13 snímk ů r ůzných variet a forem Sulcorebutia breviflora ukazuje krásu a prom ěnlivost tohoto druhu. A. Mordhorst publikuje své poznatky ze sledování jarního p říjmu vody u Echinocereus reichenbachii subsp. perbellus . Siln ě scvrklá rostlina již za 2 týdny po orosení vlažnou vodou nasadila malá poupata. Po lehké zálivce za další 2 týdny tělo se zv ětšilo a protáhlo a za další dva týdny bylo pln ě napité, m ělo žebra a areoly rozestoupené, prvé poup ě za čalo kvést. (6 snímk ů). Je známo, že d řevnaté pletivo n ěkterých velkých cereus ů ( Trichocereus pasacana, Carnegia gigantea) , ale také eulychnií a r ůzných opuncií, užívají domorodci k výrob ě nábytku, ke stavb ě domk ů, hudebních nástroj ů, hra ček, nádobí i turistických upomínek. Co se nehodí poslouží k topení. P řekvapující je však zjišt ění, že v Bolivii, kde roste nejvíce r ůzných druh ů kaktus ů, lze najít po četné porosty trichocereus ů i v oblastech, kde neroste tém ěř nic jiného. V tzv. bolivijské „mrazni čce“, což je oblast kolem velkého solného jezera u Uyuni, ve výšce 3700 m, bi čovaná píse čnými bou řemi a s teplotami klesajícími až k –15°C, je zpraco vávání „d řeva trichocereus ů“ hlavní pracovní náplní zdejších obyvatel (4 snímky).

MUDr. Vladimír Plesník

Drobni čky

♣ Zdá se, že specializované sekce nejsou dnes tak přitažlivé a kaktusá ři využívané jak tomu bylo dříve. Nap ř. z výro ční zprávy o činnosti sekce Astrophytum za rok 2005 vyplývá, že m ěla jen 20 člen ů z celého N ěmecka. Dvakrát se sešli (Wiesbaden, Erfurt) a probírali p říbuznost rostlin tzv. Komplexu Capricorne . Pat ří do něj A. capricorne variety major, minor, senile, senile aureum, niveum a dokonce niveum nudum, údajn ě také A. krausii, A. crassispinoides. Zvláštní pozornost věnovali identifikaci astrofyta, které je vyobrazeno v knize Haage/Sadovský „Kakteensterne“ a jehož popis a jméno A. crassispinum Möller“ je na stran ě 56. Na druhé sch ůzce se zabývali p ěstováním A. myriostigma a k říženc ů r ůzných druh ů astrofyt. Založili internetovou stránku, http://www.ag-astrophytum.de , a registr všech publikací o astrofytech. Na dvacet lidí to není práv ě malá činnost. ♣ Berlínští kaktusá ři jednou ro čně vydávají cca 40 stránkovou brožuru s názvem „Berliner Kakteenblätter. V roce 2006 vyšlo již 6. číslo, celé v ěnované rodu Agave. Obsahuje víc než 60 vybraných barevných snímk ů agáví jak na nalezištích v Americe, tak ve sbírkách a firmách z celého sv ěta. Zvláštní pozornost si zaslouží druhy, které venku snáší i st ředoevropské zimy.

MUDr. Vladimír Plesník

Recenze

Franziska a Richard Wolf: Socotra (Paradise of Succulents in the Indian Ocean) Vydalo: Austria, 2007, pevná vazba, 204 stran, rozm ěr 245x173, n ěmecky/anglicky, 379 barevných + 1 čb. fotografie, ISBN 978-3-200-00930-1. Zdroj v ČR: www.palkowitschia.cz

Ostrov Socotra pat ří dlouhodob ě mezi p řírodov ědci vyhledávanou destinaci zejména pro dosavadní zachovalost zna čného množství fascinujících rostlinných i živo čišných druh ů, z nichž je v ětšina endemitních. Získat povolení ke vstupu na ostrov vyžaduje zdlouhavé jednání s mnoha ú řady a proto každý, kdo Socotru navštíví a navíc svá pozorování zve řejní, vykoná záslužný skutek. Kniha rakouských autor ů není vyložen ě knihou o rostlinách, p řesto m ě velmi upoutala. Jedná se v podstat ě o poutav ě podané, a množstvím kvalitních fotografií dokreslené, zdokumentování cesty na tento ostrovní ráj. Auto ři v úvodních kapitolách čtená ře seznamují s historií ostrova, s jeho krajinou i s okolním oceánem. Ostatn ě transfer autor ů na Socotru probíhal práv ě po vod ě a každý cestovatel ví, že plavba v Indickém oceánu je samostatnou kapitolou. Po p řistání v Hadibu následovalo zkoumání a poznávání severního pob řeží, skalních útvar ů i polopouští. Nechybí přiblížení života rybá řských osad, seznámení se s náboženskou kulturou a pozorování oby čejných lidí. M ůžeme prohlížet fotografie krab ů, chameleon ů ( Ch. monachus ) či rozli čného hmyzu. Z rostlinné říše bych vyzvednul p řekrásné Dorstenia gigas , Euphorbia arbuscula, Dracaena cinnabari, Aloe perryi, Caraluma socotrana, cissusy, kalanchoe a samoz řejm ě Adenium socotranum . V textové části je napsáno vše pot řebné, co od cestopisu s botanickým zam ěř ením m ůže čtená ř o čekávat. P ředstavy o ostrovní krajin ě, lidech, flo ře i faun ě umoc ňuje více než 370 kvalitních barevných fotografií. Publikaci hodnotím velmi pozitivn ě, a myslím, že by nem ěla chyb ět v knihovn ě každého cestovatele i milovníka flóry tohoto kouzelného ostrova.

Mark Dimmitt, Gene Joseph, David Palzkill: Adenium: Sculptural Elegance, Floral Extravagance Vydalo: Scathingly Brilliant Idea, Arizona USA, 2009, m ěkká vazba, 152 stran, rozm ěr 242x185, anglicky, 490 barevných fotografií. Zdroj v ČR: www.palkowitschia.cz

V dubnu 2009 vyšla nová publikace o adeniích, kdy je hned na první pohled jasné, že si tato monografie najde p říznivce jak mezi zkušenými p ěstiteli, tak i mezi laiky. Text je psán srozumitelnou a čtivou angli čtinou, je rozd ělen do 6 základních kapitol. Po stru čném úvodu následuje čty řicetistránkový elaborát týkající se jednotlivých druh ů ( A. obesum, multiflorum, swazicum, boehmianum, oleifolium, somalense, crispum, arabicum, socotranum, sp. Tanzania a sp. Oman). Každý taxon je zdokumentován množstvím fotografií detail ů rostlin z přírody i kultury (list, kv ět, kůra), p řírodních stanoviš ť i p ěstíren. Rovn ěž čty řicetistránková kapitola o hybridech a kultivarech je rozd ělena do podkapitol podle barvy kv ětu popisovaných rostlin a dále podle rodi čů mezidruhových hybrid ů. Čtvrtá kapitola objas ňuje historii p ěstování adenií jako okrasných rostlin a následují praktické p ěstitelské rady. Diskutovány jsou základní podmínky pro zdárný r ůst zdravých rostlin, a to sv ětlo, zálivka, teplota a vlhkost, substrát, p řesazování a zimování, a rovn ěž nechybí informace o šk ůdcích a onemocn ěních adenií. Poslední kapitola je v ěnována výsev ům semen a vegetativnímu množení. Nechybí zde praktické rady a ukázky roubování, vzdušného hřížení nebo informace o tká ňových kulturách. Pakliže n ěkdo není zcela zb ěhlý v jazyce anglickém, pak mi m ůže v ěř it, že publikované fotografie mají tak silnou vypovídací hodnotu, že stojí za to si recenzované dílo po řídit do knihovny jen pro tyto překrásné snímky. Pozorný čitatel by i v této publikaci našel n ějaké „mouchy“, ale vzhledem k náplni díla je považuji za nepodstatné. Ovšem pro majitele této skv ělé publikace a pro úplnost recenze uvádím vybrané „chybi čky“. str. 13, obr. 9, fotografie není z Mauritanie ale z Kamerunu (Benoue Národní Park). str. 47, obr. 108 a 109 – oba snímky pocházejí od Borise Vrškového a fotografie po řídil ve východním Yemenu v blízkosti Hvai, nikoli v Ománu. str. 65, obr. 44, jedná se o „Yolk Fragrance“ z thaiwanské produkce, nikoli kultivar 'Arctic Snow'. str. 70 v kapitole o hybridech: tzv. „ arabicum “ cv. 'Golden Crown', 'Petch Ban Na', Ra Chi Nee Pan Dok' nejsou hybridy nebo kultivary, ale pouze malé r ůstové formy vzešlé z výsev ů A. arabicum. str. 78, obr. 91, jedná se pravd ěpodobn ě o netypicky zbarvený cv. 'Harry Potter'. str. 106 nep řesná informace. A swazicum a A. oleifolium snesou mnohem nižší teploty než udávaných 15 °C. Roman Štarha

Gasteria acinacifolia Gasteria batesiana

Rod Gasteria Duval ( Aloaceae )

Rostliny endemitického rodu Gasteria rostou výhradn ě v jižní Africe, a to od jihozápadní Namibie po jih RSA. Nejv ětší koncentrace druh ů je v RSA mezi Grahamstown a Uniondale. Velikost list ů gastérií je od n ěkolika desítek mm ( G. liliputana ) až po tém ěř metr ( G. acinacifolia ). V ětšina gastérií je ovšem vzr ůstu nevelkého, což rostliny p ředur čuje k pěstování v kultu ře, kdy navíc jsou gastérie mnohem mén ě náro čné na vodu než Aloe. V pěstování jsou ovšem výrazn ě citlivé na houbová onemocn ění, zejména na fusariózu. Gastérie, oproti aloím, rostou tém ěř výhradn ě v nížinách, pouze G. excelsa roste v jižním Drakensbergu do nadmo řských výšek 1500 m. Tento druh byl také jako první (a asi i jako poslední) introdukován Holan ďany mimo africké území. Taxonomie gastérií, i p řes druhovou nepo četnost, pat ří mezi složit ější, jelikož většina druh ů je si navzájem podobná a drobné niance mohou být v závislosti na podmínkách r ůstu smazány. Mezi nejv ětší znalce pat ří E. J. van Jaarsveld z botanické zahrady v Kirstenboschi a laik m ůže vycházet z jeho poslední revize z roku 1994. Ovšem pro d ůkladn ější pochopení problematiky rodu je t řeba studovat i novou literaturu a také p řihlédnout k novým výzkum ům (zejména morfologicky nezávislých znak ů jako nap ř. DNA, p řesto fylogenezi nelze založit jen na t ěchto poznatcích). Jelikož m ě tyto rostliny zajímají a v ětšinu z nich i p ěstuji, pokusím se čtená ře seznámit se všemi 23 doposud uznávanými druhy: Gasteria série: Longifoliae 1. Gasteria acinacifolia je robustní, v ětšinou solitérní rostlina s listy b ěžn ě 60 cm dlouhými. Kvete zpravidla po čátkem léta. Preferuje pís čitou p ůdu, roste v oblasti zimních i letních srážek v okolí Knysna. 2. Gasteria batesiana pat ří k nejp ůvabn ějším gastériím. Var. batesiana má listy 30–100 mm dlouhé a 80–300 mm široké, u báze odnožuje a tvo ří nepo četné shluky růžic. Asi nejpopulárn ější je tmavá forma této variety ozna čovaná jako forma „Barberton“, která pochází z Pongoly. Z dalších barevných forem stojí za zmínku: „Golelea“, „Klipwal“, „Mzimduzi“, „Penge“, „Pongola“ a „Sifula“. Druhá, nedávno popsaná varieta dolomitica má lineární listy 100x10-20 mm velké, vyskytuje se severn ě od typu na dolomitických skalách (Olifans river, Mpumalanga). 3. Gasteria croucheri pat ří op ět mezi v ětší zástupce rodu, subsp. croucheri má listy 250 mm x 600 mm, kdy od báze odnožuje a vytváří trsy. Listy jsou tmav ě zelené s množstvím nevelkých bílých te ček. Je pom ěrn ě variabilním druhem, preferuje kyselejší p ůdu a letní srážky. Byly popsány t ři barevné formy: „Shongweni“ je menšího vzr ůstu s hladšími a rovn ějšími listy a vytvá ří husté trsy. Forma “Umgeni“ má rovné listy na konci zakulacené a pochází z údolí Umgeni. Subsp. pendulifolia má 30 cm v pr ůměru, r ůžice odnožují u báze, listy jsou 30–45 cm dlouhé, v pr ůř ezu trojúhelníkové, zkroucené, zelená a hladké. 4. Gasteria tukhelensis vytvá ří široce rozev řené r ůžice holých list ů, v mládí mohou být hrbolkaté. Listy jsou 120–250 x 30–50 mm velké a rostliny rostou pouze v údolí Tukhela v centrálním KwaZulu-Natal. série: Multifariae 5. Gasteria armstrongii byla na základ ě genetického výzkumu „povýšena“ na úrove ň druhu. Rostlina se vyzna čuje dokonalou kamufláží a je viditelná pouze v dob ě kv ětu. Podobn ě jako G. nitida má výrazný červený kv ět. Roste v Renosteveldu na tmavých horninách.¨

6. je mírn ě vzp římenou rostlinou, 30–180 mm vysokou, odnožuje u báze a vytvá ří 15 cm shluky r ůžic. Var. carinata má trojúhelníkovité listy s kýlem, epidermis je pokryta více či mén ě výraznými bílými te čkami. Od této variety známe n ěkolik forem: „Great Brak“ má listy 70-100 x 20-25 mm, dále „Klein Brak“, „Kykoedie“, „Mosel Bay“ a „Gourits“. Var. glabra má blízký vztah k form ě „Gourits“ a vyskytuje se mezi Mossel Bay a řekou Gouritz. Var. verrucosa má listy hust ě hrbolkaté bílými te čkami a není p řesn ě dána hranice mezi var. verrucosa a var. carinata. I zde je spousta barevných forem, nap ř.: „Albertina“, „Herbertsdale“, „Infanta“, „Malagas“ nebo „Port Beaufort“. 7. Gasteria ellaphieae vytvá ří malé r ůžice, které nejprve rostou v dvou řadu a posléze se m ění ve vlastní r ůžici. Listy jsou 20-40x10-20 mm velké, trojúhelníkovité, hust ě hrbolkaté bílými výstupky (jako posypaná hrubou bílou krupicí). Kv ětenství je oranžové až r ůžové, objevuje se v lét ě. Roste v oblasti zimních i letních srážek. Pat ří mezi velmi atraktivní gastérie. 8. je solitérní a robustní taxon, 300-600 x 600-750 mm velký, kdy listy r ůžice jsou 100-400 x 100-180 mm velké, dole širší, na koncích jsou ostré a při pohledu shora mají výrazný trojúhelníkovitý tvar. Barva list ů je tmav ě zelená, bez te ček. P ěstují se formy „Gaika“, „Cala“ a „Nqancule“. 9. Gasteria glauca vytvá ří husté r ůžice holých list ů s podobnou texturou, jakou má G. glomerata (zejména v juvenilním stádiu). Je ovšem sv ětlejší a mívá bílé te čky. Kv ěty se objevují v prosinci a roste mezi Guernakop a Kouga River Valley. 10. Gasteria nitida je solitérní ale i odnožující taxon, kdy shluky r ůžic jsou nepo četné. Listy jsou krátké, trojúhelníkovité, kýlnaté, mírn ě vzty čené (oproti plochým od G armstrongii) . 11. Gasteria polita je zpravidla solitérní, do 25 cm výšky, listy jsou 6-12 x 3-4 cm, hust ě bíle te čkovaná v nepravidelných řadách a s výraznými okrajovými hrbolky až 1,5 mm velkými (zejména na konci list ů). Vyžaduje kyselou, siln ě propustnou p ůdu. 12. Gasteria pulchra má listy až 35 cm dlouhé a 4 cm široké, vzp římené a jsou zřeteln ě „štíhlé“. Je velmi variabilní v nepravidelném obrvení. 13. Gasteria thunbergii má listy 33-200 x 15-30 mm velké s řadami hrbolk ů. Zatím u nás nep ěstovaná. 14. Gasteria vlokii je malá, odnožující rostlina (do 14 cm). Listy vytvá řejí r ůžici až s věkem, jsou 5-9 x 2-3 cm velké, široké u báze a p řecházejí v trojúhelníkovitý tvar, v horní t řetin ě s výrazným kýlem (vypadá jako tvrdý kravský jazyk :-). Je te čkovaná, te čky nevystupují. P ři p ěstování preferují kyselou, velmi propustnou p ůdu. Série: Namaquana 15. var. pillansiii ve vzr ůstem velmi variabilní. Listy jsou široké, s ostrým okrajem, zpravidla do 20 x 5 cm, nepravideln ě te čkované. Kvetou uprost řed léta. Existuje n ěkolik forem a kultivar ů: „Clanwilliam“ je patrn ě r ůstovou nejv ětší formou, „Krakadou“ je p řírodní mutací, „Vredendal“ má hrbolkaté listy. Var. ernestii- ruschii je miniaturní vzr ůstem, listy jsou do délky 7 cm a te čky jsou tmavší (n ěkdy do červena zbarvené). Var. hallii má v ětší listy než výše uvedená var. Serie: Gasteria 16. Gasteria bicolor pat ří mezi nejrozší řen ější a nejp ěstovan ější gastérie. Var. bicolori je b ěžná, roste trsovit ě do ší ře 50 cm. Listy jsou delší než 6 cm, jsou tvrdé a spirálovit ě složené do výsledné r ůžice. Var. liliputana má listy do délky 6 cm a je podobn ě jako var. bicolor variabilní jak vzr ůstem tak i zbarvením. 17. Gasteria brachyphylla je v přírod ě rozší řená na velkém areálu v Little Karoo, vytvá ří koberce r ůžic více-mén ě te čkovaných, širokých list ů, které kon čí špi čkou. Popsány byly dv ě variety, var. brachyphylla a bayeri .

18. Gasteria baylisiana je velmi p ěkná, mírn ě vzp římená rostlina do 8 cm. Listy jsou hust ě hrbolkaté, dekorativní. Kv ětenství je červené. Roste v národním parku Addo Elephant. 19. Gasteria disticha var. disticha má listy 6-12 x 3-4,5 cm se zubatým okrajem. Rostliny z oblasti Beaufort West mají samostatné ozna čení var. robusta a pojmenování nazna čuje v ětší vzr ůstnost. 20. Gasteria doreeniae je podobná G. baylisiana , zpo čátku roste dvou řad ě. Listy jsou hladší, mírn ě vzp římené, nepravideln ě skvrnité 35-80 x 14-25 mm. Nepat ří mezi běžn ě p ěstované druhy. 21. Gasteria glomerata je p ůvabná miniatura, podobná je G. baylisiana , ale listy jsou hladké, kompaktní vypouklé, epidermis jemn ě hrbolkatá. Kv ěty jsou jasn ě červené 20–25 mm velké. Od báze odnožuje a tvo ří husté koberce. 22. Gasteria retusa má listy v dvou řadém uspo řádání, jsou 50–90 mm dlouhé a 25–35 mm široké, u báze širší, jazykovité, mírn ě zvln ěné, výrazn ě hrbolkaté. Roste v oblasti zimních srážek. 23. Gasteria rawlinsonii je op ět vzr ůstn ější taxon rostoucí „sloupkovit ě“, odnožuje od báze, listy jsou krátké a zpravidla uspo řádané do spirály, okraje list ů jsou obrvené. Roste v oblasti letních srážek. Známe t ři základní formy: „Geelhoutboskloof“ má výrazn ě spirálovité uspo řádání. „Gert Smitskoof“ má kompaktní dvou řadé uspo řádání rostliny i kv ětenství. „Staircase“ má spiráln ě uspo řádané dvou řadí list ů.

Gasteria bicolor liliputana Gasteria brachyphylla Gasteria carinata verrucosa

Gasteria carinata glabra Gasteria disticha robusta Gasteria ellaphieae

Gasteria excelsa Gasteria glomerata Gasteria pillansii

Roman Štarha

Fungicidy a výsevy

Tak a je to op ět tady, vlhké jaro a p řesazování semená čů , pop řípad ě pozdní výsevy vyžadují ošet ření rostlin proti houbovým onemocn ěním. Abych ušet řil čtená řů m čas s vyhledáváním fungicidních p řípravk ů, uvádím p řehlednou tabulku post řik ů od známých výrobc ů. (Zvýrazn ěné jsou p řípravky s velmi dobrou odezvou mezi p ěstiteli sukulentních rostlin).

Onemocn ění / choroba / Přípravek Koncentrace O. lh. Poznámky a další spektrum ú činnosti (%) (dny) účinnost Oomycetes Previcur 607 SL 0.15-0.25 3 kombinovat s Dithane (Pythium , Aphanomycetes ., Supresivit 1-2g/m2 (21) padání klí č. rostlin Phytophthora , Bremia ., Captan 50 WP 0,3 (35) strupovitost, skvrnitost Peronospora Maxim XL 035 1l/t - jen mo ření semen Pseudoperonospora .) tj. pravé Merpan 50 WP 0,3-0,45 (35) strupovitost plísn ě, padání klí čících Cruiser OSR 15l/t - jen mo ření semen rostlin (Pythium, Phytophtora, Novozir MN 80 0,2-0,3 21 skvrnitost, plísn ě Aphanomycetes, Botriotinia, Rovral Flo 0,2 14 monilie Rhyzoctonia, Fusarium), Sumilex 50 WP 1,5 kg/ha - hlízenka, pruhovitost ř ů ů nekrózy ko en , pat stonk . Vitawax 2000 2-3 l/t - jen mo ření semen Fundazol 50 WP 0,06 7 plíse ň šedá Pravé plísn ě, rzi a skvrnitost Delan 700 WDG 0,07-0,1 5(21) Oomycetes, strupovitost Curzate M 2 kg/ha 7(21) Hattrick 0,2 28 hubí svilušku !!!!! Plíse ň šedá (Botrytis cinerea ), Euparen Multi 0,15-0,2 3 (12) účinný i proti sviluškám skládkové choroby Mythos 30 0,15-0,25 5(28) skvrnitost, strupovitost (Gloeosporium , Penicillium , Ronilan WG 0,1 (14) Phytophthora cactorum , atp.). Hattrick 0,2 28 hubí svilušku !!!!! Trichodex 0,2-0,4 Bumper Super 0,2-0,6 42 rzi, padlí, černání, skvrnitost Teldor 500 SC 1,5l/ha 3(14) moniliové hniloby Phycomycetes (Peronospora, Aliette 80 WP 0,2 3(14) širokospektrální Pseudoperonospora, Acrobat MZ 0,25 2(21) pravé plísn ě, okurková p. Plasmopara, Phytophthora, Mikal M 0,3 8 (42 plísn ě Pythium, Bremia), Bravo 14(42) plísn ě Phytophthora, Oomycetes Padlí, skvrnitosti, rzi, plísn ě Ortiva 1l/ha 2(28) padlí, rzi Hattrick 0,2 28 zejména pravé plísn ě Thiram Granuflo 0,3 14 kade řavost, strupovitost Talent 0,4-0,6 3 (14) padlí, skvrnitosti Dithane M 45 0,2 14 (21) sn ěť , antraknóza Discus 0,02-0,025 (2)35 Domark 10 EC 0,4 l/ha 14 padlí + strupovitost Charisma 1,5 l/ha 42 Baycor 25 WP 0,15-0,2 35 + strupovitost, černá skvr. Duett 1,5 l/ha 42 padlí, rzi Acanto rez, skvrnitost (obiloviny) Horizon 250 EW 0,1 2 (35) skvrnitosti, fusariozy Harvesan 1 (Alert S) Score 250 EC 0,02 14(49) strupovitost Caramba 1,5 l/ha 42 Orius 25 EW 35 fuzariozy, skvrnitost obilo. Syllit 400 SC 0,12-0,3 2 (60) skvrnitost, strupovitost Corbel 1 l/ha 42 Emerald 10 EC 0,25 14 (30) padlí, strupovitost Archer Top 400 42 brani čnatka Bumper 25 EC 0,04 3(42) rzi, skvrnitosti Strupovitost Chorus 75 WG 28 proti padlí Hlízenka (Sclerotinia Contrans WG 2 kg/ha - sclerotiorum) Amistar 0,4 35 rzi, skvrnitost Roman Štarha

Výstavy kaktus ů a ostatních sukulent ů na Severní Morav ě

Kaktusá řství na Severní Morav ě má dlouholetou tradici, kdy nejpopulárn ější akcí bezesporu byl X. jubilejní sjezd československých kaktusá řů v červnu 1968. Ovšem i nov ější akce již mají celoevropský ohlas, vždy ť sympozium „ Pobeskydí “ se letos konalo již po šestnácté. Také klubová činnost, i p řes zna čný odliv člen ů, je stále na kvalitní úrovni a završením i reprezentací této zájmové činnosti jsou „Výstavy kaktus ů a ostatních sukulent ů“. První letošní výstava na území Severní Moravy prob ěhla v Haví řov ě ve Spole čenském dom ě Reneta od 28. do 31. kv ětna. Výstavu bych hodnotil rozsahem jako st ředn ě velkou, kdy vysokou návšt ěvnost akce zajistila dobrá propagace. K vid ění byly spíš mladší rostliny, byly zastoupeny sukulentní pryšce, pachypodia, p ěkná kolekce gymnokalycií, mamilárie i sloupovité cereusy. V prodejní části se daly po řídit p ěkn ě rostlé, by ť b ěžné, druhy sukulent ů. ▲ Haví řov 28.-31.5.2009 Významnou byla výstava KaS dvou „slou čených“ ostravských klub ů. Akce se konala ve St ředisku p řírodov ědc ů v Ostrav ě - Porub ě 5.-7. června. Díky silné propagaci výstavu shlédlo p řes 610 platících návšt ěvník ů. Vystavováno bylo 1290 rostlin, listnaté sukulenty sice byly zastoupeny pouze litopsy a adenii, zato u kaktus ů byly k vid ění snad všechny rody. Krásné a ucelené kolekce rod ů Gymnocalyc., Aylostera , Escobaria a Coryphantha se st řídaly s ariokarpusy, thelokaktusy, lobiviemi, mamiláriemi či eriosycemi. Nechyb ěly rostliny miniaturních rod ů Turbinicar. či Epithelantha ani odrostlejší cereusy. Také prodejní část byla pestrá; od b ěžných mamilárií a rebucíí po latino- amerikány a mexikány s původem rostlin nebo „špeky“ jako superkabuta nebo M. albiflora, M. scheinvariana, M. jaliscana, M. kraehenbuehlii či M. theresae albiflora . Výstava byla po čtem návšt ěvník ů i po čtem vystavovaných exponát ů patrn ě nejv ětší na Severní Morav ě.

Dlouhodob ě vysoko položenou la ťku úrovn ě vystavovaných i prodejních rostlin má výstava ve Frýdku-Místku . Akce se konala na tradi čním míst ě: v dom ě chovatel ů na Zámeckém nám ěstí ve Frýdku 10. – 13. června. Hned u vchodu mohl návšt ěvník obdivovat množství tilandsií nebo kvetoucí rostliny rod ů Adenium a Pachypodium , nechyb ěla plejáda sukulentních pryšc ů a litops ů. Z kaktus ů byly k vid ění jak letité ariokarpusy nebo melokaktusy s cefálii, kolekce ayloster, gymnokalicií, stenokaktus ů i mamilárií, či pestrá škála sloupovitých cereus ů. Tém ěř všechny rostliny m ěly jmenovky, kdy navíc oce ňuji, že názvy opravdu odpovídaly vystavovaným rostlinám. Také prodejní část byla r ůznorodá, daly se zde po řídit litopsy, pachypodia, p ěkná gymnokalycia i astrofyta. K prodeji byly i vzácn ější aloe, sukulentní euforbie nebo tilandsie. Ve F-M se jedná o jednu z mála akcí, kde je pom ěr kaktus ů v ůč i ostatním sukulent ům vyrovnaný.

Frýdek-Místek ▲ Frýdek-Místek 10.-13.6.2009 ▲

▲ Opava 10.-12.6. 2009

Klub kaktusá řů v Opav ě ve spolupráci se ZŠ Opava-Kylešovice m ěl vystavovanými rostlinami i prodejem spíš skromnou, komorní akci. Výstava probíhala v předsálí šk. družiny 10.-12. června a dle mého názoru byla ur čena spíše žák ům základních škol než široké ve řejnosti. P řesto i zde mohl návšt ěvník spat řit krásné telokaktusy, stenokaktusy, kvetoucí mamilárie nebo misku litops ů a mne osobn ě zaujaly krásn ě rostlé Coryphantha difficilis .

Přerov 10.-14.6.2009 ► Přerovská expozice byla kvalitou i kvantitou vystavovaných a prodávaných rostlin podobná haví řovské akci. Výstava v Přerov ě se konala v blízkosti výstavišt ě, v areálu firmy Visimpex 10.-14. 6. K vid ění byly rostliny různého stá ří a jednalo se o „b ěžné rostliny“ typu A. mysiostigma , E. grusonii, gymnokalycia, mamilárie, rebucie či stenokaktusy. Zajímavé byly mén ě často vystavované Agave a Echeveria. Negativem akce ovšem bylo, že valná většina rostlin nem ěla pojmenování v ůbec, nebo jmenovky byly chybné.

Také hanácká výstava KaS po řádaná v atriu Vlastiv ědného muzea v Olomouci 18.-21.6. byla spíše menší akcí. K vid ění byly převážn ě mladé rostliny (mimo noliny, adenia a feráky) rod ů Turbinicarpus, Aloe , Haworthia a Gasteria , p ěkná kolekce Agave, a zastoupeny byly i rody Ferocactus, Ariocarpus, Rebucia či Gymnocalycium. Rušiv ě působily snad jen probíhající stavební úpravy muzea (což vystavovatelé nemohli ovlivnit). ▲ Olomouc 18.-21.6.

Členskou základnou nepo četný orlovský klub za řídil velmi p ěknou, komorn ě lad ěnou výstavu sukulentních rostlin, která probíhala 19.-21. června v Dom ě d ětí a mládeže Orlová . K vid ění bylo široké spektrum starších rostlin po čínaje mexickými rody ( Astrophytum, Lophophora, Mammillaria ) p řes latino-americké taxony (Gymnocalycium, Uebelmania ), až po rostlinné „perly“ afrického kontinentu jako sukulentní Euphorbia , Adenium, Pachypodium . N ěkteré druhy, i t ěchto ne b ěžných položek, byly v omezené mí ře nabízeny k prodeji. By ť si myslím, že t řeba taková E. primulifolia nebo E. labatii, A. socotranum nebo kvetoucí pseudolithosy jen st ěží najdou v malém m ěst ě kupce.

▲ Orlová 19.-21.6. 2009 ▼Český T ěšín 19.-21.6.2009 Poslední předprázdninovou akcí byla výstava p ři příležitosti svátku T ří brat ří ve dnech 19.-21. 6. ve fóliovníku na nám ěstí v Č.T ěšín ě. Expozice byla sestavena převážn ě ze starších a pěkn ě rostlých rostlin a zahrnovala jak b ěžn ě pěstované druhy (astrofyta, gymnokalycia, telokaktusy) tak i melokaktusy s cefálii, litopsy i tilansie, až po ariokarpusy či turbinikarpusy. V prodejní části byla p ěkn ě rostlá gymnokalycia, mexické taxony s evidovaným původem nebo rostliny rodu Echeveria , Výstava byla, podobn ě jako ostravská akce, dobarvena sérií barevných velkoplošných fotografií kaktus ů v přírod ě.

Pokud bych m ěl subjektivn ě vybrat nej ... z osmi severomoravských výstav KaS, tak by zvít ězila frýdecko-místecká expozice. Byla zde prezentována rodová i druhová pestrost sukulent ů, aranžmá a expozice byly pe čliv ě provedeny a rovn ěž prodejní část byla množstvím a sortimentem rostlin adekvátní celkovým prostorám. Pokud bychom porovnávali kaktusá řské akce do po čtu vystavovaných rostlin a hodnotili zejména množství a sortiment nabízený k prodeji, pak by po mnoha letech op ět vynikala výstava ostravská.

Roman Štarha

Kaktusy v Pobeskydí 2009

Letošní již 16. ro čník mezinárodního sympozia se konal op ět v hotelu Srdce Beskyd v Čeladné 26. – 28. června. P říjezd ú častník ů zapo čal již v pátek po poledni, a jelikož, jako každoro čně, po řádající organizace KK Ostrava a KK Frýdek-Místek zajistili sponzory, tak se od 17 hodin do p ůlnoci podávalo pivo zdarma. Vlastní prezentace ú častníků byla v sobotu od 7 hod., kdy logem sympozia byly „butony“ s kaktusá řskou tématikou, tri čko s vyobrazením Gymnocactus beguinii a známky s přítiskem se stejným motivem jako na tri čku. Od 9 hodin za čaly vlastní p řednášky. Nejprve m ěl krátký projev Jaroslav Vích (CZ) o konferenci Spiny Perspectives Praha 2009 a poté následovala jeho p řednáška o rodu Notocactus v Uruguayi. Pak následovala p řednáška R. Štarhy (CZ) o rostlinách Mexika a krátké pojednání o rostlinách rodu Lophophora . T řetí referát m ěl pan Ludwig Bercht z Holandska a byl zam ěř en na rod Echinopsis na p řírodních lokalitách. Pak následoval projev Josefa Odehnala (CZ) o cest ě po Argentin ě – 2008. Dopolední blok p řednášek uzav řel V. Langer (CZ) s propagací krás ostrova Madeira. V pauze na ob ěd probíhala v atriu hotelu také burza rostlin, kde se daly po řídit jak gymnokalycia s původem tak i mexické rostliny, nebo sukulenty Madagaskaru a to za p říjemné ceny. Odpolední pásmo p řednášek zahájil Boris Vrškový (SK) s florou jižní Etiopie se zam ěř ením na Ogaden. Následovala prezentace Jaroslava Procházky (CZ) o novinkách Argentiny. Třetí projev m ěl Andrzej Mucha (PL) o rostlinách rodu Parodia z Argentiny a následovala monotematická p řednáška Kazimierza Dobroczynskeho (PL) o kristátách rodu Ariocarpus . Tento p řednášející p řipojil kratší p řídavek o „bezchlorofylových“ formách Ariocarpus . Hlavní odpolední p řednášku obstaral Miroslav Halfar (CZ) a byla zam ěř ena na brazilské sukulenty se specializací na rod Discocactus. Poslední, již podve černí řeč, m ěl Lumír Král (CZ) s prezentací Patagonie – zem ě kondor ů, cesta 2008. Poté následoval volný diskusní ve čer. Ned ělní program byl pak zam ěř en na návšt ěvy severomoravských sbírek sukulentních rostlin.

Roman Štarha

Z naší činnosti

Poslední sch ůzka p řed prázdninami proběhla dne 1.6.2009 a hlavním programem ve čera byla p řednáška Ing. Vít ězslava Langera o jeho cest ě lodí na Madeiru 2008. N ěkolik malých ostrov ů uprost řed oceánu pat ří k Portugalsku, odkud k nim vyrazil s dalšími t řemi „námo řníky“ na malé plachetnici. V první části p řednášky jsme se podívali na krásy ostrova Madeiry, který je nazýván jako ostrov kv ětů. Vid ěli jsme spoustu nádherných exotických rostlin, v ětšinou kvetoucích, nechyb ěli ani kaktusy. M ě upoutala spousta krásných orchidejí s celou škálou barev, dokonce s těmito kv ěty slavila úsp ěchy tato firma na naší výstav ě Flora Olomouc. V druhé části vypráv ěl p řednášející své humorné zážitky s plavby na plachetnici. Hned v úvodu cesty dostal mo řskou nemoc (což zrovna humorné není), takže nebyl platným členem posádky, kde m ěl každý své úkoly. Pak už následovaly humorné zážitky, které pobavily všechny p řítomné. D ěkujeme p řednášejícímu za p ěkný ve čer.

Informace

--- 5. 9. 2009 - X. Jesenné stretnutie kaktusárov v Trnave – koná se první sobotu v zá ří v centru volného času v Trnav ě na Streleckej ulici č. 1 (u stadiónu Spartaka). Za čínáme od 8 hod. burzou, téma p řednášek bude oznámené v čas. --- 12. 9. 2009 - Plze ňské kaktusá řské kolokvium – XX. ro čník - Sympozium o kaktusech a sukulentech po řádá Klub kaktusá řů Plze ň. Místo konání: kulturní d ům, Še říková ulice v Plzni. Program: burza rostlin od 9 hod., blok p řednášek od 13 hod. --- 26. 9. 2009 - Zamykání sezóny v Chrudimi. – Tradi ční setkání kaktusá řů z celé republiky a okolních zemí, tradi čně poslední sobotu v zá ří, od 8 hodin budou otev řeny skleníky u Pavlí čků - 10% sleva na rostliny, ob čerstvení. Dopoledne za číná burza rostlin od 10 do 14 hod. v sále jídelny bývalé Transporty. Odpolední program od 14.30 hod s mini přednáškami v sále m ěstského kina. Ve čer od 19 hod. Country bál v restauraci Na Borzn ě.

--- Přednáška v říjnu (5.10.) – Roman Štarha – zajímavosti z letošní cesty po Mexiku --- Přednáška v listopadu (2.11.) – Jaroslav Procházka z Brna – letošní cesta po Argentin ě --- Přednáška v prosinci, tzv. Mikulášská s ob čerstvením a bohatou tombolou ( !!! POZOR ZM ĚNA !!! ) – pátek 11.12.2009, 16. hodin v restauraci OAZA V řesina . Zajímavosti našich člen ů z cest, ze sbírek a kaktusá řských akcí (Král, Štarha, Vích a další)

--- Sch ůzky p ěstitel ů kaktus ů a jiných sukulent ů s promítáním diapozitiv ů a p řednáškou se konají každé první pond ělí v měsíci (mimo letních prázdnin) v 17.15 hodin, ve Stanici p řírodov ědc ů v Ostrav ě-Porub ě ( Čkalova ulice, u zimního stadionu). Z provozních d ůvod ů se posouvá za čátek sch ůzky o čtvrt hodinky pozd ěji, za což se všem omlouváme. Přij ďte mezi nás. --- Internetové stránky našeho Klubu: http://www.gardening.cz/kko --- Informace týkající se činnosti Klubu kaktusá řů v Ostrav ě i p řísp ěvky do Ostníku zasílejte na adresu p ředsedy: [email protected]

Gasteria polita Gasteria pulchra Gasteria vlokii

Adresy autor ů: Král Lumír, e-mail: [email protected] MUDr. Plesník Vladimír, e-mail: [email protected] Štarha Roman, [email protected]

OBSAH – ZÁ ŘÍ 2009 Z literatury 98 Výstavy kaktus ů a ostatních sukulent ů Drobni čky 100 na Severní Morav ě 107 Recenze 101 Kaktusy v Pobeskydí 2009 111 Rod Gasteria Duval ( Aloaceae ) 103 Z naší činnosti 111 Fungicidy a výsevy 106 Informace 112

OSTNÍK Vydavatel: Klub kaktusá řů v Ostrav ě, zá ří 2009 Šéfredaktor: Lumír Král, O. Synka 1815, 708 00 Ostrava – Poruba, tel.: 723274571, nové 605058070. Objednávky a distribuce: Ing. Skoumal Vladimír, M.Bayera 6038, 708 00 O.-Poruba, mobil: 724137021.