DOCSLIB.ORG

8. Řecko: Od Komunistické Dominance K Občanské Válce

Total Page：16

File Type：pdf, Size：1020Kb

Download full-text PDF Read full-text
8. Řecko: Od Komunistické Dominance K Občanské Válce 8. Řecko: od komunistické dominance k občanské válce Osnova: Postavení EAM a její politická nedůslednost Řecko a velmocenské ambice Velké Birtánie Osvobození Řecka a přechod k mírovému životu Krvavý řecký prosinec Cesta k další krizi Volby a referendum o monarchii Počátek občanské války a Trumanova doktrína Občanská válka Postavení EAM a její politická nedůslednost Pokud jde o Řecko, vedení EAM neměla takového sebevědomého vůdce, jakým byl Tito. EAM nikdy nejednala podobně ultimativně jako jugoslávští partyzáni. Na rozdíl od AVNOJ Politický výbor národního osvobození měl cíl získat v exilové vládě své zástupce, zatímco Tito naprosto odmítl krále a jeho vládu bral s maximální rezervou. Podobně ve vztahu ke Stalinovi řečtí komunisté pokorně vyplňovali Stalinovu vůli. Mise, kterou poslali Stalin k EAM usměrňovala jeho činnost tak, aby nepřekračovala rámec britsko-sovětských domluv z června 1944. Nakonec se EAM spokojila s druhořadými ministerstvy v exilové vládě. Tito nejenže odmítl uznat jugoslávskou exilovou vládu, odmítl dokonce velice striktně i Churchillovo přání, aby se setkal s králem. Řečtí komunisté na druhé straně vstoupili marginálním způsobem do vlády, v jejímž čele se nacházel premiér Georgios Papandreu,1 známý protivník EAM! A to v době, kdy Němci postupně v důsledku situace na severu Balkánu (zhroucení Rumunska a Bulharska) evakuovali Řecko, aby se jejich armády nedostaly do obklíčení, a kdy tedy EAM-ELAS jako jediná národní odbojová organizace hodná toho jména bez jakéhokoli odporu de facto přejímala vládu v zemi, která, podobně jako v Jugoslávii, doslova ležela na ulici. Řecko a velmocenské ambice Velké Birtánie Aby zajistil své postavení v zemi, musel Churchill do Řecka dopravit alespoň nějakou vojenskou sílu. Na setkání koncem září v italské Casertě (u Neapole) EAM s vyloděním britských jednotek v Řecku souhlasila. Kupodivu, jediný, který se tomu vzepřel, byl velitel generál Sarafis, který tvrdil, že přítomnost britských jednotek není nutná, s ohledem na to, že Němci se již i tak 1 Papandereuové jsou nejúspěšnější novodobou řeckou politickou rodinou – syn Georgiose Andreas Papandreu byl dlouholetým šéfem středolevé strany PASOK – Panhelénského socialistické hnutí, a od roku 1977 ve dvou volebních obdobích premiérem Řecka – ostatně prvním levicově zaměřeným premiérem v novodobé řecké v historii. Jeho syn Jorgos – Georgios byl do roku 2011 premiérem a ministrem zahraničních věcí, předsedou strany PASOK a zároveň také předsedou Socialistické internacionály. stahují na sever. Komunističtí členové EAM, poslušní direktiv z Moskvy, Sarafise přehlasovali. Vrchní velení bylo smlouvou v Casertě přepuštěno generálu Ronaldu MacKenzie Scobiemu, britskému veliteli intervenčních jednotek. Sarafis sice souhlasil s britským vrchním velením pouze v případě, že půjde o společné operace proti Němcům, ale to mělo do budoucna malou váhu. Churchill ovšem neměl ani žádné pořádné vojenské síly, které by mohl do Řecka poslat. Byly to pouze malé kontingenty. Británie v této době praticky neměla sílu k tomu, aby mohla konkurovat Rudé armádě, deroucí se na Balkán. Ve skutečnosti na konec byli Britové v tak slabé pozici, že by nemuseli udržet ani Řecko, o nějakých 50 % v Jugoslávii nemluvě, nebýt loyálního postoje Stalina, který procentovou dohodu v případě Řecka dodržoval. Ostatně Řecko také bylo to jediné, čeho se nakonec Sověti z této dohody drželi. Jugoslávie o svém osudu rozhodla svými vnitřními silami, pokud pak jde o Rumunsko a Bulharsko, Molotov k tomu výstižně prohlásil: SSSR trpěl příliš, než aby dovolil, aby jeho váleční spojenci hráli víc než druhořadou roli v zacházení se satelity, které porazila Rudá armáda. Osvobození Řecka a přechod k mírovému životu Proces osvobozování Řecka nezůstal samozřejmě bez násilností jak ze strany ELAS, tak EDES. Churchill a jeho síť agentů po celém Řecku připouštěli, že kdyby ELAS a EAM chtěly obsadit i Atény, v nichž vládla revoluční nálada, nic by jim v tom nezabránilo. Nakonec ale ELAS, na zásah sovětských poradců a poslušna dohod z Caserty, přenechala „osvobození“ Atén britským vojákům. Pro zemi tak skončila, alespoň se zdálo, válka, při níž o život přišlo z necelého sedmimilionového národa 600 000 lidí! Z toho ovšem největší část zahynula hladem a vůbec válečnou bídou, 120 000 rukou okupantů, nejmenší část pak v bojích – 23 000 mužů padlo v řecko-italské válce a 8 000 v partyzánském boji. Dne 18. října 1944 se premiér G. Papandreu s vládou vrátil do Atén. Hlavním problémem nyní bylo, jak zajistit přenesení vlády EAM-ELAS, která prakticky ovládala celé Řecko (a měla v organizacích na sebe napojených zhruba dva miliony členů), zejména však venkovské prostředí, na legální vládu, která však byla bez mocenských prostředků. To byl samozřejmě stavební kámen britské politiky. Churchill proto 7. listopadu psal ministru zahraničí lordu Edenovi: „Protože jsme zaplatili Rusku takovou cenu za to, že můžeme působit v Řecku, myslím, že bychom se neměli zdráhat využívat své intervenční sbory pro podporu královské řecké vlády pana Papandreua“. V prvních týdnech po osvobození se ale i komunisté snažili vystupovat jako odpovědná síla. Vycházeli z mylného přesvědčení, že vývoj bude přirozenou cestou směřovat ke svobodným volbám, v nichž drtivě zvítězí. Krvavý řecký prosinec Jak ovšem provést odzbrojení sil hnutí odporu a tak přenést moc na legální vládu, která by bez toho byla pouze vládou loutkovou? Tolerovat v té době již 70 000 armádu ELAS nebylo možné. To by znamenalo dvojvládí, v němž by za nitky tahal ten silnější, a kdo to byl, je nabíledni. Neúspěch v nalezení uspokojivého řešení nakonec vedl k velkému krveprolití. Když vláda 1. prosince 1944 rozhodla o rozpuštění Národní milice a generál Scobie nařídil, aby ELAS do deseti dnů složila zbraně – aniž by ovšem takovéto nařízení bylo směřováno také např. k EDES – odpověděla ELAS demisí svých šesti ministrů, dopisem Spojenecké kontrolní komisi, v němž si stěžovala na vměšování Británie do vnitřních záležitostí a vyhlášením protestní demonstrace na 3. prosince. Řečtí komunisté ovšem neměli ani tušení o britsko-sovětské procentní dohodě, protože jinak by museli zvolit jiný postup a hledat vnitropolitická východiska. Jak se totiž ukázalo, SSSR právě v důsledku této dohody pro EAM nehnul ani prstem... Protestní demonstrace, která byla nejprve povolena a poději zakázána – ale až v jedenáct hodin večer před jejím konáním, takže již prakticky nebylo v silách organizátorů, i kdyby chtěli, celou akci zastavit – začala pokojně, občané provolávali, že nechtějí občanskou válku a že si chtějí sami řešit své problémy. Na náměstí před pomníkem neznámého vojína ale z důvodů nepříliš pochopitelných a dodnes nevyjasněných spustila policie do demonstrantů střelbu, a to před zraky novinářů, kteří bydleli v hotelu Grande Bretagne. Zabito bylo dvacet a zraněno sto čtyřicet demonstrantů... Komunisté odpověděli povstáním. Churchill Scobiemu napsal: „Neváhejte jednat jako v dobytém městě, v němž právě probíhá nepřátelské povstání. Ovládněte Atény, ať již bez krveprolití, ale třeba i s ním...“ Na boj ale nebyl nikdo připraven. Jednotky ELAS v Aténách skoro nebyly, navíc byly podle předcházejících nařízení v procesu demobilizace, největší koncentrace jednotek ELAS byla daleko na severu, v Thesálii. Také Britové měli v té době v celém Řecku pouze několik tisíc mužů schopných bojovat. Přesto postupně jednotky ELAS město obsazovaly, situace se pro Brity se zdála kritická. Přitom Británie ztrácela také politickou podporu pro své konání, a to jak ze strany vlastní veřejnosti, tak zejména ze strany USA. Jediný, kdo proti britské intervenci neprotestoval, byl kupodivu SSSR: jeho noviny o řeckém vývoji prakticky nenapsaly ani řádek. Stalin dostál svému slibu Churchillovi. Povstání využily jednotky ELAS i ke konečnému zúčtování s EDES, soustředěným v Epiru, jehož jednotky během několik dní zcela rozprášil. Zatímco ve vnitrozemí, kde byla soustředěna většina jednotek ELAS, probíhalo povstání úspěšně (někde ani nebylo, protože většinu vnitrozemí ELAS i tak kontrolovalo), v Aténách se nevyvíjelo vše podle představ levicového odboje. Jednotky ELAS zde měly velké ztráty a z vnitrozemí posily příliš nepřicházely, zatímco Britům přijížděly po moři posily z Itálie i odjinud. Komunisté navíc používali i násilnosti vůči civilnímu obyvatelstvu, což bylo okamžitě využito k antikomunistické propagandě, byť stejné násilnosti prováděli i nekomunisté a Britové, kteří dokonce pro levicově smýšlející občany zřizovali internační tábory v severní Africe. Nakonec se na začátku ledna jednotky ELAS z města stáhly. Po politických změnách, prosazených s britským přispěním, které spočívaly v demisi G. Papandreua, dočasném zamezení návratu krále a vytvoření nové vlády v čele s republikánským generálem Nikolaosem Plastirasem, bylo podepsáno příměří a 12. února pak také mírová smlouva ve Varkize. Debakl řecké levice Závěrečný dokument z jednání o míru, podepsaný 11. února, pak představoval jakýsi kompromis. ELAS měla být sice odzbrojena, ale komunistická strana a EAM byly uznány jako legální politické organizace, v průběhu roku se měly uskutečnit volby a plebiscit o osudu monarchie, soudně měli být stíháni pouze ti, kteří překročili zákon o pravidlech vedení války, měla být provedena čistka těch příslušníků státní správy, kteří spolupracovali s Němci. Jak ale uvidíme, zejména ony poslední dohody nebyly nikdy naplněny a tak smlouva z Varkizy byla v konečném důsledku spíše debaklem řecké levice. Athény ovšem po povstání vypadaly jako po frontálním útoku. Celé čtvrti byly rozbombardovány, nebyla elektřina, voda, potraviny,
Load more

Recommended publications
  • Greece During the Second World War
    GREECE DURING THE SECOND WORLD WAR It is indeed an unusual experience for an ancient historian to lecture on a theme of contemporary history. The experience is doubtless valuable for the ancient historian. Its value for contemporary historY may be most charitably regarded as indeterminate. Historians present will, I am sure, agree that the profession is beset with obstacles, frustrations and difficulties. But there is one difficulty which the ancient historian can assume he will not encounter; that is, to have his assertions challenged by eyewitnesses to the actual events. In this room there are indeed such eyewitnesses. Among them are Professor William H. McNeill, who wrote the first good and responsible book on Greece during the Second War,1 and Professor D.George Kousoulas, whose really admi­ rable historY of the Greek Communist partY is of a significance far exceeding the specifically Greek context.2 To both these scholars this lecture is greatly indebted. Those familiar with this period of Greek historY are aware of its fantastic complexity. This complexity explains the over-simplified and dogma­ tic character of what follows. The First World War was ignited by an incident in the Balkans. The Second World War was not. Throughout the difficult and increasingly dangerous years from 1918 to 1939 the Balkan nations, both victors and vanquished, faced extraordinary difficulties — the acquisition of new territories or the loss of old, the problems of minorities and exchanges of population, industri­ al and technological backwardness, the legacy of centuries of Ottoman rule, with the resulting economic difficulties which in turn produced increasing social unrest.
    [Show full text]
  • Vol. 9, No. 2, Autumn 1974
    Prtce 25 pence ~-~--- ~- -- -~--~~---- PAPERBACKS .. 28 Charlotte St 'I Mon, Tues, Wed, Thurs , 9 a, m.-6 p.m. London W1 I >~~~ Fri 9 a.m.-7.30 p.m. I!;;ii;.... Sat 9 a.m.-5 p.m. BOOKS PERIODICAlS NEWSPAPERS ,Come in and browse aroundl No obligation to buyl ] GOODGE ST _----'_ +TUBE We I.k forward TOTTENHAM CT RD to seeing vou! A JOURNAL OF INTERNATIONAL MARXISM VOLUME9 NUMBER2 AUTUMN 1974 EDITORS: TOM KEMP, CLIFF SLAUGHTER 51 Editorial Individuals and social relations: 53 Cyril Smith some observations on Marx's Grlllldrisse History of the Greek Civil War (part iii) 61 Greek Section of the Ie of the FI Book review: Strikes in FrWlQ; 85 Tom Kemp Manifesto of the International Committee 88 International Committee 7.7.74 Greece and Cyprus: a new stage of World Crisis 92 International Committee 6.9.74 PUBLISHED BY THE INTERNATIONAL COMMITTEE OF THE FOURTH INTERNATIONAL 186A CLAPHAM HIGH STREET, LONDON, SW4 1UG. In tmlay's conditions of capitalist crisis, only the International Committee of the Fourth International stands on a record of fighting for revolutionary leadership in the working class. To carry forward this struggle now, when every revisionist tendency is striving to turn the working class back into the arms of the bureaucracy, an understanding of its history is essential. Founded in 1938 in conditions of crushing defeat for the working class, persecuted by the ruling class and the Stalinists, the F~urth International has survived only by the most ruthless struggle against liquidationism in its own ranks. These ff!ur volumes bring together the major documents of the struggle for Marxism, from 1951 onwards.
    [Show full text]
  • Dodecanese Campaign from Wikipedia, the Free Encyclopedia
    Create account Log in Article Talk Read Edit View history Dodecanese Campaign From Wikipedia, the free encyclopedia The Dodecanese Campaign of World War II was an attempt by Allied forces, mostly Navigation Dodecanese Campaign British, to capture the Italian-held Dodecanese islands in the Aegean Sea following the Part of the Mediterranean and Middle East theatre of Main page surrender of Italy in September 1943, and use them as bases against the German- World War II Contents controlled Balkans. The Allied effort failed, with the whole of the Dodecanese falling to Featured content the Germans within two months, and the Allies suffering heavy losses in men and Current events ships.[3] The operations in the Dodecanese, lasting from 8 September to 22 November Random article 1943, resulted in one of the last major German victories in the war.[4] Donate to Wikipedia Contents 1 Background Interaction 2 Initial Allied and German moves — The Fall of Rhodes Help 3 Battle of Kos About Wikipedia 4 Battle of Leros Community portal 5 Naval operations Recent changes 6 Aftermath Map of the Dodecanese Islands (in dark blue) Contact Wikipedia 7 In popular culture Date September 8 – November 22, 1943 8 References Location Dodecanese Islands, Aegean Sea Toolbox 9 Sources 10 External links Result German victory What links here Territorial German occupation of the Dodecanese Related changes changes Background [edit] Upload file Belligerents Special pages Further information: Military history of Greece during World War United Kingdom Germany Permanent link II and Mediterranean and Middle East theatre of World War II Kingdom of Italy Republican State of Page information South Africa Italy The Dodecanese island group lies in the south-eastern Aegean Sea, and had been Data item Greece under Italian occupation since the Italo-Turkish War.
    [Show full text]
  • A Discussion with Theodoros Stamos 45 Turkish Coffee in Greece by Elias Petropoulos 53 Documents: the O.S.S
    JO THE LLENIC 001ASP RA A Quarterly Review VOL. IX, No. 4 WINTER 1982 Publisher: LEANDROS PAPATHANASIOU Editorial Board: ALEXANDER KITROEFF PASCHALIS M. KITROMILIDES PETER PAPPAS YIANNIS P. ROUBATIS Founding Editor: NIKOS PETROPOULOS The Journal of the Hellenic Diaspora air mail; Institutional—$25.00 for one is a quarterly review published by Pella year, $45.00 for two years. Single issues Publishing Company, Inc., 337 West cost $4.50; back issues cost $6.00. 36th Street, New York, NY 10018, U.S.A., in March, June, September, and Advertising rates can be had on request December. Copyright © 1982 by Pella by writing to the Publisher. Publishing Company. Articles appearing in this journal are The editors welcome the freelance sub- abstrated and/or indexed in Historical mission of articles, essays and book re- Abstracts and America: History and views. All submitted material should be Life; or in Sociological Abstracts; or in typewritten and double-spaced. Trans- Psychological Abstracts; or in the Mod- lations should be accompanied by the ern Language Association Abstracts (in- original text. Book reviews should be cludes International Bibliography) or in approximately 600 to 1,200 words in International Political Science Abstracts length. Manuscripts will not be re- in accordance with the relevance of con- turned unless they are accompanied by tent to the abstracting agency. a stamped, self-addressed envelope. All articles and reviews published in Subscription rates: Individual—$15.00 the Journal represent only the opinions for one year, $27.00 for two years; of the individual authors; they do not Foreign—$20.00 for one year by surface necessarily reflect the views of the mail; Foreign-425,00 for one year by editors or the publisher.
    [Show full text]
  • The Greek Civil War in the Czech Press Konstantinos Tsivos
    The Greek Civil War in the Czech Press Konstantinos Tsivos | Neograeca Bohemica | 15 | 2015 | 65–87 | Abstract The Greek Civil War was the fi rst open confrontation in Europe between the Eastern block and the West aft er the Second World War. This confrontation did not only develop on the battlefront, but also on the propaganda front, inside Greece and abroad. Czechoslovakia was actively involved in the Greek Civil War, mainly by sending military equipment to Greece and by providing asylum to approximately 4,000 child refugees. The Greek Civil War was prominent in the Czechoslovakian press throughout its duration (1946–1949). This article, based on material from the Prague National Archives, analyses the events of the Civil War as presented by Czech newspapers. In addition, this presentation refl ects on the confrontation between the political forces that formed the National Front government of Czechoslovakia, before and aft er February 1948. There is also special reference to the activities of the propaganda machine that the Greek Communist Party had established in Prague at this time. Keywords Greek Civil War, Czechoslovak Press, Cold War, February 1948, polarization, propaganda 67 | Th e Greek Civil War in the Czech Press In March 1945 the Czechoslovak National Front government was formed. All the Czech and Slovak anti-fascist parties were equally represented in it, each by three ministers. The Communist Party, which had the leading role in form- ing the government liberation program, took control of three ministries that played a crucial part in the orientation of the country: these were the minis- tries of Interior, Agriculture and Information.
    [Show full text]
  • Incompatible Allies: Greek Communism and Macedonian Nationalism in the Civil War in Greece, 1943-1949
    Incompatible Allies: Greek Communism and Macedonian Nationalism in the Civil War in Greece, 1943-1949 Andrew Rossos, University of Toronto Such is the Slav Macedonian distrust of the Greek that even the KKE [Communist Party of Greece] is suspect.... KKE may be communist, but in the eyes of the Slav Macedonian it is primarily Greek. The development this summer of KKM [Communist Party of Macedonia] must offer a prospect of far greater appeal to the Slav-Macedonians in Greece than KKE can provide.[ 1] The Macedonians of Aegean or Greek Macedonia made a significant, indeed a critical contribution to the communist side during the Civil War in Greece. They were mobilized for the struggle by their own movement, the National Liberation Front (Naroden Osloboditelen Front, or NOF), which was or sought the role of an autonomous ally and partner, even if a junior one, of the Communist Party of Greece, Kommounistiko Komma tis Elladas (KKE). The two looked like natural allies. They shared a common ideology, Marxism-Leninism, since the NOF was also a communist organization; they both rejected the status quo and wanted to replace it with a communist people's democracy, and, by the late autumn of 1946, they seemed to agree that this aim could probably be attained only through force of arms. In reality, however, the KKE and NOF were divided by deep-seated mutual distrust and animosity. For the former, the struggle was exclusively ideological and its aim was the seizure of power in Greece. For the latter-without in the least questioning its ideological commitment-it was primarily a national struggle, a battle for the national liberation of the Macedonians in Aegean Macedonia.[ 2] These two perceptions of the struggle were not altogether contradictory, but the divergence in priorities exacerbated the already-existing mutual suspicions.
    [Show full text]
  • La Grecia Senza I Leonida, Occupata Dai Serse, Governata Dagli Efialte
    La Grecia senza i Leonida, occupata dai Serse, governata dagli Efialte (come tutti i Paesi membri della UE) Alcune note su questo lavoro La Grecia è una terra antica come il suo popolo. In quella terra è nata, ed è giunta fino a noi, la capacità di osservare la natura, le sue leggi, l’umanità, i suoi limiti, la sua grandezza nel saperli superare. La famiglia di mia madre aveva origini greche. Mio padre aveva un impegnativo nome greco, Temistocle. Come potevo, dunque, i primi tempi, senza accorgermene, non portarmi dentro la Grecia antica? Questo è il concreto motivo che mi ha spinto a scrivere un micro-saggio su quello che stava accadendo in Grecia. Attanagliata dal debito, incapace di liberarsene. Una storia di aggressioni e di invasivi controlli dall’esterno. Nel raccogliere i dati (che vedrete corposi) mi sono reso conto che stavo scrivendo un libro. Mi sono detto: la Grecia merita questa fatica, una fatica donata alla sua terra antica. Nel cercare di comprendere da dove venissero tutti quegli impedimenti alla sua autonomia; perché, soprattutto dal secondo dopo guerra, la Grecia stava subendo l’affronto della privazione della sua 1 _ P A sovranità, della sovranità del suo popolo, costringendola ad aderire ad organismi internazionali imprigionanti. La Nato, la UE, l’Eurozona. Ponendomi questi interrogativi, è nato questo lavoro di ricerca documentale, che qualcuno potrebbe anche chiamare: libro. Questo lavoro è diviso in quattro parti. – La prima, Quando la sovranità in Grecia era sacra, si basa e si radica nella Grecia Antica. – La seconda, Le radici velenose dell’Unione Europea cerca le motivazioni della costruzione dell’Europa unita, mostrandone i lati oscuri.
    [Show full text]
  • Prohlašuji, Že Jsem Bakalářskou Práci Vypracovala Samostatně a Při Jejím
    MASARYKOVA UNIVERZITA FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií Obor Evropská studia Řecká občanská válka, její kontext a demografické dopady Bakalářská práce Lukáš Argiriu Vedoucí práce: Doc. Vít Hloušek, Ph.D. UČO: 274558 Obor: MV-ES Imatrikulační ročník: 2007 Brno, 2010 Poděkování Na tomto místě bych velmi rád poděkoval panu docentu PhDr. Vítu Hlouškovi, Ph.D. za odborné vedení bakalářské práce, trpělivost, podnětné připomínky a čas, který mi věnoval. 2 Čestné prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci „Řecká občanská válka, její kontext a demografické dopady“ vypracoval samostatně pouze na základě uvedených pramenů. V Brně, dne 15. 12. 2010 …………………………. Lukáš Argiriu 3 Obsah: Úvod ....................................................................................................................................................................... 5 Interpretace „revolučních ambicí?“ .................................................................................................................... 7 Kontext počátku 20. století ................................................................................................................................. 11 Řecko v druhé světové válce ............................................................................................................................... 14 Intervence nacistického Německa a počátky okupace ...................................................................................... 16 Trojí okupace, dvě vlády, jeden odboj .............................................................................................................
    [Show full text]
  • I: the GREEK COMMUNIST PARTY: RESISTANCE OR REVOLUTION? 1. for the Founding Charter of SEKE See KKE Episima Keimena, 1918-1924 (
    Notes I: THE GREEK COMMUNIST PARTY: RESISTANCE OR REVOLUTION? 1. For the Founding Charter of SEKE see KKE Episima Keimena, 1918-1924 (KKE Official Documents), vol. I (Athens, 1964) pp. 5-13. On the history of the Greek socialist movement see Kordatos, Y., Istoria tou Ellinikou Ergatikou Kinimatos (Athens, 1972); Benaroya, A., I Proti Stadiodromia tou Ellinikou Proletariatou (Athens, 1975); Moskof, K., I Ethniki kai Koinoniki Synidisi stin Ellada, 1830-1909 (Athens, 1973). With the notable exception of the book by Elefantis, A., I Epangelia tis Adynatis Epanastasis: KKE kai Astismos ston Mesopolomo (Athens, 1976), there has been no other scholarly study on the history of the KKE during the inter-war period. 2. For the text of the decision of the National Council see KKE Episima Kei1:nena, 1918-1924, op.cit., p. 31. 3. For the text of the decisions of the Second Congress see KKE Episima Keimena, 1918-1924, op.cit., pp. 61-2,68. 4. For the text of the resolution of the Third Extraordinary Congress see KKE Episima Keimena, 1918-1924, op.cit., p. -499. 5. KKE Episima Keimena, 1918-1924, op.cit., pp. 523-4, 534-42. See also Loulis, J. C., The Greek Communist Party, 1940-1944 (London, 1982) p.1. 6. KKE Episima Keimena, 1925-1928, vol. II (Athens, 1974) pp. 99, 101-2,105. 7. The results of the votes received by SEKE(K)/KKE in the elections held during the period 1923-9 were the following: 1923: 2.25 per cent; 1926: 3.6 per cent; 1928: 1.41 per cent; 1929: 1.70 per cent.
    [Show full text]
  • The Struggle of the Greek Communists Against Revisionism
    Encyclopedia of Anti-Revisionism On-Line Organisation for the Reconstruction of the Communist Party of Greece 1918-1955 The Struggle of the Greek Communists against Revisionism Published: Revolutionary Democracy Vol. XIV, No. 2, September 2008 http://revolutionarydemocracy.org/rdv14n2/greek.htm Transcription, Editing and Markup: Sam Richards and Paul Saba Copyright: This work is in the Public Domain under the Creative Commons Common Deed. You can freely copy, distribute and display this work; as well as make derivative and commercial works. Please credit the Encyclopedia of Anti- Revisionism On-Line as your source, include the url to this work, and note any of the transcribers, editors & proofreaders above. a) The Tashkent events At the end of August 1949, after a three-and-a-half-year armed struggle against the Greek monarchist-fascist reaction and the Anglo-American imperialism, following a decision by the Central Committee of the Communist Party of Greece (KKE), the partisans of the Democratic Army of Greece (DA) left behind their homeland and retreated to Albania. It was a mass exodus. In 1949-50, an overall number of 55,381 people (of which 67.6% were adults 18-55 years old, 1.7% were very old and 17,352 were children up to 17 years) abandoned Greece and settled in the various People’s Republics and the Soviet Union. Almost 18,000 communist refugees went to Tashkent, the capital of the SSR of Uzbekistan where they were organised in separate residential quarters called Politeies. After adjusting to the new life conditions, the Greek communists proceeded to reorganise their party.
    [Show full text]
  • Cahiers Balkaniques, 43 | 2015, « Questions D’Identité Dans Les Balkans Du Xxe Siècle » [En Ligne], Mis En Ligne Le 31 Décembre 2015, Consulté Le 06 Juillet 2021
    Cahiers balkaniques 43 | 2015 Questions d’identité dans les Balkans du XXe siècle Joëlle Dalègre (dir.) Édition électronique URL : https://journals.openedition.org/ceb/8064 DOI : 10.4000/ceb.8064 ISSN : 2261-4184 Éditeur INALCO Édition imprimée ISBN : 978-2-85831-229-0 ISSN : 0290-7402 Référence électronique Joëlle Dalègre (dir.), Cahiers balkaniques, 43 | 2015, « Questions d’identité dans les Balkans du XXe siècle » [En ligne], mis en ligne le 31 décembre 2015, consulté le 06 juillet 2021. URL : https:// journals.openedition.org/ceb/8064 ; DOI : https://doi.org/10.4000/ceb.8064 Ce document a été généré automatiquement le 6 juillet 2021. Cahiers balkaniques est mis à disposition selon les termes de la Licence Creative Commons Attribution - Pas d’Utilisation Commerciale 4.0 International. 1 L'ensemble de ce numéro est consacré à des articles nés de colloques, de varia ou des comptes rendus tous liés à des phénomènes humains. La première partie est axée sur les témoignages, témoignages de femmes résistantes ou déportées pendant la décennie 1940 dans les Balkans, des existences jetées par l’histoire dans des situations exceptionnelles, un « Malgré-nous » mosellan qui se retrouve dans les montagnes albanaises, une paysanne roumaine jetée en Sibérie, une jeune fille contrainte à « prendre la montagne » puis à rejoindre l'URSS avant de réussir à retrouver la France, des femmes qui « choisissent » la collaboration horizontale en Serbie... Nous retrouvons dans une seconde partie les questions identitaires en particulier à Chypre et en Macédoine avec des textes rares sur la République de Chypre du Nord et l'imbroglio identitaire macédonien du XXe siècle.
    [Show full text]
  • Communist Party of Greece - Wikipedia, the Free Encyclopedia
    Communist Party of Greece - Wikipedia, the free encyclopedia https://en.wikipedia.org/wiki/Communist_Party_of_Greece Communist Party of Greece From Wikipedia, the free encyclopedia The Communist Party of Greece (Greek: Κομμουνιστικό Κόμμα Ελλάδας , Kommounistikó Kómma Elládas , KKE ) is a Communist Party of Greece Marxist–Leninist political party in Greece. Founded in 1918 Κομμουνιστικό Κόμμα Ελλάδας as the Socialist Labour Party of Greece , it is the oldest Kommounistikó Kómma Elládas party in the Greek political scene. It is one of the most important communist parties in the Western world and at the same time one of the most hardline. Contents 1 History 1.1 Foundation General Secretary Dimitris Koutsoumpas 1.2 KKE between the two World Wars 1.2.1 KKE and the Macedonian issue Founded 17 November [O.S. 4 1.3 KKE during the Second World War November] 1918 1.3.1 1940 Headquarters 145 Leof. Irakliou, 1.3.2 1941: Invasion 142 31 Athens (Nea Ionia), 1.3.3 1942 to liberation Greece 1.4 KKE and the Greek Civil War Newspaper Rizospastis 1.5 Post-War era Student wing Panspoudastiki 1.6 During the Junta Youth wing Communist Youth of Greece 1.7 Legalisation Trade Union Wing All-Workers Militant Front 1.8 Participation in government Ideology Communism 1.9 21st century Marxism–Leninism 2 Splits and alliances Euroscepticism [1] 3 Youth organisation Political position [2][3] 4 Current activities Far-left 5 The congresses of the Communist Party of Greece International International Meeting of 6 List of First Secretaries and General Secretaries affiliation
    [Show full text]