DOCSLIB.ORG

Masarykova Univerzita V Brně

Total Page：16

File Type：pdf, Size：1020Kb

Download full-text PDF Read full-text
Masarykova Univerzita V Brně MASARYKOVA UNIVERZITA Přírodovědecká fakulta Patrik MAKOVNÍK KONODONTOVÁ FAUNA FAMENU VE VÝCHODNÍM LOMU CEMENTÁRNY V MOKRÉ Bakalářská práce Vedoucí práce: prof. RNDr. Jiří Kalvoda, Csc. © 2007 Patrik Makovník Všechna práva vyhrazena Jméno a příjmení autora: Patrik Makovník Název bakalářské práce: Konodontová fauna famenu ve vychodním lomu cementárny v Mokré Název v angličtině: Conodont fauna of the Famennian in the eastern quarry of the Mokra Cement Plant Studijní program: Bakalářský Studijní obor (směr), kombinace oborů: Geologie, hydrogeologie, geochemie Vedoucí bakalářské práce: prof. RNDr. Jiří Kalvoda, CSc. Rok obhajoby: 2007 Tato práce řeší biostratigrafické poměry na vybraným profilu na lokalitě Mokrá u Brna na základě studia konodontové fauny. Studovaný profil zastihuje sled křtinských a hádsko- říčských vápenců. Bylo odebráno 8 vzorků z profilu, z nichž jich 4 bylo vyhodnoceno. Byly zjišteny následující zóny: Palamtolepis trachytera, Palamtolepis postera, Palmatolepis expansa. U dvou vzorků bylo provedeno na základě rodového složení přiřazení ke konodontovým biofaciím. Based on the study of conodont fauna the thesis outlines the biostratigraphy in the section in the Mokra quarry near Brno. In the studied section where Křtiny and Hády-Říčka limestones crop out 8 samples have been studied but only 4 contained conodont fauna. The following conodont zones have been distinguished: Palmatolepis trachytera, Palamtolepis postera , Palmatolepis expansa. In two samples based on generic composition, conodont biofacies have been determined. Klíčová slova v češtině: konodont, devon, famen, Palmatolepis, Polygnathus, zonace Klíčová slova v angličtině: conodont, Devonian, Famennian, Palmatolepis, Polygnathus, zonation Prohlašuji, že tuto práci jsem vypracoval samostatně. Veškerou literaturu a ostatní prameny, z nichž jsem při přípravě práce čerpal, řádně cituji a uvádím v seznamu použité literatury. Svoluji k zapůjčování práce v knihovně. …………………………………….. 1. ÚVOD ............................................................................................................................... 7 2. PŘEHLED GEOLOGICKÝCH POMĚRŮ MOKRÉ A ŠIRŠÍHO OKOLÍ ............. 7 3. SYSTEMATICKÉ POSTAVENÍ KONODONTŮ..................................................... 12 4. POZNÁMKY KE STUDIU KONODONTŮ............................................................... 14 4.1. STRATIGRAFICKÉ VYUŽITÍ KONODONTŮ.................................................... 14 4.2. OBECNÁ MORFOLOGIE KONODONTŮ............................................................. 16 4.3. MORFOLOGIE PLATFORMNÍCH KONODONTŮ.............................................. 18 5. KONODONTOVÁ BIOFACIE.................................................................................... 19 6. METODIKA PRÁCE.................................................................................................... 20 6.1. ETAPA TERÉNNÍ.................................................................................................... 20 6.2. ETAPA LABORATORNÍ ........................................................................................ 20 7. POPIS PROFILU A VÝSKYT KONODONTOVÉ FAUNY .................................... 21 8. DISKUZE ....................................................................................................................... 24 8. ZÁVĚR ........................................................................................................................... 26 POUŽITÁ LITERATURA ............................................................................................... 27 PŘÍLOHY 1. ÚVOD Bakalářská práce „Konodontová fauna famenu ve vychodním lomu cementárny v Mokré“ mně byla zadána na podzim 2006. Hlavním úkolem bylo se seznámit s profilem, odebrat vzorky, provést jejich maceraci, z nerozpustného zbytku vybrat konodonty a určit je a na základě zjištěných konodontových společenstev vymezit konodontouvou zonaci a stanovit biofacie. V profilu vystupují vápence líšeňského souvrství reprezentované v převráceném vrstevním sledu vápenci hádsko-říčskými a vápence křtinskými. V úvodu bych chtěl poděkovat prof. Jiřímu Kalvodovi. Csc. za cenné připomínky, rady, vedení po celou dobu práce a hlavně za pevné nervy, že to se mnou vydržel. Dále bych chtěl poděkovat Mgr. Jiřímu Rezovi za ochotu a pomoc, kterou mi poskytl pokaždé, když jsem potřeboval. A také bych chtěl poděkovat konodontovému komondu v Badenu, jmenovitě Ladislav Dvořák, Monika Rutová, Jana Šebelová, Tomáš Kumpán. 7 2. PŘEHLED GEOLOGICKÝCH POMĚRŮ MOKRÉ A ŠIRŠÍHO OKOLÍ Lokalita Mokrá, kde se nachází studovaný profil, leží v jižní části Moravského krasu v katastrech Mokrá-Horákov a Hoštěnice přibližně 15 km sv. od Brna (obr.1). Lom Mokrá náleží z hlediska regionálně geologického do moravskoslezké oblasti, která je základní jednotkou Českýho masívu. Lom je otevřen třemi lomy (západním, středním a východním), kde se těží vápence a břidlice. Nejstarší sedimenty v bezprostředním okolí lomu jsou bazální klastika devonu, které bývají označovány jako „Old Red“ řazené na základě jejich pozice v podloží vápencových souvrství do spodního a středního devonu. Jsou většinou tvořena křemennými slepenci, pískovci, arkózami (Hladil et al., 1987). Po ukončení intenzivní eroze reliéfu se vytvořil relativně mělký sedimentační prostor, kde docházelo k ukládání karbonátových sedimentů macošského souvrství. Macošské souvrství je nejtypičtější jednotkou celého vývoje. Macošské souvrství je definováno jako tmavě nebo světle šedé karbonáty spočívající na bazálních klastikách, které reprezentují útesový komplex stáří givet – frasn (Zukalová, Chlupáč, 1982). Uvnitř macošského souvrství lze rozlišit několik facií. Josefovské vápence jsou prvním členem macošského souvrství. Jsou to tmavě šedé hrubě vrstevnaté vápence často s písčitou příměsí staří givet. Ve vápencích se nalézá fauna silnostěnných brachiopodů. Josefovské vápence reprezentují příběžní mělkovodní karbonátové sedimenty přímo nasedající na bazální klastika, s kterými se laterálně zastupují. Dosahují proměnlivé mocnosti, maximálně 80 m (Zuková, Chlupáč, 1982). Vrstevní sled pokračuje lažáneckými vápenci, stáří givet. Jsou šedé až tmavě šedé, hrubě vrstevnaté až lavicovité. Ve vápencích se vyskytují polohy na úlomky velmi bohatý na větevnatý stromatoporoid převážně rodu Amphipora. Dosahují mocnosti až několik set metrů, běžně 200–300 m. Reprezentují počáteční fáze tvorby útesů v mělce neritickém prostředí (Zukalová, Chlupáč, 1982). Posledním členem macošského souvrství jsou světle šedé vilémovické vápence, stáří givet–frasn. Jsou masivní nebo biodetritické, hrubě lavicovité, mocnosti desítky až stovky metrů. Jedná se o útesovou facii s velmi hojnými fosilními zbytky korálů, stromatopor, brachiopodů (Zukalová, Chlupáč, 1982). Vilémovické vápence vystupují na povrch v západní a jihozápadní části dobývacího prostoru, jsou zastiženy západním lomem a tvoří jihozápadní část lomu středního. Vápence josefovské, lažánecké a vilémovické se mohou vícekrát opakovat v několika cyklech. V cyklech čelechovickém, Byčí skály, ochozském a 8 mokerském (Hladil et al., 1987). Podle (Hladil, 1986) je čelechovický cyklus stáří eifel- givet. Na hranici frasn/famen došlo k poklesu dna pánve, což mělo za následek ukončení sedimentace na rozlehlých karbonátových plošinách. Útesové vápence macošského souvrství přecházejí do líšeňkého souvrství. Je charakteristické velkou faciální proměnlivostí i zánikem útesotvorné a stromatoporoidové fauny (Hladil, 1986). Líšeňské souvrství je v jižní části Moravského krasu zastoupeno vápenci křtinskými a hádsko- říčskými. Vápence křtinské jsou hlíznaté, velmi jemnozrnné (mikritové) vápence červenavých, růžových nebo šedých barev, s různým podílem jilových složek, tence deskovité, stáří svrchní frasn až tournai. Dosahují relativně malých mocností (Hladil et al., 1987). Vápence křtinské vytvářejí souvislý lem v podloží vápenců hádsko-říčských, a to jak ve středním lomu, tak i v lomu východním v Mokré. Nadložní hádsko-říčské vápence jsou deskovité bituminózní tmavě šedé, bioklastické a mikritové vápence s vložkami vápnitých břidlic a s tmavými rohovci. Běžné je gradační zvrstvení, což odráží neklidné podmínky sedimentace z kalciturbiditních proudů (Hladil et al.,1987). Stáří vápenců je famen až tournai, časté je laterální zastupování s křtinskými vápenci (Hladil et al., 1987). Vápence hádsko-říčské tvoří celou východní a severovýchodní část dobývacího území. Začátek ukládání ponikevského souvrství, které probíhalo ve svrchního devonu až ve spodním karbonu (frasn až tournai) reprezentuje sedimentaci kulmského charakteru (Hladil et al., 1987). Jde převážně o silicity, křemité břidlice a březinské břidlice. Březinské břidlice lemují v metrových až několika metrových mocných polohách úseky s vyvinutými vápencovými brekciemi. Zvětráváním bývají pestře zbarvené (šedozelený, červenofialový odstín). Březinské břidlice se tvořily pravděpodobně od spodního visé, zejména jsou však charakteristické pro střední visé (Hladil et al., 1987). Rozstáňské souvrství je vyvinuto jako tmavě šedé, zelenavě zvětrávající prachovité břidlice, místně s laminami pískovců a vložkami drob. Místy je zřetelné gradační zvrstvení centimetrových až decimetrových rytmů. Pro rozstáňské souvrství je charakteristické rytmické střídaní pískovců, prachovců a jílovitých břidlic. Vzácně se vyskytují polohy slepenců. Stáří rozstáňského souvrství je střední až báze svrchního visé. Tyto horniny jsou zachyceny v západní a severní stěně východního lomu (Hladil et al., 1987). V severozápadní části východního lomu se v
Load more

Recommended publications
  • CONODONTS of the MOJCZA LIMESTONE -.: Palaeontologia Polonica
    CONODONTS OF THE MOJCZA LIMESTONE JERZY DZIK Dzik, J. 1994. Conodonts of the M6jcza Limestone. -In: J. Dzik, E. Olemp ska, and A. Pisera 1994. Ordovician carbonate platform ecosystem of the Holy Cross Moun­ tains. Palaeontologia Polonica 53, 43-128. The Ordovician organodetrital limestones and marls studied in outcrops at M6jcza and Miedzygorz, Holy Cross Mts, Poland, contains a record of the evolution of local conodont faunas from the latest Arenig (Early Kundan, Lenodus variabilis Zone) to the Ashgill (Amorphognathus ordovicicus Zone), with a single larger hiatus corre­ sponding to the subzones from Eop/acognathus pseudop/anu s to E. reclinatu s. The conodont fauna is Baltic in general appearance but cold water genera , like Sagitto­ dontina, Scabbardella, and Hamarodus, as well as those of Welsh or Chinese af­ finities, like Comp/exodus, Phragmodus, and Rhodesognathu s are dominant in par­ ticular parts of the section while others common in the Baltic region, like Periodon , Eop/acognathus, and Sca/pellodus are extremely rare. Most of the lineages continue to occur throughout most of the section enabling quantitative studies on their phyletic evolut ion. Apparatuses of sixty seven species of thirty six genera are described and illustrated. Phyletic evolution of Ba/toniodus, Amorphognathu s, Comp/exodus, and Pygodus is biometrically documented. Element s of apparatu ses are homolog ized and the standard notation system is applied to all of them. Acodontidae fam. n., Drepa­ nodus kie/censis sp. n., and D. santacrucensis sp. n. are proposed . Ke y w o r d s: conodonts, Ordovici an, evolut ion, taxonomy. Jerzy Dzik, Instytut Paleobiologii PAN, A/eja Zwirk i i Wigury 93, 02-089 Warszawa , Poland.
    [Show full text]
  • Conodontes Cámbricos Y Jujuyaspis Keideli Kobayashi (Trilobita)
    AMEGHINIANA (Rev. Asoc. Paleontol. Argent.) - 46 (3): 537-556. Buenos Aires, 30-09-2009 ISSN 0002-7014 Conodontes cámbricos y Jujuyaspis keideli Kobayashi (Trilobita) en el Miembro Alfarcito de la Formación Santa Rosita, quebrada de Humahuaca, Cordillera Oriental de Jujuy Fernando J. ZEBALLO1 y Guillermo L. ALBANESI1,2 Abstract. CAMBRIAN CONODONTS AND JUJUYASPIS KEIDELI KOBAYASHI (TRILOBITA) FROM THE ALFARCITO MEMBER OF THE SANTA ROSITA FORMATION, QUEBRADA DE HUMAHUACA, CORDILLERA ORIENTAL OF JUJUY. A conodont fauna from the lower levels of the Alfarcito Member (Santa Rosita Formation) at the Salto Alto section, Quebrada de Humahuaca, is analyzed. Recorded conodonts are associated to the trilobite Jujuyaspis keide- li keideli Kobayashi, among others, which represents the homonymous zone. Although the range of this ta- xon has been considered largely to be restricted to the lower Tremadocian (basal Lower Ordovician), the conodont assemblage refers to the Cordylodus intermedius Zone, Hirsutodontus simplex Subzone, from the upper Cambrian. The conodont species Albiconus postcostatus Miller, Cordylodus cf. andresi Viira and Sergeyeva, C. cf. tortus Barnes, Hirsutodontus simplex (Druce and Jones), Variabiloconus datsonensis (Druce and Jones), ?"Prooneotodus" mitriformis Dubinina, Prosagittodontus sp., Teridontus gallicus Serpagli, Ferretti, Nicoll and Serventi, and Westergaardodina polymorpha Müller and Hinz, are described for the first time in the Cordillera Oriental of Argentina from Cambrian levels. The faunal assemblage shows a strong resem- blance with that one found in western Newfoundland incorporating Baltic taxa. Therefore, the faunal con- dition fits consistently with previous paleobiogeographic reconstructions for this latitude. Resumen. Se analiza una fauna de conodontes procedente del tramo basal del Miembro Alfarcito (Formación Santa Rosita) en la sección del Salto Alto, quebrada de Humahuaca, provincia de Jujuy.
    [Show full text]
  • GSSP) of the Drumian Stage (Cambrian) in the Drum Mountains, Utah, USA
    Articles 8585 by Loren E. Babcock1, Richard A. Robison2, Margaret N. Rees3, Shanchi Peng4, and Matthew R. Saltzman1 The Global boundary Stratotype Section and Point (GSSP) of the Drumian Stage (Cambrian) in the Drum Mountains, Utah, USA 1 School of Earth Sciences, The Ohio State University, 125 South Oval Mall, Columbus, OH 43210, USA. Email: [email protected] and [email protected] 2 Department of Geology, University of Kansas, Lawrence, KS 66045, USA. Email: [email protected] 3 Department of Geoscience, University of Nevada, Las Vegas, Las Vegas, NV 89145, USA. Email: [email protected] 4 State Key Laboratory of Palaeobiology and Stratigraphy, Nanjing Institute of Geology and Palaeontology, Chinese Academy of Sciences, 39 East Beijing Road, Nanjing 210008, China. Email: [email protected] The Global boundary Stratotype Section and Point correlated with precision through all major Cambrian regions. (GSSP) for the base of the Drumian Stage (Cambrian Among the methods that should be considered in the selection of a GSSP (Remane et al., 1996), biostratigraphic, chemostratigraphic, Series 3) is defined at the base of a limestone (cal- paleogeographic, facies-relationship, and sequence-stratigraphic cisiltite) layer 62 m above the base of the Wheeler For- information is available (e.g., Randolph, 1973; White, 1973; McGee, mation in the Stratotype Ridge section, Drum Moun- 1978; Dommer, 1980; Grannis, 1982; Robison, 1982, 1999; Rowell et al. 1982; Rees 1986; Langenburg et al., 2002a, 2002b; Babcock et tains, Utah, USA. The GSSP level contains the lowest al., 2004; Zhu et al., 2006); that information is summarized here. occurrence of the cosmopolitan agnostoid trilobite Pty- Voting members of the International Subcommission on Cam- chagnostus atavus (base of the P.
    [Show full text]
  • Zna Marginifera
    1 MASARYKOVA UNIVERZITA Přírodovědecká fakulta Monika RUTOVÁ KONODONTOVÁ FAUNA VE VYBRANÝCH PROFILECH SVRCHNÍHO FAMENU V LESNÍM LOMĚ V BRNĚ-LÍŠNI Bakalářská práce Vedoucí práce: prof. RNDr. Jiří Kalvoda, CSc. 2 © 2007 Monika Rutová Všechna práva vyhrazena 3 Jméno a příjmení autora: Monika Rutová Název bakalářské práce: Konodontová fauna ve vybraných profilech svrchního famenu v Lesním lomě v Brně- Líšni Název v angličtině: Late Famenian conodont fauna in the Lesní Quarry in Brno-Líšeň Studijní program: Bakalářský Studijní obor (směr), kombinace oborů: Geologie, hydrogeologie, geochemie Vedoucí bakalářské práce: prof. RNDr. Jiří Kalvoda, CSc. Rok obhajoby: 2007 Předložená práce řeší biostratigrafické poměry na vybraném profilu na lokalitě Lesní lom v Brně-Líšni na základě studia konodontové fauny. Studovaný profil zastihuje sled hádsko-říčských vápenců. Bylo odebráno 8 vzorků, které byly vyhodnoceny. Byly zjištěny následující konodontové zóny: Palmatolepis perlobata postera a Palmatolepis gracilis expansa. (subzóny spodní, střední a svrchní Palmatolepis gracilis expansa). Na základě rodového složení byly zjištěné asociace konodontů přiřazeny ke konodontovým biofaciím - palmatolepis-bispathodové, palmatolepis-polygnathové a biofacii polygnathové. Based on the study of conodont fauna the thesis outlines the biostratigraphy of the section in the Lesní Quarry in Brno-Líšeň. In the studied section eight samples have been taken from the Hády-Říčka limestones. The following conodont zones have been distinguished: Palmatolepis perlobata postera and Palamtolepis gracilis expansa (Lower, Middle and Upper expansa Zone). Based on generic composition, conodont biofacies have been determined – palmatolepid-bispathodid, palmatolepid-polygnathid and polygnathid. Klíčová slova v češtině: konodont, famen, Palmatolepis, Polygnathus, Bispathodus, zonace, biofacie Klíčová slova v angličtině: conodont, Famennian, Palmatolepis, Polygnathus, Bispathodus, zonation, biofacies 4 Prohlašuji, že tuto práci jsem vypracovala samostatně.
    [Show full text]
  • The Upper Ordovician Glaciation in Sw Libya – a Subsurface Perspective
    J.C. Gutiérrez-Marco, I. Rábano and D. García-Bellido (eds.), Ordovician of the World. Cuadernos del Museo Geominero, 14. Instituto Geológico y Minero de España, Madrid. ISBN 978-84-7840-857-3 © Instituto Geológico y Minero de España 2011 ICE IN THE SAHARA: THE UPPER ORDOVICIAN GLACIATION IN SW LIBYA – A SUBSURFACE PERSPECTIVE N.D. McDougall1 and R. Gruenwald2 1 Repsol Exploración, Paseo de la Castellana 280, 28046 Madrid, Spain. [email protected] 2 REMSA, Dhat El-Imad Complex, Tower 3, Floor 9, Tripoli, Libya. Keywords: Ordovician, Libya, glaciation, Mamuniyat, Melaz Shugran, Hirnantian. INTRODUCTION An Upper Ordovician glacial episode is widely recognized as a significant event in the geological history of the Lower Paleozoic. This is especially so in the case of the Saharan Platform where Upper Ordovician sediments are well developed and represent a major target for hydrocarbon exploration. This paper is a brief summary of the results of fieldwork, in outcrops across SW Libya, together with the analysis of cores, hundreds of well logs (including many high quality image logs) and seismic lines focused on the uppermost Ordovician of the Murzuq Basin. STRATIGRAPHIC FRAMEWORK The uppermost Ordovician section is the youngest of three major sequences recognized widely across the entire Saharan Platform: Sequence CO1: Unconformably overlies the Precambrian or Infracambrian basement. It comprises the possible Upper Cambrian to Lowermost Ordovician Hassaouna Formation. Sequence CO2: Truncates CO1 along a low angle, Type II unconformity. It comprises the laterally extensive and distinctive Lower Ordovician (Tremadocian-Floian?) Achebayat Formation overlain, along a probable transgressive surface of erosion, by interbedded burrowed sandstones, cross-bedded channel-fill sandstones and mudstones of Middle Ordovician age (Dapingian-Sandbian), known as the Hawaz Formation, and interpreted as shallow-marine sediments deposited within a megaestuary or gulf.
    [Show full text]
  • Durham E-Theses
    Durham E-Theses The palaeobiology of the panderodontacea and selected other euconodonts Sansom, Ivan James How to cite: Sansom, Ivan James (1992) The palaeobiology of the panderodontacea and selected other euconodonts, Durham theses, Durham University. Available at Durham E-Theses Online: http://etheses.dur.ac.uk/5743/ Use policy The full-text may be used and/or reproduced, and given to third parties in any format or medium, without prior permission or charge, for personal research or study, educational, or not-for-prot purposes provided that: • a full bibliographic reference is made to the original source • a link is made to the metadata record in Durham E-Theses • the full-text is not changed in any way The full-text must not be sold in any format or medium without the formal permission of the copyright holders. Please consult the full Durham E-Theses policy for further details. Academic Support Oce, Durham University, University Oce, Old Elvet, Durham DH1 3HP e-mail: [email protected] Tel: +44 0191 334 6107 http://etheses.dur.ac.uk The copyright of this thesis rests with the author. No quotation from it should be pubHshed without his prior written consent and information derived from it should be acknowledged. THE PALAEOBIOLOGY OF THE PANDERODONTACEA AND SELECTED OTHER EUCONODONTS Ivan James Sansom, B.Sc. (Graduate Society) A thesis presented for the degree of Doctor of Philosophy in the University of Durham Department of Geological Sciences, July 1992 University of Durham. 2 DEC 1992 Contents CONTENTS CONTENTS p. i ACKNOWLEDGMENTS p. viii DECLARATION AND COPYRIGHT p.
    [Show full text]
  • Please Scroll Down for Article
    This article was downloaded by: [Macquarie University] On: 10 November 2008 Access details: Access Details: [subscription number 778261146] Publisher Taylor & Francis Informa Ltd Registered in England and Wales Registered Number: 1072954 Registered office: Mortimer House, 37-41 Mortimer Street, London W1T 3JH, UK Alcheringa: An Australasian Journal of Palaeontology Publication details, including instructions for authors and subscription information: http://www.informaworld.com/smpp/title~content=t770322720 Middle Cambrian to Lower Ordovician faunas from the Chingiz Mountain Range, central Kazakhstan T.Ju. Tolmacheva a; K. E. Degtyarev a; J. Samuelsson a; L. E. Holmer a a A.P. Karpinskii, Russian Geological Research Institute, Sredny pr. 74, 199106 St. Petersburg, Russia Online Publication Date: 01 December 2008 To cite this Article Tolmacheva, T.Ju., Degtyarev, K. E., Samuelsson, J. and Holmer, L. E.(2008)'Middle Cambrian to Lower Ordovician faunas from the Chingiz Mountain Range, central Kazakhstan',Alcheringa: An Australasian Journal of Palaeontology,32:4,443 — 463 To link to this Article: DOI: 10.1080/03115510802418099 URL: http://dx.doi.org/10.1080/03115510802418099 PLEASE SCROLL DOWN FOR ARTICLE Full terms and conditions of use: http://www.informaworld.com/terms-and-conditions-of-access.pdf This article may be used for research, teaching and private study purposes. Any substantial or systematic reproduction, re-distribution, re-selling, loan or sub-licensing, systematic supply or distribution in any form to anyone is expressly forbidden. The publisher does not give any warranty express or implied or make any representation that the contents will be complete or accurate or up to date. The accuracy of any instructions, formulae and drug doses should be independently verified with primary sources.
    [Show full text]
  • Beiträge Zur Paläoökologie Der Triasconodonten
    Beiträge zur Paläoökologie der Triasconodonten von H. Kozur+) Zusammenfassung Salinitätsgehalt, Tiefe, Temperatur, aber auch der Energieindex und der Sauerstoffgehalt des Wassers spielen neben dem Substrat eine große Rolle für das Auftreten der triassischen Conodonten. Conodonten fehlen in extrem flachem Wasser, z.B. intertidalen Kalken, sie sind sehr selten in Dasycladaceen-reichen Kalken, fehlen in Riffkalken und anderen Hartbodensedimenten. Sehr viele Conodontenwurden in kalkigen euhalinen marinen Weichbodensedi­ menten mit Ausnahme von psychrosphärischen Tiefwassersedimenten gefunden. Die meisten triassischen Conodonten sind stenohalin, einige Arten euryhalin. Eine Reihe davon ist stenotherm wie z.B. Gladigondolella, andere wiederum eurytherm wie z.B. die vielen Gondolella-Arten. In Flachwassersedimenten mit starker Turbu­ lenz (hoher Wellenenergie)gibt es nur robuste Conodonten. Die Conodonten leben . in Wasser mit einern relativ .geringen Sauerstoffgehalt, aber sie benötigen stets einen höheren Sauerstoffgehalt als die Scolecodonten. Es konnten nie. mehr als drei bis vier natürliche Conodonten-Vergesellschaftungen (natür• liche Arten) in einern Environment bzw. an einem Platz gefunden werden. In einern Environment, das nicht besonders geeignet für Conodonten ist, sind es höchsten ein bis zwei natürliche Conodon­ tenarten. Dieses Untersuchungsergebnis ist von enormer Bedeutung für die Multielementtaxonomie. Die paläoökologischen Untersuchungen der triassischen Conodonten zeigen folgendes auf: 1) Die Conodonten-führenden Organismen
    [Show full text]
  • Back Matter (PDF)
    Index Numbers in italic indicate figures, numbers in bold indicate tables abiotic environment change 43 Anticosti Island, Qu6bec Acanthocythereis meslei meslei 298, 304, 305 conodont fauna 73-100 Achilleodinium 263 geology 74 Achmosphaera 263 Anticostiodus species 93, 99 Achmosphaera alcicornu 312, 319 Aphelognathus grandis 79, 83-84 Acodus delicatus 50 Apiculatasporites variocorneus 127, 128 acritarch extinction 28, 29 Apiculatisporites verbitskayae 178, 182 Actinoptychus 282, 286, 287 Apsidognathus tuberculatus 96 Actinoptychus senarius 280, 283, 284, 287 Apteodinium 263 adaptation, evolutionary 35 Araucariacites 252 A dnatosphaeridium 312, 314, 321 Archaeoglobigerina blowi 220, 231,232 buccinum 261,264 Archaeoglobigerina cretacea 221 Aequitriradites spinulosus 180, 182 Arctic Basin Aeronian Pliensbachian-Toarcian boundary 137-171, 136 conodont evolutionary cycles 93-96 palaeobiogeography 162, 165, 164, 166, 170 sea-level change 98-100 palaeoclimate 158-160 age dating, independent 237 Aren Formation, Pyrenees 244, 245 age-dependency, Cenozoic foraminifera 38-39, Arenobulimina 221,235 41-44 Areoligera 321 Ailly see Cap d'Ailly coronata 264 Alaska, Pliensbachian-Toarcian boundary, medusettiformis 264, 263, 259 stratigraphy 155-157 Areosphaeridium diktyoplokum 315, 317, 319 Alatisporites hofjmeisterii 127, 128, 129 Areosphaeridium michoudii 314, 317 Albiconus postcostatus 54 Argentina, Oligocene-Miocene palynomorphs Aleqatsia Fjord Formation, Greenland 92 325-341 Alterbidinium 262 Ashgillian Ammobaculites lobus 147, 149, 153, 155, 157
    [Show full text]
  • (GSSP) of the Drumian Stage (Cambrian) in the Drum Mountains, Utah, USA
    84 by Loren E. Babcock1, Richard A. Robison2, Margaret N. Rees3, Shanchi Peng4, and Matthew R. Saltzman1 The Global boundary Stratotype Section and Point (GSSP) of the Drumian Stage (Cambrian) in the Drum Mountains, Utah, USA 1 School of Earth Sciences, The Ohio State University, 125 South Oval Mall, Columbus, OH 43210, USA. Email: [email protected] and [email protected] 2 Department of Geology, University of Kansas, Lawrence, KS 66045, USA. Email: [email protected] 3 Department of Geoscience, University of Nevada, Las Vegas, Las Vegas, NV 89145, USA. Email: [email protected] 4 State Key Laboratory of Palaeobiology and Stratigraphy, Nanjing Institute of Geology and Palaeontology, Chinese Academy of Sciences, 39 East Beijing Road, Nanjing 210008, China. Email: [email protected] The Global boundary Stratotype Section and Point correlated with precision through all major Cambrian regions. (GSSP) for the base of the Drumian Stage (Cambrian Among the methods that should be considered in the selection of a GSSP (Remane et al., 1996), biostratigraphic, chemostratigraphic, Series 3) is defined at the base of a limestone (cal- paleogeographic, facies-relationship, and sequence-stratigraphic cisiltite) layer 62 m above the base of the Wheeler For- information is available (e.g., Randolph, 1973; White, 1973; McGee, mation in the Stratotype Ridge section, Drum Moun- 1978; Dommer, 1980; Grannis, 1982; Robison, 1982, 1999; Rowell et al. 1982; Rees 1986; Langenburg et al., 2002a, 2002b; Babcock et tains, Utah, USA. The GSSP level contains the lowest al., 2004; Zhu et al., 2006); that information is summarized here. occurrence of the cosmopolitan agnostoid trilobite Pty- Voting members of the International Subcommission on Cam- chagnostus atavus (base of the P.
    [Show full text]
  • And Other Phosphatic Micro-Spherules Lindskog, Anders; Eriksson, Mats E
    Palaeozoic 'conodont pearls' and other phosphatic micro-spherules Lindskog, Anders; Eriksson, Mats E.; Bergström, Stig M.; Terfelt, Fredrik; Marone, Federica Published in: Lethaia DOI: 10.1111/let.12172 2017 Link to publication Citation for published version (APA): Lindskog, A., Eriksson, M. E., Bergström, S. M., Terfelt, F., & Marone, F. (2017). Palaeozoic 'conodont pearls' and other phosphatic micro-spherules. Lethaia, 50(1), 26-40. https://doi.org/10.1111/let.12172 Total number of authors: 5 General rights Unless other specific re-use rights are stated the following general rights apply: Copyright and moral rights for the publications made accessible in the public portal are retained by the authors and/or other copyright owners and it is a condition of accessing publications that users recognise and abide by the legal requirements associated with these rights. • Users may download and print one copy of any publication from the public portal for the purpose of private study or research. • You may not further distribute the material or use it for any profit-making activity or commercial gain • You may freely distribute the URL identifying the publication in the public portal Read more about Creative commons licenses: https://creativecommons.org/licenses/ Take down policy If you believe that this document breaches copyright please contact us providing details, and we will remove access to the work immediately and investigate your claim. LUND UNIVERSITY PO Box 117 221 00 Lund +46 46-222 00 00 Lindskog et al.: ’Conodont pearls’ and other micro-spherules 1 "This is the peer reviewed version of the following article: Lindskog et al.
    [Show full text]
  • University of Copenhagen
    Cambrian (Series 3 – Furongian) conodonts from the Alum Shale Formation at Slemmestad, Oslo Region, Norway Kleppe, Katarina Skagestad; Nakrem, Hans Arne; Stouge, Svend Published in: Norsk Geologisk Tidsskrift DOI: 10.17850/njg98-1-04 Publication date: 2018 Document license: CC BY Citation for published version (APA): Kleppe, K. S., Nakrem, H. A., & Stouge, S. (2018). Cambrian (Series 3 – Furongian) conodonts from the Alum Shale Formation at Slemmestad, Oslo Region, Norway. Norsk Geologisk Tidsskrift, 98, 41-53. https://doi.org/10.17850/njg98-1-04 Download date: 10. okt.. 2021 NORWEGIAN JOURNAL OF GEOLOGY Vol 98 Nr. 1 https://dx.doi.org/10.17850/njg98-1-04 Cambrian (Series 3 – Furongian) conodonts from the Alum Shale Formation at Slemmestad, Oslo Region, Norway Katarina Skagestad Kleppe1, Hans Arne Nakrem2 & Svend Stouge3 1Department of Earth Science, University of Bergen, P.O. Box 7803, NO–5020 Bergen, Norway. 2Natural History Museum, University of Oslo, P.O. Box 1172 Blindern, NO–0318 Oslo, Norway. 3Natural History Museum of Denmark, Geological Museum, Øster Voldgade 3–7, DK–1350 Copenhagen, Denmark. E-mail corresponding author (Hans Arne Nakrem): [email protected] Nine samples from the Alum Shale of Slemmestad, Oslo Region, were processed for conodonts. The limestone-rich interval extending from the mid Cambrian Paradoxides paradoxissimus trilobite Zone to the Lower Ordovician Boeckaspis trilobite Zone yielded a sparse conodont fauna. The fauna is dominated by the protoconodont species Phakelodus elongatus (Zhang in An et al., 1983) and Phakelodus tenuis Müller, 1959, the paraconodont species Westergaardodina polymorpha Müller & Hinz, 1991, Westergaardodina ligula Müller & Hinz, 1991, Problematoconites perforatus Müller, 1959 and Trolmenia acies Müller & Hinz, 1991; the euconodont species Cordylodus proavus Müller, 1959 is present in the Acerocarina Superzone.
    [Show full text]