MASARYKOVA UNIVERZITA Management sportu Katedra společenských věd a managementu sportu a katedra veřejné ekonomie

Vliv investic na nákup hráčů na sportovní výsledky u vybraných klubů Premier League

Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce: Vypracoval: Ing. Marek Pavlík, Ph.D. Bc. Adam Blažej

Brno, 2015

„Prohlašuji, že jsem bakalářskou/diplomovou práci vypracoval samostatně a na základě literatury a pramenů uvedených v použitých zdrojích.

V Brně dne 13. dubna 2013 podpis

P O D Ě K O V Á N Í

Tímto bych chtěl poděkovat Ing. Marku Pavlíkovi, Ph.D. za vedení, připomínky a odbornou spolupráci při vypracovávání této diplomové práce.

Název diplomové práce:

Vliv investic na nákup hráčů na sportovní výsledky u vybraných klubů Premier League

Abstrakt:

Diplomová práce se zabývá zjištěním, zda a jak silný existuje vztah mezi sportovními výsledky vybraných fotbalových klubů a množstvím finančních zdrojů alokovaných na nákup nových hráčů a zjištěním množství finančních prostředků, které kluby vynaložily na zisk jednotky úspěchu. Na základě těchto zjištění pak je cílem práce rovněž formulovat charakteristiky hospodaření vybraných klubů v oblasti přestupů. V rámci naplňování cílů je zvolen postup, který obsahuje jednak přehled dosavadních výzkumů a teoretická východiska, jednak charakteristiku Premier League a vybraných klubů včetně zjištění rankingu těchto klubů a jednak samotnou analýzu vztahu prostřednictvím lineární regrese a vypočtení efektivity.

Klíčová slova:

Premier League, lineární regrese, korelace, efektivita, transfery, sportovní úspěch

4

Title of master´s thesis:

Influence of Expenditures on New Players on Sport Results of Selected Premier League Clubs

Abstract:

This thesis is concerned with determining whether and how strong relationship exists between sports results of selected football clubs and the amount of financial resources allocated for the purchase of new players and finding the amount of funds that clubs spent on the unit of success. Based on these findings, the goal is also formulate characteristics of attitude to transfers. In fulfilling the objectives is used procedure, which contains an overview of existing researches and theoretical background, characteristics of Premier League and selected clubs including finding out their rankings and firstly by the analysis od linear regression and calculate efficiency.

Key words:

Premier League, linear regression, correlation, efficiency, transfers, sport success

5

Obsah

Seznam zkratek ...... 8 Úvod ...... 9 1. Analýza ekonomického prostředí fotbalových klubů ...... 10 1.1. Podstata a důvody výzkumu ...... 10 1.2. Specifika hospodaření profesionálních sportovních a fotbalových klubů ...... 11 1.2.1. Specifika hospodaření profesionálních sportovních klubů ...... 11 1.2.2. Specifika hospodaření profesionálních fotbalových klubů ...... 13 1.3. Faktory ovlivňující hospodaření a sportovní úspěchy profesionálních fotbalových klubů ...... 16 1.3.1. Způsob vlastnictví (majitel) ...... 16 1.3.2. Manažer ...... 17 1.3.3. Velikost trhu („big city teams“) ...... 18 1.3.4. Způsob vlastnictví stadionu ...... 18 1.3.5. Financial fair-play a legislativní rámec dané země ...... 19 1.3.6. Zranitelnost hráčů ...... 19 1.4. Ekonomické aspekty přestupů ve fotbale, charakteristika a důležitá data jiných vybraných výzkumů z hlediska finančního ...... 20 1.4.1. Finanční fair play (FFP) ...... 21 1.4.2. Složení příjmové stránky fotbalových klubů ...... 22 1.4.3. Vývoj přestupů z hlediska počtu a výše přestupových částek v Evropě ...... 23 1.4.4. Koncentrace přestupových částek v omezeném počtu přestupů ...... 24 1.4.5. Faktory ovlivňující cenu hráče ...... 27 1.5. Právní aspekty přestupů hráčů ve fotbale...... 29 1.5.1. Charakteristiky vybraných pojmů dle FIFA ...... 29 1.5.2. UEFA ...... 31 1.5.3. Bosmanovo pravidlo ...... 31 1.6. Dosavadní výzkumy ...... 32 1.6.1. Souvislost mezi výdaji na mzdy a výkony mužstev v Anglii v porovnání s baseballovými kluby v USA ...... 32 1.6.2. Závislost tržní hodnoty týmu na výsledku dosaženého na Mistrovství světa 2014 v Brazílii ...... 34 1.6.3. Snižování váhy peněz ve fotbale ...... 35 2. Charakteristika Premier League a vybraných klubů z finančního hlediska ...... 38 2.1. Charakteristika anglického fotbalu z finančního hlediska ...... 38 2.1.1. Dopady otevřeného trhu na fotbal v Anglii ...... 38

6

2.1.2. Srovnání výdajů na přestupy a konečným umístěním klubů Premier League mezi lety 1993 – 2010 ...... 42 2.1.3. Skladba příjmů klubů v Premier League ...... 43 2.2. Charakteristika vybraných klubů z finančního hlediska ...... 44 2.2.1. Manchester United ...... 45 2.2.2. Manchester City ...... 47 2.2.3. Chelsea FC ...... 49 2.2.4. Arsenal FC ...... 50 2.2.5. Liverpool FC ...... 52 2.3. Výpočet rankingu klubů ...... 53 3. Analýza zkoumaného vztahu ...... 57 3.1. Efektivita vynaložených finančních prostředků ...... 57 3.2. Lineární regrese ...... 57 3.3. Prezentace výsledků ...... 59 3.3.1. Manchester United ...... 60 3.3.2. Manchester City ...... 62 3.3.3. Chelsea FC ...... 63 3.3.4. Arsenal FC ...... 64 3.3.5. Liverpool FC ...... 65 Diskuze – zodpovězení badatelských otázek ...... 67 Závěr ...... 70 Použitá literatura a zdroje ...... 71 Přílohy ...... 75

7

Seznam zkratek UEFA Union of European Football Associations FC Football club EU Evropská unie HDP hrubý domácí produkt EUR euro TV televizních FFP financial fair-play FIFA Fédération Internationale de Football Association FIBA International Basketball Federation USA The United States of America ENT effectivity of national team PMV player market value P points Utd. United FPPH finanční prostředky vynaložené na pořízení hráčů K čistá suma finančních prostředků v rámci přestupů pro daný rok (nákupy – prodeje) FA Football Association E efektivita klubu R ranking N/A not available

8

Úvod Tématem této diplomové práce je analýza hospodaření vybraných klubů Premier League se zaměřením na investované finanční prostředky do nových posil a jejich následný vliv na sportovní úspěchy těchto klubů. Zaměření na investované finanční prostředky no nových posil bylo zvoleno jednak z důvodu existence rozsáhlosti samotného hospodaření, které tvoří několik oblastí a jednak z důvodu rostoucí výše částek investovaných do pořízení posil. Především u klubů s bohatými majiteli jako je například londýnská Chelsea FC, či Manchester City jsou tyto částky astronomické a jen stěží tak můžeme říct, že se o úspěchu rozhoduje pouze na hřišti, zvláště pak když vynaložené částky těchto klubů srovnáme s jinými organicky rostoucími kluby. Za velké pozitivum tohoto tématu považuji především nerozšířenost v českém prostředí, přičemž příliš velké množství výzkumů na podobné téma se nevyskytuje ani v jazyce anglickém.

Dané téma jsem si zvolil z důvodu mého dlouholetého zájmu o anglickou Premier League a rovněž z důvodu mého smyslu pro fair play ať už na hřišti, či mimo něj. Těžko lze totiž tvrdit, že jednotlivé kluby disponují stejnou startovní pozicí, když jeden klub je schopen utratit během pár let stovky milionů liber, které si ani svými sportovními úspěchy, či příkladným hospodařením nevydělal, ale jednorázově je do nich „napumpoval“ jejich nový majitel, přičemž se druhý klub snaží o úsporu finančních prostředků prostřednictvím vychovávání vlastních hráčů. Jen stěží tak nemůžeme říct, že se úspěch nedá koupit mimo hřiště.

Práce je pak strukturovaná do tří částí. V první části se zaobírám jak právními, tak také ekonomickými aspekty, které ovlivňují přestupovou problematiku fotbalových klubů a rovněž v ní analyzuji obdobné výzkumy, ať už ve fotbalovém, či jiném prostředí. V další části se zaměřuji na charakteristiku anglické Premier League, stejně jako vybraných klubů a výpočet rankingu těchto klubů, jež je důležití pro další část práce. V té už je pak analyzován vztah mezi investovanými finančními prostředky a sportovními úspěchy, stejně jako charakteristika jednotlivých klubů v oblasti transferů.

Cílem této diplomové práce je tedy nalezení určitého vztahu mezi sumou investovanou do nových posil a sportovními úspěchy vybraných klubů v deseti po sobě jdoucích sezonách (2004/2005 až 2013/2014). Dílčími cíli je pak samotná analýza hospodaření vybraných klubů v daném období a zjištění sumy, která stála jednotlivé kluby jednotku úspěchu ve zkoumaném období.

9

1. Analýza ekonomického prostředí fotbalových klubů

1.1. Podstata a důvody výzkumu V současné době se význam financí v prostředí profesionálního fotbalu velmi změnil, přičemž každým rokem hraje významnější roli. Profesionální fotbalové kluby utrácí za nové posily čím dál větší peníze, stejně jako se zvětšují platy jednotlivých fotbalistů. Na tuto situaci se nicméně snaží reagovat UEFA svými opatřeními, především pak zavedením finančního fair-play, nicméně ani tato opatření vliv finančních prostředků nezmenší, naopak jej pouze potvrzují.

Tato práce se pak především snaží o zjištění vztahu (a jeho síly) mezi sportovními výsledky vybraných fotbalových klubů (Manchester United, Manchester City, Chelsea FC, Arsenal FC, Liverpool FC) a množstvím finančních zdrojů alokovaných na nákup nových hráčů a zjištění množství finančních prostředků, které kluby vynaložily na zisk jednotky úspěchu v období od sezony 2004/2005 do sezony 2013/2014. Na základě těchto výsledků pak rovněž o charakteristiku hospodaření vybraných klubů v oblasti přestupů.

Význam vztahu mezi sportovními výsledky a množstvím finančních zdrojů alokovaných na nákup nových hráčů by měl být především středem pozornosti pro nejvyšší instituce a orgány fungující ve fotbale, které svými opatřeními mohou korigovat směr, jakým se hospodaření klubů bude ubírat, přičemž pro laickou veřejnost mohou mít výsledky tohoto výzkumu informativní charakter.

Předpokládá se, že určitý vztah mezi už výše zmíněnými znaky opravdu existuje, přičemž se významně zvětšil v posledním desetiletí, kdy do fotbalu začali pronikat finance miliardářů, kteří se stali majoritními vlastníky některých klubů. Na základě této skutečnosti pak lze tvrdit, že tento způsob zajištění si sportovních úspěchů není tou správnou cestou, natožpak férovou, především pak ve srovnání s organicky rozvíjejícími se kluby, které se pokouší o zapojení svých vlastních odchovanců na rozdíl od nákupu velkého množství nových hráčů za přemrštěné částky.

Pakliže se v této práci opravdu u nějakého klubu potvrdí silný vztah mezi zkoumanými veličinami, bude alespoň možné konstatovat, že si ten či onen klub sportovní úspěch v podstatě koupil a laické veřejnost tak bude alespoň více informována o poměrech jednak hospodaření daného klubu v oblasti přestupů, tak také o poměrech v profesionálním fotbale, o tom, že ne pouze na hřišti se rozhoduje o sportovních úspěších.

10

Co se týče existence obdobných výzkumů na toto téma, tak ty jsou podrobněji rozebrány v kapitole Dosavadní výzkumy, nicméně určitá data stojí za zmínku už nyní. Kupříkladu výzkum Stephena Halla, Stefana Szymanskiho a Andrewa S. Zymbalista (Zkoumání souvislost mezi výdaji na mzdy a výkony, 2002) přinesl takové výsledky, na základě kterých lze tvrdit, že souvislost mezi zkoumanými veličinami u fotbalových týmů v Anglii je mnohem větší (0,74) než u veličin zjištěných u amerických baseballových týmů (0,26). Zajímavý výsledek také přinesla studie Jana Šímy (Závislost tržní hodnoty týmu na výsledku dosaženého na Mistrovství světa 2014 v Brazílii), která například zjistila středně silný vztah mezi tržní hodnotou týmu, jež se zúčastnil Mistrovství světa v Brazílii (2014) a jeho dosaženého výsledku na tomto šampionátu. Hodnota korelace u tohoto výzkumu pak byla rovna 0,54.

1.2. Specifika hospodaření profesionálních sportovních a fotbalových klubů 1.2.1. Specifika hospodaření profesionálních sportovních klubů Hospodářský rozměr sportu v posledních letech razantně stoupá. K prorůstání světa sportu a financí dochází v mnoha oblastech, a tak jeho přesný hospodářský význam lze jen obtížně kvantifikovat. Pro ilustraci lze zmínit například údaje zveřejněné v Bílé knize o sportu, z které vyplývá, že sportovní prostředí generuje v zemích Evropské Unie (dále jen EU) až 3,7 % HDP (kolem 400 mld. EUR) a na zaměstnanosti se podílí až 5,4 % (cca 15 mil. lidí).

Profesionální sportovní kluby, včetně těch fotbalových, jsou dnes obchodními společnostmi (v případě klubů této diplomové práce se jedná o akciové společnosti) operujícími se značnými finančními prostředky a prodávajícími své akcie na burze. Díky těmto faktům tedy roste potřeba větší informovanosti o jejich hospodaření. Obraz o hospodaření fotbalových klubů lze získat z povinně zveřejňovaných účetních závěrek a výročních zpráv těchto klubů (Žák, 2011).

Profesionální sport pak můžeme definovat jako souhrn sportovních sdružení (klubů, týmů), které prodávají svůj výrobek (soutěže) spotřebitelům (divákům, fanouškům). Obvykle se podnikatelé snaží prodat co nejvíce svých výrobků a služeb a co nejrychleji a nejefektivněji odstranit konkurenci. Zvláštností sportovního byznysu je to, že soutěžící týmy jsou zároveň podnikatelskými subjekty. Vedení jednotlivých týmů má zájem spíše o silné soupeře než o ty slabé, protože čím větší zájem budou mít diváci (návštěvnost zápasů, sledovanost televizních přenosů atd.), tím větších příjmů kluby dosáhnou. Další

11 důležitá specifika partnerství v profesionálním sportu je rozdělení příjmů z prodeje TV práv mezi kluby a přijímání nových členů do ligy (Shmalko, 2006).

Charakteristiky profesionálního sportu (Shmalko, 2006):  výrazný komerční charakter jednotlivých druhů sportu, způsoby pořádání sportovních soutěží  řídí se zvláštními právními předpisy (důležitou roli hraje zákoník práce regulující pracovní vztahy mezi zaměstnavateli a zaměstnanci sportovních organizací, daňové zákony, zákon o společenských sdruženích)  organizačně-správní odlišnosti: vytváření lig, svazů atd., jejichž úkolem je pořádání sportovních soutěží, hájení zájmů klubů a ekonomická spolupráce s dalšími sportovními partnery a obchodními organizacemi  zdroje financování (rozebráno v následujících částech práce)  právní postavení sportovců (sociální a zdravotní pojištění, existence smluv, možnost zakládání odborových svazů)  diferenciace platů sportovců

„Profesionální sport“, resp. pasivní konzum sportu jako zábava Tato oblast zaznamenala enormní míru růstu zejména v posledních dvou desetiletích. Jako nejdůležitější motor rozvoje této části sportovního sektoru se krystalizuje mediální oblast, přesněji řečeno přenosy rozličných sportovních akcí v nejrůznějších médiích, jako je televize, rádio nebo internet. Rostoucí význam sportu ve společnosti jako služby zaměřené na zábavu je patrný na základě rychle narůstajícího počtu diváků a stoupající sledovanosti sportovních přenosů. Podle výzkumu provedeného v Nizozemí, Itálii, Rakousku a ve Francii v roce 1999 sledovalo více než 70 procent obyvatel během čtyř měsíců před uskutečněním ankety živě nebo před televizní obrazovkou minimálně jeden sportovní přenos. Dalším indikátorem rostoucího významu sportovní zábavy je nárůst cen za práva k televizním přenosům ke sportovním soutěžím, přičemž lze konstatovat, že k navýšení cen až o dvojnásobek dochází každých pět let. Výše zmíněné trendy je možné odvozovat také od změny způsobu organizování sportovních akcí, které jsou čím dál více organizovány komerčně a s cílem zisku, přičemž společenský aspekt, či zdravý životní styl se odsouvají do pozadí (Felderer, 2006).

12

1.2.2. Specifika hospodaření profesionálních fotbalových klubů Jak už bylo řečeno, profesionalizace sportu na konci minulého tisíciletí s sebou přinesla i růst finančních prostředků, jež do sportu plynuly. Všeobecná známost fotbalových klubů a to, pod jakým drobnohledem jsou kluby sledovány svými „zákazníky“, se však s žádným běžným podnikem srovnat nedá. Stejně tak finanční řízení fotbalových klubů se v důsledku specifických podmínek často odlišuje od běžné hospodářské sféry. Tyto odlišnosti a specifika se pak odráží i na přístupu k ocenění a je nutné na ně upozornit (Postl, 2012).

Lze je rozdělit do několika hlavních skupin (Postl, 2012):

 Cíle vlastníků fotbalových klubů se často liší od cílů vlastníků výrobních či jiných podniků. Majitelé se mnohdy kladou důraz spíše na sportovní úspěchy klubu než na jeho hospodářské výsledky, především pak, pokud se jedná o velmi movité osoby, které disponují finančními zdroji i v jiných odvětvích.  Zcela specifický je i samotný produkt - herní utkání, které přináší emoce.  S produktem souvisí i struktura majetku fotbalových klubů. Na kvalitě produktu se nejvíce podílejí hráči klubu, kteří pak spolu se stadionem a samotnou klubovou „značkou“ tvoří nejvýznamnější aktiva fotbalových klubů.  Struktura výnosů a nákladů fotbalových klubů se svou ekonomickou podstatou zásadně odlišuje od běžného členění výnosů a nákladů ve výkazu zisků a ztrát. K potřebám ocenění je důležité mít k dispozici rozšíření o členění na výnosy ze vstupného, z prodeje televizních práv, reklamy, sponzoringu apod. Díky tomu lze nejenom snadněji provést analýzu vybraného sportovního klubu, ale také predikovat vývoj do budoucna.  Odlišné je i pojetí konkurence a míra regulovanosti trhu. Kluby spolu sice soupeří na hřišti, ale současně potřebují vzájemně se podporovat a spolupracovat, především pak v oblasti financí (rozdělení příjmů z prodeje televizních práv apod.). Dále v případě kopané existuje jakýsi sportovní kartel, což vyplývá z omezených možností vstupu dalších účastníků do soutěže. Kluby jsou dále svazovány nejrůznějšími předpisy národních i nadnárodních fotbalových svazů a dalšími směrnicemi, které se neustále obměňují a pochopitelně je musí dodržovat.  I kapitálová struktura fotbalových klubů je často velmi specifická a její charakter je určován tím, jak klub hospodaří.

13

Funkce a cíle fotbalových klubů Jak už bylo řečeno, cíle vlastníků fotbalových klubů se liší od cílů klasických společností, což lze vyvodit už za samotného porovnání cílů uvedených ve výročních zprávách fotbalových klubů a s obecně z názvu definicí podnikatelské činnosti, přičemž se tento rozdíl snažil ve své definici pojmout Novotný (2011), který tvrdí: „Ukazuje se, že tvrdit jednoznačně, že hlavním cílem je maximalizace zisku, není asi zcela jednoznačné. Zdá se, že vlastníci klubů sledují i další cíle. … V souladu s tím se ukazuje na příkladech z anglické, skotské, australské a to nemluvě o české, rakouské, švédské, ruské fotbalové lize, že model maximalizace zisku tu neodpovídá skutečnosti.“

Pro tuto diplomovou práci je tedy skutečnost, že majitelům nejde v první řadě o zisk, ale že sledují i jiné cíle, klíčová.

Hlavní zdroje výnosů profesionálních fotbalových klubů tvoří (Žák, 2011):

 sponzoring,  výnosy ze vstupného,  výnosy z prodeje televizních práv,  výnosy z prodeje hráčů,  výnosy z prodeje předmětů s klubovou tématikou (merchandising),  výnosy z účasti a potenciálního úspěchu v evropských pohárech a domácích soutěžích

Charakteristika chování profesionálních fotbalových klubů z finančního hlediska1 Chování profesionálních fotbalových klubu lze snadno vysvětlit na tzv. fotbalovém „kruhu štěstí“ a na jeho protějšku, „kruhu smůly“.

1 FLØTNES, Trine Garfjell. Factors of success for Norwegian top football clubs: And why profit making is difficult for European football clubs. Copenhagen, 2011. Vedoucí práce Troels Troelsen. 14

Obrázek č. 1. Fotbalový „kruh štěstí a smůly“

Zdroj: Vlastní zpracování dle FLØTNES, Trine Garfjell. Factors of success for Norwegian top football clubs: And why profit making is difficult for European football clubs. Copenhagen, 2011. Vedoucí práce Troels Troelsen.

Fotbalový kruh štěstí nám částečně dává odpověď na otázku, proč se profesionální kluby tak málo pohybují v zelených číslech. Důvodem pro tuto skutečnost bude především fakt, že kluby nejsou schopny si své příjmy uložit na následující sezony, nýbrž mají nutkání je ještě v téže sezoně utratit s vidinou posílení týmů o nové hráče tak, ať se ještě více zlepší výkony týmu, což bude mít za následek také zvýšení příjmů. Tento vztah je vyjádřen na levém, „mocném“ kruhu, kdy úspěch na hřišti kladně ovlivňuje příjmy, což má za následek investování do nových posil, které opět pozvednou úroveň hry.

Naneštěstí pro profesionální fotbalové kluby existuje i fotbalový kruh smůly (vpravo), jež naopak ukazuje, jak jedna nepovedená sezona a s ní spojený neúspěch na hřišti, může negativně ovlivnit příjmy, což bude mít pochopitelně vliv na nucený prodej hráčů. Pokud se tedy klub nekvalifikuje do ročníku Ligy mistrů, z kterého by čerpal velké finanční prostředky, je velmi pravděpodobné, že jeho místo dlouhodobě zaujme někdo jiný. Typickým příkladem pro tento „začarovaný“ kruh je Liverpool FC, jež v roce 2005 vyhrál Ligu mistrů, načež se v roce 2007 dokázal probojovat do finále této soutěže. Poté však přišel dlouhodobější pokles formy a neschopnost se kvalifikovat do zmíněné soutěže, což mělo pochopitelně za následek neschopnost přilákat kvalitní hráče světových kvalit a dlouhodobou absenci kvalitních výkonů.

15

1.3. Faktory ovlivňující hospodaření a sportovní úspěchy profesionálních fotbalových klubů Před samotnou charakteristikou faktorů je třeba zmínit, že všechny faktory svým způsobem ovlivňují jak hospodaření, tak také úspěchy na hřišti. Nelze tyto faktory tedy jednoznačně třídit, což už však bylo zmíněno ve výše rozebraném oddíle Charakteristika chování profesionálních fotbalových klubů z finančního hlediska v rámci vysvětlení fungování „fotbalového kruhu štěstí“. Níže tedy budou zmíněny nejdůležitější faktory, které mají největší dopady na hospodářské a sportovní úspěchy.

1.3.1. Způsob vlastnictví (majitel) V anglické Premier League jsou všechny kluby zřízeny jako akciové společnosti, tudíž vlastnické právo je rozděleno mezi držitele těchto akcií. Často se pak můžeme setkat se skutečností, že celý klub vlastní pouze jeden člověk, rodina, či určitá společnost (např.: Chelsea FC – majitelem je Roman Abramovič; Manchester United – majitelem je rodina Glazerů; Stoke City – vlastněno sázkovou kanceláří Bet365). Ostatní kluby jsou pak vlastněny několika osobami, které drží určitý podíl akcií (např.: Everton FC, Swansea City a další).

Obě tyto možnosti vlastnění klubů přinášely3 svá pro a proti. Pokud si za příklad vezmeme londýnskou Chelsea FC, či Manchester City, můžeme konstatovat, že kluby na majoritním vlastnění jedinou osobou značně profitovaly, když se bohatí majitelé neostýchali investovat do klubu nemalé finanční prostředky. Opačný případ však nastal u Manchesteru United, u něhož je majoritním vlastníkem rodina Glazerů, která klub od svého převzetí v roce 2005 finančně vysávala, přičemž se neostýchala na něj převést dluhy s úroky způsobené zakoupením tohoto klubu na úvěr. Velkým pozitivem v případě vlastnění klubu několika osobami, je skutečnost, že riziko podobného chování majitelů jako tomu bylo u Manchesteru United, nehrozí. V tomto smyslu představuje ohromnou výhodu způsob, jakým jsou vlastněny kluby v německé Bundeslize, či španělské La Lize. V případě Německa funguje pravidlo 50+1, což v praxi znamená, že za všech okolností musí být majitelem klubu (držitelem akcií), minimálně z 51% členská základna, respektive klub samotný. Držitelem zbylých 49% akcií může být jakýkoliv soukromý majitel, či společnost. U španělských velkoklubů jako FC Barcelona a Real Madrid (neplatí pro všechny kluby), můžeme zaregistrovat skutečnost, kdy je klub vlastněn členy.

3 Minulý čas je zde použit záměrně, jelikož v dnešní době by už díky existenci finančního fair-play v podstatě nastat nemohla. Především pak z důvodu preferování organického rozvoje klubu, kvůli němuž bylo FFP zavedeno. 16

V případě FC Barcelona pak musí každý tento člen splatit členský příspěvek ve výši 140 EUR, přičemž všichni tito členové mají právo volit si do svého člena prezidenta. Počet členů u tohoto klubu je necelých 180 000.

Způsob vlastnictví klubu je tedy velmi silným faktorem, který může hospodaření klubu ovlivnit výrazně jak pozitivně, tak negativně. Je to právě tento faktor a jeho následky v podobě investovaných finančních prostředků do nových posil, který mě motivoval k vypracování této práce.

1.3.2. Manažer Jelikož nelze porovnávat kvalitu manažerů pouze podle dosažených bodů za sezonu, respektive podle ukazatele dosažených bodů na zápas, přišli Adrian Bell, Chris Brooks a Tom Markham s výzkumem, ve kterém se zabývají právě tímto tématem. „V první řadě jsme kalkulovali s počtem bodů na jeden zápas, jež manažeři skutečně získali a s očekávaným počtem bodů, které jsme očekávali při daných kvalitách jednotlivých klubů.,“ tvrdí autoři ve své práci. „V našem vzorku pak dopadl nejhůře manažer Bobby Robson, jež získal necelou polovinu bodů, jež mu bylo přiřazena (0,5 vs. 1,35) a Les Reed (0,57 vs. 1,1). Podobné podprůměrných hodnot dosáhl také Mick McCarthy (0,36 vs. 0,88). Jako nejlepší manažeři se pak v našem výzkumu ukázali Sir Alex Ferguson a Guus Hiddink, kteří nasbírali o 0,72 bodů více, než se předpokládalo. Následuje Arséne Wenger, José Mourinho a Rafael Benítez s 0,56 body nad svými předpoklady. Jako velmi kvalitní manažeři se pak ukázali také David Moyes, Sam Allardayce, Steve McClaren a Martin O´Neill, kteří vedli kluby s omezenými finančními prostředky.“ (Bell, Brooks, Markham, 2011)

I díky tomuto výzkumu, jehož výsledky jsou uvedeny v příloze, lze tvrdit, že role manažera je stejně klíčová jako množství investovaných prostředků do nových posil. I tento výzkum je třeba však brát s rezervou, jelikož autory výzkumu velmi kladně hodnocený David Moyes, jež v době vypracovávání studie působil v klubu Everton FC, propadl coby manažer v Manchesteru United, který vedl necelý rok v sezoně 2013/2014 a s kterým skončil na pro klub velmi špatném sedmém místě.

V obecné rovině pak manažer klubu ovlivňuje finance svým konáním skrz svými úspěchy, z kterých plynou do klubové pokladny finanční prostředky, prodejem a nákupem hráčů (s marketingovým potenciálem) apod. (Bell, Brooks, Markham, 2011).

17

1.3.3. Velikost trhu („big city teams“)4 Pro klasickou obchodní firmu je velikost trhu důležitým faktorem, který rozhoduje o tom, zda bude zisková, či nikoliv. Při nejmenším pak klíčovým faktorem při rozhodování zda zavést, či nikoliv nový výrobek na trh. V evropském fotbalovém prostředí může být rovněž faktor o lokaci klubu rozhodující. Zejména se pak jedná o velikost populace města, v kterém se klub nachází. Nicméně je těžké určit, kolik obyvatel je pro fotbalový klub ideální, jelikož při větším počtu může v daném městě působit více klubů.

Výzkumy dokázaly, že opravdu existuje vztah mezi úspěchy klubu a velikostí trhu (počtem obyvatel). Především pak Walker ve své studii (1986) zjistil, že nejenže existuje vztah mezi sportovními úspěchy kluby a populací, ale také našel pozitivní vztah s diváckou návštěvností. Jeho myšlenky o pozitivním vztahu mezi zmíněnými veličinami pak byly označeny souslovím „úspěch následuje úspěch“, což dále ve svých studiích potvrdili (Dejonge, 2004; Golledge a Stinson, 1996 a Troelsen, 2005), kteří podložili tvrzení tím, že ve větších městech operují větší firmy, které následně využívají fotbalové kluby jako marketingový kanál.

1.3.4. Způsob vlastnictví stadionu „Majetková struktura fotbalových klubů je zásadně ovlivněna tím, jestli je fotbalový stadion v jejich vlastnictví či nikoli,“ tvrdí ve své práci Řeřicha (2009), přičemž dodává, že je jasně zřetelné, že kluby, které mají stadion ve svém vlastnictví, mají nejen výrazně vyšší podíl dlouhodobého majetku na aktivech, ale také je jejich bilanční suma výrazně vyšší než u klubů, které jsou na stadionech v pronájmu.

Novotný (2005) pak tvrdí, že: „Současný trend spíše napovídá rostoucímu počtu fotbalových klubů s vlastním stadionem. S rostoucí profesionalizací sportovního prostředí se začínají prosazovat nové vlastnické struktury, které v sobě čím dál více zahrnují aktivity privátního sektoru. Tento vývoj je nejvíce patrný u nejpopulárnějších sportovních odvětví, jako jsou fotbal a lední hokej. V současné době je například pouze 60 % sportovišť v Německu vlastněno municipalitami nebo veřejným sektorem.“

Vlastnictví stadionu je pak také důležité z hlediska rozdělení příjmů. Pokud je fotbalový klub na stadionu pouze v nájmu, je důležité, jak je v nájemní smlouvě ošetřeno rozdělení příjmů ze vstupného, poskytovaných služeb, reklam na stadionu, pronájmu názvu stadionu („naming right“) nebo příjmů z provozování mimofotbalových akcí. Tato

4 FLØTNES, Trine Garfjell. Factors of success for Norwegian top football clubs: And why profit making is difficult for European football clubs. Copenhagen, 2011. Vedoucí práce Troels Troelsen. 18 skutečnost nicméně není problémem mnou zkoumaných týmů, jelikož všechny jsou právoplatnými vlastníky svých stadionů, na nichž hrají domácí zápase, a tak se důležitost tohoto faktoru stává minimální (Řeřicha, 2009).

1.3.5. Financial fair-play a legislativní rámec dané země Dalšími faktory, které mají vliv na hospodaření klubu, jsou také finanční fair-play a celkově legislativní rámec zahrnující například míru zdanění jak klubů, tak také samotných hráčů, či způsob samotný způsob vlastnictví klubů, jež je v Anglii více či méně odlišný v porovnání s kluby Německu, či Španělsku.

Samotné finanční fair-play pak bude podrobněji popsáno v kapitole Ekonomické aspekty přestupů ve fotbale, charakteristika a důležitá data jiných vybraných výzkumů z hlediska finančního.

1.3.6. Zranitelnost hráčů Dalším faktorem, který významně ovlivňuje úspěchy na hřišti, je pochopitelně zranitelnost hráčů. Je však zarážející, že řada výzkumů na toto téma v různých časových horizontech a v rámci různých klubů přišla s odlišnými výsledky.

„V jedné studii zaměřené na francouzský profesionální tým po patnáct po sobě jdoucích sezon nebyla nalezena žádná korelace mezi konečným umístěním v tabulce a počtem zraněných hráčů. Naopak v jiné studii zaměřené na katarskou profesionální ligu byla nalezena velmi silná korelace mezi zranitelností hráčů a konečným umístění, počtem vstřelených branek, celkovým rozdílem mezi počtem vstřelených a inkasovaných branek a celkovým počtem nastřádaných bodů,“ tvrdí ve své práci Martin Hägglund a kolektiv (2013).

7792 zraněných v průběhu 1 026 104 odehraných hodin pak v téže práci zjistil výše zmíněný autor s kolektivem, když zkoumali dvacet čtyři fotbalových týmů z devíti zemí v průběhu jedenácti sezon. Zjistili, že na 1000 odehraných hodin připadá 7,7 zranění a dostupnost hráče pro utkání je rovna 86%. Rovněž tvrdí, že nižší výskyt zranění (p=0,011) a vyšší zápasová dostupnost (p=0,031) je asociována s vyšším umístěním v tabulce, stejně jako nižší výskyt zranění (p=0,043) a vyšší dostupnost hráče (p=0,048) je rovněž asociována s dosaženým UEFA sezónním koeficientem klubů, který reflektuje úspěch v Lize mistrů a Evropské lize (Hagglund, 2013).

19

Tento výzkum však naráží na skutečnost, že je mnohem pravděpodobnější, že úspěšné týmy, které hrají více soutěží, respektive v domácích soutěžích končí v posledních kolech, budou mít z důvodu většího zápasového zatížení logicky více zraněných hráčů. Tuto domněnku potvrzují následující data, jež ukazují počty zraněných hráčů vybraných klubů v posledním kalendářním roce.5 Pro následující tabulku byla použita data mnou vybraných klubů pro tuto práci a tří klubů, jež se dlouhodobě dají hodnotit z hlediska úspěchů na hřišti jako podprůměrné.

Tabulka č. 1. Počet zraněných hráčů vybraných klubů v daném období

Manchester Manchester Chelsea Arsenal Liverpool Hull Crystal Sunderland Utd. City FC FC FC City Palace 107 70 58 99 56 52 48 43 Zdroj: vlastní zpracování dle Physioroom.com. [online]. Saturday 20th of December 2014 [cit. 2014-12-20]. Dostupné z:http://www.physioroom.com/news/english_premier_league/epl_injury_table.php

Tvrdit tedy, že s rostoucím počtem zraněných hráčů rostou také sportovní úspěchy, by nebylo vůbec zcestné. Pochopitelně zde narážíme na již zmíněnou skutečnost, že kvalitnější kluby hrají mnohem více soutěžních utkání a s tím tedy i plyne častější výskyt zraněných, stejně jako nutnost disponování širšího hráčského kádru a s tím i vyšší pravděpodobnost výskytu zranění. Výše zmíněné výzkumy je tedy třeba brát s rezervou, nicméně je samozřejmě logické říct, že zranění hráčů sportovní výsledky klubů určitým způsobem ovlivňují. Na zranění je však třeba přihlížet spíše jako na daň z úspěchu, než na hlavního činitele výsledků na hřišti.

1.4. Ekonomické aspekty přestupů ve fotbale, charakteristika a důležitá data jiných vybraných výzkumů z hlediska finančního I přes nedávnou finanční krizi vykazuje profesionální fotbal neustálý růst příjmů. Příjmy všech klubů prvních lig čtyřiapadesáti členských zemí UEFA se vyšplhaly v roce 2010 na celkovou hodnotu 12,7 miliard eur, přičemž v roce 2006 byl stejný ukazatel na hranici 9

5 Období od prosince 2013 do listopadu 2014 20 miliard eur. I přes tento nárůst se však ve stejném období navýšily čisté ztráty, jejichž celková hodnota byla 1,64 miliard eur.

Na základě literatury v oblasti ekonomie a výpovědí expertů lze evropský fotbalový trh rozdělit z hlediska ekonomického do tří segmentů, ve kterých disponují v oblasti vyjednávání jak kluby, tak hráči, ale i ostatní instituce rozdílnými silami:

Vyšší primární trh

 Charakteristický svou téměř monopolistickou strukturou. Určen pro nejlepší hráče nejlepších klubů. Na tomto trhu mají hráči značnou tržní sílu. Registrujeme zde také nejvyšší přestupové částky a nejvyšší mzdy.

Nižší primární trh

 Oligopolní struktura, v níž vystupuje velký počet klubů a menší počet velmi kvalitních hráčů. Ti už nemají takovou silnou pozici a stávají se pouze příjemci výše svých mezd.

Sekundární trh

 Velkému počtu hráčů čelí malý počet klubů. V tomto segmentu se vyjednávací síla přelévá na stranu klubů. 7

1.4.1. Finanční fair play (FFP) V otázce přestupů nedisponuje UEFA v podstatě žádnými pravomocemi, přičemž i tato skutečnost byla jedním z důvodů, proč bylo zavedeno finanční fair play (dále jen FFP). Finančním fair play pak rozumíme monitorování a implementaci takových pravidel, která zajistí více spravedlnosti v samotném soutěžení. Cílem FFP je podporovat kluby k užívání pouze svých příjmů, přičemž tento fakt měl být reakcí především na chování klubů s movitými majiteli, jež chod těchto klubů investovali z vlastních finančních prostředků. Mezi takovéto kluby, jejichž činnost výrazně ovlivnily finanční prostředky nově příchozích majitelů, patří Chelsea FC, Manchester City (Anglie), či Paris Saint- Germain (Francie).

Nejvyšším trestem při porušování pravidel FFP je pak nemožnost nastoupení v evropských soutěžích, jako jsou Liga mistrů a Evropská liga. Tato nově vytvořená

7 THE CENTRE FOR THE LAW AND ECONOMICS OF SPORT. The Economic and Legal Aspects of Transfers of Players. 2013, 341 s. 21 pravidla jsou pak stále v pilotní fázi, kdy kluby teprve začnou pociťovat důsledky svého nezodpovědného chování z finančního hlediska. FFP se pak snaží o zavedení 76 požadavků, jejichž zavedení si klade za cíl vyrovnané rozpočty klubů, tzn., že by žádný z klubů neměl utratit více finančních prostředků, než si sám vydělá. Kluby jsou v tomto zájmu povinny pravidelně zveřejňovat svou finanční stránku tak, aby se mohla porovnávat s ukazateli stanovenými FFP. Primárním cílem FFP je tedy zastavit neustále rostoucí inflaci cen hráčů.

FFP jako takové nemá tedy mít přímý vliv na přestupy hráčů, ty se mají pouze pohybovat v jakémsi neutrálním rámci. Zároveň však mají podpořit výcvik vlastních hráčů a to především z důvodu absence celkových nákladů na zlepšování infrastruktury, tréninkových center, apod. v ukazatelích FFP (Už nyní lze zpozorovat nárůst tohoto typu nákladů u evropských klubů).

1.4.2. Složení příjmové stránky fotbalových klubů8 Složení příjmové stránky klubů je velmi různorodé a ve výročních zprávách každého klubu lze nalézt spoustu položek, které ovlivňují jeh příjmy. Důležité je rovněž nezapomínat na skutečnost, že příjmy klubu ovlivňuje spoustu faktorů – od jeho sportovních úspěchů až po geografické faktory, s kterými jdou ruku v ruce legislativní odlišnosti každé země. Je tedy relativně náročné klasifikovat příjmovou stránku fotbalových klubů tak, aby byla přehledná a zároveň podávající určité informace. Tuto práci si však každoročně bere na starost společnost Deloitte ve svých reportech.

Na základě dostupných informací, jež byly použity především z výročních zpráv klubu, bylo rozhodnuto klasifikovat příjmovou stránku do tří kategorií – příjmy ze vstupenek, komerční příjmy a příjmy z prodeje televizních práv. V některých případech však bylo třeba se obrátit k reklasifikaci, a to z důvodů chybějících údajů.

Komerční příjmy zahrnují jednak příjmy ze sponzoringu a jednak příjmy z prodeje zboží. V těchto případech jsme se mohli setkat s rozdílným zařazením jednotlivých položek v účetní závěrce ať už mezi jednotlivými kluby, či z časového hlediska. Příjmy ze vstupenek jsou, jak už název vypovídá, majoritně tvořeny prodejem lístků na jednotlivá utkání, přičemž příjmy z prodeje televizních práv zahrnují jak dané příjmy z domácích soutěží, tak také příjmy ze soutěží v rámci Evropy. (Tato problematika bude ještě blíže přiblížena v kapitole Charakteristika Premier League a vybraných klubů z finančního hlediska.)

8 SPORT BUSINESS GROUP. Deloitte Football Money League. Londýn: Sport Business Group, 2014. 22

1.4.3. Vývoj přestupů z hlediska počtu a výše přestupových částek v Evropě9 V sezoně 2010/2011 proběhly v rámci EU přestupy ve výši 3 miliard eur, přičemž na 55% této částky se podílely tyto země: Anglie, Německo, Španělsko, Francie a Itálie. Rovněž bylo zaznamenáno, že počet přestupů se mezi lety 1995 a 2010 více než ztrojnásobil, přičemž celková částka se zvětšila více než sedmkrát.

Tabulka č. 2. Vývoj přestupů z hlediska počtu a výše přestupových částek v celé Evropě

Počet přestupů Celková suma (€) 1994/95 5 735 €402 869 000 1999/2000 8 531 €1 704 603 000 2005/06 15 952 €1 952 066 000 2010/11 18 307 €3 002 198 000 Zdroj: THE CENTRE FOR THE LAW AND ECONOMICS OF SPORT. The Economic and Legal Aspects of Transfers of Players. 2013, 341 s.

Graf č. 1. Vývoj celkové sumy vynaložené na přestupy pěti výše zmíněných zemí10 mezi lety 1996 – 2013 (v mil. eur)

9 THE CENTRE FOR THE LAW AND ECONOMICS OF SPORT. The Economic and Legal Aspects of Transfers of Players. 2013, 341 s. 10 Anglie, Německo, Francie, Španělsko, Itálie

23

Zdroj: THE CENTRE FOR THE LAW AND ECONOMICS OF SPORT. The Economic and Legal Aspects of Transfers of Players. 2013, 341 s.

V předcházejícím grafu se na velikosti těchto částek napříč celým obdobím podílely především kluby z Anglie, Itálie a Španělska, jež utratily nejvíc. Přesná částka, pod níž se podepsaly napříč celým obdobím kluby z Premier League (liga, kterou hodlám v následujících částech práce podrobně studovat), se pak vyšplhala na 2 326 milionů eur, kluby italské Serie A pak za nové posily utratily 2 284 milionů eur a ze Španělské ligy pak 1134 milionů eur. Kluby z německé Bundesligy za zkoumané období utratily 690 milionů eur a z francouzské ligy 536 milionů eur.

1.4.4. Koncentrace přestupových částek v omezeném počtu přestupů11 Evropský fotbalový trh je charakteristický tím, že velká část celkové sumy vynaložené na přestupy hráčů je obsažena v malém množství těchto přestupů. Tento fakt vyjadřuje níže zobrazena Lorenzova křivka, z které lze vyčíst, že až na 70% přestupů uskutečněných v Anglii, Německu, Španělsku, Itálii a Francii stačí 20% finančních prostředků. Zbylých 30% přestupů vyžaduje 80% finančních prostředků.

11 THE CENTRE FOR THE LAW AND ECONOMICS OF SPORT. The Economic and Legal Aspects of Transfers of Players. 2013, 341 s. 24

Graf č. 2. Koncentrace přestupů v rámci pěti zkoumaných zemí vyjádřena Lorenzovou křivkou

Kumulativní vyjádření přestupových částek v %

Kumulativní vyjádření počtu přestupů

Zdroj: THE CENTRE FOR THE LAW AND ECONOMICS OF SPORT. The Economic and Legal Aspects of Transfers of Players. 2013, 341 s.

Modrá přímka vyjadřuje v podstatě dokonalé rozložení částek vynaložených za přestupy hráčů, tudíž situaci, při které by všichni hráči měli stejnou hodnotu. Červená křivka pak vyjadřuje realitu fotbalového trhu. Nerovnost v této problematice je tedy zjevná.

Jak je ze samotné podstaty Lorenzovy křivky známo, čím více se reálná křivka podobá ideální Lorenzově křivce, tím spíše můžeme říct, že zkoumaný jev je v daném prostředí rovnoměrněji rozprostřen. Z výše zmíněného případu tedy lze tvrdit, že Lorenzova křivka je až příliš zahnutá a prostředí v rámci fotbalových přestupů v Evropě je velmi nerovnoměrné. Určit pak, zda je ale tato skutečnost dobrá, či špatná, je takřka nemožné. Na základě zakřivení Lorenzovy křivky lze pouze konstatovat, že určití hráči jsou svými kluby přeplacení a že takovouto hodnotu nemají, nicméně pakliže si kluby finanční zdroje na investování do nových posil zajistily, nebylo by pravděpodobně správné tvrdit, že dané zahnutí Lorenzovy křivky je špatné. Velikost zakřivení je také dána skutečností, kdy menší kluby nakupují nechtěné hráče velkých klubů za zlomek ceny, kterou reálně mají. I

25 tento fakt tedy napomáhá zakřivení křivky a je ji tedy třeba brát pouze jako skutečnost bez možnosti určení, zda je dobrá, či špatná.

V níže uvedené tabulce pak můžeme vidět hodnotu Giniho koeficientu zmíněných zemí ve stejné problematice. Jedná se tedy o číselné vyjádření výše zmíněné Lorenzovy křivky v rámci jednotlivých zemí, přičemž hodnota 1 by se rovnala ideální Lorenzově křivce (absolutní rovnosti) a hodnota 0 naopak absolutní nerovnosti v daném prostředí.

Tabulka č. 3. Vyjádření Lorenzovy křivky Giniho koeficientem v rámci jednotlivých zemí

Země Hodnota Giniho koeficientu Anglie 0,45 Francie 0,35 Německo 0,49 Itálie 0,46 Španělsko 0,38 Všechny země 0,58 Zdroj: THE CENTRE FOR THE LAW AND ECONOMICS OF SPORT. The Economic and Legal Aspects of Transfers of Players. 2013, 341 s.

Z uvedených výsledků lze konstatovat, že nerovnoměrné rozložení se vyskytuje především ve Francii a Španělsku, přičemž nejpravděpodobnějším důvodem této skutečnosti u země z pyrenejského poloostrova bude existence dvou gigantů Realu Madrid a FC Barcelona, které jsou schopny vynaložit nepoměrně více finančních prostředků do nákupu hráčů, než ostatní kluby a v případě Francie pak stejná schopnost klubu Paris Saint-Germain. Nejrovnoměrnější prostředí ve zkoumané problematice pak lze vyčíst v německé lize, což potvrzuje fakt, že ani nejbohatší a nejúspěšnější klub FC Bayern Mnichov nepřekonává rekordy ve vynaložení finančních prostředků za jednoho hráče, přičemž se sám snaží o výchovu svých vlastních hráčů. I tento ukazatel pak může značit, že kluby v této lize mají celkově hospodaření na vysoké úrovni a k problematice přestupů se staví velmi zodpovědně.

26

1.4.5. Faktory ovlivňující cenu hráče 12 Výše zmíněnou nerovnost pak pochopitelně ovlivňují jednotlivé ceny hráčů, za které mezi kluby přestupují. Tuto cenu pak ovlivňuje řada faktorů, jež jsou uvedeny v následující tabulce.

Obrázek č. 2. Faktory ovlivňující cenu hráče

Zdroj: vlastní zpracování dle HAVERKAMP, Leon. What determines the transfer fee of a soccer player? Evidence from the Dutch Eredivisie. Universiteit van Amsterdam, 2010. Thesis for BSc Economics and Business. Universiteit van Amsterdam. Vedoucí práce Prof. Dr. J. Hinloopen.

Charakteristiky hráče

Charakteristiky hráče zahrnují věk, hráčův post, průměr vstřelených branek na zápas, v případě obránce pak také počet obdržených branek, počet odehraných utkání v předešlé sezoně a počet odehraných utkání za národní tým.

Celkový počet utkání v kariéře je také pak silným ukazatelem o hráčových kvalitách, nicméně silně koreluje s věkem. Tento vztah, stejně pak jako vztah mezi nabytými zkušenostmi a celkovým počtem utkání je níže uveden v tabulce.

12 HAVERKAMP, Leon. What determines the transfer fee of a soccer player? Evidence from the Dutch Eredivisie. Universiteit van Amsterdam, 2010. Thesis for BSc Economics and Business. Universiteit van Amsterdam. Vedoucí práce Prof. Dr. J. Hinloopen. 27

Tabulka č. 4. Korelace mezi věkem, celkovým počtem utkání a nabytými zkušenostmi

Věk Počet odehraných Zkušenosti utkání Věk 1 0,85 0,88 Počet odehraných 0,85 1 0,93 utkání Zkušenosti 0,88 0,93 1 Zdroj: vlastní zpracování dle HAVERKAMP, Leon. What determines the transfer fee of a soccer player? Evidence from the Dutch Eredivisie. Universiteit van Amsterdam, 2010. Thesis for BSc Economics and Business. Universiteit van Amsterdam. Vedoucí práce Prof. Dr. J. Hinloopen.

Níže uvedený histogram pak ukazuje počet vykonaných přestupů v rámci jednotlivých let života fotbalistů. Měření ukázalo, že průměrný věk, ve kterém fotbalista přestupuje, je 24 let a 244 dnů. Tato hranice se od výzkumů vykonaných v minulých letech snížila o 1,5 roku. Samotné měření pak proběhlo na vzorku 136 hráčů v rámci nejvyšší fotbalové holandské ligy.

Tabulka č. 5. Počet uskutečněných přestupů v jednotlivých letech života fotbalisty

Počet uskutečněných přestupů

Věk

Zdroj: vlastní zpracování dle HAVERKAMP, Leon. What determines the transfer fee of a soccer player? Evidence from the Dutch Eredivisie. Universiteit van Amsterdam, 2010. Thesis for BSc Economics and Business. Universiteit van Amsterdam. Vedoucí práce Prof. Dr. J. Hinloopen.

28

Charakteristiky prodávajícího a kupujícího klubu

Leon Haverkamp ve svém výzkumu dokázal, že průměrná návštěvnost jak prodávajícího klubu, tak také toho kupujícího, má silnou vazbu na samotné přestupy hráčů. Tvrdí, že s každým dalším jedním tisícem návštěvníků se zvýší cena hráče o 2,6%. U prodávajících klubů se pak jedná o negativní efekt. Jedním z možných důvodů je, že malé kluby (s nízkou návštěvnost) mají nedostatek kvalitních hráčů a tak se je snaží maximálně zpeněžit, zatímco velké kluby (s rostoucí návštěvností) se kolikrát chtějí stejně kvalitních hráčů zbavit, respektive je prodat pod cenou.

Anomálním faktorem, jež silně ale velmi zřídka ovlivňuje výši a vůbec samotnou reálnost přestupu, je skutečnost, zda se o daného hráče zajímá městský rival, či přímý konkurent o určité umístění v tabulce. V těchto případech se mohou ceny hráče vyšplhat nezávisle na existenci výše zmíněných faktorů.

1.5. Právní aspekty přestupů hráčů ve fotbale Přestupy v rámci profesionálního sportu jsou řízeny souborem regulí jednotlivých nejvyšších sportovních institucí. Tyto pravidla jsou v širokém měřítku standardizovány na mezinárodni úrovni organizacemi jako FIFA, FIBA, apod. Důvodem pro tuto širokou standardizaci byla touha po jednotných pravidlech s cílem usnadnit mezinárodní přestupy.

1.5.1. Charakteristiky vybraných pojmů dle FIFA13 Jak už bylo řečeno, nejvýše postavenou institucí ve světě fotbalu je FIFA (The Fédération Internationale de Football Association). FIFA je asociací, jež byla založena dle švýcarského práva v roce 1904 v Curychu a sdružuje 209 členů. Její cíle jsou zakotvené ve stanovách a tím hlavním je pak neustálý rozvoj fotbalu. FIFA zaměstnává zhruba 310 lidí z pětatřiceti zemí a je složena z kongresu, (zákonodárný orgán), výkonného výboru (výkonný orgán), sekretariátu (správní orgán) a výborů (pomocný výkonný orgán). Prezidentem této asociace je pak Sepp Blatter.

13 FIFA. [online]. [cit. 2014-10-28]. Dostupné z: http://www.fifa.com/aboutfifa/organisation/index.html a FIFA. Regulations on the Status and Transfer of Players, 67 s. 29

Status hráče

 Hráč v organizovaném fotbale může vystupovat jednak jako amatér a jednak jako profesionál. Profesionální hráč je ten, jež uzavřel s klubem smlouvu a jež je za své fotbalové aktivity placen.

Hostování hráče

 Hráč může být poslán na hostování pouze na základě písemné dohody mezi oběma kluby. Každé takové hostování je pak předmětem stejných pravidel jakými se řídí přestupy včetně ustanovení o svědomité přípravě.  Minimální doba ustanovená pro hostování je doba mezi dvěma přestupovými obdobími.  Klub, jež získal hráče na hostování není oprávněn prodat tohoto hráče třetímu klubu bez písemného souhlasu hráče a jeho kmenového klubu.

Přestup hráče

 Hráč smí přestoupit do klubu jiné země, pouze pokud je starší osmnácti let (mimo výjimky).  Platnost smlouvy nezávisí na tom, zda hráč projde zdravotní prohlídkou či na tom, zda dostane pracovní povolení  Pokud se vyjednávání o přestupu zúčastňuje také agent, měl by být ve smlouvě uveden

Charakter smlouvy

 Smlouva mezi klubem a hráčem může být ukončena pouze na základě vypršení doby, na níž byla sjednána, nebo vzájemnou dohodou.  Smlouva může být vypovězena oběma stranami pouze za určitých podmínek.  Smlouva nemůže být jednostranně ukončena v průběhu sezony.  Minimální délka smlouvy by měla být stanovena od počátku domluvy až po konec probíhající sezony. Maximální délka smlouvy je stanovena na dobu pěti let. Déletrvající smlouvy pak prochází kontrolou právních institucí a jejich pravidel jednotlivých národů.  Hráč mladší osmnácti let není oprávněn uzavřít profesionální smlouvu na dobu delší než tři roky.  Klub usilující o hráče musí nejdříve obeznámit o tomto zájmu jeho současný klub, až poté smí s daným hráčem jednat. Hráč smí podepsat smlouvu s jiným

30

klubem, pokud mu s jeho současným klubem vyprší smlouva do šesti měsíců, či již vypršela.  Smlouva může být uzavřena pouze na dobu určitou

1.5.2. UEFA14 Významnou institucí, jež ovlivňuje evropský fotbal, je pak UEFA (the Union of European Football Associations). Jedná se o zastřešující organizaci čtyřiapadesáti členských států napříč celou Evropou. Cílem této asociace, kromě jiných věcí, je řešit všechny otázky týkající se evropského fotbalu, propagace fotbalu v duchu jednoty, solidarity, míru a pochopení fair-play a to bez jakékoliv diskriminace politické, rasové, náboženské, či diskriminace pohlaví. Orgány UEFA jsou kongres, výkonný výbor, prezident a orgány k výkonu spravedlnosti a její zákony pak podléhají zákonům Evropské unie (nicméně jsou synchronizované).

Hlavní cíle UEFA v oblasti financí klubů

 Zavedení větší disciplíny a racionálnějšího uvažování v rámci klubových financí  Snížení tlaku na mzdy a přestupové částky, omezení inflačního efektu  Podpora dlouhodobých investic klubů do rozvoje mládeže a infrastruktury  Dlouhodobá životaschopnost evropského klubového fotbalu  Nabádání klubů k hrazení svých závazků řádně a včas

Smyslem těchto opatření je pak chránit kluby před zbytečným utrácením takového množství financí, které si ani nejsou schopny vydělat. „Pracujeme s kluby na finančním fair-play, přičemž našim zájmem není kluby trestat, nýbrž je chránit,“ řekl v roce 2010 předseda UEFA Michel Platini.

1.5.3. Bosmanovo pravidlo15 V roce 1995 rozhodl Evropský soudní dvůr o volném pohybu pracovníků (hráčů) a svobodě sdružování a jejich přímém účinku. Případ byl důležitý z hlediska volného pohybu pracovních sil a měl obrovský vliv na následující přestupy fotbalistů v rámci Evropské unie. Pravidlo zrušilo zákaz o maximálním počtu hráčů ze zemí mimo

14 UEFA. [online]. [cit. 2014-10-28]. Dostupné z: http://www.uefa.org/about-uefa/index.html 15 Law archive. Sportingintelligence [online]. [cit. 2014-10-28]. Dostupné z: http://www.sportingintelligence.com/law/law-archive/ 31

Evropskou unii, stejně jako rozhodlo o přestupu hráče do kteréhokoliv klubu po skončení kontraktu bez zaplacení přestupové částky. Tato rozhodnutí padla ve třech na sobě nezávislých procesech, v nichž všech figurovalo Bosmanovo jméno.

Jean Marc Bosman byl belgický fotbalista, jemuž v roce 1990 skončila smlouva v klubu Liege, načež chtěl přestoupit do francouzského klubu Dunkerque. Liege však požadovalo za tento přestup určitý obnos peněz, který však Bosman odmítl zaplatit. S celým tímto problémem se pak tedy Bosman obrátil k Evropskému soudnímu dvoru. Případ byl předložen v roce 1993 a rozhodnutí v Bosmanův prospěch pak Evropský soudní dvůr vydal roku 1995.

1.6. Dosavadní výzkumy 1.6.1. Souvislost mezi výdaji na mzdy a výkony mužstev v Anglii v porovnání s baseballovými kluby v USA V roce 2002 se Stephen Hall, Stefan Szymanski a Andrew S. Zymbalist rozhodli, že prostřednictvím rozsáhlého výzkumu zjistí vztahy mezi výkony a výdaji na mzdy klubů nejvyšší americké baseballové ligy a fotbalových klubů v Anglii, přičemž jejich výzkum zahrnoval data od roku 1976 do roku 1999 pro oblast fotbalu a od roku 1980 do roku 2000 pro baseball.

Když se podíváme na vztah mezi průměrnými výdaji na mzdy a zprůměrovanými výsledky klubů ve fotbalové Anglii za šestadvacet let, zjistíme, že zde funguje mnohem silnější vztah než při stejném výzkumu v baseballu. Při studii anglického fotbalu byl nalezen velmi silný vztah (0,76), přičemž u americké baseballové lize byla zjištěna hodnota pouze 0,26, což lze považovat za slabý vztah.

Než se ale pustíme do bezhlavých soudů ohledně těchto vztahů, je třeba vzít v potaz několik odlišných charakteristik obou lig. Směrodatná odchylka v rámci výdajů na mzdy hráčů baseballu během období je 0,33, zatímco stejný údaj pro fotbalistu v Anglii je 0,76. Také jsme zaznamenali větší rozdíly v úspěšnosti klubů ve fotbalové Anglii, především pak z důvodu existence více klubů než těch baseballových v USA. Pro výzkum pak autoři práce použili metodu lineární regrese. 18

18 HALL, Stephen, Stefan SZYMANSKI a Andrew ZYMBALIST. Testing CausalityBetween Team Performance and Payroll: The Cases of Major League Baseball and English Soccer. 3. vyd. Sage Publications, 2002, s. 149-168. 32

Graf č. 3. Regresní analýza výdajů na mzdu a výkonů týmů v anglickém fotbale (1974 – 1999)

Zdroj: HALL, Stephen, Stefan SZYMANSKI a Andrew ZYMBALIST. Testing CausalityBetween Team Performance and Payroll: The Cases of Major League Baseball and English Soccer. 3. vyd. Sage Publications, 2002, s. 149-168.

Graf č. 4. Regresní analýza výdajů na mzdu a výkonů týmu v americké baseballové lize (1980 – 2000)

Zdroj: HALL, Stephen, Stefan SZYMANSKI a Andrew ZYMBALIST. Testing CausalityBetween Team Performance and Payroll: The Cases of Major League Baseball and English Soccer. 3. vyd. Sage Publications, 2002, s. 149-168.

33

Pro výše zmíněné výsledky mají autoři výzkumu následující vysvětlení. Domnívají se, že rozdíl mezi dvěma zkoumanými soutěžemi v oblasti vztahu mezi výdaji na mzdy a úspěchy je především důsledkem otevřeného trhu pro hráče fotbalu a naopak silnějších omezeních vyskytujících se v rámci přestupů v americké Major League Baseball.

1.6.2. Závislost tržní hodnoty týmu na výsledku dosaženého na Mistrovství světa 2014 v Brazílii19 Práce Jana Šímy (2014) porovnává tržní hodnoty jednotlivých národních týmů, jež se zúčastnily posledního Mistrovství světa, které se v roce 2014 uskutečnilo v Brazílii s počtem bodů, kterých tyto týmy dosáhly. Hodnota týmů je pak dána součtem tržní hodnoty jednotlivých hráčů bez ohledu na to, zda k zápasům na šampionátu nastoupili, či nikoliv, přičemž nejhodnotnějším týmem se stal výběr Španělska a na opačném konci tabulky se naopak umístili fotbalisté Hondurasu. Na druhé straně vztahu se pak nachází úspěch těchto zúčastněných týmů, který se posuzuje podle počtu bodů, které jednotlivé týmy na Mistrovství světa získaly. Pro práci je pak použita metoda lineární regrese a korelace, jež je pro zkoumaná data rovna 0,53, což lze považovat za středně silný vztah mezi zkoumanými daty.

Pro výpočet výsledků pak byl v práci užit následující vzorec:

PMV E NT   P kde, E – efektivita národního týmu PMV – hodnota týmu P – počet dosažených bodů

Pro vyjádření výsledků pak byl použit dvoudimenzionální graf lineární regrese na jedné ose pracující s tržní hodnotou týmu a na druhé ose s počtem dosažených bodů.

19 ŠÍMA, Jan. Dependency of Market Value of a Team on the Result Achieved at the FIFA World Cup 2014 in Brazil. UK FTVS Praha.

34

Graf č. 5. Regresní a korelační analýza dosaženého počtu bodů a tržní hodnoty týmu

GER NLD ARG y = 0,0178x + 2,2741 r² = 0,2775 r = 0,53 BRA COL BEL CRI FRA MEX CHL CHE URY DZA, USA, ECU,GRC, NGA PRT BIH CIV HRV ITA ESP IRN KOR RUS GHA, JPN ENG CMR HND, AUS

Zdroj: ŠÍMA, Jan. Dependency of Market Value of a Team on the Result Achieved at the FIFA World Cup 2014 in Brazil. UK FTVS Praha.

Z výše uvedeného grafu jasně vyplývá, že jsou to právě výběry Španělska a Anglie, o nichž lze tvrdit, že ani zdaleka nedosáhly svých ambicí, přičemž rovněž můžeme konstatovat, že národní tým Holandska, či Kostariky je, alespoň co do hodnoty výběru, vysoko přesáhl.

Zároveň Šíma dodává, že pokud by se odstranily hodnoty dvou nejvzdálenějších klubů od průměru regrese, dosáhl by koeficient korelace hodnoty 0,7.

Bude to pak právě tato studie, jejíž metodika (lineární regrese a výpočet efektivity týmů) bude použita i v této diplomové práci.

1.6.3. Snižování váhy peněz ve fotbale Snižování váhy peněz ve fotbale je Studie Stefana Szymanskiho a Stephena Halla (2003), prostřednictvím níž chtěli přiblížit problematiku ohledně měnícího se spektra vlastnických poměrů v anglickém fotbale, přičemž do hlavičky své práce nezapomněli zmínit výrok ‚Cílem klubů, které se transformovaly na soukromé společnosti - Manchester United, Newcastle United, Aston Villa, Chelsea, Tottenham – je nyní v první řadě vydělávat peníze svým akcionářům (David Conn, The Football Business)‘.

35

Ve své práci se zaměřili na šestnáct klubů, které v polovině devadesátých let vystavily své akcie na londýnské burze, přičemž nezapomněli popsat odlišnosti vlastnické struktury v anglickém fotbale od struktury, která je zavedena v Německu či Španělsku. „Ve většině evropských zemí jsou kluby zřízeny jako neziskové organizace. I největší kluby jako Barcelona, či Bayern Mnichov fungují jako kluby v pravém slova smyslu, jelikož členy, kteří ročně platí členské příspěvky,“ tvrdí Szymanski a Hall (2003).

I přesto, že řada majitelů má výlučně komerční cíle z držením klubových akcií, snaží se svého cíle dosáhnout dlouhodobým generováním příjmů prostřednictvím sportovních úspěchů klubu. Jestliže totiž klub vynaloží pouze omezené finanční prostředky na přivedení posil, bude omezen jak zisk, tak také sportovní úspěch. Pokud naopak budou ochotni majitelé investovat do nových posil, dá se předpokládat úspěch na hřišti, stejně jako nadšení fanoušků, což bude mít za následek tok peněz do klubové pokladny. Tímto způsobem se však dá uvažovat pouze do určitého bodu, jež vyjadřuje následující graf.

Graf č. 6. Funkce zisku a sportovního úspěchu

Zdroj: SZYMANSKI, Stefan a Stephen HALL. Making money out of football. 2003. The Business School, Imperial College London

36

Vysvětlení zakřivení funkce je následující. V určitém bodě se sportovní úspěch stává čím dál tím dražší a potenciální zisk se tak zmenšuje. Mezní užitek z finančních prostředků investovaných do chodu klubu se tedy rovněž zmenšuje.

V následujícím grafu jsou pak k výše zmíněné funkci zasazeny indiferenční křivky, coby preference majitele. Vodorovná indiferenční křivka znázorňuje chování majitele, jemuž výhradně záleží na zisku, přičemž konkávní indiferenční křivky znázorňují chování majitele, jemuž zaleží na celkovém užitku z klubu. Průsečík bodů π (U)* a S (U)* pak lze považovat za dosažení maximálního přínosu pro manažera (trenéra), přičemž průsečík bodů π (PM)* a S (PM)* za maximalizaci přínosu pro majitele orientovaného na užitek (Szymanski, Hall, 2003).

Graf č. 7. Rovnováha mezi maximalizací zisku a užitkem majitele

Zdroj: SZYMANSKI, Stefan a Stephen HALL. Making money out of football. 2003. The Business School, Imperial College London

37

2. Charakteristika Premier League a vybraných klubů z finančního hlediska 2.1. Charakteristika anglického fotbalu z finančního hlediska Profesionální fotbal v Anglii zahrnuje čtyři nejvyšší ligy s celkovým počtem 92 účastníků. Prvotní anglická fotbalová liga byla založena už roku 1888 a zůstala relativně stabilní až do roku 1992, kdy se z nejvyšší divize stala novodobá Premier League. Stalo se tak především z finančních důvodů. V roce 2009 pak činil souhrnný příjem všech profesionálních klubů 2,3 mld. eur, přičemž čistý zisk činil 93 milionů eur. Anglická Premier League je tak dlouhodobě nejbohatší ligou, přičemž se v měřítku příjmů dostala o rovných 30% (750 milionů eur) i před německou Bundesligu (jedinou dlouhodobě profitující ligou). V roce 2013 pak byly pro stejné údaje naměřeny hodnoty 2,5 mld. eur (pro Anglii) a 1,8 mld. eur (Německo). Díky těmto hodnotám logicky vyplývá, že právě anglická Premier League se stává tou nejatraktivnější destinací pro nově příchozí hráče světových kvalit.

V některých případech jsou také jednotlivé kluby schopny soustředit více než 25% všech výdajů Premier League v rámci jedné sezony (Chelsea FC v sezoně 2003/2004 – 39%, Manchester City v sezoně 2010/2011 – 26%). Bylo to zapříčiněné právě z důvodu nárazového pořízení velkého množství kvalitních hráčů.

2.1.1. Dopady otevřeného trhu na fotbal v Anglii22 Stejně jako na kterékoliv hospodářské odvětví, mělo odstranění překážek (např. Bosmanovo pravidlo) velký dopad i na oblast fotbalu. V níže uvedeném grafu lze spatřit značné rozdíly mezi jednotlivými zeměmi, co se týče počtu hráčů nominovaných na dva světové šampionáty (1994, 2006). Vysvětlení pro tyto rozdíly, především pak pro strmý nárůst hráčů nominovaných na Mistrovství světa v roce 2006 z anglické Premier League, byť se jednalo o cizince, je následující.

Pokud se podíváme na data společnosti Deloitte z roku 2008, zjistíme, že nejvýznamnějším faktorem jsou změny ve výši obratů a výdajů na mzdy v jednotlivých zemích. Zatímco v sezoně 2006/07 se na mzdy v anglické Premier League vydalo 1440 mld. eur, ve Španělsku to bylo 822 mld. eur, v Itálii 722 mld. eur, 620 mld. eur

22 VAN DEN BERG, Erik. The Valuation of Human Capital in the Football Player Transfer Market. 2011. Diplomová práce. Erasmus School of Economics. 38 v Německu a 619 mld. eur ve Francii. V sezóně 1995/96 to bylo v Anglii 256 mld. eur, ve Španělsku 175 mld. eur, v Itálii stejně jako v Premier League 256 mld. eur, v Německu 175 mld. Eur a ve Francii 161 mld. eur.

Tyto rozdíly jsou zapříčiněny rozdílnými způsoby rozdělování financí z televizních práv v jednotlivých ligách. Zatímco v Anglii, Německu a Francii se o rozdělení těchto finančních prostředků vyjednává kolektivně, ve Španělsku a Itálii si největší část financí získávají místní velkokluby. To je důvod, proč i menší kluby v Anglii či Německu dokážou koupit zahraničního hráče, čímž se pochopitelně následně zvýší celkový počet zahraničních hráčů v dané zemi. (viz příloha č. 1. Komparace rozdělení financí z prodeje televizních práv v Anglii a Španělsku (2013/2014))

Co se týče konkrétních čísel v rámci problematiky rozdělování financí z prodeje televizních práv v anglické Premier League, tak 25% finančních prostředků je rozdělováno na základě celkového počtu přenosů, ve kterém se daný klub objevil, 25% prostředků se odvíjí od konečného umístění v předešlé sezoně a 50% je pak sdíleno rovnoměrně.

Společnost Delloite pak v roce 2011 přišla se zprávou, ve které tvrdí, že z celkových příjmů klubu Manchester United v sezoně 1996/97 bylo 14% získáno prostřednictvím prodeje televizních práv, přičemž v sezoně 2009/10 se tento údaj vyšplhal na 37% (128 milionů eur).

Druhý důvod, proč jsme mohli zaregistrovat příliv cizinců na anglické trávníky, je legislativní. V roce 1995 bylo zavedeno již dříve zmíněné Bosmanovo pravidlo, jež zrušilo zákaz o maximálním počtu hráčů ze zemí mimo Evropskou Unii, stejně jako rozhodlo o přestupu hráče do kteréhokoliv klubu po skončení kontraktu bez zaplacení přestupové částky.

39

Graf č. 8. Počet hráčů vybraných zemí na světových šampionátech (1994, 2006)

Zdroj: DEJONGHE, Trudo a Wim VAN OPSTAL. The Consequences of an Open Labour Market in Separated Product Markets in European Professional Football. 2009.

Výše zmíněný graf pak mírně zkresluje skutečnost, že v na Mistrovství světa v roce 1994 se utkalo 24 zemí po dvaadvaceti hráčích, zatímco v roce 2006 32 zemí po dvaatřiceti hráčích.

Na následujícím grafu pak lze spatřit, že ze zavedení Bosmanova pravidla dokázala těžit především bohatá Anglie, u níž rapidně vzrostl počet týmu kvalifikujících se do vyřazovacích částí evropských pohárů23 (Dejonghe, van Opstal, 2009).

V posledních letech podle názorů expertů je však tato skutečnost hlavní příčinou neúspěchu reprezentačního výběru Anglie na mezinárodní scéně, jelikož jsou to právě hráči z cizích zemí, kteří svou přítomností znemožňují účast mladých talentovaných Angličanů ve svých klubech a tím i jejich fotbalový rozvoj.

23 Liga mistrů, Evropská liga (pohár UEFA), Pohár vítězů pohárů, Evropský superpohár 40

Graf č. 9. Absolutní počet týmů jednotlivých zemí kvalifikovaných do vyřazovací části evropských pohárů ve vymezených letech

Zdroj: DEJONGHE, Trudo a Wim VAN OPSTAL. The Consequences of an Open Labour Market in Separated Product Markets in European Professional Football. 2009.

V problematice přestupů pak lze ze zjištěných faktů vyčíst relativně vysokou nerovnováhu v oblasti přestupů v Anglii, když na téměř polovinu všech nákupů nových posil stačí pouhých 10% finančních prostředků. Na druhou polovinu, jak nám z níže uvedené Lorenzovy křivky vyplývá, je pak vynaloženo logicky zbylých 90% finančních prostředků.

Za tuto skutečnost jsou s největší pravděpodobností zodpovědné některé mnou zkoumané kluby, které jsou ochotny se přeplácet v podepsání jistých hráčů, přičemž jsou zároveň schopny své nepotřebné hráče prodat průměrným klubům z Premier League za zlomek jejich reálné ceny.

41

Graf č. 10. Koncentrace přestupů v rámci Premier League vyjádřena Lorenzovou křivkou

Kumulativní vyjádření přestupových částek v %

Kumulativní vyjádření počtu přestupů

Zdroj: THE CENTRE FOR THE LAW AND ECONOMICS OF SPORT. The Economic and Legal Aspects of Transfers of Players. 2013, 341 s.

2.1.2. Srovnání výdajů na přestupy a konečným umístěním klubů

Premier League mezi lety 1993 – 201024 V níže uvedené tabulce se autoři pokusili o analýzu vztahu mezi hodnotou hráčského kádru a sportovními výkony tím, že porovnali procentuální hodnotu tohoto kádru vítěze ligy s nejdražším hráčským kádrem a s celkovým umístěným daného klubu. Z výsledků lze vyvodit, že jednak mezi zmíněnými veličinami existuje silný vztah, stejně jako že od roku 2001 se tento vztah ještě více prohloubil. Mezi lety 1992 – 2001 pak byla hodnota vítězného klubu na hranici 87% nejdražšího klubu, zatímco od roku 2001 vzrostlo toto procenta na hodnotu 91%, což jenom vyzdvihuje nárůst důležitosti finančních prostředků ve fotbale.

Hned v polovině případů pak byl vítězem Premier League klub, jehož hráči představovali nejdražší výběr. Nejméně hodnotný hráčský kádr se pak dostal na hranici pouhých 51,4% nejdražšího klubu a stal se jím v sezoně 1996/97 Manchester United.

24 Zdroj: THE CENTRE FOR THE LAW AND ECONOMICS OF SPORT. The Economic and Legal Aspects of Transfers of Players. 2013, 341 s.

42

Tabulka č. 6. Vztah mezi umístěním a % hodnotou kádru

Umístění Sezona Vítězové ligy % hodnota Cena základní Cena Počet v rámci kádru vítězů jedenáctky jednoho bodů hodnoty k nejdražším bodu kádru u kádru sezony 1 1992/93 Manchester Utd. 100,00% £73,379,127 £873,561 84 1 1993/94 Manchester Utd. 100,00% £92,208,897 £1,002,271 92 1 1994/95 Blackburn Rovers 100,00% £87,541,696 £983,615 89 5 1995/96 Manchester Utd. 79,20% £70,776,892 £863,133 82 6 1996/97 Manchester Utd. 51,40% £59,611,462 £794,819 75 2 1997/98 Arsenal FC 93,90% £85,245,901 £1,092,896 78 1 1998/99 Manchester Utd. 100,00% £106,197,289 £1,344,269 79 2 1999/2000 Manchester Utd. 82,00% £104,323,670 £1,146,414 91 5 2000/2001 Manchester Utd. 78,60% £78,358,412 £979,480 80 1 2001/2002 Arsenal FC 100,00% £104,115,888 £1,196,734 87 1 2002/2003 Manchester Utd. 100,00% £113,757,434 £1,370,571 83 4 2003/2004 Arsenal FC 63,70% £95,692,961 £1,063,255 90 1 2004/2005 Chelsea FC 100,00% £195,163,150 £2,054,349 95 1 2005/2006 Chelsea FC 100,00% £229,619,425 £2,523,290 91 2 2006/2007 Manchester Utd. 69,20% £171,702,282 £1,929,239 89 2 2007/2008 Manchester Utd. 88,50% £167,770,664 £1,928,398 87 2 2008/2009 Manchester Utd. 95,50% £158,436,770 £1,760,409 90 1 2009/2010 Chelsea FC 100,00% £187,436,346,00 £2,179,492 86 Zdroj: THE CENTRE FOR THE LAW AND ECONOMICS OF SPORT. The Economic and Legal Aspects of Transfers of Players. 2013, 341 s.

2.1.3. Skladba příjmů klubů v Premier League25 V roce 2012 poprvé v historii přesáhly kumulované příjmy všech dvaadevadesáti klubů čtyř nejvyšších lig tři miliardy liber, přičemž necelé 2,4 miliardy liber obstaraly celky Premier League. Pouhých šest celků pak ve stejném roce mělo vyšší příjmy, než byl průměr (118 milionů liber).

Největším zdrojem příjmů klubů v Anglii jsou pak příjmy z prodeje televizních práv, které se vyšplhaly až na 50% z celkové hodnoty. Druhou nejvýraznější složkou jsou pak

25 SPORT BUSINESS GROUP. Annual Review of Football Finance – Highlights: Deloitte Annual Review of Football Finance 2013. Sports Business Group, 2013.

43 komerční příjmy, jež zaujímají 27% a třetí příjmy z prodeje vstupenek, jež se podílí 23%.

Na největším vzestupu jsou pak příjmy komerční, u kterých jsme zaznamenali 15% nárůst oproti roku předcházejícímu (způsobeno především podepsáním nových sponzorských smluv u obou klubů z Manchesteru). Příjmy z prodeje televizních práv pak narostly o pouhé 1%, přičemž příjmy z prodeje vstupenek o 1% poklesly. 1,3 miliardy liber pak v příslušném roce (2012) odvedly profesionální fotbalové celky na daních.

Graf č. 11. Skladba příjmů klubů v Premier League

Skladba příjmů klubů v Premier League

23%

50%

27%

Televizní práva Komerční příjmy Prodej vstupenek

Zdroj: vlastní zpracování s použitím dat z SPORT BUSINESS GROUP. Annual Review of Football Finance – Highlights: Deloitte Annual Review of Football Finance 2013. Sports Business Group, 2013.

2.2. Charakteristika vybraných klubů z finančního hlediska Tato část práce si klade za úkol charakteristiku vybraných klubů z hlediska finančního, stejně jako přiblížení charakteru klubu z hlediska hospodaření. Jednotlivé kluby totiž v tomto směru vykazují značné odlišnosti a proto je třeba se na tyto odlišnosti zaměřit.

Kromě dat z výročních zpráv jednotlivých klubů bude součástí následující kapitoly také konečné vyjádření rankingů pro jednotlivé kluby a zároveň také celková suma finančních prostředků (po odečtení prodejů hráčů) očištěná o inflaci. Je tak z důvodu víceletého horizontu, s nímž je v této práci uvažováno. Do této sumy pak nejsou zahrnuta data z poslední sezony a to z důvodu přepočtu vynaložených finančních prostředků na jednotku rankingu, což by zahrnutí dat z poslední sezony znehodnotilo (jelikož by tak bylo

44 počítáno s finančními daty z deseti sezon, ale s daty rankingů z pouze devíti sezon). Průměrná hodnota inflace pak ve sledovaném období činila ve Velké Británii 2,7%.

2.2.1. Manchester United  Rok založení: 1878 (tehdejší název – Newton Heath)  Majitel: Malcolm Glazer (*1928 – +2014) a rodina, nyní pozůstalí  Stadion: Old Trafford (kapacita – 75 769)  Manažer: Louis van Gaal  Celkový objem výplat (2012/2013): 181 mil. liber  Čistý dluh: 295 mil. liber

Malcolm Glazer a jeho rodina se stala majoritními vlastníky v roce 2005. Zajímavý a odstrašující je fakt, že si na koupi tohoto klubu musel vzít úvěr v hodnotě 700 mil. liber, který obratem převedl i s úroky (300 mil. liber) na klub, a z jehož zisků tento dluh pak splácel. Tento muž tedy v době koupi klubu majetkem ve výši hodnoty klubu ani nedisponoval.

Velmi důležitou informací o tomto klubu je také skutečnost, že od roku 1986 až do roku 2013 vedl klub pouze jeden manažer, Sir Alex Ferguson. Za více než čtvrtstoletí udělal z klubu nejhodnotnější sportovní značku, přičemž charakteristickým prvkem, co se vedení klubu a práce s hráči týče, je kvalitní práce s mládeží, případně pořizování mladých neznámých hráčů, z kterých postupem času vypracoval fotbalisty světových kvalit. V roce 2013 pak klub přebral David Moyes, který na lavičce ale nevydržel ani jednu sezonu. Toho pak v roce 2014 nahradil výše zmíněný Holanďan Louis van Gaal. Manchester United se stal také prvním fotbalovým klubem, který byl jako vůbec první zapsán na anglickou burzu. Stalo se tak roku 1991. Z níže uvedené tabulky lze vyčíst, že má tento klub vyrovnanou bilanci i přesto, že musí splácet dluh, jež na něj převedl bývalý a dnes již zesnulý majitel Malcolm Glazer.

45

Tabulka č. 7. Vývoj vybraných finančních (a spjatých sportovních) znaků Manchesteru United za posledních deset let (mil. liber)

2004 2005/ 2006/ 2007/ 2008/ 2009/ 2010/ 2011/ 2012/ 2013/ /0526 06 07 08 09 10 11 12 13 14 Příjmy 157 173 210 256 278 286 331 320 363 420 Zisk/ztráta 11 -25 19 -21 48 -44 12 -5 -9 25 27 FPPH28 27 20 19 62 36 21 27 53 63 68 K29 21 1 4 27 34 -65 14 38 51 67 Ranking30 5,13 6,54 6,61 7,00 5,34 6,71 4,62 5,67 4,54 K(sum)31 po očištění od inflace32 155 400 000 liber Fluktuace hráčů33 5,8 let Zdroj: vlastní zpracování s použitím dat z výročních zpráv pro daný rok a z Transfer League Table 2003 To Date. Transfer League [online]. [cit. 2014-11-17]. Dostupné z: http://www.transferleague.co.uk/league-tables/transfer-league-table-2003-to-date.html

26 Pouze jedenácti měsíční období 27 Hodnoty jsou uvedeny před zdaněním 28 Finanční prostředky vynaložené na pořízení hráčů 29 Čistá suma finančních prostředků v rámci přestupů pro daný rok (nákupy – prodeje) 30 Metodika výpočtu rankingu jednotlivých klubů je popsána v následující kapitole 31 Z důvodu následné práce s veličinou rankingu je v rámci K pracováno pouze se sumou z prvních devíti sezon 32 Průměrná hodnota inflace ve sledovaném období – 2,7% 33 Průměrná doba, kterou hráč v klubu strávil 46

Graf č. 12. Vývoj vybraných finančních ukazatelů Manchesteru United za posledních deset let

Manchester United 500

400

300

200 mil. mil. liber 100

0

-100 04/05 05/06 06/07 07/08 08/09 09/10 10/11 11/12 12/13 13/14

Příjmy Zisk/ztráta K

Zdroj: vlastní zpracování34

2.2.2. Manchester City  Rok založení: 1880  Majitel: Sheikh Mansour  Stadion: City of Manchester Stadium (kapacita – 47 405)  Manažer: Manuel Pellegrini  Celkový objem výplat (2012/2013): 233 mil. liber  Čistý dluh: 54 mil. liber

V podstatě to byl právě výše zmíněný majitel Sheikh Mansour, kdo z klubu z Manchesteru udělal světoznámou značku. Povedlo se mu tak prostřednictvím financování všech přestupů z vlastních finančních prostředků. Je to právě způsob vedení tohoto klubu v oblasti transferů, který zapříčinil první úvahy UEFA o finančním fair-play, což dokazuje také fakt, že v sezoně 2008/09 byla samotná čistá suma v rámci transferů (nákupy – prodeje) vyšší než celkové příjmy klubu.

34 K - Čistá suma finančních prostředků v rámci přestupů pro daný rok (nákupy – prodeje) 47

Tabulka č. 8. Vývoj vybraných finančních (a spjatých sportovních) znaků Manchesteru City za posledních deset let (mil. liber)

2004/ 2005/ 2006/ 2007/ 2008/ 2009/ 2010/ 2011/ 2012/ 2013/ 05 06 07 08 09 10 11 12 13 14 Příjmy 60 61 58 82 87 125 153 231 271 347 Zisk/ztráta -12 13 -8 -30 -93 -121 -197 -99 -52 -23 FPPH 0 10 2 46 128 125 155 76 54 103 K -8 -11 -2 39 113 99 116 48 14 90 Ranking 2,00 2,48 2,68 3,19 3,54 5,13 4,68 5,08 6,07 K(sum) po očištění od inflace 507 100 000 liber Fluktuace hráčů 3,5 let Zdroj: vlastní zpracování s použitím dat z výročních zpráv pro daný rok a z Transfer League Table 2003 To Date. Transfer League [online]. [cit. 2014-11-17]. Dostupné z: http://www.transferleague.co.uk/league-tables/transfer-league-table-2003-to-date.html

Graf č. 13. Vývoj vybraných finančních znaků Manchesteru City za posledních deset let

Manchester City 400

300

200

100

0 mil. mil. liber -100

-200

-300 04/05 05/06 06/07 07/08 08/09 09/10 10/11 11/12 12/13 13/14

Příjmy Zisk/ztráta K

Zdroj: vlastní zpracování

48

2.2.3. Chelsea FC  Rok založení: 1905  Majitel: Roman Abramovič  Stadion: Stamford Bridge (kapacita – 42 449)  Manažer: José Mourinho  Celkový objem výplat (2012/2013): 179 mil. liber  Čistý dluh: 958 mil. liber

I chování Chelsea FC na přestupovém trhu pod vedením Romana Abramoviče (od roku 2003) bylo důvodem, proč se UEFA začala rozmýšlet o finančním fair-play. Stejně jako výše zmíněný klub Manchester City není schopen ani klub z Londýna dlouhodobě operovat v kladných číslech, což lze zpozorovat na níže uvedených grafech. S působením FFP se však očekává, že tento trend brzy skončí.

Tabulka č. 9. Vývoj vybraných finančních (a spjatých sportovních) znaků Chelsea FC za posledních deset let (mil. liber)

2004/ 2005/ 2006/ 2007/ 2008/ 2009/ 2010/ 2011/ 2012/ 2013/ 05 06 07 08 09 10 11 12 13 14 Příjmy 159 150 188 213 206 210 222 256 256 320 Zisk/ztráta -140 -81 -76 -66 -45 -70 -67 1 -49 18 FPPH 60 112 12 41 24 24 94 88 92 106 K 47 91 -7 8 -11 18 83 63 72 49 Ranking 5,7 6,87 6,43 6,28 6,29 5,12 6,56 5,76 5,69 K(sum) po očištění od inflace 452 500 000 liber Fluktuace hráčů 5,5 let Zdroj: vlastní zpracování s použitím dat z výročních zpráv pro daný rok a z Transfer League Table 2003 To Date. Transfer League [online]. [cit. 2014-11-17]. Dostupné z: http://www.transferleague.co.uk/league-tables/transfer-league-table-2003-to-date.html

49

Graf č. 14. Vývoj vybraných finančních znaků Chelsea FC za posledních deset let

Chelsea FC 400

300

200

100 mil. mil. liber 0

-100

-200 04/05 05/06 06/07 07/08 08/09 09/10 10/11 11/12 12/13 13/14

Příjmy Zisk/ztráta K

Zdroj: vlastní zpracování

2.2.4. Arsenal FC  Rok založení: 1886  Majitel: momentálně je vydaných 62 217 akcií, které jsou z 95% rozděleny mezi dva majitele - 66,64% vlastní Stan Kroenke a 29,11% vlastní Alisher Usmanov  Stadion: Emirates Stadium (kapacita - 60 361)  Manažer: Arséne Wenger  Celkový objem výplat (2012/2013): 154 mil. liber  Čistý dluh: 93 mil. liber

Stejně jako v případě Sira Alexe Fergusona i Arséne Wenger je pověstný svou práci s mladými hráči a pohrdáním vynakládání přemrštěných částek za nové posily. Na lavičce Arsenalu pak působí od roku 1996. Charakteristickým znakem tohoto klubu, co se týče finanční stránky, je také schopnost dlouhodobě operovat v zelených číslech i přesto, že ve zkoumaném období postavil Arsenal FC nový stadion - Emirates Stadium - s kapacitou více než šedesát tisíc návštěvníků.

50

Tabulka č. 10. Vývoj vybraných finančních (a spjatých sportovních) znaků Arsenal FC za posledních deset let (mil. liber)

2004/ 2005/ 2006/ 2007/ 2008/ 2009/ 2010/ 2011/ 2012/ 2013/ 05 06 07 08 09 10 11 12 13 14 Příjmy 138 137 201 223 313 380 256 245 283 302 Zisk/ztráta 19 16 6 37 46 56 15 37 7 5 FPPH 5 37 14 31 16 10 15 53 52 43 K 2 7 -17 13 -4 -31 7 -17 9 33 Ranking 5,6 5,15 5,53 5,92 5,2 5,35 5,11 4,98 5,57 K(sum) po očištění od inflace -38 500 000 liber Fluktuace hráčů 4,4 let Zdroj: vlastní zpracování s použitím dat z výročních zpráv pro daný rok a z Transfer League Table 2003 To Date. Transfer League [online]. [cit. 2014-11-17]. Dostupné z: http://www.transferleague.co.uk/league-tables/transfer-league-table-2003-to-date.html

Graf č. 15. Vývoj vybraných finančních znaků Arsenal FC za posledních deset let

Arsenal FC 450 400 350 300 250 200 150 mil. mil. liber 100 50 0 -50 -100

04/05 05/06 06/07 07/08 08/09 09/10 10/11 11/12 12/13 13/14

Příjmy Zisk/ztráta K

Zdroj: vlastní zpracování

51

2.2.5. Liverpool FC  Rok založení: 1892  Majitel: Fenway Sports Group (společnost registrovaná v USA a jejímž majoritním vlastníkem je John W. Henry)  Stadion: Anfield (kapacita – 45 276)  Manažer: Brendan Rodgers  Celkový objem výplat (2012/2013): 132 mil. liber  Čistý dluh: 114 mil. liber45

V tabulce níže lze zaregistrovat, jak moc se na zisku promítla velice úspěšná sezona 2013/2014, kdy Liverpool FC v podstatě až do samého konce sezony bojoval o titul. Zisk lze přičíst jednak zvýšeným příjmům z prodeje vstupenek a také příjmům z prodeje televizních práv, v jehož tabulce se tento klub objevil s příjmem 74,1 mil. liber na prvním místě (viz příloha č. 1), na což v předešlých letech nebyl zvyklý.

Tabulka č. 11. Vývoj vybraných finančních (a spjatých sportovních) znaků Liverpool FC za posledních deset let (mil. liber)

2004/ 2005/ 2006/ 2007/ 2008/ 2009/ 2010/ 2011/ 2012/ 2013/ 05 06 07 08 09 10 11 12 13 14 Příjmy 121 119 134 159 177 185 184 169 206 237 Zisk/ztráta 8 -5 -21 8 -16 -20 -46 -41 -50 7 FPPH 40 35 28 70 40 36 80 56 49 49 K 25 26 16 40 7 -9 -5 35 41 20 Ranking 5,7 5,31 5,55 5,26 3,94 3,52 3,96 3,67 3,62 K(sum) po očištění od inflace 218 800 000 liber Fluktuace hráčů 4,2 let Zdroj: vlastní zpracování s použitím dat z výročních zpráv pro daný rok a z Transfer League Table 2003 To Date. Transfer League [online]. [cit. 2014-11-17]. Dostupné z: http://www.transferleague.co.uk/league-tables/transfer-league-table-2003-to-date.html

45 Informace „Čistý dluh“ a „Celkový objem výplat“ jsou z roku 2013 52

Graf č. 16. Vývoj vybraných finančních znaků Liverpool FC za posledních deset let

Liverpool FC 300

250

200

150

100

mil mil . liber 50

0

-50

-100 04/05 05/06 06/07 07/08 08/09 09/10 10/11 11/12 12/13 13/14

Příjmy Zisk/ztráta K

Zdroj: vlastní zpracování

2.3. Výpočet rankingu klubů Rankingem se rozumí sestavování pořadí na základě předem stanovených ukazatelů tak, ať z konečného výsledku jsme obeznámeni o, v našem případě, sportovní úspěchy zkoumaných klubů. Jelikož vybrané kluby hrají ročně hned několik soutěží, je třeba počítat s výsledky všech soutěží, kterých se v daných letech zúčastnili. Zároveň však každá jedna soutěž je jinak náročná, jinak se oceňují úspěchy v těchto soutěžích a rovněž se liší i příjmy z potenciálních příjmů v důsledku úspěchu klubu v těchto soutěžích.

Z tohoto důvodu je třeba jednotlivým soutěžím přiřadit váhy. Při tvorbě těchto vah bylo primárně vycházeno z bakalářské práce Martina Vázlera Komparace vybraných profesionálních fotbalových klubů z hlediska přestupové filozofie, částečně z odborných i laických článků, stejně jako ze své dlouholeté zkušenosti při sledování vybraných klubů a z dotazníku, jež byl pro vyplnění zadán vzorku šestnácti respondentů, jež se o anglický fotbal dlouhodobě zajímá a jehož výsledky jsou uvedeny v příloze této diplomové práce. Váhy soutěží (v) jsou pak uvedeny v rozmezí (0;1).

Výsledky této části práce (rankingy) jsou již zveřejněny v předcházející kapitole při charakteristice jednotlivých klubů.

53

Váhy (v) soutěží:

 Premier League – 0,9  Liga mistrů - 1  Evropská liga – 0,6  FA Cup – 0,7  Capital One Cup49 - 0,4

Při práci s váhami je však důležité zmínit, že v rámci konečného výpočtu rankingu se počítá pouze s jednou z vah z dvojice Liga mistrů / Evropská liga. Je tak z důvodu, jelikož klub může v jedné sezoně zvítězit pouze v jedné této soutěži, přičemž se ale zúčastnit může obou. Tato situace může nastat, když daný klub skončí v základní skupině Ligy mistrů na třetím místě, načež se pak automaticky kvalifikuje do vyřazovací části Evropské ligy. Pro potřeby této práce je užita vždy vyšší hodnota jedné ze soutěží.

Vzorec pro výpočet hodnoty umístění

Existuje vícero vzorců, jimiž by se dal vyjádřit ranking, nicméně ne všechny opravdu dokážou pojmout význam jednotlivých umístění pro kluby. Skutečnost, jak je důležité odlišovat rozdíly mezi jednotlivými umístěními, bude rozebrána níže.

Dobson a Goddard (2001) ve své práci užili tento vzorec,

Kde n = počet týmů a p = konečné umístění týmu.

Tento vzorec má však co do růstu lineární tendenci, a tak vůbec nezohledňuje rozdíly mezi dvanáctým a třináctým místem, či místem prvním a druhým. Je přitom pochopitelné, že mezi prvně zmíněnou dvojicí v umístění v podstatě žádný rozdíl není, přičemž mezi druhou dvojicí (první a druhé umístění) je rozdíl klíčový. Výše zmíněný vzorec však tuto skutečnost nezohledňuje.

Vzorec, jež tuto skutečnost ale zohledňuje, použili ve své práci Szymanski a Kuypers (1999).

49 Do sezony 2011/2012 se nazýval Carling Cup 54

Na první pohled je zřetelné, že tento vzorec dokáže lépe uchopit rozdíly mezi už zmíněnými umístěními než prvně uvedený vzorec. Označení veličin je pak totožné. I tento vzorec má však svou nevýhodu, a to, že při špatném umístění týmu v soutěží zachází až do záporných čísel, což pro potřeby mého výzkumu není žádoucí. Je tak třeba upravit tento vzorec způsobem, který eliminuje tuto možnost. V práci je tedy pro výpočet rankingu použit vzorec následující:

Vzorec pro výpočet rankingu

Ranking pro danou soutěž (R(x)), který je užit pro potřeby práce, je pak vypočten následujícím způsobem,

R(x) = μ(C1) * v(1) kde: μ(C1) – hodnota umístění klubu v dané soutěži a v – váha dané soutěže.

Konečný ranking pro jednotlivé sezony je pak určen součtem rankingů pro jednotlivé soutěže v dané sezoně.

R = R(1) + R(2) + R(3) + R(4)

Celkový vzorec pro výpočet rankingu klubu (R) v dané sezoně tedy vypadá následovně:

Ranking je pak počítán pro posledních devět sezón. Je tak z důvodu, jelikož finanční ukazatele jsou vyjádřeny už od sezony 2004/2005 a pro potřeby práce, v níž je třeba respektovat roční posun (investované prostředky do nových hráčů na konci sezony

55

2004/2005 se pochopitelně projeví až v sezoně následující), jsou tedy hodnoty rankingu pro sezonu 2004/2005 zbytečné.

Za omezení tohoto výpočtu rankingu se dá považovat skutečnost, při které je zde snaha o zahrnutí velkého počtu už tak číselně těžko ohodnotitelných dat do jedné sumy. Samotné kluby mají totiž jiné preference při potenciálních ziscích trofejí, když některé preferují Ligu mistrů a jiné triumf v Premier League, přičemž je i těžko rozeznatelný rozdíl například při triumfu v Evropské lize a pouhé účasti v základní skupině Ligy mistrů. Tato skutečnost coby psychologický faktor tedy velmi ztěžuje určení rankingů, nicméně z obecného pohledu lze výsledky vypočtené výše zmíněným vzorcem brát za směrodatné.

Výsledky rankingů jednotlivých klubů jsou pak uvedeny v předcházející kapitole Charakteristika klubů z finančního hlediska, stejně jako v příloze této práce spolu s mezivýpočty.

56

3. Analýza zkoumaného vztahu 3.1. Efektivita vynaložených finančních prostředků Jak už bylo řečeno v kapitole Dosavadní výzkumy a oddíle Závislost tržní hodnoty týmu na výsledku dosaženého na Mistrovství světa 2014 v Brazílii, pro potřeby této práce bude použita také metoda výpočtu efektivity vynaložených finančních prostředků na úspěch. Je tak z důvodu zjištění, kolik kluby musely vynaložit finančních prostředků na pořízení nových hráčů na jednu jednotku rankingu ve zkoumaném období.

Tato efektivita je pak vypočtena jako poměr těchto finančních prostředků na celkový ranking, jež byl zjištěn prostřednictvím vzorce z předcházející kapitoly. Finančními prostředky vynaloženými na pořízení hráčů pak rozumíme součet sum ze všech sezon, které jsme získali odečtením finančních prostředků získaných z prodejů hráčů od finančních prostředků vynaložených na nákupy hráčů. Tato suma se pak dále očistila od průměrné inflace, jež byla ve sledovaném období ve Velké Británii rovna 2,7%. Tyto sumy jsou pak rovněž uvedeny u každého klubu v kapitole Charakteristika klubů z finančního hlediska.

Vzorec pro výpočet této efektivity pak vypadá následovně:

E = K(sum) / R

Kde: E – efektivita klubu, K(sum) – celková čistá suma finančních prostředků v rámci přestupů za zkoumané období50, R - ranking

Výsledky této efektivity pak budou uvedeny v kapitole Prezentace výsledků.

3.2. Lineární regrese Pro potřeby práce je rovněž použita metoda dvoudimenzionální lineární regresní analýzy včetně koeficientu korelace. Jako data pro tuto analýzu pro každý klub zvlášť byly použity hodnoty čisté sumy finančních prostředků v rámci přestupů pro sezony od 2004/05 až do 2012/13 a hodnoty rankingu od sezony 2005/06 až do 2013/14. Je zde tedy patrný jednoroční posun, a to z důvodu, aby byla respektována skutečnost, že hráč, jež je přiveden například na konci sezony 2004/05, začíná hrát a tudíž se i výkonnostně projevovat (což se pochopitelně odrazí právě i do rankingu) v sezoně 2005/06 (investované prostředky do nových hráčů na konci sezony 2004/2005 se tedy pochopitelně projeví až v sezoně následující).

50 Od vynaložených finančních prostředků jsou odečteny finanční prostředky utržené z prodejů hráčů 57

Je však také třeba respektovat skutečnost, že ne každý hráč začne podávat požadující výkony hned první sezonu, stejně jako je třeba uvažovat pouze s určitou dobou, v rámci níž hráč v klubu působí. Finanční prostředky vynaložené do nové posily se tedy rozprostřou po dobu celého jeho působení, nikoliv pouze v rámci následující sezony. K tomuto uvažování pomůže znalost fluktuace hráčů v jednotlivých klubech, jež je jednak uvedena v kapitole Charakteristiky vybraných klubů z finančního hlediska a spolu s mezivýpočty a celkovou analýzou lineární regrese v příloze této práce. Konečné výsledky koeficientu korelace jsou pak uvedeny v kapitole Prezentace výsledků.

Výše zmíněná fluktuace hráčů pak byla do výpočtu lineární regrese a korelačního koeficientu zasazena způsobem, jež si níže ukážeme na příkladu, pro nějž použijeme data Manchesteru City. Hodnoty jak K51, tak také rankingu jsou kumulovány způsobem, pro který je determinující hodnota fluktuace. Kupříkladu, pokud by byla průměrná hodnota fluktuace hráčů u klubu rovna čtyřem rokům, kumulovala by se data jak pro K, tak pro ranking v rámci čtyř po sobě jdoucích let. Pro výpočet hodnot například rankingu pro sezonu 2010/2011, by se kumulovala data ze sezon 2010/2011, 2009/2010, 2008/2009 a 2007/2008. Pro výpočet následující sezony 2011/2012 pak data ze sezon 2008/2009 až 2011/2012.

Manchester City

Fluktuace hráčů – 3,5 let52

Tabulka č. 12. Výpočet kumulované K a kumulovaného rankingu53 pro klub Manchester City

K od sezony 2004/05 do 2012/13 -8 -11 -2 39 113 99 116 48 14 Ranking od sezony 2005/06 do 2 2,48 2,68 3,19 3,54 5,13 4,68 5,08 6,07 2013/14 Kumulovaná K v rámci 3,5 let -8 -19 -21 22 144,5 250 347,5 206,5 227,5 Kumulovaný ranking v rámci 3,5 let 2 4,48 7,16 9,35 10,65 13,2 14,95 16,66 18,4 Zdroj: vlastní zpracování

51 Čistá suma finančních prostředků v rámci přestupů pro daný rok (nákupy – prodeje) 52 Zdroj: EPL Statistics: Premier League Analysis: Big Clubs have high Player Longevity. [online]. 2014 [cit. 2015-02-12]. Dostupné z: https://eplstatistics.files.wordpress.com/2014/02/longevity- vs-spells.png 53 Veličiny, na základě nichž se zhotoví lineární regrese 58

Ještě jednou je třeba připomenout a upozornit na roční posun mezi daty K a rankingem, který, jak už bylo řečeno, opodstatňuje skutečnost, že investované prostředky do nových hráčů na konci sezony například 2004/2005 se tedy pochopitelně projeví až v sezoně následující. Co se týče kumulovaných dat, je patrné, že v případě Manchesteru City se data sčítala pro tři a půl roku. Nepatrný problém tedy nastal u hodnoty fluktuace, která obsahuje desetinné číslo, nicméně tento problém se vyřešil kumulací pouze poloviční hodnoty čtvrtého roku (V případě Manchesteru City. V případě ostatních klubů dle příslušné hodnoty).

Tímto způsobem se tedy zjistila data (kumulovaná K a kumulovaný ranking) pro práci s lineární regresi a korelačním koeficientem pro daný klub zvlášť. Tato data jsou pak uvedena v příloze této diplomové práce.

3.3. Prezentace výsledků Z tabulky uvedené níže je patrné, kolik finančních prostředků musely jednotlivé kluby vynaložit na jednotku získaného rankingu, kterého se jim podařilo dosáhnout ve zkoumaném období (2005/06 až 2013/14), přičemž K(sum) je očištěná o inflaci, jejíž průměrná hodnota byla ve zkoumané době 2,7%.

Zatímco v hodnotách rankingu se kluby výrazně neliší (jedná se o nejúspěšnější anglické kluby ve zkoumaném období), tak se na druhou stranu velmi liší ve vynaložených prostředcích do nových posil. Této tabulce vévodí Manchester City, jež od sezony 2004/05 do sezony 2012/2013 vynaložil na přivedení nových hráčů více než 500 000 000 liber, přičemž hodnota těchto prostředků na dosažení jednotky rankingu dosahuje k téměř 15 000 000 librám.

Na opačné straně tabulky pak můžeme nalézt Arsenal, který ve zkoumaném období peněžní prostředky z prodejů hráčů nejenže neutratil, nýbrž dokonce získal (z pohledu utracených financí za nové hráče se tedy dostal do záporných hodnot).

59

Tabulka č. 13. Efektivita vynaložených finančních prostředků do nových posil na jednotku rankingu (v librách) a koeficient korelace

K(sum) po očištění Celkový Koeficient od inflace ranking Efektivita54 korelace55 Manchester United 155 400 000 52,16 2 979 294 0,35 Manchester City 507 100 000 34,85 14 550 933 0,85 Chelsea FC 452 500 000 54,7 8 272 395 0,62 Arsenal FC -38 500 000 48,41 -795 290 -0,59 Liverpool FC 218 800 000 40,53 5 398 470 0,74 Zdroj: vlastní zpracování

3.3.1. Manchester United Koeficient korelace56 – 0,35

Efektivita (K(sum)/celkový ranking) – 2 979 294 liber/ranking

Tabulka č. 14. Výpočet kumulované K a kumulovaného rankingu pro klub Manchester United

Manchester United Fluktuace hráčů - 5,8 let

K od sezony 2004/05 do 2012/13 21 1 4 27 34 -65 14 38 51 Ranking od sezony 2005/06 do 5,13 6,54 6,61 7 5,34 6,71 4,62 5,67 4,54 2013/14 Kumulovaná K v rámci 5,8 let 21 22 26 53 87 17,8 14,8 51,2 93,6 Kumulovaný ranking v rámci 5,8 let 5,13 11,67 18,28 25,28 30,62 36,3 35,51 34,62 32,48 Zdroj: vlastní zpracování

54 *K(sum) po očištění od inflace/Celkový ranking 55 Koeficient vztahu mezi sportovními výsledky a množstvím finančních zdrojů alokovaných na nákup nových hráčů 56 Koeficient vztahu mezi sportovními výsledky a množstvím finančních zdrojů alokovaných na nákup nových hráčů 60

Graf č. 17. Lineární regrese pro klub Manchester United

y = 0,1311x + 19,915 Manchester United R² = 0,1215 R = 0,348 40 35

30 25 20

15 10 5

0 0 20 40 60 80 100

Zdroj: vlastní zpracování

Vztah mezi investovanými finančními prostředky do nových posil a dosaženým rankingem (koeficient korelace) lze považovat u klubu Manchester United za středně silný, respektive na hranici mezi slabým a středně silným. Na úspěších klubu ve zkoumaném období tedy množství finančních prostředků nemělo příliš velký dopad, jako měly některé jiné faktory, což dokazuje také efektivita vynaložených finančních prostředků na jednotku rankingu, která se pohybuje na hranici 3 000 000 liber. Za nejsilnější faktor, který měl na úspěších klubu ve zkoumaném období největší dopad, lze s největší pravděpodobností považovat osobnost manažera, jehož úspěchy jsou dle výzkumu, který je uveden v příloze č. 3. této diplomové práce (Hodnocení výkonů manažerů v Premier League), ohodnoceny „nad očekáváním“.

61

3.3.2. Manchester City Koeficient korelace – 0,85

Efektivita (K(sum)/celkový ranking) – 14 550 933 liber/ranking

Tabulka č. 15. Výpočet kumulované K a kumulovaného rankingu pro klub Manchester City

Manchester City Fluktuace hráčů - 3,5 let

K od sezony 2004/05 do 2012/13 -8 -11 -2 39 113 99 116 48 14 Ranking od sezony 2005/06 do 2013/14 2 2,48 2,68 3,19 3,54 5,13 4,68 5,08 6,07 Kumulovaná K v rámci 3,5 let -8 -19 -21 22 144,5 250 347,5 206,5 227,5 Kumulovaný ranking v rámci 3,5 let 2 4,48 7,16 9,35 10,65 13,2 14,95 16,66 18,4 Zdroj: vlastní zpracování

Graf č. 18. Lineární regrese pro klub Manchester City

y = 0,0343x + 6,3838 Manchester City R² = 0,7242 R = 0,850 20 18 16 14 12 10 8 6

4 2

0 -100 0 100 200 300 400

Zdroj: vlastní zpracování

Ze zjištěných dat lze u klubu Manchester City konstatovat, že ve zkoumaném období se vynaložené finanční prostředky do přivedení nových posil silně podepsaly na úspěších klubu. Jelikož je koeficient korelace roven 0,85, což lze považovat za velmi silný vztah, lze tvrdit, že byl tento faktor v podstatě klíčový, přičemž ostatní faktory hrály minimální role. Také hodnota efektivity vynaložených finančních prostředků je téměř dvakrát vyšší než u druhé Chelsea FC, a tak i na základě tohoto výsledku lze rovněž tvrdit, že si tento klub úspěch ve zkoumaném období v podstatě koupil. Výsledky u tohoto klubu pak

62

potvrdily, že se úspěch na hřišti dá opravdu koupit a že zřízení FFP byl správným krokem.

3.3.3. Chelsea FC Koeficient korelace – 0,62

Efektivita (K(sum)/celkový ranking) – 8 272 395 liber/ranking

Tabulka č. 16. Výpočet kumulované K a kumulovaného rankingu pro klub Chelsea FC

Chelsea FC Fluktuace hráčů - 5,5 let

K od sezony 2004/05 do 2012/13 47 91 -7 8 -11 18 83 63 72 Ranking od sezony 2005/06 do 2013/14 5,7 6,87 6,43 6,28 6,29 5,12 6,56 5,76 5,69 Kumulovaná K v rámci 5,5 let 47 138 131 139 128 122,5 136,5 170,5 243 Kumulovaný ranking v rámci 5,5 let 5,7 12,57 19 25,28 31,57 33,34 34,11 33,22 32,56 Zdroj: vlastní zpracování

Graf č. 18. Lineární regrese pro klub Chelsea FC

y = 0,1277x + 7,4498 Chelsea FC R² = 0,3828 R = 0,6187 45 40 35 30 25 20 15

10 5

0 0 50 100 150 200 250 300

Zdroj: vlastní zpracování

Ze zjištěných dat u klubu Chelsea FC lze vyvodit, že finanční prostředky investované pořízení nových posil hrály při úspěších klubu ve zkoumaném období relativně silnou roli. Byť je koeficient korelace, jež je roven 0,618, středně silný, tak hodnota efektivity

63

vynaložených finančních prostředků na jednotku rankingu jej s více než 8 000 000 liber na jednu jednotku rankingu řadí na druhé místo.

Z těchto faktů lze vyvodit (především pak z hodnoty korelace, která je nižší než u klubu Manchester City), že u tohoto klubu nebyla značná část finančních prostředků s největší pravděpodobnosti vynaložena efektivně. Zároveň však lze vyvodit, že to nejsou jen finanční prostředky použité do pořízení nových hráčů, které ovlivňují úspěchy klubu a že se velkou měrou na nich podílela s největší pravděpodobností také osobnost manažera.

3.3.4. Arsenal FC Koeficient korelace – -0,59

Efektivita (K(sum)/celkový ranking) – -795 290 liber/ranking

Tabulka č. 17. Výpočet kumulované K a kumulovaného rankingu pro klub Arsenal FC

Arsenal FC Fluktuace hráčů - 4,4 let

K od sezony 2004/05 do 2012/13 2 7 -17 13 -4 -31 7 -17 9 Ranking od sezony 2005/06 do 2013/14 5,6 5,15 5,53 5,92 5,2 5,35 5,11 4,98 5,57 Kumulovaná K v rámci 4,4 let 2 9 -8 5 -0,2 -36,2 -21,8 -39,8 -33,6 Kumulovaný ranking v rámci 4,4 let 5,6 10,75 16,28 22,2 24,04 24,06 23,79 23,01 23,09 Zdroj: vlastní zpracování

Graf č. 19. Lineární regrese pro klub Arsenal FC

y = -0,2097x + 16,322 Arsenal FC R² = 0,352 R = 0,5933 30

25 20

15

10

5

0 -50 -40 -30 -20 -10 0 10 20

Zdroj: vlastní zpracování

64

U tohoto klubu lze spatřit určitou anomálii a to, že z prodeje hráčů utržil ve zkoumaném období více, než stačil za pořízení nových hráčů utratit (proto je hodnota koeficientu korelace negativní). Nicméně hodnota korelačního koeficientu je středně silná, a tak lze předpokládat, že s dalšími finančními prostředky vynaloženými na pořízení nových hráčů, by ranking klubu a jeho sportovní úspěchy rostly. Vzhledem k už zmíněné anomálii, při které klub z prodejů hráčů finance získal a relativně stálým úspěchům klubu, lze tvrdit, že klub Arsenal FC disponuje kvalitním manažerem, který na získanou jednotku rankingu nepotřebuje v podstatě žádné finanční prostředky. Skutečnost, že Arséne Wenger je nadprůměrným manažerem, je potvrzen i v příloze č. 3. Hodnocení výkonů manažerů v Premier League, ve kterém získal hodnocení „nad očekávání“.

3.3.5. Liverpool FC Koeficient korelace – 0,74

Efektivita (K(sum)/celkový ranking) – 5 398 470 liber/ranking

Tabulka č. 18. Výpočet kumulované K a kumulovaného rankingu pro klub Liverpool FC

Liverpool FC Fluktuace hráčů - 4,2 let

K od sezony 2004/05 do 2012/13 25 26 16 40 7 -9 -5 35 41 Ranking od sezony 2005/06 do 2013/14 5,7 5,31 5,55 5,26 3,94 3,52 3,96 3,67 3,62 Kumulovaná K v rámci 4,2 let 25 51 67 107 94 59,2 36,2 36 63,4 Kumulovaný ranking v rámci 4,2 let 5,7 11,01 16,56 21,82 21,2 19,33 17,79 16,14 15,56 Zdroj: vlastní zpracování

Graf č. 20. Lineární regrese pro klub Liverpool FC

y = 0,1378x + 7,8717 Liverpool FC R² = 0,5402 R = 0,735 25

20

15

10

5

0 0 20 40 60 80 100 120

Zdroj: vlastní zpracování

65

Hodnota koeficientu korelace spadá do kategorie silná, a tak lze tvrdit, že vztah mezi vynaloženými finančními prostředky a rankingem, či úspěchy klubu, je silný. U tohoto klubu však narážíme na skutečnost, že hodnota vynaložených finančních prostředků na jednotku rankingu je relativně vysoká, a tak lze vyvodit, že s největší pravděpodobností nebyla řada finančních prostředků vynaložena efektivně. Z výsledků lze tedy vyvodit, že přestupová politika klubu Liverpool FC sportovní výsledky výrazně ovlivňuje, nicméně na jednotku úspěchu spotřebuje mnohem větší množství finančních prostředků, než spotřebuje například Arsenal FC, či Manchester United.

66

Diskuze – zodpovězení badatelských otázek První otázka, jež je rovněž stěžejní otázkou celé diplomové práce, zněla: Existuje vztah mezi sportovními výsledky vybraných fotbalových klubů a množstvím finančních zdrojů alokovaných na nákup nových hráčů (a pokud ano, jak silný)?

Na základě výsledků lze tvrdit, že množství finančních prostředků investovaných do pořízení nových posil úspěchy na hřišti do jisté míry samozřejmě ovlivňují. Zároveň je ale třeba rozlišit způsob, jakým se tyto finanční prostředky investují. V případě, že by management průměrného klubu chtěl zvýšit svou úspěšnost na hřišti, pak lze předpokládat, že navýšení finančních prostředků do pořízení nových hráčů je správným krokem (stejně jako tomu bylo například u klubu Manchester City). Nelze už však tvrdit, že neustále utrácení financí za nové posily velmi úspěšným klubem, mu zajistí tyto úspěchy i nadále. Nelze tedy všeobecně tvrdit, že úspěch si lze koupit, jelikož z výsledků práce je patrné, že vztah mezi investovanými prostředky do nových hráčů a sportovními úspěchy se v podstatě pohybuje od škály „slabý/středně silný“ až po „velmi silný“ – záleží tedy na výchozí pozici klubu.

Také je třeba podotknout, že podobná situace, jako se stala u klubu Chelsea FC, či Manchester City, kdy klub převzala movitá osoba a začala do něj investovat finanční prostředky, se už dnes v podstatě nemůže stát, respektive ne v takovém měřítku. Důvodem je existence pravidel finančního fair-play, které, jak už bylo v úvodu práce zmíněno, podporuje organický růst klubů.

Následující výzkumná otázka navazuje na už zmíněnou. Jak velké je množství finančních prostředků, které kluby vynaložily na zisk jednotky úspěchu?

Na tuto otázku bylo konkrétně zodpovězeno v předcházející kapitole, přičemž zde pouze shrnu, že rozdíly mezi jednotlivými kluby jsou v této oblasti markantní. V podstatě nám tyto výsledky vyjadřují schopnost správně investovat do nových posil, přičemž můžeme říct, že nejefektivnější způsob, co se týče poměru „cena/výkon“, byl nalezen u klubu Arsenal FC a naopak nejhorší u klubu Manchester City.

Dalším úkolem bylo na základě zjištěných výsledků předchozích výzkumných otázek charakterizovat hospodaření jednotlivých klubů v oblasti přestupů.

67

Odpověď na tuto otázku byla už načata u předcházející otázky, přičemž lze konstatovat, že hospodaření vybraných klubů se liší, a to velmi. Z výsledků práce lze totiž vyvodit, že některé kluby v podstatě zakládají svou politiku na nakupování nových hráčů, což potvrzuje i hodnota fluktuace hráčů, která například u klubu Manchester City činí pouhé tři a půl roku (průměrná doba, po kterou hráč v klubu působí) a naopak jiné kluby se naopak snaží o stabilizaci hráčského kádru a nepříliš velké vynakládání finančních prostředků do nových posil. Podrobnější charakterizace hospodaření vybraných klubů je pak podrobněji vyjádřena v předcházející kapitole Prezentace výsledků.

Za podnětnou diskuzi by se mohla rovněž považovat ta na téma ranking. Jak už bylo zmíněno v kapitole zaměřené právě na výpočet rankingu, pravděpodobně by se našlo více způsobů, jak ohodnotit sportovní výsledky klubů. Určitě jednak existuje řada vzorců, které by pomohly při stanovení sportovních úspěchů v několika soutěžích najednou, stejně jako existuje psychologický faktor, který rovněž dělá ze stanovení rankingu náročnou disciplínu. Některé kluby mohou upřednostnit úspěch v jedné soutěži na úkor druhé, přičemž jiné budou zastávat opačný postoj.

Je však třeba zmínit, že výsledky rankingu jsou směrodatné a velmi dobře rozlišují úspěchy, či neúspěchy mezi jednotlivými sezonami a také mezi jednotlivými kluby, byť, jak už bylo řečeno, přesně stanovit tyto rankingy je v podstatě nemožné. Na toto téma pak byla rovněž vytvořena citlivostní analýza, jejíž výsledky jsou uvedeny v příloze této práce. Jejím úkolem pak bylo zjistit, na kolik ovlivňují celkové výsledky práce ohodnocení jednotlivých soutěží prostřednictvím vah. Zjistilo se, že byť se při změně vah výsledky rankingů změnily, pořadí klubů zůstalo na výchozí pozici.

V rámci diskuze by bylo také vhodné vrátit se a rozebrat téma efektivity jednotlivých klubů, čímž se naváže na předcházející odstavec. Jelikož je podstatou samotného rankingu pouze porovnat úspěšnost jednotlivých klubů, nevyjadřuje ani tato efektivita svým způsobem směrodatná čísla. Do této práce však byla zařazena kvůli porovnání jednotlivých klubů v této oblasti, a to určitě splnila, přičemž rozdíly mezi jednotlivými výsledky klubů odpovídají realitě.

Problémy s sebou nesl i výpočet korelačního koeficientu, tedy samotného cíle práce, a to především z důvodů zahrnutí problému přestupů hráčů. Tento aspekt byl nutný zavést do samotného výpočtu, nicméně si myslím, že prostřednictvím fluktuace hráčů v klubu byl

68 zaveden velmi dobře. To ovšem nevylučuje ani jiné metody, nad kterými by se minimálně mohlo diskutovat. Rovněž může být velmi matoucí, považovat samotný koeficient korelace za směrodatný. Velká část fotbalové veřejnosti by například neřekla do klubu Arsenal FC, že by měly peníze nějaký vliv na sportovní úspěchy klubu, nicméně v této práci je v rozmezí středně silný. Důvodem pro tento fakt je stálost jak utracených finančních prostředků do pořízení nových posil, tak také stálost výsledků (Což lze zpozorovat na hodnotě rankingu za každý jeden rok. Proto je důležité také přihlédnout na hodnotu efektivity, respektive množství vynaložených peněz do jednotky rankingu (úspěchu), jež celou situaci objasní.

Obecně lze z výsledků práce tvrdit, že každý klub, jež byl předmětem zkoumání, má své charakteristické chování, co se týče transferů, stejně jako toto chování různě ovlivňuje jeho sportovní úspěchy. U klubů, u nichž byl nalezen silný, či velmi silný vztah mezi zkoumanými veličinami, by alespoň mělo být široké veřejnosti známo o jejich přestupové politice, přičemž nejvýše postavené příslušné orgány (UEFA, FA) by měly tuto situaci minimálně monitorovat, nejlépe pak určitými opatřeními zasáhnout (děje se tak prostřednictvím finančního fair-play) a podpořit tak organický rozvoj profesionálních fotbalových klubů a zamezit zběsilému rozhazování financí movitými osobami.

69

Závěr Hlavním cílem této diplomové práce bylo nalézt vztah mezi množstvím finančních prostředků investovaných do pořízení nových hráčů u vybraných klubů, přičemž vedlejším cílem bylo zjištění, kolik stojí jednotlivé kluby jednotka úspěchu. Zkoumané období pak bylo v rozsahu od sezony 2004/05 až do 2013/2013.

Jak hlavní, tak také vedlejší cíl práce byl naplněn, přičemž lze tvrdit, že výstupy více či méně odpovídají realitě. V práci se potvrdilo, že například klub Manchester City, jehož hospodaření bylo jedním z těch, kvůli nimž bylo zřízeno finanční fair-play a jehož chování bylo také motivem k vypracování této práce, opravdu disponuje silným vztahem mezi finančními prostředky investovanými do nových posil a sportovními úspěchy, stejně jako množství těchto prostředků na jednotku úspěchu je u tohoto klubu příliš vysoká.

K naplnění těchto cílů pak bylo třeba se nejdříve seznámit s prostředím profesionálního anglické fotbalu, stejně jako s ekonomickými a částečně i právnickými aspekty, kterou přestupy ve vrcholovém fotbale ovlivňují. Rovněž bylo důležité blíže přiblížit charakteristické rysy vybraných klubů v oblasti financí ve zkoumaném období.

Pro dosažení finálních výstupů pak bylo třeba zjistit několik dat, především pak hodnotu rankingu, z níž se vycházelo pro výpočet efektivity vynaložených finančních prostředků, stejně jako při výpočtu korelačního koeficientu. Dále bylo také důležité zjistit množství finančních prostředků vynaložených do pořízení nových hráčů ve zkoumaném období, přičemž, jelikož se jedná o období desetileté, bylo nutné očistit tato data o inflaci. Tato data pak opět posloužila u výpočtu obou výše zmíněných cílů práce.

Co se týče úskalí při vykonávání práce, tak mezi největšími bych uvedl samotné zjišťování finančních dat jednotlivých klubů, jež ve svých výročních zprávách užívají každý své postupy pro vyjádření výsledků hospodaření. Rovněž bylo z důvodů už zmíněných v kapitole Diskuze – zodpovězení badatelských otázek těžké vytvořit vzorec pro výpočet rankingu, stejně jako pro výpočet korelačního koeficientu právě pro problém zahrnující přestupy hráčů. Další velkou překážkou bylo překládání odborných článků z anglického jazyka, které obsahovaly řadu výrazů, jež byly do českého jazyka těžko přeložitelné.

Na tuto diplomovou práci se pak určitě může navázat různými způsoby – ať už o doplnění dalšími kluby z jiných lig, či zbytku klubů z Premier League, tak také o obohacení zkoumaného období o roky předešlé (či následující).

70

Použitá literatura a zdroje Literatura [1] BARAJAS, Angel, Carlos FERNÁNDEZ-JARDÓN a CROLLEY. Does sports performance influence revenues and economic results in Spanish football?. 2005. Universidad de Vigo. [2] BELL, Adrian, Chris BROOKS a Tom MARKHAM. The Performance of Football Club Managers: Skill or Luck. 2011. University of Reading.

[3] DEJONGHE, Trudo a Wim VAN OPSTAL. The Consequences of an Open Labour Market in Separated Product Markets in European Professional Football. 2009.

[4] DOBSON, Stephen a John GODDARD. Revenue Divergence and Competitive Balance in a Professional Sports League. (2001). Working Paper [5] FELDERER, B. Sport a ekonomie v Evropě: Rozhlédnutí po obzoru. SportsEconAustria, 2006. [6] FIFA. Regulations on the Status and Transfer of Players, 67 s.

[7] FLØTNES, Trine Garfjell. Factors of success for Norwegian top football clubs: And why profit making is difficult for European football clubs. Copenhagen, 2011. Vedoucí práce Troels Troelsen.

[8] HALL, Stephen, Stefan SZYMANSKI a Andrew ZYMBALIST. Testing CausalityBetween Team Performance and Payroll: The Cases of Major League Baseball and English Soccer. 3. vyd. Sage Publications, 2002, s. 149-168.

[9] HAVERKAMP, Leon. What determines the transfer fee of a soccer player? Evidence from the Dutch Eredivisie. Universiteit van Amsterdam, 2010. Thesis for BSc Economics and Business. Universiteit van Amsterdam. Vedoucí práce Prof. Dr. J. Hinloopen.

[10] HÄGGLUND, Martin. Injuries affect team performance negatively in professional football: an 11 year follow-up of the UEFA Champions League injury study. Linköping University. 2013. [11] NOVOTNÝ, Jiří. Sport v ekonomice. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, 512 s. ISBN 978-80-7357-666-0. [12] NOVOTNÝ, J a kol. Ekonomika sportu – vybrané kapitoly. VŠE: Praha 2005. ISBN 80-245-0979-2.

[13] POSTL, BC., Pavel. Oceňování fotbalových klubů v Evropě. Praha, 2012. Diplomová práce. VŠE v Praze. Vedoucí práce doc. Ing. Jiří Novotný, CSc.

71

[14] ŘEŘICHA, Bc. Jan. Specifika podnikání ve fotbalovém průmyslu s důrazem na potřeby oceňování. 2009. Diplomová práce. VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE. Vedoucí práce prof. Ing. Miloš Mařík, CSc.

[15] SHMALKO, Anna. Ekonomika profesionálního sportovního klubu v Rusku. Vysoká škola ekonomická v Praze, 2006. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. Vedoucí práce Jiří Novotný.

[16] SPORT BUSINESS GROUP. Deloitte Football Money League. Londýn: Sport Business Group, 2014.

[17] SPORT BUSINESS GROUP. Annual Review of Football Finance – Highlights: Deloitte Annual Review of Football Finance 2013. Sports Business Group, 2013.

[18] SZYMANSKI, Stefan a Stephen HALL. Making money out of football. 2003. The Business School, Imperial College London [19] SZYMANSKI, Stefan a Tim KUYPERS. Winners and Losers: The Business Strategy of Football. Penguin, (1999). Harmondsworth. [20] ŠÍMA, Jan. Dependency of Market Value of a Team on the Result Achieved at the FIFA World Cup 2014 in Brazil. UK FTVS Praha.

[21] THE CENTRE FOR THE LAW AND ECONOMICS OF SPORT. The Economic and Legal Aspects of Transfers of Players. 2013, 341 s.

[22] VAN DEN BERG, Erik. The Valuation of Human Capital in the Football Player Transfer Market. 2011. Diplomová práce. Erasmus School of Economics.

[23] VÁZLER, Martin. Komparace vybraných profesionálních fotbalových klubů z hlediska přestupové filozofie. Plzeň, 2013. Bakalářská práce. Západočeská univerzita v Plzni. Vedoucí práce Doc. PaedDr. Jaromír Votík, CSc.

[24] ŽÁK, David. Analýza finančního hospodaření profesionálních fotbalových klubů v České republice. Vysoká škola ekonomická v Praze, 2011. Dostupné z: http://www.vse.cz/vskp/eid/29840. Diplomová práce. Vysoká škola ekonomická v Praze.

Internetové stránky [25] EPL Statistics: Premier League Analysis: Big Clubs have high Player Longevity. [online]. 2014 [cit. 2015-02-12]. Dostupné z: https://eplstatistics.files.wordpress.com/2014/02/longevity-vs-spells.png

72

[26] FIFA. [online]. [cit. 2014-10-28]. Dostupné z: http://www.fifa.com/aboutfifa/organisation/index.html

[27] Finance.cz: Vývoj inflace. [online]. [cit. 2014-12-29]. Dostupné z: http://www.finance.cz/makrodata-eu/eu-svet/svetove-makroukazatele/inflace/ [28] Law archive. Sportingintelligence [online]. [cit. 2014-10-28]. Dostupné z: http://www.sportingintelligence.com/law/law-archive/

[29] Physioroom.com. [online]. Saturday 20th of December 2014 [cit. 2014-12-20]. Dostupné z:http://www.physioroom.com/news/english_premier_league/epl_injury_table.php [30] Premier League finances: turnover, wages, debt and performance. The Guardian [online]. [cit. 2014-11-16]. Dostupné z:http://www.theguardian.com/news/datablog/2014/may/01/premier-league-club- accounts-debt-wages#data

[31] Skysports.com [online]. 15. 11. 2014 [cit. 2014-11-15]. Dostupné z: http://www.skysports.com/

[32] Transfer League Table 2003 To Date. Transfer League [online]. [cit. 2014-11-17]. Dostupné z: http://www.transferleague.co.uk/league-tables/transfer-league-table-2003-to- date.html

[33] UEFA. [online]. [cit. 2014-10-28]. Dostupné z: http://www.uefa.org/about- uefa/index.html

Další zdroje Výroční zprávy vybraných klubů

[34] ARSENAL HOLDINGS PLC. Statement of Accounts and Annual Report 2012/13. 2013, 66 s. (a další výroční zprávy Arsenal FC pro příslušné roky)

[35] CHELSEA FC PLS. Directors' report and financial statements. 2012, 30 s. (a další výroční zprávy Chelsea FC pro příslušné roky)

[36] MANCHESTER CITY. MANCHESTER CITY ANNUAL REPORT 2012–13. 2013, 106 s. (a další výroční zprávy Manchester City pro příslušné roky)

[37] THE LIVERPOOL FOOTBAL CLUB AND ATHLETIC GROUNDS LIMITED. Directors' report and financial statements. 2013, 29 s. (a další výroční zprávy Liverpool FC pro příslušné roky)

73

[38] UNITED STATES SECURITIES AND EXCHANGE COMMISSION. Commission File Number 001-35627 MANCHESTER UNITED plc. 2011, 902 s.

(a další výroční zprávy pro příslušné roky)

74

Přílohy Příloha č. 1. Komparace rozdělení financí z prodeje televizních práv v Anglii a Španělsku (2013/2014)

Španělsko 5 nejlépe placených klubů Barcelona 118,6 mil. liber Real Madrid 118,6 mil. liber Valencia 37,6 mil. liber Atletico 32,9 mil. liber Sevilla 25 mil. liber 5 nejhůře placených klubů Granada 14,1 mil. liber Elche 14,1 mil. liber Valladolid 14,1 mil. liber Rayo 14,1 mil. liber Almeria 14,1 mil. liber

Anglie 5 nejlépe placených klubů Liverpool 74,1 mil. liber Manchester City 71,9 mil. liber Chelsea 71,9 mil. liber Manchester United 71,9 mil. liber Tottenham 71,1 mil. liber 5 nejhůře placených klubů Hull 50,8 mil. liber WBA 50,8 mil. liber Norwich 50,8 mil. liber Fulham 50,8 mil. liber Cardiff 50,8 mil. liber Zdroj: vlastní zpracování dle Skysports [online]. 15. 11. 2014 [cit. 2014-11-15]. Dostupné z: http://www.skysports.com/

Příloha č. 2. Efektivita na světovém šampionátu 2014 v Brazílii

total market value effectiveness total number of team of a team (EUR mill. per points gained (EUR mill.) one point) Costa Rica 29.63 10 2.96 Netherlands 207.50 18 11.53 Mexico 96.55 7 13.79 Algeria 57.20 4 14.30 USA 57.80 4 14.45 Ecuador 62.85 4 15.71 Columbia 190.20 12 15.85 Greece 79.90 4 19.98 Nigeria 86.85 4 21.71

75

Argentina 391.50 18 21.75 Chile 139.30 6 23.22 Iran 24.10 1 24.10 Belgium 348.00 12 29.00 Germany 562.00 19 29.58 Switzerland 178.00 6 29.67 Brazil 467.50 13 35.96 Uruguay 217.63 6 36.27 Bosnia and Herzegovina 114.95 3 38.32 Ivory Coast 121.70 3 40.57 France 411.75 10 41.12 South Korea 51.93 1 51.93 Croatia 193.25 3 64.42 Portugal 297.25 4 74.31 Russia 183.80 2 91.90 Ghana 96.35 1 96.35 Japan 98.00 1 98.00 Italy 323.00 3 107.67 Spain 622.00 3 207.33 England 334.00 1 334.00 Cameroon 118.45 0 - Australia 21.35 0 - Honduras 21.15 0 - Zdroj: ŠÍMA, Jan. Dependency of Market Value of a Team on the Result Achieved at the FIFA World Cup 2014 in Brazil. UK FTVS Praha.

Příloha č. 3. Hodnocení výkonů manažerů v Premier League

Manažer Průměrný Počet Očekávaný Dosažené body Slovní počet zápasů počet bodů – očekávané hodnocení získaných body úspěchu (pod bodů očekáváním, očekáváný, nad očekávání) Aidy 0,74 38 0,98 -0,24 očekávaný Boothroyd Alain Perrin 0,9 20 1,1 -0,2 očekáváný Alan 1,28 100 1,09 1,19 očekávaný Curbishley Alan Pardew 1,23 74 1,1 0,13 očekávaný Alex Ferguson 2,24 190 1,52 0,72 nad očekávání Alex McLeish 1,00 24 0,92 0,8 očekávaný Arséne 1,96 190 1,39 0,57 nad očekávání

76

Wenger Avram Grant 2,31 32 1,96 0,35 nad očekávání Billy Davies 0,46 13 0,93 -0,47 pod očekáváním Bobby Robson 0,5 4 1,35 -0,85 pod očekáváním Bryan Robson 0,86 65 1,04 -0,18 očekávaný Chris 1,17 109 1,04 0,13 očekáváný Coleman Chris 0,67 12 0,98 -0,31 očekávaný Hutchings David Moyes 1,56 190 1,02 0,54 nad očekáváním David 1,17 76 1,1 0,07 očekávaný O´Leary Gareth 1,05 133 0,92 0,13 očekávaný Southagate Gary Megson 1,07 76 1,00 0,07 očekávaný Gianfranco 1,29 35 1,13 0,16 očekávaný Zola Glenn Roeder 1,42 52 1,15 0,27 očekávaný Graeme 1,12 60 1,18 -0,06 očekávaný Souness Guus Hiddink 2,61 13 1,89 0,72 nad očekávání Harry 1,4 173 1,07 0,33 nad očekávání Redknapp Iain Dowie 0,93 85 1,05 -0,12 očekávaný Jacques 1,18 11 1,03 0,15 očekávaný Santini Joe Kinnear 0,86 35 1,06 -0,2 očekávaný José 2,33 120 1,77 0,56 nad očekávání Mourinho Juande Ramos 1,17 35 1,06 0,11 očekávaný Kevin Ball 0,5 10 0,95 -0,45 pod očekáváním Kevin Keegan 1,16 49 1,08 0,08 očekávaný Lawrie 0,65 20 0,81 -0,16 očekávaný Sanchez Les Reed 0,57 7 1,11 -0,54 očekávaný Luiz Felipe 1,96 25 1,9 0,06 očekávaný

77

Scolari Mark Hughes 1,42 185 1,09 0,33 nad očekáváním Martin Jol 1,51 113 1,10 0,41 nad očekáváním Martin 1,51 144 1,08 0,43 nad O´Neill očekáváním Mick 0,36 28 0,88 0,52 pod McCarthy očekáváním Neil Warnock 1,00 38 0,92 0,08 očekáváný Nigel 0,87 38 1,02 -0,15 očekávaný Worthington Paul Hart 1,08 12 1,15 -0,07 očekávaný Paul Ince 0,76 17 0,94 -0,18 očekávaný Paul Jewell 0,93 101 0,96 -0,03 očekávaný Paul Sturrock 1,5 2 1,15 0,35 očekávaný Phil Brown 0,92 38 0,88 -0,04 Očekávaný Rafa Benítez 1,95 190 1,39 0,56 nad očekáváním Ricky Sbragia 0,74 19 0,97 -0,23 očekáváný Roy Hodgson 1,32 57 1,01 0,31 nad očekáváním Roy Keane 1,02 53 0,92 0,1 očekávaný Sam Allardyce 1,45 154 1,08 0,37 nad očekáváním Sammy Lee 0,55 11 1,04 -0,49 pod očekáváním Steve Bruce 1,09 150 0,99 0,1 očekáváný Steve Coppell 1,20 76 0,95 0,25 očekávaný Steve 1,42 57 0,99 0,43 nad McLaren očekáváním Steve Wigley 0,64 14 1,03 -0,39 pod očekáváním Stuart Pearce 1,19 85 1,10 0,09 očekávaný Sven-Goran 1,45 38 1,13 0,32 očekávaný Eriksson Tony Adams 0,67 15 1,14 -0,47 pod

78

očekáváním Tony 0,84 38 0,82 0,02 očekávaný Mowbray Tony Pulis 1,18 38 0,86 0,32 očekávaný Velimir Zajec 0,62 13 0,88 -0,26 očekávaný Zdroj: BELL, Adrian, Chris BROOKS a Tom MARKHAM. The Performance of Football Club Managers: Skill or Luck. 2011. University of Reading.?57

Příloha č. 4. Výsledky doplňkového dotazníku k určení vah jednotlivých soutěží (rozmezí hodnot 1-10, kde 1 je nejnižší hodnota a 10 nejvyšší)

Premier Evropská Capital One League Liga mistrů liga FA cup Cup 8 10 6 6 3 10 9 6 6 4 10 10 6 8 6 9 10 7 7 4 10 10 7 8 7 8 10 4 8 2 9 10 8 6 3 9 10 7 5 5 10 10 7 7 5 9 9 8 8 8 10 10 6 7 5 10 9 4 5 2 10 10 6 6 5 10 10 10 8 5 10 10 8 9 7 9 10 6 7 4 Průměrná hodnota 8,882352941 9,235294118 6,235294118 6,5294118 4,411764706 Zaokrouhleno a převedeno do rozpětí (0;1) s použitím ostatních materiálů uvedených v práci 0,9 1 0,6 0,7 0,4 Zdroj: vlastní zpracování

57 Data jsou pořízeny z období mezi sezonami 2004/05 až 2008/09. 79

Příloha č. 5. Výpočty rankingů jednotlivých klubů

Umístění

Premier League počet účastníků - 20 Liga mistrů počet účastníků - 32 Man Man Man Man Utd. City Chelsea Arsenal Liverpool Utd. City Chelsea Arsenal Liverpool

N/A N/A N/A N/A N/A 2004/05 N/A N/A N/A N/A N/A 2004/05

2 15 1 4 3 2005/06 17 0 9 2 9 2005/06

1 14 2 4 3 2006/07 3 0 3 9 2 2006/07

1 9 2 3 4 2007/08 1 0 2 5 3 2007/08

1 10 3 4 2 2008/09 2 0 3 3 5 2008/09

2 5 1 3 7 2009/10 5 0 9 5 10 2009/10

1 3 2 4 6 2010/11 2 0 5 9 0 2010/11

2 1 6 3 8 2011/12 17 17 1 9 0 2011/12

1 2 3 4 7 2012/13 9 17 17 9 0 2012/13

7 1 3 4 2 2013/14 5 9 3 9 0 2013/14

Evropská liga počet účastníků - 48 Capital One Cup počet účastníků - 64 Man Man Man Man Utd. City Chelsea Arsenal Liverpool Utd. City Chelsea Arsenal Liverpool

N/A N/A N/A N/A N/A 2004/05 N/A N/A N/A N/A N/A 2004/05

0 0 0 0 0 2005/06 1 0 17 3 17 2005/06

0 0 0 0 0 2006/07 9 33 1 2 5 2006/07

0 0 0 0 0 2007/08 17 5 2 3 5 2007/08

0 5 0 0 0 2008/09 1 33 9 5 9 2008/09

0 0 0 0 3 2009/10 1 3 5 5 9 2009/10

0 9 0 0 9 2010/11 5 17 17 2 17 2010/11

9 9 0 0 0 2011/12 5 3 5 5 1 2011/12

0 0 1 0 17 2012/13 9 17 3 5 9 2012/13

0 0 0 0 0 2013/14 3 1 5 9 17 2013/14

FA Cup počet účastníků - 64 Man Man Utd. City Chelsea Arsenal Liverpool

N/A N/A N/A N/A N/A 2004/05

9 5 3 17 1 2005/06

2 5 1 9 33 2006/07

5 17 5 9 9 2007/08

3 33 1 3 17 2008/09

33 9 1 17 33 2009/10

3 1 17 5 33 2010/11

17 33 1 9 2 2011/12

5 2 3 9 17 2012/13

33 5 9 1 9 2013/14

80

Vzorec

Hodnota umístění v dané soutěži

Premier League Liga mistrů Man Man Man Man Utd. City Chelsea Arsenal Liverpool Utd. City Chelsea Arsenal Liverpool

N/A N/A N/A N/A N/A 2004/05 N/A N/A N/A N/A N/A 2004/05

1,98 0,60 2,30 1,63 1,78 2005/06 0,97 0,00 1,43 2,19 1,43 2005/06

2,30 0,70 1,98 1,63 1,78 2006/07 2,00 0,00 2,00 1,43 2,19 2006/07

2,30 1,12 1,98 1,78 1,63 2007/08 2,51 0,00 2,19 1,75 2,00 2007/08

2,30 1,04 1,78 1,63 1,98 2008/09 2,19 0,00 2,00 2,00 1,75 2008/09

1,98 1,51 2,30 1,78 1,30 2009/10 1,75 0,00 1,43 1,75 1,36 2009/10

2,30 1,78 1,98 1,63 1,40 2010/11 2,19 0,00 1,75 1,43 0,00 2010/11

1,98 2,30 1,40 1,78 1,21 2011/12 0,97 0,97 2,51 1,43 0,00 2011/12

2,30 1,98 1,78 1,63 1,30 2012/13 1,43 0,97 0,97 1,43 0,00 2012/13

1,30 2,30 1,78 1,63 1,98 2013/14 1,75 1,43 2,00 1,43 0,00 2013/14

Evropská liga Capital One Cup Man Man Man Man Utd. City Chelsea Arsenal Liverpool Utd. City Chelsea Arsenal Liverpool

N/A N/A N/A N/A N/A 2004/05 N/A N/A N/A N/A N/A 2004/05

0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 2005/06 2,81 0,00 1,45 2,32 1,45 2005/06

0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 2006/07 1,79 0,99 2,81 2,50 2,08 2006/07

0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 2007/08 1,45 2,08 2,50 2,32 2,08 2007/08

0,00 1,94 0,00 0,00 0,00 2008/09 2,81 0,99 1,79 2,08 1,79 2008/09

0,00 0,00 0,00 0,00 2,19 2009/10 2,81 2,32 2,08 2,08 1,79 2009/10

0,00 1,65 0,00 0,00 1,65 2010/11 2,08 1,45 1,45 2,50 1,45 2010/11

1,65 1,65 0,00 0,00 0,00 2011/12 2,08 2,32 2,08 2,08 2,81 2011/12

0,00 0,00 2,68 0,00 1,27 2012/13 1,79 1,45 2,32 2,08 1,79 2012/13

0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 2013/14 2,32 2,81 2,08 1,79 1,45 2013/14

FA Cup Man Man Utd. City Chelsea Arsenal Liverpool

N/A N/A N/A N/A N/A 2004/05

1,79 2,08 2,32 1,45 2,81 2005/06

2,50 2,08 2,81 1,79 0,99 2006/07

2,08 1,45 2,08 1,79 1,79 2007/08

2,32 0,99 2,81 2,32 1,45 2008/09

0,99 1,79 2,81 1,45 0,99 2009/10

2,32 2,81 1,45 2,08 0,99 2010/11

81

1,45 0,99 2,81 1,79 2,50 2011/12

2,08 2,50 2,32 1,79 1,45 2012/13

0,99 2,08 1,79 2,81 1,79 2013/14

Konečný ranking kde, - μ(C1 ) hodnota umístění, v - váha Vzorec: R= μ(C1)*v soutěže

Premier League váha 0,9 Liga mistrů váha 1 Man Man Man Man Utd. City Chelsea Arsenal Liverpool Utd. City Chelsea Arsenal Liverpool

N/A N/A N/A N/A N/A 2004/05 N/A N/A N/A N/A N/A 2004/05

1,78 0,54 2,07 1,47 1,60 2005/06 0,97 0,00 1,43 2,19 1,43 2005/06

2,07 0,63 1,78 1,47 1,60 2006/07 2,00 0,00 2,00 1,43 2,19 2006/07

2,07 1,01 1,78 1,60 1,47 2007/08 2,51 0,00 2,19 1,75 2,00 2007/08

2,07 0,94 1,60 1,47 1,78 2008/09 2,19 0,00 2,00 2,00 1,75 2008/09

1,78 1,35 2,07 1,60 1,17 2009/10 1,75 0,00 1,43 1,75 1,36 2009/10

2,07 1,60 1,78 1,47 1,26 2010/11 2,19 0,00 1,75 1,43 0,00 2010/11

1,78 2,07 1,26 1,60 1,09 2011/12 0,97 0,97 2,51 1,43 0,00 2011/12

2,07 1,78 1,60 1,47 1,17 2012/13 1,43 0,97 0,97 1,43 0,00 2012/13

1,17 2,07 1,60 1,47 1,78 2013/14 1,75 1,43 2,00 1,43 0,00 2013/14

Evropská liga váha 0,6 Capital One Cup váha 0,4 Man Man Man Man Utd. City Chelsea Arsenal Liverpool Utd. City Chelsea Arsenal Liverpool

N/A N/A N/A N/A N/A 2004/05 N/A N/A N/A N/A N/A 2004/05

0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 2005/06 1,12 0,00 0,58 0,93 0,58 2005/06

0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 2006/07 0,72 0,39 1,12 1,00 0,83 2006/07

0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 2007/08 0,58 0,83 1,00 0,93 0,83 2007/08

0,00 1,17 0,00 0,00 0,00 2008/09 1,12 0,39 0,72 0,83 0,72 2008/09

0,00 0,00 0,00 0,00 1,31 2009/10 1,12 0,93 0,83 0,83 0,72 2009/10

0,00 0,99 0,00 0,00 0,99 2010/11 0,83 0,58 0,58 1,00 0,58 2010/11

0,99 0,99 0,00 0,00 0,00 2011/12 0,83 0,93 0,83 0,83 1,12 2011/12

0,00 0,00 1,61 0,00 0,76 2012/13 0,72 0,58 0,93 0,83 0,72 2012/13

0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 2013/14 0,93 1,12 0,83 0,72 0,58 2013/14 *hodnoty Evropské ligy jsou použity v případě, že jsou vyšší než hodnoty Ligy mistrů v téže sezoně

FA Cup váha 0,7 Celkem Man Man Man Man Utd. City Chelsea Arsenal Liverpool Utd. City Chelsea Arsenal Liverpool

N/A N/A N/A N/A N/A 2004/05 N/A N/A N/A N/A N/A 2004/05

1,26 1,46 1,62 1,02 1,96 2005/06 5,13 2,00 5,70 5,60 5,57 2005/06

1,75 1,46 1,96 1,26 0,69 2006/07 6,54 2,48 6,87 5,15 5,31 2006/07

1,46 1,02 1,46 1,26 1,26 2007/08 6,61 2,86 6,43 5,53 5,55 2007/08

1,62 0,69 1,96 1,62 1,02 2008/09 7,00 3,19 6,28 5,92 5,26 2008/09

0,69 1,26 1,96 1,02 0,69 2009/10 5,34 3,54 6,29 5,20 3,94 2009/10

1,62 1,96 1,02 1,46 0,69 2010/11 6,71 5,13 5,12 5,35 3,52 2010/11

1,02 0,69 1,96 1,26 1,75 2011/12 4,62 4,68 6,56 5,11 3,96 2011/12

82

1,46 1,75 1,62 1,26 1,02 2012/13 5,67 5,08 5,76 4,98 3,67 2012/13

0,69 1,46 1,26 1,96 1,26 2013/14 4,54 6,07 5,69 5,57 3,62 2013/14 Zdroj: vlastní zpracování

Příloha č. 6. Citlivostní analýza výzkumu (na základě změny hodnoty váhy jednotlivé soutěže)

Citlivostní analýza byla provedena způsobem, při kterém byly pozměněny váhy soutěží, a to dvěma způsoby. Při prvním byly inverzně prohozeny jednotlivé váhy, tudíž nejhodnotnější se stal Capital One Cup a naopak nejméně hodnotnou Liga mistrů. Druhý způsob pak byl založen na skutečnosti, při které byly všechny soutěže ohodnoceny stejnou váhou, a to 0,5. Výsledky této citlivostní analýzy jsou uvedeny v tabulce níže.

Ranking Korelace Efektivita

Inverzní váha 0,5 (původní) Inverzní váha 0,5 (původní) Inverzní váha 0,5 (původní) Manchester Utd. 50,12 35,8 52,16 0,38 0,36 0,35 3 100 559 4 340 782 2 979 294 Manchester City 39,8 26,06 34,85 0,88 0,86 0,85 12 741 206 19 458 941 14 550 933 Chelsea FC 52,27 37,49 54,7 0,65 0,63 0,62 8 656 973 9 931 958 8 272 395 Arsenal FC 46,82 33,47 48,41 -0,61 -0,6 -0,59 -822 463 -1 150 284 -795 290 Liverpool FC 41,76 28,73 40,53 0,49 0,63 0,74 5 239 463 7 615 733 5 398 470 Zdroj: vlastní zpracování

Jak lze z výsledků citlivostní analýzy vyvodit, změna váhy soutěže na celkové výsledky mírný vliv má, nicméně rozhodně není klíčový. Pořadí klubů stejně jako jednotlivé poměry zkoumaných dat zůstaly na stejných pořadích, respektive při stejných poměrech, s výjimkou dat korelace u klubu Liverpool FC, u něhož u dvou nově zadaných studií poklesla výrazněji než u dalších klubů.

Skutečnost, že změna vah jednotlivých soutěží výrazněji neovlivnila výsledky, je logická. Pakliže je klub úspěšnější v dané soutěži než jiný klub, dá se předpokládat, že tomu tak bude i v soutěži jiné (alespoň z dlouhodobého hlediska) a změna vah tak úspěšnost klubů ovlivní jen mírně.

83

Resumé

Tato diplomová práce se zabývala zjištěním, zda a jak silný existuje vztah mezi sportovními výsledky vybraných fotbalových klubů a množstvím finančních zdrojů alokovaných na nákup nových hráčů a zjištěním množství finančních prostředků, které kluby vynaložily na zisk jednotky úspěchu. Na základě těchto zjištěná bylo rovněž cílem formulovat charakteristiky hospodaření vybraných klubů v oblasti přestupů. Stěžejní metodou pak byla analýza vztahu prostřednictvím lineární regrese a principu efektivity. Cílů práce bylo dosaženo, jelikož přístupy jednotlivých klubů k transferům se opravdu liší. Na tuto diplomovou práci se pak určitě může navázat různými způsoby – ať už o doplnění dalšími kluby z jiných lig, či zbytku klubů z Premier League, tak také o obohacení zkoumaného období o roky předešlé (či následující).

84

Summary

This thesis was concerned with determining whether and how strong relationship exists between sports results of selected football clubs and the amount of financial resources allocated for the purchase of new players and finding the amount of funds that clubs spent on the unit of success. Based on these findings, the goal is also formulate characteristics of attitude to transfers. The fundamental method of this thesis was an analyzing relationship by linear regression and principle of effectivity. The objective of study was achieve, because there really are different attitudes to transfers between chosen clubs. This thesis can be also extended – wheter with supplement of other clubs from different leagues, the rest of clubs from Premier League, as well as with adding up another seasons.

85