Institucionální Vliv Evropského Parlamentu Na Europoslance – Případová Studie Poslanců Spolkové Republiky Německo
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
MASARYKOVA UNIVERZITA FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií Obor: Evropská studia Institucionální vliv Evropského parlamentu na europoslance – případová studie poslanců Spolkové republiky Německo Diplomová práce Bc. Michal Vít Vedoucí práce: PhDr. Petr Kaniok, Ph. D. UČO: 263707 Obor: Evropská studia Imatrikulační ročník: 2007 Brno, 2012 Čestné prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci Institucionální vliv Evropského parlamentu na europoslance – případová studie poslanců Spolkové republiky Německo vypracoval sám na základě uvedených pouţitých zdrojů. V Brně dne 6. 5. 2012 Michal Vít Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval PhDr. Petru Kaniokovi, Ph.D. za trpělivý přístup při vedení diplomové práce a dále všem více či méně vzdáleným blízkým. OBSAH OBSAH .................................................................................................................................................................. 1 1 ÚVOD........................................................................................................................................................... 3 1.1 PROČ PRÁVĚ NĚMEČTÍ EUROPOSLANCI? .................................................................................................... 5 1.2 STANOVENÍ HYPOTÉZY PRÁCE .................................................................................................................. 6 1.3 STRUKTURA PRÁCE .................................................................................................................................... 7 1.4 VÝZKUM PROBLEMATIKY HLASOVÁNÍ V EVROPSKÉM PARLAMENTU .......................................................... 8 2 METODOLOGIE ..................................................................................................................................... 11 2.1 SBĚR DAT ................................................................................................................................................ 12 2.2 PROBLEMATIKA JMENOVITÉHO HLASOVÁNÍ (ROLL-CALL-VOTES, RCV) ................................................... 14 2.2.1 Jmenovitá hlasování – omezení vlivu národních stran ................................................................................. 15 3 NĚMECKÝ PŮVOD – DETERMINUJÍCÍ FAKTOR? ........................................................................ 17 3.1 PŘEDSTAVENÍ KONSTRUKTIVISTICKÝCH PŘÍSTUPŮ .................................................................................. 18 3.2 TEORIE RACIONÁLNÍ VOLBY .................................................................................................................... 20 3.3 PROBLEMATIKA UTVÁŘENÍ IDENTITY ...................................................................................................... 21 3.3.1 Utváření evropského Německa nebo německé Evropy? ............................................................................... 23 3.4 POSTOJE ZKOUMANÝCH STRAN K EVROPSKÉ UNII .................................................................................. 26 3.4.1 CDU (Christlich Demokratischen Union Deutschlands, CDU) ................................................................. 26 3.4.2 SPD (Sozialdemokratische Partei Deutschlands, SPD) ............................................................................. 27 3.4.3 FDP (Die Freie Demokratische Partei, FDP) ........................................................................................ 28 3.4.4 Bündnis 90/Die Grünen .................................................................................................................... 28 3.4.5 Die Linke ........................................................................................................................................ 29 3.4.6 CSU (Christlich-Soziale Union, CSU) ................................................................................................. 30 3.5 KONCEPT CIVILNÍ MOCNOSTI .................................................................................................................. 30 3.6 HLASOVÁNÍ OVLIVNĚNÉ PŮVODEM ......................................................................................................... 31 3.7 FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ HLASOVÁNÍ ......................................................................................................... 32 4 ANALÝZA HLASOVÁNÍ ......................................................................................................................... 34 4.1 VLIV STRANICKÉ PODPORY EU ............................................................................................................... 35 4.1.1 Analýza hlasování ............................................................................................................................. 37 4.2 VLIV DÉLKY ČLENSTVÍ V EVROPSKÉM PARLAMENTU ............................................................................... 38 4.2.1 Analýza hlasování ............................................................................................................................. 39 4.3 VLIV ZASTÁVANÝCH FUNKCÍ NA HLASOVÁNÍ V EP .................................................................................. 40 4.3.1 Analýza hlasování ............................................................................................................................. 41 4.4 VLIV GEOGRAFICKÉHO PŮVODU ............................................................................................................. 41 4.4.1 Analýza hlasování ............................................................................................................................. 45 4.5 VLIV EKONOMICKÉHO ZÁZEMÍ NA HLASOVÁNÍ ....................................................................................... 46 4.5.1 Analýza hlasování ............................................................................................................................. 48 4.6 VLIV STRANICKÉ PŘÍSLUŠNOSTI NA HLASOVÁNÍ ....................................................................................... 48 4.6.1 Analýza hlasování ............................................................................................................................. 50 4.7 VLIV ČLENSTVÍ V NÁRODNÍCH ZASTUPITELSKÝCH SBORECH ................................................................... 52 4.7.1 Analýza hlasování ............................................................................................................................. 53 4.8 VLIV VZDĚLÁNÍ POSLANCŮ NA HLASOVÁNÍ ............................................................................................. 53 4.8.1 Analýza hlasování ............................................................................................................................. 54 5 INTERPRETACE VÝSLEDKŮ .............................................................................................................. 55 5.1 KLÍČOVÉ OBLASTI PRO INTERPRETACI VÝSLEDKŮ ................................................................................... 55 1 5.2 PROBLEMATIKA STRANICKÉ IDEOLOGIE ................................................................................................. 58 5.3 DOPLŇUJÍCÍ FAKTORY ............................................................................................................................. 58 6 ZÁVĚR ....................................................................................................................................................... 61 7 POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE ................................................................................................... 63 2 1 ÚVOD Postupující politická krize na poli EU (Evropské unie, EU) způsobená prohlubováním tzv. dluhové krize a strukturálních problémů okrajových států eurozóny postupně překrývá jeden fakt – rostoucí politická role Německa (The Economist 2012, Münchau 2012, Handl 2012). Nejedná se o prosazování vlivu formou obsazování důleţitých unijních postů Němci nebo o konfliktní prosazování národních zájmů v EU. Na rozpor mezi politickou a ekonomickou silou Německa a jeho reálným vlivem upozorňují někteří autoři od počátku 90. let, kdy ekonomická a zejména politická integrace nabrala výraznou dynamiku.1 Vliv Německa se projevuje nejen oslabením integračního dua Francie – Německo ze strany Francie (a tomu úměrným nárůstem vlivu Německa), ale také formou ekonomických a politických návrhů řešení prohlubující se politické krize EU. Toto konstatování se můţe zdát poněkud ambiciózní i z důvodů chybějících empirických výzkumů. Nicméně pro potřeby předloţené diplomové práce se jeví jako velmi dobrý příklad specifičnosti postavení Německa v současné EU.2 Pro vyjádření více či méně formální role Německa v současné politické architektuře EU lze pouţít i reakci řeckých demonstrantů na tlak, který vyvíjí EU na Řecko. Snahy o restrukturalizaci řeckého veřejného sektoru jsou ve velké míře personifikovány vůči Německu (The Economist 2012). To je povaţováno za hlavního iniciátora úsporných opatření, která nyní procházejí skrz EU. Snaha Francie o aktivní roli při iniciování návrhů politických řešení, které by znamenaly výrazné prohloubení politické integrace, byla upozaděna objektivně horší výchozí situací – ekonomická síla Francie se ukázala v kritickém momentu ve srovnání s Německem výrazně horší. Tím nejpodstatnějším bodem je ze strany Francie absence obecně akceptovaného nebo akceptovatelného návrhu na řešení politické krize. Ačkoli Německo aktivně vystupovalo v součinnosti s Francií, postupný narůst německé dominance