Bakalářská Práce Analýza Teroristických Útoků

VYSOKÁ ŠKOLA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE Studijní program: Bezpečnostní management v regionech

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

ANALÝZA TERORISTICKÝCH ÚTOKŮ PROVEDENÝCH VE 21. STOLETÍ NA

ÚZEMÍ EU

Autor: Denisa Kaššayová Vedoucí bakalářské práce: Ing. Ján Káčer, Ph.D. 2017

P r o h l a š u j i,

že jsem předloženou bakalářskou práci vypracoval samostatně a všechny citace a prameny řádně vyznačil v textu. Veškerou použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury. Současně souhlasím s tím, aby tato práce byla zpřístupněna v knihovně VŠRR a používána ke studijním účelům v souladu s autorským právem.

V Praze dne 28.4. 2017 Denisa Kaššayová

Poděkování

Ráda bych zde věnovala poděkování svému vedoucímu bakalářské práce panu Ing. Jánu Káčerovi, Ph.D., za připomínky a náměty v průběhu tvorby BP, za profesionální vedení konzultací a za doporučení odborné literatury. Poděkování patří i panu Lumíru Němcovi, z oboru speciálních sil PČR a AČR, za odbornou konzultaci a doporučení zdrojů.

Abstrakt: Bakalářská práce se zabývá problematikou teroristických útoků a jejím cílem je analyzovat útoky, které byly spáchány na území států Evropské unie za posledních 16 let. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části jsou vysvětlena základní teoretická východiska, jež napomáhají k vypracování části praktické. V první kapitole popisuje terorismus samotný, jeho definici a formy. Ve druhé kapitole pak nalezneme popis teroristických útoků z hlediska jejich formy, motivu a budou zde popsány fáze útoků. Ve třetí kapitole teoretické části je nastíněn boj proti terorismu na území EU. V závěru teoretické části jsou popsány cíle a metodika pro vypracování praktické části. Praktickou část bakalářské práce tvoří analýza šesti největších teroristických útoků, jimž čelila Evropská unie od počátku 21. století. Analýza se zaměřuje na průběh útoku, pachatele útoku, motiv útoku, formu útoku a počet obětí útoku. Analýza byla provedena na základě sběru dostupných internetových a zpravodajských dat. Klíčová slova: terorismus, teroristický útok, teroristé, extremismus, hrozba, bezpečnost, protiterorismus

Abstract: The thesis analyzes terrorist attacks executed in the European Union in the past 16 years. It is divided into two parts – theoretical and practical. In the theoretical part thesis provides and explains basics for the practical part. In the first chapter the terrorism itself is defined including its forms. In the second chapter the reader finds description of forms of a terrorist attack, its motives and phases. In the third chapter a war against terrorism within the EU territory is defined. At the end of the first part there are goals and methods of the practical part. The practical part of the thesis consists of analyzes of the six biggest terrorist attacks the European Union has faced since the beginning of the 21st century. The analysis is made of a process, an attacker, a motive, a form and a number of victims. Analysis was done based on a collection of available data from the internet and other media. Keywords: terrorism, terrorist attack, terrorist, extremism, threat, safety, anti- terrorism

OBSAH

OBSAH ...... 5 SEZNAM ZKRATEK ...... 7 ÚVOD ...... 8 I. TEORETICKÁ ČÁST ...... 10 1 Terorismus ...... 11 1.1 Definice terorismu ...... 11 1.2 Formy terorismu ...... 13 1.3 Ideologie a jiné motivy terorismu ...... 14 2 Teroristické útoky ...... 19 2.1 Formy teroristických útoků ...... 19 2.1.1 Klasické formy teroristických útoků ...... 19 2.1.2 Moderní formy teroristických útoků ...... 22 2.2 Fáze teroristického útoku ...... 24 3 Protiterorismus ...... 30 3.1 Strategie EU při potlačování terorismu ...... 31 3.2 Protiteroristické nástroje EU ...... 34 3.3 Národní akční plán boje proti terorismu v ČR ...... 35 4 Cíl a metodika ...... 37 II. PRAKTICKÁ ČÁST ...... 38 5 Analýza největších teroristických útoků na území eu od roku 2001 ...... 39 5.1 Exploze 10 bomb na nádražích v Madridu ...... 39 5.2 Bombové útoky v Londýně ...... 42 5.3 Útok na pařížskou redakci Charlie Hebdo ...... 45 5.4 Série útoků v Paříži ...... 48 5.5 Exploze na bruselském letišti Zavantem a v bruselském metru ...... 51 5.6 Atentát v Nice ...... 53 Dílčí závěr - vyhodnocení analýzy ...... 56 ZÁVĚR ...... 58

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ INFORMACÍ ...... 60 SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK ...... 65

SEZNAM ZKRATEK

ETA Euskadi Ta Askatasuna - Baskicko a jeho svoboda

EU Evropská Unie

G8 Group of Eight – Skupina osmi nejvyspělejších států světa

IRA Irská republikánská armáda

IZS Integrovaný záchranný systém

NAP Národní akční plán

NATO North Atlantic Treaty Organization – Severoatlantická organizace

NKBT Národní kontaktní bod pro terorismus

OOP Organizace pro osvobození Palestiny

OSN Organizace spojených národů

VIS Informační vízový systém

WMD Weapons of Mass Destruction – Zbraně hromadného ničení

ÚVOD

„Mnozí z těch, co žijí, by zasluhovali smrt. A mnozí z těch, co zemřeli, by si zasloužili žít.“

J. R. R. Tolkien

Terorismus, slovo, jež v dnešní době přestává být pouhým výrazem a stává se z něj stále reálnější hrozba pro civilisty po celém světě. Živnou půdou pro terorismu je v současnosti nepochybně světová politika a stále rychleji se rozvíjející technologie a vědní obory. Globalizace, snadná dostupnost internetu, virtuální převody peněz, nezastavitelný černý trh a neskutečná rychlost reakce médií na celosvětové dění představují pro teroristické organizace doslova výzvu dát najevo svůj nesouhlas nebo šířit svou myšlenku. A jak jinak přesvědčit společnost, než násilím. Toho se teroristé drží, a tak páchají stále častěji útoky na takzvané měkké cíle, jimiž jsou lokality s vysokou koncentrací osob s nižší mírou zabezpečovacích prostředků. Vyhledávání takovýchto cílů je v současnosti pro teroristické organizace velmi snadné, a to především díky „virtuálnímu světu“, ve kterém se dennodenně pohybujeme, mnohdy si to jen stěží uvědomujeme a někdy o tom ani netušíme.

Pro teroristy není primárním cílem útok samotný, mnohem důležitější jsou pro ně následky, které útok vyvolá. A to především strach. A jeho šíření. Zde hrají pro teroristy nezastupitelnou roli současná média. Koukněme se na celý „fenomén“, jež jsou média schopna z takového útoku udělat. Ani není nutné, aby měl útok několik desítek mrtvých, ale aby byl proveden. Z informací, které na nás sypou média, je útok vyobrazen jako neskutečná tragédie. A to je přesně hlavní cíl všech teroristů.

Závažnost a aktuálnost teroristických útoků byla hlavním důvodem pro výběr tohoto tématu mé závěrečné práce a také skutečnost, že žijeme v době, kdy jsme těmito hrozbami neustále obklopováni.

Cílem této práce je provést analýzu největších teroristických útoků, které byly spáchány na území Evropské unie od roku 2001. K analýze šesti útoků budou použity poznatky z teoretického základu této práce. Na základě těchto poznatků bude u

8 jednotlivých útoků analyzován jejich průběh, pachatelé, motiv a forma útoku, jakou byl spáchán. K této analýze budou použita data, která poskytují česká i zahraniční média, zejména ve formě elektronických či tištěných zpráv a článků. Ke sběru těchto dat budou použity nejrůznější zdroje informací.

Práce je členěna na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část je rozdělena do třech samostatných kapitol, které popisují obecné zákonitosti terorismus a teroristických útoků. V první kapitole je hlavním úkolem popsat, co terorismus je a jak ho definuje v rámci své působnosti Evropská unie. Dále kapitola vysvětluje, s jakými formami terorismu se můžeme setkat a také, co teroristy ke spáchání takových činů vede, tedy popisuje motivy teroristických útoků.

Druhá kapitola rozebírá teroristické útoky z hlediska formy provedení, kde popisuje jak klasické, tak moderní formy teroristických útoků. Zaměřuje se také na popis fází, kterými útočníci procházejí od samotného plánu útoku až k jeho realizaci.

Třetí kapitola vymezuje pojem protiterorismus a zasazuje ho do oblastí působení Evropské unie. Je zde popsána strategie, kterou EU vede v boji proti terorismu a popisuje její nástroje. V rámci České republiky vymezuje působení NKBT.

Poslední kapitolu tvoří samotná praktická část práce, tedy analýza šesti největších teroristických útoků, kterým jsme byli svědky od roku 2001. Budou zde analyzovány bombové útoky v Madridu z roku 2004, v Londýně v roce 2005, útoky na redakci Charlie Hebdo v Paříži, které se odehrály na počátku roku 2015, série vražedných útoků v Paříži z listopadu 2015, výbuchy v Bruselu z roku 2016 a nájezd kamionu do promenády v Nice z léta 2016.

Pro teoretickou část byla jako vhodný zdroj informací vybrána literatura od Mariána Brzybohatého (Terorismus I.), Bohumila Pikny (Vnitřní bezpečnost a veřejný pořádek v evropském právu: oblast policejní a justiční spolupráce, Mezinárodní terorismus a bezpečnost Evropské unie a Evropská unie – vnitřní a vnější bezpečnost a ochrana základních práv), Jana Eichlera (Terorismus a války v době globalizace), Miroslava Mareše (Terorismus v ČR) a dalších několika autorů odborných prací nebo literatury v elektronické podobě či ve formě odborných článků.

I. TEORETICKÁ ČÁST

10 1 TERORISMUS

Slovo „terorismus“ má původ v latinském slově „terrere“, které se překládá jako vyděsit, vystrašit, hrozit. Podstata terorismu je už v samotném slově jasně vystižená – svým činem vystrašit lidi, a to tak, aby jich bylo zastrašeno co nejvíce. Termín terorismus se poprvé objevil v dodatku Slovníku Francouzské akademie, který byl vydán v roce 1798, v souvislosti s politickým režimem „Régime de le Terreur“ (režim, který fungoval ve Francii v době Velké buržoazní revoluce). (David, Malacka, 2005, s. 13)

1.1 Definice terorismu

Pro slovo terorismus existuje celá řada definic, které jsou více nebo méně rozdílné. Na některé je třeba nahlédnout z globálnějšího hlediska, na jiné zase detailněji. Z hlediska stíhání terorismu jako trestného činu je žádoucí, aby definice byly co nejvíce jednotné. Proto byla v roce 1980 v USA publikovaná definice, ke které se přistupuje jako k výchozímu standartu pro posuzování teroristických činů. Definice zní následovně: „Terorismus je propočítané použití násilí nebo hrozby násilím, obvykle zaměřené proti nezúčastněným osobám, s cílem vyvolat strach, jehož prostřednictvím jsou dosahovány politické, náboženské nebo ideologické cíle. Terorismus zahrnuje i kriminální zločiny, jež jsou ve své podstatě symbolické a jsou cestou k dosažení jiných cílů, než na které je kriminální čin zaměřen.“ (Brzybohatý, 1999, s. 11) Nicméně vytvořit doslovnou definici, kterou budou hájit všechny státy, je opravdu nelehký úkol a nelze říci, zda bude možné takovou definici vytvořit. Hlavním problémem je přístup jednotlivých států, které samozřejmě hájí své partikulární zájmy. Pokud ale nedojde k tomu, že jednotlivé státy alespoň na chvíli od těchto zájmů upustí, nemůžeme čekat, že dojde ke stanovení jediné právně korektní definice, na niž bude nahlíženo jako na mezinárodně platnou právní normu. Po teroristickém útoku na World Trade Center v roce 2001 se celosvětový pohled na problematiku terorismu razantně změnil a státy začaly formulovat nebo upravovat své

11 legislativy, které opravňují stíhání teroristických činů a jasně zde vymezují, o jaké činy se jedná. Evropská unie definuje terorismus v dokumentu nazvaném „Společný postoj Rady EU pro užití zvláštních opatření pro boj s terorismem“ (dokument byl vydán 27. prosince 2001 jako odezva na 11. září), kde je teroristickým činem označen takový čin, který může vážně ohrozit konkrétní stát nebo mezinárodní organizaci, a který je podle vnitrostátních právních předpisů spáchán s cílem:  vážně zastrašit obyvatelstvo;  přimět vládu k vykonání či nevykonání nějakého úkonu;  vážně poškodit nebo rozvrátit politické, ústavní, ekonomické nebo společenské struktury nějaké země nebo mezinárodní organizace, a to: 1. útoky na lidský život s možným následkem smrti; 2. útoky na fyzickou integritu nějaké osoby; 3. únosy a braní rukojmí; 4. způsobení rozsáhlé destrukce vládního nebo veřejného zařízení, dopravní sítě, zařízení infrastruktury, včetně informačního systému, pevné plošiny na pevninském šelfu, veřejného místa nebo osobního majetku, která ohrožuje lidský život nebo vede k významné ekonomické ztrátě; 5. zadržení letadel, lodí nebo jiných dopravních prostředků, a to jak přepravních tak osobních; 6. jakákoli manipulace (používání, výroba, přeprava, dodávka, opatřování a držení) se zbraněmi, výbušninami, jadernými, chemickými a biologickými zbraněmi, včetně jejich výzkumu a vývoje; 7. vypuštění životu nebezpečných látek nebo zapříčinění požárů, výbuchů nebo záplav, které vedou k ohrožení lidského života; 8. poškození nebo přerušení dodávky vody, elektřiny nebo jiného přírodního zdroje, což vede k ohrožení lidského života; 9. vedení některé teroristické skupiny;

12 10. jakákoli aktivita v některé teroristické skupině, která je prováděna s vědomím, že přispěje k trestné činnosti teroristické skupiny. (Pikna, 2002, s. 225-226)

Jako suverénní stát má i Česká republika ve svém právním řádu zakotven zákon, který teroristický útok definuje. U nás se jedná o zákon č. 40/2009 Sb, který ve svém §311 definuje teroristický útok.

1.2 Formy terorismu

Teroristé mají vždy jasný cíl svého útoku. Teroristický útok je téměř vždy promyšlený a je spáchán z ideologického či jiného přesvědčení o nějakém faktu. Toto ideologické přesvědčení má ale různé prameny, podle kterých se liší charakter působení terorismu. Na základě tohoto charakteru můžeme podle Eichlera (2010, s.148) vymezit 3 základní formy terorismu, kterými jsou:

Demonstrativní terorismus Tato forma terorismu se nezaměřuje primárně na násilné činy, ale teroristé se zde snaží prosadit své politické zájmy formou takzvaných „politických bojů“. Hlavním cílem této formy terorismu je upoutání co možná největší pozornosti (národní i mezinárodní) veřejnosti o skutečnosti, jež považují teroristé za nespravedlivou, nebo se jich nějakým způsobem dotýká, a kde se teroristé snaží o nápravu nebo změnu této věci. Nejčastějším projevem této formy terorismu je zajímání rukojmích, únosy letadel a v krajních případech i výbuchy náloží na veřejných prostranstvích, které jsou ale předem ohlášeny, protože tito teroristé se zaměřují na minimální počet obětí. Jako příklad zde můžeme uvést španělskou teroristickou organizaci ETA, která se svými útoky snažila přesvědčit co největší část veřejnosti o svých politických názorech bez toho, aby docházelo k větším újmám na životech. (Eichler, 2010, s.148)

13 Destruktivní terorismus Zde útočníci uplatňují mnohem agresivnější postupy, kterými se snaží zlikvidovat vysoko postavené reprezentanty určité společenské třídy. Jedná se o osoby na vysokých úrovních státní nebo veřejné správy, s jejichž postupy a rozhodnutími se teroristé nejsou schopni ztotožnit a pokládají je za nepřípustná. Zde je nejlepším příkladem irská teroristická skupina IRA (Irská republikánská armáda), která svými bombovými útoky, vydíráním a vraždami na území Irska zabila v minulém století spoustu politiků i civilistů, což mělo za následek rozdělení Irska. (Eichler, 2010, s.148)

Sebevražedný terorismus Tato forma terorismu je tou nejnásilnější a má také nejhorší následky. Zde teroristé už necílí na zneškodnění určité skupiny, ale zaměřují se na zabíjení velkých skupin lidí bez ohledu na jejich politickou, rasovou či náboženskou příslušnost a snaží se tak ukázat svou sílu významným politikám po celém světě. Zabíjejí bezbranné civilisty s cílem zabít jich co nejvíce. (Souleimanov, 2010, s. 67) V současné době je tato forma tou nejrozšířenější zejména ve spojitosti s islámským extremismem. Nad tímto faktem je ale potřeba se zamyslet. Islám ve své posvátné knize, Koránu, nepodporuje zabíjení lidí ani prosazování svých názorů násilím. Nicméně podle důkazů nelze tvrdit, že islámský fanatismus násilí nepodporuje. Se sebevražedným terorismem spojeným s Islámem se totiž v dnešní době setkáváme nejvíce, a to v podobě sebevražedných odpalů těchto radikálních skupin.

1.3 Ideologie a jiné motivy terorismu

Motivy a ideologie teroristických útoků je téma, které má celou řadu kontroverzních diskuzí. A to proto, že chápání terorismu je často označováno jako čistě subjektivní. I když máme v současné době v mezinárodním právu terorismus jasně zakotven jako zločin, je zde nesčetné množství skupin, které ho nevidí jako zločin, ale jako

14 ospravedlňující způsob, kterým mohou prosadit své cíle nebo politické či náboženské názory. Zde je ale potřeba zvážit dvě hlavní kritéria. Tím prvním je zákonnost nebo nezákonnost takového aktu. Pokud takový čin poškozuje právní normy daného státu, je nezbytné takový čin označit za teroristický, a to i v případě, že se útočník snaží o vybudování spravedlivějšího a lepšího státního systému. Druhým kritériem jsou morální zásady. Pokud kdokoli způsobí smrt nebo zranění nezúčastněným osobám, kterými jsou nevinní lidé, nemá právo ve svých činech hledat opodstatnění. A protože terorismus byl vždy spojován s různými formami ideologie, je vhodné si uvést, jaké formy ideologie jsou nejčastějšími příčinami páchání teroristické činnosti. (Brzybohatý, 1999, s. 20)

Ideologie menšinových skupin Tyto skupiny se vyznačují svým bojem za náboženské nebo národnostní menšiny, které se neztotožňují s dominantní kulturou, společností nebo politickým systémem. Většinou zde žádají odtržení území od existujícího státu a založení nového státu s vlastní suverenitou. Do této skupiny patří působení IRA, ETA nebo OOP.

Krajně levicová ideologie Jejich činnost je založena na ideologii myšlenek, které jsou popsány v dílech Karla Marxe a Bedřicha Engelse. Skupiny si tyto myšlenky často upravují tak, aby skrze ně mohly svou ideologii filtrovat. Ke své činnosti používají marxistický slovník, ale neudávají bližší popis svých cílů. Často zde dochází k promíchávání levicových názorů a novodobé vzory nahrazují ty klasické. Tuto ideologii značně využívaly Rudé brigády v Itálii nebo komunistické buňky v Belgii.

15 Anarchistická ideologie V anarchistických skupinách jen těžko nalezneme pevnou ideologii, která se orientuje na cíl. Anarchistická ideologie se soustředí pouze na destrukci aktuálního společenského a politického systému, kde není výjimkou používání individuálního teroru. Anarchismus vznikl v Rusku a dodnes zde můžeme nalézt několik takových skupin. V současné době s touto ideologií sympatizují hlavně na území Evropy některá ekologická hnutí.

Krajně pravicová ideologie Pravicový extremismus nachází v současné době migrační krize opět své místo a dochází k jeho posílení nejen na území Evropy, ale i na území USA. Má na svědomí útoky proti přistěhovalcům a cizincům. Hlavním motivem je zde totiž rasová nesnášenlivost. Tuto ideologie jasně hlásá hnutí skinhead.

Ideologie vyvolaná psychopatickými jevy K této ideologii se většinou nepojí žádná skupina, ale útoky jsou zde páchány převážně jedinci, kteří trpí duševními poruchami v důsledku užívání drog, léků nebo podstoupení psychoterapie. Tito jedinci jsou často využíváni a nabádáni k teroristickým činům, přičemž obvykle sami ani netuší, proč to páchají. Z novodobé historie lze jako případ uvést Breivikův masakr v norském Oslu, kde díky závislosti na počítačové hře postřílel přes 80 lidí.

Náboženská ideologie V dnešním světě asi nejvíce rozšířená forma ideologie teroristických skupin a jejich útoků. Ve většině útoků se jedná o šíření islámského fundamentalismu násilnou formou a většinou proti lidem odlišného vyznání. Působením teroru si skupiny dokazují svou moc a snaží potlačit jiné víry nebo jiné formy víry. Pokud se ohlédneme po současném světovém dění, kde je terorismus na předních příčkách, zjistíme, že většina útoků byla spáchána na napojení islámských skupin. Bavíme se zde o Islámu jako náboženství, jenže pokud detailněji nahlédneme do

16 příčin útoků, zjistíme, že tady se už o náboženství bavit nelze a hlavními důvody takového počínání jsou především ty politické. Aktuálně do této skupiny patří teroristická skupina Islámský stát, an-Nusrá nebo al-Kaida. Z nedávné minulosti ale měla stejný motiv třeba IRA na území dnešního Irska.

Ideologie jako taková ale může být jen jedním z motivů ke spáchání teroristického útoku. Pokud se podíváme na současnou problematiku útoků, které byly provedeny na území EU, zjistíme, že se opravdu jedná o teroristické útoky, které mají původ v jednom z druhů ideologie. Neochvějné přesvědčení o své pravdě, názoru nebo pocitu neuznání či nespravedlnosti ale nemusí být jediný motiv k tomu, aby člověk nebo skupina lidí spáchala útok, kterým na sebe upoutá pozornost. Pojďme si tedy popsat i další motivy, které mohou zapříčinit některý z teroristických útoků. (Chmelík, 2001, s. 93)

Experiment Tento motiv je nejčastější u dospívající mládeže, kde útočníci touží po společenském neklidu. Mají za cíl zajistit co nejefektivnější následky použité zbraně, kde jsou útočníci poháněni touhou vidět, co se stane, když něco takového způsobí.

Vandalismus Opět se zde setkáme nejčastěji s dospívajícími nebo mladými útočníky. Tito útočníci jsou hnáni neuspokojitelnou potřebou vše ničit nebo poškozovat. Nejčastější příčinou tohoto chování bývají drogy nebo alkohol.

Zisk Útočník se při tomto motivu spáchání teroristického činu soustředí na finanční nebo jiný zisk. Obvykle se zde můžeme setkat s únosy lidí z majetných rodin, vydírání apod.

Afekt Tento motiv nemůžeme brát jako motiv takový. Jedinec zde totiž nejedná z vůle svého vědomí. Jedná na základě nějaké životní stresové situace nebo psychické poruchy. U tohoto druhu motivu se útočník nesoustředí na následky a ani nemá cíl.

Získání uznání Zde útočník jedná na základě své touhy o obdiv. Nejčastěji se tak jedná o případy, kdy útočník na rušném místě nainstaluje výbušné zařízení, které posléze „objeví“ s pocitem, že má k němu společnost obdiv. Hraje zde roli také prostředí, ze kterého útočník pochází a jeho duševní strádání po pozornosti.

18 2 TERORISTICKÉ ÚTOKY

Teroristé své útoky vždy předem plánují a promýšlejí, jaký způsob zvolit k tomu, aby byl jejich čin co možná nejúčinnější. Zde ale nejde jen o to, zabít velké procento lidí v davu, ale hlavním a stěžejním cílem celé operace je zastrašit své politické cíle tak, aby jim bylo jasné, že teroristé ukazují svou sílu. Teroristé v současné době ale více než na ničivou sílu svých zbraní spoléhají na funkci masových médií. Média ve formě, v jaké jsou dnes dostupné, vyvolávají po teroristických útocích jistou formu války, kterou můžeme označit jako válku psychologickou. (Rýž, 2006, s. 11)

2.1 Formy teroristických útoků

Způsob páchání útoků na civilisty zaznamenal v průběhu staletí vývoj, který jednoznačně souvisí s rozvojem nových technologických a mechanických postupů, které daly teroristům další možnosti, jak útok provést. Nicméně i přes tyto nové formy se útočníci občas stále uchylují ke starším „osvědčeným“ způsobům. Pojďme se podívat, o jakých konkrétních útocích, jež Ministerstvo vnitra České republiky rozděluju na klasické a moderní, je řeč. (Ministerstvo vnitra České republiky, ©2017)

2.1.1 Klasické formy teroristických útoků

Bombový útok Jedná se o nejběžnější typ teroristické akce, kde je použit výbušný systém, který je standardně odpálen „na dálku“, tudíž je pachatel schopen poměrně rychlého úniku a jeho dopadení se stává těžší. Ani bombové útoky nejsou chystané náhodně, ale mají svůj

19 taktický cíl, který bombové útoky rozděluje do čtyř kategorických skupin (Brzybohatý, 1999, s. 34): 1. útok proti civilistům – výbušná zařízení jsou zde kladena na místa, kde je vysoká koncentrace osob a jsou odpalována v době, kdy je možné dosáhnout nejvyššího účinku odpalu, tudíž dochází k obrovským ztrátám na životech nevinných osob 2. útok proti symbolickým cílům – útočníci se zde zaměřují na cíle, které jsou pro danou zemi symbolické a mají pro stát významnou kulturní hodnotu, ničivý efekt není primární, ale má ukázat útočníkovu moc; často se jedná o urážku daného národa

3. útok proti strategickým cílům – zde se teroristé zaměřují na ničivé důsledky napadení takových cílů, kterými mohou být vládní budovy, průmyslová centra, vzdělávací centra nebo elektrárny; hlavním cílem je způsobit takové újmy, které se dlouhodobě kompenzují

4. série bombových útoků – u těchto útoků se teroristé zaměřují na to, aby upozornili na své konkrétní cíle a požadavky (Brzybohatý, 1999, 36)

Sebevražedný atentát Nejsilnější stránkou těchto útoků je dokonalé splynutí atentátníka s davem, a to až do chvíle samotného výbuchu. Další výhodou je pro útočníky i nízká nákladovost a dostupnost výbušnin a nepochybně také fakt, že takový útočník je pro bezpečnostní složky složitě odhalován. Nejčastěji tito atentátníci využívají sebevražedné vesty naplněné výbušninami. Sebevražedné atentáty jsou velice hojně páchány na Blízkém a Středním východě, a také stále častěji na území evropských metropolí. (Rajkovič – Armádní noviny, ©2017)

Střelba Útočníci střílí do davu anonymních osob, na osoby konkrétní činnosti (politici, umělci, žurnalisté, atp.), na osoby určité skupiny nebo národa nebo na oficiální zahraniční hosty.

Žhářství Velmi účinný a oblíbený způsob, který může napáchat značné škody. Útočníci mohou snadno umístit jakýkoli malý předmět, ve kterém se nachází hořlavina, na místa, kde způsobí velké ztráty na majetku i na životech. (Chmelík, 2001, s. 50)

Únosy dopravních prostředků Nejčastěji využívaná forma terorismu v druhé polovině 20. století, a posléze na počátku 21. století na území bývalého SSSR, kde docházelo k únosům letadel s cestujícími. Vzhledem k velmi přísným leteckým kontrolám dnes k únosů letadel dochází zřídkakdy. Často se ale setkáváme s únosy a přepadáváním nákladních aut v zemích konfliktu, kde útočníci cílí převážně na nákladní auta převážející zásoby potravin a spotřebního zboží. Výjimkou nejsou ani pirátské akce ohrožující lodní přepravu. (Chmelík, 2001, s. 53)

Únosy a braní rukojmí Může se jednat o únosy významných nebo anonymních osob, které jsou páchány s cílem dostát svých požadavků, kterými můžou být propuštění jiných teroristů nebo sdělení požadavků v médiích. Teroristé mohou obsadit i budovu, kde se budou dožadovat svých požadavků. Jedním z požadavků může být také jistý finanční obnos, což se týká zejména velmi majetných rodin. (Ministerstvo vnitra České republiky, ©2017)

Vraždy významných osob Útočníci cílí na oběti, které jsou na významném společenském postavení, zastávají určitý politický směr, jsou členy vládní politiky, státní moci nebo reprezentují strategickou větev průmyslu nebo politiky. Podmínkou zabití takovéto osoby musí tedy být to, aby byla veřejně známá, což upoutá velkou pozornost veřejnosti.

21 Teroristé útočí na osoby z krátké nebo dlouhé vzdálenosti. Z krátké vzdálenosti útočí na dálku 6-8 metrů převážně střelnými zbraněmi, granáty nebo zápalnými lahvemi. Pro útočníka je to ale riskantnější z pohledu možnosti útěku. Na dlouhé vzdálenosti musí mít útočník již odbornější dovednosti k obsloužení speciálnějších zbraní nebo provádí útoky na dálku odstřelenými výbušnými systémy. (Brzybohatý, 1999, s. 40)

2.1.2 Moderní formy teroristických útoků

S neustálým a stále se zrychlujícím rozvojem informačních technologií, které pomáhají novým objevům snad ve všech odvětvích vědy a techniky, dochází k velkému pokroku v biomedicínském a chemickém inženýrství. Tento pokrok je pro lidstvo nesmírně důležitý a také nám v mnoha ohledech život ulehčuje. Díky němu jsou dnešní doktoři schopni vyléčit nemoci a choroby, které byly ještě před několika lety považovány za nevyléčitelné. Bohužel ale dochází i k tomu, že tento pokrok je využíván ve prospěch vývoje nejrůznějších zbraní. Tyto zbraně pak mohou teroristé použít ke svým útokům.

Zbraně hromadného ničení

Jako zbraně hromadného ničení označujeme jaderné, chemické a biologické zbraně, které jsou používány k rozsáhlé destrukci živé síly, různých druhů infrastruktury nebo jiných lidských zdrojů. Mezinárodně se k označení těchto zbraní používá zkratka WMD, což skrývá anglické označení Weapons of Mass Destruction. (Ministerstvo vnitra České republiky, ©2017)

Jaderné zbraně Při použití takové zbraně hrozí velké riziko, že dojde k radioaktivnímu zamoření oblasti, kde byla použita. Samotná zbraň nemusí mít tak ničivé dopady co se radioaktivního

22 zamoření týká, ale útočníci často mohou jadernou zbraň použít na nukleární provozy, kde by zbraň měla ničivé účinky na velké množství lidí. Výroba takových zbraní je neobyčejně drahá a materiály jsou celkem těžko dostupné. Dalším problémem pro výrobu těchto zbraní může být fakt, že odborné a technologické znalosti vědců v tomto oboru jsou přísně utajovány. Materiál k výrobě takových zbraní není legálně dostupný, proto útočníci potřebné materiály získávají na černém trhu nebo uplácejí osoby, které k nim mají přístup. (Ministerstvo vnitra České republiky, ©2017)

Biologické zbraně Biologické zbraně jsou takové zbraně, kde se používají nejrůznější viry, bakterie a mikroby, jejichž rozptýlením dochází k plošnému nakažení civilních osob. Pro teroristy se jedná o levnější a dostupnější druh zbraně hromadného ničení. Zde je zapotřebí dostat se k nějakému takovému viru nebo vypěstovat bakterii a vymyslet způsob, kterým zajistit rozšíření mezi populaci. Může se jednat o vypuštění této zbraně do vzduchu letadlem nebo vmísení do oběhu pitné vody nebo nakažením hospodářských zvířat či pěstovaných plodin. (Ministerstvo vnitra České republiky, ©2017)

Chemické zbraně Chemické zbraně jsou pro útočníky ještě levnější a dostupnější než zbraně biologické. Jedná se tedy o nejpravděpodobnější způsob užití zbraní hromadného ničení. Jako chemické zbraně mohou být použity nervově paralytické látky, jedovaté plyny nebo sloučeniny, jejichž výroba a dostupnost není nijak náročná. Výhodou pro teroristy je fakt, že odhalení takovýchto látek je pro bezpečnostní složky časově náročné a mnohdy nemožné, a tak mají útočníci čas na únik. (Ministerstvo vnitra České republiky, ©2017)

Zvukové zbraně

Princip těchto zbraní je založen na vysílání ultrazvukových nebo infrazvukových vln, které mohou způsobit civilnímu obyvatelstvu vážné tělesné komplikace (rozbušení srdce, rezonanci tělních dutina tekutin) a zasáhnout velkou rozlohu.

Kyberterorismus

Dnešní společnost je společností, která je závislá na fungování počítačových a posléze internetových sítích. Řeč je hlavně o společnosti z vyspělých států, zejména západního světa, která se stále častěji označuje jako „společnost informační“. Kyberprostor se stává stále více nedílnou součástí našich životů. Denně jsme nuceni se tomuto prostoru vystavovat, aniž bychom o tom měli ponětí. Když vynecháme používání mobilních sítí a internetu, platíme platebními kartami, používáme přístupové karty a čipy, procházíme ulicemi, které jsou přeplněné kamerovými systémy atd. Zkrátka v kyberprostoru žijeme. Tomuto „kybersvětu“ jednoznačně otevírá dveře i neustálý technologický pokrok ve všech odvětvích vědy a techniky. Lidé se díky němu ale stávají o mnoho zranitelnějšími. To si zcela dobře uvědomují i útočníci, kteří se lidem snaží skrz tento prostor ublížit. Nepoškozují společnost fyzicky, ale virtuálně, což mnohdy nese stejně závažné následky jako ublížení na zdraví. Tyto snahy poškodit informační společnost se souhrnně nazývají kyberterorismus, který je oficiálně definován takto: „Kyberterorismus je konvergencí terorismu a kyberprostoru obecně chápaný jako nezákonný útok nebo nebezpečí útoku proti počítačům, počítačovým sítím a informacím v nich skladovaným v případě, že útok je konán za účelem zastrašit nebo donutit vládu, nebo obyvatele k podporování sociálních nebo politických cílů.“ (Denning, 1999, ©2017)

2.2 Fáze teroristického útoku

Nemůžeme s jistotou tvrdit, že každý teroristický útok byl spáchán na základě stejného plánu a stejných zákonitostí. Nicméně na základě vyšetřování a pozorování byl zjištěn obecný postup, kterým se útočníci víceméně řídí. Tento obecný postup popsal ve své knize Brzybohatý (1999, s. 48-50). Na základě toho postupu bylo vytvořeno následující

24 schéma plánování takového útoku, kdy si útočník musí jasně stanovit důvod a cíl svého počínání a pak stanovit následující postupy k tomu, aby byl jeho útok co nejefektivnější.

25 Obrázek 1: Fáze teroristického útoku

Výběr a hodnocení cílů

Sběr a analýza informací, pozorování cílů •Stacionární pozorování •Pohyblivé pozorování •Technické pozorování •Segmentová pozorování

Operační plánování •Cíl •Způsob provedení •Časování •Personální a logistické zabezpečení •Výcvik

Nácvik postupů •Cvičné útoky

Realizace útoku

Únik z místa činu

Využití činu pro sledované cíle Zdroj dat: Brzybohatý, 1999

26 1. Výběr cíle Útočníci si vybírají takové cíle, jejichž napadením vyvolají dlouhou odezvu v mediálních sítích a ve vědomí civilistů. Zpravidla si cílů vybírají několik a ty pak posléze hodnotí podle několika kritérií, jakými jsou poloha a přístup ozbrojených sil, což je atribut, který dává útočníkům šanci snadno a rychle uniknout. Dále v porovnávání vhodnosti cílů hrají nepochybně roli vypozorované a zjištěné informace o cíli a také rychlý přístup médií. A nakonec si musí útočníci uvědomit svoji sílu proti síle lokálních bezpečnostních složek. Na základě těchto porovnaných atributů si pak teroristé zvolí „nejvhodnější“ cíle k útoku.

2. Pozorování cíle Pozorování cíle je nezbytnou součástí útočného plánu, při němž útočníci sbírají a shromažďují data a informace. Je zde důležité, aby pozorovatel nebo pozorovatelé svou činností nevyčnívali z davu. Při své práci proto musí postupovat velmi nenápadně, ne ovšem tak, aby snaha splynout s okolím byla až příliš křečovitá a mohla vést k prozrazení. Cílem pozorování je zmapování běžných činností a aktivit v dané lokalitě, prozkoumání komunikačních sítí a kritické infrastruktury, prozkoumání přístupových cest a zajištění veškerých dostupných informací o daných osobách. Důležitou roli v pozorování hrají informace o bezpečnostních systémech a obranných složkách, o jejich technické vybavenost, taktické a profesionální úrovni a početnosti. Pozorování cílů můžeme rozdělit do několika skupin:  stacionární pozorování – pozorování je prováděno dlouhodobě ze stejné pozice (telefonní budka, zastávka, byt, obchod, vozidlo, …), pozorovatel splývá s okolním prostředím  pohyblivé pozorování – provádí se činností pěších pozorovatelů nebo z jedoucích vozidel, nejčastěji se používá k zajištění informací o daných osobách nebo současných situacích v daných objektech,  technické pozorování – asi nejčastěji využívaná metoda pozorování, při které pozorovatelé zjišťují informace pomocí technických prostředků (odposlechy hovorů, monitorování

27 počítačové techniky, odposlechy rádiových vln, činnost optických systémů, … )  segmentované pozorování – časově a organizačně nejsložitější metoda pozorování, princip tkví v dlouhodobém pozorování veškeré činnosti ve sledované oblasti v krátkých časových intervalech, všechny zjištěné informace se skládají do komplexního celku na principu mozaiky, velmi obtížně odhalitelný způsob pozorování.

V praxi dochází ke kombinaci různých druhů těchto pozorování k dosažení lepších výsledků.

3. Operační plánování Po tom, co mají teroristé dostatečné množství informací z pozorování cílů a jiných zpravodajských činností, dochází k vypracování samotného plánu akce. V plánu je jasně popsán taktický a časový průběh. Velmi často je v plánu zanesen i plán variantní. Hlavní cílem plánu je, aby měli útočníci taktickou převahu. Tu zajistíme momentem překvapení, správným zvolením místa a času, vlastní převahou počtu lidí a výzbroje, pozorovacími stanovišti, … .

4. Nácvik útoku Poté, co je stanoven plán, je důležité si ověřit jeho funkčnost a proveditelnost. K tomu používají teroristé modelové situace, na kterých si procvičují a ověřují plánované postupy, taktické a koordinační fáze útoku.

5. Útok Na základě zjištěných informací si útočníci těsně před útokem pomocí pozorování opět dané informace ověří. Pokud je nutno nějaké části plánu upravit, tak je operativně přeplánují. Několik minut před útokem dochází k identifikaci cíle, což je způsob, jak zabránit omylu. Zpravidla tak dochází mimo útočnou zónu a teroristé si na dálku předají informace, které potvrzují identitu cíle.

28 6. Únik z místa činu Tato část plánu je pro teroristy velmi zásadní, důležitější než útok samotný. Rozhodující roli zde hraje rychlost a správná volba únikové trasy. Útočníci zde musí i správně odhadnout reakce bezpečnostních složek. Součástí plánu je i stanovení bezpečných úkrytů pro přečkání první reakcí bezpečnostních opatření.

7. Dosažení primárního záměru útoku Nejdůležitější a nejzásadnější část plánu je dosažení primárního cíle útoků. K tomu teroristům pomáhají média a sociální sítě. Obvykle útočníci vydají prohlášení, kde se k útoků přihlásí. Prohlášení je směřováno většinou k vládě, k nějaké významné instituci nebo dané osobnosti. Hlavním cílem prohlášení je, aby se dostalo co nejrychleji do rukou médií a následně do vědomí civilistů, které má zastrašit. (Brzybohatý, 1999, s. 50)

29 3 PROTITERORISMUS

Popsali jsme si, co terorismus je, jeho formy i motivy, je ale zapotřebí se terorismu pokud možno bránit, zajistit určitou prevenci a pokud k takovému činu dojde, je nutné mít strategii následného postupu. Všechny tyto aktivity musí být také zákonně ukotveny nejen v suverénních legislativách, ale jednoznačně i v mezinárodních, protože pokud se podíváme na aktuální dění ve světě, zjistíme, že terorismus není problémem jen několika státu na Blízkém východě, ale celého světa. Žijeme totiž v době, kdy terorismus dostal přívlastek globální. Proto je nutné, aby státy spolupracovaly v boji proti němu. Všechny aktivity, činnosti a opatření, které mají za cíl prevenci, potlačování a zmírnění následků terorismu označujeme pojmem protiterorismus. (Brzybohatý, 1999, s. 52) Mezi obecné nástroje, které se snaží terorismus potlačit, patří:  zpravodajská činnost (informace o teroristech, extremistických skupinách)  policejní činnost (zatýkání a výslech teroristů, ochrana rukojmí, atd.)  vojenská činnost  právo (vymezení zákonných kompetencí protiteroristických orgánů, stíhání teroristů, mezinárodní právo)  prevence (technologická i společenská, které eliminují následky teroristických činů)  politická vyjednávání, která se snaží objevit a odstranit příčiny páchání takových činů  ochrana civilistů (krizové plánování, IZS) (Mareš, 2005, str. 383 – 384)

V současné době je termín protiterorismus velmi aktuální v souvislosti s mezinárodními snahami potlačit teroristické útoky, které jsou aktuálně zejména v Evropě velice časté.

30 V následující kapitole budou nastíněny postupy a opatření, které využívá Evropská unie při potlačování snah o terorismus.

3.1 Strategie EU při potlačování terorismu

„Cílem strategie EU pro boj proti terorismu je bojovat celosvětově proti terorismu při současném dodržování lidských práv, učinit Evropu bezpečnější a umožnit jejím občanům žít v prostoru svobody, bezpečnosti a práva.“ Takto Evropská unie vysvětluje, jaký je její cíl v boji proti terorismu. (Evropská rada, ©2017) Protože na území EU došlo jen v posledních 15 letech k více jak 7 spáchaným teroristickým útokům a několika nevydařeným, a každý útok byl spáchán jiným způsobem a s jiným motivem, musela EU přijít se strategií, kde vyznačuje postup proti různým druhům terorismu. EU tedy vnímá rozdíl mezi tradičním terorismem, který má obvykle politický motiv, a v současné době hodně spekulovaným globálním terorismem. Evropa a západní svět vnímá současné hrozby a rizika velmi intenzivně, a tak je vzhledem k propojenosti teroristických buněk po celém světě a rozsahu jednotlivých útoků zmiňován pojem superterorismus, jenž je spojován s náboženským fundamentalismem. EU je také nucena rozlišovat separatistický a islámský terorismus. (Zakharchenko, 2007, online) V roce 2005 přijala Rada EU po útocích v Madridu strategii, ve které spojuje jednotlivá hlediska bezpečnosti. Strategie je rozdělena do čtyř opěrných bodů, ze kterých strategie vychází.

Jedná se o body, které plní následující funkce:  předcházet  chránit  pronásledovat  reagovat

31 K vysvětlení propojenosti mezi jednotlivými body a jasnému vysvětlení, co konkrétní bod zahrnuje, byl Radou EU vytvořen následující graf, ve kterém se snaží obecně nastínit, jaké kroky je třeba podniknout k tomu, aby byla strategie efektivní.

Obrázek 2: Strategie EU při potlačování terorismu

Zdroj dat: Rada Evropské unie

Předcházet Hlavním cílem tohoto bodu je zamezit radikalizaci skupin a jejich následnému rekrutování. Což se v dnešní době globalizace značně ztížilo nejen otevřenou možností cestování, ale hlavně díky sociálním sítím a možností posílat peníze po internetu. Evropská unie se tak snaží zabránit šíření extremismu nebo radikálních názorů pomocí preventivních policejních prohlídek ve skupinách (community policing), kontrováním cest do oblastí konfliktu nebo omezením činností osob, jež vystupují radikálně. Nejdůležitější je ale zavést pevný právní rámec, který bude jakoukoli činnost, jež by mohla vést k radikalizaci, omezovat, a který bude státy v mezinárodních smlouvách spojovat.

32 Chránit Cílem tohoto bodu je zvýšit ochranu strategických bodů. Zde se EU zaměřuje především na ochranu vlastích hranic, kde Evropská komise pro ochranu vnějších hranic (Frontex) hraje největší roli v kontrolování biometrických údajů a povolení k možnému pobytu. Evropská unie chce zřídit Informační vízový systém (VIS) a pomocí Frontexu účinně analyzovat vnější hranice EU. Zde je také potřeba zajistit mezinárodní bezpečnost civilního letectví a zabezpečení námořního prostoru pomocí mezinárodních úmluv.

Pronásledovat Zde chce EU posilovat své závazky za účelem narušení teroristických činností a pronásledování teroristů v mezinárodním prostoru, kde si klade za cíl narušovat plánování jejich činností, rozbíjet jejich sítě, zastavit rekrutování a zabránit jejich financování. To chce EU zajistit snadným propojením informačních policejních a armádních systémů mezi státy a plně využít Europol a Eurojust. Tyto informační systémy by měli být dostupné nejen členským státům EU, ale i na světové úrovni v rozmezí NATO či OSN.

Reagovat Musíme si uvědomit, že není možné snížit riziko teroristických útoků tak, aby nehrozily vůbec. Pokud k útoku dojde a je jasné, že jeho dopady budou i za hranicemi poškozeného státu, je zapotřebí co nejrychleji sdílet operační a politické informace se zahraničními systémy. Zde je důležité kontrolovat a revidovat současný rámec vzájemné podpory mezi členskými státy. Hlavním cílem je tedy zlepšovat koordinaci s mezinárodními organizacemi v oblasti řízení reakce na teroristické útoky a jiné katastrofy a sdílet informace potřebné k dopadení viníků a jejich následného nakládání jakožto se zločinci.

K samotné strategii je připojen Akční plán EU, kde jsou podrobně popsané jednotlivé kroky. Strategie je kontrolována každých šest měsíců Evropskou radou, kde přezkoumává pokrok v plnění strategie. Dosažené pokroky projednává Rada EU, Evropská komise a Evropský parlament na jednání, které má podpořit transparentnost a vyrovnaný přístup EU ke všem členským státům. (Evropská rada, ©2016)

3.2 Protiteroristické nástroje EU

K tomu, aby byla strategie úspěšná, potřebuje EU orgány, které tuto strategii budou plnit. Jednotlivé orgány plní své úkoly na základě akčních plánů, programů či úmluv, které mají politickou závaznost vůči všem členským států EU, a kde jsou jasně vymezené jednotlivé akty. (Pikna, 2002, s. 213) Mezi nejvýznamnější orgány, které tuto funkci v EU plní patří Europol, Eurojust, Společné vyšetřovací týmy a Protiteroristický koordinátor.

Europol (Evropský policejní úřad) – ústřední vyšetřovací orgán při zajišťování bezpečnosti v Evropě, mezi jehož hlavní činnosti patří podpora operací, při nichž dochází k prosazování práva v terénu; centralizuje výměnu informací o trestné činnosti; působí jako centrum analyzování trestné činnosti; ředitele Europolu jmenuje Rada EU. (Europa, ©2017)

Eurojust (Jednotka Evropské unie pro justiční spolupráci) – ústřední justiční orgán EU zřízený pro urychlení a zlepšení spolupráce mezi jednotlivými členskými justicemi, který vylepšuje jejich účinnost; úzce spolupracuje s Europolem na bázi justiční spolupráce. (Pikna, 2006, s. 240)

Společné vyšetřovací týmy – koordinují spolupráci v případě mezistátní spolupráce týkající se vyšetřování zahraniční kriminality; posilují spolupráci mezi justičními a policejními orgány; mohou zde působit členové Europolu i Eurojustu. (Pikna, 2007, s. 239-240)

Protiteroristický koordinátor – pozice zřízena v návaznosti na Akční plán EU, cílem jeho práce je: „Koordinovat práci Rady v oblasti boje proti terorismu a s náležitým ohledem k odpovědnosti Komise bude udržovat přehled o veškerých nástrojích, které má

34 Unie k dispozici, aby mohla být Rada pravidelně informována, a aby byly podnikány účinné následné kroky vyplývající z příslušných rozhodnutí Rady“. (Pikna, 2006, s. 223)

3.3 Národní akční plán boje proti terorismu v ČR

Krom mezinárodních úmluv je samozřejmě nezbytné, aby měl každý stát svůj plán boje proti terorismu, kde bude jasně vymezena strategie a postup nejen v případě, že k terorismu dojde, ale také zde budou jasně stanovené kroky, které budou podporovat prevenci před terorismem samotným. Národní akční plán boje proti terorismu (NAP) byl v ČR přijat v roce 2002 v návaznosti na 11. září a každoročně dochází k jeho novelizaci. NAP byl vytvořen v souladu s nařízením Rady bezpečnosti EU a plní požadavky Akčního plánu EU. NAP konkretizuje a dává jasné úkoly jednotlivým orgánům k tomu, aby byla plněna Bezpečnostní strategie České republiky jako hlavní nástroj bezpečnostní politiky v ČR vůbec. V NAP jsou shromážděny všechny úkoly, které musí ČR splnit proto, aby došlo ke zlepšení připravenosti státu reagovat na teroristické útoky. Jsou zde vymezené cíle pro jednotlivé orgány ČR, které hrají v boji proti terorismu ústřední role, a mezi něž patří vláda České republiky, Bezpečnostní rada státu, Ústřední krizový štáb a zpravodajské služby. Česká republika se v NAP v boji proti terorismu také zavazuje k mezinárodní spolupráci mezi jednotlivými členskými státy EU a dalšími mezinárodními smlouvami, mezi které patří i úmluvy týkající se členství v NATO a plní tak své závazky vůči těmto členstvím. Jednotlivé kroky tohoto plánu jsou obecně popsány v úvodu této kapitoly a jsou aktualizovány dle požadavků Strategie EU v boji proti terorismu. V rámci působení Policie ČR byl v České republice zřízen Národní kontaktní bod pro terorismus (NKBT), jakožto specializované komunikační, analytické a informační

35 středisko Policie ČR. Je propojen se všemi orgány Policie ČR a spolupracuje se všemi bezpečnostními organizacemi nejen na území ČR, ale i v zahraničí. NKBT se zabývá sbíráním, vyhodnocováním a analyzováním informací, které vedou k dopadení teroristů anebo osob podezřelých z terorismu. Tato data rychle a efektivně vyhodnocuje a napomáhá tak včasnému předání dat specializovaným protiteroristickým útvarům. Mezi hlavní úkoly, které Národní kontaktní bod pro terorismus vykonává, patří:  shromažďování a vyhodnocování informací týkající se terorismu  předcházení a odstraňování negativních následků způsobených teroristickou činností  působení jako centrální kontaktní bod ve vzájemné mezinárodní spolupráci  monitorování a vyhodnocování teroristických hrozeb (Policie České republiky, ©2017)

36 4 CÍL A METODIKA

Cíl Cílem celé práce je provést analýzu šesti největších teroristických útoků, jež se odehrály na území Španělska, ve Velké Británii, Francii a Bruselu. Analýza těchto útoků se zaměřuje na průběh útoku, pachatele útoku, motiv útoku, formu a počty obětí. Každý útok je zasazen do prostředí místa a času, kde je pro lepší představivost vložen obrázek znázorňující mapu města a jednoduché schéma útoku.

Metodika K analýze těchto útoků bude využit sběr dat, která poskytují převážně internetová a zpravodajská média a také odborné práce, jež se analýzou některého útoku zabývají. Informace pochází z internetových zdrojů různých typů. Jsou zde zpracovány informace jak z českých, tak zahraničních serverů, jejichž porovnáním byla vybrána nejspolehlivější data. Ke shrnutí poznatků, k nimž jsem došla po takto analyzovaných útocích, bude k lepšímu pochopení dílčích částí útoků sestavena tabulka, jež bude porovnávat tato hlediska.

II. PRAKTICKÁ ČÁST

38 5 ANALÝZA NEJVĚTŠÍCH TERORISTICKÝCH ÚTOKŮ NA ÚZEMÍ EU OD ROKU 2001

Po nepokojích, které panovaly po rozpadu SSSR, zaznamenala Evropa značný pokles teroristických útoků. Zejména pak druhá polovina devadesátých let je z hlediska množství teroristických činů považována za období klidu. Přelom století se ve většině evropských zemí nesl ve znamení politického a hlavně ekonomického růstu, kdy obchodní vztahy mezi státy už plynule dosahovaly mezikontinentálních vzdáleností. To vedlo také k postupnému prolínání a poznávání naprosto odlišných kultur. Zůstaňme ale na území Evropy, kde jednotlivé kultury jsou sice rozdílné, ale pokud se podíváme globálněji, zjistíme, že společná historie a vývoj tyto kultury mnohdy spojuje. Období, kdy teroristické skupiny na území EU „spaly“ ale končí poměrně rychle a první útok je spáchán ze začátku nového století, v roce 2002 na území Ruska. V následující kapitole budu analyzovány nejničivější teroristické útoky, které byly spáchány od počátku nového tisíciletí na území Evropské unie. V této praktické části své bakalářské práce budu analyzovat nejničivější teroristické útoky, které byly spáchány od počátku nového tisíciletí na území Evropské unie.

5.1 Exploze 10 bomb na nádražích v Madridu

(11. března 2004) 11. března v roce 2004 v ranní špičce hlavního města Španělska, v Madridu, vybuchlo na nádraží Atocha 10 bomb, které byly umístěny ve vagónech různých vlaků, které spojují celé město. Byly nalezeny ještě 3 další nevybuchlé nálože, které selhaly. Jako útočníci byli označeni členové baskické teroristické skupiny ETA. Byli tak označeni vládou, jelikož se v týdnu, kdy k atentátu došlo, konaly volby a lidová strana

39 ve snaze zachovat si co nejvíce voličů nemohla dopustit, aby se k občanům dostala informace, že útočníci byli členové islamistické skupiny a jednalo se tak o reakci na španělskou účast ve válce v Iráku. Ve volbách lidová strana nakonec stejně nevyhrála. Po tom, co bylo zatčeno přes 70 účastníků atentátu, bylo potvrzeno, že se jednalo o islamistické útočníky napojené na al-Káidu. Jedná se o jeden z největších teroristických útoků na území Evropy, kdy bylo zabito 191 osob a více jak 2 000 lidí bylo zraněno. (BBC, ©2004)

Průběh útoku:

Kolem šesté hodiny ráno 11. března 2004 vyjela z městečka Chinchón nedaleko Madridu skupina čtyř mužů nešpanělského původu na vlakové nádraží Alcalá de Henares, kde zaparkovali svá auta a nasedli do vlaku 21431, který mířil do Madridu. Nesedli si jako skupina do stejného vagónu, ale každý se posadil do jiného tak, že seděl u vchodu do vagónu. Všichni čtyři muži nesli látkovou tašku, kterou položili pod své sedadlo a vlak se rozjel směrem do Madridu. O hodinu později, tedy kolem sedmé hodiny ranní, vyrazil ze stejné stanice vlak číslo 17305, do kterého nasedli opět čtyři muži s látkovými taškami, jež umístili pod sedadlo stejně jako předchozí skupinka mužů. Muži seděli opět po jednom v každém vagónu u dveří. O deset minut později vyjel ze stejné stanice vlak číslo 21713, do kterého nasedl poslední muž s taškou v ruce. Sedl si stejným způsobem jako muži v předchozích dvou vlacích. Všechny tři vlaky byly na cestě do Madridu. Všech devět mužů postupně na jednotlivých stanicích opustilo vlaky dříve, než dojely do Madridu. V 7:37 hodin se ve stanici Atocha ozvaly postupně tři exploze. Pár desítek vteřin poté došlo ke čtyřem explozím ve vlaku č. 17305, který byl od stanice Atocha vzdálen asi půl kilometru. V průběhu dalších dvou minut vybouchly ve vlaku 21435, který stál ve stanici El Pozo vzdálené 3,5 kilometrů od Atochy, dvě bomby. Sérii všech explozí ukončil výbuch ve vlaku 21713 ve stanici Santa Eugenia. (New Yorker, ©2017)

40 Pachatelé:

I přesto, že vláda v první fázi označila za viníky členy španělské teroristické organizace ETA, pozdější vyšetřování ukázalo, že se nejedná o způsob, kterým by ETA útoky páchala. Dopomohl k tomu fakt, že útočníci nebyli španělského původu. Poté co byl později v tašce vedle výbušniny nalezen Korán, dospělo vyšetřování k závěru, že útočníci byli napojeny na islamistickou skupinu Al-Káida. Ani jeden z útočníků však neabsolvoval náborové akce a následný výcvik v Afghánistánu, kde Al-Káida působila. Jednalo se o muslimy, kteří byli na Al-Káidu napojeny ideologicky. Al-Káida těmto útočníků neposkytla žádnou finanční ani materiální pomoc. Výbušniny si vyráběli sami na farmě v Chinchónu. (New Yorker, ©2017)

Motiv útoku: náboženský radikalismus Útoky byly spáchány pár dní poté, co Španělsko nasadilo své vojenské jednotky do války proti Al-Káidě v Iráku. Španělsko tak podpořilo USA a útočníci v Madridu na tento akt poukázali výbuchy. Protože ideologicky sympatizovali s Al-Káidou, po Španělské vládě požadovali, aby španělská vláda stáhla své bojové jednotky z Iráku. To bylo potvrzeno po nalezení nahrávky na videokazetě, kde hlavní organizátor útoku a jeho přátelé hlásají, že „pokud španělské jednotky neopustí do týdne Irák, budeme v džihádu pokračovat, dokud nezemřeme jako mučedníci v zemi Trika ibn Zijáda.“ (New Yorker, ©2017)

Forma útoku: bombové útoky V taškách, ve kterých byly nalezeny nevybuchlé bomby, bylo nalezeno 8-12 kilogramů trhaviny Goma-2 s rozbuškou a měděným drátem. Bomby byly odpáleny na dálku pomocí mobilních telefonů. (Shabu, 2008, s. 35)

41 Počet obětí:

Obrázek 3: Schéma výbuchů ve městě Madrid

Zdroj: BBC News

5.2 Bombové útoky v Londýně

(7. července 2005) 7. července 2005 v 8:50 londýnského času došlo v londýnském metru ke třem výbuchů (kolem stanic Aldgate, Edgware Road a King’s Cross). Personál londýnského metra se nejprve domníval, že se jedná o elektrický zkrat, záznamy z kamer to hned poté vyloučily. Podomácku vyrobené bomby odpálili 4 sebevražední atentátníci, kteří se hlásili k Islámu. Všichni žili ve Velké Británii od narození. Útok provedli v době, kdy se konal mezinárodní summit G8, jehož se účastnil i premiér Tonny Blair, který bezprostředně přicestoval zpět do Londýna a varoval občany, aby necestovali do Londýna.

42 Poté, co byly bezprostředně aktivovány všechny složky integrovaného záchranného systému a svolány schůzky mezi orgány státní správy, došlo v 9:47 k dalšímu výbuchu, a to na palubě autobusu na Tavistock Square. Atentátníci ochromili celý dopravní systém v Londýně, zranili přes 700 lidí a násilně ukončili 56 životů. Motivem podle vyšetřování byla účast Velké Británie ve válce v Iráku. (Securityoutlines, ©2017)

Průběh útoku:

Ráno 7. července v 7:24 londýnského času se na vlakové stanici Luton sešli čtyři atentátníci muslimského vyznání, Mohammed Sidique Khan, Shehzad Tanweer, Hasib Hussain a Jermaine Lindsay. Všichni společně nasedli do vlaku a vystoupili na nádraží King´s Cross v samotném centru Londýna, kde se rozešli a každý směřoval jinam. Tři z atentátníků nastoupili do metra a o hodinu později natoupil čvrtý, Hussain, do dvoupatrového autobusu, který směřoval do centra města. Přesně v 8:49 současně Khan, Tanweer a Lindsay odpálili svá detonační zařízení ve stanicích metra Aldgate, Edgware Road a Russell Square. V 9:47 na Tavistock Square nedaleko stanice King´s Cross explodovala na palubě dvojpatrového autobusu číslo 30 čtvrtá nálož, kterou odpálil nejmladší z atentátníků, Hussain. Autobus explodoval blízko sídla Britské zdravotnické asociace, kde právě probíhala konference doktorů. Doktoři okamžitě začali pomáhat zraněným lidem. (BBC.com, ©2017)

Pachatelé:

Pachateli útoků byli čtyři muži muslimského vyznání do 30 let, Mohammad Sidique Khan, Shehzad Tanweer, Germaine Lindsay a Hasib Hussain, kteří žili v Británii a měli zde i trvalý pobyt, práci či vystudované školy. Spojuje je společné bydliště okolo Leedsu. Napojení na teroristickou skupinu nebylo jasně potvrzeno, ale britská MI6 později odhalila nahrávku, kde kromě atentátníků vystupují i členové teroristické organizace al- Káida. V nahrávce se snaží atentátníci přesvědčit britskou vládu, ať stáhne své jednotky z Afghánistánu a Iráku. (Shabu, 2008, s. 53)

43 Motiv útoku: náboženský radikalismus Souvislost s útoky může mít i fakt, že se Velká Británie stala v roce 2005 pomyslným předsedou Evropské unie a den před útokem byl Londýn zvolen jako město Olympijských her v roce 2012, čehož atentátníci využili, protože na sebe Velká Británie poutala velkou pozornost. Tu pak teroristé využili ve svůj prospěch, kdy atentáty v Londýně zaplavily téměř všechna média po celém světě. Podle některých nebyly místa výbuchu náhodně vybrána, ale každý útok byl spáchán na jedné světové straně, což může značit symboliku západního křesťanství. (Lehr, 2005, s. 2, online)

Forma útoku: sebevražedné bombové útoky Podle BBC se jednalo o výbušniny, které byly podomácku vyrobeny. Odpáleny pak byly za pomocí časovače v mobilním telefonu, kdy se útočníci stali sami obětí svého útoku. (BBC.com, ©2017)

Počet obětí:

44 Obrázek 4: Schéma výbuchů sebevražedných atentátníků v Londýně

Zdroj: BBC News

5.3 Útok na pařížskou redakci Charlie Hebdo

(7. – 9. ledna 2015) 7. ledna 2015 došlo k teroristickému útoku na redakci časopisu Charlie Hebdo v Paříži. Redakce časopisu se věnuje satirické karikatuře, kde ostře vystupuje proti náboženství a krajní pravici. V minulosti redakce již několikrát ostře vystupovala proti islámu a byla za to odsouzena. Soud ale redakce vyhrála, což popudilo vyznavače Islámu, a tak došlo k tomu, že redakci v posledních letech hlídala pravidelně pařížská policie. (BBC.com,

©2017) Po ostré satirické kresbě, kde redakce vyobrazila nahého proroka Mohameda, vtrhli do redakce 7. ledna během dopolední porady dva maskovaní muži se zbraněmi AK- 47 a začali nemilosrdně střílet do pracovníků redakce. Následně během úniku zabili i policistu a několik civilistů zadržených v obchodě s košer potravinami. Zastřelili celkem 17 lidí. (CNN.com, ©2016)

45 Průběh útoku:

Ve středu 7. ledna v půl dvanácté dopoledne, během porady, vtrhli do kanceláří redakce Charlie Hebdo dva muži v černých maskách a začali nekontrolovaně střílet do lidí z pušek Kalašnikov. Do kanceláří pronikli i přes ochranný systém, kdy donutili jednu z pracovnic (Corrine Rey), aby zadala ochranný kód a pustila je dovnitř kanceláří. Poté co se dostali do druhého patra, vrazili do kanceláře, kde se konala porada, a zastřelili policejní ochranku šéfredaktora Charba, samotného šéfredaktora, čtyři karikaturisty, tři redaktory a dva hosty, kteří se meetingu účastnili. V okamžiku, kdy útočníci opouštěli budovu, přijela na místo policie, která střelcům zatarasila únikovou cestu, a muži začali na policii střílet. Policisté vyvázli bez zranění, ale střelcům se podařilo uniknout. (CNN.com, ©2016) Střelci ujížděli v černém Citroenu a zastavili o několik ulic dál, kde vystoupili z vozu a postřelili policistu, který byl na nedalekém chodníku. Poté se vrátili zpět do vozu a ujížděli dál. Auto bylo později nalezeno asi tři kilometry od redakce opuštěné a nabourané, v němž policisté našli dvě džihádistické vlajky. Útočníci ukradli jiný vůz značky Renault a zmizeli. Následující den ráno, 8. ledna, zastřelil ozbrojený muž v oblasti Mountrouge policistku a zranil muže. Ve stejný den obsadil útočník Coulibaly obchod s košer potravinami v pařížském obvodu Vincennes, kde zabil čtyři civilisty a držel ostatní jako rukojmí. Policie do obchodu vtrhla a útočníka zabila, rukojmí byli osvobozeni. Ve stejný čas, kdy obsadil Coulibaly obchod, policisté prováděli současně akci na bratry Kouachiovi, útočníky na kancelář Charlie Hebdo, kteří se schovávali v tiskárně Dammartin-en-Goële, asi 35 kilometrů od Paříže. Útočník Coulibaly vyhrožoval policistům, že pokud ublíží bratrům Kouachiovým, zabije všechny rukojmí. Policisté Coulibalyho zastřelili a rukojmí (kromě čtyř zastřelených) osvobodili. Coulibaly se těsně před smrtí přihlásil k teroristické organizaci Islámský stát, zatímco bratři Kouachiovi se přihlásili k jemenské odnoži al-Káidy. (BBC.com, ©2017)

46 Pachatelé:

Z útoku na redakci Charlie Hebdo byli obviněni dva bratři francouzského občanství, Said a Chérif Kouachi. Chérif Kouachi byl v roce 2008 odsouzen jako terorista za nábor muslimů do cvičebních táborů al-Káidy a ve francouzském vězení si odseděl trest. Oba bratři se přiznali, že jednali jménem teroristické skupiny al-Káida. Třetím útočníkem byl Amedy Coulibaly, který zastřelil v supermarketu 5 lidí a kterého policisté na místě zastřelili. Vyšetřování ukázalo, že Coulibaly byl v přímém kontaktu s oběma bratry a také bylo potvrzeno, že byl napojený na teroristickou skupinu Islámský stát. (BBC.com, ©2017)

Motiv útoku: náboženský radikalismus Redakce Charlie Hebdo se už v minulosti stala terčem útoků zastánců nebo vyznavačů islámu. Podnět pro takové útoky si redakce vytvářela sama svými karikaturami a satirickými verši nejen proti islámu, ale i v souvislosti s polickým děním, ostře vystupovala proti krajní pravici a náboženství obecně. Bratři jednali na základě pobouření, jaké v nich činnost redakce vyvolala a chtěli tak dát najevo svůj nesouhlas. Cílem samotného útoku bylo také ukázat rostoucí sílu islámu, k níž v Evropě dochází. (NBC News, ©2017)

Forma útoku: střelba V redakci došlo k útoku, při němž byly použity zbraně typu AK-47, tzv. Kalašnikov. Střelba na ulici, kterou Coulibaly zabil policistku, byla z automatické pušky. Při útoku policie na bratry Kouachiovi v tiskárně, použili bratři granátomet. (NBC News, ©2017)

Počet obětí:

Zdroj: Daily Mail

5.4 Série útoků v Paříži

(13./14. listopad 2015) Krátce poté, co Francie procházela nejhorší fází uprchlické krize a poté, co podpořila syrské opoziční skupiny v syrské válce, zažila Francie již druhý teroristický útok v roce. Tentokrát se jednalo o nejkrvavější a nejbrutálnější sérii útoků ve Francii za posledních několik desítek let. Nešlo pouze o jeden útok, ale o celou řadu útoků v pařížských ulicích. Útoky měly být reakci na francouzskou podporu opozičním stranám, které bojují v Sýrii. Skupina útočníků se přihlásila k teroristické organizaci Islámský stát, který tak varoval Francii, aby přestala s bombardováním v Sýrii. (Aktuálně.cz, ©2017)

48 Průběh útoků:

Sérii útoků začaly exploze na pařížském fotbalovém stadionu Stade de France mezi 21:00 a 22:00 13. listopadu 2015, kde právě probíhal zápas mezi Německem a Francií. K první explozi došlo před stadionem kolem půl desáté večer, při níž kromě útočníka zahynuly další čtyři lidé. Pár minut poté se na stadionu ozvala další exploze. Na stadionu v době výbuchů byl i francouzský prezident François Hollande, který byl evakuován. Přes 80 tisíc návštěvníků ale zůstalo na stadionu a zápas byl dohrán. Po skončení zápasu nemohl nikdo z diváků opustit stadion, proto je pořadatelé poslali na fotbalové hřiště. Jednalo se o sebevražedné výbuchy. O půl hodiny došlo ke třetí explozi před stadionem blízko restaurace McDonald´s. (CNN.com, ©2016) Ve stejnou dobu (cca 21:30) došlo ke střeleckému útoku na rohu pařížských ulic Rue Alibert a Rue Bichat, kde maskovaní muži ozbrojení puškami AK-47 začali střílet do lidí v restauraci Le Carillon a Le Petit Cambodge. Zastřelili celkem 15 civilistů a více jak deset vážně zranili. Téméř ve stejný okamžik došlo ke stejně provedené střelbě jinými muži (muži byli opět maskovaní do černa, opět přijeli v černém voze), tentokrát na rohu ulic Rue Fontaine au Roi a Rue Faubourg du Temple, kde začali střílet do lidí, kteří stáli před barem A La Bonne Biere. Zastřelili 5 osob a 8 vážně zranili. Další střelba proběhla téměř současně v ulici Rue de Charonne, kde další střelci na terase restaurace La Belle Equipe, kde bylo zastřeleno 19 lidí. Současně se v restauraci Comptoir Voltaire odpálil sebevražedný atentátník stejným způsobem, jako se odpálili atentátníci na stadionu. Byl těžce zraněn jeden člověk a několik dalších zraněno lehce. (CNN.com, ©2016) Nejvíce lidí bylo zabito a zraněno v koncertním sále Bataclan, kde se právě odehrával koncert americké rockové kapely Eagles of Death Metal. Do sálu během koncertu vtrhli tři ozbrojení útočníci a začali střílet do lidí z pušek AK-47. Zastřeli 89 lidí a několik vzali jako rukojmí. Při zásahu francouzské policie se všichni tři střelci odstřelili sami. K sérii útoků došlo mezi 21:00 a 22:00 a útočníků se podařilo zabít celkem 130 osob. Po následném vyšetřování bylo zjištěno, že útočníci mají kontakty v Belgii. (BBC.com, ©2017)

Pachatelé:

K útokům se přihlásila teroristická skupina Islámský stát. Během celé akce zahynulo 8 teroristů, kteří se k této organizaci hlásili. U některých se nepodařilo prokázat pravou totožnost. Mezi Hlavním strůjcem útoku byl Belgičan marockého původu Abdelhamid Abaaoud, kterého francouzská policie zabila při razii po útocích v Paříži. Abaaoud rekrutoval džihádisty v Sýrii a byl za to odsouzen belgickým soudem k 20 letům vězení. Do útoku bylo zapojeno minimálně 10 teroristů. Salah Abdeslam a další tři pachatelé se po útoku vydali na útěk, byli zatčeni po pátrání. (Aktuálně.cz, ©2017)

Forma útoku: střelba a sebevražedné bombové atentáty Sebevražedné útoky u stadionu a v restauraci Comptoir Voltaire byly spáchány pomocí pásů, ve kterých byl výbušný systém sestaven z baterek, šroubů a tlačítek. Tyto pásy byly pravděpodobně vyrobeny útočníky. (CNN.com, ©2017) Ke střeleckým útoků došlo pomocí zbraní, které byly na území Francie propašovány. Jedná se o zbraně typu AK-47, které jsou často označovány pojmem Kalašnikov, které mohly pocházet ze spojených států. (The Truth About Guns, ©2016)

Počet obětí:

50 Obrázek 6: Schéma teroristických útoků v centru Paříže

Zdroj: BBC

5.5 Exploze na bruselském letišti Zavantem a v bruselském metru

(22. března 2016) Čtyři dny poté, co belgické ozbrojené složky zadržely v bruselské čtvrti Molenbeek jednoho z hlavních organizátorů útoků, které se odehráli v Paříži v listopadu 2015, byly spáchány v Bruselu celkem tři sebevražedné odpaly, na letišti Zavantem a v bruselském metru. Útoky byly spáchány stejnou teroristickou buňkou napojenou na Islámský stát, která stála za útoky v Paříži z listopadu předchozího roku. Svými útoky se tak pomstila za zatknutí Salaha Abdeslama. Útoky byly dobře promyšlené i přesto, že byly spáchány pouhé čtyři dny od zadržení Abdeslama. Dokazuje to tak fakt, že členové buněk Islámského státu jsou cvičeni na rychlé operativní kroky vedoucí ke spáchání teroristických útoků. (Aktuálně.cz, ©1999-2017)

Průběh útoků:

V 7:58 hodin místního času se v odletové hale belgického letiště Zavantem ozvala střelba doprovázená výkřiky v arabštině. Několik sekund po zahájení střelby došlo na jednom konci haly u odbavovacích pultů k explozi. Ihned po explozi začali lidé utíkat na druhý konec odletové haly, kde byl východ. Po několika málo vteřinách došlo k výbuchu i na druhé straně haly u východu. Jednalo se o sebevražedné exploze. (MSNBC, ©2017) O hodinu později došlo k další explozi, tentokrát v centru města ve stanici metra Maelbeek. V okamžiku, kdy třísoupravový vlak opouštěl stanici Maelbeek, došlo v prostředním vagónu k explozi. K explozi došlo blízko budov, kde sídlí evropské instituce Evropská komise, Evropská rada, Regionální centrum Spojených národů a Rada Evropské unie. Jednalo se o další sebevražedný bombový útok. (BBC.com, ©2017)

Pachatelé:

Během útoků zemřeli 3 z 5 útočníků, kteří byli součástí belgické teroristické buňky Islámského státu. Dva z nich, Najim Laachraoui a Ibrahim el-Bakraoui, se stali obětí svého vlastního útoku na letišti a Khalid el-Bakraoui zemřel jako sebevražedný atentátník při explozi v bruselském metru. Na stanici Maelbeek se pohyboval i Osaka Krayem, švédský občan, který přivezl tašky s výbušninami, jež byly použity na letišti Zavantem. Na letišti byl s Najimem Laachraouim a Ibrahim el-Bakraouim viděn Mohamed Abrini, jehož DNA bylo nalezeno i po útocích v Paříži z listopadu předešlého roku. Policie ho společně s Osakou zatkla. (BBC.com, ©2017)

Motiv útoku: pomsta za zadržení teroristy, náboženský radikalismus Podle všeho byli útočníci na útok připraveni již delší dobu a po zadržení Abdeslama okamžitě začali s plánováním útoku. Abdeslam se po zadržení přiznal, že společně s dalšími útočníky plánovali již delší dobu další teroristické útoky a v Bruselu si tak tvořil teroristickou síť, která navazovala na ideologii Islámského státu. (Aktuálně.cz, ©1999- 2017)

Forma útoku: střelba a sebevražedné bombové útoky Při sebevražedných útocích byla použita výbušnina označována jako TATP, kterou útočníci sestrojili pomocí léků a součástek k počítačům. Stejná výbušnina byla použita i při sebevražedných útocích v Paříži. Při střelbě na letišti použili útočníci zbraň AK-47. (BBC.com, ©2017)

Počet obětí:

Zdroj: Above Whispers

5.6 Atentát v Nice

(14.července 2016) Během oslav nejvýznamnějšího francouzského státního svátku, který připomíná dobytí Bastily, a který se oslavoval 14. července 2016 v noci v jihofrancouzském městě Nice

53 velkou promenádou, najel do promenády přeplněné lidmi bílý kamion. Kamion do lidí najel ve velké rychlosti a rychlost zvyšoval i potom, co do lidí najel s cílem zabít co nejvíce lidí. V kamionu seděl jen řidič, který měl tuniské kořeny, a kterého během následné přestřelky zabila policie. V kamionu bylo nalezeno i několik zbraní a granátů. Vyšetřování později odhalilo, že útočník měl vazby na teroristickou skupinu Islámský stát, jenž dal útočníkovi pokyn k tomu, aby útok takto provedl. (Aktuálně.cz, ©1999- 2017)

Průběh útoku:

Asi ve 22:45 místního času, těsně po skončení ohňostroje, který oslavoval francouzský státní svátek Dobytí Bastily, vjel do promenády Promenade des Anglais, na které v té době bylo mnoho turistů i místních, bílý nákladní vůz. Řidič nákladního vozu vrazil do lidí v 90ti kilometrové rychlosti a po nárazu stále zrychloval. Po promenádě řidič vozu Renault Midlum ujel dva kilometry, když do kabiny útočníka skočil motorkář a snažil se řidiče zastavit. To se motorkáři povedlo a vůz zastavil o chodník. Útočník vylezl z kabiny vozu a začal střílet po policistech, kteří se ho znažili zadržet. Policistům se podařilo pachatele zneškodnit (během přestřelky byl policisty zastřelen). (Reuters, ©2017)

Pachatel:

Pachatel byl identifikován jako Tunisan Mohamed Lahouaiej-Bouhlel, který měl bohatou kriminální historii. Byl zahlédnut několika svědky pár dní před svým útokem, jak si projíždí trasu na promenádě. (BBC.com, ©2017) Nejdříve byl útok považován za útok tzv. osamělého vlka (terorista, který jedná z vlastní vůle a není napojen na žádnou teroristickou skupinu), protože Bouhlel byl považována za osobu s psychickými problémy. Později se ale k útoku přihlásila teroristická organizace Islámský stát. Tomu nasvědčoval i fakt, že při útoku vykřikoval heslo „Allahu Akbar!“

54 Bouhlel nejednal sám, ale v souvislosti s útokem byli zadrženi další tři pachatelé, všichni tři tuniského původu. Jedním z nich je Mohammed W., který natáčel celý útok na videokameru. Dalším byl Bouhlelův spolujezdec, který s ním pár dnů před útokem projížděl v nákladním voze promenádu, Chokri C. Jako třetí pachatel byl zadržen Ramzi A. Celá jména třech spolupachatelů nebyla zveřejněna. (Frankfurter Allgemeine, ©2001 – 2017)

Motiv útoku: náboženský radikalismus Bouhlel nebyl podle jeho známých nábožensky založený, proto k jeho radikalizaci muselo dojít velmi rychle vzhledem k tomu, že nikdo z okolí nic podezřelého nezaregistroval. Nejprve nebylo jasné, zda nešlo opravdu o útok osamělého vlka, nakonec se ale k útoku přihlásil Islámský stát. Ten Bouhlela k útoku donutil a přiměl tak Boulhlela ukázat svou oddanost. Cílem útoku bylo tedy dokázat rostoucí sílu, kterou Islámský stát má.

Forma útoku: nájezd nákladního vozu do davu lidí, střelba Útok byl spáchán poměrně netradičním způsobem, kdy řidič nákladního vozu Renault Midlum najel do davu lidí. Poté, co byl vůz zastaven, začal muž střílet na policisty ze zbraně ráže 7.65. V kabině nákladního vozu byly nalezeny atrapy zbraní typu AK-47, útočných pistolí a jeden prázdný granát. (Reuters, ©2017)

Počet obětí:

55 DÍLČÍ ZÁVĚR - VYHODNOCENÍ ANALÝZY

Z výše uvedené analýzy útoků je jasné, že ani jeden stát si nemůže být před teroristy jistý svou bezpečností. Zejména ne v současné době, kdy si svou daň vybírá jak migrační krize, tak nepochybně i již šest let trvající válka v Sýrii. Je proto nezbytně nutné, aby byly státy na tyto útoky připravené a mohly jim nějakými způsoby předcházet, nebo jejich následky minimalizovat. K vyhodnocení analýzy nám pomůže následující tabulka, která zobrazuje zkoumané zákonitosti a okolnosti útoků na evropském kontinentu.

Tabulka 1: Vyhodnocení analýzy teroristických útoků

Počet Útok Forma útoku Motiv Pachatel mrtvých

Madrid náboženský nastražené členové buňky 11. března 2004 radikalismus 191 výbušné zařízení al-Káidy (džihádisté)

Londýn náboženský 4 sebevražedné členové buňky 7. července 2005 radikalismus 52 bombové útoky al-Káidy (džihádisté)

Paříž náboženský členové buňky 7. - 9. ledna 2015 střelba z pušek radikalismus 12 al-Káidy (džihádisté)

Paříž náboženský střelba, vražedné 13. - 14. listopadu 2015 radikalismus Islámský stát 130 bombové útoky (džihádisté) Brusel belgická náboženský 22. března 2016 střelba, vražedné buňka radikalismus 35 bombové útoky Islámského (džihádisté) státu Nice náboženský nájezd nákladního 14. července 2016 radikalismus Islámský stát 86 vozu do davu lidí (džihádisté) Zdroj: vlastní zpracování

56 Z tabulky analýzy je zřejmé, že útočníci si k útokům vybírají velká města, kde je vysoká koncentrace obyvatel. Jsou to převážně hlavní města vyspělých evropských států, čímž mohou pachatelé poukazovat na evropskou politiku nebo politiku dané země. Nejčastější formou teroristických útoků jsou (sebevražedné) bombové útoky nebo střelba z nelegálně dovezených zbraní. V tabulce vidíme, že k útoku pachatelé kombinují i několik forem útoků, čímž si zajišťují ještě větší počty obětí. Dostáváme se k nejčastějšímu motivu teroristických útoků, jež se udály na území Evropské unie. Vidíme, že u všech šesti největších útocích hrál hlavní roli náboženský radikalismus. A u všech se jedná o islámský radikalismus, jenž se označuje slovem „džihád“, který pro muslimy znamená povinnost islám šířit. Těmito útoky se teroristé snažili reagovat na jednání jednotlivých politik. Ve většině útoků tak po dané vládě teroristé požadovali, aby stáhla své vojenské síly ze země, kde teroristická skupina působí, nebo vydala již zajaté členy jejich skupiny. Teroristé byli členy rozsáhlé teroristické sítě al-Káida nebo v současnosti největší teroristické skupiny Islámský stát. Nejvíce mrtvých si vyžádaly útoky v Madridu, které se udály 11. března 2004 a během nichž zahynulo 191 lidí. Druhým největším útokem byla série několika útoků v centru Paříže v noci ze 13. na 14. listopad 2015. Během běsnění islámských atentátníků zemřelo v ulicích

57 ZÁVĚR

Na základě popsaných teoretických východisek se práce zaměřuje na zasazení problematiky terorismus do prostředí současného globálního vývoje a na podrobnější analýzu teroristických útoků, které v posledních šestnácti letech zužovaly Evropskou unii. Tato analýza byla hlavním cílem této závěrečné práce. K analýze byl použit sběr dat, která byla k dispozici na internetových či rozhlasových portálech. Data byla v rámci celé analýzy hledána a shromažďována z různých portálů a ne pouze z jednoho, čímž jsem se snažila zamezit jakémukoli subjektivnímu hodnocení, k němuž často v různých zdrojích informací dochází. Analýzou teroristických útoků v Londýně, v Madridu, ve Francii a v Bruselu, bylo jasně vyhodnoceno, že příčinou těchto útoků byl náboženský radikalismu, konkrétně tedy islámský radikalismus. A jak bylo analyzováno, je to v současné době jedna z nejzávažnějších hrozeb, které nám hrozí. Právě islám patří do skupiny nejkontroverznějších náboženství. Ač je to náboženství „nejmladší“, s moderními postupy a současnými společenskými trendy se téměř nikdy neztotožňuje. A to je jeden z důvodů, proč zde k radikalizaci dochází. Je na místě uvést, že rozhodně ne každý muslim, je radikální. K radikalizaci skupin vede tzv. „džihád“, což je termín, který označuje náboženskou povinnost muslimů islám chránit a rozšiřovat. Bohužel zde islám už blíže nespecifikuje, jakými způsoby toho docílit, a tak dává prostor pro vlastní interpretaci. Současná technologická vyspělost a globální sociální sítě radikalizaci nesmírně napomáhají a je tak stále náročnější jí předcházet. Hlavní roli v úspěšném boji proti radikalizaci společenských skupin hrají zpravodajské služby a jejich schopnost spolupracovat na mezinárodní úrovni. Předpokladem pro úspěšný boj proti terorismu, jehož příčinou je právě islámský radikalismu, je kvalitní získávání a výměna informací (v rámci celosvětové spolupráce mezi informačními službami) o jakémkoli pohybu nebo jakékoli činnosti, jež by mohla vést ke spáchání teroristického útoku. Pokud se tyto činnosti nepodaří odhalit včas a k teroristickému útoku dojde, je hlavním cílem všech strategických plánů bezpečnostních složek zajistit takový postup, který bude maximálně eliminovat jeho dopady.

58 Boj proti terorismu v současné době značně stěžuje činnost médií. Hlavním cílem teroristů je vždy svým jednáním zastrašit politické cíle nebo civilisty, v čemž jim média poskytují úrodnou půdu, a to tím, že po jakémkoli útoku vyvolávají ve společnosti vlnu strachu. V souvislosti s tímto se můžeme setkat s moderním pojmem „psychologická válka“. A o válce tady opravdu mluvit můžeme. Nejedná se sice o žádné krveprolití, ale o souboje mezi zdroji poskytující informace, které se snaží prosadit své partikulární zájmy pomocí propagandy a argumentačních klamů. Za útoky v Evropské unii stály teroristické organizace al-Káida a Islámský stát, jenž je v současnosti největší teroristickou organizací s velmi rozsáhlou působností nejen na území Evropy, ale po celém světě. Vzhledem k faktu, že současné snahy evropských politik o potlačení Islámského státu na území Blízkého východu jsou úspěšné, můžeme očekávat na evropském území další jeho útoky jako „odvetu“. Pokud se zaměříme na činnost islamistických buněk na území ČR, zjistíme, že Česká republika zatím nebyla terčem žádného teroristického útoku, za kterým by tyto buňky stály. Pro teroristy plní území ČR spíše logistickou funkci. Nicméně i přesto musí být Česká republika na podobný útok připravena.

59 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ INFORMACÍ

Literatura

kniha (papírová) BRZYBOHATÝ, Marian, 2005. Terorismus I., Praha, Police History. 11s., ISBN 978-80-902670-1-7

EICHLER, Jan, 2010. Terorismus a války v době globalizace, Praha, Ka-rolinum, 2. dopl. vyd., 145s., ISBN 978-80-246-1790-9

CHMELÍK, Jan, 2001. Extremismus a jeho právní a sociologické aspekty, Praha, Linde, 50, 53, 93s. ISBN 80 7201-265-7

MALACKA M., DAVID V., 2005. Fenomén mezinárodního terorismu, Praha, Linde, 13s. ISBN 8072015249

MAREŠ, Miroslav, 2005. Terorismus v ČR, Brno, Centrum strategických studií, 383 - 384s., ISBN 80-903333-8-9

PIKNA, Bohumil, 2007. Vnitřní bezpečnost a veřejný pořádek v evropském právu: (oblast policejní a justiční spolupráce), Praha, Linde, 2007, 239-240s., ISBN 978-807-2016-860

PIKNA, Bohumil, 2006. Mezinárodní terorismus a bezpečnost Evropské unie, Praha, Linde, 213s.,223s., 240s., ISBN 10: 80-7201-615-6

PIKNA, Bohumil, 2002. Evropská unie – vnitřní a vnější bezpečnost a ochrana základních práv, Praha, Linde, 213s., 225-226s., ISBN 8072013831

SOULEIMANOV, E.,BELFER, M. 2011. Terorismus: pokus o porozumění, Praha, Slon, 67s., ISBN 978-80-7419-038-4

kniha elektronická DENNING, D. E., Activism, Hacktivism, and Cyberterrorism: The Internet as a Tool for Influencing Foreign Policy. [online]. Nautilus Institute, 1999 [cit. 13. 4. 2017]. Dostupné z: http://nautilus.org/global-problem-solving/activism-hacktivism-and- cyberterrorism-the-internet-as-a-tool-for-influencing-foreign-policy-2/

60 ZAKHARCHENKO, Anna, The EU and U.S Strategies against Terrorism and Proliferation of WMD, [online]. George C. Marshall European Center for Security Studies, 2007 [cit. 13. 3. 2017]. Dostupné z: ADA478861

LEHR, P., The 7 July London Bombings: Islamic Extremism Strikes Again. [online]. Real Instituto Elcano, 2005 [cit. 4. 4. 2017]. Dostupné z: http://www.realinstitutoelcano.org/

Internetové zdroje příspěvky na webových stránkách

RAJKOVIČ, Ondřej. Sebevražedné útoky: Taktický prvek. In: Armadninoviny.cz [online]. 24.1.2014 [cit. 5.4.2017]. Dostupné z: http://www.armadninoviny.cz/sebevrazedne-utoky-takticky-prvek.html

webové stránky

2015 Charlie Hebdo Attacks Fast Facts, [online]. CNN.com, ©2016. Poslední změna: 22.12. 2016, [cit. 16.4.2017]. Dostupné z: http://edition.cnn.com/2015/01/21/europe/2015-paris-terror-attacks-fast-facts/

BREAKING: Guns Used in Paris Terrorist Attacks May Have Come from Phoenix, Arizona [online]. The Truth About Guns, ©2016. [cit. 17.4.2017] Poslední změna: 29.6. 2016 Dostupné z: http://www.thetruthaboutguns.com/2016/06/foghorn/breaking-guns-used-paris- terrorist-attacks-came-phoenix-arizona/

Brussels attacks: Timeline of the events in the Belgian capital [online]. MSNBC, ©2017. [cit. 13.4. 2017]. Dostupné z: http://www.msnbc.com/msnbc/brussels-attacks- timeline-the-events-the-belgian-capital/

61 https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/experti-teroriste-povazuji-zadrzeni- abdeslama-za-provokaci-p/r~44ff9882f04b11e59e52002590604f2e

Grafika: Vrazi a jejich oběti. Kdo útočil v paříži a komu vzal život ©2017, [cit. 2.3.2017]. Aktuálně.cz, ©1999-2017, Dostupné z: https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/grafika-utoky-v-parizi-profily-utocniku-a- jejichobeti/r~140f05948c7011e58c6b0025900fea04/

K útoku v Nice se přihlásil Islámský stát. Policie zadržela čtyři lidi, nejasnosti stále zůstávají [online]. Aktuálně, 1999 – 2017 © [cit. 21.4.2017]. Dostupné z: https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/k-utoku-v-nice-se-prihlasil-islamsky-stat- francie-napojeni/

Krizový management teroristických útoků v Londýně ze 7. července 2005 [online]. Securityoutlines, ©2017. [cit. 4.4.2017]. Dostupné z: http://www.securityoutlines.cz/krizovy-management-teroristickych-utoku-v- londyne-ze-7-cervence-2005/

Non Charlie Hebdo n´est pas raciste, [online]. Le Monde France, ©2017, [cit. 16.4.2017]. Dostupné z: http://www.lemonde.fr/idees/article/2013/11/20/non-charlie-hebdo- n-est-pas-raciste_3516646_3232.html

Počet obětí teroristického útoku v Bruselu stoupl na 35. Čtyři lidé zemřeli v nemocnici [online]. Le Monde France, ©2017, [cit. 2.3.2017]. Poslední změna: 28.3. 2016, Dostupné z: http://zahranicni.ihned.cz/evropa-slovensko/c1-65223960-bilance- obeti-teroristickeho-utoku-v-bruselu-stoupla-na-35-dalsi-ctyri-lide-podlehli- zranenim-v-nemocnici

Série teroristických útoků v Paříži. Desítky mrtvých, diváci jako rukojmí, Hollande evakuován, [online]. Le Monde France, ©2017, [cit. 2.3.2017]. Aktuálně.cz, ©1999-2017, Poslední změna: 13.11. 2015, Dostupné z: https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/serie-teroristickych-utoku-v-parizi-osmnact- mrtvych-a-rukojm/r~32dbadcc8a5111e5b3730025900fea04/

Teror v Paříži má téměř 130 obětí, svět Francii vyjadřuje solidaritu [online]. Reflex, © 2001 – 2017, Dostupné z: http://www.reflex.cz/clanek/zpravy/67449/teror-v- parizi-ma-temer-130-obeti-svet-francii-vyjadruje-solidaritu.html

Timeline: What happened in Paris attacks, [online]. CNN.com, ©2017. [cit. 2.3.2017, 18.3. 2017]. Poslední změna: 15.11. 2015, Dostupné z: http://edition.cnn.com/2015/11/14/world/what-happened-in-paris-attacks- timeline/

63 Typologie terorismu [online]. Ministerstvo vnitra České republiky – Odbor bezpečnostní politiky, ©2017. Poslední změna 9.6. 2009 [cit. 5.4.2017]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/typologie- terorismu.aspx?q=Y2hudW09Mw%3d%3d

Kvalifikační práce

RÝŽ, Ondřej, 2006. Terorismus. Brno. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Fakulta právnická. Katedra trestního práva. s.11

SHABU, Martin, 2008. Globální teroristické sítě – Komparace útoků al-Káidy v New Yorku, Madridu a Londýně v první dekádě 21. století, Praha. Diplomová práce. Karlova univerzita. Fakulta filozofická. Katedra politologie. s. 35,53

64 SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK

Obrázek 1: Fáze teroristického útoku

Obrázek 2: Strategie EU při potlačování terorismu

Obrázek 3: Schéma výbuchů ve městě Madrid

Obrázek 4: Schéma výbuchů sebevražedných atentátníků v Londýně

Obrázek 5: Pohyb atentátníků z Paříže

Obrázek 6: Schéma teroristických útoků v centru Paříže

Obrázek 7: Schéma výbuchů v Bruselu

Tabulka 1: Vyhodnocení analýzy teroristických útoků

65 Záznam o bakalářské práci

Jméno a příjmení bakaláře: Denisa Kaššayová

Název práce CZ: Analýza teroristických útoků provedených na území EU od počátku 21. století

Název práce EN: Analysis of terrorist attacks committed in the EU since the

beginning of the 21st century

Studijní program: Bezpečnostní management v regionech Rok obhajoby: 2017 Počet stran/Počet příloh: 65/0 Vedoucí práce: Ing. Ján Káčer, Ph.D.

Anotace CZ: Bakalářská práce se zabývá problematikou teroristických útoků, které byly spáchány na území států Evropské unie za posledních 16 let. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části jsou vysvětlena základní teoretická východiska, jež napomáhají k vypracování části praktické. V závěru teoretické části jsou popsány cíle a metodika pro vypracování praktické části. Praktickou část bakalářské práce tvoří analýza šesti největších teroristických útoků, jimž čelila Evropská unie od počátku 21. století. Analýza se zaměřuje na průběh útoku, pachatele útoku, motiv útoku, formu útoku a počet obětí útoku.

Anotace EN: The thesis analyzes terrorist attacks executed in the European Union in the past 16 years. It is divided into two parts – theoretical and practical. In the theoretical part thesis provides and explains basics for the practical part.. At the end of the first part there are goals and methods of the practical part.

The practical part of the thesis consists of analyzes of the six biggest terrorist attacks the European Union has faced since the beginning of the 21st century. The analysis is made of a process, an attacker, a motive, a form and a number of victims.

Klíčová slova CZ: terorismus, teroristický útok, teroristé, extremismus, hrozba, bezpečnost, protiterorismus

Klíčová slova EN: terrorism, terrorist attack, terrorist, extremism, threat, safety, anti-terrorism

Místo uložení: Vysoká škola regionálního rozvoje, Žalanského 68/54, Praha 6

Signatura: