Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko-správní

Vliv bezpečnosti vybraných regionů na cestovní ruch

Bakalářská práce

2021 Kateřina Šmahová

PROHLÁŠENÍ

Prohlašuji:

Práci s názvem Vliv bezpečnosti vybraných regionů na cestovní ruch jsem vypracovala samostatně. Veškeré literární prameny a informace, které jsem v práci využila, jsou uvedeny v seznamu použité literatury.

Byla jsem seznámena s tím, že se na moji práci vztahují práva a povinnosti vyplývající ze zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zejména se skutečností, že Univerzita Pardubice má právo na uzavření licenční smlouvy o užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona, a s tím, že pokud dojde k užití této práce mnou nebo bude poskytnuta licence o užití jinému subjektu, je Univerzita Pardubice oprávněna ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, které na vytvoření díla vynaložila, a to podle okolností až do jejich skutečné výše.

Beru na vědomí, že v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, a směrnicí Univerzity Pardubice č. 7/2019 Pravidla pro odevzdávání, zveřejňování a formální úpravu závěrečných prací, ve znění pozdějších dodatků, bude práce zveřejněna prostřednictvím Digitální knihovny Univerzity Pardubice.

V Pardubicích dne 29. 4. 2021

Kateřina Šmahová v. r.

PODĚKOVÁNÍ: Touto cestou bych ráda poděkovala svému vedoucímu Ing. Martinu Maštálkovi, Ph.D. za jeho neustálý dohled, připomínky a strávený čas, který mi při psaní bakalářské práce věnoval. Dále bych chtěla poděkovat své rodině a přátelům za podporu a pomoc, kterou mi během studia poskytli.

ANOTACE Tato bakalářská práce se zaměřuje na dopady zvýšených bezpečnostních hrozeb na cestovní ruch ve zvolených regionech. První část práce se orientuje na popis regionů, bezpečnosti a turismu. V druhé části jsou rozebrány významné teroristické útoky provedené na území Evropy po roce 2000 a jejich následky na turismus. Na základě získaných informací a dat je zhotovena analýza, která jednotlivé dopady teroristických ataků na cestovní ruch ve vybraných regionech rozebírá a vyhodnocuje.

KLÍČOVÁ SLOVA bezpečnost, cestovní ruch, region, Evropa, terorismus, útok

TITLE The influence of safety of selected regions on tourism

ANNOTATION This bachelor thesis focuses on the impacts of increased security threats on tourism in selected regions. The first part of the work focuses on the description of regions, security and tourism. The second part deals with the significant terrorist attacks committed in Europe after a year 2000 and their consequences for tourism. Based on the obtained information and data is performed an analysis which individual impacts of terrorist attacks on tourism analyzes and evaluates.

KEYWORDS safety, tourism, region, Europe, terrorism, attack

OBSAH

ÚVOD ...... 11 1 ZÁKLADNÍ VYMEZENÍ REGIONŮ...... 12 1.1 REGION ...... 12 1.2 NUTS ...... 13 2 REGIONÁLNÍ ROZVOJ A REGIONÁLNÍ POLITIKA ...... 14 2.1 REGIONÁLNÍ ROZVOJ...... 14 2.2 REGIONÁLNÍ POLITIKA ...... 15 2.3 NÁSTROJE REGIONÁLNÍ POLITIKY ...... 16 2.3.1 Strategické plánování ...... 16 2.3.2 Územní plánování ...... 17 2.4 NÁSTROJE REGIONÁLNÍ POLITIKY EU ...... 18 2.5 POJETÍ SOUČASNÉ REGIONÁLNÍ POLITIKY ...... 19 2.5.1 Soudobá státní a regionální politika a její nástroje pro cestovní ruch ...... 19 3 CESTOVNÍ RUCH...... 21 3.1 ZÁKLADNÍ VYMEZENÍ A DEFINICE CESTOVNÍHO RUCHU ...... 21 3.1.1 Subjekt cestovního ruchu ...... 21 3.1.2 Objekt cestovního ruchu ...... 22 3.2 TYPOLOGIE CESTOVNÍHO RUCHU ...... 22 3.2.1 Formy cestovního ruchu ...... 22 3.2.2 Druhy cestovního ruchu ...... 23 3.3 SLUŽBY CESTOVNÍHO RUCHU ...... 24 3.4 DOPRAVA ...... 25 3.4.1 Letecká doprava ...... 25 3.4.2 Silniční doprava ...... 26 3.4.3 Železniční doprava ...... 26 3.4.4 Lodní doprava ...... 26 3.5 MEZINÁRODNÍ CESTOVNÍ RUCH ...... 26 4 BEZPEČNOST ...... 28 4.1 OBJEKTIVNÍ FAKTORY BEZPEČNOSTI ...... 28 4.2 SUBJEKTIVNÍ FAKTORY BEZPEČNOSTI ...... 29 4.3 TYPY BEZPEČNOSTI ...... 29 4.3.1 Národní bezpečnost ...... 29 4.3.2 Vnitřní bezpečnost ...... 29 4.3.3 Vnější bezpečnost ...... 30 4.4 HROZBA VERSUS RIZIKO ...... 30 4.5 BEZPEČNOSTNÍ HROZBY ...... 32 4.5.1 Nestabilita a regionální konflikty v euroatlantickém prostoru a okolí ...... 32 4.5.2 Terorismus ...... 32 4.5.3 Oslabování mechanismu kooperativní bezpečnosti i politických a mezinárodněprávních závazků v oblasti bezpečnosti ...... 34 4.5.4 Šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů ...... 34 4.5.5 Kybernetické útoky ...... 34 4.5.6 Extremismus a nárůst interetnického a sociálního napětí ...... 34 4.5.7 Negativní aspekty mezinárodní migrace ...... 35 4.5.8 Organizovaný zločin...... 35 4.5.9 Ohrožení funkčnosti kritické infrastruktury ...... 35 4.5.10 Přerušení dodávek strategických surovin nebo energie ...... 35 4.5.11 Pohromy přírodního a antropogenního původu a jiné mimořádné události ...... 36

5 ANALÝZA DOPADŮ BEZPEČNOSTNÍCH HROZEB NA CESTOVNÍ RUCH .. 37 5.1 METODIKA VÝZKUMU ...... 37 5.2 VÝZNAMNÉ TERORISTICKÉ ÚTOKY V EVROPĚ ...... 38 5.2.1 Madrid 2004 ...... 38 5.2.2 Londýn 2005 ...... 44 5.2.3 Paříž 2015 ...... 48 5.2.4 Brusel 2016 ...... 54 5.3 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ A VYHODNOCENÍ SITUACE ...... 58 ZÁVĚR ...... 62 POUŽITÁ LITERATURA ...... 63

SEZNAM ILUSTRACÍ A TABULEK

Obrázek 1: Vztah regionálního rozvoje a regionální politiky ...... 15 Obrázek 2: Struktura cestujících dle závěrů mezinárodní konference o statistice CR ...... 22 Obrázek 3: Rozdělení služeb cestovního ruchu ...... 24 Obrázek 4: Struktura přepravy cestujících ...... 25 Obrázek 5: Stupeň teroristických hrozeb pro Česko ...... 33 Obrázek 6: Nejhorší teroristické útoky z hlediska úmrtí v Evropě v letech 1980-2020 ...... 38 Obrázek 7: Mapa s místy výbuchů ...... 39 Obrázek 8: Taška se střelivem ...... 40 Obrázek 9: Noci strávené v turistických ubytovacích zařízeních v roce 2019 ...... 41 Obrázek 10: Počet přenocování ve Španělsku – 1 a více nocí (v mil.) ...... 42 Obrázek 11: Struktura přepravy cestujících letecké dopravy ve Španělsku (v mil.) ...... 42 Obrázek 12: Letecká doprava cestujících v regionu NUTS 2 – Madrid (v tis.) ...... 43 Obrázek 13: Objem osobní dopravy Madridu v poměru k HDP ...... 44 Obrázek 14: Mapa explozí v centru Londýna ...... 45 Obrázek 15: Počet přenocování ve Spojeném království – 1 a více nocí (v mil.) ...... 46 Obrázek 16: Struktura přepravy cestujících letecké dopravy ve Velké Británii (v mil.) ...... 47 Obrázek 17: Letecká doprava cestujících v regionu NUTS 2 – Londýn (v tis.) ...... 47 Obrázek 18: Objem osobní dopravy Londýna v poměru k HDP ...... 48 Obrázek 19: Mapa s útoky v centru Paříže ...... 50 Obrázek 20: Počet přenocování ve Francii – 1 a více nocí (v mil.) ...... 51 Obrázek 21: Struktura přepravy cestujících letecké dopravy ve Francii (v mil.) ...... 52 Obrázek 22: Letecká doprava cestujících v regionu NUTS 2 – Paříž (v tis.) ...... 52 Obrázek 23: Objem osobní dopravy Paříže v poměru k HDP ...... 53 Obrázek 24: Mapa výbuchů v Bruselu ...... 54 Obrázek 25: Počet přenocování v Belgii – 1 a více nocí ...... 56 Obrázek 26: Struktura přepravy cestujících letecké dopravy ve Belgii (v mil.) ...... 56 Obrázek 27: Letecká doprava cestujících v regionu NUTS 2 – Brusel (v tis.) ...... 57 Obrázek 28: Objem osobní dopravy Bruselu v poměru k HDP ...... 57 Obrázek 29: Počet obětí v metropolích zasažených terorismem ...... 60

Tabulka 1: Minimální a maximální počty obyvatel pro uvedené NUTS ...... 13 Tabulka 2: Rozdělení NUTS pro Českou republiku ...... 13 Tabulka 3: Přehled a komparace jednotlivých teroristických útoků ...... 59

SEZNAM ZKRATEK A ZNAČEK BBC British Broadcasting Corporation (rozhlasová a televizní společnost) CR Cestovní ruch ČR Česká republika ČSÚ Český statistický úřad ETA Euskadi Ta Askatasuna (Baskicko a jeho svoboda) EU Evropská unie FTSE Financial Times Stock Exchange HMTD Hexamethylentriperoxodiamin LAS London Ambulance Service MV ČR Ministerstvo vnitra České republiky MZV ČR Ministerstvo zahraničních věcí České republiky např. například NATO North Atlantic Treaty Organization (Severoatlantická aliance) NUTS La Nomenclature des Unités Territoriales Statistiques (Nomenklatura územních statistických jednotek) OSN Organizace spojených národů Sb. Sbírka zákonů TATP Triaceton triperoxid tzv. takzvaný UNWTO UN World Tourism Organization (Světová organizace cestovního ruchu) ZZS Zdravotnická záchranná služba

ÚVOD

Cestování se v posledních letech stalo takřka běžnou součástí dnešního života. Bohužel s turismem jsou spojena i možná ohrožení. Potenciální hrozby přicházejí velmi rychle, nečekaně a je prakticky nemožné se na ně v některých případech připravit. Pojem bezpečnost i cestovní ruch spolu široce souvisí. Jde o velice rozsáhlá odvětví, která jsou dynamická a ustavičně se vyvíjejí. Cílem této práce je vyhodnotit dopady bezpečnostních hrozeb ve vybraných regionech s ohledem na cestovní ruch.

Práce je rozdělena do dvou hlavních částí, a to na teoretickou a praktickou. Z hlediska struktury teoretické části lze v úvodu najít vymezení pro oblast regionu a dělení na jednotlivá statistická území NUTS. Následně zde není opomenuta ani charakteristika regionálního rozvoje a regionální politiky s jejími nástroji pro turismus. Druhá kapitola pojímá o cestovním ruchu. Je zde možno nalézt definice, popis mezinárodního cestovního ruchu a pohled na dělení služeb, např. ubytovacích i dopravních. V následující části je detailně líčena bezpečnost. Ta je zde rozebrána na národní, vnitřní a vnější. Nechybí ani výčet několika bezpečnostních hrozeb plynoucích z Bezpečnostní strategie ČR 2015.

Na základě tohoto vymezení je praktické části věnována pouze jedna zvolená hrozba, a to terorismus. V tomto případě jde o zasažená místa Evropské unie po roce 2000. Konkrétně byla vybrána hlavní města čtyř států, tedy Španělska, Velké Británie, Francie a Belgie. Nejdříve je území krátce obecně představeno. Dále následuje podrobný popis provedeného útoku s mapovými rozbory, díky kterému jsou objasněny následky vyplývající z celé události. Nakonec je zde situována analýza z dostupných statistických dat, která je zhotovena ve vztahu k turismu. Závěr nabízí stručnější a detailnější přehled a porovnání jednotlivých teroristických útoků s vysvětlením, zda měly atentáty pro danou zemi nějaký dopad či nikoliv.

11 1 ZÁKLADNÍ VYMEZENÍ REGIONŮ

1.1 Region

Pojem region lze vyložit hned několika způsoby. Následující rozřazení nasvědčuje, že je to velmi rozsáhlý pojem, který tedy nelze jednoznačně formulovat. Jedna z nejzákladnějších a nejobecnějších hypotéz by mohla znít například takto: „V nejobecnějším pojetí považujeme za region jakýkoliv územní celek, který je podle jednoho či více znaků (kritérií) vyčlenitelný z širšího území, jenž je pomocí těchto znaků vymezován pro konkrétní účel (ekonomické zájmy, vytváření informačních systémů, administrace), či jemuž v uspořádání území přísluší konkrétní funkce. V tomto smyslu se region uplatní i jako alternativa k termínům lokalita, okrsek a dalším, označujícím v zásadě již dále nedělené územní jednotky.“ (Lacina, 2007, s. 6)

Nutné je také poukázat na znění ze zákona, kdy se regionem rozumí: „územní celek, vymezený územními obvody krajů a obcí, jehož rozvoj může být podporován podle tohoto zákona.“ (Zákon č. 248/2000 Sb.)

Skokan (2003) za region považuje: „území s definovanými prvky, v němž existuje specifická funkční a související infrastruktura a prosazuje se společný zájem na rozvoji regionu a na zlepšení blahobytu občanů.“ (Stejskal, Kovárník, 2009, s. 20)

Maier a Tödtling (1997) zase říkají, že: „region může být subnárodním celkem – část jednoho státu nebo jednoho národního hospodářství oddělená od ostatních oblastí formálními hranicemi a obvykle s nimi spojená ekonomickými bariérami.“ (Stejskal, Kovárník, 2009, s. 20)

Za další podstatnou vlastnost by se dala označit struktura regionu. Ta se dělí na dvě skupiny, a to na homogenní a nehomogenní regiony. Za homogenní lze označit regiony se stejnorodými vlastnostmi, ty jsou nejčastěji spojovány s fyzickou geografií, mezi které patří např. klimatické nebo morfologické regiony. Nehomogenní se naopak projevují různorodostí. Jsou typické pro svou funkční jednotnost. Patří sem hlavně socioekonomické regiony (např. mobilita obyvatelstva a zboží, doprava apod.). (Úvod do regionálních věd a veřejné správy, 2008, s. 63-64)

12 1.2 NUTS

NUTS, nebo též nomenklatura statistických oblastí (La Nomenclature des Unités Territoriales Statistiques), jsou Eurostatem1 takzvaně vytvořené statistické územní jednotky. Slouží pro sběr, rozvoj a srovnávání ekonomických ukazatelů v členských zemích Evropské unie (dále jen „EU“), k monitorování a hodnocení regionální politiky na základě ekonomických a sociálních analýz. (Ústavní zákon č. 347/1997 Sb.)

Jedná se celkem o pět úrovní. V tabulce č. 1 lze vidět první tři úrovně (NUTS 1, NUTS 2, NUTS 3) s omezenými hranicemi počtu obyvatel.

Tabulka 1: Minimální a maximální počty obyvatel pro uvedené NUTS

Úroveň Minimum Maximum

NUTS 1 3 000 000 7 000 000

NUTS 2 800 000 3 000 000

NUTS 3 150 000 800 000

Zdroj: vlastní zpracování dle Eurostat (2020)

Tabulka č. 2 vymezuje úrovně doplněné o další dvě území, takzvané místní samosprávné jednotky LAU (Local Administrative Unit), což jsou nižší úrovně, které zahrnují okresy a obce.

Tabulka 2: Rozdělení NUTS pro Českou republiku

Statistická jednotka Česká republika (počet) Úroveň Název

NUTS 0 stát 1 NUTS 1 území celé ČR 1 NUTS 2 regiony soudržnosti 8 NUTS 3 kraj 14 LAU 1 okres 77 LAU 2 obec 6 253 Zdroj: vlastní zpracování dle Krejčí a kol. (2010); ČSÚ (2020)

1 Statistický úřad Evropské unie 13 2 REGIONÁLNÍ ROZVOJ A REGIONÁLNÍ POLITIKA

Regionální rozvoj a regionální politika jsou pojmy, které se navzájem prolínají. Pro pochopení je třeba nastínit jejich rozdíl.

2.1 Regionální rozvoj

Směr, který předcházel regionálnímu rozvoji se nazývá regionalismus, jehož vznik se datuje na počátku 20. století. Primárním záměrem bylo zkoumat individualitu jednotlivých území a nalezení prostředků k jeho vývoji. Více do povědomí však přišel ve 30. letech 20. století, kdy usiloval o reakci na tehdejší události a jevy, které měly důsledek téměř po celém světě (konec 1. světové války, hospodářská krize apod.). Na začátku 50. let 20. století zde byla tzv. regionální věda, o kterou se zasloužil Walter Isard, který tvrdí, že se „zaobírá prostorovými jevy a vztahy mezi nimi.“ (Krejčí a kol., 2010, s. 6-7)

V současné době se mluví o tzv. neoregionalismu, jehož význam se týká „aktivace obyvatel na základě jejich vlastní iniciativy.“ Vyznačuje se tím, že k vyšším hierarchickým strukturám, státu nebo společenství, jsou vytvářeny regionální úrovně správy, eventuelně jsou posilovány jejich pravomoci již existujícími regionálními samosprávami. (Krejčí a kol. 2010, s. 8)

Z hlediska teoretického smýšlení se dnešnímu pojmu regionálního rozvoje rozumí „celkový růst socioekonomického potenciálu a úrovně regionu, aktivace vyžití místního rozvojového potenciálu, zvyšování konkurenceschopnosti apod.“ Z hlediska praktického jde o „cílenou, strategicky zaměřenou a koordinovanou snahu místních aktérů, orientovanou na zlepšení místní sociální, ekonomické a environmentální úrovně a celkové kvality života místních obyvatel.“ (Stejskal, Kovárník, 2009, s. 26-27)

Další definice pojímá o „komplexu procesů, které probíhají uvnitř regionů a které se týkají pozitivních ekonomických, sociálních, environmentálních a jiných proměn regionu.“ (Strategie regionálního rozvoje ČR 2014-2020, s. 137)

Na regionální rozvoj se dá nahlížet ze dvou pohledů, a to buď z akademického, nebo praktického. Akademický postoj lze definovat jako „aplikaci dílčích vědeckých disciplín, jejímž cílem je hledání zákonitostí v regionálním rozvoji a hledání nástrojů k jeho ovlivnění.“ Praktický postoj vymezuje „schopnost vyššího vyžívání a zvyšování potenciálu daného prostoru, a to v důsledku prostorové optimalizace socioekonomických aktivit a využití přírodních zdrojů.“ Oba postoje na sebe navzájem působí. (Krejčí a kol., 2010, s. 9). Vzájemný vliv lze vidět v obrázku 1.

14

Obrázek 1: Vztah regionálního rozvoje a regionální politiky Zdroj: Wokoun a kol., (2008)

Mezi jednotlivými regiony samozřejmě určitým způsobem i časem vznikají rozdíly, které lze dělit na dvě kategorie, a to na vnitřní a vnější.

Vnitřní důsledky, jak už název napovídá, pramení zevnitř regionu, od účastníků v konkrétním území. Jedná se především o zvyky, chování, motivaci a využívání jejich schopností. (Krejčí a kol., 2010, s. 10)

Vnější důsledky s sebou nesou jakýsi vliv odlišného prostředí a společenských podmínek, jak fyzicko-geografických, tak i socio-ekonomických. Hlavní zásluhou, zvláště socio- ekonomických procesů je, že vedou k neustálému vzniku rozdílů a jejich náhlému zrychlování. Akumulace majetku, jeho předávání a rozmnožování je považováno za ty nejhlavnější příčiny. (Krejčí a kol., 2010, s. 10)

2.2 Regionální politika

Stejně jako regionální rozvoj, tak i regionální politika má několik vymezení. Následující definice ji vnímají jako cílevědomou činnost, která slouží k zajištění ekonomického růstu. Na základě ní je možné pozorovat, že se určitým způsobem vyvíjí. Stejskal a Kovárník (2009, s. 12-15) uvádějí ty nejpodstatnější.

Podle Vanhovena, Klaassena (1987) by měla regionální politika mířit k ekonomickému růstu a zlepšení sociálního rozdělení ekonomických výsledků za pomocí veřejných zásahů, kvůli kterým se může dosáhnout lepšího geografického rozmístění ekonomických aktivit.

Adamčík (1998) zase říká, že „regionální politika představuje všechny veřejné přímé i nepřímé intervence státu, regionu, obcí a měst, vedoucí k lepšímu prostorovému rozdělení ekonomických i mimoekonomických činností.“

Dle Žáka (2002) jde o „soubor cílů, opatření a nástrojů vedoucích ke snižování příliš velkých rozdílů v socioekonomické úrovni jednotlivých regionů.“

Konkurenceschopnost, lidské zdroje, infrastruktura či životní prostředí jsou jedny z priorit v oblasti rozvoje, které se soustředí na priority politiky soudržnosti EU. 15 Regionální politika EU: „se zaměřuje na podporu celkového harmonického rozvoje regionů v EU. Má podporovat harmonický, vyvážený a udržitelný rozvoj ekonomických činností, vysokou úroveň zaměstnanosti, rovnost mezi muži a ženami a vysokou úroveň ochrany a zlepšování životního prostředí.“ (Žítek, Klímová, 2008, s. 45)

Aby byly naplněny cíle regionální politiky, je zapotřebí využít nástroje ekonomického rozvoje. Cíle by měly pramenit z aktuálních potřeb a regionálních problémů. Nástroje je nutno užívat opatrně, s mírou a rozvahou. Není přijatelné je aplikovat pouze na hospodářsky zasažené nebo zastaralé regiony. Měly by být uplatněny v souladu se strategickými a územními plány. Mezi dva základní nástroje podle Stejskala a Kovárníka (2009, s. 82-85) patří:

- makroekonomické – zde se využívají nástroje protekcionismu, monetární politiky a fiskální politiky, kde je například u podporovaných regionů důležitá nízká sazba daní v právě podporovaných regionech,

- mikroekonomické – zde se používají nástroje realokace pracovních sil a realokace kapitálu, které určují prostorové umístění ekonomických subjektů.

2.3 Nástroje regionální politiky

2.3.1 Strategické plánování

Obecně ho lze považovat za nástroj, který slouží pro rozvoj jakýchkoli organizací, podniků, institucí či měst. Snaží se systematicky propracovat k lepším změnám za pomocí analýz a přesných kroků v dlouhodobějším časovém horizontu. K tomu slouží tzv. strategický plán, který by se měl obsahovat následující kritéria (Šilhánková, 2007, s. 72-73):

• dlouhodobost – plánování v horizontu 20 let, ojediněle 10–15 let;

• systematičnost – systematicky pozorovat důležitá odvětví a obory, které na budoucí rozvoj mohou mít vliv;

• selektivnost – výběr těch nejhlavnějších cílů, na které je potřeba se zaměřit a ty pak následně řešit;

• provázanost – dílčí kroky je nezbytné důkladně hodnotit na základě jejich vnitřní spojitosti;

• soustavnost – spočívá v pravidelném upravování, prověřování a doplňování údajů v dokumentu;

16 • otevřenost – jedná se o otevřenost k novým podnětům ve fázi procesu i vůči veřejnosti na základě podnětů spojených s kritikou;

• reálnost – je nezbytné ji posuzovat na základě finančního a ekonomického hlediska a sociálních podmínek, pokud byl strategický plán dobře vytvořen, lze o něm říci, že všechny uskutečněné změny byly reálně možné a přispěly k lepšímu stavu.

Každý strategický plán by měl být sestaven tak, aby vedl k řešení stávajících problémů a hledal cesty, které povedou k uskutečnění cílů. Měl by být průběžně aktualizován. Aktualizace jsou vykovávány zastupitelstvem, nebo orgánem, který tento plán přijmul a měly by se týkat především základních částí, případně být doplňovány o strategická rozhodnutí. (Šilhánková, 2007, s. 91)

2.3.2 Územní plánování

Do další skupiny lze zařadit územní plánování, jehož dokumenty jsou potřebným základem k plánování ve veřejném sektoru. Územní plánování je především proces, který se věnuje funkčnímu uspořádání a technikám vedoucím k časové a prostorové koordinaci rozvoje.

Šilhánková (2007) uvádí, že „cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích.“

Mezi úkoly územního plánování se zahrnuje především (Zákon č. 183/2006):

- zjišťování a hodnocení přírodního a kulturního stavu území;

- stanovení koncepce rozvoje území se zřetelem na hodnoty a podmínky;

- posuzování a prověřování změn, popřípadě problémy, rizika i přínosy;

- stanovovat architektonické i estetické požadavky a podmínky týkajících se výstavby území;

- vytváření hypotéz k předcházení ekologických a přírodních katastrof;

- formování územních podmínek, které se zabývají odstraňováním dopadů náhlých hospodářských změn;

- utváření předpokladů pro ochranu území před negativními vlivy podle zvláštních právních předpisů;

17 - uplatňování výše zmíněných poznatků a posouzení vlivů územního rozvoje na ucelený vztah územních podmínek pro celistvost společenství obyvatel.

Územní plán rozvíjí cíle a úkoly, vymezuje základní strukturu rozvoje území obce, plošné a prostorové uspořádání, stanovuje zastavitelné plochy určené k zástavbám a podmínky jejich využití.

V územně plánovacích dokumentech a podkladech mají důležitou roli i různí aktéři, kterými jsou tzv. pořizovatel a zpracovatel, dále veřejnost a orgán místní samosprávy. Pořizovatelem je Obecní úřad obce s rozšířenou působností, který zejména pořizuje územně plánovací podklady, územní plán, regulační plán a rozhoduje o změnách v území. Zpracovatelem, který územně plánovací dokumentaci a podklady vypracovává, je fyzická či právnická osoba. Hlavním úkolem veřejnosti je celou fázi projednat. Stavební zákon ji stanovuje tak, že je třeba se seznámit s aktuální dokumentací, popřípadě územně plánovacími podklady. V samotném zájmu pořizovatele nebo schvalujícího orgánu by měl být zájem celý proces veřejnosti vysvětlit, aby se s ním měla možnost co nejvíce ztotožnit. Za orgán místní samosprávy je považováno zastupitelstvo obce a krajské zastupitelstvo, eventuelně zastupitelstvo městské části, které jako poslední do celého plánovacího procesu vchází. Jeho účel spočívá především v rozhodnutí o zpracování územně plánovací dokumentace a následně jeho schvalování. (Šilhánková, 2007, s. 107-108)

2.4 Nástroje regionální politiky EU

Hlavními důvody pro vznik regionální politiky EU byla snaha vytvořit hospodářskou a měnovou unii, kam patří především zavedení společné měny euro. Dále zde byl rozpor řešit závažnost regionálních problémů mezi státy, vyrovnání regionálních dopadů, jako je zemědělská politika a společné vědeckotechnické politiky EU. (Novotná, 2007, s. 81)

Jejím primárním cílem je zajistit srovnatelnou životní úroveň obyvatelům veškerých regionů EU a členských států a se zřetelem na historické, kulturní a geografické odlišnosti snížit rozdíly v hospodářské úrovni regionů. (Novotná, 2007, s. 83)

Mezi základní nástroje lze zařadit (Novotná, 2007, s. 84-92):

- Strukturální fondy

o Evropský fond pro regionální rozvoj

o Evropský sociální fond

- Fond soudržnosti (Kohezní fond)

18 Fond soudržnosti se zabývá podporou velkých projektů v oblasti týkající se dopravy a životního prostředí. Rozdíl v jednotlivých strukturálních fondech tkví v typu podporovaných úředních zásahů. Evropský fond pro regionální rozvoj podporuje investiční a infrastrukturní programy a Evropský sociální fond je určen pro neinvestiční akce (např. zlepšování kvality fungování vzdělávacích systémů, poskytování poradenství apod.). (Novotná, 2007, str. 92)

2.5 Pojetí současné regionální politiky

O současné politice lze mluvit od 70. let 20. století až do dnešního 21. století. (Blažek, Uhlíř, 2011, s. 260-264) uvádějí, že k jejím trendům patří především:

- využití rozvojového potenciálu a místních aktiv (jedná se např. lidský potenciál, kulturní a přírodní dědictví, znalosti); - snaha o snížení rozdílů regionální a celostátní politiky – propojení v konkrétním regionálním kontextu; - pohled na tuto politiku jako na strategicky zaměřenou do budoucna, která má působit preventivně a udržet konkurenceschopnost v ekonomice globální; - zajištění, aby pro vysoce kvalifikované pracovníky byl dostatek dobře placených míst; - klade se větší důraz na strategické plánování, vytváření časových harmonogramů, určování cílů a hodnocení účinnosti monitoringu; - utváření vazeb mezi partnery, networking2 a tvorba platforem; - pomoc vytvářet podmínky pro další rozvoj místních firem (propůjčit prostory, rekvalifikační programy, poradenství apod.), účelem je vytvoření dlouhodobých partnerských vztahů; - zřizování pracovišť orientované na transfer technologií za účelem stimulovat výzkum v regionu, vědeckých a technologických parků s rychlou aplikací na výsledky v praxi.

2.5.1 Soudobá státní a regionální politika a její nástroje pro cestovní ruch

Co se týče České republiky, tak ta pro rozvoj cestovního ruchu (dále jen „CR“), disponuje přírodní, historickou a kulturní kapacitou. Vyskytuje se zde řada památek zapsaných i na seznamu světového dědictví UNESCO. Tato kapacita však není v současnosti využívána. Za příčinou toho stojí nízká kvalita základních a doplňkových služeb kvalifikované pracovní síly i problém spolupráce aktivit uvnitř destinací. (Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014-2020, s. 30)

2 Networking: síťování, propojování sítě vtahů mezi lidmi 19 Koncepce státní politiky pro regionální rozvoj uvádí, že v období 2007-2013 se mezi nástroje a základní priority řadila zejména podpora realizace základní a doprovodné infrastruktury, její zlepšování a rozšiřování. Udržení přírodních oblastí a rekonstrukce kulturně-historických památek. Podpora marketingu v rámci CR a zaměření na organizační strukturu. (Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014-2020, s. 20)

Díky tomu, že se stal CR zásadní oblastí strukturálních fondů EU, získala politika CR určitý finanční obnos. Na základě linie programů podpory a rozpočtových aktivit resortů a krajů byla tak celá politika realizována. Šlo například o regiony soudržnosti, rozpočet CzechTourism, budování cyklistické infrastruktury, na základě životního prostředí o podporu šetrných forem CR, o podporu památek v kulturním dědictví nebo vzdělání a výzkum v oblasti CR. (Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014-2020, s. 21)

Mezi základní cíle vlády je utváření účelných nástrojů, jako je podpora malých a středních podniků, vylepšení infrastruktury CR, řešení strukturálních změn a regionálních disparit. Obecně lze říci, že: „globálním cílem Koncepce je zvýšení konkurenceschopnosti celého odvětví cestovního ruchu na národní i regionální úrovni a udržení jeho ekonomické výkonnosti jako důsledek dosažení rovnováhy mezi ekonomickým, socio-kulturním, environmentálním a regionálním rozvojem.“ (Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014-2020, s. 31)

20 3 CESTOVNÍ RUCH

3.1 Základní vymezení a definice cestovního ruchu

V posledních letech se stal CR doslova neodmyslitelnou součástí a dá se říci, že i určitou samozřejmostí životního stylu. Je vnímán jako mnohostranný, společenský a ekonomický jev, prostřednictvím něhož společnost uspokojuje své potřeby, uskutečňuje své záliby a rozšiřuje tím tak své obzory a pojmy o světě. Nejčastějším záměrem, proč lidé opouštějí svá bydliště je relaxace a poznání nových kultur. Dále to může být z důvodu estetických či adrenalinových zážitků, nebo vykonávání výdělečné činnosti. Díky této rozmanitosti je cestovní ruch i podstatnou součástí ekonomiky. (Ryglová, 2009, s. 9)

Podle Světové organizace CR (World Tourism Organization – UNWTO) „cestovní ruch zahrnuje aktivity osob cestujících do míst či přebývajících v místech, která se nacházejí mimo jejich obvyklé prostředí, a to ne déle než jeden rok, za účelem dovolené, pracovních závazků či z jiných důvodů.“ (Goeldner, Richie, 2014, s. 6)

Další z definic říká, že: „cestovní ruch působí jako důležitý ekonomický nástroj rozvoje lokality nebo regionu s cílem zvýšit životní úroveň místního obyvatelstva v podmínkách udržitelnosti na jedné straně a na druhé straně jako cílové místo účastníka cestovního ruchu.“ (Novácká, 2010, s. 9)

Spletitost tohoto pojmu je následně podtržena spojením objektu se subjektem, ke kterému dochází při uskutečňování CR.

3.1.1 Subjekt cestovního ruchu

Za subjekt lze považovat účastníka CR, kterým je každý, kdo uspokojuje své potřeby formou cestování a pobytem mimo své trvalé bydliště, a to obvykle ve volném čase. Subjekt stojí na straně poptávky a je zároveň i spotřebitelem produktu ve formě CR. Ze statistického hlediska je za účastníka označován výletník, návštěvník či turista. Do tohoto vymezení rovněž spadá stálý obyvatel, nazýván též jako rezident. Tím je osoba, která alespoň šest nepřerušených měsíců žije na jistém místě. V zahraničním CR jde o delší období, a to zpravidla o jeden rok. Výletník obvykle cestuje na dobu delší než je 24 hodin s tím, že v navštíveném působišti stráví noc. Návštěvníkem je ten, kdo se ve lhůtě kratší než šest měsíců, pohybuje v zemi svého trvalého bydliště. O turistu se jedná v případě, když strávil v dané destinaci alespoň jednu noc, a to buď na domácí, nebo zahraniční půdě. (Hesková, 2006, s. 13-14)

21 Na obrázku č. 2 je možno vnímat propojení a zařazení všech rolí z hlediska CR.

Obrázek 2: Struktura cestujících dle závěrů mezinárodní konference o statistice CR Zdroj: Hesková a kol. (2006)

3.1.2 Objekt cestovního ruchu

Objekt CR stojí na straně nabídky. Za objekt je považován jakýkoliv cíl, díky kterému účastník mění své místo pobytu. Jde tedy o určité cílové místo, podnik nebo instituce CR, ať už se jedná o přírodu či kulturu. Zahrnuje ty podniky a instituce, které poskytují návštěvníkům přechodné ubytování, stravování a vykonávání různých rekreačních, kulturních nebo sportovních činností. (Hesková, 2006, s. 15)

3.2 Typologie cestovního ruchu

Do typologie se řadí tzv. druhy a formy CR. O formách se mluví v případě, kdy lidé cestují za určitým účelem. Pro navštívenou oblast mají tzv. motiv. Tam, kde účastníci zvažují různé příčiny či jevy v závislosti na geografických, společenských, ekonomických a jiných podmínkách, mluvíme o druzích CR. (Hesková, 2006, s. 21)

3.2.1 Formy cestovního ruchu

Ryglová (2009, s. 12-13) uvádí čtyři základní:

• Rekreační – tato forma je typická pro chataření a chalupaření. Slouží k relaxaci a odpočinku, je spojená s pobytem v přírodě, kutilstvím, zahrádkařením i se sportovními aktivitami.

22 • Kulturně poznávací – je orientovaná na poznávání historie, kultury zvyklostí a tradic. Pojímá o návštěvách historických míst, kulturních památek.

• Sportovně turistický – zde lze zařadit vykonávání různých sportovních činností a účast na sportovních akcích.

• Léčebný a lázeňský – je zaměřen na léčení v lázeňských zařízeních, zahrnuje zdravotní prevenci, léčbu a relaxaci.

3.2.2 Druhy cestovního ruchu

Druhy CR mají několik vymezení. Ryglová (2009, s. 13-15) je člení dle následujícího dělení: Místa realizace: • Domácí – cestování uvnitř státu bez překračování hranic, • Zahraniční – pohyb lidí mezi hranicemi jednoho či více států, ➢ Aktivní – cizinci cestující do ČR, ➢ Pasivní – čeští turisté vyjíždějí do zahraničí, ➢ Tranzitní – průjezd cestujících přes jiný stát, než do kterého jedou.

Ročního období: • Sezónní – vysoká návštěvnost, hojná nabídka služeb, • Mimosezónní – malá návštěvnost, menší množství služeb.

Délky pobytu: • Krátkodobý – maximální délka pobytu do tří přenocování, • Dlouhodobý – tři a více přenocování.

Počtu účastníků: • Individuální – samostatné cesty, • Kolektivní – cestování rodin a větších skupin lidí.

Zabezpečení cesty: • Organizovaný CR – pobyt i cestu zařizují cestovní kanceláře, • Neorganizovaný CR – cestující si sám zajištuje veškeré služby.

23 3.3 Služby cestovního ruchu

Ryglová, Burian a Vajčnerová (2011, s. 17) uvádějí, že služby pro CR lze rozdělit na následující sektory:

• Sektor ubytovací služby – kam lze zařadit pobyty v hotelích, penzionech, motelech či obytných chalupách;

• Sektor atrakce – kam patří národní parky, botanické zahrady, historická, kulturní a sportovní centra;

• Sektor doprava – letecká, automobilová a autobusová, železniční a lodní doprava a půjčovny vozidel;

• Sektor zprostředkovatelé – zde se řadí cestovní kanceláře, agentury či touroperátoři;

• Sektor organizace – který zahrnuje turistické asociace a regionální centra.

Orieška (2010) člení služby na dodavatelské a zprostředkovatelské. Dále na ostatní služby specializované na infrastrukturu a CR. Následující obrázek č. 3 se vyznačuje daleko rozmanitějším členěním, než bylo předcházející.

Obrázek 3: Rozdělení služeb cestovního ruchu Zdroj: Orieška (2010)

24 3.4 Doprava

Dopravní služby poskytují přepravu cestujících do cílového místa z trvalého bydliště a zpět. Jedná se i o mobilitu v cílovém místě. Doprava a CR se navzájem propojují a jsou tak oboustranným vztahem, na základě kterého se rozvíjí jednotlivé formy dopravy, rekonstrukce a výstavby nových dopravních sítí. (Orieška, 2010, s. 37)

Nejčastěji využívanou dopravou v rámci mezinárodního CR je doprava letecká, a to s 52 %. Na druhém místě se tyčí doprava silniční se 40 %. Se 6 % pak následuje vodní doprava, a na poslední místo se řadí železniční doprava se 2 %. (Hamarneh, 2014, s. 23)

Na následujícím obrázku č. 4 lze vidět rozdělení všech druhů dopravy a jejich vymezení.

Obrázek 4: Struktura přepravy cestujících Zdroj: Goeldner a Richie (2014)

3.4.1 Letecká doprava

Jedná se o nejrychlejší a nejčastější využívanou přepravu osob v CR. Díky své rychlosti a pohodlí je využívána pro větší vzdálenosti. Lze ji rozlišit na pravidelnou a nepravidelnou, dále pak na vnitrostátní a mezinárodní leteckou dopravu. Pravidelná letecká doprava je uskutečňována tzv. na pravidelných linkách, za zveřejněné ceny a podle pravidelného letového řádu. Nepravidelnou leteckou dopravu zajišťují cestovní kanceláře tzv. na objednávku pro různé skupiny účastníků. Vnitrostátní letecká doprava se orientuje jen na přepravu uvnitř hranic daného státu oproti mezinárodní letecké dopravě, která je uskutečňována na trzích více států. Je zajišťována leteckými společnostmi (leteckými dopravci), kteří letadlovou techniku buď pronajímají, nebo vlastní. (Orieška, 2010, s. 54)

25 3.4.2 Silniční doprava

Silniční dopravu tvoří autobusová doprava, individuální doprava osobními automobily a taxislužba. Slouží k přepravě účastníků silničního provozu po pozemních komunikacích. Její výhodou je rychlost, dostupnost a možnost zastavení na základě požadavku cestujících. Mezi nevýhody se může řadit limitovaná přeprava zavazadel nebo také zátěž na krajinu z hlediska ekologie. (Orieška, 2010, s. 78-79)

3.4.3 Železniční doprava

Železniční doprava je díky své hromadnosti, plynulosti a bezpečnosti důležitou součástí rozvoje v cestování. Je poměrně málo závislá na přírodních vlivech. Dělí se, stejně tak jako letecká doprava, na pravidelnou, nepravidelnou, vnitrostátní a mezinárodní osobní dopravu. Některé vagony se pyšní jídelními a lůžkovými vozy, které během přepravy poskytují cestujícím stravovací a ubytovací služby. (Orieška, 2010, s. 40-41)

3.4.4 Lodní doprava

Jde o nejstarší druh dopravy, která slouží k přepravě osob. Lodní doprava je nejvíce rozvinutá a využívaná v přímořských státech. Projevuje se malou přepravní rychlostí a značně omezenou dostupností. Mnohdy se proto využívá pro rekreační plavby spojené s ubytováním a stravováním na lodi. (Orieška, 2010, s. 94)

3.5 Mezinárodní cestovní ruch

Mezinárodní CR, nazýván také jako světový turismus, se vyznačuje mobilitou účastníků mezi státy, při níž dochází k překračování hranic. Je považován za fenomén světové ekonomiky, spotřeby a vzájemného soužití mezi národy.

Pokud tedy nahlížíme na mezinárodní CR jako na fenomén, podle Palatkové (2011, s. 12-25) ho lze dělit do tří rovin v pojetí:

• světové ekonomiky,

• světové spotřeby,

• vzájemného porozumění mezi národy po celém světě.

Hamarneh (2014) ve své publikaci míní, že se mezinárodní CR rozkládá na 5 regionů, 18 subregionů a jednotlivé země. V ukazatelích mezinárodních příjezdů a příjmů

26 z mezinárodního CR tvoří s 50 % největší podíl Evropa. Dále se zhruba 20 %, respektive 30 %, se za Evropou řadí Asie a Pacifik. A nakonec s necelými 20 % lze zařadit Ameriku. Regiony jako jsou Střední východ a Afrika lze označit jako srovnatelné, jejich podíly totiž dosahují řádově jednotek procent. (Hamarneh, 2014, s. 23)

Vlivem změny životního stylu, nových technologií a ekonomických faktorů se poptávka i nabídka služeb a produktů v turismu neustále vyvíjí. Mění se tempo růstu v podobě mezinárodních příjmů a příjezdů. Účastníci mají rozšířenější obzory, jsou zkušenější a požadují výjimečné a alternativní zážitky. Mezinárodní CR je jeden z významných příkladů globalizace. Turista, který cílí do určité destinace je dnes více než kdy jindy ovlivňován bezpečností. (Hamarneh, 2014, s. 46)

27 4 BEZPEČNOST

Pojem bezpečnost je spojen s řadou definic, výkladů a členění. Obecně je bezpečný ten, kdo je mimo rozsah hrozeb nebo je před nimi důvěryhodně chráněn. Následující znění definuje bezpečnost jako: „stav, kdy jsou na efektivní míru omezeny hrozby pro objekt a jeho zájmy a tento objekt je k omezení stávajících i potenciálních hrozeb efektivně vybaven a ochoten při něm spolupracovat.“ (Souček a kol., 2005, s. 12)

Za nejzákladnější vymezení bezpečnosti se však považuje rozdělení na pozitivní a negativní. Jestliže mluvíme o negativním určení bezpečnosti, tak ta se vyznačuje neexistencí či nepřítomností hrozby. Příslušný objekt není zasažen ani strachem ani nebezpečím a je proti případnému útoku zajištěn. U pozitivní bezpečnosti je obvyklé, že se váže přímo na konkrétní věc, stát, obec nebo člověka. Co se bezpečnosti státu z pozitivního hlediska týče, tak ta se zabývá ochranou obyvatelstva, zajištěním obrany území a hodnot k fungování státních institucí. Na druhé straně, v negativním měřítku se jedná o bezpečný stát v případě, kdy není žádné přímé nebo naléhavé hrozbě vystaven. (Eichler, 2009, s. 12)

Bezpečnost je vždy relativní a kompletního zabezpečení nemůže žádný stát na sto procent dosáhnout. Buď je proti hrozbám zaopatřen lépe, anebo hůře. Bezpečnost každého státu stojí na třech hlavních cílech. Prvním je odstranění veškerých hrozeb (vojenských i nevojenských). Dále jde o zabezpečení vnitřního pořádku a pospolitosti a třetí cíl je zaměřen na spravedlnost a bezpečnost občanů. Bezpečnost státu je určena objektivními faktory, které nelze změnit a mezi ty patří především jeho poloha a historie. (Eichler, 2009, s. 13-14)

4.1 Objektivní faktory bezpečnosti

Z hlediska bezpečnosti států se jedná o dlouhodobý faktor, který udává, že čím více je hrozba vzdálená, tím míň je závažná a jsou větší příležitosti, jak ji vzdorovat. Značné rozdíly mezi státy plynou z geografického hlediska. Mimořádně vysokou bezpečností a vzdáleností od hrozeb se mohou pyšnit odlehlé ostrovní státy jako je například Austrálie a Nový Zéland. Na rozdíl třeba od Izraele, jehož poloha je vnímána jako neustále ohrožována. Za významnou roli lze považovat i terén. Eichler (2009) uvádí, že hornaté státy jako je kupříkladu Švýcarsko, které má kolem obtížně překonatelné přírodní hranice, je při obraně značně zvýhodněno. Oproti třeba pobaltským státům, které svým rovinatým charakterem na tom jsou značně hůře. Jako další objektivní faktor lze zmínit dějiny. Zde se jedná o Evropu, kde byly či jsou dlouhodobě nepřátelské nepokoje mezi Francií a Německem, Francií a Velkou Británií nebo Švédska s Dánskem. Díky však integračním procesům se postupně zdařilo zaujatost mezi státy zdolat.

28 Na druhou stranu značný neklid dodnes vede Řecko s Tureckem, a to i přes to, že se nachází ve stejném bezpečnostním seskupení. (Eichler, 2009, s. 14-15)

4.2 Subjektivní faktory bezpečnosti

Subjektivní faktory lze označit také jako bezpečnostní strategii státu, která v sobě zahrnuje tzv. aktivní opatření (např. územní celistvost a politická svrchovanost). Tato opatření lze rozdělit do dvou skupin, a to na vojenská a nevojenská. U nevojenské strategie je kladen důraz hlavně na uzavírání smluv, jak dvoustranných, tak vícestranných, a na dosahování bezpečnostních záruk za účelem členství v aliancích. Oproti tomu vojenská bezpečnostní strategie je více specializovaná na přípravu a výstavbu ozbrojených sil. Na základě vzájemné politiky je stanovena bezpečnostní strategie každého státu. Státy s odlišnými názory a politickým uspořádáním se navzájem považují za hrozbu a přikládají si nepřátelské úmysly. (Eichler, 2009, s. 15)

4.3 Typy bezpečnosti

4.3.1 Národní bezpečnost

Pojem národní bezpečnost je využívána v mnoha jazycích a zemích. Nejčastěji asi v USA, kdy tímto slovem jsou pojmenovány i určité dokumenty (např. National Security Strategy atd.) Samozřejmě i ČR má ekvivalent tohoto slova kde je i státní instituce, která nese název Národní bezpečnostní úřad. Komplexně se jedná o určité společenství lidí, kteří na vymezeném území žijí, sdílejí stejné kulturní hodnoty a mluví stejnou řečí. Je to takový stav, kdy činnost hrozeb vůči státu a kvalitě života občanů neexistuje. Vojenská, zdrojová, environmentální, kulturní a politická bezpečnost je považována za základní oblast národní bezpečnosti. (Mareš in Zeman, 2002, s. 14)

Podle Michaela H. H. Louwa národní bezpečnost: „zahrnuje tradiční obranou politiku a také nevojenské akce státu nutné k zajištění vlastních kapacit, které jsou základní determinantou přežití státu jako politické entity a zachování vlivu, který stát potřebuje jak pro zajištění vnitřních, tak vnějších cílů.“ (Waisová, 2005, s. 7)

4.3.2 Vnitřní bezpečnost

U této bezpečnosti je potřeba slovo „vnitřní“ vnímat jako vztahující se k určitému celku nebo osobě, respektive týkající se „vnitřku“. Celek, jehož se celá věc týká je obvykle národní stát, především mezinárodní a nadnárodní organizace (např. EU). Politika, která ve svobodném právním státě zajišťuje mírové soužití občanů je výsledkem vnitřní bezpečnosti. Jde

29 o tzv. „vnitřní mír“ který se snaží obstarat život v míru, svobodě a sociální spravedlnosti. Na bezpečnosti mají značný podíl (Mareš in Zeman, 2002, s. 16):

• policie nebo státní zastupitelství,

• ministerstvo vnitra,

• parlamentní instituce (výbory pro vnitřní bezpečnost, kontrolní orgány vnitřních tajných služeb),

• politické strany,

• organizované zájmové skupiny.

Následovná definice vymezuje jedno z nejzákladnějších pojetí, jak lze vnitřní bezpečnost chápat. „Vnitřní bezpečnost je stav, kdy jsou na nejnižší možnou míru eliminovány hrozby ohrožující objekt (zpravidla národní stát, popř. mezinárodní organizaci ) a jeho zájmy akcemi zevnitř a tento objekt je k eliminaci stávajících i potenciálních vnitřních hrozeb efektivně vybaven a k ní ochoten. Hrozby demokratickému národnímu státu i jeho opatření proti nim se přitom týkají ohrožování demokratického politického systému od extremistů, sociálního systému od masové kriminality, hospodářství od korupce a ekonomické kriminality a sociálního, hospodářského a politického systému celkově od organizovaného zločinu.“ (Mareš in Zeman, 2002, s. 17)

4.3.3 Vnější bezpečnost

Ať už stát či skupina států, nebo třeba organizace, je mimo ohrožení obyvatel a území, lze hovořit o bezpečnosti vnější. Je stanovena ve vztahu k vnějším hrozbám a k jejich ochraně. Za objekt je zde tedy považován národní stát či mezinárodní instituce, která kolem sebe má jisté vnější prostředí. Pro jejich bezpečí státy sjednávají či vytvářejí jakousi pospolitost. Vnější bezpečnost v sobě obsahuje hrozby (Mareš in Zeman, 2002, s. 18):

• vojenské,

• nevojenské (ekonomické, environmentální, válečné).

V závěru lze říci, že jde o takovou bezpečnost, pro kterou budou minimalizovány hrozby nebo eventuelně zabezpečena obrana státu nebo skupiny států. (Mareš in Zeman, 2002, s. 18)

4.4 Hrozba versus riziko

Za hrozbu je považováno gesto, čin nebo projev, jehož úmyslem je způsobit škodu, vyvolat strach obyvatel či narušit konkrétní hodnotu. Hodnotou je chápáno určité aktivum nebo

30 chráněný zájem každého obyvatele. Hrozby jako takové mohou být intencionální a neintencionální. Neintencionální je takzvaně hrozbou přírodní danou fyzikálně. Na druhé straně hrozba intencionální je cílená, úmyslná a současně plánovaná činitelem (jednotlivcem) či organizovanou skupinou k dosažení určitého cíle. (Smolík, Šmíd, 2010, s. 10)

K dělení hrozeb je využíváno hned několik hledisek. Geologické hledisko říká, že hrozby se člení na přímé a nepřímé, kdy u přímé je vystaven stát. U hrozeb nepřímých je zasažen spojenec nebo světová stabilita. V pojetí časovém se v první řadě jedná o hrozby naléhavé, které potřebují okamžité řešení. Naproti tomu jsou zde hrozby skryté (utajené), které nevyžadují okamžité řešení. Pokud by však byly delší dobu podhodnocovány, mohly by se stát akutními. Členění podle původce obsahuje hrozby záměrné a nezáměrné. Ty nezáměrné se nejčastěji projevují například ekonomickou krizí, povodní či epidemií a pandemií. Mezi záměrné lze zahrnout agresi, teroristické útoky nebo národnostní útisk. Vojenské, ekonomické, politické, ekologické, sociální a kulturní hrozby je možno zařadit do tzv. sektorových. V každém sektoru se jeví jinak, vyžadují specifická řešení a mají rozdílné dopady. (Eichler, 2009, s. 42-43)

Vedle toho je tu i pojem riziko, které je od hrozeb částečně odvozeno. Na rozdíl od nich má riziko vždy subjektivní charakter. Je definováno jako: „pravděpodobnost, že dojde ke škodlivé události, jež postihne danou hodnotu. Jinak je riziko možnost, že s určitou pravděpodobností vznikne událost, jež se liší od toho, co si přejeme. Riziko je odvozená závisle proměnná a dá se určit nebo odhadnout tzv. analýzou rizik. Riziko je reakcí na hrozbu, též na stav naší připravenosti (zranitelnosti) a je spojeno s rozhodováním.“ (Zeman, 2002, s. 58)

Riziko je reakcí na hrozbu, reaguje na naši „připravenost“ a zranitelnost. Lze ho vnímat z pohledu ekonomického, politického i vojenského.

Vojenská rizika se vztahují k ozbrojeným silám. Politickým zájmům a rozhodnutím se musí přesná forma a postup vojenského zásahu přizpůsobit. Rizika spojená s umístěním ozbrojených sil mimo své oblasti, a to včetně akcí pod ochranou OSN lze zahrnout do rizik obecných. V okruhu bojové přípravy ČR současně pokulhává za armádami NATO, a to zejména v ovládání technologií, které jsou potřebné k úspěchu novodobých sporů. Vlivem dlouhodobého nadhodnocování akcí v zahraničí a podceňování možného vojenského ohrožení státu se jedná o riziko spojené s nevyhovující připraveností české armády. (Eichler, 2009, s. 48)

Hledisko ekonomické je nejčastěji spojeno především s podnikáním. Dále pak například s důležitostí makroekonomických hodnot. Zde se jedná o převraty, které by mohly vést k politické nestabilitě. Do ekonomických rizik lze zahrnout obsáhnou modernizaci, která by

31 byla schopna překročit ekonomické možnosti a tím narušit ekonomické zájmy státu. (Eichler, 2009, s. 49-50)

Politická rizika jsou vázána na rozhodnutích o dalším rozšiřování NATO a EU. Jedná se především o schválení nebo zamítnutí potenciálního členství zemí do těchto aliancí, které o ně mají dlouholetý zájem. (Eichler, 2009, s. 49)

4.5 Bezpečnostní hrozby

Dnešní společnost spočívá ve spoustě faktorů, které stojí na základních pilířích a u nichž je možnost, že začnou interagovat3. Podle profesora Bárty „budeme muset velmi brzy hledat nové paradigma uspořádání státu“. (Zdráhalová, 2015)

Za určující faktory do budoucna lze očekávat řadu hrozeb, které se vztahují např. k životnímu prostředí, rivalitě o energetické zdroje, růstu světové politiky, ekonomiky, bezpečnosti a globálnímu vládnutí EU. Všechny tyto okolnosti vyplývají z poškození ekonomické, kybernetické, energetické a biologické bezpečnosti. Lze předpokládat i tzv. „rizikovou“ budoucnost, které bude čelit i ČR. (Balaban, 2010, s. 1-2)

Pro ČR, která se vyskytuje v analýze bezpečnostního prostředí, je možno určit totožnost speciálních hrozeb. Mezi ty je lze začlenit i takové, které na její bezpečí nemají bezprostřední vliv, ale ohrožují její spojence.

4.5.1 Nestabilita a regionální konflikty v euroatlantickém prostoru a okolí

Etnická, teritoriální, politická nebo ekonomická povaha konfliktu má schopnost vést k ozbrojeným konfliktům. Právě tyto nedořešené nežádoucí dopady mohou mít přímé i nepřímé působení na bezpečnost ČR. (Bezpečnostní strategie ČR, 2015, s. 11)

4.5.2 Terorismus

Na začátku devadesátých let 20. století byl terorismus považován spíše za možné riziko než reálnou hrozbu. Postupem času se vše ale změnilo, a to zhruba v letech 1995-2000 kdy se objevily první útoky s řadou mrtvých a zraněných. Teroristické přípravy je velmi obtížné zpozorovat a případně jim čelit, jelikož útok probíhá bez předchozího ohlášení války, na rozdíl od vojenských útvarů. Veškeré přípravy za účelem napadení se odehrávají skrytě, a za striktního utajení. Veřejnost je tak překvapena, šokována a postižená země je v pozici napadeného objektu. Jde o politickou, náboženskou či jinou ideologickou motivaci, jejíž zásadním úmyslem

3 Interakce: vzájemné působení, ovlivňování k cílům skupiny 32 je vytvoření strachu, upozornění na sebe a získání si nátlakem změnu v domácí nebo zahraniční politice. (Eichler, 2009, s. 159-160)

Asi za nejzásadnější přelom lze považovat útok z 11. září roku 2001 v americkém New Yorku. Od té doby se světový terorismus dostal lidem více do podvědomí. V průběhu času byly zasaženy i země, které nejsou daleko od ČR. Co se ČR týče, tak ta zatím podobnými útoky zasažena nebyla, avšak riziko možného zásahu je stále možné. Jeden z odstrašujících faktů je ten, že patří mezi tzv. tranzitní místo, ale i místo pro krátkodobý pobyt osob, které jsou podezřele napojeny na organizace s terorismem nebo na jednotlivce s tzv. radikálním zaměřením. (Souleimanov, 2010, s. 116)

Důležitost je třeba klást na tzv. „měkké cíle“ což jsou prostory, kde se pohybuje větší počet osob (nákupní centra, hromadné dopravní prostředky, kulturní a společenské akce apod.). Proti terorismu může posloužit i zdokonalení komunikace a kooperace se subjekty zařazenými do boje proti terorismu, ochrana obyvatelstva a kritické infrastruktury, prevence radikalizace ve společnosti, bezpečnostní výzkum a vzdělávání a legislativní a mezinárodně smluvní otázky. (MV ČR, 2013)

V níže situovaném obrázku č. 5 je možno zhlédnout dělení současných teroristických hrozeb ve vztahu k ČR.

Obrázek 5: Stupeň teroristických hrozeb pro Česko Zdroj: SECURITY magazín (2016)

33 4.5.3 Oslabování mechanismu kooperativní bezpečnosti i politických a mezinárodněprávních závazků v oblasti bezpečnosti

Pomocí metod souvisejících s hybridním válčením a kombinací běžných i neobvyklých vojenských prostředků se jisté státy připravují a snaží o výměnu současného mezinárodního práva. Tyto země tak upevňují své vojenské kapacity (možnosti) a vytváří si oblasti působení prostřednictvím rozvrácení sousedních států a využívání místních konfliktů. (Bezpečnostní strategie ČR, 2015, s. 11)

4.5.4 Šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů

V bezpečnosti a vojenství tvoří zbraně hromadného ničení určitý fenomén. Rozšiřování těchto zbraní může mít těžké následky na bezpečnost v euroatlantickém prostoru. Jedná se zejména o jaderné, chemické a biologické zbraně a nosiče v podobě balistických raket a střel s plochou dráhou letu. Největší strach vyvolávají ty země, u nichž je jisté či podezřelé, že tyto kritické zbraně tvoří, zhotovují anebo uchovávají. Jedná se především o státy jako je Severní Korea, Sýrie, Pákistán, Írán, Čína, Indie či Izrael. Zásoby chemických a biologických zbraní značná většina zemí již zničila. Naštěstí se daří vzdorovat tomu, aby se k těmto zbraním nedostali teroristé, což je považováno za důležitou úlohu mezinárodního společenství ve 21. století. (Smolík, Šmíd, 2010, s. 93-113)

4.5.5 Kybernetické útoky

Poškozují strategické a významné zájmy ČR. Proti veřejné a soukromé sféře se množství kybernetických útoků ustavičně zvyšuje. Mezi nejčastěji prováděné útoky patří kybernetické špionáže, hackerství a útoky na e-shopy, internetové bankovnictví, krádeže dat, zneužívání osobních údajů, stalking, praní špinavých peněz prostřednictvím virtuálních měn apod. Tato napadení mají za vinu selhání zejména komunikačních, energetických, průmyslových nebo finančních sítí. (Bezpečnostní strategie ČR, 2015, s. 11; MV ČR, 2019)

4.5.6 Extremismus a nárůst interetnického a sociálního napětí

Jde o existenci sociálně vyloučených lokalit a skupin, které se účastní zločineckého prostředí a zároveň ho budují. Typické znaky se projevují obecným ohrožením, násilím proti skupině obyvatelů či jednotlivců, výtržnictvím, vraždou, ublížením na zdraví, vydíráním, omezováním svobody atd. Extremismus a hrozby s ním spojené nelze kompletně zničit, ale lze jej částečně snížit. (Bezpečnostní strategie ČR, 2015, s. 12; MV ČR, 2010)

34 4.5.7 Negativní aspekty mezinárodní migrace

Migrace je jakýsi přímý a stálý jev. Jsou s ní spojeny určité hrozby jako je např. terorismus, organizovaný zločin, šíření infekční nákazy a kulturní zvyklosti odporující si právě s naším právním řádem. V rámci ČR je samozřejmě záměrem tyto hrozby odstraňovat pomocí regulačních a legislativních nástrojů a postupů. Pro migranty ČR slouží jako cílová i průjezdní země. Pro občany států, jako je např. Sýrie, Afghánistán, Pákistán a některých zemí Asie a Afriky, slouží ČR především právě jako tranzitní území. Na rozdíl od obyvatelů zemí z Ukrajiny, Ruska a Vietnamu, je vnímána jako cílová. (Bezpečnostní strategie ČR, 2015, s. 11; MV ČR, 2021)

4.5.8 Organizovaný zločin

Zločinecké jednotky narušují společenské uspořádání, stálost ekonomiky, lidové struktury, a nakonec tak vyvolávají zničení právního státu. Ovlivňují politiku, soudnictví, trh a výrobu a zábavní průmysl. Pro ČR v nynější době tvoří nejvýznamnější nevojenskou hrozbu. Jejich činnosti jsou navzájem propojeny a mezi aktivity, které se řadí za nejvíce výdělečné, lze zařadit hospodářskou kriminalitu, nelegální migraci a obchod, výrobu, šíření a prodej omamných a psychotropních látek. I přesto, že si jednotlivé národnosti drží důvěrné vztahy s domovským prostředím, jsou zločinecké skupiny tvořeny více méně na národnostní příslušnosti. Kromě českých a slovenských skupin jsou v ČR také skupiny vietnamské, bulharské, ukrajinské, ruské a rumunské. (MV ČR, 2019)

4.5.9 Ohrožení funkčnosti kritické infrastruktury

Politické nátlaky i hrozby spojené s kriminalitou mají značný dopad na funkčnost kritické infrastruktury. Poškození, nebo její nečinnost, by měla vážný následek na bezpečnost či ekonomiku země, nebo na zajištění základních životních potřeb. Je ohrožena globálně, a to přírodně, technologicky a asymetricky. Týká se zejména vstupu cizího kapitálu na území ČR s rizikovým původem, politicky manipulované dodávky strategických surovin, sabotáží či hospodářské kriminality. (Bezpečnostní strategie ČR, 2015, s. 12)

4.5.10 Přerušení dodávek strategických surovin nebo energie

V dnešní rychle rozvíjející se společnosti je kladen důraz na zajištění energetické a surovinové bezpečnosti. V rámci mezinárodních vztahů se stále bojuje o přístup ke zdrojům. Primárním záměrem je tvořit nepřerušované různorodé dodávky strategických surovin. V domácím prostředí jde pak o stabilní dodávky elektrické energie. Nelze opomenout ani potravinovou

35 bezpečnost, s ní spojenou pitnou vodu a zajištění přístupu k ní. (Bezpečnostní strategie ČR, 2015, s. 12)

4.5.11 Pohromy přírodního a antropogenního původu a jiné mimořádné události

Následek na životní prostředí, ekonomiku země, zásobování surovinami, život a zdraví obyvatel a jejich majetek má počasí či jiné pohromy přírodního nebo uměle vytvořeného původu. Obyvatelstvo klade větší důraz na ochranu veřejného zdraví a poskytování zdravotní péče, jelikož je zde také riziko s šířícími se infekčními nemocemi, které mohou mít pandemický původ. (Bezpečnostní strategie ČR, 2015, s. 12)

36 5 ANALÝZA DOPADŮ BEZPEČNOSTNÍCH HROZEB NA

CESTOVNÍ RUCH

5.1 Metodika výzkumu

Cílem této práce je popsat a vyhodnotit dopady zvýšených bezpečnostních hrozeb na CR ve vybraných regionech. Zvolenou hrozbou byl v tomto případě terorismus. Na základě rozboru teoretické části a cíle práce byly pro praktickou část stanoveny nadcházející výzkumné otázky:

1. Měly provedené ataky důsledek na CR v jednotlivých regionech?

2. Měly tyto útoky dopad na leteckou dopravu do dané destinace?

3. Byla ovlivněna i železniční a autobusová doprava ve vztahu k HDP dané země?

Pro zodpovězení výše uvedených otázek byly v prvním kroku zvoleny a analyzovány čtyři významné teroristické útoky po roce 2000, které zasáhly území Evropy. Dále byly, na základě jednotlivých statistických dat, vybrány čtyři číselní ukazatelé, které dopady na CR v každém regionu zjišťují.

Veškeré sebrané indikátory posloužily k tvorbě grafů, které byly detailně rozebrány a v závěru porovnány a zhodnoceny ve vztahu k turismu. Grafická vyjádření byla vždy sestavena k okolnostem daných útoků. Pokaždé byly zvoleny dva roky před a jeden až čtyři roky po napadeních, aby bylo možno shledat postupný vývoj celé situace. Bohužel nedostupná data občas nedovolila u některých měst náhled na tehdejší stav i v dalších letech po události.

37 5.2 Významné teroristické útoky v Evropě

Terorismus vzbuzuje úzkost, strach a podivné pocity v každém z nás. Stále častěji se v médiích objevují zprávy o vzniklých napadení, které rozrušují celý svět a mají dopad na odvětví jako je ekonomie, ekologie, bezpečnost a cestovní ruch v oblasti dopravy a ubytování. Z globálního hlediska mezi nejčastěji zasažené země patří Afghánistán, Irák a Nigérie. Co se týče Evropy, tak obrázek č. 6 vymezuje nejvýznamnější evropské útoky spojené s úmrtností, které se zapsaly do podvědomí lidí.

Obrázek 6: Nejhorší teroristické útoky z hlediska úmrtí v Evropě v letech 1980-2020 Zdroj: upraveno dle Statista (2020)

Na základě tohoto grafu byly vybrány čtyři evropské metropole, které popisují jednotlivé útoky a dopady na ně.

5.2.1 Madrid 2004

Hlavnímu městu Španělska, zaujímající polohu uprostřed Pyrenejského poloostrova, není pojem terorismus ani trochu cizí. Techniky a způsoby teroristického charakteru používala jedna z nejvýznamnějších organizací ETA (Euskadi Ta Askatasuna – Baskicko4 a jeho svoboda) už dávno předtím.

4 Baskicko: region na severu Španělska 38 Organizace ETA působila v letech 1959-2018, jejímž záměrem bylo z území Baskicka zformovat samostatnou oblast za použití násilí a teroristických útoků. Mezi nejčastěji zasažené patřili politici, soudci či příslušníci armády. (ČT24, 2018)

Napadení proběhlo 11. března roku 2004. Podobnost datumu s útoky 11. září 2001 není náhodná. Uvádí se, že teroristé udeřili po 911 dnech od úderů na New York, který je označován taktéž zkratkou 9/11. Jistou souvislostí byla i kooperace Španělska se Spojenými státy ve válce v Iráku. (ČT24, 2009)

Popis útoku

Vše začalo v 7:37 hodin ráno, když ve vlaku nacházejícího se ve stanici Atocha, došlo ke vzplanutí tří bomb. Stanice situovaná nedaleko muzea Prado zažila v následujících několika sekundách hned další čtyři výbuchy, a to v jiném vlaku vzdáleného asi 550 metrů právě od zastávky Atocha. Zhruba o dvě minuty později, v čase 7:39, zazněl výbuch dvou explozí v zastávce El Pozo. Vše zakončil poslední výbuch na předměstské stanici Santa Eugenia v 7:42. Okolo osmé hodiny ranní se začaly sjíždět záchranné složky k zasaženým místům. V Santa Eugenia bylo dokonce tolik zraněných, že posádky roztrhaly lavičky v čekárně, aby je mohly použít jako nosítka. (Wright, 2004)

Obrázek 7: Mapa s místy výbuchů Zdroj: BBC News (2007)

Na obrázku č. 7 lze vidět mapovanou trasu. Uvádí se také, že vlaky, které se vydaly na 19 mil dlouhou cestu do Madridu, byly ve stanici Alcalá de Henares naloženy výbušninou umístěnou v látkových taškách pod sedačkami různých vagonů.

Jelikož byly atentáty uskutečněny tři dny před očekávanými volbami, byla za útoky obviněna právě zmiňovaná baskická asociace ETA, která však útočí jen ojediněle a často předem 39 anonymně varuje. Tato teorie však byla vyvrácena v momentě, kdy policie v Alcalá de Henares obdržela telefonát od svědka, který na nádraží zahlédl bílou dodávku značky Renault. Strážníci jí nejdříve nevěnovali příliš velkou pozornost, ale nakonec se ukázalo, že poznávací značka se neshoduje s daným vozidlem. Za několik hodin byl ve voze nalezen igelitový sáček, obsahem podobný typu, který byl použit při bombových útocích jako je např. výbušnina Goma-2, kterou ETA dávno nepoužívala. Mimo jiné zde byl kazetový přehrávač, který pojímal o nahrávce arabských veršů z Koránu, což nasvědčovalo spíše tomu, že se jedná o islámskou stopu. (Wright, 2004)

Pod sedadlem jednoho z postižených vlaků objevili policisté ještě tentýž den večer modrou sportovní tašku. Dle obrázku č. 8 se v něm ní nacházely kovové hřebíky, rozbuška a mobilní telefon.

1. Mobilní telefon 2. Měděná rozbuška 3. Výbušniny (8-12 kg) 4. Kovové částice

Obrázek 8: Taška se střelivem Zdroj: BBC News (2007)

Proč u tohoto zavazadla nedošlo k explozi, nebylo jasné. Strážníky napadlo, že uvnitř telefonu by mohly být záznamy nedávno volaných čísel. Právě s pomocí těchto hovorů šlo velmi rychle dopátrat pachatele. Data v něm uložená odkryla, že plán byl zpracován v malém kopírovacím obchodě, patřící marockému Jamalu Zougamovi, který byl později zatčen. Svědci totiž oznámili, že v Alcale de Henares viděli, jak nakládá tašky do vlaků. (Wright, 2004)

Útoky zorganizovala islámská skupina radikálů, která patřila pod organizaci Al-Káida. Tři podezřelí pachatelé z Maroka a dva z Indie byli hned dva dny po atentátech zatčeni. Díky nim se také policisté dostali k dalšímu viníkovi ze Španělska – Josému Suárezovi. Zhruba 45 km od Madridu našla policie u obce Chinchón dům, odkud teroristé aktivovali telefony. Mimo jiné zde byly i zbytky dynamitu a otisky dalších pochybných delikventů. (ČT24, 2009)

Za údajného šéfa celé skupiny označili atentátníci Sarhana bin Abdala Madžíd Fakheta a také místo, kde se skrývá. Dne 3. dubna 2004 speciální zásahová jednotka obklíčila na Madridském předměstí Leganés jeden z bytů. V okamžiku, kdy se do něj pokusila dostat, spáchalo sedm podezřelých teroristů sebevraždu odpálením připravené trhaviny. V říjnu roku 2007 stálo před

40 soudem jednadvacet pozatýkaných pachatelů. Jednalo se především o mladé radikály pocházející ze severní Afriky, kteří se na největším teroristickém útoku v dějinách Španělska podílely. Cílem bylo usmrtit co nejvíce lidí a poškodit ve volbách vládní lidovou stranu premiéra Aznara. To vše se jim podařilo. Volby vyhráli socialisté Josého Luise Zapatera, který dne 30. června 2004 rozhodl o stažení španělských vojáků z Iráku. (Klingohr, 2017)

Dopady

Pachatelé byli odsouzeni na 40 let odnětí svobody. Na záchranných pracích se podílely dvě zdravotnické záchranné služby, (dále jen „ZZS“), SAMUR a SUMMA 1-1-2, zhruba 70 000 zdravotníků, 200 hasičů a 500 dobrovolníků. Bylo použito 291 vozů ZZS a 13 skupin psychologů. Na všech čtyřech místech byly přibližně do 30 minut postaveny stany pro raněné. Jako polní nemocnice byly dále využity prostory škol a stadionů. V důsledcích této události zemřelo celkem 191 osob a dalších zhruba 1 800 bylo zraněno. Na výstavišti IFEMA byla shromážděna těla a pozůstatky zemřelých, kde se podařilo určit totožnost u 155 osob ze 191 uhynulých. Následně došlo k jejich převozu do márnice a 15. března byla tato identifikace dokončena. (Nekvapilová, 2014)

Druhý den, 12. března, Španělsko uctilo památku všem obětem atentátů a po celé zemi se proti terorismu konaly hojné demonstrace osmi milionů lidí. (iDNES.cz, 2004)

Španělsko se za rok 2019 pyšní největší návštěvností v Evropě. V obrázku č. 9 to zde dokazuje počet strávených nocí. Hned za ním se zde nachází Itálie a Francie.

Obrázek 9: Noci strávené v turistických ubytovacích zařízeních v roce 2019 Zdroj: Eurostat (2021)

Pokud jde o provedené útoky, tak na návštěvnost tak úplně neměly vliv. Obrázek č. 10 uvádí, že cesty uskutečněné v roce 2004 se i oproti předchozím rokům drobně zvýšily.

41

308,2

295,8

288,9

279,7 275,6

1. čtvrtletí

2. čtvrtletí

142,4 126,5

124,2 3. čtvrtletí

117,1

108,8

111,0 86,3

85,8 4. čtvrtletí

72,9

68,0

67,8

63,0

62,3

61,5

59,6 Počet strávených nocí strávených Počet

2002 2003 2004 2005 2006 Rok

Obrázek 10: Počet přenocování ve Španělsku – 1 a více nocí (v mil.) Zdroj: vlastní zpracování dle Eurostat (2021)

Z grafu je patrné, že nejvyšší návštěvnost byla ve 3. čtvrtletí, tedy v období letních měsíců. Vůbec největší nárůst lze vyčíst v roce 2005, kdy se pobyty zvýšily i přes realizované islamistické útoky v předešlém roce. Co se týče porovnání roků 2002, 2003 a 2004 tak počty nijak zvláště nekolísaly, udržovaly zhruba postejné obsazení, stejně tak jako roky 2005 a 2006. Největší rozdíl je právě v roce provedených útoků s rokem následujícím. V těchto letech je asi nejvýraznější rozdíl v prvním čtvrtletí, kdy počty nocí vzrostly až o 52,39 %. Nejmenší odlišnost lze pozorovat ve třetím čtvrtletí, kdy se počty zvýšily o 6,26 %.

Z pohledu letecké dopravy vyjadřuje následující obrázek č. 11 počty přepravených cestujících.

52,3

47,6

46,5

42,9

41,4

40,2

38,8

36,6

36,8

36,2 33,7

34,0 1. čtvrtletí

32,6

31,8

31,5

29,4

28,8 29,4

27,9 2. čtvrtletí

26,8

25,3

24,8 22,8 21,9 3. čtvrtletí

4. čtvrtletí Počtycestujících

2002 2003 2004 2005 2006 2007 Rok

Obrázek 11: Struktura přepravy cestujících letecké dopravy ve Španělsku (v mil.) Zdroj: vlastní zpracování dle Eurostat (2021)

42 Jak lze na zmíněném grafu vidět, i v transportu jednotlivých osob v letech 2002–2007 počty nadále rostly. V roce, kdy byl proveden útok a rok po něm následující, nepanuje žádný pokles. Je zde naopak růst a nejvíce patrný opět ve třetím čtvrtletí. V roce 2005 činí vzrůst celkem 143,6 mil. pasažérů což je o 9,6 % více než loni. V prvním čtvrtletí se hodnoty opět zvýšily i navzdory uskutečněné tragické události a to ze 25,3 mil. na 27,9 mil., tedy o 9,32 %.

Co se týče rozdělení podle regionů NUTS 2, tak zde byla data dostupná pouze pro jednotlivé roky, nikoliv pro čtvrtletí jako tomu bylo u předchozích ilustrací. Obrázek č. 12 vykazuje data letecké dopravy hlavního města podle kódu ES3 – Comunidad de Madrid.

60 000 51 208

50 000 45 064 41 725 38 155 40 000 33 696 35 370 30 000

20 000 Počet cestujících Počet 10 000

0 2002 2003 2004 2005 2006 2007

Rok

Obrázek 12: Letecká doprava cestujících v regionu NUTS 2 – Madrid (v tis.) Zdroj: vlastní zpracování dle Eurostat (2021)

Graf nabízí detailnější pohled na jednotlivé zasažené území. Hodnoty i nadále potvrzují, že Španělsko se řadí mezi nejnavštěvovanější země Evropy, jelikož ani tady počty pasažérů vzhledem k události neklesly. Z uvedených čísel je nejvýraznější růst v letech 2006-2007, kdy čísla v roce 2007 zvýšila ze 45 064 na 51 208 tisíc osob, tedy celkem až o 12 %. Po roce napadení došlo taktéž k navýšení, a to z počtu 38 155 na 41 725 tisíc cestujících, což se rovná navýšení o celkem 8,56 %.

Pokud se jedná o rozdělení silniční a železniční dopravy, tak tu zahrnuje obrázek č. 13. Dané indikátory jsou znázorněny ve vztahu k HDP. Graf vykazuje poměr mezi celkovou přepravní výkonností cestujících využívajících vnitrozemské druhy dopravy a HDP. Doprava je vyjádřená v tzv. osobokilometrech a HDP je měřen pomocí indexu 2010 = 100.

43

113,3 115,0 112,5

110,0 105,9 104,2 105,0

100,0 99,3 100,0

HodnotyHDP 95,0

90,0 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Rok

Obrázek 13: Objem osobní dopravy Madridu v poměru k HDP Zdroj: vlastní zpracování dle Eurostat (2021)

Už z prvního pohledu je patrné, že hodnoty postupně klesají. V každém roce došlo k drobnému snížení ani ne o 1 %. S výjimkou let 2003-2004 a 2005 a 2006. Nejmarkantnější rozdíl je možno vidět právě v roce 2004, kdy index klesl oproti minulému roku ze 112,5 na 105,9 celkem o 5,87 %.

5.2.2 Londýn 2005

Velká Británie se rozprostírá na ostrovním státu severozápadní Evropy. Ještě v 19. století byla pokládána za jednu z největších velmocí. Tento vliv zásadně narušily obě světové války i úpadek koloniální říše v druhé polovině 20. století. Řadí se do nejrozvinutějších zemí světa ve skupině G8 a je významnou politickou, ekonomickou i vojenskou silou. Patří mezi členy NATO, EU a Rady Evropy a s druhými nejvyššími výdaji na obranu se pyšní pátou největší ekonomikou na světě. (EDUCAnet Ostrava, 2021)

Popis útoku

Teroristický útok se odehrál ve čtvrtek 7. července 2005. Den poté, co se rozhodlo, že Londýn bude pořadatelem letních olympijských her v roce 2012 a co se ve Skotsku konal summit G8. První výbuch zazněl v 8:50 tamního času v metru mezi stanicemi King’s Cross a Russell Square. Ve stejný čas došlo k explozi taktéž podzemních vlaků u stanice Edgware Road a mezi zastávkami Liverpool Street a Aldgate. Poslední výbuch proběhl asi o hodinu později ve dvoupatrovém autobuse na náměstí Tavistock nedaleko King’s Cross, jak dokládá následující obrázek č. 14. Později se ukázalo, že u každého výbuchu byl jeden násilník, a tak

44 čtveřice sebevražedných atentátníků vyhodila do vzduchu sebe i spoustu nevinných lidí. (BBC News, 2021)

Obrázek 14: Mapa explozí v centru Londýna Zdroj: iDNES.cz (2005)

Zhruba před desátou hodinou ranní byl celý provoz metra uzavřen a autobusové linky přechodně zrušeny nebo odloženy. Následně se zjistilo, že v metru u Russellova náměstí bylo výbušné zařízení umístěno vedle zadních dvojitých dveří v předním vagónu vlaku. Pokud jde o podzemní vlak mezi stanicemi Liverpool Street a Aldgate East, tak zde byl aparát situován na podlaze v zadní části druhého vozu. „Skupina z nás dostala hasicí přístroje a dokázala prorazit dveře vagónu“, popsal moment jeden ze zasažených. Další svědek uvedl, jak viděl odtrženou střechu a na trati byla těla. Po výbuchu se o přeživší staraly pohotovostní jednotky a dobrovolníci z blízkého supermarketu a hotelu Metropole. (BBC News, 2021)

Ještě před samotným vypuknutím tragédie, stihly pachatele zachytit bezpečnostní kamery. Zanedlouho se potvrdilo, že se jednalo o Brity pákistánského původu, kteří si pronajali byt v Leedsu vzdáleném asi 195 mil od Londýna. Ukázalo se, že trhaviny byly domácí výroby a že použité přísady byly snadno dostupné a nebyly ani nijak drahé. Znalci sdělili, že k sestavení tohoto aparátu nebyly zapotřebí žádné odborné znalosti, ačkoli je možné, že atentátníkům poskytl rady někdo, kdo měl s podobným sestavením zkušenosti. Obsah každého zařízení tvořila přibližně 2 až 5 kg váha směsi s pepřem vyvolaná rozbuškou na bázi peroxidu acetonu nebo HMTD5 (BBC News, 2021)

Směs měla silný bělící účinek. Rodiny dvou pachatelů si pár týdnů před bombardováním všimly, že jim částečně zesvětlaly vlasy. Je dost pravděpodobné, že útočníci museli provést

5 HMTD: Hexamethylentriperoxodiamin – bílá krystalická látka z řady trhavin 45 alespoň jednu zkušební explozi, ale kdy a kde k tomu mohlo dojít není známo. (GOV.UK, 2006)

Dopady

Realizované atentáty vznikly na popud účasti Anglických vojsk ve válce v Iráku. Tato událost si vyžádala celkem 52 mrtvých a přes 700 zraněných. Na místa jezdily vozy ZZS London Ambulance Service (dále jen „LAS“). První sanitka se dostala na náměstí Tavistock až po 52 minutách. V důsledku toho následovala další, zhruba půlhodinová zpoždění. Z 201 ambulantních vozů byla vyslána pouze polovina. Záchranné služby zapojily více než 250 zaměstnanců a do tří hodin LAS převezla do nemocnice přes 400 raněných ze všech čtyř postižených míst. (Casciani, 2011; London Ambulance Service, 2006)

Řada zemí z Evropy zavedla přísnější bezpečnostní opatření a byla posílena ostraha. Španělsko před útoky dokonce vyhlásilo nejvyšší stupeň nebezpečí. Kurz libry se snížil jak vůči euru, tak dolaru. Po zveřejnění zpráv o bojích klesl o 2,8 % index londýnské akciové burzy FTSE na 5 084,4 bodu. Padl i index PX-50 v pražské burze o 1,77 % na 1 199,2 bodu. (Novinky.cz,

2005)

359,1

312,2

306,1 295,7

226,0 1. čtvrtletí

210,9

210,4 202,8

2. čtvrtletí

162,9

163,5

161,8 150,3

150,1 3. čtvrtletí

135,9

134,2 125,9

4. čtvrtletí Počet strávených nocí strávených Počet

2003 2004 2005 2006 Rok

Obrázek 15: Počet přenocování ve Spojeném království – 1 a více nocí (v mil.) Zdroj: vlastní zpracování dle Eurostat (2021)

Na obrázku č. 15 výše je vidět porovnání cest do Velké Británie v různých letech a čtvrtletích. Z nedostupnosti dat, jako u předchozích znázornění, není pohled na roky 2007, 2008 nebo 2009. Graf viditelně vykazuje, že se návštěvnost po útocích z roku 2005 na rok 2006 snížila celkově z 829,7 na 774,5. Od doby, kdy proběhly útoky je možno pozorovat mírné snížení v každém z čtvrtletí roku 2006. Nejvyšší pokles lze vnímat s pomocí třetího čtvrtletí od roku 2003 do roku 2006. Tam se počty snížily celkem o 17,66 %.

46 Následující obrázek č. 16 zobrazuje členění letecké dopravy, kde je možno vidět dělení hodnot

opět do jednotlivých čtvrtletí.

66,7

65,4

64,1

62,6

59,2

56,7

56,2

56,6

55,5

53,0

49,7

49,5

47,9

46,6

45,3

46,0

45,9

44,5

44,6

43,0

41,9 41,9

38,7 1. čtvrtletí 35,2 2. čtvrtletí 3. čtvrtletí

4. čtvrtletí Počet cestujících Počet

2003 2004 2005 2006 2007 2008

Rok

Obrázek 16: Struktura přepravy cestujících letecké dopravy ve Velké Británii (v mil.) Zdroj: vlastní zpracování dle Eurostat (2021)

Graf znázorňuje hodnoty cestujících v letecké dopravě v letech 2003-2008. Nejvyšší čísla znovu vykazuje třetí čtvrtletí. I tady lze vidět, že rok od provedení útoku se žádné změny neděly. Je zde opět růst, a to v každém čtvrtletí až na výjimku v roce 2008. Tam poslední dvě čtvrtletí oproti minulému roku klesla zhruba o 2–7 %.

72 000 70 764 71 000 70 167 69 681 69 697 70 000 68 786 69 000 68 000 67 000 66 000 64 680 65 000

Počet cestujících Počet 64 000 63 000 62 000 61 000 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Rok

Obrázek 17: Letecká doprava cestujících v regionu NUTS 2 – Londýn (v tis.) Zdroj: vlastní zpracování dle Eurostat (2021)

47 Na obrázku č. 17 výše je možno spatřit jednotlivá data podle regionů NUTS 2. Jedná se o rozdělení UKI1 – Inner London a UKI2 Outer London. Opět jde o roční dělení na základě dostupných dat. Znovu tu lze spatřit růst, nejznatelnější asi v roce 2004. Co se týče uskutečněného islamistického napadení, tak i přesto je v roce 2006 vidět nabývání hodnot, avšak ne tak velké jako v ostatních letech. Jediný pokles je patrný v roce 2008, kdy se počet ze 70 764 tisíc zmenšil na 70 167 tisíc pasažérů, což je snížení o necelé jedno procento.

112,0 109,6 110,0 107,5 108,0

106,0 103,7 104,0 101,7 102,0 99,9 99,8

100,0 HodnotyHPD

98,0

96,0

94,0 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Rok

Obrázek 18: Objem osobní dopravy Londýna v poměru k HDP Zdroj: vlastní zpracování dle Eurostat (2021)

Jak naznačuje obrázek č. 18, tak čísla stejně jako u hodnot v Madridu, klesají. Čísla jsou znovu vyjádřená pomocí indexu 2010 = 100. Nejvíce zřetelný je pokles z roku 2004 na rok 2005. Tam proběhl rozdíl o zhruba 4 %. Nejmenší rozdíl je naopak v letech 2007 a 2008.

5.2.3 Paříž 2015

Francii i jejímu hlavnímu městu, náleží status turisticky nejnavštěvovanějšího místa ve světě. Řadí se společně se Španělskem a Velkou Británií do skupiny G7. Patří do EU, OSN a je také členskou zemí NATO. Z hlediska EU je podle rozlohy největším státem a hned po Německu je druhou nejlidnatější zemí. Francie se aktivně podílela na bombardování pozic džihádistů v Iráku svými letouny a ničila tak teroristické strategické cíle. To byl právě důvod proč v Paříži islamisté radikálně zasáhli. (CK GEOPS, 2021; Šmíd, 2014)

48 Popis lednového útoku

První teroristický útok se stal 7. ledna 2015 v Pařížské redakci satirického časopisu Charlie Hebdo. Ten je známý svou komiksovou tvorbou, vydávanými reportážemi a opakovanými vtipy spojenými s politikou, náboženstvím, kulturou, islámem a judaismem. V momentě, kdy redaktoři měli v dopoledních hodinách pracovní poradu, vpadli do budovy dva maskovaní muži a začali nerozvážně střílet. Poté utekli zpět na ulici, kde kalašnikovem zasáhli i jednoho raněného policistu. Nasedli do ukradeného černého vozu značky Citroën a odjeli směr východní část Paříže. K útokům se později přihlásilo hnutí Al-Káida, které uvedlo, že spáchané útoky měly nést pomstu právě za již dříve zveřejněnou humornou karikaturu proroka Mohameda. (Aktuálně.cz, 2015)

Dopady

Napadení si vyžádalo celkem 17 mrtvých a dalších 20 lidí bylo zraněno. Na internetu i v ulicích měst se objevoval nápis „Je suis Charlie“ (v překladu „Já jsem Charlie“), jímž společnost Francii vyjadřovala solidaritu spojenou s oběťmi. Občané na památku zesnulým zapalovali svíčky a pokládali na veřejných místech tužky, které měly vyjadřovat svobodu slova. V následujících dnech se v bulvárech Paříže konaly pochody spojené s demonstracemi proti terorismu, kterých se zúčastnilo až 2,5 milionu lidí. Dne 14. ledna 2015 vyšlo nové číslo týdeníku Charlie Hebdo, kde byla znázorněna kreslená postava plačícího proroka Mohameda. Ten držel ceduli se slovním spojením: „Je suis Charlie“ a nad ním byl nadpis: „Tout est pardonné“ (v překladu „Vše odpuštěno“). (Aktuálně.cz, 2015)

Francie zavedla řadu bezpečnostních kontrol a opatření a uvedla, že se jedná o nejsmrtelnější útok od roku 1961. To však ještě nikdo netušil, že další, ještě horší útoky ji právě čekají. (BBC News, 2015)

Popis listopadových útoků

V pátek, 13. listopadu 2015 došlo hned k několika útokům na místech s velkou koncentrací lidí, a to téměř současně. První dva výstřely zazněly ve 21:20 u stadionu Stade de France, kde se v tu chvíli konalo fotbalové utkání mezi Francií a Německem. Podezřelému, který měl na sobě sebevražedný pás, byl údajně na stadion vstup zakázán. Muž následně odstoupil od ochranky a výbušniny odpálil. Smrt zasáhla jeho i jednoho z kolemjdoucích. Zápas zde sledoval i François Hollande, kterého se povedlo úspěšně evakuovat. Jak lze vidět na obrázku č. 19, následně ve 21:25 na křižovatce ulic Rue Alibert a Rue Bichat proběhly střelby, které zasáhly návštěvníky baru Le Carillon a restaurace Le Petit Cambodge. (BBC News, 2015)

49

Obrázek 19: Mapa s útoky v centru Paříže Zdroj: BBC News (2015)

V čase 21:32 se ulicí Fontaine au Roi ozývají rány, které zasahují zákazníky pizzerie Casa Nostra. Asi čtyři minuty poté byly nahlášeny další zprávy, že na terase kavárny La Belle Equipe umírají další nevinní lidé v důsledku palby dvou mužů. Neuběhlo ani deset minut a ve 21:40 zazněla exploze v kavárně Comptoir Voltaire. Ve stejný čas přišel asi nejsmrtelnější sebevražedný útok. Ten se odehrál v koncertní síni Bataclan, kde v onen večer hrála rocková kapela Eagles of Death Metal. Hala s kapacitou 1 500 lidí byla vyprodaná. Některým se podařilo uniknout nouzovým východem, jiní našli cestu na střechu. Bylo zasaženo několik osob a členové kapely naštěstí vyvázli bez zranění. (BBC News, 2015)

Dopady

Napadení byla záměrně načasovaná tak, aby se bezpečnostní a záchranné složky musely zaměřit na několik oblastí současně. V důsledku těchto incidentů zemřelo 130 osob a přes 350 dalších bylo zraněno. K útokům se druhý den přihlásil Islámský stát. Atentátníci použili různé druhy zbraní, od střelných až po výbušná zařízení a každý z nich vlastnil sebevražedný opasek. Celkem zde bylo sedm teroristů, z nichž se šest odpálilo. Večer toho dne ještě Hollande vyhlásil nouzový stav a uzavřel hranice státu. Úřady lidem doporučily, aby až do odvolání zbytečně nevycházeli ze svých domovů. Byly rovněž omezeny trasy pařížského metra, zčásti byla omezena i autobusová doprava a platil také zákaz pořádání jakýchkoli demonstrací. (Barochová, 2015)

50 Velká Británie i Spojené státy vyjádřily zasažené zemi podporu a Barack Obama následně vydal prohlášení, ve kterém stálo, že v boji proti terorismu a extremismu stojí Američané společně s Francií. (LIDOVKY.cz, 2015)

Radikálové vyhrožovali opakováním útoků, pokud země nepřestane s bojem proti islamistům v Sýrii a Iráku. Řada měst projevila Francii solidaritu prostřednictvím znázornění francouzské trikolory na spoustě známých světových budovách. (Barochová, 2015)

Symbol míru s Eiffelovou věží v kruhu obletěl svět napříč celým internetem. Logo vytvořil francouzský grafik Jean Julien a neslo název „Peace for Paris“. Lidé po celém světě vyjadřovali soustrast na sociálních sítích prostřednictvím hashtagů #jesuisparis a #prayforparis (v překladu „jsem Paříž“; „modlete se za Paříž“). (Laurent, 2015)

972,8

969,3

872,3

851,7

851,2

845,7 806,7

osobní důvody

profesionální,

obchodní cesty

Počet strávených nocí strávených Počet

58,1

56,7

60,8

59,6

42,3

42,2 55,7

2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019

Rok

Obrázek 20: Počet přenocování ve Francii – 1 a více nocí (v mil.) Zdroj: vlastní zpracování dle Eutostat (2021)

Vzhledem k nedostupnosti čtvrtletních dat lze na obrázku č. 20 spatřit hodnoty počtu přenocování v jednotlivých letech, a to dva roky před útoky a čtyři léta po nich. Graf vykazuje množství cest za osobním či pracovním účelem. Co se týče těch osobních, tak nejvyšších hodnot dosahoval rok 2013 s počtem 972,8 mil. strávených nocí. Pokud se jedná o rok 2015, tak zjevně kvůli provedeným atentátům počty klesly oproti loňsku takřka o 10 %. S každým dalším rokem se počty i nadále snižovaly. Hodnoty obchodních cest to měly téměř naopak a víceméně rok od roku kolísaly. V letech 2015 a 2016 je možno pozorovat vůbec nejnižší nárůst, avšak v roce 2017 se počet nocí zvýšil oproti minulému roku dokonce o necelých 31 %. Netrvalo dlouho a v dalších dvou letech se počty opět snížily. V roce 2018 o bezmála 2 % a v roce 2019 o 8,4 %.

51

48,4

46,2

43,3

42,7

42,6

40,9

39,9

39,6

38,6

37,6

37,0

37,7

35,5

35,5

33,7 33,3

31,5 1. čtvrtletí

31,7

31,4

30,4

29,7

28,8 28,1 27,2 2. čtvrtletí

3. čtvrtletí

Počet cestujících Počet 4. čtvrtletí

2013 2014 2015 2016 2017 2018

Rok

Obrázek 21: Struktura přepravy cestujících letecké dopravy ve Francii (v mil.) Zdroj: vlastní zpracování dle Eurostat (2021)

Na obrázku č. 21 je rovněž zřetelné, že hodnoty mají rostoucí průběh. Znovu lze vidět nejvyšší počty ve třetím čtvrtletí, naopak nejmenší ve čtvrtletí prvním. Nic se na tom nezměnilo ani rok po uskutečněných útocích. Nejvyšší rozdíly opět panují mezi lety 2013 a 2018, kde se ve třetím čtvrtletí čísla zvýšila až o 18 %.

110 000 105 311 105 000 101 458 100 000 97 096 95 337 95 000 92 491 90 139 90 000

Počet cestujících Počet 85 000

80 000 2013 2014 2015 2016 2017 2018

Rok

Obrázek 22: Letecká doprava cestujících v regionu NUTS 2 – Paříž (v tis.) Zdroj: vlastní zpracování dle Eurostat (2021)

52 Obrázek č. 22 vykazuje znovu podrobnější analýzu regionu NUTS 2. Jedná se o území FR1 – Île-de-France. Opakovaně se jedná o čísla udávaná v jednotlivých letech. Ani zde obava z islamistického napadení nezabránila cestujícím v pohybu. Stejně tak jako Španělsko, tak i Francie se pyšní nejnavštěvovanějším evropským státem, tudíž zde počty rostou s jednotlivými roky. Rok po útocích hodnoty vzrostly z 95 337 na 97 096 tisíc, tedy o 1, 81 %.

88,5 88,2

88,0 87,8 87,7 87,4 87,5 87,0 87,0 86,5

86,5 HodnotyHDP

86,0

85,5 2013 2014 2015 2016 2017 2018

Rok

Obrázek 23: Objem osobní dopravy Paříže v poměru k HDP Zdroj: vlastní zpracování dle Eurostat (2021)

Hodnoty obrázku č. 23 ukazují postupný pokles. Za jedinou výjimku je potřeba zmínit údaj z roku 2016, což je doba právě po zmíněných napadeních. Zde se počet zvýšil o necelé jedno procento. V dalších letech je opět možno pozorovat úbytek rovněž v podobě jednoprocentního rozdílu v každém roce. Čísla jsou opět znázorněná za pomocí indexu 2010 = 100.

53 5.2.4 Brusel 2016

Brusel, rozprostírající se uprostřed Belgického království, je též nazýván jako hlavní město Evropy. Sídlí zde NATO, Evropský parlament a další instituce EU. Někteří ho označují za nejbezpečnější místo evropského kontinentu. První strach o případném budoucím útoku na Belgii se dostavil hned po napadení nedaleké Francie v roce 2015. (Švamberk, Plesníková; 2016)

Popis útoku

Tyto obavy byly naplněny 22. března roku 2016, kdy teroristé udeřili v bruselském centru. Dvojice sebevražedných atentátníků zaútočila před osmou hodinou ranní, kdy byla na letišti Zaventem slyšet střelba, kterou následně doprovázely dva výbuchy. První ukrytá nálož se skrývala v kufrech u odbavování pasažérů a druhá u kavárny. Jelikož tlaková vlna vyrazila okna a spadl i strop s celým obložením, byla letištní hala závažně poškozená. Asi o dvacet minut později byly uzavřeny silnice a zastavena železniční doprava na letiště. V čase 9:10 byla na zastávce metra Maalbeek ohlášena další exploze, kde se odpálil třetí sebevrah. Systém celého bruselského metra byl následně v 9:27 uzavřen. Jak lze vidět na obrázku č. 24, výbuchy proběhly poblíž několika Evropských sídel. (Švamberk, Plesníková, 2016; Austin, 2016)

Obrázek 24: Mapa výbuchů v Bruselu Zdroj: Novinky.cz (2016)

K útokům, ve kterých figurovali Najim Laachraoui a bratři Ibrahim a Khalid El Bakraouiovi, se přihlásil Islámský stát. Později se ukázalo, že Najim a Ibrahim jeli na letiště z bytu, ve kterém bylo nalezeno 150 l acetonu a 30 l peroxidu vodíku k výrobě zhruba 15 kg trhaviny TATP6, rozbušky a kufr plný hřebíků. Byl objeven i Ibrahimův počítač, ve kterém se nacházel

6 TATP: triaceton triperoxid – výbušnina 54 neodeslaný dopis na rozloučenou, kde psal o stresu, pocitu nebezpečí a důvodu proč žít vlastně dál. Následovalo hledání spolupachatelů, ve kterém byl dopaden Mohamed Abrini. Údajně muže na letiště doprovázel, nechal za sebou stopu v podobě nevybuchlé nálože a mohl by mít na svědomí i listopadové útoky v Paříži. (Švamberk, Plesníková, 2016)

Dopady

Teroristé zakročili tři dny po dopadení Salaha Abdeslama, který měl na svědomí i pařížské atentáty. V důsledku těchto úderů podlehlo celkem 32 obětí a dalších 340 bylo zraněno. Belgická vláda navýšila bezpečnostní opatření na čtvrtý stupeň teroristické hrozby, tedy ten nejvyšší. Letiště Gatwick v Londýně uvedlo, že taktéž zvyšuje bezpečnost a Francie umístila kolem svých hranic dalších asi 1 600 policistů a některé z nich nasadila i do veřejné dopravy. Letiště v dalších belgických městech, školy, kulturní zařízení i veškeré obchody byly uzavřeny. V ČR platil první stupeň ohrožení terorismem a byly též posíleny hlídky na frekventovaných místech. (Novinky.cz, 2016)

Tato napadení měla i určitý vliv na evropské burzy. Hned odpoledne ztratila německá burza 1,6 %, francouzská zase klesla o 1,3 % a pražská přišla o 0,78 %. Spadly i akcie cestovních kanceláří či aerolinek. (Novinky.cz, 2016)

Podobně jako Francii, tak i Bruselu vyjadřovala řada států podporu prostřednictvím promítnutí belgické vlajky na světových památkách. Rozsvítila se tak např. Eiffelova věž v Paříži, Braniborská brána v Berlíně, dubajský mrakodrap Burdž Chalífa a mnoho dalších. (iROZHLAS.cz, 2016)

Přesně rok po útocích, 22. března 2017, byl na Rue de la Loi, nedaleko stanice metra Maelbeek, odhalen památník obětem atentátů. Umělec Jean-Henri Compère vytvořil pomník s názvem: „Wounded But Still Standing in Front of the Inconceivable“ (v překladu: „Ač zraněni, stále stojíme před nepředstavitelným“). Dvacet metrů měřící ocelový nerezový objekt má tvar dvou stoupajících desek, které mají znázorňovat zvyšující se vlny. Tvůrce prohlásil, že kovové dílo bude při zataženém počasí odrážet temnotu a svit bude symbolizovat naději a život. (Visit.brussels, 2016)

Následující obrázek č. 25 vyjadřuje přenocování v Belgii za pracovním či osobním účelem. Podobně jako předchozí graf Francie, tak i tento z důvodu nedostupnosti čtvrtletních dat, znázorňuje porovnání v jednotlivých letech. Z tohoto vymezení lze vyčíst, že počty návštěvností rok od roku stoupají. Výjimkou je ale rok 2017, kdy i přes provedení předešlého islamistického napadení počty klesly, a to o 1 606 441 nocí, tedy o 13,84 % co se osobních cest týče. Pokud jde o cesty obchodní, tak ty rovněž každoročně stoupají, a to i navzdory bombovým

55 útokům v roce 2016. Rok po nich se dokonce cesty zvýšily ze 199 053 na 234 797 tisíc, tudíž

o 15,22 %.

855

346

236

368

928

14

465

12

604

927

11

461

211

997

10

9 797

8 osobní důvody

profesionální,

obchodní cesty

437

431

031

797

054

390

Počet strávených nocí strávených Počet

587

509

261

234

199 131

2014 2015 2016 2017 2018 2019

Rok Obrázek 25: Počet přenocování v Belgii – 1 a více nocí Zdroj: vlastní zpracování dle Eutostat (2021)

Nadcházející obrázek č. 26 nabízí, tak jako každá vybraná země, uspořádání počtu cestujících

v jednotlivých letech a čtvrtletích.

10,5

10,3

9,6

9,5

9,3

9,3

9,0

8,9

8,4

8,3

7,8

8,0

7,7

7,4

7,3

7,0

7,1

7,1

7,0

6,6 6,7

6,0 1. čtvrtletí 5,9

5,3 2. čtvrtletí 3. čtvrtletí

4. čtvrtletí Počet cestujících Počet

2014 2015 2016 2017 2018 2019

Rok

Obrázek 26: Struktura přepravy cestujících letecké dopravy ve Belgii (v mil.) Zdroj: vlastní zpracování dle Eurostat (2021)

Z grafu je zřetelné, že hodnoty mají víceméně rostoucí průběh. Jediný rozdíl oproti výše zmíněným metropolím je ten, že rok po incidentu počty ve dvou posledních čtvrtletích klesají. Ve třetím čtvrtletí roku 2017 došlo ke značnému poklesu z 9,3 na 7,7 mil. pasažérů, tj. 17,2 %. Pokud se jedná o čtvrté čtvrtletí daného roku, tak zde nebyl úbytek tak znatelný. Počty se snížily ze 7,3 na 7 mil., tedy o 4,11 %.

56 40 000 34 506 35 384 35 000 33 259 30 955 30 114 30 000 28 772

25 000

20 000

15 000

10 000 Počet cestujících Počet

5 000

0 2014 2015 2016 2017 2018 2019

Rok

Obrázek 27: Letecká doprava cestujících v regionu NUTS 2 – Brusel (v tis.) Zdroj: vlastní zpracování dle Eurostat (2021)

Obrázek č. 27 pojednává opět o ročních hodnotách letecké dopravy NUTS 2, pro tento graf kódem BE10 – Brussels. I v této ilustraci je patrné, že každoročně počty nabývají. Zde se ale od ostatních let vyčleňuje rok 2016 s bombovými útoky. To, že k úbytku cestujících došlo už tentýž rok, může mít za následek i napadení nedaleké Paříže v roce 2015. V roce 2016 hodnoty klesly oproti minulému roku o 841 tisíc, tedy o necelá 3 %. Netrvalo však dlouho a příští rok se dočkal opět vzrůstu, a to celkem na 33 259 tisíc, což je o skoro 9,5 %, tedy o poznání větší než v letech předešlých.

96,0 93,7 94,0

92,0 89,9 90,0

88,0 87,3 86,3 85,6 86,0

HodnotyHDP 84,0

82,0

80,0 2014 2015 2016 2017 2018

Rok

Obrázek 28: Objem osobní dopravy Bruselu v poměru k HDP Zdroj: vlastní zpracování dle Eurostat (2021)

57 Obrázek č. 28 znázorňuje v jednotlivých letech opět pokles. Nejvýraznější je asi z roku 2014 na rok 2015, kdy se index snížil z 93,7 na hodnotu 89,9. Šlo tedy o 4% úbytek. Rok od doby, co udeřili na daném území atentátníci se čísla opět snížila, ne ale už tak rapidně jako roky předchozí. Zde šlo pouze o jednoprocentní redukci indexu 87,3 na 86,3.

5.3 Shrnutí výsledků a vyhodnocení situace

Z uvedených popisů lze konstatovat, že provedená napadení zasáhla hlavní města a vždy se odehrála na několika místech současně. Je zřejmé, že veškeré útoky byly realizovány v oblastech s nejvyšší koncentrací osob, v nichž se předpokládá i velký počet turistů. Tyto lokality tak teroristům zajistily hojné množství obětí. Nejčastěji šlo o přepravní uzly, letiště a kulturní oblasti. V Madridu šlo konkrétně o vlaky, v Londýně o několik stanic metra. V Paříži byl zasažen hudební klub, často navštěvované kavárny či bary a nakonec i fotbalový stadion. V Bruselu se pak jednalo o letiště a rovněž o stanici metra. Všechna zmíněná území byla postižena v hlavní dopravní špičce.

Následná symbolika čísel odkazuje k vzájemnému vztahu. Madridské útoky proběhly tři dny před tamními očekávanými volbami a došlo k nim po 911 dnech od napadení One World Trade Center v New Yorku 11. 9. 2001, pro něž se používá označení 9/11.

Centrum Londýna bylo zasaženo 7. 7. 2005, tedy pouhý den po rozhodnutí, že se v roce 2012, v hlavním městě Spojeného království, budou konat letní olympijské hry. Mnohdy je bráno číslo sedm jako šťastné, to ovšem pro toto datum zdaleka neplatilo. Pro označení celé této události, spojenou s Velkou Británií, se zde uvádí zkratka 7/7, podobně jako je tomu i u amerických útoků.

Paříž byla napadena v pátek 13. 11. 2015. Tento datum má i jistou spojitost s označením pátku 13. 10. 1307, kdy byli vyvražděni templáři. S tímto symbolickým číslem a dnem se obecně pojí pověry a smůla. V den tragické události proběhlo několik střelb v pouličních restauracích a barech. Výbuchy se ozvaly také v klubu Bataclan, kde hrála kapela Eagles of Death Metal a na stadionu Stade de France, kde se konalo přátelské utkání mezi Francií a Německem.

V Bruselu došlo k explozi uvnitř mezinárodního letiště Zaventem a na stanici metra s názvem Maelbeek. Opět se jednalo o výbuchy v nejvytíženějším čase a s vysokou frekvencí lidí, které byly spáchány nedaleko Evropských institucí.

Výzkumná otázka č. 1 se zabývala tím, zda měly provedené ataky důsledek na CR v jednotlivých regionech. Tento dopad se podařilo odhalit z dat počtu přenocování, který taktéž určoval návštěvnost dané země. V první popisované metropoli byl pobyt osob, i navzdory

58 negativním událostem, rostoucí. Další tři popisovaná města měla rok po napadení klesající výsledek.

Druhý dotaz pojímal o tom, zda měly tyto akce vliv i v oblasti dopravy. Byly zde zachyceny indikátory nejčastěji využívané přepravy, tedy letecké. Grafy ukázaly, že ve Španělsku, Anglii a Francii se hodnoty po provedených útocích, i nadále zvětšovaly. V jediné Belgii však došlo k poklesu.

Třetí otázka se věnovala taktéž dopravě. Tentokrát konkrétně železniční a autobusové ve vztahu k HDP dané země. Čísla byla znázorněna pomocí křivky, která na rozdíl od předchozích ukazatelů, vykazovala ve všech státech postupný pokles. Výjimkou zde bylo opět alespoň jedno město, a to Paříž v roce 2016, kdy došlo k jednoprocentnímu růstu.

Následující tabulka č. 3 umožňuje stručný náhled na porovnání dílčích útoků pomocí stanovených indikátorů. Je zde možno shledat, které skupiny se na atentátech podílely či kolik viníků při napadeních zemřelo. Cílem bylo nejčastěji zasažení civilních obyvatel využívajících především prostředky hromadné dopravy.

Tabulka 3: Přehled a komparace jednotlivých teroristických útoků

Města Ukazatel Madrid Londýn Paříž Brusel

Datum 11. 3. 2004 7. 7. 2005 7. 1. 2015 13. 11. 2015 22. 3. 2016 Britové Islámský Islámský Organizace Al-Káida pákistánského Al-Káida stát stát původu místní místní redaktoři místní místní Cíl obyvatelstvo obyvatelstvo časopisu obyvatelstvo obyvatelstvo Počet 4 4 1 6 2 zasažených míst Množství 28 4 3 11 4 pachatelů (7 mrtvých) (4 mrtví) (3 mrtví) (7 mrtvých) (3 mrtví) střelné střelné Forma zbraní výbušniny výbušniny zbraně, výbušniny zbraně výbušniny

Zdroj: vlastní zpracování

Počet udeřených míst a pachatelů se samozřejmě v každém městě liší. Co se týče explozí, tak ty byly použity ve všech zmíněných metropolích. Nicméně, jak je ale z uvedeného dělení patrné, Paříže se týkalo i použití střelných zbraní.

59 Veškeré zmíněné útoky byly důvodem nežádoucího chování daných zemí vůči Blízkému východu. Často šlo o válčení proti islamistům v Sýrii a Iráku. V lednovém pařížském napadení bylo příčinou agrese vyjádření humorného nákresu proroka Mohameda. Pomocí vyvolání strachu a nátlaku na daný stát bylo záměrem stažení vojsk z arabských států. V Madridu k tomu opravdu došlo, ale Londýn, Paříž a Brusel jsou důkazem, že ne vždy je tento plán teroristy naplněn. Naopak Anglie a Francie vyhlásila, že dojde k posilnění jejich armády v islámských zemích.

2 000 1 800 1 800

1 600 1 400 1 200 1 000 mrtví 800 700

Počtet Počtet osob zranění 600 370 340 400 191 147 200 52 32 0 Madrid 2004 Londýn 2005 Paříž 2015 Brusel 2016

Místo útoku

Obrázek 29: Počet obětí v metropolích zasažených terorismem Zdroj: vlastní zpracování

Obrázek č. 29 výše vyjadřuje počty mrtvých a raněných během jednotlivých ataků. Daná čísla říkají, že největší ztrátu osob bezpochyby zažil Madrid. Množství zemřelých činilo 191 a zraněných bylo přes 1 800. Naopak s nejnižším množstvím uhynulých lze označit Londýn s číslem 52 a Brusel s hodnotou 32. Rozdíl mezi těmito dvěma městy je potom v počtu postižených, v těch vede Londýn s více jak 700 lidmi a za ním se řadí Brusel s 340 jedinci. V rámci obou útoků pak v Paříži přišlo o život celkem 147 osob a přes 370 jich bylo vážně raněno.

Ve Španělsku bylo na základě počtu přenocování zjištěno, že na jeho návštěvnost neměly útoky přímý dopad. S dalšími roky hodnoty totiž i nadále rostly. Jiná situace však byla ve Spojeném království, Francii a Belgii, kdy rok po napadeních byl u těchto oblastí jasně vidět číselný pokles.

Pokud se jedná o číselné vyjádření struktury přepravy cestujících v letecké dopravě, tak zde panoval růst. V Belgickém hlavním městě se ale hodnoty po realizovaných úderech snížily.

60 Další, v pořadí třetí grafické zpracování, pojímalo taktéž o přepravě pomocí letadel. Rozdíl však spočíval ve ztvárnění samostatných regionů, a to konkrétně NUTS 2. Ve všech městech převládalo nabývání čísel, až opět na Brusel, kdy se právě v roce napadení jednalo znovu o snížení hodnot. Nepatrný pokles se ale taktéž projevil u Londýna v roce 2008.

A v neposlední řadě je zde shrnutí čtvrtého grafického znázornění, které zahrnovalo silniční a železniční dopravu ve vztahu k HDP. Hodnoty byly znázorněny pomocí křivky. Ve všech zemích se jednalo o značný pokles jednotlivých indexů. Výjimku zde ale nově tvoří Paříž, která i rok po útocích vykazovala jednoprocentní vzrůst.

61 ZÁVĚR

Cílem bakalářské práce bylo vyhodnotit dopady zvýšených bezpečnostních hrozeb na cestovní ruch ve vybraných regionech. Jelikož má bezpečnost v konkrétním regionu a konkrétní lokalitě dopad nejen na vlastní život obyvatel, ale také na cestovní ruch, bylo potřeba pro dosažení vymezeného cíle identifikovat dílčí pojmy.

V teoretické části byl nejprve charakterizován region jako takový, včetně rozdělení jednotlivých statistických oblastní NUTS. Dále byla vysvětlena problematika regionálního rozvoje a regionální politiky spolu s jejími nástroji, kde bylo popsáno několik definic a rozdělení. Pro vykonání následné analýzy bylo nutné rovněž identifikovat cestovní ruch, jeho rozdělení i služby. Ty se týkaly jak ubytování, tak dopravy, která byla detailně popsána na leteckou, silniční, železniční a lodní. Asi nejpodrobnější dělení zahrnuje bezpečnost a dílčí bezpečnostní hrozby.

V praktické části byla pro rozbor práce nejprve zvolena jedna bezpečnostní hrozba. V tomto případě se jednalo o terorismus. Následovalo představení největších bombových útoků z hlediska úmrtnosti v Evropě. Na základě tohoto vyjádření vznikl výběr čtyř metropolí, které utrpěly značné ztráty. Jednalo se o roky 2004, 2005, 2015 a 2016. Nejdříve šlo o krátké představení země, následně o popis samostatných událostí, poté vyhodnocení ztrát či důsledků a nakonec následovalo zanalyzování dostupných dat souvisejících s turismem. Právě pomocí těchto dat se na konci práce podařilo podrobně porovnat a zhodnotit jednotlivá napadení.

V této práci bylo zjištěno, že ve Velké Británii, Francii a Belgii sice hodnoty klesly, ale Španělsko i přes provedené atentáty vykazovalo růst. Zvýšení hodnot i nadále dokládala struktura přepravy cestujících pomocí letecké dopravy. V Madridu, Londýně a Paříži čísla vzrostla. Jinak tomu ale bylo v Bruselu, kde šlo znovu k číselnému snížení. Z pohledu silniční a železniční dopravy ve vztahu k HDP pro změnu index hodnot postupně klesal. Zde bylo ale opět alespoň jedno město, co se čísly lišilo. Tentokrát šlo pro změnu o Paříž, kde se znázorněný index rok po tamních útocích zvýšil.

Většinou by se asi očekávalo, že návštěvnost či počty přijíždějících turistů po takovéto události klesnou a budou mít pro danou zemi určitý dopad. Ovšem provedená analýza ukázala, že tomu tak vždy úplně není.

62 POUŽITÁ LITERATURA

Aktuálně.cz. Teroristický útok ve Francii na redakci Charlie Hebdo [online]. 2015 [cit. 2021-04-23]. Dostupné z: https://www.aktualne.cz/wiki/zahranici/teroristicke-utoky- ve-francii/r~c93d1740a66a11e49e4b0025900fea04/.

AUSTIN, H. Brussels Attacks: Timeline of the Events in the Belgian Capital [online]. NBC News, 2016 [cit. 2021-4-24]. Dostupné z: https://www.nbcnews.com/storyline/brussels- attacks/brussels-attacks-timeline-events-belgian-capital-n544221.

BALABAN, M. Hlavní trendy, hrozby a rizika politického, ekonomického, sociálního a bezpečnostního vývoje ve světě v horizontu let 2020-2025, [online]. [cit. 2021-03-14]. Dostupné z: http://www.population-protection.eu/prilohy/casopis/8/52.pdf.

BAROCHOVÁ, A. Časová osa: Útoky v Paříži minutu po minutě [online]. iDNES.cz, 2015 [cit. 2021-4-24]. Dostupné z: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/casova-osa-utoky-v- parizi.A151116_151526_zahranicni_aba

BBC News. 7 July bombings [online]. 2021 [cit. 2021-04-23]. Dostupné z: http://news.bbc.co.uk/2/shared/spl/hi/uk/05/london_blasts/what_happened/html/.

BBC News. As it happened: Charlie Hebdo attack [online]. 2015 [cit. 2021-4-26]. Dostupné z: https://www.bbc.com/news/live/world-europe-30710777.

BBC News. Madrid train attacks [online]. BBC, 2021 [cit. 2021-04-23]. Dostupné z: http://news.bbc.co.uk/2/shared/spl/hi/guides/457000/457031/html/.

BBC News. Paris attacks: What happened on the night [online]. 2015 [cit. 2021-04-23]. Dostupné z: https://www.bbc.com/news/world-europe-34818994.

BBC News. Paris attacks: Who were the attackers? [online]. 2016 [cit. 2021-04-23]. Dostupné z: https://www.bbc.com/news/world-europe-34832512.

BLAŽEK, J. a UHLÍŘ, D. Teorie regionálního rozvoje: nástin, kritika, implikace. Vyd. 2., přeprac. a rozš. Praha: Karolinum, 2011. ISBN 978-80-246-1974-3.

CASCIANI, D. How well did the 7/7 emergency services respond? [online]. BBC News, 2011 [cit. 2021-04-23]. Dostupné z: https://www.bbc.com/news/uk-12636731.

CK GEOPS. Francie – informace o zemi [online]. 2021 [cit. 2021-04-23]. Dostupné z: https://geops.cz/zajezdy/informace-podrobne/francie-zakladni-informace/.

ČSÚ. Klasifikace územních statistických jednotek (CZ-NUTS) [online]. 2020 [cit. 2021-4-24]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/klasifikace-uzemnich-statistickych-jednotek-cz- nuts.

63 ČT24. Přesně 911 dní po 11. září 2001 teroristé udeřili v Madridu [online]. Česká televize, 2009 [cit. 2021-04-23]. Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/archiv/1460844-presne-911- dni-po-11-zari-2001-teroriste-uderili-v-madridu.

ČT24. Teroristická skupina ETA oznámila své definitivní rozpuštění [online]. Česká televize, 2018 [cit. 2021-04-23]. Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/2467783-teroristicka- skupina-eta-oznamila-sve-definitivni-rozpusteni.

EDUCAnet Ostrava. Velká Británie [online]. Ostrava, 2021 [cit. 2021-4-24]. Dostupné z: http://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:bwhaU7RYOXIJ:ostrava.educanet.c z/www/zemepis/prilohy/prezentace/sexta/evropa/velka_britanie.ppt+&cd=1&hl=cs&ct=clnk &gl=cz.

EICHLER, J. Mezinárodní bezpečnost v době globalizace. Praha: Portál, 2009. ISBN 978-80- 7367-540-0.

Eurostat. Air passenger transport by reporting country [online]. 2021 [cit. 2021-04-23]. Dostupné z: https://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=avia_paoc&lang=en.

Eurostat. Air passenger transport by reporting country [online]. 2021 [cit. 2021-04-23]. Dostupné z: https://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=tran_r_avpa_nm&lang=en.

Eurostat. Number of nights spent – quarterly data [online]. 2021 [cit. 2021-04-23]. Dostupné z: https://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=tour_dem_tnq&lang=en.

Eurostat. Statistical regions in the European Union and partner countries: NUTS and statistical regions 2021 [online]. Luxembourg: Publications Office of the European Union, 2020 [cit. 2021-4-24]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/eurostat/documents/3859598/10967554/KS- GQ-20-092-EN-N.pdf/9d57ae79-3ee7-3c14-da3e-34726da385cf?t=1591285035000.

Eurostat. Tourism statistics: Tourism destinations – night spent by international guests at tourist accomomodation establishments, 2019 [online]. 2021 [cit. 2021-04-23]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=Tourism_statistics.

Eurostat. Volume of passenger transport relative to GDP [online]. 2021 [cit. 2021-04-23]. Dostupné z: http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=tran_hv_pstra&lang=en.

GOELDNER, CH. R. a RITCHIE, J. R. B. Cestovní ruch: principy, příklady, trendy. Brno: BizBooks, 2014. ISBN 978-80-251-2595-3.

GOV.UK. Report of the Official Account of the Bombings in London on 7th July 2005 [online]. The Stationery Office, 2006 [cit. 2021-04-23]. ISBN 0102937745, HC 1087 2005-06. Dostupné z: https://www.gov.uk/government/publications/report-of-the-official-account-of- the-bombings-in-london-on-7th-july-2005.

HAMARNEH, I. Mezinárodní cestovní ruch: vybrané kapitoly. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského, 2014. ISBN 978-80-7452-040-2.

64 HESKOVÁ, M. a kol. Cestovní ruch. Praha: Fortuna, 2006. ISBN 80-7168-948-3. iDNES.cz. ETA odpovědnost za masakr odmítla [online]. 2004 [cit. 2021-04-23]. Dostupné z: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/eta-odpovednost-za-masakr- odmitla.A040312_190104_zahranicni_mad. iDNES.cz. Londýn ochromili teroristé, zabili desítky lidí [online]. 2005 [cit. 2021-04-23]. Dostupné z: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/londyn-ochromili-teroriste-zabili- desitky-lidi.A050707_103823_zahranicni_lkr. iROZHLAS.cz. Obrazem: Lidé uctili oběti útoků, belgické barvy ozářily Paříž, Berlín i Dubaj [online]. 2016 [cit. 2021-4-24]. Dostupné z: https://www.irozhlas.cz/zpravy- svet/obrazem-lide-uctili-obeti-utoku-belgicke-barvy-ozarily-pariz-berlin-i- dubaj_201603221941_mkaspar.

KLINGOHR, J. Den teroristických útoků v Madridu (11. březen 2004) [online]. Televize Seznam, 2017 [cit. 2021-04-23]. Dostupné z: https://www.televizeseznam.cz/video/slavnedny/den-teroristickych-utoku-v-madridu-11- brezen-2004-152902.

Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2014-2020. In: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [online]. Praha, 2013 [cit. 2021-04-23]. Dostupné z: https://mmr.cz/MMR/media/MMR_MediaLib/Podpora%20region%c5%af%20a%20cestovn %c3%ad%20ruch/Cestovn%c3%ad%20ruch/Koncepce%202014-2020/Koncepce-statni- politiky-cestovniho-ruchu-v-CR-na-obdobi-2014-2020.pdf.

KREJČÍ, T. a kol. Regionální rozvoj: teorie, aplikace, regionalizace. Vyd. 2. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2013. ISBN 978-80-7375-914-8.

LACINA, K. Regionální rozvoj a veřejná správa. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2007. Učební texty. ISBN 978-80-86754-74-1.

LAURENT, O. 70 Million People Shared Their Prayers for Paris on Instagram This Weekend [online]. TIME, 2015 [cit. 2021-4-24]. Dostupné z: https://time.com/4114288/paris- instagram/.

LIDOVKY.cz. Přehledně: Teroristické útoky na šesti místech Paříže minutu po minutě [online]. 2015 [cit. 2021-4-24]. Dostupné z: https://www.lidovky.cz/svet/teroristicke- utoky-na-sesti-mistech-v-jednu-noc-pariz-je-v-soku.A151114_135607_ln_zahranici_mct.

London Ambulance Service. London Ambulance Service remembers the London bombings of 7 July 2005 [online]. 2006 [cit. 2021-04-23]. Dostupné z: https://www.londonambulance.nhs.uk/2006/07/03/london-ambulance-service-remembers-the- london-bombings-of-7-july-2005/.

MV ČR, Strategie ČR pro boj proti terorismu, Praha, 2013 Česká justice [online]. [cit. 2021-03-15]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/cthh/soubor/terorismus-web-dokumenty- strategie-ceske-republiky-pro-boj-proti-terorismu-pdf.aspx.

65 MV ČR. Bezpečnostní aspekty migrace [online]. Praha, 2021 [cit. 2021-04-23]. Dostupné z: https://www.mvcr.cz/cthh/clanek/bezpecnostni-aspekty-migrace.aspx.

MV ČR. Bezpečnostní hrozby [online]. Praha, 2019 [cit. 2021-04-23]. Dostupné z: https://www.mvcr.cz/clanek/bezpecnostni-hrozby 337414.aspx?q=Y2hudW09Mw%3d%3d.

MV ČR. Co je to extremismus [online]. Praha, 2010 [cit. 2021-04-23]. Dostupné z: https://www.mvcr.cz/clanek/co-je-extremismus.aspx.

MZV ČR. Bezpečnostní strategie České republiky 2015 [online]. Praha, 2015 [cit. 2021-4-24]. ISBN 978-80-7441-005-5. Dostupné z: https://www.vlada.cz/assets/ppov/brs/dokumenty/bezpecnostni-strategie-2015.pdf.

NEKVAPILOVÁ, V. Teroristický útok v Madridu – 10 let poté [online]. Medicína Katastrof, 2014 [cit. 2021-04-23]. Dostupné z: http://www.zsa.cz/katastrofy2014/Neklapilova.pdf.

NOVÁCKÁ, L. Cestovný ruch a Európská unia. Bratislava: Sprint dva, 2010. ISBN 978-80- 89393-26-8.

Novinky.cz. Bezpečnostní opatření zavedly Evropa i USA [online]. Praha, 2005 [cit. 2021-04-23]. Dostupné z: https://www.novinky.cz/zahranicni/clanek/bezpecnostni- opatreni-zavedly-evropa-i-usa-40102652.

Novinky.cz. Evropské burzy kvůli výbuchům v Londýně padají [online]. Londýn, 2005 [cit. 2021-04-23]. Dostupné z: https://www.novinky.cz/ekonomika/clanek/evropske-burzy- kvuli-vybuchum-v-londyne-padaji-40102636.

Novinky.cz. On-line: Pachatelé teroru v Bruselu měli podle USA vazby na dopadeného Abdeslama [online]. Brusel, 2016 [cit. 2021-4-24]. Dostupné z: https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/on-line-pachatele-teroru-v-bruselu-meli- podle-usa-vazby-na-dopadeneho-abdeslama-40259709.

NOVOTNÁ, M. Regionální politika EU. Ostrava: Vysoká škola Báňská-Technická Univerzita Ostrava, 2007. Učební texty. ISBN 978-80-248-1413-1.

ORIEŠKA, J. Služby v cestovním ruchu. 1. vyd. Praha: Idea servis, 2010. ISBN 978-80-85970- 68-5.

PALATKOVÁ, M. Mezinárodní cestovní ruch: analýza pozice turismu ve světové ekonomice, význam turismu v mezinárodních ekonomických vztazích, evropská integrace a mezinárodní turismus. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3750-8.

RYGLOVÁ, K. Cestovní ruch: soubor studijních materiálů. Vyd. 3., rozš. Ostrava: Key Publishing, 2009. Management. ISBN 978-80-7418-028-6.

RYGLOVÁ, K., BURIAN, M. a VAJČNEROVÁ, I. Cestovní ruch – podnikatelské principy a příležitosti v praxi. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-4039-3.

66 SECURITY magazín. Jakým bezpečnostním rizikům čelí Česká republika? Vláda schválila Audit národní bezpečnosti [online]. Praha, 2016 [cit. 2021-04-23]. Dostupné z: https://www.securitymagazin.cz/security/jakym-bezpecnostnim-rizikum-celi- ceska-republika-vlada-schvalila-audit-narodni-bezpecnosti-1404054150.html.

SMOLÍK, J. a ŠMÍD, T. Vybrané bezpečnostní hrozby a rizika 21. století. Brno: Masarykova univerzita, Mezinárodní politologický ústav, 2010. Monografie, sv. č. 33. ISBN 978-80-210- 5288-8.

SOUČEK, V. a kol. Vnitřní bezpečnost a veřejný pořádek: Krizové řízení [online]. Praha: Ministerstvo vnitra, 2005 [cit. 2021-03-13]. Dostupné z: https://www.mvcr.cz/soubor/bezpecnost-pdf.aspx.

SOULEIMANOV, E. a BELFER, M. A. Terorismus: pokus o porozumění. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2010. Knižnice Sociologické aktuality, sv. 20. ISBN 978-80-7419-038- 4.

Statista. Ten worst terrorist attacks in terms of fatalities in Europe from 1980 to 2020 [online]. Statista.com, 2020 [cit. 2021-04-23]. Dostupné z: https://www.statista.com/statistics/541483/worst-incidences-of-terrorism-eu/.

STEJSKAL, J. a KOVÁRNÍK, J. Regionální politika a její nástroje. Praha: Portál, 2009. ISBN 978-80-7367-588-2.

Strategie regionálního rozvoje ČR na období 2014-2020. In: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [online]. Praha, 2013 [cit. 2021-04-23]. Dostupné z: https://www.mmr.cz/getmedia/a9fc8be4-58a0-4137-9c6d-f9a05466a115/SRR-2014- 2020.pdf.aspx?ext=.pdf.

ŠILHÁNKOVÁ, V. Teoretické přístupy k regionálnímu rozvoji. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2007. ISBN 978-80-7395-019-4.

ŠMÍD, J. Francie bombarduje vojenské cíle v Iráku a posílá do oblasti další letadla [online]. iROZHLAS.cz, 2014 [cit. 2021-04-23]. Dostupné z: https://geops.cz/zajezdy/informace-podrobne/francie-zakladni-informace/.

ŠVAMBERK, A. a PLESNÍKOVÁ, L. Atentát v Bruselu [online]. Novinky.cz, 2016 [cit. 2021-4-24]. Dostupné z: https://www.novinky.cz/specialy/tema/clanek/atentat-v-bruselu- 40096606.

Ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky. In: Sbírka zákonů České republiky. Praha, 1997, ročník 1997, částka 114, číslo 347. Dostupné také z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1997-347.

Úvod do regionálních věd a veřejné správy. 5. vyd., V nakl. Aleš Čeněk 2. rozš. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008. Vysokoškolské učebnice. ISBN 978-80- 7380-086-4.

67 Visit.brussels. Commemorative sculpture 22/03 [online]. 2016 [cit. 2021-4-24]. Dostupné z: https://visit.brussels/en/article/commemorative-sculpture.

WAISOVÁ, Š. Bezpečnost: vývoj a proměny konceptu. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2005. Politologické učebnice. ISBN 80-86898-21-0.

WOKOUN, R. a kol. Regionální rozvoj: (východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování). Praha: Linde, 2008. ISBN 978-80-7201-699-0.

WRIGHT, L. The Terror Web: Were the Madrid bombings part of a new, far-reaching jihad being plotted on the Internet? [online]. The New Yorker, 2004 [cit. 2021-04-23]. Dostupné z: https://www.newyorker.com/magazine/2004/08/02/the-terror-web.

Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje. In: Sbírka zákonů České republiky. Praha, 2000, ročník 2000, částka 73, číslo 248. Dostupné také z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-248?text=248%2F2000.

ZDRÁHALOVÁ, H. Bezpečnost našeho světa je jen iluze, stojíme před zásadním zlomem, varovali odborníci. IForum Online magazín Univerzity Karlovy [online]. [cit. 2021-03-14]. Dostupné z: https://iforum.cuni.cz/IFORUM-15560.html.

ZEMAN, P. Česká bezpečnostní terminologie: výklad základních pojmů. Brno: Masarykova univerzita, 2002. Mezinárodní politologický ústav. ISBN 80-210-3037-2. Dostupné také z: http://www.defenceandstrategy.eu/filemanager/files/file.php?file=16048.

ŽÍTEK, V. a KLÍMOVÁ, V. Regionální politika. Brno: Masarykova univerzita, 2008. ISBN 978-80-210-4761-7.

68