ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

FAKULTA BIOMEDICÍNSKÉHO INŽENÝRSTVÍ

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

2019

LUKÁŠ UREŠ

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta biomedicínského inženýrství Katedra zdravotnických oborů a ochrany obyvatelstva

Analýza globálního terorismu na území Evropské unie

Analysis of Global Terrorism in the European Union

Bakalářská práce

Studijní program: Ochrana obyvatelstva Studijní obor: Plánování a řízení krizových situací

Vedoucí práce: Ing. Břetislav Čupr

Lukáš Ureš

Kladno, květen 2019

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci s názvem Analýza globálního terorismu na území Evropské unie vypracoval samostatně pouze s použitím pramenů, které uvádím v seznamu bibliografických odkazů.

Nemám závažný důvod proti užití tohoto školního díla ve smyslu § 60 zákona

č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon).

V Kladně dne 15.05.2019

………………………. Podpis

Poděkování

Byl to boj, ale rád bych tímto poděkoval svému vedoucímu práce Ing.

Břetislavovi Čuprovi za jeho pomoc a připomínky. Díky patří také rodičům a přítelkyni, kteří mi byli psychickou oporou.

Abstrakt

V bakalářské práci jsem se věnoval problematice globálního terorismu na území

Evropské unie. V teoretické části jsem se zaměřil na základní pojmy spojené s terorismem, jeho vývoj a teroristické organizace. Součástí teoretické části je také protiteroristická politika Evropské unie. V rámci analýze jsem sepsal dosud proběhlé útoky v členských zemích od roku 2005.

V praktické části bakalářské práce jsem detailněji popsal proběhlý útok v Paříži,

Bruselu a Berlíně. Díky získání dat a údajů jsem útoky po podrobnější analýze porovnal. Část dále obsahuje bezpečnostní opatření. Cílem práce je uvést pohled na proběhlé útoky a působení terorismu na území Evropské unie.

Klíčová slova

Terorismus; útok; Evropská unie; organizace; formy

Abstract

In my bachelor thesis I deal with the issue of global terrorism in the European

Union. In the theoretical part I focused on the basic concepts connected with terrorism, its development and terrorist organizations. The theoretical part also includes the anti-terrorism policy of the European Union. As part of the analysis, I have written down the attacks so far in the Member States since 2005.

In the practical part of the thesis I described in detail the attack in Paris, Brussels and Berlin. By obtaining data, I compared the attacks after more detailed analysis.

The section also includes security measures. The aim of the thesis is to present the view of the attacks and the effects of terrorism in the European Union.

Keywords

Terrorism; attack; European union; organizations; forms.

Obsah

ÚVOD ...... 12

1 Současný stav ...... 13

1.1 Definice terorismu ...... 13

1.2 Rozdíl mezi terorismem a válkou ...... 14

1.3 Taktiky teroristických organizací ...... 15

1.3.1 Nepřímá strategie ...... 15

1.4 Rozdíl mezi terorismem a gerilou ...... 16

1.5 Rozdělení podle druhu terorismu ...... 17

1.6 Měkké cíle a metody teroristů ...... 17

2 Charakteristika globálního terorismu ...... 19

2.1 Národní terorismus ...... 19

2.2 Mezinárodní terorismus ...... 19

2.3 Globální terorismus ...... 20

3 Podmínky existence terorismu ...... 21

3.1 Základní podmínky terorismu ...... 21

3.1.1 Členská základna ...... 21

3.1.2 Komunikace a média ...... 21

3.1.3 Financování terorismu ...... 22

4 Boj Evropské unie proti terorismu ...... 24

4.1 Prevence ...... 24

4.2 Ochrana ...... 25

4.3 pronásledování ...... 25

4.4 Reakce ...... 25

4.5 Mezinárodní spolupráce ...... 26

5 Teroristické organizace ...... 27

5.1 Hizballáh ...... 27

5.2 Tálibán ...... 28

5.3 Hamás ...... 28

5.4 Al-Káida ...... 29

5.5 Irská republikánská armáda ...... 30

5.6 Baskicko a jeho svoboda ...... 30

5.7 Islámský stát ...... 31

6 Teroristické útoky na území EU...... 33

6.1 Terorismus v Belgii ...... 33

6.1.1 Židovské muzeu v Bruselu 2014 ...... 33

6.1.2 Teroristické útoky v Bruselu 2016 ...... 33

6.1.3 Bombový útok na nádraží v Bruselu 2017 ...... 34

6.1.4 Reakce Belgie ...... 34

6.2 Terorismus v Dánsku ...... 35

6.3 Terorismus v Německu ...... 35

6.4 Terorismus ve Francii ...... 36

6.4.1 Útoky v Montaubanu a Tolouse 2012 ...... 36

6.4.2 Útok na redakci časopisu Charlie Hebdo 2015 ...... 37

6.4.3 Útok ve vlaku Thalys 2015 ...... 37

6.4.4 Rozsáhlé útoky v Paříži 2015 ...... 38

6.4.5 Útok v Nice 2016 ...... 39

6.4.6 Carcassonne a Trèbes 2018 ...... 39

6.4.7 Útok ve Štrasburku 2018 ...... 40

6.5 Terorismus ve Spojeném Království ...... 40

6.5.1 Útoky na stanicích metra v Londýně 2005 ...... 40

6.5.2 Útok na Westminterském mostě v Londýně 2017 ...... 40

6.5.3 Útok v Manchester Aréně 2017 ...... 41

6.5.4 Útok na London Bridge a market v Londýně 2017 ...... 41

6.5.5 Útok dodávkou v Londýně 2017 ...... 41

6.5.6 Bombový útok na Parsons Green ...... 42

7 Cíl práce ...... 43

8 Metodika ...... 44

9 Vybrané teroristické útoky ...... 45

9.1 Francie – Paříž 13. 11. 2015 ...... 45

9.1.1 Historie ...... 45

9.1.2 Časová osa ...... 47

9.1.3 Práce záchranných složek ...... 49

9.1.4 Po útoku ...... 50

9.1.5 Pachatelé ...... 51

9.1.6 Závěr ...... 52

9.2 Belgie – Brusel 22. 3. 2016 ...... 53

9.2.1 Před útokem ...... 53

9.2.2 Časová osa ...... 54

9.2.3 Práce záchranných složek ...... 56

9.2.4 Po útoku ...... 56

9.2.5 Pachatelé ...... 57

9.2.6 Závěr ...... 58

9.3 Německo – Berlín 19. 12. 2016 ...... 59

9.3.1 Před útokem ...... 59

9.3.2 Časová osa ...... 60

9.3.3 Práce záchranných složek ...... 62

9.3.4 Po útoku ...... 62

9.3.5 Pachatelé ...... 63

9.3.6 Závěr ...... 64

10 Výsledky porovnání útoků ...... 65

11 Bezpečnostní opatření ...... 69

12 Diskuze ...... 71

12.1 Další možné útoky ...... 72

13 Závěr ...... 73

14 Seznam použitých zkratek ...... 74

15 Seznam použité literatury ...... 75

16 Seznam použitých obrázků ...... 87

17 Seznamu použitých tabulek ...... 88

18 Seznam Příloh ...... 89

ÚVOD

Svět jde stále kupředu a s ním také globalizace a technologický pokrok. Neustálou změnou se mění toky energií a také podmínky pro život, které jsou ovlivněny válkami nebo nedostatkem zdrojů pro život potřebný. Lidstvo je tu několik tisíc let, ale stále se nedostálo míru. Války, které v zemích pustoší města a likvidují hodnoty, zapříčiňují migrační krize. K úspěšnému boji proti terorismu je potřeba vymezit jeho původ, přijímání válečných uprchlíků není řešení.

Cílem práce je přiblížit čtenáři proběhlé útoky na území Evropské unie, základní pojmy terorismu, popis teroristických organizací a jejich cílů. Uvedu také protiteroristickou politiku Evropské unie.

Praktická část nabídne detailnější pohled na útoky, které proběhly v Paříži,

Bruselu a Berlíně. U samostatných útoků je provedena celková analýza od časové osy až po jednotlivé události a reakce. V další části jsou útoky porovnány a pro lepší přehled jsou přidány také tabulky. Uvedeny jsou i bezpečnostní opatření.

12

1 SOUČASNÝ STAV

1.1 Definice terorismu

I přes silně medializované téma je těžké přesněji definovat pojem terorismus. Ani dodnes neexistuje stanovená jednotná definice na mezinárodní úrovni, která by zajišťovala formy pro potírání terorismu. Důvodů, proč není jednotná definice je hned několik. Především se terorismus neustále vyvíjí, dále se může jednat o spory mezi jednotlivými zeměmi, které preferují rozdílné zahrnutí vlastních zásad. [1,4]

Častější výskyt terorismu byl zaregistrován ve druhé polovině 20. století. Právě zde se začaly vyskytovat podrobnější definice. Wilkinson ve své studii uvedl, že terorismus je utajená forma nevyhlášené války. Další z mnoha definic uvádí také deklarace lidský práv OSN „Nikdo nesmí být mučen nebo podrobován krutému, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestu“. [5, 6]

Nejčastější definicí terorismu je podle Ministerstva vnitra České republiky plánované, promyšlené a politicky motivované násilí zaměřené proti nezúčastněným osobám, sloužící k dosažení vytyčených cílů. Mimo jiné byla roku

1980 ve Spojených Státech vydána podrobnější definice, která se rázem stala nápovědou pro vyhodnocení a posouzení teroristického činu. „Terorismus je propočítané použití násilí nebo hrozby násilím, obvykle zaměřené proti nezúčastněným osobám, s cílem vyvolat strach, jehož prostřednictvím jsou dosahovány politické, náboženské nebo ideologické cíle. Terorismus zahrnuje i kriminální zločiny, jež jsou ve své podstatě symbolické a jsou cestou k dosažení jiných cílů, než na které je kriminální čin zaměřen.“ Cíle terorismu mají ideologickou, náboženskou či politickou povahu. [1, 14]

Krom definice je také potřeba rozdělit pojmy „teroristický skutek“ a „teroristická

skupina“, které jsou součástí dokumentu Rady EU (2001) „Společný postoj

Rady EU pro užití zvláštních opatření pro boj s terorismem“. Na sestavení

dokumentu reagovala také Česká republika v rámci událostí ze dne 11. září

13

2001. Teroristický skutek je brán jako řada vyjmenovaných činů, které svým

charakterem mohou ohrozit stabilitu daného státu nebo organizace na

mezinárodní úrovni. Konkrétně se jedná o činy s úmyslem: [1]

• Vážně zastrašit obyvatelstvo;

• přimět vládu nebo organizaci ke konání vlastních zájmů;

• destabilizovat nebo poškodit základní politické, ústavní, hospodářské

nebo sociální struktury země či organizace;

• vedením teroristické skupiny či být jejím členem, a to i ve funkci

informátora nebo poskytovatele finančních či materiálních hodnot, s tím

vědomím, že určená pomoc může mít za následek zločinné aktivity dané

skupiny. [4]

Druhým pojmem, který obsahuje dokument je výše uvedená „teroristická skupina“. Jedná se o neomylně založené skupině stávající z více než dvou členů, jenž se v časovém období podílí na krocích vedoucí ke spáchání teroristických činů. [1, 4]

Také Česká republika má ukotvenou definici v právním řádě. Konkrétně v zákonu č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. Zde je pod § 311 uvedeno posouzení teroristického útoku: „Kdo v úmyslu poškodit ústavní zřízení nebo obranyschopnost České republiky, narušit nebo zničit základní politickou, hospodářskou nebo sociální strukturu

České republiky nebo mezinárodní organizace, závažným způsobem zastrašit obyvatelstvo nebo protiprávně přinutit vládu nebo jiný orgán veřejné moci nebo mezinárodní organizaci, aby něco konala, opominula nebo trpěla.“ [2]

1.2 Rozdíl mezi terorismem a válkou

Terorismus byl vymezen jako nová forma války s odlišným složením aktéru již v 70. letech 20. století. V případě války jako takové jsou hlavními aktéry státy či koalice, jejich armády a ve značném množství také civilní obyvatelstvo. Stát plní hlavní role, přijímá rozhodnutí, která dále plní ozbrojené složky v rámci obranného

14

charakteru. V mnoha situacích může být obyvatelstvo mobilizováno, přičemž nese ekonomickou zátěž války.

Bavíme-li se o teroristickém útoku, vše se mění od úplného základu. Stát není aktérem, který rozhoduje, ale je v roli napadeného a vydíraného objektu. Teroristé krom útoku na stát působí také na obyvatelstvo. Konkrétně prostřednictvím útoků manipulují s jeho veřejným míněním, čímž vyvolávají reakce a zájmy odpovídající představám teroristů. Cílem teroristického útoku je upoutat pozornost, přilákat ji, vyvolat mezi obyvatelstvem obavy, destabilizovat stát, jeho věrohodnost a autoritu, nebo mimo jiné vynutit změnu vnitřní a zahraniční politiky. [4]

1.3 Taktiky teroristických organizací

Za klasické války je téměř nemožné skrýt přípravy států na její zahájení.

Překvapením může být pouze záminka pro napadení nebo termín jeho uskutečnění.

Za to teroristé útočí bez jakéhokoliv upozornění, přípravy na samostatný či skupinový útok probíhají skrytě. Do útočné akce je navíc zapojena jen málo početná hrstka uzavřené spiklenecké organizace. Postřehnout nebo překazit přípravy na

útok je velmi těžké, téměř nemožné. Zpravidla se jedná o nečekané údery, které mají za důsledek šokování a ochromení státu a jeho veřejného mínění.

Hlavní smysl teroristických útoků

• Přilákat pozornost;

• zasadit do veřejného mínění strach;

• destabilizovat stát, změny vnitřní nebo i zahraniční politiky;

• vyprovokovat k odvetě, která by jej mohla zdiskreditovat. [4]

1.3.1 Nepřímá strategie

Na rozdíl od přímé strategie, která se uplatňuje při válkách mezi státními činiteli, uplatňují teroristé strategii nepřímou. Jedná se především o snahu nevést přímý a

15

čelní útok, ale zato nejvíce překvapivý a zákeřný. Před útokem se teroristé skrývají v ústraní a udeří tehdy, když se to nejvíce hodí. Útoky jsou směřovány tak, aby zasáhly společnost v nejcitlivějších a nejzranitelnějších bodech. Tím, že teroristé obcházejí prvky obrany své oběti, dostávají výsledek útoku na takovou úroveň, která ani v nejmenším neodpovídá poměru sil. Malé náklady mají za důsledek velký

účinek s psychologickými dopady.

Nepřímá strategie v bodech

• Zákeřný a nečekaný útok;

• obcházení prvků obrany oběti;

• hlavním cílem je obyvatelstvo nikoli ozbrojené síly;

• násilí a strach jako hlavní nástroj terorismu.

Taktika teroristů se odlišuje od gerilových jednotek

• Útok bez jakéhokoliv vyhlášení války;

• přísné utajení a nečekaný úder;

• zasažené státy a jejich veřejné mínění jsou zaskočeny, šokovány, či

ochromeny. [4]

1.4 Rozdíl mezi terorismem a gerilou

Gerilové jednotky jsou uskupení pro úderné akce, sabotáže, zastrašování nebo likvidace důležitých cílů. Od teroristických buněk se liší dvěma základními rysy.

Tím prvním je, že žijí mimo civilizaci, nejčastěji na odlehlých místech v horách, či lesích. Ve většině případů jsou jednotky uniformované a organizovány podle vojenského vzoru. Druhou odlišností je to, že gerilové jednotky útočí primárně na ozbrojené síly, a ne na civilní obyvatelstvo. Teroristé naopak žijí ve společnosti, proti níž chystají údery. Útočí slepě a bezohledně na civilní obyvatelstvo. [4]

16

1.5 Rozdělení podle druhu terorismu

• Podle ideologické příslušnosti: Kategorizovat terorismus podle ideologie

není příliš jednoduché, navíc v průběhu času je toto hodnocení bráno jako

zavádějící. Ideologie může mít více forem, například ideologie politická

(pravicový extremismus, marxismus-leninismus, atd.), ale také náboženská

(irský nacionální katolicismus, islámský džihád, fundamentalistické

křesťanství, atd.). I přes fakt, že ideologie nebývá teroristy příliš zvládnutá,

hraje podstatnou roli v obhajobě teroristických postupů. Určení ideologie

tedy zůstává pomocným měřítkem pro zatřídění teroristických aktů.

• Podle povahy cílů teroristických aktivit: Cílem revolučních teroristů je

převážně svržení společenského řádu nebo řešení vnitrostátních problémů.

Terorismus nacionalistický podporuje prosazení své národnosti.

V neposlední řadě přinesl vývoj také teroristické cíle na mezinárodní či

globální úrovni. Dle kritérií lze určit, které teroristické aktivity jsou státem

podporovány a které naopak nejsou.

• Podle zaměření násilí teroristů: Zaměření teroristických aktivit se podle

výzkumů dělí na dva základní typy cílů: a) pečlivě vybrané b) náhodně

zvolené. Dle vlastní uváženosti můžeme tyto kategorie dále členit.

• Podle historického původu: Historický původ je částečně překryt s ideologií.

Z analytického hlediska je pátráno po kořenech teroristických skupin, které

jsou následně tříděny podle ideologie.

• Podle vztahu teroristů k území: Domácí terorismus působí pouze na

domácím území, zatímco cizinecký působí v jiných státech za účelem

domácích, mezinárodních nebo globálních cílů. [3]

1.6 Měkké cíle a metody teroristů

Měkké cíle představují veřejná místa s vysokou koncentrací osob, které jsou zranitelné. Jako místy se rozumí různá veřejná prostranství, obchodní centra, dopravní nádraží, dopravní prostředky, stanice metra a další kulturní akce. Mezi 17

další zranitelné místa patří prvky kritické infrastruktury jako jsou zdroje pitné vody, elektrárny a přenosové soustavy. Pro větší efektivitu je zapotřebí spolupracovat s řadou soukromých subjektů. [12]

Útok je směřován na měkké cíle za dosažením co největšího psychologického efektu. Oběti terorismu zpravidla nemají s teroristickými cíli vůbec žádný vztah.

Jsou použity jen jako nástroj k dosažení podmínek teroristů. [13]

Metody lze rozdělit na dva typy provedení. Teroristé jsou v rámci útoků přítomní nebo nikoliv. S přímou účastí se může jednat o sebevražedné atentáty, únosy dopravních prostředků, únosy lidí apod. Do nepřímé účasti spadá užití zbraní hromadného ničení, raket, minometů. Potom také ale technologický terorismus, kybernetický terorismus a environmentální terorismus. [3]

18

2 CHARAKTERISTIKA GLOBÁLNÍHO TERORISMU

Abychom pochopili globální terorismus, je potřeba uvést jeho vývojové etapy.

V aktuální době existují tři hlavní vývojové etapy či formy terorismu.

2.1 Národní terorismus

První etapou je národní terorismus. Ten je plánován a uskutečňován uvnitř daného státu, který se svými aktivitami snaží změnit jeho vnitřní politiku. V první

řadě 80. let 19. století šlo o rozlišující terorismus. Při atentátech Poláků a Arménů přišly také atentáty v Rusku pro zastavení reforem. V těchto případech byli zabíjení prominenti carského režimu.

V druhé řadě nahradil rozlišující terorismus tzv. nerozlišující terorismus. Ten se objevil po skončení 1. světové války ve znamení bojů za národní nezávislost a rozbití koloniální říše. Stal se nebezpečnější formou terorismu, protože byli zabíjení i nevinní civilisté.

Vnitropolitický terorismus má mnoho podob a motivací. Ne v jednom případě šlo právě o převzetí kontroly a odtržení území od většího státu a následně jej přeměnit ve svrchovaný stát. Jasnými příklady tohoto terorismu jsou IRA v Severním Irsku,

ETA účinkující ve Španělsku, dále například čečenský terorismus. Hlavními cíli jsou státní činitelé a instituce. Známým může být únos a následné zabití italského premiéra Alda Mora roku 1978. [4, 7]

2.2 Mezinárodní terorismus

Na přelomu 60. a 70. let 20 století přišel na scénu mezinárodní terorismus, jehož

útoky jsou vedeny přes státní hranice na cíle v jiných státech. Hlavní myšlenkou je donutit konkrétní stát, aby přestal prosazovat své zájmy v jiných částích světa, nebo tam změnil svou zahraniční politiku. K prosazování svých cílů mezinárodní povahy mohli teroristé využívat moderních technologií a příznivých skutečností. 19

Technologický pokrok zařídil rozmach letecké dopravy. Ta otevřela teroristickým skupinám celou řadu příležitostí, jak vydírat politické činitele. Mocným nástrojem se především staly únosy letadel s velkým počtem cestujících. Kromě rozvoje letecké dopravy zaznamenala velký nástup také média. Záznamy unesených lidí nebo zraněných či popravených se staly dalším nátlakem na hlavy států a dalších politických činitelů. Politik v situaci, kdy je ohrožen život několika lidí musí pečlivě zvážit každý krok a je povolný k vynuceným ústupkům. Na scénu přichází mezinárodní politika a náboženství. Ten po skončení studené války zasáhl silně

Francii. Civilní obyvatelstvo se stalo větším terčem teroristických skupin. [4, 8]

2.3 Globální terorismus

Globální měřítko terorismu se datuje od útoku na World Trade Center (dále jen

WTC) v New Yorku 11. 9. 2001. Globálních znaků je zde hned několik. Teroristické sítě jsou zastoupeny po celém světě, což zaznamenává právě globální měřítko.

Dalším znakem globalizace je výběr cílů, které jsou národně, kulturně či náboženský významné. Při útoku na WTC byl globální terorismus také charakterizován podle obětí. Těmi nebyli pouze Američané, ale lidé z celého světa.

Shrnutí vývojových forem terorismu

• Národní: jsou vynucovány změny ve vnitřní politice;

• mezinárodní: změny jsou vedeny na zahraniční politiku;

• globální: snaží se prosadit změny v mezinárodních vztazích na globální

úrovni.

Je nutné podotknout, že nástupem jedné etapy předešlá nezanikla. Ve světě stále pokračují všechny tři formy terorismu, které se v některých případech rovněž podporují. [4]

20

3 PODMÍNKY EXISTENCE TERORISMU

Aby mohl terorismus existovat, jsou za potřebí dané faktory.

3.1 Základní podmínky terorismu

• Členská základna;

• výzbroj a vybavení;

• komunikační kanály pro předávání zpráv;

• finanční zabezpečení a prostředky.

3.1.1 Členská základna

Pokud mluvíme o teroristické organizaci, tak vždy mluvíme o nějaké skupině lidí.

Ty dále mohou být dále rozdělováni do několika vrstev. Na spodku jsou zpravidla

členové, kteří se přímo angažují, provádí teroristické útoky a bere rukojmí. V další vrstvě se nacházejí verbíři, jenž se starají o rozšíření členské základny a celkově také teroristické sítě. Do základny patří také nepřímí účastníci, tím se rozumí poskytovatelé finančního zabezpečení, ale také úkrytů, informací a různých prostředků. Na samotné špici je vůdce organizace. [9]

3.1.2 Komunikace a média

Jednou z nejdůležitějších podmínek jsou právě komunikační kanály. Díky nim mohou být zveřejněna zastrašující poselství. Zpravodajství o terorismu může být pro řadu médií atraktivní, z čehož vyplývá podcenění. Na příliš velký zájem mohou teroristé reagovat třeba i samotným útokem. Například teroristický útok na televizní studio Šamšad, ke kterému se přihlásila skupina Islámský stát.

Dle Eichlera obsahuje komunikační rozměr čtyři hlavní složky:

• Odeslání poselství (transmitter) teroristou nebo teroristickou organizací;

• terčem úderu (target) jsou mrtví nebo ranění lidé, kteří se stali obětí útoku;

• poselství (message) je vždy určeno nejvyšším politikům;

21

• reakce zastrašovaného (feed-back), což je výsledkem politického

vyhodnocení po teroristickém útoku. [4, 7]

3.1.3 Financování terorismu

Stejně jako definici, je těžké vymezit financování terorismu. Pro klasifikování finančních zdrojů můžeme uplatnit dva pohledy. Prvním pohledem je upřesnění zdroje, čímž mohou být vládní či ostatní finanční zdroje. Druhou verzí pohledu je zohlednění původu zdroje. Tím se rozumí finanční prostředky, které pocházejí z nelegální činnosti. Výše využívání financí je v teroristických organizací rozdílná.

Závisí totiž na vytyčených cílech a způsobů, kterými má být cíl dosažen.

Nejčastější podoba financování terorismu státem je prostřednictvím nadací.

Finance směřované pro humanitární akce z části odbírali také teroristé. Získané prostředky slouží k nákupu zbraní, stavbě výcvikových základen a rekrutování dalších bojovníků. Druhou podobou státem podporovaného terorismu, je přímé poskytování výcvikových základen, zbraní, munice, výstroje a instruktorů. Velký zájem byl především o instruktory, kteří měli bojové zkušenosti z protisovětského boje v Afghánistánu a dalších akcí. Následně se vytvořila i třetí podoba, zprostředkovatelé teroristických útoků se vyhýbali přímému konfliktu, ale také najímali organizace. Ty pak měli za úkol zaútočit na vytipovaný cíl, nebo později také zaútočit v jiném státě. To vše kvůli těžšímu zjištění zprostředkovatele. [4]

Po teroristických útocích v Evropě od roku 2015 byla zesílena potřeba opatření omezit financování terorismu a praní špinavých peněz. Ještě téhož roku proběhla výzva Rady EU a Evropské rady k posílení pravidel EU. Roku 2016 zveřejnila

Evropská komise návrh na změnu páté směrnice o praní špinavých peněz. Rada a

Evropský parlament dosáhl politické dohody o obsahu návrh v prosinci 2017.

Schválené znění bylo odhlasováno 19. 4. 2018 a 14. 5. 2018 Rada směrnici přijala, načež byla o pět měsíců později doplněna novými ustanoveními trestního práva. [10]

22

Změny směrnice 2015/849 zahrnují podrobněji:

• Lepší přístup k registrům skutečného vlastnictví

Dojde ke zlepšení transparentnosti ve vlastnictví společností a trustů. Propojeny budou dále rejstříky, aby byla spolupráce mezi členskými státy usnadněna.

• Řešení rizik s předplacenými kartami a virtuálními měnami

Byla snížení prahová hodnota identifikace držitelů předplacených karet na 150 € a jsou rozšířené požadavky na ověřování zákazníků. Co se týče virtuálních platforem pro převod měn a poskytovatelů úschovny peněženek, tak zde budou muset uplatňovat kontroly due diligence zákazníků a ukončit anonymitu s těmito burzami.

• Spolupráce národních finančních zpravodajských služeb

Finanční zpravodajské služby mají nyní přístup k informacím v bankovních a platebních registrech. Tím službám bude umožněno identifikovat držitele účtů.

• Zlepšené kontroly třetích zemí

Komise pravidelně aktualizuje seznam zemí, které nejsou členy EU, s nedostačujícími opatřeními pro prevenci praní špinavých peněz. Ze seznamu vytvořeného skupinou pro finanční akce, budou v těchto zemích vyžadována další opatření. [10]

23

4 BOJ EVROPSKÉ UNIE PROTI TERORISMU

V současné době představuje terorismus největší globální hrozbu. Díky globalizaci proniká na území Evropské unie řada přistěhovalců, imigrantů a běženců, mezi kterými se mohou skrývat také příslušníci teroristických skupin. Tím může být ohrožena naše bezpečnost, hodnoty demokratické společnosti, práva a svoboda občanů Evropy.

Roku 2005 přijala Rada strategii EU, jejímž cílem je bojovat proti terorismu na globální úrovní a zvýšit tak bezpečnost Evropy. Strategie je založena na čtyřech hlavních pilířích, které zdůrazňují spolupráci se zeměmi a mezinárodními institucemi. [11]

• Prevence,

• ochrana,

• pronásledování

• reakce.

4.1 Prevence

Důležitým mezníkem je reagovat na příčiny radikalizace a nábory teroristů.

Touto cestou Rada přijala v roce 2008 strategii pro boj proti radikalizaci a náboru teroristů. Kvůli novým jevům a využívání sociálních síti teroristy byla strategie revidována roku 2014.

K reakci na tento fenomén byl Europol roku 2015 zmocněn, aby vytvořil výbor pro potírání teroristické propagandy na internetu. Mimo jiné má jednotka za úkol také odhalovat obsahy podporující terorismus a násilný extremismus a poskytnou

členským státům poradenství.

24

4.2 Ochrana

Druhou prioritou strategie v boji proti terorismu je ochrana samotných občanů, kritické infrastruktury a minimalizovat zranitelnost proti možným útokům. Další ochrana je vztahována na vnější hranice a zabezpečení dopravy. Za tímto účelem přijala EU směrnici, která upravuje využívání údajů jmenné evidence cestujících

(dále jen „PNR“). Údaje mohou být využity různými způsoby.

• Posouzení cestujících před příletem nebo odletem podle vymezených

kritérií rizika nebo za účelem identifikace;

• vstup při vytvoření kritérií rizik;

• pro vyšetřování nebo stíhání.

4.3 pronásledování

Pro dosažení cílů, jako je zabránit plánování a organizování teroristických akcí, se EU zaměřila na dané úlohy.

• Posílit schopnosti jednotlivých zemí;

• zajistit lepší spolupráci a výměnu informací mezi policejními a justičními

orgány;

• řešit otázky financování terorismu;

• zajistit prostředky, aby teroristé neměli možnost podporovat svou činnost

a komunikaci.

4.4 Reakce

Posledním pilířem strategie EU je reakce, jinak také připravenost zvládat a minimalizovat následky teroristických útoků. Připravit se reagovat na útok závisí na zlepšování zvládat následky, koordinovat reakci a vyhovět potřebám obětí. Do těchto priorit patří několik schopností.

25

• Zajistit opatření EU pro koordinaci při krizích;

• kontrolovat mechanismy civilní ochrany;

• rozvíjet nástroje pro posuzování rizik;

• sdílet postupy při poskytování pomoci obětem útoků.

4.5 Mezinárodní spolupráce

Strategii v boji proti terorismu nestačí uplatňovat pouze na území EU, ale v globálním měřítku. Situace v jiných zemích a kontinentech může silně ovlivňovat bezpečnost EU. Červnu roku 2014 byla vyzvána evropskou radou účinná politika proti terorismu, která zahrnovala jak vnitřní, tak vnější stanoviska. Při dalším jednání bylo představiteli upozorněno, že ohledně bezpečnosti EU se musí více spolupracovat se třetími zeměmi. To zahrnuje především politické dialogy, vzájemné spolupráce či specifické pomoci nebo budování projektů pro naplnění kapacit.

Nejdůraznějším strategickým prvkem EU je spolupráce se Spojenými státy, jejichž spolupráce s Europolem a dalšími instituty je stále intenzivnější. V blízké době došlo k rozšíření spolupráce v několika oblastech, od financování terorismu až po právní pomoc a vydávání. [11]

26

5 TERORISTICKÉ ORGANIZACE

V níže uvedeném seznamu bude pět teroristických organizací, seřazených dle finančního příjmu podle magazínu Forbes pro rok 2017. Od bodu 6.6 budou následovat teroristické organizace působící v Evropě.

5.1 Hizballáh

Hizballáh česky známý jako Strana Alláhova je libanonská šíitská politická a militantní organizace, která se zviditelnila svým odporem vůči Izraeli. Roční obrat byl v roce 2017 přibližně 24 miliard korun. Výrazně přispívá krom financí materiálně

Írán, dále se jedná o zisky z prodejů drog a podobně.

V Libanonu je Hizballáh volenou stranou zastoupenou v parlamentu.

V posledních volbách získal většinu ze 128 parlamentních křesel. Izraelský ministr

školství Naftali Bennett uvedl, že pro Izrael se pro další roky Libanon rovná

Hizballáh. Za jakoukoli akci Izrael připíše zodpovědnost právě Libanonu, kterou proti němu Hizballáh vyvolá.

V letošním roce Velká Británie přidala podobně jako Spojené státy americké na seznam teroristických organizací Hizballáh. Důvodem se stal podíl šíitské organizace podporované Íránem na destabilizaci zdejšího regionu. Britský ministr vnitra Sajid Javid uvedl, že již nelze rozlišit zakázané ozbrojené křídlo a politickou stranu Hizballáhu.

Nejvýraznějším teroristickým útokem byl sebevražedný úder na mírové jednotky

USA a Francie v Bejrútu roku 1982. Výbušné zařízení v autě po vjetí a následné explozi v hale zabilo nad 240 vojáků a přes 80 jich bylo zraněno. [16, 17]

27

5.2 Tálibán

Talibán je především radikální nábožensko-politické hnutí, které v letech 1996–

2001 vládlo větší části Afghánistánu. Bylo zavedeno nejtvrdší právo šaría, včetně poprav, kamenování, bičování, utínání končetin, zákaz hudby, filmů, sportovních akcí, počítačů atd. Vláda byla svržena po vpádu amerických jednotek a dalších zemí

NATO po útocích 11. září 2001, ale i přesto si Talibán zachoval kontrolu a v posledních letech jeho síla stále roste. Po vytrvalých bojích se koalici nepodařilo dobyté oblasti zabezpečit a spravovat, načež se Talibán znova vrátil. Roční obrat činí přibližně 17,5 miliardy korun. Hlavním zdrojem je především pěstování opia, únosy a částky od dárců.

V Afghánistánu rovněž působí čeští vojáci v rámci mezinárodních bezpečnostních a podpůrných sil ISAF. Na území se vystřídalo již několik kontingentů, každý obsahující 200–300 vojáků. Od podzimu roku 2009 byly nasazeny také tři transportní vrtulníky Mi-171.

Hlavním cílem hnutí Talibánu je boj proti spojeneckým silám, dokud neopustí

území Afghánistánu. Po nastolení vlastní správy a spojováním s dalšími skupinami se Talibán nebránil jednání ze západními státy, nejčastěji Velkou Británií a Italy.

Jednání předtím nepřicházelo v úvahu, načež nyní, začátkem roku 2019 usedly k jednacímu stolu strany Talibánu a Spojených států amerických. Výsledkem několikadenního jednání měla být mírová dohoda a stažení zahraničních sil z území do 18 měsíců od podepsání. Otázkou ale zůstalo, zda dohoda přijde do platnosti. [18,

19]

5.3 Hamás

Palestinské hnutí založeno Ahmadem Jásínem, které roku 2006 vyhrálo parlamentní volby a o rok později ovládlo po vytlačení Fatahu i pásmo Gazy. Působí politickou, civilní, ale také vojenskou složkou, která v utajení provádí útoky vůči

28

Izraeli. Jedno ze tří vojenský odvětví nese název Brigády Izzudíma Kaásama, založeno Chálidem Mišalem. Veškeré pokusy o smír Hamás odmítl, včetně dohody z Osla.

Díky vládě Hamásu v Pásmu Gazy čelí Izrael častým ostřelováním. Další operace z obou stran si vyžádaly přes 1300 obětí. Útoky pokračovali jak ostřelováním, tak také únosy. Na popravu tří izraelských mužů zareagoval Izrael dopadením únosců.

Další boje si vyžádaly okolo 2000 obětí. Hnutí Hamás je obviňováno z využívání civilistů, když si zřizuje své základny v hustě osídlených oblastech například u nemocnic a škol.

Vzájemné útoky Palestinců a Izraele ukončila vzájemná dohoda o příměří.

Raketové, či minometné útoky Hamásu byly směřované na cíle nedaleko města Tel

Avivu, kde zranila sedm lidí. Záhy přišel odvetný úder ze strany Izraele na teroristické cíle v celém Pásmu Gazy, včetně sídla Ismaíla Haníja. Příměří o pár dní narušila rozsáhla demonstrace Palestinců na hranicích Pásma Gazy, jež si vyžádala

čtyři oběti. Dle listu The Jerusalem Post se sešlo nad deset tisíc Palestinců na protestní akci k výročí příhraničních protestů, které si od minulého roku vyžádaly přes 200 obětí. Demonstrace jsou označovány jako Pochod návratu, začínající na konci března roku 2018.

Na situaci na blízkém východě zareagoval také český prezident Miloš Zeman. Při své návštěvě Izraele sdělil izraelskému prezidentovi Reuvenu Rivlinovi, že Pásmo

Gazy nevidí jako jednotlivý stát, načež vládní hnutí Hamás vnímá jako teroristickou organizaci. [20, 21, 22]

5.4 Al-Káida

Celosvětově známá organizace Al-Káida je militantní islamistickou organizací, založenou Usáma bin Ládinem a Ajmánem Zavahrím. Stojí za řadou únosů a atentátů včetně 11. září 2001. Hlavním zdrojem financí byl především milionář

29

Usáma bin Ládin, kterého po jeho smrti 2. 5. 2011 v Pákistánu zastoupil Ajmán

Zavahrí. [15]

5.5 Irská republikánská armáda

Irská republikánská armáda (dále jen IRA) byla vojenskou organizací, jejímž cílem bylo dosáhnutí nezávislosti Irska na Velké Británii. Kořeny organizace Irští dobrovolníci sahají až do roku 1916. Po vyústění občanské války byla IRA v roce 1923 z velké části rozprášena.

V roce 1969 vznikly dvě odvětví včetně prozatímní irské republikánské armády.

Ta se ztotožňovala s původní organizací. Jednou z největších akcí byl bombový útok v Hyde Parku a Regent’s Parku v červenci 1982. Při vojenské přehlídce byly odpáleny dvě nálože, které zabily 11 vojáků.

IRA vyhlásila příměří v roce 1997 a v roce 2005 složila pod dohledem své zbraně.

Ne všichni s touto skutečností souhlasili, načež vznikly organizace Pokračující IRA a Pravá IRA. [85]

5.6 Baskicko a jeho svoboda

Baskická nacionalistická a separatistická organizace (Dále jen ETA) vznikla v roce

1959 za účelem vytvoření nezávislého socialistického státu mezi hranicemi

Španělska a Francie. Hrozbu útokem ETA často oznamovala dopředu. Ať už telefonicky do novin nebo prostřednictvím plakátů nebo grafity. Následkem bylo ukrývání občanů nebo opouštění daného území. Kvůli hrozbám se lidé báli vyslovovat jiné politické názory než ty, které baskičtí nacionalisté upřednostňovali.

Finance pro své akce získávala ETA zastrašováním, vydíráním, únosy a krádežemi. Organizace v roce 2014 oznámila ukončení boje a rozpuštění svých struktur. V roce 2017 byly francouzským úřadům sděleny souřadnice úkrytů. [86]

30

5.7 Islámský stát

ad-Dawla al-ʾIslámíja (dále také jen IS). Jedná se اإل سالم ية ال دولة Arabsky také jako o radikální islamistickou teroristickou organizaci, která má původ v Iráku.

Organizace je známá vyznáváním a interpretací islámského práva šaría a násilných

činů proti lidem a zajatcům, kteří proti IS bojují nebo vyznávají jiného náboženství.

V provincii Anbár, kde se nacházejí města Fallúdža, Hadísa Hít, Kaim a Ramádí, se stala irácká Al-Káida dominantní politickou silou, protože vládní instituce se tam rozpadly. Strana měla velký vliv také díky financím, na kterých byla díky obchodu s ropou nezávislá. Další zisky získával IS z únosů, výkupného a vydírání.

Vytvoření samotného Islámského státu v Iráku přišlo v 13. října 2006. Prvotním vůdcem byl jmenován abú Umar al-Bagdádí, jehož následovník byl později abú Bakr al-Bagdádí. Stát v Iráku zahrnoval šest sunnitských provincií – Anbár, Dijála,

Kirkúk, Salahuddín, Ninive a Bagdád. V roce 2006 se IS podařilo dobýt město

Bákubá. V roce 2013 se Islámský stát přejmenoval na Islámský stát v Iráku a Levantě

(dále jen ISIL).

Na začátku roku 2014 vyhlásil ISIL samostatný stát, který nebyl mezinárodně uznán. Téhož roku byl v částech Iráku a Sýrie vyhlášen chalífát Islámský stát, který se svým náboženstvím převyšuje nad muslimy. Za hlavní město bylo zvoleno syrské město Rakka. [89]

Během válek byly použity také chemické a další zbraně. V červenci 2015 byly jednotky Kurdů zasaženy pravděpodobně hořčičným plynem – yperitem. O užívání bojových CBRN látek se nesly dlouhé diskuze. „Máme důvěryhodné informace, že látkou užitou při útoku byl yperit,“ řekl deníku The Wall Street Journal nejmenovaný představitel USA k útoku na kurdské pešmergy. Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) ve své zprávě z listopadu 2015 dospěla k závěru, že možnou pravděpodobností byli hořčičnému plynu vystaveni nejméně dva lidé. I když OPCW

31

neuvedla, kdo plyn nasadil, granáty s ním byly vypáleny z vesnice pod jeho kontrolou. Podle amerických tajných služeb IS dokonce yperit vyráběl. Další nasazení CBRN měl IS v březnu 2016 v irácké provincii Kirkúk. Granáty s chlórem si vyžádaly devět obětí. [87, 88]

Po vytrvalých bojích koaliční vojska dobývala jedno území za druhým a vliv IS upadal. Po získání města Rakka bylo osvobozeno také město Tal Afar, Rawa a Dajr az-Zaur. Poslední kontrolované území IS bylo město Bagúz v Sýrii, které bylo dobyto 23. března 2019.

Na straně IS bylo podle statistik přibližně více jak 5000 Evropanů. Největší množství pocházelo z Francie, dále Německa, Velké Británie a Belgie. [88, 89]

32

6 TERORISTICKÉ ÚTOKY NA ÚZEMÍ EU

6.1 Terorismus v Belgii

6.1.1 Židovské muzeu v Bruselu 2014

Tehdy devětadvacetiletý, dnes třiatřicetiletý Mehdi Nemmouche zavraždil v židovském muzeu v Bruselu celkem čtyři lidi. Předem promyšlený útok Francouz arabského původu uskutečnil v květnu 2014 ve vstupní hale muzea. Zde měl podle zdrojů šetření usmrtit palnými zbraněmi dva izraelské turisty, Francouzsku a belgického zaměstnance. Útok provedl za pomoci útočné pušky AK-47 a krátké palné zbraně.

Útočníkovi se z místa činu podařilo utéct, ovšem o týden později byl dopaden francouzskou policií ve městě Marseille na jihu Francie. Při prohlídce byla u Mehdi

Nemmouche nalezeny palné zbraně odpovídající útoku v Bruselu a dále se také potvrdilo, že bojoval v Sýrii po boku Islámského státu. Útok vyvolal značné rozhořčení ohledně Francouzů bojujících v Sýrii, kterých bylo přibližně 780.

Během ostře sledovaného soudního procesu neprojevil střelec Mehdi

Nemmouche žádné emoce, načež dodal vyjádření „Život jde dál“. Za spáchaný čin byl odsouzen k doživotnímu trestu odnětí svobody, ke kterému se s patnácti léty vězení přidal také komplic Nacer Bendrer, jenž měl pomoc při obstarání zbrání. [23,

24]

6.1.2 Teroristické útoky v Bruselu 2016

Čtyři dny po dopadení Salaha Abdeslama hledaného za teroristické útoky v Paříži dopoledne 22. března 2016 otřásly Bruselem tři výbuchy. Dvě minuty před osmou hodinou ranní byly odpáleny dvě výbušná zařízení na mezinárodním letišti

Zaventem. Svědci z místa neštěstí prohlásili, že těsně před výbuchy zaslechli arabská hesla „Alláh Akbar“. Na půl desátou navázal na teroristický čin další

33

výbuch, tentokrát za přijíždějícího vlaku na stanici metra Maelbeek, blízko sídla

Evropské komise. Dle posledních informací bylo usmrceno 33 osob a 3 atentátníci.

Zraněno bylo přibližně 200 lidí, někteří kriticky. Během policejní akce bylo nalezeno nevybuchlé výbušné zařízení a útočná puška AK-47. Obviněnými se stali bratří

Brahim a Khalid el-Bakraouiovi a Najim Laachraoui. K útoku se přihlásila teroristická organizace Islámský stát. [25]

6.1.3 Bombový útok na nádraží v Bruselu 2017

V červnu roku 2017 zaznamenala Belgie další teroristický útok, který se měl odehrát na centrálním nádraží v Bruselu kolem osmé hodiny večer. Dle svědků na místě útoku zazněla hesla totožná u teroristických útoku z roku 2016. Atentátník

Oussama Zariouh původem z Maroka podle zdrojů odpálil výbušné zařízení, které nikoho nezranilo. Při zásahu hlídkujících vojenských složek bylo zjištěno, že podezřelému čouhají dráty zpoza oblečení. Belgičtí vojáci rychlou eliminací atentátníka dostali situaci pod kontrolu. Při ohledání Ousaama Zarioha byl nalezen výbušný nevybuchlý pás. [26, 27]

6.1.4 Reakce Belgie

Po útocích roku 2016 byl vyhlášen nejvyšší, tudíž čtvrtý stupeň teroristické hrozby, který umožňuje uzavření hranic. Zavřené zůstaly státní instituce, obchodní střediska a také byla omezena veřejná doprava. Kvůli bombové hrozbě byl evakuován zdejší kampus Svobodné bruselské univerzity. Vláda vyslala do hlavního města přibližně 300 vojáků, kteří měli dohlížet na bezpečnost a hlídat hodnoty státu. Velvyslanectví ČR v Belgii uvedlo, že pro začátek roku 2018 platí bezpečnostní stupeň 2 tj. hrozba málo pravděpodobná. Vojenské jednotky proto stále zůstali v ulicích.

Nejvyšší stupeň nebezpečí byl vyhlášen i v roce 2015, když při domovních prohlídkách ve čtvrti Molenbeek byl nalezen arzenál zbraní, který zahrnoval také výbušniny a nebezpečné chemikálie. [28, 29, 30] 34

6.2 Terorismus v Dánsku

Ve dnech 14. a 15. února roku 2015 proběhly v Kodani početné teroristické útoky na židovské cíle a protiislámské aktivisty. Muslimský útočník, několikanásobně trestaný Omar Abdel Hamid El-Hussein připravil o život 2 oběti a dále zranil 5 policistů, sám byl zastřelen policií.

Prvním terčem útoku se 14. února stala výstava v kulturním domě Krudttønden, která byla založena na podporu švédského karikaturisty Larse Vilkse. Přes bezpečnostní podmínky El-Hussein neohrozil přímé účastníky výstavy, ale střelbou přes čelo budovy zastřelil režiséra Finna Nørgaarda a další tři lidi zranil, po střelbě uprchl. Následující den si El-Hussein vybral za útok synagogu, kde se konal bar micva. Zde přišel o život židovský člen ochranky Dan Uzan a další dva policisté skončili zranění.

Zesílené pátrání po znova uprchlém útočníkovi vyvrcholilo na vlakové stanici

Nørrebro, kde byl po přestřelce El-Hussein zabit. Jeho pohřbu se podle médií

účastnilo přibližně 500 muslimů, jež někteří svolávali hesla Alláh Akbar. Na událost zareagoval také izraelský premiér Benjamin Netanjah, který vyzval židy k přestěhování do Izraele před narůstajícím antisemitismem na území Evropy. [31,

32]

6.3 Terorismus v Německu

Vyjma Mnichovského masakru 1972 a bombového útoku na Oktoberfestu 1980 se stalo Německo terčem útoku i nyní. Dne 19. prosince 2016 se ve večerních hodinách prohnal skrz západní berlínské náměstí Breitscheidplatz kamion s polskou poznávací značkou. Útok na vánoční trhy si vyžádal 12 obětí a až pět desítek zraněných.

35

Mnozí měli okamžitě jasno, že jde o teroristický útok, ale německý ministr vnitra

Thomas de Maiziere nepředbíhal a dodal, že mohlo jít o nehodu. Při prvotním ohledání kamionu byl nalezen mrtví muž polské národnosti, který byl zastřelen pistolí ráže .22. Mimo jiné byla nalezena také peněženka a telefon, který patřil pachateli Tunisanu Anisu Amrimu, což potvrdilo tvrzení o teroristickém útoku, nikoli nehodě. Prvotním podezřelým byl ještě té noci dopadený občan Pákistánu, který byl po prokázání neviny propuštěn. Otisky prstů z kabiny kamionu dosvědčily, že útok provedl již zmiňovaný v té době čtyřiadvacetiletý Anis Amri, který byl žadatelem o azyl.

Tunisanovi se podařilo uprchnout a dopaden byl až ve městě Sesto San Giovanni u italského Milána. Zde byl vyzván policejní hlídkou k prokázaní totožnosti, načež z batohu vytáhl zbraň a postřelil jednoho z policistů do ramene. Neostřílený kolega

Luca Scata zareagoval a Anise Amriho zastřelil.

Tunisan Anis Amri si prošel několika věznicemi za podpálení školy v Itálii. Podle všeho zde došlo k radikalizaci a věrnosti islámského státu. V Německu vystřídal

řadu bydlišť a byl hledán policií, která jej pro nedostatek důkazů přestala stíhat. [33,

34, 35]

6.4 Terorismus ve Francii

6.4.1 Útoky v Montaubanu a Tolouse 2012

Útočník Mohammed Merah svými činy srazil Francii na kolena. V březnu 2012 zbraní ráže .11,43 milimetru zastřelil tři francouzské vojáky afrického původu.

Z Montaubanu se mu podařilo uprchnout, ale neschovával se příliš dlouho. Radikál, který se hlásil k teroristické síti Al-Káida na jihu Francie ve městě Tolouse barbarsky zastřelil tři židovské děti od věku 3-10 let a profesora na nádvoří židovské školy Ozar

Hatora. Po neustálém pátraní se francouzské policii podařilo útočníka vysledovat do jeho bytu, kde následně podnikla razii. Nejdřív se speciální jednotka RAID

36

potkala s neúspěchem kvůli střelbě Meraha při níž byli zranění dva policisté, ale při dalším vniknutí byl terorista zastřelen. [36]

6.4.2 Útok na redakci časopisu Charlie Hebdo 2015

Začátkem nového roku zaútočili islámští extrémisti v Paříži. Hlavním cílem se stala redakce satirického časopisu Charlie Hedbo a poté židovský obchod. Dva muži po příchodu do budovy redakce časopisu začali nemilosrdně střílet. Zastřeleno bylo na místě jedenáct lidí a totožný počet byl raněný. Při útěku z místa útoku alžírští bratři zastřelili také postřeleného policistu. Said a Chérif Kouachiovi se následně zabarikádovali v tiskárně ve městě Dammartin-en-Goële. Ve stejném čase zasahovali ozbrojené složky také u židovského obchodu, kde třetí terorista Amedy Coulibaly držel rukojmí a vyhrožoval jejich zabitím, pokud zaútočí na bratry v tiskárně. Ještě před zabitím čtyř lidí Coulibaly zastřelil policistku a počet obětí vzrostl na 17. Při policejním úderu byli všichni tři teroristé eliminování, bratři se hlásili k jemenské

Al-Káidě, zatímco Coulibaly k islámskému státu. Přes snahu o odzbrojení obyvatel

EU útočili extrémisti s útočnou puškou vz.58, samopalem vz.61 a granátometem.

Důvodem útoku bylo podle všeho zesměšňování náboženství a radikálních islámistů. Proběhlé útoky rozpoutaly masové demonstrace nejen ve Francii, kde se jich účastnilo až 2,5 milionu lidí. [37, 38]

6.4.3 Útok ve vlaku Thalys 2015

Kousek od masakru byl teroristický útok ve vysokorychlostním vlaku Thalys z Amsterdamu do Paříže. Tehdy šestadvacetiletý Maročan Ajúb el-Cházání měl 21.

8. 2015 útočit na cestující útočnou puškou AK-47. Podle svědků události vyrazil el-

Cházání z kabinky toalety se zbraní v ruce a začal střílet. Devět zásobníků mohlo způsobit obrovské krveprolití, které ale během pár vteřin odvrátili američtí turisti včetně dvou vojáků Aleka Skarlatose a Specncera Stona. Při tomto činu nebyl zázrakem nikdo zabit, pouze 3 zranění. [39]

37

6.4.4 Rozsáhlé útoky v Paříži 2015

Celkem šest teroristických útoků v rozmezí čtyř hodin 13.-14. 11. 2015 otřásly celou

Francií, nejvíce Paříží. Tehdejší prezident François Hollande po útocích vyhlásil

Výjimečný stav, při kterém byly uzavřeny hranice, omezená doprava a další omezení pro bezpečnost obyvatel a státu samotného. K útokům, při nichž bylo zabito 130 civilistů se přihlásil Islámský stát.

Na Stadionu Stade de France se ve 21:17 odpálil sebevražedný atentátník první výbušné zařízení, které měl na sobě při snaze dostat se na stadion. O další minuty později doprovodí první explozi další dva výbuchy v okolí stadionu. Dle policejních zpráv bylo štěstí, že se teroristé nerozhodli odpálit výbušné vesty za příchodu, či odchodu diváků.

Kdo si myslel, že bombové útoky u stadionu budou jedině se mýlil. Ve 21:25 zahájili střelbu v ulici Rue Alibert teroristé s útočnými puškami. Útok byl směřován na zdejší oblíbenou restauraci, kde bylo usmrceno 15 lidí.

O sedm minut později tedy 21:32 došlo k dalšímu útoku, tentokrát na restauraci v ulici Rue de la Fontaine-au-Roi, kde bylo zastřeleno 5 lidí.

V jedenáctém obvodě v 21:36 zaútočili další dva ozbrojení útočníci na další podnik v ulici Rue de Charonne. Po několikaminutové přestřelce přišlo o život dohromady 19 lidí.

Největší masakr byl zaznamenán ve 21:40 v koncertní síni Bataclan, kde podle prefektury zaútočili hned tři ozbrojení teroristé. Po zablokování východů začali bezmyšlenkovitě pálit do davu v síni. Při úderu policejní jednotky byl zabit jeden

útočník, zbylý dva se sebevražedně odpálili za pomoci výbušného pásu. Za palby z útočné pušky AK-47 bylo zastřeleno 89 lidí!

38

Sebevražedný atentátník na útoky navázal ve 21:54 odpálením se na Boulevardu

Voltaire, kde bylo několik lidí zraněno.

Na reakce, které nastaly požádala Francie EU o aktivování článku, který ostatní

členy zavazuje k pomoci všemi prostředky. Francouzská vláda dále oznámila, že chce výjimečný stav v zemi prodloužit na tři měsíce. Následující vyšetřování uvedla do pohybu takřka sedmihodinovou razii na předměstí Saint-Denis, při níž bylo zadrženo 8 lidí. Ozbrojená skupina byla podle francouzské policie odhodlána spáchat další útok. Při dalších razií během tří nocí bylo zadrženo přibližně 60 osob a nalezeno 75 zbraní. [40, 41, 42]

6.4.5 Útok v Nice 2016

Jednalo se o nový způsob provedení rychlého útoku bez přípravy. Dne 14.

července 2016 vjel Francouz tuniského původu Mohamed Lahouaiej Bouhlel ve večerních hodinách dvacetitunovým nákladním automobilem na pěší promenádu.

Tou dobou se zde nacházelo několik lidí, kteří se šli podívat na oslavy tamního státního svátku dobytí Bastily. Útok, k němuž se přihlásil Islámský stát, si vyžádal

86 mrtvých a přes stovky zraněných. Útočník po zastavení začal střílet z pistole ráže

7.65 mm, načež brzy na to byl zastřelen policií. [43]

6.4.6 Carcassonne a Trèbes 2018

23. března 2018 Redouane Lakdim v Carcassonne zastřelil spolujezdce osobního automobilu, který následně unesl. Následně přejel do nedalekého Trèbesu, kde ve zdejším supermarketu zabil další dvě osoby a zajal několik rukojmí. Výměnou za rukojmí se nabídl pplk. Arnaud Beltrame, kterého Lakdim později zabil. Prezident

Emmanuel Macron jej následně prohlásil za hrdinu. Podle zdrojů francouzská policie měla Redouane Lakdima na seznamu lidí, u kterých hrozila radikalizace.

K útokům se přihlásil Islámský stát, který důkaz o vojáku chalífátu nijak nedoložil.

[44, 45]

39

6.4.7 Útok ve Štrasburku 2018

V zimním období před Vánoci se 11. prosince 2018 odehrál další teroristický útok, tentokrát ve Štrasburku. Islámský extremista Chérif Chekatt za adventu a zasedání

Evropského parlamentu zaútočil střelnou zbraní na zdejším vánočním trhu. Během prvních výstřelů byly zastřeleny 2 osoby a další desítka byla zraněná, někteří těžce.

Celkový počet obětí vzrostl na 5. Ještě té noci byly do Štrasburku vyslány bezpečnostní síly, včetně speciálních jednotek BRI a RAID, uvedla televize BFM TV.

Útočníkovi se podařilo z místa činu uprchnout a eliminován byl až ozbrojenými jednotkami o dva dny poději. [46, 47]

6.5 Terorismus ve Spojeném Království

6.5.1 Útoky na stanicích metra v Londýně 2005

Tři výbuchy v metru a jeden výbuch v autobuse si 7. července v hlavním městě

Spojeného Království vyžádal celkem 52 obětí. Teroristé se společně naposledy viděli na stanici King’s Cross, kam těsně před 8:30 místního času dorazili z Lutonu.

Série tří výbuchu otřásly metrem v krátkém rozmezí těsně před devátou hodinou.

Shehzad Tanweer spáchal sebevražedný útok na stanici Aldgate, Mohammed

Sidique Khan na stanici Edgware Road a Jermaine Lindsay mezi stanicemi King’s

Cross a Russell Square. Poslední výbušnina byla odpálena Hasibem Hussainem ve dvoupatrovém autobuse na náměstí Tavistock.

K útoku se přihlásily skupiny napojené na Al-Káidu, které se k atentátům přihlásila 19. září. Následující vyšetřování napojení atentátníků na Al-Káidu přímo nepotvrdilo. V závěru se také vyjádřil parlamentní výbor, který očistil britskou rozvědku a také záchranáře. [48]

6.5.2 Útok na Westminterském mostě v Londýně 2017

Dne 22. března najel útočník Khalid Masood osobním automobilem do skupiny lidí na Westminsterském mostě. Masood následně vystoupil a pěšky s nožem v ruce

40

směřoval k parlamentní budově, kde nožem útočil jak na civilisty, tak na policisty.

Radikál byl krátce nato zastřelen bezpečnostním sborem. Útok, ke kterému se přihlásil Islámský stát si vyžádal pět obětí. [49]

6.5.3 Útok v Manchester Aréně 2017

Sebevražedný atentátník zaútočil 22. května během koncertního vystoupení americké zpěvačky Ariayn Grande. Dohromady 22 obětí včetně dětí nepřežilo sebevražedný bombový útok britského teroristy libyjského původu Salmana

Abediho. K útoku se přihlásil Islámský stát.

Reakce byla pochopitelně ta největší. Po zasedání vládního krizového štábu byl teroristický stupeň navýšen na kritický, což znamená, že k zajištění bezpečnosti bude přispívat armáda svou přítomností na veřejných akcích. [50]

6.5.4 Útok na London Bridge a market v Londýně 2017

Dle potvrzení londýnské policie proběhly 3. června tři útoky, načež třetí s dvěma předchozími nesouvisel. Vše začalo na mostě London Bridge, kde dodávka se třemi teroristy najela do skupiny lidí. Následně se z mostu skupina přemístila do nedalekého obchodu Borough Market, kde útočila na civilní obyvatelstvo. K útoku

útočníci nepoužili střelné zbraně, ale nože a další chladné zbraně. Všichni atentátníci hlásící se k islámskému státu byli zastřelení bezpečnostním sborem. [51]

6.5.5 Útok dodávkou v Londýně 2017

Uplynulo pouze 16 dní a obyvatelé Londýna se potýkali s dalším teroristickým

útokem. Tentokrát se cílem stali vyznavači Islámu, kteří opouštěli tamní mešitu na severu Londýna. Do hloučku ve vysoké rychlosti najela bílá dodávka, kterou řídil

Darren Osborne. Podle svědků bylo uvedeno, že v dodávce viděli tři muže, ale policie zadržela pouze výše zmiňovaného. Ten po vystoupení podle všeho pobodal jednu osobu a následně jej zpacifikovali přihlížející.

41

Motiv útočníka byl podle šokované rodiny zřejmý. Darren Osborne před útokem vykřikoval, že zabije všechny muslimy jakožto mstu za předešlé útoky na London

Bridge a v Manchester Areně. Premiérka Spojeného Království Theresa Mayová

útok odmítla a na Downing Street sdělila, že „Tento teroristický útok je stejně zvrácený jako všechny předchozí. Jeho účelem bylo rozpoltit naši společnost“. [52, 53]

6.5.6 Bombový útok na Parsons Green

Dne 15. září 2017 došlo k výbuchu ve vlakové soupravě na stanici metra Parsons

Green. Výbušnina nastražená později dopadeným osmnáctiletým útočníkem podle

BBC selhala a lidé utrpěli pouze popáleniny. Deník Daily Mirror uvedl, že výbušnina byla zhotovena za pomoci triacetonu triperoxidu, který mimo jiné použili teroristé i při útocích na dopravu nebo v Manchester Areně. Zraněno bylo přibližně

30 lidí a k útoku se přihlásil Islámský stát.

Premiérka Theresa Mayová vyhlásila nejvyšší stupeň ohrožení terorismem, byla povolena armáda a byla posílena ozbrojená hlídka na veřejných místech. [54]

42

7 CÍL PRÁCE

Cílem bakalářské práce je popsat základní pojmy spojené s terorismem, uvést nejznámější teroristické organizace a jejich cíle. V rámci analýzy budou uvedeny dosud proběhlé teroristické útoky na území Evropské unie od roku 2005 po současnost s tím, že tři útoky budou popsány a zanalyzovány podrobněji. Popsán bude také boj Evropské unie proti terorismu.

V teoretické části jsem za pomoci odborné literatury a zpráv z médií popsal základní pojmy spojené s terorismem, zmínil protiteroristickou politiku Evropské unie a vypsal proběhlé útoky v členských zemích.

V praktické části jsem podrobněji zanalyzoval teroristický útok v Paříži, Bruselu a Berlíně. Získaná data o útocích z tiskových zpráv a zpráv z médií posloužila k sestavení časových os a obrázkových dokumentací, které jsou obsaženy u všech tří zmíněných útoků. Cílem bylo také uvést reakci dané země a zahraničních zemí na proběhlý útok. Výsledky útoků jsem slovně porovnal a pro větší přehled vytvořil také tabulky. Dále byly navrhnuty možná bezpečnostní opatření.

43

8 METODIKA

K vytvoření teoretické části jsem získával informace hlavně ze zdrojů odborné literatury. Ze získaných poznatků jsem pojednával o základních pojmech terorismu, jeho organizacích a protiteroristické politice Evropské unie.

Pro vypracování praktické části jsem vybral tři rozsáhlejší teroristické útoky, které na sebe vzájemně navazují. K dosažení nejpřesnější analýzy jsem čerpal pomocí rešerše. Tiskové zprávy a zprávy z médií mi pomohly sestavit přesnější

časový sled a grafický kontext. V rámci splnění podmínek praktické části jsem poznatky ze všech vybraných útoků porovnal, čemuž také posloužily vytvořené tabulky.

44

9 VYBRANÉ TERORISTICKÉ ÚTOKY

9.1 Francie – Paříž 13. 11. 2015

Rok 2015 byl pro Francii velmi těžký. Státem západní Evropy nejdříve otřásl začátkem roku teroristický útok na redakci satirického časopisu Charlie Hedbo, který si vyžádal 17 obětí. Dalším krveprolitím mohl skončit ozbrojený útok ve vysokorychlostním vlaku Thalys, kde proti útočníkovi bleskově zasáhli vojáci na dovolené. Znamení globálního terorismu 11. září 2001 je pro Francouze hlavně 13. listopadu 2015. Ten den ve večerních hodinách proběhlo šest koordinovaných útoků v hlavním městě Paříž, které přinesly kolem 130 obětí a několik zraněných.

9.1.1 Historie

Francie je známá jako imigrační země. Během období průmyslové revoluce byli imigranti důležitým zdrojem pracovní síly. Jejich přísun nebyl omezen ani po druhé světové válce, kdy se jejich poptávka naopak zvýšila. První dokument, který upravoval vstup cizinců na území Francie byl sepsán roku 1945 a tvoří základ pro pozdější imigrační zákony. Tímto opatřením má cizinec pobývající na území Francie povinnost mít průkaz totožnosti, případně vízum a dokumenty upřesňující cíl a podmínky pobytu ve Francii.

První problémy začaly s ekonomickou krizí v roce 1973. V té době přichází na scénu první opatření a zákony, které mají za úkol omezit legální imigraci a znemožnit ilegální imigraci. Roku 1980 vešel v platnosti Bonnetův zákon, jenž umožňuje ilegální imigranty zadržet a vyhostit ze země. V roce 1991 byly vytvořeny tři základní osy imigrační politiky.

1. Kontrola přílivu imigrantů,

2. boj proti nelegální imigraci,

3. integrace již usazených imigrantů.

45

Zpřísnit nelegální pobyt imigrantů a fiktivního získávání občanství formou sňatků měl Pasquovův zákon z roku 1993, který o čtyři roky později zpřísnil

Debréový zákon. Díky tomu získala pohraniční policie větší pravomoci při vyhošťování cizinců. V roce 1998 přišlo uvolnění imigrační politiky v podobě

Chevnementova zákona, který imigraci neměl zabránit, ale měl ji organizovat.

Tehdejší ministr vnitra Nicolas Sarkozy v dubnu 2003 předložil návrh nového zákona o imigraci, jenž byl s drobnými změnami přijat. Jedná se o zákon o kontrole imigrace, pobytu cizinců ve Francii a o národnosti. Přijaty jsou také směrnice EU a mezinárodních dohod týkající se imigrace. Jedná se například o vzájemné uznávání odsunu imigrantů, o trestání pomoci nelegálním imigrantům, o vytvoření databáze otisků prstů žadatelů o vízum ze zemí, jež nejsou členy EU, a další. Přijmutím zákonů a směrnic byla omezena práva imigrantů, což zapříčinilo protesty a řadu diskuzí.

První část nově přijatého zákona pojednává o podmínkách cizinců pro vstup do

Francie. Díky posílení kompetencí pohraniční policie, mohou být imigranti zadrženi v čekacích zónách, pokud jim nebyl povolen vstup do země. Narostl počet důvodů, jenž opravňují zamítnutí žádosti o vstup.

Druhá část zákona upravuje pobyt cizinců na území Francie. Zjednodušení se dočkali občané EU, kteří mohou žít ve Francii bez povolení, dále se jedná o studenty a vědecké pracovníky. Pro další kategorie cizinců jsou podmínky zpřísněny. Jedná se například o získání občanství fiktivním sňatkem, partneři Francouzů musí být alespoň 2 roky ve fungujícím vztahu pro získání povolení k trvalému pobytu atd.

Zákon dále upravil podmínky vyhoštění nežádoucích cizinců. Prodloužil maximální dobu vazby cizinců při procesu jejich vyhošťování ze země z 12 na 32 dní.

Konfrontačním bodem nového zákona bylo především zavedení trestu pro osoby a organizace pomáhající nelegálním imigrantům při vstupu a pobytu v zemi. Mezi 46

ně by totiž bylo možné zařadit i některé nevládní organizace pro pomoc imigrantům.

[55]

9.1.2 Časová osa

21:00 Zahájení utkání France – Německo.

21:17 První výbuch u stadionu.

- Evakuace prezidenta Hollande.

21:20 Další dva výbuchy u stadionu.

21:25 Střelba v ulici Rue Alibert.

21:32 Střelba v ulici Rue de la Fontaine-au-Roi.

21:36 Střelba na podnik v ulici Rue de Charonne.

21:40 Střelba v koncertní síni Bataclan.

21:54 Výbuch před budovou rychlého občerstvení na Boulevardu Voltaire.

00:00 Vyhlášení výjimečného stavu pro území Francie a uzavření hranic.

00:39 Příjezd armády a protiakce v klubu Bataclan.

47

Obrázek 1 - Útoky u stadionu. Zpracování vlastní. Dostupné na https://www.google.com/maps/@48.91177,2.3679734,14z

Obrázek 2 - Útoky v Paříži. Zpracování vlastní. Dostupné na https://www.google.com/maps/@48.91177,2.3679734,14z

48

9.1.3 Práce záchranných složek

Při útocích byly použity dlouhé střelné zbraně a nástražná výbušná zařízení, která měli teroristé formou vest. Útoky byly koordinované na několika místech v krátkých časových intervalech, což záchranným složkám příliš nepomohlo, jelikož musely zasahovat na různých místech bez přesnějších informací, jako je například počet útočníků apod.

Vše začalo při fotbalovém utkání Francie – Německo, když se při pokusu o vstup na tribuny odpálil první sebevražedný atentátník. Výbuch byl tak silný, že byl slyšet i v přímém přenosu. Prezident Hollande byl v tu chvíli evakuován ze své lože.

Fanoušci během té chvíle sledovali šanci na hřišti a brzy na výbuch zapomněli s tím,

že se nejspíše jednalo o zábavnou pyrotechniku. Po dalších dvou explozích bylo jasné, že se něco děje. Plně obsazený stadion Stade de France čítal v tu chvíli přes

80 000 lidí a organizátoři proto uvedli, že jsou v tu chvíli na nejbezpečnějším místě a zápas byl normálně dohrán. V momentu dohrání utkání byli diváci upozorněni o dění kolem stadionu, a proto byli vyzváni k setrvání na svých místech včetně hrací plochy.

V následujících minutách se rozezněly výstřely u pařížských podniků, kde teroristé útočili převážně automatickými dlouhými zbraněmi. Největší počet obětí byl zaznamenán v koncertní hale Bataclan, kam vnikli tři ozbrojení útočníci. Střelba do přehuštěného prostoru si vyžádala desítky mrtvých. Některým lidem se podařilo z místa útoku uprchnout, jiní viseli na okenních římsách a čekali na pomoc, přeživší v síni se podle svědků stali rukojmími. Po půlnoci se objevila zpráva, že teroristé začali rukojmí popravovat, na což zareagovaly ozbrojené složky rychlou protiakcí.

V koncertní síni přišlo o život celkem 89 lidí.

Během pátečních útoků bylo do záchranných prací zapojeno celkem 10 nemocnic v Paříži, do kterých byly postupně převezeni i i rozsáhlých teroristických činů.

Z velké části se jednalo o střelná poranění a byla potřeba válečná chirurgie. Na místa

49

útoku bylo vysláno celkem 45 osádek SAMU de Paris, nejvíce k již zmiňovanému klubu Bataclan, kde bylo potvrzeno 15 záchranných týmů. Dalších 15 osádek bylo ponecháno jako záloha.

Do nemocničních zařízení bylo převezeno celkem 256 pacientů sanitkami nebo soukromými osobními automobily. Střelná poranění si vyžádala tzv. „Damage control surgery“ – kritická polytraumata byla řešena turnikety apod. Sdružení pařížských nemocnic aktivovalo ze společného řízení 40 nemocnic 5 traumacenter 1. stupně. Kapacitně byla vybavena 22 000 lůžky, 200 operačních sálů a 100 000 zdravotníků. Stejného dne probíhalo cvičení zdravotnických záchranných složek

(dále jen „ZZS“) a nemocnic na útok střelnými zbraněmi. Ve 21:30 došlo ke zpohotovení ZZS a o hodinu později byl aktivován trauma plán, poprvé za 20 let od jeho existence. V závěrečných hlášení bylo uvedeno, že při záchranných pracích nebyl zaznamenán nedostatek personálu ani vybavení. Přítomná byla také psychologická pomoc. [56]

9.1.4 Po útoku

Evakuovaný prezident Hollande svolal krizový štáb, po jehož zasedání oznámil vyhlášení výjimečného stavu na celém území Francie a uzavření hranic, které doprovázelo posílení 1500 vojáků. Následovalo uzavření několika linek pařížského metra, autobusové dopravy a také byly uzavřeny školy a další veřejná místa.

Obyvatelé byli požádání policejní prefekturou, aby zbytečně nevycházeli do ulic.

Ještě té noci Hollande upřesnil, že hranice nebudou uzavřeny v plném rozsahu, ale budou výrazně zpřísněny kontroly. Na útoky zareagovaly jiná velká města v ostatních zemích zesílením bezpečnosti.

V následujících dnech podnikly ozbrojené síly razie ve vytipovaných místech.

Akce přinesla úspěch v podobě zneškodnění další skupiny teroristů, která se podle policie připravovala na další možný útok. Zabezpečeny byly střelné zbraně i

50

výbušniny, zadrženy byly dvě desítky lidí. Bylo uvedeno, že tato razie byla jen pouhým začátkem.

V pondělí 16. listopadu prezident Hollande vynesl v parlamentu výrok: „Je třeba zneškodnit Islámský stát a my zasáhneme všude, kde tito teroristé jsou“. Následně dodal,

že již v neděli začala Francie bombardovat Rakká, sídlo Islámského státu a bude pokračovat i nadále. Mimo jiné Francie požádala EU o naplnění článku 42 Smlouvy o Evropské unii, která zaručuje plnou podporu všech členských států, pokud se některý z nich na svém území stane terčem ozbrojeného napadení.

Vyjádření uctění památky se neslo několika způsoby. Pietní akty u francouzských ambasád, vlajky na půl žerdi, ale také slavné památky, které byly osvětleny francouzskou trikolorou. Útoky byly odsouzeny i dalšími hlavami států i generálním tajemníkem OSN. [57]

9.1.5 Pachatelé

Podle médií bylo uvedeno, že za útokem stojí Islámský stát, který zveřejnil video, v němž pobízí své stoupence k útokům na francouzském území. Důvodem je pomsta za francouzské bombardování a pomoc v Sýrii.

Jako hlavním organizátorem byl uveden osmadvacetiletý Belgičan marockého původu Abdelhamid Abaaoud, který byl téhož roku v nepřítomnosti odsouzen belgickým soudem za verbování do řad Islámského státu. Podle všeho stál za organizací útoku ve vlaku Thalys.

Identifikovaným byl také Francouz alžírského původu devětadvacetiletý Omar

Ismail Mostefai, který byl veden tajnou službou na seznamu extrémistů, načež také byl několikrát trestán. Další z atentátníků byl uveden jako dvacetiletý Bilal Hadfí, jenž se odpálil u fotbalového stadionu, když se jej ochrana snažila prohledat. U stadionu se nacházel také pětadvacetiletý Syřan Ahmed Al Mohammed, u kterého

51

byl nalezen pas. Teprve osmnáctiletý Francouz Samy Amimour byl jedním z útočníků v klubu Bataclan. Už v roce 2012 byl vyšetřován z terorismu, když se pokusil odejít do Jemenu. Ibrahim Abdeslam byl jedním z teroristů, který pronajal osobní automobil značky Seat, kde byly nalezeny další útočné pušky a střelivo.

Terorista s francouzským občanstvím spáchal sebevražedný útok u Cafe Comptoir

Voltaire.

Na útěku byl vyšetřován také jeho bratr, šestadvacetiletý Salah Abdeslam, který v Belgii pronajal osobní automobil značky Volswagen Polo. Čtyři měsíce hledaný terorista byl dopaden v Belgii ve čtvrti Molenbeek, kde ho ukrývala rodina. Mimo to byli společně s ním zadrženi další možní komplicové. Jeho dopadení mělo pravděpodobně za příčinu následující teroristické útoky, které otřásly Bruselem 22. března 2016 na letišti Zaventem a na stanici metra. [58, 59]

9.1.6 Závěr

K shrnutí bych předem vyzdvihl, že byl útok směřován především na civilní obyvatelstvo. K útoku byly vybrány místa, která jsou v pátek ve večerních dobách hojně navštěvovaná. Teroristům šlo o co největší krveprolití, což se dle mého názoru podařilo. Pokud bych měl promluvit k situaci na fotbalovém stadionu, tak je velké

štěstí, že teroristé nezaútočili v momentu příchodu fanoušku na fotbalové utkání, první exploze měla diváky nejspíše vylákat.

Motivem útoku byly francouzské akce v oblasti Mali a ve Středoafrické republice, odkud Francie své jednotky stáhla a poslala na Blízký Východ. Odpovědí na teroristický útok bylo zesílení bojových akcí včetně bombardování nepřátelských pozic, kde působí právě Islámský stát.

52

9.2 Belgie – Brusel 22. 3. 2016

Po rozsáhlých teroristických útocích v Paříži v listopadu 2015 byl na útěku mezinárodně hledaný terorista Salah Abdeslam. Po jeho dopadení někteří cítili

úlevu, ale jen na pár dní. Krátce nato přišla podle domněnek odplata v podobě dvou teroristických útoků. Ty byly spáchány formou dvou explozí na bruselském mezinárodním letišti Zavantem a jednou na stanici metra Maelbeek v centru města.

Koordinovaný útok 22. března 2016 nepřežilo 36 lidí včetně tří útočníků. [61]

9.2.1 Před útokem

Belgie má jednu z nejvyšších hustot zalidnění na km2 a 25% obyvatel představují přistěhovalci ze severní Afriky apod. Od roku 2000 proběhla na území Belgie série teroristických útoků, které spáchali především radikální muslimové. V průběhu let se belgičtí islamisté usadili především v bruselské čtvrti Molenbeek, odkud pochází také Salah Abdeslam nebo Abdelhamid Abaaoud. Za podněcování k nenávisti byl odsouzen islámský předák Fouad Belkacem, který vyhrožoval tamním obyvatelům,

že si islám podmaní Belgii a celou Evropu a pokud se jim nelíbí, tak ať vlast opustí.

V roce 2016 upozornil katolický duchovní Joseph De Kesel, že se islám stává převažujícím náboženstvím. Vatikán rovněž potvrdil nárust islámu v Bruselu.

V roce 2016 tvořili polovinu žáků škol muslimové. [65, 66]

Krom náboženství figuruje Belgie také společně s dalšími členy EU a NATO v boji proti Islámskému státu v Sýrii.

53

9.2.2 Časová osa

15. 3. 2016 – Razie, při kterých byly nalezeny otisky Abdeslama.

18. 3. 2016 – Dopadení Salama Abdeslama.

Den útoku 22. 3.

7:58 – Odpálení dvou náloží ukrytých v kufrech na letišti Zevantem.

- Uzavření celého letiště a nalezení další nálože.

9:11 – Výbuch ve vlakové soupravě metra na stanici Maelbeek.

9:33 – Uzavření celého metra, krátce také omezení dopravy.

- Nalezení dalších nevybuchlých náloží.

Následovalo vyhlášení nejvyššího stupně teroristické hrozby. Bezpečnost

v Bruselu posílilo nad 200 vojáků.

54

Obrázek 3 - Výbuch na letišti Zaventem. Zpracování vlastní. Dostupné na: https://mapy.cz/zakladni?x=4.4802425&y=50.8972762&z=14

Obrázek 4 - Výbuch na stanici metra Maelbeek. Zpracování vlastní. Dostupné na: https://mapy.cz/zakladni?x=4.3763659&y=50.8432390&z=16 55

9.2.3 Práce záchranných složek

Útoky nebyly vedeny střelnými zbraněmi, načež výbušninami. Za pomocí třaskavin peroxidu acetonu na mezinárodním letišti vybuchla nálož u odletové haly u amerických aerolinek. Krátce nato přišla druhá exploze od blízké letištní kavárny.

Podle zpráv na letišti zemřelo nejméně 10 lidí a několik desítek jich bylo zraněno, někteří svědci tvrdí, že před explozemi zaslechly pokřiky „Alláh Akbar“. Druhá část

útoku přišla v 10 km vzdálené stanici metra Maelbeek. Zde došlo k explozi ve druhém vlaku soupravy přímo na stanici. Totožná třaskavina usmrtila nejméně 20 lidí a další zranila.

Při dalších pátrání policejní složky objevily útočnou pušku včetně tří nevybuchlých náloží v prostorách letiště a jednu v metru. Pyrotechnici je během dne kontrolovaně odpálili. Krátce po útoku ve stanici metra se z blízkého hotelu Thon stalo provizorní shromáždiště pro evakuované a pro poskytnutí přednemocniční péče. Do nemocnic bylo postupně převezeno přibližně 200 zraněných, někteří v kritickém stavu. [61, 63]

9.2.4 Po útoku

Reakce Belgie byly pochopitelné, krátce po útocích byl vyhlášen čtvrtý stupeň teroristické hrozby. Následovalo uzavření mezinárodního letiště a metra, které pokračovalo omezením veřejné dopravy. Kvůli hrozbě dalších útoků byly uzavřeny další veřejná místa. Evakuován byl později také celý kampus zdejší univerzity.

K posílení bezpečnosti hlavního města bylo využito přes 200 vojáků.

Česká republika zareagovala na útoky v Belgii vyhlášením prvního stupně, které vyhlásila vláda na mimořádném shromáždění, kde mimo jiné bylo schváleno nasazení 550 vojáků armády ČR. Hlídky se zaměřily hlavně na veřejná místa s vysokým výskytem osob. Krom toho přešly do prvního bezpečnostního stupně i jaderné elektrárny Temelín a Dukovany. Zesílená bezpečnost byla především také

56

na letišti Václava Havla a v pražském metru. Společně s ČR i další státy doporučily svým občanům, aby necestovali do Belgie, potažmo do Evropy.

Hlavy států včetně muslimských skupin útok odsoudily. Na několika místech vznikly pietní místa k uctění památky obětí útoků. Podobně jako po terorismu v Paříži se památky v evropských městech zbarvily belgickou trikolorou. [60, 62]

Po útocích a jednání s premiérem Charlesem Michelem odstoupila ze své funkce ministryně dopravy Jacqueline Galantová, jejíž demisi odsouhlasil také král

Philippe. Opozice dále uvedla zprávu EU, která hovoří o nedostatečném zabezpečení bezpečnosti letiště Zaventem. Tu měla odstoupená ministryně ignorovat. [67]

9.2.5 Pachatelé

K útokům se přihlásil Islámský stát, který ve svém videu slavil útoky v Bruselu a pobízel jeho stoupence, aby se zapojili do svaté války.

Útočníci byli bratři Brahim a Chálid Bakraouiovi, které doplnil Najim Laachraoui.

Oba bratři byli v minulosti několikrát trestáni, Brahim dokonce měl postřelit policistu v roce 2010. Po zadržení v Turecku byl vyhoštěn a upozorněn o jeho radikalizaci. Na letišti útočili Brahim B. s Najimem L., v metru se odpálil Chálid B.

Údajně čtvrtým pachatelem, který z letiště utekl byl Mohamed Abrini, jenž byl později zadržen.

Otázkou dlouho bylo, zda útoky byly vedeny totožnou buňkou, která útočila v Paříži. Týden před útokem proběhla policejní razie, při níž byly krom útočné pušky nalezeny otisky Salaha Abdeslama. Toho policie dopadla spolu se čtyřmi podezřelými o tři dny později 18. 3. ve čtvrti Molenbeek. Po získání dostatečného množství informací ministr zahraničí Didier Reynders podotkl, že podle všeho

57

útočila skupina napojená na tu, která v Paříži zabila 130 lidí. V samotné Belgie žije nejvíce radikálů, kteří byli zapojeni ve válce v Sýrii. [59, 68]

9.2.6 Závěr

Stejně jako v Paříži se jednalo o útok na civilní obyvatelstvo v hustě frekventovaných místech. K útoku byly použity třaskavé výbušniny s hřebíky, které krom usmrcených mnoho lidí zranily. Potvrzená byla podle zpráv útočná puška na letišti. Motivem útoku bylo zapojení Belgie proti Islámskému státu a pochopitelně zasadit psychologický úder obyvatelstvu.

58

9.3 Německo – Berlín 19. 12. 2016

Pět měsíců po útoku nákladním automobilem v Nice přišel další podobný útok v hlavním městě Německa, Berlíně. Dne 19. prosince 2016 se ve večerních hodinách prohnal skrz vánoční trh na náměstí Breitscheidplatz kamion s tahačem, který najel do zde přítomných lidí. Po nevyhnutelném střetu, kdy kamion urazil přibližně 65 metrů, zahynulo celkem 12 osob včetně občanky ČR, dalších 48 bylo zraněno.

9.3.1 Před útokem

Německo je jednou z hlavních zemí, kam mají žadatelé o azyl namířeno. Velmi tomu přispívá tamní imigrační politika podporovaná kancléřkou Angel

Merkelovou. Větší chaos přišel v roce 2015, kdy německé úřady přestaly zvládat vysoký počet žadatelů o azyl. Angela Merkelová se rychle stala ikonou uprchlické krize, čímž si příchozí uprchlíky získala. Na druhou stranu ale její popularita slábla u rodilých Němců, kteří imigrační politiku odsuzují, zejména nacionalistické strany.

Při proslovu v saském Schkeuditzu se kancléřka dostala pod palbu kritiků. V roce

2015 bylo zaevidováno celkem 1005 útoků na ubytovny určené pro ubytování

žadatelů o azyl.

Přes 440 000 žadatelů o azyl přetížilo úřady, na které se kvůli pomalému vyřizování o azyl snesla z řad imigrantů žaloba. Německo nezvládalo ani deportaci a během roku 2016 zmizelo přes 100 000 žadatelů o azyl. Někteří šli do jiné země, ale většina přešla do ilegality. Vyzývány byly další evropské země, aby se do zvládání krize více zapojily a přijaly kvóty.

Přívalem a začleněním do společnosti pochopitelně vzrostla také kriminalita.

V mnoha případech páchali zločiny imigranti mezi sebou, dále se jednalo hlavně o znásilnění apod. Za tři měsíce bylo evidováno 69 000 trestných činů. [69, 70, 71]

59

9.3.2 Časová osa

15:44 – Majitel polské společnosti Łukasz Wąsik uvádí, že vůz měl někdo zkusit nastartovat.

16:00 – Pokus o telefonické spojení Łukasze Urbana jeho ženou.

16:52 – 17:37 – Pohyb vozidla podle GPS.

20:02 – Najetí kamionem na vánoční trhy.

20:04 – Pohotovost záchranných složek, vyhlášení nouzového stavu na klinice

Charité. Výzva k občanům, aby zůstali doma.

Během večera byl dopaden podezřelý třiadvacetiletý Pakistánec Navíd B., který byl pro nedostatek důkazů propuštěn. V kabině kamionu byl při ohledání nalezen mrtvý spolujezdec, který byl usmrcen střelou do hlavy a také doklady vystavené na

čtyřiadvacetiletého Tunisana Ahmada A. Dokumenty ovšem vlastnil Tunisan Anis

Amri z Tetuánu. Jeho DNA byla nalezena v kabině vozu včetně otisků prstů. [72]

60

Obrázek 5 - Místo útoku v Berlíně. Zpracování vlastní. Dostupné na: https://www.google.com/maps/@52.5024297,13.3257864,13.25z

Obrázek 6 - Směr vjetí kamionu na náměstí. Zpracování vlastní. Dostupné na: https://mapy.cz/zakladni?x=13.3349217&y=52.5050147&z=18 61

9.3.3 Práce záchranných složek

Krátce po tísňovém volání byl na klinice Charité vyhlášen nouzový stav pro uvolnění záchranářů, kteří se okamžitě vydali na místo zásahu, odkud zraněné odvážely sanitky do přilehlých nemocnic. Ještě před příjezdem někteří přeživší začali poskytovat první pomoc raněným. Do pohotovosti také přešel ozbrojený sbor, který okamžitě začal po podezřelým pátrat. Policejní složky informoval o pohybu podezřelého jeden ze svědků neštěstí přes tísňovou linku. Po krátkém sledování ale domnělého útočníka ztratil z dohledu, načež nato byl zadržen mladý Pákistánec.

Policie vyzvala občany, aby nevycházeli do ulic.

9.3.4 Po útoku

Ministr vnitra Thomas de Maiziere po útoku prohlásil, že zatím nelze jednoznačně říct, zda šlo o teroristický útok nebo nehodu. Nejvyšší státní zástupce

Peter Frank, který se zabýval vyšetřováním uvedl, že se zcela pravděpodobně jednalo o teroristický útok. Ozbrojené složky byly posíleny a zaměřily se především na místa s vysokou koncentrací osob, především na nádraží a letiště.

Na tiskové konferenci kancléřka Angela Merkelová označila útok za odporný:

„Vím, že to bude obzvláště těžké pro nás všechny, pokud se potvrdí, že člověk, který spáchal tento čin, byl někdo, kdo žádal o ochranu a azyl,“ uvedla.

V ČR byla následující den premiérem Bohuslavem Sobotkou svolána zpravodajská skupina s cílem vytyčit další postupy pro bezpečnostní opatření.

Podobně jako v sousedním Německu se ministr vnitra Milan Chovanec dohodl s policejním prezidentem Tomášem Tuhým o okamžitém posílení bezpečnostních opatření na místech s vysokou koncentrací osob. Vicepremiér Andrej Babiš snesl vinu útoku z části na bedra německé kancléřky a nekontrolované migraci.

62

Stejně jako při předešlých útocích byly památky nasvíceny německou trikolorou.

Lidé po světě posílali kondolence prostřednictvím sociálních sítí nebo zapálených svíček před německou ambasádou. [73, 74, 75]

9.3.5 Pachatelé

K útoku, který připravil o život 12 lidí a 50 jich zranil, se přes agenturu Amak přihlásila organizace Islámský stát.

Prvotním podezřelým byl dopadený třiadvacetiletý Pákistánec, kterého krátce po události sledoval jeden ze svědků. Ještě té noci byl pro nedostatek důkazů propuštěn na svobodu.

Druhým podezřelým se stal čtyřiadvacetiletý Tunisan Anis Amri, jehož DNA a otisky byly nalezeny v kabině vozu. Amri se narodil na jihu Tuniska v roce 1992, vedl mnoho identit a národností. Zá pádu Muammara Kaddáfího odcestoval do Itálie, kde byl vězněn za podpálení školy. Zde podle všeho začala jeho radikalizace.

V červenci 2016 žádal o azyl v Německu, které jeho žádosti nevyhovělo kvůli podezření o spolupráci s Islámským státem. Kvůli nebezpečí, které Amri představoval se jej Němci rozhodli vyhostit ze země. Kvůli absenci pasu to ale nebylo možné a než jej Tunis poslal, tak byl Amri propuštěn z vazby. Amri byl rovněž sledován tajnou službou pro podezření spolupráce s teroristy, ale po

žádných záznamech bylo sledování ukončeno.

Díky falešné stopě se Amrimu podařilo uprchnout vlakem z Berlína do francouzských Chambér, odkud zamířil přes Turín do Milána. Zde byl ve městě

Sesto San Giovanni poblíž Milána kontrolován policejní hlídkou kolem třetí hodiny ranní. Při sundání batohu ze zad vytáhl pistoli ráže .22 a postřelil jednoho ze starších policistů do ramene. Mladší z policistů Luca Scata zareagoval včasně a útočníka zneškodnil služební zbraní. Zprvu nebylo jisté, že se jednalo o mezinárodně hledaného teroristu z Berlína. To se ověřilo až po odebrání otisků prstů. [76]

63

9.3.6 Závěr

Stejně jako ve většině případech zde hrály hlavní roli nešťastně načasované chvíle.

Německá policie byla obeznámena s tím, že Amri byl ve spojení s Islámským státem, s prodejem drog v Berlíně a pokusů o výrobu výbušných zařízení. K vyhoštění

Anise Amriho, který využíval hned několik identit byl potřeba pas, jenž z Tunisu dorazil dva dny po útoku. Místo delšího pobytu ve vazbě byl Tunisan propuštěn do doby obdržení pasu, což se mnohým stalo osudným. Útoku se dalo rovněž zabránit nahlášením odcizeného vozu podle podivných údajů z GPS majitelem polské firmy.

Cílem bylo opět civilní obyvatelstvo.

64

10 VÝSLEDKY POROVNÁNÍ ÚTOKŮ

Evropa byla terčem teroristických útoků několikrát, a to ještě před útokem na

WTC v americkém New Yorku 2001. Ať už se jednalo o teroristickou organizaci ETA, která figurovala u bombového útoku na Hipercor ve Španělsku v roce 1987, tak také osamělí vlci, například Gundolf Köhler, jenž byl zabit při nastražení výbušniny na německém Oktoberfestu 1980.

Všechny tři vybrané útoky z Francie, Belgie a Německa byly koordinovány organizací Islámský stát v hlavních městech. Cílem útoku bylo vždy civilní obyvatelstvo, a proto byla vybrána místa vysoce frekventovaná. V Paříži se jednalo zejména o hudební klub, hojně navštěvované podniky, a především také fotbalový stadion, kde byl samotný prezident Hollande a dalších 80 000 lidí. V Bruselu proběhly koordinované útoky na mezinárodním letišti Zaventem a na stanici metra

Maelbeek při dopravní špičce. V německém Berlíně byl útočník pouze jeden, jenž plně naloženým kamionem vjel na vánoční trh na náměstí Breitscheidplatz.

Při útocích v Paříži, které proběhly v mnoha kulturách v proslulý den pátek 13. byly použity kombinace střelných zbraní s výbušnými opasky. Motivem tomu byly francouzské vojenské operace v Africe, a také na Blízkém východě.

V Bruselu i přes přítomnost útočné pušky došlo pouze k sebevražedným výbuchům na letišti Zaventem a stanici metra Maelbeek. Důvodem mohla být reakce na dopadení Salaha Abdeslama, který byl v kontaktu s jedním z útočníků a také zapojení Belgie vůči bojům na Blízkém východě.

Útok kamionem na vánoční trh v Berlíně provedl osamělý vlk napojený na

Islámský stát. O jeho radikalizaci bylo dobře známo, nicméně útok proběhl těsně před pokusem o jeho vyhoštění.

65

Tabulka 1 - Porovnání vybraných útoků. Zpracování vlastní

Paříž Brusel Berlín

Datum 13. 11. 2015 22. 3. 2016 19. 12. 2016

1 (zastřelen Počet útočníků 13 (7 mrtvých) 4 (3 mrtvý) v Itálii)

Rozsah útoků 6 míst 2 místa 1 místo

Počet obětí 130 33 12

Přímá (Dlouhé Přímá (Nákladní Přímá (výbušná Forma útoku střelné zbraně a automobil, krátká zařízení) výbušná zařízení) střelná zbraň)

Organizace Islámský stát

Krom útoků v Berlíně se jednalo téměř o totožnou metodu. V Paříži byli útočníci vybavení výbušnými opasky a dlouhými střelnými zbraněmi. Tato kombinace přinesla ze tří porovnávaných útoků nejvíce obětí. Čísla by mohla být mnohem větší, pokud by trojice útočníků u fotbalového stadionu zaútočila v době příchodu na fotbalové utkání, kde se nacházelo velké množství civilistů.

V Bruselu byli útočníci vybavení hlavně výbušnými zařízeními. Dvě exploze na letišti v odbavovací hale nepřežilo 12 civilistů a na stanici metra Maelbeek dalších 21.

Při ohledání byla na místě zásahu na letišti Zaventem nalezena útočná puška.

Po útocích v Paříži a Bruselu otřásl světem další útok ve Francii, konkrétně ve města

Nice. Zde útočník najel nákladním automobilem na promenádu, kde usmrtil 85 civilistů. Možná tímto útokem se nechal inspirovat Tunisan Anis Amri, jenž v Berlíně pět dní před Vánoci najel ukradeným naloženým nákladním automobilem do prostorů vánočních trhů, kde přišlo o život 12 lidí.

66

Tabulka 2 - Porovnání obětí útoků. Zpracování vlastní.

400

350

300

250

200

150

100

50

0 Paříž Brusel Berlín Mrtví 130 33 12 Zranění 352 340 48

Mrtví Zranění

Motivem útoku ve Francii, byla reakce na francouzské vojenské operace v Africe a na Blízkém Východě. Požadavkem Islámského státu bylo stažení vojsk a ukončení operací proti Islámskému státu samotnému. Prezident Hollande jednotky z Afriky sice stáhl, ale jen aby posílil boje proti Islámskému státu.

K útokům v Bruselu teroristy nejspíše povzbudilo zadržení Salaha Abdeslama, který se podílel na útocích v Paříži. Útoky přišly totiž jen čtyři dny po jeho dopadení.

Brusel rovněž spolupracuje se spojenci v boji proti Islámskému státu.

V německém Berlíně útočil Anis Amri pod záštitou Islámskému státu, který posléze zveřejnil video o věrnosti Amriho vůči Islámskému státu a jeho radikalizaci. Dalším důvodem útoku mohl být také jeho pokus o vyhoštění, které kvůli chybějícímu pasu bylo v daném momentě nemožné.

67

Tabulka 3 - Komunikace stran. Zpracování vlastní.

Paříž Brusel Berlín

Transmitter Islámský stát

Target Civilní obyvatelstvo

Reakce na francouzské Reakce na podnikání Islámský motiv, Message vojenské akce v Africe útoků vůči IS blížící se vyhoštění

Posilnění bojů na Feed-back Posílení bránit evropské hodnoty. Blízkém východě

68

11 BEZPEČNOSTNÍ OPATŘENÍ

Po teroristických útocích vedených střelnými zbraněmi a výbušninami, vsází teroristé nyní na metodu ne příliš nákladnější. Rychle provedení útoku za pomocí motorového vozidla. Zprvu se jednalo nejdříve o promenádu v Nice, dále vánoční trh v Berlíně, k čemuž se také přidal útok ve švédském Stockholmu.

Ve snaze chránit občany a turisty sází úřady na betonové bloky, které byly instalovány na náměstích a dalších frekventovaných místech, která by se mohla stát potenciálním cílem útoku. V Německu provedla testy společnost Dekra, jenž se specializuje na technické kontroly motorových vozidel. Betonové zátarasy jsou proti kamionům neúčinné. V roce 2017 byly použiti ve městě Neumünster nejsilnější bloky na trhu. Simulaci provedl kamion totožný s vozidlem v Nice. Deseti tunový kolos v rychlosti 50 km/h prorazil bloky 1,5 metru od sebe vzdálené. Druhý pokus přinesl natočení bloků o 30°, což vozidlo nezastavilo, ale vychýlilo. [79]

Betonové zátarasy byly nainstalovány také v Praze na Václavském náměstí za vánočních trhů nebo Velikonoc. Termín byl buď dočasný nebo platil do odvolání.

V roce 2017 se k instalaci vyjádřil také bezpečnostní odborník společnosti Soft

Targets Protection Instituce, analytik David Rožek. „Současné zařízení na Václavském náměstí pouze zpomalí potenciální vozidla útočníků, ale rozhodně nezabrání úplně jejich vjezdu do dolní části náměstí, kde se nacházejí trhy. Pokud je toto konečná podoba zabezpečení, tak nedává moc smysl,“ uvedl Rožek pro iDNES.cz. Zátarasy snesly také vlnu kritiky od památkářů, podle kterých se vzhledově nehodí do historických míst hlavního města. [80, 81]

Dalším, za mě přijatelnější ale o něco dražší metodou jsou výsuvné sloupky. Díky zakotvení v zemi se kinetická energie rozloží a sloupek doslova roztrhne přední část jedoucího vozidla. Hlavní výhodou protiteroristických sloupků je jejich účinnost, vzhled a funkčnost. Sloupek musí být napojený do elektrické sítě, načež při výpadku

69

proudu některé sloupky automaticky zajedou do země, ale některé naopak vyjedou a mohou být zasunuty manuálně. Sloupky se cenově pohybují od 20 000 Kč až do

700 000 Kč. S rostoucí cenou samozřejmě roste také kvalita. Levnější sloupky odolají energii 6 000 Joule, zatím co sloupek XPASS B 330/1200C ECD za 646 259 Kč odolá energii 2 100 000 Joule. Nevýhodou je také manipulace se sloupky, které po nainstalování na rozdíl od betonových zátarasů nejde přesouvat. [83]

Betonové bloky byly nahrazeny sloupky například u obchodního centra na

Novém Smíchově. Kolemjdoucí využívali bloky jako odpočinková místa k sezení, a proto byly nahrazeny sloupky, jelikož sedící civilisté tak ohrožovali sami sebe. [82]

Další opatření jsou již uvedena v protiteroristické politice, kterou vede EU. Jde o prevenci, ochranu, pronásledování a reakci. Nezanedbatelnou součástí v boji proti terorismu je také neustála příprava a cvičení záchranných a ozbrojených složek.

Obrázek 7 - Výsuvné sloupky. Zdroj: YNOT technologies s.r.o. Dostupné na: https://ynt.cz/protiteroristicka- zarizeni/

70

12 DISKUZE

V mnoha případech byli pachatelé vedeni na seznamu extrémistů a sledováni bezpečnostními složkami, ale kvůli podcenění nebyli zadrženi. Týden před útoky v Paříži zadržela bavorská policie jednapadesátiletého muže z Černé Hory. Při ohledání automobilu bylo nalezeno velké množství střelných zbraní a výbušnin. Po zkontrolování automobilové navigace bylo zřejmé, že měl muž namířeno do francouzského hlavního města. „Německá policie neprodleně po zadržení podezřelého kontaktovala Francouze 5. 11. 2015,“ uvedla rozhlasová stanice Bayerischer Rundfunk.

Ministerský předseda Bavorska Horst Seehofer potvrdil, že zadržený muž mohl být napojený na teroristickou buňku. [77]

Zaváhání pravděpodobně přišlo také u Anise Amriho. O minulosti Tunisana měly bezpečnostní složky dostatek podkladů, od vypálení školy až po radikalizaci ve vězení, prodej drog a pokusů vyrobit výbušniny. Tunisanovi byla zamítnuta žádost o udělení azylu a německé úřady jej pokusily vyhostit zpět do rodné země. Kvůli chybějícímu pasu ale prokuratura umožnila nebezpečnému extremistovi pobyt v Německu, do vyřízení potřebných náležitostí. [78]

Ministerstvo vnitra uvedlo ve zprávě o přehledu teroristických útoků za rok 2018 následující. V globálním měřítku došlo ke 2068 teroristickým útokům, což je oproti roku 2017 více o 692. Celkem 97% útoků bylo spáchání mimo území Evropy, z velké

části se jedná zejména o Pákistán, Sýrii, Afghánistán, Irák, další země v severní

Africe a Nigérii.

Na území Evropy proběhly pouze 3% z výše uvedených útoků a proti roku 2017 je to pokles o 7%. Ve většině se jednalo o útoky na území Ruska a Turecka. Na území

EU došlo celkem k 21 útokům, které byly z části způsobeny náboženským extremismem.

71

Terčem útoků byly zejména ozbrojené složky a civilní obyvatelstvo. K útokům docházelo převážně na veřejných prostranstvích, ale také na policejní stanice a další objekty veřejné správy. Na rozdíl od roku 2017 se opustilo od útoku vozidlem a větším trendem se opět stává braní rukojmích. Provedení útoku bývá nejčastěji za pomoci výbušného zařízení a chladné zbraně.

Ve více jak polovině případů byl teroristický útok zastaven policí či armádou. Tato skutečnost může mít základ v posílení bezpečnosti v metropolích, kde je koncentrován nejvyšší počet útoků. [84]

12.1 Další možné útoky

Spojenecká vojska 23. března 2019 dobili město Baghúz, poslední kontrolované

území Islámským státem, jehož vliv postupně upadá. Stále ale ve městech EU a

Evropy samotné žije několik lidí, kteří jsou Islámskému státu věrní.

Vyzdvihnout musím také osamělé vlky, kteří například jako Anders Behring

Breivik reagují na dění ve společnosti. Jen Breivik, norský pravicový extremista měl nastražit výbušné zařízení u budovy vlády a následně zaútočit střelnou zbraní na vzdálený ostrov Utøya. O život přišlo 77 lidí, hlavně dětí.

Možné riziko útoku vidím hlavně pod náboženským kontextem. Žadatelé o azyl nebo přistěhovalci nemusí zvládnout začlenění do zdejší společnosti a mohou se kvůli tomu radikalizovat. Všem teroristickým útokům jednoduše zabránit nelze, záleží na každém člověku, jak na mimořádnou událost bude připraven a jak na ni zvládne reagovat.

„Ukazuje se, že teroristické útoky budou pořád častější. Neměli bychom se uchylovat k jednostranným hodnocením, pokud máme za sebou dva tři útoky nákladním autem, že další budeme očekávat zase autem. Ti lidé prostě páchají útoky způsobem, který jim je nejbližší.“

– Andor Šándor, bezpečnostní odborník. [50]

72

13 ZÁVĚR

Bakalářská práce se věnovala analýze globálního terorismu na území Evropské unie mezi roky 2005-2018. V boji proti terorismu figuruje řada zemí, načež nové možnosti přináší také technologický postup vpřed. Nových metod mohou bohužel zneužít také teroristické buňky, ať jde o provedení útoků nebo například financování. Evropská unie nabízí občanům svobodný pohyb. Právě radikálové a extrémisti s nejhoršími ideologiemi této skutečnosti zneužívají a podněcují evropské hodnoty. Navíc šíří nenávist ve společnosti vůči lidem stejného náboženského vyznání.

V teoretické části jsem se věnoval zprvu porovnání terorismu s válkou a gerilou.

Dále jsem charakterizoval teroristické pojmy a jeho strategie a rozdělení. Stručně jsem uvedl známé teroristické organizace a popsal jejich působení a cíle. Následně jsem věnoval pozornost protiteroristické politice EU. Závěrem teoretické části jsou vypsány proběhlé teroristické útoky na území EU.

V praktické části jsem za pomoci rešerše získal data k podrobnějšímu popisu teroristických útoků, včetně mapových podkladů a časových os. Vybrané útoky jsem porovnal z mnoha hledisek. K většímu přehledu jsem také vypracoval tabulky.

Závěrem bych rád uvedl, že globalizací a neustálou migrací hrozí ve společnosti stále více rozdílů, které mohou vyústit v extremismus. V boji proti terorismu je krom legislativy a dalších zdrojů nutné přenést pozornost také na důvody vedoucí k radikalizaci a terorismu.

Vzhledem k tomu, že jedním z cílů teroristů je zaujmout média, tak právě

články, převážně domácí byly pro mou práci hlavním zdrojem.

73

14 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK

OSN – Organizace spojených národů

EU – Evropská unie

WTC – World Trade Center

PNR – Passenger Name Record

NATO – Severoatlantická aliance

ISAF – Mezinárodní bezpečnost podpůrné síly

IRA – Irská republikánská armáda

ETA – Baskicko a jeho svoboda

IS – Islámský stát

ISIL – Islámský stát v Iráku a Levantě

CBRN – Chemické, biologické, radioaktivní a nukleární látky

OPCW – Organizace pro zákaz chemických zbraní

RAID – Research, Assistance, Intervention, Deterrence

BRI – Research and Intervention Brigade

BBC - British Broadcasting Corporation

SAMU – Urgent Medical Assistance Services

ZZS – Zdravotnická záchranná služba

74

15 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

1. MINISTERSTVO VNITRA. Definice pojmu terorismus. Odbor bezpečnostní

politiky 2009. [cit. 12.01.2019]. Dostupné

z: https://www.mvcr.cz/clanek/definice-pojmu-terorismus.aspx.

2. TRESTNÍ ZÁKONÍK [online]. [cit. 12.01.2019]. Dostupné

z: https://business.center.cz/business/pravo/zakony/trestni-

zakonik/cast2h9d1.aspx.

3. JANOŠEC, Josef. O terorismu: Pro pracovníky bezpečnostního sboru. 1. vydání.

Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství. Ostrava, 2010. str. 108.

ISBN 978-80-7385-097-5.

4. EICHLER, Jan. Terorismus a války v době globalizace. 1. dotisk, 2. vydání.,

Praha: Karolinum, 2011. str. 397. ISBN 978-80-246-1790-9.

5. WILKINSON, Paul. Světový terorismus: encyklopedie. Mezinárodní spolupráce

v boji proti terorismu. Kolektiv autorů. 1. vydání. Praha: Svojtka & Co., 2001.

str. 536. ISBN 80-7237-340-4.

6. ŘEHÁK, David, STOJAR, Richar a FOLTIN, Richard. Vybrané aspekty

soudobého terorismu. 1. vydání. Praha: MO ČR-Avis, 2008. ISBN 978-80-7278-

443-1.

7. PROCHÁZKOVÁ, Dana. BOJ PROTI TERORISMU Projekt EU: Improving

Security by Democratic Participation - ISDEP. Praha: České vysoké učení

technické v Praze, Fakulta dopravní, 2014. str. 200. ISBN 978-80-01-05568-7.

8. KAVICKÝ, Vladimír, JANGL, Štefan a GAŠPIERIK, Libor. TERORIZMUS

HROZBA DOBY. Vydavatelství Citadella, 1. vydání, 2015. str. 336. ISBN 978-

8089628-84-1.

9. CAMERON, Gavin. Myšlení teroristy. In Světový terorismus: Kolektiv autorů.

1. vydání. Praha: Svojtka & Co., 2001. str. 536. ISBN 80-7237-340-4

10. EVROPSKÁ RADA. Boj proti praní špinavých peněz a financování terorismu.

Consilium 2019 [online]. Dostupné z:

75

https://www.consilium.europa.eu/en/policies/fight-against-terrorism/fight-

against-terrorist-financing/

11. EVROPSKÁ RADA. Strategie EU pro boj proti terorismu. Belgie 2005. Strategie

EU ze dne 30. listopadu 2005 [cit. 13.5.2019]. Dostupné na:

http://register.consilium.europa.eu/doc/srv?l=EN&f=ST%2014469%202005%2

0REV%204

12. MINISTERSTVO VNITRA. Strategie České republiky pro boj proti terorismu od

r. 2013. Praha, Česká republika, 2013. Strategie. UV ČR ze dne 20. března

2013 č. 200, [Citace: 29. 3. 2016.] Dostupné na:

http://www.mvcr.cz/clanek/dokumenty454055.aspx

13. MIKA, Otakar J. Současný terorismus. 1. vydání. Praha: TRITON, 2003. str. 92.

ISBN 80-7254-409-8.

14. EICHLER, Jan. Hrozba globálního terorismu a její vyhodnocování. In

Mezinárodní vztahy, 6/2006. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, v.v.i., str.

19 - 45. ISSN 03231844

15. TOUŠEK, Petr – Terorismus a teroristické útoky – přehled ČR a Evropa. [online].

31. 10. 2018 [cit. 08.04.2019]. Dostupné z:

https://www.rexter.cz/rubriky/zpravy-a-politika/teroristicke-utoky-v-ceske-

republice-a-v-evrope_214.html?fbclid=IwAR00CSC_RcvY7_A1Hvv0B3Ql-

FGOf_HLQvjgrzzVhO5tv_Wy4ebNqHUyVMM

16. DURAJOVÁ, Monika, ČTK – Británie zařadila celý Hizballáh na seznam

teroristických organizací. [online]. 25. 2. 2019 [cit. 08.04.2019]. Dostupné z:

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/britanie-zaradila-cely-hizballah-na-

seznam-teroristickych-organizaci-66922

17. ČTK, Aktuálně.cz – Stejně jako USA. Británie přidala celý Hizballáh

k teroristickým organizacím. [online]. 25. 2. 2019 [cit. 08.04.2019]. Dostupné z:

https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/stejne-jako-usa-britanie-pridala-cely-

hizballah-k-teroristic/r~2d948da638f511e9819e0cc47ab5f122/

76

18. ŠVAMBERK, Alex – Talibán. [online]. Novinky.cz 2003 [cit. 09.04.2019].

Dostupné z: https://tema.novinky.cz/taliban

19. Echo24.cz, ČTK – Talibán a USA mají hotovou mírovou dohodu, předpokládá i

stažení vojáků z Afghánistánu. [online]. 26. 1. 2019 [cit. 09.04.2019]. Dostupné z:

https://echo24.cz/a/SceyB/taliban-a-usa-maji-hotovou-mirovou-dohodu-

predpoklada-i-stazeni-vojaku-z-afghanistanu

20. ŠVAMBERK, Alex – Hamás. [online]. Novinky.cz 2003 [cit. 10.04.2019].

Dostupné z: https://tema.novinky.cz/hamas

21. ČTK – V pásmu Gazy demonstrovaly desítky tisíc Palestinců, čtyři lidé zemřeli.

[online]. 30. 3. 2019 [cit. 10.04.2019]. Dostupné z:

https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/na-vyroci-protestu-se-v-pasmu-gazy-

sesly-tisice-palestincu-h/r~1dcc530852f011e9a305ac1f6b220ee8/

22. ČTK – Hamás je teroristická organizace, řekl Miloš Zeman na návštěvě Izraele.

[online]. 26. 11. 2018[cit. 10.04.2019]. Dostupné z:

https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/izrael-jako-stat-se-dvema-narody-

provokativni-myslenka-rekl/r~424f3af6f15c11e8af000cc47ab5f122/

23. Novinky.cz, ČTK, DPA – Za vraždy v židovském muzeu v Bruselu dostal

útočník Nemmouche doživotí. [online]. 12. 3. 2019 [cit. 10.04.2019]. Dostupné z:

https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/499537-za-vrazdy-v-zidovskem-

muzeu-v-bruselu-dostal-utocnik-nemmouche-dozivoti.html

24. ČTK, AP – Policisté zatkli podezřelého z útoku v židovském muzeu v Bruselu.

Skrýval se ve Francii. [online]. 1. 6. 2014 [cit. 10.04.2019]. Dostupné na:

https://zahranicni.ihned.cz/c1-62275960-policiste-zatkli-podezreleho-z-

utoku-v-zidovskem-muzeu-v-bruselu-skryval-se-ve-francii

25. ČTK – Teroristé udeřili v Bruselu na letišti a v metru. Belgie je paralyzována.

[online]. 22. 3. 2016 [cit. 11.04.2019]. Dostupné z:

https://www.denik.cz/ze_sveta/bruselskym-letistem-otrasly-dva-vybuchy-

jsou-hlaseni-zraneni-20160322.html

77

26. ČTK, iDNES.cz – V Bruselu vojáci zneškodnili atentátníka, který měl na sobě

trhavinu. [online]. 20. 6. 2017 [cit. 11.04.2019]. Dostupné z:

https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/brusel-nadrazi-atentat-

exploze.A170620_214054_zahranicni_amu

27. JANKO, Michal – Vojáci na nádraží v Bruselu zneškodnili sebevražedného

útočníka. [online]. 21. 6. 2017 [cit. 11.04.2019]. Dostupné z:

https://www.denik.cz/ze_sveta/vybuch-a-strelba-rozeznely-bruselske-

nadrazi-20170620.html

28. VELVYSLANECTVÍ ČR V BRUSELU – Bezpečnostní situace v Belgii. [online].

České velvyslanectví v Bruselu 2016 [cit. 11.04.2019]. Dostupné z:

https://www.mzv.cz/brussels/cz/konzularni_a_vizovy_usek/bezpecnostni_sit

uace_v_belgii/index.html

29. ČTK – Brusel v pohotovosti: Vyhlásil nejvyšší stupeň hrozby teroristického útoku.

[online]. 21. 11. 2015 [cit. 11.04.2019]. Dostupné z:

https://www.reflex.cz/clanek/zpravy/67580/brusel-v-pohotovosti-vyhlasil-

nejvyssi-stupen-hrozby-teroristickeho-utoku.html

30. BĚLKA, Michal – V Bruselu zabíjel Islámský stát. Policie hledá útočníka z letiště.

[online]. 22. 3. 2016 [cit. 11.04.2019]. Dostupné z:

https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/islamsky-stat-se-prihlasil-k-utoku-

v-parizi.A160322_133631_zahranicni_mlb

31. JANDOUREK, Jan – V Kodani prý vraždil útočník Omar Abdel Hamid El-

Hussein. [online]. 15. 2. 2015 [cit. 15.04.2019]. Dostupné z:

https://forum24.cz/vrazdil-pry-utocnik-omar-abdel-hamid-el-hussein/

32. LHOŤAN, Lukáš – Muslimský terorista paralyzoval Kodaň. Dánská metropole si

připomíná výročí série útoků. [online]. 14. 2. 2019 [cit. 15.04.2019]. Dostupné z:

https://www.reflex.cz/clanek/historie/93050/muslimsky-terorista-

paralyzoval-kodan-danska-metropole-si-pripomina-vyroci-serie-utoku.html

33. JZ, Novinky.cz – Vteřiny útoku v Berlíně. Svědek natočil, jak kamión najíždí do

vánočního tržiště. [online]. 23. 12. 2016 [cit. 18.04.2019]. Dostupné z:

78

https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/424524-vteriny-utoku-v-berline-

svedek-natocil-jak-kamion-najizdi-do-vanocniho-trziste.html

34. SOU, ČTK – První video útoku v Berlíně: Zdá se, že útočník v kamionu nebrzdil.

[online]. 22. 12. 2016 [cit. 18.04.2019]. Dostupné z:

https://www.blesk.cz/clanek/zpravy-svet/439166/prvni-video-utoku-v-

berline-zda-se-ze-utocnik-v-kamionu-nebrzdil.html

35. BBC – Berlin truck attacker Anis Amri killed in Milan [online]. 23. 12. 2016 [cit.

18.04.2019]. Dostupné z: https://www.bbc.com/news/world-europe-38415287

36. BRUNO, Martin – Střelba v Toulouse: Čtyři mrtví, z toho tři děti. [online]. 19. 3.

2012 [cit. 18.04.2019]. Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/1184052-

strelba-v-toulouse-ctyri-mrtvi-z-toho-tri-deti

37. LHOŤAN, Lukáš – 17. mrtvých. Vražedný útok na redakci Charlie Hedbo a

židovský obchod ukázal strašlivý fanatismus islamistů. [online]. 7. 1. 2019 [cit.

18.04.2019]. Dostupné z: https://www.reflex.cz/clanek/historie/92179/17-

mrtvych-vrazedny-utok-na-redakci-charlie-hebdo-a-zidovsky-obchod-

ukazal-straslivy-fanatismus-islamistu.html

38. Aktuálně.cz – Teroristický útok ve Francii na redakci Charlie Hedbo. [online]. 27.

1. 2015 [cit. 18.04.2019]. Dostupné z:

https://www.aktualne.cz/wiki/zahranici/teroristicke-utoky-ve-

francii/r~c93d1740a66a11e49e4b0025900fea04/?redirected=1555585530

39. MÁNERT, Oldřich – Hrdinové z francouzského vlaku: masakr odvrátilo štěstí,

kuráž i výcvik. [online]. 24. 8. 2015 [cit. 20.04.2019]. Dostupné z:

https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/profily-hrdinu-z-francouzskeho-

rychlovlaku.A150824_124713_domaci_jw

40. BBC – Paris attacks: What happened on the night. [online]. 9. 12. 2015 [cit.

25.04.2019]. Dostupné z: https://www.bbc.com/news/world-europe-34818994

41. Lidovky.cz, ČTK – PŘEHLEDNĚ: Krvavé útoky v Paříži a hon na teroristy den

po dni. [online]. 19. 11. 2015 [cit. 25.04.2019]. Dostupné z:

79

https://www.lidovky.cz/svet/prehledne-teroristicke-utoky-v-parizi-a-jejich-

nasledky-den-po-dni.A151119_155700_ln_zahranici_ELE

42. KLICNAR, Filip, HAVLICKÁ, Kateřina, BAROCHOVÁ, Anna, ČTK –

Paříží otřásl teror, kolem 120 mrtvých. Policie zneškodnila útočníky. [online]. 13.

11. 2015 [cit. 25.04.2019]. Dostupné z:

https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/teroristke-utoky-v-

parizi.A151113_222750_zahranicni_fka

43. Bk, Blesk.cz, ČTK – Teror v Nice s 86 mrtvými rok poté: Chris přišel o ženu,

syna, rodiče i tchýni. [online]. 14. 7. 2017 [cit. 25.04.2019]. Dostupné z:

https://www.blesk.cz/clanek/zpravy-svet/481518/teror-v-nice-s-86-mrtvymi-

rok-pote-chris-prisel-o-zenu-syna-rodice-i-tchyni.html

44. Zahraniční, ČTK – „Řekl by, že jen dělal svou práci.“ Hrdina z Trebes nedávno

záchranu životů v supermarketu učil jiné. [online]. 24. 3. 2018 [cit. 25.04.2019].

Dostupné z: https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/rekl-by-ze-jen-delal-svou-

praci-hrdina-z-trebes-zachranu-ziv/r~7b2991722f5711e88560ac1f6b220ee8/

45. RADAČIČOVÁ, Simone, ČTK – Při útoku v Trebes na jihu Francie zemřeli tři

lidé. Policisté útočníka zabili. [online]. 23. 3. 2018 [cit. 25.04.2019]. Dostupné z:

https://zahranicni.ihned.cz/c1-66089430-ozbrojeny-muz-drzi-rukojmi-v-

supermarketu-v-trebes-na-jihu-francie-na-miste-zasahuje-policie

46. ČTK, Novinky.cz – Útok ve Štrasburku má pátou oběť, zemřel 35letý Polák.

[online]. 16. 12. 2018 [cit. 25.04.2019]. Dostupné z:

https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/492185-utok-ve-strasburku-ma-

patou-obet-zemrel-35lety-polak.html

47. Zahraniční, ČTK – Střelba u vánočního trhnu ve Štrasburku: Tři mrtví, policie

vyšetřuje možný teror. [online]. 12. 12. 2018 [cit. 25.04.2019]. Dostupné z:

https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/strelba-u-vanocniho-trhu-ve-

strasburku-na-miste-je-nekolik-z/r~351f2aeefd7d11e8a470ac1f6b220ee8/

80

48. ČT24 – Deset let poté: Pro Londýn je hrozba teroru stále aktuální. [online]. 7. 7.

2015 [cit. 29.04.2019]. Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/1561264-

deset-let-pote-pro-londyn-je-hrozba-teroru-stale-aktualni

49. DUB, Vladimír – Londýn zasáhl teroristický útok: Kdo za ním stojí a kolik je obětí?

[online]. 23. 3. 2017 [cit. 29.04.2019]. Dostupné z:

https://www.blesk.cz/web/londyn-teroristicky-utok

50. ETRYCHOVÁ, Kateřina, dat, ket — K útoku v Manchester Aréně se hlásí IS,

policie potvrdila totožnost útočníka. [online]. 23. 5. 2017 [cit. 29.04.2019].

Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/2128035-k-utoku-v-

manchester-arene-se-hlasi-policie-potvrdila-totoznost-utocnika

51. ČTK, Zahraniční, Ruters – Živě: Policie na teroristy vystřelila 50 ran. K útoku

v Londýně se přihlásil Islámský stát. [online]. 4. 6. 2017 [cit. 29.04.2019].

Dostupné z: https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/online-

londyn/r~8613d21e48b211e7983b002590604f2e/

52. Novinky.cz, ČTK – Dodávka v Londýně najela do lidí, jeden mrtvý. [online]. 19.

6. 2017 [cit. 29.04.2019]. Dostupné z:

https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/441137-dodavka-v-londyne-

najela-do-lidi-jeden-mrtvy.html

53. PRP, MMI, ČTK – Mayová po útoku na muslimy v Londýně další policisty do ulic.

Budou chránit ohrožené komunity [online]. 19. 6. 2017 [cit. 03.05.2019].

Dostupné z: https://zahranicni.ihned.cz/c1-65772550-v-londyne-najela-

dodavka-do-muslimu-ridic-z-auta-vystoupil-a-pobodal-nejmene-jednoho-

cloveka

54. Novinky.cz – Britové zatkli osmnáctiletého mladíka kvůli útoku v londýnském

metru. [online]. 16. 9. 2017 [cit. 03.05.2019]. Dostupné z:

https://www.novinky.cz/zahranicni/449376-britove-zatkli-osmnactileteho-

mladika-kvuli-utoku-v-londynskem-metru.html

55. DANIELOVÁ, Kateřina – Imigrační politika Francie se zaměřením na současnou

situaci. [online]. 4. 1. 2004 [cit. 03.05.2019]. Dostupné z:

81

https://migraceonline.cz/cz/e-knihovna/imigracni-politika-francie-se-

zamerenim-na-soucasnou-situaci

56. NEKVAPILOVÁ, Vlasta – Paříž – odezva nemocnic na teroristický útok.

[online]. 3. 2. 2016 [cit. 04.05.2019]. Dostupné z:

http://www.akutne.cz/res/publikace/15-neklapilov.pdf

57. HAVLICKÁ, Kateřina a BAROCHOVÁ, Anna – Jsme ve válce, řekl Hollande.

Chce velkou koalici proti Islámskému státu. [online]. 16. 11. 2015 [cit. 4.5.2019].

Dostupné z: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/teroristicke-utoky-ve-

francii-minuta-ticha-hollande.A151116_115352_zahranicni_jw

58. Blesk.cz – Kdo jsou útočníci z Paříže: Vše, co o nich dosud víme? [online].

16. 11. 2015 [cit. 04.05.2019]. Dostupné z:

https://www.blesk.cz/clanek/zpravy-svet/355787/kdo-jsou-utocnici-z-parize-

vse-co-o-nich-dosud-vime.html?kapitola=374266

59. HAVLICKÁ, Kateřina – „Dostali jsme ho“. Policie při zásahu v Bruselu zadržela

Salaha Abdeslama. [online]. 18. 3. 2016 [cit. 4.5.2019]. Dostupné z:

https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/otisky-abdeslama-v-bruselskem-

byte.A160318_142603_zahranicni_jj

60. KOTALÍK, Jakub – Česko zvýšilo po explozích bezpečnost. Letiště i metro hlídají

experti. [online]. 22. 3. 2016 [cit. 6.5.2019]. Dostupné z:

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/bezpecnostni-opatreni-v-

cesku.A160322_092324_domaci_neh

61. BĚLKA, Michal – Sebevražedný útok na letišti v Bruselu má 10 obětí, dalších 20

zemřelo v metru. [online]. 22. 3. 2016 [cit. 6.5.2019]. Dostupné z:

https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/vybuch-na-letisti-

brusel.A160322_082851_zahranicni_neh

62. ČTK, ČRo – V Česku platí 1. stupeň ohrožení terorismem, vláda schválila i

nasazení armády. [online]. 22. 3. 2016 [cit. 06.05.2019]. Dostupné z:

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/v-cesku-plati-1-stupen-ohrozeni-

terorismem-vlada-schvalila-i-nasazeni-armady_201603222321_mkopp

82

63. Deník.cz – Čeští studenti zažili v Bruselu drama. Domů musí autobusem.

[online]. 22. 3. 2016 [cit. 06.05.2019]. Dostupné z:

https://www.denik.cz/z_domova/brnensti-studenti-uvizli-v-bruselskem-

hotelu-z-recepce-je-provizorni-nemocnice-20160322-rht2.html

64. WIRNITZER, Jan – PŘEHLEDNĚ: Teror v Bruselu v otázkách a odpovědích.

[online]. 24. 3. 2016 [cit. 6.5.2019]. Dostupné z:

https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/teror-v-bruselu-informace-

prehledne.A160323_154001_zahranicni_jw

65. KUBÍKOVÁ, Karolína – Podmaníme si Evropu, vyhrožují belgičtí islamisté.

[online]. 21. 1. 2012 [cit. 6.5.2019]. Dostupné z:

https://www.lidovky.cz/svet/podmanime-si-evropu-vyhrozuji-belgicti-

islamiste.A120120_163720_ln_zahranici_jv

66. Statbel – On 1st January 2018, Belgium had 11,376,070 inhabitants. [online]. 14.

6. 2018 [cit. 06.05.2019]. Dostupné z: https://statbel.fgov.be/en/news/1st-

january-2018-belgium-had-11376070-inhabitants

67. ČTK, AP – Belgická ministryně dopravy odstoupila po kritice zabezpečení letiště

v Bruselu. [online]. 15. 4. 2016 [cit. 6.5.2019]. Dostupné z:

https://www.e15.cz/clanek/zahranicni/belgicka-ministryne-dopravy-

odstoupila-po-kritice-zabezpeceni-letiste-v-bruselu-1288348

68. Mfx – Teror v Bruselu PŘEHLEDNĚ: Vše, co víme o útocích a atentátnících.

[online]. 24. 3. 2016 [cit. 09.05.2019]. Dostupné z:

https://eurozpravy.cz/zahranicni/eu/149743-teror-v-bruselu-prehledne-vse-

co-vime-o-utocich-a-atentatnicich/

69. Novinky.cz – Přistěhovalci v SRN spáchali za tři měsíce 69 tisíc trestných činů, ne

víc než Němci. [online]. 9. 6. 2016 [cit. 09.05.2019]. Dostupné z:

https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/406005-pristehovalci-v-srn-

spachali-za-tri-mesice-69-tisic-trestnych-cinu-ne-vic-nez-nemci.html

70. BĚLKA, Michal – Německo loni zažilo tisíc útoků na azylová centra, vítající davy

zmizely. [online]. 31. 1. 2016 [cit. 9.5.2019]. Dostupné z:

83

https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/1005-utoku-na-azylova-centra-

nemecko.A160130_120756_zahranicni_mlb

71. iDNES.cz, ČTK – Tisíce migrantů žalují v Německu azylový úřad. Pracuje

pomalu, tvrdí. [online]. 29. 1. 2016 [cit. 9.5.2019]. Dostupné z:

https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/migranti-nemecko-

zaloba.A160129_072438_zahranicni_ale

72. NETRVALOVÁ S., MÁNERT O., NĚMEC A. – Německá policie hledá

Tunisana, vypsala za něj odměnu 100 tisíc eur. [online]. 21. 12. 2016 [cit.

9.5.2019]. Dostupné z: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/nemecko-

berlin-masakr-adventni-trh-kamion-polak.A161221_074926_zahranicni_ane

73. ETRYCHOVÁ, Kateřina, ČTK – Zklamaná Merkelová: Je odporné, pokud

v Berlíně útočil uprchlík pod německou ochranou. [online]. 20. 12. 2016 [cit.

09.05.2019]. Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/1988512-zklamana-

merkelova-je-odporne-pokud-v-berline-utocil-uprchlik-pod-nemeckou-

ochranou

74. KOPECKÝ, Josef – Zeman po tragédii v Berlíně odmítl uprchlíky, Babiš kritizuje

Merkelovou. [online]. 20. 12. 2016 [cit. 09.05.2019]. Dostupné z:

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/zeman-odmitl-uprchliky-na-uzemi-

ceska.A161220_123031_domaci_kop

75. iDNES.cz, ČTK – Na vánoční trh v Berlíně vjel náklaďák. Dvanáct mrtvých,

desítky zraněných. [online]. 19. 12. 2016 [cit. 9.5.2019]. Dostupné z:

https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/berlin-vanocni-trh-nakladni-

vuz.A161219_204248_zahranicni_fer

76. iDNES.cz, ČTK – Amri měl před útokem v Berlíně 14 identit, po teroru prchal přes

pět zemí. [online]. 5. 1. 2017 [cit. 10.5.2019]. Dostupné z:

https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/amri-utok-berlin-utek-pet-

zemi.A170105_095532_zahranicni_ert

77. GIBIŠ, Vojtěch, ČTK – Bavorská policie zadržela muže z Černé Hory, který vezl

do Paříže zbraně. [online]. 14. 11. 2015 [cit. 12.5.2019]. Dostupné z:

84

https://www.lidovky.cz/svet/bavorska-policie-zadrzela-muze-z-cerne-hory-

ktery-vezl-do-parize-zbrane-a-vybusniny.A151114_103101_ln_zahranici_gib?u

78. ČTK – Tunisko prý souhlasilo s přijetím berlínského útočníka pouhé dva dny před

atentátem. [online]. 26. 12. 2016 [cit. 12.5.2019]. Dostupné z:

https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/1994671-tunisko-pry-souhlasilo-s-prijetim-

berlinskeho-utocnika-pouhe-dva-dny-pred-atentatem

79. BAROCHOVÁ, Anna – Němci sází na betonové bloky. Proti kamionu však

nepomůžou, ukázal test. [online]. 12. 4. 2017 [cit. 12.5.2019]. Dostupné z:

https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/nemecko-teroristicky-utok-

zatarasy-beton.A170412_110723_zahranicni_aba

80. ŠAFHAUSER, Roman – Betonové zábrany z Václavského náměstí zmizí, na

Staroměstském ale zůstanou. [online]. 3. 1. 2018 [cit. 12.5.2019]. Dostupné z:

https://www.idnes.cz/praha/zpravy/betonove-zabrany-staromestske-

namesti.A180103_154226_praha-zpravy_rsr

81. ŠAFHAUSER, Roman – VIDEO: Bariéry na Václaváku chodce před auty

neochrání, říká odborník. [online]. 7. 12. 2017 [cit. 12.5.2019]. Dostupné z:

https://www.idnes.cz/praha/zpravy/betonove-bariery-vaclavske-namesti-

praha.A171207_105228_praha-zpravy_rsr

82. NUC, Jan – Před nákupním centrem Nový Smíchov jsou nové protiteroristické

sloupky. [online]. 9. 10. 2018 [cit. 12.5.2019]. Dostupné z:

https://www.idnes.cz/praha/zpravy/praha-protiteroristicke-sloupky-novy-

smichov.A181009_173003_praha-zpravy_nuc

83. AB Entry - vjezdy a vstupy [online]. Dostupné z:

http://www.abentry.cz/vysuvne-patniky-protiteroristicke-x-pass-b/974-

stoppy-b-115500-elektromechanicky-vysuvny-patnik-8027908471314.html

84. Ministerstvo vnitra České republiky – Přehled teroristických útoků za rok 2018.

[online]. MV-ČR 2019 [cit. 13.05.2019]. Dostupné z:

https://www.mvcr.cz/cthh/clanek/prehled-teroristickych-utoku-za-rok-

2018.aspx

85

85. Teroristické organizace – Teroristické organizace – 1. díl (IRA). [online]. 2. 2.

2016 [cit. 14.05.2019]. Dostupné z:

http://www.sokujiciplaneta.cz/historie/sub-teroristicke-organizace---dil-ira

86. CORRADO, Raymond R. Baskický nacionalistický terorismus - ETA. In

Světový terorismus: encyklopedie. Kolektiv autorů. 1. vydání. Praha: Svojtka

& Co., 2001. str. 536. ISBN 80-7237-340-4.

87. WEISS, Michael a HASSAN, Hassan. Islámský stát - Uvnitř armády teroru.

Brno: Albatros Media a.s., 2015. str. 255. ISBN 978-80-264-0883-3.

88. MÁNERT Oldřich – Za islamisty bojuje už tři tisíce Evropanů, vedou Francouzi a

Britové. [online]. 26. 9. 2014 [cit. 14.05.2019]. Dostupné na:

https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/statistika-evropanu-bojujicich-za-

islamisty.A140926_101254_zahranicni_ert

89. REINER, Tomáš, ŠVAMBERK, Alex – Islámský stát. [online]. Novinky.cz

2003-2016 [cit. 14.05.2019]. Dostupné na: https://special.novinky.cz/islamsky-

stat/historie.html

86

16 SEZNAM POUŽITÝCH OBRÁZKŮ

Obrázek 1 - Útoky u stadionu ...... 48

Obrázek 2 - Útoky v Paříži ...... 48

Obrázek 3 - Výbuch na letišti Zaventem ...... 55

Obrázek 4 - Výbuch na stanici metra Maelbeek ...... 55

Obrázek 5 - Místo útoku v Berlíně ...... 61

Obrázek 6 - Směr vjetí kamionu na náměstí ...... 61

Obrázek 7 - Výsuvné sloupky ...... 70

87

17 SEZNAMU POUŽITÝCH TABULEK

Tabulka 1 - Porovnání vybraných útoků ...... 66

Tabulka 2 - Porovnání obětí útoků ...... 67

Tabulka 3 - Komunikace stran...... 68

88

18 SEZNAM PŘÍLOH

Příloha 1 – Členové separatistická organizace ETA (kapitola 5.6) ...... 90

Příloha 2 - Oficiální logo – ETA (kapitola 5.6) ...... 90

Příloha 3 - Vlajka Islámského státu (kapitola 5.7) ...... 91

Příloha 4 - Vlajka Hamásu (kapitola 5.3) ...... 91

Příloha 5 - Úvodní stránky časopisu Charlie Hedbo (kapitola 6.4.2) ...... 92

89

Příloha 1 – Členové separatistická organizace ETA (kapitola 5.6). Zdroj: https://www.britannica.com/topic/ETA/media/193771/202555

Příloha 2 - Oficiální logo – ETA (kapitola 5.6). Zdroj: http://newworldsummit.org/euskadi-ta-askatasuna-eta/

90

Příloha 3 - Vlajka Islámského státu (kapitola 5.7). Zdroj: https://www.independent.co.uk/news/world/middle- east/isis-flag-what-do-the-words-mean-and-what-are-its-origins-10369601.html

Příloha 4 - Vlajka Hamásu (kapitola 5.3). Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Ham%C3%A1s#/media/File:Flag_of_Hamas.svg

91

Příloha 5 - Úvodní stránky časopisu Charlie Hedbo (kapitola 6.4.2). Zdroj: https://www.dailymail.co.uk/news/article-4816672/Charlie-Hebdo-publishes-anti-Islam-cover.html

92