Památník Zpěvačky Marty Procházkové, Manželky Ludevíta Procházky 3 a R T I C U L I

»Má milá, přemilá – já jsem tulácký pták, který si nedá jakživ předpisovat notu své písničky – tíhnu jen, sama nevím kam – nejspíše tam kde není pro mne zimy... Ale A cosi přece jen má na mne vliv: tiše neodbytně mne po- R nouká, navádí a napomíná: ›Melodii milá holka – jen ať T to má melodii…‹« JANA VOJTĚŠKOVÁ 1 Gabriela Preissová: Z povídky Rozmaryja (Praha) I C méno zpěvačky Marty Procházkové, rozené Reisingero- U vé (1849-1903), upadlo po smrti jejího manžela Dr. Lu- devíta Procházky v roce 1888 téměř v zapomenutí. In- Památník zpěvačky Marty L Jtenzívní deset let trvající kariéra na prknech převážně I německých operních scén nestačila k tomu, aby se Mar- Procházkové, manželky ta Procházková trvale zapsala do dějin pěveckého umění. Ludevíta Procházky Dnes není její jméno uvedeno ani v několikasvazkovém slovníku zpěváků Großes Sängerlexikon2 ani v Hudebním divadle v českých zemích (Osobnosti 19. století).3 Motto, které je předesláno tomuto článku, vepsala jako poslední zápis do památníku Marty Procházkové Ga- briela Preissová. A jistě se ptáte, co měly tyto dvě ženy The Album of Marta Procházková, the společného. Nevíme, zda spisovatelka Gabriela Preissová znala pěvkyni Martu Procházkovou za jejího života, spíše wife of Ludevít Procházka nikoli. Jistě jí ale o ní vyprávěla její snacha Milka Preis- The article is dedicated to singer Martha Procházková, sová, rozená Procházková, neteř Marty a Ludevíta Pro- born Reisinger (1849-1903), the wife of Ludevít Procház- cházkových. V roce 1932 – dvacet jedna let po smrti zpě- ka (1837-1888); her name is not mentioned in today’s vačky – jí Milka pravděpodobně ukázala památník Marty dictionaries of the 19th-century opera singers. Procház- Procházkové a Gabriela Preissová do něho vepsala citát ze ková performed first as a concert artist, and in 1875 she 4 appeared at the philharmonic concert in Vienna under své povídky. Milka Preissová usilovala v té době o zacho- the baton of Hans Richter. In the opera she debuted as vání památky obou svých předků. A byla jednou z mála. Sulamit at the Prague German Land Theater in the Gold- * * * mark’s Queen of Sheba (Die Königin von Saba) in 1878. In Marta Procházková se narodila v roce 1849 v Praze do ro- the same year, Bernhard Pohl (Pollini) engaged her for diny stavitele Františka Reisingera (1814-1869) a jeho že- the Hamburg Opera (Stadttheater), where she worked in ny Josefíny (roz. Vondráčkové, 1822-1883).5 Její otec byl 1878-1881. In 1880 she hosted the Vienna Court Opera. zkušený zpěvák, v mládí údajně studoval u italské učitel- In the following year, she received an engagement at the ky zpěvu v Praze – Henrietty Sonntag.6 Rodiče rozhodli, Dresden Opera House, where she returned to Hamburg že se jejich dcery Marta, Božena a Marie7 budou rovněž in 1883. She finished her career in 1888 as one of the věnovat zpěvu, Marta u Fr. Lehmanna a profesora Fran- highly respected singers of Wagner’s roles. tiška Arnolda Vogla.8 The Album of Marta Procházková, deposited in the Prague National Museum – Czech Museum of Music (inventory no. S 217/2223), illustrates the contacts of Procházka’s wife with the personalities of the Prague and 1 Gabriela Preissová: Povídky zimní zahrady, Praha: Šolc a Ši- German musical world in 1880-1887. máček, 1924, s. 99-108. th 2 Kutsch, Karl J. (ed.) – Riemens, Leo (ed.): Großes Sängerle- Key words: 19 century; opera singer; Hamburg; Dresden; xikon, 4. erw. Aufl., München: K. G. Saur, 2003. 7 Bd. Wien; Prague; Procházková, Marta; Procházka, Ludevít; 3 Allers, Christian Wilhelm; Armbrust, Carl F.; Barnay, Ludvová, Jitka a kol.: Hudební divadlo v českých zemích: Ludwig; Bernuth, Julius von; Dvořák, Antonín; Fürste- osobnosti 19. století, Praha: Divadelní ústav, 2006. 698 s. Struč- nau, Moritz; Giers, Gertrud; Gudehus, Heinrich; Gura, né heslo také v Československém hudebním slovníku osob a in- Eugen; Heuberger, Richard; Kienzl, Wilhelm; Kögel- stitucí. Borée, Minna; Kopecký, Otakar; Krebs, Mary; Krückl, 4 Matka známého historika umění prof. Pavla Preisse. Franz; Kühns, Volkmar; Landau, Leopold; Ondříček, 5 Srov. též Vojtěšková, Jana (ed.): Album Jana Ludevíta Pro- František; Peschka-Leutner, Wilhelmine; Preissová, cházky z let 1860-1888 / The Procházka Album (1860-1888), Pra- Gabriela; Seebach, Marie; Smetana, Bedřich; Sucher, ha: KLP & NM, 2013, 349 s. Joseph; Sucher, Rosa; Thayer, Alexander Wheelock; Win- 6 Podle životopisu, který uvádí Sztankovits, Louis Selar von: kelmann, Hermann Künstler-Album, Berlin: Berliner Buchdruckerei, 1880. Number of characters / words: 24 613 / 3 625 7 Number of images: 5 Božena (1848-1939) zpívala ve sboru. Nejmladší Marie Number of tables: 1 (1861-1938), později provdaná Tascheková, se rovněž věnova- Secondary language(s): German, English la opernímu zpěvu. Debutovala na scéně pražského Německého zemského divadla v roce 1884. Článek vznikl za finanční podpory Ministerstva kultury v rámci 8 Vogl František Arnold (1821-1891) – pedagog a skladatel. institucionálního financování dlouhodobého koncepčního roz- Profesor sólového zpěvu na pražské konzervatoři v letech 1864- voje výzkumné organizace Národní muzeum (DKRVO 2017/37, 1883. Ředitel Žofínské akademie v letech 1851-1855. 00023272). © Association for Central European Cultural Studies Clavibus unitis 6 (2017), pp. 1-10 2 JANA VOJTĚŠKOVÁ V roce 1868 se Marta provdala za dr. Ludevíta Procházku, umělce, který se velmi zasloužil o hudební život v Praze. Dům Procházkových se brzy stal centrem pražských hudebníků a setká- A vali se u nich i ti, kteří projížděli Prahou. Ludevít Procházka měl velký vliv na umělecké zrání R své manželky. V roce 1875 s ním Marta cestovala do Vídně, aby předzpívala několika osobnos- T tem. Na základě toho ji pak Hans Richter pozval k účinkování na filharmonickém koncertu ve Vídni a předpovídal jí skvělou kariéru.9 V té době ji ještě krátce školil Johannes Ress.10 Dlouho I se nemohla rozhodnout pro divadelní dráhu. Debutovala v opeře Carla Goldmarka Královna ze C Sáby v roli Sulamit 25. května 1878. První vystoupení v pražském Německém zemském divadle 11 U jí přineslo senzační úspěch. Pražská kritika se shodovala, že doposud koncertní umělkyně je rovněž výbornou dramatickou pěvkyní. 12 L V únoru 1878 slyšel Procházkovou hamburský impresário Bernhard Pohl (zvaný Pollini) I a angažoval ji jako dramatickou zpěvačku. V Hamburku vystoupila poprvé v roli Alžběty ve Wagnerově Tannhäuserovi. Úspěch měla velký a Pollini ji nabídl tříletý kontrakt. Následně moh- la dát vyniknout svému umění jako Brünnhilda v Prstenu Nibelungově. Leipziger Blätter ji ozna- čily jako jednu z nejpřednějších reprezentantek této role. O tom, že upevnila a rozšířila svou uměleckou pověst, svědčí i její angažmá ve vídeňské Dvorní opeře, kde v Mozartově cyklu hostovala v červnu až srpnu 1880 a kde vedle ní vystupovaly Pauline Lucca, Marianne Brandt, Cle- mentine Schuch- Proska a Bianca Bianchi. Velký ohlas získala v rakouské metropoli i v rolích Elektry, hraběnky, Donny Anny, Vitellie, Valentiny a Alžběty.13 Hanslick o ní napsal: »eine trefflich geschulte, echt musikalische Sängerin« a vídeňská kriti�- ka vyzdvihla »ihre grosse, imposante Stimme und ihre gediegen musikalische Vortragsweise«.14 V letech 1881-1883 byla členkou Dvorní opery v Drážďanech. V roce 1883 se vrátila do Ham- burku, kde působila až do roku 1888. Po smrti svého manžela Ludevíta Procházky se vzdala dal- ší kariéry a vrátila se do Prahy. Zemřela 17. listopadu 1903. * * * Památník je jednou z mála memorabilií, která se po Martě Procházkové dochovala.15 Vázán je v sametu olivové barvy s ozdobným kovovým oválným štítkem, na němž jsou vyryty iniciá- ly MP ( Obr. 1). Po straně je opatřen kovovou sponou a zlatou ořízkou. Číslováno je pouze 26 popsaných stran, kde poslední zápis je právě onen od Gabriely Preissové. Číslované stra- ny jsou popsány dvaceti čtyřmi pamětními zápisy, z nichž některé, jak bývá u hudebníků zvy- kem, tvoří notové motivy. Na straně 24 je kresba tužkou – portrét syna Procházkových Bole-

9 Srov. korespondenci s Hansem Richterem přetištěnou in: Vojtěšková, J. (ed.): Album Jana Ludevíta Procházky ( pozn. 5) a Deníky Ludevíta a Marty Procházkových. 10 Johannes Ress (1839-1916) – tenorista. V roce 1868 se oženil s českou sopranistkou Věkoslavou Aloisií Blažkovou a odešel s ní v roce 1869 do Prahy, kde jeho žena vystupovala v Prozatímním divadle. Po její smrti v roce 1873 se věnoval zpěvní pedagogice a stal se všeobecně uznávaným učitelem ve Vídni. Srov. Kutsch, K. J. – Riemens, L. (eds.): Großes Sängerlexikon ( pozn. 2). V albu korespondence ( pozn. 5) je chybně uveden jako »Hess«. Sztankovits, L. S. von: Künstler-Album ( pozn. 6) ho uvádí chybně jako »Heinrich Ress«. 11 Srov. Bohemia 51, 1878, č. 144 (26. 5.), s. 6. 12 Franz Ulm o ní napsal: »Der samstägigen Vorstellung verlieh das erste Debut der Frau Martha Procháska ein besonderes Interesse. Die günstigen Stimmmittel, noch mehr die musikalische Durchbil- dung, der künstlerische Geschmack, die nicht gewöhnliche Intelligenz, welche die Leistungen derselben stets auszeichneten, haben ihr eine allgemeine Beliebtheit, einen vorteilhaften Ruf verschafft, der sie als distinguierte Concertsängerin ersten Ranges kennzeichnete. Um so begieriger mußte man seyn, ob sich das glänzende Vorzüge auf dem Podium des Concertsaales auch auf den die Welt bedeutenden Brettern bewähren werden. Frau Procháska hat ihr erstes Debut unter den Auspicien eines glänzenden äußern Erfolges bestanden. Die reine, decidirte Intonation, die Klarheit des gesungenen Wortes, die zutreffende Nuancirung des Vortrags auch im dramatischen Sinne verfehlten auch auf diesem ihr noch fremden Boden die entsprechende Wirksamkeit nicht. Das Organ bewährte die Sonorität, Tragweite des Tons, die Ausdauer bis zur Schlußszene in überraschender Weise, und selbst die im Ganzen zutreffende Darstel- lung ließ von den gewissen Anzeichen unsicherer Anfängerschaft nur wenig merken. Trügen nicht alle Anzeichen dieses ungewöhnlich glänzenden Debuts, so winkt der Debutantin auch auf der Bühne eine äußerst günstige Zukunft, und es bleibt nur zu wünschen, daß sich, wie schon einmal bemerkt worden, so vorteilhafte materielle und geistige Mittel und Vorbedingungen auch allen jenen großen Anstrengun- gen gewachsen erweisen, mit denen die Wirksamkeit einer dramatischen Sängerin heut zu Tage belastet erscheint.« Srov. Bohemia 51, 1878, č. 146 (28. 5.), příloha, s. 3-4. 13 Viz Sztankovits, L. S. von: Künstler-Album ( pozn. 6) a Deníky Ludevíta a Marty Procházkových. 14 Citováno podle Sztankovits, L. S. von: Künstler-Album ( pozn. 6). 15 Dnes je uložen v Muzeu Bedřicha Smetany pod inv. č. S 217/2223. Clavibus unitis 6 (2017), pp. 1-10 © Association for Central European Cultural Studies Památník zpěvačky Marty Procházkové, manželky Ludevíta Procházky 3 A R T I C U L I

Obr. 1: Památník Marty Procházkové, přední deska, Praha, NM-ČMH, inv. č. S 217/2223

© Association for Central European Cultural Studies Clavibus unitis 6 (2017), pp. 1-10 4 JANA VOJTĚŠKOVÁ slava od známého německého kreslíře, malíře a ilustrátora Christiana Wilhelma Allerse.16 Ně- kolik listů je uvolněno a jeden list byl evidentně vyříznut. Přesto, že převážná část v památní- A ku je nepopsaná, dochované svědectví jasně vypovídá o určité etapě v uměleckém životě Mar- R ty a Ludevíta Procházkových. T Dvacet čtyři zápisů zanechaly především osobnosti z uměleckého okruhu, v němž se Marta a Ludevít Procházkovi pohybovali v Hamburku a později v Drážďanech. Prvních 15 zápisů by- I lo provedeno v roce 1881 v Hamburku. Převažují zde kolegyně a kolegové z Městského diva- C dla. Nejprve se zapsala v květnu 1881 členka Městského divadla v Hamburku, sopranistka Wil- 17 18 19 U helmine Peschka-Leutner (1). V upomínku na společné vystoupení ve Figarově svatbě zapsala notovou ukázku z duetu hraběnky a Zuzanky Wenn die sanften Abendlüfte. Sopranistka L Rosa Sucher20 (6) ocitovala Friedricha Schillera21 a altistka Minna Kögel-Borée22 (7) uvedla Jea- I na Paula.23 Všechny tři pěvkyně patřily k předním silám operního souboru, který nově budo- val impresário Pollini kolem roku 1878. Z hereček, které měly angažmá v té době v Hambur- ku, je zapsána Gertrud Giers24 (8). V Martině památníku jsou uvedeni i její mužští kolegové. Basbarytonista Eugen Gura25 zapsal sentenci Carla Marii von Webera26 (3), tenorista Hermann Winkelmann27 (4), představitel Siegf- rieda, věnoval své jevištní partnerce Brünnhildě výrok Klopstockův.28 Barytonista Franz Krückl29

16 Christian Wilhelm Allers (1857-1915) pocházel z Hamburku, kam se za svého života opakovaně vracel. 17 Wilhelmine Peschka-Leutner (1839-1890). V letech 1877-1883 členka Městského divadla v Ham- burku. V letech 1882-83 hostovala v Severní Americe. Srov. Kutsch, K. J. – Riemens, L. (eds.): Großes Sängerlexikon ( pozn. 2). 18 Čísla v závorce uvádějí stranu, na níž se zápis nachází. 19 Konalo se 5. 5. 1881 – srov. Deníky Ludevíta a Marty Procházkových. 20 Rosa Sucher, rozená Hasselbeck (1847-1927) – sopranistka. Spolu se svým manželem dirigentem Jo- sefem Sucherem přišla do Hamburku v roce 1878. Zde zahájila skvělou, později mezinárodní kariéru. Zpí- vala v Londýně, Berlíně, Mnichově, v New Yorku aj. Patřila k velkým dramatickým sopranistkám, oceňo- vaným ve Wagnerových operách. Srov. Kutsch, K. J. – Riemens, L. (eds.): Großes Sängerlexikon ( pozn. 2). 21 »Keiner sei gleich dem andern, doch gleich sei jeder dem Höchsten. Wie das zu machen? Es sei jeder vollendet in sich.« Citát pochází ze Schillerova dramatu Die Räuber. Rosa Sucher ovšem uvedla chyb- ně jako autora Goetha. 22 Minna Kögel-Borée (1846-1890) – altistka. V letech 1874-1876 angažována v hamburském Měst- ském divadle (Stadttheater). Poté působila jednu sezónu v Německém zemském divadle v Praze. Vrátila se do Hamburku, kde byla angažována do roku 1884. Byla též uznávanou koncertní a oratorní pěvkyní. Je- jím manželem byl známý basista Josef Kögel. Srov. Kutsch, K. J. – Riemens, L. (eds.): Großes Sängerlexikon ( pozn. 2). 23 »Viele�� Blumen thun sich der Sonne auf; doch nur eine folget ihr immerfort. Herz, sei die Sonnen- blume; nicht bloß offen sei dem Gott, sondern gehorche ihm auch.« 24 Gertrud Giers (1855-1910) – herečka. V Hamburku působila v letech 1879-1885. Od roku 1899 byla provdána za žurnalistu Richarda Hamela. Srov. https://books.google.cz/books?id=Q_-2M7cw6XIC&p- g=PA397&lpg=PA397&dq=Gertrud+Giers+(1855%E2%80%931910)&source=bl&ots=SBxZH4JZFr&sig=72-2B- HwDvrrJP--UzhprXaGdaE8&hl=de&sa=X&ved=0ahUKEwjajMXG9sLXAhUKWRoKHTD_CKUQ6AEIKTAB#v=o- nepage&q=Gertrud%20Giers%20(1855%E2%80%931910)&f=false [rev. 2017-11-16]. 25 Eugen Gura (1842-1906) – basbarytonista českého původu. V Hamburku působil v letech 1876-1883. Pak odešel do Mnichova. Proslul jako wagnerovský interpret. Srov. Kutsch, K. J. – Riemens, L. (eds.): Großes Sängerlexikon ( pozn. 2). Procházka mu dedikoval 3. sešit svých písní Slavische Volksweisen, vydaný v Berlíně v roce 1883. Srov. Vojtěšková, J. (ed.): Album Jana Ludevíta Procházky ( pozn. 5), s. 102-103. 26 »Die Kunst hat kein Vaterland; alles Schöne sei uns werth, welcher Himmelstrich es auch erzeugt haben mag. (C. M. v. Weber).« 27 Hermann Winkelmann (1849-1912) – tenorista. Od roku 1878 působil u opery v Hamburku. Zde mj. zpíval titulní roli v opeře Nero od Antona Rubinštejna. Obdivován především jako wagnerovský te- nor. Zpíval Parsifala při premiéře v Bayreuthu v r. 1882. V hamburském angažmá zůstal do roku 1883. Pak cestoval po severní Americe. Od roku 1883 člen vídeňské Dvorní opery. Srov. Kutsch, K. J. – Riemens, L. (eds.): Großes Sängerlexikon ( pozn. 2). 28 »Heilig ist das Gesetz, so dem Künstler Schönheit gebietet. Heiliger ist, das auf Edles gründet das Schöne. (Friedrich Gottlieb Klopstock).« 29 Franz Krückl (1841-1899) – barytonista původem z Moravy. U hamburské opery působil v letech 1874-1881. Uznáván jako wagnerovský pěvec. Na pozvání Angelo Neumanna se účastnil turné s Wagne- rovými operami do padesáti osmi německých, belgických, holandských, italských, rakouských a švýcar- ských měst. Srov. Kutsch, K. J. – Riemens, L. (eds.): Großes Sängerlexikon ( pozn. 2). Clavibus unitis 6 (2017), pp. 1-10 © Association for Central European Cultural Studies Památník zpěvačky Marty Procházkové, manželky Ludevíta Procházky 5 uvedl slova Goethova30 (10), tenorista Leopold Landau31 ocitoval čtyři sloky básně Hermanna Rolleta32 (11) a vzpomínku zanechal i blíže neznámý Volkmar Kühns (14), s nímž se setkala bě- hem prázdninového pobytu v Glücksburgu. A Další zápisy patří dirigentu hamburské opery Josephu Sucherovi33 (6), dirigentu a řediteli R 34 hamburské konzervatoře Juliu von Bernuthovi (9) a varhaníku Sankt-Petri-Kirche a referentovi T Hamburger Freundenblatt Carlu F. Armbrustovi35 (15). Výčet okruhu osobností, s nimiž se Pro- cházkovi v Hamburku stýkali, doplňuje ještě krajan, houslista Otakar Kopecký36 (13) – učitel I na hamburské konzervatoři, koncertní mistr Laubeho orchestru a Filharmonické společnosti C a prezident hamburského hudebního spolku (Tonkünstlerverein). Ten zapsal do záhlaví svého U pamětního zápisu hudební motiv z »husitské« písně Těšme se blahou nadějí od Josefa Theodo- ra Krova.37 Zamyšlení nad funkcí umění a notovou ukázku zanesl dávný přítel Procházkových L rakouský skladatel Wilhelm Kienzl38 (12), který studoval v Praze, v době, kdy zde Procházkovi I žili, a který po ukončení studií ve Vídni cestoval od roku 1879 po Evropě jako klavírista a dirigent. Do památníku Marty Procházkové se zapsal i herec Ludwig Barnay39– představitel Urie- la Acosty.40 Na památku uvedl slova z této role: »Nur was wir selber glauben, glaubt man uns« (2). Na konci července 1881 opustila Marta Procházková Hamburk a začátkem srpna již zkouše- la v drážďanské Dvorní opeře (Hofoper). Přestože údajně podepsala kontrakt na šest let až do července 1887,41 nakonec bylo angažmá zkráceno a v listopadu 1883 se opět vrátila do Ham- burku. Zápisy do památníku, které získala v Drážďanech, už nejsou tak početné. Jako první se zvěč- nila dlouholetá přítelkyně Procházkových, německá klavíristka Mary Krebs,42 která vystupovala v Praze od roku 1869. Do památníku vlepila své fotografie, kde je zachycena na počátku své kariéry a v době svého tisícího vystoupení, kdy užívala titul Královská saská komorní virtuos-

30 »Die Kunst ist lang, das Leben kurz... Nur ein Teil der Kunst kann gelehrt werden, der Künstler braucht sie ganz... Das Beste wird nicht deutlich durch Worte. Der Geist, aus dem wir handeln, ist das Höchste... Des echten Künstlers Lehre schließt den Sinn auf; denn wo die Worte fehlen, spricht die Tat. (Johann Wolfgang von Goethe: Wilhelm Meisters Wanderjahre, Siebentes Buch, Neuntes Kapitel).« 31 Leopold Landau (1841-1894) – tenorista. Do hamburské opery byl angažován v roce 1876 a setrval až do své smrti. Účastnil se zájezdu hamburské opery do Londýna, kde vystoupil zvláště ve Wagnero- vých operách Mistři pěvci norimberští a Tristan a Isolda. Srov. Kutsch, K. J. – Riemens, L. (eds.): Großes Sängerlexikon ( pozn. 2). 32 »Wir üben eine schöne Pflicht, / Wir Sänger, jung und alt, / Dem Blumenduft, dem Sternenlicht / Gibt unser Sang Gestalt. ...« 33 Joseph Sucher (1843-1908) – rakouský skladatel a dirigent. V letech 1879-1888 působil spolu se svou ženou zpěvačkou Rosou v Hamburku. 34 Julius von Bernuth (1830-1902) – mj. dirigent filharmonických koncertů a Singakademie v Ham- burku. 35 Carl F. Armbrust (1849-1896) – působil také jako učitel klavíru a varhan na hamburské konzerva- toři. 36 Otakar Kopecký (1850-1917) – český houslista a hudební pedagog. Absolvoval pražskou konzerva- toř. Založil Kopeckého kvarteto. 37 Jako anonymní Píseň husitskou z 15. století ji vydal nakladatel J. Hoffmann. Hudebně ji zpracoval Franz Liszt. 38 Wilhelm Kienzl (1857-1941) – rakouský skladatel. Srov. též Vojtěšková, J. (ed.): Album Jana Ludeví- ta Procházky ( pozn. 5) a Vojtěšková, Jana – Kroupa, Jiří K. (eds.): Fotoalbum Ludevíta Procházky z let 1862–1888 / The Procházka Photo Album (1862–1888), Praha: NM & KLP, 2015, LXII + 184 s. 39 Ludwig Barnay (1842-1924) – herec a později divadelní ředitel maďarského původu. Srov. https:// de.wikipedia.org/wiki/Ludwig_Barnay [rev. 2017-11-16]. Za identifikaci osoby děkuji Vlastě Reittererové. 40 Pravděpodobně v dramatu Karla Gutzkowa z roku 1846 Uriel Acosta. 41 Srov. Deníky Ludevíta a Marty Procházkových. 42 Mary Krebs (1851-1900) – dcera skladatele Karla Krebse a Pražanky Krebs-Michalesi. V Praze byla v dubnu 1869 jmenována čestnou členkou spolku Verein zur Beförderung der Tonkunst in Böhmen. V letech 1870-1872 podnikla koncertní turné po USA. Srov. Schuberth, Julius Kleines musikalisches Conversations-Lexikon, Leipzig – New York: J. Schuberth & Co., 91873.; Europäische Instrumentalistinnen des 18. und 19. Jhs. Lexikon, dostupné z: http://www.sophie-drinker-institut.de/cms/index.php/krebs-mary [rev 2017-3-10]; též Vojtěšková, J. (ed.): Album Jana Ludevíta Procházky ( pozn. 5), s. 148-149. © Association for Central European Cultural Studies Clavibus unitis 6 (2017), pp. 1-10 6 JANA VOJTĚŠKOVÁ A R T I C U L I

Obr. 2: Památník Marty Procházkové, zápis Bedřicha Smetany z 28. 8. 1882

Clavibus unitis 6 (2017), pp. 1-10 © Association for Central European Cultural Studies Památník zpěvačky Marty Procházkové, manželky Ludevíta Procházky 7 A R T I C U L I

Obr. 3: Památník ka (16). Z divadelních kolegů věnovali Procházkové v Drážďanech zápis jen tenorista Heinrich Marty Procházkové, Gudehus (23)43 a herečka a pěvkyně Marie Seebach (21)44. zápis Antonína Dvořáka Mezi zápisy uskutečněnými v saské metropoli jsou i další velmi cenná svědectví. Mezi ně z 24. 10. 1882 patří zápis Bedřicha Smetany (17), který navštívil Drážďany ve dnech 26.-28. srpna poté, co ho pozval Ludevít Procházka dopisem ze dne 21. srpna, aby prohlédl úpravy v opeře Dvě vdovy.45 Smetana zapsal notový motiv Hedviky z opery Čertova stěna s přípisem ( Obr. 2): »V Drážďa- nech dne 28 srpna 1882 | Co obdiv uměleckých výkonů paní Marty Procházkové | a na památ- ku na dny 26ho až do 28 srpna. Bedř. Smetana.« O dva měsíce později navštívil Procházkovy v Drážďanech také Antonín Dvořák. Bylo to v souvislostí s provedením jeho opery Šelma sedlák v drážďanském dvorním divadle.46 Anto- nín Dvořák zapsal notovou ukázku (19) – zpěv Mariny z opery Dimitrij (3. akt, duet)47 s přípi- sem ( Obr. 3): »Slovůtné a velectěné naší umělkyni pí Martě Procházkové k milé upomínce. | V Drážďanech 24/10 1882 Antonín Dvořák.«

43 Heinrich Gudehus (1845-1909) – tenorista. V Drážďanech působil v letech 1880-1890. Debutoval zde jako Lohengrin. Patřil k nejlepším wagnerovským pěvcům své epochy. Richard Wagner si ho vybral jako představitele Parsifala v Bayreuthu. Srov. Kutsch, K. J. – Riemens, L. (eds.): Großes Sängerlexikon ( pozn. 2). 44 Marie Seebach (1829-1897) – svoji dráhu začínala v Thalia Theater v Hamburku. V osmdesá- tých letech 19. století byla členkou královské činohry v Berlíně. Srov. https://en.wikipedia.org/wiki/Marie_Seebach [rev. 2017-10-01]. Za identifikaci osoby děkuji Jiřímu K. Kroupovi. 45 Srov. Löwenbach, Jan (ed): Bedřich Smetana a Ludevít Procházka. Vzájemná korespondence, Praha, Umělecká beseda 1914, s. 85-92. 46 O provedení opery referoval L. Procházka v Daliboru 4 (1882), č. 31 (1. 11.), s. 244-245. Otištěno též in: Nedbal, Miloslav (ed.): Ludevít Procházka. Slavná doba české hudby. Výbor z kritik a článků, Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1958, s. 136-138. 47 Jde o přepracovanou verzi. © Association for Central European Cultural Studies Clavibus unitis 6 (2017), pp. 1-10 8 JANA VOJTĚŠKOVÁ A R T I C U L I

Obr. 4: Jako třetí z českých umělců věnoval Martě Procházkové zápis houslista František Ondří- Památník ček (20), s nímž se Procházkovi přátelili od Ondříčkova mládí.48 Ondříček zapsal notovou ukáz- Marty Procházkové, ku z Beethovenova Houslového koncertu s přípisem ( Obr. 4): »Slavné umělkyni české | paní zápis Františka Ondříčka z 17. 4. 1883 Martě Procházkové | k laskavé upomínce | Fr. Ondříček | v Drážďanech | dne 17. dubna | 1883.« Další trojice zápisů náleží rovněž dlouholetým přátelům Procházkových. Rakouský skladatel, hudební kritik a pedagog Richard Heuberger49 byl v písemném styku s Ludevítem Procház- kou od roku 1876, kdy je kontaktoval společný přítel Wilhelm Kienzl. Na návštěvu v Drážďa- nech vzpomínal i v pozdější korespondenci. Na památku připsal téma z variací a malé zamyš- lení nad štěstím v životě svých hostitelů ( Obr. 5). S Moritzem Fürstenauem,50 »královským saským komorním virtuosem a knihovníkem Je- ho Majestátu krále«, spojoval Procházku také zájem o historickou hudbu. Fürstenau byl totiž autorem spisů Beiträge zur Geschichte der königlich sächsischen musikalischen Kapelle51 a Zur Geschichte der Musik und des Theatres am Hofe zu Dresden.52 Do památníku se zapsal 12. 7. 1883 (22). Poslední zápis za života Marty a Ludevíta Procházkových zanesl se značným časovým od- stupem od předchozích Alexander Wheelock Thayer (25), americký žurnalista, hudební spiso- vatel a diplomat, který cestoval po Evropě a sbíral materiál k životopisu Ludwiga van Beetho- vena.53 Martě Procházkové věnoval na památku v den Beethovenových narozenin 16. prosince roku 1887 dvoustránkové zamyšlení o básních Johna Miltona a ocitoval verše z básně L’Allegro:

48 Ondříček pravidelně vystupoval na Procházkových hudebních zábavách v 70. letech v Praze a na- vštěvoval Procházkovy také později v Hamburku. Srov. Deníky Ludevíta a Marty Procházkových. 49 Richard Heuberger (1850-1914). Srov. též též Vojtěšková, J. (ed.): Album Jana Ludevíta Procházky ( pozn. 5) a Vojtěšková, J. – Kroupa, J. K. (eds.): Fotoalbum Ludevíta Procházky ( pozn. 38). 50 Moritz Fürstenau (1824-1889) – flétnista a skladatel. 51 Vyšlo v Drážďanech 1849. 52 Vyšlo v Drážďanech 1861-1862. 53 Ludwig van Beethovens Leben, 3 sv. Berlin 1866-1879.

Clavibus unitis 6 (2017), pp. 1-10 © Association for Central European Cultural Studies Památník zpěvačky Marty Procházkové, manželky Ludevíta Procházky 9 A R T I C U L I

Obr. 5: Památník »And ever against eating cares, Marty Procházkové, Lap me in soft Lydian airs, zápis Richarda Heubergera Married to immortal verse, z 18. 9. 1882 Such as the meeting soul may pierce, In notes with many a winding bout Of linked sweetness long drawn out, With wanton heed, and giddy cunning, The melting voice through mazes running, Untwisting all the chains that tie The hidden soul of harmony.«

Těmito verši se památník Marty Procházkové uzavírá. Přestože zápisů není mnoho, jsou pro nás důležitým svědectvím nejen o jejich autorech, ale především o kontaktech manželů Pro- cházkových. Je zřejmé, že v Německu se pohybovali v prostředí umělecky velmi exponovaném a že Marta jako pěvkyně si získala vysoký kredit. Její umění by rozhodně nemělo být dnes za- pomenuto. I když se zapsala do dějin německého operního dění, udržovala kontakt s domá- cím prostředím a české skladatele v Německu velmi propagovala. Příspěvkem k životopisu bu- de i edice jejího deníku, který vyjde spolu s deníkem jejího manžela pod názvem Deníky Lude- víta a Marty Procházkových.

© Association for Central European Cultural Studies Clavibus unitis 6 (2017), pp. 1-10 10 JANA VOJTĚŠKOVÁ Tab. 1: A Přehled zapsaných osobností (abecedně) a datace zápisů R Pořadí Jméno Místo Rok Datum T v památníku I ALLERS, Christian Wilhelm Hamburg 1885 22. 3. 24 C ARMBRUST, Carl F. Hamburg 1881 17. 7. 15 U BARNAY, Ludwig Hamburg 1881 květen 2 L BERNUTH, Julius von Hamburg 1881 červen 9 I DVOŘÁK, Antonín Dresden 1882 24. 10. 19 FÜRSTENAU, Moritz Dresden 1883 12. 7. 22 GIERS, Gertrud Hamburg 1880 červen 8 GUDEHUS, Heinrich Dresden 1883 12. 9. 23 GURA, Eugen Hamburg 1881 22. 5. 3 HEUBERGER, Richard Dresden 1882 18. 9. 18 KIENZL, Wilhelm Hamburg 1881 17. 6. 12 KÖGEL-BORÉE, Minna Hamburg 1881 1. 6. 7 KOPECKÝ, [Otakar] Hamburg 1881 25. 6. 13 KREBS, Mary Dresden 1881 21. 10. 16 KRÜCKL, Franz Hamburg 1881 11. 6. 10 KÜHNS, Volkmar Glücksburg 1881 13. 7. 14 LANDAU, Leopold Hamburg [1881] 11 ONDŘÍČEK, František Dresden 1883 17. 4. 20 PESCHKA-LEUTNER, [Wilhelmine] Hamburg 1881 květen 1 PREISSOVÁ, Gabriela Praha 1932 jaro 26 SEEBACH, Marie Dresden 1883 leden 21 SMETANA, Bedřich Dresden 1882 28. 8. 17 Sucher, [Joseph] Hamburg 1881 31. 5. 6 Sucher, Rosa Hamburg 1881 29. 5. 5 THAYER, Alexander Wheelock Hamburg 1887 16. 12. 25 WINKELMANN, Hermann Hamburg 1881 28. 5. 4