1 »Má milá, přemilá – já jsem tulácký pták, který si nedá jakživ předpisovat notu své písničky – tíhnu jen, sama nevím kam – nejspíše tam kde není pro mne zimy... Ale A cosi přece jen má na mne vliv: tiše neodbytně mne po- R nouká, navádí a napomíná: ›Melodii milá holka – jen ať T to má melodii…‹« JANA VOJTĚŠKOVÁ 1 Gabriela Preissová: Z povídky Rozmaryja (Praha) I C méno zpěvačky Marty Procházkové, rozené Reisingero- U vé (1849-1903), upadlo po smrti jejího manžela Dr. Lu- devíta Procházky v roce 1888 téměř v zapomenutí. In- Památník zpěvačky Marty L Jtenzívní deset let trvající kariéra na prknech převážně I německých operních scén nestačila k tomu, aby se Mar- Procházkové, manželky ta Procházková trvale zapsala do dějin pěveckého umění. Ludevíta Procházky Dnes není její jméno uvedeno ani v několikasvazkovém slovníku zpěváků Großes Sängerlexikon2 ani v Hudebním divadle v českých zemích (Osobnosti 19. století).3 Motto, které je předesláno tomuto článku, vepsala ja- ko poslední zápis do památníku Marty Procházkové Ga- briela Preissová. A jistě se ptáte, co měly tyto dvě ženy The Album of Marta Procházková, the společného. Nevíme, zda spisovatelka Gabriela Preissová znala pěvkyni Martu Procházkovou za jejího života, spíše wife of Ludevít Procházka nikoli. Jistě jí ale o ní vyprávěla její snacha Milka Preis- The article is dedicated to singer Martha Procházková, sová, rozená Procházková, neteř Marty a Ludevíta Pro- born Reisinger (1849-1903), the wife of Ludevít Procház- cházkových. V roce 1932 – dvacet jedna let po smrti zpě- ka (1837-1888); her name is not mentioned in today’s vačky – jí Milka pravděpodobně ukázala památník Marty dictionaries of the 19th-century opera singers. Procház- Procházkové a Gabriela Preissová do něho vepsala citát ze ková performed first as a concert artist, and in 1875 she 4 appeared at the philharmonic concert in Vienna under své povídky. Milka Preissová usilovala v té době o zacho- the baton of Hans Richter. In the opera she debuted as vání památky obou svých předků. A byla jednou z mála. Sulamit at the Prague German Land Theater in the Gold- * * * mark’s Queen of Sheba (Die Königin von Saba) in 1878. In Marta Procházková se narodila v roce 1849 v Praze do ro- the same year, Bernhard Pohl (Pollini) engaged her for diny stavitele Františka Reisingera (1814-1869) a jeho že- the Hamburg Opera (Stadttheater), where she worked in ny Josefíny (roz. Vondráčkové, 1822-1883).5 Její otec byl 1878-1881. In 1880 she hosted the Vienna Court Opera. zkušený zpěvák, v mládí údajně studoval u italské učitel- In the following year, she received an engagement at the ky zpěvu v Praze – Henrietty Sonntag.6 Rodiče rozhodli, Dresden Opera House, where she returned to Hamburg že se jejich dcery Marta, Božena a Marie7 budou rovněž in 1883. She finished her career in 1888 as one of the věnovat zpěvu, Marta u Fr. Lehmanna a profesora Fran- highly respected singers of Wagner’s roles. tiška Arnolda Vogla.8 The Album of Marta Procházková, deposited in the Prague National Museum – Czech Museum of Music (inventory no. S 217/2223), illustrates the contacts of Procházka’s wife with the personalities of the Prague and 1 Gabriela PREISSOVÁ: Povídky zimní zahrady, Praha: Šolc a Ši- German musical world in 1880-1887. máček, 1924, s. 99-108. th 2 KUTSCH, Karl J. (ed.) – RIEMENS, Leo (ed.): Großes Sängerle- Key words: 19 century; opera singer; Hamburg; Dresden; xikon, 4. erw. Aufl., München: K. G. Saur, 2003. 7 Bd. Wien; Prague; Procházková, Marta; Procházka, Ludevít; 3 Allers, Christian Wilhelm; Armbrust, Carl F.; Barnay, LUDVOVÁ, Jitka a kol.: Hudební divadlo v českých zemích: Ludwig; Bernuth, Julius von; Dvořák, Antonín; Fürste- osobnosti 19. století, Praha: Divadelní ústav, 2006. 698 s. Struč- nau, Moritz; Giers, Gertrud; Gudehus, Heinrich; Gura, né heslo také v Československém hudebním slovníku osob a in- Eugen; Heuberger, Richard; Kienzl, Wilhelm; Kögel- stitucí. Borée, Minna; Kopecký, Otakar; Krebs, Mary; Krückl, 4 Matka známého historika umění prof. Pavla Preisse. Franz; Kühns, Volkmar; Landau, Leopold; Ondříček, 5 Srov. též VojtěškoVá, Jana (ed.): Album Jana Ludevíta Pro- František; Peschka-Leutner, Wilhelmine; Preissová, cházky z let 1860-1888 / The Procházka Album (1860-1888), Pra- Gabriela; Seebach, Marie; Smetana, Bedřich; Sucher, ha: KLP & NM, 2013, 349 s. Joseph; Sucher, Rosa; Thayer, Alexander Wheelock; Win- 6 Podle životopisu, který uvádí SZTANKOVITS, Louis Selar von: kelmann, Hermann Künstler-Album, Berlin: Berliner Buchdruckerei, 1880. Number of characters / words: 24 613 / 3 625 7 Number of images: 5 Božena (1848-1939) zpívala ve sboru. Nejmladší Marie Number of tables: 1 (1861-1938), později provdaná Tascheková, se rovněž věnova- Secondary language(s): German, English la opernímu zpěvu. Debutovala na scéně pražského Německého zemského divadla v roce 1884. Článek vznikl za finanční podpory Ministerstva kultury v rámci 8 Vogl František Arnold (1821-1891) – pedagog a skladatel. institucionálního financování dlouhodobého koncepčního roz- Profesor sólového zpěvu na pražské konzervatoři v letech 1864- voje výzkumné organizace Národní muzeum (DKRVO 2017/37, 1883. Ředitel Žofínské akademie v letech 1851-1855. 00023272). © Association for Central European Cultural Studies Clavibus unitis 6 (2017), pp. 1-10 2 JANA VOJTĚŠKOVÁ V roce 1868 se Marta provdala za dr. Ludevíta Procházku, umělce, který se velmi zasloužil o hudební život v Praze. Dům Procházkových se brzy stal centrem pražských hudebníků a setká- A vali se u nich i ti, kteří projížděli Prahou. Ludevít Procházka měl velký vliv na umělecké zrání R své manželky. V roce 1875 s ním Marta cestovala do Vídně, aby předzpívala několika osobnos- T tem. Na základě toho ji pak Hans Richter pozval k účinkování na filharmonickém koncertu ve Vídni a předpovídal jí skvělou kariéru.9 V té době ji ještě krátce školil Johannes Ress.10 Dlouho I se nemohla rozhodnout pro divadelní dráhu. Debutovala v opeře Carla Goldmarka Královna ze C Sáby v roli Sulamit 25. května 1878. První vystoupení v pražském Německém zemském divadle 11 U jí přineslo senzační úspěch. Pražská kritika se shodovala, že doposud koncertní umělkyně je rovněž výbornou dramatickou pěvkyní. 12 L V únoru 1878 slyšel Procházkovou hamburský impresário Bernhard Pohl (zvaný Pollini) I a angažoval ji jako dramatickou zpěvačku. V Hamburku vystoupila poprvé v roli Alžběty ve Wagnerově Tannhäuserovi. Úspěch měla velký a Pollini ji nabídl tříletý kontrakt. Následně moh- la dát vyniknout svému umění jako Brünnhilda v Prstenu Nibelungově. Leipziger Blätter ji ozna- čily jako jednu z nejpřednějších reprezentantek této role. O tom, že upevnila a rozšířila svou uměleckou pověst, svědčí i její angažmá ve vídeňské Dvorní opeře, kde v Mozartově cyklu hos- tovala v červnu až srpnu 1880 a kde vedle ní vystupovaly Pauline Lucca, Marianne Brandt, Cle- mentine Schuch- Proska a Bianca Bianchi. Velký ohlas získala v rakouské metropoli i v rolích Elektry, hraběnky, Donny Anny, Vitellie, Valentiny a Alžběty.13 Hanslick o ní napsal: »eine trefflich geschulte, echt musikalische Sängerin« a vídeňská kriti- ka vyzdvihla »ihre grosse, imposante Stimme und ihre gediegen musikalische Vortragsweise«.14 V letech 1881-1883 byla členkou Dvorní opery v Drážďanech. V roce 1883 se vrátila do Ham- burku, kde působila až do roku 1888. Po smrti svého manžela Ludevíta Procházky se vzdala dal- ší kariéry a vrátila se do Prahy. Zemřela 17. listopadu 1903. * * * Památník je jednou z mála memorabilií, která se po Martě Procházkové dochovala.15 Vázán je v sametu olivové barvy s ozdobným kovovým oválným štítkem, na němž jsou vyryty iniciá- ly MP ( Obr. 1). Po straně je opatřen kovovou sponou a zlatou ořízkou. Číslováno je pouze 26 popsaných stran, kde poslední zápis je právě onen od Gabriely Preissové. Číslované stra- ny jsou popsány dvaceti čtyřmi pamětními zápisy, z nichž některé, jak bývá u hudebníků zvy- kem, tvoří notové motivy. Na straně 24 je kresba tužkou – portrét syna Procházkových Bole- 9 Srov. korespondenci s Hansem Richterem přetištěnou in: VojtěškoVá, J. (ed.): Album Jana Ludevíta Procházky ( pozn. 5) a Deníky Ludevíta a Marty Procházkových. 10 Johannes Ress (1839-1916) – tenorista. V roce 1868 se oženil s českou sopranistkou Věkoslavou Aloisií Blažkovou a odešel s ní v roce 1869 do Prahy, kde jeho žena vystupovala v Prozatímním diva- dle. Po její smrti v roce 1873 se věnoval zpěvní pedagogice a stal se všeobecně uznávaným učitelem ve Vídni. Srov. KUTSCH, K. J. – RIEMENS, L. (eds.): Großes Sängerlexikon ( pozn. 2). V albu korespondence ( pozn. 5) je chybně uveden jako »Hess«. SZTANKOVITS, L. S. von: Künstler-Album ( pozn. 6) ho uvádí chybně jako »Heinrich Ress«. 11 Srov. Bohemia 51, 1878, č. 144 (26. 5.), s. 6. 12 Franz Ulm o ní napsal: »Der samstägigen Vorstellung verlieh das erste Debut der Frau Martha Procháska ein besonderes Interesse. Die günstigen Stimmmittel, noch mehr die musikalische Durchbil- dung, der künstlerische Geschmack, die nicht gewöhnliche Intelligenz, welche die Leistungen derselben stets auszeichneten, haben ihr eine allgemeine Beliebtheit, einen vorteilhaften Ruf verschafft, der sie als distinguierte Concertsängerin ersten Ranges kennzeichnete. Um so begieriger mußte man seyn, ob sich das glänzende Vorzüge auf dem Podium des Concertsaales auch auf den die Welt bedeutenden Brettern bewähren werden. Frau Procháska hat ihr erstes Debut unter den Auspicien eines glänzenden äußern Erfolges bestanden. Die reine, decidirte Intonation, die Klarheit des gesungenen Wortes, die zutreffende Nuancirung des Vortrags auch im dramatischen Sinne verfehlten