sign in sign up
<<
Home , Siad Barre

Kniha přináší ucelený přehled dějin civilizačního okruhu vzniklého na troskách západořímské říše. Kulturu Západu zachycuje od jejich počátků, kdy sv. Martin rozťal svůj plášť a rozdělil se o něj s nuzným žebrákem u brány Amiensu, přes ustanovení na synodě v Orléans roku 511, vznik říše Karla Velikého, křížové vý- pravy počátku druhého tisíciletí, revoluční objevy Mikuláše Koperníka a stejně ZÁPAD revoluční zvraty nové doby rodící Provolání práv a svobod člověka, až do dneš- ního znevážení těchto práv v orgánech Rady Evropy a Evropské unie. Každá ze Kronika naší kultury

sedmnácti kapitol je věnována jednomu století a zahrnuje politické i hospodářské Kronika naší kultury události a rozebírá náboženské, myšlenkové, finanční, vědecké i umělecké souvi- slosti. Osou kroniky je vývoj vnímání přirozeného zákona, jehož svrchovanost je podstatou kultury Západu, ať již v podobě Desatera nebo stávajících Listin základních práv a svobod. Kniha reaguje na současnou ztrátu odpovědnosti a ato- mizaci vědění, průvodní jevy destruující naši kulturu. Kniha vznikla podstatným rozšířením přednáškového cyklu Vývoj západní Evropy realizovaného od roku 1995 na Univerzitě Palackého v Olomouci s nadějí, že osloví podstatně širší publikum.

Titulní strana knihy zachycuje výsek jedné z desek Gentského oltáře, díla bratří Hu- berta a Jana van Eycků z roku 1432. Kristovi rytíři v čele se sv. Martinem, Jiřím a Šebestiánem následováni Karlem Velikým, Godefroyem z Bouillonu, sv. Ludví- kem, vévodou z Berry a dalšími stáli při zrodu naší kultury. Tajemný výraz Mar- tinovy tváře jakoby tušil, jak se s dílem rytířů bude počátkem 21. století nakládat. ZÁPAD

ISBN 978-80-903958-7-9 Vladimír Chlup

9 788090 395879 chlup.net chlup.net Vladimír Chlup

# 1 Kniha přináší ucelený přehled dějin civilizačního okruhu vzniklého na troskách západořímské říše. Kulturu Západu zachycuje od jejich počátků, kdy sv. Martin rozťal svůj plášť a rozdělil se o něj s nuzným žebrákem u brány Amiensu, přes ustanovení na synodě v Orléans roku 511, vznik říše Karla Velikého, křížové vý- pravy počátku druhého tisíciletí, revoluční objevy Mikuláše Koperníka a stejně ZÁPAD revoluční zvraty nové doby rodící Provolání práv a svobod člověka, až do dneš- ního znevážení těchto práv v orgánech Rady Evropy a Evropské unie. Každá ze Kronika naší kultury

sedmnácti kapitol je věnována jednomu století a zahrnuje politické i hospodářské Kronika naší kultury události a rozebírá náboženské, myšlenkové, finanční, vědecké i umělecké souvi- slosti. Osou kroniky je vývoj vnímání přirozeného zákona, jehož svrchovanost je podstatou kultury Západu, ať již v podobě Desatera nebo stávajících Listin základních práv a svobod. Kniha reaguje na současnou ztrátu odpovědnosti a ato- mizaci vědění, průvodní jevy destruující naši kulturu. Kniha vznikla podstatným rozšířením přednáškového cyklu Vývoj západní Evropy realizovaného od roku 1995 na Univerzitě Palackého v Olomouci s nadějí, že osloví podstatně širší publikum.

Titulní strana knihy zachycuje výsek jedné z desek Gentského oltáře, díla bratří Hu- berta a Jana van Eycků z roku 1432. Kristovi rytíři v čele se sv. Martinem, Jiřím a Šebestiánem následováni Karlem Velikým, Godefroyem z Bouillonu, sv. Ludví- kem, vévodou z Berry a dalšími stáli při zrodu naší kultury. Tajemný výraz Mar- tinovy tváře jakoby tušil, jak se s dílem rytířů bude počátkem 21. století nakládat. ZÁPAD

ISBN 978-80-903958-7-9 Vladimír Chlup

9 788090 395879 chlup.net chlup.net Vladimír Chlup

# 1 i i

“zapad2017A” — 2017/10/28 — 18:28 — page i — #1 i i

Z´apad

Vladim´ırChlup

i i i i i i

“zapad2017A” — 2017/10/28 — 18:28 — page ii — #2 i i

i i i i i i

“zapad2017A” — 2017/10/28 — 18:28 — page iii — #3 i i

V ladim´ır Chlup

Z ´ap a d

Kronika naˇs´ıkultury

Olomouc 2017

chlup.net

i i i i i i

“zapad2017A” — 2017/10/28 — 18:28 — page iv — #4 i i

KATALOGIZACE V KNIZE — NARODN´ ´I KNIHOVNA CRˇ

Chlup, Vladim´ır Z´apad/ Vladim´ırChlup, – Olomouc: chlup.net, 2017. – 1248 stran ISBN 978-80-903958-7-9

930.85*94(4-15)*(048.8) - dˇejiny civilizace - Evropa z´apadn´ı– dˇejiny - monografie

930.85 - Dˇejiny civilizace. Kulturn´ıdˇejiny [8]

Na tituln´ıstranˇe Christi Milites detail Gentsk´ehoolt´aˇre Na frontispisu obraz Sv. Martin se dˇel´ıo sv˚ujpl´aˇst’ od Louise Galloche

⃝c Vladim´ırChlup, 2017 ISBN 978-80-903958-7-9

i i i i i i

“zapad2017A” — 2017/10/28 — 18:28 — page v — #5 i i

Obsah

1. Prvn´ıryt´ıˇra konec pohansk´ehoimp´eria (313 – 450) 1

2. Dohoda - poˇc´atekZ´apadu (451 – 550) 29

3. Ora et labora (551 – 650) 55

4. Tenkr´atna Z´apadˇe (651 – 750) 81

5. Karol´ınsk´arenesance (751 – 850) 105

6. Utoˇc´ıVikingov´ea´ pˇrich´az´ıNorman´e (851 – 950) 131

7. Cluny a v´ychodn´ıhranice (951 – 1050) 157

8. Expanze ve jm´enu v´ıry (1051 – 1150) 183

9. Vl´adcov´ea svat´ıve st´ınu mˇest (1151 – 1250) 219

10. Boˇzsk´akomedie (1251 – 1350) 275

v

i i i i i i

“zapad2017A” — 2017/10/28 — 18:28 — page vi — #6 i i

11. Stolet´av´alka (1351 – 1450) 329

12. Znovuzrozen´ı (1451 – 1550) 391

13. Cuius regio, eius religio (1551 – 1650) 461

14. St´atjsem j´a (1651 – 1750) 535

15. Revoluce (1751 – 1850) 595

16. St´atjsme my (1851 – 1950) 693

17. Svrchovanost pˇrirozen´ehoz´akona (1951 – 2017) 877

Seznam literatury 1103

Ciz´ın´azvya v´yrazy 1123

Vˇecn´yrejstˇr´ık 1127

Jmenn´yrejstˇr´ık 1189

i i i i i i

“zapad2017A” — 2017/10/28 — 18:28 — page 1 — #7 i i

1. Prvn´ıryt´ıˇr a konec pohansk´ehoimp´eria

Chladn´yden roku 335 se bl´ıˇzilke konci a skupina jezdc˚uvedla sv´ekonˇepo zpevnˇen´eˇr´ımsk´ecestˇe.Vraceli se do pos´adkyv Galii ve mˇestˇeSamarobriva (Amiens). Byli to legion´aˇri,pˇr´ısluˇsn´ıcitˇeˇzk´eˇr´ımsk´ej´ızdy– katafraktov´e. Na rozd´ılod vˇetˇsiny ostatn´ıch j´ızdn´ıch odd´ıl˚u R´ımabyliˇ obrnˇeninejen oni, ale i jejich konˇe.Tento ´utvar byl v Galii neobvykl´y,sv´eopodstatnˇen´ımˇel cesta pˇredevˇs´ımve v´ychodn´ıch provinci´ıch, kde mohl ´uˇcinnˇeˇcelitob´avan´epersk´e do Amiensu j´ızdˇe.Ostatnˇebyla to postupnˇeparthsk´a,arm´ensk´aa nakonec i persk´a tˇeˇzk´akaval´erie,kter´adonutila ˇr´ımsk´eimp´eriumk v´ystavbˇepodobn´ych jednotek, nebot’ katafraktov´eumˇelirozrazit a donutit ke zmˇenˇeformace i pˇeˇs´ıodd´ıly. A tato schopnost zaˇc´ınalab´ytkl´ıˇcov´ai na z´apadˇeimp´eria. Legie zde jiˇznebyly tvoˇreny jen R´ımany,ˇ ale i jejich spojenci z ˇradGal˚u a Germ´an˚u.A byly to ˇcastotyto pomocn´esbory, kter´ezde promlouvaly do vnitˇrn´ıch politick´ych pomˇer˚u. R´ımˇst´ıjezdciˇ pˇredstavovali elitu arm´ady, ˇr´ımsk´ej´adrolegi´ı,a byli tak pro c´ısaˇrsk´ydv˚urnepostradateln´ı,nebot’ mohli b´ytrozhoduj´ıc´ımzp˚usobem nasazeni nejen proti nepˇr´ıteli,ale i proti legi´ım politick´ych odp˚urc˚u.Dv˚urmladˇs´ıhoc´ısaˇre(caesara) byl v nedalek´emAu- gustu Treveroru (Trev´ır),kter´ebylo nejvˇetˇs´ımmˇestemna sever od Alp. Ziloˇ Trev´ır- s´ıdlo zde okolo sto tis´ıcobyvatel a byl to hlavn´ıopˇern´ybod z´apadn´ıˇc´astiˇr´ıˇse. mladˇs´ıho Odtud ˇr´ıdili R´ıman´eprovincieˇ Galii, Hisp´aniia Brit´anii.Odtud kontrolovali caesara sv˚ujr´ynsk´ylimes a podnikali operace v nepokoˇren´eGermanii. Pr´avˇezde se zaˇcalorozpadat imp´erium,kdyˇzzdejˇs´ıcaesarov´eposilovali svoji nez´avislost na nadˇr´ızen´emaugustovi v R´ımˇeˇcipozdˇejivˇ Konstantinopoli. Naˇsijezdci se bl´ıˇzilik bran´ammˇesta,kter´ebylo souˇcasnˇei pevnost´ı. Nejvˇetˇs´ıpevnost´ıv severn´ıGalii, jeˇz R´ıman˚umzajiˇstˇ ’ovala i kontakty s je- Konstantin I. jich provinci´ıBritania. Strategickou polohu tohoto m´ıstarozpoznal bˇehem (324–†337) sv´ehotaˇzen´ıv Galii (54–53 pˇredKr.) samotn´yJulius Caesar. Mˇesto,kde se a jeho jezdci nach´azelv´yznamn´ymost na ˇreceSommˇe,z´ısk´avalo st´alev´ıcena v´yznamu, nebot’ ˇrekuzde bylo moˇznonejen pˇrekroˇcit,ale bylo po n´ımoˇznoplout aˇzk Lamanˇssk´emu pr˚ulivua d´aledo Brit´anie.Jezdci zde mˇelijistit z´ajmy sv´ehoc´ısaˇreKonstantina I. Velik´eho,posledn´ıhosiln´ehovl´adceovl´adaj´ıc´ıho

i i i i i i

“zapad2017A” — 2017/10/28 — 18:28 — page 2 — #8 i i

2 313 - 450 po Kr.

v´ychod i z´apadimp´eria.L´etajeho samovl´adypatˇrilak velk´ymokamˇzik˚um ˇr´ıˇse.Svoji zbroj skr´yvali pod dlouh´ymia tˇeˇzk´ymipl´aˇsti,chr´an´ıc´ımije nejen pˇredchladem, ale i zd˚urazˇnuj´ıc´ımijejich hodnost a v´yznam. Proj´ıˇzdˇeli ´uzem´ım, kde ˇziliRom´ani,Galov´ei Germ´ani– nejˇcastˇeji Frankov´e,kteˇr´ızde byli pˇres´ıdleniConstantiem I. Chlorusem. Byli to sice zajatci (laeti), ale za to, ˇzesl´ıbilivojensk´esluˇzby R´ımu,ˇ obdrˇzelip˚udu, nejˇcastˇejiv okruhu do patn´actikilometr˚uod mˇesta,jehoˇzokol´ıtak lemo- vala prost´adˇrevˇen´astaven´ı,dlouh´edomy, kde spoleˇcnˇeˇzililid´ea ust´ajen´y voj´akMartin dobytek. Okol´ıdom˚uobklopovala mal´a,ale ˇcetn´apol´ıˇcka. Pˇredmˇest´ısilnˇe kontrastovalo s ˇr´ımsk´ymmˇestem,jehoˇzbr´ana,skr´yvaj´ıc´ınejen kamenn´e domy, ale i f´orumo rozloze pˇres50 000 metr˚uˇctvereˇcn´ych, l´aznˇea am- fite´atrpro patn´acttis´ıcdiv´ak˚u,byla na dohled. Str´aˇzu br´any jiˇzjezdce zahl´edlaa pˇripravila se na jejich pˇrijet´ı.Elitn´ıvoj´acise zat´ımnemuseli pˇri

Obr´azek 1: Sv. Martin se dˇel´ıo sv˚ujpl´aˇst’. Kamenn´asocha v kl´aˇsteˇreSaint- Germain v Auxere z konce 14. stolet´ı

vjezdu zastavovat, bylo to pˇrecejejich mˇesto.Pˇrestojeden z nich zpoma- lil. Jeho zrak upoutal u hradeb se tˇresouc´ıˇzebr´ak.Musela to b´ytzvl´aˇstn´ı sc´ena,elitn´ıˇr´ımsk´yjezdec spoˇcinul pohledem na jednom z chud´ak˚uhle- daj´ıc´ıch pomoc u mˇestsk´ych bran. Mˇestopro nˇebylo tak bl´ızko, ale i tolik vzd´alen´e,stejnˇejako jeho obyvatel´e.Jezdec z pevnosti zastavil. Jmenoval se Martinus. Zav´ahaljen kr´atce.Rozt´ahlsv˚ujpl´aˇst’, vytasil gladius a rozt’al

i i i i i i

“zapad2017A” — 2017/10/28 — 18:28 — page 3 — #9 i i

1. Prvn´ıryt´ıˇra konec pohansk´ehoimp´eria 3

jej ve dv´ı.Volnou polovinu pl´aˇstˇepodal ˇzebr´akovi a vjel do mˇesta. N´asleduj´ıc´ı noc nebyla pro Martina klidn´a.Mˇel sen, ve kter´em se mu opˇet zjevoval onen ˇzebr´ak,jeho tv´aˇr vˇsak byla tv´aˇr´ı Krista. Mar- tin nebyl pokˇrtˇen, ale kˇrest’anstv´ı bylo jeho v´ırou. Byl pˇrece voj´akem sv´ehoc´ısaˇre,kter´yuˇcinilkˇrest’anstv´ıjedn´ımze st´atn´ıch n´aboˇzenstv´ı.Jeho rozp˚ulen´ypl´aˇst’ a Kristova tv´aˇrmu onu noc pˇripomnˇely, ˇzeb´ytv p˚uli cesty nestaˇc´ı. Martin vˇedˇel,ˇzese mus´ı rozhodnout. Narodil se jako syn legion´aˇrev Panonii. Jeho otec byl celou svoj´ıbytost´ıvoj´ak,rovnˇeˇzjezdec a jako tribun byl d˚ukazem zmˇenˇr´ımsk´ych legi´ı. Jejich velen´ı jiˇznebylo v rukou ˇr´ımsk´ych sen´ator˚u,ale profesion´aln´ıch velitel˚ua tribuni byli jejich typick´ymipˇredstaviteli. Byl konzervativn´ım R´ımanem,ˇ a pro jeˇstˇenov´e n´aboˇzenstv´ınemˇelpˇr´ıliˇsvelk´epochopen´ı. C´ısaˇremMartinova otce byl Diocletianus, siln´y,ale pohansk´yv˚udce. Diokleci´an V roce 285 jmenoval d˚ustojn´ıka Maximiana sv´ymspoluvl´adcem - au- (284–305) gustem. N´aslednˇerozdˇelilrozs´ahlouˇr´ıˇsina dvˇeˇc´asti(v´ychodn´ıa z´apadn´ı) a v kaˇzd´espoleˇcnˇes Maximianem ustanovil caesara (mladˇs´ıho c´ısaˇre). Vl´adaˇctyˇr- tetrarchie mˇelazajistit stabilitu. Z´apadn´ımcaesarem byl Con- stantius I. Chlorus, otec Konstantina I. Velik´eho.Pr´avˇeon vl´adlv letech 293 aˇz306 v Galii, Brit´aniia novˇetak´eHisp´anii.Diokleci´anse zamˇeˇril vl´adaˇctyˇr pˇredevˇs´ımna v´ychod ˇr´ıˇse,kde na sv´emdvoˇredrˇzeljako pojistku i Chloru- tetrarchie sova syna, budouc´ıhoc´ısaˇreKonstantina I. Velik´eho.Roku 303 zah´ajilDi- okleci´anrozs´ahl´epron´asledov´an´ıkˇrest’an˚u,ale v provinci´ıch spravovan´ych Chlorusem rozhodnˇenedos´ahlotakov´ych rozmˇer˚ujako na v´ychodˇe.Lze pˇredpokl´adat,ˇzed˚uvodem byly nejen neutuchaj´ıc´ıstˇrety s Germ´any na r´ynsk´emlimesu, ale i st´aleefektivnˇejivytv´aˇren´ysyst´emc´ırkevn´ıch diec´ez´ı, kter´ymohl b´ytvyuˇziti v r´amciciviln´ıspr´avy. Pˇrestobyl asi hlavn´ımChlo- rusov´ymbohem Mart a kultem Slunce. Tento pohled byl patrnˇebl´ızk´y i Martinovu otci. Co vˇsak spojovalo otce, nemuselo b´yt poutem jejich syn˚u. Po smrti Chloruse pˇrevzalKonstantin vl´adunad provinciemi Galie, Brit´anie Konstantin I. a Hisp´anie.Pˇribliˇznˇeve stejn´edobˇese kv˚ulinemoci uch´ylildo ´ustran´ıi c´ısaˇr pˇrej´ım´amoc Diokleci´an.Aˇckoliv byl princip tetrarchie zachov´an,bylo obdob´ılet 306 aˇz 324 poznamen´ano´ukladya spory mezi jednotliv´ymispoluvl´adci.Konstan- tin se d´alezamˇeˇrilna rozvoj d´ılasv´ehootce, na posilov´an´ır´ynsk´eholimesu a infrastruktury z´apadn´ıch provinci´ı.Pr´avˇeon obnovil sl´avuAugusta Tre- verora, kde nad´ales´ıdliljeho dv˚ur.Z´ahy tak´ezruˇsilpron´asledov´an´ıkˇrest’an˚u a c´ırkvivr´atilzabaven´ymajetek i moˇznostdalˇs´ıhoposilov´an´ıjej´ıorgani- zace. Pˇredspory uvnitˇrˇr´ıˇseale nemohl ut´ect.K vyhrocen´ı situace doˇslo roku 312, kdy bylo zˇrejm´e,ˇzesv´en´arokya postaven´ıbude muset br´anit pˇredz´apadn´ımaugustem silou. Konstantin tedy sebral ˇc´astsv´ych legi´ı,ve kter´ych byli nemalou mˇerouzastoupeni Galov´ea Germ´ani,a vydal se vstˇr´ıc

i i i i i i

“zapad2017A” — 2017/10/28 — 18:28 — page 4 — #10 i i

4 313 - 450 po Kr.

Obr´azek 2: Bitva u Milvijsk´ehomostu roku 312, Giulio Romano roku 1524

sv´emu osudu do It´alie.Vojensk´ymumem a taktikou si naklonil lombardsk´a bitva u Mil- mˇesta,coˇzmu umoˇznilot´ahnoutna R´ımkˇ rozhoduj´ıc´ıbitvˇes uzurp´atorem vijsk´eho augustem Maxentiem. M´ıstemstˇretuse stalo okol´ıMilvijsk´ehomostu pˇres mostu (312) ˇrekuTiberu na severu R´ıma.Zdeˇ jiˇzbojovali R´ıman´esˇ Karthaginci i mezi sebou v dob´ach republiky, v budoucnu bude m´ıstembyzantsk´ych operac´ı, renesanˇcn´ıch stˇret˚ui Garibaldiho taˇzen´ıza sjednocen´ıIt´alie.Nyn´ızde m´a b´ytsvedena jedna z bitev o osud Z´apadu. Veˇcer27. ˇr´ıjnapˇredbitvou sledoval Konstantin z´apadSlunce. Jistˇese d´ıval na odchod sv´ehoboˇzstva s pˇr´an´ım,aby mu jeho n´avratpˇrinesl´uspˇech. I tu se mu dostalo vidˇen´ı;na obzoru uvidˇelplanouc´ıkˇr´ıˇzv podobˇe ch´ı-r´o a n´apis: Eν T oυτω´ . N´ικα – v tomto v´ıtˇez, kter´yv latinsk´empˇrepisuzn´ı– in hoc signo vinces a znamen´astejn´e– v tomto znamen´ızv´ıtˇez´ıˇs. A Kon- stantin uvˇeˇril.Na ˇst´ıty voj´ak˚unechal zn´azornitsv´evnuknut´ıa n´asleduj´ıc´ı den Maxentiovu podstatnˇesilnˇejˇs´ıarm´aduˇc´asteˇcnˇepobil a ˇc´asteˇcnˇeutopil v Tibeˇre,vˇcetnˇejej´ıhov˚udce.Uvˇeˇril,ˇzezv´ıtˇezilve jm´enu Krista a symbol X–P se jako labarum stal souˇc´ast´ınejen jeho, ale i dalˇs´ıch ˇr´ımsk´ych stan- edikt dart. N´asleduj´ıc´ıhoroku vydal v Mediolanu (Mil´anˇe)naˇr´ızen´ı,kter´ymdefi- mil´ansk´y nitivnˇezrovnopr´avnilkˇrest’anstv´ıs ostatn´ımiˇr´ımsk´ymikulty. Tento v´ynos (313) vstoupil do dˇejinjako edikt mil´ansk´y. Ke kˇrest’anstv´ıse pˇritomhl´asilojen asi deset procent obyvatel imp´eria. A co v´ıc,kˇrest’anstv´ızaˇcalpodporovat a ˇr´ımsk´emu biskupu daroval La- ter´ansk´ypal´ac,kter´yz˚ustals´ıdlempapeˇz˚uaˇzdo roku 1309, kdy zapoˇcalo Silvestr I. jejich avignonsk´ezajet´ı.PapeˇzSilvestr I. pˇritomnebyl pro c´ısaˇresoupeˇrem, (314–†335) na synod´ach se nechal zastupovat, a i ve vˇecech v´ıryumoˇznilst´alejeˇstˇepo- hansk´emu c´ısaˇriˇr´ıditˇcinnostbiskup˚u.Tato skuteˇcnostvedla pozdˇejike

i i i i i i

“zapad2017A” — 2017/10/28 — 18:28 — page 5 — #11 i i

1. Prvn´ıryt´ıˇra konec pohansk´ehoimp´eria 5

snah´am o ´upravu historie, kter´avyvrcholila v 8. stolet´ıfalzem tzv. Kon- stantinovou donac´ı.Falzum mˇelob´ytd˚ukazem, ˇzeKonstantin uznal svr- chovanost papeˇzejako pˇr´ım´ehon´amˇestka Krista, tedy ˇzepˇrijet´ımkˇrtuse c´ısaˇrstal poddan´ymSvat´ehootce. Konstantin sice nadrˇzoval kˇrest’an˚um, ale s´amse j´ımstal aˇztˇesnˇepˇredsmrt´ı.Ale i tato praxe byla u R´ıman˚uˇ bˇeˇzn´a. Konstantinova triumfu se doˇzili samotn´yDiokleci´an,ˇzij´ıc´ıpo sv´eab- dikaci v pal´aciv dalmatsk´emSpalatu (Split). Nev´ıme, zda tento c´ısaˇr zemˇreljiˇzroku 312 ˇci313 nebo dokonce aˇzv roce 316. Kaˇzd´ez tˇechto dat je vˇsaksymbolick´e.Roku 312 zv´ıtˇezilKonstantin u Milvijsk´ehomostu, n´asleduj´ıc´ıhoroku vydal edikt mil´ansk´ya roku 316 se narodil n´aˇsˇr´ımsk´y voj´akMartin. Moˇzn´a,ˇzepr´avˇeKonstantinovy osudy na nˇejmˇelytakov´y vliv, ˇzejiˇzv deseti letech zaˇcalusilovat o kˇrest,nebot’ dosp´ıval v lom- bardsk´emTicinu (Pavia), kde musela b´yttato ned´avn´ahistorie st´aleˇziv´a. To jiˇzbyl Konstantin I. Velik´yc´ısaˇrems vl´adounad celou ˇr´ıˇs´ı.Z tohoto ti- n´ıkajsk´ykon- tulu se tak´esnaˇzilsjednotit kˇrest’anskou v´ırua pod jeho patronac´ıbyl roku cil (325) 325 svol´anprvn´ıc´ırkevn´ıkoncil do N´ıkaie (dnes tureck´yIznik), aby pˇrijal jednotn´eCredo – kˇrest’ansk´eVyzn´an´ıv´ıry. Toto ekumenick´esetk´an´ı,sy- noda vˇetˇsiny kˇrest’ansk´ych biskup˚uV´ychodu a Z´apadu,uˇciniloBoha Otce jedn´epodstaty s jeho Synem, ˇc´ımˇzse postavilo proti st´alesiln´emu ari´anstv´ı, jeˇzbylo ´uspˇeˇsn´ei u germ´ansk´ych G´ot˚u. Nev´ıme,zda vˇsechny tyto skuteˇcnostipˇripomnˇelMartinovi jeho sen. Ke sv´emu ´uˇzasuale r´anozjistil, ˇzej´ımrozt’at´ypl´aˇst’ je opˇetcel´y.Bylo to znamen´ı,nebot’ celistvost pl´aˇstˇebyla obnovena a c´ıtil,ˇzei on je povol´an, aby obnovil svoji jednotu. N´aˇslegion´aˇrse rozhodl n´asledovat Krista a jeˇstˇe ve sv´ych osmn´actiletech se nechal pokˇrt´ıt.Roku 336 odm´ıtlu Borbetoma- voj´akMartin gusu (Wormsu) bojovat s Galy. Jsem voj´akKrista. Nemohu bojovat. Jako odm´ıt´abojovat synovi vysok´ehod˚ustojn´ıka mu ale byla arm´adadle z´akona osudem, a proto bylo jeho propuˇstˇen´ıze sluˇzby obt´ıˇzn´e. Uspˇeˇsn´ybyl´ aˇzs n´astupem nov´eho caesara Juliana, jmenovan´ehoroku 355. Moˇzn´abyl Martin ˇclenemmal´eho Julianus odd´ılukatafrakt˚u,kteˇr´ıjej prov´azeliz osady Remi (Remeˇs)do mˇestaTri- (355-†363) cassia (Troyes). Cestou sice odrazili ´utokskupiny Alaman˚u,ale u mˇestsk´ych bran uˇzmuseli prosit o vpuˇstˇen´ı.Takov´emˇelitenkr´atGalorom´aniobavy z okoln´ıhonebezpeˇc´ı.Moˇzn´a,ˇzese Martin pˇritoms Julianem l´epe poznali a pochopili, ˇzejejich cesty jsou rozd´ıln´e.Rok pot´eobdrˇzelMartin od Juli- ana propouˇstˇec´ılist. Martin nebyl jedin´y,kdo v roce 356 opustil svoji dosavadn´ıpozici. Na n´atlaknepˇr´atelsk´ehot´abora ari´an˚umusel odej´ıt do vyhnanstv´ı i biskup Hilarius z Pictavia (Poitiers). Tento v´aˇzen´ymuˇzbyl vrouc´ım obh´ajcem soupodstatnosti Boha Otce a Syna, coˇz nevyhovovalo ani ari´ansk´ym syn˚umKonstantina na v´ychodˇe,ani novoplat´onsk´efilozofii caesara Juliana. Nen´avistari´an˚uzakusil i samotn´yMartin. Z arm´adybyl zvykl´yna stroh´y

i i i i i i

“zapad2017A” — 2017/10/28 — 18:28 — page 544 — #550 i i

544 1651–1750 po Kr.

dvaceti tis´ıci krymsk´ymiTatary a disponuj´ıc´ımi koˇzen´ymidˇely, jich pr´y por´aˇzkaPol´a- padlo asi ˇctyˇricettis´ıc.Pˇrestoˇzebyly ztr´aty na polsk´estranˇepˇribliˇznˇepo- k˚uu Batohu loviˇcn´ı,byly pro Polsko osudov´e.O rok pozdˇejijiˇzbitvu u Batohu Pol´aci (1652) prohr´alia asi pˇettis´ıcpolsk´ych zajatc˚ubylo po bitvˇepopraveno, byli st’ati nebo vykuch´ani. Zat´ımcose zdecimovan´aRzeczpospolita vzpamatov´avala, vyhl´asiloj´ı v´alkucarsk´eRusko, pˇreb´ıraj´ıc´ı po Byzanci odpovˇednostza ochranu or- todoxn´ıv´ıry– pravoslav´ı.Rusk´ejednotky vstoupily na Ukrajinu na jaˇre roku 1654 a oblehly Smolensk, aby vz´apˇet´ızv´ıtˇezilyv bitvˇeu bˇelorusk´e obce Szepielewicz. Obrana Smolenska ztratila smysl a mimo nˇejRusov´e obsadili i Polock, Vitebsk, Mogilev a Orˇsu.Koz´aciBohdana Chmelnick´eho se dohodli s carsk´ymibojary na spoleˇcn´empostupu a pˇrijalisvrchovanost Ruska. Za slib vˇernosticaru jim byla sl´ıbena ochrana i moˇznostsamospr´avy. Rusov´eobsa- Dle t´etoPerejaslavsk´edohody se roku 1654 stala souˇc´ast´ı Ruska prvn´ı dili Vilno ˇc´astpolsko–litevsk´ehosoust´at´ı– levobˇreˇzn´ıUkrajina, lev´ybˇrehDnˇepru, (1655) a to od Cernigovaˇ po Poltavu. Carsk´eRusko se tak pˇribl´ıˇzilok Cern´emuˇ moˇri.T´ımto ale neskonˇcilo.V ˇcervenci roku 1655 obsadili Rusov´eVilno, hlavn´ımˇestoLitvy budou drˇzetn´asleduj´ıc´ıch ˇsestlet. Pak ale pˇriˇsla potopa, alespoˇntakto vstoup´ıdo dˇejinvp´ad Sv´ed˚udoˇ oslaben´ehoPolska. Poˇcala druh´aseversk´av´alka (1655–1660) a jiˇzv ˇr´ıjnu roku 1655 obsadil ˇsv´edsk´y Sv´edov´eobsa-ˇ kr´alKarel X. Gustav (*1654–†1660) mˇestoKrakov, samotn´esrdce Polska. zuj´ıKrakov Dvacetitis´ıcov´aVarˇsava, hlavn´ımˇestopolsko–litevsk´ehosoust´at´ı,byla zcela (1655) zniˇcena,z˚ustalozde jen dva tis´ıceobyvatel. Luter´anˇst´ı Sv´edov´ezniˇcilistoˇ tˇricetˇsestkostel˚u,jednaosmdes´athrad˚ua sto osmdes´atosm obc´ı.Zd´alose, ˇzeskonˇcilanejen Rzeczpospolita, ale i Litva, nyn´ıobsazen´aRuskem a Pol- sko, obsazen´e Sv´edskem.ˇ Asi sto kilometr˚useveroz´apadnˇe od Krakova a pˇribliˇznˇe dvˇe stˇe kilometr˚ujihoz´apadnˇe od Varˇsavy stoj´ı v polsk´e rovinˇe na m´ırn´em n´avrˇs´ı u mˇesta Censtochov´ajiˇzzm´ınˇen´ypaul´ınsk´ykl´aˇsterJasn´aHora,ˇ Jasn´aHora uchov´avaj´ıc´ı ikonu Panny Marie. Sv´edov´esemˇ pˇrit´ahliv listopadu roku v obleˇzen´ı 1655 s c´ılem z´ıskat plnou kontrolu nad komunikacemi mezi Polskem Sv´ed˚u(1655)ˇ a habsbursk´ymSlezskem, kam se uch´ylili tˇeˇzcezkouˇsen´ypolsk´ykr´alJan Kazim´ırII. (1648–1668) ze ˇsv´edsk´ehorodu Vasa. Kl´aˇsterJasn´aHora byl po zkuˇsenostech s husity i rabuj´ıc´ıpolskou ˇslechtou opevnˇena nyn´ıpˇredn´ım st´ali Sv´edov´e.Opatˇ Augustyn Kordecki (*1603–†1673) souhlasil s vyd´an´ım pod podm´ınkou, ˇzevlastn´ıkostel nebude obsazen, Sv´edov´eodm´ıtli,aˇ zaˇcalo v´ıce jak mˇes´ıˇcn´ı zimn´ı obl´eh´an´ı. Tˇri sta katolick´ych obr´anc˚use posta- vilo v´ıcejak desetin´asobn´eluter´ansk´epˇresile,pˇrev´aˇznˇeˇr´ıˇssk´ymˇzoldn´eˇr˚um. Zpr´ava o vzdoruj´ıc´ısvatyni se ˇs´ıˇrilaPolskem jako lavina a postupovala proti ˇsv´edsk´e povodni. Proti ˇsv´edsk´ymsil´ampoˇcalapartyz´ansk´av´alka, do zemˇe se vr´atili kr´alJan Kazim´ırII. Ve Lvovˇe,osvobozen´ems pomoc´ıjednotek krymsk´ehochan´atu,kter´yse c´ıtilohroˇzenRusy, sloˇzilkr´al1. dubna roku

i i i i i i

“zapad2017A” — 2017/10/28 — 18:28 — page 545 — #551 i i

14. St´atjsem j´a 545

1656 v katedr´aleNanebezvvzet´ıPanny Marie slavnostn´ıpˇr´ısahu a slib po- zvednut´ıpolsk´ekoruny, zasvˇetilPolsko PannˇeMarii a oznaˇcilji za kr´alovnu Polska. Text pˇr´ısahy sloˇziljezuita OndˇrejBobola. Mimo Rusy a Sv´edyseˇ proti Pol´ak˚umobr´atili sedmihradsk´yhrabˇe a kalvinista Jiˇr´ıII. R´ak´oczi(1648–1660), jehoˇzpˇetadvacet tis´ıcˇzoldn´eˇr˚u pˇrekroˇciloKarpaty a roku 1657 smˇeˇrovalo k bohat´ymnaleziˇst´ım soli ve Wieliczce a Bochnii. S pomoc´ıdesetitis´ıcov´ehoodd´ıluz´aporoˇzsk´ych koz´ak˚u se chtˇelnejprve zmocnit jiˇzPol´akyosvobozen´ehoLvova a pot´evyrazit na Krakov, kde se mˇelna z´akladˇesmlouvy z Radnotu (nyn´ırumunsk´yIernut) spojit se ˇsv´edsk´ymiodd´ılya dokonˇcitpodmanˇen´ıPolska vˇcetnˇejeho soln´ych dol˚u.Jin´ysignat´aˇrpaktu, braniborsko – prusk´yFridrich Vil´em,mˇelz´ıskat Velkopolsko, samotn´emu ˇsv´edsk´emu kr´alimˇelyz˚ustatKr´alovsk´ePrusy, Kujavsko, Mazovsko, Zmudˇ ’, Kuronsko a Livonsko, tedy hlavnˇebaltsk´e pobˇreˇz´ı. Zkr´atka nemˇelz˚ustatani Bohdan Chmelnick´y.Smlouvu, kter´a v mnoh´empˇredbˇehladobu, se ale nepodaˇrilonaplnit. V ˇcervenci roku 1657 Pol´aciv´ıtˇe- dok´azaliPol´acis pomoc´ıkrymsk´ehochan´atudvakr´atporazit sedmihradsk´e z´ıu Magier´o- jednotky u Magier´owa a Czarneho Ostr´owa. Tent´yˇzmˇes´ıc n´ahlezemˇrel wa (1657) ˇsedes´atilet´yChmelnick´y,jehoˇzarm´adupot´ezachv´atilavzpoura, a nakonec se z Polska museli st´ahnouti Sv´edov´e,naˇ kter´eza´utoˇciliD´anov´e,snaˇz´ıc´ıse z´ıskat zpˇet´uzem´ıztracen´aroku 1645. Situace Pol´ak˚use zcela zmˇenilaa s po- moc´ıhabsbursk´ych jednotek pˇreˇslido protiofenz´ıvy, pˇrikter´ev ˇcervenci 1658 oblehli Toruˇn. Polsko se stalo pro Sv´edyjiˇzdruhoˇrad´e,jejichˇ hlavn´ım c´ılem byla por´aˇzka d´ansko–norsk´ych sil, kter´eeliminovaly na pˇrelomu ledna a ´unora 1658. Pˇrispˇelak tomu zm´ınˇen´amal´adoba ledov´a. Sv´edsk´ykr´alobratnˇeˇ vyuˇzilpˇr´ırodn´ıfilozofie, jeho uˇcencise domn´ıvali, ˇzed´ıkyzimˇezamrzne ´uˇzinaMal´yBelt a bude ji moˇznopˇrej´ıt.Doˇslok tomu pˇredposledn´ıled- nov´enoci roku 1658 a pˇripraven´ych devˇettis´ıcj´ızdn´ıch a tˇritis´ıcepˇeˇs´ıch ˇsv´edsk´ych bojovn´ık˚uvstoupilo do D´anska a smˇeˇrovalo ke Kodani, kterou z´ahy oblehli. N´asledn´yroskildsk´ym´ır,podepsan´yv ´unoruroku 1658, pˇrinesl roskildsk´y Sv´edskuvelk´e´uzemn´ızisky,ˇ zejm´enaskandin´avskou provincii Sk˚anes pev- m´ır(1658) nost´ıHelsingborg, kontroluj´ıc´ıjednu stranu kl´ıˇcov´e´uˇziny Øresund. Hro- zilo tak naruˇsen´ı statu quo, Sv´edov´emohliˇ obsadit obˇestrany ´uˇziny, coˇz vedlo k protiakci Spojen´ych provinci´ınizozemsk´ych, jejichˇzlodˇepouˇz´ıvaly kl´ıˇcovou ´uˇzinu pro dopravu obil´ı a dˇreva z Pobalt´ı i mˇedia ˇzelezaze Sv´edska.ˇ Stˇretnizozemsk´ehoa ˇsv´edsk´ehon´amoˇrnictva mezi Øresundem a ostrovem Hven pˇrineslv´ıtˇezstv´ıSpojen´ych provinci´ıa ukonˇcen´ıobl´eh´an´ı Kodanˇe Sv´edy.ˇ Z´apadn´ıpevnost Kronborg v ´uˇzinˇeØresund z˚ustalad´ansk´a. Zd´alose, ˇzesevern´ı v´alka let 1655 aˇz1660 skonˇc´ı tak, jak zaˇcala, statu quo ante bellum, ˇzeˇz´adn´aze stran niˇcehonedos´ahne.O co vˇsakvypadaly osamostatnˇe- zisky mal´ymiv pˇr´ısluˇsn´ych smlouv´ach (kodaˇnsk´e,olivsk´eˇcikardisk´e),o to n´ıPruska vˇetˇs´ımˇelyre´aln´ydopad. Pˇrednˇese zcela osamostatnilo Prusko, jehoˇzVelk´y (1658)

i i i i i i

“zapad2017A” — 2017/10/28 — 18:28 — page 758 — #764 i i

758 1851–1950 po Kr.

parn´ıturb´ıny, zvyˇsuj´ıc´ıo pˇetinu rychlost neˇzkonkurenˇcn´ıkonstrukce, a to Parsonsova pˇri dev´ıtin´asobn´em zv´yˇsen´ı ´uˇcinnosti oproti parn´ımu stroji. Otcem to- parn´ıturb´ına hoto v´ykonn´ehostroje, kter´yz energie p´aryvytvoˇr´ıenergii mechanick´eho (1884) rotaˇcn´ıho pohybu hˇr´ıdele, byl Charles Algernon Parsons (*1854–†1931), jenˇzjej patentoval roku 1884. Deset let trvalo, neˇzse pro nˇejpodaˇrilo zkonstruovat prvn´ı lod’. Clunˇ Turbinia byl se sv´ymv´ytlakem ˇctyˇriceti pˇetitun jen pokusn´ymplavidlem, ale d˚uleˇzit´ymmiln´ıkem, kter´yodkryl cestu k ˇctyˇristakr´attˇeˇzˇs´ımlod´ım,napˇr.bitevn´ılodi HMS Dreadnought, nebo modern´ım z´aoce´ansk´ymparn´ık˚um,poh´anˇen´ymidvˇema turb´ınami parsons, krmen´ymiparou osmn´actiparn´ıch kotl˚u.HMS Dreadnought mˇela deset kan´on˚ur´aˇze 305 mm, um´ıstˇen´ych vˇzdy po dvou v pˇeti otoˇcn´ych vˇeˇz´ıch a dalˇs´ıch dvacet sedm dˇelr´aˇze76,2 mm; v´yzbroj doplˇnovalo pˇet torp´edomet˚u;silnˇepanc´eˇrovan´ytrup lodi byl rozdˇelenna nˇekolik samo- statn´ych sekc´ı,aby se v pˇr´ıpadˇez´asahu torp´edemzabr´anilopotopen´ı. Souputn´ıky bitevn´ı lodi HMS Dreadnought byly komerˇcn´ı parolodˇe konstruovan´ea stavˇen´ev Liverpoolu pro rejdaˇrstv´ıCunard, Line speciali- zovan´ehopˇrepravce osob a n´akladupˇresAtlantik podporovan´ehobritskou Modr´astuha vl´adou.Kabinet kr´aleEduarda VII. (1901–†1910) mu pˇrispˇeli na nejvˇetˇs´ı pro Lusitanii supermodern´ıtypy RMS Mauretania a sesterskou RMS Lusitania, jejichˇz (1907) v´ytlakbyl dvaap˚ulkr´atvˇetˇs´ıneˇzu HMS Dreadnought. Zaoce´ansk´eparn´ıky o v´ytlaku44 000 tun, kaˇzd´yse ˇctyˇrmiturb´ınami parsons a pˇetadvaceti parn´ımikotly, umoˇzˇnovaly bˇehemjedn´eplavby pˇrepravit ve tˇrech tˇr´ıd´ach pˇresdva tis´ıcecestuj´ıc´ıch, o kter´ese staralo v´ıcejak osm set ˇclen˚upos´adky. Cesta z Liverpoolu do New Yorku trvala necel´ych pˇetdn´ıa parn´ıturb´ıny tak zkr´atilypobyt na moˇrio cel´yden. Prestiˇzn´ı Modr´astuha, udˇelovan´a za nejrychlejˇs´ıcestu pˇresAtlantik, n´aleˇzelaaˇzdo roku 1929 lod´ımVelk´e Brit´anie,pak ji pˇrevzalynˇemeck´ekonstrukce. C´ısaˇrsk´e Nˇemecko kontrovalo v´yvojov´ym skokem u ponorek, pro kter´e adaptovalo Diesel˚uvvznˇetov´y motor, kombinovan´y s elektromo- tory pouˇziteln´ymipod hladinou. V´ıcem´enˇeexperiment´aln´ıtyp U-1 dos´ahl ponorka U-1 operaˇcn´ızp˚usobilostirovnˇeˇzbˇehemprosince roku 1906. Zhotovila jej zbro- a Diesl˚uv jovka Krupp a pˇriv´ytlakudvˇestˇetˇricetosm tun mˇelaponorka operaˇcn´ı motor r´adiustis´ıcpˇetset n´amoˇrn´ıch mil, podstatnˇev´ıceneˇzpˇredchoz´ıkonstrukce. (1906) Jej´ıoperaˇcn´ıprofil byl prost´y,vˇetˇsinu ˇcasutr´avilana hladinˇea kdyˇzzjis- tila plavidlo protivn´ıka, ponoˇrilase a skrytˇeho torp´edovala. Nesla jedin´y torp´edometa mohla dos´ahnouthloubky tˇricetimetr˚u;HMS Dreadnought mˇelaponor nˇecom´alopˇresosm metr˚u,RMS Mauretania a RMS Lusitania pˇresdeset metr˚u.Dvaaˇctyˇricetmetr˚udlouh´aponorka U-1 mˇelapos´adku dvan´actimuˇz˚u,kteˇr´ımohli b´ytpod hladinou aˇzdvan´acthodin. Poh´anˇel ji speci´aln´ımotor spoleˇcnostiK¨ortingna petrolej, coˇzbylo pro ponorku paradoxnˇebezpeˇcnˇejˇs´ı palivo neˇzbenz´ın, produkuj´ıc´ı v´ıce nebezpeˇcn´ych v´ypar˚u.Tento motor pouˇz´ıvala ponorka na hladinˇea souˇcasnˇedob´ıjelba-

i i i i i i

“zapad2017A” — 2017/10/28 — 18:28 — page 759 — #765 i i

16. St´atjsme my 759

Obr´azek 82: Prvn´ıdokumentovan´ylet motorov´eholetadla bratˇr´ıWright˚u z roku 1903

terie pro dva elektromotory, poh´anˇej´ıc´ıpodvodn´ıkor´abpod vodou. Ponorka U-1 nebyla jedinou nˇemeckou inovac´ı,roku 1906 se vznesla jiˇztˇret´ıvyztuˇzen´avzducholod’ hrabˇeteFerdinanda von Zeppelina (*1838– †1917). Vzducholod’ LZ 3 mˇelanosnost devˇetset pades´atkilogram˚ua na vzducholodˇe rozd´ılod dvou pˇredch˚udc˚uji nepotkala po sedm let operaˇcn´ısluˇzby ˇz´adn´a Zeppelin v´aˇznˇejˇs´ınehoda; pro nˇemeck´evelen´ıto byl d˚ukaz smysluplnosti vojensk´eho LZ 3 (1906) nasazen´ı.Dalˇs´ıvzducholod’ LZ 4, vypuˇstˇen´aroku 1908, mˇelajiˇznosnost pˇresˇctyˇria p˚ultuny, ve vzduchu vydrˇzelaˇctyˇriadvacet hodin s operaˇcn´ım r´adiusemsedm set kilometr˚u.Jej´ınasazen´ızkomplikovala nehoda za bouˇre, kter´ana zemi kotv´ıc´ıvzducholod’ velmi poˇskodila. Nˇemcise nevzdali a ze- ppeliny rozv´ıjelidalˇs´ıdes´ıtkylet pro vojensk´ei civiln´ıpouˇzit´ı. Souˇcasn´ıky vzducholod´ı LZ 3 a LZ 4 jsou i prvn´ı letouny tˇeˇzˇs´ı neˇzvzduch s pevn´ymikˇr´ıdly. Dochovan´afotografie z prvn´ıho veˇrejn´eho prvn´ılet pˇredveden´ı l´et´an´ı letadel tˇeˇzˇs´ıch neˇzvzduch je z prosince 1903, kdy se motorov´eho od zemˇeodlepil v prosinci roku 1903 AmeriˇcanWilbur Wright (*1867– letadla †1912) s prvn´ımmotorov´ymletounem Wright Flyer, kter´yzkonstruoval se Wright (1903) sv´ymmladˇs´ımbratrem Orvillem Wrightem (*1871–†1948). Vyuˇzilipˇritom dostupn´ych zkuˇsenost´ıpr˚ukopn´ık˚ubezmotorov´ehol´et´an´ı,zejm´enaNˇemce Otto Lilienthala (*1848–†1896), jenˇzzaˇcal l´etat na sv´ych kluz´ac´ıch v roce 1891 a do posledn´ıhotragick´eholetu v roce 1896 uskuteˇcnilv´ıcneˇzdva tis´ıce let˚una ˇctrn´actir˚uzn´ych konstrukc´ıch. Prvn´ıveˇrejn´ylet bratˇr´ıWright˚utr- val pouh´ych dvan´actsekund a byl dlouh´ytˇricetsedm metr˚u.Rok nato se vznesl jejich tˇeˇzˇs´ı Wright Flyer II. a vydrˇzelve vzduchu jiˇzpˇetminut. Pilotovan´evzlety a pˇrist´an´ıs letouny tˇeˇzˇs´ıneˇzvzduch se staly skuteˇcnost´ı. Technika (prostˇredky, postupy a zaˇr´ızen´ıslouˇz´ıc´ık praktick´emu vyuˇzit´ı pˇr´ırodovˇedn´ych poznatk˚upro lidskou ˇcinnost)ovl´adalaZ´apadst´alepevnˇeji a ovlivnila i umˇen´ı.Secesn´ıv´ıdeˇnsk´ed´ılny Wiener Werkst¨atte produkuj´ıc´ı ˇsperky, keramiku, textil, n´abytek i popul´arn´ıpohlednice byly na vrcholu,

i i i i i i

“zapad2017A” — 2017/10/28 — 18:28 — page 1048 — #1054 i i

1048 1951–2017 po Kr.

uˇzivateli z´ıskat pˇresn´einformace o zemˇepisn´epoloze, Google Earth umoˇznil napl´anovat a sledovat cestu do jak´ehokoliv m´ıstana svˇetˇea elektronick´a poˇstaGmail pˇrinesladalˇs´ı moˇznosti.Informaˇcn´ı d´alnicez´ıskala soci´aln´ı rozmˇer. Soci´aln´ırozmˇerInternetu byla dimenze, kde pˇr´ıstroje od Nokie a Sony Ericssonu selh´avaly. Jobs˚uviPhone byl pro tento ´uˇceldaleko pouˇzitelnˇejˇs´ı. Velk´ydotykov´ydisplej s intuitivn´ımovl´ad´an´ımpˇrekl´apˇen´ypomoc´ıtˇr´ıos´eho akcelerometru vˇzdy do spr´avn´e polohy a operaˇcn´ı syst´em iOS uˇcinily z iPhone nikoliv komunikaˇcn´ı,ale soci´aln´ın´astroj. A zdaleka neˇslojen o pre- 231 mili´on˚u zentaci jeho uˇzivatele, i kdyˇzvlastnit iPhone bylo ˇc´ımd´alv´ıce in. Vrchol iPhon˚u prodeje dos´ahlypˇrehr´avaˇceiPod v roce 2008, pot´ejejich ˇstafetupˇrevzal za rok pr´avˇeiPhone, ve kter´emjiˇzbyly vˇsechny funkce iPod˚uintegrov´any. Roku 2008 se sice prodalo jen 11,6 mili´on˚uiPhone, ale jejich prodej neust´alepo- roste a roku 2015 dos´ahneprodej iPhon˚u231 mili´on˚ukus˚u.Velkou z´asluhu na tom mˇelyi soci´aln´ıs´ıtˇe,segment Internetu pro sd´ılen´ı mezi lidmi. Sd´ılet tak bylo moˇzn´eleccos – zpr´avy, fotografie, videa, ale i pocity, sny a c´ıle. Kaˇzd´emu jste mohli dovolit vidˇet,kde pr´avˇejste, co dˇel´atei co se v´am hon´ıhlavou. N´astrojem byl nejˇcastˇejiFacebook, soci´aln´ıs´ıt’ spuˇstˇen´aroku Facebook 2004 ˇctyˇrmimlad´ıky v ˇcele s Markem Zuckenbergem (*1984). Od roku 2006 (2004) se k tomuto p˚uvodnˇestudentsk´emu syst´emu mohl pˇripojit kdokoliv starˇs´ı 13-ti let a o rok pozdˇejim´ajiˇztato internetov´aspoleˇcensk´as´ıt’ 57 mili´on˚u uˇzivatel˚u,kteˇr´ızde maj´ıosobn´ıstr´ankus profilem, fotografiemi, videosek- vencemi a vzkazy. Na z´akladˇespoleˇcn´ych z´ajm˚ua aktivit lze vytv´aˇretsku- piny a komunity. Samotn´yFacebook m˚uˇzevydˇel´avat na c´ılen´ereklamˇe– s´ıt’ je adresn´aa jej´ıuˇzivatel´ejsou registrov´anina z´akladˇepomˇernˇeobs´ahl´eho dotazn´ıku.Zat´ımje vˇsev poˇc´atkua obrat Facebooku je v roce 2008 jen 272 mili´on˚udolar˚u,a protoˇzetechnick´ainfrastruktura s´ıtˇenˇecostoj´ı,konˇc´ı jeho hospodaˇren´ıse ztr´atou56 mili´on˚udolar˚u,ale to je dosud jeho posledn´ı ztr´ata. Soci´aln´ırozmˇerInternetu mˇelna spoleˇcnostZ´apaduvelk´yvliv. D´ıky soci´aln´ıms´ıt´ımmohl kaˇzd´ypoˇr´adatsv´e readymade, happeningy i perfor- mance. Staˇcilojen vytvoˇritzpr´avunebo poˇr´ıditpˇr´ısluˇsn´ysn´ımekˇcivideo a um´ıstitje na internetovou soci´aln´ıs´ıt’. Takov´a performance jiˇzd´aleˇzila sv´ymˇzivotem, bylo do n´ımoˇznosice aktivnˇezasahovat, ale jiˇzpomˇernˇe tˇeˇzko ˇsloovlivnit, zda se z n´ıstane happening nebo bude pouˇzitak rea- dymade. Objevuj´ı se nov´eprofese, mimo youtuber˚uˇziv´ıc´ıch se tvorbou videosekvenc´ı pro YouTube, jsou to i bloggeˇrivytv´aˇrej´ıc´ı a sd´ılej´ıc´ı po- lemick´etexty na pˇr´ısluˇsn´ych internetov´ych str´ank´ach. Nˇekter´eblogy jsou uˇzitn´eumˇen´ı pak vyd´av´any i kniˇznˇe.To, ˇcemu jsme po stalet´ıˇr´ıkali umˇen´ı, se rela- a jeho ceny tivizuje, jako by umˇelcem,stejnˇejako absolventem univerzity, mohl b´yt kaˇzd´y.Skuteˇcn´aa vˇsemiakceptovan´aschopnost nˇeco vytvoˇrit je spojov´ana pˇredevˇs´ım s pr˚umyslov´ymdesignem, kde je krit´eriem´uspˇechu napˇr´ıklad

i i i i i i

“zapad2017A” — 2017/10/28 — 18:28 — page 1049 — #1055 i i

17. Svrchovanost pˇrirozen´ehoz´akona 1049

prestiˇzn´ıohodnocen´ımezin´arodn´ıcenou Red Dot Design Award ud´ılenou v Essenu. Toto je asi skuteˇcn´e dˇedictv´ı Bauhausu. Essensk´e muzeum udˇelujeprestiˇzn´ıocenˇen´ıRed Dot od roku 1955. Odborn´aporota vyb´ır´a z pˇrihl´aˇsen´ych n´avrh˚u,jejichˇzpoˇcetkaˇzd´yrok roste. Pˇrihl´asitje moˇznopo sloˇzen´ıpoplatku 450 EUR cokoliv z pr˚umyslov´eprodukce. Roku 2008 bylo pˇrihl´aˇsenov´ıcejak 3200 v´yrobk˚uod 1253 producent˚uz 51 zem´ı.Mezi pa- des´atiocenˇen´ymibyla lyˇzaˇrsk´apˇrilbaAddidas, vodovodn´ıbaterie, n´akladn´ı automobil – tahaˇcMAN a . . . chytr´ytelefon Apple iPhone. Od roku 1993 je udˇelov´anoi ocenˇen´ı Red Dot za grafick´ydesign. Umˇelcia reklamn´ıagen- tury mohou pˇrihl´asitsv´enejlepˇs´ıpoˇciny z oblasti reklamy, public relations a vizu´aln´ıkomunikace, kam patˇr´ıi piktogramy, poutaˇcea postery. Umˇen´ım jsou i bezpeˇcnostn´ıtabulky a plak´aty nab´adaj´ıc´ık bezpeˇcnostipr´acena pracoviˇsti,obaly na v´yrobkynebo internetov´estr´anky. Performanc´ıse st´av´ai samotn´yobchod s umˇen´ım.V letech 2006 aˇz 2007 dosahuj´ıaukce umˇeleck´ych dˇelsv´ehovrcholu. Lond´ynsk´eaukˇcn´ıs´ınˇe Sotheby‘s a Christie’s soutˇeˇz´ıs priv´atn´ımiprodeji a dosvˇedˇcuj´ı,ˇzekapi- talizovat lze cokoliv. V kvˇetnu roku 2006 nab´ız´ıSotheby’s, zaloˇzen´aroku aukce umˇen´ı 1744, obraz Pabla Picassa Dora Maarov´as koˇckou a kupec jej z´ısk´av´aza Christie’s 95,2 mili´onu USD. O mˇes´ıca p˚ulpozdˇejiji trumfne o dvaadvacet let mladˇs´ı Sotheby’s aukˇcn´ıs´ıˇnChristie’s pˇriprodeji portr´etu Adele Bloch-Bauerov´eI. zn´am´em jako D´amave zlat´em od Gustava Klimta za 135 mili´on˚udolar˚ua spir´ala se rozt´aˇc´ı naplno. Na delˇs´ı dobu vrchol´ı v listopadu, kdy je Sotheby’s prod´anobraz Jacksona Pollocka C´ısloˇ 5 z roku 1948 za 140 mil. USD. Tento aukˇcn´ırekord vydrˇz´ıaˇzdo dubna 2011. Nahoru let´ınejen cena ob- raz˚u,ale i fotografi´ı.Jiˇzv ´unoru2006 vydraˇzilaSotheby’s sn´ımekEdwarda Steichena (*1879–†1973) s n´azvem Mˇes´ıˇcn´ısvit na rybn´ıku z roku 1904 za rekordn´ıch 2,9 mil. USD, aby jej o rok pozdˇejipˇrekonala draˇzbafotografi´ı 99 Cent II Diptychon z roku 2001 jeˇstˇeˇzij´ıc´ıhonˇemeck´ehofotografa Andre- ase Gursk´eho(*1955) za 3,3 mili´ony USD. K pozoruhodn´ymprodej˚umto- hoto obdob´ıpatˇr´ıi d´ılo White Center abstraktn´ıhorusko-americk´ehomal´ıˇre Marka Rothko (*1903–†1970) z roku 1950. Podtitul rozmˇern´ehopl´atna 205,8 x 141 cm je vˇseˇr´ıkaj´ıc´ı– Zlut´a,r˚uˇzov´aaˇ levandulov´ana nar˚uˇzovˇel´e. Nic jin´ehona obraze opravdu nen´ı. Jeˇstˇev roce 2007 visel tento obraz v kancel´aˇriDavida Rockefellera (*1950), jedin´ehoˇzij´ıc´ıhovnuka ropn´eho magn´ataJohna D. Rockefellera, v bance Chase Manhattan, respektive JP Morgan Chase & Co. vznikl´eroku 2000. Potomek slavn´ehotˇeˇzaˇrebyl ge- ner´aln´ımˇreditelemChase Manhattan v letech 1969 aˇz1980. Nyn´ı byla jej´ın´astupkynˇeJP Morgan Chase & Co. s aktivy pˇresahuj´ıc´ımidva bili´ony dolar˚unejvˇetˇs´ıbankou na svˇetˇe. David Rockefeller koupil Rothk˚uvobraz v roce 1960 za 8 500 dolar˚u, coˇzv roce 2007 odpov´ıdalo227 000 USD, ale nov´yvlastn´ıkza nˇejzaplatil 72,8 mil. USD. Samotn´yprodej lze povaˇzovat za performanci – umˇeleck´e

i i i i i i

“zapad2017A” — 2017/10/28 — 18:28 — page 1080 — #1086 i i

1080 1951–2017 po Kr.

i v okol´ıCharkova. Bˇehemtˇr´ılet pˇrivz´ajemn´ych stˇretech zemˇrelopˇresdeset tis´ıcosob; Ukrajiny se zmocnila m´ıstn´ıoligarchie. Asociaˇcn´ıdohoda s Ev- ropskou uni´ıbyla v trosk´ach. Stˇretmezi z´ajmy Z´apadua V´ychodu z´ıskal opˇetn´asilnoupodobu, zat´ımse ale bojovalo mimo jejich vlastn´ı´uzem´ı,jako by byla Ukrajina st´atemnikoho, zem´ık rozparcelov´an´ı.Rusov´esi v praxi ovˇeˇrili,ˇzeZ´apadje kr´atkozrak´ya pˇrestalb´ytakceschopn´y.Jedinou jeho reakc´ına rusk´eobsazen´ıKrymu bylo uvalen´ıekonomick´ych sankc´ına Rus- kou federaci a konkr´etn´ıosoby spojen´es mocensk´ymcentrem v Kremlu. Prezident Putin podepsal v´ynoso pˇripojen´ıKrymu k Rusk´efederaci dne 21. bˇrezna2014 a Evropsk´aunie rozˇs´ıˇrilasankˇcn´ıseznamy osob i rusk´ych spoleˇcnost´ı. Jiˇzv dubnu 2014 se tak nechtˇen´ymstal i Igor Seˇcinstoj´ıc´ı v ˇceleropn´ehogigantu Rosnˇefta v bˇreznu jej pˇridalina podobn´yseznam ExxonMobil i Ameriˇcan´e.Pˇrestonad´alepokraˇcovala spolupr´aceRosnˇeftua ExxonMo- a Rosnˇeft bilu, hlavnˇepr˚uzkumn´evrty v Karsk´emmoˇri,souˇc´astiSevern´ıholedov´eho objevily oce´anu. Pr´avˇev roce 2014 je zde v rusko-americk´espolupr´aciobjeveno ob- V´ıtˇezstv´ı rovsk´eropn´epole V´ıtˇezstv´ı s teoretickou hodnotou 900 mld. USD. Deset vrt˚upotvrdilo, ˇzetato lokalita je schopna d´avat dennˇe2,5 mil. barel˚uropy, tedy v´ıceneˇzkaˇzd´yden z´ısk´a ExxonMobil ze vˇsech sv´ych naleziˇst’ po cel´em svˇetˇe.Mimo ropy jsou zde i obrovsk´ez´asoby zemn´ıhoplynu. Zd´ase, ˇze volnˇeobchodovat, volnˇezbohatnout je silnˇejˇs´ıneˇzsankˇcn´ıseznam tˇech, co chtˇej´ı volnˇemyslet, volnˇemoci. Americk´yprezident Obama tlaˇc´ına Exxon- Mobil, aby pˇreruˇsilspolupr´acis Rosnˇeftem.Ameriˇct´ıtˇeˇzaˇrizakonzervuj´ı devˇetvrt˚uv Karsk´emmoˇri,ale des´at´ynechaj´ıv provozu – kaˇzd´yden z nˇej vyteˇce220 000 barel˚uropy. Z´apadoevropˇst´ıi ameriˇct´ıpolitiˇct´ıliber´alov´ese nach´az´ıv defenz´ıvˇe. Prezident Obama ani vedouc´ıpˇredstavitel´eEvropsk´eunie nedok´aˇz´ısmys- defenz´ıva luplnˇereagovat na n´asledkyArabsk´ehojara ani na posiluj´ıc´ıRusko. Obama politick´ych sice dok´azalsplnit sv˚ujslib a americk´ejednotky vyvedl z Ir´akujiˇzv prosinci liber´al˚u roku 2011, nicm´enˇezemˇese pot´epropadla do chaosu a povst´an´ı.Podobn´y v´yvoj nastal i v Libyi zbaven´ejej´ıho dlouholet´ehodikt´atoraKadd´af´ıho. Ve varu, permanentn´ı obˇcansk´ev´alce,byla nav´ıc od roku 2011 i S´yrie a neklid byl hmatateln´yv cel´emOrientu, vˇcetnˇeTurecka, dosavadn´ıho spojence Z´apadua ˇclenaNATO. Politiˇct´ıliber´alov´enedok´azalioslovit ani vlastn´ıvoliˇce,ve volb´ach do Evropsk´ehoparlamentu v kvˇetnu roku 2014 mocnˇepos´ılilive Francii, Nizozemsku, Rakousku i Sv´edskunacionalist´e,ˇ kteˇr´ıspoleˇcnˇeutvoˇriliv 8. Evropsk´emparlamentu dvˇeseskupen´ıs 83 hlasy ze 751 celkov´ych. Jeden´actprocent sice nen´ımnoho, ale byl to v´yznamn´y sign´al,zvl´aˇstˇekdyˇzposlanc˚upˇr´ımospojen´ych s jim konkuruj´ıc´ı zelenou politikou bylo jen o 18 v´ıce(a po dvaceti letech jiˇzmezi nimi chybˇeli Cohn- Bendit). St´alesice dominovala kˇrest’ansko-demokratick´ai soci´alnˇedemo- kratick´auskupen´ı,nicm´enˇekonzervativci - um´ırnˇen´ız´astupci volnˇemyslet, volnˇemoci, ochotn´ıuznat demokratickou svrchovanost n´aroda, a t´ımi na-

i i i i i i

“zapad2017A” — 2017/10/28 — 18:28 — page 1081 — #1087 i i

17. Svrchovanost pˇrirozen´ehoz´akona 1081

plnit svobodnˇemyslet, svobodnˇekonat zaloˇzen´e Umluvou´ a Listinou, sl´abli a tento trend zaˇcalb´ytnebezpeˇcn´ya nab´ıralna rychlosti. Devˇetapades´atilet´yfrancouzsk´yprezident Fran¸cois Hollande (2012– 2017) reagoval na volebn´ı´uspˇech N´arodn´ıfronty Marine Le Penov´e(*1968) pro Youtube struˇcnˇe: Pokud se vˇeˇr´ıv republiku, jako je tomu v m´empˇr´ıpadˇe,pˇrijde chv´ıle,kdy je tˇreba pˇrej´ıtdo zedn´aˇrsk´el´oˇze. Socialista Hollande je pˇritomtypick´ymz´astupcem volnˇemyslet, volnˇemoci. Jeden´actlet (1997–2008) byl pˇredsedouSocialistick´estrany (francouzsk´e neplodn´e soci´aln´ıdemokracie, k jej´ımˇzhlavn´ımspojenc˚umpatˇr´ızelen´ıi pohrobci v´ysledky komunist˚u),sedm let (2001–2008) vykon´aval funkci starosty mˇestaTulle, Hollandova ˇctyˇrivolebn´ıobdob´ı(1988–1993, 1997–2012) zastupoval sv˚ujobvod ve fran- prezidenstv´ı couzsk´emN´arodn´ımshrom´aˇzdˇen´ıa p˚ulroku (1999) Francii v Evropsk´em parlamentu. Kumulace funkc´ı i usilov´an´ı o nˇepro nˇejbyly, stejnˇejako pro vˇetˇsinu tˇech, co volnˇemysl´ı, volnˇemohou, typick´e.Nebyl demokra- tem, n´ybrˇztimokratem, jako vˇetˇsinapolitik˚uZ´apadu.Svˇedˇc´ıo tom i jeho v´yroko republice, pˇriohroˇzen´ıse st´ahldo kulo´ar˚u(zedn´aˇrsk´el´oˇze), kde jsou pikle bˇeˇzn´e. Svrchovanost z´akona (demokracie) mu byla ciz´ı, d´aval pˇrednost svrchovanosti ´uˇradu (timokracii), touˇzilpo uzn´an´ıa ´uctˇe,aniˇzby nˇeˇcehofakticky dos´ahl,nˇecoz´asluˇzn´ehovykonal. Jeho c´ılemi prostˇredkem byla moc (´uˇradu).I proto nemohl b´ytnikdy spokojen, coˇzdokl´ad´ai jeho rodinn´yˇzivot. V´ıcejak tˇricetlet ˇzilve voln´emsvazku se svou stranickou kolegyn´ıS´egol`eneRoyalovou (*1953) a aˇckoliv spolu mˇeliˇctyˇridˇeti,nikdy neuzavˇreliˇr´adn´ymanˇzelsk´ysvazek. Od roku 2007 ˇzils jeˇstˇevdanou no- vin´aˇrkou Val´eri´ıTrierweilerovou (*1965), ale pr´avˇev lednu 2014 byl tiskem usvˇedˇcenz paraleln´ıhovztahu s o osmn´actlet mladˇs´ıhereˇckou Juli´ıGaye- tovou (*1972). Trierweilerov´ase z tohoto odhalen´ızhroutila, byla hospita- lizov´anaa Hollande dal definitivnˇepˇrednostGayetov´e. Pˇredchoz´ım odstavcem jsem nechtˇel dehonestovat osobu dvac´at´eho ˇctvrt´ehoprezidenta Francie, ale jen uk´azat,kam liber´aln´ıpolitika ze sal´on˚u a zedn´aˇrsk´ych l´oˇz´ıskrze politick´estrany dospˇela.Nev´yrazn´ya v soukrom´ı pomˇernˇeosamˇel´yFran¸coisHollande pouze vyuˇzilpˇr´ıleˇzitost,podobnˇejako pˇredv´ıce neˇzp˚ulstolet´ımˇceskoslovensk´yprezident Edvard Beneˇs.Oba se chtˇeliprosadit, obˇemachybˇelazodpovˇednost.Obˇet´ıbyly instituce, jimi zast´avan´e´uˇrady. A tato ztr´ata´usudku,jehoˇzutvoˇren´ıje bez dar˚uDucha Svat´ehonemoˇzn´e,se zaˇcalaZ´apademˇs´ıˇritjako lavina. Zaˇcal-lise fran- couzsk´yprezident stahovat do zedn´aˇrsk´el´oˇze,poˇcalyb´ytz´apadoevropsk´e Evropsk´ako- instituce disfunkˇcn´ı.Svˇedˇc´ıo tom i vyj´adˇren´ıEvropsk´ekomise, fakticky mise a demo- vl´adyEvropsk´eunie bd´ıc´ınad dodrˇzov´an´ımsmluv, k problematice destrukce kracie demokratick´ehopr´avn´ıhost´atuv Cesk´erepublice,ˇ o n´ıˇzjiˇzbylo pojedn´ano.

Podle smluv, na nichˇz je Evropsk´a unie zaloˇzena, nem´a

i i i i i i

“zapad2017A” — 2017/10/28 — 18:28 — page 1127 — #1133 i i

Vˇecn´yrejstˇr´ık

A af´era A–bomba, 857, 859, 1009 biskupa Saisseta, 308 Aachen, viz C´achy defraudaˇcn´ı– Stavisk´eho,817 Aara, 292 Dreyfusova, 747, 748, 755 Aargau, 292 Enron, 1033 Aarhus, 162 Hilsnerova, 748 ABBA, 951 traviˇcsk´a(1677–1682), 572 Abbeville, 253 Watergate, 934, 941, 948 ABCA, 966, 974, 1031, 1032, 1097 Agde, 110 Abercynon, 666 Agent Orange, 934, 943, 944, 992 Abovci, 315 AGIL, 1062 Abrah´am,81, 82 agrochemie, 944 absolutismus, 224, 259, 263, 264, 319, 434, Ahlen, 865 444, 464, 465, 491, 516, 520, 538, AIDS, 988, 989, 1018 539, 546, 555, 561, 564, 565, 571, Aigues-Mortes, 273 578, 586, 595, 598, 600, 602, 605, Ain Zara, 760 609, 610, 619, 629, 630, 661, 684, Aire-sur-la-Lys, 253 689 Aix, 372 Abul-Abb´as,122, 128 Akad´emiev At´en´ach, 48, 51 Achajsk´ekn´ıˇzectv´ı,293 akce Inteligence, 832 Adam, 81 Akce T4, 832, 839, 840, 866 adamit´e,374 akcie, 411, 417, 421, 513, 584, 648, 649, 667, Adecavus, viz Angers 670, 671 Aden, 413, 453 Akkon, 242–244, 260, 279, 297, 301, 304, Adler von L¨ubeck, 480 307, 649 Adria, 244 Akvit´anie,17, 19, 26, 27, 30, 36, 38, 43, 61, Adrianopole, 10, 387 63, 94, 96, 99, 100, 105, 110–112, Aemona, viz Lublaˇn 116, 121–123, 133–135, 149, 150, Aeneis, 57 153, 157, 170, 172, 174, 176, 177, Aeropag, 138 191, 209, 216, 219–221, 229, 235, Afgh´anist´an, 86, 92, 131, 316, 331, 690, 245, 246, 253, 254, 261, 305, 311, 700, 958, 959, 968, 983, 995, 998, 729 1006, 1029–1032, 1037, 1038, Ak´ad’an´e,606 1050, 1085, 1089, 1096 Al-Dˇzaz´ıra,1050 Afrancesado, 662 al-K´aida,1006, 1029–1032 Afrika, 15, 18, 19, 21, 36–39, 47, 48, 52, 53, Alabam, 709 55, 67, 70, 82, 86, 98, 192, 199, Alabama, 711 389, 391–393, 395, 396, 412, 413, Aladdin, 1052 415, 416, 419, 439, 473, 487, 513, Alamanov´e,lat. Alamanni, 5, 8, 15, 42, 52, 549, 651, 662, 665, 667, 681, 697, 95 713, 728, 734, 735, 747, 756, 761, Alarcos, 252 772, 802, 827, 835, 842, 881, 898, Alava,´ 105, 125 924, 1006, 1007, 1068, 1095 Albertov, 995 Afrikakorps, 835, 842 Albi, 237 Afroameriˇcan´e,711, 712, 752, 783, 788, 804, albigenˇst´ı,237, 238, 249, 250, 255, 261, 300 850, 918, 928, 988, 1027, 1050, Albrechtsburg, 579 1060 Albufera, 270

i i i i i i

“zapad2017A” — 2017/10/28 — 18:28 — page 1128 — #1134 i i

1128 Vˇecn´yrejstˇr´ık

Alb´anie, 196, 248, 291, 319, 414, 861, 1016, Amiens, 1, 41 1040 Amsterdam, 95, 341, 477, 478, 486, 511, Alcatraz, 671 513, 514, 528 alchymie, 133, 352, 386, 424, 456, 482, 484, Amsterodam, 535, 537, 541, 556, 559, 569 492, 495, 499, 507, 509, 521, 552, Amudarja, 84 572, 578, 581, 582, 622, 695, 727, Anaconda, 710 813, 846, 1015, 1027, 1028, 1044 Anadyr, 908 Aleppo, 225, 1096 Anagni, 233, 304–307, 311, 321 Alet-les-Bains, 476 ananas, 455 Aleutsk´eostrovy, 971, 972 A˜nan,105 Alexandrie, 6, 7, 39, 57, 84, 88, 331, 392, anarchismus, 722, 925, 1063, 1099 413 anarchist´e,719–721, 725, 765, 766, 786, 790, algebra, 132, 526, 738, 1006 826, 827, 854, 875, 916, 1043, Algeciras, 326, 393, 394, 1072 1099 ALGOL, 917 Andalusie, 67, 68, 98, 99, 106, 116, 166, 414 Alhambra, 819 Andernachu, 159 Aljama, 158 Andover, 687 Aljaˇska, 671, 971, 1058 Andria, 231 Alkmaar, 478, 507, 524 Android, 1076 alkohol, 50, 360, 365, 611, 804, 805, 895, Andr´assyhon´ota,785 921, 922, 928 Andy, 668 Allegheny, 605 Andˇelsk´yhrad, 75, 197, 346, 444, 623 Alma, 698 anestezie, 709 Almagest, 132, 241, 382, 415, 459, 468 Angers, 253 Almizra, 269 Anglie, 76–78, 80, 88, 89, 91, 92, 104, 119, Almohad´e,239, 252, 270 140, 141, 148, 175, 180, 192, 194, Almor´avid´e,199, 209, 228 227–230, 236–238, 242, 245, 246, Alphaville, 950 252–255, 261, 301, 305, 318, 325, Alphaville – skupina, 977, 978, 1002, 1078 333, 336, 348–350, 366, 393, 397, Alpy, 1, 43, 80, 103, 109, 119, 164, 166, 170, 429, 443, 447, 448, 450, 465, 466, 172, 196, 200, 207, 210, 211, 234, 475, 478, 483–485, 487, 488, 490, 235, 265, 273, 283, 292, 302, 303, 491, 496, 497, 501, 506, 515, 519, 333, 338, 343, 368, 400, 411, 440, 524, 530–533, 539, 541, 546, 566, 452, 456, 457, 470, 520, 589 567, 569, 573, 580, 582, 583, 587, Alsasko, 135, 243, 407–409, 424, 510, 520, 617, 654, 674–677, 683, 687, 693, 534, 565, 747, 768, 781, 845, 848 739, 745, 765, 771, 782, 834, 847, Alsos, 866 848, 886, 887, 945, 962 Altamira, 106 anglik´ani,530, 532, 552, 568, 576, 596 Altmont, 928, 929 Angliˇcan´e,125, 156, 180, 261, 326, 334–338, Altona, 816 343, 344, 346, 347, 349, 355, 356, Alˇz´ır,896 367, 371, 373, 374, 378, 379, 384, Alˇz´ırsko, 18, 651, 761, 772, 896, 898, 899, 389, 394, 397, 402, 426, 428, 448, 909, 1068 453, 477, 485–487, 494, 508, 509, Amalfi, 190, 226 511, 527, 531, 538–540, 552, 555, Amazon, 1047, 1077 556, 559, 565, 572, 576, 581, 671, Ambon, 540 674, 686 Amerika, 59, 220, 420, 435, 437–439, 453, Angola, 662, 924, 941, 995, 1038 484, 496, 513, 540, 542, 615, 616, Anhaltsko, 113, 452, 482, 609 638, 652, 662, 670 Anjou, 124, 172, 174–176, 185, 191, 200, Jiˇzn´ı,611, 612, 668, 669, 671, 687, 703, 253, 476 833, 866, 899, 946, 963, 1071 Ankona, 246 rusk´a,671 Annaba, 18 Severn´ı,176, 484, 485, 530–532, 555, Anthropoid, 842 565, 580, 584, 605, 607, 609, 613, antibiotika, 806, 945 617, 624–626, 634, 646, 669, 671, antikoncepce, 806, 923, 938, 946 869, 885, 899, 924, 970, 1014, Antiochie, viz Mal´aAsie, 32, 53, 200, 202, 1073 213, 228, 242 Ameriky, 390 antisemitismus, 747, 755, 830, 1091 amfetamin, 922, 928 Antverpy, 355, 421, 477, 478, 486, 512, 514, amfite´atr,2, 35, 56 535, 674, 847, 1072

i i i i i i

“zapad2017A” — 2017/10/28 — 18:28 — page 1129 — #1135 i i

Vˇecn´yrejstˇr´ık 1129

Apeninsk´ypoloostrov, 47, 53, 86, 163, 186, Asie, 25, 81, 122, 542, 728, 757, 946 267, 280, 345, 403, 414, 418, 426, aspirin, 806 443, 445, 471, 649, 701, 835 Assisi, 251, 256, 316 Apollo, 908, 927, 931, 941, 1097 Astrachaˇn,479 Apoll´on,689 astrologie, 35, 336, 468, 499, 515, 521, 529, Apoll´on˚uvchr´am,53 552, 1044 Appennino, 495 astronomie, 50, 88, 128, 132, 177, 223, 336, Appennino – b˚uh,472 362, 382, 417, 424, 435, 457, 458, Apple II, 953–955 495, 496, 500, 577, 661 AppleTalk, 989, 1018 Asturie, 19, 105–107, 118, 125, 126, 149 Apulie, 185, 186, 189, 190, 196, 197, 215, Atari, 953 231, 296 Atlanta, 711 Aquileia, 33, 73, 112, 179 Atlantick´acharta, 837, 838, 853, 861 Arabesque, 951, 952, 977 Atlantick´yoce´an,540, 542, 549, 576 Arabov´e,81, 82, 84–86, 100, 106, 110, 116, Atlantsk´yoce´an,27, 58, 105, 107, 110, 126, 126, 131, 132, 283, 358, 714, 922, 175, 176, 219, 242, 262, 270, 333, 932, 956, 1050 390, 392, 394, 395, 415, 439, 484, Arabsk´ejaro, 1068, 1080 485, 490, 506, 513, 605, 606, 616, Aragonie, 189, 228, 235, 237, 252, 296, 297, 651, 652, 654, 662, 714, 758, 761, 311, 319, 334, 346, 366, 372, 392– 779, 806, 833, 856, 956, 965, 974, 394, 396, 403, 413–415, 427, 429 978 Araks, 642 atomov´ezbranˇe,856, 857, 859, 883, 893, Aran, 58, 59, 296 899, 908, 939, 965 Aranjuez, 496 Atuatuca Tungrorum, viz Tongeren araˇs´ıdy, 455 Augsburg, viz Augˇspurk Archangelsk, 485 Augusta Treverorum, viz Trev´ır Ardeny, 31 Augusta Vindelicorum, viz Augˇspurk Arelate, viz Arles Augustale, 265 Arezzo, 294 Augustonemetum, viz Clermont Argentina, 453, 669, 745, 945, 963–967, 1102 Augustoritum, viz Limoges Arguin, 396, 413, 419 Augˇspurk,103, 163, 303, 340, 359, 402, 412, Ariane – raketa, 1085 417, 421, 435, 437, 452, 455, 464, Ariano, 224, 264 466, 481, 504, 506, 513, 617, 645, aristokracie, 794 683, 933, 948, 949 aritmetika, 661 Aurelianum, viz Orl´eans Arizona, 711 Ausburg, viz Augˇspurk ari´anstv´ı,5–11, 18, 24, 32, 39, 42–45, 47, 53, Auschwitz-Birkenau, 839 66–69, 75, 86, 97 Auseva, 106 Arkansas, 652, 711 Austerlitz, viz Slavkov arkebuza, 412, 504 Austrasie, 62, 63, 94–96, 101–103, 112, 133, Arles, 22–24, 26, 36, 38, 40, 100, 126, 282, 135, 144, 149 366 Austr´alie,390, 676, 697, 772, 835, 838, 882, Armada, 490, 491, 510 934, 966, 987, 1097 Armagnac, 365, 366, 371 automatizace, 508, 617, 670, 675 arminianismus, 528 automobil, 750, 765, 775, 783, 791, 792, Armorika, viz Bretaˇn 806, 842, 888, 890, 891, 933, 940, arm´ada 945, 946, 952, 989, 1031, 1040, terakotov´a,24 1096 Arm´enie,10, 642, 993, 999, 1040 Aston Martin DB5, 946 Arnhem, 849 BMW, 1084 Arno, 281 Cadilac Eldorado, 890 ARPA, 929 Chevrolet Corvair, 890 ARPANET, 929, 930, 1012 Datsun 240Z, 952 Arras, 230, 253, 488, 501, 658, 784 Datsun 280Z, 952 Arsenal, 392, 417, 473, 474, 646, 647 elektromobil, 1061, 1083, 1084 arsenik, 472 Ferrari, 946 Artois, 349, 546, 560 Ford, 804, 808, 889 Ar´abie,81, 82, 84, 453, 473 Ford Falcon, 890 Asanace, 981 Ford Mustang, 946 asfalt, 750 Ford Thunderbird, 890

i i i i i i

“zapad2017A” — 2017/10/28 — 18:28 — page 1130 — #1136 i i

1130 Vˇecn´yrejstˇr´ık

General Morors, 843 Balk´an,192, 201, 297, 414, 608, 641, 697, Jaguar E, 946 761, 868, 1005, 1015, 1089, 1095 japonsk´e,952, 1002 Balt, viz Pobalt´ı Lambhorgini Countach, 946 bal´on,654 Maserati Sebring, 946 Bamberk, 208, 493 n´akladn´ı,1049 Bamburgh, 78 Porsche 911, 946, 952 Banglad´eˇs,881 Renault, 769, 778 bankovky, 330, 582, 584 Simca, 955 bankovnictv´ı,227, 270, 281, 297, 312, 319, Studebaker Lark, 891 351, 358, 486, 506, 514, 521, 585, Tatra, 890 591, 710, 987, 1014, 1047, 1061 terorist˚u,1092 banky Tesla, 1084 Acciaiuoli, 319 Toyota Supra, 953 AIG, 1052 Trabant, 994 American Express, 986, 1024 VW Beetle, 890 Amsterdamsk´a,513 autopilot, 847, 1084 Bank of America, 1052 Autun, 61, 94, 99, 650 Bank of England, 583 Auvergne, 41, 219, 294, 434 Bank of Scotland, 583 Auˇspurk,409 Banque g´en´erale,583 Avallon, 226 Barclays, 926 Avallon – b´ajn´yostrov, 226 Bardi, 319 Avaˇri,72–74, 80, 121, 128, 144, 154, 179 Bear Stearns, 1052 Avenio, viz Avignon Citicorp, 1052 Aventinus, 177 Dresdner Bank, 950 averoismus, 239, 286, 290, 382 Evropsk´acentr´aln´ı,1032, 1051 Averza, 186 Franko-uhersk´a(Peˇst’), 726 Avignon, 42, 100, 261, 282, 314, 315, 318, Freddie Mac, 1052 321, 323, 331, 333–336, 338, 340, Fugger, 417, 431 342, 343, 345, 346, 349–351, 365, Goldman Sachs, 1002 368, 370–372, 430, 444, 655 Gran Tavola, 282, 283 Avitacum, 27, 34, 119 JP Morgan Chase & Co., 1049, 1051, avok´ado,455 1053 Avranches, 187 La Banque royal, 584 ´ Azerb´ajdˇz´an,642, 749, 957, 993, 999, 1032, Lawova, 584 1035, 1036, 1040 Lehman Brothers, 986, 1051, 1052 Azincourt, 371, 394 Medici, 427, 473, 475 Azorsk´eostrovy, 396, 412 Merill Lynch, 1052 Azt´ekov´e,437, 438 Morgan Stanley, 1052 Azul – operace, 965 Peruzi, 319 azyl, 45, 56, 64, 66 Riccardi z Luccy, 306 Stockholm, 582 B Svˇetov´a,853, 866 B8 Bergkristall, 848 v Augˇspurku,506 bacalao, 105 ve Flrencii, 535 Bachmaˇc,782 Wisselbank, 527, 528, 582 Badajoz, 189 X.com, 1047 B´adensko, 655, 715, 717, 869 Banner, 1022 Baeterra, viz B´eziers Bansk´a Stiavnica,ˇ 410 Baetica, 67 Ban´at,375 Baffin˚uvostrov, 176 B´ansk´aBystrica, 315 bagaudi, 34 baptist´e,532, 580 Bagd´ad,116, 122, 132, 239, 451 Bar-sur-Aube, 257 Bahamsk´eostrovy, 415, 900 Barbarossa, 835 Bajkonur, 902, 909, 1037 Barcelona, 97, 122, 157, 170, 172, 174, 351, Baku, 179, 749, 750, 1035, 1036 413, 510 b´altis˚u,600 Bardowick, 275 balada, 336 barel, 750 Balaton, 145 Bari, 186, 193, 196, 201, 231, 346 Bale´arsk´eostrovy, 189, 190, 296, 393, 394 Barma, 392, 861, 922

i i i i i i

“zapad2017A” — 2017/10/28 — 18:28 — page 1189 — #1195 i i

Jmenn´yrejstˇr´ık

Znaky * a † oznaˇcuj´ırok narozen´ı Adams, Samuel (*1722–†1803) politik, 613, a ´umrt´ı. 615, 624 Adelaide (⊗931–†999) kr´alovna, 162, 163, Znaky ⊗ a ‡ oznaˇcuj´ıpravdˇepo- 165 dobn´yrok narozen´ıa ´umrt´ı. Adelard z Corbie (⊗752–‡826), 123, 124, 128 Adelchis (†788) syn Desideria, 111 A Adelperga (⊗740–†787) ˇzenav´evody, 111 Aachen, Hans von (⊗1552–†1615) mal´ıˇr, Adenauer, Konrad (*1876–†1967) kancl´eˇr, 495 824, 865, 869, 924 Abbe, Ernst (*1840–†1905) fyzik, optik, Adh´emarz Monteil (Le Puy, Jeruzal´ema) 739, 740 (⊗1055–†1098) leg´at,201–203 Abd al-Aziz (714–†716), 99 Adler, Victor (*1852–†1918) politik, 767 Abd al-Rahmana I. (*731–†788), 116 Adolf II. Holstein (⊗1128–†1164), 212 Abd al-Rahmana III. (⊗889–†961), 157, Adolf Nasavsk´y(⊗1250–†1298) kr´al,304 158, 166 Adorno, Theodor Ludwig Wiesengrund Abdul Rahman al-Ghafiqi (†732), 99, 100 (*1903–†1969) filozof, 845, 846, Abdulmalik (*646–†705), 86 851–853, 1068, 1095 Abd¨ulhamidII. (*1842–†1918) sult´an,761 Adorno, Theodor W. (*1903–†1969) filozof, Abd¨ulmecidI. (*1823–†1861) sult´an,698 925 Abramoviˇc, Roman Arkad’jeviˇc (*1966) Ad´elaKyjevsk´a(⊗1071–†1109), 200 podnikatel, 1036 Ad´elaz Pfalzel (⊗660–‡735), 96 Abu al-K´asim(‡982), 171 Aed´ Findliath (†879), 148 Ab´uBakr (⊗573–†634), 83, 84 Aegidius Romanus (⊗1243–†1316) teolog, Ab´uBakr Ibn Tufajl (⊗1105–†1185), 239 310 Ab´uJak´ubJ´usuf(⊗1135–†1184), 239 Aegidus (‡465), 37, 38, 40, 42 Acacius, viz Akakaios Aetius, Flavius (⊗396–†454), 22, 25–27, 29– Ada, viz Lovelace, Ada 31, 33, 35, 37, 42, 48 Adalarm (†836), 130 Æthelberht z Kentu (⊗560–†616), 75, 77 Adalberon z Laonu (⊗947–‡1030) biskup, Afanasijev, Vjaˇceslav Vasiljeviˇc (†1981) 174, 184, 185, 203, 218, 223 agent, 959 Adalberon z Remeˇse(⊗925–†990), 170, 173 Afonso Henriques, viz Alfons I. Portugalsk´y Adalbert Hambursk´y(⊗1000–†1072), 191, Agapetus I. (535–†536) papeˇz,56, 57 194 Agapetus II. (946–†955) papeˇz,163 Adalbert II. z Ivree (*931–†971), 162 Ageltruda (†923), 151 Adalbert z Mohuˇce(†1137) arcibiskup, 208 Agila II. (711–†714), 98 Adaloald (616–†626), 86 Agilulf (⊗555–†616), 74, 86 Adam, 272 Agust´ın de Iturbide (*1783–1824) prezi- Adam Br´emsk´y (⊗1050–‡1085) kronik´aˇr, dent, 669 191 Achard, Franz Karl (*1753–†1821) Adam Marsh (⊗1200–†1259), 273 vyn´alezce,658 Adams, Charles Francis (*1807–†1886) his- Acheson, Dean (*1893–†1971) pr´avn´ık,885 torik, 749, 1059 Aidan z Lindisfarne (†651), 78, 80 Adams, John (*1735–†1826) prezident, 624, Aidid, Mohamed Farrah (*1934–†1996), 669, 671, 749 1006 Adams, John Quincy (*1767–†1848) mi- Ainold (Einold) (933–†967), 160 nistr, 669 Aistulf (†756), 109

i i i i i i

“zapad2017A” — 2017/10/28 — 18:28 — page 1190 — #1196 i i

1190 Jmenn´yrejstˇr´ık

Akajev, Askar (*1944) prezident, 1037 649, 690, 820 Akakaios (471–†490), 39 Alexandr VI. (*1431–†1503) papeˇz, 415, Al S´an´ı,Ham´adibn Chal´ıfa(*1952) em´ır, 417, 418, 426 1050 Alexios I. Komnenos (*1048–†1118) v´ycho- Alan z Lille (⊗1128–‡1203), 237, 239, 241 doˇr´ımsk´yc´ısaˇr,196, 199, 202 Alarich I. (⊗370–†410), 16–18, 25 Alexios IV. Angelos (⊗1176–†1204) v´ycho- Alarich II. (⊗458–†507), 43, 47 doˇr´ımsk´yspoluc´ısaˇr,248 Albana (‡209 aˇz306), 21 Alfons I. Aragonsk´y(1104–†1134), 227 Albategnius, viz Batt´an´ı,al Alfons I. Portugalsk´y(⊗1109–†1185) kr´al, Alberich (1099–†1108), 213 228 Alberich II. (⊗912–†954), 163, 165 Alfons IX. Le´onsk´y(*1171–†1230), 252 Alberico da Barbiano (⊗1344–1409) kon- Alfons V. Aragonsk´y(Velkomysln´y) doti´er,346 (*1396–†1458) kr´al,372, 393 Albert I. Belgick´y(*1875–†1934) kr´al,783 Alfons V. Velkomysln´y(*1396–†1458), 396 Albert III., Sask´y(*1443–†1500) v´evoda, Alfons VI. Kastilsk´y (*1040–†1109), 198, 411 199 Albert Sasko-Kobursko-Gothajsk´y(*1819– Alfons VIII. Kastilsk´y(⊗1155–†1214), 235, †1861) princ, 693, 728 252 Albert Velik´y (⊗1200–†1280) scholastik, Alfons X. Kastilsk´y (*1221–†1284) kr´al, 285, 716 278, 282, 292 Albert z Rigy (*1165–†1229), 246 Alfons XI. Spravedliv´y(Kastilsk´y)(*1311– Albizzo Franzesi (‡1307), 306 †1350) kr´al,393, 394 Alboin (⊗530–†572), 72, 73 Alfons, Portugalsk´y (*1475–†1491) princ, Albrecht Braniborsko–Ansbaˇssk´y (*1490– 413 †1568) velmistr a kn´ıˇze,426, 441, Alfonse z Poitiers (*1220–†1271), 274 458, 467 Alfonso I. z Asturie (⊗693–‡757), 107 Albrecht Braniborsk´y(*1490–†1545) arci- Alfonso II. d’Este (*1533–†1597) v´evoda, biskup, 430–432, 434 472 Albrecht I. Habsbursk´y(*1255–†1308) kr´al, Alfonso II. z Asturie (*760–†842), 125, 126 295, 304, 312, 313 Alfonso III. z Asturie (⊗838–†910), 149 Albrecht II. Habsbursk´y(*1397–†1439) kr´al Alfonso V. Portugalsk´y(*1432–‡1481), 412 ˇr´ımsk´y,379, 386, 398 Alfonso XIII. Spanˇelsk´yˇ (*1886–†1941) Albrecht VI. Habsbursk´y (*1418–†1463) kr´al,765, 783 v´evoda, 398 Alfr´edVelik´y(⊗849–†999), 141, 148, 155, Albrecht VII. Habsbursk´a (*1559–†1621) 448 arciv´evoda, 502 Algirads (⊗1296–†1377) velkov´evuda,342 Alcuin z Yorku (⊗*735–†804), 112, 117– Alhfrith z Deiry (⊗635–‡664), 89 119, 121, 124, 125, 127, 716 Ali ibn Sahn Rabban al-Tabari (⊗838– Alcuin z Yorku (⊗735–†804), 119, 137 ‡870), 133 Aldgisle (⊗623–‡680), 94 Al´ıibn Ab´ıT´alib(⊗599–†661), 83, 85 Alembert, Jeana le Rond d’ (*1717–†1783) Alice Perrers (*1348–†1400), 348 matematik, 601, 602 Alijev, Hejdar (*1923–†2003) prezident, Alexandr I. Jagellonsk´y(*1461–†1506) kr´al, 957, 1036, 1040 442 Allen, Paul (*1953) podnikatel, 990, 1047, Alexandr I. Obrenoviˇc(*1876–†1903) kr´al, 1085 764 Allende, Salvador (*1908–†1973) prezident, Alexandr I. Pavloviˇc (*1777–†1825) car, 963, 964 655, 658, 663, 671 Allison, Clay (*1840–†1887) pistoln´ık,712 Alexandr II. (⊗1010–†1073) papeˇz, 190, Almerico, Paolo (⊗1514–‡1589) hrabˇe,471 191, 193–195, 447 Alvareze´ de Toledo, Fernardo (*1507– Alexandr II. Nikolajeviˇc(*1818–†1881) car, †1582) v´evoda z Alby, 477 719 Alˇzbˇeta Bavorsk´a (Sissi)(*1837–†1898), Alexandr III. (⊗1105–†1181) papeˇz, 232– 729, 731, 766 237, 248, 447 Alˇzbˇeta I. (*1533–†1603) kr´alovna, 483, Alexandr III. Alexandroviˇc(*1845–†1894) 484, 486, 487, 497, 498, 507 car, 780 AlˇzbˇetaII. (*1926) kr´alovna, 972 Alexandr Nˇevsk´y(⊗1220–†1252), 268, 269 Alˇzbˇeta Krist´yna Brunˇsvicko–Bevernsk´a Alexandr V. (⊗1339–†1410) vzdoropapeˇz, (*1715–†1797) kr´alovna, 587 366 Alˇzbˇeta Lucembursk´a (*1409–†1442) kr´a- Alexandr Velik´y(*356–†323 pˇr. Kr.), 84, lovna, 386, 398

i i i i i i

“zapad2017A” — 2017/10/28 — 18:28 — page 1191 — #1197 i i

Jmenn´yrejstˇr´ık 1191

Alˇzbˇeta Petrovny (*1709–†1761) carevna, (⊗1033–†1109) arcibiskup, 204– 609 207, 216, 263 AlˇzbˇetaStuartovna (*1596–†1662) Anselm z Boggia (biskup z Luccy kr´alovna, 507, 511, 532, 675 a papeˇzAlexandr II.) Alˇzbˇeta Staufsk´a(ˇ ⊗1203–†1235), 282 (⊗1036–†1073), 194 Amadeus V. Savojsk´y(*1249–†1323) hrabˇe, Anselmus (†778), 116 314 Ansgot, 187 Amadeus VIII. Savojsk´y (*1383–†1451), Anthemius, Procopius (⊗420–†472), 38 379 Anton´ın, Mistr Burgundsk´y (1460–1490) Amalarich (*502–†531), 48 mal´ıˇr,407 Amalricus de Bene (⊗1150–‡1209), 250, Antropius, Flavius (‡390), 111 251, 301 Appolinairs, Sidonius (⊗430–‡486), 41 Amanzor – Abu Amir Muhammad ibn Aquileia, 15, 33 Abdallah ibn Abi Amir (⊗938– Arafat, J´asir(*1929–†2004) politik, 932 †1002), 174, 181 Arcadius, Flavius (*377–†408), 15 Amaury VII. z Montfortu (*1195–†1241) Arcet, Jean d’ (*1724–†1801) chemik, 623 hrabˇe,255 Arcimboldo, Giuseppe (*1527–†1593) mal´ıˇr, Ambrosius, Aurelius (⊗ 340–† 397) - sv. 495, 562 Ambroˇz,11, 12, 16, 18, 40, 71, Aregunda (⊗515–†580), 62 125, 187, 403, 743 Arechis II. (⊗734–†787), 111 Ambrosius, Aurelius (⊗ 340–† 397) – sv. Arens, Egmont (*1889–†1966) design´er,889 Ambroˇz,15 Arialdo (⊗1010–†1066), 194 Amedeus VI. (*1334–†1383) hrabˇe,361 Aripert (†661), 86 Amundsen, Roald (*1872–†1928) pol´arn´ık, Aristotel´es(⊗200 pˇr.Kr.–‡120 pˇr.Kr.),820 806 Aristotel´es (⊗384 pˇr.Kr.–†322 pˇr.Kr.), 31, Am´ın,Hafizull´ah(*1929–†1979) prezident, 50, 133, 171, 239–241, 250, 262, 958 263, 285, 287, 289, 290, 298, 302, Anaklet II. (⊗1090–†1138) vzdoropapeˇz, 324, 382, 401, 456, 506, 515, 522, 214, 215, 225 523, 548, 581, 794, 820, 1074, Anastasios I. (⊗431–†518), 40 1095 Anderson, Eudolf (*1927–†1962) pilot, 908 Arius (⊗260–†336), 6, 7 Andreae, Johann Valentin (*1586–†1654) Arkwright, Richard (*1732–†1792) vyn´a- teolog, 509 lezce, 617, 653, 654 Andrews, Thomas (*1873–†1912) kon- Arlandes, Fran¸cois Laurent d’ (*1742– strukt´er,762 †1809) vzduchoplavec, 654 Andronikos II. (*1259–†1332), 307 Arminius, viz Hermann der Cherusker Andropov, Jurij Vladimiroviˇc (*1914– Arminius, Jakub (*1560–†1609) teolog, 528 †1984) prvn´ıtajemn´ık,958–960, Armstrong, Colin (*1961) ˇcetaˇr,998 967, 973, 995, 998 Armstrong, Neils (*1930–†2012) kosmo- Andr´ez Montbardu (⊗1103–†1156), 226 naut, 927 Angela z Foligna (⊗1248–†1309), 301 Arnaud de Cervole (⊗1300–†1366) ˇzold´ak, Angelbert (841), 134 335, 336, 338 Angilram z Met (†791), 112, 114, 121 Arnauda Amaury (⊗1160–†1225), 250, 252 Anianus (*358–†454) - sv. Aignan Arno (⊗750–†821), 128 Orl´eansk´y,26, 27 Arnold z Brescie (⊗1090–†1155), 225, 230, Anna Boleynov´a (*1501–†1536) kr´alovna, 231 447, 483 Arnolfini, Giovanni (⊗1400–†1452) ob- Anna Jagelonsk´a(*1503–†1547) kr´alovna, chodn´ık,384, 386 443 ArnoˇstLudv´ıkV. Hesensk´y(*1868–†1937) Anna Jagelonsk´a(*1523–†1596) kr´alovna, velkov´evoda, 760 480 Arnulf Bavorsk´y(†937), 154 Anna Klevsk´a(*1515–†1557), 447 Arnulf Korutansk´y(⊗850–†899), 150, 151, Anna Kyjevsk´a(⊗1024–†1089), 191 154 Anna Lucembursk´a(*1366–†1394) kr´alov- Arnulf ze Sens(⊗794–†841), 133 na, 367 Arnulf z Met (⊗582–‡640), 94 Anna Stuartovna (*1665–†1714) kr´alovna, Arnulf z Remeˇse(⊗967–†1021), 173 573 Artagnan d’, Charles de Batz-Castelmore Anno II. (⊗1010–†1075) arcibiskup, 191, (*1611–†1673) hrabˇe,547 194 Artevelde, Filip van (*1340–†1382) povsta- Anselm z Aosty (Canterbury) lec, 349

i i i i i i

“zapad2017A” — 2017/10/28 — 18:28 — page 1192 — #1198 i i

1192 Jmenn´yrejstˇr´ık

Artur Tudor (*1486–†1502), 447 Aza˜na, Manuel (*1880–†1940) prezident, Artuˇs- legend´arn´ıkr´al,29, 59, 77 827 Artuˇs– legend´arn´ıkr´al,226 Aryabhata (*476–†550), 50 B Asad, H´afiz al- (*1930–†2000) prezident, Baader, Andreas (*1943–†1977) terorista, 956 933, 950 Asquith, Herbert Henry (*1852–†1928) Baarov´a,L´ıda(*1914–†2000) hereˇcka, 833, premi´er,766, 767 863 Astor IV. John Jacob (*1864–†1912) ob- Babbage, Charles (*1791–†1871) fyzik, 697, chodn´ık,762, 890 887 Astor VI. John Jacob (*1912–†1992) d´ıtˇe Backus, John (*1924–†2007) program´ator, Titanicu, 762 916 † Astor, Madelein (*1893–†1940), 762 Bacon, Francis (*1561– 1626) filozof, 507, Astor, Vincent (*1891–†1959) podnikatel, 552 † 890 Badia, Tomaso (*1483– 1547) kardin´al,450 ⊗ † Astralabius (*1118), 216 Baduard ( 780– 862), 115 † Atat¨urk, Mustafa Kemal (*1881–†1938) Bajezid I. (*1354– 1403) sult´an,357, 360 † prezident, 770, 1095 Bakerov´a,Josephine (*1906– 1975) taneˇc- Atef, Mohammed (⊗1951–†2001) velitel al- nice, 804 Kaidy, 1031 Bakunin, Michail Alexandroviˇc (*1814– † Athalarich (*516–†534), 50 1876) revolucion´aˇr, 719, 720, Athanagild (⊗517–†567), 67 725 Baldaia, Afonso Con¸calves (⊗14155–1481) Athanasios (⊗295–†373) - sv. Atan´aˇs,7 moˇreplavec, 396 Attila (⊗406–†453), 25–27, 29–31, 33, 35, Baldrich z Utrechtu (⊗897–†975), 160 36, 47, 79, 216 Balduin I. Jeruzal´emsk´y(z Bouillonu) Attlee, Clement (*1883–†1967), 857 (⊗1061–†1118) kr´al,202, 203 Atto (‡1085) arcibiskup, 194 Balduin I. Konstantinopolsk´y Atton z Vic(†972), 170 (⊗1171–‡1205), 248 Attwood, Thomas (*1783–†1856) politik, Balduin I. z Flander (⊗830–†879), 141 673 Balduin II. Jeruzal´emsk´y (⊗1060–†1138) Auber, Daniel-Fran¸cois-Esprit (*1782– † kr´al,225 1871), 674 Balduin II. Konstantinopolsk´y (⊗1217– † Auclert, Hubertine (*1848– 1914) femi- 1273) latinsk´yc´ısaˇr, markrabˇe, nistka, 730 271 ⊗ † Audovera ( 530– 580), 63, 64 Balduin II. z Flander (⊗866–†918), 141, 153 Audri z Autun – ´uˇcastn´ıkbitvy (841), 133 Balduin IV. z Flander (⊗980–†1035), 183, † August II. Siln´y(*1670– 1733) kr´al,571, 185 574, 578, 579, 585, 586, 590 Balduin Lucembursk´y(⊗1285–†1354) arci- † August III. Polsk´y(*1696– 1763) kr´al,590– biskup, 314 592 Balduin V. z Flander (*1012–†1067), 185, † August Sask´y(*1526– 1586) kurfiˇrt,481 191, 192, 197 Augustin z Canterbury (†604), 75, 77 Balduin VII. (⊗1093–†1119), 230 Augustinus, Aurelius (*354–†430) - sv. Au- Ball, John (⊗1338–†1381) povstalec, 348 gustin, 18, 19, 21, 23, 27, 40, 49, Baltard, Victor (*1805–†1874) architekt, 50, 59, 70, 71, 80, 118, 121, 135, 698 137, 154, 171, 187, 287, 302, 310, Barbaro, Daniel (*1513–†1570) uˇcenec,471 382, 406, 467, 526, 551, 854 Barbaro, Marcantonio (*1518–†1595) diplo- Augustinus z Canterbury (⊗546–‡604) - sv. mat, 471, 474 Augustin, 126 Bardeen, John (*1908–†1991) fyzik, 892 Aurelio z Asturie (⊗740–‡74), 125 Barillet-Deschamps, Jean-Pierre (*1824– Authari (⊗530–†590), 74 †1873) architekt, 698 Avedon, Richard (*1923–†2004) fotograf, Barish, Barry (*1936) fyzik, 1092 895 Barnard, Christian (*1922–†2001) chirurg, Averroes, viz Ibn Ruˇsd 924 Avicenna (Ibn S´ın´a)(⊗980–†1037), 239, 240 Barnes, Thomas (*1785–†1841) novin´aˇr, Avitus, Alcimus Ecdicius (⊗470–‡519), 43 672 Avitus, Alcimus Ecdicius (⊗470–‡519) bis- Barras, Paul de (*1755–†1829) politik, 640, kup, 41 648 Avitus, Eparchius (⊗385–†457), 27, 34, 36, Barre, Muhammad Siad (*1919–†1995) pre- 41 zident, 1006

i i i i i i

“zapad2017A” — 2017/10/28 — 18:28 — page 1242 — #1248 i i

Vladim´ırChlup Z´apad Kronika naˇs´ıkultury

Frontispis: Sv. Martin se dˇel´ıo sv˚ujpl´aˇst’ obraz od Louise Galloche Vytiskla Tˇeˇs´ınsk´atisk´arna,a.s. Vydalo nakladatelstv´ıRNDr. Vladim´ırChlup n´abˇr.Pˇremyslovc˚u12, Olomouc [email protected] www.chlup.net

Olomouc 2017 1. vyd´an´ı

ISBN 978-80-903958-7-9

i i i i