Zabijeme svit luny Procházka futuristickým Milánem

Kateřina Hloušková

Italský Milán byl a je i dnes jedním z nejrozvinutějších, kulturně i ekonomicky nejbohatších a nejmoderněj­ ších měst Evropy . Totéž o něm před sto lety prohlásil i slavný futurista Filippo Tommaso Marinetti . Na roz­ díl od jiných italských měst, například Benátek či Florencie, které si coby beznadějně propadlé své minulosti přál srovnat se zemí, Milán obhajoval a věřil, že bude příkladem úspěšné modernizace nejen Apeninského poloostrova, ale také Evropy a celého západního světa . Zvolil si jej za svůj domov v přesvědčení, že Miláňané nejsnáze pochopí jeho vizionářské plány . Rozhodl se, že tradičně podnikavá milánská buržoazie bude první, koho jeho futuristický duch probudí k novému životu – a nemýlil se .

Ze svého milánského bytu na rohu ulic Corso Vene­ myšlení, kterému vyhlásil válku . Impozantní dóm zia a Via Senato již v prvních letech 20 . století vytvo­ se začal stavět ve 14 . století, ale za dokončený mohl řil tvůrčí dílnu, redakci, svérázný umělecký salón, být prohlášen až o pět set let později, vlastně rela­ který jeho hosté překřtili na sopku, z níž podobně tivně nedlouho před Marinettiho příchodem do jako žhavá láva, popel a kameny tryskal nepřetržitý města . Katedrála, stará i nová zároveň, byla a je jako proud nápadů, který spaloval, bořil a ničil stávající, čarovná časová smyčka, která pohltí a už nepustí . ale zároveň byl příslibem budoucí úrody . Dnes tu Stále dokola, znovu a znovu se obnovuje, části jejího visí pamětní deska připomínající, že právě zde to vše mramoru musejí být neustále vyměňovány, renovo­ začalo, že v tomto domě byl v roce 1905 založen ča­ vány . Nekončící péče, práce a um ve službách mi­ sopis Poesia, který „vyzval na zápas svit luny odráže­ nulosti, žádná budoucnost, jen udržování strnulého jící se v Naviglio“ – místních vodních kanálech . Do bytí a nenávratně ztracené slávy . Takto Marinettimu centra města to měl Marinetti jen pár minut . Tehdy připadala celá Itálie . Často přecházel po obrovské ještě Corso Venezia stejně jako i další milánské ulice ploše náměstí proti ohromné přesile mramoru, soch tvořily nábřeží místních kanálů (jejich sanace probí­ a vitráží a v duchu je vyzýval na souboj . Sám nejen hala až ve 30 . letech 20 . století) a Marinettimu při­ proti katedrále, ale i proti impozantní italské histo­ pomínaly spíše městské čtvrti v nenáviděných Benát­ rii, proti celému starému světu . kách . Na svých každodenních pochůzkách nemohl Že byl jeho boj částečně vítězný, dokazuje dnes minout ani rozlehlé hlavní náměstí s jeho nepře­ samotné dómské náměstí . Napravo od katedrály, hlédnutelnou dominantou – milánským dómem . díváme-li se na její impozantní čelní fasádu, stával Katedrála Nanebevzetí Panny Marie, srdce města, starý královský palác, v roce 1939 však na jeho mís­ které pojme až 40 000 věřících, byla pro Mari­ tě začalo růst takzvané Arengario (vzpomeňme si nettiho dalším ze symbolů starého světa i způsobu na D’Annunziovo Arengo), pyšný symbol fašistické

66 Kontexty 5/2018 Marinettiho dům na rohu ulic Via Senato a Corso Venezia a detail pamětní desky s textem: Toto je dům, kde v roce 1905 FILIPPO TOMMASO MARINETTI založil časopis „Poesia“. Odtud futuristické hnutí vyzvalo na zápas svit luny odrážející se v Naviglio.

moci, jehož dvě mohutné věže se směrem k dómu Svůj „válečný stan“ rozbil Marinetti nedaleko, obracejí dodnes . V poválečné historii se Arengario taktéž v bezprostřední blízkosti milánského dómu, proměnilo v sídlo Museo del Novecento (Muzeum po jeho levé straně, kde byla roku 1877 otevřena moderního umění),1 mezi jehož nejvýznamnější impozantní nákupní galerie, která dostala jméno exponáty patří právě díla Marinettiho futurismu . po prvním králi sjednocené Itálie . Galleria Vittorio Muzeum vlastní unikátní sbírku obrazů a soch Emanuele II (Galerie Viktora Emanuela II .) byla Umberta Boccioniho, Giacoma Bally, Fortunata a stále zůstává první milánskou oslavou moderního Depera, Gina Severiniho či Carla Carrà, abychom inženýrství, chrámem skla, oceli a luxusu . Má tvar vyjmenovali alespoň některé . Další pozoruhodný latinského kříže, jehož delší rameno symbolicky soubor futuristického umění můžeme obdivovat spojuje milánský dóm s neméně slavným Teatro alla v nedaleké proslulé milánské galerii Pinacoteca di Scala . V samém středu na křížení obou ramen je Brera na Via Brera 28, kde je umístěna slavná ko­ proslulá restaurace Savini, založená v roce 1867 ješ­ lekce sběratele umění Emilia Jesiho . Přes prosklené tě před dokončením galerie . Kde jinde by měl svě­ terasy bývalého Arengaria tak na sebe dnes hledí taznalý bonviván, milionář a výstředník trávit svůj staré s novým, v bezprostřední blízkosti přebohaté čas, kde jinde by se měl potkávat se svými přáteli, fasády milánského dómu se dnes instalují přehlíd­ uměleckými kolegy a spolubojovníky než v jednom ky progresivního italského umění . Marinetti by byl ze symbolů italské rafinovanosti a luxusu? Poutavé spokojen . Ale nepředbíhejme, vraťme se na samý svědectví nám o tom zanechal jeden z pravidelných práh 20 . století, kdy se Milán nezbytné moderni­ návštěvníků – Carlo Linati, italský spisovatel a pře­ zaci otevírá jen pozvolna, i když z italských měst kladatel z angličtiny: rozhodně nejochotněji .

Kultura 67 „Kolem roku 1910 se toto noblesní místo stalo zá­ derními provozy připadne dnes mnohým z nás kladnou futuristů v čele s Marinettim, který měl ve jako hloupost, Marinetti to ale viděl jinak . Některé zvyku sem vtrhnout se skupinkou svých věrných jeho modernizační počiny na tomto poli byly, byť až někdy po půlnoci po hodinách strávených divo­ myšleny smrtelně vážně, spíše úsměvné . Například kým bojem s divadelním publikem, vracel se sem snaha futuristů nahradit původně anglické slovo se špinavou a pomačkanou náprsenkou, ochrap­ cocktail italským polibibita (mnohonápoj), dessert tělý tím strašným řevem, trochu zkrvavený kvůli slovem peralzarsi (pro-zvednutí-se), picnic nahradit ranám, které obdržel i rozdal, někdy bez jednoho za pranzoalsole (oběd-na-slunci) či bar změnit na ze svých slavných pumps, lakovaných střevíců bez quisibeve (tady-se-pije) . Neujal se ani jejich slavný podpatku nenávratně ztracených v tom zmatku, recept s poněkud zavádějícím názvem porcoeccitato jenž nahradil nějaký náhodně získaný škrpál, ale (vzrušené-prase), který kombinoval plátek sušené­ šťastný, sytý tím křikem, ranami pěstí, šťouchan­ ho salámu ponořený do horké kávy s kolínskou, ci a silnými slovy, které vrhal proti milánským nebo recept doplňující rizoto s mušlemi v česneko­ chrapounům, kteří nechtěli rozumět velikosti fu­ vo-cibulové omáčce vanilkovým krémem . Ale jiné turistického projevu, ale co, to nevadilo, užíval si se ujaly . Dodnes si například v milánském baru možnosti srdnatě se postavit davu, který na něj Blanco na rohu ulic Morgagni a Lavater můžete vrčí, cení zuby a hází zeleninu . Když se upravil, objednat futuristické drinky jako rosa bianca, avan- co nejlépe to jen šlo, sedl si a pustil se do jídla . vera či nejslavnější inventina di Marinetti, který je A když tak uprostřed svých přátel, které vždy hos­ dle svědectví svého vynálezce a nadšeného konzu­ til na svůj účet, jedl a pil, působil jako nějaký vý­ menta natolik osvěžující a příjemně omamný, že chodní satrapa, který se po velké bitvě vrátil mezi vám zaručí nekonečný příliv inspirace a neotřelých své džaury .“2 nápadů .

Marinetti miloval místní risotto allo zafferano * * * (šafránové rizoto), lehké, jednoduché, rychlé jídlo, které se díky němu proslavilo po celém světě a jež na Rosa bianca vytvořená turínským restauratérem jídelním lístku restaurace Savini nechybí ani dnes . Angelem Giachinem Ostatně jedno z Marinettiho hesel, kterých se celý 2 cl campari život držel, bylo, že člověk myslí, sní a jedná podle 4 cl pomerančového džusu toho, co pije a jí . Měl rád rafinovanost, ale nechtěl esence z damašské růže se jídlem unavovat a ztrácet drahocenný čas . Dobře pár kapek silné anýzovky se najíst a napít považoval za základ všeho . Nepře­ Servírované na růžovém hedvábí a černém sametu kvapí proto, že kromě revoluce v umění, literatuře, provoněném esencí z růží. hudbě, tanci či kinematografii rozhodně promluvil i do světa gastronomie . Avanvera turínského inženýra Cinzia Barosiho 3 cl vermouth di Cocchi Futuristická kuchyně 3 cl brandy 1 cl liquore Strega Italská kuchyně je fenomén, měnit ji, opouštět Servírované na kovovém podnosu posypaném staré osvědčené recepty, rušit malebné taverny či mandlemi, plátky rajčat, sýru a kávových zrnek. klasické mondénní restaurace a nahrazovat je mo­

68 Kontexty 5/2018 Inventina di Marinetti lato (Mlsný jazýček) . Tato restaurace sice neoboha­ 12 cl muškátového vína tila futuristický Milán, neboť vznikla v Turíně, ale 4 cl ananasového likéru přesto se u ní na chvíli zastavme . několik kostek zmrzlé šťávy z pomerančů Za jejím vznikem stála, kromě Marinettiho, skupina futuristických umělců zvaných aeropittori, * * * jakými byli například Fillìa, Mino Rosso či futuris­ tický designér bulharského původu Nikolaj Diul­ Marinetti se však pochopitelně nespokojil pouze g­heroff . Tito avantgardní umělci nejen vyzdobili s novými nápoji . V roce 1930 při banketu v dnes interiér a navrhli nábytek (Diulgheroff se proslavil již neexistující milánské restauraci Penna d’Oca po­ mimo jiné i jako designér keramiky Tullia Mazzo­ prvé vyhlásil Manifesto della cucina futurista, tedy ttiho), ale především vymýšleli nové recepty, ve futu­ Manifest futuristické kuchyně, který radikálně mo­ ristické terminologii „formule“, a dbali na celkovou dernizoval italská jídla a způsob stravování . Tento koncepci stolování . Restaurace s oficiálním názvem manifest byl poprvé publikován 28 . prosince 1930 Taverna futurista di Santopalato na ulici Vanchi­ v Gazzetta del Popolo di Torino, ale známější je až glia 2 byla slavnostně otevřena 8 . března 1931, a to jeho verze z počátku roku 1931 publikovaná v mě­ večeří o čtrnácti chodech pozoruhodných názvů síčníku Comoedia . Futuristické tlaky na změnu jako l’antipasto intuitivo (intuitivní předkrm), brodo stravování však existovaly již mnohem dříve . V roce solare (sluneční vývar), pollofiat nebo carneplastico . 1914 se k futuristickému hnutí přihlásil francouz­ ský kuchař Jules Maincave, který svůj Manifeste de la cuisine futuriste vydal již v roce 1913 a vyznal se v něm z únavy z dodržování neměnných postupů „až do zblbnutí“ a z touhy nově spojovat chutě do­ sud považované za nespojitelné . Ve stejném roce publikoval Carlo Carrà i svůj Manifest zvuků, hluků a vůní a v roce 1920 byl publikován text Culinaria futurista, který rovněž nabádal k novátorství a krea­ tivitě . Marinettiho Manifest futuristické kuchyně byl však mnohem radikálnější . Kromě naprostého zá­ kazu těstovin hodlal zrušit i nůž a vidličku a nabá­ dal k efektivní, všemi smysly vnímané konzumaci doplněné o zážitky z hudby, poezie a vůní . Mari­ netti také fantazíroval o tom, čemu dnes říkáme molekulární kuchyně . Vyzval chemiky, aby změnili skupenství potravin, a uzpůsobili tak jejich původ­ ní tvar do pohodlných „simultánních a měňavých soust“ . Byl také horlivým propagátorem nejrůzněj­ ších umělých vitamínů, potravinových náhražek a doplňků . Po uveřejnění jeho manifestu následo­ vala vlna odborných konferencí a banketů a byla Reklamní plakát zvoucí do futuristické restaurace otevřena výhradně futuristická restaurace Santopa­ Santopalato (Mlsný jazýček).

Kultura 69 zprostředkoval tehdy v přímém přenosu italský stát­ ní rozhlas . Celá země si tak mohla vyslechnout, jak Marinetti hřímá proti tradičním těžkým italským jídlům, především těstovinám, které jsou dle jeho slov nepřítelem italské velikosti a hrdinství . Dopad tohoto počinu byl mimořádný . Hned druhý den ráno se rozhořel prudký, váš­ nivý a dlouhotrvající spor, do kterého se bez přehá­ nění zapojil snad každý Ital . Všichni, od prostých dělníků přes kuchaře, ženy v domácnosti až po uni­ verzitní profesory, intelektuály či lékaře, vášnivě dis­ kutovali o své národní kuchyni . Tisk se předháněl v komentářích, prostor dostávali nejrůznější lékaři, odborníci na výživu, zastánci tradice i modernisté . Následujícího roku (1932) pak Marinetti a Fillìa Marinetti v restauraci Santopalato na slavnostní zahajovací shrnuli nejpodstatnější argumenty do knihy La cu- večeři. cina futurista (Futuristická kuchyně), která je dle je­ jich slov „dramatičtější než detektivka, pikantnější Poslední ze jmenovaných je patrně nejznámějším než erotický román“ . V knize bylo shrnuto velké futuristickým receptem . Carneplastico, tedy snad množství polemických článků doslova z celého svě­ plastické maso, je „formule“, kterou vymyslel Luigi ta, přednost samozřejmě dostaly ty, které podpo­ Colombo, jeden ze zakladatelů a vůdčích předsta­ rovaly futuristické vize a vyjadřovaly se z různých vitelů tzv . aeropittury, známý spíše pod pseudony­ úhlů pohledu proti těžkým a kalorickým tradičním mem Fillìa . Jedná se o homoli z telecího masa plně­ pokrmům, především těstovinám a komplikova­ nou jedenácti druhy vařené zeleniny, uloženou na ným hutným omáčkám . Kniha také obsahovala na třech „sférách“ kuřecího masa s jedním klobásovým 200 „formulí“, tedy futuristických receptů pro do­ „prstencem“, to vše korunované vrstvou medu . mácnost, restaurace i bary . Při jejím čtení lze snad­ Měla to být podle vyjádření svého tvůrce „synte­ no získat pocit, že Marinetti i zde výrazně předběhl tická interpretace italských sadů, zahrad a pastvin“ . svoji dobu a byl vizionářem toho, co se dnes obec­ Svoje recepty zde však představili i další futuristé . ně považuje za moderní gastronomii . Kladl důraz Například již zmiňovaný Diulgheroff, který byl au­ na rychlost a jednoduchost přípravy i konzumace torem „formule“ pollofiat . Šlo zjednodušeně řečeno u běžných každodenních pokrmů, podporoval in­ o pečené kuře „špikované“ ocelovými kuličkami, stantní varianty, potravinové náhražky či syntetické z nichž mělo maso nasát (prý sladkou) ocelovou vitamíny . V případě haute cuisine pak vyzdvihoval příchuť . Nešlo však jen o jídlo samotné . Stěny re­ kreativitu, rafinovanost a souhru vizuálních i chuťo­ staurace Santopalato byly pokryty hliníkovým ple­ vých vjemů doplněnou o zárodky „molekulární ku­ chem, který odrážel různé barevné variace, vzduch chyně“ . Po praktické stránce anticipoval vznik ku­ byl nasycen parfémy, které mezi jídly číšníci roz­ chyňských robotů a dalších přístrojů nahrazujících háněli speciálními větráky, jako hudební doprovod lidskou práci . Marinetti snil o restauracích typu sloužil mimo jiné i řev leteckého motoru . Dění „fast food“, o robotizovaných provozech, o instant­ v restauraci, především Marinettiho slavnostní řeč, ních pokrmech, o superpotravinách nahrazujících

70 Kontexty 5/2018 celá denní jídla . Jeho vize se během následujících a na smrt . Odbourání jídel, jako jsou těstoviny či desetiletí, bohužel, postupně staly realitou . pizza, a jejich nahrazení například mnohem vhod­ Marinettiho boj proti tradičním italským pokr­ nější rýží navíc mělo pomoci italskému hospodář­ mům měl však zcela v duchu hlásané totální kul­ ství, které bylo nuceno velkou část pšenice dová­ turní přeměny i své politické a ekonomické rozmě­ žet, zatímco rýže zde byla pěstována v dostatečném ry . Nový Ital živený lehkými, rychlými moderními množství a její produkce se mohla ještě zvyšovat . pokrmy bude prý svěží, vitální, silný a angažovaný . Boj proti těstovinám byl veden skutečně na všech Čas, který by obětoval přípravě, konzumaci a ná­ myslitelných frontách . Marinetti například radil, slednému trávení, bude moci plně věnovat budo­ aby muži konzumovali futuristické jídlo futuristic­ vání nové Itálie . Svůj prostor zde našla i militantní kým způsobem, tedy bez příboru, ve vhodném pro­ hesla jako: „Jedlíci špaget jsou líní a mírumilovní, středí, za doprovodu emotivních zvuků a rafinova­ zastánci futuristické kuchyně rychlí a agresivní,“ ných vůní nejen proto, aby se nasytili, ale aby u nich a dokonce i anticírkevní hlasy: „Andělé v ráji jedí došlo k žádoucímu vzrušení a „hravému, mužnému pouze vermicelli al pomodoro, což dokazuje, jak je stavu duše, který je nepostradatelný především večer jejich život monotónní a pobyt v ráji málo atrak­ a v noci“ . V tomto duchu pak passatisty a obhájce tivní,“ prohlašoval vévoda di Bovino, fašistický tradiční kuchyně obviňoval z nedostatečné mužnos­ správce Neapole . Ostatně Neapol, tedy především ti, pokud ne přímo z impotence: „Těstoviny jsou vyhlášená neapolská kuchyně byla považována za nemužné, protože přeplněný žaludek je nepřítelem nepřítele číslo jedna . Futuristé ji opakovaně uváděli fyzického vzrušení z ženského těla a schopnosti oka­ jako odstrašující příklad a činili ji přímo zodpověd­ mžitě se jej zmocnit .“ Přesto bylo od počátku jasné, nou za prý typické neapolské vlastnosti, jako jsou že v tomto případě si futuristé ukousli příliš velké zpátečnictví, bigotnost, odevzdanost, letargie a me­ sousto . Za všechny to vyjádřil Marinettiho přítel lancholie . Proslavené restaurace na Posillipu, kde Marco Ramperti: „Italové jsou schopni se smířit se vynikající gastronomie snoubí s pohádkovými s osvobozenými slovy, hřmotiči, tattilismem, ale ni­ výhledy na neapolský záliv, Vesuv a blízké ostrovy, kdy se nevzdají svých špaget . … Sám musíš přece se staly jedním ze symbolů passatistického způso­ vidět, jak je bohužel ten náš lid utvořen . Je schopen bu života, kterému futurismus vyhlásil boj na život odepřít si jakékoliv pohodlí, jakékoliv příjemnosti, ale nikdy se nevzdá svých chutí .“

* * *

Jeden z receptů šéfkuchaře Bulgheroniho z restaurace Penna d’Oca ještě před vydáním radikálního Mani- festu futuristické kuchyně:

Aljašský losos s paprsky slunce a omáčkou z Marsu Lososové filety se ogrilují, opepří, osolí a ozdobí struž- kami kvalitního oleje zlaté barvy. Přidají se plátky grilovaných rajčat ochucených petrželkou a česnekem. Losos se servíruje s plátky překřížených ančoviček. Na Přebal knihy La cucina futurista a „vařící Marinetti“. každé křížení se položí kousek citronu a kapary.

Kultura 71 Omáčka se skládá z ančoviček, vařeného vaječného Dokonalý oběd se skládá z: žloutku, bazalky, olivového oleje a skleničky likéru 1. Originální souhry tabule (servis, nádobí, doplň- aurum. Veškeré ingredience se před servírováním ky) s vůněmi a barvou pokrmů. propasírují přes sítko. 2. Absolutní originality pokrmů. 3. Nápaditých plastických chuťových komplexů, je- Příklad radikální futuristické formule vytvořené futu- jichž originální harmonie forem a barev vyživuje ristickým malířem Prampolinim: oči a vzrušuje fantazii ještě dříve, než se dotkne úst. Rovník a severní pól 4. Zrušení vidličky a nože, protože plastické chuťo- Plastický konzumovatelný komplex je složen z rovní- vé komplexy mohou poskytnout radost z doteku kového moře červených vaječných žloutků, těl ústřic, dříve, než se dotknou úst. pepře, soli a citronu. V centru se zvedá kužel z va- 5. Užívání umění vůní, které podporují chuť. ječných bílků zpevněných měsíčky pomeranče jako 6. Užívání hudby, ovšem jen ve chvílích mezi šťavnatého slunce. Vrchol kužele je zbombardovaný jednotlivými jídly, aby nebyla snížena citlivost kousky lanýžů, černých letadel na zenitu. jazyku a patra, poslouží také k tomu, aby se od- vedla pozornost od prožité chuti a znovu obnovi- * * * la panenská citlivost chuti. 7. Zrušení vážných rozhovorů a politiky u stolu. Manifest futuristické kuchyně 8. Užívání poezie a hudby coby improvizovaných ingrediencí, které svojí intenzivní citlivostí pod- „Člověk myslí, sní, jedná podle toho, co pije a jí.“ poří chutě jednotlivých jídel. 9. Rychlé představení jednotlivých jídel před očima a) Zrušení těstovin, absurdního gastronomického hostů, a to těch, které se budou jíst, i těch, které náboženství. Způsobuje: malátnost, pesimismus, ne, aby se podpořila zvědavost, překvapení a fan- pasivitu, nostalgii a neutralitu. Pamatujte si, že tazie. zrušení těstovin následně osvobodí Itálii od ná- 10. Vytvoření simultánních měnivých soust, která kupu drahého zahraničního obilí a upřednostní obsahují deset, dvacet chutí, jež se dají ochutnat italský rýžový průmysl. v několika okamžicích. Tato sousta mají ve futu- b) Zrušení objemu a váhy ve prospěch výživnosti. ristické kuchyni obdobnou nezastupitelnou roli, c) Zrušení tradičních receptů ve prospěch všech jakou představují ilustrace doprovázející litera- nových receptů, i těch zdánlivě absurdních dle turu. Jedno takové sousto může obsahovat celou příkladu Julesa Maincava a dalších futuristických životní etapu, prožitou milostnou vášeň nebo kuchařů. celou cestu na Dálný východ. d) Zrušení každodenní průměrnosti chutí. 11. Podpora vědeckých vynálezů v kuchyni.

Vítáme chemii, která dokáže tělu rychle dodat ne- Někteří milovníci špaget tvrdí, že vůně, hudba zbytné kalorie prostřednictvím potravinových ná- a podobně jsou srovnatelné se stimulanty, ale my je hražek placených státem, v prášku, pilulkách, různé považujeme za akty tvoření, které uvedou konzu- bílkovinné sloučeniny, syntetické cukry, vitamíny. menta do takového pozitivního stavu duše, který je Tímto se dospěje ke snížení životních nákladů a platů nezbytný pro dobré trávení. A nejen to, vůně, hudba, s odpovídajícím snížením pracovních hodin. doteky, které dochucují futuristická jídla, podporují

72 Kontexty 5/2018 hravý a mužný stav duše, který je nepostradatelný a později zde visel i slavný portrét Sole Marinetti od hlavně večer a v noci. Růženy Zátkové . Koneckonců futuristická malířka Všichni obhájci těstovin a zatvrzelí nepřátelé českého původu tento byt také prokazatelně nej­ futuristické kuchyně jsou melancholici, s melancholií méně jednou navštívila . Stalo se tak u příležitosti jsou spokojeni a melancholii také propagují. slavného Večera hřmotičů, Serata degli Intonarumori, Jakýkoliv milovník špaget, který upřímně zpytuje na kterém futurističtí hudebníci v čele s Luigim své svědomí poté, co zhltnul svoji ohromnou pyrami- Russolem a Franceskem Balillou Pratellou před­ du špaget, shledá, že uvnitř je jen smutné uspokojení, váděli své novátorské hudební umění . Tento dub­ černá díra. Tato nenasytná díra je jeho nevyléčitelný nový večer roku 1915 byl připraven pro skupinu smutek, o kterém si namlouvá, že ho tím zničí. Ale umělců kolem Ďagilevova Ruského baletu včetně jen oběd ve futuristickém duchu jej může skutečně Sergeje Prokofjeva a Igora Stravinského, který spe­ rozveselit. ciálně kvůli této příležitosti přijel až ze švýcarského Těstoviny jsou nemužné, protože přeplněný žalu- Luzernu . Večera se mimo jiné účastnil také slavný dek je nepřítelem fyzického vzrušení z ženského těla tanečník ruského původu Leonid Massine, který a schopnosti okamžitě se jej zmocnit. si později, očarován krásou Itálie, zakoupil ostrů­ vek poblíž jihoitalského Positana, kde si vybudoval 28. prosince 1930, Gazzetta del Popolo di Torino dům a taneční školu . Byli zde také Boccioni, Carrà, Antonio Russolo, Ugo Piatti, Paolo Buzzi a jeden * * * ze členů šlechtické rodiny Visconti di Modrone, patrně pozdější fašistický politik Marcello Viscon­ ti . O průběhu tohoto večera nás informuje jeden Futuristická hudba a noční život z nadšených, i když méně známých futuristů Fran­ cesco Cangiullo, a to ve své vzpomínkové publikaci Vraťme se však zpět do Milána a zajděme na návště­ Le serate futuriste vydané poprvé roku 1930 . Can­ vu do Marinettiho nového bytu, kam se přestěho­ giullo se více než nové futuristické hudbě věnoval val nejpozději v průběhu roku 1914 . Zůstal věrný vzhledu jednotlivých účastníků a také jej zaujal vý­ dobré adrese na Corso Venezia, ale posunul se dále stup Stravinského s Prokofjevem, kteří zde čtyřruč­ od centra až tam, kde se Corso kříží s Via Boschetti . ně zahráli ukázku z baletu Pták Ohnivák, nicméně Vyhlédl si prostorný, pohodlný byt v prvním patře takzvaného Casa Rossa (Rudého domu) . Z oken se díval na impozantní Porta Venezia (Benátskou bránu), a také do krásného parku, dnes nesoucího jméno Indra Montanelliho . Budova se do dnešních dnů nezachovala, byla stržena v roce 1928 a na jejím místě byl postaven velmi elegantní výškový bytový dům, který by se Marinettimu pravděpo­ dobně zamlouval více než původní třípatrová cihlo­ vá budova zdobená karyatidami a balustrádami . Avšak nehledě na passatistickou fasádu svůj nový byt miloval a zařídil si jej zcela ve futuristickém du­ Futuristické intonarumori (hřmotiče), novátorské hudební chu . Stěny zdobily obrazy jeho uměleckých přátel nástroje napodobující zvuky moderního světa.

Kultura 73 o italské futurististické hudbě toho i tak víme dost na to, abychom se u ní na chvíli zastavili . První teoretické texty věnované hudbě, která by odpovídala futuristickým požadavkům, „muzikální duši davu, velkých dílen, vlaků, zámořských lodí, vozů, automobilů a letadel“, publikoval nedlouho po vzniku futuristického hnutí Francesco Balilla Pratella . Šlo o Manifest futuristických hudebníků či texty Futuristická hudba – technický manifest a Destrukce kvadratury .3 Kniha Musica futurista z roku 1912 pak obsahovala i první partitury, napří­ klad skladbu Inno alla vita (Hymna života) . Patrně nejznámější futuristický hudební manifest L’arte dei rumori (Umění hluků) z pera Luigiho Russola vyšel roku 1913 . Souběžně s kodifikováním teorie začali Russolo a Ugo Piatti stavět i své první intonatori Russolophon, futuristický hudební nástroj pojmenovaný dei rumori zkráceně intonarumori tedy jakési ladiče po svém vynálezci a konstruktérovi Luigim Russolovi. hluku, známé také jako hřmotiče . Nástroje jako ulu- latore, rombatore, crepitatore, stropicciatore či scoppia­ leko proslulého hradu Castello Sforzesco na ulici tore, které napodobovaly zvuky motorů, továrních San Giovanni sul Muro . A byl to ve futuristickém sirén, městského provozu a podobně, vzbuzovaly duchu skutečný triumf . Vzduchem létaly nejen velké pozdvižení, ale především smích a projevy výkřiky a urážky, ale i nejrůznější předměty, došlo nesouhlasu . Futuristé postupně vytvořili asi dvě de­ i na facky a kopance . Uprostřed vřavy a tváří ru­ sítky různých typů těchto hřmotičů . Většina z nich dých hněvem i námahou stál klidný Russolo, kněz byla mechanická, některé byly poháněny elektricky . nové hudby, a dirigoval svůj „orchestr“ . Měl na prá­ Jejich mechanismy byly umístěny do různě velkých ci důležitější věci než si všímat toho, co se děje za barevně pomalovaných dřevěných skříní s hlásnou jeho zády . Pronikal na dosud neobjevenou půdu, troubou obrácenou k publiku . K ovládání síly zvu­ jím řízených dvacet tři hudebníků kroutilo klikami, ku i změny jeho barvy sloužily různé další přídavné pohybovalo pákami, natáčelo trubice, hořelo vzru­ páky a zařízení . šením i námahou . Občas byly slyšet i výstřely z pis­ Roku 1914 zkomponoval Luigi Russolo pro hu­ tole, snad oslavné salvy, či snaha zastavit ten ohlu­ dební těleso složené výhradně z hřmotičů skladbu šující rachot . První veřejná představení futuristické Veglio di una città (Město procitá) a v témže roce do­ hudby končila tedy podobně jako jiné futuristické končil Francesco Balilla Pratella dokonce první ital­ večery – umělci byli vypískáni a jejich produkce skou futuristickou operu L’aviatore Dro (Letec Dro), oceněna vajíčky či rajčaty . Reakce Ďagileva, Stra­ kde vedle hřmotičů zněly i tóny tradičních nástro­ vinského a Prokofjeva byla společensky únosnější, jů . První veřejné představení futuristických skladeb ale ze zmínek v jejich denících a pamětech vyplývá, a nových nástrojů se uskutečnilo v Modeně, kde že futuristická hudební produkce na večírku v Ma­ však pro odpor publika nemohlo být dokončeno . rinettiho bytě v Casa Rossa na ně neudělala hlubší Další následovalo 21 . dubna 1914 v Miláně, kon­ dojem a považovali ji spíše za povedený žert . Futu­ krétně v Teatro Dal Verme, které se nachází neda­ rističtí hudebníci se však nenechali odradit .

74 Kontexty 5/2018 V roce 1921 vyšla gramofonová deska Corale spíše nový kontext, který s sebou přinášela . Mezi e Serenata s futuristickou hudbou Antonia Russola futuristy tak nenajdeme výrazné jazzové hudebníky, (bratra známějšího Luigiho) pro intonarumori a or­ ale mnozí z futuristických umělců se podíleli napří­ chestr a zachovala se i nahrávka jeho skladby La piog­ klad na ilustrování obalů desek prvních italských gia pro intonarumori, klavír a soprán . Ve 20 letech. jazzem ovlivněných songů, jako byl třeba Fox-trot zkonstruoval Luigi Russolo další, mnohem sofistiko­ futurista Virgilia Mortariho . Někteří futurističtí vanější hlukový nástroj, který nazval rumorarmonio hudební skladatelé, stejně jako například náš Bo­ neboli russolophon . Byl umístěn ve skříni podobné huslav Martinů ve své Kuchyňské revue, však byli ve pianinu vybavené několika pákami a pedály a pro­ 20 . letech americkým jazzem ovlivněni . Odkazy na dukoval různé hluky v několika výškách a dynamic­ jazz se objevily i ve zmiňovaném manifestu La mu- kých stupních . V roce 1926 Russolo sestrojil také sica futurista, kde byl prezentován jako první stupeň nástroj zvaný psofarmoni, klávesy imitující zvuky k novému hudebnímu výrazu italských skladatelů: zvířat a přírody . Ještě později vymyslel pětitónový „Jazzband dnes představuje praktickou aktualizaci, prototyp „strunných varhan“, u nichž byly zdrojem jakkoliv neúpl­ ­nou, našich principů: individualita zvuku vinuté pružiny rozeznívané třením rotujících zpěvu jeho nástrojů poprvé spojuje zvukové prvky řemínků ovládaných klaviaturou . Nástroj bývá ozna­ různého charakteru . A hustá a nezbytná trvalost čován jako piano enarmonico . Většina těchto prapo­ jeho rytmů formuje základ futuristické hudby .“ divností byla zničena nejpozději v průběhu druhé V roce 1926 Franco Casavola ve svém článku Difesa světové války, zachovaly se jen jejich poválečné ko­ de Jazz Band (Obhajoba jazzbandu) napsal, že „jazz­ pie . Futuristické nástroje a hudba se však neztratily, band je typický produkt naší generace: heroický, staly se inspirací poválečné musique concrète a stály násilný, arogantní, brutální, optimistický, antiro­ i u pozdějšího zrodu moderní elektronické hudby . mantický, nesentimentální a nemilosrdný . Zrozený Stejně jako v gastronomii proti obrovské přesile z války a revoluce . Popřete jej a popřete nás!“6 špaget a pizzy neměli futuristé šanci obstát v rámci Zcela samostatnou a fascinující kapitolou spo­ moderní hudby 20 . a 30 . let proti přesile americ­ jující moderní americký jazz s italským futurismem kého jazzu . A ani nechtěli . Naopak, obdivovali jej . je vznik nových nočních zábavních klubů . Mnohé Futuristy na jazzu pochopitelně přitahoval fakt, že z nich totiž otevřeli a provozovali přední futuris­ se jednalo o výsostně moderní záležitost . Jazz byl té . Ty nejslavnější sice nevznikly v Miláně, nýbrž fenoménem nové urbánní doby, jeho mechanická v Římě, ale přece jen se u nich na chvíli zastavme . reprodukce na gramofonových deskách jedním ze Za všechny zmiňme alespoň Bal Tic Tac, Gallina symbolů moderní techniky . Už v roce 1914 na­ a tre zampe, Cabaret degli Independenti či Cabaret psal Boccioni: „Je to vášnivá láska ke skutečnosti, del Diavolo . První z nich provozoval od roku 1921 jež nás nutí dávat přednost tanečníku amerického sám slavný Giacomo Balla a vybavil jej malou jazzo­ cakewalku před poslechem Valkýry, jež nás nutí vou kapelou složenou z průkopníků italského jazzu, dávat přednost událostem dne zachyceným ve fil­ která jako první italský klubový orchestr používala mu před klasickou tragédií .“4 V podobném duchu tenorsaxofon . (Kapelník Ugo Filippini koupil tento psal Marinetti v Manifestu futuristického tance, že dosud vzácný nástroj od pochodové kapely místní „my futuristé preferujeme… černošský cakewalk policie .) Lokál vítal hosty neonovým nápisem „Po­ proto, že využívá elektrické světlo a mechanické kud nepijete šampaňské, jděte pryč!“ a jeho interiér pohyby“ 5. Z uvedeného je zřejmé, že futuristy ne­ pochopitelně vyzdobil osobně sám majitel . Zdi byly zaujala ani tak sama rodící se jazzová hudba, jako pokryté světlými a tmavomodrými čarami, které

Kultura 75 mějších představitelů futuristického designu . S jeho pracemi se setkáváme dodnes – kdo by neznal jeho slavné reklamy na campari nebo někdy neobdivo­ val nadčasový tvar lahvičky aperitivu campari soda, který se dodnes nezměnil .

Futuristická láska a erotika

Vitalita, odvaha, rychlost, nové umění, futuristic­ ká jídla, burcující hudba, to je jen část ingrediencí nového životního stylu, který Marinetti prosazoval . Reklamy na campari od Fortunata Depera. Jeho osobním životem a vlastně vším, co hlásal a za­ stával, se jako červená nit táhne jedno velké a možná hlavní téma – důraz na mužnost a mužskou potenci vyvolávaly iluzi pohybu . Sloupy v sále byly modré, ve všech významech tohoto slova . Téměř vše, co hlá­ červené a bílé, spirálové schodiště bylo vymalováno sal, i způsob, jakým to dělal, mělo být oslavou a vzo­ ve žluté a červené . Módní a mondénní podnik na­ rem pravého mužství . A pravý muž, to pro mnohé vštěvovala aristokracie stejně jako první černokoši­ byl a stále zůstává také úspěšný svůdce a idol žen . latí fašisté . Jeho úspěch napodobili záhy další . O rok Kde jinde toto klišé platí více než v Itálii? Marinetti později otevřel hned dva obdobné podniky další si svoji image neohroženého hrdiny-milovníka bu­ prominent futurismu, fotograf, filmař a producent doval systematicky a nutno říci, že poměrně úspěš­ Giulio Bragaglia – konkrétně šlo o kluby Gallina ně . Ostatně nejen on, vzpomeňme si na fotografie a tre zampe (Husa o třech nohách) a Cabaret degli Mussoliniho, jak obnažený do půl těla předvádí své Independenti (Cabaret nezávislých) –, a nedlouho bicepsy a dává na odiv svoji fyzickou sílu a vitalitu . poté další ze slavných futuristů, malíř a světozná­ Marinetti se vysmíval romantickým serenádám mý designér Fortunato Depero, svůj Cabaret del za svitu luny, projížďkám v gondolách, dostave­ Diavolo (Ďáblův kabaret) . Ten zabral celá tři patra, níčkům v zahradách . To vše považoval jen za další jež představovala ráj, očistec a peklo . Náplň show projevy ubohého passatistického způsobu života, v Deperově klubu byla velmi pestrá a kromě ame­ za projevy slabosti, které musejí být vymýceny . Na rického jazzu se tam odehrávala i avantgardní diva­ druhou stranu, nebyl v tom zcela důsledný, a pokud delní představení, pantomima, recitovala se poezie, se mu to hodilo, byl ochoten „přimhouřit oko“ . předčítala próza a svůj prostor dostaly i futuristické Velké množství příkladů, kdy Marinettimu erotický hudební experimenty s hřmotiči . Dá se říci, že za­ účel posvětily passatistické prostředky, nalezneme tímco Ballův Bal Tic Tac byl zaměřen na varietní v jeho knize Come si seducono le donne? (Jak se svádě- styl zábavy pro široké publikum (ostatně proto se jí ženy?) z roku 1918 . Marinetti v ní dosti samolibě také těšil největší oblibě a návštěvnosti), dva Bra­ popisuje své velmi četné milostné úspěchy i způsob, gagliovy bary už svůj program posunovaly více smě­ jak jich dosáhl . „Co potřebujete, abyste svedli tolik rem k avantgardě a Deperův klub byl přímo oázou­ žen?“, ptá se Marinetti a ihned si i odpovídá: italských avantgardních intelektuálů . Fortunato De­ pero svůj nevšední talent i znalost barového prostředí Musíte mít veškeré kvality italského futuristy . později uplatnil i v zámoří a stal se jedním z nejzná­ Pružné, silné, agresivní tělo . Svaly vojáka . Eleganci

76 Kontexty 5/2018 Milánský dóm, Galleria Vittorio Emanuele II (na snímku pohled na galerii z oken protějšího muzea) a fašistické Arengario, dnes Museo del Novecento, tedy Muzeum moderního umění (vpravo a dole), tvoří harmonickou jednotu starého s novým.

Obrazová příloha I Milánská Galleria Vittorio Emanuele II s luxusní restaurací Savini, umístěnou v křížení jejích ramen. Byla oblíbeným podnikem F. T. Marinettiho a svědkem četných futuristických provokací.

II Kontexty 5/2018 Obrazová příloha III Casa Museo Boschi Di Stefano na Via Giorgio Jan 15. V domě se nachází byt rodiny Boschi Di Stefano s pozoruhodnou soukromou sbírkou moderního italského umění. Dnes slouží jako muzeum a autentický příklad dobové moderní italské architektury a bytového designu.

IV Kontexty 5/2018 a krásné vlasy jako Bruno Corra, nebo elektrizující V roce vydání této knihy se Marinetti seznámil pleš jako Marinetti . Značnou vitalitu . Disponovat s Benedettou Cappa, s níž se roku 1923 oženil . celou škálou tónů mužného hlasu . … Peníze, abys­ Nejprve spolu žili v Miláně na již zmiňované ad­ te mohl zavolat vůz a pronajmout si pokoj v hotelu . rese v Casa Rossa, později se přestěhovali do Říma Být dobrý řečník . Mít důvtip . Umět použít násilí na Piazza Adriano, do rozlehlého bytu, který jejich ve správnou chvíli, a především odvahu, odvahu, potomci vlastní dodnes . Ani Benedetta se ve vyja­ vůli, odvahu, odvahu . Nikdy nebýt pedantský, dřování svých pocitů nedržela nijak zpátky: „Mé školometský, kulturní… Musíte nenávidět polovi­ tělo umí zradit, ale neumí čekat . Toužím po hlase, čatost . Považovat ženu za sestru moře, větru, mra­ který probudí ozvěnu v mohutných údolích slasti, ků, elektrických baterií, tygrů, ovcí, hus, žíněnek, toužím po teple, které uvede na pravou míru chlad plachet . Nikdy ji nepovažovat za sestru hvězd . (…) okolního prostoru, toužím po krvi, která zabarví Mají všechny svoji duši . Záleží však také na délce horizont, po vášni, která vyplní život,“8 ale doká­ jejich vlasů, vodících drátů uragánu . Myslí, chtějí, zala být také velmi něžná a mateřská . Pocházela ze pracují, i ony se připravují na intelektuální progres vzdělané ­severoitalské rodiny, vystudovala římskou lidstva . Ale jsou všechny především bytostně přijí­ univerzitu a věnovala se vzdělávání dětí metodami mající . Instinktivně milují a poslouchají toho, ze pedagogiky Montessori, která klade velký důraz na kterého cítí největší odhodlání je získat . Obdivují propojení doteku, přímého kontaktu s předmě­ se síle toho nejodvážnějšího, nejerotičtějšího . Hr­ tem a myšlenky . Když pak, patrně pod vlivem své dinství: to je pro ženy největší afrodiziakum 7. švagrové Růženy Zátkové, začala stejně jako ona

KateřinaKateřina HHloušková F. TT.. MM.. = FUTURISMUS Malý bedekr futuristické avantgardy

F. T. M.,, iniciályiniciály jméjménan Filippa Předkládaná kniha líčí fascinující Tommase MarinettihoMarinetti – umělce, příběh prolínání umění a politiky kterkterýý nám splsplýváývá s mmasou dalších v prvních desetiletích 20. století, klasiků. Marinetti ppřitomř nikdy poodkrývá neobyčejné osudy kon- klasklasikemikem nebnebyl,yl, bybyll tto buřič a bo- krétních osobností a představuje hém, kterkterýý vvyzvalyzval nnaa souboj tradič- některá známá i turisty opomíjená nníí umění i společenspolečenskés konvence místa s futurismem spjatá. Kniha ssvévé doby a stal se zzakladatelema může posloužit i jako užitečný futfuturismuurismu. Toto avaavantgardnín hnutí „futuristický bedekr“, jenž lze přiba- ssee pojpojíí s heheslysly jajakoko ryrychlost, mo- lit do zavazadla při cestě do slunné ddernizace,ernizace, agresagresivitaivita či fašismus. Itálie.

pevevnáá vazba původní cena 275 Kč 206 Kč cena po slevě 25 %

Vyjde v Books & Pipes Publishing do konce roku 2018 [email protected] www.bpublish.cz www.facebook.com/bpublish.cz

Kultura 77 navštěvovat malířskou školu Giacoma Bally, pro­ v lednu roku 1943 . Kromě Marinettiho, Prampo­ pojila tyto principy s futurismem a později se stala liniho či Cangiulla do ní přispěli i zástupci posled­ spoluautorkou manifestu tzv . tattilismu, tedy do­ ní generace italských futuristů, kterými byli Farfa, tekovosti v umění . Giovanni Acquaviva, Aldo Giuntini a také Anto­ Benedetta malovala, psala básně i prózu . Mezi její nino Tullier . Poslední jmenovaný zde publikoval nejznámější díla patří například pět velkoformáto­ svůj Manifesto dell’amore mediterraneo (Manifest vých panelů ve stylu tzv . aeropittury z let 1933–1934, středomořské lásky), který je poplatný době, v níž je které dodnes zdobí interiér monumentálního Pa­ slábnoucí futurismus konfrontován s nacistickým lazzo delle Poste (Poštovního paláce) v Palermu viděním světa . Tullier se ve svém manifestu vy­ a k vidění byly i na velké futuristické výstavě, kte­ znává, že má – kromě svého učitele Marinettiho – rou v roce 2015 uspořádalo Guggenheim muzeum dva zdroje inspirace: lásku k válečné vlasti a lásku v New Yorku . V duchu aeropittury napsala i román k ženě . Mluví o Grande Amore sintetico futuro, což Astra e il sottomarino (Astra a ponorka), který věno­ je v jeho pojetí „syntéza mezi rozkoší a plozením, vala Marinettimu: mezi studem a exhibicí, něžnostmi a agresí, mezi tím, co je zjevné, a tím, co je tajemné, mezi pros­ Marinetti, nabízím ti Astru . Její příběh je pozem­ tým přirozeným potěšením a schopností zmocnit ský . Láska mezi mužem a ženou, ale já jsem se se a znesvětit, mezi dobrem a zlem“ . V manifestu do něj pokusila vložit zázrak osudu podmíněný vyzývá k „intenzifikaci a zkvalitňování erotiky, až Realitou a upřesněný Snem . Jsou to již tři roky, z ní vznikne skutečné a nové umění, ale ne tako­ kdy jsem toto dílo dokončila . Bylo to, a ty to víš, vé, o němž snili staří Řekové nebo pacifisté, kteří nejtěžší období mého života, zrodila se ale naše se potřebují utěšovat líbeznou agonií v jinak pro Luce: Luce, která dnes vítězí se svým modrým ně hrozném světě, ale takové umění, které bude úsměvem, ve svém zpěvu a světlých hrách slunce konečně hodno silného, zkušeného života, který společně s udatnou Vittorií a rychlou Alou . Dnes cítíme v napjatých svalech mezi dvěma bitvami . konečně Astra může vyrazit do světa a vystavit V každém aktu lásky musíme podpořit myšlenku jej účinkům záření poezie . Poezie: ty v ni nevě­ plození, v každém aktu musíme zintenzivnit těles­ říš, nevěříš, že může prozařovat svět, ale já vím, že nou chválu ženy coby adorované vlasti, kterou je bez duchovní úzkosti, bez lásky, i když je až pří­ třeba bránit před jakýmkoliv agresorem .“ Dále do­ liš často jen bolestí, by se svět rozpadl a rozptýlil poručuje, aby se s odborností, která je prý Italům v nic .9 vlastní, probádaly všechny druhy erotiky, protože to je podle Tulliera jedna z cest ke zlepšení samot­ Marinetti a Beni prožili velmi šťastné manžel­ né italské rasy, kterou považuje za rovnou, pokud ství, v němž se narodily tři dcery pojmenované zcela ne přímo nadřazenou árijské . Vyzývá k založení in­ v duchu futurismu, s jasnými odkazy na vítězství: stitutu, který by komplexně zkoumal jak erotické Vittoria – radost z letu, Ala – v italštině též výraz potěšení, tak otázky plodnosti, aby již nedocháze­ pro křídlo a Luce – všeobjímající světlo . lo k tomu, že jedno ničí druhé . Doporučuje také Krátký exkurz do futuristického chápání lásky neopouštět zcela to, co nazývá „teatrálností lásky“, a erotiky doplňme ještě textem ze samého konce ale podrobit ji vědeckému zkoumání, které přispě­ futuristického hnutí, který byl publikován v rámci je k budoucímu rozkvětu Grande Amore sintetico kolektivní monografie Canzoniere futurista amoroso futuro . guerriero (Futuristický milostný a bojovný zpěvník)

78 Kontexty 5/2018 Futuristická móda Balla představil Il manifesto del vestito antineutrale (Manifest antineutrálního oblečení ) . Část jeho mode­ Ve futuristickém vnímání světa skutečně nešlo nic lů byla realizována, jak dokazuje mimo jiné známá opomenout, veškeré aspekty lidského života bylo fotografie, na níž jsou zachyceni Marinetti a Depero třeba pojmout jako nové umění . A jako umění měla ve slavných antineutrálních vestách . Futuristé byli být napříště vnímána i móda . V Miláně, kde sídlí přesvědčeni, že nové futuristické oblečení bude jed­ prestižní módní domy a konají se nejvýznamnější ním z nejlepších a také nejviditelnějších prostředků, módní přehlídky, nalezneme proslulý Quadrilatero jak demonstrovat a zároveň propagovat žádanou della moda, tzv . zlatý čtyřúhelník, tvořený ulice­ společenskou změnu . Trvali na tom, že nová móda mi Via Montenapoleone, Via Manzoni, Via della nemůže být jen výsadou bohatých vrstev, módní fu­ Spiga a Corso Venezia . Tato oblast, které se podle turistické oděvy musejí být dostupné všem . Skuteč­ zmíněné Napoleonovy ulice říká také Monte Nap, ně revolučním počinem také bylo, že ženský oděv kde o pozornost bojují nejprestižnější značky svě­ měl napříště podléhat naprosto stejným zákonitos­ tové haute couture, je Mekkou módních nadšenců . tem jako ten mužský . Což neznamenalo pouze to, Jak bychom tedy v Miláně mohli zapomenout na že do ženské módy začaly pronikat dříve výhradně módu? Nezapomněli na ni přirozeně ani futuristé . mužské části oděvu jako kalhoty, vesty či kravaty, ale Takzvaný vestito antineutrale, tedy protineutrální že by i ženský oděv měl být „dynamický, agresivní, oblek, který sloužil zakladatelům hnutí především provokativní, rozhodný, divoký, volný, neomezují­ k provokaci, nebyl ani zdaleka jediným počinem . cí, radostný, osvětlující, zářící, jednoduchý, poho­ Jako ve všech ostatních oblastech, také v oblékání dlný, určený ke krátkodobé spotřebě, hygienický nešlo futuristům o nic menšího než o totální pře­ a variabilní“ 10. Jednoduše řečeno měl splňovat všech­ měnu starých zvyků . no to, co futurismus očekával od nového člověka Téma futuristické módy otevřeli dobře známí a nového moderního světa . Balla ostatně v rámci Giacomo Balla a Fortunato Depero . V září 1914 svých úvah o futuristických trendech v oblékání

Manifesto della moda femminile futurista – návrhy šatů.

Kultura 79 a dynamiku, nesmí nijak omezovat . Již v roce 1913 vnesli do módy revoluční prvek, jakým byl výstřih do V, nezůstalo však jen u něj . Futuristé trvali na variabilitě a proměnlivosti svých obleků, proto se do popředí dostaly také tzv . modificanti, doplňky většinou geometrického tvaru a výrazné barvy, které mohl každý volně použít podle momentální nálady i vkusu . Za účelem zlevnění a dostupnosti módních kreací začali futuristé experimentovat i s novými a relativně levnými materiály, jakými byly kaučuk, papírový karton, hliník, různé kovy, pytlovina, ale také rybí kůže, konopí, či koudel . Nedostatek způsobený první světovou válkou, tlak na úsporu materiálu, času i práce ve spojení s futuristickými zásadami vedly ke vzniku snad nej­ revolučnějšího prvku futuristické módy – kom­ binézy . Roku 1919 ji pod dodnes v italštině po­ užívaným názvem Tu Ta (tuta) vymyslel Florenťan Ernest Michahelles, uměleckým jménem Thayaht . TuTa navržená Thayahtem, 1920. Její velice jednoduchý střih ve tvaru písmena T z jediného kusu látky zveřejnil následujícího roku v novinách La Nazione . V roce 1923 jej i s patřič­ parafrázoval Marinettiho, když prohlásil, že „člověk ným komentářem o sociální rovnosti, dostupnosti myslí a jedná podle toho, co si obléká“ . a revolučnosti otiskl ruský časopis Lef . Thayahtova V roce 1920 vyšel v časopisu Roma futurista text Tu Ta se okamžitě stala symbolem tamní avantgar­ s názvem Manifesto della moda femminile futurista dy a později stejnokrojem pracující dělnické třídy . (Manifest ženské futuristické módy) podepsaný Vin­ Umělcův vliv na budoucnost odívání tím však ne­ cenzem Fanim známým pod pseudonymem Volt . skončil, začal spolupracovat s pařížským módním V něm čteme, že je nezbytné opustit „ falešné znaky domem Maison Vionnet, pro který navrhl mimo­ vznešenosti a střízlivosti“ a zpřetrhat „všechny vaz­ řádně revoluční šikmé střihy, které radikálně a ne­ by, které módu brzdí v rozletu, a nechat se unést návratně změnily nejen ženskou módu . Futuristické opojením z absurdna“ . A pokračuje: „Ženská móda nápady jako unisex oblečení, mužské prvky v žen­ nemůže být nikdy dostatečně extravagantní . I zde ské módě, šikmé střihy, oděvy sešívané z výrazných začneme s rušením symetrie, výstřihy budou cik geometrických kusů látek, použití výrazných živých cak, rukávy různé délky, boty budou mít různý tvar, barev či bláznivé doplňky z plastů a kovů se sice barvu i velikost“ . Futuristé chtěli úplně eliminovat v době svého vzniku nestaly dominantními modní­ „nudné buržoazní střihy, které jsou příliš poplatné mi trendy, ale vše z toho se později objevilo v módě minulému století“,11 a tak ve svých návrzích vy­ 80 . a 90 . let 20 . století a proslavilo takové italské cházejí z geometrických vzorů, barev a linií, které návrháře jako Paco Rabanne, Versace nebo Laura nalezneme na jejich obrazech a prostorových objek­ Biagiotti . Futuristé i v odívání výrazně předběhli tech . Oblečení musí napříště vyjadřovat vitalitu, jas svoji dobu .

80 Kontexty 5/2018 * * * numentale di Milano, kde odpočívá i Filippo Tom­ maso Marinetti . Je určitým paradoxem, že tento V Miláně bychom mohli zůstat ještě velmi dlouho, světově proslulý výstředník sní svůj věčný sen pod téměř donekonečna bloumat jeho ulicemi a připo­ velmi nenápadným náhrobním kamenem, který mínat si místa spojená s futurismem . Vždyť jsme se doslova ztrácí ve stínu svých zdobných sousedů . se vůbec nezastavili například u pavilonů slavných Až zarážející nenápadnost místa odpočinku tohoto ­Triennale di Milano (od roku 1923 dodnes), ne­ velkého Itala souvisí s dalšími osudy futuristického věnovali se revoluci v průmyslovém a uměleckém hnutí i jeho vlastní rodiny, to je však už jiný příběh . designu či typografii, kterými je Milán taktéž pro­ slulý . Nenavštívili jsme ani soukromé galerie jako Poznámky: například Casa Museo Boschi Di Stefano . A co te­ prve blízké i vzdálenější milánské okolí? Za všech­ 1 Futuristický Milán – místa k navštívení, foto https://www .thin­ kdonna .it/viaggio-nella-milano-del-futurismo .htm . na místa připomenu alespoň městečko Rovereto 2 Mario Scaffidi Abate: I gloriosi Caffe storici d’Italia. Fra storia, s mimořádným muzeem moderního umění MART politica, atre, letteratura, costume, patriotismo e liberta, Meligrana a zrekonstruovaným Casa Depero, tedy domem-ga­ Editore, Tropea 2014 . 3 lerií-muzeem místního rodáka, futuristy par exel­ Podrobnější rozbor futuristické hudby a nástrojů včetně fotogra­ fií a hudebních ukázek přinesl například časopis His Voice, viz lence Fortunata Depera . Z Milána se za dvě hodiny http://www .hisvoice .cz/cz/articles/detail/1250 . dostanete i na ligurské pobřeží, což potěší nejen mi­ 4 Anna Harwell Celenza: Jazz Italian Style: From its Origins in lovníky moře, ale především ty, kteří chtějí i na ri­ New Orleans to Fascist Italy and Sinatra . Cambridge – New York: Cambridge University Press 2017 . viéře objevovat stopy italského futurismu . V tomto 5 Tamtéž, s . 51 . případě doporučuji navštívit přímořské městečko 6 Tamtéž, s . 59 . Albisola, kde najdete Casa Mazzotti, rodinný dům, 7 F . T . Marinetti: Come si seducono le donne, dostupné na https:// www .scribd .com/document/356527020/Come-Si-Seducono obchod a laboratorio Tullia Mazzottiho, jediný mně -Le-Donne-Marinetti-PDF . známý příklad dodnes pietně zachované futuristic­ 8 Benedetta Marinetti Cappa: Astra e il sottomarino, dostupné na ké architektury . Rodinnou vilku, obchod a dílny http://www .arengario .it/futurismo/erotica-futurista-29-astra-e proslavené keramičky Mazzotti navrhl v roce 1930 -il-sottomarino/ . 9 Tamtéž . Nikolaj Diulgheroff . Rodinná firma i obchod Ce­ 10 Guido Andrea Pautasso: Moda futurista. Eleganza e seduzione, ramiche Mazzotti zde v téměř nezměněné podobě Abscondita, 2016 . sídlí dodnes . 11 Manifesto della moda femminile futurista, Roma Futurista, roč­ ník III, č . 72, Řím 29 . února 1920 . Znovu publikováno v Il Pic- Uvědomíme-li si, nakolik italští futuristé před­ colo, zvláštní vydání, ročník XXXIII, č . 14, Palermo, 15 . června jímali či přímo ovlivnili náš dnešní moderní život, 1927 . Dostupné na https://trama-e-ordito .blogspot .com/2011/03/ chtělo by se říci, že futurismus je prostě nesmrtelný . manifesto-della-moda-femminile .html . Jeho představitelé však nikoliv . Naši procházku fu­ turistickým Milánem proto symbolicky ukončeme Kateřina Hloušková, historička, specializuje se na di- na místním hřbitově, konkrétně na Cimitero Mo­ plomatické a kulturní vztahy novověké Evropy.

Kultura 81