MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta Sociálních Studií Katedra Mediálních Studií a Žurnalistiky LGBT Komunita a Příběhy „D
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sociálních studií Katedra mediálních studií a žurnalistiky LGBT komunita a příběhy „dělání sexuální odlišnosti“ v seriálu Simpsonovi LGBT community and the stories of "doing sexual difference" in The Simpsons Diplomová práce Vypracovala: Bc. Eva Krejčí Vedoucí práce: Mgr. et Mgr. Kateřina Kirkosová Brno 2016 „To myslíš sarkasticky, brácho?“ „Já ti ani nevím.“ Simpsonovi 2 Prohlašuji, ţe jsem tuto bakalářskou/diplomovou práci vypracoval/a samostatně s pouţitím pramenů a literatury uvedené v bibliografii. V Brně dne 20. 5. 2016 .…………………………… Eva Krejčí Děkuji své rodině, která mě při psaní podporovala, povzbuzovala a zásobovala jídlem. Děkuji také Mgr. et Mgr. Kateřině Kirkosové za rady a MgA. Janu Motalovi, Ph.D. za pomoc s výběrem tématu. 3 Obsah Úvod 6 1. Teoretická část 7 1.1 Seriál Simpsonovi 7 1.1.1 Postavy a prostředí 7 1.1.2 Postmodernismus, sebereflexe a hyperironie 10 1.1.3 Multiţánrovost a animovaný realismus 12 1.1.4 Diváci 14 1.1.5 Obraz rodiny na americké televizní obrazovce 15 1.1.6 Satirický duch, Bachtinův karneval a poučení 16 1.1.7 Intertextualita: odkazování a aluze 21 1.1.8 Zahraniční verze seriálu: dabing a reteritorializace postav 22 1.2 Homosexualita jako sociální konstrukt 25 1.2.1 Genderová binarita 25 1.2.2 Heteronormativita 26 1.2.3 Historie homosexuality 28 1.2.4 Připsaná identita 29 1.2.5 Genderovaný mediální obraz 30 2. Metodologická část 31 2.1 Výzkumný problém a cíl 31 2.2 Výzkumné otázky 31 2.3 Kvalitativní výzkum 32 2.4 Kultura, média, vyprávění a identita 32 2.5 Naratologie 36 2.5.1 Filmová naratologie 36 2.6 Naratologická analýza 37 2.7 Východiska a terminologie 37 2.7.1 Narativní gramatika 38 2.7.2 Subjektivizace a objektivizace prostřednictvím filmového hlediska 42 2.7.3 Binární opozice 43 2.7.4 Televizní seriál, serialita a fikční světy 43 2.7.5 Komická struktura seriálu Simpsonovi 45 2.8 Zkoumaný vzorek 47 2.9 Postup analýzy 47 3. Výzkumná část 48 3.1 Homerfóbie (Homer„s Phobia) 48 3.1.1 Výsledky analýzy 59 3.2 Vočko v jednom ohni (Flaming Moe) 64 3.2.1 Výsledky analýzy 78 4. Diskusní a analyticko-reflexivní část 90 4.1 Jednotnost vlastností a projevů LGBT postav a sexualita jako determinující faktor identity 90 4.2 Polarizace homosexuálů a heterosexuálů 93 4.3 Spojení heterosexuality s přirozeností, normálností a/nebo nadřazeností vůči homosexualitě 94 4 4.4 Objektivizace členů sexuálních minorit 95 4.5 Reflexe sociální konstrukce homosexuality a heterosexuality 96 4.6 Reflexe teorie v obsahu zkoumaných epizod 99 4.7 Potenciál ke změně 101 4.8 Srovnání epizod 102 Závěr 102 Seznam literatury 104 Rejstřík jmenný 110 Rejstřík věcný 112 Anotace 114 Klíčová slova 114 Abstract 115 Keywords 115 5 Úvod Ve své bakalářské práci s názvem „(Non)konformita ve světě normativní sexuality“ jsem se zabývala konstrukcí a fungováním sexuálních norem. Jako jeden z faktorů jsem zařadila také působení masových médií (Krejčí 2013). Touto prací na své předchozí působení naváţu a prozkoumám obraz homosexuality a LGBT komunity v pořadu s celosvětovým dosahem - seriálu Simpsonovi. V teoretické části nejdříve uvedu do kontextu samotný seriál Simpsonovi, představím jeho postavy a prostředí, jeho multiţánrovost a animovaný realismus, jeho diváky a jeho vztah k ostatním americkým seriálovým rodinám. Rovněţ uvedu satirický rozměr seriálu, který souvisí s jeho postmoderním zařazením, zapojením hyperironie, sebereflexe a intertextuality. Nakonec osvětlím jeho působení v odlišných kulturních prostředích a způsob, jakým obsah seriálu formuje lokální dabing. V druhé části teoretického prostoru představím homosexualitu optikou sociálního konstruktivismu (částečně přitom budu čerpat ze své bakalářské práce). Zde vysvětlím specifika heteronormativní společnosti: krátce provedu genderovou binaritou a heteronormativními procesy, prostřednictvím historie ukáţu konstrukci homosexuality jako produktu vnuceného vymezení sexuální orientace a seskupení homosexuálů jako skupiny, kterou původně svedlo dohromady společné stigma. Nakonec se budu věnovat reprezentacím homosexuality a LGBT komunity v médiích. V metodologické části vymezím výzkumný problém a cíl, který se bude týkat působení seriálu Simpsonovi ve vztahu ke statu quo a k ostatním mediálním reprezentacím homosexuality a LGBT komunity. Pro tento cíl jsem si zvolila kvalitativní naratologický rozbor, své zaměření na naraci vysvětluji v části o sepětí kultury, médií, vyprávění a identit. V samotném rozboru pak vycházím z „narativní gramatiky“ Seymoura Chatmana, zohledňuji hledisko („filtr“ podle Chatmanovy terminologie) a binární opozice vyprávění, zkoumám vztah k ostatním dílům seriálu prostřednictvím konceptu fikčních světů a reflektuji také stálou komickou strukturu seriálu Simpsonovi. Vzorek zkoumaných dílů jsem omezila na dvě epizody, nejstarší a nejaktuálnější s dějovou linií orientovanou na LGBT tematiku: „Homerfóbie“ z 8. řady a „Vočko v jednom ohni“ z 22. řady. 6 1. Teoretická část 1.1 Seriál Simpsonovi Simpsonovi jsou nejdéle vysílaným animovaným seriálem v prime-time čase v televizní historii (od počátků v Show Tracey Ullman1 roku 1988 aţ do současnosti). Zároveň jsou prvním kresleným seriálem, který se od 60. let minulého století do hlavního vysílacího času v USA vůbec probojoval. Po dobu svého působení Simpsonovi překročili hranice kresleného pořadu určeného pro děti a vnesli na obrazovky řadu tabuizovaných témat. Svou satirickou povahou se stali jakousi postmoderní anti-show, která karikuje tradiční rodinné seriály. Navíc má své oddané diváky jak mezi malými dětmi, tak i mezi teenagery a dospělými, muţi i ţenami, různými generacemi i rasami (Ott 2003). Simpsonovi se stali marketingově výnosným počinem, produkujícím nespočet výrobků s tematikou seriálu. Zároveň odstartovali renesanci animovaných pořadů pro dospělé. Seriálu se dostalo také uznání v podobě několika cen. V roce 1999 byl časopisem Time prohlášen za nejlepší pořad století. Výzkum provedený ve stejném roce zjistil, ţe 91% amerických dětí a 84% dospělých rozeznalo členy rodiny Simpsonových snadněji neţ politické lídry (Dobson 2006; Knox 2006). Simpsonovi se vepsali i do uţívání jazyka: Homerovo citoslovce „d‟oh“ bylo umístěno v Oxfordském slovníku angličtiny a Bartovy „hlášky“ („Já to nebyl!“) nebo Burnsovo „výtečně“ se staly součástí běţné mluvy (Dobson 2006; McMahonová 2010; Schau, Russell 2004). V roce 2006 se seriál vysílal ve více neţ 70 zemích světa, zatímco v některých byl pro svůj obsah zakázán (Dobson 2006). Popularita a dlouhověkost udělala ze seriálu součást americké i globální kultury (Cantor 1999). Jako jeden z nejlépe hodnocených pořadů ve světě si získal intenzivní pozornost jak ze strany mas, tak i vysoce vzdělaných lidí a odborníků (Meskill 2007). Simpsonovi zobrazují průměrnou americkou (dysfunkční) rodinu. Často proto bývají jak oceňováni za „realističnost“, tak i kritizováni za to, ţe poskytují dětem a rodičům špatný příklad. Popularita seriálu je mnohdy vnímána jako důkaz úpadku rodinných hodnot v USA (Cantor 1999; Schau, Russell 2004). 1.1.1 Postavy a prostředí Hlavními postavami jsou členové rodiny Simpsonových: Homer, zaměstnanec jaderné elektrárny, jeho manţelka a ţena v domácnosti Marge a jejich děti: uličník Bart, nepochopená Líza a tichá Maggie. Jejich domovem je rodinný domek ve Springfieldu (Kohn 2000). 1 Cizí autorky a osobnosti v práci uvádím v nepřechýleném tvaru. I proto, že vycházím z jejich práce, považuji za uctivé zachovat jejich jméno v původní podobě. 7 Simpsonovi nejsou televizními postavami v tradičním smyslu, nejsou hrané herci a existují jen jako obrazy. Zatímco hrané postavy odkazují ještě k někomu jinému neţ k sobě, Simpsonovi jsou sami o sobě autentičtí, coţ umoţňuje unikátní flexibilitu jejich identit (Ott 2003). Bart a Homer jsou chápáni jako hlavní postavy seriálu. Bart je anagramem pro brat (anglicky „spratek“) a tomu také odpovídá jeho chování. Bart je ukázkovým „neposlušným děckem“ a „flákačem“, obrazem rebela, který můţe stát prakticky proti čemukoli. Jeho identita je nezávislá na jednotlivých seriálových příbězích a jeho rebelská povaha je uvedena uţ v úvodní části, kde Bart píše na tabuli za trest pokaţdé jinou větu, která vysvětluje, proč zůstává ve škole po vyučování (Dobson 2006; Ferrari 2009; Ott 2003). Díky širokému publiku a mnohaletému setrvání na obrazovkách přebírají Bartovy „hlášky“ jak desetiletí chlapci, tak jejich otcové a matky nebo dokonce učitelé. Tyto anarchistické tendence jsou v souladu s oblíbeným televizním motivem moudrých a nevinných dětí, které odkrývají zlý „dospělácký“ systém kontroly a bojují proti němu (Meskill 2007). Homer je otcem, manţelem a zaměstnancem elektrárny. „Práce“ však zcela nevystihuje Homerovu činnost, na pracovišti je vidět jen zřídka a více času stráví v baru. Jeho identita je primárně spojena s obrovskou konzumací piva a jídla a sledováním televize. Homer je televizí tak posedlý, ţe často nedokáţe rozeznat realitu od televizních obsahů, nad kterými obecně zpravidla nepochybuje. Jeho obezita reflektuje neschopnost ovládat svou konzumaci i omezenost jeho perspektivy. Homerova existence je příkladem radikální postmoderní multiplicity, nedostatku stability, historicity i sourodého já. Představuje tak něco jako anti-identitu (Dobson 2006; Ferrari 2009; Ott 2003). Současně Homer reprezentuje generaci, která je snadno manipulovatelná televizí (Rushkoff 2003). Kromě toho je také v mnoha ohledech špatným rodičem. Svou rodičovskou funkci většinou plní pouhou přítomností. Na druhou stranu je své rodině zcela oddán a je schopen pro ni mnohé obětovat (Cantor 1999). Rozdílnost Homerovy