Masarykova Univerzita Filozofická Fakulta Ústav Filmu a Audiovizuální Kultury
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav filmu a audiovizuální kultury Pavla Samseliová (FAV, bakalářské prezenční studium) Parodie na vývoz Politicko-exportní a parodické vlivy, které ovlivnily vznik filmu Adéla ještě nevečeřela Bakalářská diplomová práce Vedoucí práce: Mgr. Pavel Skopal, Ph.D. Brno 2016 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval/a samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury. ..................................................... Podpis autora práce Poděkování Chtěla bych poděkovat Mgr. Pavlu Skopalovi, Ph.D. za jeho profesionální a lidské vedené této práce. Vaše rady, nápady a podněty byly neocenitelné a Vaše trpělivost s vysvětlováním takřka bezmezná. Velké poděkování patří mámě, která se rozhodla, že mi s mým snem pomůže a na škole mne udržela i přes všechny problémy. Děkuji svému bratrovi za to, že se na začátku mého studia vsadil se svými přáteli, že školu nedodělám, čímž mi poskytl velkou motivaci pracovat. Tato práce by nevznikla bez tety Piži (Irena Tomášková), která se stala mým externím svědomím, pracovní morálkou a psychickým povzbuzovačem. Děkuji archivu Barrandov Studios a. s., Národnímu filmovému archivu a Národnímu archivu za zpřístupnění všech materiálů, o které jsem požádala. Dále pak paní Tereze Brdečkové, která byla tak laskava a zodpověděla mi doplňkové otázky o Jiřím Brdečkovi. Obsah 1 Úvod .............................................................................................................................. 5 2 Pozice satiry v socialistické společnosti ........................................................................ 8 2.1 Česká tradice satiry v kostce .................................................................................. 8 2.2 Zlomový bod v přístupu k satiře ............................................................................. 9 2.3 Satira a běžný život v druhé polovině 50. let ....................................................... 12 2.4 Uvolněná 60. léta v divadelní režii ....................................................................... 15 3 Parodie – návrat k zapomenutým žánrům a podpora strany ........................................ 17 3.1 Tři parodie – nic a přesto vše společné ................................................................. 20 3.2 Satira nebo parodie ............................................................................................... 22 3.3 Parodie – ale na co? .............................................................................................. 26 3.4 Kde se v českém filmu vzal Nick Carter? ............................................................ 29 3.5 Kdo je Carter? ....................................................................................................... 30 4 Vlivy působící na Adélu .............................................................................................. 33 4.1 Politicko-exportní vlivy ........................................................................................ 34 4.1.1 Jiří Brdečka – otec Joa a Adély ..................................................................... 34 4.1.2 Argumenty a přípravy .................................................................................... 36 4.1.3 IUR a posudky ............................................................................................... 36 4.1.4 Koprodukce ................................................................................................... 41 4.1.5 Návrat Jiřího Brdečky .................................................................................... 42 4.1.6 Uplatnění na kapitalistickém trhu .................................................................. 44 4.1.7 Pracovní cesta do USA .................................................................................. 45 4.1.8 ÚV KSČ a jejich závěry ................................................................................ 47 4.2 Prostupující vliv parodie na vznik .................................................................... 49 5 Závěr ............................................................................................................................ 54 Bibliografie ..................................................................................................................... 56 Příloha 1 – Přepis otisknuté petice ................................................................................. 58 Příloha 2 – Kompletní seznam vydaných sešitů ............................................................. 59 Příloha 3 – Tabulka průběh prací .................................................................................... 60 Příloha 4 – Tabulka natáčení a dokončovací práce ......................................................... 61 Příloha 5 – Tabulka přípravná fáze ................................................................................. 62 1 Úvod „Zdá se, že jsme odborníci na parodie. Parodujeme kovbojky (Limonádový Joe) – aniž naše generace nějaký pořádný western vůbec viděla, comics – aniž je naši čtenáři znají atd.“1 Parodie byly v českém prostředí velmi obvyklým a žádaným druhem zábavy. Parodické filmy vznikaly na základech, které byly položeny v 50. letech definováním a uplatňováním budovatelské satiry,2 která se stala nástrojem kulturní politiky. Tento druh satiry byl stranou nejen podporovaný, ale také vyžadovaný, jelikož ukazoval národu skrze humor a nadsázku, jak špatně se žije lidem v kapitalistických státech, kteréžto odsuzovaly komunismus a socialismus. Za této situace v 70. letech vznikl film Adéla ještě nevečeřela, který parodoval příběhy slovutného detektiva Nicka Cartera. Tento detektiv byl znám na našem území od 20. let až do konce 2. světové války. Po válce byl zapomenut, a to hlavně kvůli boji proti brakové literatuře, který zapříčinil všech pokleslých děl, jejich odstranění z veřejných knihoven, a který se snažil tyto brakové edice omezit a nakonec i zakázat. Neznalost jeho osoby v 70. letech ale divákům nevadila. V 60. letech přišly na filmové plátno dva snímky, které byly založeny na neznámých textech. Prvním z nich byl film Oldřicha Lipského a Jiřího Brdečky – Limonádový Joe aneb Koňská opera (1964), který se vysmíval patetičnosti kovbojek. Druhým důležitým snímkem byl Kdo chce zabít Jessii? od Václava Vorlíčka a Miloše Macourka. Oba tyto filmy byly natočeny způsobem, který podporoval oficiální politiku strany. Zároveň se jedná o snímky na, pro tehdejšího diváka, neznámé téma. 1 Kdo chce zabít Jessii? Jihočeská pravda 22, 26. 8. 1966, č. 204, s. 5 2 Viz poznámka č. 9 5 Tato práce si klade za hlavní cíl seznámit čtenáře s vývojem satiry na našem území od druhé poloviny 50. let do let 70., a objasnit, zda a jakým způsobem měl vývoj parodie a satiry vliv na vznik filmu Adéla ještě nevečeřela. Mimo to se budu snažit objasnit, proč a za jakých podmínek tento film vznikl, a co mu předcházelo. Mým hlavním argumentem pro vznik Adély jsou ekonomické požadavky vzniklé na sjezdu ÚV KSČ v listopadu 1974. Pro zodpovězení těchto otázek je nutné zaměřit se v první řadě na archivní materiály, které jsou uchovány v archivu Barrandov Studios a.s., Národním filmovém archivu a Národním archivu. Po prozkoumání veškerých dostupných dokumentů se zaměřím na informace, které dohromady poskytují důkazy dokládající dobovou situaci a vývoj. Na tyto dokumenty je možné dívat se jako na faktografické, nebo naopak v nich hledat kontexty s vývojem parodie a satiry na našem území. I přes relativně důkladnou archivaci materiálů se všechny potřebné dokumenty nedochovaly. Proto je nutné sledovat jednotlivé ukazatele, které nakonec pomohou vytvořit ucelený obraz. Tento text je tematicky rozdělen na 3 části. V první části se budu zabývat vývojem budovatelské satiry na území Československa od poloviny 50. let až po 70. léta. V 50. letech zaznamenala česká satira důležitou změnu. Toto spletité období velmi dobře zmapovala a charakterizovala Alena Veselá ve své bakalářské práci o konferenci Svazu československých spisovatelů roku 1954. V 60. letech je další zlomový bod v satiře – uvolnění poměrů ve společnosti a přímější sdělování pravdy veřejnosti skrze média. Naproti tomu v letech 70. se již opět upevňuje režim, a strana se snaží opět zaujmout své postavení ve společnosti. Druhá část se věnuje sledování dobové diskuse v případě snímků 6 předcházejících filmu Adéla ještě nevečeřela - Limonádový Joe aneb Koňská opera a Kdo chce zabít Jessii?. Ve sledování přijetí těchto filmů mi budou velmi nápomocny recenze vydané v jednotlivých periodikách. Zaměřím se na pokusy zařazení filmů, kdy se recenzenti nebyli schopni shodnout, zda se jedná o parodii nebo satiru. V těchto článcích je také velmi zřejmě vidět, jak se postupně vytrácí pojem satira a je nahrazován parodií. Třetí část se zabývá vysvětlením a zodpovězením hlavních otázek této práce, a to v souvislosti s výše zmíněným – jaké konkrétní vlivy působily na vznik filmu? A bylo možné, aby diskuse o parodii a satiře skutečně ovlivnila film Adéla ještě nevečeřela? Pro objasnění bude nutné sledovat archivní materiály NFA, BSA a NA, stejně jako uveřejněné recenze. 7 2 Pozice satiry v socialistické společnosti 2.1 Česká tradice satiry v kostce I přesto, že je historie české satiry datována až k 14. století,3 pro tuto práci je relevantním počátkem až tvorba Karla Havlíčka Borovského, který psal satiru v 19. století. Od roku 1848 vydával vlastní Národní noviny, do kterých psal satirické epigramy. Za své satirické texty byl nakonec vykázán do exilu, kde sepsal dílo Tyrolské elegie, ve kterém ostře kritizuje rakouskou vládu a státní