DOCSLIB.ORG

Po Stopách Němců Ve Východní Evropě: Česká Republika, Slovensko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Bývalá Jugoslávie a Ukrajina

Total Page：16

File Type：pdf, Size：1020Kb

Download full-text PDF Read full-text
Po Stopách Němců Ve Východní Evropě: Česká Republika, Slovensko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Bývalá Jugoslávie a Ukrajina Petr Kokaisl, Sandra Kreisslová, Andrea Štolfová, Jana Zychová, Pavla Fajfrlíková a kolektiv PPoo ssttooppáácchh NNěěmmccůů vvee vvýýcchhooddnníí EEvvrrooppěě Česká republika, Slovensko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, bývalá Jugoslávie a Ukrajina Členové autorského kolektivu: Martina Nádvorníková Eva Bosáková Martina Nová Zuzana Drážďanská Jiří Röschl Pavla Fajfrlíková Adéla Šliková Petr Kokaisl Andrea Štolfová Sandra Kreisslová Kateřina Vašková Ekaterina Levchenko Ilona Vlasáková Gabriela Mielniczková Jana Zychová NOSTALGIE [email protected] 2015 KOKAISL, Petr, KREISSLOVÁ, Sandra, ŠTOLFOVÁ, Andrea, ZYCHOVÁ, Jana, FAJFRLÍKOVÁ Pavla a kol. Po stopách Němců ve východní Evropě: Česká republika, Slovensko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, bývalá Jugoslávie a Ukrajina. Praha: Nostalgie, 2015. 324 s. Edice Pestrá Evropa. ISBN 978-80-906207-1-1. Recenzent: doc. PhDr. František Vrhel, CSc. Ústav etnologie Filosofická fakulta Univerzita Karlova v Praze KATALOGIZACE V KNIZE - NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Kokaisl, Petr Po stopách Němců ve východní Evropě : Česká republika, Slovensko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, bývalá Jugoslávie a Ukrajina / Petr Kokaisl, Sandra Kreisslová, Andrea Štolfová, Jana Zychová, Pavla Fajfrlíková a kolektiv. -- Praha : Nostalgie, 2015. -- 324 stran. -- (Pestrá Evropa) ISBN 978-80-906207-1-1 (=112.2) * 316.347 * 316.344.8(=112.2) * 811.112.2 * 81:37.0 * 314.15-026.49:061.2 * 314.116 * (4-191.2)+(4-11) - Němci -- Evropa střední a východní - etnicita - němectví - němčina -- Evropa střední a východní - jazyk a vzdělávání -- Evropa střední a východní - krajanské spolky a organizace -- Evropa střední a východní - Evropa střední a východní -- demografický vývoj - kolektivní monografie 316.3 - Globální společnosti. Sociální struktura. Sociální skupiny [18] ISBN 978-80-906207-1-1 PŘEDMLUVA Hlavním cílem předkládané monografie bylo zmapování a srovnání aktuální situace německých (německojazyčných) zahraničních komunit v České republi- ce a na Slovensku, v Maďarsku, Polsku, Rumunsku, ve státech bývalé Jugoslá- vie a na Ukrajině. Mezi hlavní zkoumané prvky patřilo zjišťování početnosti německé menšiny a porovnávání oficiálních údajů (například ze sčítání obyva- tel) s neoficiálními údaji (odhady německých menšinových spolků, počty členů farností a církevních sborů). Výzkum se dále zaměřoval na používání němčiny a jejích dialektů jako jed- noho z důležitých prvků německé etnické identity – zda se používá v každodenním styku, nakolik podléhá asimilaci, jaká specifika si jazyk zacho- val po staletí odloučení od centra používání němčiny na území dnešního Ně- mecka. Dalším bodem zájmu prováděného výzkumu bylo zjišťování, na jaké úrovni fungují německé národnostní spolky a jak je rozvinuté školství v německém jazyce ve všech výše uvedených zkoumaných oblastech. Tato publikace prostřednictvím získaných výsledků z provedeného terénního výzkumu z let 2010–2015 (sběr dat pro kapitolu Němci v České republice pro- bíhal již od roku 2005) umožňuje mezi sebou alespoň částečně porovnat němec- ké zahraniční komunity v jednom období. Výzkum v České republice prováděla Sandra Kreisslová, která také provádě- la finalizaci získaných výsledků. Výzkum německé minority na Slovensku pro- váděla Kateřina Vašková, konečné zpracování prováděla Sandra Kreisslová. Výzkum týkající se německé menšiny v Maďarsku prováděli Eva Bosáková, Martina Nová a Jiří Röschl, finální zpracování připravila Jana Zychová. Vý- zkumu v Polsku se účastnila Gabriela Mielniczková, finální zpracování připravi- la Andrea Štolfová. Terénní výzkum v Rumunsku prováděli Zuzana Drážďanská, Adéla Šliková a Pavla Fajfrlíková, která zpracovala i konečné vý- sledky. Kapitolu týkající se německé menšiny na území bývalé Jugoslávie při- pravil Petr Kokaisl. Výzkumu na Ukrajině se účastnily Ekaterina Levchenko, Martina Nádvorníková a Ilona Vlasáková, konečné zpracování získaných vý- sledků prováděl Petr Kokaisl. PETR KOKAISL Provozně ekonomická fakulta České zemědělské univerzity v Praze 19. prosince 2015 3 1. ÚVOD 1.1. NĚMCI JAKO NÁROD Vytváření německého národa můžeme zaznamenávat zhruba od 2.–4. století n. l., kdy začaly vznikat germánské kmenové svazy. Byla to například skupina Alamanů (na území dnešního jihozápadního Německa, v Alsasku, části Švýcar- ska), která se zformovala sjednocením svébských kmenů, jejíž území bylo proto ve středověku označováno Švábsko. Dále to byli Bajuvarové (dnešní Bavorsko), Durynkové (v Durynsku na území bývalého východního Německa), Frankové (původně na Rýně, v 5. století vytvořili Franckou říši; v západní části byli roma- nizováni), Sasové a další. Etnogeneze Němců se částečně účastnili i Rétové a Keltové, později pak i litevské a západoslovanské kmeny (Prusové, část Po- labských Slovanů). Určité prvky národnostní jednoty Němců se objevily už po vzniku výcho- dofrancké říše (r. 843), v níž mělo převahu germánské obyvatelstvo.1 Centrali- zace moci a sjednocování Německa je záležitostí 9. a 10. století. Dovršením tohoto procesu je ovládnutí území dnešní Itálie a korunovace Oty I. na císaře v Římě (r. 962), což se stalo základem římsko-německé říše. Svatá říše římská sice oficiálně trvala až do napoleonských válek na začátku 19. století, ale cent- rální vláda nad německým územím byla později jen velice formální – zhruba od poloviny 16. století bylo Německo fakticky jen volným sdružením samostatných států různého typu a velikosti. Z německých států bylo v 17. a 18. století nejúspěšnější Prusko, které se stalo evropskou velmocí. Z množství německých států bylo ještě více významné Ba- vorsko. Po polovině 19. století se právě Prusku podařilo Německo sjednotit „shora“ O. Bismarckem a v roce 1871 bylo vyhlášeno německé císařství. Něm- čina se stala národním jazykem v roce 1905.2 Do té doby se i na úřadech použí- valo mnoho dalších německých dialektů. 3 Pokud budeme sledovat, jak se „němečtí“ obyvatelé označovali, nebo jak byli označováni mimo Německo, pak jako ukázka mohou posloužit například matri- ky ve vystěhovaleckých komunitách v USA, kde se mnohem častěji místo křtu u přistěhovalců uvádělo Hessen, Saxony, Prussia než obecné Germany. Zde pak vyvstává další složitost, protože některé tyto oblasti byly sice „německé“, ale v současnosti mohou být součástí jiných států. ........................................... 1 HUBINGER, Václav, František HONZÁK a Jiří POLIŠENSKÝ. Národy celého světa. Praha: Mladá fronta, 1985, s. 218. 2 STROUD, S. An Oversimplified History of Galicia. [online] [cit. 19. 2. 2014] Dostupné z: <http://www.galiziengermandescendants.org/Data/History1.pdf>. 3 KOKAISL, Petr. Etnické minority v Evropě. Vyd. 1. V Praze: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta, 2014, 438 s. ISBN 978-80-213-2524-1, s. 117. 4 Úvod Němci jako národnostní menšina V roce 1918 (institucionálně až v roce 1919) došlo ke vzniku tzv. Výmarské republiky4, která na začátku 30. let přestala existovat jako parlamentní systém – v roce 1933 se stal Adolf Hitler říšským kancléřem a začalo období nacistické diktatury. Současné německé hranice vycházejí ze stavu po roce 1945 a po znovusjed- nocení Německa v roce 1990. 1.2. NĚMCI JAKO NÁRODNOSTNÍ MENŠINA Podobně jako v případě dalších národnostních menšin existují i německé mi- nority na území jiných států ze dvou hlavních příčin: • z důvodu změny státních hranic – porážka Německa v 1. světové válce vedla k územním ztrátám především na východě, ale německé vládnoucí kruhy se snažily o revizi mírových smluv (též politika nacistické vlády v čele s A. Hitlerem).5 Kvůli německým územním ztrátám z 1. světové války existuje německá menšina ve Francii, Belgii; německá menšina v Dánsku (Šlesvicko) má svůj původ ve válce s Pruskem v 19. století. Po- sun německých hranic na západ je jedním z důvodů existence německé menšiny v Polsku. • z důvodu migrací (vynucených i nevynucených) – z tohoto důvodu exis- tují německé menšiny především ve východní Evropě, na Balkáně, na území bývalého Sovětského svazu, ale i německé menšiny v zámoří. Nevynucená migrace Němců se týkala především kolonizačních činností, bě- hem kterých byli (spolu s dalšími národnostmi) zváni panovníky do neobydle- ných (nebo zpustošených) oblastí, aby osídlili a hospodářsky pozvedli nevyužité země. Zřejmě nejstarší takovou kolonizací je příchod německých kolonistů na území dnešního Rumunska do oblasti Transylvánie již od 12. století na základě pozvání maďarského panovníka Gézy II. Dalším příkladem této kolonizace je tzv. německá kolonizace pohraničních oblastí českých zemí, ke které došlo zhruba ve 13. století. Kronikáři vyčítali domácím panovníkům, zejména Václavovi I. (1230–1253) a Přemyslu Otakaro- vi II. (1253–1278), že kolonizovali české země pomocí Němců, že jim rozdělili své dědiny v lány, dokonce že jim dali k osazení celá rozsáhlá území jako Lo- ketsko, Trutnovsko, Kladsko. Zřejmě největší kritika německé kolonizace se objevuje v Dalimilově kronice. Kolonizace byla ovšem národnostně smíšená a ........................................... 4 Historické označení státního zřízení Německu v období po zrušení monarchie v r. 1918 až do nástupu nacistů k moci v r. 1933 5 Geografický místopisný slovník. Německo. Praha: Academia, 1993, 924 s. 5 Úvod Němci jako národnostní menšina velkou roli v ní hráli Češi. Kolonisté se usazovali především v úzkém pohranič- ním pruhu a jednalo se hlavně o přistěhovalce z nejbližšího sousedství, tj. z Rakouska, Saska a Bavorska.6 Ve 13. století haličsko-volyňští panovníci (území dnešního Polska a Ukraji- ny) začali zvát Němce do svých měst k posílení rozvoje obchodu a řemesel. Od konce 14. století a v 15. století se německá kolonizace
Load more

Recommended publications
  • Uradni List RS 090/2009, Uredbeni
    Uradni list Republike Slovenije Internet: www.uradni-list.si e-pošta: [email protected] Št. Ljubljana, torek Cena 4,13 € ISSN 1318-0576 Leto XIX 90 10. 11. 2009 Obrazec Z-OR1 vsebuje podatke o številu upravičencev, MINISTRSTVA ločeno glede na vrste obveznosti. Če so upravičenci posame- zne vrste obveznosti uživalci pokojnin, je njihovo število prika- 3937. Pravilnik o spremembi Pravilnika o podatkih zano ločeno glede na vrsto pokojnine (starostna, invalidska, in evidencah za obračun finančnih obveznosti družinska ali vdovska). iz pokojninskega in invalidskega zavarovanja Obrazec Z-OR2 vsebuje podatke o zneskih obveznosti, ter o obrazcih in dokumentaciji, ki se predloži obračunu obveznosti ločeno glede na vrste obveznosti. Če so upravičenci posame- zne vrste obveznosti uživalci pokojnin, so zneski obveznosti prikazani ločeno glede na vrsto pokojnine (starostna, invalid- Na podlagi tretjega odstavka 14. člena Zakona o poraču- ska, družinska ali vdovska). navanju finančnih obveznosti Republike Slovenije iz pokojnin- Ob pripravi zahteve za izplačilo obveznosti republike, pripra- skega in invalidskega zavarovanja (Uradni list RS, št. 81/00) vi ZPIZ na elektronskem mediju tudi seznam vseh upokojencev, izdaja minister za delo, družino in socialne zadeve za katere je obračunana obveznost republike, z zneski obveznosti. Podatki se hranijo v arhivu ZPIZ ter se predložijo v vpogled ob nadzoru oziroma v primerih iz 15. člena Zakona o poračunavanju P R A V I L N I K finančnih obveznosti Republike Slovenije iz pokojninskega in in- o spremembi Pravilnika o podatkih in evidencah validskega zavarovanja (Uradni list RS, št. 81/00).«. za obračun finančnih obveznosti iz pokojninskega in invalidskega zavarovanja 2. člen ter o obrazcih in dokumentaciji, ki se predloži Z dnem uveljavitve tega pravilnika se preneha uporabljati obračunu obveznosti obrazec Z-OR3.
    [Show full text]
  • I 2 Št. 028-8/92 KAMNIK 1925. ODREDBO Št. 021-2/92 LAŠKO
    I~ Stran 2434 URADNI LISTREPUBLIKE SLOVENIJE št. 38 - I. Vlil. 1992 I 1 LAŠKO Skupščina občine Idrija daje soglasje k statutu Zdrav- stvenega doma Idrija. ' 1926. Na podlagi 37. člena zakona o urejanju, naselij in 2 drugih posegov v, prostor (Uradni list SRS, št" 18184" 37/85, 29/86 in RS, št. 26/90) je Izvršni svet Skupščine Ta sklep velja z dnem sprejema na skupnem zaseda­ občine Laško na 45. seji dneZž, 7. 1992 sprejel nju zborov občinske skupščine. SKLEP 3 o javni razgrnitvi osnutka. ure~itvenega načrta za območje ljišč Sklep se objavi v Uradnem listu Republike' Slovenije. sanacije Rudnika Laško -,kmetijskih in gozdnih zem Št. 028-8/92 1 Javno se razgrne osnutek ureditvenega načrta za Idrija, dne 7. julija 1992. območje sanacije Rudnik Laško - kmetijskih in gozdnih zemljišč, ki ga je izdelal Razvojni center Planiranje, Predsednik d.o.o., Celje, pod št. proj. 100/91, maj 1992 (v nadaljeva- Skupščine občine nju: osnutek). Idrija Janez Podobnik, dr. med. l. r. II Osnutek bo razgrnjen v prostorih SO Laškov Laškem in v prostorih Zadružnega doma Sedraž v delovnem času' , Upravnih organov občineLaško oziroma trgovine v Se­ -- dražu in sicer 30 dni. Prvi' dan razgrnitve .se šteje tretji KAMNIK dan od objave tega sklepa v Uradnem listu RS. 1925. III V času razgrnitve bo Zavod za urbanistično načrtova­ člena Na podlagi 3. zakona o cenah (Uradni list RS, nje občine Laško v sodelovanju s Krajevno skupnostjo člena št. 1191) in 1. odloka o prenosu pristojnosti za Sedraž organiziral javno razpravo. "določanje cen naizvršne svete skupščin občin in posebnih družbenopolitičnih skupnosti (Uradni list RS, št.
    [Show full text]
  • Obravnava in Sprejem Predloga Odloka O Ob Činskem Prostorskem Na Črtu Ob Čine Semi Č – Prva Obravnava
    OB ČINA SEMI Č OB ČINSKI SVET Štefanov trg 9 8333 SEMI Č Gradivo za 19. sejo ob činskega sveta v maju 2013 – k točki 8 dnevnega reda Številka: 3500-03/2008-308 Zadeva: OBRAVNAVA IN SPREJEM PREDLOGA ODLOKA O OB ČINSKEM PROSTORSKEM NA ČRTU OB ČINE SEMI Č – PRVA OBRAVNAVA Na podlagi 52. člena Zakona o prostorskem na črtovanju (Uradni list RS, št. 33/07, 70/08-ZVO- 1B, 108/09, 80/10-ZUPUDPP, 43/11-ZKZ-C, 57/12-ZUPUDPP-A) v povezavi s prvim odstavkom 30. člena Zakona o spremembah in dopolnitvah Zakona o prostorskem na črtovanju (Uradni list RS, št. 57/12) in 14. člena Statuta Ob čine Semi č (uradno pre čiš čeno besedilo, Uradni list RS, št. 57/10) je Ob činski svet Ob čine Semi č na svoji _____ seji dne ________ sprejel ODLOK O OB ČINSKEM PROSTORSKEM NA ČRTU OB ČINE SEMI Č I. UVODNE DOLO ČBE 1. člen (predmet ob činskega prostorskega na črta) Ob čina Semi č s tem odlokom sprejme Ob činski prostorski na črt Ob čine Semi č (v nadaljevanju: OPN), ki dolo ča strateške usmeritve prostorskega razvoja ob čine, namensko rabo prostora ter prostorske izvedbene pogoje za načrtovanje posegov v prostor. 2. člen (vsebina OPN) (1) OPN Ob čine Semi č vsebuje tekstualni in grafi čni del. (2) Tekstualni del: I. Uvodne dolo čbe. II. Strateški del OPN ob čine Semi č: 1. Izhodiš ča in cilji prostorskega razvoja ob čine 2. Zasnova prostorskega razvoja ob čine 3. Zasnova gospodarske javne infrastrukture in grajenega javnega dobra lokalnega pomena 4.
    [Show full text]
  • Vrelec 182:Layout 1.Qxd
    Poštnina plačana pri pošti 8350 Dolenjske Toplice številka 182 avgust 2014 letnik 16/8 2 Uradne ure na krajevnem uradu Krajevni urad Dolenjske Toplice bo izjemoma, prednostno za potrjevanje obrazcev podpore za kandidiranje na letošnjih volitvah, posloval tudi v sredo, 3. 9. 2014, od 08.00 do 11.30. 31. avgust 2014 31. Praznovanje 100-letnice Anice Oblak 4 »Otroci so zelo radovedni, vedno se jim mora nekaj dogajati!« 8 Občani sprašujejo, Marjan Markovič in Brane Fabijan na vrhu Evrope 10 občina odgovarja UREDNIŠKI ODBOR Na uredniški naslov [email protected] smo po dol- gem času dobili vprašanje za župana, pod katerega so podpisani kra- jani Soteske, Drenja in ostali: »Ne pride daleč, kdor gre naravnost!« je eden glavnih naukov iz »Župan, zakaj ste dali porušiti bazen? svetovno znane uspešnice Mali princ francoskega pisatelja Antoi- Gospod župan, spodaj podpisani (pod pismo je podpisanih 36 kraja- občina sporoča nov, pismo pa naslovljeno na župana, op. u.) smo razočarani, ker ste nea de Saint-Exupéryja. porušili bazen pri Hudičevem turnu. V majski številki glasila ste zapi- Res nas v življenju na naši poti vedno znova čakajo ovinki, različne sali, da ste se s konservatorskim načrtom št. 06/2013KN prijavili na razpis za sredstva za obnovo Hudičevega turna in parka okoli njega. ovire, ki jih je treba premagati. Tako ali drugače. Naj nas ta misel Načrt dovoljuje zasutje bazena in ne obvezuje in še to le v primeru ce- spremlja, ko po poletnem oddihu znova trdo poprijemamo za lovite ureditve parka. delo, najsi bo v službah ali šolah. Ne ustrašimo se ovir, ampak jih Strinjamo se, da ni moč obdržati vsega iz zgodovine in soglašamo z zasutjem v primeru kakovostne in celovite ureditve parka, če so za to pogumno preplezajmo! pravi argumenti.
    [Show full text]
  • Prenos Pdf Različice Dokumenta
    Poštnina plačana pri pošti 8350 Dolenjske Toplice Glasilo Občine Dolenjske Toplice str. 3 str. 6 str. 7 »Preusmeritev vode je povzročila, da Osnovnošolski bazar tudi tokrat Povabilo v Knjižnico Dolenjske To- 31. december 2009, nam dvakrat na leto poginejo vse ribe« uspel! plice številka 126, letnik 11/12 Glasilo Občine Dolenjske Toplice Srečno 2010! občina sporoča Županova beseda 12. SLOVENSKI TURISTIČNI FORUM Turizem v zelenem gospodarstvu Slovenska turistična organizacija (STO) glede razvoja trajnostnega turizma. Na je 3. in 4. decembra v Radencih pripra- drugi okrogli mizi pa so predstavniki vila že 12. slovenski turistični forum, ka- turističnega gospodarstva razpravljali terega osrednja nit je bil turizem v ze- o prilagajanju turistične ponudbe pod- lenem gospodarstvu. Zeleni turizem nebnim spremembam. Ministrstvo za zaobjema vse poglede trajnostnega gospodarstvo z neposrednim razpisom razvoja, ki temelji na štirih osnovnih spodbuja uvedbo ekološkega standar- principih: okoljskem, družbe- da EU Marjetica. Ta znak bo za nem, gospodarskem in pod- turistične ponudnike v priho- Slovenia is green nebnem. dnje lahko pomenil prednost Podnebne spremembe so dej- pred ostalimi, saj trendi kaže- Spoštovane stvo, ki vedno bolj vpliva na jo, da turistom ni več vseeno, občanke, cenjeni življenje na našem planetu. EU MARJETICA kakšen odnos do okolja ima- Prav tako se spreminjajo turi- jo ponudniki. V okviru foru- občani, stični tokovi, saj podnebje pomembno ma so podelili tudi priznanja STO. Za Božično novoletni čas. Čas miru, člo- vpliva na izbiro kraja, časa in vrste po- priznanje Sejalec se je v finalni izbor veške topline, čas želja, čas, ko največ- čitnic ter določa turistično infrastruk- uvrstila tudi Regijska mreža tematskih krat izrečemo besedo SREČNO.
    [Show full text]
  • ODLOK O Prostorskem Načrtu Občine Dolenjske Toplice
    sprejet dokument Na podlagi 7. in 16. člena Statuta Ob čine Dolenjske Toplice (Uradni list RS, št. 93/07) ter 14. in 38. člena Zakona o prostorskem na črtovanju (Uradni list RS št. 33/07) je Ob činski svet Ob čine Dolenjske Toplice na svoji 21. redni seji dne 29.10.2009 prejel ODLOK o prostorskem na črtu Ob čine Dolenjske Toplice I. UVODNE DOLO ČBE 1. člen (splošna dolo čba) (1) S tem odlokom se sprejme Prostorski na črt Ob čine Dolenjske Toplice. (2) Prostorski na črt Ob čine Dolenjske Toplice (v nadaljevanju: OPN) je izdelalo podjetje URBI d.o.o. Oblikovanje prostora, Ljubljana, Trnovski pristan 2, št. projekta URBI 5024. 2. člen (vsebina OPN) OPN vsebuje: (1) Tekstualni del OPN z naslednjo vsebino: - I. Uvodne dolo čbe - II. Strateški del: - Izhodiš ča in cilji prostorskega razvoja ob čine - Zasnova prostorskega razvoja ob čine - Zasnova gospodarske javne infrastrukture lokalnega pomena - Usmeritve za razvoj poselitve in za celovito prenovo - Usmeritve za razvoj v krajini - Usmeritve za dolo čitev namenske rabe zemljiš č - Usmeritve za dolo čitev prostorskih izvedbenih pogojev - III. Izvedbeni del: - Prostorski izvedbeni pogoji po posameznih podro čjih: ⋅ Splošno ⋅ A posebni PIP za poselitvena obmo čja ⋅ B PIP za posamezne tipe izrabe prostora ⋅ C PIP, ki veljajo v vseh enotah in podenotah urejanja prostora (EUP/PEUP) - IV. Kon čne dolo čbe (2) Grafi čni del z naslednjo vsebino: - I. Grafi čni prikazi strateškega dela: - Zasnova prostorskega razvoja ob čine 1 sprejet dokument - Cestno omrežje - Vodovodno omrežje in naprave - Omrežje za odvajanje in pre čiš čevanje odpadnih voda - Omrežje za prenos elektri čne energije - Omrežje zvez - Zasnova poselitve - Zasnova osnovne namenske rabe - Zasnova podrobne namenske rabe za naselji Dolenjske Toplice in Sela - II.
    [Show full text]
  • Das Jahrhundertbuch Der Gottscheer
    Gottscheer Schriften digital DAS JAHRHUNDERTBUCH DER GOTTSCHEER Erich Petschauer 1980 Herausgeber: Hermann Leustik Ein Service von http://www.gottschee.at Mit freundlicher Genehmigung des Wilhelm Braumüller Verlages – Wien http://www.braumueller.at Neubearbeitung: Mag.Ing. Hermann Leustik, Klagenfurt © 2005 Leustik Gedruckt von http://www.gottschee.at 2 Erich Petschauer DAS JAHRHUNDERTBUCH DER GOTTSCHEER Bearbeitet von Hermann Petschauer Gedruckt von http://www.gottschee.at 3 Umschlagentwurf: Ulrike Dietmayer Umschlagphoto: W. Verderber Alle Rechte vorbehalten © 1980 by Wilhelm Braumüller, Universitäts-Verlagsbuchhandlung Ges. m. b. H., A-1092 Wien ISBN: 3 7003 0243 6 Satz: Friedrich Jasper, Tongasse 12, A-1030 Wien Druck: Adolf Holzhausens Nfg., A-1070 Wien Gedruckt von http://www.gottschee.at 4 Dr. Erich Petschauer Gedruckt von http://www.gottschee.at 5 Inhaltsverzeichnis Vorwort .............................................................................................................. 7 Einführung ........................................................................................................ 10 Kleine Landeskunde............................................................................................ 14 11 bis 13. Jahrhundert ........................................................................................ 16 Das 14. Jahrhundert ........................................................................................... 23 Das 15. Jahrhundert ..........................................................................................
    [Show full text]
  • Na Podlagi 52
    Na podlagi 52. člena Zakona o prostorskem načrtovanju (Uradni list RS, št. 33/07, 70/08 - ZVO-1B, 108/09, 80/10 - ZUPUDPP, 43/11 - ZKZ-C, 57/12, 57/12 - ZUPUDPP-A, 109/12 in 35/13 – skl. US: U-I- 43/13-8), v povezavi s prvim odstavkom 30. člena Zakona o spremembah in dopolnitvah Zakona o prostorskem načrtovanju (Uradni list RS, št. 57/12) ter 18. člena Statuta Občine Kočevje (Uradni list RS, št. 32/15) je Občinski svet Občine Kočevje na 21. redni seji dne 27. 10. 2016 sprejel ODLOK o Občinskem prostorskem načrtu Občine Kočevje 1. UVODNE DOLOČBE 1. člen (predmet Občinskega prostorskega načrta) (1) S tem odlokom se sprejme Občinski prostorski načrt Občine Kočevje, ki vsebuje strateški in izvedbeni del. (2) Strateški del občinskega prostorskega načrta občine Kočevje predstavlja temeljni okvir za koordinacijo razvojnih in varstvenih potreb občine ter podlaga za usmerjanje zasebnih pobud in interesov v smeri uresničevanja sprejetih ciljev. (3) V izvedbenem delu OPN določa: - območja namenske rabe prostora, - prostorske izvedbene pogoje, - območja, za katera se pripravi občinski podrobni prostorski načrt. (4) Cilj OPN je omogočati skladen prostorski razvoj z obravnavo in usklajevanjem različnih potreb in interesov razvoja z javnimi koristmi na področjih varstva okolja, ohranjanja narave ter varstva kulturne dediščine, varstva naravnih virov, obrambe in varstva pred naravnimi in drugimi nesrečami. 2. člen (vsebina in oblika OPN) (1) OPN vsebuje tekstualni del in grafične prikaze. V postopku priprave in sprejema OPN je bil izveden postopek celovite presoje vplivov na okolje (CPVO). (2) Tekstualni del občinskega prostorskega načrta je sestavljen iz odloka in njegovih prilog.
    [Show full text]
  • Mos-Mrs 15.1.2011
    Zgodovinski imenik župnij (Home) Okrajšave Stran obnovljena: Mos-Mrs 15.1.2011 A B-Bek Bel-Bes Beš-Blej Blek-Bork Borl-Bra Brb-Brezn Brezo-Brunj Brunk-Caš Cat-Cern Cero-Cu Cv-Čerm Čern-Črm Črn- D-Dobi Dobj-Doj Dok-Dolh Doli-Domi Domj-Draz Draž-Ferl Ferm-Gabrc Gabrč-Goln Golo-Goric Gorič-Gorn Goro-Gradm Gradn-Groč Grod-Hori Horj-Hru Hrv-Ik IL-Jam Jan-Jev Jez-Kamni Kamnj-Kaš Kat-Kob Koc-Kom Kon-Kop Kor-Košn Košo-Kram Kran-Kras Kraš-Krj Krk-Kru Krv-Leč Led-Lez Lež-Li Lj-Ljuš Ljut-Loku Lokv-Maf Mag-Mal Mam-Mari Marj-Medi Medj-Mir Mis-Mor Mos-Mrs Mrš-Naj Nak-Novaj Novak-Oj Ok-Orm Orn-Ož P-Peš Pet-Pis Piš-Poč Pod-Podj Podk-Pods Podš-Pols Polš-Prag Prah-Prek Prel-Pru Prv-Rač Rad-Rau Rav-Rem Ren-Rim Rin-Roš Rot-Sam San-Sel Sem-Skop Skor-Slou Slov-Soj Sok-Sov Soz-Srn Sro-Starn Staro-Strm Strn-Su Sv.A-Sv.F Sv.G-Sv.J Sv.K-Sv.L Sv.M-Sv.P Sv.R-Sv.V Sva-Sz Š-Šenti Šentj-Šentp Šentr-Škob Škoc-Škv ŠL-Šmarti Šmartn-Šmih Šmik-Šr Št. Šta-Štom Šton-Tip Tir-Top Tor-Trn Tro-Trs Trš-Tup Tur-Už V-Velika Velike-Vild Vile-Vis Viš-Voj Vok-Vrhn Vrho-Zago Zagr-Zavo Zavr-Zgor Zgoš-Želh Želi– Most – Brje, Buzet, Šentrupert Most (Muost, Ponte S.Quirino) – Špeter Slovenov Most sv. Mavra (Most na Soči) – Most na Soči MOST NA SOČI, 5216 Most na Soči 14 (Sv.
    [Show full text]
  • UREDITVENA OBMOČJA V PLANSKI CELOTI P2 KS STARA CERKEV Šifra Naselja Ime Naselja Namembnost Nova Povr
    Uradni list Republike Slovenije Št. 71 / 10. 8. 2000 / Stran 8905 UREDITVENA OBMOÈJA V PLANSKI CELOTI P2 KS STARA CERKEV Šifra naselja Ime naselja Namembnost Nova povr. v ha Poveèanje v ha Naèin urejanja K1 Posestvo Mlaka K 14,64 PUP2 T1 Jasnica T 2,58 0,5 UN* S1 Smuka S 5,60 PUP1 S2 Mlaka pri Koèevju S 10,55 1,38 PUP2 S3 Stari Log S 9,92 0,4 PUP1 S4 Gorenje S 11,74 0,9 PUP1 S5 Gorenje S 3,96 PUP2 S6 Mala Gora S 3,3 ZN* S7 Gornje Ložine S 6,00 0,4 PUP2 S8 Dolnje Ložine S 6,60 PUP2 S9 Nove Ložine S 2,9 0,7 PUP2 S10 Koblarji S 13,95 -4,13 PUP2 S18 Koblarji II S 4,13 4,13 ZN* S11 Stara Cerkev S 22,72 0,84 PUP2 S12 Slovenska vas S 9,00 PUP2 S13 Breg S 15,04 PUP2 S15 Širitev Gorenje S 3,44 ZN* S16 Širitev Koblarji S 3,68 ZN* S17 Širitev Breg S 5,4 ZN* Z1 Ribogojnica Z 1,36 PUP2 SN1 Kleè ON 0,88 PUP1 SN2 Cesta ON 2,16 0,4 PUP1 SN3 Dolnja Topla Reber ON 0,88 0,88 PUP1 P1 Mrtvice P 5,00 5,00 PUP2 S14 Mrtvice S 2,28 PUP2 O1 Rigelj KOM 9,44 9,44 UN* 177,15 20,84 UREDITVENA OBMOČJA V PLANSKI CELOTI P4 KS ŠALKA VAS Šifra naselja Ime naselja Namembnost Nova povr. v ha Poveèanje v ha Naèin urejanja K1 KGP Koèevje K 3,52 PUP2 K2 Zg.
    [Show full text]
  • Kočevsko – Belokranjsko
    DVOLETNI NAČRT za III. KOČEVSKO – BELOKRANJSKO LOVSKO UPRAVLJAVSKO OBMOČJE za LETI 2021 in 2022 Dvoletni načrt za III. Kočevsko-Belokranjsko lovsko upravljavskega območja za leti 2021 in 2022 KAZALO VSEBINE 1 UVOD ...................................................................................................................................................... 1 2 OPIS LOVSKO UPRAVLJAVSKEGA OBMOČJA ................................................................................... 2 3 ŽIVLJENJSKO OKOLJE DIVJADI ........................................................................................................... 4 3.1 Ukrepi v življenjskem okolju divjadi .............................................................................................. 5 3.2 Vpliv divjadi na njeno življenjsko okolje ...................................................................................... 10 4 ŽIVALSKE VRSTE - DIVJAD ................................................................................................................ 18 4.1 Srna (Capreolus capreolus) ....................................................................................................... 18 4.2 Navadni jelen (Cervus elaphus) ................................................................................................. 22 4.3 Damjak (Dama dama) ................................................................................................................ 27 4.4 Muflon (Ovis ammon musimon) ................................................................................................
    [Show full text]
  • Kovinski Časopis
    INSTITUT Zfl NOVEJŠO ZGODOVINO ZGODOVINSKI čas. 1998 941/949 119990043,1 KOVINSKI ČASOPIS HISTORICAL REVIEW leto 1998 1 letnik 52 ZČ, Ljubljana, 52, 1998, številka 1 (110), strani 1-156 in ISSN 0350-5774 UDK 949712(05) ZGODOVINSKI ČASOPIS HISTORICAL REVIEW LETNIK 52 LETO 1998 IZDAJA ZVEZA ZGODOVINSKIH DRUŠTEV SLOVENIJE LJUBLJANA UDK 949.712(05) ZGODOVINSKI UDC ČASOPIS ISSN 0350-5774 GLASILO ZVEZE ZGODOVINSKIH DRUŠTEV SLOVENIJE Uredniški odbor: dr. Rajko Bratož dr. Ernst Bruckmüller dr. Vasilij Melik (glavni in odgovorni urednik) dr. Franc Rozman Janez Stergar (namestnik glavnega urednika) Nataša Stergar (tehnični urednik) dr. Miro Stiplovšek dr. Peter Štih Za znanstveno vsebino prispevkov so odgovorni avtorji. Ponatis člankov in slik je mogoč samo z dovoljenjem uredništva in navedbo vira. Redakcija tega zvezka je bila zaključena 1. 9. 1998. Prevodi: Nives Sulic Dular in dr. Petra Svoljšak (angleščina), mag. Niko Hudelja in dr. Jožef Smej (nemščina), dr. Janez Šumrada (francoščina), Sandi Volk (italijanščina) Zunanja oprema: Neta Zwitter Sedež uredništva in uprave: Oddelek za zgodovino Filozofske fakultete v Ljubljani, SI-1000 Ljubljana, Aškerčeva 2Л, tel.: (061) 1769-210, e-pošta: [email protected] Letna naročnina: za leto/letnik 1998: za nečlane in ustanove 5600 SIT, za društvene člane 4000 SIT, za društvene člane-upokojence 3000 SIT, za društvene člane-študente 2000 SIT. Cena tega zvezka v prosti prodaji (s prometnim davkom) je 1400 SIT. Naročnina za tujino znaša za ustanove 75 DEM (46 USD), za posameznike 55 DEM (34 USD) in za študente 35 DEM (22 USD) oziroma ekvivalent v nacionalni valuti. Plačuje se na račun Zveze zgodovinskih društev Slovenije pri Novi Ljubljanski banki: 50100-620-133-27620- 10295/4.
    [Show full text]