Univerzita Palackého V Olomouci Přírodovědecká Fakulta Katedra Zoologie a Ornitologická Laboratoř

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA KATEDRA ZOOLOGIE A ORNITOLOGICKÁ LABORATOŘ

Studie druhů tribu Gnophini České a Slovenské

republiky

(Lepidoptera: Geometridae)

Diplomová práce

Vypracovala: Eva CHYTRÁ

Studijní program, obor: Biologie, Biologie‐ geografie

Forma studia: prezenční

Termín odevzdání práce: duben 2010

Vedoucí práce: RNDr. Alois ČELECHOVSKÝ, Ph.D.

Olomouc, Česká republika

2010

Prohlašuji, že předložená diplomová práce je mým původním autorským dílem, které jsem vypracovala samostatně. Veškerou literaturu a další zdroje, z nichž jsem při zpracování čerpala, v práci řádně cituji a uvádím v seznamu použité literatury.

V Olomouci, 20. 4. 2010 ......

Děkuji vedoucímu diplomové práce RNDr. Aloisi Čelechovskému, Ph.D. za všestrannou a obětavou pomoc, poskytnutí cenných poznatků, podkladů a odborné vedení při zpracovávání této diplomové práce. Děkuji panu Prof. RNDr. Zdeňku Laštůvkovi, CSc. za poskytnutí materiálu. Děkuji Pavle Wewiórkové za pomoc s překladem určovacího klíče. Děkuji Mgr. Miloši Kristovi, Ph.D. za pomoc při vyhledávání ve sbírkách Vlastivědného muzea v Olomouci. Děkuji také svým nejbližším, kteří mě podporovali a umožnili mi věnovat se této práci.

Jméno a příjmení autora: Chytrá Eva

Název práce: Studie druhů tribu Gnophini České a Slovenské republiky (Lepidoptera: Geometridae)

Typ práce: diplomová práce

Pracoviště: Katedra zoologie a Ornitologická laboratoř, PřF UP v Olomouci, tř. Svobody 26, Olomouc

Vedoucí práce: RNDr. Alois Čelechovský, Ph. D.

Rok obhajoby: 2010

Abstrakt: Tato diplomová práce je podrobnou studií českých a slovenských druhů tribu Gnophini (Geometridae, Lepidoptera). Jedná se o druhy rodů Gnophos, Charissa, Elophos, Glacies, Psodos a Siona. Uvedené rody, s výjimkou druhu Siona lineata, zahrnují taxony zoogeograficky významné, vyznačující se specifickými ekologickými nároky, proto bývá jejich výskyt často značně lokální, ostrůvkovitý. Tato diplomová práce je pokračováním práce bakalářské, ve které byly na základě literárních a internetových údajů zpracovány základní charakteristiky jednotlivých druhů. V rámci diplomové práce byly podrobně zpracovány jednotlivé druhy z hlediska taxonomie, zoogeografie a ekologie, včetně podrobné analýzy rozšíření na území Čech, Moravy a Slovenska. Práce obsahuje i určovací klíč druhů tribu Gnophini vyskytujících se na území ČR a SR.

Klíčová slova: Píďalkovití (Geometridae), Gnophini, Gnophos, Charissa, Elophos, Glacies, Psodos, Siona, Česká republika, Slovenská republika

Počet stran: 108 Počet příloh: 13 Jazyk: Český

Author´s first name and surname: Chytrá Eva

Title: Studies of the species of the tribe Gnophini of the Czech and Slovak Republics (Lepidoptera: Geometridae)

Type of thesis: masters thesis

Department: Department of Zoology and Laboratory of Ornitology, Faculty of Science, Palacký University Olomouc, tř. Svobody, Olomouc

Supervisor: RNDr. Alois Čelechovský, Ph.D.

The year of presentation: 2010

Abstract: This diploma thesis comprises thorough overview of czech and slovakian species of the tribe Gnophini (Geometridae, Lepidoptera). This means namely species of genera Gnophos, Charissa, Elophos, Glacies, Psodos and Siona. Described genera include taxons which are zoogeographically important, the only exception is the species Siona lineata. These genera require specific ecologic conditions which makes their occurrence local, in separate areas. This diploma thesis follows a previous bachelor thesis which was aimed at elaboration of characteristics of the listed species based on data from the literature and internet sources. The information about included species comprises of taxonomic, zoogeographical and ecologic data. Thorough analysis of occurence of the species in Czech Republic, Moravia and Slovakia was added, as well as a key for species of the tribe Gnophini recognition in the area of the Czech Republic and Slovakia.

Key words: Geometers (Geometridae), Gnophini, Gnophos, Charissa, Elophos, Glacies, Psodos, Siona, Czech Republic, Slovak Republic

Number of pages: 108 Number of appendices: 13 Language: Czech

OBSAH

1. ÚVOD...... 1

2. CÍL DIPLOMOVÉ PRÁCE...... 4

3. METODIKA...... 5

4. EVROPSKÉ DRUHY TRIBU GNOPHINI A JEJICH ROZŠÍŘENÍ ...... 8

5. URČOVACÍ KLÍČ ČESKÝCH A SLOVENSKÝCH DRUHŮ TRIBU GNOPHINI ...... 14 5.1. Rod: Gnophos, Elophos a Charissa ...... 14 5.1.1. Klíč k určování dospělců na základě vnějších znaků ...... 14 5.1.2. Klíč k určování samců na základě kopulačních orgánů...... 19 5.1.3. Klíč k určování samic na základě kopulačních orgánů...... 23 5.2. Rod: Glacies, Psodos a Siona ...... 25 5.2.1. Klíč k určování dospělců na základě vnějších znaků a kopulačních orgánů samců ...... 26

6. DRUHY TRIBU GNOPHINI VYSKYTUJÍCÍ SE NA ÚZEMÍ ČECH, MORAVY A SLOVENSKA...... 30 6.1. Rod: Gnophos Treitschke, 1825; Gnophos (Gnophos) furvata (Denis & Schiffermüller, 1775)- šerokřídlec jitrocelový...... 30 6. 2. Rod: Gnophos Wehrli, 1951; Gnophos (Odontognophos) dumetata Treitschke, 1827- šerokřídlec trnkový...... 34 6. 3. Rod: Charissa Curtis, 1826; Charissa (Charissa) obscurata (Denis & Schiffermuller, 1775) - šerokřídlec tmavý...... 37 6. 4. Rod: Charissa Curtis, 1826; Charissa (Kemtrognophos) ambiguata (Duponchel, 1830)- šerokřídlec rozchodníkový...... 42 6. 5. Rod: Charissa Curtis, 1826; Charissa (Costignophos) pullata (Denis & Schiffermüller, 1775)- šerokřídlec tymiánový...... 46 6. 6. Rod: Charissa Curtis, 1826; Charissa (Rhopalognophos) glaucinaria (Hübner, 1799)- šerokřídlec pampeliškový...... 50 6.7. Rod: Charissa Wehrli, 1946; Charissa (Neognophina) intermedia (Wehrli, 1917) - šerokřídlec žlutavý...... 54 6. 8. Rod: Elophos Boisduval, 1840; Elophos (Yezognophos) serotinaria (Denis & Schiffermuller, 1775)...... 57 6. 9. Rod: Elophos Boisduval, 1840; Elophos (Yezognophos) dilucidaria (Denis & Schiffermuller, 1775) - šerokřídlec květelový...... 58 6. 10. Rod: Elophos Boisduval, 1840; Elophos (Yezognophos) vittaria (Thunberg, 1788) = sordarius (Thunberg, 1792) - šerokřídlec skvrnopásný...... 64 6. 11. Rod: Elophos Boisduval, 1840; Elophos (Elophos) operaria (Hübner, 1813)- šerokřídlec alpínský...... 68 6. 12. Rod: Glacies Milliere, 1874; Glacies alpinata (Scopoli 1763)- huňatec alpínský...... 70 6. 13. Rod: Glacies Milliere, 1874; Glacies canaliculata (Hochenwarth, 1785)- huňatec velehorský 73 6. 14. Rod: Glacies Milliere, 1874; Glacies coracina (Esper, 1805) ...... 75 6. 15. Rod: Glacies Milliere, 1874; Glacies noricana (Wagner, 1898)- huňatec karpatský ...... 77 6. 16. Rod: Psodos Treitschke, 1825; Psodos quadrifaria (Sulzer, 1776)- huňatec žlutopásný ...... 78 6. 17. Rod: Siona Duponchel, 1829; Siona lineata (Scopoli, 1763)- bělokřídlec luční...... 81

7. DISKUZE ...... 83 7.1. Srovnání počtů druhů v jednotlivých rodech na území Čech, Moravy a Slovenska ...... 83 7.2. Rozšíření rodů a druhů v jednotlivých podoblastech Čech ...... 84 7.2.1. Kvantitativní rozšíření druhů v rámci rodů na území Čech...... 84 7.2.2. Kvalitativní rozšíření druhů na území Čech ...... 85 7.3. Rozšíření rodů a druhů v jednotlivých podoblastech Moravy...... 87 7.3.1. Kvantitativní rozšíření druhů v rámci rodů na území Moravy ...... 87 7.3.2. Kvalitativní rozšíření druhů na území Moravy...... 88 7.4. Rozšíření rodů a druhů v jednotlivých podoblastech Slovenska...... 90

7.4.1. Kvantitativní rozšíření druhů v rámci rodů na území Slovenska...... 90 7.4.2. Kvalitativní rozšíření druhů na území Slovenska...... 91 7.5. Komentář k jednotlivým druhům tribu Gnophini...... 93 7.6. Vertikální rozšíření druhů tribu Gnophini...... 98

8. ZÁVĚR ...... 102

9. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY...... 104

PŘÍLOHY

1. ÚVOD

Čeleď píďalkovití (Geometridae) patří k druhově nejpočetnějším čeledím řádu motýli (Lepidoptera). Na celém světě bylo dosud popsáno více než 15 000 druhů této čeledi. V České republice je uváděn výskyt 393 druhů, z toho 367 druhů v Čechách a 379 druhů na Moravě a Slezsku (Laštůvka 1998). Na Slovensku se vyskytuje 423 druhů. Faunistické údaje z ČR, částečně i ze SR, jsou neúplné a jsou rozptýleny ve velkém množství studií zpracovávajících samostatné lokality a jednotlivé regiony. Shrnující práce pro území celé ČR chybí. Souborné dílo studující evropské druhy čeledi Geometridae dosud nebylo publikováno. Čeleď je částečně zpracována monograficky, především na úrovni skupin druhů (Rezbanyai 1981, Rezbanyai- Reser 1984, Mentzer 1990, Raineri 1992, Deutsch 1993, Hausmann 1993, Hausmann 2001), některé rody byly podrobněji zpracovány např. pro oblast Pyrenejského poloostrova (Dantart & Domínguez & Baixeras 1993). Méně často byla pozornost věnována zástupcům na úrovni tribu (Patočka 1994). Píďalkovití jsou v převážné většině motýli, jejichž determinace podle běžně dostupných obrazových příruček (Fajčík 2003) je možná jen u části druhů či rodů. U některých obtížně odlišitelných skupin (např. rody Scopula, Idaea, Eupithecia, Charissa aj.) je spolehlivá determinace možná jen na základě studia morfologie kopulačních orgánů. Píďalky patří mezi drobné až středně velké motýly s rozpětím křídel 5 až 57 mm. Hruď je velmi jemná, výjimečně zavalitá. Zadeček pak nejčastěji dlouhý a štíhlý. Ve srovnání s tělem vykazují křídla velmi velkou plochu. Jsou jemná a nejrůzněji zbarvená, rozmanitého tvaru. Křídla některých samic zástupců této čeledi jsou částečně nebo téměř úplně redukovaná. Tento jev se vyskytuje zejména u časně jarních či pozdně podzimních druhů. ,,Imága píďalek patří mezi krepuskulární živočichy, létající za soumraku. Některé druhy však vyletují až za úplné tmy. Menší počet druhů patří k živočichům heliofilním´´ (Čelechovský 1993). Dospělce je možné nejčastěji spatřit na kmenech a listech stromů, zdech, méně často navštěvují vlhká místa či rozkládající se a zapáchající látky. Housenky jsou většinou lysé, štíhlé a protáhlé. Nejčastěji jsou krypticky zbarvené. Jen zcela výjimečně se objevují druhy, u kterých jsou pozorovány pestré housenky. Charakteristickým znakem je přítomnost tří párů pravých nohou na hrudi,

jednoho páru panožek na 6. abdominálním segmentu a pošinek na konci těla. ,,Pokud tedy housenka leze, je nucena střídavě se přichycovat předním a zadním koncem těla, čímž vzniká charakteristický pohyb, od kterého je odvozen název celé čeledi´´ (Habáňová 2003). Pro tělo housenek jsou typické rozmanité výrůstky, které v kombinaci s kryptickým zbarvením doplněné o vztyčení přední části těla a strnulost zajišťují velmi účinnou ochranu před napadením. Píďalky jsou rozšířeny ve všech typech ekosystémů, od nížin až do hor. Tato čeleď zahrnuje i řadu tzv. škůdců ovocných a lesních dřevin. Taxonomie, systematika a determinace, zvláště některých skupin píďalek, je velmi obtížná. Z důvodu chybějících soubornějších prací je nomenklatura celé čeledi neustálená a při podrobnějším studiu se ukazuje, že dosavadní platná vědecká jména jsou často pouze mladšími synonymy. Rovněž faunistický průzkum a znalosti o rozšíření a ekologických nárocích jednotlivých druhů této čeledi jsou značně neúplné. Je třeba upozornit na to, že zánik původního stavu blízkých stanovišť, na které jsou jednotlivé druhy existenčně vázány, pokračuje rychlým tempem. ,,Některé druhy tudíž mohou zmizet z naší fauny dříve, než se je podaří zaregistrovat a podat o nich zprávu příštím generacím entomologů´´ (Habáňová 2003). Z tohoto důvodu jsou velmi ceněny nálezy a popisy nových druhů (Raineri 1991, Hausmann 1994). Tribus Gnophini je v Evropě zastoupen 57 druhy v šesti rodech. Studované rody, s výjimkou druhu Siona lineata, zahrnují taxony zoogeograficky významné, vyznačující se specifickými ekologickými nároky. Jejich výskyt je proto často značně lokální, ostrůvkovitý. Z důvodu špatné prostudovanosti této skupiny je taxonomie tribu neustálená. Příbuzenské vztahy v rámci celé čeledi Geometridae jsou velmi komplikované. Díky využití moderních molekulárních metod však postupně dochází k objasňování fylogenetických vztahů (Abraham 2001). Na základě studia fylogeneze byly vykonány významné přesuny rodů v rámci podčeledi Ennominae (Beljaev 2006), do níž je řazen tribus Gnophini. V důsledku toho byla diplomová práce oproti zadání rozšířena o nově zařazené rody Glacies, Psodos a Siona, které se však od rodů Gnophos, Charissa a Elophos výrazně odlišují jak na základě morfologie, tak způsobu života. Tribu Gnophini bylo v ČR a SR doposud věnováno málo pozornosti, nabídka tematické literatury je značně omezená a málo početná. V převážné většině se jedná o rozsáhlé obrazové příručky (Fajčík 2003, Fajčík & Slamka 1996, Bělín 1999) a katalogy

motýlů vybraných oblastí (Laštůvka & Marek 2002, Novák & Liška 1997, Hrubý 1967, Reiprich & Okáli 1989).

2. CÍL DIPLOMOVÉ PRÁCE

Cílem této diplomové práce je podrobná studie českých a slovenských druhů tribu Gnophini (Geometridae, Lepidoptera). Jedná se o druhy rodů Gnophos, Charissa, Elophos, Glacies, Psodos a Siona.

Hlavní cíle diplomové práce:  zpracování přehledu evropských druhů tribu Gnophini  aktualizace, doplnění a přehledné vypracování názorných klíčů rodů a druhů pro ČR a SR  obrazové zdokumentování dospělců a kopulačních orgánů  podrobná analýza rozšíření jednotlivých druhů na území ČR a SR  vypracování podrobných charakteristik druhů z hlediska taxonomického, zoogeografického a ekologického

3. METODIKA

Diplomová práce navazuje na práci bakalářskou. Jedná se o monografii druhů tribu Gnophini vyskytujících se na území ČR a SR. U jednotlivých druhů jsou zpracovány údaje jednak publikované, jednak vlastní. Základem práce je:  zpracování publikovaných údajů  laboratorní práce  terénní výzkum

Zpracování publikovaných údajů: Systematické zařazení druhů bylo převzato z Fauna Europaea (02. 2010). V rámci jednotlivých druhů byla vypracována přehledná charakteristika. Nejprve je výrazně uvedeno zařazení do rodu, následuje odborný název. Pod názvem je vyobrazen vybraný druh z lícové a rubové strany. Fotografie byly v převážné většině vyhotoveny a upraveny autorkou diplomové práce. U druhu jsou dále uvedeny následující charakteristiky: biotop, bionomie, housenka a živná rostlina. Většina charakteristik byla čerpána z literatury (Fajčík 2003, Bělín 1999, Fajčík & Slamka 1996, Bleszyňski 1966, Skala 1936). Vše je pro přehled doplněno o mapu areálu druhu v rámci Evropy (převzato z Fauna Europaea 02. 2010), jejichž originál byl upraven a autorkou doplněn o legendu . V části věnované rozšíření druhu, je rozšíření sledováno ve třech základních oblastech, v Čechách (Bohemia), na Moravě (Moravia) a na Slovensku (Slovakia). Základní oblasti jsou dle geomorfologického členění ČR a SR (Demek 2006; SAŽP, MŽP SR 2002) rozděleny na podsoustavy v ČR, popřípadě oblasti v SR (pozn.: celky jsou rovnocenné, rozdíl je pouze v národním označení), které byly označeny římskými číslicemi. Geomorfologické celky pak číslicemi arabskými. Značně roztř íštěné a nepřehledně lokalizované údaje byly uspořádány a jednotlivé lokality, popř. jednotlivá naleziště, přiřazena k patřičným geomorfologickým celkům. U geomorfologického celku Tatry byly údaje pro přehlednost ještě rozčleněny do podcelků. Údaje byly rozděleny na literární a sbírkové, kam byla zařazena data získaná studiem muzejního materiálu a soukromých sbírek. Pro kvantitativní a kvalitativní zhodnocení výskytu rodů a druhů byly vytvořeny následující podoblasti.

V Čechách byly vymezeny tyto podoblasti : 1) podoblast Poberounská (tvořená Plzeňskou pahorkatinou a Brdskou podsoustavou) 2) podoblast Středočeská (tvořená Středočeskou pahorkatinou) 3) podoblast Krušnohorská (tvořená Karlovarskou vrchovinou, Podkrušnohorskou podsoustavou a Krušnohorskou hornatinou) 4) podoblast Krkonošská (tvořená Krkonošskou a Orlickou podsoustavou) 5) podoblast Šumavská (tvořená Šumavskou hornatinou) 6) podoblast Česká tabule (tvořená Severočeskou tabulí) 7) podoblast Jihočeská pánev (tvořená Jihočeskými pánvemi)

Na Moravě byly vymezeny tyto podoblasti: 1) podoblast Moravské nížiny (tvořená Jihomoravskou pánví, Západními Vněkarpatskými sníženinami a Slezskou nížinou) 2) podoblast Jihomoravská Karpatská (tvořená Jihomoravskými Karpatami a Slovensko-moravskými Karpatami) 3) podoblast Moravský kras (tvořená Brněnskou vrchovinou) 4) podoblast Severomoravská Karpatská (tvořená Západními Beskydy) 5) podoblast Jesenická (tvořená Jesenickou podsoustavou) 6) podoblast Českomoravská vrchovina (tvořená Českomoravskou vrchovinou)

Na Slovensku byly vymezeny tyto podoblasti: 1) podoblast Podunajská (tvořená Podunajskou nížinou) 2) podoblast Fatransko-tatranská (tvořená Fatransko-tatranskou oblastí) 3) podoblast Slovenské rudohoří (tvořená Slovenským rudohořím) 4) podoblast Slovenské stredohoří (tvořená Slovenským stredohořím) 5) podoblast Slovenská Beskydská (tvořená Stredními a Východními Beskydy) 6) podoblast Slovenská Karpatská (tvořená Slovensko-moravskými Karpatami) 7) podoblast Východoslovenská nížina (tvořená Východoslovenskou nížinou) 8) podoblast Podhôľno-magurská (tvořená Podhôľno-magurskou oblastí)

Laboratorní práce V rámci práce v laboratoři byla u vybraných druhů provedena preparace kopulačních orgánů. Předmětem zájmu byly sklerotizované části vnějšího kopulačního ústrojí. U předem vybraných druhů byla oddělena část abdomenu. Abdominální část

byla vložena do zkumavky s roztokem 10% hydroxidu draselného (KOH). Zkumavka pak byla ponořena do vodní lázně za stálého varu 15- 30 minut. Po uvaření byla abdominální část vyjmuta a položena na petriho misku s vodou, kde byl kopulační orgán pinzetou vytržen ze zadečkové části a preparačními jehlami očištěn od zbytků blan, chlupů a nečistot. Vypreparované kopulační orgány byly uloženy na petriho misku s glycerinem. Za použití lupy pak byly jednotlivé vypreparované kopulační orgány vyfotografovány a fotografie pomocí grafického programu upraveny. K trvalému uchovávání pak byly následně uloženy do plastových ampulí naplněných glycerinem a připíchnuté na špendlík pod motýla. Jako obrazová dokumentace jsou ve většině případů použity převážně vlastní fotografie sbírkového materiálu zapůjčeného ze sbírek katedry PRF či vedoucího diplomové práce. K fotografování druhů a jejich kopulačních orgánů byl použit fotoaparát Canon 500 D. Fotografie pak byly autorkou dále graficky upraveny.

Terénní výzkum V rámci terénního výzkumu byly zdokumentovány lokality a místní biotopy. Terénní výzkum byl vykonán v oblasti Jihomoravských Karpat (Přílohy: Obr. č. 32), Brněnské vrchoviny (Přílohy: Obr. č. 34), Vysokých Tater (Přílohy: Obr. č. 29) a Nízkých Tater (Přílohy: Obr. č. 30). V rámci diplomové práce byl také revidován a redeterminován materiál Vlastivědného muzea v Olomouci. Získaná data jsou zahrnuta do části věnované rozšíření druhu.

4. EVROPSKÉ DRUHY TRIBU GNOPHINI A JEJICH ROZŠÍŘENÍ

V Evropě je v současné době známo 57 druhů motýlů zařazených do tribu Gnophini. Problémem jsou časté změny v taxonomii, zvláště pak v oblasti rodu a podrodu. V tabulce č. 1 je uvedeno aktuální (02.2010) systematické zařazení na úrovních rod až poddruh.

Tab. č. 1: Výčet evropských druhů tribu Gnophini a jejich systematické zařazení

Druhový Poddruhový Zástupce Rod Podrod název název

Charissa (Charissa) bellieri (Oberthur, 1913) Charissa Charissa bellieri

Charissa (Charissa) canariensis bartolomensis Charissa Charissa canariensis bartolomensis (Pinker, 1969) Charissa (Charissa) canariensis canariensis (Rebel, Charissa Charissa canariensis canariensis 1911) Charissa (Charissa) canariensis teidensis (Pinker, Charissa Charissa canariensis teidensis 1969)

Charissa (Charissa) canariensis (Rebel, 1911) Charissa Charissa canariensis

Charissa (Charissa) certhiatus (Rebel & Zerny, 1931) Charissa Charissa certhiatus

Charissa (Charissa) obscurata (Denis & Schiffermuller, Charissa Charissa obscurata 1775) Charissa (Cnestrognophos) mutilata (Staudinger, Charissa Cnestrognophos mutilata 1879)

Charissa (Cnestrognophos) pentheri (Rebel, 1904) Charissa Cnestrognophos pentheri

Charissa (Costignophos) avilarius (Reisser, 1936) Charissa Costignophos avilarius

Charissa (Costignophos) crenulata (Staudinger, 1871) Charissa Costignophos crenulata Charissa (Costignophos) italohelveticus (Rezbanyai- Charissa Costignophos italohelveticus Reser, 1986) Charissa (Costignophos) pullata (Denis & Charissa Costignophos pullata Schiffermuller, 1775) Charissa (Euchrognophos) assoi (Redondo & Gaston, Charissa Euchrognophos assoi 1997)

Charissa (Euchrognophos) corsica (Oberthur, 1913) Charissa Euchrognophos corsica

Charissa (Euchrognophos) dubitaria (Staudinger, Charissa Euchrognophos dubitaria 1892)

Charissa (Euchrognophos) mucidaria (Hubner, 1799) Charissa Euchrognophos mucidaria

Charissa (Euchrognophos) subtaurica (Wehrli, 1932) Charissa Euchrognophos subtaurica

Charissa (Euchrognophos) variegata (Duponchel, Charissa Euchrognophos variegata 1830) Charissa (Kemtrognophos) ambiguata sheljuzhkoi Charissa Kemtrognophos ambiguata sheljuzhkoi (Schawerda, 1924) Charissa (Kemtrognophos) ambiguata (Duponchel, Charissa Kemtrognophos ambiguata 1830)

Charissa (Kemtrognophos) onustaria (Herrich- Charissa Kemtrognophos onustaria Schaffer, 1852) Charissa (Kemtrognophos) predotae (Schawerda, Charissa Kemtrognophos predotae 1929) Charissa (Kemtrognophos) zeitunaria (Staudinger, Charissa Kemtrognophos zeitunaria 1901)

Charissa (Neognophina) intermedia (Wehrli, 1917) Charissa Neognophina intermedia

Charissa (Neognophina) supinaria (Mann, 1854) Charissa Neognophina supinaria

Charissa (Rhopalognophos) glaucinaria (Hubner, Charissa Rhopalognophos glaucinaria 1799)

Elophos (Elophos) andereggaria (de La Harpe, 1853) Elophos Elophos andereggaria

Elophos (Elophos) caelibaria (Heydenreich, 1851) Elophos Elophos caelibaria

Elophos (Elophos) operaria (Hubner, 1813) Elophos Elophos operaria

Elophos (Elophos) unicoloraria (Staudinger, 1871) Elophos Elophos unicoloraria

Elophos (Elophos) zelleraria (Freyer, 1836) Elophos Elophos zelleraria

Elophos (Elophos) zirbitzensis (Pieszcek, 1902) Elophos Elophos zirbitzensis Elophos (Yezognophos) dilucidaria (Denis & Elophos Yezognophos dilucidaria Schiffermuller, 1775) Elophos (Yezognophos) dognini (Thierry-Mieg, 1910) Elophos Yezognophos dognini Elophos (Yezognophos) serotinaria (Denis & Elophos Yezognophos serotinaria Schiffermuller, 1775) Elophos (Yezognophos) sproengertsi (Pungeler, 1914) Elophos Yezognophos sproengertsi

Elophos (Yezognophos) vittaria (Thunberg, 1788) Elophos Yezognophos vittaria

Glacies alpinata (Scopoli, 1763) Glacies alpinata

Glacies alticolaria (Mann, 1853) Glacies alticolaria

Glacies baldensis (Wolfsberger, 1966) Glacies baldensis

Glacies bentelii (Ratzer, 1890) Glacies bentelii

Glacies burmanni (Tarmann, 1984) Glacies burmanni

Glacies canaliculata (Hochenwarth, 1785) Glacies canaliculata

Glacies coracina (Esper, 1805) Glacies coracina

Glacies noricana (Wagner, 1898) Glacies noricana

Glacies perlinii (Turati, 1915) Glacies perlinii

Glacies spitzi (Rebel, 1906) Glacies spitzi

Glacies wehrlii (Vorbrodt & Muller-Rutz, 1918) Glacies wehrlii

Gnophos (Dicrognophos) sartata Treitschke, 1827 Gnophos Dicrognophos sartata Gnophos (Gnophos) furvata (Denis & Schiffermuller, Gnophos Gnophos furvata 1775) Gnophos (Gnophos) obfuscata (Denis & Gnophos Gnophos obfuscata Schiffermuller, 1775)

Gnophos (Odontognophos) dumetata Treitschke, 1827 Gnophos Odontognophos dumetata

Gnophos (Odontognophos) perspersata Treitschke, Gnophos Odontognophos perspersata 1827

Gnophos (Odontognophos) zacharia Staudinger, 1879 Gnophos Odontognophos zacharia

Psodos quadrifaria (Sulzer, 1776) Psodos quadrifaria

Siona lineata (Scopoli, 1763) Siona lineata

Zdroj: Upravila Eva Chytrá podle FAUNA EUROPAEA online. cit. 2010-02-22. Dostupné z URL:

Pro některé zástupce tribu Gnophini je typický ostrůvkovitý, v občasných případech i endemický výskyt. Toto platí zejména pro druhy ostrovní (např. Charissa canariensis s poddruhy). Pevninské druhy mají často velmi rozlehlý areál, například Charissa obscurata, Gnophos obfuscata (Tab. č. 2). V České republice se ze zájmového taxonu vyskytuje 13 druhů, na Slovensku 17 druhů (v Tab. č. 2 vyznačeny tučně). Tyto druhy jsou vázány na specifické biotopy a na území České a Slovenské republiky se vyskytují lokálně, s výjimkou druhu Siona lineata, který je všeobecně rozšířený.

Tab. č. 2: Evropští zástupci tribu Gnophini podle oblasti rozšíření

Zástupce Oblast rozšíření

Charissa (Charissa) bellieri (Oberthur, 1913) Korsika, Sardinie

Charissa (Charissa) canariensis bartolomensis (Pinker, 1969) Kanárské ostrovy

Charissa (Charissa) canariensis canariensis (Rebel, 1911) Kanárské ostrovy

Charissa (Charissa) canariensis teidensis (Pinker, 1969) Kanárské ostrovy

Charissa (Charissa) canariensis (Rebel, 1911) Kanárské ostrovy

Albánie, Bulharsko, Řecko, Makedonie, Charissa (Charissa) certhiatus (Rebel & Zerny, 1931) Slovinsko, Černá Hora, Srbsko Albánie, Andora, Rakousko, Belgie, Bosna a Hercegovina, Velká Británie, Bulharsko, Channel Is., Chorvatsko, Česká r., Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Německo, Řecko, Maďarsko,

Charissa (Charissa) obscurata (Denis & Schiffermuller, 1775) Irsko, Itálie, Litva, Lotyšsko, Makedonie, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Rusko (evropská část), Sardinie, Sicílie, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Srbsko a Černá hora, Nizozemsko, Ukrajina

Charissa (Cnestrognophos) mutilata (Staudinger, 1879) Turecko (evropská část), Řecko

Charissa (Cnestrognophos) pentheri (Rebel, 1904) Makedonie

Charissa (Costignophos) avilarius (Reisser, 1936) Španělsko

Charissa (Costignophos) crenulata (Staudinger, 1871) Andora, Francie, Španělsko

Charissa (Costignophos) italohelveticus (Rezbanyai-Reser, 1986) Francie, Itálie, Švýcarsko Albánie, Rakousko, Belgie, Bulharsko, Česká r., Francie, Německo, Řecko, Maďarsko, Itálie, Charissa (Costignophos) pullata (Denis & Schiffermuller, 1775) Makedonie, Polsko, Rumunsko, Sicílie, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švýcarsko Charissa (Euchrognophos) assoi (Redondo & Gaston, 1997) Španělsko

Charissa (Euchrognophos) corsica (Oberthur, 1913) Korsika, Sardinie

Charissa (Euchrognophos) dubitaria (Staudinger, 1892) Kréta, Řecko

Andora, Baleáry, Bulharsko, Korsika, Kréta, Řecko, Francie, Gibraltar, Itálie, Malta, Charissa (Euchrognophos) mucidaria (Hubner, 1799) Portugalsko, Sardinie, Sicílie, Španělsko, Švýcarsko Charissa (Euchrognophos) subtaurica (Wehrli, 1932) Kypr Albánie, Rakousko, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Chorvatsko, Francie, Řecko, Charissa (Euchrognophos) variegata (Duponchel, 1830) Maďarsko, Itálie, Makedonie, Malta, Portugalsko, Rumunsko, Sicílie, Slovinsko, Švýcarsko, Ukrajina Charissa (Kemtrognophos) ambiguata sheljuzhkoi (Schawerda, Rusko (východ evropské části) 1924) Andora, Rakousko, Bulharsko, Česká r., Estonsko, Francie, Německo, Řecko, Maďarsko,

Charissa (Kemtrognophos) ambiguata (Duponchel, 1830) Itálie, Litva, Lotyšsko, Makedonie, Polsko, Rumunsko, Rusko (evropská část), Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švýcarsko Albánie, Bulharsko, Korsika, Francie, Řecko, Charissa (Kemtrognophos) onustaria (Herrich-Schaffer, 1852) Itálie, Makedonie, Rumunsko, Sicílie,

Charissa (Kemtrognophos) predotae (Schawerda, 1929) Portugalsko, Španělsko

Charissa (Kemtrognophos) zeitunaria (Staudinger, 1901) Kréta

Rakousko, Bulharsko, Česká r., Německo, Charissa (Neognophina) intermedia (Wehrli, 1917) Řecko, Maďarsko, Makedonie, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Švýcarsko Albánie, Chorvatsko, Řecko, Itálie, Makedonie, Charissa (Neognophina) supinaria (Mann, 1854) Slovinsko Albánie, Andora, Rakousko, Bulharsko, Chorvatsko, Česká r., Francie, Německo,

Charissa (Rhopalognophos) glaucinaria (Hubner, 1799) Řecko, Itálie, Makedonie, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Sicílie, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švýcarsko

Elophos (Elophos) andereggaria (de La Harpe, 1853) Itálie, Švýcarsko

Rakousko, Francie, Německo, Itálie, Slovinsko, Elophos (Elophos) caelibaria (Heydenreich, 1851) Španělsko, Švýcarsko

Rakousko, Česká r., Itálie, Polsko, Rumunsko, Elophos (Elophos) operaria (Hubner, 1813) Slovensko, Švýcarsko

Elophos (Elophos) unicoloraria (Staudinger, 1871) Francie, Španělsko, Švýcarsko

Rakousko, Německo, Itálie, Lichtenštejnsko, Elophos (Elophos) zelleraria (Freyer, 1836) Slovinsko, Švýcarsko

Elophos (Elophos) zirbitzensis (Pieszcek, 1902) Rakousko

Rakousko, Belgie, Bulharsko, Česká r., Francie, Elophos (Yezognophos) dilucidaria (Denis & Schiffermuller, Německo, Itálie, Polsko, Portugalsko,

1775) Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švýcarsko

Elophos (Yezognophos) dognini (Thierry-Mieg, 1910) Andora, Francie, Itálie, Španělsko, Švýcarsko

Elophos (Yezognophos) serotinaria (Denis & Schiffermuller, Francie, Německo, Maďarsko, Itálie, Slovensko, 1775) Slovinsko, Švýcarsko

Elophos (Yezognophos) sproengertsi (Pungeler, 1914) Francie

Rakousko, Česká r., Estonsko, Finsko, Francie,

Německo, Itálie, Norsko, Polsko, Rumunsko, Elophos (Yezognophos) vittaria (Thunberg, 1788) Rusko (evropská část), Slovensko, Slovinsko, Švýcarsko Rakousko, Česká r., Francie, Německo, Itálie,

Glacies alpinata (Scopoli, 1763) Polsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Švýcarsko

Glacies alticolaria (Mann, 1853) Rakousko, Francie, Itálie, Švýcarsko

Glacies baldensis (Wolfsberger, 1966) Itálie

Andora, Francie, Itálie, Rumunsko, Španělsko, Glacies bentelii (Ratzer, 1890) Švýcarsko

Glacies burmanni (Tarmann, 1984) Rakousko

Rakousko, Francie, Německo, Itálie, Makedonie,

Glacies canaliculata (Hochenwarth, 1785) Polsko, Rumunsko, Slovensko, Španělsko, Švýcarsko Rakousko, Velká Británie, Bulharsko, Finsko, Francie, Německo, Itálie, Norsko, Polsko,

Glacies coracina (Esper, 1805) Rumunsko, Rusko (sever evropské části), Slovinsko, Slovensko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko Rakousko, Francie, Německo, Itálie, Polsko, Glacies noricana (Wagner, 1898) Rumunsko, Slovensko, Slovinsko Glacies perlinii (Turati, 1915) Itálie

Glacies spitzi (Rebel, 1906) Rakousko, Slovinsko

Glacies wehrlii (Vorbrodt & Muller-Rutz, 1918) Švýcarsko

Albánie, Bulharsko, Korsika, Kréta, Chorvatsko, Gnophos (Dicrognophos) sartata Treitschke, 1827 Kyklady, Kypr, Turecko (evropská část), Řecko, Itálie, Makedonie, Sardinie, Sicílie, Ukrajina Albánie, Rakousko, Belgie, Bulharsko, Česká r., Francie, Německo, Řecko, Maďarsko, Itálie, Gnophos (Gnophos) furvata (Denis & Schiffermuller, 1775) Lichtenštejnsko, Makedonie, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švýcarsko, Nizozemsko

Albánie, Andora, Rakousko, Velká Británie, Bulharsko, Estonsko, Turecko (evropská část), Finsko, Francie, Německo, Řecko, Irsko, Itálie, Gnophos (Gnophos) obfuscata (Denis & Schiffermuller, 1775) Litva, Lucembursko, Makedonie, Norsko, Portugalsko, Rumunsko, Rusko (sever evropské části), Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Srbsko a Černá Hora Rakousko, Chorvatsko, Česká r., Francie, Německo, Řecko, Maďarsko, Irsko, Itálie, Gnophos (Odontognophos) dumetata Treitschke, 1827 Makedonie, Polsko, Rumunsko, Rusko (evropská část), Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Ukrajina, Srbsko a Černá Hora

Gnophos (Odontognophos) perspersata Treitschke, 1827 Gibraltar, Portugalsko, Španělsko

Gnophos (Odontognophos) zacharia Staudinger, 1879 Kréta

Albánie, Andora, Rakousko, Česká r., Francie,

Psodos quadrifaria (Sulzer, 1776) Německo, Itálie, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švýcarsko Albánie, Andora, Rakousko, Bělorusko, Belgie, Bosna a Hercegovina, Velká Británie, Bulharsko, Korsika, Chorvatsko, Česká r., Dánsko, Estonsko, Turecko (evropská část), Finsko,

Francie, Německo, Řecko, Maďarsko, Itálie, Siona lineata (Scopoli, 1763) Litva, Lichtenštejnsko, Lotyšsko, Lucembursko, Makedonie, Norsko, Polsko, Rumunsko, Rusko (evropská část), Sicílie, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Nizozemsko, Ukrajina

Zdroj: Upravila Eva Chytrá podle FAUNA EUROPAEA online. cit. 2010-02-22. Dostupné z URL:

5. URČOVACÍ KLÍČ ČESKÝCH A SLOVENSKÝCH DRUHŮ TRIBU GNOPHINI

Klíč byl vytvořen na základě polského originálu (Bleszyňski 1966) a doplněn (Fajčík & Slamka 1996) o druhy Elophos serotinaria (Den. & Schiff.), Glacies canaliculata (Hchw.), Glacies coracina (Esp.) a Glacies noricana (Wagner). Podle rodů je rozdělen na dvě hlavní kapitoly. Kapitola 5.1. se zabývá rody Gnophos, Elophos a Charissa, kapitola 5.2. pak rody Psodos, Glacies a Siona. Klíč byl doplněn i obrazově.

5.1. Rod: Gnophos, Elophos a Charissa

Determinace imág druhů náležejících do rodů Gnophos, Elophos a Charissa na základě vnějších znaků (Kap. 5.1.1.) je obtížná a někdy nespolehlivá. Pro názornost je klíč k určování dospělců na základě vnějších znaků doplněn o fotografie hlavních determinačních znaků (Obr. č. 1 - Obr. č. 11). Druhy jsou ve své barevnosti často velmi variabilní, vyskytují se od tmavých až po světlé varianty. Spolehlivá determinace je možná pouze na základě studia morfologie kopulačních orgánů. Na rozdíl od ostatních zástupců čeledi Geometridae, lze tyto druhy velmi přesně determinovat jak na základě samčích kopulačních orgánů (Kap. 5.1.2.), tak na základě samičích kopulačních orgánů (Kap. 5.1.3.), mezi nimiž jsou výrazné rozdíly. Klíče k určování na základě kopulačních orgánů jsou obrazově doplněny (Fajčík & Slamka 1996). Obecná stavba kopulačních orgánů (Fajčík & Slamka 1996) je k dispozici v přílohách (Obr. č. 1 - Obr. č. 3), reálné fotografie kopulačních orgánů samců (Obr. č. 4 - Obr. č. 12) a samic (Obr. č. 21 - Obr. č. 25) jsou k dispozici taktéž v přílohách.

5.1.1. Klíč k určování dospělců na základě vnějších znaků

1. Vnější okraj předního křídla silně zvlněný. Na rubu předního křídla světlá vnější přepážka, z vnitřní strany méně výrazná. Tykadla samce nitkovitá ...... 2. -. Vnější okraj předního křídla rovný nebo nepříliš zvlněný. Tykadla samce nitkovitá nebo keříčkovitá ...... 4. 2. Na předním i zadním křídle vnitřní přepážka hodně nevýrazná, na žilkách málo zřetelné černé skvrny.

Délka předního křídla 21 - 25 mm. Křídla světle hnědá, tmavé přepážky nevýrazné, téměř nezřetelné. Vnitřní přepážka na dolním křídle lehce naznačena...... G. dumetata Tr.

Obr. č. 1: Určovací znaky Gnophos dumetata Tr.

a) líc předního křídla b) líc zadního křídla c) tykadla samce Foto: Eva Chytrá

-. Na předním i zadním křídle vnitřní linie hodně výrazné, na žilkách málo zřetelné černé skvrny. Na předním a zadním křídle výrazná, oválná středová skvrna ...... 3. 3. Délka předního křídla 21 mm. Na předním a zadním křídle vnější pole jasnější než vnitřní. Délka předního křídla 23 - 30 mm. Křídla tmavě hnědá, výrazné vnější přepážky. Na předním křídle středová skvrna. Vnitřní přepážka velmi výrazná. Na zadním křídle náznak středové skvrny...... G. furvata (Den. & Shiff.)

Obr. č. 2: Určovací znaky Gnophos furvata (Den. & Shiff.)

a) líc předního křídla b) líc zadního křídla c) tykadla samce Foto: Eva Chytrá

-. Délka předního křídla nepřekračuje 20 mm. Na předním a zadním křídle vnější pole zbarveno podobně jako středové. Délka předního křídla 17 - 19 mm. Křídla zbarveny rovnoměrně, tmavě hnědé se světlejším probarvením. Vnější přepážka na předním i zadním křídle velmi výrazná, zoubkovaná. Vnitřní přepážka na zadním křídle chybí. Středové skvrny na obou

křídlech velmi výrazné, oválné, se světlým středem...... Ch. obscurata (Den. & Shiff.)

Obr. č. 3: Určovací znaky Charissa obscurata (Den. & Shiff.), variabilita

a) líc předního křídla 1 b) líc předního křídla 2 c) líc zadního křídla Foto: Eva Chytrá, Zdeněk Laštůvka

4. Tykadla samce nitkovitá. Na rubu předního i zadního křídla dobře viditelná světlá vnější přepážka ...... 5. -. Tykadla samce keříčkovitá. Na rubu předního i zadního křídla méně viditelná světlá vnější přepážka ...... 7. 5. Světlá vnější přepážka na rubu předního a zadního křídla výrazně odděluje vnější tmavé pole. Délka předního křídla 15 - 19 mm. Křídla velmi rozmanitého zbarvení, světle šedé až hnědé, s nevýraznými tmavšími příčnými přepážkami. Na předním křídle středová skvrna. Vnější okraj, hlavně zadního křídla, vlnitý. Na rubu křídel dvě výrazné tmavé linie...... Ch. glaucinaria (Hbn.)

Obr. č. 4: Určovací znaky Charissa glaucinaria (Hbn.)

a) líc předního křídla b) líc zadního křídla c) rub předního křídla Foto: Eva Chytrá

Nebo: Velmi podobný Ch. glaucinaria (Hbn.), zbarvení tmavší, nejčastěji hnědavo- žluté ...... Ch. intermedia Wehrli

Obr. č. 5: Určovací znaky Charissa intermedia Wehrli

a) líc předního křídla b) líc zadního křídla Foto: Zdeněk Laštůvka

-. Světlá vnější přepážka na rubu předního i zadního křídla odděluje tmavě hnědé vnější pole ...... 6. 6. Křídla světlá, šedavá. Světlá vnější přepážka na rubu křídel velmi výrazná. Délka předního křídla je 18 - 20 mm. Na křídlech velmi nevýrazný příčný pruh. Na obou křídlech středová skvrna, oválná se světlým středem. Vnější okraj předního křídla je rovný...... Ch. pullata (Den. & Schiff.)

Obr. č. 6: Určovací znaky Charissa pullata (Den. & Schiff.), variabilita

a) líc předního křídla 1 b) líc předního křídla 2 c) líc zadního křídla d) rub předního křídla Foto: Eva Chytrá, Zdeněk Laštůvka

-. Šedá křídla. Světlý vnější pruh na spodní straně křídel, velmi nevýrazný. Délka předního křídla je 17 – 19 mm. Je o něco menší a tmavěji zbarvený než předchozí druh. Příčky o něco výraznější než u Charissa pullata (Den. & Schiff.)...... Ch. ambiguata (Dup.) Obr. č. 7: Určovací znaky Charissa ambiguata (Dup.), variabilita

a) líc předního křídla 1 b) líc předního křídla 2 c) líc zadního křídla Foto: Zdeněk Laštůvka

7. Tělo světle šedé. Délka předního křídla 16 - 19 mm. Křídla světle šedá, vnější přepážka na obou křídlech velmi výrazná, zoubkovaná. Středová skvrna na obou párech křídel oválná, se světlým středem. Vnější okraj předního křídla téměř rovný...... E. dilucidaria (Den. & Schiff.)

Obr. č. 8: Určovací znaky Elophos dilucidaria (Den. & Schiff.)

a) líc předního křídla b) líc zadního křídla c) tykadla samce Foto: Zdeněk Laštůvka

-. Tělo světle šedé až hnědé ...... 9. 8. Tělo bělavo- žluté. Délka předního křídla je 17 - 19 mm. Podobný předchozímu druhu, barva křídel bělavo- žlutá. Vnější přepážka málo výrazná, zoubkovaná. Vnitřní přepážka téměř chybí. Středová skvrna na obou párech křídel oválná, se světlým středem. Vnitřní okraj předního křídla u těla mírně vyklenutý...... E. serotinaria (Den. & Schiff.)

Obr. č. 9: Určovací znaky Elophos serotinaria (Den. & Schiff.)

a) líc předního křídla b) líc zadního křídla Foto: Zdeněk Laštůvka

9. Samec. Vnitřní okraj předního křídla u těla mírně prohnutý. Křídla tmavě šedá až hnědavá.

Délka předního křídla 19 - 20 mm. Samice s redukovanými křídly. Kresba na křídlech nevýrazná. Středové skvrny nemají světlé středy. Vnitřní okraj předního křídla rovný...... E. operaria (Hbn.)

Obr. č. 10: Určovací znaky Elophos operaria (Hbn.)

a) líc předního křídla b) líc zadního křídla c) samice Zdroj: FAJČÍK J. & SLAMKA F. (1996): Motýle strednej Európy I.- 113 pp., Slamka, Bratislava.

-. Samec jako samice. Vnitřní okraj předního křídla zřetelně vypouklý. Hnědý odstín křídel. Délka předního křídla 19 - 20 mm. Přepážky na křídlech velmi výrazné. Jasně vyznačeny obě přepážky na předním křídle. Vnější okraj předního křídla rovný...... E. vittaria (Thnbg.)

Obr. č. 11: Určovací znaky Elophos vittaria (Thnbg.)

a) líc předního křídla b) líc zadního křídla c) tykadla samce Foto: Eva Chytrá

5.1.2. Klíč k určování samců na základě kopulačních orgánů

1. Uncus široký s výrazným výrustkem. Gnathos zakrnělý. Costa opatřena dvěma štětinkami. Štětinky také při aedeagusu. Aedeagus bez trnu (Přílohy: Obr. č. 7)...... E. dilucidaria (Den. & Schiff.)

Obr. č. 12: Kopulační orgány Elophos dilucidaria (Den. & Schiff.)

Zdroj: FAJČÍK J. & SLAMKA F. (1996): Motýle strednej Európy I.- 113 pp., Slamka, Bratislava.

-. Uncus široký, na vrcholu špičatý, bez výrustku ...... 2. -. Uncus široký, na vrcholu se zužuje, s tmavým výrustkem. Gnathos zakrnělý, costa výrazně oddělena od valvy, opatřena výrazným trnem. Štětinky při valvě. Saccus výrazný, hranatý. Aedeagus úzký, dlouhý, oválně zahnutý ...... E. serotinaria (Den. & Schiff.)

Obr. č. 13: Kopulační orgány Elophos serotinaria (Den. & Schiff.)

Zdroj: FAJČÍK J. & SLAMKA F. (1996): Motýle strednej Európy I.- 113 pp., Slamka, Bratislava.

2. Aedeagus zakřivený. Pravá costa opatřena jedním, levá dvěma dlouhými štěty. Gnathos dobře vyvinutý ...... G. furvata (Den. & Shiff.) -. Aedeagus nezakřivený, štěty bez trnů ...... 3. 3. V aedeagusu jeden dlouhý trn ...... 4. -. V aedeagusu chybí trny nebo je jich více než jeden ...... 6. 4. Aedeagus u konce s bočními lístky ...... 6. -. Aedeagus u konce není rozlišen...... 5. 5. Costa tvoří krátký výrůstek opatřený výrazným háčkovitým, zahnutým štětem. Gnathos je dobře vyvinutý. Trn je v aedeagusu silně vychýlený (Přílohy: Obr. č. 12) ...... Ch. ambiguata (Dup.)

Obr. č. 14: Kopulační orgány Charissa ambiguata Dup.

Zdroj: FAJČÍK J. & SLAMKA F. (1996): Motýle strednej Európy I.- 113 pp., Slamka, Bratislava.

-. Costa je bez výrůstku opatřeného háčkovitě zahnutým štětem. Gnathos je dobře vyvinutý. Trn je stejně dlouhý jako aedeagus a není moc zahnutý (Přílohy: Obr. č. 8- Obr. č. 9) ...... Ch. glaucinaria (Hbn.)

Obr. č. 15: Kopulační orgány Charissa glaucinaria (Hbn.)

Zdroj: FAJČÍK J. & SLAMKA F. (1996): Motýle strednej Európy I.- 113 pp., Slamka, Bratislava.

6. Costa tvoří výrazný výrůstek opatřený dlouhým, háčkovitě zahnutým štětem. Gnathos je dobře vyvinutý. V aedeagusu je 1 dlouhý, tenký trn (Přílohy: Obr. č. 10 - Obr. č. 11) ...... Ch. obscurata (Den. & Schiff.) -. Costa netvoří výrazný výrůstek opatřený dlouhým, háčkovitě zahnutým štětem...... 7. 7. Costa je výrazně oddělená od valvy...... 8. -. Costa nevýrazně oddělená od valvy...... 9. 8. Aedeagus bez trnů, opatřen dvěma mělkými rýhami. Uncus opatřený množstvím štětů. Saccus pokrytý drobnými štětinkami ...... G. dumetata Tr. -. Aedeagus s jedním dlouhým a jedním krátkým trnem. Costa na koncích pokryta štětinkami. Báze aedeagusu rozčleněna na části. Aedeagus s bočními lištami (Přílohy: Obr. č. 6) ...... Ch. pullata (Den. & Schiff.)

Obr. č. 16: Kopulační orgány Charissa pullata (Den. & Schiff.)

Zdroj: FAJČÍK J. & SLAMKA F. (1996): Motýle strednej Európy I.- 113 pp., Slamka, Bratislava.

9. Ramena báze aedeagusu pokryta štětinkami ...... E. operaria (Hbn.)

Obr. č. 17: Kopulační orgány Elophos operaria (Hbn.)

Zdroj: FAJČÍK J. & SLAMKA F. (1996): Motýle strednej Európy I.- 113 pp., Slamka, Bratislava. -. Ramena báze aedeagusu nejsou pokryta štětinkami ...... 10. 10. Costa opatřena několika štěty. Aedeagus hákovitě zahnutý s několika trny (Přílohy: Obr. č. 4 - Obr. č. 5)...... E. vittaria (Thnbg.)

Obr. č. 18: Kopulační orgány Elophos vittaria (Thnbg.)

Zdroj: FAJČÍK J. & SLAMKA F. (1996): Motýle strednej Európy I.- 113 pp., Slamka, Bratislava.

-. Costa není opatřena štěty. Aedeagus není hákovitě zahnutý, bez trnů, na konci pokrytý jemnými trny ...... Ch. intermedia Wehrli.

Obr. č. 19: Kopulační orgány Charissa intermedia Wehrli.

Zdroj: FAJČÍK J. & SLAMKA F. (1996): Motýle strednej Európy I.- 113 pp., Slamka, Bratislava.

5.1.3. Klíč k určování samic na základě kopulačních orgánů

1. V kopulačním váčku silně sklerotizovaná a výrazně zoubkovaná pásma ...... 2. -. V kopulačním váčku chybí silně sklerotizovaná a výrazně zoubkovaná pásma ...... 4. 2. V kopulačním váčku kromě zoubkovaných pásem jsou silně sklerotizované sloupky ...... 3. -. V kopulačním váčku pouze zoubkovaná pásma. Silně sklerotizované sloupkovité části chybí...... Ch. glaucinaria (Hbn.)

Obr. č. 20: Kopulační orgány Charissa glaucinaria (Hbn.)

Zdroj: FAJČÍK J. & SLAMKA F. (1996): Motýle strednej Európy I.- 113 pp., Slamka, Bratislava.

3. Vstupní okraj do kopulačního váčku je hladký. Silně sklerotizovaný, zoubkovaná pásma ve váčku začínají dost daleko od jejich ústí. Ústí váčku je delší než u dalšího druhu (Přílohy: Obr. č. 23)...... Ch. obscurata (Den. & Schiff.) -. Silně sklerotizovaná, zoubkovaná pásma ve váčku začínají hned za vstupem do jejich ústí. Ústí váčku je velmi krátké, v podobě kroužku (Přílohy: Obr. č. 25) ...... Ch. pullata (Den. & Schiff.)

Obr. č. 21: Kopulační orgány Charissa pullata (Den. & Schiff.)

Zdroj: FAJČÍK J. & SLAMKA F. (1996): Motýle strednej Európy I.- 113 pp., Slamka, Bratislava.

4. Zadní okraj subgenitální destičky s výrazným a širokým vydmutím se silně zaostřenými kouty...... 5. -. Zadní okraj subgenitální destičky bez vydmutí se silně zaostřenými kouty ...... 6. 5. Ústí váčku je úzké...... G. furvata (Den. & Schiff.) -. Ústí váčku je široké (Přílohy: Obr. č. 22)...... E. vittaria (Thnbg.)

Obr. č. 22: Kopulační orgány Elophos vittaria (Thnbg.)

Zdroj: FAJČÍK J. & SLAMKA F. (1996): Motýle strednej Európy I.- 113 pp., Slamka, Bratislava.

6. Ve váčku je výrazné znaménko...... 7. -. Ve váčku chybí znaménko, ale místo toho je tam velký, podlouhlý, silně sklerotizovaný útvar ...... Ch. ambiguata Dup.

Obr. č. 23: Kopulační orgány Charissa ambiguata Dup.

Zdroj: FAJČÍK J. & SLAMKA F. (1996): Motýle strednej Európy I.- 113 pp., Slamka, Bratislava.

7. Znaménko ve váčku je výrazně prodloužené, s rovnými okraji ...... G. dumetata Tr.

-. Znaménko ve váčku je okrouhlé, vypadá jako hvězda s výrazně zoubkovanými okraji (Přílohy: Obr. č. 21) ...... E. dilucidaria (Den. & Schiff.)

Obr. č. 24: Kopulační orgány Elophos dilucidaria (Den. & Schiff.)

Zdroj: FAJČÍK J. & SLAMKA F. (1996): Motýle strednej Európy I.- 113 pp., Slamka, Bratislava.

-. Znaménko ve váčku je okrouhlé, s výrazně zoubkovanými okraji, se světlým středem (Přílohy: Obr. č. 24)...... E. serotinaria (Den. & Schiff.)

Obr. č. 25: Kopulační orgány Elophos serotinaria (Den. & Schiff.)

Zdroj: FAJČÍK J. & SLAMKA F. (1996): Motýle strednej Európy I.- 113 pp., Slamka, Bratislava.

5.2. Rod: Glacies, Psodos a Siona

Determinace imág druhů náležejících do rodů Psodos Treitschke, 1825 a Siona Duponchel, 1829 není obtížná již na základě vnějších znaků (Kap. 5.2.1.), u rodu Glacies je spolehlivé určení často možné jen na základě studia kopulačních orgánů samců. Pro názornost je klíč k určování dospělců na základě vnějších znaků a kopulačních orgánů samců doplněn fotografiemi hlavních determinačních znaků (Obr. č. 26, Obr. č. 29, Obr. č. 31, Obr. č. 33, Obr. č. 35). Klíč je obrazově doplněn o nákresy kopulačních orgánů samců a samic (Fajčík & Slamka 1996). Obecná stavba kopulačních orgánů (Fajčík & Slamka 1996) je k dispozici v přílohách (Obr. č. 1 - Obr. č. 3), reálné fotografie kopulačních orgánů samců taktéž (Obr. č. 13 - Obr. č. 20).

5.2.1. Klíč k určování dospělců na základě vnějších znaků a kopulačních orgánů samců

1. Na předním i zadním křídle jasná, velká, oranžová skvrna. Délka předního křídla 11 - 13 mm. Křídla tmavě hnědá s výraznou oranžovou skvrnou. V kopulačním ústrojí samce costa s malým výrustkem, opatřena párovými štěty. Aedeagus se zahnutým trnem (Přílohy: Obr. č. 15 - Obr. č. 16) ...... P. quadrifaria (Sulz.)

Obr. č. 26: Určovací znaky Psodos quadrifaria (Sulz.)

a) líc předního křídla b) líc zadního křídla Foto: Eva Chytrá

-. Na předním a zadním křídle chybí jasná, oranžová skvrna ...... 2. 2. Křídla jednobarevná, tmavě hnědá, bez jakékoliv kresby. Délka předního křídla asi 12 mm. Křídla bez kresby, tmavě hnědá. Samec: Valva výrazně oddělena od costy. Valva výrazně vykrojená. Costa opatřena velkým výrustkem pokrytým štětinkami. Štětinky i na distální části costy. Uncus tupě zakončený (Přílohy: Obr. č. 13 - Obr. č. 14) ...... G. alpinata (Scop.)

Obr. č. 27: Určovací znaky Glacies alpinata (Scop.)

a) líc předního křídla b) líc zadního křídla Foto: Eva Chytrá

Obr. č. 28: Kopulační orgány Glacies alpinata (Scop.)

♂

Zdroj: FAJČÍK J. & SLAMKA F. (1996): Motýle strednej Európy I.- 113 pp., Slamka, Bratislava.

-. Na křídlech vystupuje kresba v podobě přepážek a středových skvrn. Délka předního křídla 12 - 14 mm. Křídla tmavá, se zeleným odleskem. Na předním křídle zřetelná vnitřní přepážka i středová skvrna. Na zadním křídle vnitřní přepážka chybí. Samec: Uncus výrazně vyvinutý. Gnathos zakrnělý. Costa výrazně oddělena od valvy. Costa s několika menšími trny (Přílohy: Obr. č. 19 - Obr. č. 20) ...... G. canaliculata (Hchw.)

Obr. č. 29: Určovací znaky Glacies canaliculata (Hchw.)

a) líc předního křídla b) líc zadního křídla Foto: Eva Chytrá

Obr. č. 30: Kopulační orgány Glacies canaliculata (Hchw.)

♂

Zdroj: FAJČÍK J. & SLAMKA F. (1996): Motýle strednej Európy I.- 113 pp., Slamka, Bratislava.

Nebo: Délka předního křídla asi 12 mm. Na předních křídlech se střední pole k zadnímu okraji výrazněji zužuje [porov. G. noricana (Wagner)]. Přední křídla jsou bez zeleného odlesku. U samic často převládá stříbrno-šedý poprašek. Samec: Valva výrazně opatřena štětinkami téměř po celé ploše. Ke konci se zužuje. Costa zahnutá, opatřena štětinkami. Saccus nálevkovitého tvaru. Aedeagus na konci s jemnými štětinkami (Přílohy: Obr. č. 17- Obr. č. 18)...... G. coracina (Esp.)

Obr. č. 31: Určovací znaky Glacies coracina (Esp.)

a) líc předního křídla b) líc zadního křídla Foto: Eva Chytrá

Obr. č. 32: Kopulační orgány Glacies coracina (Esp.)

♂

Zdroj: FAJČÍK J. & SLAMKA F. (1996): Motýle strednej Európy I.- 113 pp., Slamka, Bratislava.

Nebo: Délka předního křídla asi 13 mm. Na předních křídlech se střední pole k zadnímu okraji jen málo zužuje. Křídla mají zelený odlesk. Samec: Uncus špičatý. Costa výrazně oddělena od valvy. Costa nedosahuje konce valvy, je opatřena několika trny. Valva křídlovitého tvaru. Saccus vidličkovitě rozdělený...... G. noricana (Wagner)

Obr. č. 33: Určovací znaky Glacies noricana (Wagner)

a) líc předního křídla b) líc zadního křídla Foto: Eva Chytrá

Obr. č. 34: Kopulační orgány Glacies noricana (Wagner)

♂ ♀

Zdroj: FAJČÍK J. & SLAMKA F. (1996): Motýle strednej Európy I.- 113 pp., Slamka, Bratislava.

3. Křídla jednobarevná, světle šedá až bělavá, bez kresby, pouze tmavě zvýrazněné žilky. Délka předního křídla 19 - 22 mm. Křídla bělavá, žilky jemně zvýrazněny. V kopulačním ústrojí samce costa opatřena hákovitým, dutým štětem. V aedeagusu množství malých trnů...... S. lineata (Scop.)

Obr. č. 35: Určovací znaky Siona lineata (Scop.)

a) líc předního křídla b) líc zadního křídla Foto: Eva Chytrá

6. DRUHY TRIBU GNOPHINI VYSKYTUJÍCÍ SE NA ÚZEMÍ ČECH, MORAVY A SLOVENSKA

Druhy jsou v následujících podkapitolách charakterizovány z hlediska biotopu (Fajčík 2003), bionomie (Fajčík 2003), zbarvení housenky (Bleszyňski 1966), živné rostliny (Fajčík & Slamka 1996) a evropského areálu rozšíření (Fauna Europaea 2010). Kapitola rozšíření v rámci ČR a SR je vytvořena na základě rešerší literatury a zpracováním sbírkového materiálu, soukromého a muzejního. Jednotlivé lokality výskytu jsou řazeny dle geomorfologického členění ČR (Demek 2006) a geomorfologického členění SR (SAŽP, MŽP SR 2002).

6.1. Rod: Gnophos Treitschke, 1825 Gnophos (Gnophos) furvata (Denis & Schiffermüller, 1775) - šerokřídlec jitrocelový

Obr. č. 36: Gnophos furvata (Den. & Schiff.)

a) lícová strana b) rubová strana Foto: Eva Chytrá, sbírka: CZ- Moravia, Brno-Hády, 1.VII.1963, ♂, lgt. Starý, coll. Čelechovský

Biotop: Kamenolomy, skalnaté, zvláště pak vápencové biotopy, v Alpách do 2000 m n. m. Bionomie: Imága od července do září. Housenky 8.- 6. Housenka: Zbarvení šedé, žlutavé až hnědé, černá hřbetní linie. Na segmentu VIII dva výrazné hřbetní výrustky. Živná rostlina: Vicia sp., Potentilla sp., Fragaria sp., Hieracium sp., Prunus spinosa, Cotoneaster integerrimus Med. Areál :

Obr. č. 37: Rozšíření druhu Gnophos furvata (Den. & Schiff.) v Evropě Legenda:

Zdroj: Upravila Eva Chytrá podle FAUNA EUROPAEA online. cit. 2010-02-22. Dostupné z URL:

Rozšíření:

ČECHY (BOHEMIA) I. B r d s k á p o d s o u s t a v a Literatura: 1. Pražská plošina: Chuchle (Sterneck 1929), Černošice (Sterneck 1929), Závist (Sterneck 1929) 2. Hořovická pahorkatina (Český kras): Všenory (Sterneck 1929), Karlštejn (Sterneck 1929), Loděnice (Sterneck 1929) 3. Křivoklátská pahorkatina: Křivoklát (Sterneck 1929), Zbečno (Sterneck 1929)

II. P l z e ň s k á p a h o r k a t i n a Literatura: 1. Plzeňská pahorkatina: Rakovník (Sterneck 1929) 2. Švihovská vrchovina: Nová Huť (Sterneck 1929), Plzeň (Sterneck 1929)

III. J i h o č e s k é p á n v e Literatura: 1. Českobudějovická pánev: České Budějovice (Sterneck 1929)

MORAVA (MORAVIA) I. J i h o m o r a v s k é K a r p a t y Literatura: 1. Mikulovská vrchovina: Mikulov (Laštůvka 1994), Klentnice (Laštůvka 1994, Skala 1912-13), Pavlov (Laštůvka 1994), NPR Děvín (Laštůvka 1994, Uřičář 2001), Perná (Laštůvka 1994), NPR Tabulová (Uřičář 2001) Sbírky: Mikulovská vrchovina: CZ- Moravia, Pálava- Kotel, 6.VIII.1990, 1 ♂, lgt. et coll. Z. Laštůvka

II. B r n ě n s k á v r c h o v i n a Literatura: 1. Drahanská vrchovina (Moravský kras): Hády u Brna (Laštůvka & Marek 2002), jih území na sever po silnici Ochoz - Na Hádku (Laštůvka & Marek 2002), od Muchovy boudy po Hájek (Laštůvka & Marek 2002), území ohraničené silnicemi Ochoz - Na Hádku a Blansko - Jedovnice (Laštůvka & Marek 2002), území severně od silnice Blansko - Nerovnice (Laštůvka & Marek 2002) Sbírky: Drahanská vrchovina (Moravský kras): CZ- Moravia, Hády, 1.VIII. 1963, 1 ♀, lgt. et coll. J. Starý, det. A.Čelechovský

III. Z á p a d n í B e s k y d y Sbírky: 1. Moravskoslezské Beskydy: CZ- Moravia, Štramberk- lom Kotouč, 1 ♂, 10.VII. 2001, lgt. et coll. A. Čelechovský

III. O r l i c k á p o d s o u s t a v a Literatura: 1. Podorlická pahorkatina: Moravská Třebová (Skala 1936)

IV. Z á p a d n í V n ě k a r p a t s k é s n í ž e n i n y Literatura: 1. Dyjsko- svratecký úval: Brno (Skala 1912-13)

SLOVENSKÁ REPUBLIKA (SLOVAKIA) I. P o d u n a j s k á n í ž i n a Literatura: 1. Podunajská rovina: Bratislava (Hrubý 1964) 2. Podunajská pahorkatina: Trnava (Hrubý 1964), Tovarníky (Hrubý 1964), Mlyňany (Hrubý 1964), Štúrovo (Hrubý 1964), Kamenica nad Hronom - Kovácov (Hrubý 1964), Krnča (Hrubý 1964), Plášťovce (Reiprich & Okáli 1989), Harmónia (Reiprich & Okáli 1989) Sbírky: Podunajská rovina: SK- Slovakia, Bratislava- Devínská Kobyla, 26. VII. 1985, 1 ♂, coll. JF (Fajčík 2003) Podunajská pahorkatina: SK- Slovakia, Kováčov, VII. 1950, 1 ♀ 3 ♂, coll. Kudla

II. F a t r a n s k o - t a t r a n s k á o b l a s ť Literatura: 1. Hornádská kotlina: údolie Hornádu (Hrubý 1964) 2. Malé Karpaty: Sbírky: SK- Slovakia, Pustá Ves, 28.VII. 1979, 1 ♂, coll. Póla

III. S l o v e n s k é r u d o h o r i e Literatura: 1. Slovenský kras: Turňa (Hrubý 1964), Zádiel (Reiprich & Okáli 1989), Domica (Hrubý 1964) Sbírky: Slovenský kras: SK- Slovakia, Zádiel, 10. VIII. 1991, 1 ♀, leg. et coll. Z. Laštůvka SK- Slovakia, Zádiel, 4. VIII. 1990, 1 ♂, leg. et coll. Z. Laštůvka SK- Slovakia, Pustá Ves, 18. VIII. 1984, 1 ♂, lgt. V. Bělín (Bělín 2003)

IV. S l o v e n s k o - m o r a v s k é K a r p a t y Literatura: 1. Považské podolie: Trenčín (Hrubý 1964)

2. Biele Karpaty: Vršatec (Hrubý 1964) 3. Javorníky: Klokočov (Reiprich & Okáli 1989) 4. Myjavská pahorkatina: Podbranč (Reiprich & Okáli 1989)

V. S l o v e n s k é s t r e d o h o r i e Literatura: 1. Pohronský Inovec: Beňad (Hrubý 1964), Veľký Inovec (Hrubý 1964) 2. Krupinská planina: Modrý Kameň (Hrubý 1964) 3. Štiavnické vrchy: Banská Štiavnica (Hrubý 1964)

VI. P o d h ô ľ n o - m a g u r s k á o b l a s ť Literatura: 1. Spišsko-šarišské medzihorie: Prešov (Hrubý 1964), údolie Torysy (Hrubý 1964)

6. 2. Rod: Gnophos Wehrli, 1951 Gnophos (Odontognophos) dumetata Treitschke, 1827- šerokřídlec trnkový

Obr. č. 38: Gnophos dumetata Tr.

a) lícová strana b) rubová strana Foto: Eva Chytrá, sbírka: CZ- Moravia, Vápenice,14.VIII. 1995, ♀, lgt. et coll. A. Čelechovský

Biotop: Suché, teplé, skalnaté a křovinaté stráně. Bionomie: Imágo se vyskytuje od srpna do října. Housenka 5.-7. Housenka: Zbarvená nachově, hřbetní část tmavší s černou linií, boky se žlutými skvrnami.

Živná rostlina: Rhamnus sp. Areál : Obr. č. 39: Rozšíření druhu Gnophos dumetata Tr. v Evropě Legenda:

Zdroj: Upravila Eva Chytrá podle FAUNA EUROPAEA online. cit. 2010-02-22. Dostupné z URL:

Rozšíření: Pozn.: V Červeném seznamu ohrožených druhů České republiky (2005) je tento druh pro území ČR označen jako téměř ohrožený- near threatened (NT).

ČECHY (BOHEMIA) I. B r d s k á p o d s o u s t a v a Literatura: 1. Pražská plošina: Hlubočepy (Sterneck 1929)

II. K a r l o v a r s k á v r c h o v i n a Literatura: 1. Slavkovský les: Karlovy Vary, nepravděpodobný výskyt (Sterneck 1929)

MORAVA (MORAVIA) I. J i h o m o r a v s k é K a r p a t y Literatura: 1. Mikulovská pahorkatina: Mikulov (Laštůvka 1994), NPR Tabulová hora (Laštůvka 1994)

II. B r n ě n s k á v r c h o v i n a Literatura:

1. Drahanská vrchovina (Moravský kras): Hády u Brna (Laštůvka & Marek 2002), Lysá hora - součást PR Údolí Říčky (Laštůvka & Marek 2002) Sbírky: Drahanská vrchovina (Moravský kras): CZ- Moravia, Hády u Brna, 1 ♀,ex ovo 2003, lgt. et coll. Z. Laštůvka CZ- Moravia, Pálava- Kotel, 1 ♂, 25. VIII. 1987, lgt. et coll. Z. Laštůvka

III. Z á p a d n í V n ě k a r p a t s k é s n í ž e n i n y Literatura: 1. Dyjsko- svratecký úval: Brno (Skala 1912-13) Sbírky: 2. Hornomoravský úval: CZ- Moravia, Bělkovické údolí, 12. VIII. 1960, 1 ♀, coll. Kudla CZ- Moravia, Doloplazy, 28. VIII. 1958, 1 ♀, coll. Kudla

IV. J i h o m o r a v s k á p á n e v Literatura: 1. Dolnomoravský úval: Uherské Hradiště (Králíček & Gottwald 1987)

V. S l o v e n s k o – m o r a v s k é K a r p a t y Sbírky: 1. Bílé Karpaty: CZ- Moravia, Vápenice,14.VIII. 1995, 1 ♀, lgt. et coll. A. Čelechovský

SLOVENSKÁ REPUBLIKA (SLOVAKIA) I. P o d u n a j s k á n í ž i n a Literatura: 1. Podunajská rovina: Bratislava (Hrubý 1964) 2. Podunajská pahorkatina: Trnava (Hrubý 1964), Mlyňany (Hrubý 1964), Štúrovo (Hrubý 1964), Užská stolica (Hrubý 1964), Gbelce - Modrý vrch (Reiprich & Okáli 1989), Horné Oresany (Reiprich & Okáli 1989) Sbírky: Podunajská rovina: SK- Slovakia, Bratislava- Devínská Kobyla, 12. IX. 1986, 1 ♀, coll. JF (Fajčík 2003)

SK- Slovakia, Bratislava- Devínská Kobyla, 10. IX. 1987, 1 ♂, coll. JF (Fajčík 2003)

II. F a t r a n s k o - t a t r a n s k á o b l a s ť Literatura: 1. Hornádská kotlina: Spišská Nová Ves (Hrubý 1964) 2. Malé Karpaty: Vápenná (Hrubý 1964)

6. 3. Rod: Charissa Curtis, 1826 Charissa (Charissa) obscurata (Denis & Schiffermuller, 1775) - šerokřídlec tmavý

Obr. č. 40: Charissa obscurata (Den. & Schiff.)

a) lícová strana b) rubová strana Foto: Eva Chytrá, sbírka: CZ- Moravia, Štramberk- lom Kotouč, 15.VIII. 2001, ♀, lgt. et coll. A. Čelechovský

Biotop: Rašeliniště, vřesoviště, borové lesy se skalnatým (vápenatým) či písčitým podkladem, kamenolomy, stepi. V Alpách do 1800 m n. m. Bionomie: Imágo se vyskytuje od července do září. Housenka 8.-6. Housenka: Zbarvená nevýrazně červenavě, vrchní část tmavší, opatřena bradavkami s bělavými konci. Živná rostlina: Plantae variae- Sedum album, Campanula sp., Rumex sp., Plantago sp., Artemisia sp., Lotus corniculatus, Rubus sp.

Areál : Obr. č. 41: Rozšíření druhu Charissa obscurata (Den. & Schiff.) v Evropě Legenda:

Zdroj: Upravila Eva Chytrá podle FAUNA EUROPAEA online. cit. 2010-02-22. Dostupné z URL:

Rozšíření: ČECHY (BOHEMIA) I. B r d s k á p o d s o u s t a v a Literatura: 1. Pražská plošina: Praha (Sterneck 1929)

MORAVA (MORAVIA) I. J i h o m o r a v s k é K a r p a t y Literatura: 1. Mikulovská pahorkatina: Mikulov (Laštůvka 1994), Tabulová hora (Laštůvka 1994), Pavlovské vrchy (Laštůvka 1994), Klentnice (Laštůvka 1994), Sv. Kopeček (Laštůvka 1994), NPR Děvín (Uřičář 2001), NPR Tabulová Hora (Uřičář 2001) Sbírky: Mikulovská pahorkatina: CZ- Moravia, Pálava- Kotel, 12. VIII. 1998, 1 ♂, lgt. et coll. Z. Laštůvka CZ- Moravia, Pálava- Klentnice, 9. VIII. 1981, 1 ♂ 1 ♀, lgt. et coll. Z. Laštůvka

Muchovy boudy po Hájek (Laštůvka & Marek 2002), území ohraničené silnicemi Ochoz - Na Hádku a Blansko - Jedovnice (Laštůvka & Marek 2002), území severně od silnice Blansko - Nerovnice (Laštůvka & Marek 2002) Sbírky: Drahanská vrchovina (Moravský kras): CZ- Moravia, Hády, 10. VIII. 1963, 1 ♀, coll. J. Starý

III. Z á p a d n í B e s k y d y Literatura: 1. Moravskoslezské Beskydy: Šternberk (Skala 1912-13), lom Kotouč u Štramberka (Čelechovský 2002) Sbírky: Moravskoslezské Beskydy: CZ- Moravia, Štramberk- lom Kotouč, 27.VII. 2005, 1 ♀, lgt. et coll. A. Čelechovský CZ- Moravia, Štramberk- lom Kotouč, 19.VIII. 2002, 3 ♂, lgt. et coll. A. Čelechovský CZ- Moravia, Štramberk- lom Kotouč, 3 ♂ 1 ♀, 23.VIII. 2004, lgt. et coll. A. Čelechovský CZ- Moravia, Štramberk- lom Kotouč, 21.VIII. 2003, , 1 ♂, lgt. et coll. A. Čelechovský CZ- Moravia, Štramberk- lom Kotouč, 15.VIII. 2001, 1 ♂ 2 ♀, lgt. et coll. A. Čelechovský

IV. J i h o m o r a v s k á p á n e v Literatura: 1. Dolnomoravský úval: Bzenec (Králíček & Gottwald 1987), Bzenec - Přívoz (Králíček & Gottwald 1987), Uherské Hradiště (Králíček & Gottwald 1987), Břestek (Králíček & Gottwald 1987), Buchlovice (Králíček & Gottwald 1987), Stříbrnice (Králíček & Gottwald 1987), Tupesy (Králíček & Gottwald 1987) Sbírky: Dolnomoravský úval: CZ- Moravia, Hodonín, 12.VIII. 1995, 1 ♂, lgt. et coll. A. Čelechovský

V. Z á p a d n í V n ě k a r p a t s k é s n í ž e n i n y Literatura:

1. Hornomoravský úval: Olomouc (Skala 1912-13), Tovačov (Čelechovský 1993), Kokory (Čelechovský 1993), Zdravice (Čelechovský 1993) 2. Dyjsko-svratecký úval: Brno (Skala 1912-13) 3. Moravská brána: Fulnek (Skala 1912-13) Sbírky: Hornomoravský úval: CZ- Moravia, Jankovice, 28.VII. 1994, 1 ♀, lgt. et coll. A. Čelechovský CZ- Moravia, Grygov, 29.VII. 1996, 1 ♂, lgt. et coll. A. Čelechovský CZ- Moravia, Tovačov, 23.VIII. 1984, 1 ♀, lgt. et coll. A. Čelechovský CZ- Moravia, Grygov, 2. VIII. 1950, 1 ♂, coll. Kudla CZ- Moravia, Kosíř, 12. VIII. 1945, 1 ♂ 1 ♀, coll. Kudla CZ- Moravia, Kosíř, VIII. 1942, 2 ♂, coll. Kudla

VI. S l o v e n s k o – m o r a v s k é K a r p a t y Literatura: 1. Vizovická vrchovina: Drslavice (Králíček & Gottwald 1987) 2. Bílé Karpaty: Strání (Králíček & Gottwald 1987) Sbírky: Bílé Karpaty: CZ- Moravia, Vápenice, 14.VIII. 1995, 1 ♂ 2 ♀, lgt. et coll. A. Čelechovský

VII. S l e z s k á n í ž i n a Literatura: 1. Opavská pahorkatina: Hlučín (Vaněk 1981)

SLOVENSKÁ REPUBLIKA (SLOVAKIA) I. P o d u n a j s k á n í ž i n a Literatura: 1. Podunajská rovina: Bratislava (Hrubý 1964), Svätý Jur (Hrubý 1964) 2. Podunajská pahorkatina: Trnava (Hrubý 1964), Štúrovo (Hrubý 1964), Gbelce (Reiprich & Okáli 1989), Nové Mesto nad Váhom (Hrubý 1964), Kráľová (Hrubý 1964) Sbírky: Podunajská rovina: SK- Slovakia, Bratislava- Devínská Kobyla, 15. VIII. 1982, 1 ♂, coll. JF (Fajčík 2003)

Podunajská pahorkatina: SK- Slovakia, Kováčov, 26. VIII. 1948, 1 ♂, coll. Kudla

II. F a t r a n s k o - t a t r a n s k á o b l a s ť Literatura: 1. Hornádská kotlina: Spišská Nová Ves (Hrubý 1964), údolie Hornádu (Hrubý 1964) 2. Veľká Fatra: Likavka (Hrubý 1964) 3. Tatry: nebylo blíže specifikováno (Hrubý 1964) 4. Strážovské vrchy: Striebornica (Reiprich & Okáli 1989) 5. Tríbeč: Zobor (Reiprich & Okáli 1989) Sbírky: 6. Považský Inovec: SK- Slovakia, Lúka n. Váhom- Tematín, 28. VII. 1996, 1 ♀, coll. JF (Fajčík 2003)

III. S l o v e n s k é r u d o h o r i e Literatura: 1. Rožňavská kotlina: Rožňava (Hrubý 1964) 2. Spišsko-gemerský kras: Slovenský ráj (Hrubý 1964) 3. Slovenský kras: Zádiel (Reiprich & Okáli 1989) Sbírky: Slovenský kras: SK- Slovakia, Zádiel, 3. VIII. 1990, 1 ♀, leg. et coll. Z. Laštůvka

IV. S l o v e n s k o - m o r a v s k é K a r p a t y Literatura: 1. Myjavská pahorkatina: Myjava (Reiprich & Okáli 1989)

V. S l o v e n s k é s t r e d o h o r i e Literatura: 1. Štiavnické vrchy: Bánská Štiavnica (Hrubý 1964), Pohranice (Reiprich & Okáli 1989)

VI. P o d h ô ľ n o - m a g u r s k á o b l a s ť Literatura:

1. Spišsko-šarišské medzihorie: Prešov (Hrubý 1964), údolie Torysy (Hrubý 1964)

VII. V ý c h o d o s l o v e n s k á n í ž i n a Literatura: 1. Východoslovenská rovina: Malý Kamenec (Reiprich & Okáli 1989) 2. Východoslovenská pahorkatina: Remetské Hámre (Reiprich & Okáli 1989)

6. 4. Rod: Charissa Curtis, 1826 Charissa (Kemtrognophos) ambiguata (Duponchel, 1830) - šerokřídlec rozchodníkový

Obr. č. 42: Charissa ambiguata (Dup.)

a) lícová strana b) rubová strana Foto: Eva Chytrá, sbírka: CZ- Moravia, Náměšť na Hané, 7.VII. 1958, ♂, lgt. M. Kudla, coll. PRF

Biotop: Smíšené lesy, borové lesy, křovinaté stráně, skalní úžlabiny. V Alpách do 2600 m n. m. Bionomie: Imágo se vyskytuje od června do srpna. Housenka 8.-6. Housenka: Zbarvení hnědo- žluté se světlými skvrnami na hřbetě, spojenými tmavými proužky. Živná rostlina: Plantae variae et frutices- Campanula sp., Plantago sp., Artemisia sp., Rubus idaeus, Vaccinium myrtillus

Areál : Obr. č. 43: Rozšíření druhu Charissa ambiguata (Dup.) v Evropě Legenda:

Zdroj: Upravila Eva Chytrá podle FAUNA EUROPAEA online. cit. 2010-02-22. Dostupné z URL:

Rozšíření: ČECHY (BOHEMIA) I. B r d s k á p o d s o u s t a v a Literatura: 1. Pražská plošina: Závist (Sterneck 1929), Hnídousy u Kladna (Sterneck 1929)

II. K a r l o v a r s k á v r c h o v i n a 1. Slavkovský les: Karlovy Vary (Sterneck 1929) 2. Tepelská vrchovina: Mariánské Lázně (Sterneck 1929)

III. P o d k r u š n o h o r s k á p o d s o u s t a v a 1. Chebská pánev: Cheb (Sterneck 1929)

IV. K r k o n o š s k á p o d s o u s t a v a Literatura: 1. Ještědsko-kozákovský hřbet: Železný Brod (Sterneck 1929)

V. Š u m a v s k á h o r n a t i n a Literatura: 1. Šumavské podhůří: Štěchovice (Sterneck 1929)

VI. J i h o č e s k é p á n v e Literatura: 1. Českobudějovická pánev: České Budějovice (Sterneck 1929)

VII. S t ř e d o č e s k á p a h o r k a t i n a Sbírky: 1. Benešovská pahorkatina: CZ- Bohemia, Červená nad Vltavou, 20.VI. 1947, 1 ♂, lgt. et coll. Levý CZ- Bohemia, Klučenice, 24.VI. 1938, 1 ♀, lgt. et coll. Levý 2. Táborská pahorkatina: CZ- Bohemia, Písek, 15.VI. 1947, 1 ♂, lgt. et coll. Levý CZ- Bohemia, Písek , 9.VI. 1948, 2 ♀, lgt. et coll. Levý CZ- Bohemia, Písek , 4.VI. 1950, 2 ♂, lgt. et coll. Levý

MORAVA (MORAVIA) I. B r n ě n s k á v r c h o v i n a Literatura: 1. Drahanská vrchovina (Moravský kras): Lysá hora - součást PR Údolí Říčky (Laštůvka & Marek 2002), PR Sloupsko - Šošůvské jeskyně (Laštůvka & Marek 2002), Macošská stráň (Laštůvka & Marek 2002), Sloup (Skala 1944)

II. J e s e n i c k á p o d s o u s t a v a Literatura: 1. Hrubý Jeseník: Kouty (Kudla 1970)

III. Z á p a d n í V n ě k a r p a t s k é s n í ž e n i n y Literatura: 1. Hornomoravský úval: Tavíkovice (Skala 1936) Sbírky: Hornomoravský úval: CZ- Moravia, Náměšť na Hané, 7.VII. 1958, 1 ♂, lgt. M. Kudla, coll. PRF CZ- Moravia, Náměšť na Hané, 21. VI. 1964, 1 ♂, coll. Kudla

SLOVENSKÁ REPUBLIKA (SLOVAKIA) I. P o d u n a j s k á n í ž i n a Literatura: 1. Podunajská pahorkatina: Domaša (Reiprich & Okáli 1989)

II. F a t r a n s k o - t a t r a n s k á o b l a s ť Literatura: 1. Hornádská kotlina: Spišská Nová Ves (Hrubý 1964), Novoveselská Huta (Reiprich & Okáli 1989) 2. Malá Fatra: Vrátna dolina (Hrubý 1964) 3. Veľká Fatra: Ľubochňa - Tajch (Hrubý 1964) 4. Nízké Tatry: Blatnická dolina (Reiprich & Okáli 1989) 5. Tatry: -. Vysoké Tatry: Tatranská Polianka (Hrubý 1964) -. Západné Tatry: Osobitá (Reiprich & Okáli 1989), Žiarska dolina (Reiprich & Okáli 1989) Sbírky: Veľká Fatra: SK- Slovakia, Blatnická dolina, 27. VI. 1986, 1 ♂ 1 ♀, coll. J. Marek (Fajčík 2003)

III. S l o v e n s k o - m o r a v s k é K a r p a t y Literatura: 1. Javorníky: Bytča (Reiprich & Okáli 1989)

IV. P o d h ô ľ n o - m a g u r s k á o b l a s ť Literatura: 1. Spišsko-šarišské medzihorie: Prešov (Hrubý 1964)

V. S t r e d n é B e s k y d y Literatura: 1. Oravská vrchovina: Oravský Podzámok (Reiprich & Okáli 1989) 2. Oravské Beskydy: Priehyba (Reiprich & Okáli 1989), Babia hora (Reiprich & Okáli 1989)

VI. V ý c h o d n é B es k y d y Literatura: 1. Pieniny: Súlovské skaly (Reiprich & Okáli 1989)

6. 5. Rod: Charissa Curtis, 1826 Charissa (Costignophos) pullata (Denis & Schiffermüller, 1775) - šerokřídlec tymiánový

Obr. č. 44: Charissa pullata (Den. & Schiff.)

a) lícová strana b) rubová strana Foto: Eva Chytrá, sbírka: CZ- Moravia, Štramberk- lom Kotouč, 12.VI. 2002, pohlaví neurčeno, lgt. et coll. A. Čelechovský

Biotop: Skalnatá stanoviště, kamenné sutě, v roklích a podobně. Také v horách. V Alpách jej můžeme spatřit až do 2000 m n.m. Bionomie: Imága od června do srpna. Housenky 8.-6. Housenka: Světlešedá, na hřbetě s kresbou v podobě tmavých čárek, také na koncových částech, ve střední části těla je žluto- šedá. Po bocích má světlé proužky, od vrchu s černou obrubou. Břišní strana je fialovo- šedá s dvojitou linií z černých skvrnek. Živná rostlina: Plantae variae (xerothermae)- Sedum sp., Origanum sp., Teucrium sp., Artemisia sp., Galium sp.

Areál : Obr. č. 45: Rozšíření druhu Charissa pullata (Den. & Schiff.) v Evropě Legenda:

Zdroj: Upravila Eva Chytrá podle FAUNA EUROPAEA online. cit. 2010-02-22. Dostupné z URL:

Rozšíření:

ČECHY (BOHEMIA) I. B r d s k á p o d s o u s t a v a Literatura: 1. Pražská plošina: Praha - Bílá Hora (Sterneck 1929), Všenory (Sterneck 1929) Sbírky: 2. Hořovická pahorkatina: CZ- Bohemia, Radotín - Cikánka, 13. VI. 1992, 1 ♂, lgt. J. Liška, coll. JF (Fajčík 2003)

II. K r k o n o š s k á p o d s o u s t a v a Literatura: 1. Krkonoše: blíže neurčeno (Novák & Liška 1997)

III. S e v e r o č e s k á t a b u l e Literatura: 1. Rálská pahorkatina: Bezděz (Sterneck 1929)

IV. S t ř e d o č e s k á p a h o r k a t i n a Sbírky: 1. Benešovská pahorkatina:

CZ- Bohemia, Vrané n. Vltavou - Jarov, 30. VI. 1992, 1 ♀, lgt. J. Liška, coll. JF (Fajčík 2003) CZ- Bohemia, Červená nad Vltavou, 18.VI. 1948, 1 ♀, lgt. et coll. Levý CZ- Bohemia, Klučenice, 27.VI. 1935, 1 ♂, lgt. et coll. Levý

MORAVA (MORAVIA) I. J i h o m o r a v s k é K a r p a t y Literatura: 1. Mikulovská pahorkatina: Tabulová hora (Laštůvka 1994)

II. B r n ě n s k á v r c h o v i n a Literatura: 1. Drahanská vrchovina (Moravský kras): Lysá hora - součást PR Údolí Říčky (Laštůvka & Marek 2002), NPP Býčí skála (Laštůvka & Marek 2002), PR Sloupsko - Šošůvské jeskyně (Laštůvka & Marek 2002), Macošská stráň (Laštůvka & Marek 2002), NPR Vývěry Punkvy (Laštůvka & Marek 2002)

III. Z á p a d n í B e s k y d y Literatura: 1. Moravskoslezské Beskydy: lom Kotouč (Čelechovský 2002) Sbírky: Moravskoslezské Beskydy: CZ- Moravia, Štramberk- lom Kotouč, 28.VI.2004, 10x pohlaví neurčeno, lgt. et coll. A. Čelechovský CZ- Moravia, Štramberk- lom Kotouč, 10.VII. 2001, 6x pohlaví neurčeno, lgt. et coll. A. Čelechovský CZ- Moravia, Štramberk- lom Kotouč, 12.VI. 2002, 8x pohlaví neurčeno, lgt. et coll. A. Čelechovský CZ- Moravia, Štramberk- lom Kotouč, 30.VI.2003, 3x pohlaví neurčeno, lgt. et coll. A. Čelechovský

IV. Z á p a d n í V n ě k a r p a t s k é s n í ž e n i n y Literatura: 1. Dyjsko-svratecký úval: Brno (Skala 1912-13)

SLOVENSKÁ REPUBLIKA (SLOVAKIA) I. P o d u n a j s k á n í ž i n a Literatura: 1. Podunajská pahorkatina: Štúrovo (Hrubý 1964)

II. F a t r a n s k o - t a t r a n s k á o b l a s ť Literatura: 1. Veľká Fatra: Likavka (Hrubý 1964), Gaderská dolina (Reiprich & Okáli 1989), Blatnická dolina (Reiprich & Okáli 1989), Ľubochna - Tajch (Hrubý 1964) 2. Nízké Tatry: Červená Skala (Hrubý 1964), Lomnistá dolina (Hrubý 1964), Demänovská dolina (Hrubý 1964), Iľanovská dolina (Hrubý 1964) 3. Branisko: Branisko (Hrubý 1964) 4. Kozie hrbty: Kláštorisko (Hrubý 1964) 5. Chočské vrchy: Prosiecká dolina (Reiprich & Okáli 1989), Veľký Choč (Reiprich & Okáli 1989) Sbírky: Chočské vrchy : SK- Slovakia, Chočské vrchy- Valaská Dubová, 19. VII 1999, 1 ♀, coll. JF (Fajčík 2003) 6. Strážovské vrchy: SK- Slovakia, Strážovské vrchy- blíže neurčeno, bez datace, 1 ♂, lgt. Adámek, coll. Póla

III. S l o v e n s k é r u d o h o r i e Literatura: 1. Spišsko-gemerský kras: Slovenský ráj (Hrubý 1964) 2. Slovenský kras: Vidová (Reiprich & Okáli 1989), Háj (Reiprich & Okáli 1989), Vršatec (Reiprich & Okáli 1989) Sbírky: Slovenský kras: SK- Slovakia, Slovenský kras- Plešivec, 23. VI. 2000, 1 ♀, coll. JF (Fajčík 2003) SK- Slovakia, Turňa nad Bodvou, 16. VII. 1982, 1 ♂, lgt. V. Bělín (Bělín 2003)

IV. S l o v e n s k é s t r e d o h o r i e Literatura: 1. Štiavnické vrchy: Banská Štiavnica (Hrubý 1964)

V. P o d h ô ľ n o - m a g u r s k á o b l a s ť Literatura: 1. Spišská Magura: Lesnica (Reiprich & Okáli 1989) 2. Spišsko-šarišské medzihorie: Prešov (Hrubý 1964)

VI. S t r e d n é B e s k y d y Literatura: 1. Oravská vrchovina: Oravice (Reiprich & Okáli 1989)

6. 6. Rod: Charissa Curtis, 1826 Charissa (Rhopalognophos) glaucinaria (Hübner, 1799) - šerokřídlec pampeliškový

Obr. č. 46: Charissa glaucinaria (Hüb.)

a) lícová strana b) rubová strana Foto: Eva Chytrá, sbírka: IT- Italia, Sellajoch 2250 m, Canazei - Trentino, ♀, lgt. K. Duchek, coll. Čelechovský

Biotop: Montánní až subalpínský druh alpského původu. Skalnaté, zvláště pak vápencové biotopy. V Alpách až do 2900 m n. m. Bionomie: Imága od května do června a pak od července do srpna. Housenky 7. – 5.

Housenka: Podobná jako u druhu Ch. obscurata (Den. & Shiff.). Živná rostlina: Sedum album, Silene sp., Campanula sp., Thymus sp. Areál : Obr. č. 47: Rozšíření druhu Charissa glaucinaria (Hüb.) v Evropě Legenda:

Zdroj: Upravila Eva Chytrá podle FAUNA EUROPAEA online. cit. 2010-02-22. Dostupné z URL:

Rozšíření: Pozn.: V Červeném seznamu ohrožených druhů České republiky (2005) je tento druh pro území ČR označen jako vymizelý- regionally extinct in CR (RE) .

ČECHY (BOHEMIA) Pozn.: Všechny exempláře jako var. falconaria Frr. (var. plumbearia Nickerl & Spanner, 1907, nec Stdgr.)

I. B r d s k á p o d s o u s t a v a Literatura: 1. Pražská plošina: Lány u Kladna (Slípka 1946 in Krampl 1993) 2. Křivoklátská vrchovina: Zbečno (Sterneck 1929), Závist (Sterneck 1929) 3. Hořovická pahorkatina: Karlštejn (Sterneck 1929) 4. Brdská vrchovina: Bojov u Mníšku (Wichra 1949 in Krampl 1993)

II. P l z e ň s k á p a h o r k a t i n a Literatura: 1. Švihovská vrchovina: Nová Huť (Sterneck 1929)

III. K a r l o v a r s k á v r c h o v i n a Literatura: 1. Slavkovský les: Kyselka (Sterneck 1929, Nickerl 1907 in Krampl 1993), Karlovy Vary (Sterneck 1929, Frosch 1891 in Krampl 1993)

IV. P o d k r u š n o h o r s k á p o d s o u s t a v a Literatura: 1. Doupovské hory: Korunní u Stráže n. Ohří (Binder 1924 in Krampl 1993)

V. K r k o n o š s k á p o d s o u s t a v a Literatura: 1. Krkonošské podhůří: Choustníkovo hradiště (Sterneck 1929, Nickerl 1907 in Krampl 1993), údolí Labe u Vrchlabí (Sterneck 1929) 2. Krkonoše: blíže neurčeno (Novák & Liška 1997)

VI. Š u m a v s k á o b l a s t Literatura: 1. Šumavské podhůří: Sušice (Soffner 1931 in Krampl 1993)

VII. S t ř e d o č e s k á p a h o r k a t i n a Literatura: 1. Benešovská pahorkatina: Slapy (Sterneck 1929, Nickerl 1907 in Krampl 1993) 2. Táborská pahorkatina: Písek (Sterneck 1929) Sbírky: Benešovská pahorkatina: CZ- Bohemia, Štěchovice, 28. VI. (letopočet neuveden), 1 ♂, lgt. Zeman, coll. NMP (Sterneck 1929)

MORAVA (MORAVIA) I. J e s e n i c k á p o d s o u s t a v a Literatura: 1. Hrubý Jeseník: Praděd (Skala 1936) Sbírky: Hrubý Jeseník:

CZ- Moravia, CHKO Jeseníky, VIII. 1917, 1 ♂, lgt. A. Rudolf, coll. SMO (Krampl 1993) II. Z á p a d n í B e s k y d y Literatura: 1. Moravskoslezské Beskydy: vrch Kotouč u Štramberka jako var. plumbearia Stdgr. (Skala 1912- 13)

III. S l o v e n s k o – m o r a v s k é K a r p a t y Literatura: 1. Javorníky: Jánský vrch u Javorníku (Wocke 1872 in Krampl 1993)

SLOVENSKÁ REPUBLIKA (SLOVAKIA) I. F a t r a n s k o - t a t r a n s k á o b l a s ť Literatura: 1. Hornádská kotlina: údolie Hornádu (Hrubý 1964) 2. Velká Fatra: Dedošova (Reiprich & Okáli 1989), Blatnická dolina (Reiprich & Okáli 1989), Čierny kameň (Reiprich & Okáli 1989), Malinô (Reiprich & Okáli 1989) 3. Tatry: -. Vysoké Tatry: Furkotská dolina (Hrubý 1964), Tatranská kotlina (Hrubý 1964) -. Belianské Tatry: Skalné vráta (Hrubý 1964) 4. Chočské vrchy: Prosiecka dolina (Reiprich & Okáli 1989) Sbírky: Tatry: SK- Slovakia, Vysoké Tatry- Nový Smokovec, 2 ♂ 1♀(bez data nálezu a sběratele) coll. NMP (Bělín 2003) SK- Slovakia, Belianské Tatry, 26. VII. 1948, 1♀, lgt. V. Kvapil, coll. MMB (Bělín 2003) SK- Slovakia, Belianské Tatry- Bujačie, 24. VII. 1954, 1 ♂, lgt. D. Povolný, coll. MMB (Bělín 2003) SK- Slovakia, Belianské Tatry- Skalné vráta, 2. VII. 1961, 1♂♀, lgt. J. Wichra, coll. NMP (Bělín 2003) SK- Slovakia, Belianské Tatry- Plesnivec, 9. VII 1991, 1 ♀, coll. J. Marek (Fajčík 2003) SK- Slovakia, Západné Tatry- Tomanovská dolina, 28. VII 1998, 1 ♂, coll. JF (Fajčík 2003)

II. S l o v e n s k é r u d o h o r i e Literatura: 1. Volovské vrchy: Gelnica (Hrubý 1964) 2. Spišsko-gemerský kras: Muráň (Hrubý 1964), Slovenský ráj (Hrubý 1964, Reiprich 1960 in Krampl 1993)

III. V ý c h o d n é B e s k y d y Literatura: 1. Pieniny: Súlovské skaly (Hrubý 1964)

6.7. Rod: Charissa Wehrli, 1946 Charissa (Neognophina) intermedia (Wehrli, 1917) - šerokřídlec žlutavý

Obr. č. 48: Charissa intermedia (Wehrli)

a) lícová strana b) rubová strana Foto: a) Z. Laštůvka, sbírka: SK- Slovakia, Slovenský kras- Zádiel, 8.V. 1989, ♀, lgt. et coll. Z. Laštůvka b) BĚLÍN V. (1999): Motýli České a Slovenské republiky aktivní ve dne. -95 pp., Kabourek, Zlín.

Biotop: Skalnatá stanoviště nejčastěji s vápencovým podkladem, stráně, sutě. Bionomie: Výskyt mág od května do července, v horách nad 1200 m n. m. až do začátku srpna. Housenky 7.- 5. Housenka: Zbarvení světle hnědé, na bocích tmavší proužky. Živná rostlina: Plantae variae- Sedum sp., Campanula sp., Polygonum sp., Clematis sp., Lonicera sp.

Areál : Obr. č. 49: Rozšíření druhu Charissa intermedia (Wehrli) v Evropě Legenda:

Zdroj: Upravila Eva Chytrá podle FAUNA EUROPAEA online. cit. 2010-02-22. Dostupné z URL:

Rozšíření: Pozn.: V Červeném seznamu ohrožených druhů České republiky (2005) je tento druh pro území ČR označen jako zranitelný- vulnerable (VU).

ČECHY (BOHEMIA) I. K r k o n o š s k á p o d s o u s t a v a Literatura: 1. Krkonoše: blíže neurčeno (Novák & Liška 1997)

II. P o b e r o u n s k á o b l a s t Sbírky: 1. Benešovská pahorkatina: CZ- Bohemia, Vrané n. Vltavou, 13. V. 1992, 1 ♀, lgt. J. Liška, coll. JF (Fajčík 2003)

MORAVA (MORAVIA) I. B r n ě n s k á v r c h o v i n a Literatura: 1. Drahanská vrchovina (Moravský kras): NPP Býčí skála (Laštůvka & Marek 2002), NPR Vývěry Punkvy (Laštůvka & Marek 2002)

SLOVENSKÁ REPUBLIKA (SLOVAKIA) I. F a t r a n s k o - t a t r a n s k á o b l a s ť

Literatura: 1. Hornádská kotlina: Spišská Nová Ves [Hrubý 1964 - pozn.: původně určeno jako Ch. glaucinaria, revidováno Kovácsem (1954)], Markušovce (Reiprich & Okáli 1989) 2. Malá Fatra: Rozsutec (Reiprich & Okáli 1989) 3. Veľká Fatra: Gaderská dolina (Reiprich & Okáli 1989), Dědošova dolina (Reiprich & Okáli 1989), Široká (Reiprich & Okáli 1989), Blatnická dolina (Reiprich & Okáli 1989) 4. Nízké Tatry: Liptovská Porúbka (Reiprich & Okáli 1989) 5. Tatry: blíže nespecifikováno (Hrubý 1964) 6. Branisko: Branisko [Hrubý 1964 - pozn.: původně určeno jako Ch. glaucinaria, revidováno Kovácsem (1954)] 7. Chočské vrchy: Prosiecka dolina (Reiprich & Okáli 1989) Sbírky: Malá Fatra: SK- Slovakia, Malá Fatra- Rozsutec, 6. VI. 1998, 1 ♂, coll. JF (Fajčík 2003)

II. S l o v e n s k é r u d o h o r i e Literatura: 1. Spišsko-gemerský kras: Slovenský ráj- Smižianska hať (Hrubý 1964), Muráň pod Tisovcem (Povolný 1960 in Krampl 1993) Sbírky: 2. Slovenský kras : SK- Slovakia, Plesivec, 10.V. 1989, 1 ♂, lgt. et coll. Z. Laštůvka SK- Slovakia, Zádiel, 8.V. 1989, 1 ♀, lgt. et coll. Z. Laštůvka

III. P o d h ô ľ n o - m a g u r s k á o b l a s ť Literatura: 1. Spišsko-šarišské medzihorie: Prešov [Hrubý 1964- původně určeno jako Ch. glaucinaria, revidováno Kovácsem (1954)]

IV. P o d u n a j s k á n í ž i n a Sbírky: 1. Podunajská pahorkatina: SK- Slovakia, Lúka n. Váhom- Tematín, 13. V. 1998, 1 ♀, coll. JF (Fajčík 2003)

6. 8. Rod: Elophos Boisduval, 1840 Elophos (Yezognophos) serotinaria (Denis & Schiffermuller, 1775) -

Obr. č. 50: Elophos serotinaria (Den. & Schiff.)

a) lícová strana b) rubová strana Foto: Eva Chytrá, sbírka: SK- Slovakia, Vysoké Tatry- Štrbské pleso, pohlaví neurčeno, 21.VII.2002, lgt. et coll. A. Čelechovský

Biotop: Louky, okraje jehličnatých lesů hlavně se skalnatým povrchem, také vysoko v horách. V Alpách do 2000 m n.m. Bionomie: Výskyt imág od června do července. Housenky 8.-6. Housenka: Zbarvení světle hnedé až žlutavé, před boky s proužky. Živná rostlina: Plantae variae Areál : Obr. č. 51: Rozšíření druhu Elophos serotinaria (Den. & Schiff.) v Evropě Legenda:

Zdroj: Upravila Eva Chytrá podle FAUNA EUROPAEA online. cit. 2010-02-22. Dostupné z URL:

Rozšíření:

SLOVENSKÁ REPUBLIKA (SLOVAKIA) I. F a t r a n s k o - t a t r a n s k á o b l a s ť Literatura: 1. Nízké Tatry: Veľký Gapel (Hrubý 1964) 2. Tatry: -. Vysoké Tatry: Kriváň (Hrubý 1964), Popradské pleso (Hrubý 1964), Nový Smokovec (Hrubý 1964), Jamské pleso (Reiprich & Okáli 1989) -. Západné Tatry: Žiarska dolina (Reiprich & Okáli 1989) Sbírky: Tatry: SK- Slovakia, Štrbské pleso, pohlaví neurčeno, 21.VII.2002, lgt. et coll. A. Čelechovský SK- Slovakia, Popradské pleso, 29. VII 1976, pohlaví neurčeno, coll. J. Marek (Fajčík 2003)

6. 9. Rod: Elophos Boisduval, 1840 Elophos (Yezognophos) dilucidaria (Denis & Schiffermuller, 1775) - šerokřídlec květelový

Obr. č. 52: Elophos dilucidaria (Den. & Schiff.)

a) lícová strana b) rubová strana Foto: Eva Chytrá, sbírka: CZ- Moravia, Vysoké Jeseníky, 28.VII. 1959, ♂, lgt. et coll. M. Kudla

Biotop: Louky, okraje lesů hlavně se skalnatým povrchem, také vysoko v horách. V Alpách asi do 2800 m n. m. Bionomie: Výskyt imág od června do září. Housenky 8.-6. Housenka: Zbarvení žluté až žlutooranžové, po bocích se světlými proužky. Na hřbetu VIII. a IX. segmentu nevýrazné výrustky. Živná rostlina: Plantae variae - Helianthemum sp., Lotus sp., Hieracium sp.

Areál : Obr. č. 53: Rozšíření druhu Elophos dilucidaria (Den. & Schiff.) v Evropě Legenda:

Zdroj: Upravila Eva Chytrá podle FAUNA EUROPAEA online. cit. 2010-02-22. Dostupné z URL:

Rozšíření: ČECHY (BOHEMIA) I. B r d s k á p o d s o u s t a v a Literatura: 1. Křivoklátská vrchovina: Závist (Sterneck 1929) 2. Brdská vrchovina: Všenory (Sterneck 1929), Řevnice (Sterneck 1929)

II. P l z e ň s k á p a h o r k a t i n a Literatura: 1. Plaská pahorkatina: Plasy u Plzně (Sterneck 1929)

III. K r u š n o h o r s k á h o r n a t i n a Literatura: 1. Krušné hory: Boží dar (Sterneck 1929), Boleboř (Sterneck 1929), Plešivec (Sterneck 1929)

IV. P o d k r u š n o h o r s k á p o d s o u s t a v a Literatura: 1. Sokolovská pánev: Ostrov (Sterneck 1929) 2. Chebská pánev: Cheb (Sterneck 1929), Skalná (Sterneck 1929)

V. K a r l o v a r s k á v r c h o v i n a Literatura: 1. Slavkovský les: Karlovy Vary (Sterneck 1929)

VI. K r k o n o š s k á p o d s o u s t a v a Literatura: 1. Krkonoše: Na Hřebínku (Sterneck 1929), Dvorská bouda (Sterneck 1929), Labská louka (Sterneck 1929) 2. Krkonošské podhůří: Trutnov (Sterneck 1929), Tanvald (Sterneck 1929) 3. Ještědsko- kozákovský hřbet: Bělá (Sterneck 1929) 4. Jizerské hory: Černá jezírka (Sterneck 1929), Kořenov - Jizerka (Sterneck 1929), Smrk (Sterneck 1929)

VII. O r l i c k á p o d s o u s t a v a Literatura: 1. Broumovská vrchovina: Teplice nad Metují (Sterneck 1929), Adršpach (Sterneck 1929)

VIII. Š u m a v s k á o b l a s t Literatura: 1. Šumava: Lenora (Sterneck 1929), Želnava (Sterneck 1929) 2. Šumavské podhůří: Prachatice (Sterneck 1929)

IX. J i h o č e s k é p á n v e Literatura: 1. Třeboňská pánev: Nové Hrady (Sterneck 1929), Stráž nad Nežárkou (Sterneck 1929) 2. Českobudějovická pánev: České Budějovice (Sterneck 1929)

X. S t ř e d o č e s k á p a h o r k a t i n a Literatura: 1. Táborská pahorkatina: Písek (Sterneck 1929)

XI. S e v e r o č e s k á t a b u l e Literatura:

1. Rálská pahorkatina: Zákupy (Sterneck 1929)

MORAVA (MORAVIA) I. J e s e n i c k á p o d s o u s t a v a Literatura: 1. Hrubý Jeseník: Karlova Studánka (Kudla 1970, Skala 1936), Vrbno pod Pradědem (Skala 1936), Malý Děd (Skala 1912-13), Praděd (Vaněk 1981) 2. Nízký Jeseník: Bílovec (Skala 1936) 3. Králický Sněžník: Králický Sněžník (Skala 1912-13) 4. Zlatohorská vrchovina: Mikulovice (Vaněk 1981) Sbírky: Hrubý Jeseník: CZ- Moravia, Vysoké Jeseníky, 28.VII. 1959, 3 ♂ 1 ♀, lgt. et coll. M. Kudla CZ- Moravia, Vysoké Jeseníky, 31.VII. 1959, 1 ♂, lgt. et coll. M. Kudla CZ- Moravia, Vysoké Jeseníky, 27.VII. 1959, 1 ♀, lgt. et coll. M. Kudla CZ- Moravia, Vysoké Jeseníky, 21.VII. 1963, 1 ♀, lgt. et coll. M. Kudla CZ- Moravia, Vysoké Jeseníky, 3.VII. 1958, 2 ♂, lgt. et coll. M. Kudla CZ- Moravia, Vysoké Jeseníky, 21.VII. 1959, 1 ♀, lgt. et coll. M. Kudla CZ- Moravia, CHKO Jeseníky - Barborka, 1 ♂ 1 ♀, 13.VII. 1998, lgt. et coll. A. Čelechovský

II. Z á p a d n í B e s k y d y Literatura: 1. Moravskoslezské Beskydy: NPR Smrk (Skala 1936), Řeka (Vaněk 1981) 2. Hostýnsko-vsetínská hornatina: Valašská Bystřice (Vaněk 1981) 3. Podbeskydská pahorkatina: Kom. Lhotka (Vaněk 1981)

III. O r l i c k á p o d s o u s t a v a Literatura: 1. Podorlická pahorkatina: Moravská Třebová (Skala 1912-13)

IV. Z á p a d n í V n ě k a r p a t s k é s n í ž e n i n y Literatura: 1. Hornomoravský úval: Litovel (Čelechovský 1993)

2. Dyjsko-svratecký úval: Brno (Skala 1912-13)

V. Č e s k o m o r a v s k á v r c h o v i n a Literatura: 1. Hornosvratecká vrchovina: Nově Město na Moravě (Sterneck 1929), Hamry nad Sázavou (Sterneck 1929)

SLOVENSKÁ REPUBLIKA (SLOVAKIA) I. P o d u n a j s k á n í ž i n a Literatura: 1. Podunajská rovina: Bratislava (Hrubý 1964) 2. Podunajská pahorkatina: Chynorany (Reiprich & Okáli 1989), Bánovce nad Bebravou (Reiprich & Okáli 1989), Nižná (Reiprich & Okáli 1989)

II. F a t r a n s k o - t a t r a n s k á o b l a s ť Literatura: 1. Hornádská kotlina: Spišská Nová Ves (Hrubý 1964), Spišskonovoveselské hory (Hrubý 1964), údolie Hornádu (Hrubý 1964), Čingov (Hrubý 1964) 2. Malá Fatra: Kozel (Hrubý 1964), Vrátna dolina (Hrubý 1964) 3. Veľká Fatra: Ružomberok (Hrubý 1964), Križná (Hrubý 1964), Ľubochňa - Tajch (Hrubý 1964) 4. Nízké Tatry: Iľanovská dolina (Hrubý 1964), Veľký Gapel (Hrubý 1964), Čertovica (Hrubý 1964), Vyšná Boca (Hrubý 1964), Liptovská Teplička (Hrubý 1964), Železnô (Reiprich & Okáli 1989), Salatín (Reiprich & Okáli 1989), Priehyba (Reiprich & Okáli 1989) 5. Tatry: -. Vysoké Tatry: Suchý potok (Hrubý 1964), Žiarska dolina (Hrubý 1964), Kriváň (Hrubý 1964), Kôpová dolina (Hrubý 1964), Temnosmrečinová dolina (Hrubý 1964), Furkotská dolina (Hrubý 1964), Važecká dolina (Hrubý 1964), Štrbské pleso (Hrubý 1964), Mlynická dolina (Hrubý 1964), Vyšné Hágy (Hrubý 1964), Kvetnica (Hrubý 1964), Dolný Smokovec (Hrubý 1964), Hrebienok (Hrubý 1964), Malá Studenovodská dolina (Hrubý 1964), Tatranská Lomnica (Hrubý 1964), Kežmarské Žľaby (Hrubý 1964)

-. Západné Tatry: Zverovka (Reiprich & Okáli 1989), Jamnické plesá (Reiprich & Okáli 1989) -. Belianské Tatry: Muráň (Hrubý 1964), Široké sedlo (Hrubý 1964), Bujačie (Hrubý 1964), Skalné vráta (Hrubý 1964), Tatranská Kotlina (Hrubý 1964), Riglianyho dolina (Hrubý 1964), Ždiar (Hrubý 1964), Hlúpy (Reiprich & Okáli 1989), Monkova dolina (Reiprich & Okáli 1989) 6. Podtatranská kotlina: Poprad (Hrubý 1964) 7. Chočské pohorie: Brestová (Hrubý 1964), Oravský Podzámok (Hrubý 1964), Veľký Choč (Reiprich & Okáli 1989) 8. Branisko: Branisko (Hrubý 1964) 9. Malé Karpaty: Vápenná (Hrubý 1964), Veterlín (Hrubý 1964) 10. Žilinská kotlina: Žilina (Hrubý 1964) 11. Tríbeč: Zobor (Reiprich & Okáli 1989) Sbírky: Malá Fatra: SK- Slovakia, Kraľovany- Stoh, 20.VIII. 1998, 3 ♀, lgt. et coll. A. Čelechovský Tatry: SK- Slovakia, Belianské Tatry- Zadné Meďodoly, 1 ♂, 20.VII. 1999, lgt. et coll. A. Čelechovský SK- Slovakia, Západné Tatry- Kvačianská dolina, 23.VII.1998, 1 ♂, leg. et coll. J.Starý SK- Slovakia, Západné Tatry- Javorový Žľab, 20. VIII. 1996, 1 ♀, coll. JF (Fajčík 2003) SK- Slovakia, Západné Tatry- Sivý vrch, 15. VII. 1990, 1 ♀, lgt. V. Bělín (Bělín 2003) 12. Turčianská kotlina : SK Slovakia, Turčianská kotlina, Martin, bez datace, 1 ♀, coll. Póla

III. S l o v e n s k é r u d o h o r i e Literatura: 1. Spišsko-gemerský kras: Nová Maša (Hrubý 1964), Slovenský ráj (Hrubý 1964), Stratená (Hrubý 1964), Veľký Sokol (Reiprich & Okáli 1989), Gretľa (Reiprich & Okáli 1989) 2. Rožňavská kotlina: Rožňava (Hrubý 1964) 3. Slovenský kras: Zádiel (Reiprich & Okáli 1989) 4. Volovské vrchy: Gelnica (Hrubý 1964), Košice (Hrubý 1964)

Sbírky: Spišsko-gemerský kras: SK- Slovakia, 24. VII. 1972, 1 ♂, lgt. A. Reiprich, coll. JF (Fajčík 2003) SK- Slovakia, Spišská Nová Ves- jih, 14. VIII. 1969, 1 ♀, lgt. A. Reiprich, coll. JF (Fajčík 2003)

IV. P o d h ô ľ n o - m a g u r s k á o b l a s ť Literatura: 1. Spišsko-šarišské medzihorie: Prešov (Hrubý 1964) 2. Spišská Magura: Lesnica (Hrubý 1964), Kamienka (Reiprich & Okáli 1989), Magurka (Reiprich & Okáli 1989)

V. S t r e d n é B e s k y d y Literatura: 1. Oravské Beskydy: Babia hora (Reiprich & Okáli 1989)

6. 10. Rod: Elophos Boisduval, 1840 Elophos (Yezognophos) vittaria (Thunberg, 1788) = sordarius (Thunberg, 1792) - šerokřídlec skvrnopásný

Obr. č. 54: Elophos vittaria (Thnbg.)

a) lícová strana b) rubová strana Foto: Eva Chytrá, sbírka: CZ- Moravia, CHKO Jeseníky,Vidly- PR Skalní potok, 17.VI. 2002, ♂, lgt. et coll. A. Čelechovský

Biotop: Horské jehličnaté a smíšené lesy. V Alpách asi do 2000 m n. m.

Bionomie: Výskyt imág od května do července, v severních oblastech od června do července. Housenky 8.-5. Housenka: Zbarvení světle hnědé s jemnými hřbetními pásky. Živná rostlina: Plantae variae - Vaccinium myrtillus, Campanula sp., Vicia sp., Clematis sp., Betula sp. Areál : Obr. č. 55: Rozšíření druhu Elophos vittaria (Thnbg.) v Evropě Legenda:

Zdroj: Upravila Eva Chytrá podle FAUNA EUROPAEA online. cit. 2010-02-22. Dostupné z URL:

Rozšíření: Pozn.: Všechny exempláře jako var. mendicaria H.-S. (1887)

ČECHY (BOHEMIA) I. K r k o n o š s k á p o d s o u s t a v a Literatura: 1. Krkonoše: Modrý důl (Sterneck 1929), Jánské lázně (Sterneck 1929), Rýchory (Sterneck 1929), Žacléř (Sterneck 1929) 2. Krkonošské podhůří: Jablonec (Sterneck 1929) 3. Jizerské hory: Černá jezírka (Sterneck 1929), Kořenov - Jizerka (Sterneck 1929), Smrk (Sterneck 1929) Sbírky: Krkonoše: CZ- Bohemia, Špindlerův Mlýn- Hromovka, 1 ♂, 16. VII. 1991, lgt. Felix, coll. JF (Fajčík 2003)

II. O r l i c k á p o d s o u s t a v a

Literatura: 1. Broumovská vrchovina: Adršpach (Sterneck 1929)

III. Š u m a v s k á h o r n a t i n a Literatura: 1. Šumava: Modrava (Sterneck 1929), Třístoličník (Sterneck 1929), Plešné jezero (Sterneck 1929) 2. Šumavské podhůří: Kašperské hory (Sterneck 1929)

MORAVA (MORAVIA) I. J e s e n i c k á p o d s o u s t a v a Literatura: 1. Hrubý Jeseník: Barborka (Kudla 1970), Karlova Studánka (Skala 1936), Jeseník (Skala 1936 – jako var. mendicaria), město Libavá (Čelechovský 1993), Bílovec (Skala 1936 – jako var. mendicaria) 2. Kralický Sněžník: Králický Sněžník (Skala 1912-13 jako var. mendicaria) Sbírky: Hrubý Jeseník: CZ- Moravia, CHKO Jeseníky- Barborka, 17.VI. 1998, 1 ♂ 1 ♀, lgt. et coll. A. Čelechovský CZ- Moravia, CHKO Jeseníky,Vidly- PR Skalní potok, 17.VI. 2002, 2 ♂ 1 ♀, lgt. et coll. A. Čelechovský CZ- Moravia, CHKO Jeseníky, NPR Praděd- údolí Bílé Opavy, 23.VI. 2002, 2 ♂ 18 ♀, lgt. et coll. A. Čelechovský CZ- Moravia, CHKO Jeseníky- Barborka, 13.VII. 1998, 1 ♂, lgt. et coll. A. Čelechovský CZ- Moravia, CHKO Jeseníky, Malý Děd- Černík, 2.VIII. 2004, 1 ♀, lgt. et coll. A. Čelechovský CZ- Moravia, CHKO Jeseníky, NPR Praděd- Švýcárna, 2.VIII. 2004, 1 ♀, lgt. et coll. A. Čelechovský CZ- Moravia, CHKO Jeseníky, Karlova Studánka- Údolí Bílé Opavy, 16.VII. 2001, 3 ♂ 2 ♀, lgt. et coll. A. Čelechovský CZ- Moravia, CHKO Jeseníky, Karlova Studánka- Údolí Bílé Opavy, 28.VI. 2000, 2 ♂ 2 ♀, lgt. et coll. A. Čelechovský

CZ- Moravia, CHKO Jeseníky, Kouty nad Desnou- Zámčisko, 26.VI. 2003, 3 ♂, lgt. et coll. A. Čelechovský CZ- Moravia, CHKO Jeseníky- Velká kotlina, 17. VI. 1986, lgt. V. Bělín (Bělín 2003) CZ- Moravia, Vysoký Jeseník- Praděd, bez datace, 1 ♀, coll. Kudla CZ- Moravia, Vysoký Jeseník- Praděd, bez datace, 1 ♂, lgt. Adámek, coll. Póla

II. Z á p a d n í B e s k y d y Literatura: 1. Moravskoslezské Beskydy: Lysá hora (Skala 1936 – jako var. mendicaria)

SLOVENSKÁ REPUBLIKA (SLOVAKIA) I. F a t r a n s k o - t a t r a n s k á o b l a s ť Literatura: 1. Malá Fatra: Chleb (Hrubý 1964), Veľký Kriváň (Reiprich & Okáli 1989), Rozsutec (Reiprich & Okáli 1989) 2. Veľká Fatra: Ľubochna - Tajch (Hrubý 1964), Dolný Kubín (Hrubý 1964), Blatnická dolina (Reiprich & Okáli 1989) 3. Nízké Tatry: Svätojanska dolina (Hrubý 1964), Poludnica (Hrubý 1964), Liptovská Porúbka (Reiprich & Okáli 1989), Donovaly (Reiprich & Okáli 1989), Čertovica (Reiprich & Okáli 1989), Priehyba (Reiprich & Okáli 1989) 4. Tatry: -. Vysoké Tatry: Kriváň (Hrubý 1964), Štrbské pleso (Hrubý 1964), Sedielko (Hrubý 1964), Javorina (Hrubý 1964), Jahňací štít (Hrubý 1964), Dolný Smokovec (Reiprich & Okáli 1989) -. Západné Tatry: Osobitá (Hrubý 1964), Roháčska dolina (Reiprich & Okáli 1989), Žiarska dolina (Reiprich & Okáli 1989), Jamnické plesá (Reiprich & Okáli 1989), Jamské pleso (Reiprich & Okáli 1989) -. Belianské Tatry: Skalné vráta (Hrubý 1964), Tatranská Kotlina (Hrubý 1964), Riglianyho dolina (Hrubý 1964), Ždiar (Hrubý 1964), Široké sedlo (Reiprich & Okáli 1989) Sbírky: Tatry: SK- Slovakia, Západné Tatry- Tomanovská dolina, 13. VII. 1994, 1 ♀, coll. JF (Fajčík 2003)

SK- Slovakia, Západné Tatry, bez datace, 1 ♀, coll. Kudla

II. S l o v e n s k é r u d o h o r i e Literatura: 1. Spišsko-gemerský kras: Nová Maša (Hrubý 1964), Slovenský ráj: Kláštorisko (Hrubý 1964), Gemerská stolica (Hrubý 1964), Spišskonovoveselské hory (Hrubý 1964), Glac (Reiprich & Okáli 1989), Mráznica (Reiprich & Okáli 1989), Grajnár (Reiprich & Okáli 1989), Gretľa (Reiprich & Okáli 1989) 2. Rožňavská kotlina: Rožňava (Hrubý 1964) 3. Podtatranská brázda: Vitanová (Reiprich & Okáli 1989)

III. S l o v e n s k o – m o r a v s k é K a r p a t y Literatura: 1. Považské podolie: Trenčín (Hrubý 1964)

IV. S t r e d n é B e s k y d y Literatura: 1. Oravské Beskydy: Babia hora (Reiprich & Okáli 1989)

6. 11. Rod: Elophos Boisduval, 1840 Elophos (Elophos) operaria (Hübner, 1813) - šerokřídlec alpínský

Obr. č. 56: Elophos operaria (Hüb.)

a) lícová strana- ♂ b) lícová strana- ♀ Foto: Fajčík J. & Slamka F., sbírka: a) SK- Slovakia, Západné Tatry- Stoly, 27. VII. 1998, 1 ♂, coll. JF (Fajčík 2003), sbírka: b) SK- Slovakia, Belinské Tatry- Skalné vráta, 25. V. 1989, 1 ♀, coll. J. Marek (Fajčík 2003)

Biotop: Skalní stěny, skalní výstupy. V Tatrách až nad 2000 m n. m. Bionomie: Výskyt imág od června do července. Housenky 8.-6. Housenka: Zbarvení červeno-žluté s jemnými hřbetními pásky, na boku světlými. Živná rostlina: Plantae variae Areál : Obr. č. 57: Rozšíření druhu Elophos operaria (Hüb.) v Evropě Legenda:

Zdroj: Upravila Eva Chytrá podle FAUNA EUROPAEA online. cit. 2010-02-22. Dostupné z URL:

Rozšíření:

ČECHY (BOHEMIA) I. K a r l o v a r s k á v r c h o v i n a Literatura: 1. Slavkovský les: Karlovy Vary, nepravděpodobný výskyt (Sterneck 1929)

II. K r k o n o š s k á p o d s o u s t a v a Literatura: 1. Krkonoše: Hřebínek (Sterneck 1929), Malý Šišák (Sterneck 1929), Černá hora (Sterneck 1929), Sněžka- vrcholové partie (Sterneck 1929), Bílá louka (Sterneck 1929), Výrovka (Sterneck 1929), Liščí hora (Sterneck 1929)

MORAVA (MORAVIA) Pozn.: Motýl není na Moravě a ve Slezsku znám.

SLOVENSKÁ REPUBLIKA (SLOVAKIA) I. P o d u n a j s k á n í ž i n a

Literatura: 1. Podunajská rovina: Bratislava, nepravděpodobný výskyt (Hrubý 1964)

II. F a t r a n s k o - t a t r a n s k á o b l a s ť Literatura: 1. Nízké Tatry: Korytnica (Hrubý 1964), Kráľova hoľa (Hrubý 1964), Hlúpy - Rovná Hoľa (Reiprich & Okáli 1989) 2. Tatry: -. Vysoké Tatry: Temnosmrečinová dolina (Hrubý 1964), Furkotská dolina (Hrubý 1964), Štrbské pleso (Hrubý 1964), Kvetnica (Hrubý 1964), Malá studenovodská dolina (Hrubý 1964), Pät Spišských plies (Hrubý 1964) -. Západné Tatry: Baranec - Jamnická plesá (Reiprich & Okáli 1989) -. Belianské Tatry: Protěž (Hrubý 1964), Ždiarska Vidla (Hrubý 1964), Kopské sedlo (Hrubý 1964) 3. Malé Karpaty: Vápenná (Hrubý 1964) Sbírky: Tatry: SK- Slovakia, Západné Tatry- Stoly, 27. VII. 1998, 1 ♂, coll. JF (Fajčík 2003) SK- Slovakia, Belinské Tatry- Skalné vráta, 25. V. 1989, 1 ♀, coll. J. Marek (Fajčík 2003)

6. 12. Rod: Glacies Milliere, 1874 Glacies alpinata (Scopoli 1763) - huňatec alpínský

Obr. č. 58: Glacies alpinata (Scop.)

a) lícová strana b) rubová strana Foto: Eva Chytrá, sbírka: CZ- Moravia, CHKO Jeseníky- Ovčárna, Petrovy Kameny, 26.VI.2001, pohlaví neurčeno, lgt. et coll. A. Čelechovský

Biotop: Vysokohorské louky. Bionomie: Výskyt imág od června do srpna, housenky 8.-5. Druh je heliofilní. Housenka: Zbarvení hnědé, skosené pásky na bocích. Živná rostlina: Plantae variae, také Vaccinium spp. Areál : Obr. č. 59: Rozšíření druhu Glacies alpinata (Scop.) v Evropě Legenda:

Zdroj: Upravila Eva Chytrá podle FAUNA EUROPAEA online. cit. 2010-02-22. Dostupné z URL:

Rozšíření: Pozn.: V Červeném seznamu ohrožených druhů České republiky (2005) je tento druh pro území ČR označen jako zranitelný- vulnerable (VU).

ČECHY (BOHEMIA) I. K r k o n o š s k á p o d s o u s t a v a Literatura: 1. Krkonoše: Hřebínek (Sterneck 1929), Pláň pod Sněžkou (Sterneck 1929), Bílá louka (Sterneck 1929), Modrava (Sterneck 1929), Liščí hora (Sterneck 1929), Černá bouda (Sterneck 1929), Kotel (Sterneck 1929)

MORAVA (MORAVIA) I. J e s e n i c k á p o d s o u s t a v a Literatura: 1. Hrubý Jeseník: Vysoká Hole (Kudla 1970), Jelení Hřbet (Kudla 1970), Blíže nespecifikováno (Skala 1912-13), Praděd (Skala 1936), Dědek (Skala 1936) Sbírky: Hrubý Jeseník:

CZ- Moravia, CHKO Jeseníky- Ovčárna, Petrovy Kameny, 26.VI.2001, 1 ♀, lgt. et coll. A. Čelechovský CZ- Moravia, CHKO Jeseníky- Ovčárna, Petrovy Kameny, 21.VI.2000, 2 ♀ 4 ♂, lgt. et coll. A. Čelechovský CZ- Moravia, Vysoký Jeseník, bez datace, 1 ♂1 ♀, coll. Kudla CZ- Moravia, Vysoký Jeseník- Vysoká hole, 1. VII. 1957, 2 ♂, coll. Kudla

SLOVENSKÁ REPUBLIKA (SLOVAKIA) I. F a t r a n s k o - t a t r a n s k á o b l a s ť Literatura: 1. Malá Fatra: Veľká lúka (Reiprich & Okáli 1989), Kravarské (Reiprich & Okáli 1989), Fatranský Kriváň (Reiprich & Okáli 1989), Rozsutec (Reiprich & Okáli 1989), Chleb (Hrubý 1964) 2. Nízké Tatry: Čertovica (Reiprich & Okáli 1989), Prašivá (Hrubý 1964), Chopok (Hrubý 1964), Ďumbier (Hrubý 1964), Svätojanska dolina (Hrubý 1964), Kráľova hoľa (Hrubý 1964) 3. Tatry: -. Vysoké Tatry: Baranec (Reiprich & Okáli 1989), Kopa (Hrubý 1964), Kriváň (Hrubý 1964), Važecká dolina (Hrubý 1964), Zelené pleso (Hrubý 1964), Sedielko (Hrubý 1964), Temnosmrečinová dolina (Hrubý 1964), Furkotská dolina (Hrubý 1964), Mlynická dolina (Hrubý 1964), Patria (Hrubý 1964), Mengusovská dolina (Hrubý 1964), Popradské pleso (Hrubý 1964), Vyšné Hágy (Hrubý 1964), Kvetnica (Hrubý 1964), Tatranská Polianka (Hrubý 1964), Nový Smokovec (Hrubý 1964), Malá Studenovodská dolina (Hrubý 1964) -. Západné Tatry: Roháče (Hrubý 1964), Žiarska dolina (Hrubý 1964), Salatínský vrch (Hrubý 1964), Spálená (Hrubý 1964), Baníkov (Hrubý 1964), Plačtivô (Hrubý 1964), Ostrý Roháč (Hrubý 1964), Smutné sedlo (Hrubý 1964), Baranec (Hrubý 1964), Solivarské kopce (Hrubý 1964) -. Belianské Tatry: Široké sedlo (Reiprich & Okáli 1989), Biele pleso (Hrubý 1964), Faixová (Hrubý 1964), Ždiarská Vidla (Hrubý 1964), Hlúpy (Hrubý 1964), Košiare (Hrubý 1964), Skalné vráta (Hrubý 1964), Tokarna (Hrubý 1964), Kopské sedlo (Hrubý 1964) 4. Branisko: Branisko (Hrubý 1964) Sbírky:

Tatry: SK- Slovakia, Vysoké Tatry- Skalnaté pleso, 31. VII. 1990, 1 ♂, lgt. et coll. A. Čelechovský SK- Slovakia, Západné Tatry- Temniak, 28.-30. VII. 1993, 1 ♂ 1 ♀, coll. JF (Fajčík 2003) SK- Slovakia, Západné Tatry- Sedlo Zábratu, 1. VIII. 1974, 1 ♀, lgt. V. Bělín (Bělín 2003) SK- Slovakia, Roháče- Zábrať, 3. VII. 1994, 1 ♂, lgt. I. Richter, coll. A. Čelechovský

II. S l o v e n s k é r u d o h o r i e Literatura: 1. Rožňavská kotlina: Rožňava (Hrubý 1964)

III. P o d h ô ľ n o - m a g u r s k á o b l a s ť Literatura: 1. Spišsko-šarišské medzihorie: Prešov (Hrubý 1964)

IV. S t r e d n é B e s k y d y Literatura: 1. Oravské Beskydy: Babia hora (Reiprich & Okáli 1989)

6. 13. Rod: Glacies Milliere, 1874 Glacies canaliculata (Hochenwarth, 1785) - huňatec velehorský

Obr. č. 60: Glacies canaliculata (Hoch.)

a) lícová strana b) rubová strana Foto: Eva Chytrá, sbírka: SK- Slovakia, Vysoké Tatry, VII. 1990, ♀, lgt. et coll. A. Čelechovský

Biotop: Skály, skalní výchozy, v Alpách od 1800 do 3200 m, v Tatrách od 1600 m n.m. Bionomie: Výskyt imág od června do srpna, housenky 8. - 6. (polyfágní - pravděpodobně vícekrát přezimují). Druh je heliofilní. Housenka: Zbarvení světle hnědé, světlejší linie na hřbetě. Živná rostlina: Plantae variae- byliny i nižší dřeviny. Areál : Obr. č. 61: Rozšíření druhu Glacies canaliculata (Hoch.) v Evropě Legenda:

Zdroj: Upravila Eva Chytrá podle FAUNA EUROPAEA online. cit. 2010-02-22. Dostupné z URL:

Rozšíření:

SLOVENSKÁ REPUBLIKA (SLOVAKIA) I. F a t r a n s k o - t a t r a n s k á o b l a s ť Literatura: 1. Veľká Fatra: Ostré (Reiprich & Okáli 1989) 2. Tatry: -. Vysoké Tatry: Kriváň (Hrubý 1964), Važecká dolina (Hrubý 1964), Temnosmrečinová dolina (Hrubý 1964), Sedielko (Hrubý 1964), Furkotská dolina (Hrubý 1964), Štrbské pleso (Hrubý 1964), Mlynická dolina (Hrubý 1964), Patria (Hrubý 1964), Popradské pleso (Hrubý 1964), Osterva (Hrubý 1964), Vyšné Hágy (Hrubý 1964), Kvetnica (Hrubý 1964), Malá Studenovodská dolina (Hrubý 1964) -. Západné Tatry: Baranec (Hrubý 1964, Reiprich & Okáli 1989), Sivý vrch (Reiprich & Okáli 1989), Plačtivô (Hrubý 1964),

-. Belianské Tatry: Široké sedlo (Reiprich & Okáli 1989), Ždiarska Vidla (Hrubý 1964), Hlúpy (Hrubý 1964), Košiare (Hrubý 1964), Bujačie (Hrubý 1964), Kopské sedlo (Hrubý 1964) Sbírky: Tatry: SK- Slovakia, Vysoké Tatry: Koprovské Sedlo, 21. VII. 2002, 1 ♀, lgt. et coll. A. Čelechovský SK- Slovakia, Vysoké Tatry, VII. 1990, 1 ♀, lgt. et coll. A. Čelechovský SK- Slovakia, Belianské Tatry, Kopské Sedlo, 20. VII. 1999, 1 ♂, lgt. et coll. A. Čelechovský SK- Slovakia, Západní Tatry, Červené vrchy- Stoly, 11.- 14. VII. 1994, 1 ♂, lgt. et coll. Fajčík SK- Slovakia, Západné Tatry, Babky, 8. VII. 1995, 1 ♂, coll. JF (Fajčík 2003) SK- Slovakia, Západné Tatry, Bystrá, 20. VII. 1997, 1 ♀, coll. JF (Fajčík 2003)

6. 14. Rod: Glacies Milliere, 1874 Glacies coracina (Esper, 1805)

Obr. č. 62: Glacies coracina (Esper)

a) lícová strana b) rubová strana Foto: Eva Chytrá, sbírka: SK- Slovakia, Západní Tatry- Červené vrchy, VII. 2003, ♂, lgt. I. Richter, det. A. Čelechovský

Biotop: Boreoalpinský petrofilní druh. Skalnatá, vápencová stanoviště nad 1800 m. Bionomie: Výskyt imág od června do srpna (v severských oblastech 6.- 7.), housenky 8.-6. Druh je heliofilní.

Housenka: Zbarvení hnědo-žluté, světlejší linie na hřbetě, tmavší pásky na bocích. Živná rostlina: Plantae variae- Betula nana, Empetrum nigrum Areál : Obr. č. 63: Rozšíření druhu Glacies coracina (Esper) v Evropě Legenda:

Zdroj: Upravila Eva Chytrá podle FAUNA EUROPAEA online. cit. 2010-02-22. Dostupné z URL:

Rozšíření:

SLOVENSKÁ REPUBLIKA (SLOVAKIA) I. F a t r a n s k o - t a t r a n s k á o b l a s ť Literatura: 1. Tatry: -. Západné Tatry: Roháče (Hrubý 1964), Salatínský vrch (Hrubý 1964), Spálená (Hrubý 1964), Baníkov (Hrubý 1964), Ostrý Roháč (Hrubý 1964) 2. Branisko: Branisko (Hrubý 1964) Sbírky: Tatry: SK- Slovakia, Západné Tatry- Červené vrchy, VII. 2003, 2 ♂, lgt. I. Richter, det. A. Čelechovský, coll. A. Čelechovský SK- Slovakia, Západné Tatry- Stoly, 10. VII. 1995, 1 ♂ 1 ♀, coll. JF (Fajčík 2003)

II. P o d h ô ľ n o - m a g u r s k á o b l a s ť Literatura: 1. Spišsko-šarišské medzihorie: Prešov (Hrubý 1964)

6. 15. Rod: Glacies Milliere, 1874 Glacies noricana (Wagner, 1898) - huňatec karpatský

Obr. č. 64: Glacies noricana (Wagner)

a) lícová strana b) rubová strana Foto: Eva Chytrá, sbírka: OT- Österreich, Nord Tirol, Hahntenjoch, 18. - 22.7. 2001, lgt. Ivan Richter, coll. A. Čelechovský

Biotop: Petrofilní druh, vápence. V Alpách od 1400 m do 2000 m n. m.. Bionomie: Výskyt imág od června do srpna, housenky 8.-6. Druh je heliofilní. Housenka: Zbarvení hnědá, hřbet tmavší. Živná rostlina: Plantae variae Areál : Obr. č. 65: Rozšíření druhu Glacies noricana (Wagner) v Evropě Legenda:

Zdroj: Upravila Eva Chytrá podle FAUNA EUROPAEA online. cit. 2010-02-22. Dostupné z URL:

Rozšíření:

SLOVENSKÁ REPUBLIKA (SLOVAKIA) I. F a t r a n s k o - t a t r a n s k á o b l a s ť

Literatura: 1. Tatry: -. Belianské Tatry: Ždiarska Vidla (Hrubý 1964), Hlúpy (Hrubý 1964), Košiare (Hrubý 1964), Bujačie (Hrubý 1964) Sbírky: Tatry: SK- Slovakia, Belianské Tatry- Košiare, 27. VII. 1985, 1 ♂, coll. J. Marek (Fajčík 2003) SK- Slovakia, Belianské Tatry- Hlúpy, 29. VII. 1977, 1 ♂, coll. J. Marek (Fajčík 2003)

6. 16. Rod: Psodos Treitschke, 1825 Psodos quadrifaria (Sulzer, 1776) - huňatec žlutopásný

Obr. č. 66: Psodos quadrifaria (Sulzer)

a) lícová strana b) rubová strana Foto: Eva Chytrá, sbírka: SK- Slovakia, Vysoké Tatry: Velická dolina- Kvetnica, 17.VII. 2001, ♂, lgt. J. Starý, det. A. Čelechovský, coll. A. Čelechovský

Biotop: Skály, skalní výchozy. Bionomie: Výskyt imág od června do srpna, housenky 8.-5. Druh je heliofilní. Housenka: Zbarvení hnědé, světlejší linie na hřbetě, pásky a žluté skvrny na bocích. Živná rostlina: Plantae variae- byliny i nižší dřeviny.

Areál : Obr. č. 67: Rozšíření druhu Psodos quadrifaria (Sulzer) v Evropě

Legenda:

Zdroj: Upravila Eva Chytrá podle FAUNA EUROPAEA online. cit. 2010-02-22. Dostupné z URL:

Rozšíření: Pozn.: V Červeném seznamu ohrožených druhů České republiky (2005) je tento druh pro území ČR označen jako zranitelný- vulnerable (VU).

ČECHY (BOHEMIA) Pozn.: Jako var. sudetica Sterneck

I. K r k o n o š s k á p o d s o u s t a v a Literatura: 1. Krkonoše: Hřebínek (Sterneck 1929), Studniční hora (Sterneck 1929), Modrava (Sterneck 1929), Pec pod Sněžkou (Sterneck 1929), Černá hora (Sterneck 1929)

MORAVA (MORAVIA) Pozn.: Na území Moravy tento druh není znám.

SLOVENSKÁ REPUBLIKA (SLOVAKIA) I. F a t r a n s k o - t a t r a n s k á o b l a s ť Literatura: 1. Malá Fatra: Vrátna dolina (Hrubý 1964), Chleb (Hrubý 1964), Veĺká Lúka (Reiprich & Okáli 1989), Malý Fatranský Kriváň (Reiprich & Okáli 1989), Medziholie (Reiprich & Okáli 1989), Rozsutec (Reiprich & Okáli 1989), Suchý (Reiprich & Okáli 1989)

2. Veľká Fatra: Roháče (Hrubý 1964), Smutné sedlo (Hrubý 1964), Salatínsky vrch (Hrubý 1964), Plačtivô (Hrubý 1964), Ostrý Roháč (Hrubý 1964), Smrekov (Reiprich & Okáli 1989), Dedošova (Reiprich & Okáli 1989), Čierny kameň (Reiprich & Okáli 1989), Krížna (Reiprich & Okáli 1989), 3. Nízké Tatry: Prašivá (Hrubý 1964), Rovná hoľa (Hrubý 1964) 4. Tatry: - . Vysoké Tatry: Kriváň (Hrubý 1964), Temnosmrečinová dolina (Hrubý 1964), Važecká dolina (Hrubý 1964), Furkotská dolina (Hrubý 1964), Štrbské pleso (Hrubý 1964), Mengusovská dolina (Hrubý 1964), Tupá (Hrubý 1964), dolina Zlomísk (Hrubý 1964), Kvetnica (Hrubý 1964), Malá studenovodská dolina (Hrubý 1964), Zelené pleso (Hrubý 1964), Kopské pleso (Hrubý 1964) -. Západné Tatry: Roháče (Reiprich & Okáli 1989), Ostré (Reiprich & Okáli 1989), Jamnické plesá (Reiprich & Okáli 1989), Široké sedlo (Reiprich & Okáli 1989) -. Belianské Tatry: Hlúpy (Hrubý 1964), Faixová (Hrubý 1964), Košiare (Hrubý 1964), Skalné vráta (Hrubý 1964), Tatranská Kotlina (Hrubý 1964), Riglianyho dolina (Hrubý 1964), Ždiar (Hrubý 1964), Ždiarska Vidla (Reiprich & Okáli 1989), Muráň (Reiprich & Okáli 1989), Zadné Meďodoly (Reiprich & Okáli 1989), Monkova dolina (Reiprich & Okáli 1989), Predné Meďodoly (Reiprich & Okáli 1989) 5. Chočské vrchy: Kvačanská dolina (Hrubý 1964) Sbírky: Tatry: SK- Slovakia, Belianské Tatry, 20.VII. 1990, 2 ♂, lgt. et coll. V. Marek SK- Slovakia, Belianské Tatry, 25.VII. 1990, 1 ♂, lgt. et coll. V. Marek SK- Slovakia, Belianské Tatry: Skalné Vráta, 24.VII. 1969, 1 ♀, lgt. J. Starý, det. A. Čelechovský, coll. A. Čelechovský SK- Slovakia, Vysoké Tatry: Velická dolina- Kvetnica, 17.VII. 2001, 1 ♂, lgt. J. Starý, det. A. Čelechovský, coll. A. Čelechovský SK- Slovakia, Vysoké Tatry: Velická dolina- Kvetnica, 20.VII. 2001, 1 ♂, lgt. J. Starý, det. A. Čelechovský, coll. A. Čelechovský SK- Slovakia, Belianské Tatry: Široké Sedlo, 23.VII. 2001, 1 ♂, lgt. J. Starý, det. A. Čelechovský, coll. A. Čelechovský SK- Slovakia, Západné Tatry- Stoly, 27. VII. 1998, 1 ♂, coll. JF (Fajčík 2003) SK- Slovakia, Západné Tatry- Javorový Žľab, 14. VII. 1994, 1 ♂, coll. JF (Fajčík & Slamka 1996)

6. 17. Rod: Siona Duponchel, 1829 Siona lineata (Scopoli, 1763) - bělokřídlec luční

Obr. č. 68: Siona lineata (Scop.)

a) lícová strana b) rubová strana Foto: Eva Chytrá, sbírka: CZ- Moravia, Tovačov, 8. VI. 1991, ♂ , lgt. et coll. A. Čelechovský

Biotop: Suchá až mokrá stanoviště (louky, břehové porosty, močály, okraje lesů). Také v horách, v Alpách do 2000 m. Bionomie: Výskyt imág od května do července, housenky 7.- 5. Druh je heliofilní. Housenka: Zbarvení světle šedé s tmavými tečkami na hřbetě. Živná rostlina: Plantae variae- byliny i nižší dřeviny. Areál : Obr. č. 69: Rozšíření druhu Siona lineata (Scop.) v Evropě Legenda:

Zdroj: Upravila Eva Chytrá podle FAUNA EUROPAEA online. cit. 2010-02-22. Dostupné z URL:

Rozšíření: Pozn.: Tento motýl je všeobecně rozšířený, na území ČR a SR se místy vyskytuje běžně. Studie tohoto druhu původně nebyla součástí diplomové práce, druh byl zařazen

z důvodu úplnosti a celistvosti práce. Jelikož se svým výskytem vymyká druhům ostatním, bylo upuštěno od podrobného mapování rozšíření v ČR a SR, které by bylo tak objemné, že by přesahovalo rámec diplomové práce.

7. DISKUZE

Diplomová práce studuje české a slovenské zástupce tribu Gnophini. Do tohoto tribu jsou řazeny:  rod Gnophos Treitschke, 1825 s druhy Gnophos furvata (Denis & Schiffermüller, 1775) a Gnophos dumetata Treitschke 1827  rod Charissa Curtis, 1826 s druhy Charissa obscurata (Denis & Schiffermüller, 1775), Charissa ambiguata (Duponchel, 1830), Charissa pullata (Denis & Schiffermüller, 1775), Charissa glaucinaria (Hübner, 1799), Charissa intermedia (Wehrli, 1917)  rod Elophos Boisduval, 1840 s druhy Elophos serotinaria (Denis & Schiffermüller, 1775), Elophos dilucidaria (Denis & Schiffermüller, 1775), Elophos vittaria (Thunberg, 1788), Elophos operaria (Hübner, 1813)  rod Glacies Milliere, 1874 s druhy Glacies alpinata (Scopoli, 1763), Glacies canaliculata (Hochenwarth, 1785), Glacies coracina (Esper, 1805), Glacies noricana (Wagner, 1898)  rod Psodos Treitschke, 1825 s jediným druhem Psodos quadrifaria (Sulzer, 1776)  rod Siona Duponchel, 1829 s jediným druhem Siona lineata (Scopoli, 1763)

Jak je patrné ze získaných údajů, jedná se o druhy zoogeograficky významné. Vyznačují se specifickými ekologickými nároky. Z tohoto důvodu je jejich výskyt značně lokální, ostrůvkovitý. Výjimkou je druh Siona lineata, který je všeobecně rozšířený.

7.1. Srovnání počtů druhů v jednotlivých rodech na území Čech, Moravy a Slovenska

Celkový počet druhů ve studovaných rodech se v oblastech Čechy, Morava a Slovensko liší. V Čechách je celkem známo 13 druhů, na Moravě je známo 12 druhů a na Slovensku je známo 17 druhů řazených do tribu Gnophini. Rod Gnophos je v Čechách, na Moravě a na Slovensku zastoupen dvěma druhy. U rodu Charissa je známo ve všech sledovaných oblastí pět druhů. Z rodu Glacies je v Čechách a

na Moravě znám pouze jediný druh, na Slovensku pak druhy čtyři. Podrobný přehled uvádí Tab. č. 3.

Tab. č. 3: Počet druhů ve studovaných rodech známých z Čech, Moravy a Slovenska Počet druhů

v oblastech Rod Čechy Morava Slovensko rod Gnophos Treitschke, 1825 2 2 2 rod Charissa Curtis, 1826 5 5 5 rod Elophos Boisduval, 1840 3 3 4 rod Glacies Milliere, 1874 1 1 4 rod Psodos Treitschke, 1825 1 0 1 rod Siona Duponchel, 1829 1 1 1 Celkem 13 12 17

7.2. Rozšíření rodů a druhů v jednotlivých podoblastech Čech

7.2.1. Kvantitativní rozšíření druhů v rámci rodů na území Čech

V Čechách je znám výskyt 6-ti rodů náležících do tribu Gnophini. Nejvíce druhů v rodu Charissa, celkem pět. Po jednom v rodech Glacies, Psodos a Siona. Z Poberounské podoblasti je celkem známo 9 druhů, ze Středočeské a Šumavské podoblasti je známo 5 druhů, z Krušnohorské podoblasti je známo 6 druhů. Nejvíce, 11 druhů je známo z Krkonošské podoblasti. Z podoblasti Jihočeské pánve jsou známy 4 druhy. Nejméně, tedy 3 druhy jsou známy z podoblasti Česká tabule. Celkový přehled uvádí Tab č. 4. a Obr. č. 70.

Tab. č. 4: Počet druhů v rodech v jednotlivých podoblastech Čech

Počet druhů v podoblastech podoblast podoblast Rod podoblast podoblast podoblast podoblast podoblast Česká Jihočes. Poberounská Středočeská Krušnohorská Krkonošská Šumavská tabule pánve rod Gnophos Treitschke, 2 0 1 1 0 0 1 1825 rod Charissa Curtis, 1826 5 3 2 4 2 1 1 rod Elophos Boisduval, 1840 1 1 2 3 2 1 1 rod Glacies Milliere, 1874 0 0 0 1 0 0 0 rod Psodos Treitschke, 1825 0 0 0 1 0 0 0 rod Siona Duponchel, 1829 1 1 1 1 1 1 1 Celkem 9 5 6 11 5 3 4

Obr. č. 70: Počet druhů v rodech v jednotlivých podoblastech Čech

podoblast Jihočes. pánve

podoblast Česká tabule

podoblast Šumavská rod Siona Duponchel, 1829 rod Psodos Treitschke, 1825 podoblast rod Glacies Milliere, 1874 Krkonošská rod Elophos Boisduval, 1840

Podoblast rod Charissa Curtis, 1826 podoblast rod Gnophos Treitschke, 1825 Krušnohorská

podoblast Středočeská

podoblast Poberounská

0123456

Počet druhů

7.2.2. Kvalitativní rozšíření druhů na území Čech

V rodu Gnophos jsou z území Čech známi dva druhy, Gnophos furvata a Gnophos dumetata. V rodu Charissa je z území Čech známo pět druhů: Charissa obscurata, Charissa ambiguata, Charissa pullata, Charissa glaucinaria a Charissa intermedia. V rodu Elophos jsou z území Čech známy 3 druhy: Elophos dilucidaria, Elophos vittaria a Elophos operaria. V rodu Glacies je z území Čech znám pouze jediný druh Glacies alpinata. V rodu Psodos je z území Čech znám jediný druh Psodos quadrifaria a v rodu Siona je z území Čech znám jediný druh Siona lineata. Sledované druhy se v Čechách nevyskytují rovnoměrně. Mezi druhy velmi vzácné na území Čech se řadí druh Charissa obscurata, který je znám pouze z podoblasti Poberounské, druhy Glacies alpinata a Psodos quadrifaria jsou známy pouze z podoblasti Krkonošské, kde se vyskytují výhradně ve vrcholových partiích (Sterneck 1929). Druh Gnophos dumetata je znám z podoblasti Poberounské a Krušnohorské, druh Charissa intermedia je znám z Poberounské a Krkonošské podoblasti, druh Elophos vittaria je znám z Krkonošské a Šumavské podoblasti, kde se

vyskytuje podobně jako druhy Glacies alpinata a Psodos quadrifaria ve vrcholových partiích hor (Sterneck 1929, Fajčík 2003). Druh Elophos operaria je znám z Krkonošské a Krušnohorské podoblasti. Ve všech sledovaných podoblastech Čech byl zaznamenán výskyt druhu Elophos dilucidaria, který patří k druhům s velmi širokou vertikální amplitudou výskytu. Taktéž druh Siona lineata byl zaznamenán ve všech podoblastech, tento druh však na rozdíl o ostatních patří k všeobecně rozšířeným. Podrobněji uvádí Tab. č. 5.

Tab. č. 5: Přítomnost jednotlivých druhů ve sledovaných oblastech Čech

Podoblast podoblast podoblast Druh podoblast podoblast podoblast podoblast podoblast Česká Jihočeské Poberounská Středočeská Krušnohorská Krkonošská Šumavská tabule pánve Gnophos furvata (Denis & Schiffermüller, 1775) + - - + - - +

Gnophos dumetata Treitschke 1827 + - + - - - -

Charissa obscurata (Denis & Schiffermüller, 1775) + ------

Charissa ambiguata (Duponchel, 1830) + + + + + - +

Charissa pullata (Denis & Schiffermüller, 1775) + + - + - + -

Charissa glaucinaria (Hübner, 1799) + + + + + - -

Charissa intermedia (Wehrli, 1917) + - - + - - -

Elophos dilucidaria (Denis & Schiffermüller, 1775) + + + + + + +

Elophos vittaria (Thunberg, 1788) - - - + + - -

Elophos operaria (Hübner, 1813) - - + + - - -

Glacies alpinata (Scopoli, 1763) - - - + - - -

Psodos quadrifaria (Sulzer, 1776) - - - + - - -

Siona lineata (Scopoli, 1763) + + + + + + +

Studované druhy nebyly v daných podoblastech zkoumány stejně intenzivně. Z grafu (Obr. č. 71) jsou patrné výrazné rozdíly v celkovém počtu zaznamenaných výskytů druhů v rodech známých z území Čech.

Obr.č. 71: Počet zaznamenaných výskytů druhů Nejvíce pozornosti bylo v rodech na území Čech v Čechách věnováno rodu Elophos, zaregistrováno bylo 5; 4% rod Gnophos 15; 12% 7; 6% rod Charissa celkem 53 záznamů o výskytu, rod Elophos tedy 43 % všech záznamů rod Glacies rod Psodos o výskytu zástupců tribu Gnophini na území Čech. Rod 53; 43% 44; 35% Charissa představuje 35 % záznamů o výskytu zástupců tribu Gnophini na území Čech. Rody Glacies a Psodos svým celkovým zastoupením nepřesahují 8 %. Výše uvedená data lze nepřímo chápat i jako ukazatel abundance.

7.3. Rozšíření rodů a druhů v jednotlivých podoblastech Moravy

7.3.1. Kvantitativní rozšíření druhů v rámci rodů na území Moravy

Na Moravě je znám výskyt 5-ti rodů náležících do tribu Gnophini. Nejvíce druhů v rodu Charissa, celkem pět. Po jednom v rodech Glacies a Siona. Z oblasti Moravské nížiny, Moravského krasu a severomoravských Karpat je známo 7 druhů, z jihomoravských Karpat a Jeseníků je známo 6 druhů. Pouze dva druhy jsou známy z Českomoravské vrchoviny. Celkový přehled uvádí Tab. č. 6 a Obr. č. 72.

Tab. č. 6: Počet druhů v podoblastech Moravy

Počet druhů v podoblastech oblast oblast oblast Rod oblast Mor. oblast Mor. oblast Jihomor. Severomor. Českomor. nížiny kras Jesenická Karpatská Karpatská vrchovina rod Gnophos Treitschke, 2 2 2 1 0 0 1825 rod Charissa Curtis, 1826 3 3 4 3 2 0 rod Elophos Boisduval, 1840 1 0 0 2 2 1 rod Glacies Milliere, 1874 0 0 0 0 1 0 rod Siona Duponchel, 1829 1 1 1 1 1 1 Celkem 7 6 7 7 6 2

Obr. č. 72: Počet druhů v rodech v jednotlivých podoblastech Moravy

podoblast Českomor. vrchovina

podoblast Jesenická

podoblast rod Siona Duponchel, 1829 Severomor. rod Glacies Milliere, 1874 Karpatská rod Elophos Boisduval, 1840 rod Charissa Curtis, 1826 podoblast Mor. Podoblast rod Gnophos Treitschke, 1825 kras

podoblast Jihomor. Karpatská

podoblast Mor. nížiny

012345 Počet druhů

7.3.2. Kvalitativní rozšíření druhů na území Moravy

V rodu Gnophos jsou z území Moravy známy dva druhy, Gnophos furvata a Gnophos dumetata. V rodu Charissa je z území Moravy známo pět druhů: Charissa obscurata, Charissa ambiguata, Charissa pullata, Charissa glaucinaria a Charissa intermedia. V rodu Elophos jsou známy dva druhy: Elophos dilucidaria a Elophos vittaria. V rodu Siona je z území Moravy znám jediným druh Siona lineata. Sledované druhy se na Moravě nevyskytují rovnoměrně. Ve všech podoblastech se vyskytuje pouze druh Siona lineata, který je místy hojný (Fajčík 2003). Teplomilné druhy, kterými jsou Gnophos furvata, Gnophos dumetata, Charissa pullata a Charissa obscurata, jsou známy z podoblasti Moravské nížiny, Jihomoravské Karpatské a podoblasti Moravský kras. Jejich výskyt v Severomoravské Karpatské podoblasti je lokalizován do vápencového lomu Kotouč u Štramberka (Čelechovský 2002). Naopak druh chladnomilný, Glacies alpinata, je znám pouze z nejvyšších partií Jeseníků (Kudla 1970, Skala 1912-13, Skala 1936). Druhy Elophos vittaria a Charissa glaucinaria, jsou známy převážně z podoblasti Jesenické a horských partií podoblasti Severomoravské Karpaty (Skala 1936, Hrubý 1993). Druh Charissa intermedia je na Moravě spolu s druhem Glacies alpinata nejvzácnější. Druh Charissa intermedia je znám pouze z Moravského krasu (Laštůvka & Marek 2002). Celkový přehled uvádí Tab. č. 7.

Tab. č. 7: Přítomnost jednotlivých druhů ve sledovaných podoblastech Moravy

Podoblast podoblast podoblast podoblast podoblast Druh podoblast podoblast Mor. Jihomor. Severomor. Českomor. Mor. kras Jesenická nížiny Karpatská Karpatská vrchovina Gnophos furvata (Denis & Schiffermüller, 1775) + + + + - - Gnophos dumetata Treitschke 1827 + + + - - -

Charissa obscurata (Denis & Schiffermüller, 1775) + + + + - -

Charissa ambiguata (Duponchel, 1830) + - + - + -

Charissa pullata (Denis & Schiffermüller, 1775) + + + + - -

Charissa glaucinaria (Hübner, 1799) - + - + + -

Charissa intermedia (Wehrli, 1917) - - + - - -

Elophos dilucidaria (Denis & Schiffermüller, 1775) + - - + + +

Elophos vittaria (Thunberg, 1788) - - - + + -

Glacies alpinata (Scopoli, 1763) - - - - + -

Siona lineata (Scopoli, 1763) + + + + + +

Studované druhy nebyly Obr. č. 73: Počet zaznamenaných výskytů druhů v rodech na území Moravy v daných podoblastech zkoumány 9; 6% 28; 19% stejně intenzivně. Z grafu (Obr. č. 73) jsou patrné výrazné rozdíly 42; 28% rod Gnophos v celkovém počtu zaznamenaných rod Charissa rod Elophos výskytů druhů v rodech známých rod Glacies z území Moravy. Na území Moravy bylo 72; 47% v sledovaných rodech pořízeno nejvíce záznamů o výskytu rodu Charissa, který tvoří celkem 47 %, konkrétně 72 zaznamenaných výskytů. Rod Elophos se na Moravě vyskytuje celkem v 28 % záznamů. Rod Glacies, který na Moravě zastupuje pouze druh Glacies alpinata, je přítomen v 6 % záznamů, konkrétně v 9 případech. Výše uvedená data lze nepřímo chápat i jako ukazatel abundance.

7.4. Rozšíření rodů a druhů v jednotlivých podoblastech Slovenska

7.4.1. Kvantitativní rozšíření druhů v rámci rodů na území Slovenska

Na Slovensku je znám výskyt 6-ti rodů náležejících do tribu Gnophini. Nejvíce druhů v rodu Charissa, celkem pět. Po jednom v rodě Psodos a Siona. Z Fatransko- tatranské podoblasti je známo nejvíce, tedy 17 druhů. Z podoblasti Podunajské, Slovenské rudohoří a Podhôľno-magurské je známé 9 druhů. Nejméně, tedy 3 druhy jsou známy z podoblasti Východoslovenské nížiny. Celkový přehled uvádí Tab. č. 8 a Obr. č. 74. Tab. č. 8: Počet druhů v podoblastech Slovenska

Počet druhů v podoblastech podoblast podoblast podoblast podoblast podoblast podoblast podoblast Rod podoblast Fatran.- Sl. Sl. Sl. Sl. Východosl. Podhôľno- Podunajská tatranská rudohoří stredohoří Beskydská Karpatská nížina magurská rod Gnophos 2 2 1 1 0 1 0 1 Treitschke, 1825 rod Charissa Curtis, 4 5 4 2 3 2 2 4 1826 rod Elophos 2 4 2 0 2 1 0 1 Boisduval, 1840 rod Glacies Milliere, 0 4 1 0 1 0 0 2 1874 rod Psodos 0 1 0 0 0 0 0 0 Treitschke, 1825 rod Siona Duponchel, 1 1 1 1 1 1 1 1 1829 Celkem 9 17 9 4 7 5 3 9

Obr. č. 74: Počet druhů v rodech v jednotlivých podoblastech Slovenska

podoblast Podhôľno-magurská

podoblast Východosl. nížina

podoblast Sl. Karpatská rod Siona Duponchel, 1829 podoblast Sl. Beskydská rod Psodos Treitschke, 1825 rod Glacies Milliere, 1874 rod Elophos Boisduval, 1840 podoblast Sl. stredohoří

Podoblast rod Charissa Curtis, 1826 rod Gnophos Treitschke, 1825 podoblast Sl. rudohoří

podoblast Fatran.-tatranská

podoblast Podunajská

0123456 Počet druhů

7.4.2. Kvalitativní rozšíření druhů na území Slovenska

V rodu Gnophos jsou z území Slovenska známy dva druhy, Gnophos furvata a Gnophos dumetata. V rodu Charissa je z území Slovenska známo pět druhů: Charissa obscurata, Charissa ambiguata, Charissa pullata, Charissa glaucinaria a Charissa intermedia.V rodu Elophos jsou ze Slovenska známy čtyři druhy: Elophos serotinaria, Elophos dilucidaria, Elophos vittaria a Elophos operaria. V rodu Glacies jsou známy čtyři druhy: Glacies alpinata, Glacies canaliculata, Glacies coracina a Glacies noricana. V rodu Psodos je ze Slovenska znám jediný druh Psodos quadrifaria a v rodu Siona také jediný druh Siona lineata. Studované druhy se nevyskytují rovnoměrně. Stěžejní oblastí výskytu druhů tribu Gnophini je podoblast Fatransko-tatranská, odkud jsou známy všechny studované druhy. Ve všech hlavních sledovaných podoblastech se vyskytuje pouze druh Siona lineata, který je místy hojný (Fajčík 2003). Ve všech podoblastech, vyjma podoblasti Slovenské Beskydy, byl zaznamenán výskyt druhu Charissa obscurata (Hrubý 1964, Reiprich & Okáli 1989). Také záznamy o výskytu druhu Gnophos furvata jsou poměrně početné. Tento druh je znám z podoblasti Podunajské, která je těžištěm jeho rozšíření na Slovensku, dále z podoblasti Fatransko-tatranské, podoblasti Sl. rudohoří, Sl. středohoří, podoblasti Slovenské Beskydy a také z podoblasti Podhôľno-magurské. Také druh Charissa pullata je znám ze všech podoblastí vyjma podoblasti Slovenské Karpaty a podoblasti Východoslovenská nížina. Na Slovensku není hojněji rozšířen druh Gnophos dumetata, jehož výskyt je soustředěn do teplé podoblasti Podunajské a teplejších lokalit podoblasti Fatransko- tatranské. Horský druh Glacies coracina byl kromě podoblasti Fatransko-tatranské zaznamenán také v podoblasti Podhôľno-magurské. Celkový přehled uvádí Tab.č 9.

Tab. č. 9: Přítomnost jednotlivých druhů ve sledovaných oblastech Slovenska

Podoblast podoblast podoblast podoblast podoblast podoblast podoblast podoblast Druh podoblast Fatran.- Sl. Sl. Sl. Sl. Východosl. Podhôľno- Podunajská tatranská rudohoří stredohoří Beskydská Karpatská nížina magurská Gnophos furvata (Denis & Schiffermüller, 1775) + + + + - + - +

Gnophos dumetata Treitschke 1827 + + ------

Charissa obscurata (Denis & Schiffermüller, 1775) + + + + - + + +

Tab. č. 9: Přítomnost jednotlivých druhů ve sledovaných oblastech Slovenska (pokračování)

Podoblast podoblast podoblast podoblast podoblast podoblast podoblast podoblast Druh podoblast Fatran.- Sl. Sl. Sl. Sl. Východosl. Podhôľno- Podunajská tatranská rudohoří stredohoří Beskydská Karpatská nížina magurská Charissa ambiguata (Duponchel, 1830) + + - - + + - +

Charissa pullata (Denis & Schiffermüller, 1775) + + + + + - - +

Charissa glaucinaria (Hübner, 1799) - + + - + - - -

Charissa intermedia (Wehrli, 1917) + + + - - - - +

Elophos serotinaria (Denis & Schiffermüller, 1775) - + ------

Elophos dilucidaria (Denis & Schiffermüller, 1775) + + + - + - - +

Elophos vittaria (Thunberg, 1788) - + + - + + - -

Elophos operaria (Hübner, 1813) + + ------

Glacies alpinata (Scopoli, 1763) - + + - + - - +

Glacies canaliculata (Hochenwarth, 1785) - + ------

Glacies coracina (Esper, 1805) - + - - - - - +

Glacies noricana (Wagner, 1898) - + ------

Psodos quadrifaria (Sulzer, 1776) - + ------

Siona lineata (Scopoli, 1763) + + + + + + + +

Obr. č. 75: Počet zaznamenaných výskytů druhů Na rozdíl od podoblastí v rodech na území Slovenska České republiky byl výzkum 55; 12% 40; 9% studovaných druhů známých z území Slovenska výrazně 106; 24% intenzivnější. Studované druhy 100; 22% rod Gnophos však nebyly v podoblastech rod Charissa Slovenska zkoumány rod Elophos rovnoměrně. Z grafu (Obr. č. 75) rod Glacies 145; 33% rod Psodos jsou patrné rozdíly v celkovém počtu zaznamenaných výskytů

druhů v rámci rodů na území Slovenska. Na území Slovenska bylo zaznamenáno nejvíce výskytů rodu Elophos, který je zastoupen 33 %, celkem 145 záznamy o výskytu. Rody Charissa a Glacies jsou zastoupeny více než 20-ti % celkového počtu zaznamenaných výskytů (více než 100 záznamů o výskytu). Na Slovensku byl málo intenzivně zkoumán rod Gnophos, který je zastoupen 9 % záznamů, celkově tedy 40-ti záznamy o výskytu. 12 % zaznamenaných výskytů náleží rodu Psodos. Výše uvedená data lze nepřímo chápat i jako ukazatel abundance.

7.5. Komentář k jednotlivým druhům tribu Gnophini

V této části je zpracován podrobnější komentář k rozšíření jednotlivých druhů na zkoumaném území.

Gnophos furvata patří k teplomilným druhům. Vyskytuje se lokálně, místy vzácně na teplých travnatých a křovinatých stanovištích, hlavně s vápencovým podkladem (Fajčík 2003). Ve zkoumané oblasti se vyskytuje v Čechách, na Moravě i na Slovensku. V Čechách je znám z Poberounské podoblasti (Sterneck 1929) a z podoblasti Jihočeské pánve (Sterneck 1929). Na Moravě je znám z Pálavských vrchů (Laštůvka 1994, Uřičář 2001), Moravského krasu (Laštůvka & Marek 2002), z Moravskoslezských Beskyd, 10.VII.2001, Čelechovský lgt. (coll. A. Čelechovský) a z Dyjsko-svrateckého úvalu (Skala 1912-13). Na Slovensku je znám z Podunajské nížiny (Hrubý 1964, Reiprich & Okáli 1989), Hornádské kotliny (Hrubý 1964), Malých Karpat, 28. VII. 1979, Póla coll. (sbírka Vlastivědného muzea v Olomouci), dále ze Slovenského krasu (Hrubý 1964, Reiprich & Okáli 1989, Bělín 2003), Slovensko-moravských Karpat (Hrubý 1964, Reiprich & Okáli 1989), Slovenského stredohoří (Hrubý 1964) a Podhôľno-magurské oblasti (Hrubý 1964).

Gnophos dumetata je druhem spíše jižním. Vyskytuje se lokálně a vzácně na suchých, teplých skalnatých a křovinatých stanovištích, kde roste hostitelská rostlina housenek (Fajčík 2003). Tento druh je znám z Čech, Moravy i Slovenska. V Čechách je tento druh znám pouze z Poberounské podoblasti (Sterneck 1929). Na Moravě se tento druh vyskytuje v podoblasti Jihomoravské Karpaty (Laštůvka 1994), v Moravském krasu, 25. VIII. 1987, Laštůvka lgt. (Laštůvka & Marek 2002), v podoblasti Moravské nížiny

(Skala 1912-13, Králíček & Gottwald 1987) a v Bílých Karpatech, 14. VIII. 1995, Čelechovský lgt. (coll. Čelechovský). Na Slovensku je tento druh znám Podunajské nížiny (Hrubý 1964, Reiprich & Okáli 1989, Fajčík 2003) a Fatransko-tatranské oblasti (Hrubý 1964).

Charissa obscurata se vyskytuje v teplejších oblastech na travnatých a křovinatých stanovištích, hlavně se skalnatým (vápencovým) nebo pískovým podkladem (Fajčík 2003). Tento druh je znám z Čech, Moravy i Slovenska. V Čechách je o jeho výskytu znám pouze jediný historický údaj z Prahy (Sterneck 1929). Na Moravě je tento druh znám z Pálavských vrchů (Laštůvka 1994, Uřičář 2001), z Moravského krasu (Laštůvka & Marek 2002) a z okolí Štramberka (Čelechovský 2002). Jeho výskyt byl také zaznamenán v podoblasti Jihomoravské nížiny (Skala 1912-13, Králíček & Gottwald 1987, Čelechovský 2003) a v Slovensko-moravských Karpatech (Králíček & Gottwald 1987). Na Slovensku je tento druh znám z Podunajské nížiny (Hrubý 1964, Fajčík 2003), Fatransko-tatranské oblasti (Hrubý 1964, Reiprich & Okáli 1989, Fajčík 2003), Slovenského rudohoří (Hrubý 1964, Reiprich & Okáli 1989), Slovenského stredohoří (Hrubý 1964, Reiprich & Okáli 1989), Slovensko-moravských Karpat (Reiprich & Okáli 1989), Východoslovenské nížiny (Reiprich & Okáli 1989) a Podhôľno-magurské oblasti (Hrubý 1964).

Charissa ambiguata patří mezi druhy pahorkatin. Tento druh se vyskytuje lokálně, na okrajích převážně borových lesů, na křovinatých stráních a podobně (Fajčík 2003). Tento druh je znám z Čech, Moravy i Slovenska. V Čechách je znám z Poberounské podoblasti (Sterneck 1929), Krušnohorské podoblasti (Sterneck 1929), Krkonošské podoblasti (Sterneck 1929), Šumavské podoblasti (Sterneck 1929), Středočeské pahorkatiny, 1947- 1950, lgt. Levý (coll. Levý) a podoblasti Jihočeské pánve (Sterneck 1929). Na Moravě je druh znám z Moravského krasu (Laštůvka & Marek 2002), Hrubého Jeseníku (Kudla 1970) a Hornomoravského úvalu (Skala 1936). Na Slovensku je tento druh znám z Fatransko-tatranské oblasti (Hrubý 1964, Reiprich & Okáli 1989, Fajčík 2003), z Javorníků (Reiprich & Okáli 1989), z podoblasti Slovenské Beskydy (Reiprich & Okáli 1989), z Podunajské nížiny (Reiprich & Okáli 1989) a Podhôľno- magurské oblasti (Hrubý 1964).

Charissa pullata patří mezi druhy pahorkatin. Vyskytuje lokálně a nehojně na skalnatých stanovištích, suťových polích a stržích. Jeho výskyt však sahá až do hor (Fajčík 2003). Tento druh je znám z Čech, Moravy i Slovenska. V Čechách je znám z Poberounské podoblasti (Sterneck 1929, Fajčík 2003), Krkonoš (Novák & Liška 1997), Rálské pahorkatiny (Sterneck 1929) a Středočeské pahorkatiny, 30. VI. 1992, Liška lgt. (Fajčík 2003). Na Moravě je znám z Pálavských vrchů (Laštůvka 1994), Moravského krasu (Laštůvka & Marek 2002), z lomu Kotouč u Štramberka (Čelechovský 2002) a jeden historický nález pochází z Brna (Skala 1912-13). Na Slovensku je tento druh znám z Podunajské nížiny (Hrubý 1964), Fatransko- tatranské oblasti (Hrubý 1964, Reiprich & Okáli 1989, Fajčík 2003), zvláště pak z Veľké Fatry (Hrubý 1964, Reiprich & Okáli 1989) a Nízkých Tater (Hrubý 1964), dále ze Slovenského rudohoří (Hrubý 1964, Reiprich & Okáli 1989, Fajčík 2003, Bělín 2003), Slovenského středohoří (Hrubý 1964), Slovenských Beskyd (Reiprich & Okáli 1989) a Spišské Magury (Reiprich & Okáli 1989).

Charissa glaucinaria je druh subalpínský. Vyskytuje se lokálně a vzácně na skalnatých stanovištích (Fajčík 2003). Tento druh je znám z Čech, Moravy i Slovenska. V Čechách je tento druh znám z Poberounské podoblasti (Sterneck 1929, Krampl 1993), Slavkovského lesa (Sterneck 1929, Krampl 1993), Krkonošské podoblasti (Sterneck 1929, Krampl 1993, Novák & Liška 1997), Šumavského podhůří (Krampl 1993) a Středočeské pahorkatiny (Sterneck 1929, Krampl 1993). Na Moravě je druh znám z Jeseníků (Skala 1936, Hrubý 1993), z vrchu Kotouč u Štramberka (Skala 1912-13) a z Javorníků (Krampl 1993). Ze Slovenska je druh znám z Fatransko-tatranské oblasti, zvláště pak z Tater (Hrubý 1964, Reiprich & Okáli 1989, Fajčík 2003), Slovenského rudohoří (Hrubý 1964, Reiprich & Okáli 1989) a Pienin (Hrubý 1964).

Charissa intermedia je submontánní druh. Lokálně a vzácně se vyskytuje na skalnatých stanovištích, často s vápencovým podkladem. Lze ho však také najít vysoko v horách (Fajčík 2003). Tento druh je znám z Čech, Moravy i Slovenska. V Čechách je znám z Krkonoš (Novák & Liška 1997) a Benešovské pahorkatiny (Fajčík 2003). Na Moravě je znám pouze z Moravského krasu (Laštůvka & Marek 2002). Ze Slovenska je znám z Fatransko-tatranské oblasti (Hrubý 1964, Reiprich & Okáli 1989, Fajčík 2003) Slovenského krasu, 10. V. 1989, Laštůvka lgt. (coll. Laštůvka), okolí Prešova (Hrubý 1964) a Podunajské nížiny (Fajčík 2003).

Elophos serotinaria je subalpínský až alpínský, petrofilní druh. Je rozšířený hlavně v Alpách, vzácně v Karpatech (Fajčík 2003). Tento druh je znám pouze ze Slovenska, kde se vyskytuje ve Vysokých (Hrubý 1964, Reiprich & Okáli 1989) a Západních Tatrách (Reiprich & Okáli 1989, Fajčík 2003).

Elophos dilucidaria je horský druh. Vyskytuje se na loukách, okrajích lesů, hlavně se skalnatým povrchem (Fajčík 2003). Tento druh je znám z Čech, z Moravy a ze Slovenska. V Čechách je znám z Poberounské podoblasti (Sterneck 1929), Krušných hor (Sterneck 1929), Krkonoš (Sterneck 1929), Orlických hor (Sterneck 1929), Šumavy (Sterneck 1929), z podoblasti Jihočeské pánve (Sterneck 1929), Středočeské pahorkatiny (Sterneck 1929) a Rálské pahorkatiny (Sterneck 1929). Na Moravě je druh znám z Jesenické podoblasti (Skala 1912-13, Skala 1936, Kudla 1970, Vaněk 1981), Moravsko-slezských Beskyd (Skala 1936, Vaněk 1981), podoblasti Moravské nížiny (Skala 1912-13, Čelechovský 1993) a také jako jediný z Českomoravské vrchoviny (Sterneck 1929). Ze Slovenska je druh znám z Podunajské nížiny (Hrubý 1964, Reiprich & Okáli 1989), Fatransko-tatranské oblasti, zvláště pak Tater (Hrubý 1964, Reiprich & Okáli 1989, Fajčík 2003, Bělín 2003), Slovenského rudohoří (Hrubý 1964, Reiprich & Okáli 1989, Fajčík 2003), Slovenských Beskyd (Reiprich & Okáli 1989) a Podhôľno- magurské oblasti (Hrubý 1964, Reiprich & Okáli 1989).

Elophos vittaria je boreomontánní druh. Vyskytuje se lokálně v horských jehličnatých a smíšených lesích (Fajčík 2003). Tento druh je znám z Čech, z Moravy a ze Slovenska. V Čechách je znám z Krkonoš (Sterneck 1929, Fajčík 2003), Jizerských hor (Sterneck 1929) a Šumavy (Sterneck 1929). Na Moravě je druh znám pouze z Hrubého Jeseníku (Skala 1936, Kudla 1970, Čelechovský 1993, Bělín 2003), Kralického Sněžníku (Skala 1912-13) a Moravskoslezských Beskyd (Skala 1936). Na Slovensku je druh znám především z Fatransko-tatranské oblasti (Hrubý 1964, Reiprich & Okáli 1989, Fajčík 2003), Slovenského rudohoří (Hrubý 1964, Reiprich & Okáli 1989), Oravských Beskyd (Reiprich & Okáli 1989) a okolí Trenčína (Hrubý 1964).

Elophos operaria je subalpínský druh, známý především z Alp, Karpat a Sudet. Vyskytuje se na skalnatých stanovištích nad pásmem kosodřevin (Fajčík 2003). Druh je znám z Čech a Slovenska. V Čechách pak zejména z vrcholových partií Krkonoš (Sterneck 1929). Na Slovensku je druh znám převážně z Nízkých Tater (Hrubý 1964,

Reiprich & Okáli 1989), Vysokých Tater (Hrubý 1964), Západních Tater (Reiprich & Okáli 1989, Fajčík 2003) a Belianských Tater (Hrubý 1964, Fajčík 2003).

Glacies alpinata je subalpínský druh. Je rozšířený hlavně ve vysokohorských loukách (Fajčík 2003). Tento druh je znám z Čech, z Moravy a ze Slovenska. V Čechách je znám pouze z nejvyšších partií Krkonoš (Sterneck 1929), na Moravě z Hrubého Jeseníku (Skala 1912-13, Skala 1936, Kudla 1970). Na Slovensku je druh znám z Fatransko-tatranské oblasti (Hrubý 1964, Reiprich & Okáli 1989), zejména z Tater (Hrubý 1964, Reiprich & Okáli 1989, Fajčík 2003, Bělín 2003), dále ze Slovenského rudohoří (Hrubý 1964), Oravských Beskyd (Reiprich & Okáli 1989) a Podhôľno- magurské oblasti (Hrubý 1964).

Glacies canaliculata je alpínský petrofilní druh (Fajčík 2003). Druh je znám pouze ze Slovenska z Fatransko-tatranské oblasti. Jeho výskyt byl zaznamenán ve Veľké Fatře (Reiprich & Okáli 1989), Vysokých Tatrách (Hrubý 1964, Reiprich & Okáli 1989), Západních Tatrách (Hrubý 1964, Reiprich & Okáli 1989, Fajčík 2003) a Belianských Tatrách, 20. VII. 1999, Čelechovský lgt. (coll. A. Čelechovský, Hrubý 1964).

Glacies coracina je boreoalpínský, petrofilní druh. Vyskytuje se lokálně na vápencových stanovištích nad 1800 m n. m. (Fajčík 2003). Druh je znám pouze ze Slovenska z Fatransko-tatranské oblasti, konkrétně pouze ze Západních Tater (Hrubý 1964, Fajčík 2003) a Braniska (Hrubý 1964) a okolí Prešova (Hrubý 1964).

Glacies noricana je alpínský, petrofilní druh (Fajčík 2003). Je znám pouze ze Slovenska z Belianských Tater (Hrubý 1964, Fajčík 2003).

Psodos quadrifaria je subalpínský druh. Je rozšířený hlavně na vysokohorských loukách (Fajčík 2003). Druh je znám z Čech a ze Slovenska. V Čechách je znám z vrcholových partií Krkonoš (Sterneck 1929). Na Slovensku je druh znám pouze z Fatransko-tatranské oblasti, převážně z Vysokých Tater (Hrubý 1964), ze Západních Tater (Reiprich & Okáli 1989) a Belianských Tater (Hrubý 1964, Reiprich & Okáli 1989).

Siona lineata patří mezi druhy pahorkatin. Druh je místy hojný na rozmanitých suchých až mokřadních stanovištích. Vyskytuje se také v horách (Fajčík 2003) Druh je běžný. V Čechách, na Moravě a na Slovensku se vyskytuje ve všech hlavních sledovaných podoblastech.

7.6. Vertikální rozšíření druhů tribu Gnophini

Tribus Gnophini souhrnně má vertikální rozšíření od nížin až po alpínský stupeň. Jednotlivé jeho taxony však mají svůj výskyt výrazně vertikálně omezený.

Rod Gnophos, s druhy Gnophos furvata a Gnophos dumetata, je spíše jižněji se vyskytujícím rodem (Fajčík 2003). V České a Slovenské republice je znám z teplejších podoblastí. Jsou to podoblast Poberounská v Čechách, Pálavské vrchy, Moravský kras, 1.VIII. 1963, J. Starý lgt. (coll. A. Čelechovský) a nížiny na Moravě a podoblast Podunajská nížina a Slovenské rudohoří na Slovensku. Jeho rozšíření tudíž plně koresponduje s charakteristikou rodu v literatuře.

Charissa obscurata je v literatuře označován za druh nížinný vystupující do pahorkatin (Fajčík 2003). V Čechách je druh znám z Poberounské podoblasti. Na Moravě je znám z Pálavských vrchů, Moravského krasu, moravských nížin a vápencového lomu Kotouč u Štramberka, 15. VIII. 2001, Čelechovský lgt. (Čelechovský 2002) . Na Slovensku je znám kromě Podunajské nížiny a Slovenského rudohoří také z Veľké Fatry a Slovenského stredohoří. Vlastní údaje o výskytu proto plně korespondují s charakteristikou druhu v literatuře.

Charissa ambiguata je v literatuře označován za druh pahorkatin, zasahující do horského i nížinného stupně (Fajčík 2003). V Čechách je druh znám nejen z Poberounské podoblasti či jihočeských pánví ale také ze Šumavského podhůří a Středočeské pahorkatiny, 4. VI. 1950, Levý lgt. (coll. Levý). Na Moravě je kromě teplých oblastí znám také z Hrubého Jeseníku. Na Slovensku je znám jak z Podunajské nížiny, Beskyd i z Tater. Rozšíření druhu opět plně koresponduje s charakteristikou druhu v literatuře.

Charissa pullata je v literatuře označován za druh pahorkatin, zasahující do horského i nížinného stupně (Fajčík 2003). V Čechách je znám z Poberounské podoblasti, z Rálské a Středočeské pahorkatiny i z Krkonoš. Na Moravě pouze z Pálavských vrchů, Moravského krasu, Dyjsko-svrateckého úvalu a z vápencového lomu Kotouč u Štramberka, 10. VII. 2001, Čelechovský lgt. (Čelechovský 2002). Na Slovensku je znám z Podunajské nížiny, Slovenského stredohoří i Nízkých Tater. Rozšíření druhu koresponduje s charakteristikou druhu v literatuře.

Charissa glaucinaria je v literatuře označován za druh subalpínský, široce zasahující do alpínského i horského stupně (Fajčík 2003). V Čechách je znám z Poberounské podoblasti, Středočeské pahorkatiny, Slavkovského lesa, Krkonoš a Šumavy. Na Moravě zejména z Jeseníků. Na Slovensku je znám z Tater, 9. VII. 1991, JF coll. (Fajčík 2003), Slovenského rudohoří a z Beskyd. Rozšíření druhu v Čechách přímo nekoresponduje s charakteristikou druhu v literatuře, kde je znám i z pahorkatinného stupně.

Charissa intermedia je v literatuře označován za druh pahorkatin, zasahující do horského i nížinného stupně (Fajčík 2003). V Čechách je druh znám z Benešovské pahorkatiny, 13. V. 1992, Liška lgt., JF coll. (Fajčík 2003) a Krkonoš. Na Moravě je druh znám z Moravského krasu a na Slovensku z Fatransko-tatranské oblasti či Slovenského rudohoří. Rozšíření druhu koresponduje s charakteristikou druhu v literatuře.

Elophos serotinaria je druh subalpínský až alpínský (Fajčík 2003). V Čechách a na Moravě není znám. Na Slovensku je znám z Tater. Rozšíření druhu koresponduje s charakteristikou druhu v literatuře.

Elophos dilucidaria je druh horský se širokou vertikální amplitudou výskytu (Fajčík 2003). V Čechách je znám z jihočeských pánví, Plaské pahorkatiny, převážně však z Krušných hor, Šumavy a Krkonoš. Na Moravě je druh znám z Hornomoravského úvalu, Hornosvratecké vrchoviny i Hrubého Jeseníku, 28. VII. 1959, Kudla lgt. (coll. Kudla). Na Slovensku je znám z Podunajské nížiny, Malé Fatry, hlavně však z Tater. Rozšíření druhu proto koresponduje s charakteristikou druhu v literatuře.

Elophos vittaria je druh horský vystupující i do spodní části subalpínského stupně (Fajčík 2003). V Čechách je znám z Krkonoš, 16. VII. 1991, Felix lgt. (Fajčík 2003) a Šumavy. Na Moravě z Jeseníků a Moravskoslezských Beskyd. Na Slovensku je druh znám ze Slovenského rudohoří i Vysokých Tater. Rozšíření druhu koresponduje s charakteristikou druhu v literatuře.

Elophos operaria je druh subalpínský až alpínský (Fajčík 2003). V Čechách je znám z Krkonoš, na Moravě znám není. Na Slovensku je znám z Podunajské nížiny, těžištěm výskytu je však Fatransko-tatranská oblast, 27. VII. 1998, JF coll. (Fajčík 2003). Rozšíření druhu, s výjimkou Podunajské nížiny, kde je výskyt komentován jako nepravděpodobný (Hrubý 1964) koresponduje s charakteristikou druhu v literatuře.

Glacies alpinata je druh subalpínský až alpínský (Fajčík 2003). V Čechách je znám z Krkonoš, na Moravě z Jeseníků a na Slovensku z Malé Fatry i Vysokých Tater. Rozšíření druhu proto plně koresponduje s charakteristikou druhu v literatuře.

Glacies canaliculata, Glacies coracina a Glacies noricana jsou druhy alpínské (Fajčík 2003). Druhy jsou známy pouze ze Slovenska, z Tater. Rozšíření druhů plně koresponduje s charakteristikou druhů v literatuře.

Psodos quadrifaria je druh subalpínský až alpínský (Fajčík 2003). V Čechách je znám z Krkonoš, na Moravě znám není. Na Slovensku je znám z Malé Fatry, Veľké Fatry a Tater, 14. VII. 1994, JF coll. (Fajčík & Slamka 1996). Rozšíření druhu koresponduje s charakteristikou druhu v literatuře.

Siona lineata je druh pahorkatin, zasahující do horského i nížinného stupně (Fajčík 2003). Druh je znám ze všech podoblastí Čech, Moravy a Slovenska. Podrobné rozšíření druhu nebylo zpracováno, přesné porovnání s literaturou není možné.

Rozšíření druhů dle vertikální členitosti reliéfu je uvedeno v Tab. č. 10.

100

Tab. č. 10: Rozšíření druhů dle vertikální členitosti reliéfu (zpracováno dle Fajčíka 2003)

Glacies canaliculata (Hochenwarth, 1785), Glacies noricana Druhy alpínské (Wagner, 1898), Glacies coracina (Esper, 1805)

Glacies alpinata (Scopoli, 1763), Elophos serotinaria (Denis & Druhy subalpínské až alpínské Schiffermüller, 1775), Elophos operaria (Hübner, 1813), Psodos quadrifaria (Sulzer, 1776) Druhy subalpínské, široce zasahující do alpínského i Charissa glaucinaria (Hübner, 1799) horského stupně Druhy horské se širokou Elophos dilucidaria (Denis & Schiffermüller, 1775) vertikální amplitudou výskytu Druhy horské vystupující i do Elophos vittaria (Thunberg, 1788) spodní části subalpínského stupně Charissa ambiguata (Duponchel, 1830), Charissa pullata (Denis & Druhy pahorkatin, zasahující do Schiffermüller, 1775), Siona lineata (Scopoli, 1763), Charissa horského i nížinného stupně intermedia (Wehrli, 1917) Druhy nížinné vystupující do Charissa obscurata (Denis & Schiffermüller, 1775) pahorkatin

Gnophos furvata (Denis & Schiffermüller, 1775), Gnophos Druhy nížinné dumetata Treitschke, 1827

101

8. ZÁVĚR

Předložená diplomová práce se zabývá studiem druhů tribu Gnophini České a Slovenské republiky. Práce přehledně a uceleně podává podrobné informace o jednotlivých druzích. Každý druh je charakterizován z hlediska taxonomie, bionomie, zbarvení housenky, biotopu a rozšíření v rámci Evropy. Systematické zařazení bylo převzato z Fauna Europaea (02. 2010). Na rozdíl od původního zadání práce studuje i rody Glacies, Psodos a Siona, které byly na základě fylogenetické příbuznosti nově zařazeny do tribu Gnophini. Rody se však od zbylých výrazně odlišují jak morfologií tak aktivitou (denní). Práce byla také doplněna o určovací klíč, který ještě nebyl v českém jazyce takto podrobně zpracován. Rozšíření v České a Slovenské republice bylo podrobně zpracováno na základě rešerší literatury, jejíž rozsah je však velmi omezený, revizí a redeterminace exemplářů muzejní sbírky a revidováním soukromých sbírek. Na území České a Slovenské republiky je známo šest rodů řazených do tribu Gnophini. Jsou to rody Gnophos, Charissa, Elophos, Glacies, Psodos a Siona. V těchto rodech je z území Čech známo celkem 13 druhů, z Moravy je známo 12 druhů a z území Slovenské republiky je známo 17 druhů. Tyto druhy se vyskytují nehojně a lokálně. Těžištěm výskytu druhů v Čechách je Krkonošská podoblast, odkud je známo 11 druhů. Těžištěm výskytu druhů na Moravě je podoblast Moravský kras a severomoravské Beskydy, odkud je známo 7 druhů. Těžištěm výskytu druhů na Slovensku je Fatransko- tatranská podoblast, odkud je známo 17 druhů. Ze získaných dat vyplívá, že intenzita výzkumu rodů se v jednotlivých oblastech i podoblastech výrazně liší. V Čechách byl nejintenzivněji zkoumán rod Elophos, na Moravě rod Charissa a na Slovensku rod také rod Elophos. Intenzitu výzkumu lze také nepřímo chápat jako ukazatel abundance. Nejvíce publikovaných údajů o nálezu na území Čech pochází od Sternecka (1929) a Nováka & Lišky (1997). Nejvíce publikovaných údajů z území Moravy pochází z oblasti Pálavy, kde výzkum prováděl Laštůvka (1994), dále z Moravského krasu kde výzkum prováděli Laštůvka & Marek (2002), a Jeseníků (Skala 1936 a Kudla 1970). Na území střední Moravy výzkum prováděl Čelechovský (2002). Revidovaný sbírkový materiál Vlastivědného muzea v Olomouci nebyl příliš bohatý na zástupce sledovaných druhů. Kudlova sbírka obsahovala zástupce ze střední Moravy a Jeseníků. Exempláře v Pólově sbírce byly odchyceny na území střední Moravy a také

102

na Slovensku. Dále se zde sporadicky vyskytovaly exempláře z rakouských a italských Alp. Území Slovenska, zvláště díky vyššímu horstvu, má pro výskyt sledovaných druhů příhodnější podmínky, z tohoto důvodu byly záznamy o výskytu druhů v literatuře a sbírkách bohatší. Souhrnný výzkum na Slovensku provedl Hrubý (1964) a následně Reiprich & Okáli (1989). Z rozšíření druhů na zkoumaném území lze vyvodit ekologické nároky druhů. Druhy teplomilnými, jež jsou známy převážně z nížin a pahorkatin, jsou Gnophos furvata, Gnophos dumetata, Charissa obscurata. Tyto druhy byly v ČR nejhojněji lokalizovány na Pálavě, v Moravském krasu a Českém krasu, potažmo v rozlehlé Poberounské podoblasti. V některých případech také na území střední Moravy a jižních Čech. Na Slovensku se pak typicky vyskytují v Podunajské nížině. Druhy přechodně se vyskytující jak v teplých nížinných oblastech tak v chladnějších horských oblastech jsou Charissa ambiguata, Charissa pullata, Charissa intermedia, Elophos dilucidaria a Siona lineata. V Čechách jsou tyto druhy známy z Poberounské oblasti, Středočeské pahorkatiny i Krkonoš a Šumavy. Na Moravě jsou známy z moravských nížin, Moravského krasu i Jeseníků. Na Slovensku jsou známy jak z Podunajské nížiny, tak z Fatransko-tatranské oblasti. Druhy chladnomilnými, jejichž výskyt je lokalizován do českých a slovenských hor jsou Elophos vittaria, Charissa glaucinaria, Elophos operaria, Elophos serotinaria, Glacies alpinata, Psodos quadrifaria, Glacies canaliculata, Glacies coracina a Glacies noricana, přičemž poslední tři jmenované druhy se vyskytují pouze v alpínském pásmu slovenských Tater. Práce je první ucelenou monografií tribu Gnophini na území České republiky a Slovenska. Představuje tak základ pro možný podrobný výzkum zaměřený na ekologii a biologii jednotlivých taxonů, které patří většinou ke značně lokálním, ochranářsky zajímavým a hodnotným zástupcům entomofauny.

103

9. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

Knižní a časopisecké zdroje:

ABRAHAM, et al. (2001): Molecular phylogeny of the subfamilies in geometridae (Geometroidea, Lepidoptera). Molecular Phylogenetics and Evolution 20(1): 65-77.

BĚLÍN V. (1999): Motýli České a Slovenské republiky aktivní ve dne. -95 pp., Kabourek, Zlín.

BLESZYŇSKI S. (1966): Klucz do oznaczania owadów polski. Cześć XXVII, Motyle- Lepidoptera.- 121 pp., Panstwowe wydawnictwo naukowe,Warszawa.

ČELECHOVSKÝ A. (in litt.): Píďalkovití (Geometridae, Lepidoptera) okolí Tovačova. (Diplomová práce). Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, 1993, 113 pp., Olomouc.

ČELECHOVSKÝ A. (2002): Motýli (Macrolepidoptera) lomu Kotouč u Štramberka.- Čas. Slez. Muz. Opava (A), 51: 207-212.

DANTART J., DOMINGUEZ M., BAIXERAS J. (1993): Contribution to the knowledge of the genus Crocallis Treitschke, 1825: Iberian species (Lepidoptera: Geometridae).- Nota lepid., 15 (3/4): 195-216.

DEMEK, J. (ED.) et al. (2006): Zeměpisný lexikon ČR : Hory a nížiny. – 580 pp., Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a VÚKOZ, Praha.

DEUTSCH H. (1993): Euphya mesembrina (Rebel, 1927): Beitrag zur Biologie und Morphologie (Lepidoptera, Geomeridae).- Nota lepid., 15 (3/4): 217-227.

FAJČÍK J. (2003): Motýle strednej a severnej Európy. Die Schmetterlinge Mittel- und Nordeuropas. - 172 pp., Fajčík, Bratislava.

FAJČÍK J. & SLAMKA F. (1996): Motýle strednej Európy I.- 113 pp., Slamka, Bratislava.

104

HABÁŇOVÁ V. (in litt.): Píďalky (Geometridae, Lepidoptera) okolí Buchlovic (Diplomová práce). Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, 2003, 115 pp., Olomouc.

HAUSMANN A. (1993): Heterolocha xerophilaria Püngeler, 1902- ein Synonym von Pseudosterrha rufistrigata (Hampson, 1896), comb. n., mit weiteren Anmerkungen zur Systematik der Sterrhinae (Lepidoptera, Geometridae).- Nota lepid., 16 (1): 23-33.

HAUSMANN A. (1994): Dreitter Beitrag zur Revision der Gattung Glossotrophia Prout, 1913 nebst Beschreibung zweier neuer Gattungen (Lepidoptera: Geometridae, Sterrhinae).- Nota lepid., 16 (3/4): 195-211.

HRUBÝ K. (1964): Prodromus Lepidopter Slovenska, 962 pp. , Bratislava.

KRÁLÍČEK & GOTTWALD (1987): Motýli jihovýchodní Moravy III, 256 pp., Okresní kulturní středisko, Uherské Hradiště.

KRAMPL F. (1993): Analýza a revize historických nálezů Gnophos glaucinarius (Hübner) v Československu (Geometridae, Lepidoptera). Čas. Slez. Muz., Opava, 42: 1- 12.

KUDLA M. (1970): Macrolepidoptera Hrubého Jeseníku. –15 pp., Vlastivědný ústav v Olomouci, Olomouc.

LAŠTŮVKA Z. (1994): Motýli rozšířeného území CHKO Pálava. Lepidoptera of the Protected Landscape Area Pálava.- 118 pp., AgF MZLU, Brno.

LAŠTŮVKA Z. (1998): Seznam motýlů České a Slovenské republiky. Checklist of Lepidoptera of the Czech and Slovak Republice.- 118 pp., Konvoj, Brno.

LAŠTŮVKA Z. & MAREK J. (2002): Motýli (Lepidoptera) Moravského krasu. Lepidoptera of the Moravian Karst.- 132 pp., Korax, Blansko.

105

MENTZER E. (1990): Idaea boeklini sp. n. from South Europe, with notes on the nomenclature and systematics of the Idaea virgularia (Hübner) species group (Lepidoptera: Geometridae).- Nota lepid. 12 (4): 290-302.

NOVÁK & LIŠKA (1997): Katalog motýlů (Lepidoptera) Čech . Catalogue of Bohemian Lepidoptera. Klapalekiana 33 (Suppl.): 1-159, Praha.

PATOČKA J. (1994): Die Puppen der Tribus Cyclophorini Mitteleuropas (Lepidoptara: Geometridae). - Nota lepid., 17 (1/2): 73- 86.

RAINERI V. (1991): Some Geometridae new to Italy (Lepidoptera). - Nota lepid., 14 (3): 234-240.

RAINERI V. (1992): Idaea boeklini von Mentzer, 1990, syn. n. of Idaea camparia (Herrich- Schäffer, [1852]) (Lepidoptera: Geomeridae). - Nota lepid., 15 (2): 152-157.

REIPICH & OKÁLI (1989): Dodatky k prodromu L. Slovenska, 144 pp., Bratislava.

REZBANYAI L. (1981): Zur Verbreitung der Horisme- Arten tersata Denis & Schiffermüller 1775 und laurinata Schawerda 1919 in Europa (Geomeridae).- Nota lepid., 4 (4): 159- 166.

REZBANYAI L. (1984): Horisme laurinata Schawerda 1919 syn. nov. zu H. radicaria De La Harpe 1855, nebst weiteren Angaben zur Verbreitung der Art (Lepidoptera, Geomeridae).- Nota lepid., 7 (4): 350- 360.

SAŽP, MŽP SR (2002): Atlas krajiny Slovenskej republiky, s. 88, Esprit, Banská Štiavnica.

SKALA H. (1912-13): Die Lepidopterenfauna Mährens. Verhandlungen des naturforschen den Vereines in Brünn, 50 (1912): 63- 245, 51 (1913): 115- 377.

SKALA H. (1936): Zur Lepidopterenfauna Mährens und Schlesiens. Acta Mus. Moraviensis, 30 ( Suppl.): 1-197, Brünn.

106

SKALA H. (1944): Beitrag zur Falterfauna Mährens und Schlesiens. Entomologické listy. (Folia entomologica): 111- 112, Brünn.

STERNECK J. (1929): Prodromus der Schmetterlingsfauna Böhmens. 297 pp., Karlsbad.

UŘIČÁŘ J. (2001): Lepidoptera v CHKO Pálava. Lepidoptera of the Protected Landscape Area Pálava. Sborník přírodovědného klubu v Uherském Hradišti, 6: 230- 240, U.H.

VANĚK J. (1981): Píďalky (Geometridae) v Severomoravském kraji (5. doplněk). Entomologický zpravodaj (Ostrava) XI ( 5): 82- 95.

Internetové zdroje:

Beljaev E. A. (2006): A morphological approach to the Ennominae phylogeny (Lepidoptera, Geometridae) online. cit. 2010-03-26. Dostupné z URL

Červený seznam ČR online. cit. 2010-03-09. Dostupné v pdf:

Ennominae, Checklist online. cit. 2010-03-20. Dostupné z URL: < http://www.lepidoptera.pl>

Fauna Europaea, Distribution online. cit. 2010-02-22. Dostupné z URL:

Larvae of North-European Lepidoptera online. cit. 2010-03-20. Dostupné z URL:

107

Seznam motýlů České republiky online. cit. 2008-04-26. Dostupné z URL

108

PŘÍLOHY

Obr. č. 1 - Obr. č. 3: Obecná morfologie kopulačních orgánů samců a samic Obr. č. 4 - Obr. č. 20: Kopulační orgány samců Obr. č. 21 - Obr. č. 25: Kopulační orgány samic Obr. č. 26 - Obr. č. 29: Housenky Obr. č. 30: Vysoké Tatry- Pohled z jižní strany Obr. č. 31: Nízké Tatry- Demänovská dolina Obr. č. 32: Moravskoslezské Beskydy- Lysá hora Obr. č. 33: Pálavské vrchy- vápencové výchozy pod Děvínem Obr. č. 34: Hrubý Jeseník- Břidličná, Praděd, Velký Máj Obr. č. 35: Moravský kras- Rudické propadání Obr. č. 36: Lom Kotouč u Štramberka Obr. č. 37: Šumava- Čertova stěna

- 2 -

Obr. č. 1: Kopulační orgán samce 1 Obr. č. 2: Kopulační orgán samce 2- aedeagus

Zdroj: FAJČÍK J. & SLAMKA F. (1996): Motýle strednej

Európy I.- 113 pp., Slamka, Bratislava. costa

Zdroj: FAJČÍK J. & SLAMKA F. (1996): Motýle strednej Európy I.- 113 pp., Slamka, Bratislava.

Obr. č. 3: Kopulační orgán samice

Zdroj: FAJČÍK J. & SLAMKA F. (1996): Motýle strednej Európy I.- 113 pp., Slamka, Bratislava.

Obr. č. 4: Kopulační orgán samce 1 - Obr. č. 5: Kopulační orgán samce 2 Elophos vittaria (Thnbg.) (aedeagus)- Elophos vittaria (Thnbg.)

Obr. č. 6: Kopulační orgán samce 1 - Obr. č. 7: Kopulační orgán samce 1 - Charissa pullata (Den. & Schiff.) Elophos dilucidaria (Den. & Schiff.)

Obr. č. 8: Kopulační orgán samce 1- Obr. č. 9: Kopulační orgán samce 2 Charissa glaucinaria (Hbn.) (aedeagus)- Charissa glaucinaria (Hbn.)

Obr. č. 10: Kopulační orgán samce 1- Obr. č. 11: Kopulační orgán samce 2 Charissa obscurata (Den. & Schiff.) (aedeagus)- Charissa obscurata (Den. & Schiff.)

Obr. č. 12: Kopulační orgán samce 2 (aedeagus)- Charissa ambiguata Dup.

Obr. č. 13: Kopulační orgán samce 1- Obr. č. 14: Kopulační orgán samce 2 Glacies alpinata (Scop.) (aedeagus)- Glacies alpinata (Scop.)

Obr. č. 15: Kopulační orgán samce 1- Obr. č. 16: Kopulační orgán samce 2 Psodos quadrifaria (Sulz.) (aedeagus)- Psodos quadrifaria (Sulz.)

Obr. č. 17: Kopulační orgán samce 1- Obr. č. 18: Kopulační orgán samce 2 Glacies coracina (Esp.) (aedeagus)- Glacies coracina (Esp.)

Obr. č. 19: Kopulační orgán samce 1- Obr. č. 20: Kopulační orgán samce 2 Glacies canaliculata (Hchw.) (aedeagus)- Glacies canaliculata (Hchw.)

Obr. č. 21: Kopulační orgán samice- Obr. č. 22: Kopulační orgán samice- Elophos dilucidaria (Den. & Schiff.) Elophos vittaria (Thnbg.)

Obr. č. 23: Kopulační orgán samice- Obr. č. 24: Kopulační orgán samice- Charissa obscurata (Den. & Schiff.) Elophos serotinaria (Den. & Schiff.)

Obr. č. 25: Kopulační orgán samice- Charissa pullata (Den. & Schiff.)

Obr. č. 26: Housenka- Charissa Obr. č. 27: Housenka- Glacies coracina obscurata (Hbn.) Esp.

Zdroj: Larvae of North-European Lepidoptera online. Zdroj: Larvae of North-European Lepidoptera online. cit. 2010-03-20. Dostupné z URL: cit. 2010-03-20. Dostupné z URL:

Obr. č. 28: Housenka- Elophos vittaria Obr. č. 29: Housenka- Siona lineata (Thnbg.) (Scop.)

Zdroj: Larvae of North-European Lepidoptera online. Zdroj: Larvae of North-European Lepidoptera online. cit. 2010-03-20. Dostupné z URL: cit. 2010-03-20. Dostupné z URL:

Obr. č. 30: Vysoké Tatry- Pohled z jižní strany

Foto: Eva Chytrá, 15. srpna 2008

Obr. č. 31: Nízké Tatry- Demänovská dolina

Foto: Eva Chytrá, 18. srpna 2008

Obr. č. 32: Moravskoslezské Beskydy- Lysá hora

Foto: Eva Chytrá, 12. května 2007

Obr. č. 33: Pálavské vrchy- vápencové výchozy pod Děvínem

Foto: Eva Chytrá, 11. srpna 2009

Obr. č. 34: Hrubý Jeseník- Břidličná, Praděd, Velký Máj

Foto: Marta Ponížilová, 19. května 2007

Obr. č. 35: Moravský kras- Rudické propadání

Foto: Eva Chytrá, 12.dubna 2009

Obr. č. 36: Lom Kotouč u Štramberka

Foto: Alois Čelechovský, 25.května 2004

Obr. č. 37: Šumava- Čertova stěna

Foto: Eva Chytrá, 13. května 2009