Skotsko po česku SSkotskokotsko ssazbaazba 007.indd7.indd 1 228.1.20158.1.2015 110:38:390:38:39 Paul Millar (tucet kapitol o zemi na okraji Evropy) Argo SSkotskokotsko ssazbaazba 007.indd7.indd 22-3-3 228.1.20158.1.2015 110:38:400:38:40 OBSAH 1. Cizinci 2. Jazyk 3. Rybí čaj 4. Odznak 5. Edinburgh 6. Vznešená hra 7. Rosslyn 8. Dudy 9. Král řek a kníže moří 10. Sedm divů 11. Voda života 12. Křížem krážem od A do Z Autorovo díkůvzdání © Argo, 2015 Copyright © Paul Millar, 2015 Illustrations © Stuart Campbell, 2015 ISBN 978-80-257-1350-1 SSkotskokotsko ssazbaazba 007.indd7.indd 44-5-5 228.1.20158.1.2015 110:38:410:38:41 1. Cizinci 1 Lidé, kteří přijedou nebo přiletí do Skotska a nikdy tu před- tím nebyli, se diví. Jak to, že kolem sebe nevidí samé hřmotné Galy rodu mužského, nadité do kiltu a s hustou rezavou kšticí a ještě hustším rezavým plnovousem. Pravdou je, že právě těch je tu málo. Do kiltů, které lze na letišti zahlédnout, jsou naditi po- většině mladí domorodci rodu mužského, s osvalením až příliš často neblaze se rýsujícím v okolí opasku, na němž mají zavěšenu zajímavou taštičku zvanou sporran. V kiltu totiž nejsou kapsy, a sporran skrývá nejen letenku a pas, ale i peněženku a mobilní telefon. Ti mladí muži stojí ve frontě, většinou u přepážek k letům, které je vypraví do těch evrop- ských končin, kde se pivo stále ještě dostane za lidskou cenu. A v pivní turistice je Česko jako cílová destinace dosud kan- didátem na medaile. Pivo a výskyt sličných děv se zdají být podněty k cestování daleko důležitějšími než zájmy kulturní nebo turistická zvídavost. Dalšími vyznavači unikátního mužského oděvu oděvu zvaného kilt bývají buď japonští turisté, nebo Američané s afi nitou k některému ze skotských klanů. A co tedy – vzhledem k nedostatku nazrzlých Vikingů – návštěvník spatří? Spatří onu obvyklou evropskou směsku vlasů různých odstínů, tmavovlasými Kelty počínaje, až po blondýny, některé přirozené, ale většinou peroxidové, a blon- ďáky (odbarvení blonďáci rodu mužského se vyskytují též), a tu a tam zrzka nebo zrzku. A také ty dnešní vyleštěné lebky. 7 SSkotskokotsko ssazbaazba 007.indd7.indd 66-7-7 228.1.20158.1.2015 110:38:410:38:41 Takže jak tomu vlastně ve skutečnosti je? Kdo jsou Skoti? a tvořily se horniny. Vnější vrstva zeměkoule sice tvrdla, ale Odkud se vzali? A co je vlastně Skotsko? žhavý vnitřek si tu a tam prorážel cestu ven. Pořád však ještě nebylo ani stopy po geologickém porodu dnešních hranic Před pěti miliardami let vybuchla v našem koutku mléčné kontinentů. Vše, co tu bylo, byly tektonické pláty, které se dráhy jedna z hvězd a vyplnila ten koutek chaotickou ma- střetávaly, srážely se a pak se zase od sebe vzdalovaly. Horniny 1 sou přehřátých plynů a par. Někde uprostřed oné masy se stále vařily a některé z nich nacházíme i dnes. Skotsko, jak je 1 zrodilo nové slunce, kolem kterého se točily zbytky jeho dnes známe, se toulalo po vnější kůře zeměkoule kdovíkde, předchůdce, z nichž, zahuštěných a chladnoucích, se rodily uprostřed dávných kontinentů, a procházeli se po něm dino- nové světy: zbytky se pojily a mezi jinými porodily i tuhle sauři. A země stále vařila a vybuchovala a rodily se nejstarší zeměkouli. Kde a odkud se k této události vzal impuls, je kousky dnešního Skotska jako poloostrov Ardnamurchan, předmětem svárů. Nová zeměkoule si opatřila svoji vlastní a ostrovy Arran, Mull, Skye a St. Kilda. Před třiceti miliony gravitaci, která způsobila i to, že kolem nové kuličky vznikla let se začal tvořit ledovec a rozrůstal se na jih. Pokryl celé teňounká atmosféra složená z plynů, schopná podpořit zá- dnešní Skotsko a šířil se dále na jih. Pak poněkud odtál, a pak rodky života. Pak, o něco později, jiná, cizí kulička, putující zase namrzl. Tahle sto tisíc let krátká ledová mezidobí se kolem nové hvězdy, si spletla cestu a vrazila do té nové, tehdy střídala, ale ještě před 18 000 lety Skotsko zcela mizelo pod ještě ne „naší“ zeměkoule, kousek z ní urvala a pokračovala ledem. Teprve o nějakých deset tisíc let později začal ledovec dál svou cestou. Ten kousek ale zůstal pod vlivem gravitace současné doby ledové ze Skotska ustupovat a zanechal po své mateřské kuličky, přestože jej síla nárazu rozpálila do sobě nesmazatelné stopy. Obří hory ledu se štěpily a drobily bodu varu. Během času se zchladil a stal se z něj náš věrný a tály a krajina se pomalu probouzela do své dnešní podoby. společník, měsíc. Až mnohem, mnohem později se k měsíci Led vyřezal v krajině dominantní skály, jako jsou ty, na nichž upínaly zraky prvních obyvatel tohoto tehdy bezejmenného dnes stojí hrady v Edinburghu a ve Sterlingu, proudící vody si kousku našeho světa, dnes zvaného Skotsko, a lidé tu začali vykrájely koryta dnešních řek – jak moře stoupalo a bouřilo, počítat fáze toho bledého společníka jeho cestou vůkol a sta- vyrylo si svými dlouhými prsty hluboké zářezy do srdce pev- věli si olbřímí kameny do kruhů a alejí, aby si zapamatovali niny, dnešní zálivy, kterým se tu říká sea loch, mořské jezero. a mohli předvídat, kudy se měsíc bude ubírat. Ale jak už Změna byla poměrně náhlá a neuvěřitelná. Skotské hory, kte- řečeno, to bylo až mnohem později: před čtyřmi a půl miliar- ré před příchodem doby ledové dosahovaly výšky dnešních dami let se zeměkoule pořád ještě kývala kolem své osy jako Himalájí (správně se prý má říkat Himáljí), ledovec oholil do opilá káča, protože se nárazem odklonila, a jako obrovské dnešní výše zhruba Českomoravské vysočiny, a pokud se těch dynamo začala vyrábět magnetickou sílu, která nás dodnes nejvyšších vrcholků týče, do výše Sněžky. chrání před smrtelnými účinky slunečního záření. A ten magnetický závoj kolem nás je někdy i vidět. Severní záři Ovšem rozdíl tu je. Skotská Sněžka, Ben Nevis (1343 metrů), můžeme občas spatřit i ze Skotska. Země pomalu vychládala roste přímo z moře, takže převýšení nad městem Fort Wiliam 8 9 SSkotskokotsko ssazbaazba 007.indd7.indd 88-9-9 228.1.20158.1.2015 110:38:420:38:42 je nějakých 1333 metrů. Sněžka, pokud mi paměť slouží, se tyčí po táboráku či kruhy stop po kůlech hradiště. Později lidé, nad Pecí pod Sněžkou jen o nějakých 450 metrů. Čili dojem kteří sem přišli z Evropy (s určitou pravděpodobností z jižní to činí zcela jiný. a západní), po sobě zanechali dědictví kamenných mohyl s místnostmi, hrobek, náboženských kamenných kruhů ze I když stále ještě žijeme na konci doby ledové, léta se otep- stojících balvanů, malých umělých ostrůvků v jezerech, na 1 lovala, zelený příliv vegetace se šířil na sever, rostly stromy, kterých si stavěli přístřešky a které je chránily před útoky 1 keře a tráva. Taktéž zvířata počala migrovat z jihu na sever zvířat a jiných lidí, a dokonce i stavby mnohem náročnější, a nikdo je tu nerušil. jako opevněná osídlení na vrcholcích kopců a neočekávaně Dalším pozoruhodným dědictvím doby ledové totiž bylo, mohutné přímé zemní valy, někdy dlouhé i kilometry, patrně že tu nezbyli žádní lidé. Kdo tu žil předtím a za starší doby ka- valy hraniční mezi kmeny, datující se z doby železné, před menné, dosud nevíme. I když na jihu Britských ostrovů zůsta- příchodem římských legií. Val sice na dlouho postupující ly stopy osídlení z doby 750 000 let před naším letopočtem, armádu nezadrží, ale zabrání náhlým útokům jezdců a vá- vypadá to, že do Skotska se tihle osídlenci zřejmě nedostali. lečných vozíků. Takové stavby, založené nikoliv na náhodě, Až když se oteplilo, přišli nomádští lovci a rybáři střední doby ale na cílevědomém plánování, si vyžadovaly spojeného úsilí kamenné a zanechali po sobě stopy, jako jsou pazourkové stovek lidí. Co neumíme rozluštit, je, jestli hradiště na vrchol- špičky šípů nalezené na ostrově Islay a na Orknejích, stejně cích kopců, která tu cestou po vedlejších silnicích spatříte jako otisky dočasných obydlí se zbytky pazourkových nástro- na takřka každém pátém nebo kolikátém vrcholku, měla jů potulných lovců divokých koní a sobů nalezené poblíž Big- prvotní úlohu obrannou, či prestižní. Ve srovnání se střední garu v jižním Skotsku, které bylo lze datovat do pozdní doby Evropou, českou kotlinu nevyjímaje, kde se podobná osídle- ledové před zhruba 12 000 lety, kdy mrazivé klima poněkud ní datují od rané doby bronzové, ta zdejší pochází z pozdní polevilo. Podobné stopy se našly i v Dánsku a severním Ně- doby bronzové a doby železné. Založili je noví osídlenci? Ti mecku, takže se dá soudit, že tehdejší migranti zřejmě přešli ze střední Evropy? Jak dosvědčují nálezy rotačních mlýnků do Skotska suchou nohou, přes zemní most zvaný Dogg er- na obilí zdobených laténskými ornamenty, laténská kultura land. Pak přišlo další studené období interglaciálního pleisto- středoevropských Keltů sem totiž za poslední doby železné cénu a ze Skotska zmizely jakékoliv stopy osídlení na dalších přišla zcela určitě. Bójové, kteří v české kotlině sídlili na seve- tisíc let. Před sedmi tisíci lety se konečně oteplilo natolik, rovýchodě laténské kultury, ruční rotační mlýnky na obilí po- že tu lidé i zvířata mohli existovat již po celý rok. Za mladší užívali. Navíc tu patrně dnes máme další, nový, spolehlivější, doby kamenné sem začali přicházet lidé odjinud, ale kdo byli neromantický a významnější důkaz, že Keltové ze střední tihle migranti z prvních vln přistěhovalců? Archeologům Evropy migrovali až na území dnešního Skotska: haplotyp se podařilo najít jen letmé stopy předků dnešní populace, R1b-M222 DNA chromozomu Y, častý v jižním Skotsku, který kteří se zarostlou divočinou prodírali na sever. Moc toho po významně koreluje s dominantním výskytem typu R1b-L21. sobě ti dávní poutníci nezanechali: občasné zabarvení půdy I když chápu, do jaké míry dnešní genetika stírá romantický 10 11 SSkotskokotsko ssazbaazba 007.indd7.indd 110-110-11 228.1.20158.1.2015 110:38:420:38:42 nátěr z logických úvah kulturních badatelů na téma „odkud mužských předků, a navíc je tu z oné doby určité zastoupení se vlastně Keltové ve Skotsku vzali“, právě mnohým z těchto berberských, arabských, kurganských a balkánských linií.