Diplomová Práce

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta managementu Jind řich ův Hradec

Diplomová práce

Lucie Bartáková

2007

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta managementu Jind řich ův Hradec

Katedra managementu podnikatelské sféry

Družstevní formy podnikání ve sv ětě

Vypracovala: Bc. Lucie Bartáková

Vedoucí diplomové práce: doc. Ing. Marie Hesková, CSc.

Jind řich ův Hradec, duben 2007

Prohlášení

Prohlašuji, že diplomovou práci na téma „Družstevní formy podnikání ve sv ětě“ jsem vypracovala samostatn ě. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.

Jind řich ův Hradec, duben 2007

______podpis studenta

Anotace

Na základ ě analýzy informací o evropském družstevnictví budou vybrány zem ě, ve kterých bude popsán systém a formy družstevních organizací, právní podmínky a základní znaky činnosti družstevních systém ů a organizací. Práce je sou částí řešení projektu SOCRATES GRUNDTVIG – projekt COCADE CO-operative Curriculum for Adult Education in Europe (Contract n° 114022-CP-1-2004-1-UK-GRUNDTVIG-G1).

Duben 2007

Pod ěkování

Za trp ělivost, cenné nám ěty, rady a doporu čení bych cht ěla pod ěkovat doc. Ing. Marie Hesková, CSc. z Vysoké školy ekonomické v Praze, Fakulty managementu v Jind řichov ě Hradci.

Dále bych také ráda pod ěkovala Mgr. Vladimí ře Vávrové z Družstevní Asociace České republiky za zap ůjčení materiál ů sloužících pro zpracování mé diplomové práce.

Obsah

1. Úvod...... 1 2. Teoreticko-metodologická část...... 3 2.1. Sociální ekonomika...... 3 2.2. Vznik prvního družstva a rochdalské principy ...... 6 2.3. Družstevnictví v sou časném sv ětě ...... 7 2.4. Družstevnictví v EU a jeho právní úprava...... 10 2.5. Mezinárodní družstevní organizace a družstevní principy ...... 16 2.6. Družstevnictví v ČR a jeho právní p ředpisy...... 25 Vývoj družstev v letech 1847 – 1938 ...... 27 Situace družstev v letech 1938 – 1945...... 30 Vývoj družstev v letech 1945 – 1989 ...... 31 Vývoj družstev po roce 1990...... 35 Historický vývoj družstevní legislativy ČR...... 40 3. Praktická část ...... 44 3.1. Družstevnictví v Norsku...... 44 3.1.1 Vývoj družstevnictví v Norsku...... 44 3.1.2 Sou časný stav norských družstev ...... 50 Spot řební družstva v Norsku, Švédsku a Dánsku...... 50 Maloobchodní řet ězce...... 53 Bytová družstva ...... 56 Bankovní družstva ...... 57 Zem ědělské družstvo ...... 58 Lesnické družstvo ...... 61 3.1.3 Právní úprava družstevnictví v Norsku...... 63 3.1.4 Důležité kontakty na norské družstevní organizace ...... 64 3.2. Družstevnictví ve Švédsku...... 65 3.2.1 Vývoj družstevnictví ve Švédsku ...... 65 3.2.2 Sou časný stav švédských družstev ...... 67 Pojiš ťovací družstva...... 69 Bytová družstva ...... 70 Spot řební družstva ve Švédsku...... 71 Zem ědělské družstvo ...... 72 Lesnické družstvo ...... 75 Družstvo zdravotnické pé če...... 75 Sociální družstvo...... 76 3.2.3 Právní úprava družstevnictví ve Švédsku...... 76 3.2.4 Důležité kontakty na švédské družstevní organizace ...... 77 3.3. Dánské družstevnictví...... 79 3.3.1 Po čátky družstevnictví v Dánsku...... 79 3.3.2 Vývoj dánského družstevnictví...... 79 3.3.3 Sou časný stav dánských družstev...... 82 Spot řební družstvo ...... 82 Výrobní družstvo ...... 84 Bytové družstvo ...... 84 Družstva poskytující služby...... 86 Družstevní mlékárny...... 87

Bankovní a pojiš ťovací družstva ...... 88 Lesnické družstvo ...... 88 3.3.4 Právní úprava družstevnictví v Dánsku ...... 89 3.3.5 Důležité kontakty na dánské družstevní organizace...... 90 3.4 Družstevnictví ve Finsku ...... 91 3.4.1 Po čátky družstevnictví ve Finsku ...... 91 3.4.2 Vývoj finského družstevnictví...... 92 3.4.3 Sou časný stav finských družstev ...... 94 Valio a družstevní mlékárny...... 95 Družstevní jatka ...... 95 Družstevní zví řecí plemenná skupina...... 96 Vaje čné a produk ční družstvo...... 96 Lesnické družstvo ...... 96 Bankovní družstvo ...... 97 Pojiš ťovací družstevní skupina...... 97 Hankkija Maatalous Oy s. r. o...... 97 Spot řební družstvo ...... 98 Výrobní družstvo ...... 99 Pojiš ťovací družstva...... 100 3.4.4 Právní úprava družstevnictví ve Finsku...... 100 3.4.5. Důležité kontakty na finské družstevní organizace ...... 102 4. Záv ěr ...... 103 5. Použitá literatura...... 106 Seznam p říloh ...... 110

1. Úvod

Téma „Družstevní formy podnikání ve sv ětě“ se zam ěř ením na severské státy, kterými jsou Švédsko, Finsko, Norsko a Dánsko jsem si vybrala proto, že družstevní formy v těchto zemích nebyly dosud zmapovány. Družstevnictví si dle mého názoru zaslouží mnohem více pozornosti, než je mu v ěnováno a proto bych cht ěla touto prací p řisp ět jednak k větší informovanosti o družstevních formách jako takových a zárove ň také o vzniku a vývoji družstevnictví. S družstevními formami se setkáváme na každém kroku, i když si to v mnoha p řípadech v ůbec neuv ědomujeme.

Má práce bude mít zárove ň i praktické využití do budoucna, jelikož z ní budou čerpány informace, které shromáždím, pro další v ědeckou činnost a praktické využití. Práce je sou částí řešení projektu SOCRATES GRUNDTVIG – projekt COCADE Co-operative Curriculum for Adult Education in Europe (Contract n° 114022-CP-1-2004-1-UK- GRUNDTVIG-G1).

Hlavním cílem mé diplomové práce je zmapování historie a vývoje v četn ě klí čových mezník ů a osobností družstevnictví v severských zemích a porovnání tohoto vývoje s vývojem družstevnictví v České republice. Zam ěř ím se také na legislativní úpravu, kterou jednotlivé zem ě pro družstevnictví mají stanovenu. Myslím si, že bude velmi zajímavé porovnání českého a severského družstevnictví, jelikož tyto zem ě procházely zcela odlišným vývojem, proto p ředpokládám, že i formy družstevnictví a jeho podpora budou jiné.

Díl čím cílem je shromáždit kontakty na organizace a osoby zabývající se družstevnictvím v konkrétních zemích pro možnost budoucí spolupráce.

V teoretické části diplomové práce jsem zmínila vznik prvního družstva na sv ětě založeného ve Velké Británii Rochdalskými pr ůkopníky a jejich principy obchodování. Vymezila jsem pojem sociální ekonomika, jejíž sou částí je práv ě družstvo a zam ěř ila se na družstevnictví v Evropské unii a právními p ředpisy, které Evropské družstvo upravují. Neopomn ěla jsem samoz řejm ě ani mezinárodní družstevní svaz a další mezinárodní družstevní organizace, se kterými Česká republika spolupracuje a družstevní principy, kterými se družstevnictví řídí. Na záv ěr teoretické části jsem uvedla historický vývoj

družstevnictví na území České republiky, v četn ě zm ěn v legislativ ě české družstevnictví upravující. V ěnovala jsem také pozornost konkrétním družstevním organizacím p ůsobícím na našem území.

V praktické části jsem postupn ě po kapitolách rozebrala jednotlivé severské zem ě, p řičemž u každé z nich jsem se zam ěř ila na historii, vývoj, mezníky a osobnosti, které se zde vyskytovaly. U jednotlivých severských zemí jsem zmapovala formy družstevních asociací, které zde p ůsobí v sou časnosti a p ředm ět jejich činnosti. Poukázala jsem samoz řejm ě na zast řešující organizace, které se v mnoha formách družstevnictví vyskytují nap říč severskými zem ěmi a sdružují družstva stejného typu, což velmi p řispívá k rozvoji tohoto družstevnictví. Neopomn ěla jsem uvést ani legislativní úpravu družstevních organizací v těchto zemích.

V záv ěru své diplomové práce jsem provedla komparaci jednotlivých severských zemí mezi sebou a samoz řejm ě také s Českou republikou.

2. Teoreticko-metodologická část

2.1. Sociální ekonomika

Sociální ekonomika je nedílnou sou částí ekonomiky každého státu, bez ohledu na skute čnost, zda ji spole čnost a státní administrativa té či oné zem ě uznává a podporuje. Evropská komise vnímá sociální ekonomiku jako sektor ekonomiky, který je charakterizován nejen specifickými rysy nabízených služeb či vyráb ěného zboží, ale i strukturálními a ekonomickými vlastnostmi podnik ů, které v této oblasti p ůsobí. Jsou to podniky, které spojují ziskovost se sociálními a spole čenskými cíli. Družstva jsou jedním z pilí řů sociální ekonomiky a v jejím rozvoji hrají velmi významnou roli. Družstevní organizace České republiky si je v ědoma role sociální ekonomiky s postavení družstev v ní a zákonit ě tedy projevuje o tento sektor zvýšený zájem. Usiluje o posílení a rozvoj sociální ekonomiky v ČR, o vytvo ření legislativního rámce, který by odpovídal pot řebám této specifické formy podnikání.[23]

Sociální ekonomika je také ozna čována jako neziskový sektor, dobrovolnický sektor nebo ob čanský sektor. T řetí sektor, na rozdíl od sektoru státního či tržního, p ředstavuje nejrozmanit ější formy činností, které v ětšinou mohou fungovat v podstat ě nezávisle na státu a jeho mocenských orgánech. Subjekty sociální ekonomiky tvo ří družstva, asociace, vzájemné spole čnosti a nadace. Sou časné ekonomické zm ěny ovliv ňují celou spole čnost a kultivaci lidského chování a mají dopad na rozmanité i marginalizované sociální skupiny. Roste po čet zemí, kde vlády uzavírají smlouvy se subjekty t řetího sektoru na poskytování služeb, které byly d říve poskytovány ve řejnými institucemi. T řetí sektor a jeho rozvoj je výsledkem rozši řování nabídky statk ů a služeb, které nem ůže ve řejný sektor zabezpe čit nebo t ěch, které nechce z důvod ů neziskovosti zajiš ťovat sektor soukromý. T řetí sektor je zapojen do regulace ekonomického života také tím, že nap říklad asociace nebo sociální družstva jsou partnery ve řejných institucí v oblasti pomoci pracovního uplatnění tzv. sociáln ě znevýhodn ěných skupin ob čan ů nebo p ři hledání práce málo kvalifikovaných nezam ěstnaným lidem, u kterých hrozí nebezpe čí permanentního vylou čení z pracovního trhu. Subjekty t řetího sektoru mohou tak p řebírat n ěkteré ekonomické role ve řejných institucí. Nejen ekonomické zm ěny, ale i r ůst sociálních problém ů jako jsou chudoba, nezam ěstnanost, migrace, zp řetrhání sociálních vazeb, sbližování kultur vyžaduje nová

řešení a nové instituce. Ve spole čnostech, ve velkých m ěstech i v regionech vznikají části odd ělené od trhu i od ve řejného sektoru. Vlády reagují r ůznými ekonomickými i sociálními zásahy. Vedle státu a podnikatelských spole čností nebo agentur jsou to nové organiza ční typy subjekt ů, které reagují na nové skute čnosti a poskytují pot řebné typy služeb. Lidé vstupují do jiných vztah ů, vytvá řejí se pravidla a normy chování a pomoci či pochopení druhých. Vznikají nové hodnoty, nové typy a organiza ční formy podnik ů. Východisko řešení ekonomických i sociálních problém ů se spat řuje ve t řetím sektoru. Tyto příležitosti ve form ě sociálního za řazení a participace sociáln ě znevýhodn ěných ob čan ů zp ětn ě vytvá řejí sociální kapitál.[23]

Sociální ekonomika vzniká a formuje se pod vlivem myšlenek sociální solidarity a spravedlnosti, stejn ě jako udržitelné ekonomické spolupráce jednotlivc ů. Jacques Defourny, ředitel Centra sociální ekonomiky na belgické univerzit ě Liège a prezident evropské sít ě EMES (Evropská výzkumná spole čnost, jejíž cílem je vybudování evropské databáze teoretických a empirických znalostí z existujících univerzitních výzkumných center) zd ůraz ňuje francouzský koncept sociální ekonomiky spojující družstva, vzájemné spole čnosti, asociace a nadace, který je p řijímán zem ěmi Evropské unie. Koncept byl popsán Evropskou stálou konferencí družstev, vzájemných spole čností, asociací a nadací (European Standing Conference of Co-operatives, Mutual Societies, Associations and Foundations, CEP-CMAF) s cílem p ředstavit sociální ekonomiku v evropském m ěř ítku. V roce 1980 byla Národní radou pro vztahy mezi vzájemnými spole čnostmi, družstvy a asociacemi ve Francii sepsaná Charta sociální ekonomiky. Charta definuje hlavní hodnoty sdílené subjekty sociální ekonomiky: demokratický princip je prosazován jako základní prvek řízení; princip jeden člov ěk – jeden hlas je pravidlo rozhodování; princip svobodného zapojení člen ů v organizaci; vzd ělávání a informovanost je prost ředkem posilování vztah ů mezi členy; právo na rozvoj každého subjektu; právo pozitivního přebytku. Ten nesmí být použit pro osobní zisk, ale musí sloužit spole čnému zájmu člen ů nebo zájmu organizace. Subjekty sociální ekonomiky se stávají významné ve vztahu k evropským ekonomickým, sociálním a politickým zájm ům a jsou p říkladem toho, že solidárnost se nevylu čuje s podnikatelským duchem. Družstva spole čně s širším pojetím sociální ekonomiky jsou jednou z hlavních sou částí evropské politiky zam ěstnanosti. Od roku 1998 je státy zapracovávají do Národních akčních plán ů sociálního za čle ňování. Dnes EMES zahrnuje dev ět výzkumných center, členy jsou také jednotliví výzkumníci z Evropy. Sociální ekonomika vzniká a rozvíjí se ve Francii, kde je t řetí sektor ztotož ňován se

sociální – solidární ekonomickou. V Itálii vznikají první sociální družstva zprvu jako reakce na nedosta čující nebo chyb ějící ve řejné služby. Sociální ekonomika má dlouhodobou tradici ve Špan ělsku a ve Velké Británii. V roce 2003 se Velká Británie stala koordinátorem mezinárodního projektu LNet, (Enterprise and innovation in deprived urban areas: sparing the European experience). Projektem vzniklá sí ť zahrnuje p ět evropských zemí ( Českou republiku, Itálii, Nizozemí, Spolkovou republiku N ěmecko a Velkou Británii). Projekt hledá nové formy sociálního podnikání, které pomohou řešit ekonomické a sociální problémy (nezam ěstnanost, chudobu, inkluzi) v některých částech velkom ěst (Londýn, Hamburk, Miláno, Amsterdam, Praha). Hlavním cílem je rozší řit možnosti trhu práce a p řisp ět k sociálnímu za čle ňování osob i sociálních skupin. Od roku 2006 je připravován k realizaci projekt „Dynamisation de ľoffre et des réseaux de“. Mezinárodní sí ť vzd ělávacích institucí chce vypracovat spole čnou definici sociální ekonomiky, stanovit homogenní kritéria pro srovnávací analýzu a pro popisování obecných tendencí. Kritéria plynoucí z přijatelné definice sociální ekonomiky budou využívána p ři vzd ělávání v sociální ekonomice. V rámci vytvo řené sít ě si budou zú častn ěné univerzity a instituce vym ěň ovat zkušenosti, ší řit znalosti a tím formovat nový obor nabízený univerzitami, vzd ělávacími institucemi a organizacemi sociální ekonomiky. Mezinárodní sí ť zahrnuje univerzity a instituce z jedenácti evropských zemí; hlavním koordinátorem je francouzský Institut de Coopération Sociale Internationale (ICOSI) a CECOP. Vzd ělávací instituce se opírají o výsledky mezinárodních projekt ů a studií.[23]

Typy a formy subjekt ů sociální ekonomiky jsou rozmanité. Evropská komise používá definici CEP-CMAF, v níž jsou uvedena družstva, vzájemné společnosti, asociace a nadace jako základní čty ři „pilí ře“ sociální ekonomiky. Zahrnuty jsou pouze ty, které vykonávají ekonomickou činnost. Pro družstva je typická oblast bankovnictví, řemesel, zem ědělství a prodeje. Vzájemné spole čností jsou aktivní v pojiš ťovnictví a sektoru hypoték. Asociace a nadace figurují p řevážn ě v poskytování služeb v oblasti zdraví, sociální, sportu a rekreace, kultury, udržitelné regenerace, lidských práv, rozvojové pomoci, práv spot řebitel ů, vzd ělávání, školení a výzkumu. Spole čným jmenovatelem subjekt ů je regionální zam ěř ení především na rozvoj místních aktivit a možností (zajišt ění místních sociálních služeb či vytvá ření pracovních míst v místní komunit ě).[23]

Význam ob čanského sektoru v posledních letech vzrostl a p řestává být vid ěn odd ělen ě jak od zm ěn probíhajících ve stát ě, tak od struktury ekonomiky a života v místních

komunitách. D ůvod ů rozší ření sociální ekonomiky je více. Jedním z nich je všeobecná expanze služeb, kdy zam ěstnanost ve výrobním sektoru z ůstala na úrovni odpovídající předchozím t řiceti rok ům a v mnoha zemích nyní pomalu klesá, zatímco zam ěstnanost v oblasti služeb stále roste. Tento posun sm ěrem k ekonomikám s velkým podílem služeb, které prospívají také ob čanskému sektoru, byl podpo řen demografickými zm ěnami. Dalším důvodem rozší ření sociální ekonomiky jsou politické zm ěny. Zejména politické uspo řádání a z toho plynoucí legislativní rozhodnutí často rozhodovaly o tom, jak bude stávající poptávka nasm ěrována do t řetího sektoru. Nejvyšší r ůst ob čanského sektoru zaznamenaly ty zem ě, jejichž politiky si vytvo řily ur čitý druh partnerství mezi vládou a nestátními neziskovými organizacemi. Také ekonomický, politický a sociální prostor se za číná otevírat ob čanskému sektoru. Vedle tradi čních neziskových a dobrovolnických organizací se objevují nové formy práce a organizací. P říkladem je model sociálních družstev v Itálii, hledání nových legálních vlastnických struktur spojujících charitativní a ziskové aktivity i individuální snahy o provázání placené a neplacené práce.[23]

Cíle Evropské unie byly pokud jde o sociální ekonomiku iniciování posílení sektoru družstev, vzájemných spole čností, asociací a nadací; p říprava evropské legislativy pro družstva, vzájemné spole čnosti, asociace a nadace; provedení analýzy sektoru; spojení existující reprezentativní federace; navázání vztahů s částmi sektoru, které nejsou organizovány; pozvednutí v ědomí o sektoru družstev, vzájemných spole čností, asociací a nadací mezi rozhodujícími institucemi; analyzování problém ů sektoru; prezentování ostatním institucím Evropské unie relevantních nám ětů Evropského spole čenství.[23]

2.2. Vznik prvního družstva a rochdalské principy

Družstevnictví se za čalo rozvíjet zhruba od poloviny 19. století. Pracující lidé za čali vyhledávat r ůzné zp ůsoby spolupráce a slu čování, které by umožnilo spole čně jednat a bránit se stoupající chudob ě a jejich zneužívání. Práv ě toto vedlo k prvním pokus ům o vytvo ření odborových organizací a snahám o založení prvních typ ů družstev. Propagátory myšlenek svépomoci a družstevnictví byli Robert Owen a Dr. William King. První družstvo poctivých rochdalských pr ůkopník ů (Rochdale Society of Equitable Pioners) bylo v Anglii registrováno v roce 1844. Toto družstvo založilo 28 textilních dělník ů v anglickém m ěste čku Rochdale u Manchesteru. Družstvo otev řelo sv ůj skromný obchod v Toad Lane 31 v Rochdale, kde nabízelo svým člen ům spot řební zboží za st řední

ceny v dobré kvalit ě a správné váze. Díky tomuto družstvu nastal rychlý r ůst spot řebních družstev ve Velké Británii. Další vznikající družstva se u čila z úsp ěch ů i nezdar ů svých předch ůdc ů a p řijímali významná pravidla, která byla pozd ěji kodifikovaná jako Rochdaleské principy a zp ůsoby práce. Pravidla pro činnost rochdalského družstva nebyla výsledkem hlubokých teoretických úvah, ale byla zformulována ve snaze zmírnit dopad důsledk ů dravého raného kapitalismu na životní podmínky nejchudších vrstev obyvatelstva. Šlo o akt jejich sebeobrany. Stanovy nebo program rochdalského družstva neformulovaly zásady jeho činnosti. Ty byly pozd ěji vyabstrahovány z pravidel v nich obsažených. P ři formulaci svých stanov mohli rochdal pr ůkopníci využít teoretických prací z prvé poloviny 19. století.

Za p ůvodní rochdalské družstevní zásady se považovala družstevní demokracie, tj. demokratické rozhodování členy družstva o jeho záležitostech a správa družstva volenými funkcioná ři; tolerance, tj. politická a náboženská neutralita; otev řenost členství, tj. zejména možnost vstupu dalších ob čan ů do družstva; omezený úrok z vloženého kapitálu ( členský vklad byl p ůvodn ě stanoven ve výši jedné britské libry); rozd ělování přebytk ů (zisku) družstva mezi členy podle jejich podíl ů na hospodá řských výsledcích družstva (nákup ů); prodej zboží pouze za hotové; čistota a kvalita zboží; výchova člen ů. Prvotním podn ětem pro založení družstva byla snaha opat řit si životní pot řeby, zejména potraviny, svépomocí, tj. levn ěji, bez ziskových p řirážek. Svépomocné družstevnictví se postupn ě rozší řilo i do jiných oblastí a p řibyla také podnikatelská družstva.

Pr ůkopníci z Rochdale p řekonali mnoho p řekážek a brzy byl jejich model napodobován po celém území Spojeného království. V dalších letech se systém za čal rozši řovat i v evropských státech. V poslední čtvrtin ě 19. století se za čaly rozvíjet další formy družstev, zejména na bázi družstevního spolupartnerství. V následujícím století naprosto převažovala nadvláda spot řebních družstev v britském družstevnictví.[18, 17]

2.3. Družstevnictví v sou časném sv ětě

O družstevnictví ve sv ětě se seznámíme ze zprávy generálního tajemníka OSN obsahující přehled rozvoje družstevnictví. Nejd říve se zam ěř íme na družstevnictví v rozvojových zemích neboli zemích t řetího sv ěta. Zapojení obyvatelstva do nejr ůzn ějších forem

družstevnictví je v této části sv ěta úctyhodné. Mezinárodní družstevní svaz udává, že pokud se vychází z toho, že pr ůměrná domácnost v těchto zemích má p ět člen ů a je zapojena nejmén ě v jednom družstvu, pak jsou do družstev zapojeny 2-3 miliardy obyvatel, tj. bezmála 60 % populace bez rozdílu v ěku. Vedle družstev svépomocných jde i o výrobní družstva mající nepominutelné postavení ve výrob ě ur čitých produkt ů. V některých afrických zemích probíhal úsp ěšn ě navíc proces transformace deformovaných družstev, které zde vznikly z donucení, na demokratická družstva. Ve svépomocném družstevnictví t ěchto zemí mají významné postavení úv ěrní družstva. Nap říklad v Indii pokryla na po čátku posledního desetiletí 20. století p řes 43 % všech zem ědělských úv ěrů. Na tomto kontinent ě se také vyvinula svépomocná družstva, jejichž p ředm ětem činnosti je všestranná pomoc za čínajícím podnikatel ům. V zemích Latinské Ameriky a v mnohých asijských zemích mají nepominutelné postavení svépomocná družstva zajiš ťující elektrifikaci a telefonizace venkova, tj. družstva, která byla u nás rozší řena mezi dv ěma sv ětovými válkami. V afrických zemích mají významné postavení i výrobní družstva, která se specializují na výrobu hlavních plodin té které oblasti. Nap ř. v Ugand ě vyráb ějí 65 % bavlny a na Pob řeží slonoviny dokonce 99 % tohoto produktu. Obdobn ě v Keni vyráb ějí 52 % celkové produkce kávy v zemi. Zvláštní pozornost v těchto zemích zasluhuje čínské družstevnictví. P ředevším proto, že vcelku úsp ěšn ě pokra čuje transformace „parastátních“ družstev na demokratická družstva. Odbytová a další obchodní družstva nepominuteln ě přispívají k obnov ě sout ěživosti mezi zem ědělskými podniky. Bylo již založeno 9 000 družstevních obchodních center pro p římý prodej zem ědělských výrobk ů do m ěst. Bytové družstevnictví je v rozvojových zemích na po čátku svého rozvoje.

Statistická data o družstevnictví v zemích s vysp ělým trhem ukazují, že v těchto podmínkách význam družstev neklesá, ale naopak. Vycházíme-li z toho, že pr ůměrná domácnost zde má t ři členy a je členem nejmén ě jednoho družstva, pak po čet osob spojených s družstevnictvím zde p řesahuje 62 % populace bez rozdílu v ěku. V této části sv ěta p řevládají v družstevnictví svépomocná zem ědělská družstva zásobovací a obchodní a úv ěrní družstva. Nap říklad v USA dosáhla zem ědělská zásobovací a obchodní družstva na po čátku 90. let minulého století 93 miliard dolar ů obratu. V Japonsku jsou členy t ěchto družstev tak řka všechny zem ědělské farmy a zajiš ťují odbyt 95 % produkce rýže. V této zemi mají dominující postavení rybá řská družstva, která produkují 90 % rybích výrobk ů. [23] Významné místo ve finan čnictví t ěchto zemí mají úv ěrní družstva. V Kanad ě je do

nich zapojeno p řes 40 % ekonomicky aktivního obyvatelstva. Credit Union v USA disponují celkov ě v ětším kapitálem než nejv ětší bankovní d ům v zemi. V zemích s rozvinutým trhem se úsp ěšn ě rozvíjejí i jiné formy družstevnictví než ty tradiční, nap ř. zdravotní družstva. Ta již mají dominantní postavení v národní zdravotní pé či v Japonsku a ve Špan ělsku. Jejich rozvoj z řejm ě podnítily stoupající náklady obyvatel na pé či o své zdraví. Tradi čně zde p ůsobí spot řební družstva, která však v posledních letech t ěžce zápasí s konkurencí kapitálov ě silných obchodních řet ězc ů. P řesto však nap ř. ve Švýcarsku byla prost řednictvím spot řebních družstev maloobchodn ě prodána více než polovina potravin. V zemích s rozvinutým trhem má významné postavení bytové družstevnictví jak p ři výstavb ě byt ů, tak i p ři zajiš ťování bydlení.

V zemích s přechodnou ekonomikou za čala probíhat v posledním desetiletí 20. století transformace družstev. Její pr ůběh a výsledky se v jednotlivých zemích citeln ě lišily. V Bulharsku zanikla družstva, která poskytovala služby pro zem ědělské podniky a nebyla nahrazena obdobn ě zam ěř enými demokratickými družstvy ani jinými podniky s obdobným předm ětem činnosti. To velmi poškodilo bulharské zem ědělství. V Rusku zhruba 310 000 deformovaných družstev prakticky zaniklo, protože z nich zbylo za roce 1990 – 1993 jen n ěkolik tisíc. Naproti tomu v Německu se poda řilo okolo 65 % deformovaných družstev transformovat na demokratická družstva. Transformaci družstev v zemích s přechodnou ekonomikou, zejména v Polsku, Ma ďarsku, Rusku a Bulharsku podporovaly družstevní organizace skandinávských zemí a USA. Do skupiny těchto zemí náleží i n ěkteré africké státy, v nichž mnohdy probíhala transformace družstev úsp ěšn ěji než v zemích st řední a východní Evropy. P říkladem tohoto jsou již zmín ěná družstva pro pomoc za čínajícím podnikatel ům na Pob řeží slonoviny a v Mali.

V sou časnosti m ůže být družstevnictví významným činitelem i ve vytvá ření podmínek pro snižování nezam ěstnanosti, zmír ňování chudoby a sociální dezintegrace, které p řinesl rozvoj sv ěta jako vedlejší produkt globalizace. Ukazují to zkušenosti jak ve vysp ělém, tak i v rozvojovém sv ětě. Družstva jsou zpravidla mnohem pružn ější a operativn ější p ři zm ěně svých program ů v případ ě, když hrozí krize odbytu jejich produkt ů. Ujímají se též činností, které ostatní subjekty p řehlížejí, tím vznikají v družstvech nová pracovní místa. Nap říklad v Indii byla tak řka odstran ěna hrozivá nezam ěstnanost tím, že družstva za čala provozovat rafinérie cukru, p řádelny, mlékárny a další zpracovatelské podniky, v nichž zam ěstnávala milióny lidí. Družstva jsou schopna též zmír ňovat chudobu, která se v mnohých zemích

prohlubuje zejména v důsledku probíhající sociální dezintegrace jako „vedlejší produkt“ globalizace. Spot řební družstva mohou poskytovat nákup životních pot řeb levn ěji než ostatní obchodníci. Úv ěrní družstva mohou „osvobodit“ pot řebné od lichvá řských úrok ů z úv ěrů. Družstva se tak stávají organiza ční formou, která je schopna zmír ňovat sociální nap ětí v dnešní spole čnosti. Družstva také p řispívají k demokratizaci spole čnosti a úsilí o p řekonání zvyšujícího se individualismu a s ním souvisejícího oslabení solidarity lidí. Samy demokratické principy řízení družstev a spojování sil jednotlivc ů za ú čelem dosažení cíl ů, kterých nelze izolovan ě dosáhnout, p ůsobí ve správném sm ěru. V sou časném vývoji sv ěta má družstevnictví d ůležitou pozici jako jeden z nástroj ů odstra ňování n ěkterých negativních d ůsledk ů jeho jinak progresivního vývoje.[15, 16]

2.4. Družstevnictví v EU a jeho právní úprava

Definice družstva říká, že družstvo je nezávislým sdružením osob, které se dobrovoln ě spojily s cílem uspokojit své spole čné ekonomické, sociální nebo kulturní pot řeby prost řednictvím organizace, kterou spole čně vlastní a demokraticky řídí.[11] Definice družstevnictví dle § 221 Obchodního zákoníku říká, že „Družstvo je spole čenstvím neuzav řeného po čtu osob založeným za ú čelem podnikání nebo zajiš ťování hospodá řských, sociálních anebo jiných pot řeb svých člen ů“.[23]

Po čátek 21. století je poznamenán výraznými snahami podporovat rozvoj družstevních forem podnikání, protože práv ě družstva mohou být prost ředkem k nastolení a posílení ekonomických pozic malých a st ředních podnik ů na trhu. Družstvo je formou podnikání, která umož ňuje malým a st ředním podnik ům využívat výhod souvisejících nap říklad s jejich velikostí. Výhodou družstev je flexibilní zapojování do vertikálních integrací výrobních řet ězc ů a činnost v oblastech, které nejsou rentabilní pro velké podniky. Družstva p ředstavují zp ůsob, jakým je možné poskytovat služby vysoké kvality. Sféra služeb dnes zahrnuje 70 % produkce a podílí se na 69 % zam ěstnanosti v zemích EU. Více než 75 % nov ě zakládaných podnik ů v Evrop ě pat ří do terciální sféry.

V Evropské unii je družstevnictví velmi rozvinuto, nap ř. ve Francii a v Německu existuje zpravidla více r ůzných, zejména svépomocných družstev, v jedné obci. V Itálii vznikají družstva nového typu. Ve Špan ělsku je družstvy často zajiš ťováno také vzd ělávání od

základních škol po školy vysoké. I v pé či o zdraví lidí hrají družstva v Evrop ě stále v ětší roli. Vedení EU v posledních zhruba t řiceti letech soustavn ě podporuje rozvoj družstev. Je si v ědomo, že v podmínkách sv ětové globalizace nebude moci ani sociální stát plnit některé úkoly jako dosud. Proto bude na ob čanech a drobn ějších podnikatelích, aby si pomoc ve svém život ě a podnikání zajistili sami. Nejvhodn ější formou pro toto jsou družstva svépomocná. D ůsledky globalizace se nevyhnou ani České republice, proto je vhodné postupovat jako ostatní státy EU, které se stále snaží rozši řovat prostor pro působení družstev a jejich prost řednictvím si zajiš ťovat levn ější a kvalitn ější služby pro ob čanský život a pro drobn ější podnikání. Pomoci tomu v širším než národním m ěř ítku mají i Evropská družstva.

Přijetí naší republiky do EU p řirozen ě zasahuje i do našeho družstevnictví a družstevního práva. I když družstevní legislativa z ůstává v působnosti jednotlivých členských stát ů EU, tak ji ovliv ňují dokumenty vrcholných orgán ů unie o družstevnictví a na řízení o stanovách Evropských družstev. Právní úprava Evropských družstev jako nového druhu družstev, která mohou vznikat a pracovat i u nás vedle dalších druh ů našich družstev, je totiž výsledkem širokého a hlubokého zobecn ění a zhodnocení právní úpravy družstev ve „starých“ členských státech EU. Proto m ůže být zdrojem inspirace i pro zdokonalení naší zákonné úpravy družstev. A také pro sbližování právní úpravy družstev v jednotlivých členských státech EU, která je jedním z předpoklad ů pro bezporuchovou spolupráci družstev p řes hranice členských stát ů.

Evropská unie pe čuje o rozvoj družstevnictví v rámci členských stát ů a za ú časti volených zástupc ů družstev. Její pé če o rozvoj družstevnictví je soustavná. V posledních zhruba 25 letech se vrcholné orgány EU zabývaly družstevnictvím vícekrát. V roce 1983 p řijal Evropský parlament rezoluci o družstvech v Evropském spole čenství, o čty ři roky pozd ěji (1987) o p řínosu družstev pro regionální rozvoj, v roce 1989 o roli žen v družstevnictví a o místních iniciativách k rozvoji zam ěstnanosti, po p ěti letech (1994) op ět o p řínosu družstev pro regionální rozvoj a v roce 1998 o roli družstev p ři rozvoji zam ěstnanosti žen. Vedle toho se od roku 1990 vrcholné orgány EU v ěnovaly tvorb ě návrhu stanov Evropských družstev, který byl projednáván v letech 1990, 1994, 2001 a p řijat teprve v roce 2003.

Jedním z charakteristických rys ů projednávání problematiky družstevnictví ve vrcholných orgánech EU je, že se jej ú častní reprezentace družstev. Nikoli jako trp ělivý ú častník, ale bu ď jako autor p řipomínek, které jsou vážn ě brány v úvahu, anebo jako iniciátor a autor návrh ů projednávaných dokument ů. Nap říklad návrh stanov Evropského družstva byl zpracován Koordina čním výborem asociací družstev Evropských spole čenství a projednáván ve vrcholných orgánech EU za aktivní ú časti zástupc ů nejen tohoto koordina čního výboru, ale i asociací družstev členských stát ů EU.

Vznik nového druhu družstev v Evrop ě (Evropského družstva) byl motivován snahou umožnit bezporuchovou a snadnou družstevní spolupráci ob čan ů a právnických osob z různých členských stát ů EU. Pro regulaci jejich družstevních vztah ů byla zvolena právní forma na řízení o stanovách Evropského družstva. Obsah stanov vzešel ze zobecn ění a zhodnocení právní úpravy družstev v patnácti „starých“ p ůvodních členských státech. Výsledná podoba na řízení o stanovách Evropského družstva byla p řijata ve form ě na řízení Rady EU č. 1435/2003 „O podpo ře družstev v Evrop ě“ z 22. července 2003, tj. právního předpisu EU, který je pro členské státy EU p římo závazný. Tento dokument je vytvo řen pro období 2004 – 2008. Jeho význam spo čívá mimo jiné v tom, že je dokumentem, jehož obsahu by se m ěla p řibližovat úprava družstevních vztah ů našich družstev. V obecné rovin ě to plyne z Evropské dohody. Konkrétn ěji pak z tzv. Bílé knihy p řijaté v červenci 1995 v Cannes na summitu p ředsed ů vlád stát ů sdružených v EU. Mezi oblasti, v nichž by mělo probíhat sbližování, za řazuje Bílá kniha mimo jiné právo spole čností a ob čanské právo. Do t ěchto oblastí nepochybn ě spadá i právní úprava družstev. Ve sd ělení Komise EU se ur čuje také to, že je t řeba odstra ňovat nesrovnalosti v úprav ě družstev v členských státech, které brání procesu sbližování této legislativy. Komise EU se bude snažit vytipovat případy, v nichž by rozdíly v legislativ ě mohly vytvá řet problémy s cílem navrhnout spole čná řešení. Tato práce povede podle Komise EU k nep římému sbližování národních legislativ družstev. Povinný obsah stanov Evropského družstva zahrnuje název, v četn ě zkratky „SCE“ (Societa cooperativa europea); p ředm ět činnosti; jména fyzických, právnických osob, které jsou zakládající členové; sídlo Evropského družstva; podmínky pro p řijímání, vylu čování a vystupování člen ů; práva a povinnosti člen ů, p řípadn ě podle kategorie člena; nominální hodnotu upsaných obchodních ( členských) podíl ů, výši základního kapitálu; pravidla pro p řípadný p řevod části p řebytku Evropského družstva do zákonné rezervy; pravomoci a odpov ědnost člen ů jednotlivých orgán ů Evropského družstva; pravidla pro jmenování (volbu) a odvolání člen ů orgán ů družstva; p ředpoklady

pro usnášeníschopnost (kvórum) a v ětšiny pot řebné k přijetí usnesení; doba trvání družstva, pokud je založeno na dobu ur čitou.

Na řízení Rady Evropské unie je závazné ve všech svých částech od doby vstupu v účinnost tj. od 18. srpna 2006 p římo v každém členském stát ě. Sou časn ě s tím zavazuje členské státy, aby ur čité, v něm uvedené vztahy upravily svou normotvornou. Na řízení o stanovách tedy obsahuje i prvky sm ěrnice Rady EU, jejíž normativní obsah mají členské státy, pro něž je závazná, provést ve formách vnitrostátního práva. Sm ěrnice tedy v podstat ě stanovují cíle, jichž má být dosaženo. Podle ustanovení preambule na řízení o stanovách je jeho nedílnou sou částí Sm ěrnice Rady EU č. 2003/72/ES, kterou se dopl ňují stanovy Evropského družstva ve v ěci spoluú časti zam ěstnanc ů na rozhodování o záležitostech Evropského družstva.

K roku 2005 p ředstavovalo družstevnictví v členských zemích EU soustavu okolo 300 000 družstev, ve kterých bylo sdruženo tém ěř 150 milión ů ob čan ů. Družstva zam ěstnávala bezmála p ět milión ů osob. Vezmeme-li v úvahu, že EU p řed posledním rozší řením m ěla cca 365 milión ů obyvatel, pak to znamená, že do družstev byla zapojena skoro polovina jeho populace. I když tato optimistická čísla pon ěkud koriguje skute čnost, že nemalé procento ob čan ů EU je zapojeno do více družstev sou časn ě platí, že družstevní myšlenka je pevn ě zakotvena ve v ědomí obyvatel Evropské unie. Trvající význam a prosperita družstev v členských státech EU je pozoruhodná i proto, že v posledních letech pracují v podmínkách ostrého konkuren čního boje s finan čně silnými a dob ře i jinak vybavenými nadnárodními kapitálovými spole čnostmi. I v těchto podmínkách mají družstva v členských státech EU silné pozice v bankovnictví, pojiš ťovnictví, prodeji potravin, lékárnictví a v zem ědělství. Navíc získávají pozice a rychle roste jejich po čet v oblasti pé če o zdraví, vzd ělávání, bydlení a ve službách pro podnikatele.

V členských státech EU výrazn ě p řevažují svépomocná družstva nejr ůzn ějšího zam ěř ení, nechybí ovšem ani podnikatelská družstva, která jsou ovšem v menšin ě. Úsp ěšná velká podnikatelská družstva se často p řem ěň ují v některý druh obchodní spole čnosti, protože tato právní forma lépe vyhovuje podnikatelské aktivit ě než družstvo. V ětšina družstev v členských zemích EU je zam ěř ena na uspokojování nejr ůzn ějších pot řeb svých člen ů, nikoli na dosažení zisku. Je-li ho dosaženo, pak se jeho p řípadné rozd ělování mezi členy řídí podle p ředem stanovených pravidel nebo dohod družstva a člen ů. Hlasovací právo

v nejvyšším orgánu družstva je vázáno na osobu. Vazba osobní aktivity člena ve vztahu k družstvu se má za tak významnou, že zásada „jeden člen – jeden hlas“ m ůže být narušena jen v závislosti na mí ře této aktivity člena.

V členských zemích EU je pravidlem, že družstva se sdružují do svých organizací zpravidla podle p ředm ětu své činnosti. Nej čast ěji jde o svazy družstev. Svazy a sdružení družstevních systém ů se seskupují do Asociace družstev Evropských společenství, resp. do jejího koordina čního výboru (Koordina ční výbor evropských družstevních asociací – CCACE), za ú čelem vytvo ření mechanismu globálních konzultací, koordinace vývoje a výzkumu a podpory člen ů. N ěkdy jde pouze o sdružení celostátní, jindy i o sdružení družstev v příslušných vyšších územních celcích státu. Úprava postavení svaz ů družstev je zpravidla sou částí družstevních zákon ů. Vcelku výjime čně se v těchto zákonech se svazy pouze po čítá a jejich úprava se ponechává jim samým. Svazy družstev jsou zpravidla nadány právem kontroly v nich sdružených družstev. V takovém p řípad ě jsou kontrolní svazy právními p ředpisy vybaveny pot řebnými oprávn ěními v ůč i kontrolovaným družstv ům. Tyto p ředpisy mají zaru čit bezproblémový a objektivní pr ůběh kontrol. Členství ve svazech družstev je bu ď dobrovolné nebo povinné. Jde-li o kontrolní svaz, v němž je členství dobrovolné, pak je řešeno i zajišt ění kontroly v těch družstvech, které do svazu nevstoupily. Zpravidla je jim kontrolor ur čen soudem, u n ěhož jsou tato družstva registrována. V některých členských státech EU jsou svazy družstev vybavovány i ur čitými oprávn ěními ve vztahu k příslušným orgán ům státu. Zpravidla jde o postavení poradc ů státního orgánu. Vrcholné orgány EU se snaží zvýšit úlohu svaz ů družstev ve vztahu k tvorb ě právních p ředpis ů, kterými mají být upravovány vztahy družstev. Úprava t ěchto vztah ů družstev v členských státech EU by m ěla být podn ětem pro náležité řešení obdobných vztah ů družstev u nás. Cílem by tu m ěla být v podstat ě obnova postavení a úkol ů svaz ů družstev, která u nás existovala do padesátých let minulého století. P řirozen ě obohacená o řešení, která se vyvinula od t ěchto padesátých let v demokratické Evrop ě, tj. zejména o ingerenci reprezentace družstev do činnosti p říslušných orgán ů státu, zejména na úseku tvorby právních p ředpis ů týkajících se družstev.

Svazy či jiné svazové organizace v členských státech EU se sdružují do Asociace družstev Evropských spole čenství, resp. do jejího koordina čního výboru. Tento výbor je uznávaným partnerem vrcholných orgán ů EU mimo jiné v oblasti družstevní legislativy. Je nap říklad

autorem p ůvodního návrhu stanov Evropského družstva z roku 1990. Stal se podkladem pro diskuzi o této úprav ě a pro její p řijetí.

Komise EU ve sd ělení o podpo ře p řipomíná, že v souvislosti s povinností členských stát ů přijala opat ření k realizaci stanov Evropského družstva a jejich nedílného dopl ňku, v členských státech by m ěla být p řijata i opat ření ke zlepšení družstevní legislativy a k vytvo ření p řízniv ějšího prost ředí k zakládání nových družstev. Družstevnictví by m ělo sehrát pozitivní roli jako nástroj k dosažení cíl ů p ředevším v politice zvyšování zam ěstnanosti, sociální integrace, zajišt ění náležitého regionálního rozvoje a rozvoje venkova a zem ědělství v ůbec. Ú čast družstev na řešení t ěchto a dalších problém ů by m ěly členské státy nejen využívat, ale také podporovat. Obsahov ě je sd ělení o podpo ře orientováno na podporu návratu družstevní myšlenky všude v Evrop ě cestou zviditeln ění družstev a pochopení jejich profilu v jednotlivých sektorech ekonomiky a ob čanského života; pokra čování v procesu zkvalit ňování družstevní legislativy; udržení a zlepšení zapojení družstev do procesu realizace cíl ů Evropské unie, a to jako adresáta a realizátora sou časn ě. První soubor úkol ů je p řevážn ě výchovn ě-vzd ělávací a osv ětový. Sd ělení o podpo ře jej chápe v úzké návaznosti na aktuální stav a úkoly politiky a ekonomiky EU. Sd ělení vyzývá vzd ělávací instituce členských zemí EU, aby v ěnovaly v ětší pé či zviditel ňování družstevnictví, adresuje tuto výzvu i našemu školství. P řitom konstatuje, že družstva mohou sehrát rozhodující roli p ři posilování ekonomické pozice malých a st ředních podnik ů na trhu. Družstva jim mohou zejména zprost ředkovat vlastnosti, které jim chybí a to p ři zachování výhod, které jim skýtají jejich malé rozm ěry. Druhý soubor úkol ů obsahuje zkvalitn ění legislativy a je stejn ě prioritn ě aktuální jako soubor prvý. Sv ědčí o tom stav p říprav zákonné úpravy našich družstev, která postrádá koncepci, její zn ění je poznamenáno nejasností o charakteru a postavení družstev ve sv ětě, zn ění je koncipováno nejednou narychlo, tj. bez p ředchozího rozboru a poznání pot řeb družstevní praxe a dopadu jednotlivých ustanovení na ni. Komise EU totiž ve svém sd ělení o podpo ře konstatuje, že existuje pestrost v soustav ě družstevní legislativy, která brání ú činné spolupráci družstev členských zemí a mohla by negativn ě ovlivnit též ideu Evropského družstva. Proto se budou vrcholné orgány EU snažit o odstran ění rozdíl ů v družstevní legislativ ě členských zemí, které by bránily spolupráci družstev p řes hranice jednotlivých stát ů. Tento proces je ozna čován jako nep římé sbližování národních družstevních legislativ. Vzhledem k tomu, že z ůstává družstevní legislativa v působnosti členských stát ů, nep ůjde v tomto úsilí o p ůsobení prost řednictvím normativních akt ů Bruselu, ale

po řádání sch ůzek s funkcioná ři členských zemí EU na nejr ůzn ější témata družstevní legislativy s cílem nalézt možnost odstran ění právních p řekážek hladké spolupráce mezi družstvy členských zemí. Základem procesu sbližování národních družstevních legislativ by m ěly být mezinárodní družstevní zásady. A to nejen jejich respektování, ale rozvád ění v jejich duchu do podoby právních pravidel p ři respektování zd ůvodnitelných a trvajících národních zvláštností družstevnictví.

Komise EU se ve sd ělení o podpo ře sou časn ě zavazuje, že bude aktivn ě spolupracovat s představiteli státní moci a se zástupci družstevních organizací na zlepšování družstevní legislativy členských zemí. Z uvedeného vyplývá, že družstevnictví je považováno vrcholnými orgány EU za jeden z významných faktor ů k napln ění jejích cíl ů. Proto se také po čítá s jeho všestranným rozvojem a podporou. To Komise EU ve svém sd ělení o podpo ře zvláš ť zd ůraz ňuje ve vztahu ke svým novým člen ům. Nevyužít této p říležitosti, kterou nám EU nabízí, by znamenalo zahodit nejen jeden z významných nástroj ů na využívání unijních fondů, ale též jednu ze šancí na sblížení úrovn ě životních podmínek našich ob čan ů s úrovní života ve „starých“ zemích EU.

Na úplný záv ěr kapitoly týkající se družstevnictví EU a jeho právních p ředpis ů bych zd ůraznila skute čnost, že Evropské družstvo se podstatn ě neliší od ostatních druh ů družstev existujících v členských státech EU. Rozdíl mezi nimi je trojí. Za prvé právní pravidla pro jejich existenci a činnosti jsou výsledkem hledání optima z pravidel platných pro činnost národních družstev a p řijatých ve form ě právního aktu EU, nikoli členského státu. Za druhé členskou základnu musí tvo řit osoby s bydlišt ěm nebo sídlem nejmén ě ve dvou členských státech EU. T řetím rozdílem je, že Evropská družstva mohou vyvíjet činnost p řes hranice členského státu svého sídla, tj. prakticky ve všech členských státech.[25]

2.5. Mezinárodní družstevní organizace a družstevní principy

V sou časnosti existují sv ětové organizace, které mohou na své úrovni rozpoznat úlohu jednotlivých organiza čních forem, v četn ě družstevnictví, v sou časném rozvoji sv ěta. V našich souvislostech je to zejména Organizace spojených národ ů (OSN), Mezinárodní organizace práce (MOP), Mezinárodní družstevní svaz (MDS) a další.

Organizace spojených národ ů se za čala velmi intenzívn ě zabývat družstevnictvím za čátkem posledního desetiletí 20. století, kdy její Valné shromážd ění p řijalo rezoluci č. 47/90. V ní tento orgán požádal sekretariát generálního tajemníka OSN o p ředložení zprávy o pokroku v podpo ře a zvýšení pomoci programu a objekt ům mezinárodní družstevní spolupráce. Na této zpráv ě pracovala řada mezinárodních organizací, které byly a jsou členy Výboru pro podporu a rozvoj družstevnictví (COPAP). O významu tohoto orgánu OSN sv ědčí i členství dalších mezinárodních vládních i nevládních organizací v něm. Jeho členy jsou Mezinárodní organizace práce (ILO), Mezinárodní organizace pro zem ědělství a výživu (FAO), Mezinárodní družstevní svaz (ICA), Mezinárodní federace zem ědělských producent ů (IFAP), Sv ětový výbor pro Credit Union (WOCCU) a Mezinárodní unie pracovník ů v odv ětví výživy a zem ědělství, v hotelových, restaura čních a stravovacích službách (IUF). Na podklad ě zprávy o pokroku v podpo ře p řijalo Valné shromážd ění OSN řadu doporu čení jako nap ř. že vlády by m ěly založit instituce, nap ř. poradní výbory, které by projednávaly a zajiš ťovaly ú činný styk s družstevními organizacemi zastupujícími družstva v jejich zemích a uvád ěly partnerství vlády a družstevnictví; vlády zemí, které procházejí p řechodem z centráln ě plánované ekonomiky, by m ěly mít na pam ěti, že soukromé družstevní podniky nejsou pouze významnou složkou ve všech vysp ělých ekonomikách, ale mohou také hrát významnou roli v samotném procesu transformace; vlády by m ěly všestrann ě postihovat jakékoli nátlaky na družstva a jejich podniky; vlády by m ěly ve spolupráci s družstevním hnutím mimo jiné napomáhat ší ření informovanosti o družstvech; vzhledem k účinné roli družstev p ři vytvá ření zam ěstnanosti, omezování chudoby a k podpo ře sociální integrace by m ěly vlády p řid ělit větší část fond ů na všestranný rozvoj družstev a družstevního hnutí v ůbec. Na toto navazovaly dokumenty dalších mezinárodních organizací, zejména MDS a MOP.

Mezinárodní družstevní svaz (International Co-operative aliance – ICA) pe čuje o rozvoj družstevnictví trvale. MDS je nezávislou nevládní asociací, která sdružuje, zastupuje a slouží družstv ům na celém sv ětě. MSD byl založen v Londýn ě v roce 1895. V zemích EU zastupuje národní federace družstevních systém ů Mezinárodní družstevní svaz – MDS Evropa a Koordina ční výbor evropských družstevních asociací (CCACE). V sou časné dob ě je sídlo MDS Evropa v Bruselu. Jeho členy jsou národní a mezinárodní družstevní organizace p ůsobící ve všech sektorech, jako je zem ědělství, bankovnictví, rybá řství, bydlení, cestovní ruch, spot řební a výrobní družstva. Mezinárodní družstevní svaz má

221 členských organizací v 88 zemích sv ěta. Družstevnictví p ředstavuje sektor, který reprezentuje více než 880 milion ů jednotlivc ů na celém sv ětě. Mezinárodní družstevní svaz je iniciátorem celosv ětových aktivit popularizující družstevní myšlenky. V roce 2005 prob ěhla již 83. oslava Mezinárodního družstevního dne MDS, spole čně s 11. Mezinárodním družstevním dnem OSN. K tomuto Mezinárodnímu družstevnímu dni připravil MDS poselství na téma „Mikrofinance jsou naší záležitostí – spoluprací k odstran ění chudoby“. Smyslem vyhlášení tématu je zd ůraznit p řínos družstev k mikrofinancování region ů, které je založeno na podpo ře svépomoci a možnosti využívání finan čních zdroj ů sociáln ě slabšími vrstvami obyvatelstva. Z dokument ů MDS z posledních desetiletí 20. století je vhodné uvést, že na nové úkoly družstevnictví reagoval přijetím nových mezinárodních družstevních zásad, které byly p řijaty jeho generální konferencí konanou v roce 1995. Tyto zásady nahradily p ůvodní rochdalské družstevní zásady z poloviny 19. století. Nové mezinárodní družstevní zásady lze vyjád řit jako dobrovolné a otev řené členství v družstvech; demokratickou kontrolu a řízení družstev; účast člen ů na činnosti družstva; autonomii a nezávislost družstev; vzd ělávání, odbornou přípravu a informovanost člen ů; spolupráci mezi družstvy a zájem a práci družstev na udržitelném rozvoji spole čenství lidí . Zásada dobrovolného a otev řeného členství se týká jednak družstev jako celk ů, jednak jejích člen ů. Družstva jsou podle ní dobrovolné organizace, které jsou otev řeny všem osobám schopným a ochotným užívat jejich služby a přijmout odpov ědnost, která plyne z členství. To zavazuje p ředevším státní moc, která nesmí na řídit zakládání družstev anebo na druhé stran ě zakazovat jejich založení k zajišt ění podpory člen ů v ur čité oblasti jejich života. Ve vztahu k ob čan ům pak tato zásada požaduje, aby členství v družstvu bylo dostupné bez jakékoli genderové (pohlavní), sociální, rasové, politické či náboženské diskriminace. To p ředevším znamená, že družstvo nem ůže odmítnout uchaze če o členství poukazem t řeba na jeho pohlaví nebo rasovou příslušnost. P říslušnými právními p ředpisy by m ěly státy zajistit respektování mezinárodních družstevních zásad v družstevnictví na svém území. Zásada demokratické kontroly členy říká, že družstva jsou demokratickými organizacemi kontrolovanými svými členy, kte ří se aktivn ě ú častní na stanovování jejich politiky a rozhodování. Muži a ženy, sloužící jako volení zástupci, jsou odpov ědni členské základn ě. V primárních družstvech mají členové družstev rovná hlasovací práva a družstva na dalších úrovních jsou rovn ěž organizována na demokratické základn ě. Zásada ekonomické ú časti člen ů říká, že všichni členové p řispívají rovným dílem ke kapitálu družstva a demokraticky jej kontrolují. Alespo ň část tohoto kapitálu je obvyklým spole čným vlastnictvím družstva. Členové

obvykle dostávají omezené náhrady (úroky), pokud v ůbec, za kapitál zapsaný jako podmínka členství. Členové p řerozd ělují p řebytky pro rozvoj jejich družstva zpravidla stanovením možných rezerv, p řičemž alespo ň jejich část je ned ělitelná, dále p řerozd ělují odm ěny člen ům v závislosti na jejich transakcích s družstvem, nebo pro podporu dalších aktivit schválených členskou základnou. Zásada autonomie a nezávislosti říká, že družstva jsou autonomní svépomocné organizace řízené svými členy. Pokud uzav řou dohody s jinými organizacemi, v četn ě vlád, či získají kapitál z vn ějších zdroj ů, činí tak za podmínek zaru čujících demokratickou kontrolu svými členy a zachovávají jejich družstevní samostatnost. Zásada vzd ělávání, odborné p řípravy a informací říká, že družstva poskytují vzd ělávání a odbornou p řípravu svým člen ům, voleným zástupc ům, vedoucím a zam ěstnanc ům tak, že tito mohou ú činn ě p řispívat k rozvoji svých družstev. Informují širokou ve řejnost o povaze a p řínosech spolupráce. Zásada spolupráce mezi družstvy říká, že družstva slouží svým člen ům nejú činn ěji a posilují družstevní hnutí nejvíce, když pracují spole čně prost řednictvím místních, regionálních a mezinárodních struktur. Zásada zájmu spole čenství říká, že družstva pracují pro udržitelný rozvoj svých spole čenství prost řednictvím politik schválených jejich členy.[24]

Pé če Mezinárodní organizace práce o rozvoj družstevnictví v posledních letech zatím vyvrcholila p řijetím doporu čení o podpo ře družstev p řijatém na jejím 90. zasedání v roce 2002. V preambuli tohoto doporu čení MOP mimo jiné zjiš ťuje, že globalizace vytvo řila pro družstva nové a rozdílné tlaky, problémy, výzvy a p říležitosti a že je pot řeba výrazn ější podoby lidské solidarity na vnitrostátní i mezinárodní úrovni. To proto, aby se usnadnilo spravedliv ější rozd ělování p řínos ů globalizace. Dále se v tomto doporu čení konstatuje, že družstva mají význam p ři vytvá ření pracovních míst, mobilizaci zdroj ů, vytvá ření investic. Uznává se také jejich p řínos pro ekonomiku a podporují ú čast lidí na ekonomickém a sociálním rozvoji. Ve vlastním textu doporu čení pak MOP konstatuje, že družstva p ůsobí ve všech odv ětvích ekonomiky a podporuje MDS a jím p řijaté mezinárodní družstevní zásady. Ve vztahu k vládám stát ů klade doporu čení MOP d ůraz zejména na vládní podporu družstevnictví, která se týká p řijetí zvláštních právních p ředpis ů o družstvech a doporu čením o spolupráci p ři novelizaci p ředpis ů s družstevními organizacemi.[25]

Mezi specializované mezinárodní organizace zabývající se družstevnictvím pat ří Koordina ční výbor evropských družstevních asociací (CCACE), Bytová družstva MDS (ICA Housing), Mezinárodní organizace spot řebních družstev MDS (CCI), Mezinárodní

organizace výrobních družstev MDS (CICOPA), Mezinárodní družstevní zem ědělská organizace (ICAO), Družstevní asociace p ři EU, Evropský výbor pro sociální bydlení (CECODHAS), Evropský výbor spot řebních družstev (EUROCOOP), Evropský výbor výrobních družstev (CECOP), Výbor evropských agrárních producent ů (COPA) a Všeobecný výbor zem ědělských družstev v EU (COGECA).

Koordina ční výbor evropských družstevních asociací (CCACE) je sdružením, které zahrnuje všechny existující evropské družstevní rektorátní organizace na úrovni EU a některé národní družstevní organizace za ú čelem spole čné koordinace a obrany svých pozic a spole čných zájm ů. Organizace, které jsou členy CCACE, se snaží o lepší podporu princip ů a praxe družstevních podnik ů a o podporu spole čných zájm ů, krom ě specifických záležitostí jednotlivých sektor ů, v ůč i institucím EU i v ůč i všeobecné ve řejnosti. Spolupráce se zam ěř uje p ředevším na podporu vým ěny informací mezi členskými asociacemi, stanovení spole čných postoj ů a přípravu konkrétních iniciativ ve spole čném zájmu. CCACE z řizuje specializované kontaktní pracovní týmy, které se zabývají aktuálními specifickými tématy jako je nap říklad legislativa, ú četnictví nebo statistika. Tyto skupiny jsou konzultovány k aktuálním záležitostem p řevážn ě formou e-mailových zpráv. V letošním roce se konalo n ěkolik jednání, která se zabývala konzultacemi k mezinárodním ú četním standard ům, navazováním kontakt ů s pracovní skupinou EK pro řízení, pokra čováním spolupráce s meziparlamentní skupinou „sociální ekonomie“ v Evropském parlamentu, nabídkami na zapojení do satelitních ú čtů sociální ekonomie a některými dalšími záležitostmi sociálního dialogu.[8]

Bytová družstva MDS (ICA Housing) jsou vrcholným orgánem celosv ětov ě p ůsobícího družstevního bytové hnutí. ICA Housing je řádn ě ustanovenou sektorovou mezinárodní družstevní organizací. Její členové se sdružují, aby dosáhli podpory svých společných zájm ů v rozvoji udržitelnosti lidského spole čenství založeného na družstevních principech a hodnotách. Snahou ICA Housing je vzájemná svépomoc p ři zajiš ťování cenov ě dostupného bydlení člen ům po celém sv ětě. Bytová družstva MDS jsou zmocn ěna k hledání člen ů po celém rozvinutém a rozvíjejícím se sv ětě. Mají za úkol usnad ňovat pravidelnou komunikaci a propojení činností mezi členy, asistovat národním družstevním hnutím p ři jejich snaze o formování regionálních orgán ů. Reprezentují družstevní a oboustranné svépomocné bydlení pomocí podpory úsilí místních člen ů p ři zajišt ění zákonných, finan čních a administrativních opat řeních k rozvoji družstevních hnutí. Bytová

družstva MDS slouží svým člen ům p ři poskytování fór, ve kterých se mohou členové pod ělit o informace, znalosti a odborné schopnosti; prosazovat zm ěny a získat asistenci dalších hnutí. Zárove ň také sponzorují vzd ělání a tréninkové programy tvorby hnutí, financí, rozvoji hnutí a managementu. Svaz českých a moravských bytových družstev je členem ICA Housing.[46, 22]

Mezinárodní organizace spot řebních družstev MDS (CCI) je sektorová organizace Mezinárodního družstevního svazu, která spojuje družstevníky v Mezinárodním družstevním svazu. Základní filozofie Mezinárodní organizace spot řebních družstev říká, že každý družstevník má právo na rozumné množství potravin, šactva a ubytování, adekvátní pocit bezpe čí a zdravé životní prost ředí, kvalitní zboží za p říznivé ceny s odpovídající rozmanitostí volby, p řístup k informacím o zboží a vzd ělávání spot řebitel ů, každý spot řebitel by m ěl mít možnost také ovliv ňovat ekonomiku skrze demokratického zapojení se. Mezinárodní organizace spot řebních družstev se zabývá zlepšováním obchodní výkonnosti družstevník ů vzhledem k růstu konkurence v podob ě nadnárodních spole čností, udržováním d ůvěry zákazník ů, pomocí slabším družstevním hnutím v regionu pěstováním dobrého jména v oblasti bezpe čnosti potravin, životního prost ředí a přijatelného obchodu. Svaz českých a moravských spot řebních družstev je členem mezinárodní organizace spot řebních družstev. Je zájmovým sdružením právnických osob, které reprezentuje doma i v zahrani čí. Hájí zájmy a pot řeby spot řebních družstev ve vztahu k politickým a spole čenským strukturám ČR a EU. Členství v SČMSD je otev řené rovn ěž pro další zájemce z řad družstev, jež se zabývají související činností.[47]

Mezinárodní organizace výrobních družstev MDS (CICOPA) je organizace zahrnující různé sektory, jakými jsou pr ůmyslová výroba, ve řejné služby, p řeprava, duševní vlastnictví, řemeslnické činnosti, zdravotní pé če, sociální pé če atd. Její p řidružení členové jsou podporováni družstvy z těchto sektor ů. Velké množství t ěchto spolupracujících jsou družstevníci, jejichž podnikání je charakterizováno typem d ělnického vztahu nazývaného „d ělnické vlastnictví“, které je rozdílné od b ěžného zam ěstnaneckého pom ěru nebo sebezam ěstnání. Mezinárodní organizace výrobních družstev má v sou časnosti 57 členských organizací ze 39 zemí sv ět a další se chystají p řistoupit. Hlavním úkolem CICOPA je prosazovat a reprezentovat výrobní družstva na sv ětové úrovni. Strategickými prioritami je prosazování práce a produkce družstevní cestou, prosazování d ělnického vlastnictví jako specifického typu podnikání a odborové organizace, prosazování

družstevních hnutích v pr ůmyslu, um ění a službách. Členem Mezinárodní organizace výrobních družstev je i Svaz českých a moravských výrobních družstev, který je zájmovým sdružením právnických osob, které v sou časné dob ě sdružuje 320 výrobních družstev se širokým sortimentem výrobk ů a služeb. S ČMVD pomáhá svým člen ům mimo jiné p ři vyhledávání výrobních a obchodních kontakt ů a novým obchodním partner ům pom ůže nalézt vhodné výrobní družstvo. Zárove ň poskytuje svým člen ům služby p ři organizování výstav, veletrh ů a kontrakt ů.[4]

Mezinárodní družstevní zem ědělská organizace (ICAO) je demokratická organizace reprezentující zem ědělská a farmá řská družstva na celém sv ětě. Byl založen v roce 1951 jako specializovaná organizace Mezinárodního družstevního svazu. Tato organizace reprezentuje 47 zem ědělských družstev z 38 zemí sv ěta. Zem ědělská družstva zahrnují okolo 36 % celkového po čtu družstevních organizací reprezentovaných Mezinárodním družstevním svazem. Organizace se zabývá sdílením zkušeností ve konkrétních činnostech prost řednictvím po řádání mezinárodních setkání, seminá řů a workshop ů; propagováním zem ědělských družstev v rozvíjejících se zemích, aby vzrostlo zabezpe čení dostatku potravin; zlepšením distribuce zem ědělských produkt ů a konkrétními činnostmi pro udržování životního prost ředí. K dosažení svých vyty čených úkol ů ICAO úzce spolupracuje s FAO (Food and Agriculture Organisation) z Organizace spojených národ ů, Sv ětovou obchodní organizací a mnoha dalšími. Zem ědělský svaz ČR je členem Mezinárodní družstevní zem ědělské organizace. Svaz je dobrovolným, nezávislým, neziskovým, nevládním a nepolitickým sdružením právnických a fyzických osob (zem ědělských obchodních spole čností, zem ědělských družstev, odbytových družstev a spole čností, zem ědělc ů a dalších podnikatel ů, jejichž podnikání je p ředevším zam ěř eno na zem ědělství, p ěstitelství a chovatelství). V sou časnosti má Zem ědělský svaz ČR 1 028 člen ů. Tito členové celkem obhospoda řují 1 349 tis. ha zem ědělské p ůdy, tj. 37 % z vým ěry zem ědělské p ůdy ČR. Mezi hlavní činnosti Zem ědělského svazu pat ří poskytování informa čního a právního servisu svým člen ům, uzavírání kolektivních smluv vyšších stup ňů , zabezpe čování zprost ředkovatelské činnosti mezi dodavateli vstup ů a členy svazu za ú čelem snížení náklad ů na zem ědělskou produkci, zastupování člen ů svazu p ři jednáních se sdruženími odb ěratel ů a zpracovatel ů zem ědělské produkce a s pěstitelskými a chovatelskými svazy, prosazování opat ření na podporu agrárního exportu a za snížení pasivního salda zahrani čního agrárního obchodu, po řádání seminá řů a školení s cílem zvyšovat úrove ň managementu členských organizací svazu, zejména ve znalostech

právních p ředpis ů a dota ční politiky EU, podporovat družstevní formy podnikání v zem ědělství.[23]

Evropský výbor pro sociální bydlení (CECODHAS) byl založený v roce 1988. Je to evropský systém správného podporování slušného bydlení pro všechny. Sdružuje v sou časné dob ě 31 národních a regionálních organizací zabývajících se družstevním a sociálním bydlením z 15 členských zemí Evropské unie a osm organizací z dalších evropských zemí, které mají prozatím statut p řidruženého členství, v četn ě Svazu českých a moravských bytových družstev. Všechny členské organizace jsou nestátní a neziskové instituce, které r ůznými formami zajiš ťují bydlení ve 35 milionech byt ů. CECODHAS je financován členskými p řísp ěvky. Posiluje evropský sociální model a propaguje hodnoty, úsp ěchy a d ůležitost budoucí role člen ů uvnit ř tohoto modelu. Chrání základní práva a bojuje za kvalitní sociální služby dostupné pro všechny. CECODHAS jako nejv ětší evropská nevládní organizace zastupuje své členy p ředevším ve vztahu k orgán ům Evropské unie a dalším mezinárodním institucím. Zajiš ťuje prosazování jejich zájm ů p ři tvorb ě evropské legislativy, monitoruje aktivity Evropské unie v oblasti sociálního a družstevního bydlení, organizuje vým ěnu informací a vedle pravidelných zasedání svých orgán ů po řádá nejr ůzn ější seminá ře a konference na aktuální témata z oblasti bydlení. Členové CECODHAS p ůsobí podle svého zam ěř ení ve t řech sekcích (družstevní, ve řejný sektor, dobrovolná sdružení pro bydlení) a podle pr ůř ezového zájmu ve t řech stálých pracovních skupinách (vnit řní trh, problematika m ěst, sociální politika) a v ad hoc vytvo řené pracovní skupin ě pro zem ě st řední a východní Evropy. Svaz českých a moravských bytových družstev se na činnosti CECODHAS aktivn ě podílí již od po čátku devadesátých let. Jeho p ředstavitelé p ůsobí zejména v družstevní sekci a pracovní skupin ě pro zem ě st řední a východní Evropy. Získané poznatky využívá S ČMBD nejenom pro vlastní činnost, ale i k prosazování zájm ů českého bytového družstevnictví ve vztahu k vládním orgán ům, poslanecké sn ěmovn ě a dalším státním institucím.[9]

Evropský výbor spot řebních družstev (EUROCOOP) reprezentuje 3200 spot řebních družstev a 20 milion ů evropských spot řebitelů. Má za úkol propagovat, chránit a reprezentovat zájmy spot řebních družstev prost řednictvím velkého množství komisí, parlamentu, stejn ě jako dalších spot řebních organizací a zájmových skupin. EUROCOOP má za úkol informovat o pokroku v oblastech, kterými se členové zabývají; prosazovat, ochra ňovat a reprezentovat zájmy spot řebitele stejn ě tak jako spot řebních družstev na

úrovni Evropské unie; vytvá řet fórum pro stálou vým ěnu informací a koordinaci b ěžných zájm ů družstev. Evropský výbor spot řebních družstev má čty ři pracovní skupiny asistující sekretariátu v Bruselu. Jeho síla spo čívá v tom, že považuje své členy za více než jen spot řebitele. Jsou to družstevní organizace profesionálně podnikající v maloobchod ě v každé ze zemí.[47]

Evropský výbor výrobních družstev (CECOP) je nezisková asociace se sídlem v Bruselu reprezentující výrobní družstva a družstva s družstevními vlastníky stejn ě tak jako ostatní formy pracovníky kontrolovaných podnik ů. V ětšina z nich podniká v pr ůmyslu a službách včetn ě sociální pé če. Evropský výbor výrobních družstev zahrnuje 29 národních a regionálních družstevních spolk ů a ú častník ů podnikání reprezentujících kolem 65 000 podnik ů zam ěstnávajících 1, 3 milionu pracovník ů a 8 organizací prosazujících tyto typy podnik ů. CECOP je regionální organizace pro Evropu. Evropský výbor výrobních družstev se stará o prosazování ekonomického a sociálního rozvoje t ěchto typ ů podnikání nap říč Evropou, vytvá ří partnerství a p řenos informací a know-how. CECOP blízce spolupracuje s institucemi Evropské unie. Evropský výbor výrobních družstev spolupracuje s Evropskou konfederací obchodních jednotek, aby vytvo řil nový sociální dialog ohledn ě podnikání s pracovníky jako vlastníky. CECOP má za úkol prosazovat výrobní družstva, sociální družstva a ostatní typy pracovníky kontrolovaných podnik ů nap říč Evropou; status pracovník ů-člen ů jako sebezam ěstnání; posílit a rozší řit členské aktivity v organizaci; podporovat, dodat sebed ůvěru a uleh čit vým ěnu a dobré uplat ňování člen ů; rozši řovat evropskou informovanost; prosazovat družstevnictví. Za své hlavní činnosti považuje lobbying; sociální dialog (vyjednávání s odborovými organizacemi); sbírání a analýza dat, informací a systém animace; vytvá ření institucí; vývoj projektových prací; institucionální vztahy.[48]

Výbor evropských agrárních producent ů (COPA) je složen z 53 organizací z 25 zemí Evropské unie, 5 p řidružených organizací z Bulharska a Rumunska a 7 partnerských organizací z Islandu, Norska, Švýcarska a Turecka. Toto široké členství umož ňuje Výboru evropských agrárních producent ů reprezentovat i ve řejný i specifický zájem farmá řů v členských státech a ve řejnými autoritami je brán jako mluv čí pro zem ědělský sektor jako celek. COPA má množství cíl ů, jakými jsou zkoumání problematiky související s rozvojem spole čné zem ědělské politiky; reprezentování zájm ů zem ědělského sektoru jako celku; hledání řešení, které jsou spole čným zájmem; udržení a rozvíjení vztah ů s ve řejnými

autoritami a s ostatními reprezentujícími organizacemi nebo sociálními partnery založenými na evropské úrovni. Asi 30 tisíc evropských zem ědělských družstev zam ěstnává p řes 700 tisíc lidí a tém ěř vždy to je ve venkovských oblastech. Pracovní struktury Výboru evropských agrárních producent ů jsou ovlivn ěny t řemi základními myšlenkami, a to uvolnit p ředstavitele EU z různých zem ědělských produk čních sektor ů a oblastí k prodiskutování problematiky ovliv ňující jejich p říslušný sektor nebo oblast a navrhnout řešení problém ů; koordinovat práci v celkovém zem ědělském kontextu, zem ědělské politiky a politiky celkov ě; reprezentovat všechny sektory a oblasti dohromady.[11]

Všeobecný výbor zem ědělských družstev v EU (COGECA) reprezentuje okolo 30 000 družstevních podnik ů, ve kterých je sdruženo tém ěř 9 milion ů člen ů. P řes 600 tisíc osob je zde zam ěstnáno a tyto osoby vyprodukují obrat okolo 210 bilion ů Euro ro čně. Aktivity Všeobecného výboru zem ědělských družstev v EU jsou zam ěř eny na prosazování vztah ů mezi družstevními organizacemi p řes hranice. Rozli čné aktivity byly p řevzaty v minulosti za ú čelem poskytování intenzivní vým ěny informací, zkušeností a názor ů reprezentující družstevní podnikání. N ěkteré d ůležité aktivity p ředstavuje sestavování výkazu aktivit družstevních organizací o importu a exportu; zaznamenávání 500 družstevních organizací s nejv ětším obratem; diskuse o významu jednotné m ěny v obchod ě se zbožím v zem ědělském sektoru; r ůzné druhy srovnávacích studií (zdan ění družstevních organizací, družstevní tréninkový systém, internacionalizace zem ědělských družstev).[11]

2.6. Družstevnictví v ČR a jeho právní p ředpisy

V roce 1845, tedy rok po vzniku slavného rochdaleského družstva, založil Samuel Jurkovi č ve slovenském m ěst ě Sobotišt ě Gazdovský spolok, který byl také prvním úv ěrním družstvem na území bývalého Československa. Hospodá řský vzestup a r ůst kulturn ě sociálního pov ědomí vytvo řily v polovin ě devatenáctého století i na území Čech p říznivé prost ředí pro zakládání prvních družstev. V roce 1847, bylo v Praze založeno první spot řební a úv ěrové družstvo Potravní a úsporný spolek. Fakta jednozna čně potvrzují, že velcí myslitelé a sociální reformáto ři 18. a 19. století vyslovovali myšlenky a pokoušeli se také realizovat projekty, které nepochybn ě pozd ější vývoj v mnoha zemích Evropy ovliv ňovaly. Podn ěty t ěchto myslitel ů by ale vyšly naprázdno, kdyby v praxi nevznikla

naléhavá pot řeba zakládat na principech kooperace, solidarity a demokracie „ ... spolky s neuzav řeným po čtem člen ů, které mají za ú čel podporovat výd ělek nebo hospoda ření svých člen ů spole čným provozováním závodu nebo poskytováním úv ěru.“ (Zákon č. 70/1873 říšského zákoníku). Taková pot řeba byla vyvolávána hospodá řským a sociálním vývojem v pr ůběhu minulého století, kdy sociáln ě slabší vrstvy obyvatelstva hledaly zp ůsoby a prost ředky, jimiž by uplat ňováním principu solidarity mohly zabezpe čit svou existenci a vytvá řet p řízniv ější podmínky pro samostatnou podnikatelskou činnost. Družstva byla vždy produktem tlaku ekonomické reality, svobodné sout ěže a demokracie, mimo n ěž opravdová družstva nemohou ani vznikat, ani se rozvíjet.

Úsp ěšnost zakládaných družstev a ú čelových spolk ů narážela zpo čátku na nedostatek pot řebných znalostí a zkušeností, proto jich řada zanikla. P řesto se myšlenky solidarity, svépomoci a spolupráce v materiální a sociální oblasti dále ší řily a stát byl postupn ě nucen zpracovat pro družstevní podnikání legislativní rámec. Do vzniku regulace pouze specifických družstevních vztah ů pokrývaly tyto vztahy i p ředpisy o spolcích – zákon č. 253/1852 říšského zákoníku. Na jejich základě za čaly vznikat záložny. První na našem území byla Záložná kasa ve Vlašimi založená 14. b řezna 1858. V Německu byl pr ůkopníkem úv ěrových pokladech F. W. Raiffeisen, v Čechách malých venkovských záložen Dr. F. C. Kampelík. Od nich se pak odvozovaly lidové názvy „raiffeisenky“ či „kampeli čky“. Dne 9.dubna 1873 byl vydán zákon č. 70 říšského zákona o výd ělkových a hospodá řských spole čenstvech. Byl základem družstevního práva, p řičemž na našem území platil až do roku 1949 pro zem ědělská družstva a do roku 1954 pro ostatní družstva. Zákon umož ňoval zna čnou variabilitu typ ů družstev. Nap říklad záložny vznikaly jako „kampeli čky“, ob čanské svépomocné záložny, všeobecné záložny, živnostenské záložny a dělnické a zam ěstnanecké záložny. V roce 1876 bylo již kolem 600 ob čanských záložen. Dopl ňkem uvedeného zákona byl zákon ze dne 10. června 1903 č. 133 říšského zákona, o revizi spole čenstev výd ělkových a hospodá řských a jiných spolk ů.

Na p řelomu devatenáctého a dvacátého století a dále po první sv ětové válce se rozší řily myšlenky družstevní svépomoci a po vzniku samostatné Československé republiky podnikání, ve kterém by nevznikaly družstevní podniky. Rozvíjely se nejr ůzn ější typy družstev jako nap říklad spot řební, výrobní, zem ědělská, zpracovatelská, nákupní a odbytová družstva, družstevní záložny, kulturní a bytová družstva. V období mezi dv ěma sv ětovými válkami dosáhlo české družstevnictví svého vrcholného rozmachu. Stejn ě, jako

celá spole čnost tohoto období, bylo družstevní hnutí ovlivn ěno nacionálními a politickými vlivy. Rozvoj družstevnictví byl násiln ě p řerušen fašistickou okupací v roce 1939 a dále pro roce 1948, kdy došlo ke znárodn ění pen ěžních družstev, družstevního velkoobchodu a velkých výrobních a zpracovatelských podnik ů. I p řes zachování omezených prvk ů demokratické samosprávy, bylo družstevnictví za člen ěno do státem kontrolovaného systému plánovaného hospodá řství. Družstevnictví bylo chápáno ve vztahu k státnímu vlastnictví, jako p řechodná forma, která byla ur čena k postupnému zániku. České družstevnictví se vždy hlásilo k ideám mezinárodního družstevního hnutí, u jehož kolébky stálo. Mezi Mezinárodním družstevním svazem (MDS) a vrcholnými orgány československého družstevnictví docházelo pr ůběžn ě k různým formám spolupráce. Následující informace o jednotlivých vývojových fázích českého družstevnictví jsem čerpala z Encyklopedie Družstevnictví.[23]

Vývoj družstev v letech 1847 – 1938 U kolébky spot řebních družstev , jak jsem již zmínila, stojí Pražský potravní a spo řitelní spolek, založený v roce 1847 v Praze. Jeho členskou základnu tvo řili p řevážn ě d ělníci, řemeslníci a drobní živnostníci, kte ří za spole čný „spolkový kapitál“ nakupovali zboží běžné denní pot řeby, hlavn ě potraviny a v zim ě topivo. Období 60. let devatenáctého století je družstevnictví spojeno se jménem JUDr. Františka Ladislava Chleboráda, nadšeného propagátora družstevního hnutí, který však p říliš podléhal utopickým představám o družstevnictví. Také v ětšina spolk ů, vzniklých pod jeho vlivem, p řes velké úsilí jejich zakladatel ů, zanikla. Teprve 80. léta 19. století p řinesla oživení a vznik desítek nových spot řebních družstev. Spot řební družstva p ři zakládání vycházela z družstevních princip ů zpracovaných družstevními pr ůkopníky z Rochdale. V roce 1892 existovalo v českých zemích 61 spot řebních družstev, v roce 1898 to bylo již 172. První centrála dělnických družstev pod názvem Úst řední svaz českoslovanských konsumních, výrobních a hospodá řských družstev v Praze byla založena v roce 1908 z iniciativy sociáln ě demokratické strany ve spolupráci s Mezinárodním družstevním svazem. U vzniku tohoto svazu bylo 13 členských výrobních družstev. V období 1918 – 1938 vyrostl tento družstevní systém v rozsáhlé a prosperující odv ětví. Vytvo řila se silná centra spot řebních družstev nap říklad v Plzni, Praze, Ostrav ě, Liberci a Prost ějov ě. V období mezi dv ěma sv ětovými válkami m ěla spot řební družstva charakter svépomocných zájmových organizací s demokratickou správou. Jejich význam se projevil zejména v období hospodá řské krize (1929 – 1935). D ůležité místo v rámci hospodá řské činnosti spot řebních

družstev m ěly jejich silné specializované podniky a obchodní úst ředí, z nichž na prvním míst ě byla Velkonákupní spole čnost družstev v Praze, která byla založena již v roce 1908. Pozd ěji se rozší řila na podnik s celostátní p ůsobností. Její skladovací a výrobní objekty pat řily k nejmodern ěji vybaveným ve st řední Evrop ě. Vznik samostatného Československého státu v roce 1918 otev řel novou vývojovou etapu i pro spot řební a výrobní družstevnictví.

Po čátky výrobního družstevnictví v českých zemích jsou spojeny se založením prvního družstva tohoto typu ve V ěštín ě na Rožmitálsku v roce 1892. V ěšín byl v té dob ě st řediskem domácké výroby cvo čků a dalšího železá řského zboží. Cvo čka řská výroba zde měla dobré podmínky vzhledem k blízkosti železáren. V roce 1892 se drobní výrobci cvo čků rozhodli k založení družstevní výrobní pospolitosti, a tak vzniklo První výrobní družstvo cvo čka řské ve V ěšín ě a okolí. Nástup d ělnických výrobních družstev byl pomalejší ve srovnání s ostatními družstevními odv ětvími. V konkurenci s kapitálov ě silnými podniky mohla obstát jen ta družstva, která sv ůj výrobní program zam ěř ila na řemeslnou odbornost, ru ční práci a služby. Dále to byla ta, která spolupracovala se spot řebními družstvy, kterým dodávala část své produkce. Výrobní družstva byla zakládána v řad ě obor ů: tkalcovská, klobou čnická, rukavi čká řská, záme čnická, klempí řská, instalatérská, noží řská, truhlá řská, košíká řská, bedná řská, malí řská, dlaždi čská, ale také družstva pro výrobu sodové vody, družstevní tiskárny a nakladatelství, kniha řství, dopravnictví apod. V tomto období vznikla družstva jako nap říklad Malba Praha, Napako Praha, Od ěva Jind řich ův Hradec, Inklemo Praha, Stavba Praha, Stavidel Praha nebo Vzor Hlinsko v Čechách.

Ve druhé polovin ě devatenáctého století se za čalo rozvíjet i zem ědělské družstevnictví . Na českém i moravském venkov ě samostatn ě hospoda řící rolníci vid ěli výhody zem ědělských družstev v usnadn ění, zlevn ění a zdokonalení vlastního hospodá řství, ve výhodném prodeji a spole čném zpracování zem ědělských produkt ů. Od založených družstev se o čekávala pomoc p ři modernizaci zem ědělství, v četn ě poradenství v pěstitelské i chovatelské oblasti. Družstva tyto požadavky plnila, a proto se postupn ě rozrostla v prakticky nejsiln ější sektor, zahrnující vedle klasických hospodá řských družstev i potraviná řský pr ůmysl, družstevní záložny apod. Postupující integrace vedla v roce 1896 k založení Úst řední jednoty hospodá řských družstev, která získala významnou pozici na českém agrárním trhu. Všedružstevní centrála Centrokooperativ, která byla založena v roce 1921, sdružovala

v roce 1937 dvanáct zem ědělských družstevních svaz ů a okolo 11 500 družstev. Také zem ědělské družstevnictví v období mezi I. a II. sv ětovou válkou zaznamenalo všestranný rozvoj. Velký podíl na rozvoji zem ědělských družstev m ěla jejich svazová organizace, která zabezpe čovala revizní, organiza ční i zastupitelskou činnost pro svá členská družstva. Zem ědělská družstva zakládala vlastní podniky a obchodní úst ředny pro specifické činnosti. P říkladem spole čností jsou Kooperativa, Moragro.

První s tavební a bytová družstva vznikala v českých zemích od 80.let 19. století. Jejich posláním bylo zabezpe čení levného bydlení pro d ělníky a zam ěstnance. Hlavní p řekážkou většího rozvoje bytových družstev byly obtíže spojené s opat řováním úv ěru. Teprve zákony o da ňových výhodách podnítily na sklonku 19. století rychlejší zakládání stavebních a bytových družstev. Po vzniku samostatného státu bylo v pr ůběhu let 1918 – 1938 vydáno osm zákon ů, které znamenaly zna čnou podporu a p řízniv ě ovlivnily vývoj stavebních a bytových družstev. Podíl bytových družstev na celkovém po čtu postavených byt ů a dom ů znamenal zna čný p řínos p ři výstavb ě a zkvalit ňování bytového fondu ur čeného p ředevším pro slabší sociální vrstvy. Nezanedbatelná byla činnost družstev i v oblasti kulturn ě spole čenské. Družstva z řizovala pro své členy a jejich rodiny knihovny, spole čenské místnosti, h řišt ě atd. Vedle bytových a stavebních družstev existovala družstva, jejichž cílem bylo stav ět a provozovat spole čenské místnosti pro politické, spolkové a kulturní ú čely. Byla to tzv. družstva pro stavbu spolkových a d ělnických dom ů.

Živnostenská družstva byla zakládána v českých zemích již od 50. let 19. století. Cílem těchto družstev bylo podporovat drobné řemeslníky a živnostníky a pomáhat jim v konkuren čním boji s pr ůmyslovými podniky. V roce 1910 bylo v českých zemích 415 živnostenských družstev. Nejrozší řen ější a také nejustálen ější formou byly živnostenské družstevní záložny. Z ostatních typ ů živnostenských družstev byla nejpo četn ěji zastoupena družstva nákupní, odbytová, dodávková, výrobní a strojová. Tato živnostenská družstva trp ěla zna čnou nestabilitou, nebo ť zájem živnostník ů byl ovliv ňován jejich m ěnícími se existen čními a hospodá řskými podmínkami. Členstvím v družstvu neztráceli živnostníci a obchodníci svou výrobní a podnikatelskou samostatnost. P ři velkém po čtu r ůzných živností se sdružovali do družstva stejného oboru nebo n ěkolika obor ů, které spolu nesouvisely. Živnostenská družstva z řizovala svoje svazy jako zájmové organizace a revizní úst ředí.

Družstevní forma se osv ědčila a uplatnila i v oblasti kultury . V roce 1937 pat řilo do této kategorie 104 r ůzných družstev výchovných, um ěleckých, zábavních, turistických, dále sem pat řila družstevní divadla, biografy a vydavatelství. Podobu kulturního družstva m ěla i specifická družstva jako Družstvo rozhledny na Pet řín ě nebo Hospodá řské, nákupní a stavební družstva Zoologická zahrada v Praze. Zvláštní postavení v tomto vý čtu zaujímá Družstvo národního divadla.

V roce 1920 byla založena Všeobecná družstevní banka , která se stala pen ěžním družstevním úst ředím. V té dob ě byla jedinou družstevní bankou v republice. Ve stejném roce vznikla i družstevní lidová pojiš ťovna Čechoslavia. Pro družstva a jejich zam ěstnance zajiš ťovala majetkové a osobní pojišt ění za výhodných podmínek. Postupn ě se vypracovala na jeden z nejv ětších pojiš ťovacích ústav ů p řed druhou sv ětovou válkou. Pen ěžní , nebo také úv ěrní a spo řitelní družstva , pat ří k nejstarší družstevní form ě na území České republiky. Vznik a vývoj tohoto družstevního odv ětví je nutné posuzovat v souvislosti s tendencemi, které pronikaly z Rakouska a N ěmecka. U nás se nejvíce promítl vliv dvou n ěmeckých pr ůkopník ů úv ěrního družstevnictví F. W. Raiffeisenka a F. H. Schulze-Delitzsche, na které úsp ěšn ě navázal MUDr. František Cyril Kampelík a další osobnosti, jako nap ř. František Šimá ček. Statistický p řehled z roku 1913 uvádí v českých zemích 3 719 kampeli ček a raiffeisenek a 1 304 ob čanských záložen. V období samostatného Československého státu tvo řila úv ěrní družstva jedno z nejsiln ějších odv ětví.

Situace družstev v letech 1938 – 1945 Rozvoj všech odv ětví družstevní činnosti byl p řerušen druhou sv ětovou válkou a okupací. Na území Protektorátu Čechy a Morava byly zbytky družstevního hnutí násilně sjednoceny německými okupanty, a to do jimi vytvo řených svaz ů a úst ředí. Vládním na řízením č. 242/1942 byly z řízeny čty ři odv ětvové svazy a t ři pen ěžní úst ředí . Okupace znamenala útlum družstevního života. Činnost družstev byla p řísn ě pod řízena pot řebám nacistického vále čného hospodá řství. Veškerý výrobní potenciál byl p řeorientován na vále čné ú čely, projevoval se nedostatek materiálu i násilné p řemis ťování pracovník ů do vále čné výroby. Do družstevních organizací byly dosazeni n ěme čtí vládní komisa ři. V hospodá řsky významných družstvech p ůsobili n ěme čtí správci tzv. „treuhänd ři“. Jakékoliv porušení předpis ů bylo stíháno nejp řísn ějšími tresty. Za ú čast v odboji položilo životy mnoho člen ů družstev a družstevních centrál. V listinných materiálech se uvádí, že hmotné škody

zp ůsobené družstevnictví nacistickou okupací v období let 1939 – 1945 dosáhly p řibližn ě 350 miliard p ředvále čných korun.

Vývoj družstev v letech 1945 – 1989 Po letech okupace vstoupili čeští družstevníci do prvního mírového roku s velkými nad ějemi. Zkušenosti z předvále čného období vedly k přesv ědčení, že p ředním úkolem je jednota družstevnictví, a proto byla ustanovena centrála sjednoceného družstevního hnutí. Již v kv ětnu 1945 položili zástupci všech stávajících družstevních svaz ů základy pro vytvo ření jednotné družstevní organizace Úst řední rady družstev (ÚRD). Zvláštní komise vypracovala Zákon o ÚRD, který byl v srpnu 1945 postoupen ministru práce a sociální pé če. K jeho schválení však došlo až o t ři roky pozd ěji. Únor 1948 znamenal konec demokratického vývoje. Na základ ě zákona o ÚRD z roku 1948 se stala Úst řední rada družstev vrcholnou organizací sjednoceného družstevnictví, která soust řeďovala a organizovala všechna družstva. Členství bylo v ÚRD povinné. Pro jednotlivá odv ětví zřídila ÚRD samostatné odbory. Vývoj v 50. letech 20. století p řinesl všeobecn ě hrubé porušování demokratických svobod a deformace, které zasáhly i činnost družstev. Úst řední výbor komunistické strany zpracoval postup reorganizace družstev v roce 1952, který sm ěř oval k přem ěně ÚRD a družstevních organizací na výkonné orgány pro pln ění státem direktivn ě ukládaných úkol ů. Družstva byla systematicky zbavována podnikatelské iniciativy, ú čelov ě zneužívána a postupn ě zestát ňována. Došlo k likvidaci celých sektor ů družstevních činností. Zanikla družstva spo řitelní a úv ěrní, kulturní, živnostenská a všechna zem ědělská družstva, poskytující dosud r ůzné služby jednotliv ě hospoda řícím rolník ům. Byla zestátn ěna i družstevní banka a družstevní pojiš ťovna. Rozší řil se systém spot řebních a výrobních družstev a to procesem „socializace“ drobného živnostenského podnikání, byl ustaven nový typ zem ědělských výrobních družstev, jednotná zem ědělská družstva .

Do povále čného rozvoje spot řebních družstev zasáhla v letech 1949 – 1950 socializace obchodu. Orgány KS Č v roce 1950 vydaly rozhodnutí p řizp ůsobit organizaci spot řebních družstev politickému uspo řádání státu. V každém okrese vzniklo jedno okresní spot řební družstvo s názvem Jednota . Znamenalo to zánik družstev s dlouholetou tradicí v přirozených regionech. V rámci reorganizace v roce 1952 bylo spot řební družstevnictví donuceno p ředat ve m ěstech prakticky všechny prodejny státnímu obchodu. Násiln ě bylo předáno státnímu obchodu 15 683 m ěstských prosperujících provozoven. Od státního

obchodu p řevzala družstva 5 920 v ětšinu nerentabilních venkovských prodejen. Spot řební družstevnictví se stalo obchodní soustavou zásobující místa ve venkovském prostoru. Provedená socializace soukromých hostinc ů na venkov ě a p řevzetí restaurací do komunálních podnik ů znamenala pro spot řební družstva za čátek budování nového úseku ubytovací a stravovací činnosti. Zcela novou činností, kterou spot řební družstva zabezpe čovala, se stal výkup zem ědělských produkt ů. V roce 1952 byla ustanoven Úst řední svaz spot řebních družstev (ÚSSD) v Praze a v místech kraj ů krajské svazy. Všechny organiza ční stupn ě spot řebních družstev byly pln ě závislé na státních orgánech. Družstevní demokracie byla potla čována, práce volených orgán ů se stala formální, nebylo respektováno družstevní vlastnictví. Další destruktivní zásah do činnosti spot řebního družstevnictví znamenalo p ředání velkoobchodní sít ě do státního sektoru, které se konalo v roce 1958. P řes nesouhlas družstevník ů muselo být p ředáno do Spojeného velkoobchodu 48 družstevních velkoobchodních podnik ů se 199 oblastními závody, které m ěly 647 000 m 2 hrubé skladovací plochy. V období let 1964 – 1969 dochází k snahám o renesanci charakteru a činnosti spot řebních družstev. Po čátkem roku 1964 získala spot řební družstva znovu možnost budovat ve m ěstech prodejny a restaurace. Družstva za čala prosazovat koncepci zlepšování kultury prodeje a úrovn ě obchodních služeb, modernizovala sí ť prodejen, za čala budovat nákupní st řediska a obchodní domy. Zásobování obyvatelstva v odlehlých místech zajiš ťovaly Jednoty – Lidová spot řební družstva (LSD) prost řednictvím pojízdných prodejen. Spot řební družstva za čala podnikat i v oblasti cestovního ruchu. V roce 1964 byla z řízena družstevní cestovní kancelá ř Rekrea, jako ú čelové za řízení Úst ředního svazu spot řebních družstev. V roce 1967 byla znovu založena Velkonákupní spole čnost družstev. Pro p řípravu a výchovu nové generace družstevních pracovník ů družstva provozovala odborná u čilišt ě p ři ÚSSD. Zm ěny v politické oblasti 1968 m ěly dopad na činnost spot řebních družstev. Byl zpracován tzv. ak ční program spot řebního družstevnictví. K uskute čnění ak čního programu však po srpnu 1968 nedošlo. V pr ůběhu dalších dvaceti let narostla zadluženost spot řebních družstev a byla dále omezována jejich podnikatelská činnost. Docházelo k nucené neefektivní modernizaci materiáln ě technické základny. V roce 1981 družstva byla op ět nucena p ředat tentokrát velkoobchod ovocem a zeleninou státnímu obchodu a bylo jim odebráno právo vykupovat ovocná řské a zeliná řské výrobky v produk čních oblastech.

Po roce 1945 se výrobní družstva aktivn ě zapojila do výstavby národního hospodá řství. V letech 1945 – 1947 byla založena řada nových výrobních družstev v nejr ůzn ějších

tradi čních i nových oborech. Do družstevního podnikání byly politickým tlakem p řinuceni se za řadit samostatn ě podnikající řemeslníci a malovýrobci. V roce 1946 existovalo 539 výrobních družstev. Z výše uvedeného d ůvodu jejich po čet vzrostl v roce 1947 na 938. V období let 1948 – 1952 došlo k dalšímu násilnému združstev ňování drobného soukromého řemesla, k znárod ňování n ěkterých v ětších prosperujících družstev, k jejich slu čování a likvidaci. V roce 1952 byl vymezen pro výrobní družstva okruh jejich působnosti v národním hospodá řství. Byla stanovena základní orientace a to na maximální rozvoj služeb pro obyvatelstvo, dopl ňování oblastí výroby státního pr ůmyslu, zajiš ťování pracovních p říležitostí pro ob čany se zm ěněnou pracovní schopností (družstva invalid ů) a pracovní za čle ňování místn ě vázaných osob. Byly z řízeny krajské svazy výrobních družstev. V roce 1953 byl ustaven Úst řední svaz výrobních družstev. Následující období byla pro výrobní družstva etapou omezování rozsahu činností, zásobování a regulace pracovních sil. Rok 1959 znamenal pro výrobní družstva velké nebezpe čí z pohledu jejich existence. V tomto roce došlo ke zrušení výrobních družstev s SSSR a z tohoto d ůvodu byla řešena otázka existence hrobních družstev v Československu. Likvida čním zám ěrům se poda řilo zabránit. Došlo však k řad ě restriktivních opat ření. Družstv ům byly odebrány některé výrobní programy a vybrané provozovny byly p řevedeny do státních podnik ů. Výrobní družstevnictví se zapojilo po lednu 1968 do obrodného procesu. Vznikla celá řada nových družstev a iniciativ. Následná normalizace spole čenského a hospodá řského života měla dopad i na činnost výrobních družstev. Řada schopných funkcioná řů a pracovník ů svazu a družstev byla potrestána a musela odejít. Na druhé stran ě se ale družstv ům poda řilo p řijmout do členského pom ěru zna čný po čet osob, které ztratily zam ěstnání ve státních organizacích a institucích. Výrobní družstevnictví se m ělo postupn ě p řem ěň ovat na resort řízený státem, proto se také prohlubovala disproporce mezi svazovým administrativn ě direktivním řízením a samostatnou podnikatelskou činností družstev.

Po roce 1945 navázala bytová družstva na p ředvále čné tradice. V pr ůběhu dvou dalších let se družstva stala nejv ětším stavebníkem. V roce 1949 bylo celkem 900 družstev. Po únoru 1948 byla postupn ě omezována výstavba a v roce 1954 družstevní bytová výstavba byla zcela zastavena. K zásadnímu obratu došlo v roce 1959. Byl vytvo řen nový typ družstva, kterým bylo stavební bytové družstvo. Nové ekonomické podmínky družstevní bytové výstavby byly pro ob čany výhodné, stát poskytoval člen ům družstev zna čný finan ční přísp ěvek. Tato skute čnost znamenala velký rozvoj bytového družstevnictví v 60. letech 20. století. Na zásah státu bylo direktivn ě rozhodnuto sv ěř it řízení stavebních bytových

družstev národním výbor ům. Zp ět p řešlo řízení na ÚRD v roce 1964. Národním výbor ům zůstala pravomoc plánovat a řídit p řípravu i realizaci veškeré soust řed ěné bytové výstavby. Vznikla nová kategorie výstavby, tzv. stabiliza ční bytová výstavba, která m ěla poskytnutím zvláštních výhod zajistit tzv. stabilizaci pracovních sil v některých oblastech pr ůmyslu, zem ědělství a státem preferovaných sférách. Po roce 1968 došlo k vy člen ění bytových družstev z pravomoci ÚRD a byl ustaven samostatný Český svaz bytových družstev v roce 1969. V pr ůběhu dalších dvaceti let byla bytová výstavba v pop ředí státního zájmu. Došlo k dalšímu nár ůstu bytové výstavby. Postupné stárnutí bytového fondu orientovalo aktivitu družstev i na problematiku údržby a oprav dom ů a byt ů. Ekonomiku bytových družstev nep řízniv ě ovliv ňovala výrazná centralizace řízení. Družstva rozvíjela i vlastní hospodá řskou činnost. Rozši řovala se družstva, která stav ěla svépomocí (samostatných) družstevník ů. Byly z řízeny inženýrské a projektové útvary a st řediska stavebních prací a údržby. Na p řelomu 80. a 90. let 20. století obhospoda řovala bytová družstva asi jednu čtvrtinu bytového fondu. Na základ ě zájmu a pot řeby ob čan ů za čal vznikat nový typ družstev, jakými byla družstva vzájemné ob čanské pomoci. Nap říklad to byla družstva pro výstavbu rodinných domk ů, garáží, družstva rekrea ční, vodovodní, družstva zahrádká řů , družstva pro elektrifikaci.

Po ukon čení vále čného období se zem ědělské družstevnictví intenzivn ě zapojilo do obnovy hospodá řství. Mimo řádného rozmachu dosáhla strojní družstva. K násilnému p ředání p ůdy, jejímu vyvlastn ění, došlo ve t řech pozemkových reformách. P ůdu p řevzali drobní zem ědělci, státní statky, národní výbory a první výrobní zem ědělská družstva. Tento proces znamenal rozvoj dalších forem družstev provozního typu, nap ř. strojních, meliora čních, elektrárenských a dalších. Naproti tomu vývoj tradi čních zem ědělských družstev (nákupních, odbytových a zpracovatelských) byl utlumován omezenými finan čními prost ředky a dalšími vlivy. Politický vývoj po roce 1948 p řinesl zásadní zm ěny do postavení zem ědělských družstev. Úst řední rada družstev na krátký čas řídila zem ědělská družstva. Zákonem z roku 1948 bylo z řízeno Úst ředí pro hospoda ření zem ědělskými výrobky. Do této organizace byly slou čeny všechny dosavadní obchodní centrály zem ědělských družstev. Politickým rozhodnutím v roce 1952 byla zestátn ěna zpracovatelská družstva, bez souhlasu člen ů se stala sou částí státního potraviná řského pr ůmyslu. Postupn ě následovala likvidace dalších typ ů zem ědělských družstev. Nejdéle existovala lesní družstva. K jejich zestátn ění došlo v roce 1959, řízení p řevzalo ministerstvo les ů a d řeva řského pr ůmyslu. Po únoru 1948 byla zapo čata etapa socialistické

přestavby zem ědělství. Zákon o jednotných zem ědělských družstvech z roku 1949 z řídil systém jednotných zem ědělských družstev (JZD). Zem ědělské družstevnictví bylo zneužito k násilné socializaci soukromých zem ědělc ů. Proces znamenal potla čování demokratických princip ů a nerespektování členských práv. Správa jednotných zem ědělských družstev byla p řenesena v roce 1952 z Úst řední rady družstev na ministerstvo zem ědělství. V místech a okresech však existovala i nadále neformální družstevní spolupráce, zejména mezi jednotnými zem ědělskými družstvy a spot řebními družstvy. Jeden z hlavních rys ů vývoje jednotných zem ědělských družstev do roku 1990 bylo jejich odd ělení od klasických forem družstevnictví a pod řízení ve všech stupních řízení p římo státu. Pro jednotná zem ědělská družstva platil direktivn ě plánovací systém jak v oblasti výroby, tak v oblasti státního výkupu zemědělských produkt ů. Teprve od poloviny 60. let 20. století postupn ě JZD získávala více samostatnosti. Další období přineslo řadu restriktivních opat ření. Činnost Českého svazu družstevních rolník ů byla převedena do role jakési odborové organizace člen ů zem ědělských výrobních družstev. Pod vlivem státních a stranických orgán ů se za čala v zem ědělském družstevnictví prosazovat „gigantomanie“, která m ěla za následek podstatné zvýšení náklad ů na výrobu. V ohromných zem ědělských družstevních komplexech se vytrácely družstevní principy a docházelo k odcizení mezi členy tak, jako ve velkých státních podnicích. Výrobní činnost byla realizována p ři vysokých nákladech a stát byl nucen každoro čně dotovat maloobchodní ceny potravin stále vyššími částkami.

Vývoj družstev po roce 1990 Proces demokratizace po listopadu 1989 se promítl i do systému družstevnictví. Bylo nutné nastartovat proces návratu družstevnictví k mezinárodním družstevním standard ům a uplat ňování tradi čních družstevních princip ů s respektováním družstevních hodnot. Pro družstevnictví to dále znamenalo ubránit se tlak ům, usilujícím o jeho celkovou likvidaci. Družstevnictví bylo myln ě spojováno s obdobím centráln ě plánované ekonomiky. Velkou pomoc v tomto úsilí poskytl Mezinárodní družstevní svaz. Boj za identitu českých družstev podpo řily i západoevropské družstevní centrály v četn ě poslanc ů Evropského parlamentu. V pr ůběhu roku 1990 došlo v družstvech a družstevních svazech k novým, demokratickým volbám všech družstevních orgán ů. Národní družstevní svazy se op ět staly dobrovolnými zájmovými organizacemi družstev. Legislativa byla upravována tak, aby byly odstran ěny deformace vnesené do družstevnictví v předchozím období. Družstva se na základ ě zm ěn stanov schválených členy stávala plnoprávnými organizacemi. V zem ědělském

družstevnictví byly zákonem vytvo řeny p ředpoklady pro to, aby se podmínkou členství stala majetková ú čast člen ů na hospoda ření družstva. V roce 1992 se družstva transformovala na podmínky dané rámcem nového Obchodního zákoníku. České družstevnictví bylo uznáno de jure a deklarováno jeho rovnoprávné postavení s dalšími podnikatelskými subjekty. Tento proces znamenal, že vedle tradi čních družstevních odv ětví bytového, spot řebního, výrobního a zem ědělského, se mohly rozvíjet i další družstevní aktivity v oblasti bankovnictví a pojiš ťovnictví. Nejv ětší problémy se projevily v oblasti bankovního družstevnictví (neúsp ěch COOP Banky). Uzákon ěna byla také spo řitelní a úv ěrní družstva. Do roku 1993 se v rámci Československého státu vyvíjelo spole čně české a slovenské družstevnictví na základ ě r ůzných forem spolupráce a kooperace. Oba systémy m ěly své svazové centrály, které řídily činnost družstev podle jednotlivých obor ů. Družstevní unie ČSFR zast řešovala svazové systémy a vystupovala jednotn ě jako zástupce československého družstevnictví. Sídlo m ěla v Praze. Po rozd ělení Československa v roce 1993 došlo také k rozd ělení družstevního systému a postupnému vyrovnání majetku. Oba družstevní systémy pokra čují v historicky vzniklých vzájemných vazbách, o čemž sv ědčí mnohé konkrétní p říklady další spolupráce. Po novém uspo řádání státu v roce 1993 jsou česká družstva organizována na základ ě dobrovolnosti v odv ětvových družstevních svazech: Svazu českých a moravských bytových družstev , Svazu českých a moravských spot řebních družstev , Svazu českých a moravských výrobních družstev a Zem ědělském svazu ČR. Jejich zájmovým úst ředím je Družstevní Asociace České republiky . Poslední etapa zm ěn v družstevním systému je spojena se vstupem ČR do Evropské unie v roce 2004, čímž se pro družstva otev řela nová p říležitost v podob ě zakládání Evropských družstev .

Proces transformace spot řebních družstev probíhal v letech 1990 – 1995. Právní rámec byl vymezen tzv. družstevním zákonem č. 42/1992 Sb. Transformace se projevila nejen nápravou majetkových vztah ů a vypo řádáním majetkových nárok ů, ale jejím cílem byla také obnova demokratických tradicí a princip ů. P řed vlastní transformací musel být proveden proces restitucí podle zákona č. 403/1990 Sb. o zmírn ění následk ů n ěkterých majetkových k řivd. Po roce 1989 došlo k podstatnému zhoršení ekonomické situace spot řebních družstev. V souvislosti s transformací spot řebních družstev výrazn ě poklesl po čet družstevních prodejen. N ěkteré prodejny byly dávány postupn ě do ekonomických pronájm ů. Spot řební družstva v rámci rozvojových koncepcí za čala p ůsobit i v městských lokalitách, za čala prosazovat integra ční prvky i v oblasti velkoobchodní činnosti. Za

účelem centralizovaného nákupu zboží byly založeny 4 regionální nákupny v Čechách (pozd ěji se slou čily do družstva COOP Centrum) a na Morav ě vznikla spole čnost COOP Morava. Spot řební družstva se podílela na celkové maloobchodní realizaci v roce 1989 cca 24 %, v roce 1995 činil tento podíl již necelých 5 %. Po čet pracovník ů poklesl na jednu čtvrtinu p ůvodního stavu, členská základna se postupn ě redukovala. Spot řební družstva se v rámci svých strategií za čala orientovat p ředevším na prodej potraviná řského sortimentu. Aby se zvýšila výkonnost družstev byla redukována oblast ubytovacích a stravovacích služeb a nerentabilní prodejny ve venkovských sídlech byly prodány. Družstva za čala postupn ě zajiš ťovat prodej pomocí pojízdných prodejen. Zvyšující se konkurence v oblasti maloobchodního prodeje sílila se vstupem velkých mezinárodních řet ězc ů na český trh. Spot řební družstva proto ustavila Sdružení spot řebních družstev pro řet ězec COOP Supermarket v roce 1996. Na konci roku bylo ve Sdružení zastoupeno 22 spot řebních družstev provozujících 29 supermarket ů. Dynamicky se za čala rozr ůstat diskontní forma prodeje potraviná řského zboží, což m ělo za následek vytvo ření řet ězce dvanácti diskontních prodejen se spole čným ozna čením COOP DISKONT. Spot řební družstva sdružená ve Svazu českých a moravských spot řebních družstev v roce 1998 p ředstavovala nejsiln ější české podnikatelské seskupení na vnit řním trhu. Maloobchodní obrat dosáhl 29 mld. K č, tj. p ředstavoval cca 7 % podíl z celkové realizace. Klí čovým prvkem stability a prosperity spot řebních družstev se stal efektivn ě fungující centrální nákup zboží. Dv ě velkonákupní centrály COOP Centrum a COOP Morava jsou nejv ětšími nákupními aliancemi na českém trhu. Svaz českých a moravských spot řebních družstev postupn ě koncipoval hlavní body obchodní politiky orientované na rozvoj družstevních maloobchodních řet ězc ů (COOP TUTY, COOP TIP, COOP TEMPO, COOP TERNO, COOP DISCONT a COOP Stavebniny), koncentraci nákupní činnosti, prohlubování koopera čních vazeb a sdružení, využívání informa čních technologií a zavád ění privátních zna ček COOP. Statistika Svazu českých a moravských spot řebních družstev uvádí v roce 2004 celkem 340 350 člen ů. Po čet členských družstev se stabilizoval na 62. systém zam ěstnává 16 299 pracovník ů. Maloobchodní obrat cca 26, 3 mld. K č byl realizován v 3 090 maloobchodních prodejnách. Družstva provozují 35 provozoven ve řejného stravování. Velkoobchodní obrat p ředstavoval 10, 8 mld. K č.

Transformace výrobních družstev byla ukon čena na za čátku roku 1993. Družstva byla p řetvo řena na družstva vlastník ů, v nichž byly ur čeny majetkové pom ěry s vymezením forem jejich vypo řádání. V roce 1991 sdružoval Svaz českých a

moravských výrobních družstev 387 družstevních organizací. V následujícím roce bylo již ve svazu sdruženo 460 členských družstev. Nosným programem výrobních družstev je výroba spot řebního zboží (domácích pot řeb, bytové chemie, kosmetiky, textilu, od ěvů, obuvi, galanterie, plast ů, obal ů, um ělecko řemeslných výrobk ů, šperk ů, keramiky, stroj ů, nástroj ů, nábytku a bytových dopl ňků, pot řeb pro volný čas a dalších). Zvláštní postavení měla a mají družstva invalid ů (v roce 2005 bylo zastoupeno 43 družstev invalid ů s cca 7 tisíci zdravotn ě postiženými spoluob čany), která zam ěstnávají p řevážn ě zdravotn ě postižené osoby. Svaz českých a moravských výrobních družstev mimo svou standardní činnost podporuje podnikání, rozvíjí pln ění sociální funkce této skupiny členských družstev také v některých projektech. Zárove ň sleduje ekonomický vývoj a situaci na domácím a sv ětovém trhu a na základ ě výsledk ů provád ěných analýz stanovuje priority dalšího zam ěř ení. Jedním z hlavních úkol ů Svazu českých a moravských výrobních družstev je podpora vývozu na evropské trhy. Dále pomáhá p ři zavád ění internetu u svých člen ů a zavád ění norem řady ISO 9000 a 14 000. Sám Svaz získal koncem roku 2004 certifikát ISO 9001:2000. I po vstupu ČR do EU si výrobní družstva vedou dob ře. Za jeden z hlavních úkol ů v sou časné dob ě považují p ředstavitelé výrobních družstev vybudování podnikatelského prost ředí, kde platí stejné podmínky pro všechny subjekty. Svaz se snaží usnadnit družstv ům orientaci v podmínkách jednotného evropského trhu a využívání možnosti, které tento trh nabízí (nap ř. využívání strukturálních fond ů). Členská družstva Svazu českých a moravských výrobních družstev mohou využívat prost ředk ů fondu dlouhodobého úv ěru, který nabývá na významu v dob ě, kdy jednání s bankami o úv ěrech je stále komplikovan ější. Výrobní družstevnictví se rovn ěž výrazn ě orientuje na členství a aktivní práci v evropských orgánech výrobních družstev. Jde p ředevším o práci v Evropské konfederaci výrobních a sociálních družstev se sídlem v Bruselu (CECOP). Svaz výrobních družstev je členem i dalších mezinárodních institucí nap ř. Mezinárodního výboru pr ůmyslových a řemeslných výrobních družstev (CICOPA), Česko-německé obchodní a pr ůmyslové komory, Komory pro hospodá řské styky se Spole čenstvím nezávislých stát ů. Statistika Svazu českých a moravských výrobních družstev v roce 2004 uvádí celkový po čet 303 členských družstev (53 právnických osob) s 11 900 členy. Po čet pracovník ů družstev p ředstavoval 24 800. Obrat výrobních družstev byl ve výši necelých 21 mld. K č. Výrobní družstva jsou úsp ěšná v oblasti exportu, kde objem představoval 4,7 mld. K č.

Bytové družstevnictví po čátkem 90. let 20. století stálo p řed řadou závažných problém ů. Stagnovala, resp. prakticky neexistovala výstavba nových byt ů. Do této doby státem dotovaná výstavba byt ů (40 % hodnoty nového bytu hradil stát formou státního p řísp ěvku, 50 % splácel člen formou úv ěru s dobou splatnosti 40 let s úrokovou sazbou 1 % a cca 10 % splatil člen jednorázov ě členským podílem) se musela vyrovnat s nov ě vzniklými podmínkami. Bytová družstva nejprve prošla složitým procesem transformace. Problém byla vazba bytových dom ů k pozemk ům. Družstevní zákon vztah k pozemk ům neupravoval. Tento nedostatek zákona se projevil negativn ě v procesu p řevodu byt ů do osobního vlastnictví. Vláda proto p řijala usnesení č. 245/1995 k problematice dodate čného vypo řádání majetkových vztah ů k pozemk ům státu zastav ěných obytnými domy ve vlastnictví státu. Charakteristické pro toto období byla kontinuální spolupráce na dotvá ření právních p ředpis ů, které byly nutné k dokon čení procesu transformace bytových družstev. V sou časném období vidí bytová družstva sv ůj úkol ve v ětším podílu na státní bytové politice a dále zejména v údržb ě, opravách a modernizaci bytových dom ů. Cht ějí rovn ěž přispívat ke zvyšování kvality bydlení v České republice a podílet se na zvyšování standardu bydlení na úrove ň b ěžnou ve vysp ělých státech Evropské unie. Bytová družstva jsou aktivní i jako správci a vlastníci byt ů. D ůležitým úkolem sou časnosti je také podpora výstavby nájemních družstevních byt ů. Bytová družstva v ČR jsou zejména zast řešována Svazem českých a moravských bytových družstev (S ČMBD). Mimo to zde existuje ješt ě Sdružení bytových družstev a spole čenství vlastník ů (SMBD) a dalších n ěkolik set malých bytových družstev, která nejsou ani členy S ČMBD ani SMBD. Svaz českých a moravských bytových družstev, který se podílí na p říprav ě a projednávání legislativních norem, týkajících se bytové politiky, aktuáln ě nap říklad na p říprav ě zákona o vlastnictví byt ů, vyvíjí další aktivity pro bytová družstva hlavn ě v oblasti ekonomické, technické, finan ční, podnikatelské, vzd ělávací a poradenské. Podle statistiky sdružoval v roce 2004 Svaz českých a moravských bytových družstev 637 835 člen ů v 755 družstevních organizacích. Bytová družstva ve stejném roce spravují v 19 398 domech 697 240 byt ů. Po čet nebytových prostor (garáží a garážových stání) dosáhl čísla 55 716.

Do procesu transformace na po čátku 90. let 20. století vstoupilo celkem 1 205 jednotných zem ědělských družstev, která hospoda řila na 2 551 tis. ha zem ědělské p ůdy. Sou částí reformního procesu byla obnova vlastnických práv k půdě a ostatnímu zem ědělskému majetku na základ ě restitu čního zákona. Transformace zem ědělských družstev na privátní podnikatelské subjekty se uskute čnila v roce 1992. První etapa (1990-1993) p ředstavovala

přizp ůsobení zem ědělské výroby novým sociáln ě ekonomickým podmínkám. Došlo k poklesu zem ědělské produkce o 23, 5 %. Zem ědělské podniky hospoda řily se ztrátou ve výši 9, 7 % mld. K č. Druhá etapa (1993-1995) byla obdobím stabilizace a po čátkem obratu ke zpomalení negativních tendencí v zem ědělství. Ekonomické výsledky vybraných zem ědělských družstev se mírn ě zlepšovaly. Třetí etapa (1995-1997) znamenala období pokra čující stagnace. M ěnila se struktura zem ědělských družstev z pohledu jejich výrobních činností. Docházelo k posilování podnikatelských forem obchodních spole čností na úkor zem ědělských družstev. Čtvrtá etapa od roku 1998 je poznamenána řadou nep říznivých faktor ů, které se dále promítaly do omezování produk čního potenciálu zem ědělství a podlomení jeho konkuren ční schopnosti. Situace českého zem ědělského sektoru se vyvíjí v kontextu evropské zem ědělské politiky, resp. potýká se s řadou problém ů, které řeší jak transitující ekonomicky, tak staré členské státy EU. Zem ědělské družstevnictví se orientuje na sféru výroby, odbytu, zásobování a zpracování zem ědělských produkt ů. Zem ědělské podniky, vytvá řející rozhodující část zem ědělské výroby a obhospoda řující významnou část p ůdní vým ěry ČR zast řešuje Zem ědělský svaz ČR. Ten prosazuje existen ční zájmy svých členských organizací a pomáhá vyhov ět novým podmínkám kladeným na zem ědělské podnikatele na sjednocujícím se evropském trhu. V Zem ědělském svazu ČR bylo v roce 2004 sdruženo 678 členských družstev s 44 000 zam ěstnanci. Po čet člen ů ZS ČR (tedy družstev, akciových spole čností, spole čností s. r. o. a ostatních) bylo 974. Vým ěra obhospoda řované zem ědělské p ůdy členy ZS ČR byla na 1, 3 mil. ha, což p ředstavuje 37 % celkové vým ěry zem ědělské p ůdy.

Historický vývoj družstevní legislativy ČR Rozvoj družstevní sít ě ve druhé polovin ě 19. století vyžadoval i pot řebnou legislativní základnu. První družstva, která vznikala na území Čech, byla v podstat ě svépomocnými a ochrannými organizacemi sociáln ě nejslabších vrstev. Byly to nové útvary v tehdejším hospodá řském systému, pro které právní řád nem ěl specifickou normu. Družstva se musela přizp ůsobovat stávajícím právním normám. Zakládaná družstva byla formou „výd ěle čných spolk ů“ podle císa řského patentu z roku 1852 č. 253 Ř. z. Patent byl pro družstva zna čně nevýhodný. Družstvo mohlo totiž vzniknout jedin ě po ud ělení koncese státním orgánem. Správní ú řad dohlížel na činnost družstva a jeho hospoda ření, schvaloval zm ěny jeho stanov a m ěl možnost na řídit i zrušení družstva. Spolkový zákon se také zabýval hlavn ě ve řejn ě právní úpravou spolkové činnosti a tém ěř opomíjel vnit řní řízení spolku. S růstem po čtu družstev nar ůstaly i problémy, jejich nápravu však mohla p řinést pouze nová úprava

legislativy. Již v polovin ě 60. let 19. století koncipoval JUDr. Antonín Randa první návrh zákona o spole čenstvech pro napomáhání živnosti a hospodá řství. Teprve po čátkem 70. let 19. století se za čala vládní místa o družstevnictví více zajímat a byl dán souhlas k projednávání návrhu Randova družstevního zákona. Jeho schválení v roce 1873 souviselo s politickou a sociální atmosférou, panující v dané dob ě v Rakousku. Zákon č. 70 Ř. z. z roku 1873 o spole čenstvech pro napomáhání živnosti a hospodá řství, pozd ěji nazývaný zákon o výd ělkových a hospodá řských spole čenstvech, se stal legislativní základnou pro všechna družstva. Zákon sehrál významnou roli p ři organizování a rozši řování družstevního hnutí v různých oborech hospodá řského života. Zafixoval právní pojem družstva, zavedl jednoduchou právní formu pro z řizování družstev a upravoval správní a majetkov ě právní otázky družstev všeho druhu. Podával základní charakteristiku družstev, zd ůraznil jejich svépomocný rys a akceptoval i základní družstevní principy, kterými je neuzav řený po čet člen ů, dobrovolnost členství, rovnost hlasování „co člen, to hlas“, spole čné provozování činnosti za ú čelem podpory výd ělku nebo hospoda ření člen ů. Pevn ě stanovil p ředm ět podnikání jednotlivých typ ů spolk ů. Opomíjel však spole čenskou p ůsobnost družstev, protože se zam ěř oval pouze na jejich hospodá řskou činnost. Problém spole čenské p ůsobnosti byl postupn ě do řešen až ve 30. letech 20. století. Tento zákon, dopln ěný ješt ě zákonem o povinné revizi družstev č. 133 Ř. z. z roku 1903, platil v českých zemích až do roku 1954, v Rakousku s částe čnými úpravami platí dosud. Další úpravy týkající se družstev nikdy nedosáhly kvality Randova družstevního zákona, navíc byly tyto normy poznamenané politickou atmosférou doby jejich vzniku. Byl to p ředevším zákon č. 53 Sb. z roku 1954 o lidových družstvech a družstevních organizacích, dále ústavní zákon č. 100 Sb. z roku 1960, nebo zákony č. 90 Sb. o zem ědělském družstevnictví a č. 94 Sb. o bytovém, spot řebním a výrobním družstevnictví, oba z roku 1988. Sou časn ě s těmito jmenovanými zákony byla vydána řada dalších zákon ů, týkajících se speciáln ě zem ědělského družstevnictví a bytových družstev. Základní právní úpravou v oblasti družstevního podnikání po „sametové revoluci“ v listopadu 1989 se stal zákon o bytovém, spot řebním, výrobním a jiném družstevnictví č. 176/1990 Sb. a zákon o zem ědělském družstevnictví č. 162/1990 Sb. V dalším období byl dopln ěn zákonem o úprav ě majetkových vztah ů a vypo řádání majetkových nárok ů v družstvech č. 42/1992 Sb. Obchodní zákoník č. 513/1991 Sb. (v č. jeho novel) za řadil družstva mezi obchodní spole čnosti. Družstvo je podle tohoto zákona chápáno jako soukromoprávní subjekt lišící se od obchodních spole čností pouze specifickou úpravou

svých vnit řních vztah ů, zejména mezi družstvem a členem a členy navzájem. Za člen ěním družstev do obchodního zákoníku mezi obchodní společnosti jsou odsunuty do pozadí úkoly družstev jako nástroje svépomoci ob čan ů a v pop ředí je jejich podnikatelská činnost. Pro oblast spo řitelních družstev to byl zákon o spo řitelních a úv ěrových družstvech a některých opat řeních s tím souvisejících (zákon ČNR č. 586/1992 Sb. a zákon č. 526/2004 Sb.). Zákon, který upravoval vlastnické vztahy k půdě a jinému zem ědělskému majetku ČNR č. 243/1992 Sb. a další právní p ředpisy, které vznikly jako novely uvedených legislativních úprav nebo jako nové samostatné zákony. V roce 2006 byl p řijat zákon č. 70/2006 Sb. o spo řitelních a úv ěrních družstvech.

Uvedené obecn ě závazné p ředpisy mají řadu legislativních a praktických nedostatk ů. Tím, že není v právním řádu definován ob čanský sektor, zákony upravující jednotlivé typy subjekt ů ob čanského sektoru sice více či mén ě úsp ěšn ě absenci této definice suplují, v obecné rovin ě ji však nahradit nemohou. Není v právním systému vymezena kategorie ve řejné prosp ěšnosti. Ani p ředm ětné ekonomické subjekty nejsou dostate čně definovány. Definice subjekt ů ob čanského sektoru používané v jednotlivých da ňových p ředpisech jsou konstruovány zejména za ú čelem striktního vymezení okruhu poživatel ů jednotlivých typ ů osvobození a úlev a jakákoliv odchylka od vymezené definice má za následek ztrátu t ěchto osvobození či úlev. Není brán z řetel na skute čný charakter činnosti, tedy zda je daná aktivita provozována s úmyslem provozovat ji nevýd ěle čně či podnikatelsky. Je nedostate čné či v ůbec žádné legislativní definování hlavní a vedlejší činnosti v obecných a ve vazb ě na to i v da ňových zákonech. P ředpisy neupravují s dostate čnou podrobností povinnosti subjekt ů ob čanského sektoru sm ěř ující k transparentnosti a ve řejné kontrolovatelnosti hospoda ření s různými finan čními zdroji, k prokazování jejich kvalifikace k poskytování služeb, a to nejen v ůč i orgán ům státní správy (poskytovatel ům dotací), ale i v ůč i ve řejnosti v ůbec.[23]

Podnikání družstev je závislé na kvalit ě podnikatelského prost ředí zem ě. To musí být nastaveno tak, aby vytvá řelo co nejp řízniv ější podmínky pro rozvoj podnikání, zejména malých a st ředních podnik ů a aby pro všechny podnikatelské subjekty zajiš ťovalo rovnoprávné postavení nejenom v přístupu na trh, ale i k finan čním zdroj ům. Družstva, jako jedna z kategorií malého a st ředního podnikání, nepožadují žádné zvláštní výhody či podpory, ale cht ějí, aby m ěla stejné podmínky a rovnoprávné postavení s ostatními podnikatelskými subjekty ve všech ohledech. Je jednou ze st ěžejních úloh Svazu českých a

moravských výrobních družstev, aby svými aktivitami na p ůdě zam ěstnavatelských organizací, lobováním v parlamentu a kontakty s představiteli státní administrativy usiloval o neustálé zlepšování podnikatelského prost ředí, o to, aby p řijímané zákony a na řízení nebyly v ůč i družstevnímu podnikání nep říznivé a aby v rámci možností respektovaly specifika družstev a sociálního podnikání v ůbec.[23]

3. Praktická část

3.1. Družstevnictví v Norsku

3.1.1 Vývoj družstevnictví v Norsku

První norská družstevní spole čnost byla založena v polovin ě roku 1860 a již v 70. letech 19. století p ři svém rychlém rozvoji p řevzala vzorce zákaznického chování. Ve venkovských oblastech p řešla od pěstování obilí k živo čišné výrob ě, což rychle vedlo ke komercializaci zem ědělství. V této dob ě bylo pro zem ědělce d ůležité ovládat nabídku potravin. M ěšťané m ěli d říve výhradní právo obchodu za hranicemi m ěsta, avšak toto privilegium bylo zrušeno a družstevní spole čnosti toho využili pro svou výhodu.

Okolo roku 1875 bylo založeno zhruba 300 družstev. Norské spot řební družstevnictví vzniklo koncem minulého století a v roce 1906 byla založena NKL jako jeho Velkonákupna, která m ěla 28 členských družstev. Trvalo však velmi dlouhou dobu, než se tato organizace stala celostátní. V roce 1911 byla podepsána smlouva mezi NKL a LO (Norskou konfederací obchodních odbor ů) a tato Aliance ud ělala z NKL spoluú častníka na reorganizaci spole čnosti, což pomohlo výrazn ě zvýšit po čet člen ů NKL z 100 000, které měla v roce 1920 na 400 000 v roce 1970. První dodávkou byla bramborová mouka z tehdy pronajatého skladu v tehdejší Kristiania , což je dnešní Oslo (odtud je i písmeno K ve zkratce NKL). Další rozvoj družstevnictví v Norsku byl opravdu dynamický. Po druhé sv ětové válce p řevzala NKL aktivní úlohu jako politický činitel a spot řební družstva byla první, kdo uvád ěl samoobslužné prodejny na konci 40. let 20. století. Na po čátku let 60. se za čaly stav ět první maloobchodní řet ězce (Domus), v oblasti distribuce používali nové technologie a rozvíjející se efektivní logistické systémy. Výsledkem byly výborn ě fungující řet ězce obchod ů a úsp ěšné spot řební družstvo.

V 70. a 80. letech 20. století zažívala spot řební družstva krušné časy. Ú čty se pohybovaly v červených číslech a poprvé od založení NKL se členská základna za čínala snižovat. Tato krize vedla k restrukturalizaci, která brzy p řinesla pozitivní obrat k lepšímu. Družstevnictví za čalo používat více agresivní formy obchodování a Coop, který byl p řejmenován na NKL, byl zacílen na zam ěstnané lidi, kte ří se p ředevším zajímali o výhodný obchod.

V Norsku vznikla velká řada družstevních prodejen rozmíst ěných po celém stát ě. Byly to nap říklad obchodní domy Domus, hypermarkety Obs, supermarkety S – Marked, venkovské prodejny Naerkjop, diskontní prodejny Prix a prodejny S – Elektro. Prodejny byly již od svého vzniku moderní, dob ře vybavené a zásobovaly spot řebitele širokým sortimentem potravin a pr ůmyslového zboží. P ředstavu, jak obchodování se spot řebními výrobky probíhalo, získáme p ři zam ěř ení se na Svaz norských spot řebních družstev a jejich Velkonákupny (NKL). NKL tvo řila zast řešující organizaci 585 místním maloobchodním spot řebním družstv ům, p řičemž také sehrála úlohu výrobce zboží, úst ředního nákup čího i velkoobchodu a zárove ň poskytovala široké poradenství na úseku řízení a služeb pro všechna členská družstva.

Centrála NKL se nacházela v Oslo, odkud byly řízeny všechny její velkoobchodní sklady, výrobní podniky a další organizace. Centrála se řídila usnesením sjezdu norských spot řebních družstev a direktivami své správní a dozor čí rady. Vnit řní organizace centrály NKL se členily na úsek maloobchodu, úsek potravin v četn ě velkoobchodních sklad ů, úsek nepotraviná řského (pr ůmyslového) zboží, úsek ekonomický a úsek finan ční. Generální ředitel krom ě uvedených 6 úsek ů řídil své útvary, kterými byly odbor organiza ční, právní a výzkumný ústav.

Celková organiza ční struktura je z řejmá na následujícím schématu.

Zdroj: Materiály z Družstevní organizace [33]

Družstevní sjezd se konal každý t řetí rok, volil členy správní rady NKL a zárove ň stanovoval spot řebitelskou politiku NKL v tzv. „Programu družstevního hnutí“ pro další tříleté období. Členská základna čítala 570 000 členů, z nichž každý vlastnil jeden členský podíl ve výši 300,- NOK a m ěl jeden hlas p ři volb ě do vyšších orgán ů. Krom ě toho se členové mohli zú častnit dalšími úsporami na financování jednotlivých složek spot řebního družstevnictví. Zatímco NKL byla zda ňována jako každá jiná soukromá spole čnost stejné právní formy, prodej spot řebních družstev člen ům zda ňován nebyl.

Činnost NKL provozovala 11 velkoobchodních sklad ů v celém Norsku od Tromsö na severu až po Kristiansand na jihu, které zásobovaly družstevní maloobchodní sí ť požadovaným zbožím. 22 výrobních podnik ů zajiš ťovalo výrobu a balení široké nabídky zboží jako nap ř. kávy, mouky, konzervárenských výrobk ů, chleba, pe čiva, ovocných výrobk ů, š ťávy, ko ření, brambor a banán ů. Zárove ň byla NKL spolumajitelem skandinávské družstevní výrobní skupiny spole čnosti Inter – Nordic vyráb ějící prací prášky, toaletní pot řeby, mýdlo a široký sortiment cukrovinek a čokolád. NKL m ěla také finan ční ú čast na dalších podnicích v četn ě bank a pojiš ťoven. Centrála, která spravovala a koordinovala veškerou činnost NKL, m ěla sídlo v Oslu. NKL provozovala vlastní institut výchovy, který zajiš ťoval odborné kurzy pro pracovníky spot řebních družstev z celé zem ě.

Hlavním úkolem a cílem NKL bylo zajiš ťovat pro 570 000 člen ů norských spot řebních družstev zboží vysoké kvality za rozumné ceny a maximáln ě uspokojovat jejich požadavky. Moderní technologie a pokrokové analytické systémy umož ňovaly plnit tyto cíle. NKL si velmi dob ře uv ědomovala d ůležitost v ědecko-technického rozvoje, což se odráželo ve výstavb ě moderních oblastních sklad ů. Specialisté výpo četní techniky progresivn ě projektovali a zavád ěli nejpokrokov ější technologie, aby zajistili efektivní distribuci zboží. Velkoobchodní sklad NKL m ěl řadu vlastních dodavatel ů, kterými byly výrobní podniky a balírny NKL, ostatní norští výrobci a družstevní továrny pat řící spole čnosti Inter-Nordic, zahrani ční dodavatelé a norské dovozní spole čnosti a velkoobchody. Dovoz zboží ze zahrani čí zajiš ťovaly zpravidla spole čné družstevní dovozní spole čnosti, a to nejen pro norská spot řební družstva, ale i pro spot řební družstva a jejich velkonákupny v dalších zemích. K nim zejména pat řil Inter-Nordic, zahrnující skandinávské družstevní organizace a Inter-Coop se sídlem v Kodani, jehož ro ční zprost ředkovaný dovoz p ředstavoval více jak 2,5 miliardy NOK.

NKL vyvinula řadu koncepcí jednotlivých typ ů maloobchodní sít ě, zam ěř ujících se na uspokojení specifických požadavk ů trh ů. Byly jimi nap říklad Hypermarkety Obs , které se nacházely na okrajích velkých m ěst, a jejichž umíst ění bylo zvoleno tak, aby se k nim bylo možno dostat snadno po silnici s možností parkování nejmén ě 300 aut. Jejich nejmenší prodejní plocha byla v rozsahu 2 500 m 2. Prodejny nabízely široký sortiment potravin, pot řeb pro domácnost, odívání, sportovních a kempinkových pot řeb, železá řských výrobk ů a elektrospot řebi čů . Obchodní domy Domus představovaly nejv ětší norský řet ězec obchodních dom ů, který m ěl více než 60 jednotek nacházejících se v centrech v ětších měst. Nabízely obsáhlý sortiment potravin, zejména zdůraz ňovaly nabídku tzv. čerstvých, rychle se kazících potravin (masa, mastných výrobk ů, mléka, mlé čných výrobk ů, ovoce a zeleniny). Prodávaly však i pr ůmyslové zboží v obdobném sortimentu jako Obs, avšak ve vyšší kvalit ě a za vyšší ceny. Každý obchodní d ům musel mít alespo ň 1 700 m 2 prodejní plochy a poskytovat ob čerstvení ve vlastním gastronomickém za řízení. Domus Interiør byl další jednotkou kategorizace prodejen norských spotřebních družstev zahrnující prodej nábytku, koberc ů, záclon, ložního prádla a dalšího bytového vybavení. Tyto jednotky zpravidla zahrnovaly i odd ělení „ud ělej si sám“, která nabízela nejr ůzn ější výrobky a materiály pro úpravu byt ů, domácností i rodinných domk ů. Prodejny Domus Interiør prodávaly formou samoobsluhy p ři nízkých cenách. Prodejny S – Marked byly typem supermarket ů se širokou nabídkou masa, sýr ů a dalších tzv. čerstvých potravin. Prodejny

měly minimální prodejní plochu 400 m 2, prodávaly za konkuren ční ceny a byly snadno přístupné širokému obyvatelstvu. Prodejny S – Naerkjøp byly malé, místní prodejny s prodejní plochou pod 400 m 2 nabízející jen omezený výb ěr zboží denní pot řeby za mírné ceny. D ůraz byl kladen na službu a na dobré p řátelské vztahy mezi pracovníky prodejny a spot řebiteli. Prodejny Prix diskont byl nejv ětšími filiálkovým systémem diskontních prodejen v Norsku a na této bázi nabízely asi 700 druh ů výrobk ů denní pot řeby. Jednalo se o 40 jednotek, které provozovaly norská spot řební družstva a tyto jednotky m ěly minimální prodejní plochu 200 m 2, prodávaly za diskontní ceny, kterých dosahovaly minimálními náklady (jednoduchým za řízení a žádnými službami). Prodejny S – elektro prodávaly široký sortiment elektro v četn ě za řízení pro kuchyn ě, dále televize, radiové p řijíma če, hi-fi výrobky, mikropo číta če a malé elektronické p řístroje. Jednalo se zhruba o 150 prodejen o velikosti prodejní plochy 100 – 500 m 2, které byly umíst ěny v ětšinou v centrech m ěst, bu ď jako speciální prodejny nebo jako odd ělení v ětších maloobchodních jednotek. Prodejny S – elektro vykazovaly stabilní ceny spojené s poradenskou činností a dobrými službami. Odd ělení „Attention“ byly sou částí obchodních dom ů Domus nabízející úzký výb ěr odívání poslední módy. M ěly malé prodejní plochy 100 – 150 m 2, ale byly velmi oblíbené a jejich rozvoj v celostátním m ěř ítku byl cílev ědom ě podporován.

Hlavním výrobním zam ěř ením NKL byla potraviná řská výroba ve vlastní režii nebo s kapitálovou ú častí. Pražírny kávy v Oslo a Tromsø zajiš ťovaly odbyt pražené kávy pod vlastní zna čkou a umož ňovaly NKL nejvyšší dovoz surové kávy v Norsku. Skupina družstevních mlýn ů Nordkronen ve Stavangeru p ředstavovala druhý nejv ětší podnik tohoto druhu v Norsku s nejmodern ější technikou, která vyráb ěla i řadu mlýnských výrobk ů jako šrot, otruby, obilné snídan ě a další. NKL vlastnilo 12 pekáren, které nabízely chléb a pe čivo se spole čným názvem Goman. Továrna na margarin Margarinfabrikken Norge se závody v Oslu a Bodø vyráb ěla margarin, jedlé oleje a majonézy. Konzervárna ovoce Røra Fabrikken v Trondheimu z 90 % své výroby zásobovala družstevní prodejny, p řičemž NKL na ni byla finan čně zú častn ěna z 51 %. Mezi další výrobní podniky NKL, a ť již v plném majetku nebo v kapitálové ú časti pat řila továrna na zpracování ryb Stavanger Packing Co., mlýny a balírny ko ření Krydderpakker v Drammen, dozrávárna banán ů v Oslo, továrna na čokoládu v Oslo, což byla pobo čka mezidružstevního podniku Inter- Nordic, chemická továrna Nordtend, která se v rámci skandinávského spot řebního družstevnictví podílela zhruba 25 % na obratu v tomto odv ětví, továrna na žárovky Norsk Luma, která byla nejv ětším výrobcem elektrických žárovek a zá řivek, v níž m ěla NKL

polovi ční ú čast. Balírna brambor v Eina ro čně zajiš ťovala p řes 3 000 tun brambor ve spot řebitelském balení s odbytem p řevážn ě v severním Norku.

NKL m ěla vlastní laborato ře a testovací kuchyn ě, kde si ov ěř ovala jakost nových výrobk ů, zejména potravin, za široké ú časti nejen odborník ů, ale i spot řebitelské ve řejnosti. Po úsp ěšném prov ěř ení byly vydávány kucha řské recepty, návody k použití i další informa ční letáky a brožury. P ři zajiš ťování dobré jakosti prodávaných výrobk ů spolupracovala NKL s vládními i nevládními zájmovými organizacemi, zkušebnami a zbožíznaleckými institucemi.

Družstevní banka, kterou z 86, 2 % vlastnila NKL byla ur čena p ředevším k financování vlastního spot řebního družstevnictví, zejména p ři obchodní a investi ční činnosti a opírala se o úspory členské základny. Družstevní pojiš ťovna p řestavovala zast řešující organizaci několika odborových družstevních pojiš ťoven (životní, kreditní apod.), kterou ze 40 % vlastnila NKL a dalších 40 % bylo majetkem Norské odborové úst ředny.[33]

Bytové družstevnictví v Norsku vzniklo založením Norské federace Kooperativních bytových družstev (NBBL). Tato federace byla založena v roce 1946 a je národní členskou asociací reprezentovanou 92 kooperativními bytovými družstvy. NBBL má 700 000 člen ů a 250 000 bytových jednotek. Od jejího založení se kooperativní bytová sdružení neustále zv ětšují. S po čtem člen ů 4, 5 miliónu je NBBL čtvrté nejv ětší hnutí na venkov ě. Je reprezentováno ve všech m ěstských oblastech a drží si významný podíl na trhu s bydlením. Konkrétn ě v Oslu je to až 40 %, zatímco národní pr ůměr je 15 %. Po druhé sv ětové válce bylo Norské družstevnictví postaveno p řed novou výzvu v podob ě rekonstrukce všech sektor ů spole čnosti. Bytová otázka pat řila práv ě k jedné z nejnaléhav ějších, které musely být řešeny. Politická shoda rozd ělila zodpov ědnost mezi t ři hlavní organizace, které se na tomto řešení m ěly podílet. Byly jimi Státní ubytovací banka, která poskytovala dostupné financování, magistráty, které poskytovaly ubytovací plochy a infrastrukturu a soukromý sektor, kterým byly práv ě družstevní bytové hnutí. Tato družstevní organizace se starala o vznik, organizování a distribuci dostupných bytových jednotek k t ěm, kte ří to nejvíce pot řebovali a za jiných okolností by si ji sami nemohli dovolit. Tato strategie se ukázala být velmi úsp ěšnou, protože dosahovala vyrovnané sociální distribuce a adekvátní úrovn ě bydlení s relativn ě nízkými státními výdaji. Pozitivní vývoj bytového družstevnictví výrazn ě p řisp ěl k vývoji norské spole čnosti jako celku. Družstevní bytová sdružení a

bytová družstva byla regulována odd ělenými právními p ředpisy. Hlavními legislativními úkoly se stala restrukturalizace a aktualizace norského družstevního bytového modelu.[37]

Zem ědělské družstevnictví se v Norsku za čalo rozvíjet se vznikem družstevní zem ědělské organizace, která byla založena jako reakce na krizi v roce 1850. Celonárodní organizace však vznikla teprve v roce 1930. Zem ědělské družstevnictví sehrálo d ůležitou roli v zavád ění zem ědělské politiky a ú činného pr ůmyslového odv ětví a jako propojená organizace p ůsobí od roku 2000. Iniciativy v 90. letech 20. století povzbudily mnoho farmá řů k přem ěně farem a po čet ekologických farem tak vzrostl z 423 v roce 1991 na 2486 v roce 2005. K tomuto d ůležitému posunu k ekologickým farmám p řispívaly r ůzné odborné studie, které probíhaly již od konce 70. let 20. století. V Norsku existuje jediná zna čka, která zna čí, že se jedná o ekologický produkt. Touto zna čkou je zelené ø

(„ økologics“, což znamená ekologický) a všechny ekologické produkty tuto zna čku obdrží. Ukázku zna čky vkládám do P řílohy č. 1. P řechod k ekologickým výrobk ům je výrazn ě podporován Ministerstvem zem ědělství jak finan čními zdroji, tak i školením týkajícím se metod výroby. Do budoucna je plánován velký rozmach ekologického zem ědělství.[38]

SpareBank 1 je Norská družstevní banka a výsledek spojenectví SpareBank 1 z Norska a Swedbank ze Švédska spole čně vlastn ěné holdingovou spole čností SpareBank 1 Gruppen AS. Spole čnost SpareBank 1 byla založena v roce 1996 spole čností SpareBank 1 Nord-Norge, SpareBank 1 Midt-Norge, SpareBank 1 Vest a SpareBank 1 SR- Bank.[45]

3.1.2 Sou časný stav norských družstev

Spot řební družstva v Norsku, Švédsku a Dánsku

Spot řebitelská družstva v Dánsku, Norsku a Švédsku se vždy snažila vytvo řit v první řad ě výhody pro své členy stejn ě jako ostatní družstevní organizace a svazy na celém sv ětě. Práv ě tato spot řebitelská družstva podn ěcovala k neustálému rozvoji FMCG sektoru (sektor rychloobrátkového zboží, kterým jsou nap ř. potraviny, kosmetika a další) po více než sto let.

Od 1. ledna 2002 byla spušt ěna spolupráce družstevního FMCG sektoru prostřednictvím Coop Norden AB, který je vlastn ěn Švédskou Kooperativa Förbundet z 42 %, Dánskou FDB z 38 % a Norským Coop NKL z 20 %. Na následujícím schématu je znázorn ěno zastoupení jednotlivých zemí.

Zdroj: Coop Norden [online]. .

Coop Norden provozuje obchody a velké samoobsluhy v Dánsku, Norsku a Švédsku. Má přibližn ě 1 085 obchodních jednotek a 25 000 zam ěstnanc ů. Jeho pr ůměrný čistý obrat se odhaduje na 89, 5 miliard švédských korun.

Coop skupina propojuje Coop Norden Danmark (Dánsko), které sdružuje SuperBrugsen, Dagli'Brugsen, LokalBrugsen, Irma, Kvickly, Kvickly xtra a Fakta, Coop Norge (Norsko), které sdružuje Coop Marked, Coop Mega, Coop Obs!, Coop Obs! Bygg a Coop Prix (obchody jsou vlastn ěny a řízeny družstevními svazy) a Coop Norden Sverige (Švédsko), které sdružují Coop Forum, Coop Konsum, Coop Extra a Coop Nära.

Coop Norden se snaží o lepší a bezpe čnější život díky ziskovým obchod ů, které provád ějí členové družstev. Zam ěstnanci družstevních organizací jsou motivovaní a přímo spjatí s organizacemi, proto jsou schopni velmi efektivn ě nabízet široký sortiment produkt ů ve výborné kvalit ě a za p řijatelné ceny, a to je d ělá konkurenceschopnými pro zbytek trhu.

Správní rada Coop Norden má 13 člen ů a je volena valnou hromadou. Návrhy na členy správní rady podávají t ři sdružené asociace a tito kandidáti jsou členové z jejich st ředu. FDB je reprezentována 4 členy, KF 5 členy a Coop NKL 4 členy. Valná hromada Coop Norden AB je nejvyšším orgánem. Každý z člen ů (FDB, KF a Coop NKL) posílá na zasedání valné hromady 60 zástupc ů. Svazy hlasují na valné hromad ě v souladu se švédským právem podle svého vlastnického podílu. Na rozhodování se navíc podílejí 2 zástupci z řad zam ěstnanc ů.

Následující údaje jsou čerpány z výro ční zprávy Coop Norden za rok 2005.[37] Coop Norden je zastoupena v maloobchodních pobo čkách v Dánsku, Norsku a Švédsku v 16 r ůzných odv ětvích. Spole čně se spot řebitelskou družstevní spole čností, která se také angažuje v maloobchod ě, má Coop Norden více než 5, 6 milion ů člen ů a 11 milion ů zákazník ů. Coop Norden je založen na družstevních hodnotách a principech. Spole čně s norskou spotřebitelskou družstevní spole čností vytvá ří hodnoty pro své členy, ostatní zákazníky a zam ěstnance. Coop Norden je spole čnost s ru čením omezením se sídlem ve Stockholmu.

V roce 2005 byl management znovu dosazen ve Švédsku a Dánsku a tak Coop Norden op ět sm ěř uje k vyváženosti centralizace a národní blízkosti trhu a dodavatel ů. To tvo ří nové p říležitosti pro budoucí rozvoj ve spolupráci s Coop Danmark, Coop Norge a Coop Sverige. D ůležitá opat ření byla implementována b ěhem roku 2005 v Coop Sverige i v Coop Danmark. Provozní p říjmy vzrostly v porovnání s předcházejícím rokem o 0,5 %, z čehož nejv ětší r ůst p říjm ů byl vykázán v Norsku. Celkový odbyt v Dánsku zůstal nezm ěněn oproti p ředcházejícímu roku a obrat ve Švédsku byl dokonce nižší než v roce p ředcházejícím, což redukovalo tržní podíl. Ekologie a udržitelný rozvoj se staly nejd ůležit ějšími oblastmi pro Coop Norden v roce 2006. V roce 2006 se Švédské ekologické zna čky Änglamark staly t řetí nejúsp ěšn ější prodávanou zna čkou potraviná řského odv ětví v rámci Coop Norden. Dánský řet ězec Fakta otev řel v Dánsku sv ůj 33. obchod. Nejv ětší zlepšení byla dosažena v obchodních jednotkách SuperBrugsen a

Kvickly. Také švédský Coop se chopil iniciativy a za čal hledat nové atraktivní lokality pro otev ření nových obchod ů a hypermarket ů. V roce 2005 také norský Coop posílil svou pozici v norském sektoru rychloobrátkového zboží, když se zam ěř il na vysoké objemy prodej ů a agresivní marketingovou kampa ň. Nejv ětším plánovaným projektem do budoucna je „Coop Norden 2007“, který bude mít za úkol ješt ě více slou čit logistický proces, zajistit lepší spolupráci a zlepšit p ředávání zkušeností jednotlivých družstevních svaz ů mezi sebou navzájem. Coop Norden by se m ěl stát jednou spole čností s mnoha částmi. Coop Norden tak bude mít možnost profitovat z mezinárodní spolupráce.

Maloobchodní řet ězce

Všechny následující údaje o po čtu prodejních jednotek budou uvád ěny k 31. 12. 2005. Družstevní maloobchodní a velkoobchodní spole čnost v Dánsku, známa také jako FDB, je spole čnost vlastn ěna členy, kte ří jsou bu ď soukromými členy FBD nebo členy družstevní spole čnosti. Celá organizace má 1, 4 miliony člen ů a je reprezentována 5000 volenými zástupci. Správní rada se skládá z výkonného ředitele a dvou člen ů. Celkový po čet osob zam ěstnaných ve FDB v četn ě pobo ček je p řibližn ě 900. Mezi úkoly FDB pat ří udržovat vztahy s COOP Norden a COOP Danmark, udržovat vztahy s Merlin A/S a jeho pobo čkami, které jsou vlastn ěny družstevní organizací FDB, spravovat majetek družstva včetn ě tréninkových center v Andelsskolen, rozvíjet družstevní organizaci, zajistit ekonomický zisk pro členy, spravovat nové a trvající partnerské smlouvy v četn ě cestovní činnosti Samvirke Rejsek a knižního klubu Samtid, propagovat spot řebitelské zisky skrze členy organizace, reprezentovat družstevní hnutí na ve řejnosti v národním a mezinárodním měř ítku, spravovat FDB komunikaci v četn ě členského magazínu Samvirke a služby pro školy. Jako spolumajitel COOP Norden zajiš ťuje FDB bezpe čnost svým člen ům a poskytuje nejlepší obchodní jednotky v celé Skandinávii. Mezi maloobchodní řet ězce v Dánsku pat ří jednotky Kvickly nabízející svým zákazník ům svobodnou volbu z široké nabídky produkt ů za atraktivní ceny a v odpovídající kvalit ě. Kvickly zajiš ťuje základní sortiment potraviná řského a nepotraviná řského zboží v nízkých cenách a širokou sezónní nabídku čerstvých produkt ů. V Dánsku je 56 t ěchto Kvickly jednotek (+14 družstevních). Kvikly zam ěstnává p řibližn ě 4700 zam ěstnanc ů a ro ční obrat 8,8 bilion ů dánských korun. Kvickly extra nabízejí zákazník ům stejný sortiment jako p ředcházející jednotky Kvickly a navíc nabízejí odborné znalosti v nepotraviná řském zboží. Jednotek Kvickly extra je 14. Sortiment prodejních jednotek Fakta pokrývá pr ůměrn ě 1 350 produkt ů. Vysoce oce ňovaný je hlavn ě sortiment ovoce a zeleniny, čerstvých produkt ů a široký výb ěr vín.

Krom ě nízké ceny se jednotky zam ěř ují na kvalitu, rychlost a výhodnost nákupu. Po čet jednotek Fakta je 325. Fakta má 2700 zam ěstnanc ů a ro ční obrat 5, 1 bilion dánských korun. Dagli´Brugsen je oblíbený místní obchod v sousedství, s nádechem tradice, kvality a ujišt ění o vždy čerstvých produktech. Je zde nabízena osobní obsluha a otevírací doba sedm dní v týdnu. Po čet prodejen je 115 (+227 družstevních). Po čet zam ěstnanc ů se pohybuje kolem 1800 a ro ční obrat je 4, 9 bilion ů dánských korun. Local Brugsen je také oblíbený místní obchod v sousedství, s nádechem tradice, kvality, ujišt ění o vždy čerstvých produktech s osobní obsluhou a otev řením sedm dní v týdnu. Po čet prodejen je 20 (+39 družstevních). P řibližný po čet zam ěstnanc ů je 750 a ro ční obrat je 1, 8 bilion ů dánských korun. Super Brugsen je dánský nejv ětší řet ězec supermarket ů s širokým sortimentem potravin, zam ěř ený na čerstvost produkt ů, dobrý zákaznický servis a sezónní nabídku zboží. Po čet obchod ů je 124 (+144 družstevních). 75 obchod ů je navrženo jako ekologické obchody. Zam ěstnává p řibližn ě 6000 lidí a ro ční obrat je 14, 2 biliony dánských korun. Irma zahrnuje supermarkety, místní obchody a výhodné obchody zejména v Kodani. Nabízí kvalitní potraviny a dobrý zákaznický servis. Má rostoucí sortiment zboží a vysoký tržní podíl na trhu ekologických produkt ů. Po čet obchod ů je 70. a p řibližný po čet zam ěstnanc ů je 840 s ro čním obratem ve výši 1, 8 bilion ů dánských korun.

Maloobchodní řet ězce ve Švédsku tvo ří Coop Nära, což je snadno dostupný obchod s dob ře informovaným a angažovaným personálem, který šet ří čas zákazník ů. Tento řet ězec vzniknul v roce 2004. Po čet obchodních jednotek je 107 (+6 maloobchodních družstevních). Coop Forum je ve Švédsku nejv ětší hypermarketový řet ězec nabízející široký sortiment denních produkt ů, nepotraviná řských položek, stavební a zahrádká řský materiál. Po čet obchodních jednotek je 42 (+16 maloobchodních družstevních). C oop Consum nabízí ve Švédsku nejv ětší ucelenou nabídku každodenního zboží. Tento řet ězec má dokonce jeden z nejv ětších evropských výb ěrů produkt ů, které jsou p řátelské k životnímu prost ředí. Spole čnost je známa svými dobrými odbornými schopnostmi z oblasti potravin a vztahem k životnímu prost ředí. Po čet obchodních jednotek je 189 (+350 maloobchodních družstevních). Coop Extra poskytuje kvalifikovaný a vzd ělaný personál a zboží za nízké ceny. Spole čnost byla založena v roce 2004 a v budoucnu se očekává její rapidní r ůst. Po čet obchodních jednotek je 23 (+6 maloobchodních družstevních).

Maloobchodní řet ězce v Norsku reprezentuje Coop Market, což je nejv ětší místní tržní řet ězec se zam ěř ením na osobní servis a místní pot řeby. Sortiment produkt ů pokrývá denní pot řeby a zahrnuje také nepotraviná řské výrobky. Po čet obchodních jednotek je 393. Coop Prix jsou diskontní prodejny nabízející denní spot řební zboží za nízké ceny b ěhem celého roku. Po čet obchodních jednotek je 309. Coop Mega je norský obchodní řet ězec s výbornou pov ěstí. Po čet obchodních jednotek 157. Coop obs! je norský celostátní řet ězec hypermarket ů se vším od denního potraviná řského zboží po oble čení a sportovní zboží. Po čet obchodních jednotek je 24. Coop obs! Bygg je norská první a doposud jediná spole čnost na kutilském trhu zam ěř ená na zákazníky, širokou nabídku, efektivní obchody a nízké ceny po celý rok. Po čet obchodních jednotek je 16. Družstevní svazy vlastní a provozují obchody a Coop Norden se stará o celkovou koncepci.

Spole čně s družstevními spole čnostmi a asociacemi se Coop Norden snaží poskytovat nejlepší členské výhody v celém Norsku. Snaží se být vnímavý k zákaznickým pot řebám a požadavk ům. Cílem Coop Norden není jen poskytovat výhodné ceny za zboží, prémie a finan ční výhody, ale také neustále zlepšovat kvalitu výrobk ů. Díky Coop Norden se celé družstevní hnutí stává siln ějším a řídí d ůležité zákaznické záležitosti v oblasti etiky, životního prost ředí, bezpe čí a uspokojení spot řebitelských pot řeb. Coop Norden nabízí svým partner ům krom ě nákupních výhod ješt ě nejnov ější obchodní metody, moderní systémy a nová logistická řešení.

Coop Norden má vypracovaný etický kodex, který uvádí základní hodnoty a normy družstva. Říká nap říklad, že Coop Norden v ěř í v sociální zodpov ědnost a vhodné pracovní podmínky pro své zam ěstnance. Jeho cílem je vyvinou efektivní partnerství se svými dodavateli. Dodavatelé družstva se musí neustále snažit vyráb ět produkty ve shod ě se standardy družstva. Coop Norden se samoz řejm ě řídí jak podle vnitrostátních, tak i mezinárodních zákon ů. Družstevní standardy říkají že, zam ěstnání musí být zvoleno dobrovoln ě čili odmítají jakoukoli nucenou práci; zaru čují právo se organizovat a kolektivn ě vyjednávat; odmítají d ětskou práci a diskriminaci; zaru čují bezpe čné a hygienické pracovní podmínky; zaru čují dostate čnou mzdu, tím myslí, že mzda nem ůže být nižší než minimální mzda stanovená v právních předpisech; pracovní doba musí být v souladu s národní legislativou a nesmí porušovat mezinárodní konvence ILO, zam ěstnanci musí mít minimální 1 den v týdnu volno. Coop Norden vyžaduje, aby každý dodavatel písemn ě potvrdil úrove ň shody s každým z těchto standard ů definovaných tímto

etickým kodexem chování a pokud pln ě shody nedosahuje, musí být vypracován plán a návrhy, jak této shody v nejbližší dob ě dosáhne. V některých p řípadech, politické nebo kulturní okolnosti mohou p ůsobit obtížn ě v přizp ůsobení se jednomu či více standard ům. V takovém p řípad ě musí být vybrán spolu s Coop Norden náhradní p řístup.[6]

Bytová družstva

Bytové družstevnictví v Norsku reprezentuje Norská Federace bytových družstev (NBBL), která sdružuje p řibližn ě 700 000 člen ů a 250 000 bytových jednotek. Norské družstevní bytové hnutí se snaží nabídnout člen ům p říležitost k získání p řijatelného bydlení v neporušeném životním prost ředí. NBBL je založen na družstevních hodnotách svépomoci, spoluodpov ědnosti, demokracii, spravedlnosti, solidarit ě. V ěř í také v etické hodnoty, jakými jsou nap říklad poctivost, otev řenost, spole čenská odpov ědnost a pé če o ostatní. Samoz řejm ě dodržuje také mezinárodní družstevní principy, které byly stanoveny v prohlášení Mezinárodní družstevní aliance. Aktivitami NBBL je nap říklad reprezentovat družstevní bytová hnutí a jejich členy p řed parlamentem, vládou a centrálními agenturami s ohledem na bytovou politiku a další podobné záležitosti; koordinovat a asistovat p ři analýze strategických záležitostí s ohledem na rozvíjející se přístupy a strategie na podporu družstevních zájm ů; propagovat a podporovat družstevní hnutí v Norsku prost řednictvím r ůzných forem výzkum ů, trénink ů a technické pomoci; informovat a publikovat; propagovat družstevní spolupráci a spolupráci mezi členy NBBL a partnerskými organizacemi; poskytovat r ůzné výhody, produkty a servis pro členy NBBL; pomáhat s dosahováním aktivit v oblasti financí, pojišt ění, spot řebního zboží a služeb; podporování ubytovacích iniciativ v partnerství místních organizací s organizacemi v zahrani čí prost řednictvím r ůzných forem v četn ě krátkodobé i dlouhodobé technické asistence.

Dnes se situace pro bytovou družstevní asociaci radikáln ě zm ěnila. Družstevní organizace funguje ve volném neomezeném tržním prost ředí a sout ěží s ostatními podnikatelskými jednotkami v oblasti. Družstevní bytová asociace využívá p říležitostí, úsp ěšn ě sm ěř uje k reorganizaci svých obchod ů a hledá nové výzvy. NBBL pokra čuje v poskytování širokých služeb souvisejících s bydlením. Navíc se snaží o rozvoj svého majetku a managementu, usiluje také o aktualizování a obnovu existujících bytových zásob. Ostatní oblasti rozvoje jsou ekologické bytové projekty, rozší řené bytové služby. Zam ěř uje své

činnosti na skupiny se speciálními pot řebami jako jsou d ůchodci a osoby mentáln ě postižené.

Členstvím v bytové družstevní asociaci a jejích zastřešujících organizacích NBBL dokázala významn ě zlepšit družstevní vyjednávací sílu kombinací množství individuálních člen ů bytového družstva – využitím jejich pozice p ři jednání s ostatními podniky. Dosud bylo bytové družstevní hnutí úsp ěšné na poli telekomunikací a energie. Ostatní oblasti se již také za čínají rozvíjet.

NBBL je členem Organizace norských družstevních a neziskových podnik ů budujících bydlení (NBO). Také je členem ICA, což je mezinárodní družstevní aliance, reprezentovaná radou ředitel ů ICA Housing. NBBL je členem Evropského Liaison výboru pro sociální bydlení (CECODHAS) a je sou časn ě v rozvojovém družstevnictví s partnery v Jižní Afriky, Zambie, Tanzanie, Estonska a Severozápadního Ruska. Formuje partnerství s agenturami v Bosn ě, České a Slovenské republice.[37]

Bankovní družstva

Hlavní norskou družstevní bankou je SpareBank 1 . Skupina SpareBank 1 je jedním z nejv ětších poskytovatel ů finan čních produkt ů a služeb na norském trhu. SpareBank 1 je holdingová spole čnosti a prost řednictvím svých pobo ček poskytuje spolupráci v klí čových oblastech, jakými jsou zna čky, výrobní procesy, odborný výzkum, IT operace a systémy rozvoje. Provádí b ěžné a životní pojišt ění, vedení fond ů atd. v krajích Oslo, Akershus a Hedmark. Pov ědomí o zna čce bylo velmi posíleno a v sou časnosti pat ří SpareBank 1 mezi dv ě nejznám ější finan ční zna čky v Norsku. Banka vyhrála v nezávislých pr ůzkumech cenu internetové banky roku 2004, p řes E-banking bylo sjednáno 450 000 smluvních vztah ů. Cílem aliance SpareBank 1 je zajistit si individuální bankovní nezávislost a regionální základ i p řes silnou konkurenci. SpareBank 1 se chce stát silným konkurentem na celém území Norska. Celková aktiva banky se k roku 2006 byla ve výši 300 miliard NOK. SpareBank 1 aliance zahrnuje p řibližn ě 340 kancelá ří po celém Norsku. Aliance má celkem 4700 zam ěstnanc ů, 1000 z nich je zam ěstnaných u skupiny SpareBank 1 a zbytek u jejích pobo ček.[45]

Norská státní ubytovací banka si klade za cíl poskytovat adekvátní a bezpe čné ubytování pro všechny. Toho chce dosahovat pomocí stimulace bytového trhu; obstaráváním ubytování pro skupiny, které jsou znevýhodn ěné na trhu s bydlením a zvýšením po čtu ekologicky šetrného obydlí a obytných oblastí. Norská státní ubytovací banka je agentura, která má na starost řešení spolufinancování norské bytové politiky. Zárove ň také poskytuje informace o bytové politice. Banka p ůsobí na trhu spole čně se soukromými úv ěrovými institucemi, ale na rozdíl od nich se stará o obstarávání p ůjček a získávání grant ů od státu. Státní ubytovací banka hraje zvláštní roli v realizaci národní strategie, která se snaží vy řešit tíživou situaci lidí bez domova. Vysokou prioritu také p řid ěluje podpo ře dobrého ubytování pro p řist ěhovalce a uprchlíky. Ubytovací banka spolupracuje s místními správami a soukromým sektorem na zlepšování kvality ubytování na bytovém trhu. Banka se ú častní jednání a diskuzí se všemi zainteresovanými skupinami. Velká podpora je také věnována universálnímu designu a ekologicky šetrnému řešení ubytování. Konkrétn ě je to třeba redukce energie v ubytování, identifikace a snížení použití konstruk čních materiál ů, které jsou rizikové pro zdraví a životní prost ředí.

V Norsku jsou t ři organizace spolupracující na poskytování ubytování norské populaci. Prvním z nich je národní vláda, která navrhuje zákony a pravidla, ší ří informace, poskytuje fondy, p ůjčky a granty, bytové úlevy. Toto vše d ělá prost řednictvím Norské státní banky. Druhou organizací je m ěstský ú řad, který plánuje místní bytovou stavbu v četn ě infrastruktury. M ěstský ú řad je zodpov ědný za zajišt ění ubytování pro znevýhodn ěné skupiny. Poslední organizací jsou soukromé podniky v četn ě bytových družstev, které jsou zodpov ědné za aktuální stavbu a vedení bytového fondu. Norská státní bytová banka financuje 60-70 % ceny výstavby domova. Soukromé úvěrové instituce často financují náklady, které p řesahují p ůjčku od Norské státní banky. Také financují domovy, které jsou větší nebo luxusn ější než ty, které financuje Norská státní bytová banka. Stabilita bytového trhu a stavebního pr ůmyslu je závislá na spolupráci t ěchto t ří organizací. [21]

Zem ědělské družstvo

Norsko není samostatné v zem ědělské produkci a jeho zem ědělská produkce na mezinárodním trhu je dosti malá. Nicmén ě, o to siln ěji je prosazován politický konsensus na udržování a rozvoji zem ědělské aktivity. 13 celonárodních zem ědělských družstev je rozd ěleno do marketingových kategorií odbyt, zprost ředkování, chov a finance. Všechna

tato zem ědělská družstva jsou spojena do organizace s názvem Federace norských zem ědělských družstev (FNAC). Celkový ro ční obrat tohoto družstva je p řibližn ě 4 biliony Euro a družstvo má 50 000 člen ů a 20 000 zam ěstnanc ů. Zem ědělské družstvo je zapojeno do zpracování potravin a prodej ů surových materiál ů, zabývá se činnostmi od hospoda ření a lesnictví až po pojišt ění, finan ční služby a dobytká řství. Nejvíce známá družstva sdružená ve FNAC jsou Tine, které se zabývá mlékem, Ginde zpracovávající maso a Prior prodávající vejce a dr ůbež. Zem ědělská družstva jsou čtvrtou nejv ětší obchodní organizací v Norsku. Federace norských zem ědělských družstev je zapojena do politické činnosti, kurs ů a vzd ělání, stejn ě jako v informací a komunikací. Mnoho praktických úkol ů je uskute čň ováno ve prosp ěch vlastník ů v četn ě vývoje tržních prognóz a operativních úv ěrových dohod v zem ědělství. Sekretariát zam ěstnává 25 osob. Federace norských zem ědělských družstev spravuje Norský systém kvality zem ědělství (KSL) a Zem ědělský výrobní registr. Valná hromada federace sestaví v ůdce v nejv ětších družstevních organizacích stejn ě jako organizacích farmá řů , Norském farmá řském svazu a Norském svazu farmá řů a rolník ů. Členy FNAC jsou již výše zmín ěné zem ědělské družstvo Tine, které se zabývá zpracováním a distribucí mléka a mlé čných výrobk ů. Ro ční obrat spole čnosti je 1625 milion ů Euro. Družstevní mlékárna je vlastn ěna 19 000 producenty mléka, zam ěstnává 5400 pracovník ů v hlavní organizaci a má 5 regionálních pobo ček. Zem ědělské družstvo Gilde Norsk Kjøtt se zabývá zpracováním a prodejem masa a masových produkt ů z ovcí, prasat a dobytku. Ro ční obrat spole čnosti činí 1375 milion ů Euro. Toto družstvo vlastní 30 000 vlastník ů a je zde zam ěstnáno 6000 pracovník ů v hlavní organizaci. Družstvo má 5 regionálních pobo ček a n ěkolik vedlejších spole čností. Zem ědělské družstvo Norsko Priora se zabývá prodejem vajec a dr ůbeže. Ro ční obrat družstva činí 312 milion ů Euro. Priora je vlastn ěn 1400 farmá ři a zam ěstnává 1400 osob v hlavní organizaci a má 3 okresní centra. Norská asociace vlastník ů lesa se zabývá prodejem d řeva. Má 8 oblastních asociací, které jsou vlastn ěny 45 000 vlastníky les ů. Ro ční obrat činí 212 milion ů Euro a tato asociace zam ěstnává 550 lidí. Gartnerhallen je zem ědělské družstvo prodávající ovoce, zeleninu a brambory od norských producent ů spot řebitel ům a zpracovatel ům. Ro ční obrat je 112 milion ů Euro. Toto zem ědělské družstvo je vlastn ěno 1700 producenty brambor, ovoce a zeleniny a zam ěstnává 30 lidí. Hoff Norwegian Potato je družstvo zabývající se prodejem brambor a produkt ů z nich. Spole čnost je vlastn ěna 3900 producenty brambor a ro ční prodej se rovná 56 milion ům. Hoff má 260 zam ěstnanc ů a 6 spole čností. Norwegien Fur Breeders´Association – Norge Pelsdyralslag produkuje a prodává kožešinové surové materiály pro vývozní trh. Ro ční

prodej se velmi m ění dle situace na trhu. V roce 2003 se činila hodnota prodej ů 37 milion ů Euro. Norská kožešinová asociace je vlastn ěna 1000 chovateli kožešin a zam ěstnává 90 lidí. Norwegian Honey Association – Honningcentralen je družstvo produkující a prodávající med. Nejmenší zem ědělské družstvo je vlastn ěno 1800 producenty a jeho ro ční obrat je 6 milion ů Euro. Spole čnost zam ěstnává 10 osob. Norwegian Agricultural Purchasing and Marketing – Felleskjøpet je družstvo zabývající se prodejem za řízení pro zem ědělství jako jsou stroje a také zpracováváním a prodejem obilnin a výrobk ů z nich pro člov ěka nebo spot řebu zví řete. Felleskjøpet je vlastn ěn 53 000 farmá ři a ro ční obrat je 1000 milionu a zam ěstnává 1700 pracovník ů. Geno je družstvo zabývající se chovem a poradenskými službami spojenými s chovem dobytku. Ro ční obrat je 25 milion ů Euro. Geno je vlastn ěn 18 000 producenty dobytku a zam ěstnává 60 pracovník ů. Norsvin se na rozdíl od p ředchozího družstva zabývá chovem a poradenstvím spojených s výrobou vep řového masa. Ro ční obrat činí více než 12 milionu Euro. Norsvin je vlastn ěn 2500 farmá ři prasat a zam ěstnává 60 lidí. Landkreditt je finan ční družstvo poskytující dlouhodobé úv ěry zem ědělc ům a soukromým osobám. Jako zástavu žádají nemovitost. Landkreditt banka také nabízí široký rozsah doprovodných služeb. Spole čnost je vlastn ěna 11 000 farmá ři a zam ěstnává 50 lidí. Poskytnuté ro ční p ůjčky dosahují 875 milion ů Euro. Gjensidige je pojiš ťovací družstvo, které nabízí pojišt ění a finan ční služby zem ědělc ům. Zam ěstnává 3100 lidí a zisky z pojišt ění činí tém ěř 1250 milion ů Euro.

Za hlavní své úkoly FNAC považuje pr ůmyslovou politiku, pod kterou zahrnuje po řizování a analyzování studií, které se týkají pr ůmyslové politiky; sledování a rozši řování informací o mezinárodních pravidlech ovliv ňující norské zem ědělství a potraviná řský pr ůmysl; vypracovávání tržní prognózy pro mléko a mlé čné výrobky, vep řové maso, skopové/jehn ěč í a dr ůbež; spravování zem ědělský úv ěrový systém – plánování úv ěrů a jejich splácení; dalším hlavním úkolem Federace norských zem ědělských družstev je informování a komunikace, která zahrnuje strategickou komunikaci p ři plánování budoucnosti federace a realizaci takových plán ů; mediální práci; publikace a vedení internetových stránek. Dalším úkolem je školení a lidské zdroje, které zahrnuje kursy a školení pro p ředstavitele družstev a pro jejich zam ěstnance; mezinárodní komunikace a porozum ění; informace a techniky prezentace; asistenci valné hromad ě; volební komisi a dohlížecí práce; konference; zahrani ční pomoc.

Federace norských zem ědělských družstev spravuje následující jednotky. Farmá řský trh je pojetí pro marketing místn ě vytvá řeních potravin p římo od producenta ke spot řebiteli (na trzích, parcích nebo uzav řených ulicích). Prodejci prodávají výrobky, které sami vyp ěstovali, sklidili, získali, upekli atd. Norský systém kvality zem ědělských produkt ů (KSL) podporuje prodej potravin vyprodukovaných v Norsku. Tento systém je založený na spolupráci mezi všemi klí čovými spole čníky v norském zem ědělství. Ú čelem tohoto systému je zajistit bezpe čné výrobky ve vysoké kvalit ě vytvo řené podle jistých standard ů. Zem ědělský výrobní registr BA je databáze poskytující data o zem ědělských nemovitostech, produk čních jednotkách, vlastnících a uživatelích. Zem ědělský výrobní registr spolupracuje se zem ědělských registrem, který je používán národní zem ědělskou státní správou. Centrální výzkumná kancelá ř pro zem ědělské asociace spol. s. r. o. centrum je vzd ělávací centrum zem ědělských asociací, které se snaží využít studie v praxi, v politice, ekonomice, sociální práci ve prosp ěch norských farmá řů . Asociace je organizována odd ělen ě a je vlastn ěna ze 70 % Federací norských zem ědělských družstev a ze 30 % norským Farmá řským odborem.[38]

Lesnické družstvo

V severských zemích (Dánsko, Finsko, Norsko a Švédsko) je zhruba 825 000 les ů v soukromém držení. Tito soukromí vlastníci se sdružili a vytvo řili družstevní organizaci, která se nazývá Severské rodinné lesnictví. Tato organizace zahrnuje následující federace z jednotlivých zemí. Federace norských vlastník ů lesa sestávající z 8 regionálních družstev a 368 místních spole čností se 44 000 spoluvlastníky z celého Norska. Spolupráce spo čívá ve spojení marketingových činností a zapracování nových metod a technik. Organizace má také zna čný podíl v norském lesním pr ůmyslu s cílem zajistit poptávku po produktech. Federace vydává m ěsí čník „Skogeieren“. Dalším členem družstevní organizace je Švédská federace vlastník ů lesa, která sdružuje asi 88 000 rodinných vlastník ů a spolupracuje s pěti krajskými svazy organizovanými jako produk ční družstva. Centrální federace je LRF Skogsägarna sídlící ve Stockholmu. MTK skupina lesnictví je rada lesnictví vytvá řející národní politiku organizace. MTK rada se stará o soukromé lesní vlastnické zájmy zprost ředkováním informací o trhu s dřevem a cenách ovliv ňujících lesní politiku a rozvojových regionální operacích provád ěných Unií vlastník ů lesa a místní Lesní manažerskou asociací. 158 Lesních manažerských asociacích pomáhá vlastník ům les ů s vedením lesa a s prodeji d řeva, se zvyšováním jejich profesionálních znalostí a

dovedností. Metsäliitto je jedna z nejv ětších lesních pr ůmyslových skupin v Evrop ě. Spole čnost má ro ční obrat okolo 8, 4 millionu Euro a zam ěstnává 30 000 lidí. Byla založena ve Finsku a je aktivní jak na evropském, tak na sv ětovém trhu. Spole čnost se zam ěř uje na vybrané d řevo a produkuje široký výb ěr papírenských výrobk ů.

Severské zem ě tvo ří nejvíce hust ě zalesn ěnou oblast v Evrop ě, lesy pokrývají 62 milion ů hektar ů. Více než 50 procent severské venkovské vým ěry p ůdy je pokryta lesy. Velikost lesní plochy stále vzr ůstá. V sou časn ě dob ě je dvakrát tak velká, než byla p řed sto lety. První národní pr ůzkum lesa byl uskute čněn v roce 1919 a p ři n ěm byla zjišt ěna plocha lesa 300 milion ů m 3, v sou časnosti to je již 600 milion ů m 3. Ohromný r ůst plochy je výsledkem politiky, která stále usiluje o obnovování les ů. Každým rokem se objem zalesn ěných ploch zv ětší o 20 milion ů m 3 a pr ůměrné kácený les ů je na úrovni 50 % p řír ůstku z každého roku, což stále znamená ro ční p řír ůstky ve výši 10 %. Severské vedení lesa je založeno na principech udržování dlouhodobé stability a odolnosti zdroj ů. Hlavním úkolem norského lesního managementu je uspokojení spole čenských, ekonomických, ekologických a kulturních pot řeb budoucích generací. Správa lesa je rozd ělena do t ří úrovní. První úrovní je celonárodní, kterou zastupuje Ministerstvo zem ědělství a potravin, které má pravomoc nad lesnictvím, další úrovní je krajská úrove ň pravomoci nad záležitostmi lesa a je delegována ke guvernérovi kraje a poslední úrovní je obecní úrove ň, kterou vykonává každý magistrát, který slouží jako odborník na záležitosti lesa. V sou časné dob ě je připravován nový lesnický zákon. Enviromentální pravidla budou aktualizována a založena na nových znalostech, obzvlášt ě dle studií r ůznosti p řírody. Dalším cílem je zlepšení legislativy lesa s ohledem na použití lesa a jeho vymáhání díky nedostate čné sou časné legislativ ě. Výsledky a sm ěrnice mezinárodní politiky, zvlášt ě po jednání se Spojenými národy lesa (IPF, IFF, UNFF) stejn ě jako s ministerskou konferencí o ochran ě les ů v Evrop ě (MCPFE) p ředstavuje d ůležité základ pro nový zákon. Sou časná legislativa, kterou je lesní družstvo upraveno platí od roku 1965. Od té doby byla již mnohokrát pozm ěněna a modernizována, poslední úprava prob ěhla v roce 1997. Jejím hlavním cílem je podpora zales ňování a ochrany lesní krajiny, zatímco podporuje funkce les ů jako prost ředí pro život rostlin a zví řat. Lesní zákon je platný pro všechny kategorie vlastnictví, a je založený na základním principu svobody s odpovědností individuálního lesního vlastníka. P ředpisy zahrnují principy související s enviromentálním a rekrea čním uvažováním, lesní silni ční stavbou, vedení lesa v oblastech se zvláštní ekologickou hodnotou a ochrannými funkcemi.

Lesnictví a lesní pr ůmysl jsou d ůležitými obchody v Norsku. V roce 2001 hodnota hrubé výroby pro sektor lesnictví m ěla hodnotu 5, 125 milion ů Euro. Do zahrani čí bylo vyvezeno dřevo za zhruba 2, 125 milion ů Euro.[42]

3.1.3 Právní úprava družstevnictví v Norsku

Všichni členové COPAC sdílejí spole čné sm ěrnice pro legislativu družstevních organizací, které říkají, že všichni členové COPAC se zavazují ke družstevní politice a legislativním radám, což je z doporu čení organizace ILO z roku 1966 číslo 127 týkající se rolí družstevních organizací v ekonomickém a sociálním rozvoji rozvojových zemí, jehož nástupcem je ILO doporu čení číslo 193 z roku 1995 ICA výkaz o družstevní identit zahrnuje družstv ům legální osobní status zákonodárc ů.

Existence mezinárodní úpravy družstevní legislativy je velmi d ůležitá hlavn ě z toho důvodu, že v některých zemích, jako nap říklad v Norsku nebo Dánsku družstevní hnutí prosperuje bez právní úpravy pomocí jejich vlastních zákon ů. Jelikož není možné, aby družstevní organizace prosperovaly bez jakékoli právní úpravy, existují práv ě mezinárodní sm ěrnice. N ěkteré z hlavních d ůvod ů pro jejich existenci je, že úprava družstevního práva je nezbytná, a čkoli nejsou dostate čné podmínky pro práci družstevní politiky. Existence zákon ů jsou podstatnými základy v nové koncepci rozvoje, která zd ůraz ňuje respekt k lidským práv ům. Toto p ředpokládá, že legální vztah mezi ob čany a státem je založen na jednání parlamentu. Mezinárodní družstvo používá právo k informování a komunikování. Ve spole čnostech, kde sociální kontrola nem ůže být dlouhodob ě založena na blízkých osobních vztazích, regulace sociálních vztah ů je provád ěna více vhodným zp ůsobem a to regulací pomocí ekonomického agenta, který nemá osobní vazby s ostatními. Právo je vhodný prost ředek k udržování rovnováhy mezi autonomií družstevník ů a družstev na jedné stran ě a mocí státu na stran ě druhé. Právo stabilizuje politický systém. Národní právo je nezbytný prost ředek k implementování ve řejného mezinárodního družstevního práva.[33]

3.1.4 Důležité kontakty na norské družstevní organizace

Družstevní organizace severských spot řebních družstev – Coop Norden AB Box 21, 101 20 Stockholm Tel.: +46 8 743 54 00 http://www.coopnorden.com/ e-mail: [email protected]

Norská spot řební družstevní organizace – Coop Norge AS Östre Aker vei 264, Grorud P.O Boks 21 Haugenstua, NO-0915 Oslo Tel.: +47 22 89 95 95 http://www.coop.no/ e-mail: [email protected]

Norská bytová družstevní organice – NBBL Box 452 Sentrum, 01040 Oslo, Norway Tel.: + 47 22 40 38 50, fax: + 47 22 40 39 20 http://www.boligsamvirket.no/ e-mail: [email protected]

Družstevní banka – SpareBank 1 Gruppen AS Hammersborggata 2, Postboks 778 Sentrum, N-0106 Oslo, Norway Tel.: + 47 21 02 50 50, fax: + 47 21 02 50 51 http://www.sparebank1.no/ e-mail: [email protected]

Norská státní ubytovací banka Box 824 Bedriftssenter, N-3007 Drammen, Norway Tel.: + 47 32 26 26 00, fax: + 47 32 26 27 00 http://www.husbanken.no/ e-mail: [email protected]

Federace norských zem ědělských družstev – FNAC P.O.Box 9347 Gr ønland, 0135 Oslo, Norway Tel.: + 47 22 05 47 00, fax: + 47 22 17 23 11 http://www.landbruk.no/ e-mail: [email protected]

Lesní družstvo – Norwegian Forest Owners´Federation P.O. Box 1438 Vika, 0115 Oslo, Norway Tel.: + 47 23 00 07 50, fax: + 47 22 42 16 90 http://www.skog.no/ e-mail: [email protected]

3.2. Družstevnictví ve Švédsku

3.2.1 Vývoj družstevnictví ve Švédsku

Na po čátku rozvoje družstevnictví formovaného od 60. let 19. století nebylo systému vzniklých družstevních spole čností v Evrop ě podle zákona dovoleno ú častnit se na ekonomický aktivitách za stejných podmínek, jaké platily pro ostatní podnikatelské jednotky. Nap říklad ve Švédsku družstevní systém byl v platnosti od roku 1846, neexistence svobody obchodu však byla velkou p řekážkou až do roku 1864. Podobné problémy se vyskytovaly také v dalších částech Evropy. Hlavní funkcí v západní i východní Evrop ě bylo rozší ření družstevních myšlenek a jejich zako řen ění mezi venkovské vlastníky pozemk ů.

Švédské družstevnictví vzniklo, aby umožnilo stejn ě jako v ostatních zemích p řístup člen ům k nákupu produkt ů za odpovídající ceny. P řed vznikem družstevních prodejen byla problémem zboží nízká kvalita, nedostate čná nabídka a vysoké ceny. B ěhem druhé poloviny 19. století vznikalo více a více družstevních spole čností. V roce 1899 tyto spole čnosti zformovaly unii s názvem KF. Na neefektivním trhu výrobk ů, který v té dob ě existoval se družstevní spole čnost KF rychle prosadila a rozší řila svou p ůsobnost na celé území Švédska. Od roku 1905 také zahrnovala nákupní činnost od ostatních spole čností. KF byla tak úsp ěšná, že individuální obchodníci se za čali cítit ohroženi a za čali bojkotovat dodávky družstvu KF. Prvním krokem v její expanzivní strategii družstevní spole čnosti bylo získání továrny na margarin. Produkty ostatních obchodník ů nedosahovaly takové kvality nebo byly p ředražené, a díky tomu KF získávala jejich zakázky. Úsp ěšný monopol a kartelové bitvy ve 20. a 30. letech 20. století zvýšily konkurenci na trhu výrobk ů. KF se stala centrem vzd ělání družstevního maloobchodního sektoru. Moderní, hygienický design propagující obchody a samoobsluhy, které byly p ředstaveny ve 40. letech 20. století m ěl v budoucnu mnoho imitátor ů. KF se stala velkou spole čností s vzd ělávacími ideami a zaujala d ůležité místo v sociální struktu ře. V 80. letech 20. století družstevní práce nabrala nového sm ěru, který spo číval v otev ření trhu organických a k životnímu prost ředí přátelských produkt ů. Členové odhalili rostoucí zájem, která by mohla spotřebitelská družstva práv ě produkcí t ěchto výrobk ů uspokojit. Na konci 80. a po čátku 90. let 20. století se stalo z řejmé, že role KF jako výrobce je skon čena. Stále více továren na trhu znamenalo zvyšující se konkurenci. Spole čně s nejv ětšími švédskými spole čnostmi vytvo řila KF

různorodý konglomerát s holdingovými spole čnostmi v různých sektorem. V situaci, kdy sí ť maloobchodních řet ězc ů se koncentruje a v n ěkterých místech se p řibližuje bodu saturace je z řejmé, že obchodní firmy ve svých strategiích privátních zna ček budou hledat nové sortimenty, které budou pro spot řebitele zajímavé. Takovým sortimentem jsou produkty zdravé výživy, resp. bioprodukty. V roce 2002 byl provád ěn rozsáhlý výzkum u obchodních organizací FiBL (Supermarket Study 2002 – Organic Products in European Supermarkets) , který zachycuje situaci ve vybraných státech Evropy (Švédsko, Finsko, Dánsko, N ěmecko, Švýcarsko, Rakousko, VB, Francii, Itálii, Holandsku a Belgii). Z výsledk ů studie bylo p řekvapující zjišt ění, že n ěkteré spole čnosti nemají žádné představy o vlastní prodejní hodnot ě BIO produkt ů a že vývoj vlastních BIO ochranných známek není systematicky dokumentován a analyzován. V mnoha spole čnostech je to zp ůsobeno jednak chyb ějícím pr ůzkumem trhu a jednak tím, že dostupná kontrolní data jsou použitelná pouze pro vytvo ření velmi hrubého odhadu obratu BIO produkt ů nebo o tržních podílech produktových skupin. Komunika ční úsilí u t ěchto spole čností a výdaje na BIO sortiment jsou relativn ě vysoké a nep řim ěř ené k tržnímu podílu jejich BIO produkt ů. Nap říklad, v roce 2001 COOP Švédsko utratil cca 15% celkového marketingového rozpo čtu jejich řet ězce Konsum výslovn ě za BIO sortiment, zatímco tržní podíl BIO produkt ů dosáhl "jen" 7,5% . Ale i p řesto je Švédsko ochotno v prosazování sortimentu BIO produkt ů pokra čovat, protože ví, že v budoucnu tyto produkty zaujmou zna čný podíl na trhu.[34]

V roce 1905 schválil kongres švédské družstevní unie (KF) založení družstevní pojiš ťovací spole čnosti. O t ři roky pozd ěji byla založena také družstevní pojiš ťovací spole čnost specializující se na pojišt ění požár ů. Tato spole čnost nesla název „Samarbete“. V roce 1914 vznikla druhá obchodní životní pojiš ťovna nesoucí název „Folket“. Dnešní podoba pojiš ťovacího družstva vznikla v roce 1946 slou čením t ěchto dvou spole čností a kombinací jejich jmen, byl vytvo řen dnešní název družstva „Folksam“. Folksam byla první z 19 spole čností, které podepsali dokument Spojených národ ů o povinnosti k životnímu prost ředí ve vztahu k pojiš ťovacímu odv ětví.[26]

Švédské bytové družstevnictví se za čalo rozvíjet vznikem první družstevní spole čnosti, kterou bylo HSB bytové družstvo založené roku 1923. Druhým a ve Švédsku nejv ětším družstevním svazem je Riksbyggen, které za čal vznikat v roce 1940, kdy byl jednak chronický nedostatek byt ů a zárove ň velké množství stavebních pracovník ů bylo

nevyužito. Bytové družstvo bylo registrováno v roce 1941 v Gothenburg na západním pob řeží Švédska. Dnes se na tomto území nachází již 1600 bytových družstev. Od svého založení se Riksbyggen vyvíjel od výlu čně stavebního družstva až po dnešní družstvo zabývající se stavbou, servisní činností a vedením vlastnictví obytných dom ů.[20, 39]

Švédská sociální družstva vznikla na základ ě pot řeby najít zam ěstnání lidem s mentálním postižením nebo alespo ň druh činnosti, které by se mohli v ěnovat. První regionální denní centra se vznikla b ěhem 80tých let 20. století. Prvním takovým sociálním družstvem bylo Skofore v Strömsundu, které vzniklo v lednu 1986. V roce 1979 byly prezentovány první sm ěrnice psychiatrické pé če. S rozvojem sociálního družstevnictví vznikla potřeba u čit se od zemí, které s tímto m ěly podstatn ě v ětší zkušenosti, a jejichž rozvoj byl již na mnohem vyšší úrovni. Proto se Enskede Skarpnäck psychiatrická sekce ve Stockholmu rozhodla poslat velkou část svého personálu do Trieste v Itálii studovat práv ě činnost sociálních družstev. V Trieste byla totiž velká psychiatrická nemocnice uzav řena a n ěkolik pracoviš ť bylo p řem ěněno na družstva. Ředitel psychiatrického odd ělení v Enskede Skarpnäck se stále snažil najít nové cesty, jak by se mohli mentáln ě nemocní lidé za členit do spole čnosti. V roce 1989 vysoká škola ve Värmland ve spolupráci s místní družstevní rozvojovou agenturou LKU ve Värmland odstartovala program pro pacienty v Marieberg’s Hospital v Kristinehamn na založení družstva. Toto všechno měly ješt ě podpo řit konference a seminá ře, které ší řily budoucí myšlenky a sociální práci družstev v ostatních částech zem ě a budovaly spolupráci s obecními ú řady a spolupracujícími organizacemi. První družstva vznikla díky podpo ře Švédského státního d ědického fondu, tvo řeného z fond ů Svédského výboru zdraví a pé če, vládních fond ů a netradi ční pomoci z obecních ú řad ů práce.[31, 29]

3.2.2 Sou časný stav švédských družstev

Struktura švédského družstevnictví je uspo řádána odlišným zp ůsobem od struktury družstevnictví ostatních severských zemí. Pro její srozumitelnost je d ůležité v této fázi představit všechny družstevní organizace, které se zde vyskytují. Na následujícím schématu je znázorn ěna zmín ěná struktura.

Zdroj: KF project center [online]. .

KF projektové centrum je p řidružené ke švédskému kooperativnímu institutu Koopi reprezentujícímu velkou část švédského družstevnictví, jehož členy je v ětšina švédských družstevních organizací. KF má za úkol projektovat práce centra celosv ětov ě a p řenášet znalosti a zkušenosti. Používá k tomu sí ť vysoce kvalifikovaných poradc ů pro KF pracujících stejn ě jako r ůzných spolupracujících organizací a švédských společností. KF projektové centrum je schopné poskytovat technickou asistenci, praktické vedení a školení v různých oblastech. Je nevýd ěle čnou organizací snažící se o dlouhodob ě udržitelnou spole čnost charakterizovanou hodnotami družstevnictví tj. svépomoc, vlastní odpov ědnost, demokracie, rovnost, ú častnictví a solidarita. KF projektové centrum bylo založeno v roce 1986 jako pobo čka švédské KF (švédského svazu spot řebních družstev), který je jedním z vedoucích obchodních skupin ve Švédsku primárn ě zam ěř ených na maloobchod. Od července 2000 je KF projektové centrum částí švédského kooperativního institutu Koopi. KF projektové centrum je hlavn ě aktivní v Evrop ě a v Asii a již se ú častnilo asi 140 projekt ů v 30 zemích sv ěta. Hlavní oblasti projektového centra jsou kooperativní vývoj, maloobchod, skladování a distribuce, školení managementu a rozvoj podnikání, včetn ě exportu a importu. V ětšina z projekt ů je financována rozvojovými fondy. Švédský kooperativní institut Koopi je ústav pro ovlivn ění ve řejného názoru a objektivní propagace. Má za úkol obhajovat, rozši řovat a vyvíjet družstevní sektor. Vlastníky Koopi jsou Folksam (pojišt ění a finance), Fonus (poh řby), HSB (ubytování), KF (švédský kooperativní odbor a velkoobchodní spole čnost), KFO (družstevní asociace zam ěstnavatel ů), OK (ropa – provoz benzínových pump) a Riksbyggen (ubytování). Švédský kooperativní institut se snaží pracovat s názorem ve řejnosti a propagovat družstevnictví, aby tak posílil demokratické a legální p ředpoklady družstevního sektoru.[26]

Pojiš ťovací družstva

Folksam je švédská pojiš ťovací spole čnost nabízející širokou rozmanitost pojišt ění, ukládání a p ůjčování pen ěz dle pot řeby každého člena. Folksam byl založen roku 1908 jako odezva na nespokojenost obyvatel, která v zemi panovala. Na po čátku 20. století byl na švédském trhu velký nedostatek možných řešení pojišt ění pro osoby s pr ůměrným příjmem. Folksam nabízel pojišt ění každému za rozumné ceny. Nyní spravuje více než 18 milion ů pojistných smluv. Zam ěstnává 3700 lidí a má zhruba 100 kancelá ří po celém Švédsku. Folksam pojiš ťuje každý druhý rodinný d ům a každou druhou osobu ve Švédsku. Zákazníci pojiš ťovacího družstva jsou zárove ň jeho vlastníky, zisk tak z ůstává uvnit ř spole čnosti. Družstvo p řispívá k dlouhodobé udržitelné spole čnosti, ve které se jednotlivec může cítit bezpe čně. Klí čovými hodnotami spole čnosti je bezpe čnost, závazek, soucit a profesionalismus. Produkty Folksam zahrnují individuální pojišt ění, ukládání a p ůjčky, pojišt ění aut, lodí, domácích mazlí čku stejn ě jako r ůzné druhy hromadného pojišt ění pro sportovní kluby, odborové organizace a jiné. Prost řednictvím poskytování informací a vedení debat se snaží Folksam p řisp ět k informování spole čnosti. Díky silné pozici na trhu má možnost ovliv ňovat spole čnosti, do kterých investuje své prost ředky a tak posilovat odpov ědnost k životnímu prost ředí. Pokud je zákazník nespokojen se službami Folksam, může se obrátit na Ombudsmana zabývajícího se zákaznickými vztahy nebo Ombudsmana zabývajícího se investicemi a ten nezaujat ě rozhodne. Toto rozhodnutí samoz řejm ě není zpoplatn ěno a je nezávislé. Ombudsmany jmenuje výro ční sch ůze a jednají samostatn ě.

Pojiš ťovací sektor je globálním sektorem a Folksam je členem r ůzných mezinárodních organizací. Díky této spolupráci má možnost se efektivn ě podílet na činnosti v mezinárodním m ěř ítku a dosáhnout tak nových znalostí a informací. Folksam je aktivní ve švédském kooperativním centru, p řispívá na n ěj finan ční podporou a kvalifikovanými poradci. S místními organizacemi sdílí hodnoty týkající se životního prost ředí, rovnosti, zem ědělství a vývoje venkova. Vizí tohoto kooperativního centra (Kooperation Utan Gränser) je sv ět osvobozený od nespravedlnosti a bídy. UN slu čuje mezinárodní iniciativu mnoha stovek spole čností pracujících na deseti všeobecných zákonech v oblasti lidských práv, životního prost ředí a bezúhonnosti. Globální kompaktní je p římou iniciativou generálního sekretá ře OSN Kofiho Annana. Folksam se do této organizace zapsal v roce 2002 jako první švédská pojiš ťovací spole čnost. ICMIF sdružuje 141 oganizací v 70 zemích a jejími členy jsou mezinárodní družstevní a pojiš ťovací federace. Toto sdružení zárove ň reprezentuje družstevní a pojiš ťovací agentury. ACME je evropský krajský svaz

podporující spolupráci a reprezentující zájmy jeho člen ů v Evrop ě. Má 42 aktivních členských organizací a p řes 50 pojiš ťovacích agent ů ve 20 zemích sv ěta. ACME agituje v parlamentu a stará se o zájmy družstevních spole čností. Mezinárodní sdružení spole čností pojiš ťovacích ( AISAM ) spojuje, poskytuje informace a reprezentuje národní a mezinárodní organizace vládní i nevládní pracující v pojiš ťovnictví. Evropská federace asociací sociálního zabezpe čení ( CEA ) rozebírá problémy strategického zájmu a zam ěř uje se na regula ční prost ředí pojiš ťovacích agent ů p ůsobících v Evrop ě. Folksam je jeden ze zakladatel ů EURESA , což je seskupení pojiš ťovacích spole čností sociálního ekonomického podnikání uvnit ř EU. Členské organizace spolupracují za ú čelem ekonomický udržitelného a spole čensky zodpov ědného vývoje. Evropská odborová konfederace ( ETUC ) má podporovat evropský sociální model a udržovat mír a stabilitu ve sjednocené Evrop ě, kde pracující lidé a jejich rodiny mohou pln ě užívat ob čanských práv a vysoké životní úrovn ě. A samoz řejm ě je Folksam také členem Mezinárodní družstevní aliance ( ICA ) reprezentující družstevnictví celosv ětov ě.[14]

Bytová družstva

Bytová družstva nabízejí jedine čnou formu vlastnictví domova atraktivní pro velké množství obyvatel. Dávají p říležitost člen ům i s minimálními p říjmy získat ubytování na adekvátní úrovni. Bytové družstvo je vlastn ěno a kontrolováno jeho členy. Deset milion ů lidí na celém sv ětě jsou členy t ěchto bytových družstev. Švédsko je jednou z pr ůkopnických zemí, kde se bytové družstevnictví za čalo rozvíjet již na po čátku 20. století. Ve Švédsku p ůsobí dv ě velká družstevní bytová družstva. Prvním z nich je Svaz bytových družstev (HSB) a druhým je Družstevní bytový svaz (Riksbyggen). HSB je bytové družstvo, které bylo založeno roku 1923. Jeho hlavním cílem je obstarávání kvalitního ubytování pro své členy. HSB má p řes 538 000 člen ů. Členství v bytovém družstvu sestává z obyvatel, kte ří získali domov díky HSB. Členové volí zástupce svých bytových výbor ů ve svých řad, sami také rozhodují na sch ůzích t ěchto demokraticky volených výbor ů, kolik cht ějí za ubytování platit. Cena tohoto ubytování nikdy není vyšší než nezbytn ě nutné náklady na provoz domu. Členové bytového družstva užívají mnoha výhod jako nap ř. redukované ceny topení, telefonu, kabelové televize atd.[20] Riksbyggen je druhé nejv ětší bytové družstvo p ůsobící ve Švédsku. Riksbyggen je forma asociace („kooperativní ekonomická asociace“ podle švédské legislativy), která odpovídá mezinárodn ě p řijaté definici družstevního svazu. Riksbyggen je nezávislý na státu a jiných

organizacích. Bytové družstvo zam ěstnává asi 15 000 lidí ve svých členských organizacích. Členové družstva jsou zapojeni do organiza čních záležitostí a práce výboru, který je volen z jejich st ředu, zapojují se do setkání a využívají rekreace v rámci družstva. Samotné družstvo má p řibližn ě 2300 zam ěstnanc ů. Každá oblastní kancelá ř má vlastní budovu a vedoucí pracovníky. Riksbyggen má p řístup ke specialist ům pro všechny požadované služby od vedoucího stavby, p řes technika, administrátora a ú četních až po dohled na stavební práce, záležitosti vlastnictví, p ůjčky atd. Riksbyggen podporuje družstevní nápady prost řednictvím svých vlastních aktivit a také mezinárodní spoluprací s jinými družstevními organizacemi.[39]

Spot řební družstva ve Švédsku

Kooperativa Förbundet ( KF) je švédský kooperativní odbor a velkoobchodní spotřební družstvo, které jak jsem již d říve zmínila, vytvo řilo spole čně s norským Coop NKL a dánským FDB družstevní svaz Coop Norden AB. KF vlastní Coop Norden AB ze 42 %. Švédský kooperativní odbor KF je člen švédského sdružení zahrnující zhruba 60 asociací spot řebitele a má 2, 9 milionu člen ů. Švédská spot řebitelská družstva od roku 2005 p řebírají aktivn ější úlohu v záležitostech spot řebitel ů. Uskute čň ují kampan ě s různými tématy, nap ř. zdravé jídlo. Hlavními cílovými skupinami jsou d ěti, mladí a rodiny s dětmi. Tyto kampan ě nabízí ve spolupráci s výrobními družstvy a kampaně jsou spojeny s přednáškami, seminá ři, skupinovými diskusemi a dotazováním spot řebitele. KF je mate řskou spole čností KF skupiny a na následujícím schématu jsou znázorn ěny její pobo čky.

Zdroj: Výro ční zpráva KF za rok 2005

Švédský družstevní svaz KF spojuje 58 švédských družstevních spole čností s 3 miliony členy. KF má dva základní principy. První je být svazem pro zákazníky družstevních spole čností, druhým je být aktivní vlastník Coop Norden a všech vlastn ěných pobo ček. KF přispívá k rozvoji spot řebního družstevnictví FMCG (rychloobrátkové zboží) a dává člen ům švédského družstevního hnutí možnost nakupovat dobré produkty za p řijatelné ceny v atraktivních obchodech. KF vlastní 42 % Coop Norden a je tak nejv ětším FMCG poskytovatelem ve skandinávském regionu. KF mate řská spole čnost se skládá z KF Fastigheter (nemovitosti), MedMera, KF Invest, servisní spole čnosti KF a KF Föreningsrevision (sociální audit), mediální spole čnosti KF Media a konferen ční místo Vår Gård Saltsjöbaden. Prost řednictvím KF Konsument (zákaznické záležitosti) pracuje KF na problémech zákazník ů prost řednictvím lobování a rozvoje dovedností.[26]

Zem ědělské družstvo

Federace švédských farmá řů (LRF) je jediné družstvo reprezentující vlastníky zem ědělských farem a lesní krajiny. LRF vytvá ří podmínky pro udržitelnou a sout ěživou spole čnost, rozvíjí spole čenský život a podnikání na venkov ě. LRF je nepolitická organizace financující své aktivity členskými p řísp ěvky a investicemi z obchod ů. Vytvá ří

podmínky pro pozitivní udržitelný rozvoj venkova a atraktivní sociální hodnoty. LRF přispívá k rozvoji spole čnosti a pr ůmyslu založeném na hospoda ření a lesnictví, tak umož ňuje svým člen ům dosahovat cíl ů v podmínkách rentability, r ůstu a kvality života. Členové LRF jsou rozd ěleni do dvou sekcí. První sekcí je sekce individuálních člen ů a druhou je sekce kooperativních člen ů. Jednotlivých farmá řů je v LRF p řibližn ě 163 000 a jsou organizováni v 1244 místních a 19 krajských svazech. Jednou z úloh t ěchto krajských svaz ů je podpora a dohled na aktivity místních sdružení. Místní asociace reprezentují přímo jednotlivé členy. Jejich úkolem je podpora zájm ů hospoda ření a venkovského spole čenství na místní úrovni. Kooperativní členové jsou zem ědělská družstva a spole čnosti farmá řů . Farmá ř je tedy jak individuální člen tak člen kooperativní v rámci svého družstva. Nejv ětší kooperativní členové jsou sdružení v družstvech zam ěř ených na produkci obilnin, masa, mléka a v lesním pr ůmyslu. Díky t ěmto družstv ům mají v ětší podíly na mezinárodních trzích. LRF řídí operace vlastního podniku a sedmi pobo ček, jejichž obrat je 2 miliardy švédských korun. Obchodní operace mají za úkol realizovat služby požadované členy a p řisp ět k financování aktivit družstva. Pobo čky LRF jsou LRF Konsult, což je nejv ětší pobo čka co do obratu a po čtu pracovník ů. Tato spole čnost nabízí služby a rady malým a st ředním spole čnostem v oblasti ú četnictví, daní a právních záležitostí. LRF Konsult zam ěstnává 1300 lidí a má pobo čky na více než 125 místech po celém Švédsku. Další pobo čkou LFR je Svensk Markservice poskytující služby a subdodavatelské operace farmá řů m. Sigill Kvalitetssystem (švédská pe čeť kvality) je program certifikace produkt ů šetrných k životnímu prost ředí navržený k zabezpe čení kvality produkt ů plnících p řísné spot řebitelské požadavky. Je to nezávislá auditorská spole čnost nutící farmy, aby dodržovaly švédská kritéria kvality. LRF Samköp koordinuje nabízení hodnoty zboží odpovídající cen ě a služby jako nap ř. vozy, cestování, vybavení kancelá ří, zpracování informací, hygienické a ochranné pom ůcky používané farmá ři a družstvy. LRF Media vydává noviny a časopisy poskytující zprávy, rady, know-how, inspiraci a zábavu pro členy LRF, kte ří žijí na venkov ě. Členství v LRF zahrnuje předplatné časopisu „Zem ě“, což je týdeník ur čený pro venkovské spole čenství. LRF Försäkring vyvíjí, prodává a zprost ředkovává pojišt ění farmá řů m a venkovským spole čenstvím v nízkých nákladech. Družstevní spole čnost poskytuje pojišt ění majetku, odpov ědnosti a poskytuje úv ěry. Již samotné členství v LRF zahrnuje základní pojistné krytí. Sĺnga-Säby Kurs & Konferens je konferen ční st ředisko známé svým výrazným vztahem k životnímu prost ředí.

Vrchní kancelá ř LRF se nachází ve Stockholmu a operace jsou řízeny z 19 oblastních kancelá ří nacházejících se po celém Švédsku. Kancelá ř v Bruselu reprezentuje LRF v centru Evropy. Nejvyšší rozhodovací orgán v krajské svazu je každoro ční národní shromážd ění, jehož se ú častní 150 volených zástupc ů. Mimo jiné se zabývá záležitostmi předloženými místními kluby. Zástupci oblastních shromážd ění jsou volení zástupci a předsedové místních klub ů. Národní shromážd ění volí národní správní radu, která realizuje úkoly schválené tímto shromážd ěním. Na následujícím obrázku je názorn ě zakresleno výše popsané.

Zdroj: LRF [online].

LRF aktivn ě pracuje v oblastech zem ědělských opat ření, kde se zam ěř uje na vývoj politických podmínek na oblastní, národní i mezinárodní úrovni pro usnadn ění ziskovosti, růstu a kvalitního života pro osoby žijící na venkov ě. Další oblastí, které se LRF v ěnuje je agroturistika a aktivity zahrnují r ůzné programy, víkendy, tábory atd. LFR se stará také o blaho zví řat, tím že p řijalo sm ěrnice a p řístupy k ochran ě a pé či o n ě.

LRF je členem evropských organizací COPA a COGECA a úzce s nimi spolupracuje. Na globální úrovni se podílí na činnosti mezinárodní federace zem ědělských producent ů (IFAP) a je členem organizace Spojených národ ů zam ěř ené na potraviny a zem ědělství (FAO).[32]

Lesnické družstvo

Švédské lesní družstvo a jeho uspo řádání bylo již p ředstaveno v rámci Severského rodinného lesnictví, jehož je členem. Proto ho nyní zmíním jen velmi krátce. Švédská federace vlastník ů lesa je jedním z člen ů Severského rodinného lesnictví, který sdružuje vlastníky lesa v Norsku, Švédsku, Finsku a Dánsku. Tato úzká spolupráce mezi severskými vlastníky lesa za čala v roce 1945, kdy byla NSF (Nordiska Skogsägarorganisationernas Förbund) založena. Švédská federace vlastník ů lesa sdružuje asi 88 000 rodinných vlastník ů a spolupracuje s pěti krajskými svazy organizovanými jako produk ční družstva. Centrální federace je LRF Skogsägarna sídlící ve Stockholmu. 158 lesních manažerských asociacích pomáhá vlastník ům les ů s vedením lesa a s prodeji d řeva, se zvyšováním jejich profesionálních znalostí a dovedností. Od roku 1995, když Finsko a Švédsko vstoupilo do EU za čala být organizace reprezentována na úrovni Bruselu.[43]

Družstvo zdravotnické pé če

Medicoop je národní družstevní spole čnost založená v roce 1998 pracující jako systém družstev se zdravotní a sociální pé čí. Medicoop spojuje základní a regionální zdravotní pé či do systému ve řejné zdravotní pé če. Družstva a jiná hnutí p ředevším p ůsobí jako lobbyisté a nátlakové skupiny. Medicoop rozvíjí vztah mezi poskytovateli a zákazníky.[35]

Sociální družstvo

LKU (Co-operative Development Agenciesy) je družstevní rozvojová agentura, jejíž hlavní činností je poskytovat zdarma pomoc či asistenci p ři zakládání a rozvoj malých družstevních spole čností. Sdružuje 24 regionálních družstevních rozvojových agentur a zajiš ťuje také další rozvoj sociální oblasti. LKU zast řešuje také Sociální družstevní projekt ve Švédsku, jehož hlavním úsilím je podnítit m ěstské ú řady k převzetí iniciativy p ři práci s mentáln ě nemocnými osobami a t ěmi, kte ří jsou mimo trh práce. Iniciáto ři tohoto projektu jsou RSMH, což je Národní asociace pro sociální a mentální zdraví (která sdružuje 135 místních klub ů); IFS, což je spole čenství zabývající se schizofrenickým onemocn ěním; HSO sdružující švédské družstevní organizace invalid ů ( členy je 33 organizací s 400 000 individuálními členy) a FKU asociace družstevních rozvojových agentur. Díky švédskému vstupu do EU v roce 1995 vzrostly p říležitosti pro rozb ěhnutí projektu, speciáln ě zam ěř ení se na znevýhodn ěné skupiny. Reforma která byla provedena řeší p řísun pen ěžních prost ředk ů, které městské ú řady obdrží pro svou činnost od krajských výbor ů.[31]

3.2.3 Právní úprava družstevnictví ve Švédsku

Před p řijetím právní úpravy číslo 1435/2003 Evropského družstva „SCE“ z 22. července 2003 a Sm ěrnice Rady EU č. 03/72/ES dopl ňující stanovy Evropského družstva m ělo Švédsko specifickou úpravu družstevnictví. Švédsko p řijalo zákon o Evropském družstvu v březnu 2005.

Prvním zákonem upravujícím družstevnictví ve Švédsku byl zákon č. 667 z roku 1987 s názvem družstevní akt („Lagen om ekonomiska föreningar“) upravující založení, jednání orgán ů družstev a prov ěř ování ú čtů. V roce 1991 byl vydán zákon č. 614 upravující bytové družstevnictví a v roce 1972 to byl zákon č. 262 , pozd ěji zákony 713 z roku 1982 a 1610 z roku 1992 upravující finanční sektor. Družstevnictví je charakterizováno spln ěním specifických podmínek se zam ěř ením na práva člen ů, svobodné hlasování a vyplácení dividend. Družstva musí podporovat hospodá řské zájmy člen ů, což znamená podporovat ekonomické aktivity, na kterých se členové družstev podílejí. Švédské právo nerozlišuje civilní a komer ční právo.

Princip jeden člen jeden hlas je stanoven zákonem. Výjimky z tohoto principu mohou být stanoveny ve článkách asociace. Články asociace mohou být stanoveny na všeobecných sch ůzích všech nebo části zástupc ů člen ů. Nejsou stanovený žádné limity týkající se po čtu člen ů. Členové jsou zavázání p řispívat kapitálem k družstvu. Objem je stanoven v družstevním zákonu. Družstvo také m ůže stanovit navýšení kapitálu speciálními bondy (p řísp ěvky k dluhopis ům). Tyto p řísp ěvky mohou být také od ne člen ů, nesm ějí však přesáhnout sou čet ostatních p řísp ěvk ů družstva . Zisky mohou být také p řid ělovány starým člen ům nebo nečlen ům nejen sou časným člen ům, kte ří jsou držiteli t ěchto p řísp ěvk ů. Minimáln ě 5 % z ro čního čistého zisku musí být p řid ěleno do rezervního fondu, dokud jeho výše nedosáhne 20 % kapitálu.

3.2.4 Důležité kontakty na švédské družstevní organizace

KF projektové centrum - KF Project Center Box 30228, 104 25 Stockholm, Sweden Tel.: + 46 8 692 60 60, fax: + 46 8 640 44 25 http://www.kfpc.se/ e-mail: [email protected]

Pojiš ťovací družstvo – Folksam Klara Norra Kyrkogata 33, SE – 111 22 Stockholm, Sweden Tel.: + 46-8-22 58 00, Fax: + 46-8-24 88 91 http://www.folksam.se/ e-mail: [email protected]

Poh řební družstvo - Fonus Box 47003, 117 94 Stockholm, Sweden Tel.: + 08 709 83 00, fax: + 08 642 50 82 http://www.fonus.se/ e-mail: [email protected]

Bytové družstvo – HSB Box 8310, 104 20 Stockholm, Sweden Tel.: + 08 785 30 00, fax: + 08 785 33 25 http://www.hsb.se/ e-mail: [email protected]

Bytové družstvo – Riksbyggen Kungsbron 21, 106 18 Stockholm Tel.: + 08 698 41 00 http://www.riksbyggen.se/ e-mail: [email protected]

Federace švédských farmá řů - LRF Lantbrukarnas Riksförbund, 105 33 Stockholm, Sweden Tel.: + 07 71 573 573 http://www.riksbyggen.se/ e-mail: [email protected]

KF spot řební družstvo Box 15200, S-10465 Stockholm Telefon + 46 8 743 25 00 http://www.kf.se/ e-mail: [email protected]

Družstevní zam ěstnavatelská asociace – KFO Box 2292, 103 17 Stockholm, Sweden Tel.: + 08 702 54 00, fax: + 08 714 88 21 http://www.kfo.se/ e-mail: [email protected]

Švédská federace vlastník ů lesa - LRF LRF Skogsägarna, 105 33 Stockholm, Sweden Tel.: + 46 8 787 54 00, fax: + 46 8 787 5908 http://www.skogsagarna.se/ e-mail: [email protected]

Arbetslivsinstitutet - Programme for small enterprise and growth Katarina Grut Studentplan 3, Campus, SE-831 40 Östersund Sweden Tel.: + 46 63 55 13 00, fax: + 46 63 55 13 20

Kooperativ Konsult Eva Laurelii Box 311, SE-400 32 Göteborg, Sweden Tel.: + 46 31 85 94 80, fax: + 46 31 85 94 29 e-mail: [email protected]

The Social Co-op Project Bosse Blideman Hantverkaregatan 20, SE-761 30 Norrtälje, Sweden Tel.: + 46 176 129 49, Mobile: + 46 705 176 176, fax: + 46 176 129 65 http: //www.socialakooperativ.com/ e-mail: [email protected]

3.3. Dánské družstevnictví

3.3.1 Po čátky družstevnictví v Dánsku

Spot řební družstva v Dánsku m ěla od po čátku p řevážn ě zem ědělský ráz. Dánsko se stalo zemí vzornou a jedine čnou práv ě svými zem ědělskými výrobními družstvy. Základem blahobytu této neveliké zem ě byla družstva výrobní či lépe řečeno družstva na zpracování a odbyt zem ědělských výrobk ů a p ři tom také odbyt zahrani ční. Dánsko bylo považováno za „perlu družstevnictví“. V žádné jiné zemi nedosáhlo zem ědělské družstevnictví takového rozší ření a prohloubení jako v Dánsku, kde ze všech hlavních odv ětví národního hospodá řství vytla čilo soukromé a jiné podnikání. Všech 92 % mléka řských podnik ů na výrobu mléka a másla byla p ůvodu družstevního. Také 92 % všech jatek zde byly organizace družstevní. A kone čně 28 % veškerého zahrani čního vývozu vajec spo čívala v rukou družstevních organizací.

Na t ěchto t řech odv ětvích zem ědělského hospoda ření spo číval blahobyt Dánska a ješt ě dnes zem ě na tomto staví své hospodá řské úsp ěchy. Vždy ť také díky družstevní organizaci si tato zem ě zabezpe čila první místo na mezinárodním trhu, co do jakosti svých výrobk ů. A to nejen v ohledu hmotném, nýbrž i v kulturním jsou dánští sedláci prvními na celém sv ětě. Dánští zem ědělci mají k dispozici velké množství zem ědělských vysokých škol a univerzit. Dánský dobytek je chován v místnostech mnohem čistších, než v jakých žijí sami sedláci mnohých jiných zemí. Chlévy jsou sv ětlé, v noci se osv ětlují v případ ě pot řeby elekt řinou, jsou čist ě vybílené a opat řené vodovody. Díky tomuto zem ědělskému družstevnictví p řetrvalo Dánsko t ěžkou hospodá řskou krizi.[33]

3.3.2 Vývoj dánského družstevnictví

Do roku 1880 se Dánsko zabývalo hlavn ě rolni čením a vyváželo obilí, avšak americká konkurence zp ůsobila t ěžké ztráty dánskému vývozu a tak družstevnictví p řipadla úloha nalézt nové cesty k jiným intenzivním odv ětvím zem ědělského hospoda ření. Zakladatelem prvního konsumního družstva byl pastor Sonne, které toto družstvo založil v roce 1866 v měste čku Thistedu podle rochdalského vzoru. Toto družstvo bylo pozd ěji častokrát

napodobeno dánskými rolníky. V roce 1871 byly vydány první sociální demokratické noviny.

Roku 1882 založil rolník Andersen másla řské družstvo v Hjeddingu, na jihozápadní části Jutského poloostrova. Družstvo nebylo sice prvním tohoto typu, brzy však v celém širokém okolí proslulo a bylo pak také velmi často napodobováno. V roce 1884 bylo založeno první družstvo peka řské z d ůvodu, aby rozbilo monopolní postavení, které m ěli privátní peka ři.[33]

V roce 1887 vznikla první továrna na výrobu slaniny. Družstva byla vždy zakládána rolníky ur čitého okresu, kte ří postavili budovu, v níž se vyráb ěl sýr nebo máslo. Členové družstva se zavázali dodávat tomuto družstvu veškeré mléko ze svých statk ů a rozd ělovali všechny p říjmy a vydání podle toho, kolik mléka kdo dodal. Na úhradu režijních vydání uzav řeli p ůjčku, za kterou všichni členové solidárn ě a individuáln ě ru čili. Všechny otázky týkající se řízení podniku se řešily na valné hromad ě, p ři čemž každému členu p řipadalo právo jednoho hlasu. Tento systém pro spole čné zpracování zem ědělské produkce v zásad ě platí v dánském zem ědělství až dodnes. Roku 1896 byla založena první družstevní mlékárna a v roce 1899, což byl velký rok d ělnického boje v historii Dánska, kdy bylo uv ězn ěno 40 000 dělník ů, bylo založeno první d ělnické stavební družstvo se vyu čenými pracovníky. První pojiš ťovací družstvo bylo založeno roku 1903. Roku 1912 vzniklo první družstevní bytové družstvo a zárove ň první tiska řská spole čnost. V roce 1919 pak první dělnická národní banka a vydavatelská spole čnost.[50]

Pozd ěji bylo v každém okrese nanejvýš jedno družstvo a tato družstva m ěla v rukou tém ěř všechnu výrobu másla a sýra. Roku 1919 bylo v Dánsku 180 000 farem a menších hospodá řství, jež čítaly celkem 1 272 000 krav. Z toho 166 000 hospodářství s 1 174 000 krav dodávalo všechno své mléko družstv ům. Pouze 8 % hospodá řství stálo mimo družstevní organizaci. Dánské družstevní mlékárny dosáhly vysoké technické úrovn ě a prosluly ve sv ětě racionálními metodami, které p ři výrob ě másla používaly. Takto získalo Dánské zem ědělské družstevnictví první místo na sv ětovém trhu a dánští zem ědělci získali zna čné výhody. Také jatka, jak jsem již d říve uvedla, byla organizována družstevn ě. Zm ěna metod venkovského hospoda ření m ěla za následek zm ěnu p ři vykrmování dobytka. Sedláci za čali krmit vep řový dobytek nikoliv odpadky, jak tomu bylo v ostatních zemích, nýbrž čerstvým krmivem rostlinného p ůvodu. Zlepšení krmiva a technické zdokonalení

v družstevních jatkách umož ňovalo výrobu slaniny nejlepší jakosti, která byla vyhledávána hlavn ě na anglických trzích. V roce 1920 bylo z řízeno první auditorské družstvo a první družstevní jídelna. O dva roky pozd ěji (1922) byl založen dánský družstevní svaz (DKF).

Dánské družstevnictví se na rozdíl od družstevnictví jiných zemí vyvíjelo úpln ě mimo vliv politických stran. Našlo si své místo v oblasti svobodného obchodu. Ani mezi jednotlivými odv ětvími tohoto družstevnictví však nezaznamenalo n ějakých rozpor ů. Dánsko bylo jednou z mála zemí, kde si všechny družstevní formy založily roku 1899 Úst řední družstevní výbor za tím ú čelem, aby mohly být spole čně projednávány otázky, týkající se veškerého družstevního hnutí. Zakladatelem tohoto výboru byl bývalý obchodník Jürgensen, který založil též první svaz spot řebních družstev, do n ěhož vložil své vlastní prost ředky. Nejprve se členy tohoto výboru stala družstva konsumní a másla řská. Pozd ěji se p řidala také družstva ostatních forem. Úst řední družstevní výbor vydával v Kodani velký družstevní list. Na podn ět Úst ředního výboru byla založena družstevní banka, jejíž rozvaha vykazovala za rok 1923 200 milion ů dánských korun. Nov ě založená družstevní cementárna vydržela boj s cementá řským trustem a p řisp ěla podstatn ě k následnému snížení cen cementu. Úst řední družstevní výbor byl v roce 1917 reorganizován a stejn ě tak ješt ě v 60. letech a dodnes p ůsobí pod názvem Federace dánských družstev.

Po čátkem roku 1924 bylo v Dánsku 9000 družstev a celé polovina obyvatelstva této zem ě byla členy. Tržba t ěchto družstev činila 1400 milion ů dánských korun v roce 1923. Mléka řských a másla řských družstev bylo 1661 a tato družstva vyrobila 37 milion ů sud ů másla. V porovnání s rokem 1922 se vývoz hospodá řsko-zem ědělských výrobk ů velmi zvýšil. Od ledna do října 1923 bylo z Dánska vyvezeno másla a mléka za 416 milion ů dánských korun, slaniny za 400 milion ů, vajec za 103 milion ů a dobytka za 71 milion dánských korun. Po čet vyvezeného dobytka se zvýšil o celý 1 milion kusů.

Úplné vytla čení kapitalistické výroby másla výrobou družstevní je vysv ětlováno tím, že sedláci dodávali soukromým máslárnám špatné a falšované mléko, což pov ěst kapitalistické výroby t ěžce poškodilo. Zatímco mléko, které dodávali do svých mlékáren bylo poctivé, vodou ne řed ěné. V družstevních mlékárnách byli svými vlastními pány a nem ěli zájem kazit si svou pov ěst. Zárove ň také za čali používat p řístroje na m ěř ení tu čnosti mléka. V roce 1936 byla založena Ekonomická rada d ělnického hnutí. Dohoda

mezi Federací družstevního svazu a DKF byla uzav řena roku 1949. Tato úmluva upravovala pracovní podmínky d ělnických družstev. V roce 1953 vznikla Fond d ělnického družstevnického finan čního hnutí (AKF). Družstevní spole čnost JOB-INVEST, Ltd. byla založena roku 1984.

Rozvoj družstevnictví v Dánsku m ěl vliv nejen na mravní povznesení rolnického stavu, ale také na zvýšení dojivosti krav, což bylo následkem zlepšení jejich chovu. Družstevní sb ěrny vajec vedly k rozvoji dr ůbežnictví. Družstva ozna čovala vyvážená vejce číslem člena družstva, tak se snadno kontrolovalo, kdo dodal špatné či mén ě hodnotné zboží. Podle stanov podléhali dodavatelé takového nekvalitního zboží trest ům, pokutám a v případ ě opakování se tohoto jednání i vylou čení z družstva. Toho však nikdy nebyla pot řeba, všichni dodavatelé se starali, aby m ěli co možná nejlepší pov ěst.

Koncem 19. a za čátkem 20. století vedle spot řebních družstev a družstev na zpracování zem ědělské produkce za čala vznikat rovn ěž tzv. zásobovací družstva, která i v sou časné dob ě zajiš ťují odbyt zem ědělské produkce od svých člen ů a dodávky pot řebné pro zem ědělskou výrobu, jako jsou nap ř. hnojiva, osiva, zem ědělské ná řadí a techniku. Poskytují i n ěkteré speciální služby jako je nap ř. výroba krmiva atd.

Postupným slu čováním se po čet družstev snižoval, rostla však jejich hospodá řská aktivita. V Dánsku bylo tém ěř na tisíc spot řebních družstev s tém ěř milionem člen ů sdružených do celostátní organizace Co-op Denmark (FDB). Tzv. m ěstská (d ělnická) družstva sdružující 580 bytových družstev, disponujících 360 000 byty, 60 družstevních restaurací s 15 000 zam ěstnanci, které zajiš ťovala pro své členy stravování p ředevším v závodech a institucích, a 70 výrobních družstev s 3000 členy. Všechna tato družstva byla členy Úst ředního svazu m ěstských-dělnických družstev.[50]

3.3.3 Sou časný stav dánských družstev

Spot řební družstvo

Dánská spot řební družstevní spole čnost (FDB) je výrobní družstvo s více než 1, 6 milionem člen ů. Celé družstvo má 4300 volených zástupc ů. FDB je sou částí Coop Norden AB, kterou vytvo řila spole čně s Coop NKL z Norska a KF ze Švédska. FDB

vlastní Republica A/S, vydavatelství Libris a 38 % Coop Norden AB. FDB vydává měsí čník Samvirke. Celkový po čet lidí zam ěstnaných u FDB a u jeho pobo ček je p řibližn ě 200. Padesát z nich pracuje pro organizaci samotnou. Dánská spot řební družstevní organizace si stanovila následující úkoly. Podporovat zájmy spot řebitele prost řednictvím organizace; reprezentovat družstevní hnutí na ve řejnosti a v organizacích na národní i mezinárodní úrovni; zabezpe čit ekonomické užitky pro své členy; řídit nové a existující partnerské dohody v četn ě cestovních aktivit FDB Rejsek; rozvíjet družstevní organizaci, řídit komunikaci FDB s okolím v četn ě členského magazínu Samvirke, kurz ů a p řednášek ve školách; zabývat se vztahy mezi Coop Norden a Coop Danmark A/S; zabývat se vztahy se svými p řidruženými jednotkami; spravovat majetek FDB v četn ě u čň ovského st řediska (Severina) Coop Norden. Jako spoluvlastníci družstva Coop Norden je FDB částí severské spolupráce a pomáhá tak zajistit nejlepší obchody pro své členy a zákazníky nap říč celou Skandinávií.

FDB je spole čnost řízená svými členy. Vlastní ji členové jako fyzické osoby a zárove ň nezávislé družstevní spole čnosti. Jen členové mají vliv na organizaci. Každý, kdo dosáhne daného v ěku, má právo se stát členem. Členství nep řináší žádné finan ční riziko. Poté co jsou členové v organizaci t ři m ěsíce získávají hlasovací právo a zárove ň získávají možnost být zvoleni do výboru spole čnosti.

Struktura členské organizace dokazuje, že FDB je demokratickou organizací. Nejvyšší pravomoc leží na Kongresu. Sch ůze delegát ů se koná každý rok a jednou za t ři roky je volen p ředseda. Správní rada FDB je zodpov ědná za d ůležitá rozhodnutí a sestává z 12 osob volených p ři lidovém hlasování v četn ě p ředsedy správní rady a p ředsedy „Repræsentskabet“ (výboru p ředsed ů okresu) a 4 zástupc ů z FDB. Nejd ůležit ější otázky, které mají být projednány, jsou p ředloženy Výboru p ředsed ů okresu, který sestává z 80 lidí volených lidovým hlasováním. Tento výbor rozhodne o svém postoji k této záležitosti a p ředloží rozhodnutí p ředstavenstvu ke kone čnému rozhodnutí. Zárove ň „Repræsentskabet“ schvaluje také výroční zprávu a ú čty FDB. Obchody jsou řízeny obchodními výbory, které jsou zvolené členy každého obchodu. Nezávislé družstevní spole čnosti volí své výbory na každoro čním zasedání družstevních spole čností.[13]

Výrobní družstvo

Det Kooperative Fællesforbund (DKF) je jednou ze t ří dánských člen ů Mezinárodní družstevní aliance. Dánský družstevní svaz (DKF) byl založen v roce 1922 jako vrcholná organizace dánského odborového svazu obchodu a d ělnických družstev. Je to vrcholná družstevní organizace dánských výrobních družstev. DKF vznikl, aby zabezpe čil zájmy člen ů ve vztahu s vládou, parlamentem a ve řejností, aby zajistil interních a externích tréninkové aktivity pro členy družstevního hnutí a aby poradil člen ům družstva v záležitostech ekonomických, finan čních, zákonných a technických. Za ú čelem propagovat místní a regionální spolupráci mezi členy Družstevního výboru byl založen ve velkých m ěstech. Spolu s Dělnickou vzd ělávací asociací (Arbejdernes Oplysnings Forbund - AOF) a místním obchodním svazem, tato družstevní rada p ůsobí v záležitosti místních informací a vzd ělávacích aktivit, koordinovaná Národním svazem (DKF). N ěkteré místní družstevní rady uskute čň ují místní investi ční aktivity a p řebírají iniciativu za rozvoj existujících a nových družstev.[50]

Ekonomická rada d ělnického hnutí (ECLM) - (Arbejderbevægelsens Erhvervsråd (AE)) V roce 1936 Národní svaz obchodu a d ělnické družstvo a Federace obchodního svazu založili Ekonomickou radu d ělnického hnutí. ECLM je organizace poskytující služby dělnickému hnutí se vztahem k vládním a ve řejným autoritám a se všemi organizacemi konzultující všechny zásadní politické a ekonomické otázky v četn ě legislativy.[50]

Bytové družstvo

Národní asociace bytových družstevních spole čností (Boligselskabernes Landsforening). První družstevní nájemní družstevní spole čnost byla založena roku 1912 na principech nájmu odpovídajícího aktuálním náklad ům. Hlavní snahou bylo zvýšení bytových standard ů pro nejchudší část populace a vyvarování se problém ům s bydlením, které byly k vid ění v ostatních zemích. Družstevní bytové spole čnosti m ěly rozhodující vliv na urbanistický a regionální rozvoj pomocí svých iniciativ (velkých stavebních projekt ů). K dovršení t ěchto cíl ů bylo založeno velké množství družstevních organizací bytových, pr ůmyslových, výrobních atd. Národní asociace družstevních bytových spole čností je vrcholnou organizací 709 družstevních bytových spole čností. Na po čátku roku 2000 tato spole čnost spravovala okolo 502 000 byt ů a široký rozsah sdílených vybavení jako prostory k zábav ě, rekreaci a mládežnické kluby, mí čová h řišt ě, školky atd. V tomto

družstevním systému je p řibližn ě 10 000 osob p řebírajících aktivní část rozhodování jako demokraticky volení členové rady nebo v obdobných pozicích. Vklad residentského podílu musí být placen za apartmán v bytové spole čnosti. Nájem v nov ě stav ěném majetku je okolo 2 % z náklad ů na stavbu.[50]

Členové DKF jsou Národní asociace bytových družstev, Národní asociace stavebních a konstruk čních družstev, Národní družstevní asociace závodních jídelen, Národní družstevní asociace peka řů a 61 indiviálních obchodních svaz ů a d ělnických družstev, které nejsou v národní asociaci (bankovní, pojiš ťovací, auditorské, tiska řské atd.). Pro t ěchto 61 družstev je charakteristické, že jejich funkcí bylo poskytování sevisních služeb pro družstevní parnery, obchodní svaz a d ělnické hnutí.[50]

Národní družstevní asociace stavební a smluvní (Byggefagenes Kooperative Landssammenslutning (BKL)) vznikla v roce 1899 v dob ě, kdy d ělníci zakládali první družstva. Tato část d ělnického družstevního hnutí se rozvíjela jako hlavní faktor dánského bytového a stavebního obchodu. Rozvoj v bytovém družstevnictví p řinesl obrovský rozmach schopných družstevních spole čností, n ěkteré z nich byly federativní a jiné m ěly národní či mezinárodní p ůsobnost. D ůležité budoucí finan ční zdroje pot řebné k rozvíjení a udržení rozvojových aktivit ve stavebnictví, mohou být získány díky pokra čující kontrole zna čných částí stavitelského trhu na podporu konkurenceschopné nabídky, zajišt ění zboží a zajímavého zam ěstnání. Doposud investi ční kapitál byl poskytován Obchodním svazem, družstvy a investi čním fondem d ělnického družstevnického hnutí (Arbejderbevægelsens Kooperative Finansieringsfond). Požadavky kapitálu jsou v Dánsku tak vysoké, že investování samotné prost řednictvím družstevních spole čností by bylo nedostate čné. Ve službách pro bytová a stavební družstva (servis, opravy atd.) pracuje 2959 zam ěstnanc ů pracujících v 80 družstevních stavitelských a smluvních spole čnostech zahrnující zednické práce, uzavírání smluv, v ětrání-asanace, malí ře, poklada če koberc ů, truhlá ře, elektrickou instalaci a další. Členové Národní asociace jsou nej čast ěji organizování ve spole čnostech s ru čením omezeným, ve kterých zam ěstnanci, svaz obchodu, ostatní družstevní spole čnosti a investi ční fond d ělnického družstevního hnutí jsou akcioná ři.[50]

Družstva poskytující služby

Národní asociace družstevních závodních jídelen a st ředních škol (Kooperativ Medlems Service(KMS)). Důležitým faktorem rozvoje a r ůstu závodních jídelen byla velká nespokojenost d ělník ů s podmínkami ve velkých soukromých pr ůmyslových továrnách. Dělníci pot řebovali kontrolovat kvalitu jídla a jeho ceny. Toho dosáhly pomocí obchodního svazu práce p řevzetím dodávek p římo z družstevních jídelen. Družstevní závodní jídelny pracovaly spole čně s místním obchodním svazem na zlepšování standard ů fungování v souladu s životním prost ředím. Družstevní závodní jídelny a svaz obchodního hnutí m ěli zna čný vliv na legislativu. To stimulovalo zam ěstnavatele k rozpoznání důležitosti závodních jídelen uspokojivé kvality a ostatních pracovních podmínek. N ěkte ří zam ěstnavatelé podporovali závodní jídelny také finan čně. Velké množství závodních jídelen koupilo prázdninové domy, kde mohli zam ěstnanci trávit své prázdniny za rozumné ceny. Závodní jídelny m ěly se zam ěstnanci uzav řené dohody na nákup domácích spot řebi čů se slevou (nap ř. ledni čky atd.). Národní svaz družstevních závodních jídelen sjednal smlouvu na nákup vybavení pot řebného na p řípravu jídel v závodních jídelnách. Národní svaz m ěl 47 člen ů spole čností s 790 zam ěstnanci, které denn ě obsloužili okolo 30 000 d ělník ů v dánských velkých spole čnostech. Družstevní závodní jídelny jsou v první řad ě družstva, jejichž pracovníci jsou členy každý p římo nebo prost řednictvím svého místního klubu obchodního svazu.[50]

Národní asociace družstevních peka řů (Rutana-Sammenslutningen) se snažila p ředevším nabízet zákazník ům levný chléb vysoké kvality, ale krom ě toho se také stala nástrojem v boji za vyšší mzdy a pracovní podmínky. První družstevní pekárna byla založena v roce 1884 . V roce 1930 bylo v Dánsku 38 družstevních peka řů , v pr ůběhu let a také hlavn ě díky technickému rozvoji se spojovali a na konci roku 2001 existovaly 2 družstevní pekárny zam ěstnávající okolo 920 lidí. V ětšina produk čních jednotek byla p řevzata dánskou spot řební družstevní spole čností FDB. Družstevní pekárny byly zakládány pomocí akciového kapitálu získaného od ve řejnosti, nej čast ěji od d ělník ů. Dnes je nejv ětší část organizována ve spole čnostech s ru čením omezeným, v kterých je obchodní svaz také akcioná řem.[50]

Národní asociace místních radiových a televizních družstev (Foreningen af Arbejderbevægelsens Elektroniske Medievirksomheder (FAEM)). Od deregulace dánského

vysílacího systému v roce 1985 založilo dánské d ělnické hnutí mnoho místních televizních a rozhlasových stanic. Dnes existují 2 televizní a okolo 28 rozhlasových stanic. Vysílají zábavné programy, filmy, politické debaty a vzd ělávací programy. Rádio a TV stanice mají kolem 2 milion ů poslucha čů a divák ů. D ělnické hnutí založilo AEM-INVEST (D ělnické hnutí elektronického investování s. r. o.) v roce 1986, jehož úkolem je zasahování do vysílání a financování místních rozhlasových a TV stanic.[50]

Družstevní mlékárny

První a nejv ětší byla mlékárna Enigheden v Kodani, která byla založena ve řejným dělnickým svazem v roce 1897 (Dansk Arbejdsmandsforbund) a podnikala do roku 1994. Rozdíly mezi d ělnickými a zem ědělskými mlékárenskými družstvy byly, že d ělnická mlékárenská družstva zam ěř ená na dodávání m ěstské populaci mlé čné produkty dobré kvality za co nejnižší ceny, zatímco zem ědělská mlékárenská družstva zam ěř ená na výd ělek a odpovídající zisk pro zem ědělce.[50]

Novinová, tiska řská, vydavatelská a kniha řská družstva. Sociální demokratický tisk v Dánku byl poprvé uveden v roce 1871 Sociálními demokraty, kte ří byli brzy následováni Sociálními demokratickými listy ve všech hlavních venkovských m ěstech a okresech. V roce 1940 národní Sociální demokratický tisk byl nejv ětší řet ězec novin. Rozvoj v mediálním sv ětě zp ůsobil zánik mnoha velkých novin a Sociální demokratické listy nebyly výjimkou. Menší listy se zrušily a ostatní se slou čily do Národních list ů sociálních demokrat ů. Obchodní svaz tisku s. r. o. (Fagbevægelsens Presse A/S) publikoval národní listy Aktuelt dokud nebyl uzav řen roku 2001. Federace obchodního svazu a Svaz tak publikovali velké množství list ů a periodik. Sektor tiska řský m ěl 5 velkých členských spole čností. Dv ě v Kodani a 3 v měst ě Jutland. Tyto tiska řské spole čnosti dostávaly velké objednávky od hnutí obchodního svazu, Sociální demokratické strany, družstev a soukromého sektoru. Tiska řská družstva velmi úzce spolupracovala s kniha řskými družstvy.

Ostatní individuální spole čnosti v národní svazu v četn ě auditorských, spojených nákupních spole čností, architekt ů a plánovacích spole čností pat řily pod dánské d ělnické hnutí.[50]

Bankovní a pojiš ťovací družstva

Družstevní banka (Arbejdernes Landsbank) byla založena roku 1919 obchodním svazem a družstvy za ú čelem vyhnutí se p řílivu soukromých bank. S myšlenkou vytvo řit d ělnickou banku p řišel Thorvald Stauning, který se pozd ěji stal prvním sociálním demokratickým premiérem v Dánsku. Po čáte ční názory byly spíše skeptické, d ělnické hnutí se obávalo, že banka by nem ěla dostatek fond ů hotovosti v krizových situacích a také tu byl problém po čáte čního kapitálu. Ten byl nakonec dohodnut na 2 miliony dánských korun a banku se poda řilo otev řít. Banka je spole čnost s ru čením omezeným, ve které jsou Obchodní svaz, ostatní organizace v dělnickém hnutí a družstva akcioná ři. Je to sedmá nejv ětší banka v Dánsku s 60 pobo čkami v celé zemi.[1] Po jiš ťovací družstvo ALKA bylo založeno v roce 1944 slou čením dvou spole čností datovaných od roku 1903 a 1929. Tyto spole čnosti se specializovaly na životní pojišt ění a ostatní družstevní pojišt ěnecké smlouvy pro Obchodní svaz. Princip byl v tom, že Obchodní svaz nebo n ějaká další organizace mohla p řevzít družstevní životní nebo úrazové pojišt ění svých člen ů nebo zam ěstnanc ů. V roce 1987 více než 1 milion člen ů Obchodního svazu bylo pojišt ěno tímto zp ůsobem.[2] AP penzijní fond existuje na dánském trhu již skoro století. AP je nezávislá spole čnost poskytující důchodové pojišt ění. Má 71 000 zákazník ů a řídí d ůchodová pojišt ění asi 180 000 člen ů penzijních fond ů. Dalších 213 000 pojišt ěnc ů má zde sjednáno životní pojišt ění. V roce 2005 AP penze zaznamenala p říjem ve výši 1, 7 miliard dánských korun.[3]

Lesnické družstvo

Dánský les pokrývá p řibližn ě 486 000 hektar ů plochy, což je asi 11 % vým ěry p ůdy. V sou časné dob ě je ro ční p řír ůstek lesa zhruba 4, 6 milion m 2, zatímco každoro ční kácení je 1, 8 milion m 2. Práv ě tímto zp ůsobem se každým rokem zalesn ěná plocha Dánska zv ětšuje. Soukromé osoby vlastní 46 % celé lesní krajiny, 26 % je vlastn ěno spole čnostmi a 28 % je vlastn ěno státem. V Dánsku je považováno vlastnictví lesa za rodinné d ědictví, které se d ědí již po staletí. Každá další generace se snaží toto d ědictví ješt ě zv ětšit. V roce 2003 procházelo dánské lesnictví velkou krizí, soukromí lesní vlastníci ztratili tém ěř 100 euro na hektar lesa. Dánský lesnický akt byl schválen parlamentem v roce 2004 a jeho hlavním cílem je trvat na udržitelnosti dánských les ů. Dánská lesnická asociace (DFA) se zam ěř uje na podporu politických a odborných zájm ů dánských vlastník ů les ů. Snaží se podporovat lesnictví a chránit dánské lesy. DFA zprost ředkovává krom ě jiného informace

o trhu se d řevem a poskytuje informace ve řejnosti o lesích a d řev ě. DFA vydává m ěsí čník Skoven a vlastní mezinárodní podnik obchodující se d řevem DSH-WOOD. DFA je členem družstevní organizace nazývající se Severské rodinné lesnictví, která sdružuje lesní družstva z Norska, Švédska, Finska a Dánska.[44]

3.3.4 Právní úprava družstevnictví v Dánsku

Dánské zákonodárství nestanovilo žádná pravidla pro zakládání a činnost družstev. Členové družstva m ěli docela volnou ruku p ři vypracovávání stanov a jednacích řád ů svých organizací. Ur čitým vodítkem v tomto sm ěru byly vzorové smlouvy, které zpracovávaly jednotlivé úst řední družstevní svazy. V pr ůběhu desetiletí se tak vytvo řily ur čité nepsané zásady družstevní činnosti, které však v pr ůběhu času p ředevším z hlediska konkurence se soukromým sektorem neodpovídaly požadavk ům. Proto prob ěhla jednání mezi družstvy a parlamentem o návrhu družstevního zákona, který by zakotvil všechny aspekty práce družstev a posílil tak jejich postavení ve spole čenskoekonomickém systému zem ě. V sou časnosti je dánské družstevnictví stejn ě jako družstevnictví norské ješt ě stále upraveno pouze mezinárodními družstevními sm ěrnicemi, které jsou zde v případ ě, že jednotlivé zem ě nemají své vlastní legislativní úpravy podnikání družstev.

Členství v družstvu je prakticky omezeno jen v ěkem (18 let). V ětšina družstev nepožaduje žádné členské vklady vzhledem k tomu, že na svou činnosti získává prost ředky bu ď z vlastního zisku nebo z půjček od bank (v četn ě dvou družstevních bank, které v zemi působily), p řičemž družstevníci za p řípadné ztráty družstva ru čí bu ď celým majetkem (tzv. družstva s ru čením neomezeným), nebo částkou, kterou stanoví členská sch ůze. U v ětších družstev je členská sch ůze nahrazena tzv. konferencí volených delegát ů. V případ ě zániku ziskového družstva, je jeho majetek rozd ělen mezi stávající členy. Nebyly tedy brány v úvahu žádné d ědi čné nároky, členské podíly atd. Krom ě členské sch ůze pop ř. konference delegát ů je dalším orgánem družstva p ředstavenstvo, které rozhodovalo o zásadních záležitostech v období mezi členskými sch ůzemi p řípadn ě konferencemi. P ředstavenstvo jmenuje placený řídící aparát družstva v čele s ředitelem, který zajiš ťuje jeho každodenní chod. Jednou ro čně je členskou sch ůzí voleni dva revizo ři účtů, kte ří jsou z řad profesionál ů a jeden tzv. ve řejný kontrolor z řad člen ů družstva.[33]

3.3.5 Důležité kontakty na dánské družstevní organizace

Družstevní organizace severských spot řebních družstev – Coop Norden AB Box 21, 101 20 Stockholm, Norway Tel.: + 46 8 743 54 00 http://www.coopnorden.com/ e-mail: [email protected]

Družstevní organizace dánských spot řebních družstev - Co-op Denmark (FDB) Fanøgade 15, DK 2100 København, Denmark Tel.: + 45 39 47 00 00, Fax: + 45 39 47 00 01 http://www.fdb.dk/ e-mail: [email protected]

Dánský družstevní svaz - Co-operative Union of Denmark (DKF) Reventlowsgade 14, 2 1651 Copenhagen V Tel.: 33 55 77 30, Fax: 33 31 21 30 http://www.dkf.dk/ e-mail: [email protected]

Federace dánských družstev -Federation of Danish Co-operatives (Danske Andelsselskaber) Axelborg, Vesterbrogade 4 a, 1620 Copenhagen V Tel.: + 45 33 39 45 00, Fax: + 45 33 39 45 15 http://www.danskeandesselskaber.dk/ e-mail: [email protected]

Penzijní družstvo - AP Pension Řstbanegade 135, 2100 K řbenhavn Ř, Danmark Tel.: + 45 39 16 50 00, Fax: + 45 39 16 50 01 http://www.appension.dk/ e-mail: [email protected]

Družstevní banka – Arbejdernes Landsbank A/S Vesterbrogade 5, DK-1502 Copenhagen V, Danmark Tel.: + 45 38 48 48 48, Fax: + 45 38 48 50 52 http://www.al-bank.dk/ e-mail: [email protected]

Dánská lesnická asociace Amalievej 20, 1875 Frederiksberg C, Danmark Tel.: + 45 33 24 42 66, Fax: + 45 33 24 02 42 http://www.skovforeningen.dk/ e-mail: [email protected]

3.4 Družstevnictví ve Finsku

3.4.1 Po čátky družstevnictví ve Finsku

Ko řeny historie finského družstevnictví sahají až na samý po čátek našeho století, kdy se profesor Cannes Gebhard za svého pobytu ve st řední Evrop ě seznámil s myšlenkou družstevnictví a po svém návratu do vlasti založil v roce 1899 družstevní organizaci Pallervo, která si dala za úkol zlepšit sociální a ekonomické podmínky venkovského obyvatelstva. Bylo založeno mnoho výkupních, odbytových, úv ěrových a zejména pak spot řebních družstev, která se postupn ě rozší řila i do m ěst, kde se stala nástrojem boje dělník ů proti metodám soukromých obchodník ů.

Již v roce 1904 byla založena Finská družstevní velkonákupna SOK a o čty ři roky pozd ěji vznikl Všeobecný družstevní svaz YOL. V roce 1916 sílilo politické a sociální nap ětí v zemi a v důsledku rozdílných názor ů a zájm ů d ělník ů a venkovského obyvatelstva došlo k odtržení d ělnických družstev od Všeobecného družstevního svazu YOL. V roce 1917 byly založeny Družstevní svaz KK a Úst řední družstevní velkonákupna OTK, které se staly základem nového družstevního hnutí, nazývaného E-hnutí. V roce 1919 došlo ješt ě k odtržení družstev švédské menšiny ve Finsku a ke vzniku Družstevního svazu švédských obyvatel Finska FSA. Toto rozd ělení finského družstevnictví se zachovalo prakticky dodnes a je reprezentováno dv ěma hlavními sm ěry. Prvním sm ěrem je již výše zmi ňované E-hnutí , které tvo ří sdružení EKA. Sdružení EKA vzniklo v roce 1983 slou čením Finského družstevního svazu KK, nejv ětšího družstva v zemi EKA a n ěkolika dalších družstev a družstevních organizací. Je to model spíše podnikatelský a zam ěř uje se zejména na městské celky. Druhým sm ěrem je S-hnutí, které tvo ří konzervativn ější družstva a je reprezentováno p ředevším Finskou družstevní velkonákupnou SOK. Soustřeďuje venkovské obyvatelstvo a částe čně i m ěstskou buržoazii. Člen ům jsou poskytovány značné výhody.

Finské družstevnictví má vysoký podíl na hospodá řském život ě zem ě, nebo ť asi 2/3 všech domácností je organizováno ve spot řebních družstvech. Finská družstva registrovala na po čátku devadesátých let 20. století tém ěř 1, 5 milion ů člen ů, p řičemž E-hnutí sdružovalo

asi 400 tisíc člen ů. Pozd ěji se za čalo se projevovat ur čité názorové sjednocení obou družstevních hnutí. [33]

3.4.2 Vývoj finského družstevnictví

Svaz finských spot řebních družstev byl nov ě založen po čátkem roku 1992. Členové vedení svazu reprezentovali všechny skupiny finského družstevnictví. Mezi hlavní úkoly Svazu pat řilo zejména propagovat myšlenku družstevnictví, reprezentovat družstevní organizace ve Finsku i na mezinárodní úrovni, posilovat spole čenské postavení členských organizací, poskytovat informace o finském družstevnictví atd. Svaz rovn ěž zodpovídal za vývoj a výzkum v družstevnictví, organizoval pravidelná školení ke zvyšování kvalifikace pracovník ů apod. Svaz koordinoval činnost SOK i EKA, tedy skupin s rozdílným pojetím družstevního podnikání, a prosazoval zásadu, že vlastnictví má z ůstat u člen ů družstev. Funkce družstevnictví spo čívala také v poskytování výhod člen ům (vlastník ům), a k tomu bylo možno využívat akciové spole čnosti. Jednání o zm ěně EKA a družstev na akciové spole čnosti však narážela na odpor vlastník ů. Finský svaz spot řebních družstev je napojen na v ětšinu mezinárodních družstevních organizací, je členem NAF (Organizace Skandinávských nákupních družstev) a Intercoopu. Finsko je také p řidruženým členem Eurocoopu.

S-skupina se svou velkonákupnou SOK. Charakteristickým rysem finského obchodu bylo soust řed ění 95 % celkového obchodu do 4 obchodních spole čností. První z nich byla KESKO, což byl centrální organizace soukromých obchodník ů ve Finsku, druhou byl TUKO, což byl soukromá spole čnost zabývající se maloobchodem a velkoobchodem, t řetí byly EKA a čtvrtou SOK, oba již d říve zmi ňované družstevní podniky.

Centrála SOK byla úst řední velkonákupnou družstev, která sou časn ě zajiš ťovala distribuci zboží do maloobchodní sít ě. Jako zprost ředkovatel nákup ů byla z řízena spole čnost INEX Partners Oy. D ůsledná centralizace nákup ů se ukázala být velmi efektivní a ekonomické výsledky p řesv ědčily i ta družstva, která byla proti této strategii. Centrála SOK mohla poskytovat výhody svým člen ům jen tehdy, fungovala-li efektivn ěji než-li soukromý sektor. Každý člen družstev S-skupiny byl sou časn ě vlastníkem i zákazníkem. K přednostním nákup ům v prodejnách řet ězc ů S-skupiny byl člen motivován m ěsí čními, pop ř. i ro čními bonusy. Obdobné zvýhodn ění m ěl člen i v řet ězcích hotel ů.

SOK ani EKA nem ěly vlastní potraviná řskou výrobu, jejich spole čným podnikem byla MEIRA, spole čnost pro t říd ění a balení ko ření a pro pražení kávy, ve které m ěl každý z nich 50 % ú čast. V centrále SOK bylo zboží od domácích producent ů nakupováno bu ď do centrálního skladu v Helsinkách, nebo do n ěkterého ze čty ř regionálních sklad ů, tzv. terminál ů, pop ř. bylo p římo expedováno do prodejen jednotlivých řet ězc ů. Veškeré dovozové zboží procházelo centrálním skladem. Čerstvé zboží, mléko, chléb a ryby byly dodávány p římo.

Maloobchodní sí ť S-skupiny byla reprezentována následujícími řet ězci prodejen. S-Market byl nejv ětší řet ězec maloobchodních prodejen potravin a drogistického zboží a zárove ň druhý nejv ětší řet ězec supermarket ů s prodejem produkt ů denní pot řeby rozmíst ěný po celém Finsku. Prisma byla nejv ětší řet ězec hypermarket ů sídlících na okraji velkých m ěst a snadno dosažitelných autem. M ěl široký sortiment potravin, drogistického zboží, oble čení, výrobk ů pro volný čas a k dekoraci domov ů. SITYSOKOS byl vedoucí řet ězec obchodních dom ů, které byly umíst ěny v centru m ěsta. Alepa byl řet ězec diskontních prodejen zejména s drogistickým zbožím. Tyto diskontní prodejny byly lokalizovány v oblasti velkých Helsinek. Sale byl řet ězcem diskontních prodejen s nízkými cenami a dlouhou prodejní dobou. INEX Partner Oy byla nákupní a logistická firma založená v roce 1991 a jeho vlastníky byly EKA a SOK, každý s 50 % ú častní. Tato firma působila jako zprost ředkovatel p ři nákupu zboží a p ři jeho distribuci. Výhodou byl kombinovaný centralizovaný nákup, který byl provád ěn pro jednotlivé druhy zboží prost řednictvím specializovaných nákup čích. D ůležitou úlohu INEX sehrával p ři zavád ění nového produktu, na kterém provád ěl zkoušky řízení, ve vlastních laborato řích. E-skupina EKA , družstvo EKA vzniklo p řed 75 lety. Nedostate čné hospodá řské výsledky vedly roku 1983 k fúzi velkonákupny OTK a dalších 39 družstev E-skupiny (krom ě silného družstva ELANTO) do EKA-systému družstev, který se svou strukturou lišil od skupiny SOK. Na po čátku 90. let 20. století m ělo družstvo EKA 400 tisíc člen ů, zastupitelstvo m ělo 151 člen ů z 13 kraj ů a volil správní radu (8 + 4 členy). Správní rada pak volila představenstvo (10 + 1 člen). Jednotlivé podniky m ěly své vlastní vedení. Po této fúzi mělo družstvo EKA mnoho r ůznorodých typ ů činností, které se b ěhem let zredukovaly na 4 základní oblasti aktivity jako je stavebnictví, maloobchod, hotely, restaurace a pojiš ťovnictví. Družstvo EKA bylo reprezentováno následující sítí prodejen. Haka mající velmi silné postavení ve finském stavebnictví. Skupina HAKA si budovala dobré postavení

ve Skandinávii i v Evrop ě. TRADEKA se koncentrovala na maloobchod s řet ězci prodejen Siwa, EKA-market, Valintatalo, Tenna, Manteli a Misto. KANSA byla aktivní v pojiš ťovnictví, RESTEL v provozu řet ězc ů hotel ů a restaurací. RENLUND v prodeji železá řského zboží, TRENDOR se zabýval zejména prodejem nábytku a dalšími odv ětvími jako je prodej aut. FINNOIL zajiš ťoval prodej pohonných hmot a MEIRA t říd ění a balení ko ření a pražení kávy.

TRADEKA zabývající se maloobchodním prodejem provozovala 6 r ůzných řet ězc ů s každodenním prodejem. Prvním byly diskontní prodejny (SIWA, Manteli), jejichž sortiment zahrnoval 800 až 1000 položek, druhým byly supermarkety (Valintatalo, Tenna, Místo) s 15 000 položkami a posledním byly hypermarkety (EKA-Market) s 30 000 položkami. Jednotlivé řet ězce m ěly vždy stejný sortiment a rozsah zboží, ale byly koncentrovány hlavn ě na 5 - 10 % produkt ů, které se stále prodávaly. Byl velmi patrný rozdíl mezi prodejem ve m ěst ě a na venkov ě, nap ř. u ovoce a zeleniny. Řet ězce prodejen si v zásad ě samostatn ě rozhodovaly o ší ři sortimentu prodávaného zboží, mnohdy však tyto otázky konzultovaly s INEX Partners, zejména šlo-li o zavedení nové řady produkt ů. Tradeka m ěla na po čátku 90. let 770 prodejen s celkovou prodejní plochou 200 tisíc m 2. Tém ěř 48 % zákazník ů bylo členy družstva.

ELANTO byl soukromý družstevní podnik působící na území hlavního m ěsta. Družstvo vzniklo spojením 7 soukromých podnikatel ů (peka řů ). Na po čátku 90. let m ělo družstvo 160 tisíc člen ů. Jeho činnost byla zam ěř ena na obchodní domy (prodej potravin a zahradnických pot řeb), prodejny potravin, hotely a restaurace. Družstvo m ělo 2 dce řiné spole čnosti (prodej elektroniky a nábytku). Dále vlastnilo 2 tradi ční obchodní domy v centru m ěsta, 5 maximarket ů a n ěkolik specializovaných prodejen a služeb. Jedním z motivujících faktor ů pro zákazníky hypermarket ů družstva ELANTO bylo, krom ě širokého sortimentu, i rozlehlé parkovišt ě s 1 200 parkovacími místy. Polovinu nákupu činily potraviny a zbytek nepotraviná řské zboží.[33]

3.4.3 Sou časný stav finských družstev

Ve Finsku je více člen ů družstev než v jakékoli jiné zemi na sv ětě. Konfederace finských družstev (Pellervo) sdružuje v ětšinu družstevních organizací ve Finsku. Pellervo konfederace byla založena v roce 1899 a je zast řešující organizací 390 družstev (údaj

kv ěten 2006). Zahrnuje jak spot řebitele tak producentské členy. Pellervo je členem ICA a COGECA. Družstevní konfederace p ůsobí jako servisní organizace pro finská družstva, fórum pro družstevní aktivity, po řádá kvalifikace družstevních aktivit, zabývá se vývojem družstevnictví a reprezentuje zájmy člen ů v národním a mezinárodním m ěř ítku. Pellervo má 1, 3 miliony člen ů a jedním z jeho nejd ůležit ějších úkol ů je podpora družstevních organizací ve Finsku. Pellervo konfederace finských družstevník ů je vedena svými členy. Každoro ční shromážd ění této konfederace volí delegaci a p ředstavenstvo ke kontrole činností. Delegace má 24 člen ů, kte ří jsou voleni jednou za t ři roky na shromážd ění. Delegace člen ů reprezentuje r ůzné skupiny družstevních organizací a r ůzné oblasti zem ě. Představenstvo se skládá z devíti volených člen ů, kte ří jsou voleni na t říleté volební období. Členové konfederace jsou družstevní prodejní spole čnosti; družstevní mlékárny; družstevní banky; družstevní jatka; družstva jako pila, mlýn nebo výroba elekt řiny a strojního za řízení; telefonní družstevní spole čnost; asociace pojišt ění; zem ědělské asociace; finská zví řecí plemenná spole čnost; finská spole čnost Andelsförbund a Hankkija obhospoda řovací spole čnost s. r. o.; pojiš ťovací skupina; Metsäliitto družstevní spole čnost, družstevní producenti vajec; družstevní bankovní skupina; Valio a družstevní mlékárny.[5]

Valio a družstevní mlékárny

Valio s. r. o. je podnik zabývající se zpracováním mléka vlastnící více než čty řicet družstevním mlékáren. Prodává své výrobky jak na domácím tak i zahrani čním trhu. Jeho zna čky jsou známy p řibližn ě v 60 zemích sv ěta. Valio s. r. o. vytvo řila skupinu mlékáren Kymppi, která spolupracuje vnitrostátn ě s Valio s. r. o. a Ingman s. r. o. a také s dalšími nezávislými mlékárnami, které jsou také členem konfederace Pellervo.[5]

Družstevní jatka

Ve Finsku jsou t ři velké spole čnosti provozující jatka, jsou jimi družstva HK Ruokatalo Oyj, Atria Oyj a Karjaportti. Marketing spole čnosti zajiš ťuje družstvo HK Ruokataloj Oyj, které je vlastn ěno finským jihozápadním družstvem provozujícím jatka (Lounais-Suomen Osuusteurastamo, LSO). LSO má v ětšinový podíl podniku HK Ruokatalo. Tato spole čnost spolupracuje se soukromými vlastníky Pouttu s. r. o. v Outokumpu. V uplynulých letech se HK Ruokatalo ješt ě zv ětšil o zpracování potravin. Nejv ětšími podílníky Atria Oyj jsou

družstva Itikka Osuuskunta, Lihakunta a Pohjanmaan Liha. Atria a HK Ruokatalo si navzájem nekonkurují, ale naopak spolupracují. Družstvo Karjaportti je zapojené do dodávání a zpracování masa. Má svou pobo čku i v Rusku.[5]

Družstevní zví řecí plemenná skupina

Zví řecí plemenná skupina se skládá z finské zví řecí plemenné asociace (Osuuskunta Kotieläinjalotuskeskus) a jejích člen ů, což je p ět oblastních asociací zabývajících se um ělým oplod ňováním zví řat a finského zví řecí rozmnožovacího družstva. Jejich cílem je zvýšit produktivitu a kvalitu rozmnožovacího procesu a imunitu proti nemocem. Zví řecí plemenná skupina a venkovská poradní centra byla založená v roce 2002 novou poradní asociací ProAgria.[5]

Vaje čné a produk ční družstvo

Vaje čné a produk ční družstvo Munakunta je zapojené do dopravy, balení a marketingu vajec. Munakunta je v ůdcem v produkci vajec na finském trhu.[5]

Lesnické družstvo

Finsko je nejvíce hustě zalesn ěná zem ě v Evropské unii. Lesy pokryjí 22 milión ů hektar ů, který reprezentuje 3/4 úplné vým ěry p ůdy. Úplný objem nar ůstajících zásob finských les ů je 2 024 m 3. Vlastníky lesa jsou soukromé osoby vlastnící 61 % celé lesní krajiny. Množství individuálních soukromých lesních vlastníků je odhadováno na 900 000, což znamená, že každý pátý Fin je vlastníkem lesa. Finské lesnictví je oby čejn ě nazýváno lesnictví rodiny a p ředává se z generace na generaci. Každá další generace p ředává v ětší území lesa, než ta p ředchozí, to je d ůvod, pro č se území pokryté lesem ve Finsku stále zv ětšuje. Soukromí vlastníci z Norska, Švédska, Finska a Dánska se sdružili a vytvo řili družstevní organizaci, která se nazývá Severské rodinné lesnictví. MTK skupina lesnictví je rada lesnictví vytvá řející národní politiku organizace. MTK rada se stará o soukromé lesní vlastnické zájmy zprost ředkováním informací o trhu s dřevem a cenách ovliv ňujících lesní politiku a rozvojových regionální operacích provád ěných Unií vlastník ů lesa a místní lesní manažerskou asociací. 158 lesních manažerských asociacích pomáhá vlastník ům les ů s vedením lesa a s prodeji d řeva, se zvyšováním jejich profesionálních znalostí a dovedností. Metsäliitto je jedna z nejv ětších lesních pr ůmyslových skupin v Evrop ě.

Spole čnost má ro ční obrat okolo 8, 4 miliónů Euro a zam ěstnává 30 000 lidí. Byla založena ve Finsku a je aktivní jak na evropském, tak na sv ětovém trhu. Spole čnost se zam ěř uje na vybrané dřevo a produkuje široký výb ěr papírenských výrobk ů. Má 118 000 člen ů, z nichž jsou všichni soukromí lesní vlastníci. Družstvo Metsäliitto je složeno z družstevních spole čností Metsä-Serla, Metsä-Botnia, Finnforest a Metsä. Pr ůměrná velikost soukromých lesních držení ve Finsku je 31, 5 hektar ů. Finské lesnictví je založené na vedení p řirozených stromových druh ů. Vedení les ů se snaží respektovat jejich p řirozený r ůst.[36]

Bankovní družstvo

Okobank skupina je centrální družstevní instituce s p řibližn ě 250 nezávislými družstevními bankami v celém Finsku. Centrální družstevní je centrum členských bank podporující jejich zájmy.[5]

Pojiš ťovací družstevní skupina

Místní pojiš ťovací skupina se skládá z 108 místních pojiš ťovacích asociací spole čně řídících zajišt ění pojišt ění a služeb s ním spojených. Asociace má 220 pobo ček po celé zemi. Do této pojiš ťovací asociace pat ří pojiš ťovací ústavy jako nap říklad spole čnost Lähivakuutus, Palonvara a ve švédsky mluvících oblastech p ůsobí organizace, které mají své vlastní úst řední instituce. Lähivakuutus uzav řel dohodu o vzájemné spolupráci se spole čnostmi Verdandi a bankami.[5]

Hankkija Maatalous Oy s. r. o.

Tato obhospoda řovací spole čnost prodává vybavení a krmivo farmá řů m. Dále se zabývá také prodejem stavebních materiál ů a vybavení zahrad svým zákazník ům. Je to pobo čka finské centrální organizace družstevních maloobchodních asociací (SOK). Hlavním cílem SOK je opat řit svým člen ům všechny možné výhody.

Pellervo funguje jako spolupracující fórum družstevních a individuálních spole čností vlastn ěných družstvy. Jako servisní centrum nabízející odborné schopnosti všem svým člen ům. Toto všechno v četn ě oblasti výzkumu, tréninku a komunika čního školení. Také provádí trénink zam ěř ující se na poznání specifických pot řeb zákazník ů. Pellervo má pro každého nového pracovníka tzv. spolupráce do za čátku. Tento balí ček zahrnuje manuál

správného pracovníka a časopis. Manuál pracovník ům pomáhá p ři seznámení se s novou prací. Pellervo také nabízí pomoc všem družstevním organizací, které cht ějí publikovat svou vlastní historii. Mezinárodní aktivity spo čívají hlavn ě v ovliv ňování debat o problémech sou časnosti založených na zájmech člen ů družstev. Pellervo má také kancelá ř v Bruselu, p řes kterou se ú častní evropského d ění. Kooperativní fórum pro členy má za úkol umožnit komunikaci mezi jednotlivými družstevními odbory (jejich členy) a vedením. Díky kooperativním fór ům se jednotliví členové nebo odbory mají možnost setkat s předsedy administrativních rad, p ředsedy správní rady a p ředstavenstva. Pellervo podporuje informovanost jednotlivých člen ů vydáváním velkého množství publikací a časopis ů, které se zam ěř ují na r ůzné oblasti družstevního podnikání. Jsou to nap říklad personální časopisy, výro ční zprávy, časopisy pro spot řebitele, fotografie a další. Krom ě různých fór je jednou za rok uspo řádán tzv. Pellervo den, který je ur čen k setkání družstevních člen ů s vlivnými členy spole čnosti. Pellervo má své vlastní právní odd ělení, které pomáhá svým člen ům v záležitostech založení družstva, reorganizace obchodu, informuje družstva o povinnostech v ěř itele, o v ěcech týkajících se registrace obchodu a dalších. Pellervo vzd ělávací institut pomáhá personálu a jmenovaným zástupc ům sebevzd ělávat tím, že podporuje myšlenky spolupráce a urychluje profesionální dovednosti účastník ů. Tento institut je spole čně vlastn ěný Pellervem a centrálním spojením zem ědělských producent ů a vlastník ů les ů (MTK). Další částí Pellervo je ETT, což je odbytový pr ůzkum. Jeho hlavní funkcí je pomáhat hospoda ření a d řeva řským pr ůmysl ům při výzkumu trhu a usp ění na domácím a zahrani čních trzích.[5]

Pellervo v rámci svého projektu vybudovalo online sí ť sloužící družstevním organizacím ve Finsku s názvem Wuokko. Tento projekt nabízí informace v širokém rozsahu témat typických pro družstevní spolupráci. Wuokko slouží jako kanál kontaktu pro r ůzné družstevní organizace.[5]

Spot řební družstvo S skupina zahrnuje Sok korporaci a výrobní družstva. Výrobní družstva pracují ve svých vlastních oblastech, poskytují služby a snaží se zlepšit své postavení na trhu. S skupina je tvo řena 22 oblastními výrobními družstvy a 20 místními výrobními družstvy. S skupina zahrnuje družstevní podniky a Suomen Osuuskauppojen Keskuskunta (SOK) a jeho pobo čky. S skupina poskytuje služby spojené s obchodem supermarket ům, opravnám a

prodejnám s palivy, obchodním dom ům, hotel ům a restauracím, zabývá se prodejem automobilových dopl ňků. Hlavním cílem S skupiny je zajišt ění užitk ů svým zákazník ům. Aktivity a základní hodnoty této skupiny jsou zákaznický p řístup, partnerství, rentabilita a zodpov ědnost. S skupina se snaží o aktivní vliv na environmentální dopady svých aktivit. Řídí se heslem, že enviromentáln ě zodpov ědná operace zlepší vaší službu. Dobré vedení environmentálních záležitostí také tvo ří finan ční výhody. Aktivity S skupiny se samoz řejm ě shodují s aktuálními environmentálními zákony, pravidly a sm ěrnicemi a využívají nejlepší dostupné technologie a kvalifikace. Vedení ekologických vliv ů je založeno na neustálém zlepšení a to je realizováno ve spolupráci s dodavateli zboží a služeb a jiných investorech. Výkonná rada S skupiny řídí a dohlíží na realizaci této environmentální politiky.[41]

Výrobní družstvo HOK-Elanto je helsinské výrobní družstvo, které za čalo podnikat 1. 1. 2004 slou čením dvou družstev Planto a HOK. Je to nejv ětší výrobní družstvo pat řící do S skupiny. HOK- Elanto má 430 000 družstevník ů a p řes 5000 zam ěstnanc ů. Vlastníci mají právo ú častnit se vývoje a rozhodovacích proces ů tohoto družstva. Družstevníci jsou jak zákazníci tak vlastníci finských družstevních prodejen. Kooperativní p řísp ěvek je zpracovaný jako investice do spolupracujícího kapitálu. HOK-Elanto řídí obchod s potravinami a domácími pot řebami p řes jeho Alepa, S-trh a Prisma obchodní řet ězec. Družstvo má 140 prodejen a 120 restaurací. Také vlastní Sokos obchodní d ům, čerpací stanice, poh řební ústavy a obchody Emotion. Maloobchodní sít ě jsou složeny z následujících obchodních jednotek. Prisma je velká samoobsluha s celoro čními lákavými cenami potravin, od ěvů, vnit řní dekorace, S-trh je supermarket s různorodými produkty lákavých cen pro každodenní nákup, Alepa je supermarket s obchody otev řenými o ned ělích po celý rok. Dalšími jednotkami pat řícími do S skupiny jsou restaurace, no ční bary, hospody, bary, rychlá ob čerstvení a kavárny. Sokos Hakaniemi a Sokos Helsinky jsou obchodní domy s módou, kosmetikou, vnit řní dekorací, Backas zahradní centrum se specializuje na prodej rostlin, zahrádká řských nástroj ů a dopl ňků, ABC benzinové pumpy jsou benzínové pumpy ve spojení se supermarkety, HOK-Elanto poh řební služby a kv ětiná ři. [19]

Pojiš ťovací družstva Ve Finsku p ůsobí dv ě družstevní pojiš ťovací družstevní spole čnosti. První z nich je Místní pojiš ťovací skupina a druhou družstvo Tapiola. Místní pojiš ťovací skupina zahrnuje 89 pojiš ťovacích družstev a asociací. Místní pojiš ťovací skupina je ve Finsku 5. nejv ětší pojiš ťovacích agentem, který se specializuje mimo jiné na životní pojišt ění. Její podíl na trhu dosahuje 8, 5 procent finského p římého pojiš ťovacího p říjmu. Skupina má asi 500 000 zákazník ů. Pojišt ěnci jsou domácnosti a ob čané na vesnicích a ve m ěstech. Tato skupina je v ůdcem na trhu v pojišt ění farem. Místní pojiš ťovací skupina byla založena v roce 1917 asociacemi zabezpe čující pojišt ění. V 80. letech se místní pojiš ťovna za čala vyvíjet v silnou celostátní organizaci. Kancelá ř pojiš ťovny je v Espoo blízko Helsinek. Asociace pojišt ění jsou nezávislé podniky vlastn ěné svými pojišt ěnci. Pojiš ťovací asociace mají 231 kancelá ří poskytujících pojišt ění a služby s ním spojené v celém Finsku. Pojiš ťovací asocia ční obchod je založený na sdíleném riziku. Operace jsou pod řízené zvláštnímu zákonu a dozoru ministerstva sociálních záležitostí a zdraví.[30]

Druhou pojiš ťovací skupinou p ůsobící ve Finsku je skupina Tapiola skládající se ze čty ř pojiš ťovacích spole čností, kterými jsou Tapiola general, což je spole čnost vzájemného pojišt ění, Tapiola vzájemná životní pojiš ťovna, Tapiola korpora ční životní pojistka spol. s. r. o. a Tapiola vzájemná penzijní pojiš ťovací spole čnost. Tapiola má partnery spolupráce v každé severské zemi. Tapiola spolupracuje s S skupinou, zem ědělskými producenty a vlastníky les ů MTK a ProAgriou. Skupina Tapiola chce podporovat ekonomickou bezpe čnost svých zákazník ů. Jejími hodnotami je výhoda zákazníka, rozd ělení úsp ěchu, etická aktivita a podnikání. Tapiola se snaží udržovat pevnost skupiny a být nejlepší na venkov ě. Tapiola má environmentální strategii a plán pro roky 2004-2006, který posílí spojení mezi environmentální a spole čenskou zodpov ědností.[49]

3.4.4 Právní úprava družstevnictví ve Finsku

Originální družstevní obchodní právo ve Finsku vzniklo v roce 1901 a nejprve sloužilo jako právní úprava výrobních družstev. Dalšími právními normami, které upravovaly družstevnictví byl zákon č. 247/1954, 1271/1990 vztahující se na úv ěrová družstva, zákon č. 360/1968 upravující da ňový systém družstev a zákon 502/1989 umož ňující p řem ěny spole čností na družstva.

100

Finské družstevnictví je upraveno v sou časnosti ve finském Obchodním zákoníku Družstevním zákonem číslo 1488 z roku 2001. Tento zákon ur čuje, co je mín ěno pod pojmem družstvo. Družstvo je definováno jako organizace, ve které členství a podíl kapitálu není rozhodnut p ředem. Zám ěrem družstva musí být prosazovat ekonomický a obchodní zájmy člen ů cestou ekonomické aktivity, díky které členové užívají služby poskytované družstvem nebo služby, které družstvo zprost ředkovává prost řednictvím svých pobo ček . Členové družstva nejsou právn ě odpov ědní za závazky družstva, pouze majetkov ě do výše svých vklad ů. Družstvo m ůže být založeno ne mén ě než t řemi soukromými osobami nebo organizacemi. P ři založení družstva musí být uvedeny následující informace. Pravidla družstva, plná jména a adresy zakladatel ů pro každou soukromou osobu a jejich bydlišt ě a finskou osobní totožnost, což znamená datum narození a registra ční číslo, zakladatelský podíl, jména prvního ředitele družstva nebo pokud je zvolena dozor čí rada, tak jména a údaje člen ů této rady. Každé družstvo je povinno při své činnosti dodržovat následující pravidla. Družstvo je povinno stanovit obchodní jméno družstva, sídlo, kde se družstvo nachází, p ředmět podnikání, nominální hodnotu členského podílu a dobu, do kdy musí být podíl splacen, finan ční rok družstva. Pokud družstvo zamýšlí používat obchodní jméno ve dvou nebo více jazycích, pak musí uvést verzi jména pro každý jazyk, hromadné shromážd ění družstva a zp ůsob jeho svolání stejn ě jako po čet a období rozhodování člen ů představenstva, zástupce p ředstavenstva a auditory. Samoz řejm ě, že také finské družstvo je postaveno na mezinárodních družstevních principech.Družstevní zákon je rozd ělen do 24 kapitol, z nichž každá má svoje sekce. Jednotlivé kapitoly se zabývají základními ustanoveními; založením družstva a pravidly družstva; členy družstev, za čátkem a koncem členství; hromadným zasedáním družstva a jeho delegáty; managementem družstva; ro čními ú čty a konsolidovanými ú čty; auditem, členským právem kontroly a speciálním auditem; užitím majetku, rezervními fondy, fondem odm ěn a revalva čním fondem; podíly, cenami akcií, akciovým kapitálem a p řípustnými zm ěnami; náhradními cenami podílu a jejich snížením; dodate čným podílem; investováním podílu; kapitálovou p ůjčkou; mimo řádnou výplatou; pravidly refinancování; fúzí; rozd ělením; p řem ěnou družstva na spol. s. r. o.; likvidací, rozpadem, odhlášením, úpadkem družstva; odpov ědností za škody; operacemi fondu úspor; trestním ustanovením; r ůznými ustanoveními a platností tohoto zákona.[7]

101

3.4.5. Důležité kontakty na finské družstevní organizace

Pellervo Confederation of Finnish Cooperatives P.O.BOX 77, 00101 Helsinky, Finsko Tel.: + 358 9 4767 5512, Fax: + 358 9 694 8845 http://www.pellervo.fi/ e-mail: [email protected]

S skupina Kaupintie 14, 00440 Helsinky, Finsko Tel.: + 358 9 010 76 600, Fax: + 358 9 010 76 60409 http://www.s-kanava.fi/ e-mail: [email protected]

COOP FINLAND - C/o Idekoop Co-operative Simonkatu 6, P.O. Box 77, 00100 Helsinki, Finland Tel.: + (358/9) 62 20 16 60, Fax: + (358/9) 62 20 16 61 http://www.pellervo.fi/finncoop/index.htm e-mail: [email protected]

Suomen Osuuskauppojen Keskuskunta (SOK) P.O.Box 1, FI-00088 S GROUP, Fleminginkatu 34, Helsinki Tel.: + 358 10 76 8011, Fax: + 358 10 76 82380 http://www.s-kanava/

Místní pojišt ění vzájemná spole čnost P.O. boxovat 50, Lintuvaarantie 2, ploutev-02601 ESPOO, Finsko Tel. + 358 20 522 2111, fax + 358 20 522 2332 http://lahivakuutus.fi/

MTK Forestry Group P.O. Box 510, 00101 HELSINKI Tel.: + 358 (0)20 4131, Fax: + 358 (0)20 413 2403 http://www.mtk.fi/

102

4. Záv ěr

V rámci své diplomové práce jsem zmapovala vývoj družstevnictví v severských zemích, kterými jsou Norsko, Švédsko, Dánsko a Finsko. Jak již bylo od po čátku patrné, vývoj družstevnictví v těchto zemích v porovnání s vývojem v České republice byl zcela odlišný. Zatímco po čátky tzv. „severského družstevnictví“ jsou datovány od roku 1860 (první norská družstevní spole čnost), kterou záhy následovaly i ostatní severské zem ě (poslední Finsko 1899), zažilo severské družstevnictví mnohem siln ějšího rozmachu a podpory, než družstevnictví české, jehož po čátky sahají již do roku 1847, kdy bylo v Praze založeno první spot řební a úv ěrové družstvo Potravní a úsporný spolek. Velkou roli v tomto ohledu v ČR sehrála 2. sv ětová válka, která znamenala útlum družstevního života. Povále čné období p řineslo družstevník ům jen zestát ňování a zneužívání družstev k politickým účel ům. Teprve po listopadu 1989 dostalo české družstevnictví p říležitost se demokraticky rozvíjet a napl ňovat své poslání. Pomoc v tomto úsilí poskytl Mezinárodní družstevní svaz i poslanci Evropského parlamentu, na jehož p ůdě získává družstevnictví stále siln ější podporu.

Družstevnictví v severských zemích se nepotýkalo s neustálými p řekážkami a restrikcemi ze strany politických režim ů, jak tomu bylo u družstevnictví českého, proto se mohlo nerušen ě rozvíjet a již okolo roku 1975 bylo v Norsku zhruba 300 družstev. P řes drobné krize a následné restrukturalizace se družstevnictví p řeneslo a jeho rozvoj v mnoha různých formách byl opravdu dynamický. Ve všech severských zemích byl pr ůběh vývoje družstevnictví tém ěř identický. P říznivé podmínky rozvoje družstevnictví umožnily vznik družstev r ůzných forem. Zatímco v České republice se m ůžeme setkat p řevážn ě se spot řebními, výrobními, zem ědělskými, stavebními, bytovými, živnostenskými, pojiš ťovacími a kulturními družstvy, v severských zemích je škála družstevních forem ješt ě o n ěco rozmanit ější. Konkrétn ě Dánsko bylo od po čátku rozvoje svého družstevnického hnutí nazýváno „perlou družstevnictví“, jelikož v žádné jiné zemi nedosáhlo družstevnictví takového rozší ření jako práv ě zde. Byla tu založena družstva poskytující služby jako nap ř. závodní jídelny, družstva rozhlasových a televizních stanic, družstva peka řů , družstevní mlékárny, družstva novinová, tiska řská, vydavatelská a kniha řská. Finsko se zase pyšní nejširší členskou základnou družstevník ů. Konfederace finských družstev Pellervo sdružuje v ětšinu družstevních organizací v této zemi a pat ří do

103

ní nap říklad družstevní mlékárny, jatka, vaje čná a produk ční družstva, lesnické družstvo, bankovní družstvo, pojiš ťovací družstvo, spot řební, výrobní a další družstva.

Podstatným procesem odehrávajícím se v severských zemích je proces integrace družstevních organizací. Severské zem ě rychle pochopily, že pokud budou jejich družstevní organizace spolupracovat, mají šanci si vytvo řit silnou pozici na trhu a odolat tak konkurenci v podob ě podnikatelských subjekt ů. Od ledna 2002 byla zahájena spolupráce norských, švédských a dánských spot řebních družstev a již dnes je z řejmé, že se jim tento krok vyplatil. Již v roce 2005 m ěl Coop Norden pr ůměrný čistý obrat tém ěř 90 miliard švédských korun. Dalším p říkladem nadnárodní spolupráce je Severské rodinné lesnictví, což je družstevní organizace sdružující vlastníky lesa ze všech čty ř severských zemí. Severské rodinné lesnictví zast řešuje zhruba 825 000 les ů v soukromém držení.

Právní úprava družstevnictví byla vždy problematickou otázkou. V minulosti byla družstva vždy spíše znevýhod ňována, než aby byla oce ňován jejich spole čenský prosp ěch. První legislativní úpravou týkající se družstevnictví na území České republiky byl zákon č. 70 Ř. z. z roku 1873 o výd ělkových a hospodá řských spole čenstvech. Postupn ě byly upravovány specifickými zákony také jednotlivé formy družstev. Obecn ě závazné družstevní p ředpisy mají však neustále řadu legislativních i praktických nedostatk ů, proto Evropské spole čenství také p řistoupilo k příprav ě evropské legislativy pro družstva, která by tyto nedostatky m ěla odstranit.

V Norsku a Dánsku není družstevní hnutí upraveno žádnou specifickou legislativou, proto je pro tyto zem ě existence mezinárodní úpravy družstevnictví nutností. Naopak ve Švédsko mělo svou družstevní legislativu od roku 1987, kdy byl vydán zákon č. 667 upravující založení, jednání orgán ů družstev a prov ěř ování ú čtů. Následovaly další zákony upravující další družstevní formy. V březnu 2005 se Švédsko p řidalo k zemím, které p řijaly zákon o Evropském družstvu. Finsko m ělo družstevnictví upraveno již od roku 1901, kdy byl p řijat zákon upravující postavení výrobních družstev. V sou časnosti je finské družstevnictví upraveno ve finském obchodním zákoníku Družstevním zákonem č. 1488 z roku 2001.

V rozvoji družstev a jejich forem využití vidím velkou p říležitost do budoucna. Nap říklad sociální družstva jsou p řipravena plnit funkce, které tržní sektor není schopen a ani ochoten zabezpe čit. Velké množství družstevních organizací se zárove ň transformuje do

104

spole čností s ru čením omezeným nebo akciových spole čností a tak jsou schopny i p řes uchovávající si družstevní myšlenky konkurovat spole čnostem p ůsobícím v tržním sektoru. Vysoký potenciál rozvoje výrobních a spot řebních družstev by mohl do budoucna spo čívat nap ř. v produktech zdravé výživy, resp. Bioproduktech, o kterých za číná být mezi spot řebiteli na trhu stále v ětší zájem. Práv ě družstva by mohla být t ěmi, kdo bude nejlépe schopen tyto požadavky uspokojit.

105

5. Použitá literatura

[1] A/S Arbejdernes Landsbank. Arbejdernes Landbank [online]. [cit. 2006-11-25]. . [2] ALKA Forsikring. Alka Forsikring [online]. [cit. 2006-11-25]. . [2] [3] AP in English. AP [online]. [cit. 2006-11-25]. . [3] [4] CICOPA. CICOPA [online]. . [5] CONFEDERATION OF FINNISH COOPERATIVES. Pellervo [online]. [cit. 2006-11-25]. . [6] Coop Norden. Coop Norden [online]. [cit. 2006-11-25]. URL: . [7] Co-operatives Act. Co-operatives Act (1488/2001; OSUUSKUNTALAKI) [online]. [cit. 2006-11-25]. . [8] COOPERATIVES EUROPE. Cooperatives Europe [online]. . [9] COPA-COGECA. COPA-COGECA [online]. . [10] ČESKÁ DRUŽSTEVNÍ ASOCIACE ČR. Družstevní asociace ČR [online]. . [11] DOHNALOVÁ, M. Sociální ekonomika v Evropském kontextu. První vydání. Brno: CERM, 2006. 314 str. ISBN 80-7204-428-1. [12] DRUŽSTEVNÍ ASOCIACE. Časopis Czech Cooperator . Praha: ŠEL, 2005. [13] FDB dk. FDB [online]. [cit. 2006-11-25]. . [14] Folksam. Folksam [online]. [cit. 2006-11-25]. URL: . [15] HELEŠIC, F. Evropské družstvo. První vydání. Praha: ŠEL s. r. o., 2004. 124 str. ISNB 80-86426-18-1. [16] HELEŠIC, F. Obecné otázky evropského a českého družstevního práva . První vydání. Praha: ŠEL s. r. o., 2005. 111 str. ISBN 80-86426-22-X. [17] HELEŠIC, F. Příru čka pro družstevníky. První vydání. Praha: ŠEL, s. r. o., 2003. 151 str. ISBN 80-86426-14-9.

106

[18] HESKOVÁ, M., WILSON, M., ŠÚBERTOVÁ, E., LONERGAN, G. Encyklopedie družstevnictví: Svazek 1. První vydání. Bratislava: KARTPRINT, 2005. 71 str. ISBN 80-88870-51-8. [19] HOK-Elanto. HOK-Elanto [online]. [cit. 2006-11-25]. . [20] HSB. HSB [online]. [cit. 2006-11-25]. URL: . [21] Husbanken – English. Husbanken [online]. [cit. 2006-11-25]. URL: . [22] ICA HOUSING. ICA Housing [online]. . [23] INTERNATIONAL COOPERATIVE AGRICULTURAL ORGANIZATION. International Cooperative Agricultural organization [online]. . [24] INTERNATIONAL CO-OPERATIVE ALLIANCE ICA. Mezinárodní družstevní svaz [online]. . [25] INTERNATIONAL LABOUR ORGANIZATION. International Labour Organization . . [26] KF. KF [online]. [cit. 2006-11-25]. URL: . [27] KOLEKTIV AUTORU. Vybrané údaje o českém družstevnictví za rok 2004. První vydání. Praha: Družstevní asociace České republiky, 2004. 23 str. [28] KOLEKTIV AUTORU. Vývoj družstevnictví na území ČSFR. První vydání. Praha: SVÉPOMOC, družstevní vydavatelský, nakladatelský a obchodní podnik pro DRUŽSTEVNÍ UNII ČSFR, 1992. 236 str. ISBN 80-7063-068-X. [29] LAURELII, Eva. Social work co-operatives – a part of the co-operative movement and the social economy [online]. Arbetslivsinstitutet (National Institute for Working Life). 2003. . [30] Lähivakuutus. Lähivakuutus [online]. [cit.2006-11-25]. . [31] LKU (Co-operative Development Agenciesy) [online]. [cit. 2007-02-11]. URL: . [32] LRF – Lantbrukarnas Riksförbund/In English. LRF [online]. [cit. 2006-11-25]. URL: [33] Materiály z Družstevní asociace.

107

[34] Materiály týkající se Privátních zna ček sortimentu Bio potravin. [35] Medicoop. Medicoop [online]. [cit. 2006-11-25]. URL: . [36] MTK:Etusivu. MTK [online]. [cit. 2006-11-25]. . [37] NBBL nbbl.no. NBBL [online]. [cit. 2006-11-25]. URL: . [38] Norsk Landbrukssamvirke – In English. Norsk Landbrukssamvirke [online]. [cit. 2006-11-25]. URL: . [39] Riksbyggen. Riksbyggen [online]. [cit. 2006-11-25]. URL: . [40] ŘÍMALOVÁ, HO ŘEJŠÍ. Družstvo. První vydání. Praha: C. H. Beck, 1999. 407 str. ISBN 80-7179-229-2. [41] S-kanava – S-ryhmä. S-kanava [online]. [cit. 2006-11-25]. . [42] Skog.no. Norges Skogeienrforbund [online]. [cit. 2006-11-25]. URL: . [43] Skogsstyrelsen. Skogsstyrelsen [online]. [cit. 2006-11-25]. URL: . [44] Skov-natur-skovbrug-natura 2000-skovejere-Dansk Skovforening. The Danish Forest Association [online]. [cit.2006-11-25]. . [45] SpareBank1 Gruppen. SpareBank1 [online]. [cit. 2006-11-25]. URL: . [46] SVAZ ČESKÝCH A MORAVSKÝCH BYTOVÝCH DRUŽSTEV. Svaz českých a moravských bytových družstev [online]. . [47] SVAZ ČESKÝCH A MORAVSKÝCH SPOT ŘEBNÍCH DRUŽSTEV. Svaz českých a moravských spot řebních družstev [online]. . [48] SVAZ ČESKÝCH A MORAVSKÝCH VÝROBNÍCH DRUŽSTEV. Svaz českých a moravských výrobních družstev [online]. . [49] Tapiola – The Tapiola Group. Tapiola [online]. [cit. 2006-11-25]. .

108

[50] The Co-operative Union of Denmark. The co-operative Union of Denmark [online]. [cit. 2006-11-25]. . [51] The International Co-operative Movement. BIRCHALL, J.: Manchester University Press, 1997. 280 str. ISBN 978-0719048241. [52] ZEM ĚDĚLSKÝ SVAZ ČR. Zem ědělský svaz ČR [online]. .

109

Seznam p říloh

Příloha č. 1 - Norské zna čení organického produktu Příloha č. 2 - Dánská družstevní mlékárna Příloha č. 3 - Družstevní prodejna ve Švédsku Příloha č. 4 - Švédská samoobslužná družstevní prodejna

110

Příloha č. 1

Norské zna čení organického produktu

Zdroj: Materiály Družstevní asociace v Praze

111

Příloha č. 2

Dánská družstevní mlékárna

Zdroj: The International Co-operative Movement. BIRCHALL, J.: Manchester University Press, 1997. 280 str. ISBN 978-0719048241.

112

Příloha č. 3

Družstevní prodejna ve Švédsku

Zdroj: The International Co-operative Movement. BIRCHALL, J.: Manchester University Press, 1997. 280 str. ISBN 978-0719048241.

113

Příloha č. 4 Švédská samoobslužná družstevní prodejna

Zdroj: The International Co-operative Movement. BIRCHALL, J.: Manchester University Press, 1997. 280 str. ISBN 978-0719048241.

114