Ústav Klasických Studií Bakalářská Diplomová Práce 2016 Alžběta Říčná
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav klasických studií Bakalářská diplomová práce 2016 Alžběta Říčná Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav klasických studií Mediteránní studia Alžběta Říčná Toledská překladatelská škola v kontextu španělské reconquisty a její význam pro rozvoj vzdělanosti ve Středomoří Bakalářská diplomová práce Vedoucí práce: Mgr. Silvie Šimordová 2016 2 Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury. … … … … … … … … … … … … … … … … … 3 Zde bych chtěla poděkovat vedoucí mé bakalářské diplomové práce Mgr. Silvii Šimordové za cenné rady, věcné připomínky, trpělivost a vstřícnost. 4 Obsah 1 Úvod .......................................................................................................................... 6 2 Přehled španělské historie do 15. století ................................................................ 8 2.1 Římané na Pyrenejském poloostrově ............................................................... 10 2.2 Vizigóti na Pyrenejském poloostrově .............................................................. 13 2.3 Arabové na Pyrenejském poloostrově .............................................................. 14 3 Toledo „město tří kultur“ ..................................................................................... 18 4 Vznik Překladatelské školy v Toledu ................................................................... 20 4.1 Osobnosti první etapy Překladatelské školy .................................................... 22 4.1.1 Raimundo de Toledo ................................................................................. 22 4.1.2 Juan de Sevilla .......................................................................................... 23 4.1.3 Domingo Gundisalvo ................................................................................ 24 4.1.4 Gerardo de Cremona ................................................................................. 25 4.2 Osobnosti druhé etapy Překladatelské školy .................................................... 26 4.2.1 Alfonso X. el Sabio ................................................................................... 26 4.2.2 Marcos de Toledo ..................................................................................... 28 4.2.3 Herman el Alemán .................................................................................... 29 4.2.4 Miguel Escoto ........................................................................................... 29 5 Šíření po Evropě a přínos pro evropskou vzdělanost......................................... 31 5.1 Nejstarší evropské univerzity ........................................................................... 33 5.1.1 Boloňská univerzita .................................................................................. 33 5.1.2 Oxfordská univerzita ................................................................................. 34 5.1.3 Pařížská univerzita .................................................................................... 34 5.1.4 Padovská univerzita .................................................................................. 35 5.1.5 Univerzita v Palencii ................................................................................. 35 5.1.6 Univerzita v Salamance ............................................................................ 36 5.1.7 Neapolská univerzita ................................................................................. 37 6 Překladatelská škola a současnost ....................................................................... 38 6.1 Aktuální výzkumná činnost a nabídka kurzů ................................................... 40 7 Závěr ....................................................................................................................... 43 8 Bibliografie ............................................................................................................. 45 5 1 Úvod Je obecně známo, že na větší či menší úroveň vzdělanosti nebyl ve středověku kladen příliš velký důraz a veškerá učenost byla soustřeďována pouze do klášterů. Během 12. století se však situace začala měnit a středověká vzdělanost začala navazovat na antiku. Na Pyrenejském poloostrově se začali shromažďovat učenci z různých koutů světa a spojili své síly a vědomosti k vytvoření organizace zabývající se překlady, pro zbytek Evropy do té doby téměř neznámými. Tato díla se pak mohla šířit dál a na nově vznikajících univerzitách mohla probíhat výuka oborů, která dosud nebyla možná z důvodu nedostatku patřičného množství přeložených materiálů. Ve své práci se zabývám dějinami a průběhem činností Překladatelské školy v Toledu od jejího vzniku během období takzvané reconquisty, až po současnost. Samostatně se věnuji jednotlivým představitelům, kteří stáli u zrodu Překladatelské školy a dalším osobnostem, které zde působily a výrazně tak svou prací přispívaly k následnému rozvoji středověké vzdělanosti a to jak ve Středomoří, tak v celé Evropě. Cílem této práce je charakterizovat jednotlivé okruhy a metody překládání v průběhu staletí kdy škola existovala. Stejně tak jejich vývoj a změny, ke kterým docházelo. Dále vysvětlení jakým způsobem se díla šířila. Zaměřím se také na to, zda a jakým způsobem činnost Překladatelské školy funguje nyní. První část věnuji přehledu španělské historie do 15. století, jelikož považuji za důležité uvést téma do historického kontextu. Následuje o něco stručnější část o samotném místu dění, tedy o městu Toledo, kde shrnu historii města a jeho tehdejší význam. Vzhledem k tomu, že u nás nejsou jednotliví představitelé příliš známí, věnuji hlavní část především jim samotným a jejich tvorbě při Překladatelské škole, rozdělené do dvou hlavních etap. Mimo jejich překladatelskou činnost se zmiňuji také krátce o jejich životech. Následující kapitola bude věnována šíření překladů do dalších částí Evropy a rozebrán bude celkový přínos včetně vzniku prvních evropských univerzit a to nejen těch v oblasti Středomoří. V poslední kapitole se zabývám tím, zda překladatelská činnost školy funguje i nadále a jaké možnosti jsou zájemcům o tuto činnost nabízeny. 6 Vzhledem k tomu, že o samotné Překladatelské škole a osobnostech, které zde působily, neexistuje mnoho pramenů v českém jazyce, bylo potřeba pracovat mimo odbornou literaturu také s internetovými zdroji v cizím jazyce. Bylo nutné provést překlady například z angličtiny, ale především ze španělštiny a poté vlastními slovy použít v textu mé práce. 7 2 Přehled španělské historie do 15. století Následující kapitolu věnuji stručné historii Španělska od doby pravěké, přes dobu, kdy se na Pyrenejském poloostrově vystřídali Římané, Vizigóti a Arabové. Samozřejmě to není to jediné, co se na území Španělska odehrálo. Tato země má historii natolik bohatou, že by se o ní dalo psát mnohem rozsáhleji. Já však ve své práci popíšu části, které považuji za důležité mezníky ve španělské historii a ty, které se dají spojovat se samotnou tematikou této práce. Především ty, kde se jedná o město Toledo, které fungovalo v historii i jako hlavní město. Dále ty, co se týkají arabských vlivů na kulturu a vědu. Jelikož mnohé texty byly získány z knihoven, které zanechali na Španělském území právě Arabové, a tudíž mnoho překladů vznikalo z arabštiny. A období takzvané reconquisty, tedy zpětného dobývání území křesťany, během kterého fenomén, jenž je hlavním tématem mojí práce, vznikal. Historie vzniku Španělska patří k nejzajímavějším v celé Evropě. Je totiž výsledkem působení mnoha kultur a civilizací, které se na tomto území po mnohá staletí střetávaly. O tom, kdy na území Pyrenejského ostrova přichází první člověk, nevíme mnoho. Jisté je jen to, že ho první lidé obývali už před půl milionem let. Tyto informace máme z nálezů kosterních pozůstatků, kamenných nástrojů, maleb a obydlí. Avšak chronologie španělské prehistorie se stále ještě upřesňuje. Úplně první nám známá zmínka o člověku na Pyrenejském poloostrově je z doby paleolitu, přesněji z období třetihor a čtvrtohor. Z tohoto období se nám dochovalo především takzvané jeskynní umění. Nejvýznamnější a nejznámější z jeskyní je nepochybně Altamira. Vývoj jeskynního umění pokračuje také v období, které následovalo, tedy období mezolitu. Zde už se v malbách objevují prvky pohybu a lidské postavy. V období neolitu, jehož kultura vznikla v Mezopotámii a odtud se šířila na západ, (ale i na východ například do Indie), lidé začínají obdělávat půdu, chovat dobytek, vyrábět různé kovy a slitiny a také keramiku. Zajímavostí je, že jeden z typu poháru (zvoncovitý), který byl zřejmě vytvořen na Pyrenejském poloostrově, se rozšířil svým uplatněním po celé Evropě.1 Toto období bývá nazýváno jako kultura zvoncovitých pohárů.2 1 UBIETO ARTETA, Antonio. Dějiny Španělska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1995, s. 7- 11 2 BARTOŠ, Lubomír. Dějiny a kultura Španělska. 2. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1998, s. 9 8 Následuje období doby bronzové a doby železné. Dobu bronzovou však nyní vynecháme a dostaneme se tak do období, které je pro španělskou historii o něco zajímavější a důležitější, a sice do doby, kdy se na území Pyrenejského poloostrova zakládají první kolonie. Začínají se objevovat první písemné zmínky, jelikož sem přicházejí národy z východního Středomoří, které už jsou natolik vyspělými civilizacemi, že ovládají písmo. Těmi prvními jsou Féničané a Řekové. Ti zakládají své osady, které slouží také jako obchodní centra.3 Féničané měli své kolonie např. v Cádizu, na Sicílii,