Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav klasických studií Bakalářská diplomová práce 2016 Alžběta Říčná Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav klasických studií Mediteránní studia Alžběta Říčná Toledská překladatelská škola v kontextu španělské reconquisty a její význam pro rozvoj vzdělanosti ve Středomoří Bakalářská diplomová práce Vedoucí práce: Mgr. Silvie Šimordová 2016 2 Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury. … … … … … … … … … … … … … … … … … 3 Zde bych chtěla poděkovat vedoucí mé bakalářské diplomové práce Mgr. Silvii Šimordové za cenné rady, věcné připomínky, trpělivost a vstřícnost. 4 Obsah 1 Úvod .......................................................................................................................... 6 2 Přehled španělské historie do 15. století ................................................................ 8 2.1 Římané na Pyrenejském poloostrově ............................................................... 10 2.2 Vizigóti na Pyrenejském poloostrově .............................................................. 13 2.3 Arabové na Pyrenejském poloostrově .............................................................. 14 3 Toledo „město tří kultur“ ..................................................................................... 18 4 Vznik Překladatelské školy v Toledu ................................................................... 20 4.1 Osobnosti první etapy Překladatelské školy .................................................... 22 4.1.1 Raimundo de Toledo ................................................................................. 22 4.1.2 Juan de Sevilla .......................................................................................... 23 4.1.3 Domingo Gundisalvo ................................................................................ 24 4.1.4 Gerardo de Cremona ................................................................................. 25 4.2 Osobnosti druhé etapy Překladatelské školy .................................................... 26 4.2.1 Alfonso X. el Sabio ................................................................................... 26 4.2.2 Marcos de Toledo ..................................................................................... 28 4.2.3 Herman el Alemán .................................................................................... 29 4.2.4 Miguel Escoto ........................................................................................... 29 5 Šíření po Evropě a přínos pro evropskou vzdělanost......................................... 31 5.1 Nejstarší evropské univerzity ........................................................................... 33 5.1.1 Boloňská univerzita .................................................................................. 33 5.1.2 Oxfordská univerzita ................................................................................. 34 5.1.3 Pařížská univerzita .................................................................................... 34 5.1.4 Padovská univerzita .................................................................................. 35 5.1.5 Univerzita v Palencii ................................................................................. 35 5.1.6 Univerzita v Salamance ............................................................................ 36 5.1.7 Neapolská univerzita ................................................................................. 37 6 Překladatelská škola a současnost ....................................................................... 38 6.1 Aktuální výzkumná činnost a nabídka kurzů ................................................... 40 7 Závěr ....................................................................................................................... 43 8 Bibliografie ............................................................................................................. 45 5 1 Úvod Je obecně známo, že na větší či menší úroveň vzdělanosti nebyl ve středověku kladen příliš velký důraz a veškerá učenost byla soustřeďována pouze do klášterů. Během 12. století se však situace začala měnit a středověká vzdělanost začala navazovat na antiku. Na Pyrenejském poloostrově se začali shromažďovat učenci z různých koutů světa a spojili své síly a vědomosti k vytvoření organizace zabývající se překlady, pro zbytek Evropy do té doby téměř neznámými. Tato díla se pak mohla šířit dál a na nově vznikajících univerzitách mohla probíhat výuka oborů, která dosud nebyla možná z důvodu nedostatku patřičného množství přeložených materiálů. Ve své práci se zabývám dějinami a průběhem činností Překladatelské školy v Toledu od jejího vzniku během období takzvané reconquisty, až po současnost. Samostatně se věnuji jednotlivým představitelům, kteří stáli u zrodu Překladatelské školy a dalším osobnostem, které zde působily a výrazně tak svou prací přispívaly k následnému rozvoji středověké vzdělanosti a to jak ve Středomoří, tak v celé Evropě. Cílem této práce je charakterizovat jednotlivé okruhy a metody překládání v průběhu staletí kdy škola existovala. Stejně tak jejich vývoj a změny, ke kterým docházelo. Dále vysvětlení jakým způsobem se díla šířila. Zaměřím se také na to, zda a jakým způsobem činnost Překladatelské školy funguje nyní. První část věnuji přehledu španělské historie do 15. století, jelikož považuji za důležité uvést téma do historického kontextu. Následuje o něco stručnější část o samotném místu dění, tedy o městu Toledo, kde shrnu historii města a jeho tehdejší význam. Vzhledem k tomu, že u nás nejsou jednotliví představitelé příliš známí, věnuji hlavní část především jim samotným a jejich tvorbě při Překladatelské škole, rozdělené do dvou hlavních etap. Mimo jejich překladatelskou činnost se zmiňuji také krátce o jejich životech. Následující kapitola bude věnována šíření překladů do dalších částí Evropy a rozebrán bude celkový přínos včetně vzniku prvních evropských univerzit a to nejen těch v oblasti Středomoří. V poslední kapitole se zabývám tím, zda překladatelská činnost školy funguje i nadále a jaké možnosti jsou zájemcům o tuto činnost nabízeny. 6 Vzhledem k tomu, že o samotné Překladatelské škole a osobnostech, které zde působily, neexistuje mnoho pramenů v českém jazyce, bylo potřeba pracovat mimo odbornou literaturu také s internetovými zdroji v cizím jazyce. Bylo nutné provést překlady například z angličtiny, ale především ze španělštiny a poté vlastními slovy použít v textu mé práce. 7 2 Přehled španělské historie do 15. století Následující kapitolu věnuji stručné historii Španělska od doby pravěké, přes dobu, kdy se na Pyrenejském poloostrově vystřídali Římané, Vizigóti a Arabové. Samozřejmě to není to jediné, co se na území Španělska odehrálo. Tato země má historii natolik bohatou, že by se o ní dalo psát mnohem rozsáhleji. Já však ve své práci popíšu části, které považuji za důležité mezníky ve španělské historii a ty, které se dají spojovat se samotnou tematikou této práce. Především ty, kde se jedná o město Toledo, které fungovalo v historii i jako hlavní město. Dále ty, co se týkají arabských vlivů na kulturu a vědu. Jelikož mnohé texty byly získány z knihoven, které zanechali na Španělském území právě Arabové, a tudíž mnoho překladů vznikalo z arabštiny. A období takzvané reconquisty, tedy zpětného dobývání území křesťany, během kterého fenomén, jenž je hlavním tématem mojí práce, vznikal. Historie vzniku Španělska patří k nejzajímavějším v celé Evropě. Je totiž výsledkem působení mnoha kultur a civilizací, které se na tomto území po mnohá staletí střetávaly. O tom, kdy na území Pyrenejského ostrova přichází první člověk, nevíme mnoho. Jisté je jen to, že ho první lidé obývali už před půl milionem let. Tyto informace máme z nálezů kosterních pozůstatků, kamenných nástrojů, maleb a obydlí. Avšak chronologie španělské prehistorie se stále ještě upřesňuje. Úplně první nám známá zmínka o člověku na Pyrenejském poloostrově je z doby paleolitu, přesněji z období třetihor a čtvrtohor. Z tohoto období se nám dochovalo především takzvané jeskynní umění. Nejvýznamnější a nejznámější z jeskyní je nepochybně Altamira. Vývoj jeskynního umění pokračuje také v období, které následovalo, tedy období mezolitu. Zde už se v malbách objevují prvky pohybu a lidské postavy. V období neolitu, jehož kultura vznikla v Mezopotámii a odtud se šířila na západ, (ale i na východ například do Indie), lidé začínají obdělávat půdu, chovat dobytek, vyrábět různé kovy a slitiny a také keramiku. Zajímavostí je, že jeden z typu poháru (zvoncovitý), který byl zřejmě vytvořen na Pyrenejském poloostrově, se rozšířil svým uplatněním po celé Evropě.1 Toto období bývá nazýváno jako kultura zvoncovitých pohárů.2 1 UBIETO ARTETA, Antonio. Dějiny Španělska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1995, s. 7- 11 2 BARTOŠ, Lubomír. Dějiny a kultura Španělska. 2. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1998, s. 9 8 Následuje období doby bronzové a doby železné. Dobu bronzovou však nyní vynecháme a dostaneme se tak do období, které je pro španělskou historii o něco zajímavější a důležitější, a sice do doby, kdy se na území Pyrenejského poloostrova zakládají první kolonie. Začínají se objevovat první písemné zmínky, jelikož sem přicházejí národy z východního Středomoří, které už jsou natolik vyspělými civilizacemi, že ovládají písmo. Těmi prvními jsou Féničané a Řekové. Ti zakládají své osady, které slouží také jako obchodní centra.3 Féničané měli své kolonie např. v Cádizu, na Sicílii,